Úspěch ve stáji BAKTERIE MLĚČNÉHO KVAŠENÍ LACTOSAN STARTERKULTUREN. NOSNICE Ekologický chov nosnic. Odborný časopis pro moderní chov zvířat a výživu

1. února 2000, číslo 1/2000

Odborný časopis pro moderní chov zvířat a výživu

Úspěch ve stáji

SKOT

PRASATA

BAKTERIE MLĚČNÉHO KVAŠENÍ

Odchov jalovic – ekonomika x fyziologie

Časný odstav selat Bezpečný start s vysokou porodní váhou Chov prasnic – skupinové prašení Chovné prasnice – problém MMA Výkrm prasat – použití probiotik Inseminační stanice kanců Doubrava

LACTOSAN STARTERKULTUREN

Chov dojnic – Rindavit-Ass-Co Příprava dojnic na otelení Klíčové onemocnění při poškození paznehtů – Laminitis

NOSNICE Ekologický chov nosnic

Lactosan vyvíjí a vyrábí mikrobiální doplňky pro výživu zvířat a silážní přípravky k produkci siláží. ní výrobní kapacity a využití nejmodernější technologie i za hranicemi Rakouska. Vyzdvihnout je třeba probiotikum Provita-LE, které je dnes již více než tři roky důležitou součástí Schaumannprogramu mléčných krmných směsí. Dále pak biologický silážní přípravek BONSILAGE, který v Rakousku již po dva roky prokazuje svou kvalitu v praxi.

LACTOSAN STARTERKULTUREN

Úspěch ve stáji s bakteriemi mléčného kvašení Bakterie mléčného kvašení se používají již tisíc let k výrobě kvašených mléčných výrobků a siláží. Některé bakterie mléčného kvašení tvoří hlavní střevní flóru, a jsou tak nepostradatelnou součástí střevní flóry člověka a zvířat. Již dříve bakterie mléčného kvašení ve formě probiotika, tj. živé mikrobiální doplňkové látky, která pozitivně ovlivňuje střevní flóru zvířat, našla své uplatnění v rámci Schaumannkonceptu. První použití probiotika se uskutečnilo v roce 1986 ve výrobku KALBI LACTAL a KALBI FERM, od roku 1988 také v odchovu selat. Podle Schaumann-strategie „Vývoj, produkce a poradenství v jedněch rukou“ rozšířila firma

Lactosan paletu nabídky Schaumann-skupiny.

Lactosan Starterkulturen Hlavní aktivity Lactosan se týkají oblasti vývoje a výroby mikrobiálních doplňkových látek pro výživu zvířat a očkovacích látek/silážních přípravků do krmiv určených k silážování. V počátcích se vyrábělo výhradně pro rakouský trh. Dnes je Lactosan aktivní díky rozšíře-

Sledování kvašení zabezpečuje čistotu výrobků. 2

Úspěch ve stáji 1/2000

Výzkum a vývoj Nové trendy, aktuální výsledky výzkumu a neustálé zvyšování kvality jsou výchozí body pro další vývoj výrobků. Lactosan je pro požadavky ve výzkumu a vývojových pracích optimálně vybaven. Pro vývoj probiotik a silážních přípravků je k dispozici kompletní pokusné fermentační zařízení s nejmodernějším řídícím procesorem. Pomocí tohoto zařízení mohou být sledovány všechny procesy výroby v oblasti probiotik a silážních přípravků. Společně s univerzitami pracuje Lactosan na projektu izolace specifických bakterií mléčného kvašení určených pro speciální požadavky přípravy siláží. Díky aktivitám v této oblasti disponuje Lactosan rozsáhlou sbírkou kmenů nejrůznějších bakterií mléčného kvašení. Mikroorganismy vyselektované z přirozeného prostředí podléhají specifickým zkouškám – nejprve mikrobiologickým testům, pak selekčním postupům – při zohlednění jejich vhodnosti pro výživu zvířat popř. silážování. Jednotlivé kmeny se prověřují na vlastnosti v pokusném fermentačním zařízení a vyrábí

se pro pokusy v praxi. Tyto prvotní práce dávají záruku, že bude možné vybrané mikroorganismy efektivně rozmnožit ve velkém měřítku a současně zůstanou geneticky stabilní.

Produkce a zajištění kvality Bakterie mléčného kvašení se vyrábí pomocí fermentace. Je to biologický způsob k našlechtění a rozmnožení mikroorganismů za kontrolovatelného přidání živin. Každý kmen bakterií mléčného kvašení má své specifické vlastnosti, které se musí zohlednit v rámci produkčního procesu. Vysokým zabezpečením kvality garantuje Lactosan, že každé kvašení se standardizovanou očkovací látkou se zahajuje za stejných podmínek. Po ukončení fermentace se bakterie mléčného kvašení oddělí od živného roztoku a pomocí sušení mrazem (lyofilizace) se usuší, stabilizují a standardizují. Výrobní proces a konečný produkt podléhají kontrole kvality. Tyto zahrnují zkoušky genetické čistoty, počet kmenů a nepřítomnost nežádoucích látek, např. mykotoxiny a těžké kovy. Pro produkci silážních prostředků a probiotik se uvolňuje pouze ta výrobní šarže, která odpovídá ve všech bodech požadovaným zkouškám kvality.

Lactosan-team Lactosan Starterkulturen je se svými spolupracovníky a kvalitativně vysokohodnotným programem biologických krmiv, doplňkových látek a silážních přípravků připraven na budoucnost. Fundované odborné znalosti, spolupráce s vědou a výzkumem, nové technologie a vysoká kvalita jsou základem pro výrobky vyžadované praxí.

Předpokladem pro využití v praxi je intenzivní testace silážních prostředků v laboratorních podmínkách.

Cílem odchovu jalovic je: mladý věk při prvním otelení pro zdravé, vysokoužitkové a dlouhověké krávy.

Rychleji od telete ke krávě !

Odchov jalovic

Praxe již zdánlivě tuto otázku zodpověděla: Relativně dlouhá fáze odchovu je jednodušší a lepší. Proti tomu stojí ale mnoho vyhodnocení v domova i ze zahraničí, které hovoří dokonce o zlepšení užitkovosti, pokud je zvíře při prvním otelení mladší. Platen a Procker (graf 1) ukazují, že nejvyššího nasazení mléčné užitkovosti se dosahuje při prvním otelení ve stáří 25 – 26 měsíců. Nižší ale také vyšší věk při prvním otelení přináší pokles užitkovosti. Další vyhodnocení dokládají, že mladší věk při prvním otelení nemá vliv pouze na nasazení mléka, ale též na parametry užitkovosti během celé první a částečně ve druhé laktaci.

Kde jsou hlavní příčiny neshody praxe a předkládaných vyhodnocení?

Požadavky na optimalizaci managementu Optimalizovaný odchov jalovic znamená postupovat podle strategie intenzivního produkčního krmení. Vysoké požadavky jsou kladeny na management podniku v oblasti ustájení a zdravotního stavu zvířat. Při posunu věku při prvním otelení na dřívější termín má největší vliv na pozdější produkci mléka první rok života. V pat-

nácti měsících musí být dosažena požadovaná hmotnost pro chovnou dospělost. Pohlavní dospělost je určena především podle tělesné váhy a nastupuje cca při dosažení 40 % váhy dospělé krávy (po otelení). Při denním přírůstku jen cca 600 g se stává zvíře pohlavně dospělým teprve cca ve 14 měsících, při 900 g již kolem 8 měsíců. Graf 2 zachycuje vztah mezi věkem, tělesným vývojem, nástupem pohlavní dospělosti, prvním zapuštěním a otelením. Údaje jsou vztaženy na dospělou krávu s živou hmotností 650 kg po otelení.

Zapuštění První zapuštění HF-jalovice by se mělo uskutečnit od živé hmotnosti cca 400 kg. To odpo-

Otelení Pro optimální start do laktace by měla dosáhnout vysokobřezí jalovice minimálně 90 % hmotnosti dospělé krávy nebo po otelení 80 – 85 %. V období mezi zapuštěním a otelením je proto, nezávisle na předcházejícím vývoji, nutný přírůstek v průměru cca 700 g, aby byla u vysokobřezích jalovic dosažepokračování na straně 4

>

Z ekonomického hlediska je nutné zkrátit dobu odchovu jalovic. Jak vypadá celoživotní užitkovost takových zvířat a jaké fyziologické podmínky je nutno zohlednit ?

vídá minimálně 60 % váhy dospělé krávy. S celoživotním přírůstkem 900 g se této hmotnosti dosáhne již po 13 měsících a se 600 g teprve po více než 21 měsících života. Za povšimnutí stojí, že při tomto nízkém přírůstku v období mezi nastoupením pohlavní dospělosti a dosažením optimální hmotnosti uplyne 7 měsíců a při nich 10 nevyužitých cyklů, s výsledkem zhoršení plodnosti. Tato zvířata ještě zestárnou a budou mít ještě větší problémy. Abychom tento začarovaný kruh přerušili, pokoušíme se zapouštět jalovice dříve, ale ne v souladu s jejich vývojem. Protože největší růst spadá do období před zapuštěním, zůstanou zvířata malá. Pokud se budeme snažit zameškané dohonit ve druhém roce života, budou zvířata spíše tlustá než velká. Při požadovaném stáří pro první otelení cca 25 měsíců se musí realisticky začít se zapouštěním v 15 měsících. Toto odpovídá životnímu přírůstku těsně kolem 800 g. Pokud by měl být posunut věk při prvním otelení na 22 měsíců, pak je potřebný životní přírůstek nad 900 g.

Graf 2: Vliv rychlosti růstu na reprodukční parametry (staré krávy: 650 kg = 100% tělesná hmotnost) otelení: 90 % tělesné hmotnosti

Graf 1: Vliv věku při prvním otelení na nasazení mléčné užitkovosti zapuštění: 60 % tělesné hmotnosti nástup pohlavní zralosti: 40 % tělesné zralosti

880 g průměr. denní přírůstek až do zapuštění 700 g průměr. denní přírůstek během březosti 680 g průměr. denní přírůstek až do zapuštění 700 g průměr. denní přírůstek během březosti 550 g průměr. denní přírůstek až do zapuštění 700 g průměr. denní přírůstek během březosti


3

Schéma 1: Rozdělení přijaté krmné energie na jednotlivé komponenty v prvních 12 týdnech života

Mléčná krmná směs 25 % Jadrné krmivo pro odchov 60 % Objemné krmivo 20 % Při zkrmování mléčné krmné směsi KALBI MILCH TOP se dosahuje 950 g denní přírůstek

dokončení ze strany 3 na váha cca 600 kg. U těžších linií plemen krav jsou požadavky odpovídajícím způsobem vyšší.

Praktické provedení Teoretické požadavky pro posunutí prvního otelení na dřívější termín jsou chovateli ještě akceptovány, jejich uvedení do praxe je ovšem často provázeno těžkostmi. Předpokladem pro vysokoužitkové dojnice jsou zdravá, rychlerostoucí telata odchovávaná v dobrých podmínkách. Každá porucha – průjem nebo onemocnění dýchacích cest, nevede jen ke zpomalení vývoje, nýbrž také ke zhoršení užitkovosti v pozdějších fázích života. Včasné podání mleziva, zhodnocené KALBI-FERM, je startovací podmínkou pro zdravá telata. V mléčné fázi je nezbytné zkrmovat mléčnou krmnou směs výborné kvality. O druhu nápoje se podniky rozhodují sami individuálně. Pro každý podnik a způsob napájení lze vybrat odpovídající mléčnou krmnou směs – kyselou, okyselenou nebo sladkou. Zkrmovat se může také plnotučné mléko vhodně doplněné např. KALBI-PHOSPHORAL SL. Pokud se vyskytnou průjmy podává se KALBI-LYT, KALBISTART PLUS a ve zvláštních případech také KALBI-START SPEZIAL. Kromě tekuté potravy musí mít telata co možná nejdříve přístup k pevné stravě. Nové výzkumy na Hülsenbergu potvrzují dosavadní poznatky o významu krmné směsi pro odchov telat. Rozvoj bachoru a bachorových klků se podpoří zkrmováním obilovin a/nebo celého zrna 4


kukuřice podstatně výrazněji než zkrmováním objemného krmiva. V prvních 12 týdnech sehrává příjem energie z krmiva pro odchov telat při časném odstavu nejdůležitější roli (schéma 1). Kvalita jadrného krmiva pro odchov telat má rozhodující význam. Kromě energie a bílkovinného nosiče ovlivňuje malé tele zásobení minerálními a účinnými látkami. KALVICIN PRO vhodně splňuje všechny požadavky. Nezbytná je neustálá nabídka čerstvé vody.

Tab. 1: Příklady krmné dávky pro odchov mladého dobytka hmotnost kg travní siláž kukuřičná siláž sláma jadrné krmivo pro odchov* RINDAVIT START příjem krmiva N-látky využitelná energie ME

kg suš. kg suš. kg suš.

150 – 350

350 – 550

2,5 1,2 —

7,2 — 1,7

kg

2

—

g

—

150

kg suš.

5,5

8,5

% MJ

16 10,8

14 9,2

* s 5% RINDAVIT START, sójový šrot, obilí, kukuřice

Mléčná krmná směs pro mladší věk při prvním otelení Pro podniky, které chtějí snížit věk zvířat při prvním otelení pod 25 – 26 měsíců, připravil Schaumann speciální mléčnou krmnou směs: KALBI MILCH TOP s obsahem 55 % sušeného mléka, 23 % N-látek, vysokým obsahem lysinu a 20 % tuku je zaměřen na rychlý rozvoj telete. Tento výrobek i přes vysoký podíl tuku přispívá k časnému rozvoji bachoru, o tom hovoří podíl energie, která pochází z jadrného krmiva pro odchov telat (schéma 1). Pokud tele přijme cca 1,5 kg jadrného krmiva, je možné odstavit jej od mléka. I když není objemné krmivo pro rozvoj bachoru nejdůležitější, je potřeba sledovat, aby použitá krmiva byla výborné kvality. Kromě dobrého sena mohou být relativně brzy zkrmovány travní a kukuřičná siláž.

