UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA Katedra geografie

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA Katedra geografie

Jana VOZNIČKOVÁ

ATLAS PODNEBÍ ČESKA (2007) – ATLAS PODNEBÍ ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY (1958): SROVNÁNÍ OBSAHU KLIMATICKÝCH CHARAKTERISTIK

Bakalářská práce

Vedoucí práce: doc. RNDr. Miroslav Vysoudil, CSc.

Olomouc 2008 1

Prohlašuji, že jsem zadanou práci řešila samostatně. Všechny použité zdroje jsem uvedla v seznamu literatury na konci práce. Děkuji vedoucímu bakalářské práce doc. RNDr. Miroslavu Vysoudilovi, CSc. za odbornou pomoc a cenné rady. Také děkuji panu RNDr. Radimu Tolaszovi Ph.D. za odborné rady při zpracování klimatických charakteristik, použitých z Atlasu podnebí Česka (2007).

V Olomouci dne 13. 4. 2008

…………………………………

2

3

4

OBSAH 1. Úvod………………………………………………………………………..….…6 2. Cíle práce…………………………………………………………………...….…7 3. Použitá metodika ………………………………………………………….…...…8 3. 1 Obsahové srovnání…………………………………………………..……….8 3. 2 Srovnání klimatických normálů (dlouhodobých průměrů)………….……….8 3.2.1. Seznam meteorologických stanic použitých při zpracování klimatických charakteristik (dlouhodobých průměrů)……………………………….……10

4. Srovnání obsahové stránky atlasů (tab. 2-12 a doplňující texty).………….....…11 5. Srovnání klimatických normálů (dlouhodobých průměrů)…………………...…25 5. 1 Teplota vzduchu………………………………………………………..…...25 5. 2 Srážky………………………………………………………………..….….38 5. 3 Sníh………………………………………………………………….…..….47 5. 4 Vlhkost vzduchu………………………………………………………....….51 5. 5 Sluneční záření, sluneční svit a oblačnost……………………………..…..53 6. Shrnutí a diskuze výsledků…………………………………………………..…60 7. Závěr……………………………………………………………………..…..…62 8. Summary……………………………………………………………………..…63 9. Seznam literatury…………………………………………………………..…...64 10. Seznam příloh…………………………………………………………….….…65

5

1 ÚVOD Atlas podnebí Československa a Atlas podnebí Česka jsou naše jediná dvě kartografická díla, pojednávající komplexně o klimatu České republiky. Atlas podnebí Česka navazuje na Atlas podnebí Československé republiky, proto se jejich srovnání a zjištění klimatických změn za posledních 100 let přímo nabízí. K Atlasu podnebí Československé republiky (1958) vyšly doplňující publikace. Jedna z nich je Podnebí Československé socialistické republiky – Tabulky (1960). Tato publikace vycházela z období pozorování 1901-1950 a obsahuje i ty údaje, které nejsou v Atlasu podnebí Československé republiky zmapovány. Další navazující publikace Podnebí

Československé

socialistické

republiky

–

Souborná

studie

(1969) a Agroklimatické podmienky (ČSSR) (1975) zaznamenávají období pozorování do roku 1960. Další souhrnné zpracování od roku 1960 dlouhou dobu chybělo. Až v roce 2007 byl vydán Atlas podnebí Česka, zpracovávající období 1961-2000. K němu nebyly vydány žádné doplňující publikace. Pro vyhodnocení jednotlivých charakteristik byla využita data klimatologické databáze ČHMÚ CLIDATA. Abych mohla porovnat klimatologické charakteristiky obou atlasů, musela jsem ČHMÚ o data požádat. V této bakalářské práci jsem srovnala pouze ty klimatologické prvky, ke kterým jsem měla data z ČHMÚ k dispozici. Téměř celá tato práce vychází z rozboru tabulek, ve kterých jsem srovnala údaje z obou období.

6

2 CÍLE PRÁCE Cílem bakalářské práce bylo provést srovnání Atlasu podnebí Česka (2007) a Atlasu podnebí Československé republiky (1958). V první části je provedeno srovnání obsahu, druhá část je zaměřena na srovnání odpovídajících si klimatických charakteristik podle zpracovaných časových období. Cílem bylo prezentovat rozdíly klimatických normálů (dlouhodobých průměrů) 1901-1950 a 1961-2000. K tomuto účelu byl vytvořen soubor stanic měření, které posloužily při zpracování klimatických charakteristik ČR v atlasech z roku 1958 i 2007. Rozšiřujícími přílohami jsou tabulky a mapy.

7

3 POUŽITÁ METODIKA 3.1 OBSAHOVÉ SROVNÁNÍ Obsahové

srovnání

jsem

provedla

přesným

porovnáním

obou

atlasů.

Neporovnávala jsem pouze podle obsahu, ale listovala jsem v jednotlivých kapitolách. Obzvláště v Atlasu podnebí Česka (2007) nejsou v obsahu uvedeny zdaleka všechny zobrazené mapy ani použité grafy. Vše bylo potřeba vypsat a brát v úvahu při porovnání s obsahem Atlasu podnebí Československa (1958). Vzhledem k velkému množství map jsem porovnání zhodnotila formou tabulky v kapitole 4. Společné klimatické mapy by se zbytečně opakovaly a v tabulce je srovnání obsahu mnohem přehlednější. Jelikož Atlas podnebí Československa (1958) neobsahuje žádné grafy, nebudu uvádět dlouhý seznam grafů, zobrazených pouze v Atlasu podnebí Česka (2007). Účelem této práce bylo srovnat hlavně zmapované prvky.

3.2 SROVNÁNÍ KLIMATICKÝCH NORMÁLŮ (DLOUHODOBÝCH PRŮMĚRŮ) K účelu srovnání klimatických normálů jsem nejprve vytvořila soubor meteorologických stanic, prezentovaných v obou atlasech. Těchto stanic bylo celkem 80. Z nich jsem vybírala ty nejvhodnější. Kritéria výběru byla především podle polohy (zeměpisná šířka, zeměpisná délka, nadmořská výška) a také podle pozorovacího programu. Dbala jsem na to, aby vybrané meteorologické stanice byly rozmístěny po celé České republice a také, aby se na nich zaznamenávalo co nejvíce klimatických charakteristik, potřebných pro mou bakalářskou práci. V některých případech se stalo, že název stanice odpovídal, ale poloha stanice se změnila. Takové stanice jsem nepoužila, abych zabránila případným nepřesnostem. Tímto výběrem se mi počet meteorologických stanic, se kterými dále pracuji v celé bakalářské práci, snížil na konečných 24 stanic. Data potřebná k Atlasu Československé republiky (1958) jsem vyhledala ve studii Podnebí Československé socialistické republiky – Tabulky. Vzhledem k tomu, že k Atlasu podnebí Česka (2007) nebyly vydány žádné tabulky, musela jsem o data požádat ČHMÚ. Z jejich údajů jsem si vypočítala potřebné

8

průměry u všech klimatických charakteristik za období 1961-2000 (výjimkou jsou dny se sněžením, tady jsem měla poskytnuty informace za období 1971-2000). Srovnání je provedeno v tabulkách, v kapitole 5. Některé rozdíly klimatických normálů (dlouhodobých průměrů) 1901-1950 a 1961-2000 jsem zakreslila do přiložených map na konci práce (obr. 1 – obr. 27).

9

Tab. 1: SEZNAM METEOROLOGICKÝCH STANIC POUŽITÝCH PŘI SROVNÁNÍ KLIMATICKÝCH CHARAKTERISTIK OBOU ATLASŮ

Stanice

Nadm.výška

Z.š.

Kroměříž Luhačovice Vráž Tábor Třeboň Pardubice Cheb Karlovy Vary Lysá Hora Opava Vítkov Vsetín Praha, Karlov Desná Milešovka Liberec Teplice Strážnice na Moravě Klatovy Olomouc - Holice Semčice Litomyšl Rožmitál pod Třemšínem Havlíčkův Brod

235 254 433 461 429 225 471 377 1322 270 480 387 232 772 833 398 255 176 430 210 234 351 524 455

49°17´ 49°06´ 49°23´ 49°26´ 49°00´ 50°00´ 50°04´ 50°13´ 49°32´ 49°55´ 49°46´ 49°20´ 50°04´ 50°47´ 50°33´ 50°46´ 50°39´ 48°53´ 49°23´ 49°34´ 50°22´ 49°51´ 49°36´ 49°36´

Z.d. 17°21´ 17°45´ 14°07´ 14°39´ 14°46´ 15°44´ 12°23´ 12°52´ 18°26´ 17°52´ 17°45´ 17°59´ 14°25´ 15°19´ 13°55´ 15°01´ 13°49´ 17°20´ 13°18´ 17°17´ 15°00´ 16°19´ 13°51´ 15°34´

Teplota vzduchu x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

10

Srážky

Sníh

x x

x x

x x x x x x x x x

x x x x x x x x x

x x x x x x x x x x x

x x x x x x x x x x x

Vlhkost vzduchu x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

Slun.svit a oblačn. x x

Vítr x x

x x x x x x x x x x x x x x

x x x x x x

x x

4 SROVNÁNÍ OBSAHOVÉ STRÁNKY ATLASŮ Po stránce obsahové se oba atlasy liší hlavně množstvím informací. Atlas podnebí Česka (2007) obsahuje větší množství informací než Atlas podnebí Československé republiky (1958). Je obohacen o 150 grafů, obsahuje vysvětlující text, názorné obrázky, tabulky a celkově zobrazuje o 211 map více.

Atlas podnebí Československa (1958)

obsahuje pouze předmluvu a úvod, kde si můžeme stručně přečíst základní informace o vzniku každé mapy. Najdeme v něm pouze jediný graf – průměrnou teplotu půdy. Dále pak navíc obsahuje větší množství fenologických charakteristik. Tyto i ostatní obsahové rozdíly jsou dobře viditelné v tabulce, kterou jsem pro lepší přehlednost srovnání obou atlasů vytvořila.

Atlas podnebí Československé republiky Tento atlas je podle mého názoru je prakticky uspořádán a práce s ním je velmi snadná. Obsahuje všechny potřebné základní informace o klimatografii Československa. Pro tento účel byl také vytvořen. Obsah atlasu je přehledně vypsán na prvním dvojlistu. U každého klimatického prvku je uvedeno číslo listu, na kterém najdeme vypracovanou mapu.

Jednotlivé

mapy

podávají

informaci

o

průměrné

hodnotě

z období

pozorování 1901-1950. V úvodu je napsán způsob výpočtu průměrné hodnoty u jednotlivých klimatických prvků a stručné vysvětlení, jakým způsobem byly mapy vypracovány. Vedle map klimatických prvků obsahuje atlas jako samostatnou část sérii fenologických map. Jejich účelem je podat bioklimatologickou charakteristiku v průběhu vegetace a provádění většiny zemědělských prací. Všechny mapy jsou zakresleny v měřítku 1: 1000 000. Celkem je v tomto atlasu 89 listů map. Atlas je uzavřen grafickou částí, zobrazující jednak průměrnou teplotu půdy pro několik vybraných míst (Klatovy, Brno, Roudnice, Čáslav, Bzenec, Havlíčkův Brod, Hurbanovo a Rimská Sobota), jednak průběh teploty v půdě ve srovnání s průběhem počasí za mimořádně teplého léta a za mimořádně chladné zimy. Znázornění průběhu teploty v půdě za extrémních podmínek umožňuje přibližnou představu o její amplitudě.

11

Atlas podnebí Česka Atlas podnebí Česka vyšel v roce 2007. Vydal jej Český hydrometeorologický ústav a Univerzita Palackého v Olomouci. Patří k nejkomplexnějším publikacím o klimatu České republiky. Na 255 stranách je téměř 300 map, 150 grafů a množství názorných fotografií s vysvětlujícím textovým doprovodem v češtině i angličtině. Mapy jsou v měřítkách 1: 1000 000, 1: 2000 000, 1: 5000 000 a 1: 3000 000. Po padesáti letech od vydání Atlasu podnebí Československa (1958) přináší tato publikace v jednotlivých kapitolách moderními metodami zpracované charakteristiky řady klimatických prvků: teplota vzduchu, srážky, sníh, vlhkost vzduchu a výpar, sluneční záření, sluneční svit a oblačnost,

tlak

vzduchu

a

vítr,

nebezpečné

atmosférické

jevy,

fenologické

charakteristiky, teplota půdy, dynamika klimatu, klimatické klasifikace. Atlas je členěn na 11 základních částí a zpracovává výsledky měření v období 1961-2000. Dlouhodobý pohled je doplněn zpracováním vybraných výjimečných situací v uplynulém období, mezi které patří i povodně z posledního desetiletí. Dílo doplňují tabelární přehledy klimatických, srážkoměrných a fenologických stanic, přehled značek atmosférických jevů a také elektronická verze díla na přiloženém CD. (http://www.upol.cz/fileadmin/zuparchiv/XVI/cislo23.pdf)

12

Seznam map v Atlasu podnebí Československé republiky (1958) a v Atlasu podnebí Česka (2007) Pozn.: V tabulkách 2-12 používám zkratky A a N. A = mapa je součástí atlasu N = mapa není součástí atlasu

Tab. 2 Přiložené mapy Atlas Atlas podnebí podnebí ČSR Česka

I. PŘILOŽENÉ MAPY Správní rozdělení ČSR

A

N

Hydrologická mapa povodí

A

N

Lesní oblasti

A

N

Klasifikace klimatu podle klimatické oblasti ČSR

A

N

Fyzická mapa

A

A

Půdní typy

A

N

Klimatické oblasti podle Köppenovy klasifikace

N

A

Klimatické oblasti podle Quittovy klasifikace

N

A

Klimatické oblasti podle klasifikace z Atlasu podnebí ČSR 1958

N

A

POČET

6

4

Klimatické oblasti podle klasifikace z Atlasu podnebí ČSR 1958 jsou zmapovány v Atlasu podnebí Česka (2007). Podnebí je rozděleno na 3 oblasti (teplá, mírně teplá a chladná), které jsou dále rozděleny na 9 podoblastí a 19 okrsků (R.Tolasz, 2007). Atlas podnebí Československa (1958) obsahuje mapový list s Klasifikací klimatu podle klimatické oblasti ČSR. Území ČR je rozděleno opět na 3 klimatické oblasti (teplá, mírně teplá a chladná), které jsou dále rozděleny na 12 podoblastí (E. Quitt, 1975). Atlas podnebí Česka (2007) obsahuje navíc 2 mapy klimatických klasifikací. Jedná se o mapy Köppenovy klasifikace a Quittovy klasifikace. Köppenova klasifikace je nejvíce uznávaná. Tato mapa je rozdělena podle ročního průběhu teplot a srážek ve vztahu k vegetaci. Rozděluje klimatická pásma na pásma A až E a v nich se rozlišuje na dalších 11 typů. Mapa podle Quittovy klasifikace je rozdělena na 23 jednotek v oblastech teplá, mírně teplá a chladná. Jednotky jsou kombinacemi hodnot 14 klimatologických charakteristik (R.Tolasz, 2007).

13

Atlas podnebí Československa (1958) obsahuje navíc mapu správního rozdělení ČSR, hydrologickou mapu povodí, lesní oblasti a mapu půdních typů. Ta je zobrazena zřejmě proto, že tento atlas obsahuje poměrně velké množství fenologických charakteristik. Ani jeden z atlasů neobsahuje mezoklimatickou mapu ČR, což bych uvítala alespoň u Atlasu podnebí Česka (2007). Mezoklima se vytváří pod bezprostředním vlivem georeliéfu, jeho aktivního povrchu a za spoluúčasti člověka. Člověk zasahuje do krajiny čím dál tím více a také je v ovzduší mnohem více emisí, proto je jistě pro mnoho lidí důležité, v jak moc znečištěném ovzduší si například postaví dům apod.

Tab. 3 Mapy teplotních charakteristik Atlas Atlas podnebí podnebí ČSR Česka

II. TEPLOTA VZDUCHU Průměrná teplota vzduchu v lednu

A

A

Průměrná teplota vzduchu v únoru

A

A

Průměrná teplota vzduchu v březnu

A

A

Průměrná teplota vzduchu v dubnu

A

A

Průměrná teplota vzduchu v květnu

A

A

Průměrná teplota vzduchu v červnu

A

A

Průměrná teplota vzduchu v červenci

A

A

Průměrná teplota vzduchu v srpnu

A

A

Průměrná teplota vzduchu v září

A

A

Průměrná teplota vzduchu v říjnu

A

A

Průměrná teplota vzduchu v listopadu

A

A

Průměrná teplota vzduchu v prosinci

A

A

Roční průměrná teplota vzduchu

A

A

Průměrná sezónní teplota vzduchu

N

A

Průměrná teplota vzduchu ve vegetačním období IV. – IX.

A

A

Začátek období s průměrnou denní teplotou vzduchu 0 °C a vyšší

A

N

Konec období s průměrnou denní teplotou vzduchu 0 °C a vyšší

A

N

Délka období s průměrnou denní teplotou vzduchu 0 °C a vyšší

A

N


A

A


A

A


A

A


A

A


A

A


A

A


A

A


A

A


A

A

Průměrný roční počet dní s průměrnou denní teplotou vzduchu 20 °C a více

N

A

Průměrné datum prvního výskytu průměrné denní teploty vzduchu 20 °C a více

N

A

Průměrné datum posledního výskytu průměrné denní teploty vzduchu 20 °C a více

N

A

Průměrný počet letních dnů v roce

A

A

14

Průměrný roční počet tropických dní

N

A

Průměrný roční počet tropických nocí

N

A

Průměrný počet ledových dnů v roce

A

A

Průměrný počet mrazových dnů v roce

A

A

Průměrné datum prvního mrazového dne

A

A

Průměrné datum posledního mrazového dne

A

A

Průměrný počet dní s přízemním mrazem

N

A

Průměr ročních maxim teploty vzduchu

N

A

Průměr měsíčních maxim teploty vzduchu (12 map: leden – prosinec)

N

A

Průměr denních maxim teploty vzduchu (12 map: leden – prosinec)

N

A

Průměr ročních minim teploty vzduchu

N

A

Průměr měsíčních minim teploty vzduchu (12map: leden – prosinec)

N

A

Průměr denních minim teploty vzduchu (12 map: leden – prosinec)

N

A

Průměrná denní amplituda teploty vzduchu (12 map: leden – prosinec)

N

A

Průměrný roční počet dní s přechodem přes 0 °C

N

A

Průměrný roční počet dní bez mrazu

N

A

Průměrný roční počet arktických dní

N

A

Termická kontinentalita podnebí podle Gorczyńského

N

A

POČET

31

102

Počet map vypovídajících o teplotě vzduchu je v obou atlasech nejvíce. V Atlase podnebí Česka (2007) je tato charakteristika mnohem podrobnější, než v Atlase podnebí Československa (1958). Je to dáno zcela jistě novými způsoby měření a také větším zájmem o zjištění co nejvíce informací o oteplování. Atlas podnebí Česka (2007) obsahuje navíc mapy ročních, měsíčních a denních minim i maxim teplot vzduchu. Výskyt extrémů jednotlivých klimatických prvků nebyl pro Atlas podnebí Československa (1958) mapově zpracován. V úvodu atlasu se jako důvod uvádí to, že výskyt extrémů obvykle nepřipadá na stejný měsíc v celé republice, a proto není možné mapově zobrazovat případy nesoučasné. Dalším srovnávacím prvkem je počet tropických dní a tropických nocí. Tyto údaje sice najdeme v Tabulkách k Atlasu podnebí Československa (1958), ale mapově zpracovány nejsou. Podle mého názoru je to tím, že se tropické dny a noci v období 1901-1950 vyskytovaly opravdu velmi zřídka. Nelze si také nevšimnout, že začátek, konec a délka trvání s průměrnou denní teplotou 0 °C a více byla v Atlase podnebí Česka (2007) zaměněna za hodnoty, kde se uvádí začátek, konec a délka trvání s průměrnou denní teplotou 20 °C a více.

15

Tab. 4 Mapy srážkových charakteristik Atlas Atlas podnebí podnebí ČSR Česka

III. SRÁŽKY Průměrný úhrn srážek v lednu

A

A

Průměrný úhrn srážek v únoru

A

A

Průměrný úhrn srážek v březnu

A

A

Průměrný úhrn srážek v dubnu

A

A

Průměrný úhrn srážek v květnu

A

A

Průměrný úhrn srážek v červnu

A

A

Průměrný úhrn srážek v červenci

A

A

Průměrný úhrn srážek v srpnu

A

A

Průměrný úhrn srážek v září

A

A

Průměrný úhrn srážek v říjnu

A

A

Průměrný úhrn srážek v listopadu

A

A

Průměrný úhrn srážek v prosinci

A

A

Roční průměrný úhrn srážek

A

A

Průměrný úhrn srážek ve vegetačním období IV. – IX.

A

A

Průměrný úhrn srážek v zimním období X. – III.

