ÚZEMNÍ PLÁN BLATNICE POD SVATÝM ANTONÍNKEM

ÚZEMNÍ PLÁN

BLATNICE POD SVATÝM ANTONÍNKEM

II. ODŮVODNĚNÍ

06/2016

TEXTOVÁ ČÁST Příloha č.3 (podle přílohy č. 7 k vyhlášce č.500/2006 Sb. -Textová část) Textová část odůvodnění územního plánu obsahuje, kromě náležitostí vyplývajících ze správního řádu a náležitostí uvedených v § 53 odst. 4 a 5 stavebního zákona zejména

označení kapitola A. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území

strana 5

A.1.

Širší vztahy

5

A.2.

Vlastní poloha řešeného území a jeho potenciály

5

A.3.

Koordinace vzájemných vztahů částí obce a vztahů se sousedními obcemi

6

A.4.

Soulad návrhu územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací

6

dokumentací vydanou krajem A.5.

Soulad návrhu územního plánu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky

30

na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území A.6.

Soulad návrhu územního plánu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích

30

právních předpisů A.7.

Soulad návrhu územního plánu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky

31

dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů A.8.

Výsledek přezkoumání souladů podle předchozích kapitol

31

A.9.

Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o

31

výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí A.10.

Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 SZ

31

A.11.

Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 SZ zohledněno, s uvedením závažných

31

důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly A.12.

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty

32

A.13.

Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení

55

zastavitelných ploch B.

Vyhodnocení splnění požadavku zadání

57

C.

Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního

68

rozvoje (§ 43 odst. 1 SZ), s odůvodněním potřeby jejich vymezení D.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní

69

fond a pozemky určené k plnění funkce lesa. Přílohy: A/ Tabulka ploch záborů ............................................................................................................ str. 76

ÚZEMNÍ PLÁN BLATNICE POD SVATÝM ANTONÍNKEM - II. ODŮVODNĚNÍ

str.2

GRAFICKÁ ČÁST (podle přílohy č.7 k vyhlášce č.500/2006 Sb. - Grafická část)

Příloha č.4

označení

kapitola

měřítko

II.1

Výkres širších vztahů

M 1:100 000

II.2

Koordinační výkres

M 1:5 000

II.3

Koordinační výkres – detail*

M 1:2 000

II.4

Dopravní a technická infrastruktura – energetika, spoje

M 1:5 000

II.5

Technická infrastruktura – vodní hospodářství

M 1:5 000

II.6

Koncepce uspořádání krajiny

M 1:5 000

II.7

Výkres předpokládaných záborů půdního fondu

M 1:5 000

* bude doplněn po veřejném projednání


str.3

POUŽÍVANÉ ZKRATKY: Blatnice p. Sv. Ant. BPEJ ČOV ČS DO EVL HPJ IDS ID Jmk k. ú. KPÚ LBC, LBK MK MěU OP ORP OÚ OŽP KÚ PP PRVK Jmk PUPFL PÚR ČR RBC RK RS ŘSD ČR STL SO ORP Stavební zákon (SZ) TP ÚAP ÚC ÚEK ÚK ÚP ÚPD ÚPO ÚPP Urbanistická kalkulačka „Urbanka“ ÚSES VDJ VN (NN) VOD VPO VPS VTL ZO ZPF ZÚ ZÚR Jmk Vyhláška č. 500/2006 Sb. PŘEHLED TERMÍNŮ:

Blatnice pod Svatým Antonínkem bonitovaná půdně ekologická jednotka čistírna odpadních vod čerpací stanice dotčené orgány Evropsky významná lokalita Hlavní půdní jednotka Integrovaný dopravní systém číslo návrhové plochy s rozdílným způsobem využití Jihomoravský kraj katastrální území komplexní pozemková úprava lokální biocentrum, lokální biokoridor místní komunikace městský úřad ochranné pásmo obec s rozšířenou působností obecní úřad Odbor životního prostředí Krajského úřadu Přírodní památka Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje České Republiky, ve znění Aktualizace č. 1 regionální biocentrum regionální biokoridor redukční stanice Ředitelství silnic a dálnic České republiky středotlaký plynovod Správní obvod obce s rozšířenou působností zákon č. 183/2006 Sb., o územ. plánování a staveb. řádu, ve znění pozdějších předpisů Technický předpis územně analytické podklady územní celek Územní energetická koncepce účelová komunikace územní plán územně plánovací dokumentace územní plán obce územně plánovací podklady Urbanistická kalkulačka „Urbanka“ - Nástroj pro optimalizaci rozsahu rozvojových ploch pro bydlení v územních plánech obce. územní systém ekologické stability vodojem vysoké napětí (nízké napětí) Veřejná osobní doprava veřejně prospěšná opatření veřejně prospěšné stavby vysokotlaký plynovod zastupitelstvo obce zemědělský půdní fond zastavěné území Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analyt. podkladech, územně plán. dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů potenciální – možný, uskutečnitelný, eventuální, založený na potenciálu struktura – stavba, uspořádání, vnitřní řád, soustava, složení


str.4

TEXTOVÁ ČÁST A.

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území

A.1.

Širší vztahy Blatnice p. Sv. Ant. je obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, cca 6 km východně od ORP Veselí nad Moravou v dolňácké oblasti Moravského Slovácka v podhůří Bílých Karpat v nadmořské výšce 220-360 m n. m. Spadá do území správního obvodu obce s rozšířenou působností – Veselí nad Moravou. Obec Blatnice p. Sv. Ant. se nachází při hranici Jihomoravského a Zlínského kraje. Obec Blatnice p. Sv. Ant. je vzdálena cca 16 km od hranice se Slovenskou republikou. Obec Blatničku lze zařadit jako součást Mikroregionu Ostrožsko-Veselsko, svazek obcí pro celkový rozvoj zájmové oblasti, a Místní akční skupiny Horňácko a Ostrožsko z.s.. Z ÚAP ORP Veselí nad Moravou nevyplývají žádné společné záměry tohoto mikroregionu, které je třeba zapracovat do územního plánu. Obec je zařazena do seznamu vinařských obcí „Vinařská podoblast slovácká“ ve smyslu vyhlášky č. 324/2004 Sb., kterou se stanoví seznam vinařských podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí, včetně jejich územního vymezení. Podle tohoto seznamu je na území obce vymezeno osm viničních tratí – Kamenice, Antonínek, Stará hora, Floriánky, Rybníčky, Nadhájčí, Dílce, Roháče. Z hlediska širších dopravních vztahů je obec Blatnice p. Sv. Ant. připojena na silniční síť silnicí I/54 (Veselí nad Moravou - Blatnička) a I/71 (Uherský Ostroh – Velká nad Veličkou). Tyto dvě komunikace se kříží ve středu obce. Obec nemá vybudovaný obchvat. K. ú. Blatnička p. Sv. Antonínkem prochází železniční trať č. 344 Veselí nad Moravou – Vrbovce. V obci se nachází železniční zastávka vzdálená z centra obce cca 2,1 km a dostupná po komunikaci I/54 nebo po polní cestě. Zdrojem pitné vody je prameniště – studna Obora severně od obce, v blízkosti hranice krajů, na území Zlínského kraje. V západní části obce je vybudována čistírna odpadních, vyčištěná voda je vyústěna do recipientu Svodnice. Obec je plynofikována z VTL plynovodu Uherský Ostroh – Velká nad Veličkou. Řešené k.ú. Blatnice p. Sv. Ant. je zásobováno elektrickou energií z rozvodny 110/22kV Velká nad Veličkou po hlavním vedení VN 22kV č. 350 – odbočka Blatnice. Z této odbočky jsou provedené přípojky do distribučních trafostanic. V řešeném území je navržen územní systém ekologické stability v souladu s dokumentem Nadregionálním a regionálním ÚSES Jmk. Jedná se o následující prvky regionálního ÚSES. RBC 74 Sv. Antonínek, NK 154 (spojující území okresů Uherské Hradiště a Hodonín), RK (spojuje RBC 75 Kobylí hlava umístěný v k.ú. Blatnička a k. ú. Hluk s NK 154).

A.2.

Vlastní poloha řešeného území a jeho potenciály Správní území obce tvoří katastrální území Blatnice p. Sv. Ant.. Obec Blatnice p. Sv. Ant. sousedí s obcemi ve SO ORP Veselí nad Moravou (Veselí nad Moravou, Louka, Lipov a Blatnička) a s obcemi ve SO ORP Uherské Hradiště (Ostrožská Lhota a Hluk). Obec Blatnička p. Sv. Ant. je spádovou obcí pro okolní sídla (např. Blatnice, Hroznová Lhota, Louka). Významnými spádovými centry širší oblasti jsou pak města Veselí nad Moravou, Uherské Hradiště a Uherský Brod, a to především z pohledu nabídky pracovních příležitostí a vyššího občanského vybavení. Území obce Blatnice p. Sv. Ant. se dle PÚR ČR nachází mimo rozvojovou osou OS11. Pro posílení soudržnosti obyvatel území by měly být vytvářeny podmínky pro rozvoj podnikání, zaměřeny zejména tradiční obory, s ohledem na místní zdroje a širší vazby a při minimálních negativních dopadech na životní prostředí (dobrým příkladem je tradiční místní vinařství). Vzhledem k výše uvedeným faktům jsou možnosti hospodářského rozvoje spíše v drobném podnikání než v umístění průmyslového provozu. Možnosti rozvoje služeb pro cestovní ruch jsou také omezené na tradiční místní vinařství.


str.5

A.3.

Koordinace vzájemných vztahů částí obce a vztahů se sousedními obcemi ÚP Blatnice p. Sv. Ant. v řešení navazuje na nový ÚP Veselí nad Moravou, ÚP Ostrožská Lhota, ÚP Hluk, které nabily účinnosti po vydání zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, v řešení navazuje také na návrh ÚP Blatnička, který je zpracován stejným projektantem. Dále v potřebné míře zohledňuje platné ÚP zbývajících okolních obcí, které nabily účinnosti před vydáním předmětného zákona (tj. ÚPO Louka, ÚPO Lipov). V Návrhu je řešena koordinace:  Přesahy ÚSES na sousední katastry jsou popsány v bodu A.1.  V ÚP jsou vyznačeny přesahy MK, ÚK, silnice I. a III. třídy a všech stávajících sítí na sousední katastry,  Obec Blatnice p. Sv. Ant. je jednou z obcí s možností napojení na „Skupinový vodovod Horňácko“,

A.4.

Soulad návrhu územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem Soulad návrhu ÚP s PÚR ČR Politika územního rozvoje České Republiky, ve znění Aktualizace č. 1 byla schválena usnesením vlády ČR dne 15. 4. 2015. PÚR ČR stanovuje republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území (priority čl. 14-32), rozvojové osy a rozvojové oblasti, specifické oblasti, koridory a plochy technické infrastruktury a souvisejících rozvojových záměrů a další úkoly územního plánování. Součástí Zadání územního plánu Blatnice p. Sv. Ant. je uveden v bodě A. 1 požadavek na upřesnění požadavků vyplývajících z PÚR ČR a to zejména čl. (14), (14a), (16), (18), (19), (20a), (22), (28), (30). čl. PÚR ČR a jeho znění (14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů.

Soulad návrhu ÚP s čl. PÚR ČR Přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví jsou vymezeny v ÚAP Jmk a ÚAP ORP Veselí nad Moravou. Jedná se o následující výčet uvedených hodnot:  náves – urbanistická hodnota – plocha  viniční sklepy pod Starou horou – urbanistická hodnota - linie  v k. ú. Blatnice p. Sv. Ant. se nachází území s archeologickými nálezy I. kategorie,  viniční tratě ve viničních podoblastech Slovácka,  významné stavební dominanty – kostel sv. Antonína Paduánského, kostel sv. Ondřeje,  vyhlídková místa – od kostela sv. Antonína Paduánského, ze Střečkova kopce,  zdroje povrchových vod umístěné ve východní části k. ú. Blatnice p. Sv. Ant.  nemovité kulturní památky ÚP Blatnice p. Sv. Ant. vytváří podmínky k zajištění vyváženého a všestranného rozvoje tak, aby byly zachovány stěžejní kulturní, přírodní a civilizační hodnoty. V doplňujících rozborech a průzkumech byla v obci Blatnice p. Sv. Ant. definována charakteristická urbanistická zástavba pro jednotlivé lokality a dále postupný přechod zástavby přes její hospodářské zázemí a zahrady do volné krajiny. Územní plán zajišťuje ochranu jedinečného rázu urbanistické struktury citlivým přístupem k návrhu stanovení podmínek způsobu využití území.


str.6

Ochrana a využití přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území povede k rozvoji turistického ruchu a jeho vlivem dochází k příležitosti k zajištění naplňování ekonomických a sociálních potřeb. (14a) Při plánování rozvoje venkovských území a oblastí dbát na rozvoj primárního sektoru při zohlednění ochrany kvalitní zemědělské, především orné půdy a ekologických funkcí krajiny. (15) Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Analyzovat hlavní mechanizmy, jimiž k segregaci dochází, zvažovat existující a potenciální důsledky a navrhovat při územně plánovací činnosti řešení, vhodná pro prevenci nežádoucí míry segregace nebo snížení její úrovně. (16) Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR.

Jako dominantní způsob využití nezastavěného území obce Blatnice p. Sv. Ant. převažuje orná půda, vinice a louky. Při návrhu nových zastavitelných ploch Územní plán Blatnice p. Sv. Ant. zohledňuje logické návaznosti na stávající zástavbu a veřejnou infrastrukturu, bonitu ZPF a ÚSES. Na území obce se nevyskytují lokality s výraznou sociální segregací. Územní plán navrhuje opatření ke zkvalitnění propojení řešené obce se spádovými obcemi v okolí.

Při vymezení zastavitelných ploch Územního plánu Blatnice p. Sv. Ant. byly zohledněny stávající civilizační, kulturní a přírodní hodnoty území, včetně zohlednění bonity ZPF, logické vazby na zástavbu a veřejné vybavení. Výsledkem je komplexní/kompromisní řešení, které zohledňuje veřejné i soukromé zájmy obyvatel a uživatelů území. Návrh ÚP Blatnice p. Sv. Sv. Ant. vychází z návrhu ÚPO Blatnice p. Sv. Ant. v rozsahu změn č.1 a č.2. V porovnání se platným ÚP návrh vymezuje nové plochy (např. plochu pro bydlení individuální – BI 1, plochy pro zemědělskou a lesnickou výrobu VZ 11 a VZ 13), dále ÚP redukuje původně navržené plochy pro bydlení C1 a D1 (v návrhu ÚP jsou tyto plochy vymezeny jako plochy pro bydlení individuální – BI4, BI5 a BI6). ÚP při návrhu koncepce zohlednil zejména návaznosti nově vymezených zastavitelných ploch na zastavěné území (TI a DI). K zajištění posílení ekonomického pilíře udržitelné rozvoje vymezuje nově plochy pro zemědělskou a lesnickou výrobu jako plochy vhodné k rozvoji cestovního ruchu a vinařství. V souladu se zněním PÚR ČR nejsou na území obce vymezeny žádná rozvojové oblasti ani osy, specifické oblasti ani plochy či koridory nadmístního významu.

(16a) Při územně plánovací činnosti vycházet z principu integrovaného rozvoje území, zejména měst a regionů, který představuje objektivní a komplexní posuzování a následné koordinování prostorových, odvětvových a časových hledisek.


Územní plán vychází z principu integrovaného rozvoje území a zohledňuje vazby v území. Blatnice p. Sv. Ant. je obsluhující (ROZVOJ +) - jedná se o svébytnou obec se základním vybavením. Jedná se o spádovou obec, především z pohledu nabídky pracovních příležitostí a občanského vybavení pro obce menšího významu jako jsou zejména Blatnička, Louka, Liptov. Významnými spádovými centry širší oblasti jsou pak města Veselí nad Moravou, Uherské

str.7

(17) Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí zejména v hospodářsky problémových regionech a napomoci tak řešení problémů v těchto územích.

(18)

Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost.

Hradiště a Uherský Brod. Pro posílení vazeb v území Územní plán Blatnice p. Sv. Ant. navrhuje opatření ke zkvalitnění propojení řešené obce se spádovými obcemi v okolí, zejména formou cyklistické dopravy. Územní plán Blatnice p. Sv. Ant. se soustředí na vytvoření podmínek pro rozvoj ekonomického rozvoje území, zejména na cestovní ruch, rozvoj občanské vybavenosti (veřejné i komerční) a dále navrhuje opatření ke zkvalitnění propojení řešené obce se spádovými obcemi v okolí, zejména formou cyklistické dopravy. Blatnice p. Sv. Ant. je obsluhující (ROZVOJ +) - jedná se o svébytnou obec se základním vybavením. Významnými spádovými centry širší oblasti jsou pak města Veselí nad Moravou, Uherské Hradiště a Uherský Brod. Blatnice p. Sv. Ant. je pro okolní obce menšího významu zdrojem pracovních příležitostí. Obec Blatnice p. Sv. Ant. má míru nezaměstnanosti 10,7%, což je průměrná míra nezaměstnanosti ve SO ORP Veselí nad Moravou. Základním předpokladem k posílení vazeb mezi městskými a venkovskými oblastmi je zajištění vzájemné dobré dopravní dostupnosti těchto oblastí. Územní plán se soustředí na posílení vazeb v území tím, že vytváří podmínky pro vybudování a zkvalitnění cyklistické dopravy. Blatnice p. Sv. Ant. je obsluhující (ROZVOJ +) - jedná se o svébytnou obec se základním vybavením. Významnými spádovými centry širší oblasti jsou pak města Veselí nad Moravou, Uherské Hradiště a Uherský Brod. Blatnice p. Sv. Ant. je pro okolní obce menšího významu zdrojem pracovních příležitostí.

(19) Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území.


Obec Blatnice p. Sv. Ant. se ve svém dalším ekonomické rozvoji bude soustředit zejména na vytváření vhodných podmínek pro rekreaci (cyklostezky, sportovní zařízení) a dále se zaměřovat na rozvoj specifických služeb zaměřených zejména na místní tradiční vinařství. V k. ú. Blatnice p. Sv. Ant. se nachází zemědělský areál, který je v Zadání ÚP označován jako brownfield. V současné době je využíván pouze z části. ÚP vytváří podmínky pro rozvoj ekonomických a podnikatelských aktivit v této ploše s ohledem na současné potřeby obce stanovením způsobu využití pro plochy výroby a skladování - V Textové části ÚP Blatnice p. Sv. Ant. v kapitole f).

str.8

(20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. (20a) Vytvářet územní podmínky pro zajištění migrační propustnosti krajiny pro volně žijící živočichy a pro člověka, zejména při umísťování dopravní a technické infrastruktury. V rámci územně plánovací činnosti omezovat nežádoucí srůstání sídel s ohledem na zajištění přístupnosti a prostupnosti krajiny.

Územní plán Blatnice p. Sv. Ant. navrhuje zejména rozvojové záměry formou zastavitelných ploch. Nové zastavitelné plochy jsou vymezeny v Územním plánu s ohledem na morfologii terénu, veřejné zájmy (zejména byly zohledněny stávající civilizační, kulturní a přírodní hodnoty území, včetně zohlednění ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu, ÚSES) logické vazby na zástavbu a veřejné vybavení. V doplňujících rozborech a průzkumech byla v obci Blatnice p. Sv. Ant. definována charakteristická urbanistická zástavba pro každou lokality a také postupný přechod zástavby přes její hospodářské zázemí a zahrady do volné krajiny. Územní plán zajišťuje ochranu jedinečného rázu urbanistické struktury citlivým přístupem k návrhu stanovení podmínek způsobu využití území. Výsledkem je komplexní/kompromisní řešení, které zohledňuje veřejné i soukromé zájmy obyvatel a uživatelů území.

Územní plán ve svém návrhu navrhuje řešení v souladu s ÚAP OPR Veselí nad Moravou Problémy k řešení v ÚPD Blatnice p. Sv. Ant. E1 (evironmentální - silnice I. třídy křižuje regionální koridor) a X2 (střed záměru s limity - ÚSES kříží silnici I. třídy) Tyto definované Problémy k řešení v ÚPD se týkají konkrétně silnice I/54 a jejího křížení s NK 154 (spojující území okresů Uherské Hradiště a Hodonín) D2 - není vyřešen bezpečný přístup pro pěší od nádraží do obce, přístup je možný pouze po silnici I/54; D3 - problematická křižovatka v centru obce při křížení silnice I/54 a I/71 - špatná prostorová dispozice; X4 - navržená cyklostezka úrovňově kříží komunikaci I/54. ÚP stanovuje jako jednu z podmínek způsobu využití ploch dopravní infrastruktury pro silniční dopravu DS (v kapitole f) Textové části ÚP) zajištění migrační prostupnosti krajiny pro volně žijící živočichy a pro člověka. Územní plán respektuje regionální a nadregionální ÚSES na území obce vymezený v Generelu regionálního a nadregionálního ÚSES na území Jmk z roku 2003 a vhodně jej doplňuje strukturou lokálních biokoridorů a biocenter. V případě obce Blatnice p. Sv. Ant. nehrozí vznik nežádoucího jevu srůstání sídel. Zastavěné území obce Blatnice p. Sv. Ant. je vzdáleno od nejbližšího zastavěného území sousední obce Ostrožská Lhota 3,1km.


str.9

(21) Vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) v rozvojových oblastech a v rozvojových osách a ve specifických oblastech, na jejichž území je krajina negativně poznamenána lidskou činností, s využitím její přirozené obnovy; cílem je zachování souvislých pásů nezastavěného území v bezprostředním okolí velkých měst, způsobilých pro nenáročné formy krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních porostů a zachování prostupnosti krajiny.

Územní plán Blatnice p. Sv. Ant. nenavrhuje žádné plochy zeleně v zastavěném území obce. Obec je tvořena strukturou ulic, z níž každá má svůj neopakovatelný charakter – jedná se o ulice návesní, s pásy zeleně podél komunikací, nebo s vodním tokem. Zeleň je přirozeně umístěna na návsi obce, v zahradách rodinných domů a v nezastavěném území obce. Územní plán umožňuje různá opatření ke zlepšení kvality zeleně v obci – např. revitalizaci vodních toků, protierozní opatření v nezastavěném území. Přístup k zachování prostupnosti krajiny je odůvodněn v čl. (20a) této kapitoly.

(22) Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo).

Cestovní ruch je jednou z nejvýznamnějších předpokládaných hospodářských aktivit na území obce. Územní plán vytváří podmínky pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace (zkvalitnění a doplnění sítě pěších stezek a cyklostezek. Vymezení ploch pro sport a tělovýchovu - OS, vytvoření podmínek pro rozvoj podnikání v obci).

(23) Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; jeli to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně. Zmírňovat vystavení městských oblastí nepříznivým účinkům tranzitní železniční a silniční dopravy, mimo jiné i prostřednictvím obchvatů městských oblastí, nebo zajistit ochranu jinými vhodnými opatřeními v území. Zároveň však vymezovat plochy pro novou obytnou zástavbu tak, aby byl zachován dostatečný odstup od vymezených koridorů pro nové úseky dálnic, silnic I. třídy a železnic, a tímto způsobem důsledně předcházet zneprůchodnění území pro dopravní stavby i možnému nežádoucímu působení negativních účinků provozu dopravy na veřejné zdraví obyvatel (bez nutnosti budování nákladných technických opatření na eliminaci těchto účinků).

Základním předpokladem k posílení vazeb mezi městskými a venkovskými oblastmi je zajištění vzájemné dobré dopravní dostupnosti těchto oblastí. Územní plán se soustředí na posílení vazeb v území tím, že vytváří podmínky pro vybudování a zkvalitnění cyklistické dopravy.


V obci byly realizovány jednoduché pozemkové úpravy, a to v území Přední Kamenice v roce 1995, Ochranky a Floriánky v roce 1998, Kamenice – vinice v roce 2003, Horní dílce – vinice v roce 2003, Nad Floriánky – vinice v roce 2003, Nadhájčí – vinice v roce 2004 a Ochranky a Floriánky II v roce 2007. Dále budou provedeny KPÚ, zpracované na základě návrhu ÚP.

Územní plán ve svém návrhu navrhuje řešení v souladu s ÚAP OPR Veselí nad Moravou Problémy k řešení v ÚPD Blatnice p. Sv. Ant. E1 (evironmentální - silnice I. třídy křižuje regionální koridor) a X2 (střed záměru s limity - ÚSES kříží silnici I. třídy) Tyto definované Problémy k řešení v ÚPD se týkají konkrétně silnice I/54 a jejího křížení s NK 154 (spojující území okresů Uherské Hradiště a Hodonín) D2 - není vyřešen bezpečný přístup pro pěší od nádraží do obce, přístup je možný pouze po silnici I/54; D3 - problematická křižovatka v centru obce při křížení silnice I/54 a I/71 - špatná prostorová dispozice; X4 - navržená cyklostezka úrovňově kříží komunikaci I/54.

str.10

(24) Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. Možnosti nové výstavby je třeba dostatečnou veřejnou infrastrukturou přímo podmínit. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou). (24a) Na územích, kde dochází dlouhodobě k překračování zákonem stanovených mezních hodnot imisních limitů pro ochranu lidského zdraví, je nutné předcházet dalšímu významnému zhoršování stavu. Vhodným uspořádáním ploch v území obcí vytvářet podmínky pro minimalizaci negativních vlivů koncentrované výrobní činnosti na bydlení. Vymezovat plochy pro novou obytnou zástavbu tak, aby byl zachován dostatečný odstup od průmyslových nebo zemědělských areálů.

Základním předpokladem k posílení vazeb mezi městskými a venkovskými oblastmi je zajištění vzájemné dobré dopravní dostupnosti těchto oblastí. Územní plán se soustředí na posílení vazeb v území tím, že vytváří podmínky pro vybudování a zkvalitnění cyklistické dopravy. Obec Blatnice p. Sv. Ant. se nenachází v rozvojové oblasti ani v rozvojové ose vymezené PÚR ČR.

Územní plán respektuje vymezená ochranná pásma čistírny odpadních vod a hřbitova. V předmětném území nenavrhuje plochy pro novou obytnou zástavbu. Podle ÚAP ORP Veselí nad Moravou dochází v obci Blatnice p. Sv. Ant. k překročení celkového imisní limitu. Největším zdroji znečištění jsou podle ÚAP ORP Veselí nad Moravou:  silniční doprava jako zdroj polétavého prachu PM10, oxidů dusíku a benzenu;  stacionární energetické zdroje - kotelny;  zemědělské farmy živočišné výroby (amoniak);  prašnost z pozemků orné půdy; Územní plán navrhuje opatření, která mu měřítkem přísluší a které povedou ke zlepšení situace znečistění ovzduší, např. výsadba zeleně podél zdrojů polétavého prachu, zavedení protierozních opatření. Při návrhu těchto opatření využívá opatření stanovená v Integrovaném programu ke zlepšení kvality ovzduší Jmk – Aktualizace z roku 2012

(25)

Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze, sucho atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní.

Územní plán, mj. na základě ÚAP ORP Veselí nad Moravou, vytváří podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky. V obci Blatnice p. Sv. Ant. jsou aktuální zejména tyto riziky – záplavy, eroze a sucho. V rámci návrhu technické infrastruktury Územního plánu jsou vytvářeny podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod, pro zadržování, vsakování a využívání dešťové vody v území, konkrétně se jedná o revitalizaci vodních toků, protierozní opatření v krajině a možnost realizace mělkých průlehů pro zachycení dešťových vod v území.

(26)


str.11

(27)

(28)

(29)

(30)

Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury. Vytvářet rovněž podmínky pro zkvalitnění dopravní dostupnosti obcí (měst), které jsou přirozenými regionálními centry v území tak, aby se díky možnostem, poloze i infrastruktuře těchto obcí zlepšovaly i podmínky pro rozvoj okolních obcí ve venkovských oblastech a v oblastech se specifickými geografickými podmínkami. Při řešení problémů udržitelného rozvoje území využívat regionálních seskupení (klastrů) k dialogu všech partnerů, na které mají změny v území dopad a kteří mohou posilovat atraktivitu území investicemi ve prospěch územního rozvoje. Při územně plánovací činnosti stanovovat podmínky pro vytvoření výkonné sítě osobní i nákladní železniční, silniční, vodní a letecké dopravy, včetně sítí regionálních letišť, efektivní dopravní sítě pro spojení městských oblastí s venkovskými oblastmi, stejně jako řešení přeshraniční dopravy, protože mobilita a dostupnost jsou klíčovými předpoklady hospodářského rozvoje ve všech regionech. Pro zajištění kvality života obyvatel zohledňovat nároky dalšího vývoje území, požadovat jeho řešení ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu. Návrh a ochranu kvalitních městských prostorů a veřejné infrastruktury je nutné řešit ve spolupráci veřejného i soukromého sektoru s veřejností.

Vodní tok Svodnice nemá na území obce stanoveno záplavové území. Zastavitelné plochy jsou vymezeny mimo území ohrožené povodněmi.

Zvláštní pozornost věnovat návaznosti různých druhů dopravy. S ohledem na to vymezovat plochy a koridory nezbytné pro efektivní integrované systémy veřejné dopravy nebo městskou hromadnou dopravu, umožňující účelné propojení ploch bydlení, ploch rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, výroby a dalších ploch, s požadavky na kvalitní životní

Územní plán nenavrhuje žádné nové dopravní koridory regionálního a nadregionálního významu. Územní plán ve svém návrhu vytváří podmínky pro zkvalitnění stávající dopravní infrastruktury a zaměřuje se zejména využití stávajících místních komunikací k zajištění obsluhy navrhovaných zastavitelných ploch. Dále územní plán navrhuje opatření ke zkvalitnění propojení řešené obce se spádovými obcemi v okolí, zejména klade důraz na


Územní plán svým návrhem vytváří podmínky pro koordinované umisťování veřejné infrastruktury v území. Obec není součástí žádné rozvojové osy, ani zde není PÚR ČR vymezen koridor nadregionální železniční, silniční, vodní či letecké dopravy. Územní plán ve svém návrhu tedy nevytváří podmínky pro vznik sítě železniční, vodní a letecké dopravy. Při svém návrhu územní plán respektuje silnici I/54, která je významnou dopravní tepnou spojující Českou republiku se Slovenskou republikou. Základním předpokladem k posílení vazeb mezi městskými a venkovskými oblastmi je zajištění vzájemné dobré dopravní dostupnosti těchto oblastí. Územní plán se soustředí na posílení vazeb v území tím, že navrhuje vybudování a zkvalitnění cyklistické dopravy.