Fáze rostlinné výživy Na konci mléčné výživy při přechodu na rostlinnou by měla telata přijímat cca 2 kg jadrného krmiva denně. V této fázi je bezpodmínečně nutné zabránit přerušení růstu. V dalším průběhu rostlinné výživy, s přibývajícím příjmem krmiva, narůstá význam objemného krmiva. Pro zachování stejně vysokých přírůstků v tomto úseku vývoje zůstává množství jadrného krmiva nejprve 2 kg na zvíře a den. Jako minerální krmivo se používá speciálně pro odchov jalovic připravený RINDAVIT START (tab.1). Je vhodné do krmných směsí, nabízí ale i možnost sestavit si vlastní bílkovinný doplněk pro jalovice. 1 kg tohoto doplňku obsahuje všech-

V Schaumann – výzkumném centru Hülsenberg se vyvíjí výrobky a postupy pro intenzivní odchov mladého dobytka, a tím pro hospodárnou produkci mléka. ny minerální, účinné látky a bílkoviny, takže je nutno dodat jen energii ve formě obilovin a/nebo kukuřice. U dobře vyvinutého mladého dobytka je možné doplnění energie v průběhu doby snižovat. V podnicích s TMR-krmením může být zkrmována tato krmná dávka. Při vysokém obsahu energie se musí tato míchanice v průběhu času eventuálně „zředit“, nebo se zvířata dříve převedou na jinou krmnou dávku.

Březost Ve věku nad 1 rok a nejpozději při zapuštění se musí koncentrace energie dále snížit. V mnohých případech je hlavním krmným komponentem travní siláž. Především při dobré kvalitě a dodatečném doplnění kukuřičné siláže je nezbytné krmnou dávku „ředit“ slámou. Za další je třeba zohlednit dostatečné zásobení bílkovinami, cca 13 – 14 % dusíkatých látek. K doplnění makroprvků, stopových prvků a vitaminů se používá RINDAVIT START. Samozřejmě je zapotřebí zkrmovanou dávku kontrolovat

paralelně s vývojem zvířat. Toto platí hlavně při pastevním odchovu jalovic se sezónní velmi kolísavou nabídkou živin. Před otelením je optimální BCS-hodnota 3,5 až 4 (hodnocení kondice). V týdnech přímo před otelením stoupají požadavky na koncentraci živin. Vysokobřezí jalovice se krmí stejně jako vysokobřezí krávy. Pokud se mají udělat pokroky ve stáří při prvním otelení a potenciálu užitkovosti, musí se optimalizovat celý odchov jalovic. Především v 1.roce života se musí intenzita krmení a ošetřování zvýšit, aby jalovice rychle dosáhly požadovanou hmotnost 400 kg pro první otelení ve věku 25 – 26 měsíců. Pro znalce toto nemusí být „poslední“ slovo. S dobrým managementem a novým produktem KALBI MILCH TOP (mléčná krmná směs) a RINDAVIT START (speciální výrobek pro fázi rostlinné výživy a březosti) se vytváří základna pro ekonomické a fyziologické nároky odchovu mladého dobytka. Dr.Leonhard Raab

Získat s Rindavit Ass-Co

Chov dojnic:

Hospodárná mléčná užitkovost znamená vyšší požadavky na sestavování krmné dávky. Především se musí počítat s narůstající potřebou energie. Zvyšování koncentrace energie pomocí vyšší dávky jadrného krmiva má svá omezení v minimálním podílu strukturované vlákniny v krmné dávce. Ass-Co-Ferm, speciální kombinace probiotik v RINDAVIT ASS-CO, nabízí možnost udržet látkovou výměnu v bachoru stabilní právě při vyšších užitkovostech.

Předpoklad: stabilní pH-hodnota Pokud se mění pH-hodnota např. příliš velkou dávkou jadrného krmiva a/nebo nedostatečným množstvím vlákniny, dojde k narušení bakteriální aktivity. Vláknité částečky se odbourávají pomaleji a hůře, klesá příjem krmiva a zásobení energií. Za těchto podmínek se v bachoru vytváří kromě těkavých mastných kyselin také kyselina mléčná produkovaná odpovídajícím druhem bakterií. Právě díky kyselině mléčné výrazně klesá pHhodnota. Tyto bakterie, produkující kyselinu mléčnou, snáší na rozdíl od celulolytických bakterií výrazně nižší hodnotu pH a mohou se dále rozmnožovat. V případě, že tyto podmínky pokračují, klesá nejprve obsah tuku v mléce – a na závěr dojde k překyselení bachoru (acidóze).

Úloha Ass-Co-Ferm Ass-Co-Ferm působí přímo v bachoru, a sice pomocí různých mechanismů. Celkově je stimulován metabolismus bachoru pomocí: – podpory bakterií štěpících vlákninu – stimulace využití kyseliny mléčné a z toho odvozená stabilizace pH-hodnoty. Zvýšené štěpení vlákniny dokumentuje urychlené odbourávání ADF (ADF = kyselá detergentní vláknina, zahrnuje celulózu a lignin), uvádí graf 1. V důsledku vyššího odbourávání vlákniny vznikají vyšší množství těkavých mastných kyselin (kyselina octová, propionová a máselná), uvádí graf 2. Vyšší stupeň fermentace je možné změřit podle tvorby plynu. Toto koresponduje s vyšším výtěžkem těkavých mastných kyselin. V každém bodě měření byly hodnoty skupiny s RINDAVIT ASS-CO vyšší než v kontrolní skupině (graf 3). Podpora odbourávání vlákniny a vyšší stupeň fermentace při současně stálé pH-hodnotě v bachoru přináší vyšší příjem krmiva a jeho lepší využití.

Oblast použití RINDAVIT ASS-CO s úspěchem zařazuje:

Graf 1: Urychlení odbourávání vlákniny pomocí RINDAVIT-ASS-CO

30

κοντρολα

25 20 15 10 5 0

σενο

τραϖν σιλ〈

SCHAUMANN-výzkumné centrum Hülsenberg 95/96

κυκυι ν〈 σιλ〈

se

Ass-Co-Ferm je jen jedním z příkladů vývojové práce v Schaumann – výzkumném centru Hülsenberg. –

–

– –

do krmných dávek bohatých na škrob (převaha kukuřičné siláže) do krmných dávek s vysokým obsahem energie (velké množství jadrné směsi) při vysokých užitkovostech do krmných dávek, ve kterých je nezbytné stabilizovat pH-hodnotu vyšším zhodnocením kyseliny mléčné

V podnicích s průměrnou užitkovostí se upřednostňuje využití tohoto výrobku v 1.třetině laktace.Pro získání plného účinku RINDAVIT ASS-CO je třeba dávkovat minimálně 150 g na krávu a den.

Hospodárnost Zařazení Ass-Co-Ferm v RINDAVIT ASS-CO znamenal v posledních třech letech zvýšení užitkovosti v průměru o 1 – 2 kg mléka při zachování stejného obsahu mléčných složek. . RINDAVIT ASS-CO se používá s velkým úspěchem v mnohých podnicích s vysokoužitkovými dojnicemi.

RINDAVIT ASS-CO přispěl svou měrou ke zvýšení užitkovosti hülsenbergského stáda na současnou úroveň více než 10.000 kg mléka.Využijte i vy tuto šanci.

Dr.Leonhard Raab

Graf 3: Zlepšení fermentace díky nasazení RINDAVIT-ASS-CO v TMR 40 µ λϖψτϖοε ν ηο πλψν υ (ϖπ)

V bachoru, velkém kvasném zařízení, se částečky krmiva, škrob, cukr ale i vláknina přeměňuje činností bachorových bakterií na těkavé mastné kyselinyoctovou, propionovou a máselnou. Zatímco škrob a cukr může být stráven i v tenkém střevě, vlákninu štěpí pouze bachorové bakterie. Tuto úlohu přebírají tzv. celulolytické bakterie, které pro svůj růst potřebují mimo jiné stálou pH-hodnotu.

30 20 10 0

0

2

4

6 8 10 ηοδινψ σ Ρ ΙΝ∆Ας ΙΤ ΑΣΣ−ΧΟ βεζζ Ρ ΙΝ∆Ας ΙΤ ΑΣΣ−ΧΟ

12

Graf 2: S RINDAVIT ASS-CO vyšší výtěžek těkavých mastných kyselin

115 110 105 100 95 90 85 80

κοντρολα

0

3

5

8

ηοδινψ

SCHAUMANN-výzkumné centrum Hülsenberg 95/96 Úspěch ve stáji 1/2000

5

„Přechodné krmení“ dojnic Dojnice, a především ty s vysokým potenciálem užitkovosti, potřebují správnou přípravu na příští laktaci. Jinak je naprogramován špatný start. Následující příspěvek uvádí tipy k sestavení přípravné fáze. Již v poslední třetině předcházející laktace je nutné zohlednit odpovídající opatření. V této fázi by neměly krávy příliš ztučnět. BCS-hodnoty (hodnocení kondice) vyšší než 4 jsou vysoké. V období březosti už není možné takové chyby napravit. Kráva musí mít v této fázi pokud možno vyrovnanou tělesnou kondici, optimální BCS-hodnota se pohybuje mezi 3 až 3,5. „Ztloustnutí a zhubnutí“ během stání na sucho škodí látkové výměně dojnic, především játrům. Velké hladovění v této době může vést k projevům ketózy (odbourávání tělesného tuku s následnými jaterními problémy). Rovněž překrmování způsobuje těžkosti, hlavně při telení a na počátku laktace.

Zásobení energií a proteinem V tab.1 jsou uvedeny směrné hodnoty pro zásobení energií a proteinem u suchostojných krav. Stání na sucho se dělí na dvě fáze. První fáze zahrnuje období od zasušení do 4 týdnů před otelením. Ve druhé fázi, 3 týdny před otelením až telení, začíná vlastní krmení nazývané „přechodné“, tzn. kráva je na přechodu z vysoké březosti k laktaci. Na začátku doby stání na sucho by měla krmná dávka vykazovat koncentraci energie cca 5,5 MJ NEL na kg sušiny.

Zásobení proteiny by mělo pokrývat potřebu bachorových mikroorganismů. V posledních 3 týdnech před otelením se zvyšují nároky na krmnou dávku. Rostoucí plod přibírá především v této fázi na hmotnosti, tzn. zvyšují se potřeby. V posledním týdnu před otelením výrazně klesá příjem krmiva. Z tohoto důvodu musí být povýšena koncentrace energie na cca 6,5 MJ NEL/kg sušiny, v závislosti na tom, jaký potenciál užitkovosti kráva má. Obsah proteinu by se měl zvýšit na 150 – 160 g/kg sušiny. Pokud se krmivo předkládá pomocí krmného míchacího vozu, může přídavek slámy nebo sena k laktační TMR odpovídajícím způsobem přizpůsobit krmnou dávku požadavkům zvířat stojících na sucho. Výhodou je, že všechny komponenty, které jsou zkrmovány po otelení, jsou obsaženy v krmné dávce před termínem otelení. Bachorové mikroorganismy jsou navyklé na komponenty, protože nedochází k náhlé změně krmiva, a lze tak předejít poklesu příjmu krmiva po otelení. V podnicích, které nemají k dispozici míchací krmný vůz, by se mělo postupovat podobně, tzn. zkrmovat komponenty krmné dávky krav v laktaci, zředěné slámou nebo senem. Krmná dávka s bohatším obsahem vlákniny – objemovější má pozitivní vliv na naplnění bacho-

Tab. 1: Doporučení pro výživu suchostojných a čerstvě otelených krav

energie (MJ NEL/kg suš.) N-látky (g NL/kg suš.) nasazení speciálních výrobků

6


stání na sucho – 4 týdny před

3 týdny před – telení

po otelení

cca 5,5 110 – 120/130

cca 6,5 150 – 160

6,8 – 7,0 180

300 g/kráva a den RINDAVIT MF SAUER nebo 150 g/kráva a den RINDAVIT VK 500 – 600 g/kráva a den SCHAUMANN -ENERGIZER

500 – 600 g/kráva a den SCHAUMANN -ENERGIZER

Základ pro vysokou mléčnou užitkovost je dán exaktně určenou výživou v době stání na sucho. ru. Toto je důležité hlavně po otelení. Po otelení vzniká v břiše krávy prostor, a pokud není bachor dostatečně naplněn, zvyšuje se nebezpečí změny polohy slezu. Po otelení by měla krmná dávka pro vysokoužitkové krávy obsahovat cca 6,8 – 7,0 MJ NEL a cca 180 g dusíkatých látek v kg sušiny.

Zásobení minerálními a účinnými látkami Stání na sucho je pro dojnici důležitým obdobím regenerace. Pomocí vysokých dávek vitaminů a účinných látek ve fázi stání na sucho se doplní rezervy dojnice pro následující laktaci a posílí se tělesná odolnost pro náročné období kolem otelení. Dostatečné zásobení vitaminem A, E a selenem podporuje regeneraci buněk, čímž se snižuje riziko onemocnění vemene kolem termínu telení. Kromě toho se zvyšuje kvalita mleziva – obsah imunoglobulinů. Současně je přes krev zásobeno důležitými vitaminy a účinnými látkami i tele. Tímto způsobem se jednoznačně podporuje odolnost mladého zvířete, nebo jeho depa jsou naplněna. Už jen z tohoto důvodu musí kráva stojící na sucho dostávat minerální krmivo. Schaumann-minerální krmivo určené pro druhou polovinu stání na sucho – RINDAVIT VK a RINDAVIT MF SAUER jsou vybaveny vysokým obsahem vitaminů a stopových prvků.

Předcházení mléčné horečce Úskalí, kterému se chce každý chovatel dojnic vyhnout je

tzv. mléčná horečka. U klasické profylaxe mléčné horečky je snaha aktivovat látkovou výměnu vápníku pomocí výživy chudé na vápník před otelením. V tomto způsobu výživy se osvědčilo minerální krmivo RINDAVIT VK s minimálním obsahem vápníku. Toto speciální minerální krmivo určené pro dobu stání na sucho se zkrmuje poslední tři týdny před otelením v dávce 150 g na krávu a den. V některých podnicích ovšem tento systém nevedl k očekávaným výsledkům. Jedním z důvodů může být vysoký obsah vápníku ve zkrmovaných krmivech, druhou možností by mohlo být příliš vysoké zásobení draslíkem. Sledování prokázala, že výskyt mléčné horečky se často objevuje ve spojení s vysokým obsahem draslíku v krmivech, která se předkládají v době stání na sucho. Vysoká nabídka kationtů (působí zásaditě) draslík a také sodík v poměru k aniontům (působí kysele) – chlór a síra, způsobuje v organismu krávy posuny v hospodaření s kyselinami a zásadami, a tím těžkosti v mobilizaci vápníku. Do tohoto mechanismu účinku zasahuje zkrmování tzv. „kyselých“ solí. Při používání kyselých solí se vyloučí více vápníku močí, a tímto se mobilizuje hospodaření s vápníkem. Je nutno zajistit dostatečné zásobení dojnice vápníkem (cca 100 g Ca na dojnici a den), jinak je nebezpečí, že kráva příliš mnoho vápníku vyloučením močí ztratí. Prostřednictvím minerálního krmiva RINDAVIT MF SAUER

nabízí Schaumann efektivní alternativu pro tuto variantu profylaxe mléčné horečky. RINDAVIT MF SAUER se podává v posledních třech týdnech před otelením v dávce 300 g na krávu a den. Pro lepší příjem zvířetem se míchá do jadrného krmiva nebo do TMR určené pro skupinu krav před otelením.