A

N

Průměrný sezónní úhrn srážek - jaro, léto, podzim, zima – 4 mapy

N

A

Stupeň nerovnoměrnosti ročního vchodu srážek

N

A

Průměrný roční počet srážkových dní s úhrnem ≥ 0,1 mm

N

A


A

A


N

A


A

A

Průměrná roční maxima denních úhrnů srážek

N

A

Průměrná roční maxima dvoudenních úhrnů srážek

N

A

Průměrná roční maxima třídenních úhrnů srážek

N

A

Průměrná měsíční maxima srážek

N

A

Jednodenní absolutní maxima srážek

N

A

Dvoudenní absolutní maxima srážek

N

A

Třídenní absolutní maxima srážek

N

A

Poměr absolutních maximálních denních úhrnů srážek ke stoletému odhadu

N

A

Poměr absolutních maximálních dvoudenních úhrnů srážek ke stoletému odhadu

N

A

Poměr absolutních maximálních třídenních úhrnů srážek ke stoletému odhadu

N

A

Odhady 5, 10, 15, 20, 30 a 40minutových úhrnů srážek pro dobu opakování 2 roky

N

A

Odhady 1, 3, 6, 12, 18 a 24hodinových úhrnů srážek pro dobu opakování 2 roky

N

A

Počet epizod sucha podle hodnot SPI pro 1 měsíc

N

A

Podíl měsíců zasažených epizodami sucha podle hodnot SPI pro 1 měsíc (leden-prosinec)

N

A

Průměrná délka trvání epizod sucha podle hodnot SPI pro 1 měsíc

N

A

Počet epizod sucha podle hodnot SPI pro 3 měsíce

N

A

Podíl měsíců zasažených epizodami sucha podle hodnot SPI pro 3 měsíce (leden-prosinec)

N

A

Průměrná délka trvání epizod sucha podle hodnot SPI pro 3 měsíce

N

A

Počet epizod sucha podle hodnot Palmerova Z-indexu

N

A

Podíl měsíců zasažených epizodami sucha podle hodnot Palmerova Z-indexu (duben-září) Podíl měsíců zasažených epizodami sucha podle hodnot Palmerova indexu intenzity sucha (dubenzáří)

N

A

N

A

Podíl let s hodnotou Langova deštného fatoru < 70

N

A

Vymezení oblastí podle Langova dešťového faktoru

N

A

Medián indexu meteorologicky možného sucha

N

A

16

Percentil indexu meteorologicky možného sucha

N

A

POČET 49

17

49

Srážky mají význam pro charakter přírodního prostředí i pro řadu oblastí lidské činnosti, například zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství apod. Nedostatek/přebytek srážek má za následek sucha/povodně, což způsobí člověku obrovské škody. Znalosti prostorového rozložení srážek jsou proto velmi důležité. Oba atlasy obsahují o srážkových úhrnech všechny základní informace, ale Atlas podnebí Česka (2007) je opět podrobnější. Stejně jako minima a maxima průměrných teplot nejsou v Atlasu podnebí Československa (1958) mapy maxim ročních, měsíčních a jednodenních až třídenních úhrnů srážek. Důvod je zřejmě ten, že extremita srážek je stále častější a proto bylo toto téma aktuálnější až v Atlasu podnebí Česka (2007). Stejně tak bych vysvětlila i výskyt map v Atlasu podnebí Česka (2007), týkajících se intenzity srážek. Atlas podnebí Česka obsahuje také navíc mapy týkající se srážkových indexů a meteorologického sucha. Jedná se o následující charakteristiky: Standardizovaný srážkový index pro 1 a 3 měsíce, Langův dešťový faktor, Palmerův index intenzity sucha, Palmerův Z-index a Index meteorologicky možného sucha.

17

Tab.5 Mapy sněhových charakteristik Atlas Atlas podnebí podnebí ČSR Česka

IV. SNÍH Průměrný počet dnů se sněžením v roce

A

A

Průměrný měsíční počet dní se sněžením v prosinci, v lednu, v únoru a v březnu - 4 mapy

N

A

Průměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou

A

A

Průměrné maximum sněhové pokrývky

A

A

Průměr měsíčních maxim výšky sněhové pokrývky v prosinci, v lednu, v únoru a v březnu – 4 mapy

N

A

Průměrné datum prvního dne se sněhovou pokrývkou

A

A

Průměrné datum posledního dne se sněhovou pokrývkou

A

A

Průměrný počet dnů od prvního do posledního dne se sněhovou pokrývkou

A

A

Průměrný počet dní se sněhovou pokrývkou v prosinci, v lednu, v únoru a v březnu – 4 mapy

N

A

Průměrný sezónní počet dní se sněhovou pokrývkou ≥ 10 cm

N

A


N

A


N

A


N

A

Relativní trvání sněhové pokrývky v období jejího výskytu

A

N

Průměrný sezónní počet dní s výškou nového sněhu ≥ 5 cm

N

A


N

A


N

A

Průměr sezónních úhrnů výšky nového sněhu

N

A

Průměrné datum prvního sněžení

N

A

Průměrné datum posledního sněžení

N

A

Průměr sezónních maxim vodní hodnoty sněhové pokrývky

N

A

POČET

7

28

V Atlase podnebí Československé republiky (1958) chybí mapy průměrných měsíčních počtů dní se sněžením v prosinci, v lednu, v únoru a v březnu. Tyto mapy bych pro představu, kolik dní v jednotlivých měsících sněží, do atlasu určitě zařadila. Stejně tak i maxima výšky sněhové pokrývky a počet dní se sněhovou pokrývkou v těchto měsících. Atlas obsahuje tyto hodnoty pouze roční. Za výhodu Atlasu podnebí Česka (2007) považuji i to, že obsahuje mapy, kde můžeme vyčíst průměrný počet dní se sněhovou pokrývkou ≥ 10 cm, ≥ 20 cm, ≥ 50 cm a ≥ 100 cm. Jediná charakteristika chybějící v Atlasu podnebí Česka (2007) je relativní trvání sněhové pokrývky v období jejího výskytu.

18

Tab. 6 Mapy vlhkosti vzduchu a výparu Atlas Atlas podnebí podnebí ČSR Česka

V. VLHKOST VZDUCHU A VÝPAR Průměrná roční relativní vlhkost vzduchu

N

A

Průměrná měsíční relativní vlhkost vzduchu v dubnu

N

A

Průměrná měsíční relativní vlhkost vzduchu v červenci

A

A

Průměrná měsíční relativní vlhkost vzduchu v prosinci

A

A

Průměrná měsíční relativní vlhkost vzduchu v červenci ve 14 hodin

A

A

Průměrný roční počet dusných dnů

N

A

Průměrný roční tlak vodní páry

N

A

Průměrný měsíční tlak vodní páry (leden, duben, červenec, říjen) – 4 mapy

N

A

Průměrný roční sytostní doplněk

N

A

Průměrný sytostní doplněk v letním půlroce (duben-září)

N

A

Průměrný roční úhrn výparu z vodní hladiny

N

A

Průměrný úhrn výparu z vodní hladiny v letním půlroce (duben-září)

N

A

Sezónní úhrn výparu z vodní hladiny (jaro, léto, podzim) – 3 mapy

N

A

Průměrný měsíční úhrn výparu z vodní hladiny - červenec

N

A

Průměrný roční úhrn referenční evapotranspirace

N

A

Průměrný úhrn referenční evapotranspirace v letním půlroce (duben-září)

N

A

Sezónní úhrn referenční evapotranspirace (jaro, léto, podzim) – 3 mapy

N

A

Průměrný měsíční úhrn referenční evapotranspirace – červenec

N

A

Průměrná roční vláhová bilance

N

A

Průměrná vláhová bilance v letním půlroce (duben-září)

N

A

Roční vláhová bilance v nejsušším roce 1973

N

A

Roční vláhová bilance v nejvlhčím roce 1981

N

A

POČET

3

28

Průměrná roční relativní vlhkost vzduchu se v podobě mapy v Atlasu podnebí Československa (1958) nevyskytuje, ale hodnoty jsou uvedeny v tabulkách. V atlase jsou znázorněny mapy relativní vlhkosti vzduchu v červenci, v prosinci a v červenci ve 14h. Žádné jiné mapy, týkající se vlhkosti vzduchu a výparu, v tomto atlasu nejsou uvedeny. Atlas podnebí Česka (2007) se podrobně zabýval zmapováním hodnot výparu z vodní hladiny, referenčním úhrnem evapotranspirace, vláhovou bilancí apod. Absenci map v Atlasu podnebí Československa (1958), týkajících se těchto charakteristik, si vysvětluji opět tím, že v roce 1961-2000 byly nové způsoby a metody měření, které umožnily zjistit tato data. Chybějící údaje v Atlasu podnebí Českoslovenka (1958) považuji za cenné, ale ne přímo nezbytné. Proto je v tomto atlasu nijak nepostrádám.

19

Tab.7 Mapy slunečního záření, slunečního svitu a oblačnosti VI. SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ, SLUNEČNÍ SVIT A OBLAČNOST Průměrný roční úhrn globálního záření

Atlas Atlas podnebí podnebí ČSR Česka N

A

Průměrný měsíční úhrn globálního záření (březen, červen, září, prosinec) – 4 mapy

N

A

Průměrný roční úhrn přímého záření

N

A

Průměrný roční úhrn doby trvání slunečního svitu

A

A

Průměrný měsíční úhrn doby trvání slunečního svitu (březen, červen, září, prosinec) – 4 mapy

N

A

Roční průměrná oblačnost

A

A

Průměrná oblačnost v září

A

N

Průměrná oblačnost v listopadu

A

N

Průměrný roční počet zamračených dní

A

A

Průměrný roční počet jasných dní

A

A

Průměrné trvání slunečního svitu ve vegetačním období IV. – IX.

A

N

POČET

7

14

V této kategorii se shodují 4 prvky. Jsou to: průměrný roční úhrn doby trvání slunečního svitu, průměrná roční oblačnost, průměrný roční počet zamračených dní a průměrný roční počet jasných dní. Atlas podnebí Česka (2007) obsahuje navíc mapu průměrného ročního úhrnu globálního záření, mapu úhrnu globálního záření za měsíce březen, červen, září a prosinec, průměrný roční úhrn přímého záření a průměrný měsíční úhrn doby trvání slunečního svitu za měsíce březen, červen, září a prosinec. Atlas podnebí Československa (1958) má více map, co se týká průměrné oblačnosti, navíc jsou tu mapy s oblačností v září a v listopadu. Poslední mapa, která chybí v Atlasu podnebí Česka (2007), je průměrné trvání slunečního svitu ve vegetačním období IV. – IX. Tuto mapu, dle mého názoru, zčásti nahrazuje mapové zpracování průměrného měsíčního úhrnu doby trvání slunečního svitu (březen, červen, září, prosinec).

20

Tab. 8 Mapy tlaku vzduchu a větrů Atlas Atlas podnebí podnebí ČSR Česka

VII. TLAK VZDUCHU A VÍTR Průměrný roční tlak vzduchu redukovaný na hladinu moře

N

A

Průměrný měsíční tlak vzduchu redukovaný na hladinu moře (leden-prosinec) – 12 map

N

A

Průměrná roční rychlost větru

A

A

Průměrná sezónní rychlost větru na jaře

N

A

Průměrná sezónní rychlost větru v létě

A

A

Průměrná sezónní rychlost větru na podzim

N

A

Průměrná sezónní rychlost větru v zimě

A

A

POČET

3

29

Roční a měsíční tlak vzduchu redukovaný na hladinu moře se dříve zřejmě neměřil, tyto hodnoty se nevyskytují ani v tabulkách k Atlasu podnebí Československa (1958). Rychlost větru na jaře a na podzim jsou zmapovány pouze v Atlasu podnebí Česka (2007) a je to dáno asi redukcí map v Atlasu podnebí Československa (1958).

Tab. 9 Mapy nebezpečných atmosférických jevů VIII. NEBEZPEČNÉ ATMOSFÉRICKÉ JEVY

Atlas Atlas podnebí podnebí ČSR Česka

Průměrný měsíční počet dní s bouřkou

N

A

Průměrný roční počet dní s bouřkou

A

A

Průměrný měsíční počet dní s kroupami

N

A

Průměrný roční počet dní s kroupami

N

A

Průměrný měsíční počet dní s mlhou

N

A

Průměrný roční počet dní s mlhou

A

A

Průměrný sezónní (květen-září) počet dní se srážkami 30 mm a více za jednu hodinu

N

A

Průměrný sezónní (květen-září) počet dní se srážkami 30 mm a více za 24 hodin

N

A

POČET

2

8

V kategorii nebezpečných atmosférických jevů jsou shodné pouze průměrné roční počty dní s bouřkou a mlhou. Ostatní charakteristiky byly do Atlasu podnebí Česka (2007) zařazeny spíše proto, že se tyto jevy v přírodě vyskytují čím dál častěji. Jsou to atmosférické jevy, které mohou mít negativní vliv na přírodní prostředí, hospodářskou činnost i život člověka. Atmosférické jevy jsou většinou lokálního charakteru a mají omezené trvání, proto není snadné vytvořit mapy těchto jevů.

21

Tab. 10 Mapy fenologických charakteristik IX. FENOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY

Atlas Atlas podnebí podnebí ČSR Česka

Počátek jarních polních prací

A

N

Počátek setí jarního ječmene

A

N

Počátek setí ovsa

A

N

Počátek sázení pozdních brambor

A

N

Počátek květu trnky obecné

A

N

Počátek květu jabloní

A

N

Rozkvět ozimého žita

A

N

Počátek senoseče

A

N

Počátek žní ozimého žita

A

N

Počátek žní jarního ječmene

A

N

Počátek žní ovsa

A

N

Počátek setí ozimého žita

A

N

Průměrné datum počátku kvetení třešně ptačí

N

A

Průměrné datum vcházení ječmene jarního

N

A

Průměrné datum metání ječmene jarního

N

A

Průměrné datum zralosti ječmene jarního

N

A

Průměrné datum vcházení pšenice ozimé

N

A

Průměrné datum metání pšenice ozimé

N

A

Průměrné datum zralosti pšenice ozimé

N

A

POČET

12

7

Atlas podnebí Československa (1958) obsahuje sérii fenologických map, které mají podat bioklimatickou charakteristiku území v průběhu vegetace a provádění většiny zemědělských prací. Je zde vybráno 12 map tak, aby charakterizovaly celé vegetační období a mohly sloužit k praktickým potřebám. V Atlasu podnebí Česka (2007) byly vybrány třešeň ptačí, ječmen jarní a pšenice ozimá. Změny fenologických fází rostlin jsou dobrým indikátorem změn klimatu.

22

Tab. 11 Teplota půdy (obsahuje pouze grafy) Atlas Atlas podnebí podnebí ČSR Česka

X. TEPLOTA PŮDY (grafy) Průměrné teploty půdy v Klatovech

A

N

Průměrné teploty půdy v Brně

A

N

Průměrné teploty půdy v Roudnici

A

N

Průměrné teploty půdy v Čáslavi

A

N

Průměrné teploty půdy v Bzenci

A

N

Průměrné teploty půdy v Havlíčkově Brodě

A

A

Průměrné teploty půdy v Hurbanovu

A

N

Průměrné teploty půdy v Rimské Sobotě

A

N

Průběh teploty v půdě a průběh počasí v Klatovech za mimořádně teplého léta 1947

A

N

Průběh teploty v půdě a průběh počasí v Klatovech za mimořádně tuhé zimy 1928-29

A

N

Průběh teploty v půdě a průběh počasí v Brně za mimořádně teplého léta 1947

A

N

Průběh teploty v půdě a průběh počasí v Brně za mimořádně tuhé zimy 1928-29

A

N

Průběh teploty v půdě a průběh počasí v Roudnici za mimořádně teplého léta 1947

A

N

Průběh teploty v půdě a průběh počasí v Roudnici za mimořádně tuhé zimy 1928-29

A

N

Průběh teploty v půdě a průběh počasí v Čáslavi za mimořádně teplého léta 1947

A

N

Průběh teploty v půdě a průběh počasí v Čáslavi za mimořádně tuhé zimy 1928-29

A

N

Průběh teploty v půdě a průběh počasí v Bzenci za mimořádně teplého léta 1947

A

N

Průběh teploty v půdě a průběh počasí v Bzenci za mimořádně tuhé zimy 1939-40

A

N

Průběh teploty v půdě a průběh počasí v Havlíčkově Brodě za mimořádně teplého léta 1947

A

N

Průběh teploty v půdě a průběh počasí v Havlíčkově Brodě za mimořádně tuhé zimy 1939-40

A

N

Průběh teploty v půdě a průběh počasí v Hurbanovu za mimořádně teplého léta 1947

A

N

Průběh teploty v půdě a průběh počasí v Hurbanovu za mimořádně tuhé zimy 1928-29

A

N

Průběh teploty v půdě a průběh počasí v Rimské Sobotě za mimořádně teplého léta 1937

A

N

Průběh teploty v půdě a průběh počasí v Rimské Sobotě za mimořádně tuhé zimy 1928-29

A

N

POČET

24

1

Toto srovnání teploty půdy se jako jediné netýká mapového srovnání. Oba atlasy obsahují pouze grafy a jediný údaj, který se shoduje, je průměrná teplota půdy v Havlíčkově Brodě. Atlas podnebí Česka (2007) udává ještě hodnoty o teplotě půdy v Doksanech a na stanici v Olomouci. Atlas podnebí Československa (1958) obsahuje grafickou část zobrazující průměrnou teplotu v půdě na vybraných místech a průběh teploty v půdě za mimořádně teplého léta a mimořádně chladné zimy.

23

Tab. 12 Mapy dynamiky klimatu Atlas Atlas podnebí podnebí ČSR Česka

XI. DYNAMIKA KLIMATU Průměrný úhrn srážek při situacích Wc, Wcs, NWc, Nc, Vfz v letním půlroce

N

A

Průměrný úhrn srážek při situacích Wc, Wcs, NWc, Nc, Vfz v zimním půlroce

N

A

Průměrný úhr srážek při situacích Wal, SWc1, SWc2, SWc3, B, Bp v letním půlroce

N

A

Průměrný úhr srážek při situacích Wal, SWc1, SWc2, SWc3, B, Bp v zimním půlroce

N

A

Průměrný úhrn srážek při situacích NEc, Ec, SEc, C, Cv v letním půlroce

N

A

Průměrný úhrn srážek při situacích NEc, Ec, SEc, C, Cv v zimním půlroce Poměr průměrných ročních srážek při situacích Wc, Wcs, NWc, Nc, Vfz a průměrných ročních srážek při situacích NEc, Ec, SEc, C, Cv

N

A

N

A

Úhrn srážek při povodňové situaci ve dnech 31. 7.-3. 8. 1977

N

A

Úhrn srážek při povodňové situaci ve dnech 17.-20. 7. 1981

N

A


N

A


N

A

Úhrn srážek při bouřkové situaci dne 1. 7. 1987

N

A

Úhrn srážek při bouřkové situaci dne 22. 7. 1998

N

A

Průměrný úhrn výšky nového sněhu při situacích Wc, Wcs, NWc, Nc, Vfz v zimním půlroce

N

A

Prům. úhrn výšky nového sněhu při situacích Wal, SWc1, SWc2, SWc3, B, Bp v zimním půlroce

N

A

Průměrný úhrn výšky nového sněhu při situacích NEc, Ec, SEc, C, Cv v zimním půlroce

N

A

Průměrná denní teplota vzduchu při situacích Sa, SWc1, Swa v zimním půlroce

N

A

Průměr maximální denní teploty ve dnech 14.-24. 1. 1982

N

A

Minimální teplota vzduchu dne 7. 1. 1985

N

A

Maximální teplota vzduchu dne 27. 7. 1983

N

A

Převládající směr a průměrná rychlost větru při situaci Wc

N

A

Převládající směr a průměrná rychlost větru při situaci Nc

N

A

Převládající směr a rychlost větru při situacích NEc a NEa

N

A

Převládající směr a rychlost větru při situaci Sa

N

A

Maximální nárazy větru dne 1. 3. 1990

N

A

Maximální nárazy větru dne 8. 11. 1982

N

A

Průměrný tlak vzduchu přepočtený na hladinu moře (situace Wc, Nc, Sa, NEc a NEa) POČET

N 0

A 27

Dynamika klimatu se jako jediná kategorie v Atlasu podnebí Československa (1958) nevyskytuje vůbec. V Atlasu podnebí Česka (2007) se jí jedna kapitola věnuje proto, že těchto situací v posledních desetiletích přibývá. Změna teploty, která je v dnešní době častým tématem, s sebou nese další klimatické změny. Například změny v množství a alokaci srážek, zvyšující intenzitu extrémních atmosférických jevů, jako jsou povodně, sucha, vedra a hurikány, změny zemědělských výnosů apod.

24

5 SROVNÁNÍ KLIMATICKÝCH NORMÁLŮ (DLOUHODOBÝCH PRŮMĚRŮ) V této kapitole porovnávám vybrané klimatologické charakteristiky. Zjišťuji, jak se změnily hodnoty klimatických charakteristik v období 1961-2000 (ve srovnání s obdobím 1901-1950).

Období 1901-1950 jsem si označila písmenem A a období

1961-2000 písmenem B.

(U některých charakteristik proběhlo měření až od roku

1921(1926)-1950 a 1976-2000 – i tato období jsem si pracovně označila písmeny A,B. Rozdíl je vypočítaná hodnota B-A, tedy: (1961/1981-2000) – (1901/1921/1926-1950). Rozdíl nám říká, jak se hodnoty klimatických charakteristik v období 1961-2000 změnily.