Územní plán svým návrhem vytváří podmínky k zajištění kvality života obyvatel s důrazem na rozvoj podle pilířů udržitelného rozvoje. Svým návrhem se zaměřuje zejména na zlepšení podmínek ekonomického a sociálního pilíře (v souladu s ÚAP Jmk). Obec je tvořena strukturou ulic, z níž každá má svůj neopakovatelný charakter – jedná se o ulice návesní, s pásy zeleně podél komunikací, nebo s vodním tokem. Územní plán umožňuje různá opatření ke zlepšení kvality městských prostorů – např. revitalizaci vodních toků a také pomocí vymezení podmínek způsobu využití ploch (v kapitole f) Textové části ÚP).

str.12

(31)

(32)

(33)

prostředí. Vytvářet tak podmínky pro rozvoj účinného a dostupného systému, který bude poskytovat obyvatelům rovné možnosti mobility a dosažitelnosti v území. S ohledem na to vytvářet podmínky pro vybudování a užívání vhodné sítě pěších a cyklistických cest, včetně doprovodné zeleně v místech, kde je to vhodné. Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti. Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace jejich negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobování území energiemi. Při stanovování urbanistické koncepce posoudit kvalitu bytového fondu ve znevýhodněných městských částech a v souladu s požadavky na kvalitní městské struktury, zdravé prostředí a účinnou infrastrukturu věnovat pozornost vymezení ploch přestavby.

zkvalitnění cyklistické dopravy.

Jsou navrženy propojené soustavy zásobování vodou, požadovány jsou centrální systémy čištění, je zajištěna kapacitní ČOV.

V podmínkách využití jsou přípustné lokální zdroje výroby elektrické energie, které umožní decentralizovat soustavu.

Stávající bytový fond je převážně venkovského charakteru. Územní plán ve svém návrhu respektuje vymezení zastavitelných ploch pro bydlení. Nad rámec platného ÚPO vymezuje ÚP další zastavitelnou ploch BI1. Obec Blatnice p. Sv. Ant. potřebuje pro svůj rozvoj a pro posílení sociálního pilíře udržitelného rozvoje vytvoření nových ploch pro bydlení. Územní plán nevymezuje žádné plochy přestavby.

PÚR ČR vymezuje na území Jmk rozvojovou oblast OB3 Metropolitní rozvojová oblast Brno a rozvojové osy OS5 Rozvojová osa Praha – (Kolín) – Jihlava - Brno, OS9 Rozvojová osa Brno – Svitavy/Moravská Třebová, OS10 Rozvojová osa (Katowice) hranice Polsko/ČR – Ostrava – Lipník nad Bečvou – Olomouc – Brno – Břeclav – hranice ČR/Slovensko, OS11 Rozvojová osa Lipník nad Bečvou – Přerov – Uherské Hradiště – Břeclav – hranice ČR/Rakousko. Obec Blatnice p. Sv. Ant. není zahrnuta mezi Rozvojovou oblast ani mezi žádnou z rozvojových os. V blízkosti k. ú. Blatnice p. Sv. Ant. prochází rozvojová osa OS11, která prochází Uherským Hradištěm. PÚR ČR nevymezuje na území Jmk žádnou specifickou oblast. PÚR ČR nevymezuje na území obce Blatnice p. Sv. Ant. koridory a plochy dopravní a technické infrastruktury a souvisejících rozvojových záměrů. Soulad návrhu ÚP se ZÚR JmK Zásady územního rozvoje JmK byly dne 21. 6. 2012 zrušeny rozsudkem Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Ao7/2011. K dnešnímu dni tato územně plánovací dokumentace vydávaná krajem nenabyla právního stavu.


str.13

Soulad návrhu ÚP s dalšími koncepčními a rozvojovými dokumenty vydanými krajem Návrh Územního plánu Blatnice p. Sv. Ant. respektuje všechny strategické, programové a koncepční dokumenty Jihomoravského kraje. V odpovídající míře k úrovni územního plánu byl zohledněn především: 1. Územně analytické podklady Jihomoravského kraje – 3. úplná aktualizace z roku 2015  Vesnická památková rezervace – Blatnice – Stará Hora,  specifickou součástí krajiny Jmk tvoří poutní místa, např. Blatnice pod svatým Antonínkem  Urbanistické hodnoty – významné poutní místo (Blatnice pod svatým Antonínkem), - vinné sklepy,  záporné migrační saldo (70-10 obyvatel) Dále se konkrétně k obci Blatnice p. Sv. Ant. nevztahují v ÚAP Jmk žádné informace, ÚAP Jmk řeší komplexně celé území SO ORP, v případě SO ORP Veselí nad Moravou jsou zde uvedeny následující informace:  Z hlediska ztráty obyvatelstva přirozenou měnou i z pohledu migrace jsou ztrátové zejména obce v SO ORP Veselí nad Moravou (zejména Radějov, Malá Vrbka, Velká nad Veličkou),  z pohledu ekonomické aktivity v sekundárního sektoru (výroba a průmysl) v rámci Jmk nejvyššího podílu dosahují mj. obce ve východní a jihovýchodní části kraje (mj. SO ORP Veselí nad Moravou),  z hlediska územního rozložení nezaměstnanosti v rámci Jmk je nezaměstnanost v ORP Veselí nad Moravou vyšší než 10 %. Což je v rámci kraje třetí nejvyšší číslo,  podíl obyvatel v produktivním věku v obci Blatnice p. Sv. Ant. k roku 2013 je v rozmezí 65,8 – 68,5 %,  průměrný věk obyvatel v obci Blatnice p. Sv. Ant. k roku 2013 je 43,3 – 46,7 let, jedná se o jeden ze tří nejvyšších v rámci SO ORP Veselí nad Moravou,  limity benzo(a)pyrenu jsou ve větší míře překračovány mj. v oblasti SO ORP Veselí nad Moravou,  v obci Blatnice p. Sv. Ant. z hlediska nejvyššího dosaženého vzdělání převládají osoby se základním vzdělání (20,1-24%), podíl osob s vysokoškolským vzděláním je 9,1-13%  v obci Blatnice p. Sv. Ant. byl podíl ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných v jednotlivých ekonomických sektorech rozdělen následujícím způsobem – v primeru (8- 15%), v sekundéru (40,1-45%),  podíl vyjíždějících do zaměstnání a škol mimo obec Blatnice p. Sv. Ant. k celkovému počtu obyvatel je 20,1 – 25 %, do obce Blatnice p. Sv. Ant. dojíždí 5-12,8%,  intenzita dokončených bytů (přepočteno na 1000 obyvatel) v obci Blatnice p. Sv. Ant. V letech 2008-2013 byla v rozmezí 20,1 – 30,0, intenzita dokončených bytů v rodinných domech (přepočteno na 1000 obyvatel) v obci Blatnice p. Sv. Ant. byl 5,1-10 bytů,  podíl neobydlených bytů na celkovém bytovém fondu v obci Blatnice p. Sv. Ant. je 28 - 42%,  z kartogramu vyhodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek pro udržitelný rozvoj území je SO ORP Veselí nad Moravou hodnocen jako 3a – vyhovující pilíř pouze environmentální. Soulad s návrhem ÚP: ÚP ve svém návrhu zohledňuje data obsažená v ÚAP Jmk a řeší následující problémy:  ztráta obyvatelstva, posílení sociálního a ekonomického pilíře (přirozenou měrou a migrací) – ÚP vytváří podmínky pro ekonomicky rozvoj vymezením nových ploch s rozdílným využitím (zejména plochy výroby a skladování - V a plochy smíšeného využití - S), dále vytváří podmínky pro výstavbu kvalitního bytového fondu a rozvoj občanského vybavení  nezaměstnanost - ÚP vytváří podmínky pro ekonomicky rozvoj  překročení limitů benzo(a)pyrenu - Územní plán navrhuje opatření, která mu měřítkem přísluší a které povedou ke zlepšení situace znečistění ovzduší, např. výsadba zeleně podél zdrojů polétavého prachu, zavedení protierozních opatření. Při návrhu těchto opatření využívá opatření stanovená v Integrovaném programu ke zlepšení kvality ovzduší Jmk – Aktualizace z roku 2012.


str.14

2. Územně analytické podklady ORP Veselí nad Moravou z roku 2014 nejdůležitější informace z ÚAP ORP Veselí nad Moravou vztahující se k obci Blatnice p. Sv. Ant.:  většina území ORP je v nivě Moravy a navazujících tocích ohroženo záplavami (záplavy v letech 1997, 2006, 2010),  nedostatek ploch s trvalou vegetací, nízká biodiverzita a odlesněná krajina,  obec je zařazena do seznamu vinařských obcí „Vinařská podoblast slovácká“ ve smyslu vyhlášky č. 324/2004 Sb., kterou se stanoví seznam vinařských podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí, včetně jejich územního vymezení,  obec je zařazena v kategorii bezlesé nebo téměř bezlesé,  vysoký podíl zornění ZPF zhoršuje retenční schopnost krajiny a ekologickou stabilitu ploch,  hluk a znečištění ovzduší z dopravy,  silnou stránkou obce z hlediska SO ORP Veselí nad Moravou je tradice vinařství,  průměrné podmínky životního prostředí,  krajina je zemědělsko-vinařská, odlesněná, bez vodních ploch, pouze s vodním tokem Svodnice,  záplavové riziko existuje na Svodnici v úseku od Benzinky po silnici I/54, kde je snížená kapacita koryta,  obcí prochází silnice I/54 od Veselí nad Moravou do Blatničky a silnice I/71 od Uherského Ostrohu do Velké nad Veličkou,  územím města prochází železniční trať č. 343 Veselí nad Moravou - Vrbovce. Využitelnost železnice je značně omezena z důvodu umístnění nádraží zcela mimo obec ve vzdálenosti cca 1,5 km od zastavěného území obce směrem k Veselí nad Moravou,  Blatnice má rovněž autobusové spojení, které je součástí integrovaného systému Jihomoravského kraje (IDS JMK),  stavby mimo intravilán obce si zachovávají funkci spojenou s vinařstvím a zemědělstvím, jako převažující hospodářskou činnost - i zde je potřeba plánovat a regulovat tak, aby nebyl ohrožen udržitelný rozvoj území včetně přírodních, kulturních a civilizačních hodnot,  z hlediska rozvoje dopravy je důležité vymístit průjezdnou dopravu z obce, která je poměrně frekventovaná - tj. postupně vybudovat obchvat dle změny č.1 - rezerva pro dopravu. Podle koncepce dopravy Jihomoravského kraje je nezbytné plošné rozšíření silnic I/71 a I/54, které nesplňují šířkové parametry komunikace,  v obci je vhodné vytvořit podmínky pro využití přírodně rekreačního potenciálu pro cestovní ruch, podpořit sportovně rekreační vybavení (např. funkční koupaliště),  obec je úzce spjatá s vinařstvím, které zde má bohatou tradici. Vzhledem k existenci průmyslové zóny, která dává naději na zaměstnání, lze předpokládat stabilní počet obyvatel a to i při vysoké nezaměstnanosti,  problémem k řešení je bezpečný přístup pro pěší a cyklisty k vlakovému nádraží a vybudování cyklostezek,  míra nezaměstnanosti v obci Blatnice p. Sv. Ant. je 10,7%,  území obce se dle PÚR ČR nachází mimo rozvojovou osu OS11,  překračování imisních limitů denních koncentrací částic PM10 - důvodem je doprava a prašnost z větrné eroze v prostoru rozsáhlých ploch bloků orné půdy,  starou ekologickou zátěží je bývalá skládka komunálního odpadu. Hodnocení pilířů udržitelného rozvoje: Životní prostředí - podmínky Blatnice p. Sv. Ant. pro příznivé životní prostředí lze charakterizovat jako průměrné, jsou zde negativní vlivy z dopravy (silnice I/54 a I/71). Dalším nedostatkem území je odlesněná krajina, rozsáhlé lány orné půdy s intenzivní zemědělskou výrobou, nízká biodiverzita a nízký koeficient ekologické stability KES = 0,39. Hospodářský rozvoj - zásadním problémem jsou chybějící pracovní příležitosti v území. Kladem území je existence malé průmyslové zóny s firmami Siempelkamp, SEIKO Flowcontrol a tradice vinařství. I přes výše uvedené je dlouhodobá nezaměstnanost 10,7 % (zdroj ČSÚ, ke dni 31.3.2014). Sociodemografický pilíř - lze charakterizovat podle údajů o vývoji počtu obyvatel, jejich vzdělanostní struktuře. Negativem území je záporné saldo migrace, odchody mladých lidí.


str.15

Problémy k řešení v ÚPD: Dopravní závady D1 - nedostatečné šířkové parametry komunikace I/54 (trvá, 2006) a I/71 (řešeno změnou ÚP, 2006); D2 - není vyřešen bezpečný přístup pro pěší od nádraží do obce, přístup je možný pouze po silnici I/54 (trvá, 2012); D3 - problematická křižovatka - špatná prostorová dispozice (trvá, 2006, ÚP); Hygienické závady H1 - silnice I.třídy zasahuje exhalacemi zastavěné území, intenzivní průjezdná doprava Veselí n. Mor. - Blatnička, Veselí n. Mor. - Velká n. Vel. (trvá, 2006); H2 - překračování imisních limitů denních koncentrací částic PM10, důvodem je doprava a prašnost z větrné eroze v prostoru rozsáhlých ploch bloků orné půdy (trvá, 2006); Environmentální závady E1 - silnice I.třídy kříží regionální biokoridor (trvá, 2006, ÚP); E2 - z celkového podílu zemědělské půdy je pouze 4% trvalých travních porostů (74% je orné půdy), což má vliv na celkově nižší ekologickou stabilitu KES = 0,39 (trvá, 2006); E3 - nedostatek ploch s trvalou vegetací a nízká biodiverzita (trvá, 2006); E4 - velmi malé množství srážek, průměrný roční úhrn srážek je 557 mm (trvá, 2012); Sociodemografické závady S1 - vysoká nezaměstnanost - 10,7 % (trvá, 2006); Využití krajiny - závady K1 - velmi nízká zalesněnost území - pouze 5,1 %, typická odlesněná krajina, jedná se o intenzivně obdělávanou zemědělskou krajinu (trvá, 2006); K2 - minimální množství vodní ploch - pouze 9 ha, tj. 0,7 % území obce (trvá, 2006); Střety záměrů s limity: X2 - ÚSES kříží silnici I. třídy (trvá, 2006, ÚP); X4 - navržená cyklostezka úrovňově kříží komunikaci I/54 (trvá, 2012, ÚP). Hodnoty (vymezené v grafické části):  náves – urbanistická hodnota – plocha  viniční sklepy pod Starou horou – urbanistická hodnota - linie  v k. ú. Blatnice p. Sv. Ant. se nachází území s archeologickými nálezy I. kategorie,  viniční tratě ve viničních podoblastech Slovácka,  významné stavební dominanty – kostel sv. Antonína Paduánského, kostel sv. Ondřeje,  vyhlídková místa – od kostela sv. Antonína Paduánského, ze Střečkova kopce,  zdroje povrchových vod umístěné ve východní části k. ú. Blatnice p. Sv. Ant.  nemovité kulturní památky Soulad s návrhem ÚP: Územní plán ve svém návrhu využívá informace, respektuje hodnoty a zabývá se úkoly k řešení v ÚPD obce uvedené v ÚAP ORP Veselí nad Moravou.


str.16

3.

Aktualizace strategické vize Strategie rozvoje Jmk 2020 z roku 2012  Strategie rozvoje Jmk člení Jihomoravský kraj na „širší brněnskou aglomeraci“ (konkrétně definuje k. ú., které k této aglomeraci náleží) a „ostatní části kraje“. Z předmětného materiálu vyplývá, že Obec Blatnice p. Sv. Ant. je zařazena do kategorie „ostatní části kraje“ pro kterou jsou definovány zejména Opatření 2 Kvalitní a odpovídající nabídka veřejných služeb a Opatření 4 Dlouhodobá životaschopnost znevýhodněných částí kraje. 

V rámci kapitoly B.5 Implementace, monitoring a financování Aktualizace strategické vize Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 je uveden v Tabulce 1: Seznam strategických projektových záměrů, území obce Blatnice p. Sv. Ant. se týká konkrétně záměr 3.4.1. Vybudování vodovodu na Horňácku. Dále tato kapitola v Tabulce 7 až 9: Hodnoty vybraných ukazatelů v SO ORP uvádí hodnoty, z kterých vyplývají pro SO ORP Veselí nad Moravou následující záměry: opatření 4.1. Zachování dostupnosti veřejných služeb – záporné hodnoty – jedná se o znevýhodněnou oblast, opatření 4.2. Posílení kvality a kompetence místní samosprávy a místních iniciativ – záporné hodnoty – jedná se o znevýhodněnou oblast, opatření 4.3. Rozvoj podnikatelských aktivit – podprůměrné hodnoty – jedná se o znevýhodněnou oblast, opatření 4.5. Zemědělství a péče o krajinu – průměrné hodnoty – nejedná se o znevýhodněnou oblast.



Strategie rozvoje Jmk stanoví v kapitole B. 3 Strategická část: Vize, problémy, cíle a opatření návrh 1 jednotlivých opatření, z nichž následující jsou měřítkem příslušná k řešení v územním plánu a týkají, mohou se týkat k. ú. Blatnice p. Sv. Ant.: opatření 2 Kvalitní a odpovídající nabídka veřejných služeb - Dlouhodobý monitoring nabídky a poptávky v oblasti služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením, - zajištění odpovídající nabídky pobytových sociálních služeb s ohledem na potřebnost vyplývající z procesu plánování sociálních služeb a dostupné zdroje, - rozvoj sítě sociálního bydlení pro seniory a osoby se zdravotním postižením, podpora sociálního podnikání, - výstavba, modernizace a rekonstrukce objektů pro kulturu a umění, - rekonstrukce a modernizace vybraných budov škol a školských zařízení, - podpora procesů komunitního plánování vč. plánování sociálních služeb v kraji a obcích s rozšířenou působností, - podpora vytváření místní sítě služeb, jejich návaznosti a provázanosti s procesem komunitního plánování sociálních služeb – priority + financování, - zlepšení dostupnosti zdravotní a sociální péče a prevence, - podpora společenských, kulturních a sportovních aktivit, - podpora nabídky v oblasti sportu a turistiky, zejména prostřednictvím organizací, jejichž aktivity jsou zaměřeny na zvyšování fyzické a psychické kondice podstatné části obyvatelstva kraje (v souladu s principem „sport pro všechny“), - výstavba, rekonstrukce a modernizace infrastruktury pro sportování obyvatel. opatření 4 Dlouhodobá životaschopnost znevýhodněných částí kraje - Zmapování vybavenosti území, dostupnosti jednotlivých služeb a potřeb území (tj. definování standardů dostupnosti veřejných služeb v území), - návrh optimalizace veřejných služeb a zajištění potřebných jednání s participujícími subjekty, - podpora drobného podnikání a sebezaměstnávání fyzických osob, - iniciace revitalizace brownfields po zemědělské a průmyslové výrobě na podporu malého a středního podnikání, - využití potenciálu kulturního dědictví a tradic jižní Moravy pro rozvoj podnikání (mj. v oblasti cestovního ruchu), - zvýšení vybavenosti sídel datovými sítěmi, - modernizace a zvýšení bezpečnosti na cyklistických trasách a stezkách,

1

Podle § 43, odst. 3 SZ Územní plán ani vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území nesmí obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem regulačnímu plánu nebo územním rozhodnutím.


str.17

- selektivní modernizace sítí, zejména vodovodů, kanalizace a veřejného osvětlení, - rozšiřování mimoprodukčních funkcí zemědělství a navazujících odvětví (agroturistika, ekoturistika, vinařská turistika apod.) pro rozvoj podnikání, - omezení záboru kvalitní půdy a volné krajiny, - ochrana ZPF, - komplexní pozemkové úpravy jako nástroj efektivnější péče o krajinu, - revitalizace melioračních zařízení, - zvyšování retenční schopnosti krajiny (rybníčky, mokřady, zalesnění, suché poldry, - využití zemědělské půdy bez aktuálního využití pro stabilizaci krajiny (zalesnění, přírodě blízké ekosystémy, prvky ÚSES, významné krajinné prvky), - revitalizace zemědělských brownfieldů a sanace ekologických zátěží, - ochrana lokalit přirozené akumulace vod, - využití technických nástrojů k zamezení větrné a vodní eroze (větrolamy apod.), - prověření síť účelových komunikací a návrh jejich doplnění, zejména s ohledem na potřeby zemědělství, lesního hospodářství, cykloturistiky a pěší turistiky, Soulad s návrhem ÚP: Návrh územního plánu Blatnice p. Sv. Ant. vytváří podmínky pro výše uvedená opatření a to zejména návrhem podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití, návrhem podmínek pro realizaci veřejné infrastruktury, protierozních a protipovodňových opatření, ochranou přírody a krajiny a dalších veřejných zájmů.

4.

Generel regionálního a nadregionálního ÚSES na území Jmk z roku 2003 V řešeném území je navržen územní systém ekologické stability v souladu s Nadregionálním a regionálním ÚSES Jmk. Jedná se o následující prvky regionálního ÚSES. RBC 74 Sv. Antonínek, NK 154 (spojující území okresů Uherské Hradiště a Hodonín), RK (spojuje RBC 75 Kobylí hlava umístěný v k.ú. Blatnička a k. ú. Hluk s NK 154) Soulad s návrhem ÚP: Návrh územního plánu Blatnice p. Sv. Ant. respektuje prvky ÚSES vymezené v Generelu regionálního a nadregionálního ÚSES na území Jmk.

5.

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací (PRVK Jmk) Rozhodující podíl na zásobování pitnou vodou ÚC Hodonín má hlavních deset skupinových vodovodů: Hodonín, Koryčany-Kyjov-Klobouky, Veselí-Strážnice, Podluží a Bzenec-Kyjov-Hodonín, Těmice – Domanín – Syrovín, Hroznová Lhota – Tasov, Lipo – Louka, Kuřelov – Hrubá Vrbka – Malá Vrbka, Horňácko Poř.číslo 17

KOD PRVK

Název obce

KOD OB

ZÚJ

0625.018.449.01

Blatnice p. Sv. Ant.

00531

586048

Popis současného zásobování pitnou vodou V obci je vybudována vodovodní síť, jejímž provozovatelem je majitel, a to obec. V současné době se zásobuje 1760 obyvatel, v roce 2015 se předpokládá se zásobením 1931 obyvatel. Zásobení vodou je z prameniště – studny Obora, o vydatnosti Q = 4,0 l/s, která se nachází severně od obce, v blízkosti hranice krajů, na území Zlínského kraje. Tento zdroj nemá vyhlášenu PHO. 3 3 Čerpací stanicí je plněna akumulace vody u Kamenice o objemu 2x150 m + 1x100 m , s maximální hladinou 268,30 m n. m. Z tohoto vodojemu je zásobena vlastní obec. Rozvoj vodovodů ve výhledovém období Vodovodní síť je ve špatném technickém stavu. Z tohoto důvodu se bude provádět rekonstrukce vodovodní sítě.


str.18

Vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou Pro zásobení se využívá studna Obora, o vydatnosti Q = 4 l/s, u které však kolísá kvalita vody. U tohoto zdroje je někdy překročen ukazatel – dusičnany, které dosahují hodnoty až 70 mg/l. Ke snížení této hodnoty pod hodnotu stanovenou Vyhláškou 376/2000 Sb. se tato voda míchá ve VDJ se zdroji místního ZD. Tímto opatřením se dosáhne toho, že voda dodávaná do sítě splňuje všechny požadavky. Při zpracování Regionálního plánu implementace je navrženo technické opatření, které spočívá v osazení technologického zařízení – iontoměničů v přístavbě u zdroje. Časový harmonogram Rekonstrukce stávajícího přívodního řadu a vodovodní sítě v délce 5,050 km se provede v roce 2004 – 2012. Do plánu investic nových staveb je zařazeno v r. 2011-2012 :  ÚV Obora ( dle RPI ) Do plánu investic rekonstrukcí je zařazena rekonstrukce:  rozvodná síť TLT80 dl. 800m, r. 2004-2007  rozvodná síť TLT100 dl. 1200m, r. 2007-2012  přívodný řad TLT 100 dl.3050m r. 2006-2008 Nadlimitní stavby budou realizovány v případě, že investor zajistí potřebné finanční a stavební kapacity v optimálních cenách. Popis současného stavu odkanalizování a čištění odpadních vod Stávající kanalizace převážně betonová od DN 300 - 1000 přivádí splaškové a dešťové vody. Obcí protéká potok Svodnice, podél něhož je trasován hlavní sběrač. Na sběrači jsou odlehčovací komory. Pravostranná i levostranná zástavba je odkanalizována. Pod tokem jsou kanalizační shybky. Čistírna odpadních vod je vybudována v západní části pod obcí. Typ SIGMA - KOMBIBLOK pro 3 440 EO. Skladba: hrubé předčištění, vertikální lapač písku, dešťová zdrž, biologická jednotka Kombiblok, dosazovací nádrž, kalové pole. Provozovatel: obec Popis odkanalizování a čištění odpadních vod ve výhledu Navrhuje se podchytit výustě ze stávající kanalizace ve východní části obce novým pravostranným sběračem. V budoucnu bude nutná postupná rekonstrukce betonových stok. Akce Výstavba kanalizace v obci je zařazena do RPI. Stávající ČOV v současné době nesplňuje požadavky uvedené v tabulkách č. 1 a č. 2 Přílohy I Směrnice 91/271/EHS v ukazatelích Ncelk a Pcelk. Je uvažováno s intenzifikací ČOV s cílem odbourání dusíku simultánní nitrifikací a denitrifikací. Akce Intenzifikace ČOV byla zařazena do RPI. Časový harmonogram Rekonstrukce ČOV: 2004 - 2005 Výstavba kanalizace: 2007 - 2008 Rekonstrukce kanalizace: 2006 - 2007 Soulad s návrhem ÚP: ÚP je v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací (PRVK Jmk), viz Odůvodnění ÚP kapitola A.12 podkapitola f) Technická infrastruktura.

6.

Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Jmk – Aktualizace z roku 2012 Aktualizace Integrovaného programu je zlepšení kvality ovzduší Jmk neobsahuje konkrétní informace nebo řešení, které by se vztahovaly přímo k obci Blatnice p. Sv. Ant.. Podle ÚAP ORP Veselí nad Moravou a ÚAP Jmk a Zadání Územního plánu Blatnice p. Sv. Ant. je třeba na území obce zajistit ochranu ovzduší. Jako nejvíce ohrožující, podle předmětných dokumentů, se jeví PM10, oxidy dusíku a benzenu, benzo(a)pyrenu.


str.19

Aktualizace Integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší Jmk ve své analytické části nepotvrzuje překročení sledovaných imisních limitů v lokalitách, do kterých náleží k. ú. Blatnice p. Sv. Ant.. Projektant územního plánu se zaměřil zejména na „nejvíce ohrožující jevy“ popsané ve výše uvedených dokumentech, nicméně dále prozkoumal i další sledované jevy, ani u nich nedošel k závěru, že by docházelo k překročení imisních limitů. 

Suspendované částice PM10 a PM2,5 jsou emitovány jak přírodními (např. sopky či prašné bouře, pylová zrna, půdní částice), tak i antropogenními zdroji (např. elektrárny a průmyslové technologické procesy, doprava, spalování uhlí v domácnostech, spalování odpadu). Většina těchto antropogenních emisních zdrojů je soustředěna v urbanizovaných oblastech, tj. v oblastech, ve kterých žije velká část populace. Z uvedených map vyplývá, že v zóně Jihomoravského kraje není překročen imisní limit pro průměrnou roční koncentraci PM10. Imisní limit pro 36. nejvyšší 24hodinovou koncentraci je překračován zhruba v 1/3 plochy zóny. Podle tab. 15 nedošlo v lokalitě Hodonín k překročení 36. nejvyšší 24hodinovou -3 koncentraci PM10 (tj. Překročení hodnoty nad 50 μg*m ).

 V případě průměrných ročních a 19. nejvyšších hodinových koncentrací v lokalitách zóny Jihomoravský kraj nedochází k překročení imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci NO2. Naopak všechny lokality se ve sledovaném období pohybují svými koncentracemi pod dolní mezí pro posuzování.  Z Integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší vyplývá, že v zóně Jihomoravský kraj nedochází k překročení ani spodní meze pro posuzování (nad dolní mezí pro posuzování je pouze aglomerace Brno, řešena samostatným PZKO), natož pak imisního limitu Benzenu.  Antropogenním zdrojem Benzo(a)pyrenu, stejně jako ostatních polycyklických aromatických uhlovodíku (PAH), jejichž je benzo(a)pyren představitelem pro hodnocení účinku na lidské zdraví, je jednak nedokonalé spalovaní fosilních paliv jak ve stacionárních (domácí topeniště) tak i v mobilních zdrojích (motory spalující naftu), ale také výroba koksu, železa a obalovny živičných směsí. Z mapy uvedených v Integrovaném programu vyplývá, že z hlediska B (a)P vyvstává zóně Jihomoravský kraj problém ve všech větších obcích, kde je zdrojem vytápění spalování pevných paliv a dále ve všech dopravou zatížených místech v kraji. Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší navrhuje opatření ke zlepšení kvality ovzduší. Projektant územního plán zde zmiňuje pouze taková opatření, která svým měřítkem odpovídají měřítku územního plánu a je možné pro ně v územním plánu zajistit odpovídající podmínky: - podpora snižování emisí oxidů dusíku náhradou malých zdrojů spalujících tuhá fosilní paliva rozvojem plynofikace případně alternativních nebo obnovitelných zdrojů, - omezení prašnosti z plošných a liniových zdrojů - zvýšení plynulosti dopravy úpravou komunikací v intravilánech měst a obcí, zavedením organizačně – dopravních opatření - podpora rozvoje veřejné dopravy - úprava ostatních prašných ploch (zatravněním, zalesněním) Soulad s návrhem ÚP: Územní plán navrhuje opatření, která mu měřítkem přísluší a které povedou ke zlepšení situace znečistění ovzduší, např. výsadba zeleně podél zdrojů polétavého prachu, zavedení protierozních opatření. Při návrhu těchto opatření využívá opatření stanovená v Integrovaném programu ke zlepšení kvality ovzduší Jmk – Aktualizace z roku 2012. Čištění na silnicích I., II. a III. třídy v územním obvodu ORP Veselí nad Moravou zajišťuje Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje, příspěvková organice kraje. Harmonogram je dodržován v návaznosti na klimatické podmínky a aktuální potřeby jednotlivých komunikací.


str.20

7.

