Raný středověk Počátky křesťanství Provincie Judea V 1. stol. př. n. l. bylo židovské království (V část Středomoří) připojeno k římské říši. Židé hledali spravedlnost ve své porobě a očekávali příchod mesiáše – spasitele (měl odstranit zlo a nastolit v zemi řád podle Boží vůle). Jeho příchod hlásal prorok Jan Křtitel. Vyzýval lidi, aby se připravovali na jeho příchod a začali nový život. Křest – omytí v řece Jordánu, měl očistit jejich hříchy a provinění proti Božímu zákonu.
Vznik křesťanství - vzniklo v Římě v 1.stol. - první křesťané byli chudí a pronásledovaní římskými císaři (Nero) - zakladatelem učení byl Ježíš Kristus, který žil v Palestině za vlády císaře Augusta
- křesťanská věrouka je sepsána v bibli - bible se dělí na: Starý zákon (vytvořený židy v hebrejštině) Nový zákon (vytvořený Kristovými učedníky, psaný v řečtině) Šíření křesťanství
Pro křesťanství je typická víra v jednoho boha. apoštol – jeden z 12 učedníků Kristových, hlasatel, šiřitel Kristových myšlenek Jeruzalém – vznik první křesťanské obce, odtud se křesťanství šířilo dál, největší zásluhu na tom měl apoštol Pavel Apoštolové šířili zvěst o Ježíši Kristovi. evangelium = dobrá zpráva (řec.) Zvěsti o Ježíši Kristovi v písemné formě obsahují 4 evangelia, jejichž autory jsou Matouš, Marek, Lukáš a Jan. Vznikla organizace náboženství, tzv. církev. Její hlavou se stal papas (otec – papež). biskupové – stáli v čele křesťanských obcí
koncil – církevní sněm, setkání biskupů, kteří řešili otázky víry Křesťané byli původně pronásledovaní a zabíjeni (Řím). Scházeli se tajně v soukromých domech nebo v podzemí v katakombách. Mučedníci, kteří zemřeli při šíření křesťanství, jsou uctíváni jako světci (svatí). Jejich ostatky (relikvie) byly ukládány v kostelích do tzv. relikviářů (sv. Maura na zámku v Bečově). Císař Konstantin jako první povolil toto náboženství. neděle – den klidu a bohoslužeb Vánoce se slaví od 6. století a připadaly na období zimního slunovratu, oslava narození Ježíše Krista. Velikonoce – největší křesťanský svátek, vzpomínka ukřižování Ježíše Krista
Stěhování národů Ve 4. století (r. 375) vnikli do Evropy Hunové. Jejich vpád způsobil pohyb jiných kmenů na západ (Slované, Germáni). Germáni pak útočili na římskou říši a způsobili její pád. Hunové -
byli pastevecké kmeny přicházeli ze stř. Asie byli výbornými bojovníky, dobře jezdili na koních nejvýznamnějším náčelníkem byl Atila (Bič Boží), po jeho smrti se Hunové vrátili do Asie
Říše vzniklé na území říše římské 393 – římská říše se rozdělila na : západořímskou (Řím) východořímskou (Konstantinopol) 476 – západořímská říše zanikla, zničily ji nájezdy Germánů, náčelník Odoaker ovládl Itálii a sesadil posledního západořímského císaře. Tato událost je považována za hranici mezi starověkem a středověkem.