5.1 TEPLOTA VZDUCHU Tab. 13 Průměrná měsíční a roční teplota vzduchu období 1901-1950 1961-2000 rozdíl

stanice Kroměříž Kroměříž

I. -2,2 -1,6 0,6

II. -0,7 0,2 0,9

III 3,7 4,1 0,4

IV. V. VI. VII. 8,7 14,2 16,9 18,8 9,3 14,2 17,2 18,8 0,6 0,0 0,3 0,0

VIII. IX. X. 17,8 14,2 8,9 18,4 14,3 9,3 0,6 0,1 0,4

XI. XII. 3,7 -0,1 3,9 -0,4 0,2 -0,3

rok 8,6 9,0 0,4

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl

stanice Luhačovice Luhačovice

I. -2,5 -1,8 0,7

II. -1,2 -0,1 1,1

III 3,1 3,6 0,5

IV. V. VI. VII. 8,0 13,2 16,0 17,8 8,5 13,5 16,5 18,0 0,5 0,3 0,5 0,2

VIII. IX. X. 16,9 13,5 8,5 17,4 13,4 8,9 0,5 -0,1 0,4

XI. XII. 3,5 -0,2 3,8 -0,7 0,3 -0,5

rok 8,1 8,4 0,3

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl

stanice Strážnice Strážnice

I. -1,9 -1,4 0,5

II. III IV. V. VI. VII. -0,2 4,7 9,5 15,0 18,1 19,9 0,4 4,2 9,4 14,4 17,3 18,8 0,6 -0,5 -0,1 -0,6 -0,8 -1,1

VIII. IX. X. 18,8 14,9 9,5 18,5 14,4 9,4 -0,3 -0,5 -0,1

XI. XII. 4,2 0,8 4,3 -0,1 0,1 -0,9

rok 9,4 9,2 -0,2

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl

stanice Rožm.p.T. Rožm.p.T.

I. -2,6 -2,3 0,3

II. III -1,3 2,6 -1,4 2,4 -0,1 -0,2

IV. V. VI. VII. 6,9 12,3 15,4 17,1 6,9 12,3 15,3 17,3 0,0 0,0 -0,1 0,2

VIII. IX. X. 16,4 12,8 7,4 16,7 12,6 7,7 0,3 -0,2 0,3

XI. XII. 2,2 -1,3 2,4 -1,2 0,2 0,1

rok 7,3 7,4 0,1

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl

stanice Vráž Vráž

I. -2,6 -2,0 0,6

II. -1,4 -0,9 0,5

IV. V. VI. VII. 7,0 12,2 15,1 16,9 7,5 12,6 15,9 17,5 0,5 0,4 0,8 0,6

VIII. IX. X. 16,2 12,6 7,4 17,0 13,0 7,9 0,8 0,4 0,5

XI. XII. 2,2 -1,3 2,8 -0,7 0,6 0,6

rok 7,2 7,8 0,6

III 2,7 2,9 0,2

25

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl

stanice Tábor Tábor

I. -2,9 -2,7 0,2

II. III -1,4 2,5 -1,4 2,4 0,0 -0,1

IV. V. VI. VII. 6,9 12,6 15,4 17,1 7,3 12,6 15,9 17,5 0,4 0,0 0,5 0,4

VIII. IX. X. 16,2 12,6 7,4 16,8 12,9 7,7 0,6 0,3 0,3

XI. XII. 2,3 -1,2 2,5 -1,3 0,2 -0,1

rok 7,3 7,5 0,2

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl

stanice Třeboň Třeboň

I. -2,2 -2,1 0,1

II. III -1,0 3,0 -0,7 2,8 0,3 -0,2

IV. V. VI. VII. 7,5 12,9 15,9 17,7 7,7 12,9 16,2 17,7 0,2 0,0 0,3 0,0

VIII. IX. X. 16,9 13,0 7,8 17,0 12,9 7,8 0,1 -0,1 0,0

XI. XII. 2,7 -0,7 2,8 -0,9 0,1 -0,2

rok 7,8 7,8 0,0

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl

stanice Litomyšl Litomyšl

I. -2,4 -2,0 0,4

II. -1,2 -0,7 0,5

III 2,6 3,0 0,4

IV. V. VI. VII. 7,4 12,9 15,8 17,4 7,9 13,2 16,0 17,5 0,5 0,3 0,2 0,1

VIII. IX. X. 16,6 13,1 7,9 16,9 13,2 8,4 0,3 0,1 0,5

XI. XII. 2,9 -0,8 3,2 -0,7 0,3 0,1

rok 7,7 8,0 0,3

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl

stanice Pardubice Pardubice

I. -1,8 -1,2 0,6

II. III -0,6 3,6 -0,2 3,4 0,4 -0,2

IV. V. VI. VII. 8,2 13,6 16,5 18,4 8,5 13,7 16,8 18,5 0,3 0,1 0,3 0,1

VIII. IX. X. 17,4 13,7 8,5 17,9 13,9 8,7 0,5 0,2 0,2

XI. XII. 3,7 -0,1 3,9 0,1 0,2 0,2

rok 8,4 8,7 0,3

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl

stanice Klatovy Klatovy

I. -2,1 -1,8 0,3

II. -0,9 -0,7 0,2

III 3,1 3,3 0,2

IV. V. VI. VII. 7,3 12,4 15,3 17,1 7,7 12,7 15,8 17,6 0,4 0,3 0,5 0,5

VIII. IX. X. 16,4 12,9 7,7 16,9 13,2 8,1 0,5 0,3 0,4

XI. XII. 2,6 -0,8 3,0 -0,5 0,4 0,3

rok 7,6 7,9 0,3

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl

stanice Cheb Cheb

I. -2,5 -1,9 0,6

II. -1,6 -0,7 0,9

III 2,2 2,8 0,6

IV. V. VI. VII. 6,4 11,6 14,6 16,4 7,1 12,1 15,3 16,9 0,7 0,5 0,7 0,5

VIII. IX. X. 15,4 12,0 7,1 16,3 12,6 7,8 0,9 0,6 0,7

XI. XII. 2,0 -1,4 2,6 -0,8 0,6 0,6

rok 6,8 7,5 0,7

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl

stanice Karl.Vary Karl.Vary

I. -2,1 -2,7 -0,6

II. III IV. V. VI. VII. -1,1 2,4 6,9 12,2 15,2 16,9 -1,7 1,7 6,2 11,3 14,6 16,2 -0,6 -0,7 -0,7 -0,9 -0,6 -0,7

VIII. IX. X. XI. 15,9 12,3 7,3 2,4 15,6 11,7 7,0 1,7 -0,3 -0,6 -0,3 -0,7

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl

stanice Lysá Hora Lysá Hora

I. -6,5 -6,1 0,4

II. III -6,1 -2,8 -5,9 -3,1 0,2 -0,3

IV. 1,4 1,4 0,0

VIII. 11,0 11,4 0,4

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl

stanice Opava Opava

I. -2,2 -2,0 0,2

II. III -1,1 2,9 -0,8 2,8 0,3 -0,1

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl

stanice Vítkov Vítkov

I. -3,6 -3,3 0,3

II. -2,4 -2,0 0,4

III 1,6 1,7 0,1

XII. -0,9 -1,7 -0,8

rok 7,3 6,7 -0,6

X. 3,3 3,5 0,2

XI. XII. -1,7 -4,8 -1,5 -4,6 0,2 0,2

rok 2,5 2,6 0,1

IV. V. VI. VII. 7,8 13,1 16,0 17,9 7,8 13,0 16,2 18,0 0,0 -0,1 0,2 0,1

VIII. IX. X. 17,0 13,4 8,4 17,2 13,4 8,5 0,2 0,0 0,1

XI. XII. 3,4 -0,1 3,4 -0,3 0,0 -0,2

rok 8,0 8,1 0,1

IV. V. VI. VII. 6,6 11,9 14,8 16,9 6,4 11,9 15,3 16,9 -0,2 0,0 0,5 0,0

VIII. IX. X. 16,0 12,5 7,2 16,1 12,4 7,6 0,1 -0,1 0,4

XI. XII. 2,0 -1,6 2,2 -1,4 0,2 0,2

rok 6,8 7,0 0,2

V. 7,0 7,0 0,0

26

VI. VII. 9,8 11,8 9,9 11,8 0,1 0,0

IX. 8,0 7,9 -0,1

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl

stanice Olomouc Olomouc

I. -2,7 -2,2 0,5

II. -1,2 -0,7 0,5

III 3,4 3,5 0,1

IV. V. VI. VII. 8,5 13,9 16,6 18,5 8,9 14,2 17,0 18,8 0,4 0,3 0,4 0,3

VIII. IX. X. 17,7 14,0 8,7 18,2 14,0 8,8 0,5 0,0 0,1

XI. XII. 3,3 -0,5 3,7 -0,3 0,4 0,2

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl

stanice Vsetín Vsetín

I. -3,1 -2,8 0,3

II. III IV. V. VI. VII. -1,7 2,8 8,0 13,4 16,3 18,1 -1,4 2,3 7,3 12,6 15,7 17,4 0,3 -0,5 -0,7 -0,8 -0,6 -0,7

VIII. IX. X. XI. 17,1 13,6 8,5 3,5 16,5 12,7 8,3 3,4 -0,6 -0,9 -0,2 -0,1

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl

stanice Praha Praha

I. -0,5 -0,6 -0,1

II. 0,5 0,6 0,1

IV. V. VI. VII. 9,1 14,6 17,6 19,5 9,3 14,4 17,5 19,4 0,2 -0,2 -0,1 -0,1

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl

stanice Desná Desná

I. -4,9 -4,6 0,3

II. III -4,0 -0,8 -3,8 -0,9 0,2 -0,1

IV. 3,1 3,5 0,4

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl

stanice Semčice Semčice

I. -2,0 -1,6 0,4

II. -0,8 -0,5 0,3

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl

stanice Havl.Brod Havl.Brod

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl

rok 8,4 8,7 0,3

XII. -0,5 -0,8 -0,3

rok 8,0 7,7 -0,3

VIII. IX. X. 18,8 14,8 9,4 18,8 14,9 9,6 0,0 0,1 0,2

XI. XII. 4,3 0,8 4,4 0,7 0,1 -0,1

rok 9,4 9,5 0,1

V. VI. VII. 8,8 12,1 14,0 9,2 12,7 14,3 0,4 0,6 0,3

VIII. IX. X. 13,1 9,8 5,2 13,8 10,0 5,8 0,7 0,2 0,6

XI. XII. 0,1 -3,4 0,5 -3,1 0,4 0,3

rok 4,4 4,8 0,4

III 3,3 3,5 0,2

IV. V. VI. VII. 8,0 13,5 16,2 18,0 8,6 13,7 16,7 18,4 0,6 0,2 0,5 0,4

VIII. IX. X. 17,3 13,8 8,5 17,9 14,0 8,8 0,6 0,2 0,3

XI. XII. 3,2 -0,4 3,6 -0,1 0,4 0,3

rok 8,2 8,6 0,4

I. -3,2 -2,9 0,3

II. III -1,9 2,0 -1,7 1,9 0,2 -0,1

IV. V. VI. VII. 6,7 12,2 15,1 16,9 6,7 11,9 15,0 16,6 0,0 -0,3 -0,1 -0,3

VIII. IX. X. 15,9 12,4 7,3 16,0 12,3 7,4 0,1 -0,1 0,1

XI. XII. 2,2 -1,4 2,3 -1,4 0,1 0,0

rok 7,0 7,1 0,1

stanice Milešovka Milešovka

I. -4,3 -4,1 0,2

II. -3,5 -3,3 0,2

III 0,0 0,1 0,1

IV. 4,3 4,7 0,4

V. VI. VII. 9,8 12,7 14,6 9,9 12,9 14,7 0,1 0,2 0,1

VIII. IX. X. 14,0 10,7 5,5 14,3 10,8 5,8 0,3 0,1 0,3

XI. XII. 0,0 -3,0 0,3 -2,8 0,3 0,2

rok 5,1 5,3 0,2

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl

stanice Teplice Teplice

I. -1,3 -1,3 0,0

II. -0,2 0,1 0,3

III 3,8 3,8 0,0

IV. V. VI. VII. 8,5 13,8 16,9 18,6 8,8 13,9 17,2 18,8 0,3 0,1 0,3 0,2

VIII. IX. X. 17,7 14,0 8,5 18,1 14,0 8,7 0,4 0,0 0,2

XI. XII. 3,4 0,1 3,8 0,2 0,4 0,1

rok 8,6 8,9 0,3

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl

stanice Liberec Liberec

I. -2,6 -2,3 0,3

II. -1,7 -1,3 0,4

III 2,0 2,1 0,1

IV. V. VI. VII. 6,6 12,0 14,9 16,7 6,9 11,8 15,0 16,7 0,3 -0,2 0,1 0

VIII. IX. X. 15,7 12,3 7,5 16,2 12,6 8,1 0,5 0,3 0,6

XI. XII. 2,5 -1,0 3,0 -0,7 0,5 0,3

rok 7,1 7,4 0,3

III 4,5 4,5 0,0

27

Průměrná

roční

teplota

vzduchu

se

v období

1961-2000

na

většině

meteorologických stanicích zvýšila. Průměry byly nižší pouze na 3 stanicích (tj. 12,5 %) Vsetín, Karlovy Vary a Strážnice (příloha 1). Nejvíce se teplota zvýšila v Chebu (+ 0,7 °C) a nejvíce se snížila v Karlových Varech (- 0,6 °C). Dále jsem si pro popis vybrala nejteplejší měsíc (červenec) a nejchladnější měsíc (leden). V červenci bylo naměřeno zvýšení teploty u 19 stanic (tj. 79,1 %). Ke snížení teploty došlo na 5 stanicích (tj. 20,9 %). Jsou to stanice Karlovy Vary, Vsetín, Strážnice, Praha-Karlov a Havlíčkův Brod (příloha 2). V lednu byl ze všech 24 meteorologických stanic průměr nižší jen v Karlových Varech a v Praze-Karlově (tj. 8,3 % stanic). Na 22 stanicích (tj. 91,7 %) bylo teplota zvýšená (příloha 3). Tento výsledek potvrzuje, že oteplení v zimním období je silnější, než v letním období.

28

Tab. 14 Průměrný počet letních dnů v roce období 1926-1950 1961-2000 rozdíl


IV. 0,7 1,0 0,3

V. 5,0 4,6 -0,4

VI. 10,3 10,1 -0,2

VII. 16,8 15,5 -1,3

VIII. 14,4 15,1 0,7

IX. 5,7 4,6 -1,1

X. 0,3 0,1 -0,2

rok 53,2 51,5 -1,7

období 1926-1950 1961-2000 rozdíl


IV. 0,3 0,6 0,3

V. 4,0 3,9 -0,1

VI. 8,9 8,9 0,0

VII. 14,5 13,8 -0,7

VIII. 11,9 13,1 1,2

IX. 4,2 3,4 -0,8

X. 0,3 0,1 -0,2

rok 44,1 44,9 0,8

období 1926-1950 1961-2000 rozdíl


IV. 0,8 1,3 0,5

V. 5,1 5,8 0,7

VI. 10,2 11,0 0,8

VII. 17,2 16,8 -0,4

VIII. 14,5 16,2 1,7

IX. 6,4 5,1 -1,3

X. 0,3 0,2 -0,1

rok 54,5 56,6 2,1

období 1926-1950 1961-2000 rozdíl


IV. 0,7 0,4 -0,3

V. 4,8 2,4 -2,4

VI. 9,7 5,8 -3,9

VII. 13,4 10,9 -2,5

VIII. 11,4 11,5 0,1

IX. 6,2 2,7 -3,5

X. 0,4 0,1 -0,3

rok 46,6 33,8 -12,8

období 1926-1950 1961-2000 rozdíl


IV. 0,7 0,6 -0,1

V. 4,4 4,1 -0,3

VI. 9,0 9,5 0,5

VII. 13,0 14,0 1,0

VIII. 11,2 13,9 2,7

IX. 5,0 4,5 -0,5

X. 0,3 0,1 -0,2

rok 43,6 46,5 2,9

období 1926-1950 1961-2000 rozdíl


IV. 0,2 0,6 0,4

V. 3,1 3,7 0,6

VI. 7,8 8,6 0,8

VII. 12,3 13,2 0,9

VIII. 10,4 12,5 2,1

IX. 4,2 4,0 -0,2

X. 0,3 0,1 -0,2

rok 38,3 42,6 4,3

období 1926-1950 1961-2000 rozdíl


IV. 0,5 0,6 0,1

V. 4,5 3,2 -1,3

VI. 8,8 8,0 -0,8

VII. 13,4 12,4 -1,0

VIII. 11,8 12,5 0,7

IX. 4,9 3,6 -1,3

X. 0,3 0,2 -0,1

rok 44,2 40,4 -3,8

období 1926-1950 1961-2000 rozdíl


IV. 0,3 1,0 0,7

V. 2,6 4,8 2,2

VI. 8,0 9,5 1,5

VII. 12,2 13,9 1,7

VIII. 9,8 13,4 3,6

IX. 4,2 3,8 -0,4

X. 0,2 0,1 -0,1

rok 37,3 46,3 9,0

období 1926-1950 1961-2000 rozdíl


IV. 0,3 0,9 0,6

V. 4,1 4,4 0,3

VI. 9,1 8,9 -0,2

VII. 4,4 13,5 9,1

VIII. 12,6 14,7 2,1

IX. 6,2 4,4 -1,8

X. 0,3 0,1 -0,2

rok 47,0 47,2 0,2

období 1926-1950 1961-2000 rozdíl


IV. 0,4 0,6 0,2

V. 3,4 3,6 -0,2

VI. 8,0 8,5 0,5

VII. 12,2 13,3 1,1

VIII. 11,0 12,8 1,8

IX. 4,9 4,1 -0,8

X. 0,4 0,2 -0,2

rok 40,3 42,9 2,6

29

období 1926-1950 1961-2000 rozdíl

stanice Cheb Cheb

IV. 0,1 0,5 0,4

V. 2,0 2,9 0,9

VI. 5,2 6,8 1,6

VII. 9,0 10,7 1,7

VIII. 7,5 10,1 2,6

IX. 2,8 2,6 -0,2

X. 0,1 0,1 0,0

rok 26,7 33,6 6,9

období 1926-1950 1961-2000 rozdíl

stanice Karl.Vary Karl. Vary

IV. 0,1 0,2 0,1

V. 2,8 1,2 -1,6

VI. 7,4 4,6 -2,8

VII. 10,9 8,2 -2,7

VIII. 8,8 7,7 -1,1

IX. 3,5 1,6 -1,9

X. 0,1 0,0 -0,1

rok 33,6 23,5 -10,1

období 1926-1950 1961-2000 rozdíl


IV. 0,0 0,0 0,0

V. 0,2 0,0 -0,2

VI. 0,4 0,3 -0,1

VII. 1,0 0,8 -0,2

VIII. 1,6 1,0 -0,6

IX. 0,7 0,0 -0,7

X. 0,0 0,0 0,0

rok 3,9 2,2 -1,7

období 1926-1950 1961-2000 rozdíl

stanice Opava Opava

IV. 0,2 0,7 0,5

V. 3,0 3,6 0,6

VI. 7,1 8,2 1,1

VII. 12,4 12,9 0,5

VIII. 10,2 13,0 2,8

IX. 4,1 3,7 -0,4

X. 0,2 0,3 0,1

rok 37,2 42,4 5,2

období 1926-1950 1961-2000 rozdíl


IV. 0,0 0,4 0,4

V. 1,9 2,5 0,6

VI. 5,0 7,4 2,4

VII. 10,0 10,4 0,4

VIII. 7,9 10,1 2,2

IX. 2,1 1,9 -0,2

X. 0,1 0,0 -0,1

rok 27,0 32,8 5,8

období 1926-1950 1961-2000 rozdíl


IV. 1,1 1,0 -0,1

V. 6,4 4,7 -1,7

VI. 11,1 9,9 -1,2

VII. 18,2 15,1 -3,1

VIII. 15,1 14,6 -0,5

IX. 6,9 4,0 -2,9

X. 0,3 0,1 -0,2

rok 39,1 49,3 10,2

období 1926-1950 1961-2000 rozdíl


IV. 0,3 0,8 0,5

V. 3,3 3,5 0,2

VI. 8,1 7,5 -0,6

VII. 13,3 11,5 -1,8

VIII. 10,8 11,6 0,8

IX. 4,1 2,7 -1,4

X. 0,2 0,2 0,0

rok 40,1 37,7 -2,4

období 1926-1950 1961-2000 rozdíl

stanice Praha Praha

IV. 0,6 1,0 0,4

V. 4,5 4,5 0,0

VI. 9,6 9,5 -0,1

VII. 15,0 14,2 -0,8

VIII. 12,4 14,4 2,0

IX. 5,7 4,1 -1,6

X. 0,5 0,3 -0,2

rok 48,3 47,9 -0,4

období 1926-1950 1961-2000 rozdíl


IV. 0,0 0,0 0,0

V. 0,1 0,3 0,2

VI. 1,2 1,7 0,5

VII. 2,3 3,6 1,3

VIII. 2,0 3,5 1,5

IX. 0,6 0,1 -0,5

X. 0,0 0,0 0,0

rok 6,2 9,0 2,8

období 1926-1950 1961-2000 rozdíl


IV. 0,5 0,9 0,4

V. 3,9 4,7 0,8

VI. 8,6 9,3 0,7

VII. 13,5 14,1 0,6

VIII. 11,4 14,0 2,6

IX. 4,9 3,7 -1,2

X. 0,2 0,0 -0,2

rok 43,0 46,6 3,6

30

období 1926-1950 1961-2000 rozdíl


IV. 0,2 0,4 0,2

V. 2,8 2,1 -0,7

VI. 7,3 6,8 -0,5

VII. 12,0 10,7 -1,3

VIII. 10,7 10,6 -0,1

IX. 4,1 2,6 -1,5

X. 0,1 0,1 0,0

rok 37,2 33,2 -4,0

období 1926-1950 1961-2000 rozdíl


IV. 0,0 0,2 0,2

V. 0,5 0,9 0,4

VI. 2,1 3,2 1,1

VII. 3,3 5,4 2,1

VIII. 2,8 5,1 2,3

IX. 0,8 0,7 -0,1

X. 0,0 0,0 0,0

rok 9,5 15,4 5,9

období 1926-1950 1961-2000 rozdíl


IV. 0,3 0,7 0,4

V. 3,7 4,2 0,5

VI. 8,4 8,7 0,3

VII. 13,0 13,6 0,6

VIII. 10,7 13,4 2,7

IX. 4,7 3,0 -1,7

X. 0,1 0,1 0,0

rok 40,9 45,6 4,7

období 1926-1950 1961-2000 rozdíl


IV. 0,2 0,3 0,1

V. 2,9 2,3 -0,6

VI. 6,7 5,3 -1,4

VII. 9,6 8,8 -0,8

VIII. 8,3 8,6 0,3

IX. 2,9 1,3 -1,6

X. 0,0 0,0 0,0

rok 30,6 26,5 -4,1

Letní dny (t max ≥ 25 °C) se vyskytly jen v měsících IV.-X. V období 1961-2000 byl průměrný počet letních dnů v roce celkově vyšší na 15 stanicích (tj. 62,5 %) a na zbývajících 9 stanicích (tj. 37,5 %) nižší (příloha 4). Nejvíce letních dnů přibylo na stanici Olomouc (+ 10,2 dnů) a nejvyšší úbytek letních dnů byl zjištěn na stanici Rožmitál pod Třemšínem (-12,8 dnů).