Koncepce a strategie ochrany přírody a krajiny Jmk z roku 2004 nejdůležitější informace z Koncepce a strategie ochrany přírody a krajiny Jmk vztahující se k obci Blatnice p. Sv. Ant.: - kartogram 2.3. zornění pozemků, citlivých oblastí a potenciální vodní eroze - Zranitelné oblasti podle NV č. 103/2003 Sb., půdy mírně ohrožené, zornění 60-70% - kartogram 2.6. zemědělsky výrobní oblasti a katastry se zbytky extenzivních sadů a luk - ZVO - zemědělské výrobní oblasti dle VÚMOP - řepařská oblast – velmi dobrá s extenzivními loukami nad 1ha. - kartogram 6.5. registrované významné krajinné prvky - katastr bez registrovaného VKP - kartogram 6.7. typizace krajiny - Makrotyp CZ 17.2 (pravěké sídelní krajiny pannonica) 17.2.1. polní krajina - kartogram 6.8. mapa vyhodnocení kvality přírodního prostředí - oblast s proměnlivou kvalitou přírodního prostředí, oblast se sníženou kvalitou přírodního prostředí - kartogram 8.1 mapa zvláště chráněných území - 1712 PP Střečkův kopec základní cíle v ochraně přírody a krajiny: jedná se o výpis základních cílů prioritních úkolů a opatření, které se týkají jevů vztahujících se konkrétně k 2 území obce Blatnice p. Sv. Ant. a dále těch úkolů a opatření, které svým měřítkem přísluší podrobnosti územnímu plánu. ÚSES - vymezovat a hodnotit regionální a místní ÚSES, - důsledně vyžadovat zachování koncepčního pojetí vymezení ÚSES ve všech zásadních typech dokumentaci o využití území, - podporovat vytváření funkčních skladebných částí ÚSES. LESNÍ EKOSYSTÉMY – zachování stávající plochy pozemků určených k plnění funkcí lesa, - podpora zvýšení ploch PUPFL, zvláště na méně lesnatých částech území kraje, - při zalesňování nelesních ploch důsledně uplatňovat zájmy ochrany přírody a krajiny, - uplatňování zájmů ochrany přírody a krajiny při tvorbě ÚPD. ZEMĚDĚLSKÉ EKOSYSTÉMY – podpora environmentálně zodpovědného zemědělského využívání venkovské krajiny, - zvyšování biodiverzity krajiny. VODNÍ EKOSYSTÉMY – zachování či obnova přirozených a přirozených biotopů tekoucích a stojatých vod a jejich společenstev s vysokou ekologickou stabilitou, - zajišťovat ochranu stávajících přírodně cenných vodních a mokřadních biotopů, - prosazovat nápravu nevhodných úprav a problematických zásahů do vodního režimu a vodních ekosystémů OBECNÁ OCHRANA DRUHŮ VOLNĚ ŽIJÍCÍCH ŽIVOČICHŮ A PLANĚ ROSTOUCÍCH ROSTLIN – zachování druhové rozmanitosti živočichů a rostlin - minimalizace negativních dopadů energetických zařízení, migračních bariér na populace volně žijících živočichů, - řešení střetů zájmů problematických druhů volně žijících živočichů s hospodářskými zájmy člověka, KRAJINNÝ RÁZ – účinné uplatňování ochrany krajinného rázu při stanovování regulativů ÚPD ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ – vytvořit a chránit reprezentativní soustavu zvláště chráněných území, - zabezpečit ochranu evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy NATURA 2000. ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ DRUHY ŽIVOČICHŮ A ROSTLIN – zachování biotopů a populací zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin, - podporovat, prosazovat a uplatňovat ochrannou péči ve prospěch populací zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin včetně vytváření nových přírodě blízkých biotopů pro jejich výskyt a rozmnožování. Soulad s návrhem ÚP: ÚP je v souladu s Koncepcí a strategie ochrany přírody a krajiny Jmk z roku 2004, viz Odůvodnění ÚP

2

Podle § 43, odst. 3 SZ Územní plán ani vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území nesmí obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem regulačnímu plánu nebo územním rozhodnutím.


str.21

kapitola A.12 podkapitola h) koncepce uspořádání krajiny, ochrana přírody a ÚSES.

8.

Územní studie Vymezení cílových charakteristik krajiny Jihomoravského kraje z roku 2010 zdroj: Mapová příloha pro ORP Veselí nad Moravou Územní studie Vymezení cílových charakteristik krajiny Jihomoravského kraje

Z této Územní studie byla pro jednotlivé charakteristiky převzata zejména aplikační část – tedy úkoly vztahující se k územnímu plánovaní:  16 výrazně zvlněná až členitá lesozemědělská krajina - s převažujícím zemědělským využitím a s významně zastoupenými lesy Zásady (pravidla) pro ochranu, správu a plánování (dosažení cílové charakteristiky)  Zemědělství: zachování (příp. další posílení) pestré struktury využití s významným zastoupením vinic a sadů, podpora protierozní ochrany půdy  Lesní hospodářství: zalesňování vhodných ploch v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny a ochrany ZPF (zejm. v rámci jednoznačně vymezeného územního systému ekologické stability, příp. na jiných plochách z různých důvodů dlouhodobě zemědělsky nevyužívaných nebo pro zemědělskou činnost nevhodných) – preference mimoprodukčních funkcí lesů (biologická, krajinotvorná, rekreační…) x Vodní hospodářství: vhodná revitalizační opatření (např. směrové a spádové úpravy výrazně uměle napřímených a zahloubených koryt, minimalizace působení migračních bariér na tocích, obnova koryt zatrubněných toků), nové vodní plochy a vodohospodářské stavby Přípustné pouze v případě, že nedojde k závažnějším konfliktům se zájmy ochrany přírody a krajiny,  Urbanistický rozvoj: limitovaný potřebami ochrany ZPF a možnostmi stávající urbánní struktury, kterou lze doplnit využitím nezastavěných ploch uvnitř sídel a ploch na zastavěné území bezprostředně navazujících; podpora individuálních řešení konverze nevyužívaných areálů (brownfields)  Doprava: redukce prostorových zásahů nových dopravních staveb do území na nezbytně nutnou míru a jejich maximální možné přizpůsobení zájmům racionálního obhospodařování zemědělské půdy a ochrany přírody a krajiny,  Těžba nerostů: dle individuálního posouzení míry negativních zásahů do krajiny  Zařízení na likvidaci odpadů: přednostní umísťování v rámci stávajících výrobních areálů nebo areálů technické infrastruktury, mimo tyto plochy jen zcela výjimečně, při jednoznačném prokázání vhodnosti daného umístění  Energetika a spoje: případné umísťování plošně rozsáhlejších areálových zařízení technické vybavenosti dle individuálního posouzení míry negativních zásahů do krajiny.  Cestovní ruch a rekreace: podpora rozvoje "měkkých" forem rekreačního využití bez areálových zařízení a staveb s negativními vlivy na využívání vinic a sadů a na zájmy ochrany Přírody a krajiny.


str.22

Požadavky na uspořádání a využití území, úkoly pro územní plánování  Rozvoj sídel (zastavitelné plochy) usměrňovat tak, aby zohledňoval celkový charakter sídel a organicky navazoval na jejich historický vývoj a zároveň aby byla minimalizována délka společných hranic zastavitelných ploch a nezastavěného území (zachování kompaktnosti sídla, omezení výrazně do volné krajiny vybíhajících či se stávající zástavbou vůbec územně nesouvisících zastavitelných ploch),  V nezastavěném území vytvářet územní podmínky pro pestrou strukturu využití (např. pomocí vymezení smíšených ploch nezastavěného území), a to především v erozně ohrožených plochách a na méně hodnotné zemědělské půdě, pro revitalizace vodních toků a jejich povodí a pro šetrné formy rekreačního využití.

 15 výrazně zvlněná až členitá viniční krajina - Výrazně zvlněná a pestře využívaná zemědělská krajina se zabezpečenou protierozní ochranou, s vysokým podílem vinic, s proměnlivým zastoupením dalších způsobů využití (včetně lesních celků) a se sídly převážně venkovského typu Zásady (pravidla) pro ochranu, správu a plánování (dosažení cílové charakteristiky) - Zemědělství: zachování (příp. další posílení) pestré struktury využití s významným zastoupením vinic a sadů, podpora protierozní ochrany půdy,  Lesní hospodářství: zalesňování vhodných ploch v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny a ochrany ZPF (zejm. v rámci jednoznačně vymezeného územního systému ekologické stability, příp. na jiných plochách z různých důvodů dlouhodobě zemědělsky nevyužívaných nebo pro zemědělskou činnost nevhodných) – preference mimoprodukčních funkcí lesů (biologická, krajinotvorná, rekreační…),  Vodní hospodářství: vhodná revitalizační opatření (např. směrové a spádové úpravy výrazně uměle napřímených a zahloubených koryt, minimalizace působení migračních bariér na tocích, obnova koryt zatroubených toků), nové vodní plochy a vodohospodářské stavby Přípustné pouze v případě, že nedojde k závažnějším konfliktům se zájmy ochrany přírody a krajiny,  Urbanistický rozvoj: limitovaný potřebami ochrany ZPF a možnostmi stávající urbánní struktury, kterou lze doplnit využitím nezastavěných ploch uvnitř sídel a ploch na zastavěné území bezprostředně navazujících; podpora individuálních řešení konverze nevyužívaných areálů (brownfields),  Doprava: redukce prostorových zásahů nových dopravních staveb do území na nezbytně nutnou míru a jejich maximální možné přizpůsobení zájmům racionálního obhospodařování zemědělské půdy a ochrany přírody a krajiny,  Těžba nerostů: dle individuálního posouzení míry negativních zásahů do krajiny,  Zařízení na likvidaci odpadů: přednostní umísťování v rámci stávajících výrobních areálů nebo areálů technické infrastruktury, mimo tyto plochy jen zcela výjimečně, při jednoznačném prokázání vhodnosti daného umístění,  Energetika a spoje: případné umísťování plošně rozsáhlejších areálových zařízení technické vybavenosti dle individuálního posouzení míry negativních zásahů do krajiny,  Cestovní ruch a rekreace: podpora rozvoje "měkkých" forem rekreačního využití bez areálových zařízení a staveb s negativními vlivy na využívání vinic a sadů a na zájmy ochrany přírody a krajiny. Požadavky na uspořádání a využití území, úkoly pro územní plánování Rozvoj sídel (zastavitelné plochy) usměrňovat tak, aby zohledňoval celkový charakter sídel a organicky navazoval na jejich historický vývoj a zároveň aby byla minimalizována délka společných hranic zastavitelných ploch a nezastavěného území (zachování kompaktnosti sídla, omezení výrazně do volné krajiny vybíhajících či se stávající zástavbou vůbec územně nesouvisících zastavitelných ploch),  V nezastavěném území vytvářet územní podmínky pro pestrou strukturu využití (např. pomocí vymezení smíšených ploch nezastavěného území), a to především v erozně ohrožených plochách a na méně hodnotné zemědělské půdě, pro revitalizace vodních toků a jejich povodí a pro šetrné formy rekreačního využití.


str.23

 14 výrazně zvlněná zemědělská krajina - s jednoznačně převažujícím a charakter krajiny určujícím zemědělským využitím, a to především formou pěstování plodin na orné půdě Zásady (pravidla) pro ochranu, správu a plánování (dosažení cílové charakteristiky)  Zemědělství: posilování pestrosti struktury využití s významným zastoupením trvalých travních porostů, sadů a v teplejších oblastech i vinic, podpora protierozní ochrany půdy,  Lesní hospodářství: zalesňování vhodných ploch v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny a ochrany ZPF (zejm. v rámci jednoznačně vymezeného územního systému ekologické stability, příp. na jiných plochách z různých důvodů dlouhodobě zemědělsky nevyužívaných nebo pro zemědělskou činnost nevhodných) – preference mimoprodukčních funkcí lesů (biologická, krajinotvorná, rekreační…),  Vodní hospodářství: vhodná revitalizační opatření (např. směrové a spádové úpravy výrazně uměle napřímených a zahloubených koryt, minimalizace působení migračních bariér na tocích, obnova koryt zatroubených toků), nové vodní plochy a vodohospodářské stavby Přípustné pouze v případě, že nedojde k závažnějším konfliktům se zájmy ochrany přírody a krajiny,  Urbanistický rozvoj: limitovaný potřebami ochrany ZPF a možnostmi stávající urbánní struktury, kterou lze doplnit využitím nezastavených ploch uvnitř sídel a ploch na zastavené území bezprostředně navazujících; podpora individuálních řešení konverze nevyužívaných areálů (brownfields),  Doprava: redukce prostorových zásahů nových dopravních staveb do území na nezbytně nutnou míru a jejich maximální možné přizpůsobení zájmům racionálního obhospodařování zemědělské půdy a ochrany přírody a krajiny,  Těžba nerostů: dle individuálního posouzení míry negativních zásahů do krajiny,  Zařízení na likvidaci odpadů: přednostní umísťování v rámci stávajících výrobních areálů nebo areálů technické infrastruktury, mimo tyto plochy jen výjimečně, při jednoznačném prokázání vhodnosti daného umístění,  Energetika a spoje: případné umísťování plošně rozsáhlejších areálových zařízení technické vybavenosti dle individuálního posouzení míry negativních zásahů do krajiny,  Cestovní ruch a rekreace: podpora rozvoje "měkkých" forem rekreačního využití bez areálových zařízení a staveb s negativními vlivy na zájmy ochrany přírody a krajiny. Požadavky na uspořádání a využití území, úkoly pro územní plánování Rozvoj sídel (zastavitelné plochy) usměrňovat tak, aby zohledňoval celkový charakter sídel a organicky navazoval na jejich historický vývoj a zároveň aby byla minimalizována délka společných hranic zastavitelných ploch a nezastavěného území (zachování kompaktnosti sídla, omezení výrazně do volné krajiny vybíhajících či se stávající zástavbou vůbec územně nesouvisících zastavitelných ploch),  V nezastavěném území vytvářet územní podmínky pro pestrou strukturu využití (např. pomocí vymezení smíšených ploch nezastavěného území), a to především v erozně ohrožených plochách a na méně hodnotné zemědělské půdy, pro revitalizace vodních toků a jejich povodí a pro šetrné formy rekreačního využití.  8 Plochá až mírně zvlněná zemědělská krajina - Plochá až mírně zvlněná zemědělská krajina s převahou orné půdy se zabezpečenou protierozní ochranou, s proměnlivým zastoupením dalších způsobů využití a se sídly převážně venkovského typu. Zásady (pravidla) pro ochranu, správu a plánování (dosažení cílové charakteristiky)  Zemědělství: převažující intenzivní využití s ohledem na zájmy ochrany přírody a krajiny a protierozní ochranu půdy (např. rozčlenění bloků orné půdy ohrožených větrnou erozí ochrannými lesními pásy)  Lesní hospodářství: zalesňování vhodných ploch v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny a ochrany ZPF (zejm. v rámci jednoznačně vymezeného územního systému ekologické stability, příp. na jiných plochách z různých důvodů dlouhodobě zemědělsky nevyužívaných nebo pro zemědělskou činnost nevhodných) – preference mimoprodukčních funkcí lesů (biologická, krajinotvorná, rekreační…)  Vodní hospodářství: vhodná revitalizační opatření (např. směrové a spádové úpravy výrazně uměle napřímených a zahloubených koryt, minimalizace působení migračních bariér na tocích, obnova koryt zatroubených toků), nové vodní plochy a vodohospodářské stavby Přípustné pouze v případě, že nedojde k závažnějším konfliktům se zájmy ochrany přírody a krajiny,


str.24

Urbanistický rozvoj: limitovaný potřebami ochrany ZPF a možnostmi stávající urbánní struktury, kterou lze doplnit využitím nezastavěných ploch uvnitř sídel a ploch na zastavěné území bezprostředně navazujících; podpora individuálních řešení konverze nevyužívaných areálů (brownfields),  Doprava: redukce prostorových zásahů nových dopravních staveb do území na nezbytně nutnou míru a jejich maximální možné přizpůsobení zájmům ochrany přírody a krajiny,  Těžba nerostů: dle individuálního posouzení míry negativních (příp. pozitivních) zásahů do krajiny,  Zařízení na likvidaci odpadů: přednostní umísťování v rámci stávajících výrobních areálů nebo areálů technické infrastruktury, mimo tyto plochy jen výjimečně, při jednoznačném prokázání vhodnosti daného umístění,  Energetika a spoje: případné umísťování plošně rozsáhlejších areálových zařízení technické vybavenosti dle individuálního posouzení míry negativních zásahů do krajiny,  Cestovní ruch a rekreace: podpora rozvoje "měkkých" forem rekreačního využití bez areálových zařízení a staveb s negativními vlivy na zájmy ochrany přírody a krajiny. Požadavky na uspořádání a využití území, úkoly pro územní plánování Rozvoj sídel (zastavitelné plochy) usměrňovat tak, aby zohledňoval celkový charakter sídel a organicky navazoval na jejich historický vývoj a zároveň aby byla minimalizována délka společných hranic zastavitelných ploch a nezastavěného území (zachování kompaktnosti sídla, omezení výrazně do volné krajiny vybíhajících či se stávající zástavbou vůbec územně nesouvisících zastavitelných ploch)  V nezastavěném území vytvářet územní podmínky pro pestřejší strukturu využití (např. pomocí vymezení smíšených ploch nezastavěného území), a to především v erozně ohrožených plochách a na méně hodnotné zemědělské půdě, a pro revitalizace vodních toků a jejich povodí 

Soulad s návrhem ÚP: Zastavitelné plochy jsou vymezeny tak, aby z hlediska historického urbanistického vývoje navazovaly na stávající zastavěné území a logicky dotvářely stávající urbanistickou strukturu obce. Tím je zachována kompaktnost sídla, nedochází k výrazným zásahům do volné krajiny. ÚP vytváří podmínky pro pestrou strukturu využití nezastavěného území volbou rozmanitých ploch s rozdílným způsobem využití v nezastavěném území (konkrétně se jedná o WT - plochy vodní a toky, K plochy krajinné zeleně, P - plochy přírodní, Z - plochy zemědělské, Z.1 - plochy zemědělské specifické, L plochy lesní). V zastavěném území vymezuje ÚP Z* - plochy sídelní zeleně a ZP – plochy sídelní zeleně – parky, historické zahrady.


str.25

9.

Plán odpadového hospodářství Jmk 2016 – 2025 z roku 2015 Plán odpadového hospodářství ve své Analytické části velmi detailně hodnotí stávající situaci v jednotlivých ORP při nakládání s odpady. ORP Veselí nad Moravou, do jejíhož správního obvodu obec Blatnice p. Sv. Ant. spadá, má v rámci Jmk podprůměrné hodnoty v produkci odpadu na jednoho obyvatele v těchto kategoriích: nebezpečný odpad, směsný komunální odpad, materiálově využitelné složky z tříděného sběru komunálního odpadu (papír, sklo), stavební a demoliční odpad, baterie a akumulátory, autovraky, pneumatiky, odpad ze zdravotnické a veterinární péče. ORP Veselí nad Moravou vykazuje v rámci Jmk nadprůměrnou produkci odpadu v těchto kategoriích: komunální odpad, biologicky rozložitelný komunální odpad, biologicky rozložitelný odpad, materiálově využitelné složky z tříděného sběru komunálního odpadu (kovy), kaly z čistíren odpadních vod, odpady obsahující azbest. Průměrných hodnot dosahuje v produkci tříděného sběru komunálního odpadu (plast), odpad elektrických a elektronických zařízení, odpadní oleje. Skládky v ORP Veselí nad Moravou: Skládka komunálního odpadu – SOO3 – provozovatel: Město Strážnice, lokalita: Strážnice, identifikační kód: CZB00334, Kompostárny – provozovatel: Město Strážnice, lokalita: Strážnice, identifikační kód: CZB00248, – provozovatel: Obec Velká nad Veličkou, lokalita: Velká nad Veličkou, identifikační kód: CZB00813, Komunální kompostárny a malá zařízení – provozovatel: Obec Tvarožná Lhota, IČO provozovatele: 00282707, – provozovatel: Obec Radějov, IČO provozovatele: 00285412, – provozovatel: Obec Louka, IČO provozovatele: 000285234, – provozovatel: Obec Nová Lhota, IČO provozovatele: 00285064, Sběrné dvory – provozovatel: Obec Moravský Písek, lokalita: Moravský Písek, identifikační kód: CZB01026, – provozovatel: Město Strážnice, lokalita: Strážnice, identifikační kód: CZB0115, – provozovatel: Obec Velká nad Veličkou, lokalita: Velká nad Veličkou, identifikační kód: CZB00812, – provozovatel: Služby Města Veselí nad Moravou, lokalita: Veselí nad Moravou, identifikační kód: CZB00376, – provozovatel: Obec Vnorovy, lokalita: Vnorovy, identifikační kód: CZB01075, Stacionární zařízení na zpracování stavebního a demoličního odpadu – provozovatel: Robert Přibyl, lokalita: Veselí nad Moravou, identifikační kód: CZB00888, Autovrakoviště – provozovatel: GOLDMETAL, s.r.o., lokalita: Strážnice, identifikační kód: CZB00027. Cíle a opatření ze Směrné a Závazné části Plánu odpadového hospodářství Jmk, které se vztahují k územnímu plánování: Při výběru projektů pro nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady přednostně zařazovat kompostování a anaerobní rozklad před energetické využití odpadů tam, kde to je především z hlediska environmentálních a zdravotních rizik možné. Podporovat zavedení technologií hygienizace kalů, zejména z čistíren odpadních vod. Podporovat domácí kompostování a komunitní kompostování tak, aby nemělo negativní dopady na lidské zdraví a životní prostředí. Podporovat výstavbu sběrných dvorů a optimalizaci vybavení sběrných dvorů obcí s počtem obyvatel více než cca 800, mobilní sběr a svoz, svoz velkoobjemovými kontejnery a překládací stanice. Podporovat rozvoj sítě pro oddělený sběr odpadů umístěné na veřejně přístupných místech (papír, plasty, sklo, kovy, textil, odpady obalů). V obcích povinně zajistit (zavést) oddělený (tříděný) sběr využitelných složek komunálních odpadů, minimálně papíru, plastů, skla a kovů. Snižovat produkci směsného komunálního odpadu zavedením nebo rozšířením odděleného sběru využitelných složek komunálních odpadů, včetně biologicky rozložitelných odpadů. Podporovat energetické využití biologicky rozložitelných odpadů obsažených ve směsném komunálním odpadu, který je obecně s ohledem na heterogenitu materiálu a koncentraci rizikových látek a prvků nevhodný pro přímé kompostování, jejich zpracování v bioplynových stanicích nebo zpracování jinými biologickými metodami.


str.26

Soulad s návrhem ÚP: ÚP je v souladu s Plán odpadového hospodářství Jmk 2016 – 2025, viz Odůvodnění ÚP kapitola A.12 podkapitola f) Technická infrastruktura. 10. Územní energetická koncepce Jmk – aktualizovaná verze z roku 2008 Na území Jmk je nenachází (s výjimkou elektrárny Hodonín) významný zdroj elektrické energie. Z pohledu zásobování území energií se jedná o výrazně dovozový region. Rozhodující energetické zdroje zajišťující zásobování celé ČR jako je jaderná elektrárna Dukovany a přečerpávací vodní elektrárna Dalešice leží mimo Jmk, Předpokládané navýšení poptávky po energiích je třeba krýt především využíváním všech dostupných a ekonomicky opodstatněných úspor a zvýšeným využíváním obnovitelných zdrojů energií. Jedinou společností zabývající se těžbou zemního plynu jsou Moravské naftové doly se sídlem v Hodoníně. Jmk má v rámci ČR nejvyšší procento plynofikovaných obcí, okres Hodonín má jako jediný okres v ČR plynofikovány všechny obce. V kapitole Hodnocení využitelnosti obnovitelných zdrojů ÚEK je obec Blatnice p. Sv. Ant. zařazena 2 do Oblasti geotermálního potenciálu v úrovní vrstvy NEOGENU s 7,0-10, 0 GJ/m . Obec Blatnice p. Sv. Ant. není v ÚEK zařazena mezi oblasti s potenciálem větrné energie na území Jmk (nedosahuje vhodných ročních průměrných rychlostí větru ve výšce 10m). Jižní Morava je nejvýhodnější lokalita pro instalace solárních elektráren v ČR (intenzita slunečního 2 záření zde dosahuje 1075-1100 kWh/m . Biomasa (zbytková – rostlinné sklizňové zbytky ze zemědělské výroby, organické nebo rostlinné zbytky obsažené v domovním odpadu, kaly z odpadních vod, cíleně pěstované – rychlerostoucí dřeviny, atd.) je považována ÚEK za jeden z nejperspektivnějších zdrojů obnovitelné energie. Soulad s návrhem ÚP: ÚP je v souladu s Územní energetickou koncepcí Jmk, viz Odůvodnění ÚP kapitola A.12 podkapitola f) Technická infrastruktura. 11. Generel dopravy JmK Generel dopravy Jmk se zabývá dopravu leteckou, vodní, železniční a silniční na území Kraje JMK, V k. ú. Blatnice p. Sv. Ant. se nachází silniční a železniční doprava. Silniční doprava I/54 Slavkov u Brna – Kyjov – Veselí nad Moravou – st. Hranice Silnice I/54 je na území Jihomoravského kraje stabilizována, začíná v křižovatce se silnicí I/50 na k. ú. Slavkov u Brna. Vzhledem k tomu, že se jedná o silnici I. třídy s poměrně nízkým dopravním zatížením, sleduje se pouze severní obchvat Bzence jeho připojení do MÚK R 55 Bzenec. Intenzity vozidel na silnici I/54 a přilehlém okolí V oblasti hranice se Zlínským krajem – Moravský Písek jsou intenzity ovlivněny vazbou na R55. V doporučené variantě v úseku Blatnice – Veselí nad Moravou je nárůst o cca 5%. Stávající silnice I/54 zůstane silnicí I. třídy, pouze průtah Bzencem, kolem kterého bude vybudována přeložka, bude po vybudování přeložky přeřazen na silnici II. Třídy (II/427). Silnice I/54 je plánovaná v kategorii 9,5/80 s výjimkou úseku Žarošice – Kyjov, plánované v kategorii 9,5/70 a obchvatu Bzence s plánovanou kategorií S 11,5/80. I/71 Uherský Ostroh – Blatnice pod Sv. Antonínkem – Velká nad Veličkou – st. Hranice Na území Jmk vstupuje u obce Blatnice pod Svatým Antonínkem a končí na státní hranici se Slovenskem. Svým charakterem a parametry neplní funkci silnice I. třídy. Silnice je plánovaná mezi Blatnicí pod Svatým Antonínkem a Velkou nad Veličkou v kategorii S 9,5/80, zbývající část trasy je plánovana v kategorii S 7,5/70. Zadání ÚP požaduje prověření potřeby návrhové plochy pro částečný obchvat obce (I/71) na západním okraji obce (změna č.1 ÚPO Blatnice pod Svatým Antonínkem). Návrh sítě krajských silnic: O27) Silniční tah Veselí nad Moravou (I/54, I/55) – Kozojídky – Hroznová Lhota – Louka (I/71) – Blatnice obcí a přilehlého území na silniční tahy vyššího významu s návazností na průmyslové zóny a oblasti (Veselí nad Moravou, Velká nad Veličkou)


str.27

Železniční doprava K. ú. Blatnička p. Sv. Antonínkem prochází železniční trať č. 344 Veselí nad Moravou – Vrbovce (Javorník n. V.). V obci se nachází železniční zastávka vzdálená z centra obce cca 2,1km a dostupná po komunikaci I/54. Železniční zastávka Blatnice p. Sv. Ant. Je jednou z pěti nejslabších zastávek v Jmk (v roce 2003 byl nástup 15 cest/den). Dle Generelu dopravy Jmk bude vhodné omezit zastavování Os. Trať Veselí nad Moravou – Javorník n. V.  Jednokolejná neelektrizovaná trať má obslužný charakter jak ve vnitrostátní osobní dopravě, tak v mezistátní osobní dopravě po pohraniční přechodové stanice Vrbovce na území Slovenské republiky,  trať neobsluhuje uspokojivým způsobem přilehlé obce s vyjímkou Velké n. V, Lipová, event. Louky,  souběh železnice se silnicemi I/54 a II/499,  železniční přechod Javorník n. V. - Vrbovce ŽSR má tendenci trvalého poklesu frekvence cestujících,  přeshraniční nákladní doprava jen při mimořádnostech (2 páry vlaků podle potřeby)  zastaralé zabezpečovací zařízení  omezující úsek Lipov - Veselí nad Moravou zajistit výhledovou potřebnou propustnost 17/1/ vl/d v potřebné kvalitě a s rezervou Cyklistická doprava Materiál rozděluje cyklistickou dopravu na rekreační a cyklodopravu pro denní dojížďku, v obou případech se odkazuje na Studii dobudování cykl. infrastruktury a specifických forem cyklistiky v Jmk. Veřejná osobní hromadná doprava dělí veřejnou osobní hromadnou dopravu na následující tři přepravní segmenty, z nichž pouze „segment regionální dopravy“ svým významem se dotýká obce Blatnice p. Sv. Ant.. Autobusová veřejná osobní doprava: Pro Jihomoravský kraj jsou schváleny jeho zastupitelstvem vybrané standardy veřejné osobní dopravy (dále jen „VOD“) postupně uplatňované od 1. 1. 2003: Standard dostupnosti VOD je zajištěn dostupností VOD (zastávek, stanic) pěší dopravou zpravidla nepřesahující docházkovou vzdálenost 2 km s přihlédnutím k místním podmínkám. Standard minimální frekvence spojů do obce: - v pracovní den – 6 párů spojů - ve dnech pracovního volna a pracovního klidu – 3 páry spojů Železniční veřejná osobní doprava - 344 Veselí n. M. - Javorník n. V. - Vrbovce ŽSR Přepravní proud v pracovní dny v jednom směru (cest/d) Veselí n. M.

Velká n. V.

Vrbovce

r. 2005

500

30

r. 2013

800

50

  

Železniční zastávka Blatnice p. Sv. Ant. Je jednou z pěti nejslabších zastávek v Jmk (v roce 2003 byl nástup 15 cest/den). Dle Generelu dopravy Jmk bude vhodné omezit zastavování Os, Javorník n.V. Lze kvalitně obsloužit autobusem ze stanice Velká n. V., V přeshraniční dopravě je v průměru 30 cest/d v jednom směru, přesto je žádoucí železniční provoz alespoň přechodně zachovat, neboť autobusová doprava z Veselí směr Myjava nebo Stará Turá je časově i počtem přestupů podstatně horší.