Byzantská říše Vznikla na území východořímské říše. Byzantion [byzancion] – původně řecká osada Konstantinopol – krásné výstavní město za vlády císaře Konstantina Cařihrad – toto město ovládli Slované Istanbul – město pod nadvládou Turků Obyvatelé říše se považovali za Římany, ale úředním jazykem byla řečtina. Vláda císaře Justiniána Justinián – nejvýznamnější císař, nechal sepsat tzv. Justiniánův kodex (latinsky psaný zákoník) a vybudoval chrám Hagia Sofia [Chrám Boží Moudrosti]. Architektura byzantské říše Chrámy a paláce – střechy ukončené kopulí, zdi, podlahy a okna bohatě zdobená mozaikami. Malířství ikony – obrazy svatých malované na dřevě nástěnné malby s motivy světců a ze života císaře
Bohatství byzantské říše muselo odolávat nájezdům Bulharů a jiných Slovanů, Arabů, Turků. Byzantská kultura ovlivňovala kulturu Slovanů v J a V Evropě. Arabská říše V 7. století Arabové obsadili : Arabský poloostrov Pyrenejský poloostrov střední Asii Malou Asii severní Afriku Muhammad (Mohamed) - pocházel z Mekky (Arabský poloostrov) - do svých 40 roků žil životem obyčejného člověka jako obchodník - stal se Božím prorokem (archanděl Gabriel mu prý zvěstoval Boží vůli) - byl pronásledován, odešel z Mekky do Medíny [medýny], toto je považováno za počátek muslimského kalendáře - na konci svého života se vrátil zpět do Mekky (posvátné místo muslimů) muslimové - vyznavači islámu islám – náboženství muslimů, zakladatelem byl Muhammad, jediným bohem je Alláh (arabsky bůh) Allahu akbar ´Bůh je převeliký.
Korán – posvátná kniha islámu džihád – boje, při kterých byla šířena víra Obyvatelé žili v oázách a zabývali se zemědělstvím a obchodem. Jiná skupina obyvatel kočovala v poušti a nazývali se beduíni. Po smrti Muhammada vládli v zemi chalífové.
Arabská kultura Arabové dali světu velké množství poznatků v: matematice (algebra) medicíně (Avicena) astronomii (astroláb – určování zeměpisné polohy podle hvězd) architektuře (minarety - úzké vysoké věže) literatuře (pohádky, historické záznamy) Arabové přinesli do Evropy čínský vynález papíru a znalost některých plodin (špenát, rýže, meruňky).
Franská říše poloha: povodí řeky Rýn (část dnešního území Francie a Belgie) Frankové patřili ke germánským kmenům. Zakladatelem franské říše byl Chlodvík (pohan, přijal křesťanství od samotného papeže). Karel Veliký (9. století) - dědeček Karel Martel bojoval proti Arabům - otec Pipin Krátký se stal králem - Karel se opíral o církev a svými výboji šířil křesťanství, tzv. ohněm a mečem (násilím) - roku 800 se nechal papežem v Římě korunovat císařem Karel Veliký rozdělil zemi na tzv. hrabství. Jeho hlavním sídlem byly Cáchy. Karolínská kultura Karel Veliký podporoval učence a umělce. - na jeho dvůr přicházeli učenci z Itálie, Anglie i byzantské říše - na svém dvoře zřídil školu pro sebe, svou rodinu a své rádce - zřizoval klášterní knihovny, kde se opisovaly knihy - nechal vytvořit nové písmo, tzv. karlínská minuskula (z malých písmen vznikla latinka)
- na jeho dvoře se rozvíjela rytířská kultura (básně a písně opěvovaly lásku k dámám) Po smrti Karla Velikého se říše rozpadla na: západofranskou (dnešní Francie) východofranskou (dnešní Německo)
Feudální systém Základem feudalismu bylo vlastnictví půdy. feudum (lat.) = léno = půda feudalismus – nový společenský řád feudalismu feudálové - půdu získávají za věrné služby od panovníka - půdu vlastní, ale nepracují na ní - půdu pronajímají
poddaní - půdu nevlastní - za pronájem majiteli odvádí část úrody nebo peněžní dávky - bezplatně pracovali na panské půdě (robota)
Církevní feudálové - za podporu panovníka od něho získávali štědré dary (půdu, vesnice i s obyvateli) - stavěli honosné stavby (kláštery, kostely, fary)
- zachovávali celibát (slib, že neuzavřou manželství) Sídla feudálů Úkolem feudálů byla starost o svěřený majetek. Šlechta nebyla stejně bohatá: páni – bohatí šlechtici, vlastnili kamenné hrady zemané – nižší šlechta, vlastnili tvrze a dvorce (Jan Žižka) rytíři - většinou příslušníci nižší šlechty, které panovník za služby pasoval na rytíře. Jejich posláním byla válečná tažení. rytířské turnaje – zde rytíři měřili své síly rytířská kultura – rytíři sami tvořili básně a písně, které zpívali ženám, kterým se dvořili
.