Předcházení ketózám/acetonémiím Kromě zmíněné mléčné horečky představuje velký problém pro vysokoužitkové dojnice ace-

tonémie nebo ketóza. Především na počátku laktace se dojnice snaží vyrovnat nastupující energetický deficit odbouráváním vlastního tělesného tuku. Pozorování ukázala, že tato situace v látkové výměně krávy vzniká už před otelením. Zvýšené odbourávání tělesného tuku zatěžuje játra a může vést až k ukládání tuku v játrech. Schaumann vyvinul speciální krmivo pro období kolem telení, aby se tento začarovaný kruh narušil. Cílem zkrmování SCHAUMANN-ENERGIZER je zlepšit zásobení energií a uleh-

čit tak činnost jater. Povzbuzena je tvorba glukózy, podpořena látková výměna jater a trávení v bachoru, a tím nepřímo zlepšeno zásobení energií. SCHAUMANN-ENERGIZER se podává dva týdny před otelením a v prvních kritických týdnech po otelení v dávce 500 – 600 g na krávu a den. V oblasti Niederrhein a Westfalen se osvědčily vlastní krmné směsi z obilovin, řepkového a/nebo sójového extrahovaného šrotu, SCHAUMANNENERGIZER a RINDAVIT MF SAUER. Po otelení se RINDA-

VIT MF SAUER ve směsi nahrazuje minerálním krmivem určeným pro laktaci. Nebezpečí mléčné horečky je zažehnáno a kráva vstupuje do laktace podstatně lépe. Vysokoužitkové krávy potřebují také v době stání na sucho a zvláště po otelení důkladně promyšlený systém řízení výživy. Schaumann předkládá chovatelům pro tuto složitou fázi výživy dojnic vyvážený koncept krmení. Zeptejte se Vašeho Schaumann-odborného poradce. Dipl.-Ing.agr.Gregor Janknecht

»asn˝ odstav selat

Správné řízení určuje užitkovost Jeden příklad z praxe ukazuje, které „šroubky“ je možné utáhnout pro jemné doladění. Kromě vyšší užitkovosti u jednotlivých vrhů na základě lepší genetiky, opatření v řízení reprodukce a krmení, je počet vrhů na prasnici a rok jeden z důležitých parametrů úspěchu v produkci selat. Ke zvýšení počtu selat na prasnici a rok přispívá významně zkrácení intervalu mezi vrhy (= mezidobí) z důvodu kratšího období jalovosti nebo sání. V případě prvního bodu musí souhlasit management reprodukce, pro druhý faktor stačí teoreticky zkrácení doby sání na 21 dní. Z tohoto jednoduchého matematického odvození nelze stavět vzdušné zámky, na změněnou situaci se musí přizpůsobit celý podnikový management, stájové klima, hygiena a výživa. Při časném odstavu se situace malých selat vlivem různých faktorů ztíží. Jako především kritické faktory je třeba jmenovat: – změna ustájení, oddělení selat od matky, nové a nezvyklé, často chladné prostředí • nové složení skupin, boje o postavení • nedostatečná hygiena prostředí, krmiva a napájení • změna krmiva z mateřského mléka na, pro selata, hůře stravitelné suché krmivo Pomocí jednoho opatření popř. „zázračným prostředkem“

se problematika kolem odstavu (např. průjmová onemocnění podmíněná krmením) dozajista nevyřeší. Kromě vytvoření optimálních podmínek prostředí (stájové klima, hygiena atd.) je nutno zohlednit kvalitu krmiv a techniku krmení. Tabulka 1 a graf 1 představují nároky na teplotu selat a katalog opatření pro minimalizaci rizik při změně výživy z mateřského mléka na suché krmivo.

Příklad úspěšného podniku – Lange-Schwartz Příkladem pro úspěšné zvládnutí katalogu opatření, týkajícího se období kolem odstavu, do praxe je Schaumann – zákaznický podnik LangeSchwartz z Cashagenu (východní Holštýnsko). Za použití genetiky hülsenbergského chovného prasete rozšířil podnik v posledním roce stav na více než 200 prasnic. Na základě tohoto podnikového rozšíření se zavedlo důsledné provádění turnusového systému pro oprašení, odchov selat, předvýkrm a výkrm pra-

V podniku Lange-Schwartz se ve flatdecku přikrmuje vícekrát denně do mobilních dlouhých krmítek, později se přechází na automaty se zvlhčovaným krmivem. sat. Tímto se přerušily možné infekční řetězce. Pečlivě lze provádět čištění a dezinfekci, bez omezování zvířat. Odstav se uskutečňuje ve 4-týdenním rytmu při 21 dnech sání selat. Přesvědčivě a nákladově příznivě je řešeno větrání stájí. Díky rozdělení zvířat do jednotlivých oddělení – hřebenový typ stáje, je možné většinu oddělení vyvětrat holandským způsobem (větrání otvorem ve dveřích). Bez velkých nákladů lze zvířatům zajistit dostatečný přísun čerstvého vzduchu. Při zvýšených nárocích malých selat na teplotu se tato situace neřeší polovičatě (např.

vypnutím větráků), ale v odděleních pro oprašení a odchov selat se přitápí. Zdařilá kombinace postelí pro prasata s vyhříváním podlahy teplou vodou ve flatdecku zajišuje optimální teploty v oblasti zvířat při současném přísunu dostatečného množství čerstvého vzduchu a nízkých nákladech na vytápění. 2 – 3 týdny po odstavu (podle vnější teploty a lehacího návyku selat), se vyhřívaná část podlahy překryje postelí pro selata. Při teplotě okolního prostředí cca 20° C se docílí teplotních požadavků malých selat. Poté se použije fóliových závěsů ze pokračování na straně 8 Úspěch ve stáji 1/2000

7

dokončení ze strany 7 stěn oddělujících kotce. V tomto případě vystačí teplo z vyhřívané podlahy jako jediná zóna topení po zbytek odchovu selat. V tomto systému mohou selata v každém vývojovém stádiu pokrýt své individuální nároky na teplo, snížená teplota prostředí umožňuje kontinuální dodávku čerstvého vzduchu bez zvýšených nákladů na teplo. Zabezpečením správného stájového prostředí s nízkými obsahy škodlivých plynů (např. čpavek) se rovněž předchází onemocněním dýchacích cest. Začarovaný kruh, který se často vyskytuje při „topení živočišným teplem“ = vypnutí větráků, působí jako brzda v užitkovosti až do výkrmu.

Moderní technika krmení – vysoká užitkovost v odchovu Vedení podniku LangeSchwartz se z techniky krmení rozhodlo pro automaty na zvlhčené krmivo. Tento způsob se ovšem plně uplatňuje až od 14. dne odchovu. Předtím si selata již v kotcích u prasnice navykají na suchou směs – startér s DYNAPHOS F PROTECT (předkládá se do misek vícekrát denně). Také po odstavu se ve flatdecku zakládá směs do dodatečného mobilního dlouhého krmítka několikrát denně (4 až 5x). Teprve když všechna selata přijímají suchou směs (od 14. dne odchovu ve flatdecku) odebere se dlouhé krmítko a krmí se výhradně přes automaty se

°Χελσια

Graf 1: Nároky selat a prasat ve výkrmu na teplotu ve stáji 32 30 28 26 24 22 20 18 16 14 12 10

klimatu, cílené techniky krmení a vysoce stravitelných krmných směsí. Celkový podíl ztrát v odchovu selat nižší než 10 % (od narození do odstavu) přispívá významně spolu se zkrácenou dobou sání k vysoké užitkovosti v odchovu selat podniku Lange-Schwartz. Dr.Hans-Peter Pecher

Tab. 1: Výživářská opatření pro dosažení úspěchu v časném odstavu selat POŽADAVKY NA KRMNOU SMĚS VE FÁZI ODSTAVU vysoce stravitelné krmné komponenty mj. také mléčné složky chutnost krmné směsi snížený obsah N-látek a doplnění minerálií přídavek aminokyselin, probiotik a enzymů pro podporu trávení TECHNIKA KRMENÍ PŘED ODSTAVEM časný příkrm selat od 1. týdne života krmivo předkládat čerstvé vícekrát denně v malých množstvích (zbytky krmiva po 1 hodině odstranit) používat misky, ne krmné automaty sledovat strukturu krmiva (ne příliš jemná směs) krmivo neskladovat ve stáji zajistit zásobení vodou do krmiva zařadit krmné kyseliny TECHNIKA KRMENÍ PO ODSTAVU

σελατα 1

2

3

4

5

6

πεδϖκρµ 7

8

9 10 11 12 13 φ〈 ζε / τδνψ ιϖοτα

14 15

ϖκρµ

16 17

18 >19

V˝krm prasat

Probiotika přesvědčují svými výsledky Antibiotické stimulátory růstu jako krmné doplňky ve výkrmu prasat jsou veřejností kriticky diskutovány. Zákaz některých stimulátorů růstu bude znamenat další omezení využití této skupiny látek. Na základě těchto skutečností vzniká zájem o alternativní doplňkové látky, které podporují užitkovost, zlepšují využití krmiva, a tím snižují výrobní náklady. K těmto látkám se počítají mimo jiné probiotika, která se s úspěchem již řadu let používají. V minulosti se prokázala jako účelná kombinace stimulátoru růstu a probiotika především v kritických fázích odchovu a předvýkrmu. Výsledkem byla větší jistota v produkci. Přezkoumat je třeba, jestli samotné použití probiotika v předvýkrmu prasat přinese stejné výsledky užitkovosti jako kombinace probiotika a stimulá8

zvlhčeným krmivem. Od cca 15 kg ž.hmot. se změní krmná směs na DYNAPHOS F IMPACT. Pro zajištění hygieny krmiv a podporu trávení se do obou typů směsí přidává krmná kyselina SCHAUMACID. Užitkovost v odchovu selat je příznivá díky praktikované kombinaci vhodného stájového


toru růstu. V Schaumann-výzkumném centru Hülsenberg bylo právě toto porovnání cílem jednoho krmivářského pokusu.

Metodika pokusu 30 hülsenbergských hybridů (50 % samčí, 50 % samičí) v každé skupině bylo vykrmováno pomocí třífázové výživy,

vícekrát denně nabízet čerstvé krmivo zamezit změnu krmiva v prvních 14 dnech, pokud se směsi mění – nejprve je míchat dohromady a pozvolna přejít na novou variantu zabezpečit dostatek míst pro příjem krmiva : krmné automaty + dodatečná krmítka, umožnit dávkování krmiva kontrolovat strukturu krmiva (cca 8 dní doplňovat do krmné směsi mačkané obilí) sledovat zásobení vodou kvantitativně i kvalitativně (napáječky, okyselení vody) použití krmných kyselin v krmné směsi

v kotcích bez slámy, na částečně roštové podlaze. Zkrmovala se suchá krmná směs, napájení pomocí napáječek. Ad libitum se zkrmovala směs v úseku 27 – 80 kg ž.hmot., v úseku 80 – 115 kg ž.hmot. se předkládalo krmivo dvakrát denně (2,8 kg/den samičím zvířatům, 2,6 kg/den samčím kastrátům). Krmné směsi pro předvýkrm (27 – 60 kg ž.hmot.), střed výkrmu (60 – 80 kg ž.hmot.) a konec výkrmu (80 – 115 kg ž.hmot.) byly až na složení minerálního doplňkového krmiva pro předvýkrm identické. Ve skupině 1 (kontrola) bylo minerální krmivo TRI-PHOSPHORAL VM vybaveno kombinací stimulátor růstu/probiotikum. Ve skupině 2 bylo doplněno pouze probiotikum. Od ž.hmot. 60 kg byla v obou skupinách zařazena identická minerální krmiva, která obsahovala probiotikum. Za optimálních podmínek ustájení a klimatu při provedeném krmivářském pokusu, mohla být při vyhodnocení zohled-

něna všechna prasata. Výsledek masné a jatečné užitkovosti prasat vykrmovaných ve třech fázích byl odděleně vyhodnocen pro předvýkrm (27 – 62 kg ž.hmot.) a střed až konec výkrmu (od 62 kg ž.hmot. do konce výkrmu).

Výsledky v předvýkrmu Nejdůležitější znaky užitkovosti v předvýkrmu, který v obou skupinách krmení trval 39,5 dne, uvádí tabulka 1. S přírůstkem 880 popř. více než 900 g dosáhly obě skupiny vysoké úrovně. Skupina s probiotikem byla o 3 % výše. Příčinou byl o 3 % vyšší příjem krmiva v tomto úseku výkrmu, kde se krmilo ad libitum. Ve využití krmiva nebyly mezi skupinami rozdíly. Z uvedených výsledků lze vyvodit, že vynechání stimulátoru růstu v předvýkrmu nezpůsobí žádné výkyvy v nejvýznamnějších ukazatelích užitkovosti.

Výkrm prasat výhradně s probiotikem od předvýkrmu až do jatečné zralosti přináší výborné výsledky. Předpokladem jsou optimální podmínky řízení a koncept výživy.

Výsledky na konci výkrmu Na konci výkrmu, kde se v obou skupinách krmilo stejným způsobem a s identickými krmnými směsmi, byl přírůstek nižší než v předvýkrmu, protože krmivo se od 80 kg předkládalo dávkovaně. Rovněž v tomto hmotnostním úseku byl zaznamenán lepší denní přírůstek a příjem krmiva ve skupině 2 (s probiotikem). Ve využití živin popř. zhod-

nocení energie bylo dosaženo srovnatelných výsledků.