Doporučení pro využití Generelu dopravy Jmk v ÚPD: Ve vztahu k použití v ÚPD doporučujeme Generel dopravy rozdělení navrhovaných staveb DI na závazné, které by měly být následně zapracovány do závazné části ÚPD, a z nich dále ty, které by měly být zapracovány do ÚPD jako veřejně prospěšné stavby. Soulad s návrhem ÚP: ÚP je v souladu s Generel dopravy JmK, viz Odůvodnění ÚP kapitola A.12 podkapitola d) Dopravní infrastruktura.


str.28

12. Koncepce rozvoje cyklistiky v Jihomoravském kraji na období 2016-2023 Koncepce stanovuje hlavní zásady, které by měly hlavní cyklistické koridory splňovat: 1. „Cyklokoridory“ povedou krajinou bez zbytečných převýšení a budou pokud možno konstruovány bez ztraceného spádu. 2. „Cyklokoridory“ povedou podél významných vodních toků (řeky Morava, Svitava, Svratka, Jihlava, Bobrava, Litava), kolem vodních nádrží (Brněnská přehrada, vodní díla Nové Mlýny) a kolem rybníků (rybníky u Pohořelic a v Lednicko-valtickém areálu), pokud to terén a ochrana přírody dovoluje. 3. „Cyklokoridory“ ve městech přednostně spojí lokality s největším pohybem obyvatel, ať už současným nebo předpokládaným, např. centrum – sídliště, centrum – průmyslová zóna, centrum – železniční stanice, centrum – rekreační zázemí města. 4. „Cyklostezky“ bude nutno budovat nejen ve městech, ale i na venkově, protože vzhledem ke značné mobilitě obyvatel bude z jejich provozování mít přínos široké spektrum lidí. 5. „Cyklostezky“ budou kopírovat současnou síť silnic (a dálnic) a železnic, protože stejné směry dopravy jako motoristé potřebují i cyklisté. „Stezky“ budou křižovat železnici v místech stanic a zastávek a budou zde mít uzlové body (s úschovnami a půjčovnami). 6. „Cyklostezky“ budou spojovat města a oblasti s vysokou atraktivitou krajiny. 7. Mnohé „cyklostezky“ mohou být budovány jako stezky trvale udržitelné nebo přírodě blízké. 8. Jednou z hlavních zásad pro zajištění bezpečnosti cyklistické trasy je především její oddělení od frekventované automobilové dopravy, přičemž míru segregace je nutno na základě místních podmínek individuálně posuzovat. Cílem je tak ochrana provozu cyklistů na pozemních komunikacích a odstraňování míst s častými nehodami cyklistů. Jedná se zejména o finanční podporu při zajištění projektové připravenosti obcí. Jedná se o úseky, kde je nutné vybudovat cyklostezku především v rámci dojíždění do zaměstnání, škol pro posílení bezpečnosti silničního provozu. V prioritách podpory by se měly objevit úseky, které stahují cyklisty ze silnic I., II., a III. třídy a plní jak funkci dopravní, tak i funkci rekreační. Odpovědnost: Nový krajský cyklokoordinátor + KÚ, odbor dopravy Územím obce Blatnice p. Sv. Ant. prochází následující Tematické trasy – Moravsko-vinařské stezky 1. Vinařská stezka Strážnická - Trasa Blatnička - Blatnice (Blatnička - Blatnice pod Svatým Antonínkem) Záměry v území v cyklodopravě: cyklostezka Veselí nad Moravou – Blatnice pod Sv. Antonínkem (2,85km) - PD pro DUR se zpracovává - Napojení na cyklostezku v ul. Blatnická v intravilánu města Analýza možných vazeb mezi obcemi z hlediska dojížďka za prací a do škol v Jmk

Soulad s návrhem ÚP: ÚP je v souladu s Koncepcí rozvoje cyklistiky v Jihomoravském kraji na období 2016-2023, viz Odůvodnění ÚP kapitola A.12 podkapitola d) Dopravní infrastruktura.


str.29

A.5.

Soulad návrhu územního plánu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na

architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu Cíle a úkoly územního plánování jsou vymezeny v ustanovení § 18 a 19 SZ.

ochranu

nezastavěného území

Hlavní zásady ochrany kulturních hodnot:  respektování původního historického vývoje obce, zachování a rozvoj urbanistické struktury a základní dopravní struktury – ÚP respektuje historický vývoj a urbanistickou strukturu, dopravní struktura je doplněna 

vytvoření podmínek pro ochranu dochovaného historického stavebního fondu obce, ochrana kulturního a architektonického dědictví, přičemž nejsou stávající památky novými rozvojovými záměry znehodnocovány – ÚP respektuje nemovité kulturní památky a architektonicky cenné stavby v k.ú. Blatnice p. Sv. Ant. ÚP respektuje hodnoty vymezené v ÚAP kraje a ÚAP ORP (náves – urbanistická hodnota – plocha, viniční sklepy pod Starou horou – urbanistická hodnota – linie, území s archeologickými nálezy I. kategorie, viniční tratě, významné stavební dominanty – kostel sv. Antonína Paduánského, kostel sv. Ondřeje, nemovité kulturní památky)

Hlavní zásady civilizačních hodnot:  kvalitní rozvoj technické a dopravní infrastruktury, která vytváří příznivé podmínky pro další rozvoj obce – ÚP navrhuje nové plochy pro zlepšení dopravní infrastruktury a dostupnosti návrhem veřejných prostranství a návrhem nové cyklistické trasy, dále navrhuje rozšíření stávající technické infrastruktury do návrhových ploch bydlení. Hlavní zásady ochrany přírodních hodnot:  maximálně možný rozvoj životního prostředí - v ÚP je velká pozornost věnovaná ochraně a rozšiřování všech kategorií „ploch zeleně“ s důrazem na dořešení plně funkčního ÚSES v celém řešeném území a jeho místních doplněních – ÚP ve svém návrhu respektuje stávající regionální a místní ÚSES, PUPFL, vodní plochy a vodní toky, krajinný ráz. Dále ÚP navrhuje dostatečné množství ploch krajinné zeleně, ploch přírodních a ploch vodních s funkcí ÚSES. Vyhodnocení souladu s požadavky na ochranu nezastavěného území: ÚP důsledně chrání nezastavěné území. Uspořádání zastavitelných ploch je řešeno v návaznosti na stávající zastavěné území. V Územním plánu Blatnice p. Sv. Ant. jsou zapracovány požadavky na rozvoj území obce a je vymezen optimální počet ploch vhodných k zástavbě rodinnými domy a to při zachování urbanistického rázu obce. Při vymezování zastavěného území se vycházelo z hranice intravilánu uvedené v ÚAP ORP Veselí nad Moravou, hranice byla doplněna na základě údajů katastru nemovitostí a skutečností zjištěných průzkumem území ve smyslu právní úpravy (§ 58 SZ) ke dni 1. 10. 2014. Záměry navrhované Územním plánem Blatnice p. Sv. Ant. nepředstavují významné ovlivnění ochrany přírody. Závěr: ÚP je v souladu s cíli a úkoly územního plánování. A.6.

Soulad návrhu územního plánu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů Územní plán je zpracován v souladu s požadavky zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavební řádu (stavební zákon) v platném znění, vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti v platném znění a vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území v platném znění.


str.30

A.7.

Soulad návrhu územního plánu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů Stručný popis měněných částí textu textová část – I. po společném jednání:

A.8.

Výsledek přezkoumání souladů podle předchozích kapitol

A.9.

Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace

o výsledcích

tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí Krajský úřad Jihomoravského kraje neuplatňuje ve svém stanovisku k Zadání územního plánu Blatnice p. Sv. Ant. č.j.: JMK 159263/2015 ze dne 12.1. 2016 požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu Blatnice p. Sv. Ant. na životní prostředí z hlediska zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Dále OŽP KÚ Jmk jako dotčený orgán ve svém stanovisku č.j. JMK 162860/2015 ze dne 28.12. 2015 vyloučil významný vliv záměru na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast soustavy Natura 2000.

A.10. Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 SZ

A.11. Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 zohledněno, s uvedením závažných důvodů,

pokud

některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly Vzhledem k tomu, že stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 SZ nebylo vydáno, není dále sděleno, jak bylo zohledněno.


str.31

A.12. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty Návrh územního plánu Blatnice p. Sv. Ant. je zpracován v souladu se zněním zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů, zejména s přílohou č. 7, která specifikuje obsah grafické a textové části územního plánu. ÚSES je zpracován v souladu s podklady, tj. s ÚAP. Výchozím podkladem pro zpracování ÚP jsou ÚAP a doplňující rozbory a průzkumy. Návrh ÚP je v souladu se Zadáním ÚP zpracován pouze v jedné variantě.

Vymezení zastavěného území ÚP Blatnice p. Sv. Ant. přebírá do svého návrhu zastavěné území vymezené v platné ÚPD obce. Hranice zastavěného území byla doplněna na základě údajů katastru nemovitostí a skutečností zjištěných průzkumem území ve smyslu právní úpravy (§ 58 SZ) ke dni 1. 6. 2016. Rozvoj území obce Katastrální území Blatnice leží ve Vnějších Západních Karpatech, v geomorfologickém celku Vizovická vrchovina. V k. ú. se stýkají dva reliéfově odlišné geomorfologické okrsky – Vnorovská plošina a Boršická pahorkatina. Zastavěné území obce se nachází právě na přelomu těchto dvou geologických okrsků. Jižní část obce se nachází na Vnorovské plošině a hranice zastavěného území je velmi pohledově exponovaná. Plošnost krajiny je ještě více umocněna nedostatkem interakčních prvků (liniové zeleně, plužin) a také jejím způsobem využití – jako zemědělská půda. Z tohoto důvodu je nutné definovat pro stávající i navrhovanou zástavbu takové podmínky ochrany krajinného rázu, které zajistí zachování principu postupného přechodu zástavby na okraji obce přes její hospodářské zázemí a zahrady do volné krajiny. Severní část obce byla již vystavěna na úbočí Boršické pahorkatiny s viničními tratěmi (reprezentované kopci Svatým Antonínkem (348 m. n. m.), Roháč (279 m. n. m.) a Střečkův kopec (360 m. n. m.). Do morfologicky zvlněné krajiny byly vystavěny zejména vinné sklípky. Pro tuto lokalitu je z hlediska ochrany krajinného rázu zásadní zajištění vhodného způsobu využití území (zejména pro vinné sklepy) a dále zajištění ochrany pohledových horizontů vhodnou volbou podmínek prostorového uspořádání. Obec je tvořena rostlou nepravidelnou strukturou několika ulic. Každé z těchto veřejných prostranství se svým řešením odlišuje od dalších a tím je vytvářen pestrý obraz města. Náměstím trojúhelníkového tvaru prochází silnice I. třídy I/54. V tomto prostoru je umístěna základní vybavenost – obecní úřad, pošta, hasičská zbrojnice, kostel, fara, vstup na hřbitov, několik obchodů, kulturní dům a restaurace. Náměstí je pomyslně ukončeno komunikací I/71. Největší růst města byl realizován severně od náměstí směrem k lokalitě Pod Starou horou, kde vznikly tři téměř rovnoběžné ulice. Nejzápadnější z nich je v místě, kde jí prochází potok Svodnice široká cca 26 m. Touto ulicí prochází silnice I. třídy I/71. Prostřední ulicí prochází potok Svodnice, který je výrazným prvkem z hlediska veřejného prostranství a nejvýchodnější ulice je charakterizována „hradbou“ vinných sklípků, za jimiž přechází vinice volně do krajiny. Novější rodinná a i bytová zástavba, zejména z období 70. - 80. let 20. století, byla vystavěna v jihovýchodní části obce. S touto zástavbou byla realizována také další občanská vybavenost – základní školy, mateřská škola, muzeum, sportovní využití (sauna, solarium, fitness) a pečovatelský dům. Tato občanská vybavenost svým umístěním vytváří potenciál pro vznik dalšího významného veřejného prostranství v obci. Největším urbanistickým problémem obce je nevhodné umístění a prostorové parametry zástavby 80. let. ÚP se ve svém návrhu snaží tyto problémy svým návrhem odstranit a zaměřuje se zejména na stanovení podmínek ochrany krajinného rázu, které zajistí zachování principu postupného přechodu zástavby na okraji obce přes její hospodářské zázemí a zahrady do volné krajiny. Dále ÚP charakteristiku zástavby chrání, navazuje na ni a dále ji rozvíjí vymezením nových zastavitelných ploch a jejich podmínek prostorového uspořádání. Zastavitelné plochy byly vymezeny s ohledem na ochranu historicky ustáleného panoramatu obce a jeho hlavními dominantami v blízkých i dálkových pohledech.


str.32

Z urbanistického a krajinářského hlediska se jedná o obec s výrazně harmonickým vizuálním projevem zástavby v krajinném obrazu s dochovanou strukturou a s převažujícím tradičním charakterem zástavby, který je místy ovlivněn objekty místně nevhodného charakteru. Zástavba obce je převážně řadová a má kompaktní charakter (novější domy nenavazují na původní urbanistickou strukturu a jsou samostatně stojící). Výšková hladina je u starších domků převážně jednopodlažní, u novějších dvoupodlažní. Charakter a strukturu sídla výrazně doplňuje zeleň zahrad a vertikální dominanta kostela. Při stanovování koncepce se vycházelo jak z historicky vzniklé urbanistické struktury, tak ze zájmu o výstavbu rodinných domů v řešeném území. Zastavitelné plochy navazují na stávající zastavěné území a logicky dotváří stávající urbanistickou strukturu. Zastavitelné plochy pro bydlení individuální - BI jsou umístěny na rovině, dopravně dostupné po stávajících místních komunikacích. Napojení na inženýrské sítě se provede prodloužením stávajících sítí ze sousední zástavby. Celkovou urbanistickou koncepci dotváří dopravní a technická infrastruktura, která je rovněž doplňována novými zastavitelnými plochami s cílem zabezpečení udržitelného rozvoje území. V zastavěném území se předpokládá průběžná obnova stavebního fondu v souladu se stanovenými podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití.

Vymezení použitých pojmů v textové části a odůvodnění ÚP  stavby pro drobné podnikání nerušícího a neobtěžujícího charakteru – stavby a zařízení, které nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše a které nepřekračují hygienické limity (vibrace, hluk, zápach)  služby – hospodářská činnost uspokojující určitou potřebu. Jejím výsledkem je užitečný efekt, ne hmotný statek (výrobek). Služby nelze skladovat. Služby se mohou dále dělit např. na výrobní, nevýrobní, sociální, zdravotní.


str.33

Zdůvodnění přijatého řešení a) Obyvatelstvo a bytový fond 1. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel Při porovnání celkového počtu obyvatel v letech 2004 a 2016 zaznamenáme úbytek 91 obyvatel. Ve sledovaném období těchto 14 let docházelo k postupnému snižování počtu obyvatel. Vývoj počtu obyvatel od roku 2004 – 2016 (vždy k 1. 1. uvedeného roku) Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Počet 2159 2158 2156 2155 2154 2153 2151 2109 obyvatel

2012 2106

2013 2014 2015 2094 2081 2068

2. Prognóza obyvatelstva Úkolem ÚP je zajistit podmínky pro udržitelný rozvoj území. Podle ÚAP je v řešeném území oslaben zejména sociální a ekonomický pilíř. Tyto pilíře spolu úzce souvisí a jsou na sobě de facto závislé. V případě snahy o posílení sociálního pilíře (zamezení odchodu mladých lidí z území, snížení průměrného věku obyvatel v obci, 3 zamezení odchodu vysokoškolsky vzdělaných lidí) je nutné vytvořit podmínky pro rozvoj odpovídajících ekonomických aktivit (zajištění pracovních míst v obci, zajistit pestřejší strukturu pracovních míst, tj. ve všech 4 ekonomických sektorech, snížení počtu vyjíždějících do zaměstnání mimo obec) . Dále je nutné zajistit uspokojení základních potřeb obyvatel obce z hlediska bydlení vymezením zastavitelných ploch určených pro bydlení. I přes zajištění podmínek pro posílení sociálního a ekonomického pilíře, bude podle reálného předpokladu i v návrhovém období (tj. do roku 2030) nadále docházet ke snižování obyvatel v obci (podle prognózy zpracovatele ÚP na 1945 obyvatel). 3. Koncepce rozvoje bydlení 5 Kapacita ploch pro výstavbu ve formě proluk v Blatnice p. Sv. Ant. je malá, podle doplňujících rozborů a průzkumů se jedná o cca 15 vhodných stavebních parcel v zastavěném území obce, zejména o p. č. 6857/1, 6600, 5572/2, 5568/2, 5567, 5584/1, 140, 6865, 4229, 4206/2, 4184/4, 4140, 4583/57, 3734/1. V rámci plochy vymezené ÚPO jako návrhové plochy pro bydlení A1 a A2 je cca 6 vhodných stavebních parcel určených k zástavbě, konkrétně se jedná o následující p. č. 4617/5, 4617/74, 4617/9, 4617/10, 4617/11, 4617/12. Při návrhu zastavitelných ploch pro bydlení byla zohledněna nejistota spolehlivého vytipování ploch, které plochy budou k zástavbě fakticky nabídnuty. Omezená nabídka pozemků určených k zastavění a výrazně převyšující poptávka po nich by logicky zvýšila ceny pozemků na nereálnou, a v území nestandardní, úroveň. Vymezením jen „nezbytně“ potřebného množství zastavitelných ploch by mohlo nakonec vést k zamezení rozvoje obce, a k dalšímu zhoršení sociodemografického vývoje v obci (např. odchodem mladých lidí). Příležitost v rozvoji kvalitního bytového fondu může v budoucnu pozitivně ovlivnit prognózu počtu obyvatel v obci. Potenciál bytové výstavby v obci se tak může stát důvodem ke kladnému saldu migrace lidí, kdy navržené plochy bydlení mohou být určeny i pro zájemce z širšího okolí. Při návrhu rozsahu zastavitelných ploch bylo počítáno s koeficientem navýšení potřeby ploch z hlediska nedostupnosti pozemků a jiných lokálních faktorů 0,7. Relativně vysoký koeficient byl při výpočtu použit právě z obavy z toho, že vymezené plochy nemusí být k zástavbě fakticky nabídnuty. ÚP Blatnice p. Sv. Ant. vymezuje pouze 4,3 ha zastavitelné plochy pro bydlení individuální - BI.

3

podíl obyvatel v produktivním věku v obci Blatnice p. Sv. Ant. k roku 2013 je v rozmezí 65,8 – 68,56%. - průměrný věk obyvatel v obci Blatnice p. Sv. Ant. k roku 2013 je 43,3 – 46,7 let, jedná se o jeden ze tří nejvyšších v rámci SO ORP Veselí nad Moravou, - v obci Blatnice p. Sv. Ant. z hlediska nejvyššího dosaženého vzdělání převládají osoby se základním vzděláním (20,1 - 24%), podíl osob s vysokoškolským vzděláním je v rozmezí 9,1 - 13%. zdroj: ÚAP Jmk, ve znění aktualizace č. 3.

4

v obci Blatnice p. Sv. Ant. byl podíl ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných v jednotlivých ekonomických sektorech rozdělen následujícím způsobem – v primeru (8- 15%), v sekundéru (40,1-45%), podíl obyvatel v produktivním věku v obci Blatnice p. Sv. Ant. k roku 2013 je v rozmezí 65,8 – 68,5 %, 5

Proluka – dle ust. § 2 písm. q) a poznámky 4 přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb. se prolukou rozumí nezastavěný prostor ve stávající souvislé zástavbě vč. nezastavěného nároží, který je určen k zastavění; dle ČSN 73 4301 Obytné budovy (pozn. k čl. 4.3.4) se prolukou rozumí dočasně nezastavěný prostor ve stávající souvislé zástavbě, který je určen k zastavění; pro nezastavěné nároží (např. při blokové zástavbě) lze použít termín rohová proluka


str.34

2016 2068

4. Přístup k stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu V doplňujících rozborech a průzkumech byla na většině území obce definována charakteristická urbanistická zástavba ulicového typu s řadovou zástavbou a dále postupný přechod zástavby přes její hospodářské zázemí a zahrady do volné krajiny. ÚP tuto charakteristiku zástavby chrání, navazuje na ni a dále ji rozvíjí vymezením nových zastavitelných ploch pro bydlení individuální – BI a jejich podmínek prostorového uspořádání. Zástavba ze 70. - 80. let 20. století je sice také řadová, její nevhodné hmotové řešení (výška římsy, plochá střecha) a prostorové uspořádání (umístění objektů na hranu svahu, výstavba objektů a zděných plotů na hravě pozemku v místě přechodu zástavby do krajiny) vytváří jeden z urbanistických problému při vnímání obce z pohledových horizontů. Zástavba vznikající v 90. letech umístěná zejména v návrhových plochách pro bydlení A1, A2 vymezených ÚPO je charakterizována zástavbou samostatně stojících domů na pozemku. Lokace zastavitelných ploch: 6 ÚP při lokaci zastavitelných ploch pro bydlení individuální - BI zohlednil významné stavební dominanty a siluetu obce. Dále zohlednil další podmínky vyplývající z území, zejména:  morfologii terénu,  logické návaznosti na stávající zástavbu a veřejnou infrastrukturu,  historický vývoj urbanistické struktury a její vhodný rozvoj,  ochranná pásma technické a dopravní infrastruktury,  způsoby využití území okolních ploch, aby předešel střetům funkcí (především z hlediska hygienických podmínek – hluk, prach, emise),  hodnoty v území (stanovené v ÚAP ORP Veselí nad Moravou a ÚAP Jmk),  bonitu ZPF a ÚSES. Jako základní podmínky ochrany krajinného rázu, které projektant vnímá jako zásadní: A. zachování principu postupného přechodu zástavby na okraji obce přes její hospodářské zázemí a zahrady do volné krajiny. Způsob zajištění v ÚP: Způsob využití je vždy doplněn o zeleň. B. vymezení podmínek pro realizaci stávající a nové zástavby, s důrazem na zajištění logického vývoje a kontinuity urbanistické struktury nové zástavby s původní zástavbou, s důrazem na měřítko, proporce, harmonické střešní krajiny Způsob zajištění v ÚP: Stanovením následujících podmínek prostorového uspořádání ploch pro bydlení individuální – BI - charakter, struktura, měřítko a proporce nové zástavby bude odpovídat převažujícímu charakteru zástavby - výška nové zástavby ve stávajících a návrhových plochách nebude narušovat výškovou hladinu okolní stávající zástavby, - zástavba se šikmou střechou - výšková hladina zástavby max. 2 nadzemní podlaží + obytné podkroví

6

Zejména dominantu umístěnou v mírném svahu kostel Nanebevzetí Panny Marie


str.35

a)

Návrhové plochy pro bydlení individuální - BI: BI 1 – Zastavitelná plocha, která navazuje na zastavěné území a logicky dotváří historickou urbanistickou strukturu. Je umístěna na rovině, dopravně dostupná po stávající místní komunikaci. Napojení na inženýrské sítě se provede prodloužením stávajících sítí ze sousední zástavby. Při návrhu je nutné respektovat OP venkovního vedení el. sítě VN a plochu při okraji lesa s podmínečným využitím. BI 2 – Zastavitelná plocha, která navazuje na stávající zastavěné území a logicky dotváří stávající urbanistickou strukturu. Je umístěna na rovině, dopravně dostupná po stávající místní komunikaci. Napojení na inženýrské sítě se provede prodloužením stávajících sítí ze sousední zástavby. Vymezením plochy pro bydlení individuální BI 2 ÚP respektuje vymezení ploch pro bydlení H1 ve Změně č. 1 ÚPO, dále mění způsob využití plochy sportovně-rekreačních areálů N2 na plochy pro bydlení individuální. Pro plochu B 2 je uloženo prověření změn jejích využití územní studií 1. Při návrhu je nutné respektovat OP stoky jednotné kanalizace. BI 3 – Zastavitelná plocha, která navazuje na stávající zastavěné území a logicky dotváří stávající urbanistickou strukturu. Je umístěna na rovině, dopravně dostupná po stávající místní komunikaci. Napojení na inženýrské sítě se provede prodloužením stávajících sítí ze sousední zástavby. Vymezením plochy pro bydlení individuální BI 3 ÚP respektuje vymezení ploch pro bydlení H2 ve Změně č. 1 ÚPO. Pro plochu B 3 je uloženo prověření změn jejích využití územní studií 2. Při návrhu je nutné respektovat OP stoky jednotné kanalizace. BI 4 – Zastavitelná plocha, která navazuje na stávající zastavěné území a logicky dotváří stávající urbanistickou strukturu. Je umístěna na rovině, dopravně dostupná po stávající záhumenní cestě. K zajištění odpovídajícího dopravního napojení plochy je ÚP vymezena plocha veřejných prostranství P*- 48. Napojení na inženýrské sítě se provede prodloužením stávajících sítí ze sousední zástavby. Vymezením plochy pro bydlení individuální BI 4 ÚP respektuje vymezení ploch pro bydlení C1 v ÚPO. Pro plochu B 4 je uloženo prověření změn jejích využití územní studií 3. Do vymezené plochy nezasahuje žádné OP. BI 5 – Zastavitelná plocha, která navazuje na stávající zastavěné území a logicky dotváří stávající urbanistickou strukturu. Je umístěna na rovině, dopravně dostupná po stávající záhumenní cestě. K zajištění odpovídajícího dopravního napojení plochy je ÚP vymezena plocha veřejných prostranství P*- 49. Napojení na inženýrské sítě se provede prodloužením stávajících sítí ze sousední zástavby. Vymezením plochy pro bydlení individuální BI 4 ÚP respektuje vymezení ploch pro bydlení D1 v ÚPO. Pro plochu B 5 je uloženo prověření změn jejích využití územní studií 4. Při návrhu je nutné respektovat OP venkovního vedení el. sítě VN a zdroj podzemní vody. BI 6 – Zastavitelná plocha, která navazuje na stávající zastavěné území a logicky dotváří stávající urbanistickou strukturu. Je umístěna na rovině, dopravně dostupná po stávající záhumenní cestě. K zajištění odpovídajícího dopravního napojení plochy je ÚP vymezena plocha veřejných prostranství P*- 49. Napojení na inženýrské sítě se provede prodloužením stávajících sítí ze sousední zástavby. Vymezením plochy pro bydlení individuální BI 4 ÚP respektuje vymezení ploch pro bydlení D1 v ÚPO. Pro plochu B 6 je uloženo prověření změn jejích využití územní studií 5. Do vymezené plochy nezasahuje žádné OP. BI 7 – Zastavitelná plocha, která navazuje na zastavěné území a logicky dotváří historickou urbanistickou strukturu. Je umístěna na rovině, dopravně dostupná po stávající místní komunikaci. Napojení na inženýrské sítě se provede prodloužením stávajících sítí ze sousední zástavby. Tato zastavitelná plocha je vymezena nad rámec ploch vymezených v ÚPO Blatnice p. Sv. Ant. Pro plochu B 7 je uloženo prověření změn jejích využití územní studií 6. Při návrhu je nutné respektovat OP venkovního vedení el. sítě VN a OP trafostanice.


str.36

b) Občanské vybavení Stávající plochy občanského vybavení jsou stabilizovány a nachází se v různých částech obce – budova obecního úřadu, pošta, kostel, fara, hřbitov, muzeum, základní škola, mateřská škola, dům s pečovatelskou službou, hasičská zbrojnice, kulturní dům, sportovní vybavení (fitness, solárium, sauna, koupaliště) Nově je navrhována plocha pro sport a tělovýchovu – OS 15, OS 53. Plocha pro sport a tělovýchovu OS 15 – se nachází pod terénním zlomem v nivě Svodnice, je vhodné realizovat pobytové a rekreační plochy přírodního charakteru související s tokem potoka, plocha není určena pro výstavbu budov. Pro plochu OS 15 je uloženo prověření změn jejích využití územní studií 8. OS 53 – plocha určená pro rozšíření stávajícího sportovně-rekreačního areálu. Pro plochu OS 53 je uloženo prověření změn jejích využití územní studií 7. c) Plochy smíšeného využití – rozvoj ekonomického potenciálu V obci je také velké množství podnikatelských aktivit, které zajišťují komerční vybavenost obce – restaurace, obchod, pekařství s pekárnou, truhlářství, vinařství, lékárna, atd. Nově je navrhována plocha smíšeného využití - S 8 a S 9, S 55. S 8 – se nachází v severní části k. ú. v blízkosti zastavěného území mezi plochou výroby a skladování – V a plochou pro bydlení individuální – BI při komunikaci I/71. Plocha smíšeného využití zde byla navržena z důvodu její dobré dopravní obslužnosti z komunikace I/71 a jako logický přechod mezi dvěma plochami s rozdílným způsobem využití, které se mohou vzájemně negativně ovlivňovat. S 9 – se nachází u sportovně-rekreačního areálu U Svodnice a při silnici I. třídy I/54. Plocha smíšeného využití zde byla navržena jako možné doplnění funkcí v lokalitě. S 55 – se nachází u sportovně-rekreačního areálu U Svodnice a v blízkosti benzínové pumpy. Plocha smíšeného využití zde byla navržena jako možné doplnění funkcí v lokalitě.

d) Výroba a skladování – rozvoj ekonomického potenciálu Plochy podporující ekonomický rozvoj jsou v obci zastoupeny plochami pro výrobu a skladování a plochami pro zemědělskou a lesnickou výrobu. Návrh ÚP vytváří podmínky pro další rozvoj ekonomických aktivit vymezení dalších ploch: Plocha výroby a skladování V 56 – se nachází jihovýchodní části k.ú. obce jako možné doplnění stávající plochy výroby a skladování. Plocha pro zemědělskou a lesnickou výrobu VZ 10 – se nachází v severní části k.ú. obce VZ 11 – se nachází v severní části k.ú.obce VZ 12 – se nachází v severní části k.ú.obce VZ 13 – se nachází v jižní části k.ú.obce VZ 14 – plocha navazující na jihovýchodní část zastavěného území obce VZ 50 – se nachází v jižní části k.ú. obce Základní údaje o zaměstnanosti Na území obce Blatnice p. Sv. Ant. se nachází průmyslová zóna s firmami Siempelkamp, SEIKO, Flowcontrol, která je zdrojem pracovních příležitostí pro obyvatele obce i širšího okolí. Kladem území z hlediska ekonomického rozvoje je tradice vinařství a výroba sýru Obec Blatnice p. Sv. Ant. má míru nezaměstnanosti 10,7%, což je průměrná hodnota nezaměstnanosti ve SO ORP Veselí nad Moravou. V obci Blatnice p. Sv. Ant. byl podíl ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných v jednotlivých ekonomických sektorech rozdělen následujícím způsobem – v primeru (8- 15%), v sekundéru (40,1-45%).


str.37

e) Rekreace a cestovní ruch Obec Blatnice p. Sv. Ant. má velký rekreační potenciál – nachází se zde poutní místo a dále vyhlášené vinné sklepy. ÚP vymezuje plochy pro zemědělskou a lesnickou výrobu – VZ (viz. Plochy výroby a skladování), které umožní stanovením podmínek využití rozvoj nových ploch pro rekreaci se zaměřením na vinařství. 2. Zajištění rekreačních aktivit Rekreace krátkodobá - každodenní bude v řešeném území i nadále uspokojována:    

zahrádkařením na pozemcích u rodinných domků a přilehlých záhumenkách neorganizovanou činností na dětských a maloplošných hřištích pro mládež formou vycházek a vyjížděk do okolí v zimním období formou běžeckého lyžování

Rekreace krátkodobá – víkendová a rekreace dlouhodobá. Obec je z rekreačního hlediska atraktivní zejména nabídkou vinařství a degustací, kvalitním přírodním zázemím a strukturou viničních cyklostezek. ÚP vytváří podmínky pro další rozvoj tohoto potenciálu návrhem podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití.


str.38

f) Dopravní infrastruktura Obec Blatnice pod Sv. Antonínkem se nachází v podhůří hraničního pohoří Bílých Karpat, a proto svými dopravními vazbami výrazně spáduje k městům a obcím ve vnitrozemí severně a západně od obce - ke Strážnici, Veselí nad Moravou a Uherskému Ostrohu. Řešeného území obce Blatnice pod Sv. Antonínkem se dotýkají zájmy dopravy pozemní motorové ve formě silnic I. a III. třídy, místních komunikací, účelových komunikací, dopravy statické a hromadné, dále dopravy cyklistické, pěší a železniční. Území leží mimo zájmy dopravy dálniční, letecké a vodní. Doprava silniční: Silnice Územím obce jsou vedeny následující silnice: - 1/54Slavkov u Brna - Kyjov - Veselí nad Moravou - st. hranice, - 1/71Uherský Ostroh - Velká nad Veličkou - st. Hranice, - III/4991 Blatnice pod Sv. Antonínkem - Ostrožská Lhota - Ostrožská Nová Ves. Silnice I/54 a 1/71 jsou v majetku státu. Silnice III. tř. je ve vlastnictví Jihomoravského kraje. ÚP má prověřit potřebnost návrhové plochy pro částečný obchvat obce (1/71) na západním okraji obce (změna č.1 ÚPO Blatnice pod Svatým Antonínkem). Územní plán navrhuje zrušení návrhové plochy pro přeložku silnice I/71 podle změny č.1 ÚPO Blatnice pod Sv. Antonínkem. Hlavní důvody pro toto rozhodnutí:  výsledky celostátního sčítání dopravy z roku 2010 tento záměr nepodporují.  ZÚR Jm kraje tento záměr neobsahují  přeložku silnice I/71 ŘSD ČR nesleduje.  přeložka je trasována na nejkvalitnější zemědělské půdě (3.03.00/I, 3.01.00/I)  omezení nákladní dopravy směřující k hraničnímu přechodu na 3,5 t.  na pracovním jednání zástupci obce s jejím zrušením souhlasili Trasa silnice I/71 je v ÚP i nadále prochází obcí. Územní plán navrhuje v souladu s ZUR Jmk mimo zastavěné území obce formou územní rezervy plochy pro její případné úpravy a rozšíření.