31

Tab. 15 Průměrný počet mrazových dnů v roce období 1926-1950 1961-2000 rozdíl


IX. 0,5 0,1 -0,4

X. 4,7 3,9 -0,8

XI. 10,2 10,9 -0,7

XII. 21,5 21,4 -0,1

I. 25,4 24,0 -1,4

II. 21,7 19,8 -1,9

III. 18,0 14,5 -3,5

IV. 6,2 4,4 -1,8

V. 1,1 0,3 -0,8

VI. rok 0,1 109,4 0,0 99,7 -0,1 -9,7

období 1926-1950 1961-2000 rozdíl


IX. 0,1 0,2 0,1

X. 4,1 4,3 0,2

XI. 10,8 11,8 1,0

XII. 23,0 23,3 0,3

I. 26,2 25,3 -0,9

II. 23,1 20,9 -2,2

III. 19,1 16,6 -2,5

IV. 7,4 6,2 -1,2

V. 1,0 0,5 -0,5

VI. rok 0,1 114,9 0,0 108,2 -0,1 -6,7

období 1926-1950 1961-2000 rozdíl


IX. 0,5 0,6 0,1

X. 4,5 5,7 1,2

XI. 9,7 11,4 1,7

XII. 21,5 20,8 -0,7

I. 25,4 24,3 -1,1

II. 20,9 19,5 -1,4

III. 17,7 16,1 -1,6

IV. 6,7 6,4 -0,3

V. 1,5 0,6 -0,9

VI. rok 0,1 108,5 0,0 105,7 -0,1 -2,8

období 1926-1950 1961-2000 rozdíl

stanice Romž.p.T. Romž.p.T.

IX. 0,8 0,2 -0,6

X. 7,3 6,3 -1,0

XI. 18,5 16,1 -2,4

XII. 28,1 22,6 -5,5

I. 28,5 24,3 -4,2

II. 25,6 23,2 -2,4

III. 23,4 19,4 -4,0

IV. 10,9 9,7 -1,2

V. 2,5 0,8 -1,7

VI. 0,1 0,1 0,0

rok 145,7 122,5 -23,2

období 1926-1950 1961-2000 rozdíl


IX. 0,5 0,6 0,1

X. 4,8 6,7 1,9

XI. 13,4 14,9 1,5

XII. 24,5 23,7 -0,8

I. 26,0 25,8 -0,2

II. 22,3 22,7 0,4

III. 20,1 18,4 -1,7

IV. 8,0 9,1 1,1

V. 2,0 0,9 -1,1

VI. 0,0 0,1 0,1

rok 121,6 122,5 0,9

období 1926-1950 1961-2000 rozdíl


IX. 0,4 0,4 0,0

X. 4,6 5,8 1,2

XI. 13,8 14,8 1,0

XII. 25,5 24,0 -1,5

I. 27,0 26,5 -0,5

II. 23,8 22,9 -0,9

III. 21,1 19,0 -2,1

IV. 8,0 8,2 0,2

V. 1,8 0,7 -1,1

VI. 0,0 0,0 0,0

rok 126,0 122,3 -3,7

období 1926-1950 1961-2000 rozdíl


IX. 0,4 0,8 0,4

X. 4,6 8,0 3,4

XI. 12,9 15,8 2,9

XII. 24,5 24,5 0,0

I. 26,4 26,1 -0,3

II. 22,5 22,8 0,3

III. 19,4 19,1 -0,3

IV. 5,8 10,3 4,5

V. 1,3 1,4 0,1

VI. 0,0 0,1 0,1

rok 117,8 128,9 11,1

období 1926-1950 1961-2000 rozdíl


IX. 0,1 0,4 0,3

X. 3,0 5,0 2,0

XI. 8,9 13,0 4,1

XII. 21,1 22,6 1,5

I. 24,4 25,2 0,8

II. 20,2 20,9 0,7

III. 16,7 17,4 0,7

IV. 5,9 7,9 2,0

V. 1,1 1,2 0,1

VI. 0,0 0,1 0,1

rok 101,4 113,1 11,7

období 1926-1950 1961-2000 rozdíl


IX. 0,3 0,4 0,1

X. 4,0 5,2 1,2

XI. 9,9 11,4 1,5

XII. 21,2 20,4 -0,8

I. 24,3 23,7 -0,6

II. 19,6 19,9 0,3

III. 18,2 15,5 -2,7

IV. 5,1 5,3 0,2

V. 1,2 0,5 -0,7

VI. 0,0 0,0 0,0

rok 103,8 99,7 -4,1

období 1926-1950 1961-2000 rozdíl


IX. 0,5 0,4 -0,1

X. 4,0 5,2 1,2

XI. 12,0 12,9 0,9

XII. 22,9 21,3 -1,6

I. 24,1 23,9 -0,2

II. 20,9 20,4 -0,5

III. 18,1 15,5 -2,6

IV. 5,9 6,8 0,9

V. 1,4 0,9 -0,5

VI. 0,1 0,1 0,0

rok 109,9 107,3 -2,6

období 1926-1950 1961-2000 rozdíl

stanice Cheb Cheb

IX. 1,4 0,3 -1,1

X. 5,6 5,0 -0,6

XI. 13,0 13,3 0,3

XII. 22,7 22,3 -0,4

I. 24,1 24,3 0,2

II. 21,4 21,4 0,0

III. 20,2 16,7 -3,5

IV. 9,1 8,2 -0,9

V. 2,2 0,8 -1,4

VI. 0,1 0,1 0,0

rok 119,8 112,4 -7,4

32

období 1926-1950 1961-2000 rozdíl


IX. 0,7 0,5 -0,2

X. 4,4 6,7 2,3

XI. 11,6 17,4 5,8

XII. 22,5 25,3 2,8

I. 24,2 26,9 2,7

II. 21,0 24,3 3,3

III. 19,1 20,6 1,5

IV. 7,8 11,4 3,6

V. 1,6 1,7 0,1

VI. 0,1 0,1 0,0

rok 113,0 134,8 21,8

období 1926-1950 1961-2000 rozdíl


IX. 2,1 2,0 -0,1

X. 12,6 11,7 -0,9

XI. 22,3 23,2 0,9

XII. 29,9 29,5 -0,4

I. 30,6 30,3 -0,3

II. 26,7 27,1 0,4

III. 27,0 27,2 0,2

IV. 19,2 18,1 -1,1

V. 5,5 5,9 0,4

VI. 0,7 0,9 0,2

rok 176,6 176,0 -0,6

období 1926-1950 1961-2000 rozdíl

stanice Opava Opava

IX. 0,3 0,6 0,3

X. 4,8 5,3 0,5

XI. 9,8 13,0 -4,8

XII. 22,2 22,1 -0,1

I. 24,7 24,5 -0,2

II. 21,1 21,1 0,0

III. 18,2 18,2 0,0

IV. 7,3 7,8 0,5

V. 1,7 1,1 -0,6

VI. 0,0 0,1 0,1

rok 110,1 113,7 3,6

období 1926-1950 1961-2000 rozdíl


IX. 0,4 0,3 -0,1

X. 6,1 4,7 -1,4

XI. 13,7 15,2 1,5

XII. 25,1 24,9 -0,2

I. 27,7 26,6 -1,1

II. 23,8 22,8 -1,0

III. 21,4 19,3 -2,1

IV. 10,4 8,5 -1,9

V. 2,0 1,0 -1,0

VI. 0,0 0,0 0,0

rok 130,6 123,8 -6,8

období 1926-1950 1961-2000 rozdíl


IX. 0,4 0,1 -0,3

X. 4,6 4,2 -0,4

XI. 11,1 12,4 1,3

XII. 23,1 22,5 -0,6

I. 26,9 25,3 -1,6

II. 22,9 21,1 -1,8

III. 18,8 16,3 -2,5

IV. 7,2 4,5 -2,7

V. 1,0 0,4 -0,6

VI. 0,0 0,0 0,0

rok 116,0 106,7 -9,3

období 1926-1950 1961-2000 rozdíl


IX. 0,6 0,5 -0,1

X. 6,1 5,5 -0,6

XI. 13,0 13,4 0,4

XII. 23,8 23,1 -0,7

I. 27,1 25,7 -1,4

II. 23,6 22,0 -1,6

III. 22,1 19,0 -3,1

IV. 9,9 9,4 -0,5

V. 2,5 1,2 -1,3

VI. 0,1 0,1 0,0

rok 128,8 119,7 -9,1

období 1926-1950 1961-2000 rozdíl

stanice Praha Praha

IX. 0,1 0,0 -0,1

X. 2,1 2,5 0,4

XI. 7,2 8,7 1,5

XII. 19,2 17,9 -1,3

I. 22,9 20,8 -2,1

II. 18,3 16,9 -1,4

III. 14,2 11,0 -3,2

IV. 3,1 2,8 -0,3

V. 0,3 0,1 -0,2

VI. 0,0 0,0 0,0

rok 87,4 80,6 -6,8

období 1926-1950 1961-2000 rozdíl


IX. 0,7 0,5 -0,2

X. 8,8 7,0 -1,8

XI. 20,7 20,3 -0,4

XII. 28,6 28,0 -0,6

I. 29,6 29,4 -0,2

II. 27,1 26,4 -0,7

III. 26,8 26,0 -0,8

IV. 18,0 18,3 0,3

V. 4,8 3,4 -1,4

VI. / 0,3 0,3

rok 165,1 159,4 -5,7

období 1926-1950 1961-2000 rozdíl


IX. 0,0 0,0 0,0

X. 2,8 3,1 0,3

XI. 8,7 9,8 1,1

XII. 20,6 19,9 -0,7

I. 24,3 22,9 -1,4

II. 20,1 18,6 -1,5

III. 16,0 13,3 -2,7

IV. 4,1 4,6 0,5

V. 1,0 0,3 -0,7

VI. 0,0 0,0 0,0

rok 97,6 92,6 -5,0

období 1926-1950 1961-2000 rozdíl


IX. 1,0 0,7 -0,3

X. 6,6 6,0 -0,6

XI. 13,9 14,1 0,2

XII. 25,2 23,7 -1,5

I. 27,0 26,5 -0,5

II. 24,0 21,9 -2,1

III. 22,2 18,6 -3,6

IV. 10,0 9,1 -0,9

V. 2,5 1,2 -1,3

VI. 0,0 0,1 0,1

rok 132,4 121,9 -10,5

období 1926-1950 1961-2000 rozdíl


IX. 0,2 0,1 -0,1

X. 7,0 5,6 -1,4

XI. 19,8 19,8 0,0

XII. 28,6 27,2 -1,4

I. 29,7 28,9 -0,8

II. 25,9 25,0 -4,9

III. 22,3 22,1 -0,2

IV. 11,8 12,3 0,5

V. 2,7 1,5 -1,2

VI. rok 0,1 148,1 0,0 142,4 -0,1 -5,7

33

období 1926-1950 1961-2000 rozdíl


IX. 0,1 0,1 0,0

X. 2,8 3,8 1,0

XI. 8,4 10,9 2,5

XII. 19,9 20,3 0,4

I. 23,1 23,8 0,7

II. 19,3 19,5 0,2

III. 14,9 13,6 -1,3

IV. 3,5 4,1 0,6

V. 0,6 0,3 -0,3

VI. 0,0 0,0 0,0

rok 92,6 95,7 3,1

období 1926-1950 1961-2000 rozdíl


IX. 0,3 0,4 0,1

X. 5,1 3,6 -1,5

XI. 12,4 12,6 0,2

XII. 23,9 22,2 -1,7

I. 26,2 24,6 -1,6

II. 22,9 20,9 -2,0

III. 20,3 16,6 -3,7

IV. 8,9 9,0 0,1

V. 2,9 1,4 -1,5

VI. 0,1 0,1 0,0

rok 123,0 111,3 -11,7

Mrazové dny (ve 2 m nad zemí t min ≤ - 0,1 °C) se vyskytly v měsících září – červen. V období 1961-2000 bylo mrazových dnů méně než v období 1926-1950. Dokazuje to menší počet mrazových dnů v období 1961-2000 na 18 stanicích (tj. 75 %). Na zbývajících 6 stanicích (tj. 25 %) se zjistilo mrazových dnů více (příloha 5). Nejvíce mrazových dnů přibylo na stanici Karlovy Vary (+ 21,8 dnů) a nejvyšší úbytek mrazových dnů byl zjištěn na stanici Rožmitál pod Třemšínem (-23,2 dnů). Menší počet mrazových dnů souvisí s oteplením teploty vzduchu.

34

Tab. 16 Průměrný počet tropických dnů období 1926-1951 1961-2000 rozdíl


V. 0,3 0,0 -0,3

VI. 1,7 1,4 -0,3

VII. 4,2 3,6 -0,6

VIII. 3,3 3,7 0,4

IX. 0,8 0,2 -0,6

rok 10,3 8,9 -1,4

období 1926-1951 1961-2000 rozdíl


V. 0,1 0,0 -0,1

VI. 1,0 1,1 0,1

VII. 2,5 2,5 0,0

VIII. 2,1 2,7 -0,6

IX. 0,6 0,1 -0,5

rok 6,3 6,4 0,1

období 1926-1951 1961-2000 rozdíl


V. 0,2 0,1 -0,1

VI. 1,8 1,8 0,0

VII. 4,3 4,3 0,0

VIII. 3,2 4,4 1,2

IX. 0,9 0,3 -0,6

rok 10,4 10,9 0,5

období 1926-1951 1961-2000 rozdíl


V. 0,3 0,2 -0,1

VI. 1,8 1,6 -0,2

VII. 3,0 3,8 0,8

VIII. 3,3 3,5 0,2

IX. 0,7 0,4 -0,3

rok 9,1 9,5 0,4

období 1926-1951 1961-2000 rozdíl


V. 0,1 0,1 0,0

VI. 1,1 1,3 0,2

VII. 2,3 3,1 0,8

VIII. 2,2 3,0 0,8

IX. 0,6 0,2 -0,4

rok 6,3 7,7 1,4

období 1926-1951 1961-2000 rozdíl


V. 0,5 0,2 -0,3

VI. 2,1 1,1 -1,0

VII. 2,8 2,5 -0,3

VIII. 2,8 3,0 0,2

IX. 0,8 0,3 -0,5

rok 9,0 7,1 -1,9

období 1926-1951 1961-2000 rozdíl


V. 0,2 0,3 0,1

VI. 1,1 1,7 -0,6

VII. 1,7 3,4 -1,7

VIII. 1,4 3,1 1,7

IX. 0,6 0,1 -0,5

rok 5,0 8,6 3,6

období 1926-1951 1961-2000 rozdíl


V. 0,3 0,2 -0,1

VI. 2,5 1,7 -0,8

VII. 3,5 3,3 -0,2

VIII. 3,2 4,0 0,8

IX. 0,3 0,3 0,0

rok 9,8 9,5 -0,3

období 1926-1951 1961-2000 rozdíl


V. 0,2 0,0 -0,2

VI. 1,1 1,4 0,3

VII. 2,3 3,5 1,2

VIII. 2,7 3,3 0,6

IX. 0,8 0,4 -0,4

rok 7,1 8,6 1,5

období 1926-1951 1961-2000 rozdíl

stanice Cheb Cheb

V. 0,3 0,1 -0,2

VI. 0,6 1,2 0,6

VII. 1,5 2,5 1,0

VIII. 1,4 1,6 0,2

IX. 0,5 0,1 -0,4

rok 4,3 5,5 1,2

35

období 1926-1951 1961-2000 rozdíl

stanice Karlovy Vary Karlovy Vary

V. 0,3 0,0 -0,3

VI. 1,1 0,4 -0,7

VII. 1,8 1,3 -0,5

VIII. 1,8 0,9 -0,9

IX. 0,3 0,1 -0,2

rok 5,3 2,7 -2,6

období 1926-1951 1961-2000 rozdíl


V. 0,0 0,0 0,0

VI. 0,0 0,0 0,0

VII. 0,3 0,0 -0,3

VIII. 0,0 0,0 0,0

IX. 0,0 0,0 0,0

rok 0,3 0,0 -0,3

období 1926-1951 1961-2000 rozdíl

stanice Opava Opava

V. 0,0 0,1 0,1

VI. 1,0 0,9 -0,1

VII. 2,0 2,4 0,4

VIII. 2,1 2,9 0,8

IX. 0,5 0,1 -0,4

rok 5,6 6,4 0,8

období 1926-1951 1961-2000 rozdíl


V. 0,0 0,0 0,0

VI. 0,8 0,9 0,1

VII. 1,0 1,5 0,5

VIII. 1,0 1,6 0,6

IX. 0,2 0,1 -0,1

rok 3,0 4,1 1,1

období 1926-1951 1961-2000 rozdíl


V. 0,2 0,1 -0,1

VI. 1,8 1,5 -0,3

VII. 3,5 3,9 0,4

VIII. 3,0 3,8 0,8

IX. 1,0 0,1 -0,9

rok 9,5 9,4 -0,1

období 1926-1951 1961-2000 rozdíl


V. 0,0 0,1 0,1

VI. 1,1 0,8 -0,3

VII. 2,2 1,7 -0,5

VIII. 1,6 2,2 0,6

IX. 0,6 0,1 -0,5

rok 5,5 4,9 -0,6

období 1926-1951 1961-2000 rozdíl

stanice Praha Praha

V. 0,6 0,2 -0,4

VI. 1,9 1,9 0,0

VII. 3,8 4,2 0,4

VIII. 3,5 3,6 0,1

IX. 0,9 0,3 -0,6

rok 10,7 10,2 -0,5

období 1926-1951 1961-2000 rozdíl


V. 0,0 0,0 0,0

VI. 0,0 0,1 0,1

VII. 0,0 0,2 0,2

VIII. 0,0 0,2 0,2

IX. 0,0 0,0 0,0

rok 0,0 0,5 0,5

období 1926-1951 1961-2000 rozdíl


V. 0,2 0,1 -0,1

VI. 1,4 1,7 0,3

VII. 2,5 3,7 1,2

VIII. 2,4 3,2 0,8

IX. 0,8 0,3 -0,5

rok 7,3 9,0 1,7

období 1926-1951 1961-2000 rozdíl


V. 0,1 0,0 -0,1

VI. 0,8 0,7 -0,1

VII. 1,9 1,8 -0,1

VIII. 1,5 2,2 0,7

IX. 0,5 0,1 -0,4

rok 4,8 4,8 0,0

36

období 1926-1951 1961-2000 rozdíl


V. 0,0 0,0 0,0

VI. 0,0 0,3 0,3

VII. 0,1 0,6 -0,5

VIII. 0,5 0,7 0,2

IX. 0,1 0,0 -0,1

rok 0,7 1,6 0,9

období 1926-1951 1961-2000 rozdíl


V. 0,3 0,4 0,1

VI. 1,4 1,6 0,2

VII. 2,7 3,7 1,0

VIII. 2,7 2,9 0,2

IX. 0,7 0,1 -0,6

rok 7,8 8,7 0,9

období 1926-1951 1961-2000 rozdíl


V. 0,1 0,0 -0,1

VI. 0,7 0,6 -0,1

VII. 1,4 1,4 0

VIII. 1,2 1,1 -0,1

IX. 0,5 0,0 -0,5

rok 3,9 3,1 -0,8

Průměrný počet tropických dnů (t max ≥ 30 °C) je opět měřen pouze v měsících, ve kterých se vyskytuje (květen-září). Nejvíce tropických dnů přibylo na stanici Litomyšl (+3,6 dne) a nejvyšší úbytek byl zjištěn na stanici Třeboň (-1,9 dnů). Celkově byl úbytek tropických dnů na 9 stanicích (tj. 39,1 %) a více tropických dnů bylo zjištěno na 14 stanicích (tj. 60,9 %). Vyšší počet tropických dnů v období 1961-2000 opět dokazuje oteplení (příloha 6).

37

5.2 SRÁŽKY Tab. 17 Průměrný měsíční a roční úhrn srážek období 1901-1950 1961-2000 rozdíl


I. 27 22 -5

II. 25 26 1

III. 31 31 0

IV. 42 42 0

V. 65 68 3

VI. 74 81 7

VII. VIII. 78 78 71 68 -7 -10

IX. 52 51 -1

X. 51 40 -11

XI. 43 42 -1

XII. 33 31 -2

rok 599 574 -25

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl


I. 46 43 -3

II. 39 44 5

III. 42 43 1

IV. 51 51 0

V. 71 74 3

VI. 83 96 13

VII. VIII. 86 90 90 74 -4 -16

IX. 60 57 -3

X. 67 50 -17

XI. 62 60 -2

XII. 55 59 4

rok 752 742 -10

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl


I. 30 25 -5

II. 26 26 0

III. 32 27 -5

IV. 41 39 -2

V. 63 59 -4

VI. 65 78 13

VII. VIII. 85 75 65 59 -20 -16

IX. 51 42 -9

X. 51 34 -17

XI. 43 42 -1

XII. 35 34 -1

rok 597 530 -67

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl

stanice Romž.p.T. Romž.p.T.