Vikingové Obyvatelé severní Evropy ( Norsko, Švédsko). Pojmenování je odvozeno od slova vik = záliv. Obývali tzv. fjordy (hluboké skalní zálivy). Nezabývali se zemědělstvím, ale rybolovem, lovem, výbojnými válkami a obchodem. Vyváželi: kožešiny, mroží kly, jantar, dřevo med, vosk, železnou rudu, otroky. Dováželi: sůl, víno, obilí, skleněné a hrnčířské zboží, stříbro, křišťál, hedvábí, koření, šperky. drakary – dřevěné lodě s nízkým ponorem, na přídi byla hlava draka Cestovali do Anglie, na Island, na ostrov Grónsko, do Severní Ameriky, do Evropy a Byzancie. Vikingové obsadili část Francie, kde jim říkali Normané, na svých lodích pronikli až do Kyjevské Rusi, kde byli nazýváni Varjagové.
Vznik středověké Anglie Britské ostrova byly obsazeny Římany, Kelty, Anglosasy, Vikingy. Anglosasové vytvořili několik království a jejich vládcové mezi sebou bojovali o moc, proto neodolali útokům Vikingů.
Alfréd Veliký -
sjednotil část Anglie a Vikingy odrazil střediskem anglosaského království se stal Londýn nechal vybudovat obranné hrady a loďstvo zakládal školy, sám byl velmi vzdělaný muž
Poslední anglosaský panovník neměl následovníka, proto si šlechta zvolila za krále hraběte Harolda. Bitva Hastingsu (hestingsu) Roku 1066 se střetli Anglosasové a Normané. V bitvě padl král Harold a vítězem se stal normanský vévoda Vilém Dobyvatel. Splynutím Normanů a Anglosasů vznikl středověky anglický národ.
Svatá říše německých císařů Vznikla z východní části franské říše (východofranská říše). Ota I. (10. století) - porazil Maďary na řece Lechu - sjednotil pod svou vládu většinu německy mluvícího obyvatelstva, tak vznikla Svatá říše římská - její panovníci měli titul římský král nebo císař (korunovace papežem) - římského krále od 13. století volilo 7 kurfiřtů (jeden z nich byl český král)
Spor císařů a papežů Se vedl o možnost císaře zasahovat do církevních záležitostí (obsazování úřadů biskupů, volba papeže). Došlo ke smíru, při volbě biskupa byl přítomen panovník (předával žezlo) i papež (předával prsten a berlu).
Románská kultura Je období 10. – 12. století v Evropě, název byl odvozen od latinského slova Roma = Řím. Evropská kultura přejímá prvky antické kultury (starověkého Řecka a Říma). Architektura - jako materiál převažoval kámen - stavby sloužily převážně k církevním účelům (kláštery, kostely) - stavěly se i obytné domy, mosty, opevnění věže - typické byly mohutné zdi a úzká okna v horní části ukončená půlkruhovým klenutím baziliky – obrovské trojlodní chrámy rotundy – malé okrouhlé kostelíky na půdorysu kříže Sochařství - dřevěné a kamenné sochy světců a panovníků zdobily chrámy - kameníci vytvářeli zdobené portály (vchod do chrámu)
Malířství - nástěnné malby a mozaiky s motivy svatých Literatura legendy a životy – vyprávění o životě svatých kroniky – popisovaly významné historické události
Slované Původně obývali oblasti mezi řekami Vislou (Polsko) a Dněprem (Rusko). V době velkého stěhování národů se Slované rozešli různými směry: jih (Bulharsko, Chorvatsko, Srbsko, Slovinsko, …) východ (Rusko, Ukrajina, Bělorusko) západ (ČR, SR, Polsko)
Život Slovanů Hlavním zdrojem obživy bylo zemědělství a chov dobytka. Usazovali se v úrodných oblastech při řekách (dostatek vody a úrodná půda). Čechy a Morava: Labe, Vltava, Dyje Půdu získávali kácením a vypalováním lesů. Řemeslo: hrnčířství (výroba nádob na hrnčířském kruhu) kovářství (kovové nástroje a zbraně) tkalcovství (len a konopí)