Schéma plochy rezervy pro případné úpravy silnice I/71.

Územní plán navrhnout podle možností ÚPD další opatření ke snížení hlučnosti a prašnosti ze silnice I/54 a1/71 ÚP nenavrhuje u výše uvedených silnic nové návrhové plochy pro bydlení individuální –BI kromě plochy BI 3, která svou velikostí umožňuje situování pro bydlení odclonit. Rozsah veřejných prostranství v obci kolem silnic I. třídy většinou umožňuje dílčí technické úpravy, které povedou ke snížení hlučnosti a prašnosti.


str.39

Celostátní sčítání dopravy: Celostátní sčítání dopravy, které zpracovalo Ředitelství silnic a dálnic ČR, bylo v řešeném území provedeno na silnicích I/54 a I/71. Na zbylých silnicích nebylo pro malý dopravní význam sčítání prováděno. Celoroční průměrné intenzity vozidel za 24 hodin na silnicích I. třídy na území obce Blatnice pod Sv. Antonínkem jsou patrné z následující mapy (dle podkladů ŘSD ČR) Údaje tohoto sčítání podporují rozhodnutí vyřadit z ÚP návrh přeložky silnice I/71. Intenzity automobilové dopravy dle celostátního sčítání dopravy z roku 2010:


str.40

Výsledky celostátního sčítání dopravy (zdroj: http://www.scitani2010.rsd.cz) K ochraně silnic a provozu na nich mimo souvisle zastavěné území obce slouží silniční ochranná pásma, která jsou stanovena zákonem č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů.


str.41

Silniční ochranné pásmo činí dle výše zmíněného zákona:  100 metrů od osy přilehlého jízdního pásu dálnice anebo od osy větve jejich křižovatek,  15 metrů od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu silnice II. třídy nebo III. třídy a místní komunikace II. třídy. Místní komunikace Místní komunikace jsou pozemní komunikace, které slouží převážně místní dopravě na území obce. O zařazení pozemní komunikace do kategorie místních komunikací (resp. o vyřazení místní komunikace z této kategorie) rozhoduje obec, která je podle zákona rovněž jejím vlastníkem. V obci Blatnice pod Sv. Antonínkem navazují místní komunikace na silnice I. a III. třídy a vytváří tak základní komunikační síť. Jedná se o místní komunikace funkční skupiny C, převážně jednopruhové s funkcí obslužnou (místní komunikace, které zajišťují přístup k území a objektům), případně funkční podskupiny D1 komunikace se smíšeným provozem (např. obytné zóny). Stavební stav převážné části místních komunikací v řešeném území je vzhledem k jejich významu vyhovující. Stávající místní komunikace ponechává Územní plán Blatnice pod Sv. Antonínkem v současném stavu. Účelové komunikace Účelové komunikace jsou pozemní komunikace, které slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele. Vlastníkem může být fyzická nebo právnická osoba. Mezi významné účelové komunikace na území obce Blatnice pod Sv. Antonínkem patří také účelové komunikace uvnitř areálů firem. V řešeném území se v současné době nachází značné množství nezpevněných, ale i zpevněných polních a lesních cest, které spadají mezi účelové komunikace. V ÚP jsou vyznačeny všechny zpevněné účelové komunikace, a také významné nezpevněné účelové komunikace. Ostatní stávající účelové komunikace jsou součástí okolních ploch (plochy zemědělské - Z, plochy zemědělské specifické – Z.1, plochy krajinné zeleně – K, popř. plochy lesní - L) a v grafické části ÚP jsou zobrazeny pomocí parcelní kresby. Doprava v klidu Dopravu v klidu je možné v souladu s platnými ČSN rozdělit na: • odstavné stání – plocha, která slouží k odstavení vozidla v místě bydliště, nebo v sídle provozovatele vozidla po dobu, kdy se vozidlo nepoužívá. V případě obce Blatnice pod Sv. Antonínkem se v současné době jedná především o odstavování vozidel v blízkosti rodinných (bytových) domů, přičemž garážování vozidel je řešeno přímo v objektech rodinných (bytových) domů nebo na jejich pozemcích. • parkovací stání – plocha, která slouží k parkování vozidla např. po dobu nákupu, návštěvy, zaměstnání, naložení nebo vyložení nákladu. V obci Blatnice pod Sv. Antonínkem se parkování vozidel u objektů občanského vybavení uskutečňuje výhradně pomocí zpevněných ploch (nevyznačených svislým, či vodorovným dopravním značením), které se nachází v blízkosti cílového objektu (např. obecní úřad, základní škola, pošta, fotbalové hřiště, prodejny potravin, restaurační zařízení apod.). V případě výrobních objektů je parkování vozidel řešeno v rámci areálu, příp. v jeho těsné blízkosti. Odstavování vozidel u kaple Sv. Antonínka severně od obce bylo částečně vyřešeno vybudováním nového záchytného parkoviště. Čtyřikrát ročně v době poutí je kapacita parkoviště nedostatečná a parkování je řešeno na navazujících zpevněných plochách Nevhodně řešené odstavování parkujících a zásobovacích vozidel podél nově vzniklé obchodní zóny při silnici 1/54 za křižovatkou ve směru na Veselí je částečně řešeno vybudováním parkovací plochy pro zásobovací vozidla na protější straně silnice na p. č. 175/3. Počet parkovacích a odstavných stání musí odpovídat požadavkům ČSN 73 6110 („Projektování místních komunikací“) pro stupeň automobilizace 1:2,5 a místním podmínkám. Dle této normy je zapotřebí pro všechna zařízení občanské vybavenosti zajistit dostatečný počet parkovacích stání, závislý na účelových jednotkách. Územní plán stávající odstavné a parkovací plochy ponechává beze změny. Nová parkoviště a odstavná stání budou součástí návrhových ploch veřejných prostranství.


str.42

Pěší doprava Jednostranné chodníky jsou místy vybudovány podél průjezdních úseků silnic I. třídy uvnitř zastavěných území jednotlivých částí obce, a také v přidruženém prostoru některých místních komunikací funkční skupiny C. Tam, kde nejsou chodníky vybudovány, využívají chodci přímo vozovek. Realizace dalších chodníků se nabízí na stávajících místních komunikacích v rámci vymezených veřejných prostranství. Cyklistická doprava Cyklistiku je možno vnímat jako integrální součást dopravy, která se dále dělí do dvou oblastí: • dopravní obsluha území • cykloturistika Cyklistická stezka s dopravní funkcí se na území obce Blatnice pod Sv. Antonínkem v současné době nachází pouze jedna v lokalitě u koupaliště. Z pohledu dalšího rozvoje cyklistických stezek a tras s dopravní funkcí se nabízí zejména úseky ve směru na Veselí nad Moravou, Uherský Ostroh, Blatničku, Ostrožskou Lhotu a Louku. Celé řešené katastrální území se svým přírodním bohatstvím a hodnotami pak dále vytváří velmi dobré podmínky pro další rozvoj cykloturistiky, která přispívá ke zdravému životnímu stylu, k harmonickému rozvoji venkovského prostoru a v neposlední řadě podporuje rozvoj cestovního ruchu. V řešeném území obce se v souladu s dokumentem „Program rozvoje sítě cyklistických komunikací s minimálním kontaktem s motorovou dopravou v Jihomoravském kraji“ Územím obce Blatnice pod Sv. Antonínkem prochází Strážnická vinařská stezka Skládá ze dvou částí: strážnické a blatnické. Stezka navazuje na další vinařské trasy i na Záhoráckou vinařskou stezku na území Slovenska. V blatnické části je nejvýznamnějším centrem vinohradnický areál Pod Starů horů (VPR). Územní plán cyklistickou dopravu doplňuje a stabilizuje dle dat ÚAP. Hlavní prioritou v této oblasti je vybudování cyklostezky Blatnice pod Sv. Antonínkem - Veselí nad Moravou. Tato má rovněž řešit bezpečnější dopravní napojení obce na vlakové nádraží. ÚP rovněž navrhuje pokračování cyklostezky do Blatničky. Úsek na k.ú. Blatnička už bude realizován. Veřejná autobusová doprava Dopravní obslužnost obce Blatnice pod Sv. Antonínkem v současnosti zajišťují autobusové linky na silnicích 1/54, 1/71 a III/4991. V řešeném území se nachází čtyři autobusové zastávky • Blatnice pod Sv. Antonínkem – křižovatka - autobusová zastávka se zálivem a přístřeškem • Blatnice pod Sv. Antonínkem – křižovatka - autobusová zastávka se zálivem a samostatným autobusovým přístřeškem. • Blatnice pod Sv. Antonínkem – Vrbové - autobusová zastávka s odděleným zálivem a novým proskleným autobusovým přístřeškem. • Blatnice pod Sv. Antonínkem – Vrbové - autobusová zastávka se zálivem a starším autobusovým přístřeškem. Další rozvoj autobusové dopravy ÚP neřeší. Železniční doprava Řešeným katastrálním územím prochází okrajově železniční trať Veselí nad Moravou – Nové Mesto nad Váhom (trať č. 343). Nádraží je vzdálené cca 1500m od západního okraje obce. Intenzita vlaků osobní železniční dopravy je, dle grafikonu vlakové dopravy, přibližně 18 vlaků za den (v závislosti na konkrétním dnu). Křížení trati se silnicí I/54 je na území obce Blatnice pod Sv. Antonínkem řešeno mimoúrovňově Ochranné pásmo regionální dráhy tvoří, dle zákona č.266/1994 Sb., „o drahách ve znění pozdějších předpisů“, prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou, vedenou 60 metrů od osy krajní koleje. Územní plán řeší zlepšení dopravní dostupnosti vlakového nádraží úsekem cyklostezky – návrhová plocha pro dopravu, která dále pokračuje ve směru na Veselí nad Moravou.


str.43

g) Technická infrastruktura Vodovod Pro zpracování koncepce zásobování vodou bylo použito informací z materiálu PRVK Jmk, z ÚAP a z terénního průzkumu. Stávající stav: Katastrální území obec Blatnice pod Svatým Antonínkem leží na úpatí nejzápadnějšího výběžku Bílých Karpat, které mají převážně krasový charakter. Z tohoto geologického stavu plynou problémy s výskytem podzemních vod a se zásobováním obce pitnou vodou. Podzemní vodní zdroj využívaný dříve, leží nejen mimo katastru obce, ale dokonce i v jiném kraji. Obec Blatnice pod Svatým Antonínkem má s tímto zdrojem dlouhodobý problém, a to jak z hlediska kapacity tak také jeho kvality. Trvalé kapacitní problémy obec řešila napojením na zdroje soukromého subjektu (Blatel s.r.o. – studny nad obcí). Tento zdroj však nebyl z hlediska trvalého zásobování spolehlivý, neboť obci byly odprodávány pouze nespotřebované přebytky vody. Velkým problémem veřejného vodovodu byla také její kvalita – především vysoký obsah dusičnanů. Bylo proto nezbytně nutné urychleně začít řešit pro obec kvalitativně i kvantitativně lepší zdroj pitné vody. V obci nebylo připojeno na vodovodní síť přibližně 100 domácností. Veřejná vodovodní síť nebyla vybudována v celé obci. Návrh: Projekt zásobování obce pitnou vodou z vodovodního přivaděče na trase Lipov - Louka - Blatnice pod Svatým Antonínkem řeší oba výše uvedené problémy. První část představuje vodovodní přivaděč napojující vodovodní síť v obci na kvalitativně a kapacitně vhodný zdroj s názvem skupinový vodovod Lipov - Louka. Stavba je realizována na pozemcích k. ú. Lipov a Blatnice. Vodovodní zásobovací řád v délce 3570 m je na jedné straně napojen v armaturní šachtě vodojemu pro skupinový vodovod Louka - Lipov a na druhé straně propojen na stávající vodovodní síť v obci Blatnice v ulici U hřiště. Po dokončení projektu dojde k úplnému odpojení vodovodní sítě od stávajícího nevyhovujícího prameniště. Druhou částí projektu je rozšíření stávající vodovodní sítě v obci Blatnice pod Sv. Antonínkem s možností napojení cca 100 stávajících nemovitostí. Bude tak možné nově zásobovat pitnou vodou přibližně 500 obyvatel. Tato část projektu bude realizována v zastavěném území obce Blatnice pod Sv. Antonínkem. Nové rozvody budou vybudovány v ulicích Antonínkova, Dědina, Zábraní, Horní Konec, Řádek. Územní plán umožňuje trasování vodovodní sítě v plochách veřejných prostranství. V současnosti se upřesňují trasy podle skutečného stavu. Kanalizace Pro zpracování koncepce odkanalizování bylo použito informací z materiálu PRVK Jmk, z ÚAP a z terénního průzkumu. Stávající stav: Obec Blatnice pod Svatým Antonínkem má vybudovanou ČOV a systém jednotné kanalizace. Stávající kanalizace převážně betonová od DN 300 - 1000 přivádí splaškové a dešťové vody do hlavního sběrače, který je trasován podél vodoteče Svodnice. Na sběrači jsou odlehčovací komory. Pravostranná i levostranná zástavba je odkanalizována. Pod tokem jsou kanalizační shybky. Čistírna odpadních vod je vybudována v západní části pod obcí a byla v nedávné době nákladným způsobem intenzifikovaná a rekonstruovaná. Nová čistírna mimo jiné zvládá i sezonní výkyvy související s intenzivním vinařstvím. Čistírenská linka je navržena jako mechanicko-biologická s technologií nízko zatížené aktivace s biologickou nitrifikací a denitrifikací, simultánní aerobní stabilizací kalu a s možností chemického srážení fosforu. ČOV produkuje aerobně stabilizovaný kal. V době vinařské kampaně je do systému zařazena regenerační nádrž pro zvýšení stáří kalu a jeho biologické aktivity. Systém lze z hlediska současné úrovně techniky a ekonomiky čištění odpadních vod považovat za BAT. Nově byly postaveny čerpací stanice dešťových vod, hrubé předčištění, nádrž regenerace, podélná dosazovací nádrž s čerpací stanicí kalu, jímka na dovážené odp. vody, měrný objekt s jímkou na užitkovou vodu a budova dmychárny a odvodnění kalu. Technologická linka je řízena v plně automatickém provozu, s přenosem dat, monitorováním cyklů a elektronickou archivací dat. ČOV má projektovanou sezónní kapacitu (v době vinařské kampaně) 8 466 EO, při


str.44

průměrném denním průtoku Q24 = 622,9 m3/d a zatížení v BSK5 = 508 kg/d.. Mimo sezónní kapacita je 2 866 EO při denním průtoku Q24 = 482,9 m3/d a zatížení v BSK5 = 172 kg/d. Obj Provozovatelem ČOV a kanalizace je obec Blatnice pod Svatým Antonínkem Územní plán umožní v plochách veřejného prostranství u návrhových ploch vybudovat nové trasy kanalizace. Návrhové plochy BI budou napojeny prodloužením sítí. Pro napojení těchto návrhových ploch budou sítě kanalizace vedeny převážně ve stávajících či návrhových plochách P*, nebo v ostatních typech stávajících i návrhových ploch, které to svými podmínkami využití umožní. Nové plochy se nenavrhují. Územní plán respektuje ochranné pásmo kanalizačních řadů. Nová kanalizace u firmy Siempelkamp CZ,s.r.o. bude zapracována do ÚP. Protipovodňová ochrana, protierozní opatření, odvodňovací zařízení Řešené katastrální území je nepravidelně ohrožováno jak vodním tokem Svodnice, tak především extravilánovými vodami z dešťů. Svahy nad obcí jsou využívány především k tradičnímu a velmi intenzivnímu pěstování vinné révy. Vybudování systému protierozní ochrany zastavěné části obce je proto velmi aktuální. Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území obce Blatnice pod Svatým Antonínkem metodou kritických bodů (protipovodňový plán obce).

http://www.edpp.cz/bsa_odtokove-pomery Rovněž vodní tok Svodnice nemá doposud stanoveno záplavové území. Koryto Svodnice je na celém k. ú. Blatnice pod sv. Antonínkem upravené na různou kapacitu od Q20 po Q100. Rozsah možného rozlivu při povodňových průtocích není znám. Problematika nebezpečí povodňových průtoků na přítocích Svodnice není dořešena. Územní plán navrhuje tyto základní technické protierozní opatření - příkopy a sedimentační nádrže pro usazování kalů. Cílem těchto opatření je: - neškodné odvedení povrchových vod z povodí, - snížení povrchového odtoku - zachycování smyté zeminy - retence vody v krajině - ochrana zastavěného území obce a komunikací před důsledky eroze půdy Návrhové plochy pro protierozní opatření jsou navrženy a upřesněny v souladu s platným ÚPO: plochy technické infrastruktury pro realizaci svodných příkopů …….T* 19, T* 20, T* 21, T* 22, T* 23, T* 24, T* 25, T* 26, T* 27, T* 28, T*70, T* 72, T* 73, T* 74, T* 76 plochy sedimentačních nádrží, které by zachycovaly splachovanou půdu….. WT 16, WT 17, WT 18, WT 71, WT 75,


str.45

Plynovod Obec Blatnice pod Svatým Antonínkem je plynofikována. Obec je připojena z vlastní regulační stanice RS 1200 s převodem VTL/STL. Tato je situována na severozápadním okraji obce při silnici na Uherský Ostroh. Rozvody v obci jsou provedeny výhradně STL místní sítí 0,3 MPa s deregulací u jednotlivých odběratelů pomocí domovních regulátorů. Ochranná pásma: Pro zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozu plynovodů je nutné při provádění zemních prací, výstavbě objektů, inženýrských sítí, zřizování skládek apod. respektovat ochranná a bezpečnostní pásma plynovodních potrubí, RS a dalších souvisejících podzemních i nadzemních zařízení ve smyslu Energetického zákona č. 222/94 Sb. Též je nutno respektovat ustanovení ČSN 73 6005. Současná koncepce zásobování plynem bude zachována. Nové plochy bydlení budou napojeny prodloužením stávajícího plynovodu, vedeném převážně ve stávajících či návrhových plochách P* či v ostatních typech stávajících i návrhových ploch, které to svými podmínkami využití umožní. Nové plochy se nenavrhují.

Zásobování el. energií Obec Blatnice pod Sv. Antonínkem je zásobováno elektrickou energií z rozvodny 110/22kV Velká nad Veličkou po hlavním vedení VN 22 kV č. 350 - odbočka Blatnice pod Sv. Antonínkem. Z této odbočky jsou provedené přípojky pro distribuční trafostanice obce případně jiných odběratelů, které jsou v majetku JME a dále trafostanice (TS) odběratelské - cizí, které jsou v majetku jednotlivých odběratelů. Správcem a provozovatelem distribuční soustavy, ze které je obec zásobována el. energií, je E.ON Distribuce, a.s. Obec je z energetického hlediska zásobována dvojcestně a to elektřinou a zemním plynem. Výhledově se tedy nepředpokládá výrazné zvyšování požadavků na zajištění elektrického příkonu pro vytápění, vaření a ohřev TUV, neboť pro tyto účely je v převážné míře uvažováno s využitím plynu. Elektrické energie bude tedy nadále využíváno pro běžné spotřebiče v domácnostech, zařízeních služeb a občanské vybavenosti, k pohonu drobných řemeslnických strojů a zařízení, v malé míře k vytápění a vaření a dále ve sféře podnikatelských aktivit, zemědělské výrobě apod., které jsou též zásobovány přímo z vlastních odběratelských trafostanic. Stávající rozvodné vedení VN je provedeno na betonových sloupech a vyhovuje současným i výhledovým přenosovým požadavkům. Rovněž přípojky k jednotlivým TS jsou ve vyhovujícím stavu po stránce mechanické i přenosové. Kabelové rozvody VN se v SÚ vyskytují v malém rozsahu. V jihozápadní části k.ú. prochází dále hlavní vedení VN 22 KV č. 702 spojující rozvodny R 110/22 kV Veselí nad Moravou - Velká nad Veličkou, přes řešené území je průchozí. Vlastní sídelní obec a ostatní odběratelé řešeného k.ú. jsou z hlediska dodávky elektrické energie plně zajištěni. Rozsah současné distribuční sítě VN 22 kV je pro současnou potřebu obce dostačující. V katastrálním území obce je provozováno celkem 13 transformačních stanic 22/0,4 kV, převážně venkovní stožárové konstrukce - 10 ks a 3 TS jsou zděné konstrukce s kabelovým připojením na straně VN. Z celkového počtu 13 TS je 9 TS provozováno ve vlastní obci. Zbývající 4 TS jsou účelově rozmístěny v k.ú. pro potřeby jednotlivých uživatelů - převážně se jedná o cizí odběratelské trafostanice. ÚP respektuje stávající způsob zásobování a rozvodu el. energie v řešeném území, který je stabilizovaný. Síť linek a trafostanic VN je v obci Blatnice p. Sv. Antonínkem pro stávající zástavbu dostačující. Rozvojové lokality budou napojeny ze stávajících rozvodů, případně prodloužením stávajících sítí, eventuálně rekonstrukcí trafostanic na trafostanice s vyšším výkonem s posilovacími vývody NN. (bez návrhových ploch technické infrastruktury v hlavním výkrese – jde o ZÚ, kde je možno budovat sítě ve všech plochách zastavěných a zastavitelných dle příslušných podmínek využití). Územní plán respektuje trasy a objekty stávající elektrické sítě a jejich ochranná pásma. Nové plochy se nenavrhují. V k. ú. Blatnice pod Sv. Antonínkem bude zakreslený Propoj TS Uhřiště č.510767 - VN702 a Propoj VN350- TS Blatnice - Řádek a TS Blatnice Mlékárna


str.46

Spoje, telekomunikace V katastru obce Blatnice p. Sv. Antonínkem se nachází stávající trasy DK. Jedná se o DK v trase Uherské Hradiště - Veselí nad Moravou - Velká nad Veličkou se zaústěním do ATÚ Blatnice p. Sv. Antonínkem. DK je trasován v souběhu se státní silnicí ze směru od Veselí nad Moravou přes zastavěné území obce do Velké nad Veličkou. Ochranné pásmo DK = 15m na každou stranu od osy krajního kabelu. V r. 1995-96 byla provedena v obci Blatnice p. Sv. Antonínkem komplexní modernizace místní telefonní sítě. Tato byla v celém rozsahu provedená zemním kabelem a je dimenzovaná na 100 % telefonizaci bytového fondu s další účelovou rezervou pro její případné rozšíření do nových návrhových ploch pro bydlení, pro občanskou vybavenost, podnikání…. Ze spojových zařízení byla v obci vybudovaná nová digitální ústředna RSÚ a účastnická telefonní síť. Nová digitální telefonní ústředna zajišťuje telefonní provoz i pro obec Blatničku - tvoří OMTO. Účastnící v Blatničce jsou připojeni rovněž novým přípojným kabelem, procházejícím zastavěným územím obce a dále v souběhu se státní silnicí do Blatničky. Kapacita této nové digitální ústředny umožňuje aktuálně rozšiřovat podle potřeby žadatelů a zřízení účastnických stanic. Kromě místní sítě a spojovacího kabelu mají v řešeném území svoje zařízení tel. operátoři: Vodafone T-Mobile O2 Vzhledem k tomu, že v obci i mimo zastavěné území jsou a budou v zemi uložena spojová vedení a zařízení, zejména zemní kabely, je nutné, aby před prováděním jakýchkoliv zemních prací v řešené lokalitě, příp. před povolovacím řízením všech druhů staveb a inženýrských sítí bylo investorem, příp. jiným pověřeným pracovníkem požádáno o vyjádření, zda a kde se v daném prostoru nachází podzemní spojová zařízení. Tato zařízení jsou ve smyslu zákona č. 110/64 Sb. a vyhl. č. 111/64 chráněna ochranným pásmem, které je nutno respektovat. Ochranným pásmem mohou být chráněny i některé druhy místních kabelů. Pro ukládání kabelových vedení v zastavěném území platí zvláštní předpisy, zejména ČSN 73 6005 - Prostorová úprava vedení technického vybavení a normy související. Územní plán respektuje stávající telekomunikační vedení a jeho OP v řešeném území. Sítě všech hlavních mobilních operátorů a pokrytí televizním signálem je přiměřené (pokud to konfigurace terénu umožňuje) v celém řešeném území. Komunikační sítě mohou být vedeny ve stávajících či návrhových plochách P*, nebo ve všech ostatních typech stávajících i návrhových ploch, které to svými podmínkami využití umožňují. Nové plochy se nenavrhují.