I. 44 47 3

II. 38 41 3

III. 41 50 9

IV. 50 51 1

V. 63 65 2

VI. 67 75 8

VII. VIII. 81 73 84 81 3 8

IX. 51 54 3

X. 50 53 3

XI. 43 48 5

XII. 46 47 1

rok 647 693 46

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl


I. 30 28 -2

II. 28 29 1

III. 31 37 6

IV. 43 36 -7

V. 62 62 0

VI. 79 81 2

VII. VIII. 87 67 74 71 -13 4

IX. 45 45 0

X. 46 37 -9

XI. 35 33 -2

XII. 35 31 -4

rok 588 565 -23

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl


I. 35 34 -1

II. 31 29 -2

III. 32 34 2

IV. 44 42 -2

V. 64 62 -2

VI. 75 78 3

VII. VIII. 80 71 78 71 -2 0

IX. 46 48 2

X. 47 43 -4

XI. 37 36 -1

XII. 40 37 -3

rok 602 593 -9

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl


I. 30 31 1

II. 32 29 -3

III. 30 40 10

IV. 48 42 -6

V. 69 71 2

VI. 73 87 14

VII. VIII. 94 79 87 78 -7 -1

IX. 52 51 -1

X. 47 34 -3

XI. 37 39 2

XII. 36 34 -2

rok 627 623 -4

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl


I. 42 40 -2

II. 37 38 1

III. 42 43 1

IV. 53 48 -5

V. 70 71 1

VI. 81 81 0

VII. VIII. 103 89 99 87 -4 -2

IX. 58 57 -1

X. 56 50 -6

XI. 53 51 -2

XII. 45 47 2

rok 729 712 -17

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl


I. 36 31 -5

II. 32 29 -3

III. 35 34 -1

IV. 45 39 -6

V. 60 62 2

VI. 64 66 2

VII. VIII. 81 73 81 68 0 -5

IX. 49 45 -4

X. 46 40 -6

XI. 40 36 -4

XII. 38 34 -4

rok 599 565 -34

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl


I. 30 31 -1

II. 27 29 2

III. 28 34 6

IV. 46 45 -1

V. 65 65 0

VI. 76 78 2

VII. VIII. 82 70 87 78 5 8

IX. 51 51 0

X. 42 40 -2

XI. 32 33 1

XII. 33 34 1

rok 582 605 23

38

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl

stanice Cheb Cheb

I. 39 37 -2

II. 33 32 -1

III. 34 37 3

IV. 43 36 -7

V. 56 56 0

VI. 67 69 2

VII. VIII. 81 72 68 68 -13 -4

IX. 45 51 6

X. 45 40 -5

XI. 41 42 1

XII. 37 43 6

rok 593 580 -13

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl


I. 50 37 -13

II. 43 32 -11

III. 32 37 5

IV. 47 36 -11

V. 48 62 14

VI. 74 72 -2

VII. VIII. 88 76 71 68 -17 -8

IX. 48 54 6

X. 47 40 -7

XI. 45 39 -6

XII. 51 43 -8

rok 659 593 -66

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl


I. 97 90 -7

II. 97 90 -7

III. 99 93 -6

IV. 104 99 -5

V. 130 124 -6

VI. 176 174 -2

VII. VIII. IX. X. 213 194 120 105 211 180 120 93 -2 -14 0 -12

XI. 99 96 -3

XII. 98 96 -2

rok 1532 1466 -66

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl

stanice Opava Opava

I. 25 25 0

II. 23 23 0

III. 33 31 -2

IV. 45 42 -3

V. 73 71 -2

VI. 78 81 3

VII. VIII. 97 85 93 78 -4 -7

IX. 57 57 0

X. 51 43 -8

XI. 41 39 -2

XII. 32 28 -4

rok 640 611 -29

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl


I. 32 31 -1

II. 30 35 5

III. 38 40 2

IV. 52 51 -1

V. 78 78 0

VI. 83 87 4

VII. VIII. 102 92 96 84 -6 -8

IX. 65 60 -5

X. 63 50 -3

XI. 52 48 -4

XII. 40 40 0

rok 727 699 -28

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl


I. 30 32 2

II. 25 23 -2

III. 31 28 -3

IV. 42 39 -3

V. 60 65 5

VI. 76 75 -1

VII. VIII. 90 77 84 74 -6 -3

IX. 51 48 -3

X. 51 43 -8

XI. 44 39 -5

XII. 35 31 -4

rok 612 582 -30

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl


I. 48 47 -1

II. 46 46 0

III. 55 50 -5

IV. 64 57 -7

V. 82 81 -1

VI. 97 96 -1

VII. VIII. 109 102 102 90 -7 -12

IX. 78 66 -12

X. 77 59 -18

XI. 72 60 -12

XII. 58 56 -2

rok 888 809 -79

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl

stanice Praha Praha

I. 21 22 1

II. 20 20 0

III. 25 25 0

IV. 39 30 -9

V. 56 53 -3

VI. 64 60 -4

VII. VIII. 70 63 65 62 -5 -1

IX. 40 36 -4

X. 35 31 -4

XI. 28 27 -1

XII. 26 22 -4

rok 487 452 -35

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl


I. 131 127 -4

II. 106 104 -2

III. 87 102 15

IV. 92 81 -11

V. 90 93 3

VI. 109 114 5

VII. VIII. IX. X. XI. 131 132 98 110 111 143 121 102 99 114 12 -11 4 -11 3

XII. 115 146 31

rok 1312 1346 34

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl


I. 37 32 -5

II. 29 29 0

III. 31 34 3

IV. 43 39 -4

V. 54 59 5

VI. 73 69 -4

VII. VIII. 73 66 78 68 5 2

IX. 44 45 1

X. 43 43 0

XI. 41 39 -2

XII. 37 37 0

rok 571 573 2

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl


I. 47 40 -7

II. 41 35 -6

III. 39 37 -2

IV. 52 42 -10

V. 67 62 -5

VI. 80 75 -5

VII. VIII. 93 85 87 78 -6 -7

IX. 56 48 -8

X. 56 43 -13

XI. 48 42 -6

XII. 48 40 -8

rok 712 629 -83

39

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl


I. 40 34 -6

II. 34 32 -2

III. 36 34 -2

IV. 42 39 -3

V. 58 59 1

VI. 64 69 5

VII. VIII. 71 60 74 65 3 5

IX. 44 45 1

X. 40 37 -3

XI. 38 36 -2

XII. 37 37 0

rok 564 562 -2

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl


I. 41 37 -4

II. 35 32 -3

III. 31 34 3

IV. 38 33 -5

V. 51 50 -1

VI. 56 60 4

VII. VIII. 79 56 71 59 -8 3

IX. 38 39 1

X. 38 37 -1

XI. 38 36 -2

XII. 39 37 -2

rok 531 525 -6

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl


I. 71 56 -15

II. 59 52 -7

III. 55 56 1

IV. 67 54 -13

V. 75 81 6

VI. 97 87 -10

VII. VIII. 102 109 102 90 0 -19

IX. 70 66 -4

X. 72 59 -13

XI. 73 63 -10

XII. 68 65 -3

rok 918 831 -87

Průměrný roční úhrn srážek se v období 1961-2000 snížil na 20 meteorologických stanicích (tj. 83,3 %). Pouze na 4 meteorologických stanicích (tj. 16,7 %) byl zaznamenán vyšší úhrn srážek, než v období 1901-1950. Jsou to stanice Desná, Semčice, Rožmitál pod Třemšínem a Klatovy (příloha 7). Všechny tyto stanice se vyskytují v Čechách. Nejvíce srážek v roce přibylo na stanici Rožmitál pod Třemšínem (+ 46 mm) a nejvyšší úbytek srážek v roce byl zaznamenám na stanici Liberec (-87 mm). Podle přílohy 8 byl v červenci úhrn srážek nižší na 18 stanicích (tj. 75 %) a více srážek se zaznamenalo na 6 stanicích (tj. 25 %). Únor jsem zvolila jako nejsušší měsíc (příloha 9). Snížení úhrnu srážek bylo naměřeno na 12 stanicích (tj. 50 %), stejný úhrn srážek v obou obdobích byl na 5 stanicích (tj. 20,8 %) a více srážek napadlo na 7 stanicích (tj. 29,2%). Z výsledků lze konstatovat, že nárůst snížených úhrnů v letním období (VI – VIII) je vyšší, než nárůst snížených úhrnů v zimním období (XII – II).

40

Tab. 18 Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více období stanice 1901-1950 Kroměříž 1961-2000 Kroměříž rozdíl

I. II. III. IV. 6,1 5,5 5,9 8,1 4,9 5,1 6,3 7,2 -1,2 -0,4 0,4 -0,9

období stanice I. 1901-1950 Luhačovice 8,3 1961-2000 Luhačovice 8,6 rozdíl 0,3

II. 7,9 8,3 0,4

V. 8,9 9,3 0,4

VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. 9,5 9,3 9,0 6,8 7,7 7,1 6,9 9,4 9,9 8,1 6,5 5,9 7,4 6,6 -0,1 0,6 -0,9 -0,3 -1,8 0,3 -0,3

III. IV. V. VI. 7,5 8,3 9,4 9,5 8,9 8,1 10,1 10,5 1,4 -0,2 0,7 1,0

období stanice 1901-1950 Strážnice 1961-2000 Strážnice rozdíl

I. II. III. IV. 7,2 6,5 6,1 7,8 6,1 5,9 6,2 6,7 -1,1 -0,6 0,1 -1,1

období stanice 1901-1950 Rožm.p.T. 1961-2000 Rožm.p.T. rozdíl

I. 9,0 9,8 0,8

období stanice 1901-1950 Tábor 1961-2000 Tábor rozdíl

I. II. III. IV. 8,2 7,6 7,6 9,1 7,6 7,1 8,7 7,8 -0,6 -0,5 1,1 -1,3

V. 8,4 8,6 0,2

VII. VIII. IX. 9,9 10,1 7,7 10,4 8,8 8,4 0,5 -1,3 0,7

rok 90,8 86,9 -3,9

X. XI. XII. 8,8 9,6 10,0 7,6 10,3 10,0 -1,2 0,7 0,0

rok 107,0 109,5 2,5

VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. 8,9 9,3 8,9 7,2 7,3 7,4 7,7 9,2 8,1 7,6 6,3 5,7 7,3 7,1 0,3 -1,2 -1,3 -0,9 -1,6 -0,1 -0,6

rok 92,7 84,4 -8,3

II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. 8,3 7,8 9,1 10,0 10,4 10,6 10,0 8,1 8,7 10,2 8,3 9,2 11,6 10,3 9,7 8,5 0,4 2,4 -0,8 -0,8 1,2 -0,3 -0,3 0,4

X. XI. XII. 8,1 8,1 9,0 7,5 8,9 10,1 -0,6 0,8 1,1

rok 108,5 112,7 4,2

V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. 9,7 10,1 10,2 9,5 7,8 7,9 8,1 9,0 9,7 10,8 10,0 9,1 7,4 6,5 8,2 8,4 0,0 0,7 -0,2 -0,4 -0,4 -1,4 0,1 -0,6

rok 104,8 101,0 -3,8

období stanice 1901-1950 Třeboň 1961-2000 Třeboň rozdíl

I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. 7,8 7,9 7,4 9,2 10,3 10,4 11,3 10,7 8,2 8,0 7,9 8,5 6,8 6,8 8,6 8,7 10,0 11,0 11,0 9,7 8,0 6,1 8,5 8,3 -1,0 -1,1 1,2 -0,5 -0,3 0,6 -0,3 -1,0 -0,2 -1,9 0,6 -0,2

rok 107,6 103,4 -4,2

období stanice 1901-1950 Litomyšl 1961-2000 Litomyšl rozdíl

I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. 9,4 8,5 8,4 9,7 10,2 10,2 11,6 11,2 8,4 8,5 10,0 9,9 8,9 8,3 9,4 8,4 10,2 10,4 10,6 9,1 7,9 7,5 9,2 9,7 -0,5 -0,2 1,0 -1,3 0,0 0,2 -1,0 -2,1 -0,5 -1,0 -0,8 -0,2

rok 116,0 109,3 -6,7

období stanice 1901-1950 Pardubice 1961-2000 Pardubice rozdíl

I. II. III. IV. 8,3 7,5 7,0 8,4 6,7 6,3 7,6 7,2 -1,6 -1,2 0,6 -1,2

rok 99,1 93,0 -6,1

období stanice 1901-1950 Klatovy 1961-2000 Klatovy rozdíl

I. II. III. IV. V. VI. 8,0 7,3 7,5 9,1 9,9 10,9 7,1 6,7 8,7 8,9 10,2 10,7 -0,9 -0,6 1,2 -0,2 0,3 -0,2

období stanice 1901-1950 Cheb 1961-2000 Cheb rozdíl

I. 8,5 8,5 0,0

II. III. IV. 8,0 7,7 9,2 6,9 8,2 8,0 -1,1 0,5 -1,2

V. 8,9 8,9 0,0

VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. 8,9 10,0 9,5 7,5 7,4 7,9 7,8 9,1 9,7 8,3 7,1 6,4 7,4 7,7 0,2 -0,3 -1,2 -0,4 -1,0 -0,5 -0,1 VII. VIII. IX. X. XI. XII. 11,3 10,0 8,6 7,8 7,5 8,0 10,5 10,0 8,0 6,5 7,7 8,1 -0,8 0,0 -0,6 -1,3 0,2 0,1

V. VI. VII. VIII. IX. 8,8 10,9 11,1 11,0 8,2 9,3 10,6 10,1 9,0 8,3 0,5 -0,3 -1,0 -2,0 0,1

41

X. XI. XII. 8,7 8,8 9,0 7,4 8,9 9,2 -1,3 0,1 0,2

rok 105,9 103,2 -2,7 rok 109,9 104,2 -5,7

období stanice 1901-1950 Karl.Vary 1961-2000 Karl.Vary rozdíl

I. II. III. IV. 10,8 9,6 8,6 9,8 8,6 7,4 8,3 7,9 -2,2 -2,2 -0,3 -1,9

X. XI. XII. 8,6 8,4 10,4 7,3 8,5 9,0 -1,3 0,1 -1,4

rok 116,1 105,9 -10,2

období stanice 1901-1950 Lysá Hora 1961-2000 Lysá Hora rozdíl

I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. 12,4 12,2 11,9 13,2 12,9 15,1 14,3 14,3 11,2 12,1 11,8 12,1 13,2 12,6 13,3 12,2 13,2 14,5 13,1 12,1 10,8 10,6 12,7 14,1 0,8 0,4 1,4 -1,0 0,3 -0,6 -1,2 -2,2 -0,4 -1,5 0,9 2,0

rok 153,5 152,3 -1,2

období stanice 1901-1950 Opava 1961-2000 Opava rozdíl

I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. 7,5 6,6 7,5 8,7 10,0 10,5 10,9 10,2 7,8 8,2 7,9 7,9 4,7 5,1 5,9 7,1 9,9 10,3 9,9 8,8 7,4 6,0 7,1 5,5 -2,8 -1,5 -1,6 -1,6 -0,1 -0,2 -1,0 -1,4 -0,4 -2,2 -0,8 -2,4

rok 103,7 87,6 -16,1

období stanice 1901-1950 Vítkov 1961-2000 Vítkov rozdíl

I. 8,3 8,1 -0,2

VII. VIII. IX. X. XI. XII. 10,6 10,3 8,1 8,7 9,3 9,4 10,4 8,9 7,5 6,9 9,2 9,3 -0,2 -1,4 -0,6 -1,8 -0,1 -0,1

rok 109,4 108,7 -0,7

období stanice 1901-1950 Olomouc 1961-2000 Olomouc rozdíl

I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. 7,9 6,3 6,9 8,5 9,0 9,8 10,4 9,3 7,1 8,1 8,3 8,5 6,1 5,0 5,6 6,8 8,9 10,2 9,7 8,0 6,4 6,1 7,4 6,8 -1,8 -1,3 -1,3 -1,7 -0,1 0,4 -0,7 -1,3 -0,7 -2,0 -0,9 -1,7

rok 100,1 87,0 -13,1

období stanice 1901-1950 Vsetín 1961-2000 Vsetín rozdíl

I. II. III. IV. V. VI. 9,4 9,4 9,7 11,1 10,8 11,7 9,2 9,1 9,8 9,3 10,5 11,3 -0,2 -0,3 0,1 -1,8 -0,3 -0,4

VII. VIII. IX. X. XI. XII. 11,0 11,4 8,6 9,7 10,5 11,4 11,1 9,3 8,2 8,1 10,5 11,0 0,1 -2,1 -0,4 -1,6 0,0 -0,4

rok 124,7 117,6 -7,1

období stanice 1901-1950 Desná 1961-2000 Desná rozdíl

I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. 15,3 13,7 12,2 13,0 11,5 12,4 13,2 13,1 11,3 12,1 13,8 14,1 14,0 13,0 13,8 11,6 12,7 12,9 12,7 11,6 11,8 11,5 14,6 15,6 -1,3 -0,7 1,6 -1,4 1,2 0,5 -0,5 -1,5 0,5 -0,6 0,8 1,5

rok 155,7 156,2 0,5

období stanice 1901-1950 Semčice 1961-2000 Semčice rozdíl

I. II. III. IV. 8,5 7,4 7,4 9,0 7,8 6,9 8,1 7,6 -0,7 -0,5 0,7 -1,4

X. XI. XII. 8,2 8,3 8,7 6,9 8,7 9,0 -1,3 0,4 0,3

rok 102,7 101,2 -1,5

období stanice 1901-1950 Havl.Brod 1961-2000 Havl.Brod rozdíl

I. II. III. IV. V. VI. 10,0 8,7 8,3 9,8 9,9 10,4 9,7 8,7 10,0 8,8 10,0 10,8 -0,3 0,0 1,7 -1,0 0,1 0,4

VII. VIII. IX. X. XI. XII. 10,9 10,6 8,6 9,1 9,5 9,9 10,4 9,4 7,9 7,1 9,5 10,1 -0,5 -1,2 -0,7 -2,0 0,0 0,2

rok 115,7 112,2 -3,5

období stanice 1901-1950 Milešovka 1961-2000 Milešovka rozdíl

I. II. III. IV. 10,1 8,5 8,3 8,9 7,5 7,4 7,7 7,4 -2,6 -1,1 -0,6 -2,5

V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. 9,3 10,0 10,5 9,9 8,4 8,7 8,3 9,5 9,5 10,3 10,1 9,6 8,0 6,8 8,2 8,1 0,2 0,3 -0,4 -0,3 -0,4 -1,9 -0,1 -1,4

rok 110,4 100,6 -9,8

období stanice 1901-1950 Teplice 1961-2000 Teplice rozdíl

I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. 8,4 7,7 7,0 7,7 8,5 8,5 10,0 9,4 7,0 7,6 6,9 7,1 6,8 8,4 9,6 8,7 8,5 7,2 -0,8 -0,8 0,1 -0,9 -0,1 0,9 -1,3 -0,9 0,2

II. 7,4 8,1 0,7

III. 7,8 9,2 1,4

V. VI. VII. VIII. IX. 9,6 10,6 11,1 10,3 8,3 9,7 11,2 10,4 9,3 8,4 0,1 0,6 -0,7 -1,0 0,1

IV. V. VI. 9,3 9,9 10,3 9,4 10,9 10,8 0,1 1,0 0,5

V. VI. VII. VIII. IX. 9,0 9,3 10,3 9,6 7,0 9,8 10,2 9,8 9,1 7,6 0,8 0,9 -0,5 -0,5 0,6

42

X. XI. XII. 7,5 7,7 8,2 6,7 8,3 8,4 -0,8 0,6 0,2

rok 97,6 93,3 -4,3

období stanice 1901-1950 Liberec 1961-2000 Liberec rozdíl

I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. 12,9 11,7 11,1 11,3 10,8 11,3 12,5 12,4 9,7 10,9 10,5 10,7 9,9 11,2 11,6 11,5 10,5 9,6 -2 -1,2 -0,4 -1,4 0,4 0,3 -1 -1,9 -0,1

X. XI. XII. 8,8 11,8 12,3 9,0 11,6 12,5 0,2 -0,2 0,2

rok 136,6 129,3 -7,3

Průměrný roční počet dnů se srážkami 1 mm a více je opět v období 1961-2000 nižší, než v období 1901-1950. Pouze na 3 stanicích (tj. 12,5 %) je naměřeno více dnů se srážkami 1 mm a více - Desná, Rožmitál pod Třemšínem a Luhačovice (příloha 10). Všech ostatních 21 stanic (tj. 87,5 %) dokazuje nižší úhrny srážek. Nejvíce se srážky snížily na stanici Opava (-16,1 mm) a nejvíce se zvýšily na stanici Rožmitál pod Třemšínem (+4,2 mm). V červenci je naměřeno více dní se srážkami 1 mm a více v oblasti JV Moravy na meteorologických stanicích v Kroměříži, v Luhačovicích a ve Vsetíně (tj. 13,6 %). Na ostatních 19 stanicích (tj. 86,4 %) je zaznamenáno těchto dnů méně (příloha 11). V únoru

je nižší úhrn srážek na 17 stanicích (tj. 77,3 %) a vyšší úhrn srážek

na 4 stanicích (tj. 18,2 %). Na jediné stanici (tj. 4,5 %) Havlíčkův Brod se úhrn srážek nezměnil (příloha 12).