Společenské zřízení Základem byl rod (rodová společnost). V čele rodu stál stařešina (rodový náčelník). Rody byly tvořeny velkorodinami. Rody se spojovaly v kmeny a spojováním kmenů vznikaly kmenové svazy. Vojenská družina Její členové chránili rod nebo kmen proti útokům ostatních rodů nebo kmenů, vedly dobyvačné války s cílem získat nová území. Hradiště Byla opevněná sídla Slovanů budovaná ze dřeva a kamene. Stávala na vyvýšeném místě, žil zde náčelník se svou družinou, bezpečnost zajišťovala vojenská družina. Žili zde řemeslníci a rozvíjel se zde obchod. Náboženství Původně byli Slované pohani, uctívali různé bohy, klaněli se stromům, kamenům, návrším studánkám. Perun – nejvyšší bůh, vládce hromů Lada – manželka Peruna Mokoš – bohyně úrody, ochránkyně země Vesna – bohyně jara
Morana – bohyně zimy a smrti
Sámova říše Franský kupec Sámo roku 623 sjednotil slovanské kmeny, které bojovaly proti kočovným Avarům. Nebyl to ještě stát. Sámo - pocházel z franské říše, jako kupec přicházel mezi Slovany - pokusil se sjednotit Slovany - vládl 35 roků, o jeho vládě se dovídáme z Fredegarovy kroniky - po jeho smrti se říše rozpadla
Velkomoravská říše Byla prvním státem na našem území. Vznikla spojením: knížectví moravského (kníže Mojmír I.) knížectví nitranského (kníže Pribina) Roku 833 kníže Mojmír I. Pribinu vyhnal, obě knížectví spojil a vytvořil Velkou Moravu.
Vláda Rostislava Rostislav chtěl zamezit vlivu franských kněží, a proto požádal byzantského císaře Michala III., aby poslal na Velkou Moravu kněze. Příchod Konstantina a Metoděje - přišli z řecké Soluně roku 863 - přinesli s sebou bohoslužebné texty psané hlaholicí a přinesli na Moravu jazyk - staroslověnštinu - kázali srozumitelným jazykem - Konstantin přijal církevní jméno Cyril a předčasně zemřel - Metoděj se stal moravským arcibiskupem Kníže Svatopluk Byl synovec Rostislava, za jeho vlády se říše rozšířila a vžil se název Velká Morava (byzantský císař v 10. století), papež ho oslovoval jako krále Mojmír II. Syn Svatopluka, za jeho vlády říše zaniká, neubránila se útoku kočovných Maďarů.
Kultura Velké Moravy přijímala prvky z Byzancie Stavitelství baziliky a rotundy Řemeslo -
hrnčířství hutnictví tkalcovství šperkařství (gombíky = knoflíky, náušnice přezky a nákončí řemenů
Počátky českého státu Kmen Čechů sjednotil na našem území ostatní slovanské kmeny. Přemyslovci byli panovnický rod, který odvozuje svůj původ od Přemysla Oráče (jeho manželka byla kněžna Libuše). Jejich existence doložena pouze v pověstech. Bořivoj - první historicky doložený český kníže - manžel sv. Ludmily - oba přijali křest na Velké Moravě - sídlili na Levém Hradci - později přenesli vládu na Pražské hradiště Vratislav - syn Bořivoje a Ludmily - oženil se s Drahomírou - jejich synové byli Václav a Boleslav Václav - vnuk knížete Bořivoje a Ludmily, která ho vychovávala v duchu křesťanství - na počátku své vlády hájil zemi proti Jindřichu I. Ptáčníkovi - východofranské říši odváděl tzv. daň míru - byl zavražděn na hradě Stará Boleslav bratrem Boleslavem
-
Boleslava I. Po smrti svého bratra se stal českým knížetem I on platil císaři Otovi I. Daň míru Později se s Otou I. spojil proti Maďarům a porazil je roku 955 na řece Lechu Pečoval o rozvoj státu, zakládal nová hradiště a nechal razit první stříbrné mince, tzv. denáry
Boleslav II. - syn Boleslava I. - zřídil pražské biskupství - 995 sjednotil český stát, nechal vyvraždit Slavníkovce na hradišti Libice biskup Vojtěch - pocházel z rodu Slavníkovců - unikl vyvraždění, protože šířil křesťanství na severu u Baltského moře (Prusko) - v Čechách založil benediktinský klášter v Břevnově - zemřel mučednickou smrtí, byl prohlášen za svatého a pohřben v Hnězdně v Polsku