Zásobování teplem Teplofikace stávající individuální bytové zástavby v jednotlivých částech obce bude prováděna diverzifikovaně a to jak z hlediska otopných systémů, tak z hlediska použitých energií. Nová výstavba bude řešit vytápění především plynem v návaznosti na rozvody plynu. Část bytové zástavby, případně i některá výrobní zařízení, může k vytápění používat také alternativní zdroje energie. Aby nedošlo k negativnímu ovlivnění kvality ovzduší a zvyšování emisí. Nové plochy se nenavrhují. Nakládání s odpady Současná koncepce odpadového hospodářství bude zachována. Návrh nákladní s odpady respektuje a vychází z Plánu odpadového hospodářství Jmk. Nové plochy se nenavrhují. ÚP návrhem podmínek způsobu využití ploch veřejných prostranství - P* podporuje rozvoj sítě pro oddělený sběr odpadů umístěné na veřejně přístupných místech (papír, plasty, sklo, kovy, textil, odpady obalů). Realizace těchto opatření zajistí snížení produkce směsného komunálního odpadu zavedením nebo rozšířením odděleného sběru využitelných složek komunálních odpadů, včetně biologicky rozložitelných odpadů. Na území obce se nachází stabilizovaná plocha technického zabezpečení obce – nakládání s odpady – TO.1. Dále je vhodné podporovat energetické využití biologicky rozložitelných odpadů obsažených ve směsném komunálním odpadu, který je obecně s ohledem na heterogenitu materiálu a koncentraci rizikových látek a prvků nevhodný pro přímé kompostování, jejich zpracování v bioplynových stanicích nebo zpracování jinými


str.47

biologickými metodami. ORP Veselí nad Moravou vykazuje v rámci Jmk nadprůměrnou produkci odpadu v kategorii biologicky rozložitelný komunální odpad, biologicky rozložitelný odpad, kaly z čistíren odpadních vod. ÚP vytváří podmínky pro využití takové odpadu podmínky návrhem způsoby využití plochy výroby a skladování - V, která jako jeden ze způsobu využití umožňuje výrobu energie z těchto obnovitelných zdrojů. g) veřejná prostranství Veřejným prostranstvím se v řešeném území obce Blatnice p. Sv. Ant. vymezují všechny návesní prostory, ulice, chodníky a další prostory přístupné každému bez omezení, sloužící obecnému užívání a to bez ohledu na vlastnictví k tomu prostoru. Stávající plochy veřejných prostranství - P* jsou v obci stabilizovány. K zajištění dopravní obslužnosti vymezených zastavitelných ploch pro bydlení individuální BI 4, BI 5 a BI 6 ÚP navrhuje nové plochy veřejného prostranství P*48 a P*49. Pozemky ani stavby v ploše veřejných prostranství není možné vyvlastnit ani pro ně uplatnit předkupní právo.


str.48

h) koncepce uspořádání krajiny, ochrana přírody a ÚSES Zpracovaný návrh územního plánu Blatnice p. Sv. Ant. vychází při uspořádání krajiny ze zachovalosti území, potřeb udržitelného rozvoje a potřeb místních občanů, přičemž zohledňuje historický vývoj sídel a okolní krajinu. Uspořádání zemědělských i lesních pozemků ve volné krajině je v ÚP řešeno v souladu s již realizovanými jednoduchými pozemkovými úpravami, které byly vytvořeny pro území Přední Kamenice v roce 1995, Ochranky a Floriánky v roce 1998, Kamenice – vinice v roce 2003, Horní dílce – vinice v roce 2003, Nad Floriánky – vinice v roce 2003, Nadhájčí – vinice v roce 2004 a Ochranky a Floriánky II v roce 2007. Dále bude ÚP Blatnice p. Sv. Ant. Sloužit jako podklad pro zpracování KPÚ. Územní plán především:     

Blatnice p. Sv. Ant. plně respektuje a zachovává stávající přírodní hodnoty v daném území, a to lesní porosty, vodní plochy a toky, všechny typy zemědělsky využívané půdy, krajinnou zeleň, PP Střečkův kopec

Územní systém ekologické stability Je navrženo provázání všech prvků zeleně v návaznosti na stávající segmenty zeleně, prvky ÚSES. Tato základní síť by měla plnit funkci kostry ekologické stability, na níž by měla být postupně navázána další dílčí opatření pro obnovu a zvyšování ekologické stability území. Realizace navržených opatření bude mít i kladný vliv na krajinný ráz. Vzhledem k tomu, že se navržené řešení dotýká zejména nezastavěné části řešeného území, bude mít pozitivní vliv na životní prostředí včetně zvyšování jeho kvality, a současně nijak negativně neovlivní hospodářský ani sociální rozvoj. Realizace územních systémů ekologické stability je zejména v zemědělsky intenzivně využívané krajině předpokladem pro obnovu ekologické stability krajiny. Musí být však doprovázena i dalšími procesy, jako obnova rozptýlené krajinné zeleně, obnova drobných vodních toků v přirozených korytech a ekologizace zemědělského a lesnického hospodaření. Prvky ÚSES respektují realizovaná společná zařízení KPÚ Blatnice p. Sv. Ant. a dále budou složit jako podklad pro zpracování KPÚ pro doposud nerealizovaná území. Nadregionální a regionální ÚSES V řešeném území je navržen územní systém ekologické stability v souladu s Nadregionálním a regionálním ÚSES JMK. Jedná se o následující prvky regionálního ÚSES. RBC 74 Sv. Antonínek, NK 154 (spojující území okresů Uherské Hradiště a Hodonín), RK (spojuje RBC 75 Kobylí hlava umístěný v k.ú. Blatnička a k. ú. Hluk s NK 154). Jejich vymezení vychází z dohodnutého odvětvového podkladu orgánů ochrany přírody Jihomoravského kraje „Generel regionálního a nadregionálního ÚSES na území Jmk“. Stávající ÚSES jsou v řešeném území stabilizovány. ÚP navrhuje plochy přírodní - P 32, 34, 37, 38, 39, 40, 41, 43, 44, 45, 46, 47, 52, 67 pro realizaci regionálních a lokálních biocenter, plochy krajinné zeleně - K 33, 35, 36, 42, 54, 57, 58, 59, 60, 61, 62, 63, 66, 79 pro realizaci lokálních biokoridorů. Lokální (místní) ÚSES Návrh plánu místních (lokálních) ÚSES, který vychází ze vztahů nadregionálního a regionálního systému, je zpracován na základě územně plánovacích podkladů (ÚAP). Po posouzení stávající sítě ÚSES, by (ve sledovaném území) nemělo dojít na většině území k vážnějším střetům a kolizím prvků ÚSES s celospolečenskými zájmy a záměry ve stávajících lokalitách a trasách, které by nešly vyřešit v konkrétních prováděcích projektech. Jedná se zejména o místa průchodu LBK pod el. vedením VN, v okolí vodovodních řádů atd. Předpokládá se spíše úprava vegetačního pokryvu v místech střetu, než uplatnění možného přerušení. K vážnější kolizi dochází v křížení silnice I/54 a NK 154 (popsané mj. V ÚAP ORP Veselí na Moravou jako kolize E1 – silnice I. třídy křižuje regionální biokoridor a X2 – záměr ÚSES kříží silnici I. třídy). ÚP vytváří podmínky pro


str.49

řešení této kolize a to stanovením jako jedné z podmínek způsobu využití ploch dopravní infrastruktury (v kapitole f) Textové části ÚP) zajištění migrační prostupnosti krajiny pro volně žijící živočichy a pro člověka. PLOCHY SÍDELNÍ ZELENĚ – Z* ÚP stabilizuje stávající plochy sídelní zeleně. Nové plochy nejsou navrhovány. PLOCHY SÍDELNÍ ZELENĚ – PARKY, HISTORICKÉ ZAHRADY – ZP ÚP stabilizuje stávající plochy sídelní zeleně. Nové plochy nejsou navrhovány.

PLOCHY KRAJINNÉ ZELENĚ – K Navržené plochy krajinné zeleně - K jsou určeny pro plochy izolační zeleně oddělující vzájemně kolizní funkce v území a také pro provedení opatření na ZPF s cílem zmírnit erozní procesy v krajině. Jedná se o souvislé plochy zeleně (zejména remízky, další drobné plochy doprovodné zeleně podél komunikací, podél vodních toků, mezí apod.) Vymezené plochy krajinné zeleně se nachází mimo ZÚ. Realizací navržených ploch krajinné zeleně dojde ke zlepšení ekologické funkce v území a rovněž k posílení protierozních opatření. Z ekologického hlediska mají drobné plochy krajinné zeleně mimořádný význam. Návrhem územního plánu nedojde ke snižování rostlinných druhů. Návrhové plochy: Biokoridory: K 33, 35, 36, 42, 54, 57, 58, 59, 60, 61, 62, 63, 66, K79 – plochy krajinné zeleně pro realizaci lokálního biokoridoru. PLOCHY PŘÍRODNÍ – P Plochy přírodní jsou zároveň prvky ÚSES (LBC). Stávající vodní plochy jsou stabilizovány. Návrhové plochy: P 32, 34, 37, 38, 39, 40, 41, 43, 44, 45, 46, 47, 52, 67 – plochy přírodní k realizaci regionálního a lokálního biocentra. PLOCHY VODNÍ A TOKY – WT Stávající plochy vodní a toky jsou stabilizovány. Návrhové plochy: WT 16, 17, 18, 71, 75 PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ - Z V katastru obce se nacházejí pouze stávající plochy. Nové plochy nejsou územním plánem navrhovány.

PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ SPECIFICKÉ – Z.1 V katastru obce se nacházejí pouze stávající plochy. Nové plochy nejsou územním plánem navrhovány.

PLOCHY LESNÍ - L V katastru obce se nacházejí pouze stávající plochy. Nové plochy nejsou územním plánem navrhovány.


str.50

i) Požadavky na ochranu kulturních památek, památkově chráněných území a jejich ochranných pásem Celé území řešené v ÚP Blatnice p. Sv. Ant. je považováno za území s archeologickými nálezy podle § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, a při realizaci staveb je nutné respektovat podmínky § 22 a 23 tohoto zákona. Památkově chráněné území Vesnická památková rezervace (nařízení vlády ČR č. 127/1995 Sb. ze dne 24. 5. 1995) Rozsah území rezervace Stará Hora v Blatnici vymezuje hranice, která začíná na severovýchodě na rohu p. č. 1820/3, pokračuje podél p. č. 1820/1, překračuje cestu a od rohu p. č. 1858 pokračuje směrem k p. č. 2030/4, dále překračuje cestu p. č. 2034 a pokračuje podél p. č. 2035, 2039/2, 2040, přes p. č. 2051, podél p. č. 2053/1, 2056/1, 2059/1, na rohu p. č. 2058 se otáčí přes cestu p. č. 6390/3, kterou sleduje po celé délce zpět severozápadním směrem až k p. č. 5/2, stáčí se kolem p. č. 4/1 až k příčné cestě, kterou překračuje a podél p. č. 6382/3, 1159/24 k p. č. 1820/3 a dospívá k výchozímu bodu. Ochranné pásmo (rozhodnutí ONV Hodonín z 29. 6. 1989, vedené ÚSKP pod číslem rejstříku 3429) Nemovité kulturní památky Na území obce se vyskytují tyto objekty zapsané do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek: Kostel sv. Antonína Paduánského Kostel sv. Ondřeje Socha sv. Františka Xaverského Sloup se sochou P. Marie Immaculaty Fara (č.p. 27) Vinné sklepy (celkem 27) Významné lokality: Svatý Antonínek - je významné poutní místo Moravského Slovácka. Nachází se na kopci mezi obcemi Blatnice pod Svatým Antonínkem a Ostrožská Lhota. Posvátné místo, zasvěcené svatému Antonínu Paduánskému, tvoří Kaple svatého Antonína, v přírodě zasazená křížová cesta a liturgický prostor. Poutní areál naplňují již od roku 1668 každoročně desítky tisíc poutníků, kteří přichází prosit svatého Antonína přímluvce v naléhavých potřebách. Památky místního významu V rámci řešeného území se nachází architektonicky cenné stavby, významné antropogenní dominanty a urbanistické hodnoty (dochovaná struktura původní zástavby).

j) Obrana státu Zájmy obrany státu a zájmy civilní ochrany se v území nepromítají. V zájmovém území je možnost ohrožení přívalovými srážkami, vyplavením potoka Svodnice a veterinární nákazou (zdrojem by mohla být BLATINIE, a.s.), potenciálním zdrojem požáru v území by mohl být únik RP – ČS PHM VENA – TRADE, s.r.o. . V případě mimořádné události bude pro nouzové ubytování evakuovaných osob na území obce a jejich stravování vyčleněn prostor s dostatečnou kapacitou (např. prostor ZŠ, kulturně – společenského zařízení, atd.

j) VPS, VPO V ÚP jsou vymezeny veřejně prospěšné stavby, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit: 

T1 – ID 19, T2 – ID 70, T4 – ID 20, T5 – ID 21, T6 – ID 22, T8 – ID 72, T9 – ID 73, T11 – ID 76, T12 – ID 28, T14 – ID 23, T15 – ID 24, T16 – 25, T18 – ID 74, T19 – ID 26, T20 – ID 27 …….......... pro realizaci svodných příkopů T3 – ID 16, T7 – ID 71, T10 – ID 75, T13 – ID 17, T17 – ID 18 ……………..... pro realizaci sedimentačních nádrží



V ÚP jsou vymezeny veřejně prospěšná opatření, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit: 1.

Ú2 – ID 33, Ú4 – ID 35 a 36, Ú8 – ID 42, Ú11 – ID 54, 57 a 58, Ú12 – ID 59, Ú14 – ID 66, Ú16 – ID 61 a 62, Ú17 – ID 60 a 63…………….... pro realizaci lokálního biokoridoru


str.51

2. 3.

Ú1 – ID 32, Ú3 – ID 34, Ú5 – ID 37, Ú6 – ID 38, 39 a 40, Ú7 – ID 41, Ú9 – ID 43, Ú10 – ID 52, Ú15 – ID 67, Ú19 – ID 65.……………………….……………..... pro realizaci lokálního biocentra Ú13 (ZÚR) – ID 44, 45, 46, a 47......................................... pro realizaci regionálního biocentra

ÚP nevymezuje plochy pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit. ÚP nevymezuje stavby a opatření zajišťování obrany a bezpečnosti státu, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit. V ÚP nejsou vymezeny veřejně prospěšné stavby, ani veřejně prospěšná opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo. j) Požadavky občanů včetně jejich vyhodnocení číslo 1

kdo Ing. Ján Truska, Hodonín Mária Trusková, Blatnice p. Sv. Ant.

stručná charakteristika požadavku - pozemek p. č. 1821/1 zařadit do zóny obytné nebo občanské vybavenosti v kombinaci s bydlením - funkční využití v ÚPO: ochranné a záchytné příkopy (W), je vymezen jako veřejné prospěšná stavba (záchytná vodní nádrž - poldr)

2

Ing. Ján Truska, Hodonín

- pozemek p. č. 1821/4 zařadit do zóny obytné nebo občanské vybavenosti v kombinaci s bydlením - funkční využití v ÚPO: ochranné a záchytné příkopy (W), je vymezen jako veřejné prospěšná stavba (záchytná vodní nádrž - poldr)

3

Ing. Roman Truska, Blatnice p. Sv. Ant.

4

Ing. Roman Truska, Blatnice p. Sv. Ant.

- pozemky p. č. 4583/38, 4583/59, p. č. st. 1290, část pozemku p. č. 4608/4 zařadit do zóny obytné nebo občanské vybavenosti v kombinaci s bydlením - občanská vybavenost s možností bydlení správce (Ob) - pozemky p. č. 4610/57 a 4610/46 zařadit do zastavěného území a odstranit plochu s funkčním využitím lesoparky, ochranná a izolační plošná zeleň - funkční využití v ÚPO: areály drobné výroby a služeb s možností bydlení správce (Vb) a lesoparky, ochranná a izolační zeleň (LP)

5

Jitka a Marek Kolářovi, Blatnice p. Sv. Ant.

6

Tomáš Cícha, Blatnice p. Sv. Ant.

- pozemky p. č. 4616/8 a p. č. st. 1311 zařadit do ploch pro bydlení - funkční využití v ÚPO: občanská vybavenost s možností bydlení správce (Ob) - rozšíření plochy bydlení v RD s příslušenstvím v kombinaci s


stručné vyhodnocení požadavku Nevyhovuje se. ÚP přebírá z platného ÚPO využití návrhové ploch WT 16 pro záchytnou sedimentační nádrž (veřejně prospěšná stavba). Umístění plochy odpovídá konfiguraci terénu a její vymístění na jiné – rovněž soukromé pozemky nebo zrušení je nevhodné a v rozporu se zadáním ÚP. Nevyhovuje se. ÚP přebírá z platného ÚPO využití návrhové ploch WT 16 pro záchytnou sedimentační nádrž (veřejně prospěšná stavba). Umístění plochy odpovídá konfiguraci terénu a její vymístění na jiné – rovněž soukromé pozemky nebo zrušení je nevhodné a v rozporu se zadáním ÚP. Požadavku se vyhovuje. V lokalitě u koupaliště je navržena ucelená plocha S 55 – bydlení smíšené. Je do ní zahrnuta i p. č.4610/44

Vyhovuje se částečně. Pozemek p. č 4610/47 – ÚP navrhuje plochu pro dopravu (v současnosti je takto využíván) Pozemek p. č 4610/57 – ÚP navrhuje zeleň spolu s částí pozemku p. č 4610/46 – vznikne pás zeleně (20m) oddělující areál koupaliště od výrobních ploch. Větší část p. č.4610/46 – ÚP navrhuje plochu pro výrobu V 56 Vyhovuje se. Pozemek p. č . 4616/8 p. č. st. 1311 jsou v ploše pro bydlení.

Vyhovuje se. Parc. č. 3724/2 a 3724/3 jsou v ploše

str.52

7

Jan Němeček, Blatnice p. Sv. Ant.

8

Josef Staněk, Jaroslava Staňková, Blatnice p. Sv. Ant.

9

Aneta Křápková, Blatnice p. Sv. Ant.

10

Tománek Radim, Blatnice p. Sv. Ant.

11

Dušan Soviš, Blatnice p. Sv. Ant.

17

Mgr. Věra Minaříková, Blatnice p. Sv. Ant.

obchodní činností na pozemky parc. č. 3724/2 a 3724/3 - funkční využití v ÚPO: plochy pro dopravu a technické vybavení s plochami veřejné a rozptýlené zeleně (DT) - na pozemcích parc. č. 690/998, 690/996, 690/994 a 690/993 umožnit výstavbu skladovacích a výrobních prostorů pro zemědělskou činnost - funkční využití v ÚPO: plochy zemědělské prvovýroby - orná půda (Z) - na pozemcích parc. č. 4855/1, 4854/4, 4851/5, 4847/3, 4846/2 a 4842/5 umožnit výstavbu rodinného domu - funkční využití v ÚPO: malovýrobní plochy zemědelské půdy s převahou vinohradu (ZV) - zahrnutí pozemků parc. č. 5584/2, 5584/1 a 5584/3 do zastavitelného území obce - funkční využití v ÚPO: plochy pro dopravu a technické vybavení s plochami veřejné a rozptýlené zeleně (DT) - zahrnutí pozemků (parc. č. nejsou uvedena) do zóny bydlení

- všechny stávající plochy vymezené pro bydlení v kombinaci s podnikáním změnit na samostatné bydlení, samostatné podnikání, samostatnou občanskou vybavenost, ne v kombinaci s bydlením


pro bydlení

Nevyhovuje se. Pozemky pozemcích parc. č. 690/998, 690/996, 690/994 a 690/993 jsou na nejkvalitnější zemědělské půdě (3.01.00/I) a nelze je takto zastavět.

Nelze vyhovět. Jedná se o pohledově významnou plochu mimo zastavěné území.

Vyhovuje se. Pozemky parc. č. 5584/2, 5584/1 a 5584/3 jsou v ploše pro bydlení.

Vyhovuje se. Pozemky v lokalitě u hřiště jsou v ploše pro bydlení v souladu s platným ÚPO Vyhovuje se částečně.. Smíšené plochy se navrhují většinou s ohledem na stávající využití – bylo by to v rozporu s metodikou územního plánování. VPR Stará Hora – regulaci stanovuje příslušný DOSS. V trati Kamenice jsou návrhové plochy Vz – zemědělské účelové objekty především pro potřeby vinařství. Lokalita s pozemkem p.č.4608/50 je součástí návrhové plochy OS 53 určené pro rozvoj sportu a rekreace. Výrobní plochy jsou až za koupalištěm. Vyhovuje se částečně. Tato lokalita v trati Rybníčky je v ploše Z.1. V přípustném využití je: zemědělské účelové stavby a zařízení, oplocení, související dopravní a technická infrastruktura, cyklistické stezky protipovodňová a protierozní opatření a opatření k zadržení vody v krajině

str.53

18

Pavel Petratur, Blatnice p. Sv. Ant.

Plocha pro bydlení na .k.ú. Lipov

19

Kateřina Sovišová, Blatnice p. Sv. Ant.

Plocha pro bydlení na .k.ú. Lipov

20

Dušan Soviš, Blatnice p. Sv. Ant. František Psotka, Staré Město Marie Psotková, Staré Město

V lokalitě Stará Hora umožnit rozvoj vinařství. Upravit hranice VPR.

21

Ing. Luboš Valášek, Milada Valášková, Blatnice p. Sv. Ant.

Velké množství požadavků většinou na textové úpravy.

22

Paní Jeglová Blatnice p. Sv. Ant

Úpravy pozemků u garáže

23

Ing. Josef Matušík Blatnice p. Sv. Ant.

1/ Rozšiřování obce směrem k nádrží. 2/ Doplnění napojení VN ve směru na nádraží. 3/ Návrh propojení cyklotrasy Blatnice p.Sv.Ant. – Veselí nad Moravou ve směru na Radošov. 4/ p.č.4611/4 a 4611/6 – zahrnutí do stavebních pozemků


Nevyhovuje se. ÚP neřeší úpravy k.ú. Úpravy se řeší na základě shodných stanovisek dotčených obcí. Nevyhovuje se. ÚP neřeší úpravy k.ú. Úpravy se řeší na základě shodných stanovisek dotčených obcí. Vyhovuje se částečně . VPR je lokalita vinařská – požadované činnosti tam probíhají. Hranice VPR (včetně OP) řeší příslušný DOSS. Regulaci ve VPR Stará Hora řeší rovněž DOSS Rozsah požadavků a jejich charakter a formulace (regulace VPR…) se takovýmto způsobem nedá zapracovávat do ÚP. O případném rozšíření stávající garáže musí rozhodnout ZO. Jedná se o veřejné prostranství a křižovatku místních komunikaci. Současný stav je v rozporu se vzhledem a charakterem obce. 1/ ÚP navrhuje nové plochy pro bydlení ve směru SZ (k nádraží) v maximálním rozsahu v souladu s platným ÚPO. Další nové plochy pro bydlení již nelze situovat na na této nejkvalitnější zemědělské půdě (3.01.00/I) z důvodů zpřísněné ochrany ZPF. 2/ S rozšiřováním tras VN se v tomto směru nepočítá 3/ Cyklistické napojení na Radošov nebylo v ÚP řešeno. Trasa by pravděpodobně vadla většinou po jiných k.ú. 4/ Pozemky p.č.4611/4 a 4611/6 zůstávají v ÚP vymezeny jako plochy zemědělské – Z v souladu ze změnou č.2 ÚPO

str.54

A.13. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch Informace o vývoji počtu obyvatel a dokončených bytů od roku 2004 – 2016 a jejich porovnání s prognózou uvedenou v ÚPO Blatnice p. Sv. Ant. a v ÚPO Blatnice p. Sv. Ant. Vývoj počtu obyvatel od roku 2004 – 2016 (vždy k 1. 1. uvedeného roku) Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Počet 2159 2158 2156 2155 2154 2153 2151 2109 2106 2094 2081 2068 2068 obyvatel Za posledních 14 let došlo k úbytku 91 obyvatel na území obce. V období mezi léty 2009 až 2014 docházelo k postupnému snižování počtu obyvatel, zejména vlivem záporného salda migrace. Počet dokončených bytů od roku 2004 – 2016 (vždy k 1. 1. uvedeného roku) Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Počet 1 4 3 4 4 0 3 3 31 2 5 2 obyvatel Za posledních 14 let došlo k dokončení 62 bytů na území obce. Výjimečný v porovnání s ostatními roky je roku 2012, kdy bylo na území obce dokončeno 31 bytů. Závěr: Přestože v roce 2012 bylo na území obce Blatnice p. Sv. Ant. dokončeno 31 bytů, během dalších 4 let došlo k markantnímu úbytku počtu obyvatel (o 38 lidí) vystěhováním. Tento trend z hlediska vývoje bytového fondu poukazuje na trend snížení průměrné velikosti bytových domácností (pokles průměrné velikosti cenzových domácností a míry jejich soužití), kdy počet osob na 1 trvale obydlen byt je cca 3 osoby nebo na změnu segmentu trvalého bydlení do druhého bydlení. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch ÚP Blatnice p. Sv. Ant. využívá pro vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelný ploch Urbanistickou kalkulačku „Urbanka“ - Nástroj pro optimalizaci rozsahu rozvojových ploch pro bydlení v územních plánech obce. Plochy pro bydlení 1. Výpočet předpokládaného počet bytů v návrhovém období včetně rezervy: Vstupní údaje: výchozí rok vyhodnocení ........................................................................ 2016 výchozí počet obyvatel v bytech ............................................................ 2094 výchozí počet bytů (bytové domy, rodinné domy a jiné objekty) .......... 744 Vypočtená průměrná zalidněnost bytů ve výchozím roce ..................... 2,81 Pozn: Údaje o vývoji počtu obyvatel jsou uvedeny výše.

Průměrný počet obyvatel v obci v období mezi 2004 – 2015 ...........................................2117 Výpočet vyhodnocení potřeby bytů: Požadavky vyplývající z demografického vývoje - předpokládaný počet nových bytů v návrhovém období 2016 – 2030 .............................................................................................. 0 b.j. pozn. při úvaze, že v roce 2030 bude počet obyvatel 1945, Požadavky vyplývající z náhrady za odpad bytů ........................................ 23 b.j. pozn.: odpad bytů zpravidla nepředstavuje jejich fyzický úbytek, ale změnu jejich užívání a změnu segmentu trvalého bydlení na druhého bydlení, odhad průměrné roční intenzity odpadu bytů je 0,22%

Požadavky vyplývající z nechtěného soužití .............................................. 4 b.j. Pozn.: jedná se o pokles průměrné velikosti cenzových domácností a míry jejich soužití. Obecně se počítá s nárůstem cenzových domácností v důsledku poklesu jejich průměrné velikosti a zároveň poklesem jejich soužití – předpokládá se pokles soužití ze současných 10% na 3-5%, tedy na úroveň očekávaného „chtěného“ soužití. Odhad průměrného ročního poklesu zalidněnosti bytů je 0,58%.

Požadavky vyplývající z polohy obce ...................................................... 0 b.j. pozn. Obec Blatnice p. Sv. Ant. neleží v Rozvojové oblasti ani v Rozvojové ose vymezené v PÚR ČR.

Celkový předpokládaný počet bytů v návrhovém období……….27 b.j.


str.55

Výpočet vyhodnocení potřeby zastavitelných ploch: Podíl nových bytů na zastavitelných plochách (mimo zastavěné území) ………... 90% Podíl nových bytů v rodinných domech ................................................ ……………………100% 2 Průměrná velikost pozemku rodinného domu vč. Funkčně propojených ploch…. 1020 m 2 Průměrná velikost pozemku pro jeden byt v bytovém domě………………………….200 m Navýšení potřeby ploch z hlediska nedostupnosti pozemků a jiných lokálních faktorů…. 70% Pozn.: je třeba počítat s rezervou ploch. V době zpracování územního plánu nelze spolehlivě určit, které plochy budou k zástavbě fakticky nabídnuty. Omezená nabídka pozemků určených k zastavění a výrazně převyšující poptávka po nich by logicky zvýšila ceny pozemků na nereálnou a v území nestandardní úroveň. Vymezením jen „nezbytně“ potřebného množství zastavitelných ploch by mohlo nakonec vést k zamezení rozvoje obce, a k dalšímu zhoršení sociodemografického vývoje v obci (např. odchodem mladých lidí). Při stanovení potřeby bytů nelze zohlednit jen možnou demografickou potřebu z prognózy vývoje počtu obyvatel, náhrady za odpad bytů a vliv nechtěného soužití, ale je třeba vytvářet podmínky. Příležitost v rozvoji kvalitní bytové výstavby v návrhu ÚP může v budoucnu pozitivně ovlivnit prognózu počtu obyvatel v obci. Potenciál bytové výstavby v obci se tak může stát důvodem ke kladnému saldu migrace lidí. Kladné saldo migrace musí být podpořeno dalšími aktivitami v území – např. podmínkami pro rozvoj podnikání.

Celkový předpokládaná potřeba zastavitelných ploch pro bydlení včetně zohlednění rezerv ………………….4,21 ha 2. Porovnání výpočtu předpokládaného počet bytů a zastavitelných ploch s návrhem ploch určených pro bydlení v ÚP Blatnice p. Sv. Ant.: Územní plán Blatnice p. Sv. Ant. navrhuje (plochy BI 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7) .................................cca 25 b.j. Územní plán Blatnice p. Sv. Ant. navrhuje (plochy BI 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7) .................................cca 4,2 ha Počet dosud nezastavěných proluk v území (stav bydlení) ....................................................cca 5 b.j. Rekonstrukce stávajícího bytového fondu .............................................................................cca 2 b.j ÚP tedy navrhuje celkem plochy pro.............................................................................32 b.j. pozn.: Tyto prognózy však mohou být ovlivněny skutečnou nedostupností pozemků, skutečnou hodnotou koupě starých objektů novými vlastníky a jejich rekonstrukcí na kvalitní bydlení a také příp. výstavbou v humnech stávajících rodinných domů, apod.

Závěr: Plochy vymezené územním plánem pro bydlení jsou tedy dostatečné pro zabezpečení plynulého rozvoje obce. V bodě 2. jsou zohledněny komunikace v ploše pro bydlení individuální BI 2. Počet bytových jednotek je cca o 15% nadsazen pro získání rezervy při skutečné nedostupnosti pozemků.

Plochy pro občanské vybavení a podnikání 1. Plochy smíšeného využití 2 ÚP Blatnice p. Sv. Ant. vymezuje návrhovou plochu smíšeného využití S 8 o rozloze 10455 m , S 9 o 2 2 rozloze 9570 m , S 55 o rozloze 4525 m mimo zastavěného území. 2.

Plochy výroby a skladování 2 ÚP Blatnice p. Sv. Ant. vymezuje návrhovou plochu výroby a skladování V 56 o rozloze 16416 m mimo zastavěného území.

3.

Plochy pro zemědělskou a lesnickou výrobu ÚP Blatnice p. Sv. Ant. vymezuje návrhovou plochu pro zemědělskou a lesnickou výrobu VZ 10 o 2 2 2 2 rozloze 7899 m , VZ 11 o rozloze 6153 m , VZ 12 o rozloze 2606 m , VZ 13 o rozloze 11600 m , VZ 14 2 2 o rozloze 3509 m , VZ 50 o rozloze 2166 m mimo zastavěného území.

4.

Plochy pro sport a tělovýchovu 2 ÚP Blatnice p. Sv. Ant. vymezuje návrhovou plochu pro sport a tělovýchovu OS 15 o rozloze 6164 m , OS 53 o rozloze 15005 mimo zastavěného území.

Závěr: Rozsah a situování návrhových a zastavitelných ploch v obci odpovídají plánovanému dlouhodobému rozvoji obce.


str.56

B.

Vyhodnocení splnění požadavků zadání Návrh ÚP Blatnice p. Sv. Ant. je zpracován v souladu se zadáním, schváleným usnesením zastupitelstva č. 50/Z 11/16 obce dne 27. 1. 2016. Záměry k prověření byly v návrhu ÚP prověřeny. V případě zapracování záměru do návrhu bylo postupováno tak, aby se předmětný záměr nedostal do rozporného pojetí se zadáním. Vybrané úkoly dané jednotlivými kapitolami Zadání byly řešeny (upřesněny) takto: 1.

POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE, ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VYDANÉ KRAJEM, POPŘÍPADĚ Z DALŠÍCH ŠIRŠÍCH ÚZEMNÍCH VZTAHŮ ÚP Blatnice p. Sv. Ant. je v souladu s PÚR ČR i s dalšími koncepčními a rozvojovými dokumenty vydanými krajem (viz kapitola A. 4 Odůvodnění ÚP). Byla zajištěna koordinace se sousedními obcemi ohledně liniových staveb dopravní a technické infrastruktury a prvků ÚSES.

2.

POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ VYPLÝVAJÍCÍ Z ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ ÚAP JMK byly aktualizovány v roce 2015. Z 3. úplné aktualizace ÚAP JMK vyplývá pro obec Blatnice p. Sv. Ant.: Urbanistické závady:  návrhové plochy pro fotovoltaické elektrárny v krajině - nevymezovat nové plochy na zemědělských půdách – splněno, v rámci návrhu ÚP Blatnice p. Sv. Ant., nebyly vymezeny nové plochy pro fotovoltaické elektrárny na zemědělských půdách.  brownfield - umožnit změnu funkčního využitím zemědělských areálů s ohledem na současné potřeby – splněno, v kapitole f) ÚP Blatnice p. Sv. Ant. byl stanoven způsob využití pro plochy výroby a skladování - V, který umožňuje změnu funkčního využití zemědělského areálu s ohledem na současné potřeby. Hygienické závady:  znečištění vodních toků – řešit koncepci odkanalizování a zajistit územní podmínky pro opatření snižující erozní ohrožení, zalesňování apod. - splněno, viz Odůvodnění ÚP kapitola A.12, podkapitola f) technická infrastruktura Slabé stránky:  socioekonomický rozvoj – vytvářet územní podmínky pro rozvoj ekonomických aktivit a využití nezastavěného území k tradiční zemědělské výrobě. Zlepšovat dopravní a technickou infrastrukturu v dotčených oblastech – splněno, ÚP Blatnice p. Sv. Ant. ve svém návrhu vytváří podmínky pro rozvoj ekonomických aktivit na území obce vymezením podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití tak, že vytváří podmínky pro rozvoj podnikání zaměřeného zejména na tradiční obory, s ohledem na místní zdroje a širší vazby a při minimalizaci negativních dopadů na životní a okolní prostředí (dobrým příkladem je tradiční místní vinařství).  sucho – vytvářet územní podmínky pro kvalitnější hospodaření s dešťovou vodou v krajině, např. vsakováním do půdy a zvýšením fragmentace krajiny a navržení přírodě blízkých opatření – splněno. viz Odůvodnění ÚP kapitola A.12, podkapitola f) technická infrastruktura. ÚP vytváří podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod, pro zadržování, vsakování a využívání dešťové vody v území, konkrétně se jedná o revitalizaci toku potoka Svodnice, protierozní opatření v krajině a možnost realizace dalších opatření (např. mělkých průlehů, svodných příkopů, sedimentačních nádrží) pro zachycení dešťových vod v území.  stárnutí populace – vytvoření podmínek pro zvýšení počtu pracovních míst v okrajových částech kraje, které by přispěly k udržení mladší věkové kategorie obyvatel – splněno, obec Blatnice p. Sv. Ant. má míru nezaměstnanosti 10,7%, ÚP Blatnice p. Sv. Ant. ve svém návrhu vytváří podmínky pro rozvoj ekonomických aktivit na území obce vymezením podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití tak, že vytváří podmínky pro rozvoj podnikání. ÚP Blatnice p. Sv. Ant. vymezuje nové plochy pro bydlení individuální - BI, čímž podporuje opatření proti stárnutí populace. Podle názoru zpracovatele územního plánu je nezbytné zajistit nejen pracovní místa pro obyvatele obce, ale také vhodné podmínky pro bydlení.


str.57

Rizika: 



udržitelný rozvoj území – vytvořit podmínky pro další rozvoj veřejné infrastruktury, zemědělství a udržitelné využívání krajiny – splněno, ÚP se ve svém návrhu zaměřil na řešení veřejné infrastruktury (viz kapitola d) Textové části ÚP), zemědělství a udržitelné využívání krajiny (viz v kapitola e) Textové části ÚP). prověřit možnosti lepšího využití místních specifik pro lokální ekonomiky a zlepšení kvality života v marginálních územích - splněno, ÚP Blatnice p. Sv. Ant. ve svém návrhu vytváří podmínky pro rozvoj ekonomických aktivit na území obce vymezením podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití tak, že vytváří podmínky pro rozvoj podnikání zaměřeného zejména na tradiční obory, s ohledem na místní zdroje a širší vazby a při minimalizaci negativních dopadů na životní a okolní prostředí (dobrým příkladem je tradiční místní vinařství).

Problémy k řešení v ÚP Blatnice p. Sv. Ant.  brownfield - v kapitole f) Textové části ÚP Blatnice p. Sv. Ant. byl stanoven způsob využití pro plochy výroby a skladování - V, který umožňuje změnu funkčního využití zemědělského areálu s ohledem na současné potřeby.  fotovoltaické elektrárny - v rámci návrhu ÚP Blatnice p. Sv. Ant., nebyly vymezeny nové plochy pro fotovoltaické elektrárny na zemědělských půdách.  zatížení hlukem, imisemi - v rámci ploch dopravní infrastruktury pro silniční dopravu - DS navrhuje ÚP protihluková opatření a opatření pro snížení prašnosti a imisí v území.  znečištění vodních toků – ÚP vytváří podmínky pro revitalizace vodních toků a dalších souvisejících opatření v krajině - snižování erozních ohrožení, zalesňování, dále řeší koncepci odkanalizování.  plošná nerovnoměrnost socioekonomického rozvoje - ÚP Blatnice p. Sv. Ant. ve svém návrhu vytváří podmínky vznik nových pracovních příležitostí a dále vymezuje návrhové plochy pro bydlení individuální - BI. Tímto opatřením zajišťuje naplnění základních potřeb obyvatel a tím stabilizuje nerovnoměrnost socioekonomického rozvoje.  sucho nepříznivě ovlivňující zemědělství – ÚP svým návrhem zlepšuje retenci vody v území, a to především vytvořením podmínek pro revitalizace vodních toků a dalších souvisejících opatření v krajině - snižování erozních ohrožení, zalesňování  vodní a větrná eroze – v kapitole e) Textové části ÚP navrhuje opatření proti erozi  stárnutí populace - ÚP Blatnice p. Sv. Ant. ve svém návrhu vytváří podmínky vznik nových pracovních příležitostí a dále vymezuje návrhové plochy pro bydlení individuální - BI. Tímto opatřením zajišťuje naplnění základních potřeb obyvatel a tím stabilizuje nerovnoměrnost socioekonomického rozvoje (tedy mj. i stárnutí populace) Při zpracování Územního plánu Blatnice p. Sv. Ant. bude zpracovatel respektovat limity z ÚPP vydaných Jihomoravským krajem:  Územně analytické podklady Jihomoravského kraje - 3. úplná aktualizace z roku 2015  Strategie rozvoje JMK  Nadregionální a regionální ÚSES JMK  Krajinný ráz JMK  Plán rozvoje vodovodů a kanalizací JMK (PRVK JMK)  Plán snižování emisí ovzduší Jihomoravského kraje  Koncepce a strategie ochrany přírody a krajiny JMK  Koncepce hospodaření s odpady ve JMK, plán odpadového hospodářství  Koncept snižování emisí a imisí JmK a Územní energetická koncepce JMK  Generel dopravy JMK  Koncepce rozvoje cyklistické dopravy na území JMK  Návrh Plánů oblasti povodí Moravy  Program rozvoje územního obvodu JMK  Program rozvoje cestovního ruchu ÚP Blatnice p. Sv. Ant. respektuje limity vyplývající z ÚPP vydaných Jihomoravským krajem (viz kapitola A. 4 Odůvodnění ÚP). Nad rámec podkladů uvedených v Zadání ÚP Územní plán Blatnice p. Sv. Ant. zohledňuje také Koncepci rozvoje vinařství, ovocnictví JmK a Program rozvoje lesního hospodářství JmK.

3. POŽADAVKY NA ROZVOJ ÚZEMÍ OBCE Upřesnění požadavků vyplývajících z Územně analytických podkladů a z doplňujících průzkumů a rozborů


str.58

 pro posílení soudržnosti obyvatel území by měly být vytvářeny podmínky pro rozvoj podnikání, zaměřeny zejména tradiční obory, s ohledem na místní zdroje a širší vazby a při minimálních negativních dopadech na životní prostředí (dobrým příkladem je stávající tradiční místní vinařství) – splněno, ÚP vytváří podmínky pro rozvoj podnikání stanovením způsobu využití ploch v kapitole f) Textové části ÚP Blatnice p. Sv. Ant. ÚP se zaměřuje na tradici místního vinařství a umožňuje rozvoj a výstavbu dalších vinných sklepů v plochách pro zemědělskou a lesnickou výrobu.  vzhledem k výše uvedeným faktům jsou možnosti hospodářského rozvoje spíše v drobném podnikání než v umístění průmyslového provozu – zohledněno, vytváří podmínky pro rozvoj podnikání stanovením způsobu využití ploch v kapitole f) Textové části ÚP Blatnice p. Sv. Ant.  možnosti rozvoje služeb pro cestovní ruch jsou také omezené na tradiční místní vinařství – zohledněno, ÚP se zaměřuje na tradici místního vinařství a umožňuje rozvoj a výstavbu dalších vinných sklepů v plochách pro zemědělskou a lesnickou výrobu.  v obci je rezerva pro podnikatelskou výrobu v areálu zemědělského družstva, jenž je využit pouze zčásti – zohledněno stanovením způsobu využití pro plochy výroby a skladování -V v kapitole f) Textové části ÚP Blatnice p. Sv. Ant.  problémem obce jsou nedostatečné prostorové parametry silnice I/54, včetně jejího neuspokojivého stavu - zohledněno v kapitole A.12 podkapitole f) Textové části ÚP Blatnice p. Sv. Ant.  v obci schází rozšíření technické infrastruktury k rozvojovým plochám pro bydlení a výrobu - zohledněno v kapitole A.12 podkapitole f) Textové části ÚP Blatnice p. Sv. Ant.  velkým negativem obce je absence sítě cyklostezek - zohledněno, ÚP vytváří podmínky pro vznik cyklostezek.  nedostatkem z hlediska hygieny životního prostředí je hluk a emise z průjezdné dopravy vedoucí obcí zohledněno v kapitole A.12 podkapitole e) Textové části ÚP Blatnice p. Sv. Ant.  Blatnice p. Sv. Ant. je obsluhující (ROZVOJ +) - jedná se o svébytnou obec se základním vybavením zohledněno  životní prostředí – lze charakterizovat jako průměrné, jsou zde negativní vlivy z dopravy (silnice I/54 a I/71). Dalším nedostatkem území je odlesněná krajina, rozsáhlé oné půdy s intenzivní zemědělskou výrobou, nízká biodiverzita a nízký koeficient ekologické stability KES = 0,39. -zohledněno, ÚP vytváří podmínky pro realizaci ÚSES, dále se zaměřuje ve stanovení využití podmínek ploch s rozdílným způsobem využití na zvýšení koeficientu ekologické stability (např. doprovodnou a rozptýlenou zelení, realizací protierozních opatření).  hospodářský rozvoj - zásadním problémem jsou chybějící pracovní příležitosti v území. Kladem území je existence malé průmyslové zóny s firmami Siempelkamp, SEIKO, Flowcontrol a tradice vinařství. I přes výše uvedené je dlouhodobá nezaměstnanost 10,7 % - zohledněno, ÚP vytváří podmínky pro zkvalitnění sítě cyklistických tras pro denní dojížďku, které zvýší dostupnost Veselí nad Moravou a Blatničky. Dále ÚP ve svém návrhu vytváří podmínky pro rozvoj ekonomických aktivit na území obce zaměřený zejména na tradiční obory (tradiční místní vinařství).  sociodemografický pilíř - lze charakterizovat podle údajů o vývoji počtu obyvatel, jejich vzdělanostní struktuře. Negativem území je záporné saldo migrace, odchody mladých lidí - splněno, ÚP Blatnice p. Sv. Ant. ve svém návrhu vytváří podmínky vznik nových pracovních příležitostí a dále vymezuje návrhové plochy pro bydlení individuální - BI. Tímto opatřením zajišťuje naplnění základních potřeb obyvatel a tím stabilizuje nerovnoměrnost socioekonomického rozvoje (tedy mj. migraci a odchod mladých lidí z území)  Aktualizovat hranice zastavitelných území – splněno, byly vymezeny nové zastavitelné plochy pro bydlení individuální - BI, plochy pro tělovýchovu a sport - OS, plochy smíšeného využití - S, plochy výroby a skladování – V, Plochy pro zemědělskou a lesnickou výrobu. 

prověřit potřebnost a rozsah návrhové plochy pro výrobu a podnikatelské aktivity situovanou JV okraji obce ve směru na Blatničku (změna č. 1 ÚPO Blatnice p. Sv. Ant.) – prověřeno, ÚP ve svém návrhu zachovává stávající plochu vymezenou pro výrobu a skladování a vytváří stanovením podmínek s rozdílným způsobem využití podmínky pro její rozvoj. Dále ÚP vymezuje zastavitelnou plochu pro výrobu a skladování.


str.59



prověřit potřebnost a rozsah a situování návrhových ploch pro bydlení situovanou na západním okraji obce ve směru na Veselí nad Moravou ( změna č.1 ÚPO Blatnice p. Sv. Ant.) – splněno, vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch pro bydlení je uvedeno v kapitole A. 13 Odůvodnění ÚP.



prověřit a posoudit rozsah a situování návrhových ploch pro bydlení především s důrazem na realizovatelnost a demografické ukazatele (ÚPD Blatnice pod Svatým Antonínkem) – prověřeno,



Prověřit potřebnost a rozsah návrhové plochy pro sport a rekreaci situovanou na západním okraji obce ve směru na Veselí nad Moravou (změna č.1 ÚPO Blatnice p. Sv. Ant.) – splněno, ÚP prověřil množství a umístění ploch pro sport a rekreaci v platném ÚPO Blatnice p. Sv. Ant. a podpořil zachování původní vymezení ploch pro sport a tělovýchovu v blízkosti koupaliště. Plochy pro sport a rekreaci v blízkosti fotbalového hřiště budou nově využity pro plochy pro bydlení individuální.  posoudit ÚP z hlediska vytvoření podmínek pro další rozvoj podnikání - prověřeno, splněno, ÚP vytváří podmínky pro rozvoj podnikání stanovením způsobu využití ploch v kapitole f) Textové části ÚP Blatnice p. Sv. Ant. ÚP se zaměřuje na tradici místního vinařství a umožňuje rozvoj a výstavbu dalších vinných sklepů v plochách pro zemědělskou a lesnickou výrobu.  posoudit možnosti podpory rozvoje turistického ruchu (vinné sklepy, vinařské stezky, rozhledny, výletní místa, ubytování…) - prověřeno, ÚP Blatnice p. Sv. Ant. ÚP se zaměřuje na tradici místního vinařství a umožňuje rozvoj a výstavbu dalších vinných sklepů v plochách pro zemědělskou a lesnickou výrobu. ÚP stanovením způsobu využití ploch vytváří podmínky pro realizaci stezek a drobné architektury v krajině.  navrhnout prostorové a jiné řešení v územním plánu využívající možnosti potenciálu dalšího rozvoje cestovního ruchu v obci zaměřené bohatou tradici vinařství, které je zde hlavní jedinečností a devizou pro turisty a gurmány vyhledávající tradiční moravské vína a pohostinnost - prověřeno, ÚP Blatnice p. Sv. Ant. ÚP se zaměřuje na tradici místního vinařství a umožňuje rozvoj a výstavbu dalších vinných sklepů v plochách pro zemědělskou a lesnickou výrobu.  prověřit potřebnost a rozsah návrhové plochy pro drobné a střední vinohradnictví – situovanou na východním okraji obce ve směru na Blatničku (změna č. 2 ÚPO Blatnice pod Svatým Antonínkem) prověřeno, byla zde vymezena plocha pro zemědělskou a lesnickou výrobu.


str.60

4.

POŽADAVKY NA PLOŠNÉ A PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ (URBANISTICKOU KONCEPCI A KONCEPCI USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY)  Zastavěné území obce Blatnice p. Sv. Ant. bude aktualizováno v celém řešeném katastrálním území v souladu se stavebním zákonem a souvisejícími právními předpisy. Při aktualizaci hranice zastavěného území obce (důsledně respektovat změny vyplývající ze zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů) - jedná se zejména o rozsáhlé změny v souvislosti s odnětím půdy ze ZPF pro výstavbu rodinných domů, drobných staveb, komunikací, či zalesnění pozemků nebo založení plantáží rychle rostoucích dřevin - splněno  Vymezení zastavěného území bude aktualizováno na podkladu aktuální katastrální mapy a uvedeno do souladu s právním stavem v území, při návrhu ZÚ vycházet z platného ÚP a jeho změn – splněno  Území obce Blatnice p. Sv. Ant. bude v rámci ÚP členěno na plochy s rozdílným způsobem využití ve smyslu obecných požadavků na vymezování ploch (vyhláška č. 501/2006 Sb.) Plochy s rozdílným způsobem využití bude možno s ohledem na specifické podmínky a charakter území dále podrobněji členit – splněno  Územní plán Blatnice p. Sv. Ant. stanoví podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití: - hlavní využití - přípustné využití - nepřípustné využití, - případně podmíněně přípustné využití se stanovením upřesňujících konkrétních podmínek - splněno  Stávající urbanistická koncepce obce bude zachována a vhodným způsobem rozvíjena. Zastavitelné plochy budou navrhovány především v přímé vazbě na zastavěné území obce území a na dostupné kapacity veřejné infrastruktury. Návrhové zastavitelné plochy ve volné krajině budou řešeny pouze ve výjimečných případech – splněno, v doplňujících rozborech a průzkumech byla v obci Blatnice p. Sv. Ant. analyzována urbanistická struktura charakteristická pro jednotlivá místa v obci a dále postupný přechod zástavby přes její hospodářské zázemí a zahrady do volné krajiny. ÚP tuto charakteristiku zástavby chrání, dále na ni navazuje a dále ji v ÚP rozvíjí návrhem nových zastavitelných ploch Návrh nových zastavitelných ploch je výsledkem komplexního/kompromisního řešení, které zohledňuje veřejné i soukromé zájmy obyvatel a uživatelů území. Z veřejných zájmů byly zohledněny zejména následující - stávající civilizační, kulturní a přírodní hodnoty území, včetně zohlednění ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu, ÚSES, EVL, logické vazby na zástavbu a veřejné vybavení.  Hlavním cílem dalšího rozvoje obce je zlepšování kvality životních podmínek jejích obyvatel. Nové záměry v zastavěném i nezastavěném území nesmí zhoršovat životní prostředí (hlukem, imisemi apod.), přírodní hodnoty a přírodní zdroje (prvky ÚSES, významné krajinné prvky, zdroje vody a další.). Ochrana před nadměrným hlukem – navrhované plochy pro bydlení, situované u frekventované komunikace, železnice a výrobních areálů, jež jsou zdrojem hluku, vymezit jako plochy dotčené nadměrným hlukem, u nichž je bydlení podmíněně přípustné. U takových ploch stanovit podmínku, dle které bude obytná výstavba provedena tak, aby negativní vliv z nadměrného hluku byl eliminován s ohledem na vnitřní a vnější chráněné prostory. Umožnit v rámci ploch dopravy, jako přípustnou činnost, výstavbu protihlukových opatření. U navrhovaných ploch pro průmyslovou výrobu a skladování umožnit, jako přípustnou činnost, výstavbu protihlukových opatření. Preferovat umisťování ploch pro výrobu v okrajových částech obce. Navržené změny v krajině musí směřovat k posílení celkové ekologické stability území. Vymezení nových zastavitelných ploch je výsledkem komplexního/kompromisního řešení, které zohledňuje veřejné i soukromé zájmy obyvatel a uživatelů území. Toto řešení minimalizuje, stanovením konkrétních podmíněně přípustných podmínek pro předmětné plochy, negativní vliv působící na zastavitelné plochy pro bydlení individuální - BI (ochranná pásma, ochrana před nadměrným hlukem), a zároveň se snaží minimalizovat možný negativní vliv na přírodní prostředí v zastavěném a nezastavěném území, přírodní hodnoty a přírodní zdroje.  obec se připravuje na zpracování KPÚ – řešit ÚP tak, aby se stal kvalitním podkladem pro vypracování KPÚ – splněno, ÚP vymezuje plochy pro realizaci protierozních a protipovodňových opatření (např. svodné příkopy, sedimentační nádrže, atd.)  důsledně dořešit regulaci ploch mimo zastavěné území s důrazem na § 18 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (zemědělské objekty v krajině, technická opatření a stavby, které zlepší podmínky využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu,…) - splněno


str.61

 prověřit a v případě potřeby navrhnout v rámci ÚP vhodné úpravy lokality „Poutní areál Sv. Antonínek“ – splněno ÚP vymezuje v okolí poutního místa návrhové plochy přírodní – P pro zachování pietního místa.  prověřit a v případě potřeby navrhnout v rámci ÚP vhodné úpravy „Vesnické památkové rezervace Blatnice – Stará hora“ - prověřeno, ÚP Blatnice p. Sv. Ant. ÚP se zaměřuje na tradici místního vinařství a umožňuje rozvoj a výstavbu dalších vinných sklepů v plochách pro zemědělskou a lesnickou výrobu.  zapracovat nové požadavky na vodní plochy v řešeném území – splněno, v ÚP bylo vymezeno několik nových ploch vodních a toků. Tyto plochy nudou sloužit zejména jako protierozní a protipovodňové opatření.  navrhnout opatření na další posílení ekologické stability řešeného území (plochy pro zalesnění,…) splněno, ÚP vytváří podmínky pro realizaci opatření proti půdní a vodní erozi, dále vymezuje návrhové plochy vodní a toky - WT, plochy krajinné zeleně - K, plochy přírodní – P.  prověřit možnosti regulace činností v prvcích ÚSES (BK, BC - chov hospodářských zvířat, koní, oplocení, zemědělské stavby…) - splněno, viz kapitola f) Textové části ÚP  navrhnout další opatření ke snížení hlučnosti a prašnosti ze státní silnice I/54 a I/71 – splněno, ÚP vytváří podmínky pro realizaci opatření ke snížení hlučnosti a prašnosti stanovením podmínek využití plochy dopravní infrastruktury pro silniční dopravu – DS.  posoudit a případně navrhnout možnost úpravy katastrálních hranic - k.ú. Lipov a k.ú. Louka – ÚP nemění katastrální hranici obce. 5.

POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY

Doprava prověřit potřebu návrhové plochy pro částečný obchvat obce (I/71) na západním okraji obce (změna č.1 ÚPO Blatnice pod Svatým Antonínkem) - Územní plán navrhuje zrušení návrhové plochy pro přeložku silnice I/71 podle změny č.1 ÚPO Blatnice pod Sv. Antonínkem. Hlavní důvody pro toto rozhodnutí:  výsledky celostátního sčítání dopravy z roku 2010 tento záměr nepodporují.  ZÚR Jm kraje tento záměr neobsahují  přeložku silnice I/71 ŘSD ČR nesleduje.  přeložka je trasována na nejkvalitnější zemědělské půdě (3.03.00/I, 3.01.00/I)  omezení nákladní dopravy směřující k hraničnímu přechodu na 3,5 t.  na pracovním jednání zástupci obce s jejím zrušením souhlasili  prověřit potřebnost a rozsah návrhové plochy pro dopravu - přístupová komunikace k ČOV situovanou na západním okraji obce ve směru na Veselí nad Moravou (změna č.1 ÚPO Blatnice pod Svatým Antonínkem) - ÚP navrhuje zachování stávajícího řešení  územním plánem navrhnout možnosti zajištění bezpečného přístupu pro pěší a cyklisty od nádraží do obce, současný přístup je možný pouze po silnici I/54, řešení lze spojit s například s navržením trasy cyklostezky - oblasti jsou vybudovány cyklostezky Blatnice pod Sv. Antonínkem - Veselí nad Moravou. Tato má rovněž řešit bezpečnější dopravní napojení obce na vlakové nádraží. ÚP rovněž navrhuje pokračování cyklostezky do Blatničky. Úsek na k.ú. Blatnička už bude realizován.  problémem obce jsou nedostatečné prostorové parametry silnice I/54, včetně jejího neuspokojivého stavu – nedostatečné prostorové parametry byly v ÚP zohledněny stanovením kategorie (tedy i šířky) komunikace v souladu s Generelem dopravy Jmk.  velkým negativem obce je absence sítě cyklostezek – ÚP vytváří podmínky pro vznik nových cyklostezek.  nedostatkem z hlediska hygieny životního prostředí je hluk a emise z průjezdné dopravy vedoucí obcí – splněno, v rámci návrhu dopravní infrastruktury umožňuje ÚP návrh protihlukových opatření a opatření pro snížení prašnosti a imisí v území. Technická vybavenost  posoudit rozšíření a doplnění sítí technické infrastruktury ke všem rozvojovým plochám (pro bydlení, výrobu, sport a rekreaci…) – splněno, v ÚP bylo navrženo rozšíření sítí technické infrastruktury tak, aby zajistila zásobování návrhových ploch.


str.62

Občanské vybavení  Posoudit úroveň a kvalitu občanské vybavenosti a v případě potřeby navrhnout potřebné opatření v rámci ÚP – posouzeno, v obci je množství podnikatelských aktivit, které zajišťují komerční vybavenost obce. Nově je navrhována plocha smíšeného využití - S 8 a S 9, S 55, plocha pro sport a tělovýchovu – OS 15, OS 53.

Veřejná prostranství Nejsou požadovány žádné nové plochy pro veřejná prostranství - K zajištění dopravní obslužnosti vymezených zastavitelných ploch pro bydlení individuální BI 4, BI 5 a BI 6 ÚP navrhuje nové plochy veřejného prostranství P*48 a P*49.

6.

POŽADAVKY NA OCHRANU A ROZVOJ HODNOT ÚZEMÍ

Nemovité kulturní památky Na území obce je vymezeno památkově chráněné území (Vesnická památková rezervace včetně OP), dále se v obci nachází několik nemovitých památek (kostel sv. Antonína Paduánského, kostel sv. Ondřeje, socha sv. Františka Xaverského, sloup se sochou P. Marie Immaculaty, fara a vinné sklepy). Blatnice p. Sv. Ant. Patří mezi významné kulturní a sakrální lokality. ÚP respektuje ve svém návrhu tyto uvedené památky, architektonicky cenné stavby a hodnoty vymezené v ÚAP kraje a ÚAP ORP Veselí nad Moravou. Hodnoty území podle ÚAP Jmk a ÚAP ORP Veselí nad Moravou  viniční tratě ve viničních podoblastech Slovácka, ÚP při svém návrhu zachovává osm viničních tratí – Kamenice, Antonínek, Stará hora, Floriánky, Rybníčky, Nadhájčí, Dílce, Roháče, které jsou zařazeny do seznamu vinařských obcí „Vinařská podoblast slovácká“ ve smyslu vyhlášky č. 324/2004 Sb., kterou se stanoví seznam vinařských podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí, včetně jejich územního vymezení,  významné poutní místo (Blatnice pod svatým Antonínkem) – ÚP při svém návrhu zohledňuje a chrání poutní místo,  viniční sklepy pod Starou horou – urbanistická hodnota - linie – ÚP při svém návrhu zohledňuje stávající vinné sklepy, stanovením podmínek pro využití plochy a prostorového uspořádání zajišťuje ochranu této hodnoty a dále navrhuje další plochy pro umístění vinných sklepů,  náves – urbanistická hodnota – plocha - ÚP při svém návrhu zohledňuje a chrání tuto hodnotu,  v k. ú. Blatnice p. Sv. Ant. se nachází území s archeologickými nálezy I. kategorie – ÚP při svém návrhu respektuje existenci území s archeologickými nálezy I. kategorie,  významné stavební dominanty – kostel sv. Antonína Paduánského, kostel sv. Ondřeje - ÚP při svém návrhu zohledňuje a chrání tuto hodnotu,  vyhlídková místa – od kostela sv. Antonína Paduánského, ze Střečkova kopce - ÚP při svém návrhu zohledňuje a chrání tuto hodnotu, ÚP se zaměřuje na ochranu pohledových horizontů,  zdroje povrchových vod umístěné ve východní části k. ú. Blatnice p. Sv. Ant. - ÚP při svém návrhu zohledňuje zdroje povrchových vod,  nemovité kulturní památky – ÚP při svém návrhu respektuje nemovité kulturní památky Přírodní hodnoty Návrh ÚP Blatnice p. Sv. Ant. bude vypracován v souladu se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění. V území je evidována Přírodní památka Střečkův Kopec. Dále jsou zde registrované VKP: Svodnice u Blatnice, Pod Nadhájčím Ostatní evidované VKP: Svatý Antonínek, Loska, Ložky, V údolí, Ochranky, Svodnice


str.63

Zájmy ochrany přírody - ÚSES Při zpracování ÚP byly respektovány zvláště chráněná území a skladebné části ÚSES V řešeném území je navržen územní systém ekologické stability v souladu s Nadregionálním a regionálním ÚSES Jmk. Jedná se o následující prvky regionálního ÚSES. Jedná se o následující prvky ÚSES: RBC 74 Sv. Antonínek, NK 154 (spojující území okresů Uherské Hradiště a Hodonín), RK (spojuje RBC 75 Kobylí hlava umístěný v k.ú. Blatnička a k. ú. Hluk s NK 154). V ÚPO Blatnice p. Sv. Ant. byl vymezen místní ÚSES. ÚP Blatnice p. Sv. Ant. původní vymezení místního ÚSES do svého návrhu přebírá a doplňuje další opatření, např. stanovení konkrétních podmínek využití ploch a opatření k zajištění migrační prostupnosti krajiny pro volně žijící živočichy (viz Problémy k řešení v ÚPD E1 a X2 uvedené v ÚAP OPR Veselí nad Moravou). Zájmy ochrany přírody – NATURA 2000 a Evropsky významné lokality V k. ú. Blatnice p. Sv. Ant. se nenachází zájmy ochrany přírody NATURA 2000 ani Evropsky významné lokality. Zájmy ochrany přírody – zvláště chráněná území V k. ú. Blatnice p. Sv. Ant. se nachází 1712 PP Střečkův kopec. ÚP Blatnice p. Sv. Ant. PP ve svém návrhu respektuje. Ochrana ZPF a PUPFL Viz kapitola D. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa. Ochrana přírodních zdrojů Přírodní zdroje nebudou ÚP dotčeny. Ochrana krajinného rázu Stanovením regulativů v návrhu ÚP budou zachovány typy krajinného rázu a jeho charakteristické znaky budou vyloučeny aktivity, které by vedly k snížení jeho hodnoty, návrhem ÚP budou chráněny dominanty v území – přírodní, kulturní a kompoziční vztahy v krajině a v okrajových částech obce při přechodu do volné krajiny. 7. POŽADAVKY NA VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ, ASANACE ÚP prověří a vymezí, ve smyslu platných obecně závazných předpisů, veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace – splněno, ÚP vymezuje nové veřejně prospěšné stavby a opatření, viz kapitola g) Textové části ÚP. 8.