43

Tab. 19 Průměrný počet dnů se srážkami 10 mm a více období 1901-1950 1961-2000 rozdíl


I. 0,4 0,3 -0,1

II. 0,3 0,6 0,3

III. IV. 0,7 1,1 0,5 1,0 -0,2 -0,1

V. 2,1 2,2 0,1

VI. VII. VIII. 2,5 2,8 2,4 2,5 2,2 2,2 0,0 -0,6 -0,2

IX. 1,8 1,5 -0,3

X. 1,7 1,2 -0,5

XI. 1,2 1,1 -0,1

XII. rok 0,7 17,7 0,6 16,0 -0,1 -1,7

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl


I. 1,1 0,8 -0,3

II. 0,7 1,0 0,3

III. 1,0 0,8 -0,2

IV. 1,2 1,3 0,1

V. 2,0 2,4 0,4

VI. VII. VIII. 2,6 2,6 2,8 3,2 2,7 2,2 0,6 0,1 -0,6

IX. 1,8 1,7 -0,1

X. 2,2 1,3 -0,9

XI. 2,0 1,5 -0,5

XII. rok 1,5 21,5 1,3 20,2 -0,2 -1,3

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl


I. II. III. 0,6 0,4 0,7 0,2 0,3 0,4 -0,4 -0,1 -0,3

IV. 0,9 1,0 0,1

V. 1,9 1,9 0,0

VI. VII. VIII. 2,1 2,8 2,2 2,3 1,8 1,8 0,2 -1,0 -0,4

IX. 1,4 1,0 -0,4

X. 1,5 0,8 -0,7

XI. 1,1 1,0 -0,1

XII. rok 0,7 16,3 0,6 13,1 -0,1 -3,2

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl


I. II. III. IV. V. 0,9 0,8 0,9 1,1 1,8 0,7 0,5 0,8 0,7 1,5 -0,2 -0,3 -0,1 -0,4 -0,3

VI. VII. VIII. 2,0 2,2 2,2 2,2 2,2 2,3 0,2 0,0 0,1

IX. 1,4 1,2 -0,2

X. 1,5 1,1 -0,4

XI. 0,9 1,2 0,3

XII. rok 0,9 16,6 0,9 15,2 0,0 -1,4

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl


I. II. 0,4 0,6 0,3 0,3 -0,1 -0,3

III. 0,4 0,6 0,2

IV. V. 1,0 1,9 0,8 1,8 -0,2 -0,1

VI. VII. VIII. 2,3 2,2 2,1 2,3 2,0 2,2 0,0 -0,2 0,1

IX. 1,2 1,3 0,1

X. 1,2 0,9 -0,3

XI. 0,7 0,6 -0,1

XII. rok 0,6 14,6 0,5 13,4 -0,1 -1,2

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl


I. II. 0,3 0,5 0,2 0,4 -0,1 -0,1

III. 0,5 0,7 0,2

IV. 1,0 0,9 -0,1

V. 2,0 2,2 0,2

VI. VII. VIII. 2,0 3,0 2,3 2,5 2,8 2,2 0,5 -0,2 -0,1

IX. 1,3 1,4 0,1

X. 1,2 0,9 -0,3

XI. 0,7 0,6 -0,1

XII. rok 0,5 15,3 0,3 14,9 -0,2 -0,4

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl


I. 0,6 0,6 0,0

II. III. IV. 0,6 1,2 1,1 0,5 0,5 0,7 -0,1 -0,7 -0,4

V. 2,1 2,2 0,1

VI. VII. VIII. 2,6 3,3 3,0 2,7 2,6 2,6 0,1 -0,7 -0,4

IX. 1,6 1,5 -0,1

X. 1,5 1,1 -0,4

XI. 1,3 1,0 -0,3

XII. rok 0,9 19,8 0,8 16,9 -0,1 -2,9

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl


I. II. III. IV. V. 0,4 0,5 0,7 0,9 1,7 0,3 0,3 0,5 0,6 1,5 -0,1 -0,2 -0,2 -0,3 -0,2

VI. VII. VIII. 1,8 2,5 2,2 1,9 2,3 2,0 0,1 -0,2 -0,2

IX. 1,6 1,4 -0,2

X. 1,3 0,8 -0,5

XI. 0,8 0,7 -0,1

XII. rok 0,8 15,2 0,5 13,0 -0,3 -2,2

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl


I. II. 0,4 0,4 0,2 0,3 -0,2 -0,1

IV. V. 1,0 1,9 0,8 1,4 -0,2 -0,5

VI. VII. VIII. 2,1 2,5 1,9 2,1 2,0 2,3 0,0 -0,5 0,4

IX. 1,4 1,4 0,0

X. 0,9 1,0 0,1

XI. 0,6 0,6 0,0

XII. rok 0,6 14,0 0,4 12,7 -0,2 -1,3

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl

stanice Cheb Cheb

I. 0,4 0,4 0,0

IV. 0,6 0,6 0,0

VI. VII. VIII. 1,6 2,7 2,4 1,8 1,9 1,9 0,2 -0,8 -0,5

IX. 1,1 1,2 0,1

X. 1,1 0,9 -0,2

XI. 0,7 0,8 0,1

XII. rok 0,5 13,5 0,9 12,1 0,4 -1,4

III. 0,3 0,5 0,2

II. III. 0,5 0,5 0,4 0,4 -0,1 -0,1

V. 1,4 1,2 -0,2

44

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl

stanice Karl. Vary Karl. Vary

I. II. III. IV. 0,6 0,8 0,8 0,9 0,5 0,3 0,5 0,6 -0,1 -0,5 -0,3 -0,3

V. 1,3 1,4 0,1

VI. VII. VIII. 1,5 2,5 2,3 1,9 1,8 1,8 0,4 -0,7 -0,5

IX. 1,3 1,7 0,4

X. 1,0 1,0 0,0

XI. 0,8 0,6 -0,2

XII. rok 1,0 14,8 0,8 12,9 -0,2 -1,9

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl


I. II. III. IV. 3,3 2,9 3,4 3,3 1,9 2,2 2,4 3,0 -1,4 -0,7 -1,0 -0,3

V. 3,4 4,7 1,3

VI. VII. VIII. 5,7 6,0 5,8 5,5 5,4 4,9 -0,2 -0,6 -0,9

IX. 4,1 3,5 -0,6

X. 3,5 2,5 -1,0

XI. 3,4 3,2 -0,2

XII. rok 3,2 48,0 2,8 41,9 -0,4 -6,1

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl

stanice Opava Opava

I. 0,4 0,3 -0,1

II. 0,4 0,4 0,0

III. 0,7 0,5 -0,2

IV. 1,1 1,3 0,2

V. 2,3 2,5 0,2

VI. VII. VIII. 2,5 2,9 2,8 3,0 2,8 2,5 0,5 -0,1 -0,3

IX. 1,8 1,5 -0,3

X. 1,4 1,0 -0,4

XI. 1,1 0,9 -0,2

XII. rok 0,7 18,1 0,3 16,7 -0,4 -1,4

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl


I. 0,5 0,4 -0,1

II. 0,5 0,7 0,2

III. 0,9 0,9 0,0

IV. 1,3 1,4 0,1

V. 2,6 2,7 0,1

VI. VII. VIII. 2,7 3,2 2,8 2,9 2,8 2,5 0,2 -0,4 -0,3

IX. 1,8 1,5 -0,3

X. 1,6 1,0 -0,6

XI. 1,3 1,3 0,0

XII. rok 0,8 20,0 1,0 19,1 0,2 -0,9

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl


I. 0,4 0,2 -0,2

II. 0,3 0,3 0,0

III. IV. 0,7 1,0 0,6 0,8 -0,1 -0,2

V. 1,9 2,2 0,3

VI. VII. VIII. 2,4 2,8 2,7 2,4 2,6 1,8 0,0 -0,2 -0,9

IX. 1,7 1,6 -0,1

X. 1,6 1,0 -0,6

XI. 1,1 1,1 0,0

XII. rok 0,7 17,3 0,3 14,8 -0,4 -2,5

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl


I. 0,8 1,0 0,2

II. 1,0 1,2 0,2

III. 1,5 1,2 -0,3

IV. 1,5 1,6 0,1

V. 2,2 2,6 0,4

VI. VII. VIII. 3,1 3,2 3,6 3,3 3,2 2,8 0,2 0,0 -0,8

IX. 2,3 1,8 -0,5

X. 2,3 1,5 -0,8

XI. 1,9 1,5 -0,4

XII. rok 1,2 24,6 1,3 23,0 0,1 -1,6

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl


I. 4,3 4,5 0,2

II. 3,6 3,2 -0,4

III. 2,6 3,6 1,0

IV. 3,0 2,5 -0,5

V. 2,8 2,9 0,1

VI. VII. VIII. 3,4 3,9 4,2 3,5 4,4 3,5 0,1 0,5 -0,7

IX. 3,1 3,3 0,2

X. 3,3 3,6 0,3

XI. 3,5 3,4 -0,1

XII. rok 4,4 42,1 5,3 44,1 0,9 2,0

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl


I. 0,6 0,4 -0,2

II. 0,3 0,3 0,0

III. 0,6 0,6 0,0

IV. 1,1 0,7 -0,4

V. 1,3 2,0 0,7

VI. VII. VIII. 2,2 2,2 2,1 1,9 2,2 1,8 -0,3 0,0 -0,3

IX. 1,0 1,1 0,1

X. 1,0 0,9 -0,1

XI. 0,8 0,8 0,0

XII. rok 0,7 13,9 0,6 13,2 -0,1 -0,7

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl


I. II. 0,8 0,8 0,5 0,4 -0,3 -0,4

III. 0,7 0,8 0,1

IV. 1,3 0,7 -0,6

V. 2,1 2,2 0,1

VI. VII. VIII. 2,3 3,1 2,5 2,5 2,5 2,5 0,2 -0,6 0,0

IX. 1,4 1,4 0,0

X. 1,4 0,8 -0,6

XI. 0,9 0,8 -0,1

XII. rok 0,8 18,1 0,7 15,7 -0,1 -2,4

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl


I. 0,6 0,2 -0,4

III. 0,5 0,5 0,0

IV. 0,7 0,8 0,1

V. 1,6 1,7 0,1

VI. VII. VIII. 1,7 2,3 1,5 1,7 1,8 1,8 0,0 -0,5 0,3

IX. 0,9 1,4 0,5

X. 0,8 0,6 -0,2

XI. 0,6 0,8 0,2

XII. rok 0,4 11,9 0,5 11,9 0,1 0,0

II. 0,3 0,3 0,0

45

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl


I. II. 0,7 0,5 0,4 0,4 -0,3 -0,1

III. 0,5 0,5 0,0

IV. 0,8 0,8 0,0

V. 1,2 1,1 -0,1

VI. VII. VIII. 1,6 2,1 1,5 1,7 1,5 1,8 0,1 0,6 0,3

IX. 0,9 1,0 0,1

X. 0,7 0,7 0,0

XI. 0,8 0,7 -0,1

XII. rok 0,5 11,8 0,8 11,2 0,3 -0,6

období 1901-1950 1961-2000 rozdíl


I. II. III. IV. 1,9 1,2 1,4 2,0 1,1 0,8 1,2 1,4 -0,8 -0,4 -0,2 -0,6

V. 2,1 2,2 0,1

VI. VII. VIII. 3,1 3,2 3,2 2,8 2,7 2,7 -0,3 -0,5 -0,5

IX. 1,8 1,8 0,0

X. 2,0 1,6 -0,4

XI. 1,8 1,3 -0,5

XII. rok 1,5 25,2 1,7 21,1 0,2 -4,1

Průměrný roční počet dní se srážkami 10 mm a více je vyšší pouze v Desné (+ 2 mm). Na všech ostatních 21 stanicích (tj. 95,5 %) je méně dnů se srážkami 10 mm a více (příloha 13). Nejvíce se úhrn srážek 10 mm a více snížil na Lysé Hoře (- 6,1 mm). V červenci je v období 1961-2000 více dnů se srážkami 10 mm a více pouze v Teplicích, v Desné a v Luhačovicích (tj. 13,6 %). Dá se tedy říci, že v severních Čechách a na JV Moravě. Na ostatních 19 stanicích (tj. 86,4 %) je úhrn srážek nižší (příloha 14). V únoru, v období 1961-2000 je méně dnů se srážkami 10 mm a více na 14 stanicích (tj. 63,6 %), na 5 stanicích (tj. 22,7 %) je těchto dnů více. Na 3 stanicích (tj. 13,7 %) se počet dnů se srážkami 10 mm a více nezměnil vůbec (příloha 15).

46

5.3 SNÍH

Tab. 20 Průměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou období 1921-1951 1961-2000 rozdíl


IX. 0,0 0,0 0,0

X. 0,3 0,0 -0,3

XI. 2,1 3,7 1,6

XII. 11,8 14,0 2,2

I. 18,2 18,9 0,7

II. 13,6 15,1 1,5

III. 5,5 5,4 -0,1

IV. 0,3 0,5 0,2

V. 0,0 0,1 0,1

rok 51,8 57,4 5,6

období 1921-1951 1961-2000 rozdíl


IX. 0,0 0,0 0,0

X. 0,1 0,0 -0,1

XI. 0,9 1,8 0,9

XII. 7,2 7,0 -0,2

I. 11,6 10,2 -1,4

II. 9,1 7,4 -1,7

III. 3,5 2,5 -1,0

IV. 0,1 0,3 0,2

V. 0,0 0,0 0,0

rok 32,5 30,1 -2,4

období 1921-1951 1961-2000 rozdíl

stanice Romž.p.T. Rožm.p.T.

IX. 0,0 0,0 0,0

X. 0,6 0,1 -0,5

XI. 3,3 5,4 2,1

XII. 15,6 13,1 -2,5

I. 18,2 16,4 -1,8

II. 14,3 16,4 2,1

III. 8,5 7,9 -0,6

IV. 1,3 1,5 0,2

V. 0,0 0,0 0,0

rok 61,8 60,8 -1,0

období 1921-1951 1961-2000 rozdíl


IX. 0,0 0,0 0,0

X. 0,4 0,0 -0,4

XI. 3,4 4,2 0,8

XII. 15,8 12,6 -3,2

I. 19,5 16,8 -2,7

II. 15,5 12,1 -3,4

III. 8,0 5,6 -2,4

IV. 0,8 0,7 -0,1

V. 0,0 0,0 0,0

rok 63,4 52,0 -11,4

období 1921-1951 1961-2000 rozdíl


IX. 0,0 0,0 0,0

X. 0,5 0,0 -0,5

XI. 2,4 4,2 1,8

XII. 13,2 13,1 -0,1

I. 17,3 17,0 -0,3

II. 13,7 12,2 -1,5

III. 6,7 6,2 -0,5

IV. 0,6 0,9 0,3

V. 0,0 0,0 0,0

rok 54,4 53,5 -0,9

období 1921-1951 1961-2000 rozdíl


IX. 0,0 0,0 0,0

X. 0,2 0,1 -0,1

XI. 2,3 4,0 1,7

XII. 9,9 12,4 2,5

I. 16,2 17,4 1,2

II. 13,1 12,4 -0,7

III. 5,6 6,0 0,4

IV. 0,4 1,1 0,7

V. 0,0 0,0 0,0

rok 47,7 52,9 5,2

období 1921-1951 1961-2000 rozdíl


IX. 0,0 0,0 0,0

X. 0,2 0,0 -0,2

XI. 0,9 1,7 0,8

XII. 7,7 7,1 -0,6

I. 14,5 12,7 -1,8

II. 11,7 8,2 -3,5

III. 4,8 2,8 -2,0

IV. 0,1 0,4 0,3

V. 0,0 0,0 0,0

rok 39,9 32,0 -7,9

období 1921-1951 1961-2000 rozdíl


IX. 0,0 0,0 0,0

X. 0,4 0,1 -0,3

XI. 2,6 4,4 1,8

XII. 12,0 11,2 -0,8

I. 15,1 15,9 0,8

II. 12,1 12,1 0,0

III. 6,2 5,2 -1,0

IV. 0,5 1,2 0,7

V. 0,2 0,0 -0,2

rok 49,1 50,1 1,0

období 1921-1951 1961-2000 rozdíl

stanice Cheb Cheb

IX. 0,0 0,0 0,0

X. 0,2 0,1 -0,1

XI. 2,2 3,9 1,7

XII. 13,0 13,2 0,2

I. 17,1 19,0 1,9

II. 14,2 15,0 0,8

III. 7,9 6,0 -1,9

IV. 0,8 1,1 0,3

V. 0,0 0,0 0,0

rok 55,4 58,3 2,9

47

období 1921-1951 1961-2000 rozdíl


IX. 0,0 0,0 0,0

X. 0,2 0,2 0,0

XI. 2,0 6,7 4,7

XII. 12,3 17,7 5,4

I. 17,2 22,3 5,1

II. 13,5 19,4 5,9

III. 7,6 11,5 3,9

IV. 0,8 1,8 1,0

V. 0,0 0,1 0,1

rok 53,6 79,8 26,2

období 1921-1951 1961-2000 rozdíl


IX. 0,8 0,5 -0,3

X. 7,2 5,0 -2,2

XI. 17,8 18,2 0,4

XII. 27,1 28,6 1,5

I. 30,0 30,7 0,7

II. 28,1 27,9 -0,2

III. 30,4 30,4 0,0

IV. 23,1 23,9 0,8

V. 3,1 5,0 1,9

rok 167,6 170,6 3,0

období 1921-1951 1961-2000 rozdíl

stanice Opava Opava

IX. 0,0 0,0 0,0

X. 0,5 0,1 -0,4

XI. 2,4 4,2 1,8

XII. 11,1 11,7 0,6

I. 18,1 15,1 -3,0

II. 14,7 12,9 -1,8

III. 6,9 6,2 -0,7

IV. 0,9 1,1 -0,2

V. 0,0 0,0 0,0

rok 54,6 51,3 -3,3

období 1921-1951 1961-2000 rozdíl


IX. 0,0 0,0 0,0

X. 1,0 0,3 -0,7

XI. 5,1 6,4 1,3

XII. 14,8 17,5 2,7

I. 22,0 21,1 -0,9

II. 20,0 17,6 -2,4

III. 11,8 11,3 -0,5

IV. 1,4 2,1 0,7

V. 0,1 0,1 0,0

rok 76,2 76,8 0,6

období 1921-1951 1961-2000 rozdíl


IX. 0,0 0,0 0,0

X. 0,1 0,0 -0,1

XI. 1,4 2,9 1,5

XII. 7,3 11,4 4,1

I. 16,7 16,9 0,2

II. 11,7 11,9 0,2

III. 3,4 4,1 0,7

IV. 0,3 0,3 0,0

V. 0,0 0,0 0,0

rok 40,9 47,5 6,6

období 1921-1951 1961-2000 rozdíl


IX. 0,0 0,0 0,0

X. 0,4 0,1 -0,3

XI. 3,4 5,7 2,3

XII. 16,1 16,9 0,8

I. 22,5 20,7 -1,8

II. 20,5 17,9 -2,6

III. 10,3 9,1 -1,2

IV. 0,8 1,5 0,7

V. 0,0 0,1 0,1

rok 74,0 71,9 -2,1

období 1921-1951 1961-2000 rozdíl


IX. 0,0 0,0 0,0

X. 2,3 1,4 -0,9

XI. 11,7 12,7 1,0

XII. 27,7 26,4 -1,3

I. 30,4 30,0 -0,4

II. 28,2 27,3 -0,9

III. 28,6 27,7 -0,9

IV. 15,7 13,9 -1,8

V. 0,9 0,7 -0,2

rok 145,5 140,8 -4,7

období 1921-1951 1961-2000 rozdíl


IX. 0,0 0,0 0,0

X. 0,1 0,0 -0,1

XI. 1,2 3,0 1,8

XII. 10,7 11,8 1,1

I. 16,8 16,7 -0,1

II. 13,3 12,3 -1,0

III. 5,5 4,3 -1,2

IV. 0,4 0,3 -0,1

V. 0,0 0,0 0,0

rok 48,0 48,3 0,3

období 1921-1951 1961-2000 rozdíl


IX. 0,0 0,0 0,0

X. 0,5 0,1 -0,4

XI. 4,0 5,0 1,0

XII. 15,7 14,3 -1,4

I. 20,7 20,1 -0,6

II. 16,3 16,0 -0,3

III. 9,2 8,3 -0,9

IV. 1,4 1,3 -0,1

V. 0,0 0,0 0,0

rok 67,8 65,0 -2,8

období 1921-1951 1961-2000 rozdíl


IX. 0,0 0,0 0,0

X. 1,8 0,8 -1,0

XI. 10,0 9,9 -0,1

XII. 24,3 22,2 -2,1

I. 26,5 25,9 0,6

II. 24,2 23,7 -0,5

III. 17,5 17,9 0,4

IV. 5,3 4,6 -0,7

V. 0,6 0,3 -0,3

rok 110,2 105,2 -5,0

48

období 1921-1951 1961-2000 rozdíl


IX. 0,0 0,0 0,0

X. 0,1 0,0 -0,1

XI. 1,7 2,4 0,7

XII. 10,3 9,5 -0,8

I. 16,6 16,4 -0,2

II. 13,5 11,2 -2,3

III. 5,9 4,5 -1,4

IV. 0,4 0,1 -0,3

V. 0,0 0,0 0,0

rok 48,5 43,9 -4,6

období 1921-1951 1961-2000 rozdíl


IX. 0,0 0,0 0,0

X. 0,5 0,1 -0,5

XI. 3,7 6,0 2,3

XII. 18,4 16,5 -1,9

I. 23,0 21,2 -1,8

II. 20,5 17,7 -2,8

III. 12,3 10,1 -2,2

IV. 1,4 2,0 0,6

V. 0,1 0,0 -0,1

rok 79,9 73,6 -6,3

V období 1961-2000 je více dní se sněhovou pokrývkou než v období 1921-1950 na 9 stanicích (tj. 42,9 %). Na dalších 12 stanicích (tj. 57 %)

je dnů se sněhovou

pokrývkou méně (příloha 16). Nelze přesně specifikovat, ve které části České republiky se počet dní se sněhovou pokrývkou snížil a kde zvýšil.