Výsledky masné a jatečné užitkovosti v celém výkrmu Ve vyhodnocení celého výkrmu (tab.2) je zřetelná tendence převahy skupiny obsahující výlučně probiotikum. Z vyššího příjmu krmiva vyplývá vyšší přírůstek. Využití krmiva popř. zhodnocení energie není v krmi-

vu pro předvýkrm ovlivněno různými doplňkovými látkami. Skupina, krmená v předvýkrmu výhradně probiotikem, vykazuje u jatečné užitkovosti převahu v podílu libové svaloviny s 57,2 % oproti 56,5 %. Krmivářský pokus provedený s hülsenbergským hybridem přesvědčil díky následujícímu výsledku:

Tab. 2: Výsledky užitkovosti v celém výkrmu (27 – 115 kg. ž. hmot.) skupina I probiotikum + + stimulátor růstu x s

Tab. 1: Výsledky užitkovosti v předvýkrmu (27 – 60 kg. ž. hmot.) skupina I probiotikum + + stimulátor růstu x s počáteční hmotnost konečná hmotnost přírůstek denní přírůstek příjem krmiva denní příjem krmiva spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku

skupina II probiotikum x

s

kg kg kg g kg kg

27,38 62,17 34,78 879 78,89 1,99

2,35 5,48 5,09 130 8,66 0,19

27,38 63,08 35,70 905 81,35 2,06

2,12 3,89 3,70 116 4,70 0,16

1:

2,27

0,10

2,28

0,14

SCHAUMANN – výzkumné centrum Hülsenberg

1) V předvýkrmu (27 – 62 kg ž.hmot.) lze dosáhnout přírůstků vyšších než 900 g. Předpokladem jsou odpovídající podmínky ustájení a vysoce kvalitní a hodnotné krmivo. 2) Použití probiotika v předvýkrmu přináší stejně dobrou užitkovost jako zařazení antibiotického stimulátoru růstu. 3) Použití probiotika v předvýkrmu zvyšuje příjem krmiva a zlepšuje denní přírůstek. 4) Pozitivní vliv probiotika na přírůstek v předvýkrmu se projevuje i v celkové fázi výkrmu. 5) Využití probiotik ve výkrmu prasat je jednou z cest slibujících úspěch , které zlepšují významné ekonomické ukazatele, snižují výrobní náklady, a tím se zvyšuje hospodárnost ve výkrmu prasat. Dr. Ute Schmidt

počáteční hmotnost konečná hmotnost doba výkrmu přírůstek denní přírůstek příjem krmiva denní příjem krmiva spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku podíl libové svaloviny

skupina II probiotikum x

s

kg kg dny kg g kg kg

27,38 111,15 100,3 83,8 851 243,9 2,44

2,35 3,65 13,6 3,45 121 17,5 0,14

27,38 112,33 99,3 84,9 866 248,0 2,50

2,12 2,50 11,82 3,03 96 15,6 0,09

1: %

2,91 56,5

0,19 2,91

2,92 57,2

0,16 2,81


Hospod·rnÈ skupinovÈ praöenÌ

Chov prasnic organizovaný v přesném rytmu V oboru podnikání v chovu prasnic jsou výhodou produkční systémy, u nichž jsou neustále samičí zvířata po skupinách v opakujícím se produkčním rytmu zapouštěny, oprašeny a odstavovány. Na trhu jsou požadovány větší skupiny selat pro chov a výkrm, které vykazují pokud možno stejný datum narození a

hmotnost, definovaný zdravotní stav a genetiku podle potřeb trhu. Toto vede k tomu, že má pokračování na straně 10

S pomocí pásů pro inseminaci stoupá výkonnost práce inseminačního technika a dodatečně výsledek zapouštění. Úspěch ve stáji 1/2000

9

dokončení ze strany 9 stále více šlechtitelů prasat a producentů selat zájem o skupinové prašení, chov prasnic řízený podle podnikových produkčních cyklogramů a skupinové využití inseminace. U periodického systému prašení – označovaného také jako skupinové prašení nebo skupinový způsob odstavu – se rozdělí prasnice na stejně velké skupiny. Tak probíhají společně všechna reprodukční stádia od současného odstavu selat přes první zapuštění, březost, oprašení až do opětovného odstavu. Tím vzniká časový pracovní rozvrh a mezitím fáze bez pracovního zatížení. Z vědomého využití vyplývají významné racionalizační efekty a úspory. Výběr produkčního rytmu závisí na více faktorech daných podmínkami v podniku. Mezi ně se počítají: velikost stáda, kapacita stájí a předpokládaná doba sání selat. Podle toho se chov rozděluje na produkční úseky : • stáj pro oprašení • zapouštěcí centrum, rozděluje se na eroscentrum a následně stáj pro kontrolu březosti (kontrola přebíhání, diagnózu březosti zprostředkuje scaner a/nebo ultrazvuk) • jalovárna • stáj pro odchov a dochov selat popř. při nákupu prasniček: • karanténní stáj Schéma 1 zachycuje způsob organizace stájových prostor. Tento systém obvykle zahrnuje minimálně, že v odděleních pro oprašení a odchov selat se pracuje systémem turnusů. Započítán je čas na čištění a dezinfekci. Tímto způsobem se přeruší infekční řetězec, který ovlivňuje zdraví zvířat a současně vyrovnanost zvířat ve skupinách.

Údaje pro plánování Osvědčily se produkční systémy, které jsou celočíselně dělitelné sedmi. V tomto případě připadají změny ustájení, aktivity (např. zapouštění, oprašení, odstav), šlechtitelská selekce a zdravotní opatření (imunitní profylaxe, protiparazitární ošetření atd.) na stejný den v týdnu. Shrnutí nejdůležitějších výsledků reprodukce prasnic (nástup říje, inseminace, kontrola březosti, porod) usnadňuje plánování a kontrolu průběhu prací, přesuny zvířat a podnikový management. 10


Tabulka 1 zdůrazňuje souvislosti mezi produkčním rytmem, dobou sání, počtem skupin prasnic a potřebným počtem kotců pro oprašení. Výchozím bodem je výpočet cyklu prasnice. Kalkulace se provádí u prasnic (od odstavu prvního vrhu) a zahrnuje následující úseky: • interval od odstavu do prvního zapuštění (PZ) • trvání březosti (114 – 115 dní) • doba kojení: pro širší použití jsou zvláště doporučovány 4 týdny; 5 týdnů je horní hranice a 3 týdny je způsob pro podniky, které to „opravdu umí“. Suma těchto tří jmenovaných úseků musí být celočíselně dělitelná produkčním rytmem. Pokud se vydělí trvání cyklu prasnice produkčním rytmem, vyjde nám počet skupin prasnic.

Soulad jednotlivých opatření Cyklus prasnice, doba kojení a produkční rytmus jsou v těsné souvislosti. Nelze je změnit bez ovlivnění ostatních. Např. prodloužení intervalu odstav – říje při pevném cyklu prasnice vede ke kratší době sání při pevně stanoveném termínu odstavu celé skupiny. Zavedení časného odstavu (např. z 5 na 4 týdny) zkracuje cyklus prasnice o stejný díl jako je kratší doba sání. Dosavadní místa pro oprašení nejsou více potřebná. U novostaveb nebo přestaveb stájí se modernizací ušetří. Především často se využívá při převládajících strukturálních poměrech (jako ve Francii) 3 týdenní rytmus. Tento způsob se doporučuje všem chovatelům prasnic, kteří chovají alespoň 50 prasnic po prvním zapuštění a mají dvě oddělené jednotky pro oprašení. Stádo se rozdělí do 7 skupin, protože cyklus prasnice zahrnuje 147 dní (147:21=7). Podle tohoto se vytvoří program rozdělení prostoru. Dvě skupiny prasnic se nacházejí ve dvou jednotkách určených k prašení, jedna je v zapouštěcím centru, další prodělává fázi kontroly březosti a zbývající tři jsou ve stáji, kde čekají na ustájení v porodní sekci. Při zohlednění serviceperiody mezi vystájením a novým naskladněním stáje, stejně jako nezbytná rezervní místa, zvyšují počet potřebných stájových oddělení oproti počtu skupin prasnic v zapouštěcím centru a ja-

Schéma 1: Organizace v produkci selat při skupinovém způsobu chovu prasnic a řízený rytmus rozmnožování zvířat

ν〈 κυπ πρασνι ε κ ϕαλοϖ〈 ρνα

καραντ να

οδχηοδ

ποροδνα

ε ροσχεντρυµ

οδχηοϖ ϖ σε λατ

οδχηοϖ ϖ πρασνι ε κ

προδεϕ

ϖλαστν ϖκρµ

ΣΕΛΑΤΑ

προδεϕ

Tab. 1: Souvislosti mezi délkou sání a produkčním rytmem „biologický čas“ cyklus prasnice (dny) březost

114 114 114

doba sání

počet skupin prasnic (skupiny pro oprašení) při produkčním rytmu

interval celkem odstav – 1. zapuštění

21 28 35

5 5 5

140 147 154

dny 7

14

21

20 (4) 10 (2) — 21 (5) — 7 (2) 22 (6) 11 (3) —

28 5 (1) — —

Tab. 2: Prostorové uspořádání při skupinovém prašení – 7 skupin prasnic v 3-týdenním rytmu s čtyřtýdenní dobou sání * počet produktivních prasnic 84 112 140 168 252

počet potřebná kapacita místa prasnic stájí pro prasnice pro ve skupině porodna zapouštěcí jalovárna odchov pro prašení centrum selat 12 16 20 24 36

24 32 40 48 72

30 40 50 60 90

48 64 80 96 144

280 370 460 560 840

* pramen: Baubrief Landwirtschaft č. 37; porodna a jalovárna 10% rezerva míst, zapouštěcí centrum dodatečně 20% pro prasničky

lovárně o 1. Tabulka 2 informuje o počtu potřebných míst v jednotlivých stupních ustájení při 3-týdenním rytmu.

Individuální způsoby zajiš ující nejlepší užitkovost V tab. 2 jsou uvedena doporučující data pro podniky s chovem prasnic pracujících v 3-týdenním rytmu. Čtyřtýdenní doba sání, s níž se zde pracuje, je v praktických podmínkách podrobně prověřená. Při správném způsobu řízení reprodukce se dosahuje počet vrhů 2,3 a více než 21 odchovaných selat na prasnici od prvního zapuštění a rok. Přebíhající se prasnice lze vhodně zahrnout do stáda. U prasniček je ověřen systém, především z podniků v bývalé NDR, týkající se synchronizace říje pomocí hormonálních přípravků a umožňující dosáhnout stejné načasování

prvního zapuštění s odstavem „starých“ prasnic (schéma 2). Stejným způsobem je možné zavést u prasnic, jejichž individuální pohlavní cyklus kolísá, chovatelem žádaný rytmus. Synchronizace říje prostřednictvím Regumate se uplatňuje u mnohých francouzských chovatelů prasnic, aby se nově začleněná zvířata do stáda mohla zapojit do periodického systému oprašení v 3-týdenním rytmu. Shora uvedené souvislosti zdůrazňují (tab.1), že podle velikosti podniku a podnikových podmínek jsou možné i jiné rytmy a systémy oprašení. Např. 14-denní rytmus, který se hodí k 5-týdenní době sání a zahrnuje 11 skupin prasnic. Nebo v případě větších stavů (např. více než 500 prasnic) týdenní rytmus s 21 skupinami prasnic a 4-týdenním sáním popř. 20 skupinami prasnic a časným odstavem selat ve třech týdnech. Uvedený 4-týdenní rytmus se jeví zajíma-

Schéma 2:

Postup při medikamentózní synchronizaci říje

prasničky: synchronizace říje (SŘ) • zapouštění orientované na reflex nehybnosti (RN) ustájení

hlavní období zapouštění

injekce Dessauer PMSG: 750 mj.

pokud možno individuální ustájení 7 DNÍ

odchov

ráno podání 4 ml Regumate orálně na zvíře/den St

SŘ – příprava 115 kg váha, pohlavní zralost ≥ 220 dní stáří

vě pro podniky s 3-týdenním sáním, nebo se využívá jen jedna jednotka pro oprašení a daří se dále snižovat přenos kmenů mikroorganismů. Dosud chybí rozsáhlejší zkušenosti z praxe. Problematické se jeví eventuálně za-

15 DNÍ

St Čt Pá So Ne Po Út St Čt 8 DNÍ

období reflexu nehybnosti 125 až 135 kg váha

SŘ

členění pravidelně se přebíhajících zvířat.

Snižovat ztráty Uvedený příklad a jednoduchý výpočet pro velikost existu-

jících skupin prasnic a potřeba místa se nechá jak pro stávající, tak pro modernizovaná popř. nově budovaná zařízení pro chov prasat pozměnit, aby se hospodařilo podle cyklogramu v pevných produkčních cyklech.

Vytvoření skupin usnadňuje použití inseminace. Usnadňuje dále efektivní prosazení produkčně-technického pokroku (např. fázová výživa) a opatření v řízení zdravotního stavu zvířat. Souběžné oprašení skupin prasnic ulehčuje úsilí vyžadující dozor nad porody. Tímto způsobem se daří snížit prokazatelně ztráty selat o minimálně 0,5 selete na vrh. Toto by mělo podnítit další chovatele prasnic, aby dali „vale“ kontinuálnímu obsazování stájí. Prasnice a selata se vyplatí s lepším zdravotním stavem a vyšší užitkovostí. Prof.Dr. Uwe Hühn Dummerstorf

Porodní váha mezi 1,6 – 1,8 kg je předpokladem pro úspěch v odchovu selat.

Nízká porodní hmotnost Měřeno na podílu mrtvě narozených selat leží optimální porodní hmotnost v rozmezí 1,6 až 1,8 kg. V praxi se projevuje široké rozpětí (0,9 – 2,2 kg), které má mnoho různých příčin (krmení, hygiena krmiv atd.). Nízká porodní hmotnost způsobuje nejen vyšší ztráty při odchovu, ale i horší výsledky v odchovu a ve výkrmu, což snižuje rentabilitu podniků s chovem prasat (tab. 1).

Problém selat s nedostatečnou váhou

Hospod·rn· produkce prasat

Bezpečný start s vysokou porodní váhou Rentabilita produkce selat popř. prasat je velkou měrou určována počtem odchovaných selat na prasnici a rok. Pro dosažení optimálních porodních hmotností je nezbytná důsledná výživa vysokobřezích prasnic. Schaumann-výzkum ukázal, že zásobení speciální kombinací účinných látek umožňuje dosahovat nejlepší výsledky. Pomocí šlechtitelské práce se v posledních deseti letech sice podařilo zvýšit počet narozených selat, ovšem toto opatření se podle údajů Verdener Berichte (graf 1) neprojevilo pří-

mo proporcionálně na počtu odchovaných selat. V průměru se za posledních deset let zvýšil počet narozených selat o 6,8 % a počet odchovaných selat pouze o 3,95 %.

Důvod: Počet odchovaných selat je více závislý na úloze managementu než ukazatel „počet živě narozených selat“. Na druhé straně se při selekci na zlepšení ukazatelů plodnosti zohledňuje hlavně znak „živě narozená selata“. Na základě negativního genetického vztahu mezi živě narozenými selaty a porodní hmotností, klesají s velikostí vrhu porodní hmotnosti.