DALŠÍ POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ ZE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ (požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní obrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy)  z hlediska zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF, ve znění pozdějších předpisů, navrhnout nejvhodnější řešení z hlediska ochrany ZPF, včetně vyhodnocení předpokládaného důsledku navrhovaného řešení. Zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany lze odejmout pouze v případech, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad veřejným zájmem ochrany ZPF (toto neplatí v případě posuzování těch ploch, které jsou obsaženy v platné ÚPD, pokud při nové ÚPČ nemá dojít ke změně jejich určení – viz kapitola D Odůvodnění ÚP Blatnice p. Sv. Ant.  z hlediska zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů - vyloučil významný vliv záměru na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti soustavy Natura 2000; respektovat zvláště chráněné území přírodní památky Střečkův kopec, biokoridoru NRBK21, biokoridoru RBK118, biocentra RBC173 - ÚP Blatnice p. Sv. Ant. uvedené přírodní hodnoty respektuje  z hlediska zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů - je nutno postupovat v souladu se základním požadavkem na snižování úrovně znečištění i znečišťování vnějšího ovzduší. Vymezení nových zastavitelných ploch je výsledkem komplexního/kompromisního řešení, které zohledňuje veřejné i soukromé zájmy obyvatel a uživatelů území. Komplexní řešení se mj. projevuje v územním plánu tak, že se snaží předcházen potenciálním střetům v území a to i z hlediska ochrany ovzduší. ÚP nevymezuje v těsné návaznosti obytné zástavby plochy výroby a skladování - V. Plochy výroby a skladování - V jsou od okolní zástavby odděleny plochami smíšeného využití - S.


str.64

Toto řešení minimalizuje, společně se stanovením konkrétních podmíněně přípustných podmínek pro předmětné plochy, negativní vliv působící na zastavitelné plochy bydlení (ochranná pásma, ochrana před nadměrným hlukem), a zároveň se snaží minimalizovat možný negativní vliv na přírodní prostředí v zastavěném a nezastavěném území, přírodní hodnoty a přírodní zdroje.  z hlediska zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů – ÚP respektuje zájmy státní památkové péče, viz. Odůvodnění kapitola A. 12 podkapitola i) Požadavky na ochranu kulturních památek, památkově chráněných území a jejich ochranných pásem,  z hlediska zákona č.44/1988 Sb., horního zákona, ve znění pozdějších předpisů, poddolovaného území v k.ú. Blatnice p. Sv. Ant. není evidováno poddolované území z minulých těžeb;  z hlediska vyhlášky MVČR č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, konkretizovat v návrhu ÚP opatření ochrany obyvatelstva obce, uvedená v ustanovení § 20. viz Odůvodnění kapitola A. 12 podkapitola j) Obrana státu.  z hlediska Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. zajistit splnění hygienických limitů - Vymezení nových zastavitelných ploch je výsledkem komplexního/kompromisního řešení, které zohledňuje veřejné i soukromé zájmy obyvatel a uživatelů území. Toto řešení minimalizuje, stanovením konkrétních podmíněně přípustných podmínek pro předmětné plochy, negativní vliv působící na zastavitelné plochy pro bydlení individuální – BI (ochranná pásma, ochrana před nadměrným hlukem), a zároveň se snaží minimalizovat možný negativní vliv na přírodní prostředí v zastavěném a nezastavěném území, přírodní hodnoty a přírodní zdroje. ÚP vytváří podmínky pro zajištění splnění hygienických limitů realizací protihlukových opatření v rámci plochy dopravní pro silniční dopravu - DS. 9.

POŽADAVKY A POKYNY PRO ŘEŠENÍ HLAVNÍCH STŘETŮ ZÁJMŮ A PROBLÉMŮ V ÚZEMÍ  prověřit všechny limity využití území tak, aby nedošlo ke střetům v území – splněno  nalezení a navržení vhodného komplexního řešení pomocí ÚPD v následujících střetech vymezených v ÚAP ORP Veselí nad Moravou:  Environmentální závady: E1 – silnice I. třídy křižuje regionální biokoridor E2 – z celkového podílu zemědělské půdy je pouze 4% trvalých travních porostů (74% je orné půdy, 8,8% vinice) což má vliv na celkově nižší ekologickou stabilitu KES = 0.39 E3 – nedostatek ploch s trvalou vegetací a nízká biodiverzita E4 – velmi malé množství srážek, průměrný roční úhrn 557 mm  Dopravní závady: D1 – nedostatečné šířkové parametry komunikace I/54 D2 – není vyřešen bezpečný přístup pro pěší od nádraží do obce D3 – problematická křižovatka – špatná prostorová dispozice  Střety záměrů s limity: X2 – záměr ÚSES kříží silnici I. třídy X4 – navržená cyklostezska kříží úrovňově komunikaci I/54 – splněno, pro plochy dopravní infrastruktury pro silniční dopravu je jako přípustné využití umožněno realizovat opatření pro zajištění migrační prostupnosti krajiny pro volně žijící živočichy a pro člověka, dále ÚP vytváří podmínky pro realizaci protierozních a protipovodňových opatření (tj. vymezení ploch přírodních – P a ploch vodních a toků – WT) a opatření k zadržení vody v krajině (tj. sedimentační nádrže, mělké průlehy, atd.).


str.65

10. POŽADAVKY NA VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH A PLOCH PŘESTAVBY S OHLEDEM NA OBNOVU A ROZVOJ SÍDELNÍ STRUKTURY A POLOHU OBCE V ROZVOJOVÉ OBLASTI NEBO OSE Požadavky na vymezení zastavitelných ploch Návrh ÚP prověřil stávající návrhové a výhledové plochy a jejich opodstatněnost v souvislosti s demografickým vývojem obce a v souvislosti s vhodností umístění těchto ploch v rámci obce. Konkrétně se jedná o tyto plochy:  plochy pro sport a rekreaci - ÚP prověřil množství a umístění ploch pro sport a rekreaci v platném ÚPO Blatnice p. Sv. Ant. a podpořil zachování původní vymezení ploch pro sport a tělovýchovu v blízkosti koupaliště. Plochy pro sport a rekreaci v blízkosti fotbalového hřiště budou nově využity pro plochy pro bydlení individuální.  plochy pro bydlení individuální - Zastavitelné plochy jsou vymezeny tak, aby navazovaly na zastavěné území a logicky dotvářely historickou urbanistickou strukturu. ÚP ve většině případů zohledňuje plochy vymezené ÚPO Blatnice pod. Sv. Ant., v několika případech je původní zastavitelná plocha redukována. Nad rámec původního ÚPO byla vymezena plocha BI 7.  plochy pro sport a tělovýchovu – OS – byly vymezeny plochy pro sport a tělovýchovu  plochy smíšeného využití – S - byly vymezeny plochy smíšeného využití

11. POŽADAVKY NA VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH BUDE ULOŽENO PROVĚŘENÍ ZMĚN JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ Zadání ÚP nepředpokládalo vymezení ploch, pro které by byla stanovena potřeba a opodstatněnost vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií. Při zpracování návrhu ÚP bylo nakonec vymezeno 7 lokalit, kde bude zpracování ÚS z nejrůznějších důvodů nutné. ÚP Blatnice p. Sv. Ant. navrhuje tyto plochy k prověření územní studií.

-

Pro plochu pro bydlení individuální - BI 2 je uloženo prověření změn jejích využití územní studií 1. ÚS bude řešit: Optimální dopravní napojení (zasahuje částečně i do k.ú.Lipov) včetně dopravního propojení obou ulic Vymezení potřebného a ploše odpovídajícího veřejného prostranství Technickou infrastrukturu včetně respektování nebo úprav trasy kanalizace lokalitou procházející Základní regulační prvky pro výstavbu

-

Pro plochu pro bydlení individuální - BI 3 je uloženo prověření změn jejích využití územní studií 2. ÚS bude řešit: Optimální dopravní napojení Respektování OP silnice I/54 Vymezení potřebného a ploše odpovídajícího veřejného prostranství Technickou infrastrukturu včetně respektování nebo úprav trasy kanalizace lokalitou procházející Základní regulační prvky pro výstavbu

-

Pro plochu pro bydlení individuální - BI 4 je uloženo prověření změn jejích využití územní studií 3. ÚS bude řešit: Optimální dopravní napojení Vymezení potřebného a ploše odpovídajícího veřejného prostranství Technickou infrastrukturu Základní regulační prvky pro výstavbu

-

Pro plochu pro bydlení individuální - BI 5 je uloženo prověření změn jejích využití územní studií 4. ÚS bude řešit: Optimální dopravní napojení Vymezení potřebného a ploše odpovídajícího veřejného prostranství Technickou infrastrukturu včetně respektování nebo úpravy trasy VN Základní regulační prvky pro výstavbu


str.66

-

Pro plochu pro bydlení individuální - BI 6 je uloženo prověření změn jejích využití územní studií 5. ÚS bude řešit: Optimální dopravní napojení Vymezení potřebného a ploše odpovídajícího veřejného prostranství Technickou infrastrukturu včetně respektování nebo úpravy trasy VN Základní regulační prvky pro výstavbu

-

Pro plochu pro bydlení individuální - BI 7 je uloženo prověření změn jejích využití územní studií 6. ÚS bude řešit: Optimální dopravní napojení Respektovat OP silnice I/54 Vymezení potřebného a ploše odpovídajícího veřejného prostranství Technickou infrastrukturu včetně respektování nebo úpravy trasy VN Základní regulační prvky pro výstavbu

-

Pro plochu pro tělovýchovu a sport OS 15 je uloženo prověření změn jejích využití územní studií 8. ÚS bude řešit: Optimální dopravní napojení Vymezení potřebného a ploše odpovídajícího veřejného prostranství Technickou infrastrukturu včetně respektování nebo úpravy trasy VN Základní regulační prvky pro výstavbu

-

Pro plochu pro tělovýchovu a sport OS 53 je uloženo prověření změn jejích využití územní studií 7. ÚS bude řešit: Optimální dopravní napojení Vymezení potřebného a ploše odpovídajícího veřejného prostranství Technickou infrastrukturu včetně respektování nebo úpravy trasy VN Základní regulační prvky pro výstavbu

12. POŽADAVKY NA VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, PRO KTERÉ BUDOU PODMÍNKY PRO ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH JEJICH VYUŽITÍ STANOVENY REGULAČNÍM PLÁNEM Návrh zadání nepředpokládá, že by v ÚP bylo nutno vymezit plochy, pro které by bylo nutné prověřit jejich využití regulačním plánem. - ÚP Blatnice p. Sv. Ant. nenavrhuje žádné plochy k prověření regulačním plánem jako podmínku pro rozhodování o změnách.

13. POŽADAVKY NA VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ V řešeném území Blatnice pod Svatým Antonínkem není vymezena Chráněné krajinná oblast ani se nenachází žádná evropsky významná lokalita nebo ptačí oblast. Z ustanovení § 47 odst. 3 SZ vyplývá, že pokud příslušný dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatní požadavek na zpracování vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí, případně pokud nevyloučí významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast, bude předmětem řešení návrhu ÚP vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území – vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území nebylo v Zadání ÚP požadováno – není tedy zpracováno 14. POŽADAVEK NA ZPRACOVÁNÍ VARIANT Návrh Zadání ÚP nepředpokládá, že by součástí zpracování ÚP bylo vypracování variant – zpracování variant nebylo požadováno, proto byl návrh ÚP Blatnice p. Sv. Ant. vypracován pouze v jedné variantě. 15. POŽADAVKY NA USPOŘÁDÁNÍ OBSAHU NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU A NA USPOŘÁDÁNÍ OBSAHU JEJICH ODŮVODNĚNÍ VČETNĚ MĚŘÍTEK VÝKRESŮ A POČTU VYHOTOVENÍ

Obsah textové i grafické části „odůvodnění“ ÚP byl zpracován v souladu s Přílohou č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a evidenci územně plánovací činnosti a s návrhem Zadání ÚP


str.67

C.

Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení V ÚP jsou vymezeny záležitostí nadmístního významu, které nejsou v současné době řešeny v Zásadách územního rozvoje JmK, které byly dne 21. 6. 2012 zrušeny rozsudkem sp. zn. 1 Ao7/2011 Nejvyššího správního soudu. Jedná se o prvky územního systému ekologické stability regionální biocentra a regionální biokoridory RBC 74 Sv. Antonínek, NK 154 (spojující území okresů Uherské Hradiště a Hodonín), RK (spojuje RBC 75 Kobylí hlava umístěný v k.ú. Blatnička a k. ú. Hluk s NK 154) jejichž vymezení vychází z dohodnutého odvětvového podkladu orgánů ochrany přírody Jihomoravského kraje „Generel regionálního a nadregionálního ÚSES na území Jmk z roku 2003“.


str.68

D.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Kapitola “Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa“ slouží orgánům ochrany ZPF k posouzení předpokládaného odnětí půdy pro účely územního rozvoje obce Blatnice p. Sv. Ant.. Kapitola je zpracována zejména podle Společného metodického doporučení MMR a MŽP (srpen 2013) a dále dle zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně ZPF, Vyhlášky č. 13 Ministerstva ŽP ČR ze dne 29. 12. 1993 a Metodického pokynu Ministerstva ŽP ČR ze dne 1. 10. 1996. CHARAKTERISTIKA A ZASTOUPENÍ BPEJ A HPJ Bonitované půdně ekologické jednotky jsou v řešeném území zastoupeny ve čtyřech třídách ochrany zemědělské půdy:  Ve I. třídě ochrany jsou půdy (BPEJ) bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně na rovinatých nebo jen mírně sklonitých pozemcích, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně pro záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu.  Ve II. třídě ochrany jsou půdy (BPEJ) s nadprůměrnou bonitou, podmíněně odnímatelné s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné  Ve III. třídě ochrany jsou půdy (BPEJ) s průměrnou bonitou, využitelné pro výstavbu.  Ve IV. třídě ochrany jsou půdy (BPEJ) s podprůměrnou produkční schopností, s omezenou ochranou. Zastoupení BPEJ v řešeném území: 0.01.00 I. třída ochrany ZPF

3.06.12

III. třída ochrany ZPF

0.24.14

IV. třída ochrany ZPF

3.20.11


0.60.00

I. třída ochrany ZPF

3.20.41


0.61.00

II. třída ochrany ZPF

3.20.51


3.01.00


3.24.11


3.01.10


3.24.51


3.03.00


3.60.00


3.06.00


3.61.00


3.06.02

III. třída ochrany ZPF

Hlavní půdní jednotka HPJ je účelovým seskupením půdních forem příbuzných vlastností, jež jsou určovány genetickým půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí, hloubkou půdy, stupněm hydromorfismu, popřípadě výraznou sklonitostí nebo morfologií terénu a zúrodňovacím opatřením (je vyjádřena třetí číslicí číselného kódu BPEJ). V řešeném území se nachází tyto HPJ: HPJ 01 : Černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši, půdy středně těžké, bez skeletu, velmi hluboké, převážně s příznivým vodním režimem HPJ 03 : Černozemě černické, černozemě černické karbonátové na hlubokých spraších s podložím jílů, slínů či teras, středně těžké, bezskeletovité, s vodním režimem příznivým až mírně převlhčeným HPJ 06 :Černozemě pelické a černozemě černické pelické na velmi těžkých substrátech (jílech, slínech, karpatském flyši a tercierních sedimentech), těžké až velmi těžké s vylehčeným orničním horizontem, ojediněle štěrkovité, s tendencí povrchového převlhčení v profilu.


str.69

HPJ 20:

Pelozemě modální, vyluhované a melanické, regozemě pelické, kambizemě pelické i pararendziny pelické, vždy na velmi těžkých substrátech, jílech, slínech, flyši, tercierních sedimentech a podobně, půdy s malou vodopropustností, převážně bez skeletu, ale i středně skeletovité, často i slabě oglejené.

HPJ 24:

Kambizemě modální eubazické až mezobazické i kambizemě pelické z přemístěných svahovin karbonátosilikátových hornin – flyše a kulmských břidlic, středně těžké až těžké, až středně skeletovité, se střední vododržností.

HPJ 60:

Černice modální i černice modální karbonátové a černice arenické na nivních uloženinách, spraši i sprašových hlínách, středně těžké, bez skeletu, příznivé vláhové podmínky až mírně vlhčí

HPJ 61:

Černice pelické i černice pelické karbonátové na nivních uloženinách, sprašových hlínách, spraších, jílech i slínech, těžké i velmi těžké, bez skeletu, sklon k převlhčení

Klimatická charakteristika Klimatický region zahrnuje území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin. (Je vyjádřen první číslicí pětimístného číselného kódu BPEJ).

Kód regionu

Symbol regionů

0 3

VT T3

Charakteristika regionů

Suma Průměrná Průměrný teplot nad roční teplota roční úhrn 10ºC ºC srážek v mm

Velmi teplý, suchý teplý, mírně vlhký

2800 - 3100 2500 - 2800

9 - 10 (7) 8 - 9

Pravděpodobnost suchých vegetačních období

500 - 600 550 - 650 (700)

30 - 50 10 - 20

Charakteristika sklonitosti a expozice Sklonitost a expozice ke světovým stranám vystihuje utváření povrchu zemědělského pozemku a je vyjádřen čtvrtou číslicí číselného kódu BPEJ, která je výsledkem jejich kombinace Sklonitost: Kód 0 1 4 5

Kategorie

Charakteristika 0 - 1 st. 1 - 3 st. 12 - 17 st. 17 - 25 st.

úplná rovina rovina výrazný sklon příkrý sklon

Expozice: Vyjadřuje polohu území BPEJ vůči světovým stranám ve čtyřech kategoriích označených kódy 0 – 3. Kód

Charakteristika

0

se všesměrnou expozicí

1

jih (jihozápad až jihovýchod)

2

východ a západ (jihozápad až severozápad, jihovýchod až severovýchod)

3

sever (severozápad až severovýchod)


str.70

Struktura půdního fondu na území obce:

z toho:

druh pozemku

výměra [ha]

podíl na celkové výměře k.ú. [%]

ZPF celkem

1177,42 869,77 33,87 0,72 228,62 44,45 72,84 9,67 38,44 93,11

84,6 62,5 2,4 0,1 16,4 3,2 5,4 0,1 3,0 6,9

1391,49

100

orná půda zahrady ovocné sady vinice trvalé travní porosty PUPFL vodní plochy zastavěné plochy ostatní plochy

celková výměra k. ú.

ZDŮVODNĚNÍ JEDNOTLIVÝCH LOKALIT NAVRŽENÝCH PRO ODNĚTÍ ZE ZPF A PUPFL Územní plán se svým řešením snaží maximálně naplňovat zásady ochrany ZPF při současném zajištění udržitelného rozvoje obce. V řešeném k.ú. jsou vhodné rozvojové plochy buď na rovině a na nejkvalitnějších půdách nebo ve svazích nad obcí, kde se intenzivně pěstuje vinná réva. Na půdě I. třídě ochrany ZPF jsou z tohoto důvodu situovány některé návrhové plochy z platného ÚPO a platných změn. Ostatní zastavitelné plochy jsou směřovány pouze na půdy ve III., IV. a V. třídě ochrany ZPF. Plochy jsou navrhovány tak, aby byla odnímána pouze nejnutnější část ZPF. Na základě návrhu ÚP nedojde k odnětí PUPFL. Díky respektování sítě komunikací nedojde k zamezení přístupu na okolní pozemky, ani ke ztížení jejich obhospodařování. Hydrologické a odtokové poměry v území nebudou narušeny, naopak jsou navrhovány plochy, které povedou ke zlepšení těchto poměrů v krajině. Návrh ÚP je v souladu s JPÚ Blatnice p. Sv. Ant. Celkový zábor je minimalizován na cca 18,6 ha, přičemž zastavitelné plochy jsou vymezeny na 10,06 ha.

Plochy pro bydlení individuální - BI Lokalita BI 1 – Zastavitelná plocha, která navazuje na zastavěné území a logicky dotváří historickou urbanistickou strukturu. Je umístěna na rovině, dopravně dostupná po stávající místní komunikaci. Tato zastavitelná plocha je vymezena nad rámec ploch vymezených v ÚPO Blatnice p. Sv. Ant Zábor se týká III. třídy ochrany ZPF Lokalita BI 2 – Zastavitelná plocha, která navazuje na stávající zastavěné území a logicky dotváří stávající urbanistickou strukturu. Je umístěna na rovině, dopravně dostupná po stávající místní komunikaci. Vymezením plochy pro bydlení individuální BI 2 ÚP respektuje vymezení ploch pro bydlení H1 ve Změně č. 1 ÚPO, dále mění způsob využití plochy sportovně-rekreačních areálů N2 na plochy pro bydlení individuální. Zábor se týká I. třídy ochrany ZPF Lokalita BI 3 – Zastavitelná plocha, která navazuje na stávající zastavěné území a logicky dotváří stávající urbanistickou strukturu. Je umístěna na rovině, dopravně dostupná po stávající místní komunikaci. Vymezením plochy pro bydlení individuální BI 3 ÚP respektuje vymezení ploch pro bydlení H2 ve Změně č. 1 ÚPO. Zábor se týká I. třídy ochrany ZPF


str.71

Lokalita BI 4 – Zastavitelná plocha, která navazuje na stávající zastavěné území a logicky dotváří stávající urbanistickou strukturu. Je umístěna na rovině, dopravně dostupná po stávající záhumenní cestě. K zajištění odpovídajícího dopravního napojení plochy je ÚP vymezena plocha veřejných prostranství P*- 48. Vymezením plochy pro bydlení individuální BI 4 ÚP respektuje vymezení ploch pro bydlení C1 v ÚPO. Zábor se týká I. třídy ochrany ZPF Lokalita BI 5 – Zastavitelná plocha, která navazuje na stávající zastavěné území a logicky dotváří stávající urbanistickou strukturu. Je umístěna na rovině, dopravně dostupná po stávající záhumenní cestě. K zajištění odpovídajícího dopravního napojení plochy je ÚP vymezena plocha veřejných prostranství P*- 49. Vymezením plochy pro bydlení individuální BI 4 ÚP respektuje vymezení ploch pro bydlení D1 v ÚPO. Zábor se týká I. třídy ochrany ZPF Lokalita BI 6 – Zastavitelná plocha, která navazuje na stávající zastavěné území a logicky dotváří stávající urbanistickou strukturu. Je umístěna na rovině, dopravně dostupná po stávající záhumenní cestě. K zajištění odpovídajícího dopravního napojení plochy je ÚP vymezena plocha veřejných prostranství P*- 49. Vymezením plochy pro bydlení individuální BI 4 ÚP respektuje vymezení ploch pro bydlení D1 v ÚPO. Zábor se týká I. třídy ochrany ZPF Lokalita BI 7 – Zastavitelná plocha, která navazuje na zastavěné území a logicky dotváří historickou urbanistickou strukturu. Je umístěna na rovině, dopravně dostupná po stávající místní komunikaci. Tato zastavitelná plocha je vymezena nad rámec ploch vymezených v ÚPO Blatnice p. Sv. Ant. Zábor se týká III. a IV. třídy ochrany ZPF Plochy dopravní infrastruktury pro silniční dopravu - DS Lokalita DS 29 - jedná se o návrhovou plochu pro cyklostezku, vymezenou částečně v nezastavěném území, dotčené půdy jsou zařazeny do I., II. a IV. třídy ochrany ZPF. Lokalita DS 30 - jedná se o návrhovou plochu pro cyklostezku, vymezenou v nezastavěném území, dotčené půdy jsou zařazeny do I. třídy ochrany ZPF. Lokalita DS 31 - jedná se o návrhovou plochu rezervy pro případné úpravy silnice I/71, vymezenou celou výměrou v nezastavěném území, dotčené půdy jsou zařazeny do I. třídy ochrany ZPF. Lokalita DS 51 - jedná se o návrhovou plochu rezervy pro případné úpravy silnice I/71, vymezenou celou výměrou v nezastavěném území, dotčené půdy jsou zařazeny do I. třídy ochrany ZPF. Lokalita DS 69 - - jedná se o návrhovou plochu pro cyklostezku, vymezenou v nezastavěném území, dotčené půdy jsou zařazeny do III. třídy ochrany ZPF. Lokalita DS 78 - jedná se o návrhovou plochu pro úpravy místní komunikaci, vymezenou celou výměrou v nezastavěném území, dotčené půdy jsou zařazeny do II. třídy ochrany ZPF. Plochy pro tělovýchovu a sport - OS Lokalita OS 15 – se nachází pod terénním zlomem v nivě Svodnice, je vhodné realizovat pobytové a rekreační plochy přírodního charakteru související s tokem potoka, plocha není určena pro výstavbu budov. Vymezením plochy pro tělovýchovu a sport OS 15 ÚP respektuje vymezení plochy rekreační v ÚPO. Zábor se týká II. třídy ochrany ZPF Lokalita OS 53 – plocha určená pro rozšíření stávajícího sportovně-rekreačního areálu. Vymezením plochy pro tělovýchovu a sport OS 53 ÚP respektuje vymezení plochy rekreační v ÚPO. Zábor se týká II. třídy ochrany ZPF

Plocha smíšeného využití - S Lokalita S 8 – se nachází v severní části k. ú. v blízkosti zastavěného území mezi plochou výroby a skladování – V a plochou pro bydlení individuální – BI při komunikaci I/71. Plocha smíšeného využití zde byla navržena z důvodu její dobré dopravní obslužnosti z komunikace I/71 a jako logický přechod mezi dvěma plochami


str.72

s rozdílným způsobem využití, které se mohou vzájemně negativně ovlivňovat. Vymezením plochy smíšeného využití S 8 ÚP respektuje vymezení plochy smíšené obytně - výrobní v ÚPO. Zábor se týká I. třídy ochrany ZPF

Lokalita S 9 – se nachází u sportovně-rekreačního areálu U Svodnice a při silnici I. třídy I/54. Plocha smíšeného využití zde byla navržena jako možné doplnění funkcí v lokalitě. Vymezením plochy smíšeného využití S 9 ÚP respektuje vymezení plochy smíšené obytně - výrobní v ÚPO. Zábor se týká II. třídy ochrany ZPF

Lokalita S 55 – se nachází u sportovně-rekreačního areálu U Svodnice a v blízkosti benzínové pumpy. Plocha smíšeného využití zde byla navržena jako možné doplnění funkcí v lokalitě. Vymezením plochy smíšeného využití S 55 ÚP respektuje vymezení plochy pro občanské vybavení v ÚPO. Zábor se týká II. třídy ochrany ZPF Plochy technické infrastruktury – T* Návrhové plochy pro protierozní opatření. Plochy technické infrastruktury pro realizaci svodných příkopů: T* 19 …trať Kamenice T* 20 …trať Kamenice T* 21 …trať Stará hora T* 22 …trať Stará hora T* 23 …trať Floriánky T* 24 …trať Floriánky T* 25 …trať Rybníčky T* 26 …trať Nová hora T* 27 …trať Nová hora T* 28 …trať Floriánky T* 70 …trať Kamenice T* 72 …trať Stará hora T* 73 …trať Stará hora T* 74 …trať Rybníčky T* 76 …trať Floriánky plochy sedimentačních nádrží, které by zachycovaly splachovanou půdu: WT 16 …trať Kamenice WT 17 …trať Floriánky WT 18 …trať Rybníčky WT 71 …trať Stará hora WT 75 …trať Stará hora Plochy veřejných prostranství – P* Lokalita P* 48 – vymezena k zajištění odpovídajícího dopravního napojení plochy pro bydlení individuální BI 4. Vymezením plochy veřejných prostranství P*48 ÚP respektuje vymezení ploch pro bydlení C1 v ÚPO. Dotčené půdy jsou zařazeny do I.třídy ochrany ZPF.


str.73

Lokalita P* 49 – vymezena k zajištění odpovídajícího dopravního napojení plochy pro bydlení individuální BI 5 a BI 6. Vymezením plochy veřejných prostranství P*49 ÚP respektuje vymezení ploch pro bydlení D1 v ÚPO. Dotčené půdy jsou zařazeny do I.třídy ochrany ZPF.

Plocha výroby a skladování - V Lokalita V 56 - se nachází jihovýchodní části k.ú. obce jako možné doplnění stávající plochy výroby a skladování. Vymezením plochy výroby a skladování ÚP mění původní zamyšlený způsob využití, jako plochy rekreace, stanovený v ÚPO. Zábor se týká I., II. a III. třídy ochrany ZPF.

Plocha pro zemědělskou a lesnickou výrobu - VZ Lokalita VZ 10 - Vymezením plochy pro zemědělskou a lesnickou výrobu – VZ ÚP respektuje vymezení plochy drobného a středního vinohradnictví v ÚPO. Zábor se týká II. a IV. třídy ochrany ZPF. Lokalita VZ 11 - Vymezením plochy pro zemědělskou a lesnickou výrobu – VZ ÚP respektuje vymezení plochy drobného a středního vinohradnictví v ÚPO. Zábor se týká II. třídy ochrany ZPF. Lokalita VZ 12 - Vymezením plochy pro zemědělskou a lesnickou výrobu – VZ ÚP respektuje vymezení plochy drobného a středního vinohradnictví v ÚPO. Zábor se týká II. třídy ochrany ZPF. Lokalita VZ 13 - Vymezením plochy pro zemědělskou a lesnickou výrobu – VZ ÚP respektuje vymezení plochy drobného a středního vinohradnictví v ÚPO. Zábor se týká II., III. a IV. třídy ochrany ZPF. Lokalita VZ 14 - Vymezením plochy pro zemědělskou a lesnickou výrobu – VZ ÚP respektuje vymezení plochy drobného a středního vinohradnictví v ÚPO. Zábor se týká IV. třídy ochrany ZPF. Lokalita VZ 50 - Vymezením plochy pro zemědělskou a lesnickou výrobu – VZ ÚP respektuje vymezení plochy drobného a středního vinohradnictví v ÚPO.

Plochy vodní a toky - WT Lokalita WT 16 - jedná se o plochu vymezenou celou výměrou v nezastavěném území, dotčené půdy jsou zařazeny do IV. třídy ochrany ZPF. Lokality WT 17 – jedná se o plochu vymezenou celou výměrou v nezastavěném území, dotčené půdy jsou zařazeny do IV. třídy ochrany ZPF. Lokality WT 18 - jedná se o plochu vymezenou celou výměrou v nezastavěném území, dotčené půdy jsou zařazeny do IV. třídy ochrany ZPF. Lokality WT 71 - jedná se o plochu vymezenou celou výměrou v nezastavěném území, dotčené půdy jsou zařazeny do IV. třídy ochrany ZPF. Lokality WT 75 - jedná se o plochu vymezenou celou výměrou v nezastavěném území.


str.74

pozn.: dle Společného metodického doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí MŽP VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND V ÚZEMNÍM PLÁNU: 1/ zábor ZPF pro ÚSES se nevyhodnocuje - tj. plochy P 32, P 34, P 37, P 38, P 39, P 40, P 41, P 43, P 44, P 45, P 46, P 47, P 52, P 67, K 33, K 35, K 36, K 42, K 54, K 57, K 58, K 59, K 60, K 61, K 62, K 63, K 66 Tyto plochy jsou v Příloze A/ Tabulka ploch záborů označeny šedou barvou.


str.75

ÚZEMNÍ PLÁN BLATNICE POD SVATÝM ANTONÍNKEM

Recommend Documents