Tab. 21 Dny se sněžením stanice Kroměříž Luhačovice Strážnice Tábor Třeboň Litomyšl Pardubice Klatovy Cheb Karlovy Vary Lysá Hora Opava Vítkov Olomouc Vsetín Praha Semčice Havl.Brod Milešovka Teplice Liberec

1921-1950 25 41 24 52 33 28 27 41 49 51 82 41 43 28 43 32 34 57 75 38 61

1971-2000 38 43 27 49 40 52 46 42 64 75 112 43 53 41 54 43 44 47 85 38 67

rozdíl 13 2 3 -3 7 24 19 1 15 24 30 2 10 13 11 11 10 -10 10 0 6

Dnů se sněžením je v období 1961-2000 více, než v období 1901-1950. Pouze na 2 stanicích (tj. 9,5 %) bylo zjištěno dnů se sněžením méně. Jedná se o meteorologické stanice Havlíčkův Brod (-10 dnů) a Tábor (-3dny). Na stanici v Teplicích (tj. 4,8 %) se počet dnů se sněžením nezměnil. Celkem se počet dnů se sněžením zvýšil na 18 stanicích (tj. 85,7 %). Největší změna byla na Lysé Hoře, kdy bylo těchto dnů o 30 více (příloha 17).

49

Tab. 22 Maxima sněhové pokrývky Atlas podnebí ČSR (1901-1950) stanice Desná Havl.Brod Kar.Vary Klatovy Liberec Litomyšl Luhačovice Lysá Hora Milešovka Olomouc Opava Pardubice Praha Rožm.pod T. Semčice Strážnice Tábor Teplice Třeboň Vítkov Vsetín

rok 1905 1905 1929 1942 1941 1941 1940 1924 1941 1938 1947 1941 1929 1929 1929 1929 1947 1929 1947 1929 1941

Atlas podnebí Česka (1961-2000)

výška sněhu (cm) 200 80 48 54 105 55 70 380 85 45 79 75 45 72 48 52 49 30 62 82 93

stanice Desná Havl.Brod Kar.Vary Klatovy Liberec Litomyšl Luhačovice Lysá Hora Milešovka Olomouc Opava Pardubice Praha Rožm.pod T. Semčice Strážnice Tábor Teplice Třeboň Vítkov Vsetín

rok 1965 1970 1988 1999 1970 1985 1968 1971 1965 1963 1963 1963 1969 1988 1970 1963 1963 1970 1965 1965 1985

výška sněhu (cm) 210 70 75 45 97 35 60 256 135 42 66 40 34 41 45 48 43 47 49 85 80

Tato tabulka pouze informuje o maximech sněhové pokrývky na jednotlivých meteorologických stanicích v letech 1901-1950 a 1961-2000.

50

5.4 VLHKOST VZDUCHU Tab. 23 Průměrná relativní vlhkost vzduchu v červenci (v %) stanice červenec (1926-1950) červenec (1961-2000) Kroměříž 70 71 Luhačovice 73 73 Strážnice 69 71 Rožm.p.T. 69 71 Vráž 73 72 Tábor 72 73 Třeboň 73 72 Pardubice 71 73 Klatovy 74 73 Cheb 75 71 Karl.Vary 69 73 Lysá Hora 76 81 Opava 71 71 Vítkov 64 70 Olomouc 70 71 Vsetín 72 74 Praha, Karlov 63 63 Desná 79 78 Semčice 71 70 Havl.Brod 72 74 Milešovka 74 75 Teplice 65 69 Liberec 75 75

rozdíl 1 0 2 2 -1 1 -1 2 -1 -4 4 5 0 6 1 2 0 -1 -1 2 1 4 0

Průměrná relativní vlhkost vzduchu se v červenci snížila ve Vráži, v Třeboni, v Klatovech, v Chebu, v Desné a v Semčicích (tj. 26 %).

V Luhačovicích, v Praze-

Karlově, v Opavě a v Libereci (tj. 17,4 %) se vlhkost vzduchu nezměnila. Ostatních 13 stanic (tj. 56,6 %) zaznamenalo zvýšení vlhkosti vzduchu (příloha 18). Změna vlhkosti vzduchu se pohybuje od 0 % do 6 %. Vlhkost vzduchu úzce souvisí s teplotou vzduchu. Při oteplení by se měla vlhkost vzduchu snížit a při ochlazení zvýšit. Na většině stanicích se mi toto pravidlo potvrdilo.

51

Tab. 24 Průměrná relativní vlhkost vzduchu v prosinci (v %) stanice Kroměříž Luhačovice Strážnice Rožm.p.T. Vráž Tábor Třeboň Pardubice Klatovy Cheb Karl.Vary Lysá Hora Opava Vítkov Olomouc Vsetín Praha, Karlov Desná Semčice Havl.Brod Milešovka Teplice Liberec

prosinec (1926-1950) 86 86 83 84 87 88 87 85 86 89 86 92 85 85 86 84 83 91 88 86 93 83 86

prosinec (1961-2000) 86 84 83 86 87 88 82 87 86 87 90 89 83 85 87 85 82 92 85 85 93 84 87

rozdíl 0 -2 0 2 0 0 -5 2 0 -2 4 -3 -2 0 1 1 -1 1 -3 -1 0 1 1

Průměrná relativní vlhkost vzduchu v prosinci se snížila na 8 stanicích (tj. 34,8 %). Na dalších 7 stanicích (tj. 30,4 %) zůstala stejná a na 8 stanicích (tj. 34,8 %) se zvýšila. V prosinci se změna vlhkosti vzduchu pohybuje od 0 % do 4 % (příloha 19). Změny jsou tedy menší, než u průměrné relativní vlhkosti vzduchu v červenci.

52

5.5 SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ, SLUNEČNÍ SVIT A OBLAČNOST

Tab. 25 Počet jasných dnů v roce období stanice 1926-1950 Kroměříž 1961-2000 Kroměříž rozdíl

I. 1,7 1,6 -0,1

II. 2,1 2,5 0,4

III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. 3,2 4,4 4,8 6 4,9 5,6 6,2 3,5 4 4,2 4,1 4,8 5,7 4,5 0,3 -0,4 -0,6 -1,9 -0,1 0,1 -1,7

X. 2,7 3,6 0,9

XI. XII. rok 0,6 1,5 43,7 1,6 1,6 41,3 1 0,1 -2,4

období stanice I. 1926-1950 Luhačovice 3,4 1961-2000 Luhačovice 3 rozdíl -0,4

II. 3,5 4 0,5

III. 6,1 4,5 -1,6

X. 5,6 6,8 1,2

XI. XII. rok 2,6 3,4 63,8 2,6 2,8 57,2 0 -0,6 -6,2


I. 2 1,3 -0,7

II. 3 2 -1

III. IV. V. 4,8 4,1 4,5 2,8 3,7 3,1 -2 -0,4 -1,4

VI. VII. VIII. IX. 4,4 4 5,4 6,9 2,4 3,6 4,5 4 -2 -0,4 -0,9 -2,9

X. 4,1 4,2 0,1

XI. XII. rok 1,3 1,8 45,2 1,1 1,2 33,3 -0,2 -0,6 -11,9

období stanice 1926-1950 Romž.p.T. 1961-2000 Rožm.p.T. rozdíl

I. 2,1 2,1 0

II. III. IV. 3,8 6,9 5,7 3,5 4 4,6 -0,3 -2,9 -1,1

V. 6,2 5,2 -1

VI. VII. VIII. 7 6,9 8,8 3,8 6,4 6,6 -3,2 -0,5 -2,2

IX. 8,9 5,5 -3,4

X. 4,5 5,1 0,6

XI. XII. rok 1,3 2,3 64,4 1,9 1,7 50,4 0,6 -0,6 -14


I. 1,7 2,1 0,4

II. 3 3,2 0,2

V. 3,6 6 2,4

VI. VII. VIII. IX. 3,5 3,7 5,1 6 4,6 5,8 7,2 6,5 1,1 2,1 2,1 0,5

X. 3,2 5,7 2,5

XI. XII. rok 1 1,8 40,9 1,6 2,2 53,8 0,6 0,4 12,9


I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. 2,1 4,1 5,6 4,1 4,4 5,1 4,3 4,8 7,1 4,1 1,7 1,8 2,1 2,6 2,7 2,4 3 3,8 3 2,8 -0,4 -2,3 -3,5 -1,5 -1,7 -2,7 -1,3 -1 -4,1 -1,3

XI. XII. rok 1,2 2,3 49,2 1,2 1,6 28,6 0 -0,7 -20,6


I. 2 2,3 0,3

II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. 3,5 6,6 4,9 5,9 5,6 4,5 6,5 8,3 3,3 3,4 3,4 3,6 2,5 3,3 5,5 4,5 -0,2 -3,2 -1,5 -2,3 -3,1 -1,2 -1 -3,8

X. 5,1 5,3 0,2

XI. XII. rok 2 3 57,9 1,5 2,1 39 -0,5 -0,9 -18,9


I. 1,3 1,5 0,2

II. III. 2,6 3,9 2,5 3,3 -0,1 -0,6

X. 1,9 3,2 1,3

XI. XII. rok 0,6 0,9 32,7 1,2 1,4 38,4 0,6 0,5 5,7


I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. 1,9 2,5 5 3,3 3,2 3,8 3,2 3,9 1,3 2,1 2,7 2,7 2,7 2,2 3 3,4 -0,6 -0,4 -2,3 -0,6 -0,5 -1,6 -0,2 -0,5

IX. X. 4,1 2,7 2,7 2,4 -1,4 -0,3

XI. XII. rok 0,7 1,5 35,8 0,8 1,4 27,3 0,1 -0,1 -8,5

III. 4,8 4,2 -0,6

IV. 4,9 5,1 0,2

IV. 3,5 5 1,5

IV. 2,8 3,8 1

V. VI. VII. VIII. IX. 5,4 6,2 6,5 7,7 8,5 4,5 4,3 5,8 6,7 6 -0,9 -1,9 -0,7 -1 -2,5

V. 2,8 4,4 1,6

53

VI. VII. VIII. IX. 3,4 3,3 4,6 4,6 3,1 5,1 4,8 4,1 -0,3 1,8 0,2 -0,5

období stanice 1926-1950 Karl.Vary 1961-2000 Karl.Vary rozdíl

I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. 2,2 2,7 5,2 3,8 4,2 3,8 3,7 5,6 2 2,6 3 3 3 2,4 2,8 3,5 -0,2 -0,1 -2,2 -0,8 -1,2 -1,4 -0,9 -2,1

IX. 5,4 3,8 -1,6

X. 2,8 4 1,2

XI. XII. rok 0,7 1,9 42 1,1 1,5 32,1 0,4 -0,4 -9,9


I. 4,8 3,6 -1,2

II. 3,1 3,2 0,1

III. 4,3 2,7 -1,6

IV. 3,1 3,1 0

V. VI. VII. VIII. IX. 4,2 2,2 2,9 2,7 5,5 2,4 2 3 4 3,5 -1,8 -0,2 0,1 1,3 -2

X. 3,5 5,2 1,7

XI. XII. rok 2,2 3,1 41,6 2,4 3,7 38,7 0,2 0,6 -2,9


I. 2,7 2,7 0

II. 2,3 3 0,7

III. 3,8 3,2 -0,6

IV. 3,1 4,4 1,3

V. 3,5 4,9 1,4

VI. VII. VIII. IX. 3,2 3,6 4 5,2 4 5,4 5,6 5,1 0,8 1,8 1,6 -0,1

X. 3,7 5,5 1,8

XI. XII. rok 1,4 1,7 38,2 2 2,3 48,4 0,6 0,6 10,2


I. 2,6 2,9 0,3

II. 2,1 3,1 1

III. 4,1 3,2 -0,9

IV. 3,3 4,8 1,5

V. 3,9 4,9 1

VI. VII. VIII. IX. 3,8 4,3 5,6 6,3 3,8 5,2 5,9 5,6 0 0,9 0,3 -0,7

X. 4 5,7 1,7

XI. XII. rok 1,8 2 43,8 1,9 2,6 49,1 0,1 0,6 5,3


I. II. III. 2,3 2,2 3,9 1,6 1,9 3 -0,7 -0,3 -0,9

IV. 3,1 4,7 1,6

V. 3 4,8 1,8

VI. VII. VIII. IX. 2,7 2,9 4,8 5,5 3,8 4,8 6,2 4,7 1,1 1,9 1,4 -0,8

X. 2,2 4,4 2,2

XI. XII. rok 0,7 1,9 35,2 1,2 1,2 42,2 0,5 -0,7 7


I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. 3,7 3,4 5,4 4,3 5,4 6 5,5 6,1 2,4 3 3,2 4,2 4,3 4,1 5,3 5,6 -1,3 -0,4 -2,2 -0,1 -1,1 -1,9 -0,2 -0,5

IX. 6,6 3,4 -3,2

X. 4 4,6 0,6

XI. XII. rok 2,1 3 55,5 2 2,1 43,9 -0,1 -0,9 -11,9

období stanice 1926-1950 Praha 1961-2000 Praha rozdíl

I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. 1,8 2,4 4,9 4 3,6 4,4 4 5,5 1,2 2,2 2,6 3,1 3 2 3 4,2 -0,6 -0,2 -2,3 -0,9 -0,6 -2,2 -1 -1,3

IX. X. XI. XII. rok 5,6 2,8 1,2 1,6 41,8 3,3 2,3 0,8 1,2 28,8 -2,3 -0,5 -0,4 -0,4 -13


I. 3,5 3,5 0

II. 2,4 3 0,6

III. 5 3,5 -1,5

IV. 3,4 4 0,6

V. 3,8 4,5 0,7

VI. VII. VIII. IX. 3 2,8 4,4 5,1 3,3 4,1 5 4,5 0,3 1,3 0,6 -0,6

X. 3,4 4,9 1,5

XI. XII. rok 1,1 3,7 41,6 1,7 2,6 43,6 0,6 -1,1 2


I. 2,3 1,7 -0,6

II. 2,7 2,7 0

III. IV. 5,1 4,2 2,9 3,7 -2,2 -0,5

V. 4,6 4,6 0

VI. VII. VIII. IX. 4,5 4,3 5,4 6,8 3,4 3,9 5,6 4,5 -1,1 -0,4 0,2 -2,3

X. 3,7 4,8 1,1

XI. XII. rok 1 2,2 46,8 1,3 1,7 40,6 0,3 -0,5 -6,2

stanice rozdíl 1926-1950 Havl.Brod 1961-2000 Havl.Brod rozdíl

I. 1,6 2,8 1,2

II. 2,1 3,2 1,1

III. 5,1 4 -1,1

V. 3,1 5,9 2,8

VI. VII. VIII. IX. 3,6 3,3 5,9 6 4,9 6,7 6,6 5,4 1,3 3,4 0,7 -0,6

X. 3,1 5,4 2,3

XI. XII. rok 1 1,7 39,9 1,5 2,1 52,8 0,5 0,4 12,9

IV. 3,4 4,5 1,1

54

období stanice 1926-1950 Milešovka 1961-2000 Milešovka rozdíl

I. 2,4 2,4 0

II. III. IV. V. VI. VII. VIII. 2,7 4,8 3,1 3,5 4,1 3,5 4,8 2,5 2,4 2,6 3 2 2,8 3,7 -0,2 -2,4 -0,5 -0,5 -2,1 -0,7 -1,1


I. 0,5 1,1 0,6

II. 0,8 1,9 1,1

III. 2,6 2,7 0,1


I. 2,7 2,1 -0,6

II. 2,2 2,7 0,5

III. IV. V. 5,4 3,7 4,7 2,9 3,3 3,9 -2,5 -0,4 -0,8

IV. 2,1 3,4 1,3

V. 2,6 3,8 1,2

IX. 5,8 3,2 -2,6

X. 2,8 3,7 0,9

XI. XII. rok 1 2,6 41,1 1,2 1,6 30,9 0,2 -1 -10,2

VI. VII. VIII. IX. 2,5 2,7 3,3 3,4 2,8 3,9 4,3 3,4 0,3 1,2 1 0

X. 1,7 2,8 1,1

XI. XII. rok 0,4 0,5 23,1 0,9 1,2 31,7 0,5 0,7 8,6

VI. VII. VIII. 4,4 3,8 6 2,4 3,4 4,4 -2 -0,4 -1,6

X. 3,4 4,6 1,2

XI. XII. rok 1,5 2,6 46,2 1,4 1,6 36,4 -0,1 -1 -9,8

IX. 5,8 3,9 -1,9

Průměrný počet jasných dnů v roce se zvýšil v období 1961-2000 na 8 stanicích (což odpovídá 36,4 % ze všech stanic), různě rozmístěných po celé České republice. Na 14 stanicích (tj. 63,6 %) se v období 1961-2000 počet jasných dnů snížil (příloha 20). Nejvíce jasných dnů přibylo na stanicích Havlíčkův Brod a Tábor (na obou +12,9 dnů) naopak nejvyšší úbytek jasných dnů byl zjištěn na stanici Třeboň (- 20,6 dnů). V červenci bylo v období 1961-2000 více jasných dnů na 9 stanicích (tj. 40,9 %). Na 12 stanicích (tj. 59 %) bylo zjištěno jasných dnů méně (příloha 21). V lednu bylo více jasných dnů pouze na 6 stanicích (tj. 27,3 %). 12 stanic (což odpovídá 54,5 %) zjistilo jasných dnů méně. Na 4 stanicích (tj. 18,2 %) se počet jasných dnů nezměnil (příloha 22). Rozmístění stanic, kde došlo ke zvýšení nebo ke snížení počtu jasných dnů je nepravidelné po celé ČR.

55

Tab. 26 Průměrný počet zamračených dnů v roce období stanice 1926-1950 Kroměříž 1961-2000 Kroměříž rozdíl

I. II. III. IV. 17,5 15,2 11,6 9 17,1 13,1 12,3 9,3 -0,4 -2,1 0,7 0,3

V. 7,9 8,8 0,9

VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok 6,7 5,8 5,8 6 11,3 16,7 20 133,5 7,9 7,6 6 7,1 9,8 17,2 18,5 134,8 1,2 1,8 0,2 1,1 -1,5 0,5 -1,5 1,3

období stanice 1926-1950 Luhačov. 1961-2000 Luhačov. rozdíl

I. II. III. IV. 15,5 13,1 9,3 7,5 15,5 12,9 12,1 9,6 0 -0,2 2,8 2,1

V. 6,8 7,9 1,1

VI. VII. VIII. IX. 6 5,4 6 6 7,7 7,6 6,8 8,1 1,7 2,2 0,8 2,1


I. II. III. IV. 17,4 13,3 10,7 9,4 18,6 14,3 13,6 10,4 1,2 1 2,9 1

V. 8,5 9,5 1

VI. VII. VIII. 7,6 7,5 6,4 8,9 9 7,9 1,3 1,5 1,5

IX. X. XI. XII. rok 6,5 11,3 16,9 18,4 133,9 8,6 11,2 17,7 20,3 149,9 2,1 -0,1 0,8 1,9 16

období stanice 1926-1950 Rož.p.T. 1961-2000 Rož.p.T. rozdíl

I. II. III. 16 12,4 9,1 16,3 11,4 12 0,3 -1 2,9

IV. 8,2 8,4 0,2

V. 7,3 6,5 -0,8

VI. VII. VIII. 5,6 5,2 4,6 7,8 6,8 5,1 2,2 1,6 0,5

IX. X. XI. XII. rok 5,3 11,5 17,2 19,1 121,5 7,2 10,1 16,9 18,4 126,9 1,9 -1,4 -0,3 -0,7 5,4


I. II. III. 19,1 14,6 12,6 16 13 11 -3,1 -1,6 -1,6

IV. V. VI. VII. VIII. 11,1 10,3 9,3 8,7 8,3 8,3 7,6 7,5 8 6,1 -2,8 -2,7 -1,8 -0,7 -2,2


I. II. III. IV. 17,4 12,7 10,7 9,4 16,7 13 12,1 9,5 -0,7 0,3 1,4 0,1

V. 8,1 8,6 0,5

VI. VII. VIII. 8,8 7,3 7 8,3 7 6,4 -0,5 -0,3 -0,6

IX. X. XI. XII. rok 6,6 12,4 17,2 18,6 136,2 7,9 10,5 16,1 16,9 132,9 1,3 -1,9 -1,1 -1,7 -3,3


I. II. III. IV. 16,5 14,4 10,7 9,6 17,5 14,3 12,9 10,3 1 -0,1 2,2 0,7

V. 8,8 8,8 0

VI. VII. VIII. 7,7 8,2 6,4 8,4 8,2 6,2 0,7 0 -0,2

IX. X. XI. XII. rok 6,8 11,6 17,3 17,5 135,5 8,7 10,4 17,2 18,3 142,2 1,9 -1,2 -0,1 0,8 6,7


I. II. III. IV. 17,3 13,1 9,9 8,6 18,2 14,1 13,9 10,7 0,9 1 4 2,1

V. 7,7 9,4 1,7

VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok 7,3 6,4 6,4 6,9 11,6 18 19,2 132,4 9 8 8 8,9 12,2 17,4 19,2 148,9 1,7 1,6 1,6 2 0,6 -0,6 0 16,5