Začarovaný kruh začíná již tím, že selata s nízkou váhou potřebují po porodu delší čas, aby vstala. K mléčné žláze se dostávají později a potřebují delší dobu pro příjem prvního mleziva. Tato selata vykazují nízkou vitalitu a nejsou schopna přijmout větší množství mléka. Zatímco těžká selata přijímají v prvních dnech života cca 400500 g mléka denně, slabá max. 300 g. Zásoba glykogenu, nejpodstatnějšího zdroje energie pro novorozená selata, je v těle selat na velmi nízké úrovni a selata nejsou během prvních deseti dní života schopná glukoneogenese. Tento scénář vede proto k velkým ztrátám. Tato situace se ještě zhoršuje, pokud jsou nepříznivé podmínky prostředí. Především chlad způsobuje rychlé odbourávání zásob glykogenu post partum a zvyšuje ztráty. Šlechtění prasat na nízký podíl tuku pokračování na straně 12 Úspěch ve stáji 1/2000

11

(s vývojem TRI-PHOSPHORAL ZUCHT PRO) koncept fázové výživy. Na výsledky produkce působí pozitivně především speciální kombinace účinných látek a probiotika (tab. 4). Podstatné u systému fázového krmení je, že nejpozději tři týdny před oprašením se musí převést prasnice na krmnou směs pro kojící. Je to předpoklad, který není v praktických podmínkách příliš často realizován. Změna prováděná z technických popř. pracovněekonomických důvodů, 3 - 4 dny před oprašením, přináší více problémů než užitku (trávicí problémy, MMA atd.). Zkrmovat by se měla samozřejmě hygienicky nezávadná krmiva. Obiloviny, které jsou zatíženy mykotoxiny (např. Zearalenon), způsobují snížení porodní hmotnosti. Selata jsou slabá, což předurčuje vyšší ztráty.

dokončení ze strany 11 situaci zhoršuje, protože selata s nízkou porodní hmotností mají rovněž malé zásoby tuku a tudíž i menší šanci na přežití. Znak „porodní váha“je vhodné zahrnout do selekce, aby se do budoucnosti šlechtění neprojevovalo záporně na produkci. Především z důvodu udávané uspokojivé heritability.

Vliv důsledného řízení Kromě šlechtitelských opatření je nutné sledovat výživu prasnic a všeobecné podmínky řízení (prostředí, ustájení, hygiena atd.). Výživa v březosti musí pokrýt záchov a užitkovost (váhový přírůstek plodů popř. růst prasničky). Potřeba pro růst plodů je určena denním využitím živin v děloze. Sledování ukazují, že plody do 9. týdne březosti dosahují pouze 8 % své pozdější porodní hmotnosti. Krmení nad potřeby záchovu v této fázi nepřináší vyšší porodní hmotnost, naopak prasnice ztloustnou se všemi s tím spojenými negativními následky (těžké porody, MMA, nízký příjem krmiva v laktaci atd.). V poslední třetině březosti se využití živin z důvodu velkého růstu plodů mnohonásobně zvyšuje (tab. 2).

Přídavek tuku v krmivu pro prasnice Řadu let se zkouší přídavkem tuku zvýšit porodní hmotnost selat. Jednoznačný „účinek tuku“ se ovšem nepodařilo prokázat. Výsledky byly částečně velmi protichůdné. Zařazení krmného tuku s obsahem lecitinu vedlo ke statisticky prokázanému zvýšení porodní hmotnosti o 8 – 13 % (1,44 popř. 1,50 kg ve srovnání s 1,33 kg v kontrolní skupině; Günther, Univerzita Göttingen). Na druhé straně nezaznamenávají sledování Prof. Schneidera z Univerzity Berlin při podobných předpokladech žádné statisticky průkazné ovlivnění porodní váhy. Doplněk tuku působí častěji kladně na přírůstky v době sání selat a vyšší hmotnost při odstavu. Prokazuje se, že přídavek tuku ve stádiu vysoké březosti má pouze omezený vliv na porodní hmotnost.

Zvýšení bílkovin a energie Pro praktické krmení to znamená zvýšení množství bílkovin a energie v posledních týdnech březosti. Doporučuje se 29 – 30 MJ na den. Každý praktik ví, že se jedná pouze o průměrné hodnoty, které se odlišují v závislosti na plemeni, stáří, způsobu chovu a klimatu a musí být „korigovány“ podle zkušeností chovatele. Aby nedocházelo při vyšší potřebě bílkovin k zatížení látkové výměny, osvědčilo se použití volných aminokyselin. Nejúčinněji lze tento koncept realizovat pomocí fázové výživy. Výsledky fázového krmení, např. vyhodnocení z Anglie, toto potvrzují (tab. 3).

Optimalizace podmínek prostředí Selata mají po narození vysoké nároky na teplo, toto platí ještě více pro selata s nízkou tělesnou hmotou, protože odvádění tepla u lehkých zvířat (na základě relativně větší plochy povrchu těla) se zrychluje. Včasné podání mleziva zvyšuje obranyschopnost a tím šanci na

Rozhodující vliv doplňků minerálních a účinných látek Schaumann již před lety uvedl s úspěchem do praxe

πο ετ σελατ

Graf 1: Data o užitkovosti v produkci selat 1987 – 1996, Verdenské zprávy 23 22 21 20 19 18 17

1987

1988

1989

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

přežití selat. Přitom je nutné vzít v úvahu, že selata s podváhou potřebují delší dobu na to, aby vstala, našla mléčnou žlázu a přijala první dávku kolostra. Vitalita novorozených selat je ovlivněna jejich porodní hmotou, jak potvrdil Dr. Steffen Hoy v rámci svého vědeckého pokusu v Lipsku a Dummerstorfu. Pro dosažení vysoké porodní hmotnosti má mimo jiné význam odpovídající brakace (> 35 %). Starým prasnicím se rodí nejen lehčí selata, ale mají i horší mléčnou produkci a ztráty při kojení drasticky narůstají, pokud nejsou dodržována odpovídající opatření v řídící činnosti (např. odebrání selat atd.). Podmínky zemědělské politiky a globalizace trhu vyžadují

do budoucna vysokou rentabilitu v produkci selat. Při zvyšujícím se počtu živě narozených selat se ocitá porodní váha pod „tlakem“. Pro udržení ztrát na nízké úrovni, a tím zvýšení kvóty odchovu, musí být výživa vysokobřezích prasnic vyvážená z pohledu energie, aminokyselin a účinných látek. Schaumann- výrobek TRI-PHOSPHORAL ZUCHT PRO nabízí všechny předpoklady pro realizaci těchto cílů. Šance na přežití pro selata s malou porodní hmotností se zvyšují při dodržení důležitých opatření managementu – především dostatečné teplotní podmínky a odborné řešení otázky MMA. Dr. Johann Hammerer

Tab. 1: Vliv porodní hmotnosti na ztráty a užitkovost (Kirchgessner, modifikováno) porodní hmotnost kg

ztráty %

méně než 0,8 0,8 – 1,0 1,0 – 1,2 1,2 – 1,4 1,4 – 1,6 1,6 – 1,8 1,8 – 2,0

do 70 do 45 do 25 do 15 do 10 < 10 do 7

denní přírůstek v g do 28. dne 28. den života výkrm života až začátek výkrmu 140 150 – 160 170 – 180 190 – 200 220 – 230 240 – 250 260 – 280

360 370 400 440 490 530 550

— 615 630 680 720 740 760

Tab. 1: Denní nasazení dusíku a energie u 10 plodů – prasata (Kirchgessner) dny po zapuštění

dusík

energie

Ca

P

děloha g

mléčná žláza g

kJ

g

g

1,0 3,6 10,6

— 0,8 4,7

210 710 2130

0,1 1,2 9,8

0,1 0,9 4,7

40 80 115

Tab. 3: Výhody fázového krmení; 2300 vyhodnocených pokusů znak

zlepšení

velikost vrhu

počet selat

+ 0,5

porodní hmotnost

g

+ 100 – 200

hmotnost při odstavu

g

+ 400 – 600

denní přírůstek ve výkrmu jalovost

g dny

+ 30 −2

Tab. 4: Fázové krmení s TRI-PHOSPHORAL ZUCHT PRO

narozená selata/vrh odstavená selata/vrh ztráty, % doba sání, dny jalovost, dny mezidobí, dny počet vrhů odchovaná selata/prasnice/rok

kontrolní skupina

pokusná skupina (TRI-PHOSPHORAL ZUCHT PRO)

11,32 10,25 9,5 27,9 9,4 152,5 2,39 24,5

11,21 10,39 7,3 27,2 5,9 148,7 2,46 25,6

rozdíl – odchovaná selata/prasnici/rok

+1,1


12


ChovnÈ prasnice

MMA – je nutné se tímto tématem ještě zabývat ? Podle poznatků vědy by už nemělo být co řešit. Chybovali bychom ovšem, pokud bychom vycházeli z toho, že problémy ukryté za třemi písmeny – totiž mastitis, metritis a agalakcie - byly zásadně vyřešeny. Věda by chtěla stále více následovat své nejnovější poznatky, svou touhu po preciznosti a tento komplex nemocí ve svém pojmu lépe definovat, zejména např. mastitis, tj. zánět mléčné žlázy, který se může vyskytnout i jako nezávislý, izolovaný soubor nemocí. Otázkou zůstává, jestli pojmy jako peripartální urogenitální syndrom (PUGS), peripartální hypogalaktický syndrom (PHS) a urogenitální syndrom (SUGD) mohou přinést více pochopení do již zmíněného souboru nemocí. Pro porozumění, rozšířený název MMA zůstává v i následujícím příspěvku tématem k zamyšlení. MMA-komplex znamená zpravidla poruchu všeobecného zdravotního stavu prasnice v období kolem porodu popř. bezprostředně po něm. Výskyt se různí od prasnice k prasnici, od stáda ke stádu. Nejedná se o specifické onemocnění, nýbrž o nahromadění klinických příznaků, které jsou charakterizovány jednak MMA-komplexem, jednak nechutí žrát, zácpou a zvýšenou teplotou. Pokud mají prasnice kolem oprašení vyšší tělesnou teplotu než 39,4°C, musí už být označeny jako nemocné – i v případě, že ještě normálně žerou. Při zánětu sliznice dělohy (metritis) zřídka přestoupí tělesná teplota 40,5°C, zatímco při zánětu mléčné žlázy (mastitis) může být vyšší než 41°C. Příznaky jsou každému chovateli prasnic dobře známy. Endometritis je doprovázená viditelným výtokem o různé kvalitě, postižená mléčná žláza vykazuje všechny vnější příznaky zánětu – zčervenání, otok, bolestivost a změnu vlastností mléka. Zatímco mírné případy MMA, především metritis, se mohou vyléčit také bez ošetření – spontánně, jsou těžké formy životu nebezpečné nejen pro prasnici, ale především pro vrh. Nastává okamžitá nutnost zásahu s cílem zajistit selatům

mléko v dostatečném množství a kvalitě, odstranit infekční kmeny a prasnici zbavit bolestivého zánětu a stresu. Prasnici je tak umožněno chovat se v období kojení přirozeně. Léčiva první volby jsou oxytocin a antibiotika, bolest zmírňující a zánět potlačující látky. Kromě tzv. alopatik vykazují podporu při hojení určitá homeopatika, jak při profylaktickém tak i terapeutickém použití. MMA-komplex je klasickým případem polyfaktoriální nemoci, která je v těsném vztahu vloh a podmínek postižených prasnic k jejich okolí. Výzkum příčin MMA-komplexu popsal téměř 30 různých faktorů. Zahrnují bakteriální infekce dělohy, mléčné žlázy, močového měchýře; poruchy látkové výměny; nedostatek nebo nadbytek minerálních látek; absorpci endotoxinů ze střev nebo narušení hormonální regulace. Některým důležitým příčinám onemocnění a jejich potlačení se budeme zabývat blíže:

Výživa a zdravotní stav Krmný režim je kvalitativně i kvantitativně podřízen specifickým požadavkům prasnice ve stádiu nízko- nebo vysokobřezosti. Rozhodující je přitom kontinuita nabídky krmiva až do termínu prašení. To zahrnuje např. u dvoufázové výživy, že do 80. nebo 90. dne březosti musí zůstat krmivo stejné, co se množství a složení týká. Zvýšení energie a bílkovin ve fázi vysokobřezosti by se mělo uskutečňovat postupně během několika dní.Neměly by se měnit komponenty krmné dávky, pouze jejich množstevní podíl. Podobně jako u krav a klisen usnadňuje u prasnic tzv.

Body-Condition-Scoring snížit rizikové skupiny mezi prasnicemi. Především prasnice s nadbytečnou váhou a výškou hřbetního špeku nad 18 – 20 mm mají sklony k dlouhým a těžkým porodům způsobeným zúžením porodních cest a nedostatečnou porodní aktivitou děložní svaloviny. Porodní zásahy nebo jen okolnost, že děložní dutina se velmi pomalu vrací do své dřívější podoby, nabízí velkou plochu pro útok mikroorganismů, otvírají se MMA-komplexu brány a dveře v tom nejvážnějším smyslu slova. Ne v každém podniku je možné měřit hřbetní špek prasnic pomocí ultrazvuku. Existuje ovšem jednoduchá pomoc, která umožňuje správně posoudit kondici prasnice. Prasnice se nachází v optimální chovné kondici pokud nejsou viditelné pánevní kosti, ale jsou eventuálně vidět ohraničení obratlů na úrovni lopatky. Žebra smí být málo viditelná, měla by být zjistitelná pohmatem dlaní ruky po straně hrudníku. Osvědčila se speciální výživářská opatření kolem termínu porodu. Cílem je povzbudit průchod krmiva, popř. výkalů, předně v tlustém střevě a dosáhnout vhodného prostředí ve střevech (bez zatížení endotoxiny) s účinkem proti kolibakteriím. Bezprostředně před prašením má smysl snížit množství nabízeného krmiva na 1 kg a méně na prasnici a den, zvýšit obsah vlákniny, podat dávku projímavě působících látek – jako je DYNAPHORAL MMA PLUS a hlavně zabezpečit velký přísun pitné vody. Samozřejmostí zůstává ne příliš jemná struktura směsi pro prasnice a hygienicky nezávadná kvalita krmiv.

Nepodceňovat zásobení vodou Spotřeba vody u jalové nebo nízkobřezí prasnice je přibližně 8 – 12 litrů denně. Ve stádiu vysoké březosti stoupá potřeba na 10 – 15 litrů a v době kojení dosahuje 15 litrů plus 1,5 litru na

každé sele. Vysoké teploty ve stáji dodatečně zvyšují nároky na vodu. U napáječek pro prasnice je důležité, aby minimální průtočné množství bylo 3 – 4 litry za minutu u smáčecích napáječek a 1,5 – 2 litry u žvýkacích napáječek, jinak není možné denní potřebu vody zajistit. Takto zaopatřené prasnice trpí méně infekcemi močových cest, protože častější močení vede ke značnému zředění počtu kmenů mikroorganismů zdržujících se v močových cestách. Při nedostatečném přísunu vody je nebezpečí diagnostických omylů, týkajících se infekce močových cest, jednoduše možné. Jen velmi stěží se mohou odlišit právě nálezy v moči u zdravých prasnic a prasnic s onemocněním močového měchýře. Ošetřování antibiotiky si při infekci močových cest prasnic vyžaduje trvání minimálně 10 – 14 dní.

Zlepšení podmínek chovu Již během odchovu prasniček je třeba věnovat pozornost bezprostřednímu okolí, pokud máme zabránit vlivu faktorů nahrávajících MMA-komplexu. Moderní masné typy prasat s nízkým nasazením tuku jsou sotva schopné přizpůsobit se na delší období nízkým stájovým teplotám. Již u mladých prasniček se může projevit infekce močových cest – ponejvíce jako smíšená infekce převážně kolibakterií, stafylokoků a streptokoků, pokud jsou chovány ve stájích bez slamnaté podestýlky, na vlhkých podlahách, s občasnou teplotou prostředí pod 18°C. Takto „postižené“ prasnice reagují při pozdějším chovném využití obzvláště citlivě na malé nedostatky ve stájovém klimatu, přičemž vazné ustájení a hluboké kejdové kanály mohou tento problém výrazně zostřit. U dospělých prasnic, chovaných bez podestýlky, by mělo být ve stájích sucho a teplota prostředí by neměla klesat pod 18°C. Zabránit je nutné průvapokračování na straně 14 Úspěch ve stáji 1/2000

13

dokončení ze strany 13 nu a tepelným mostům v prostoru, kde zvířata leží. Optimální podmínky pro prasnice, s minimální stresovou zátěží, mohou být podpořeny každodenním „přátelským“ zacházením. Pokud se prasnice dotýkáme a klidně na ní hovoříme, můžeme pozitivně ovlivnit průběh prašení, doba porodu se zkrátí. Sníží se tak i riziko MMA, protože děložní dutina se vrátí rychleji do původního stavu.

Hygiena musí být Snížení tlaku mikroorganismů pomocí čištění a dezinfekce v kotci pro oprašení a pečlivé odklízení hnoje znamená výraznou pomoc při boji proti problémům mastitid. Špinavá mléčná žláza může být již před oprašením ve vysokém stupni infikovaná. Stálý kontakt s výkaly v oblasti vnějších genitálií rovněž ulehčuje nárůst infekčních kmenů.

Jednoduše snížit pH-hodnotu ? Diskuse o okyselení moče je právě v poslední době aktuální. Zdá se, že jednoduché snížení pH-hodnoty moče prasnice – pokud možno pod 7,0 – tak mnohé chovatele prasnic zbavuje starostí a úvah o zlepšení rámcové situace pro prasnice a získává svatozář patentního receptu. Této představě se musí jak z pohledu veterinárněmedicínského tak podnikověekonomického ostře odporovat. Sice se mohou oportunistické kmeny (využívají příznivé podmínky vytvořené jinými mikroorganismy), jako často kolibakterie, v kyselém prostředí méně rozmnožovat, nedaří se ovšem oky-

Zánět mléčné žlázy – horní mléčné lišty. Pokud se špičkou prstu přejede přes zanícenou žlázu, zůstanou na ní bílé pruhy. selením existující infekci močových cest vyléčit nebo jí od samého počátku zabránit. Slouží pouze podpoře ošetření a může v problematických podnicích během fáze porodu přispět ke snížení rizika MMA. Přechodné snížení obsahů vápníku, hořčíku, sodíku a draslíku při současném zvýšení nabídky chloridů, síry a fosforu snižuje tzv. nadbytek zásad, který má zpravidla menší význam u doma sestavovaných krmných směsí než u nakupovaných kompletních krmných směsí. Příležitostně sledované vápenaté povlaky v oblasti vnějších pohlavních orgánů prasnic vedou často k chybným závěrům, že postižené prasnice jsou předávkovány vápníkem. Ve

skutečnosti se podáváním vápníku tyto symptomy vyvolat nedaří. Teprve při velkém nadbytku minerálního krmiva, překračujícího denní dávku, dochází k této krystalizaci ve formě apatitu nebo fosforečnanu vápenatého. U normálního zásobení minerálními látkami musí být tyto příznaky vždy jen poukazem pro infekci močových cest nebo minimálně jejich podráždění. Dříve než začneme myslet na okyselení moče, je dobré prověřit u prasnic výživu a stájové podmínky.

Správná medicínská opatření Veterinární opatření pro předcházení MMA-komplexu a jejich posloupnost se vztahu-

je na hormonální a antibiotické nebo antiseptické intervence. Osvědčily se hormony oxytocin a prostaglandin. Při nekomplikovaném průběhu porodu se po narození prvního selete podává ponejvíce 1 – 1,5 ml krátkodobého nebo dlouhodobého oxytocinu pro lehkou podporu porodních bolestí. Prostaglandiny se injekují cca 24 hodin po uskutečněném porodu a vykazují pozitivní účinek na návrat dělohy do původního stavu. Antibiotika se podávají několik dní před a několik dní po oprašení jako vylepšení krmné dávky nebo v termínu porodu injekčně. Zvláštní případ představuje antibiotický nebo antiseptický výplach dělohy. Kladný účinek je dosažen při zničení, do těchto míst proniklých, bakterií a tlak vyplachující tekutiny stimuluje lépe dělohu k návratu do původní polohy. Podle dosavadních zkušeností nejsou ovšem uvedená medicínská opatření trvalým řešením. Kromě nebezpečí, že se může vytvořit rezistence některých mikroorganismů, je účinnost ve velké míře závislá na provedení shora uvedených opatření managementu. Mohou být pouze podpůrné a problémy zmírňující, nikoli problémy řešící. MMA-komplex u prasnic je způsoben celou řadou faktorů. Řešit tento problém lze pomocí celého souboru změn v prostředí zvířat. Všechna opatření směřují k udržení ovlivňujících faktorů na minimální úrovni, aby průběh porodu co nejméně zatěžoval a rychlým návratem dělohy do původního stavu nedošlo k rozšíření oportunistických kmenů. Dr.med vet. Peter Westendorf

Tento odpovědní lístek vyplňte, chcete-li zasílat časopis „Úspěch ve stáji“ na Vaši adresu, samozřejmě zdarma. Jméno:

...............................................................................................................................................

Ulice:

...............................................................................................................................................

PSČ

..................................

Město:

....................................................................................

Odstřihněte a zašlete, prosím, na naši adresu: SCHAUMANN ČR s.r.o., NÁMĚSTÍ SVOBODY 35, 387 01 VOLYNĚ 14


Obr. 3: Stav škáry ovlivňuje kvalitu rohoviny paznehtů

Laminitis (aseptický zánět paznehtní škáry) – klíčové onemocnění při poškození paznehtů

znamením jsou růstové posuny rohoviny paznehtu, které se na vnější rohovině paznehtu zobrazují jako rýhy a často se projevuje pokřivení stěny paznehtu (obr. 1). Příčinou těchto projevů jsou poruchy prokrvení škáry (obr. 2). Nedostatečné prokrvení způsobuje růst rohoviny se sníženou kvalitou. U chronických případů Laminitis může být spojení mezi škárou a rohovým pouzdrem, a tím celkový nosný mechanismus paznehtní kosti poškozen. Následkem toho tlačí kost na škáru v oblasti chodidla. Tyto otlaky mohou ovšem vzniknout i nepříznivým rozložením váhy zvířete, pokud jsou např. paznehty přerostlé (obr. 3). Chodidlo na těchto místech může začít hnisat, znamená to, že zde škára prošla skrze rohovinu paznehtu.

Histamin, látka vznikající odbouráváním aminokyseliny histidin, může vést k poruchám prokrvení nebo poškození krevních cév. To je právě kritické v oblasti dobře prokrvované škáry. Zvýšené množství toxinů v látkové výměně je zřejmě spoluodpovědné za zesílenou tvorbu histaminu. Nárůst toxinů může mít různé příčiny: 1. Zkažená krmiva, s nimiž se dostávají do bachoru plísně a původci hniloby a rozkladu, a tím i odpovídající jedovaté látky. 2. Vysoké množství lehce odbouratelných uhlovodíků (škrob z obilovin, cukr) způsobuje zvýšení tvorby kyseliny mléčné, a tak dochází k výraznému poklesu pH-hodnoty. Za těchto podmínek odumírají některé druhy bakterií. Při rozkladu těchto bachorových bakterií vznikají toxiny. 3. Silně zatížená játra nejsou schopna příslušné množství toxinů zneškodnit v plném rozsahu.

Působení toxinů a jejich příčiny

Výživa vhodná pro přežvýkavce

Onemocnění paznehtů velmi výrazně omezují schopnost dojnic podávat vysokou užitkovost. Péče, optimální výživa a podmínky ustájení jsou odpovědné za zdraví zvířat ve stáji. Onemocnění paznehtů jsou vedle špatné plodnosti a onemocnění vemene jednou z hlavních příčin vyřazení krav z produkčního stáda. Často mohou být právě onemocnění paznehtů důvodem pro poruchy plodnosti a nemoci mléčné žlázy. Kráva, kterou bolí klouby a paznehty, se málo pohybuje a ponejvíce leží. Chování při říji je proto málo výrazné a říje může být přehlédnuta. Krávy, které dlouho leží, mohou dostat onemocnění vemene nebo si poranit struky. Především k tomu dochází při narušení sledu pohybů při vstávání a ulehání nemocného zvířete. Dlouhá doba ležení znamená také krátký čas pro příjem krmiva – následkem nízkého příjmu krmiva mohou být poruchy látkové výměny. Onemocnění paznehtů může mít různé důvody (viz schéma), z nejdůležitějších je třeba jmenovat výživu a podmínky ustájení (m.j. plochy pro stání, pohyb a ležení). Typická onemocnění jsou např.: Rusterholzův vřed, hnisání chodidla, Dermatitis Digitalis nebo mezipaznehtní otok.

Téměř vždy se pochodů onemocnění účastní histamin.

Aseptický zánět paznehtní škáry (Laminitis) Mnoho uvedených chorobopisů musí být sledováno v souvislosti s aseptickým zánětem paznehtní škáry. Poznávacím Schéma 1: Faktory ovlivňující zdraví paznehtů

Obr. 1

Nezkrmovat zaplísněná nebo nadmíru zahřátá krmiva ! Krmná dávka musí odpovídat požadavkům přežvýkavců, aby se zabránilo bachorovým acidózám. Dostatečná musí být nabídka strukturované vlákniny (> 10 – 11 %), aby zvířata přežvykovala. Odpovídajícím přepokračování na straně 16

Správné prokrvení – tvorba zdravé rohoviny.

Stálý lehký zánět škáry = nadměrná tvorba rohoviny, která je málo odolná, protože spojení mezi buňkami není správně organizováno.

Výběžek paznehtní kosti stlačuje krevní tkáň škáry, vytéká krev, hromadí se a dochází ke krvácení chodidla.

Obr. 2

Při neustálém stlačování nebo zánětech krevní tkáň zbytní, buňky se špatně prokrvují, produkce rohoviny se zpomalí a její kvalita se zhorší. Úspěch ve stáji 1/2000

15

dokončení ze strany 15 žvykováním se zvyšuje sekrece slin a soda obsažená ve slinách pufruje pH-hodnotu v bachoru. Pufraci bachoru podporují rovněž minerální krmiva, která obsahují sodu a oxid hořečnatý (např. RINDAVIT LF AKTIV, RINDAVIT AKTIV PLUS, RINDAVIT TMR 21 nebo 51 a především RINDAVIT TOP). Situaci je nutné sledovat zvláště při zkrmování většího množství lehce odbouratelných uhlovodíků. Nebezpečí nárazového prudkého poklesu pH-hodnoty lze snížit podáváním jadrného krmiva ve více dávkách během dne (jako u celkové směsné krmné dávky). Mačkání obilovin má podobný efekt. V mnohých krmných dávkách má smysl nahradit určité množství rychle odbouratelného škrobu, např. z pšenice a ječmene, komponenty s obsahem škrobu, který

se odbourává pozvolněji – např. kukuřice, produkty z brambor. Nižší odbouratelnost škrobu v bachoru umožňuje jeho větší přísun přímo do tenkého střeva. Počítat se musí s tím, že kráva má omezenou možnost trávení škrobu v tenkém střevě, a to cca. 1,2 – 1,5 kg denně.

Nezatěžovat příliš játra Mělo by se zabránit zbytečnému zatěžování jater a udržovat jej na co možná nejnižší úrovni. Celková krmná dávka musí být v každém případě vyvážená po stránce bílkovin a energie. Relativní zásobení proteiny může být vyhodnoceno podle přijatého množství krmiva a odpovídajících hodnot močoviny v mléce. Při sestavování krmné dávky je bNb (bachorová bilance dusíku) opěrným bodem pro určení přebyt-

Vitamin C

Význam ve výživě zvířat Vitamin C (kyselina askorbová), jeden z nejznámějších vitaminů, byl objeven v roce 1912. Novější výzkumy zabývající se jeho funkcí dokládají jeho důležitost nejen u lidí, ale i u zvířat. Ve výživě prasat se na vitamin C nepohlíží jako na esenciální, protože zvířata si jej dokáží vytvářet sama. U malých selat a při zatěžujících podmínkách vlastní syntéza ovšem nedostačuje a je ne-

zbytné krmivo o vitamin C obohatit.

Původ a tvorba vitaminu C Dostatek vitaminu C obsahují různé druhy ovoce, ale i kr-

ku proteinu v bachoru. Protein se v bachoru odbourává na čpavek. Čpavek, který mikrobi nevyužijí pro svůj růst, prostupuje stěnou bachoru do krevního oběhu a musí být v játrech přeměněn na močovinu. Tento proces je v dvojím smyslu promarněním energie. V prvním případě stojí energii přestavba na močovinu a za druhé vězí energie v močovině vyloučené mlékem a močí. Právě na začátku laktace jsou játra dojnic zatížena z důvodu vzniklého energetického deficitu. Tato situace by měla být usměrňována pomocí určitých opatření. • Zabránit ztučnění krav na konci laktace. • Zařadit přípravné krmení krav stojících na sucho v posledních třech týdnech před otelením (s RINDAVIT VK nebo RINDAVIT MF SAUER).

miva jako brambory a řepa. Ve tkáních zvířat je naproti tomu zásoba vitaminu C jen velmi nízká, a musí být proto soustavně doplňován v krmivu. Nejvyšší koncentrace vitaminu C vykazují hormonální žlázy jako hypofýza a nadledvinky, což poukazuje na jeho speciální úlohu v těchto orgánech. Kyselina askorbová, jako vodorozpustný vitamin, je relativně nestabilní látka, kterou lze snadno poškodit působením světla a kyselin. Stabilita vitaminu C je ovlivněna rovněž tvorbou komplexních sloučenin s určitými stopovými prvky (železo, mě). Prasata produkují vitamin C v první řadě v játrech, takže dlouho panoval názor, že doplnění v krmivu není nutné. Účinnost syntézy ovšem závisí na mnoha faktorech : stáří zvířete, genetice, zdravotním stavu a jiných zatěžujících stresových faktorech.

• Vhodné navykací období pro zařazení jalovic do stáda. • Postupné navykání na krmnou dávku laktujících krav. • Stálá nabídka čerstvého krmiva. • Optimální komfort pro dojnice (lehací boxy, krmné chodby, nabídka vody). • Zkrmování RINDAVIT TOP (100 až 200 g na zvíře a den) k zajištění pufrace pH-hodnoty v bachoru a zlepšení zásobení biotinem a zinkem. Zákeřnost aseptického zánětu paznehtní škáry spočívá v tom, že se v mnohých případech rozpozná příliš pozdě nebo vůbec ne. Často vykazují ošetření uvedených onemocnění jen krátkodobý úspěch, protože se léčí příznaky nikoli příčiny.

Dipl.-Ing.agr. Gregor Janknecht

Tab. 1: Fyziologický význam vitaminu C univerzální aktivátor látkové výměny buněk s účastí na dělení buněk a ochraně buněk jako antioxidant součást enzymů a hormonů k vytváření strukturální bílkoviny kolagenu pro kůži a kosti, stejně jako aminokyselin, pohlavních a stresových hormonů podpora hormonálních a buněčných imunitních funkcí podíl na metabolismu železa a různých vitaminů – např. kyselina listová, vitamin B a vitamin E

Nově narozená selata si ještě vitamin C vytvářet nemohou a jsou odkázána na dostatečný přísun v mléce prasnice. Mlezivo je se svým průměrným obsahem 230 mg na l výrazně bohatší na vitamin C než normální mléko s průměrem 150 mg na l. U dospělých prasat nepostačuje syntéza vitaminu především v létě při vysokých teplo-

Tab. 2: Vliv vitaminu C v krmivu na užitkovost v odchovu selat časný odchov selat doplněk vitaminu C 0 – 42, dny života denní přírůstek konverze krmiva

mg/kg g 1:

0

75

440 1,40

464 1,29

normální odstav selat

Doplňkové podávání vitaminu C je nezbytné pro zajištění zdraví a vysoké užitkovosti. 16


doplněk vitaminu C 0 – 31, dny života denní přírůstek konverze krmiva

mg/kg g 1:

0

75

361 1,57

388 1,49

tách, za těchto podmínek musí být potřeba pokryta přísunem z krmiva. Zvýšený požadavek vzniká při infekčních onemocněních a napadení parazity. Vlastní tvorba vitaminu C je omezena při stresových situacích jako je změna ustájení, vysoká koncentrace zvířat v kotci a nepříznivé klima.

Účinek výživně-fyziologický Mnohé funkce v těle prasat jsou na vitaminu C závislé (tab. 1). Vitamin C působí spolu s betakarotenem a vitaminem E jako antioxidant při odstraňování volných radikálů. Antioxidativní účinek prospívá především bílým krvinkám, při jejichž aktivaci a práci se spotřebovává kyselina askorbová ve zvýšené míře. Vitamin C řídí také dělení buněk.

Tvorba enzymů a hormonů Významnou funkcí vitaminu C je spolupráce na úkolech mnohých enzymů, např. podíl na vytváření a vyzrávání vaziv, činnosti mozku, růstu kostí. Na tomto účinku spočívá odstranění příznaků skorbutu u lidí. Rozhodující v této funkci je účast bílkoviny kolagenu, která zabezpečuje správnou funkci kůže a kostí. Nedostatek vitaminu C způsobuje nedostatečnou tvorbu

kolagenu a tím poruchy růstu. Vitamin C se u prasnic i kanců podílí na pochodech rozmnožování, protože se účastní tvorby hormonů. U kanců je vitamin C odpovědný za fungování tvorby spermií, při jeho nedostatku může docházet k narušení kvality a deformacím spermií. Při doplnění 300 mg vitaminu C na kance a den bylo zaznamenáno, během jednoho pokusu, zlepšení kvality spermií (koncentrace spermií a normálně vyvinuté spermie). U prasnice sehrává vitamin C významnou roli při tvorbě mj. oxytocinu, progesteronu a buněk žlutého tělíska. Nedostatek vitaminu C v krmivu prasnic způsobuje inhibici dozrávání terciárních folikulů a poruchy vývoje plodů následované potratem.

Imunitní funkce Prokázána byla významná úloha vitaminu C pro podporu činnosti imunitního systému prasat. Makrofág, tzv. požíravá buňka, a lymfocyt obsahuje padesátkrát až stokrát vyšší koncentraci vitaminu C, a proto je pro jejich funkci nezbytný. Tabulka 2 popisuje roli kyseliny askorbové v tvorbě různých mechanismů imunitního systému. V pokusech se prokázalo, že po podání kyseliny askorbové se zvýšil její obsah v plazmě a následně příjem do buněk enzymatického systému a kůry

Vitamin C posiluje odolnost a spoluúčastní se práce mnoha enzymů. nadledvinek. Bržděna je tvorba kortizolu, narůstá účinnost leukocytů. Zvýšená odolnost vede u selat přinejmenším k povýšení rezistence vůči E.coli. Při nástupu nemocí podmíněných stresem, např. průjem, může vitamin C nejen podpořit zdraví, ale působit na zmírnění stresu a posílit obranyschopnost.

Látková výměna železa a vitaminů Vitamin C se účastní také na resorpci železa. Toto je důležité především u selat, protože zásobení železem v prvních dnech života musí být spojeno s jeho dostatečným obsahem v mlezivu. Spoluúčast na látkové výměně určitých vitaminů (B1, kyselina listová) dokládá rovněž nepostradatelnost kyseliny askorbové.

Zásobení vitaminem C Dávka vitaminu C závisí na stáří zvířete, zvláště jeho stádiem užitkovosti. Doporučené množství by mělo být dodržováno. Významnou roli sehrává vitamin C ve výživě selat – stimulace imunitního systému. Stabilní podávání vitaminu C vyrovnává vlastní, nepostačující syntézu. Ovlivňuje růst selat a vykrmovaných prasat, u prasnic a kanců zasahuje do pochodů rozmnožování, a stává se proto stále aktuálnějším. Shrnuto: kyselina askorbová zabezpečuje u prasat mnoho úkolů – růst, rozmnožování, zdravotní stav. Optimální doplnění vitaminu C v krmivu je předpokladem pro vysokou užitkovost. Dr. Ute Schmidt

SCHAUMASIL

Bezpečná ochrana proti plísním a spol. Při výrobě kvalitních krmiv jsou nezbytná opatření týkající se hygieny a konzervace. Mnohostranně se zde uplatnil SCHAUMASIL (tekutý nebo granulovaný). V prvé řadě slouží SCHAUMASIL pro dlouhodobou konzervaci vlhkého obilí a stabilizaci krmných směsí. Narůstající požadavky na kvalitu krmiv ukázaly, že SCHAUMASIL nabízí produkčnětechnické výhody také v těchto oblastech: tekuté krmení, ošetření okrajů siláží, konzervace CCM. Cílem konzervačních opatření je zastavit popř. překazit rozvoj

kvasinek, plísní a baktérií, a tím vyloučit riziko zkázy krmiva.

Konzervace vlhkých obilovin Přídavek SCHAUMASILu chrání krmivo na jedné straně snížením pH-hodnoty a na druhé straně aktivním účinkem kombinace kyselin na látkovou pokračování na straně 16

SCHAUMASIL nabízí bezpečnou ochranu před mikrobiální zkázou – pro vlhké obiloviny, zrnové luštěniny, kukuřici a CCM. Úspěch ve stáji 1/2000

17

dokončení ze strany 17 výměnu mikroorganismů. U mikrobů dochází k narušení látkové výměny, a tím je výrazně sníženo procentické zastoupení přežívajících organismů. Vzniká zde významný rozdíl oproti dosavadním způsobům jako je sušení a chlazení, které pouze odpírají mikroorganismům optimální životní podmínky a zabraňují jejich rozmnožování. Zkáza krmiva znamená nejen jeho změnu – zatuchlý zápach a hrudkovatění, ale i snížení příjmu krmiva zvířaty a nižší užitkovost. Tvorba mykotoxinů, produktů látkové výměny plísní, může vést k dalším negativním účinkům u zvířat (tab.1). Rozmnožování mikroorganismů během skladování lze určit pomocí : – teploty – relativní vzdušné vlhkosti – pH-hodnoty – obsahu vody v krmivu. Rozvoj a rozmnožování je méně závislé na absolutní vlhkosti než na obsahu volné vody, tj. na vlhkosti vzduchu v prostoru mezi obilnými zrny. Právě u suchého obilí s vlhkostí nižší než 14 % dochází při odpovídající vlhkosti vzduchu, vyšší než 65 %, k mikrobiální aktivitě. Tabulka 2 a graf 1 zachycují mikrobiální aktivitu suché pšenice v závislosti na době skladování. Po době skladování 6 týdnů bylo u nekonzervovaného obilí s vlhkostí cca. 13 % téměř dosaženo mezní hodnoty bakteriální aktivity a po třech měsících již byla překročena. Totéž platí pro krmné směsi, které na základě chybějícího ochranného pláště neporušených obilných zrn, musí být i při velmi nízkém obsahu vlhkosti stabilizovány. Pokud začal mikrobiální růst, kontinuálně stoupá vlhkost vzduchu v prostoru mezi zrny –

Tab. 1: Plísně a jejich účinek u hospodářských zvířat jed

původ

POLNÍ PLÍSNĚ

Fusarium

Trichotecene

oves, pšenice, ječmen, kukuřice, luštěniny, seno, sláma

prasnice: narození mrtvých selat, nedostatek mléka, přebíhání, malé vaječníky prasnice, kanci, selata, výkrm prasat: zvracení, krvavý průjem, odmítání krmiva, snížení přírůstku, pokles hmotnosti, poruchy tvorby krve, zvýšení náchylnosti vůči infekcím, měkkost kostí (u běhounůl)

Zearalenon (F2 – Toxin)

kukuřice, částečně obilí

prasnice: otok slabin a mléčné žlázy, výhřezy pochvy a konečníku, cysty na vaječnících, změny dělohy, stálý projev říje, zdánlivá březost, nepravidelné intervaly říje selata: malé vrhy, nízká hmotnost, otoky pochvy, roznožky kanci: otoky slabin a předkožky, agresivita, poruchy chování prasata ve výkrmu: chování podobné říji

Námel (Claviceps purpurea) Ergotamin Ergocryptin

obilí, trávy

κµ ε νψ / γ π ε νιχε ϖ µ ιλιονε χη

14 12

Ochratoxin

obilí

při odbourávání živin mikroorganismy se uvolňuje voda.

Tekuté krmení, ošetření okrajů siláží, konzervace CCM SCHAUMASIL se výborně hodí pro použití v dalších oblastech. To platí o konzervaci tekutého krmení (3 kg SCHAUMASILu na 1 t tekuté míchanice), ošetření okrajů siláží (viz tab. 3) a konzervaci CCM. Dávka 5 – 8 kg SCHAUMASILu tekutého na 1 t CCM zlepšuje nejen kvasný proces, ale zabraňuje při celoročním krmení ztrátám živin vznikajícím druhotným zahříváním hmoty, a tím zvýšenému osazení kvasinkami a plísněmi.

Se SCHAUMASILem vyšší užitkovost a stabilní zdraví Kromě jisté hygienické kvality krmivové základny – při použití

κοντρολα

18

SCHAUMASILu – je důležitým faktorem fyziologicko-výživný účinek v žaludečně-střevním traktu zvířat a zvláště mladých zvířat. Cílem je přitom stabilizace mikroflóry žaludečně-střevního traktu stejně jako okyselení obsahu žaludku. Nižší pH-hodnota podporuje okyselení obsahu žaludku.

SCHAUMASIL zvyšuje výživně fyziologickou hodnotu krmiva.

8

kontrola

SCHAUMASIL tekutý

6 týdnů

4,8 mil.

2 000

3 měsíce

15,0 mil.

110 000

nejhořejší vrstva 10 30 50

6 4 2 6 τδν

Toto vede ke zlepšení trávení proteinu, protože jsou aktivovány enzymy odbourávající bílkoviny. Současně se posiluje ochranná funkce žaludku proti kmenům přijatým v krmivu a zabraňuje se poruchám trávení. Potlačují se nežádoucí bakterie – např. koli. Počet užitečných mikroorganismů, např. mléčné bakterie, se zvyšuje. Výsledkem jsou vyšší přírůstky v odchovu selat nebo ve výkrmu prasat. Dlouhodobá konzervace vlhkých obilovin, luštěnin, kukuřice i CCM pomocí SCHAUMASILu znamená jistou ochranu před mikrobiální zkázou. Předpokladem je správné dávkování v závislosti na vlhkosti a předpokládané době skladování. Výhody antimikrobiálního účinku v krmivu se projevují u zvířat zvýšením užitkovosti. Dr. Edmund Mathies

Tab. 2: Počet aerobních kmenů CFU/g krmiva (IS-Forschung, 1994)

síla vrstvy v cm

10


prasnice, kanci, selata, výkrm prasat: poškození ledvin, žízeň, poruchy růstu, průjmy, poruchy jater, imunitní slabost

Tab. 3: Ošetření horní vrstvy SCHAUMASILEM

ΧΗΑΥΜΑΣΙΛ Λ τεκ. 0,44 % ΣΧΗΑ

0

prasnice: nedostatek mléka, přebíhání, trvalá sterilita, zánět dělohy selata: zaostalá, mrtvě narozená, malé vrhy, selata hynou hladem, odumření ocasů a uší všeobecně: poruchy prokrvení, říjové stavy, křečové stavy

SKLADOVÉ PLÍSNĚ Aspergillus och./Penicillium vir.

Graf 1: Mikrobiální aktivita suché pšenice (13% vlhkost) ve srovnání s pšenicí konzervovanou SCHAUMASILEM v závislosti na době skladování

16

příznaky onemocnění

12 τδν

* *

SCHAUMASIL SCHAUMASIL tekutý tekutý NC l/m2 l/m2 — 0,5 1,5 2,5

SCHAUMASIL granulát g/m2

— 0,75 2,25 3,75

zapracování a rozdělení do 2 – 3 dávek zvyšuje účinek směs s vodou v poměru 1 : 3 ulehčuje zapravení

250 — — —

Ekologick˝ chov nosnic

Optimalizované zásobení aminokyselinami Ekologické krmení v chovu nosnic znamená obejít se bez sójového šrotu, protože nákup krmiv v zámoří není dovolen. Zásobení nosnic bílkovinami je nutno zajistit pomocí domácích bílkovinných nosičů (tab.1). U mnohých těchto krmiv se musí zohlednit určité omezující faktory v jejich zařazení do krmné směsi (tab.2). U tradičního krmení pomocí doma vyráběných krmných směsí je použité minerální krmivo s doplňkem lysinu a methioninu orientováno na množství těchto živin obsažených v sójovém šrotu. V tabulce 3 je uvedeno množství bílkovinného krmiva, které je nutné pro nahrazení 100 g N-látek s odpovídajícím zastoupením aminokyselin jako v sójovém šrotu.

Luštěniny Luštěniny mohou při náhradě sójového šrotu zajistit pouze zásobení lysinem, methionin vykazuje značný deficit. Kromě toho je třeba zohlednit obsah antinutritivních látek a dodržet maximální dávku 10 % v krmné směsi (tab.4). V tomto případě není pokryta potřeba aminokyselin.

chuti“ vajec ještě více omezeno (max. 5 %).

Úsušky Pokrytí živin z úsušků vypadává z důvodu nezbytnosti jejich příliš vysokého zastoupení ve směsi. Množství doplněného lysinu je i tak nedostatečné. Úsušky se používají často kvůli nákladům jen jako nosiče barviv, v dávce 2 – 3 % ve směsi.

Sušené odstředěné mléko Sušené odstředěné mléko nabízí sice výborné zásobení lysinem a methioninem, ale pro drůbež nestravitelná laktóza a vysoká cena omezují zařazení jen na několik procent ve směsi.

Kukuřičný lepek Kukuřičný lepek, vedlejší produkt při získávání škrobu, má díky své koncentraci vysoký obsah N-látek, hladina lysinu je ovšem nízká. Naproti tomu obsah methioninu částečně významně převyšuje ostatní alternativní krmiva.

Řepkový extrahovaný šrot Využití řepkového extrahovaného šrotu v krmení nosnic je z důvodu možného vzniku „rybí

Sestavování krmné dávky Při sestavování krmné dávky by se nemělo pokud možno

Tab. 1: Vybrané bílkovinné nosiče krmivo sójový extrahovaný šrot bob koňský hrách lupina (žlutá) řepkový extrahovaný šrot úsušky sušené odstředěné mléko kukuřičný lepek

dosah N-látek g/kg krmiva 440 260 225 380 360 170 350 630

obsah energie MJ/kg krmiva 9,8 10,7 11,3 8,2 8,3 5,0 – 5,2 12,5 13,1

Tab. 2: Antinutritivní látky ve vybraných krmivech a jejich účinek ANTINUTRITIVNÍ LÁTKY VE VYBRANÝCH KRMIVECH bob koňský

taniny, lectiny, inhibitor proteázy, vicin, konvicin, antivitamin (snížení aktivity niacinu) taniny, lectiny, inhibitor proteázy lectiny, alkaloidy

hrách lupina

ANTINUTRITIVNÍ LÁTKY A JEJICH ÚČINEK taniny (třísloviny)

snížení příjmu krmiva, inhibice enzymů štěpících proteiny, snížení stravitelnosti proteinu lectiny (hemaglutininy) koagulace červených krvinek, poškození tělesného obranného mechanismu inhibitor proteázy inhibiční účinek na trypsin, porucha slinivky břišní, deprese růstu vicin, konvicin porucha látkové výměny tuků, pokles snášky, pokles vaječné hmoty, deprese oplodnění a líhnivosti alkaloidy pokles příjmu krmiva

sahat pouze po alternativách sójového šrotu, aby se co nejlépe tato varianta vyrovnala v obsahu lysinu a methioninu. Nezbytné je dodržet: zásobení limitujícími aminokyselinami – methioninem a lysinem, což není bez sójového extrahovaného šrotu jednoduché. Celou situaci ztěžují antinutritivní látky přítomné v luštěninách. Deficit aminokyselin může být vyrovnán pomocí minerálního krmiva, přídavkem vyššího množství synteticky vyrobených

aminokyselin. Pro ekologicky hospodařící podniky není ovšem povolena ani tato možnost. Neexistuje tedy cesta, jak vyrovnat nedostatek nativních živin. Ekologicky hospodařící podniky se těší vysoké přízni spotřebitelů a jejich počet se zvyšuje. Chovatel by měl brát v úvahu, že vyřazením sójového šrotu a syntetických aminokyselin vzniknou nedostatky v zásobení a bude se muset akceptovat nižší užitkovost zvířat. Dipl.-Ing.agr. Birgit Waterloh

Tab. 3: Pro doplnění 100 g N-látek musí být použito následující množství různých krmiv: krmivo

sójový extrahovaný šrot bob koňský hrách lupina (žlutá) řepkový extrahovaný šrot úsušky sušené odstředěné mléko kukuřičný lepek

potřebné množství krmiva (g)

obsažené množství lysinu (g)

obsažené množství methioninu (g)

227 385 444 263 278 588 286 159

6,6 6,3 7,0 5,1 5,3 4,1 8,0 1,5

1,5 0,8 0,8 0,6 1,9 1,5 2,6 2,3

Tab. 4: Maximální dávka (%) vybraných bílkovinných nosičů v krmných směsích pro nosnice a výkrm drůbeže krmivo bob koňský hrách lupina (žlutá) řepkový extrahovaný šrot

nosnice

výkrm drůbeže

10 10 10 5

15 30 10 30 Úspěch ve stáji 1/2000

19

Doubrava

Inseminační stanice kanců Doubrava Průměrné procento březosti přes 93 % v chovu s tisícem prasnic, to je slušná vizitka s kterou se nemůže pochlubit každý chovatel. A protože neexistují zázračná řešení a takovéto výsledky bývají podloženy tvrdou prací, navštívili jsme pana Václava Hejtmance, majitele Inseminační stanice kanců (ISK) Doubrava, aby se s námi podělil o své poznatky a prozradil nám, jak takovýchto výsledků dosáhl. Václav Hejtmanec má v chovu prasat dlouholeté zkušenosti. Po zrušení krajské karantény kanců v Doubravě koupil opuštěný areál, investoval do prvních devíti zvířat a od 1.dubna 1996 provozuje inseminační stanici kanců. Od té doby se počet odebíraných zvířat mnoho nezměnil, dnes je zde ustájeno 15 kusů. Je to způsobeno tím, že na větší počet zvířat by museli Hejtmancovi najmout zaměstnance, tady laborantku, ovšem poté by již ztratili „punc“ rodinného podniku a individuální přístup jak ke zvířatům, tak k zákazníkům. Kanci jsou nakupováni na dražbách a aukcích v 6 až 7 měsících věku po té, co obdrží státní registr. Pan Hejtmanec je pečlivě vybírá podle jejich parametrů a exteriéru. Určující je plemeníkův přírůstek v testu a výška hřbetního špeku. Kanci jsou nakupováni z šlechtitelského chovu prasat J – HYB Jakubovický Dvůr. Zavedení systému SEUROP se chovatel rozhodně neobává, jeho kanci ve zmasilosti určitě obstojí. Již několik měsíců totiž vybírá pouze kance s 63 % libové svaloviny a více. Na ISK Doubrava stojí kanci plemen bílé otcovské (BO), syntetická linie (SL) 8450, LI 96 (large white x belgická landrasa) a bílé ušlechtilé (BU). Maximální věk kanců na inseminační stanici je udržován do 3 let. Zákazníci, kterým je distribuováno cca 2 500 inseminačních dávek měsíčně, si vybírají kance zejména podle jeho parametrů a dále podle dřívějších zkušeností s jeho plodností.

Výsledky hovoří za vše Plemeníci se odebírají třikrát týdně – v pondělí, ve středu a v pátek. Sperma se uchovává v chladírně při teplotě 17 až 18°C, což je teplota cca o 1 stupeň vyšší, než bylo doporučováno dříve. Denně paní Hejtmancová sleduje pohyblivost, objem a hustotu ejakulátů za účelem optimalizace ředění spermatu. Jednou měsíčně se odběr odesílá k morfologickému vyšetření na výzkumné pracoviště. Norma vyžaduje 1,5 miliardy spermií v inseminační dávce. Běžná dávka ze stanice pana Hejtmance obsahuje 3 miliardy spermií. Vysoká koncentrace spermií (dvojnásobek normy) je navíc

Tab. 1: Krmná směs na ISK Doubrava Komponent % pšenice 40 ječmen 20 oves 25 sójový extrahovaný šrot 11,3 (44 % NL) TRI-ZUCHT G premix 4 od firmy SCHAUMANN

Úspěch ve stáji 20


umocněna výbornou kvalitou, která zaručuje vysokou březost prasnic. Ta je patrná z výsledků jednoho velkochovu (příloha 1) a jednoho malochovu (příloha 2), kam jsou distribuovány ID z ISK Doubrava. Rozvoz ID provádí pan Hejtmanec se synem vždy dopoledne, po odběru. Přípravky k ředění a uchování spermatu jsou používány dva: Kare, což je dvoudenní ředidlo české výroby a zahraniční pětidenní Androstar. S tímto Kare je cena ID 50 až 55 Kč. Při použití jednostupňového Androstaru je cena 64 Kč. Dávky od všech kanců jsou prodávány za shodnou cenu, rozdíl způsobuje pouze ředidlo. Nutno podotknout, že při vysoké kvalitě se jedná o nejnižší cenu v okolí. Parametry plodnosti kanců, měřené například objemem ejakulátu, jsou také nadprůměrné, jeden z plemeníků dává pravidelně více než 700 ml v nadprůměrné hustotě. Výsledky plodnosti lze z valné části přičíst individuálnímu přístupu a bezchybné výživě. Tyto dva faktory nejvíce ovlivňují biologickou hodnotu inseminačních dávek. Přístup a welfare zvířat v tomto chovu lze demonstrovat třeba na nedělním sprchování zvířat nebo pravidelných procházkách snižujících nudu a nervozitu.

Výživa plemenných kanců – oříšek pro specialisty Výživu plemeníků zajišuje orná půda o rozloze 3,5 ha, kde Hejtmancovi pěstují krmné obilniny. Krmné směsi se vyrábějí mobilním míchacím strojem ve spolupráci s firmou Schaumann. Kanci dostávají denně 4 kg krmné směsi s přídavkem 70 g doplňkového krmiva Dynamik. Součástí KD je i cca 1 kg krmné mrkve.V celé krmné dávce je dostatek stopových prvků (mě, železo, zinek, mangan, jód, selen), vitamí-

Tab. 2: Parametry KS na ISK Doubrava Živina g Mep 12,25 MJ NL 148 vláknina 52 vápník 9,6 fosfor 6,0 sodík 2,1 hořčík 1,6 lysin 8,76 met+cys 6,07 treonin 4,86 tryptofan 1,83 vit. A 14,5 tis. m.j. vit. D 2,0 tis. m.j. vit. E 82,5 mg

„Druhé šunky“, tedy široké plece, jsou u řezníků velmi žádané. nů (C, B1, B2, B6, B12, biotin) a dále je obsažena řada specifických látek (vit. K, niacin, cholin, kys, pantotenová a listová atd.) důležitých pro vysokou biologickou hodnotu ejakulátu.

Cílem je dlouhodobá spolupráce Pan Hejtmanec má hlubokou znalost problematiky chovu prasat, zejména praktické stánky věci. Smyslem jeho práce není jen prodej inseminačních dávek, chce, aby profitovali chovatelé, jimž ID dodává. Jeho cílem je prosperita celého odvětví. Dle jeho slov je největším problémem dotova-

ný dovoz vepřového masa z EU a následné kolísání cen. „Nechtějme za prasata 40 Kč, pak se trh zase po dovozu zhroutí, stačí nám jen přiměřená cena, ale stabilní,“ říká Václav Hejtmanec. Do nového milénia pomýšlejí Hejtmancovi na změnu balení inseminačních dávek. Líbily by se jim jednorázové recyklovatelné tuby, ze kterých by se dávky nemusely přelévat, tak jako dosud, ale jen nahřát a použít. Do budoucna se chystá barvení spermatu speciální barvou, aby u zákazníků nemohlo dojít k záměně dávek z jednotlivých dnů odběru. Ing. Magda Podroužková Ing. Milan Masopust Ing. František Meixner

Příloha 1: Plodnost kanců z ISK Doubrava ve velkochovu s kapacitou 1 000 prasnic za 8 měsíců roku 1999 Kanec registr KVR 9 ARY 16 KVR 22 KVR 1 HYB 49 ANG 135 KVR 7 HYB 50 KAC 25 VOX 31 VOX 35 ANG 136 Celkem inseminace Kanci v přirozené plemenitbě v tomto chovu

Prasnic zapuštěných 4 24 10 80 53 120 244 42 140 195 164 123 1 319 425

Prasnic přeběhnutých 0 0 1 13 6 7 23 2 8 6 9 8 110 21

Procento březosti 100 100 90 83,7 88,6 94,1 90,5 95,2 94,2 96,9 94,5 93,4 93,5 94,8

Příloha 2: Plodnost kanců z ISK Doubrava v malém chovu, rodinná farma s 10 prasnicemi Rok 1993 1994 1995 1996 1997 1998

Průměrná plodnost % 89 91 93 94 93 93

Počet odchovaných selat na prasnici za rok, průměr z jednotlivých let, rodinná farma s 10 prasnicemi Prasnice č. 1 Prasnice č. 2 Prasnice č. 3 Prasnice č. 4 Prasnice č. 5 Prasnice č. 6 Prasnice č. 7 Prasnice č. 8 Prasnice č. 9 Prasnice č. 10

24 27 23 21 22 18 24 19 20 36*

*rekordmanka která se v prvním roce oprasila 3krát a odchovala 42 selat!

Vydávání povoleno: 15.2.1996, RR/330718/96 • Vydavatel: SCHAUMANN ČR s.r.o. • Adresa redakce: nám. Svobody 35, 387 01 Volyně, tel. 0342/ 372 376, 372 379, e-mail: [email protected], internet: www.schaumann.cz • Šéfredaktor: ing. Dušan Kořínek, překlady: ing. Lenka Vorschneiderová • Uzávěrka 3.1.2000 • Číslo 1/2000 • Sazba: PTS s.r.o. Vodňany • Tisk: Typodesign List České Budějovice • Neprodejné

Úspěch ve stáji BAKTERIE MLĚČNÉHO KVAŠENÍ LACTOSAN STARTERKULTUREN. NOSNICE Ekologický chov nosnic. Odborný časopis pro moderní chov zvířat a výživu

Recommend Documents