I. II. III. IV. 18,7 14,7 11,7 11,4 19,3 15 14,3 11,1 0,6 0,3 2,6 -0,3

V. 9,9 10 0,1

VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok 9,6 8,2 8,8 8,9 14,7 20,4 21,6 158,6 9,5 9,7 8,4 9,9 12,7 18,9 20 158,6 -0,1 1,5 -0,4 1 -2 -1,5 -1,6 0

období stanice I. II. 1926-1950 Karl. Vary 19,2 15,2 1961-2000 Karl. Vary 19,7 15 rozdíl 0,5 -0,2

III. 11,9 14,1 2,2

IV. V. VI. VII. VIII. 10,6 9,2 8,9 7,9 8 10,4 8,3 8,6 9 6,9 -0,2 -0,9 -0,3 1,1 -1,1

56

X. 9,8 9,8 0

XI. XII. rok 15,1 16,6 117,1 16,4 18,6 132,4 1,3 2 15,3

IX. X. XI. 8,8 14 19,6 7,3 10,2 15,8 -1,5 -3,8 -3,8

XII. rok 20,9 157,3 17,3 128 -3,6 -29,3

IX. X. XI. XII. rok 8,8 15,2 20,1 21,6 156,6 8,6 11,9 18,6 20,7 151,2 -0,2 -3,3 -1,5 -0,9 -5,4


I. II. III. IV. V. VI. VII. 19 17,4 16,4 14,4 10,7 11,4 10,5 18,5 17,3 17,8 14,8 11,9 12,1 11,9 -0,5 -0,1 1,4 0,4 1,2 0,7 1,4

VIII. 11,9 10,6 -1,3

IX. X. XI. XII. rok 11,2 15,2 20,2 20,2 178,5 12,4 14,8 19,3 19,7 180,9 1,2 -0,4 -0,9 -0,5 2,4


I. II. III. IV. 15,1 13,8 11,7 9,8 15,2 13,4 13,5 10,8 0,1 -0,4 1,8 1

V. 9,5 10 0,5

VI. VII. VIII. 8,8 8,4 8,1 9,5 9,5 7,9 0,7 1,1 -0,2

IX. X. XI. XII. rok 7,5 12 16,3 17,6 138,6 9,9 11,7 16,4 17,5 145,3 2,4 -0,3 0,1 -0,1 6,7


I. II. III. IV. 17,3 14,7 11,8 9,9 16,5 14,5 13,5 10,6 -0,8 -0,2 1,7 0,7

V. 8,2 9,7 1,5

VI. VII. VIII. 6,6 6,6 6,9 8,9 8,4 7,1 2,3 1,8 0,2

IX. X. XI. 6,4 10,8 17,1 9,2 11,2 17 2,8 0,4 -0,1


I. II. III. IV. 18,6 14,6 11 10,1 18,7 15 12,8 9,8 0,1 0,4 1,8 -0,3

V. 8,4 8,8 0,4

VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok 7,4 6,9 7,3 7 12,5 20 20,8 144,6 8,9 8,5 6,9 8,4 12 19,3 20,8 149,4 1,5 1,6 -0,4 1,4 -0,5 -0,7 0 4,8


I. II. III. IV. 17 15 12 10,3 18,4 15,6 14,8 11,3 1,4 0,6 2,8 1

V. 8,8 9,7 0,9

VI. VII. VIII. 7,5 7,4 8 9,3 9 8,5 1,8 1,6 0,5

IX. X. XI. XII. rok 8,1 12,5 18,2 18,5 143,3 10,3 12,8 18,9 20,7 158,8 2,2 0,3 0,7 2,2 15,5

období stanice 1926-1950 Praha 1961-2000 Praha rozdíl

I. II. III. IV. 17,8 13,8 10,4 9,8 16,9 14,3 12,6 9,8 -0,9 0,5 2,2 0

V. 8,5 8,3 -0,2

VI. VII. VIII. 7,3 6,8 7,1 8,8 8,8 6,3 1,5 2 -0,8

IX. X. XI. XII. rok 7,4 12,3 18,2 19,1 138,5 7,7 11 16,6 17,7 138,7 0,3 -1,3 -1,6 -1,4 0,2


I. II. III. IV. V. VI. 20,4 17,2 14,9 13,7 10,7 10,9 18,9 16,3 14,9 10,5 8,7 9 -1,5 -0,9 0 -3,2 -2 -1,9


I. II. III. IV. V. 18,3 14,4 10,9 9 8,3 17,5 13,6 11,7 8,3 7,8 -0,8 -0,8 0,8 -0,7 -0,5

období stanice 1926-1950 Havl.Brod 1961-2000 Havl.Brod rozdíl

I. II. III. 18 12,9 10,2 8,6 6 5,6 -9,4 -6,9 -4,6

období stanice I. II. III. 1926-1950 Milešovka 18,2 15,4 13,6 1961-2000 Milešovka 18,4 14,8 15 rozdíl 0,2 -0,6 1,4

VII. VIII. IX. X. XI. 12,1 11 11,6 15,7 22,4 8,8 7,1 10,2 13,5 19,9 -3,3 -3,9 -1,4 -2,2 -2,5

XII. rok 18,9 135,2 18,2 144,7 -0,7 9,5

XII. rok 20,8 181,4 20,9 157,6 0,1 -23,8

VI. VII. VIII. 7,7 7,3 7,1 7,8 8,3 5,7 0,1 1 -1,4

IX. X. XI. XII. rok 7,5 12,7 19,3 19,9 142,5 7,6 11 16,9 18,9 135 0,1 -1,7 -2,4 -1 -7,5

IV. V. VI. VII. VIII. 8,6 7,7 7,4 6,1 5,8 3,8 3,3 2,9 2,8 2,6 -4,8 -4,4 -4,5 -3,3 -3,2

IX. X. XI. XII. rok 6,6 12,3 18,2 21 134,8 3,7 5,3 10,3 10,7 65,5 -2,9 -7 -7,9 -10 -69,3

IV. V. VI. VII. 11,6 10,2 9,4 9,6 11,1 9,5 10,8 9,7 -0,5 -0,7 1,4 0,1

IX. X. XI. XII. rok 8,8 15,2 18,9 19,8 159,8 9,2 12,2 18,1 19,3 156 0,4 -3 -0,8 -0,5 -3,8

57

VIII. 9,1 7,7 -1,4


I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok 22 17,5 13,8 11,1 10,2 8,4 8,8 8,4 8,8 16,2 21,6 23,4 170,2 19,6 15,2 12,7 9,4 7,8 7,8 7,6 6,8 8 13,2 18,5 20,3 147,6 -2,4 -2,3 -1,1 -0,7 -2,4 -0,6 -1,2 -1,6 -0,8 3 -3,1 -3,1 -22,6


I. II. III. IV. 19,5 16,2 12,5 11 19,9 16,2 14,5 11 0,4 0 2 0

Průměrný

roční

počet

V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok 8,7 8,8 9,1 8,7 8 13,2 18,7 20,2 154,4 9,5 10,2 9,6 7,7 9,9 13,1 19,7 21,2 162,4 0,8 1,4 0,5 -1 1,9 -0,1 1 1 8

zamračených

dnů

v období

1961-2000

se

na 13 meteorologických stanicích (tj. 59 %) vyšší. Vyšší počet zamračených dnů je zaznamenán na všech stanicích Moravy a Slezska a dále v Praze, v Klatovech, v Rožmitále pod Třemšínem a v Liberci. Na 8 stanicích (tj. 36,4 %) byl zjištěn úbytek zamračených dnů zamračených dnů a pouze v Chebu (tj. 4,5 %) se počet zamračených dní nezměnil vůbec (příloha 23). Nejvíce zamračených dnů přibylo na stanici Klatovy (+ 16,5 dnů) a největší úbytek byl zaznamenán na stanici Havlíčkův Brod (- 69,3 dnů). Rapidně se počet zamračených dnů zvýšil především v letním období, a to na 16 stanicích (tj. 72,8 %). Pouze na 5 stanicích (tj. 22,7 %) se počet letních dnů v červenci snížil a na jediné stanici v Pardubicích (tj. 4,5 %) zůstal stejný. V červenci je o 72,7 % zamračených dní více než v období 1901-1950. V lednu se počet zamračených dnů zvýšil na 12 stanicích (tj. 54,6 %), na 9 stanicích se snížil (tj. 40,9 %) a na jedné stanici Luhačovice (tj. 4,5 %).

58

Tab. 27 Průměrná roční oblačnost (pokrytí oblohy) stanice Desná Havl.Brod Cheb Karl.vary Klatovy Kroměříž Liberec Luhačovice Lysá Hora Milešovka Olomouc Opava Pardubice Praha Rom.pod T. Semčice Strážnice Tábor Teplice Třeboň Vítkov Vsetín

1926-1950 7,2 6,4 6,8 6,7 6,6 6,3 6,6 5,8 6,9 6,8 6,6 6,6 6,1 6,3 5,9 6,4 6,3 6,7 7,2 6,3 6,4 6,2

1961-2000 6,6 5,5 6,9 6,8 6,6 6,4 6,8 6,1 7,1 6,9 6,6 6,5 6,5 6,7 6,2 6,4 6,7 6,1 6,8 6,7 6,4 6,7

rozdíl -0,6 -0,9 0,1 0,1 0 0,1 0,2 0,3 0,2 0,1 0 -0,1 0,4 0,4 0,3 0 0,4 -0,6 -0,4 0,4 0 0,5

Průměrná roční oblačnost se snížila na 5 stanicích (tj. 22,7 %), na 4 stanicích (tj. 18,2 %) se vůbec nezměnila a na zbylých 13 stanicích (tj. 59,1 %) bylo v období 1961-2000 oblačnosti více. Nejvíce se snížila průměrná roční oblačnost na stanici Havlíčkův Brod (-0,9) a nejvyšší zvýšení se zaznamenalo na stanici Vsetín (+0,5).

Tab. 28 Průměrné trvání slunečního svitu (v h) stanice Karl.Vary Klatovy Luhačovice Milešovka Olomouc Opava Semčice Strážnice Tábor Teplice Třeboň Vráž

1901-1950 1554 1702 1821 1753 1788 1751 1717 1957 1649 1498 1767 1665

1961-2000 1466 1560 1557 1711 1659 1531 1592 1734 1404 1212 1539 1524

rozdíl -88 -142 -264 -42 -129 -220 -125 -223 -245 -286 -228 -141

Průměrné trvání slunečního svitu je na všech stanicích v období 1961-2000 nižší. Nejvyšší úbytek slunečního svitu by zaznamenán na stanici Teplice (-296 h). 59

6 SHRNUTÍ A DISKUZE VÝSLEDKŮ V první části práce jsem srovnávala především obsah map. Atlas podnebí Československa (1958) obsahuje 6 přiložených map a Atlas podnebí Česka (2007) 4 přiložené mapy. Co se týče kapitoly Teplota vzduchu, obsahuje Atlas podnebí Česka (2007) celkem 102 map a Atlas podnebí Československa (1958) pouze 32 map. Tato kapitola je nejrozsáhlejší v obou atlasech. Velmi obsáhlá je i kapitola Srážky. Atlas podnebí Česka (2007) obsahuje 49 map a Atlas podnebí Československa (1958) 17 map. Mapy sněhových charakteristik se vyskytují v Atlasu podnebí Česka (2007) na 28 mapách a v Atlasu podnebí Československa (1958) pouze na 7 mapách. Vlhkost vzduchu a výpar popisuje v Atlasu podnebí Česka (2007) 28 map a v Atlasu podnebí Československa (1958) jen 3 mapy. Kapitola Sluneční záření, sluneční svit a oblačnost je opět obsáhlejší v Atlasu podnebí Česka (2007), obsahuje 14 map. Atlas podnebí Československa (1958) obsahuje pouze polovinu – 7 map. Kapitola Tlak vzduchu a vítr není výjimkou - atlas z roku 2007 obsahuje 29 map, atlas z roku 1958 mnohem méně - pouze 3 mapy. Nebezpečné atmosférické jevy jsou v Atlasu podnebí Česka (2007) na 8 mapách a v Atlasu podnebí Československa (1958) na 2 mapách. Jediná kapitola Fenologické charakteristiky je více zpracovaná v Atlasu podnebí Československa (1958). Fenologické charakteristiky jsou tu zpracované na 12 mapách a v Atlasu podnebí Česka (2007) pouze na 7 mapách. Ve druhé části práce jsem porovnávala klimatické normály (dlouhodobých průměrů) jsem dospěla k těmto výsledkům: Průměrná roční teplota se celkově zvýšila. Ochlazení bylo v letech 1961-2000 pouze v Karlových Varech, ve Vsetíně a ve Strážnici. Ve všech ostatních sledovaných meteorologických stanicích se teplota zvýšila. Tento výsledek dokazuje oteplení oproti období 1901-1950 s tím, že největší oteplení probíhá v zimních měsících, v letním měsících je oteplování slabší. Průměrný počet letních dnů se vlivem oteplování zvýšil. Méně letních dnů bylo v Kroměříži, v Rožmitále pod Třemšínem, v Karlových Varech, V Lysé Hoře, ve Vsetíně, V Havlíčkově Brodě a v Liberci. Z důvodu oteplování přibyl i počet tropických dnů v roce. Méně tropických dnů bylo zaznamenáno pouze na meteorologických stanicích Kroměříž, Třeboň, Pardubice, Lysá Hora, Olomouc, Vsetín a Liberec.

60

Průměrný roční úhrn srážek se na většině stanic snížil. Zvýšení je zaznamenáno pouze u stanice Rožmitál pod Třemšínem, Klatovy, Desná a Semčice. V létě je úhrn srážek vyšší, než v zimě. Průměrný roční počet dnů se srážkami 1 mm a více přibyl na 3 stanicích – Desná, Luhačovice a Rožmitál pod Třemšínem. Počet dnů se srážkami 10 mm a více se zvýšil pouze u stanice Desná. Všechny ostatní stanice naměřily v období 1961-2000 nižší počet dnů se srážkami 10 mm a více, než tomu bylo v období 1901-1950. Počet dní se sněhovou pokrývkou se i přes oteplení zvýšil na 9 stanicích (Luhačovice, Litomyšl, Klatovy, Cheb, Lysá Hora, Vítkov, Olomouc, Semčice). Dnů se sněžením bylo na většině území ČR také více než v období 1921-1950. Vlhkost vzduchu zůstala téměř stejná, mění se většinou v závislosti na teplotě vzduchu pouze minimálně ± 1 %. Jen ve výjimečných případech je změna vyšší. Jasných dnů v roce celkově ubylo. Přibylo jen na meteorologických stanicích Tábor, Klatovy, Opava, Vítkov, Olomouc, Desná, Havlíčkův Brod a Teplice). Zamračených dnů bylo celkově více než v období 1926-1950. Méně zamračených dnů bylo pouze na stanicích Tábor, Třeboň, Karlovy Vary, Desná, Milešovka a Teplice. Průměrná roční oblačnost se na většině míst zvýšila. Průměrné trvání slunečního svitu je však v letech 1961-2000 u všech stanic nižší, a to průměrně o 178 hodin na každé stanici. Závěrem mohu konstatovat, že všechny výsledky (zvláště výsledky týkající se zvýšení průměrných teplot na většině stanicích a snížení počtu dní se srážkami) ve sledovaných obdobích 1901-1950 a 1961-2000 potvrzují variabilitu klimatu.

61

7. ZÁVĚR Při srovnání obsahové stránky atlasů jsem zjistila, že je Atlas podnebí Česka (2007) ve většině charakteristik mnohem podrobnější. Obsahuje více map a grafů. Je to zřejmě dáno tím, že v dnešní době je k dispozici více údajů a také větší zájem o dynamiku klimatu, která je stále více důležitější. Atlas podnebí Česka (2007) obsahuje 296 map a Atlas podnebí Československa (1958) 89 map. Oba atlasy obsahují nejvíce map v kapitole teplota vzduchu. Atlas podnebí Česka (2007) navíc obsahuje 150 grafů, Atlas podnebí Československa (1958) má pouze graf týkající se teploty půdy. Obě díla jsou kompatibilní a navazují na sebe. Pokud k sobě tedy přiložíme stejný prvek, vyskytující se v obou atlasech, můžeme hned porovnat rozdíly. Atlas podnebí Česka (2007) obsahuje více textu, kde je každá charakteristika důkladně vysvětlena. Srovnání klimatických charakteristik (dlouhodobých průměrů) je účelně provedeno na každé vybrané stanici zvlášť. Z této práce vyplývá, jak se klimatické charakteristiky (dlouhodobé průměry) daného prvku změnily právě na určité stanici v období 1961–2000 v porovnání s obdobím 1901-1950. Díky zdrojům z ČHMÚ pokládám výsledky této bakalářské práce za fakta, která nelze nijak zpochybnit ani změnit. Myslím si, že výsledky zcela odpovídají stavu, jaký nyní v České republice je. Tato práce potvrzuje zvýšení teploty vzduchu (i když se porovnává pouze poslední století), úbytek srážek a také vliv emisí na počet zamračených dnů v roce, oblačnost nebo trvání slunečního svitu. Extremita klimatu a její dopady (projevy) je v dnešní době velmi diskutované téma a proto si myslím, že srovnání Atlasu podnebí Československa (1958) a Atlasu podnebí Česka (2007) má svůj smysl, splnilo účel a bude využito k dalším srovnáváním změn klimatu v ČR.

62

8 SUMMARY The main topic of my diploma work was to compare the content aspects of two types of Atlases, the Atlas of Climate of the Czech Republic and Atlas of Climate of Czechoslovakia. We have found out that these two atlases correspond in the basic elements, but the Atlas of Climate of the Czech Republic comprises more information and is more detailed in the map and graph. We assume that this fact could be influenced by the possibility to make more accurate measurements and also greater interest of the dynamics of climate that are up-to-date. The Atlas of Climate of the Czech Republic contains 296 maps; the Atlas of Climate of Czechoslovakia contains 89 maps. The number of maps in the chapter Temperature of Air is the largest in both Atlases. The Atlas of Climate of the Czech Republic contains 150 graphs; the Atlas of Climate of Czechoslovakia contains only the graph of the temperature of soil. Both these Atlases are compatible and concur. Therefore we can compare the same aspects that we can find in both the Atlases and find the differences. The Atlas of Climate of the Czech Republic is treated like the encyclopedia and contains more information and explanations concerning cited phenomena. The general public can easily understand this publication. Comparison of the climate characteristics (long term averages) is carried out at each selected meteorological station separately. At this diploma work we can see if the average values of the element at the selected station decreased or increased at the period 19612000. Some elements are available in the enclosed maps. These maps demonstrate how the average values of the climate elements decreased or rose in the period 1961-2000 in comparison with the average values indicated in the Atlas of Climate of Czechoslovakia. The enhancement of average temperature at most of the stations and shortage of the number of the days with precipitations at the monitored periods 1901–1950 and 1961– 2000 verify the variability of the climate.

63

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY: Coufal, L., Langová, P., Míková, T.: Meteorologická data na území ČR za období 1961-1990. Národní klimatický program ČSFR, sv. 8. ČHMÚ, Praha, 1992, 160 s.

Článek o Atlasu podnebí Česka http://www.osu.cz/dokumenty/napsalionas/20061205-1213.pdf , (cit. 6.4.2008)

Kolektiv: Atlas podnebí Československé republiky. HMÚ, Ústřední správa geodézie a kartografie, Praha, 1958.

Podnebí Československé socialistické republiky. Tabulky. HMÚ, Praha, 1961, 380 s.

Podnebí Československé socialistické republiky. Souborná studie. 1. vyd., HMÚ, Praha, 1969, 356 s.

Pro zpracování jednotlivých charakteristik za období 1961-2000 byla využita data klimatologické databáze ČHMÚ, CLIDATA.

Quitt, E.: Mapa Klimatické oblasti ČSR (1 : 500 000). Brno: GgÚ, 1975

Tolasz, R. et al.: Atlas podnebí Česka. ČHMÚ Praha v koedici s UP Olomouc, Praha - Olomouc, 2007, 251 s.

64

SEZNAM PŘÍLOH: Příloha 1: Rozdíl průměrné roční teploty vzduchu na vybraných stanicích ČR v období 1901-1950 a 1961-2000

Příloha 2: Rozdíl průměrné teploty vzduchu v červenci na vybraných stanicích ČR v období 1901-1950 a 1961-2000

Příloha 3: Rozdíl průměrné teploty vzduchu v lednu na vybraných stanicích ČR v období 1901-1950 a 1961-2000

Příloha 4: Rozdíl průměrného počtu letních dnů v roce na vybraných stanicích ČR v období 1926-1950 a 1961-2000

Příloha 5: Rozdíl průměrného počtu mrazových dnů v roce na vybraných stanicích ČR v období 1926-1950 a 1961-2000

Příloha 6: Rozdíl průměrného počtu tropických dnů v roce na vybraných stanicích ČR v období 1926-1950 a 1961-2000

Příloha 7: Rozdíl průměrného ročního úhrnu srážek v roce na vybraných stanicích ČR v období 1901-1950 a 1961-2000

Příloha 8: Rozdíl průměrného měsíčního úhrnu srážek v červenci na vybraných stanicích ČR v období 1901-1950 a 1961-2000

Příloha 9: Rozdíl průměrného měsíčního úhrnu srážek v únoru na vybraných stanicích ČR v období 1901-1950 a 1961-2000.

Příloha 10: Rozdíl průměrného ročního počtu dní se srážkami 1 mm a více na vybraných stanicích ČR v období 1901-1950 a 1961-2000.

Příloha 11: Rozdíl průměrného počtu dní se srážkami 1 mm a více v červenci na vybraných stanicích ČR v období 1901-1950 a 1961-2000.

65

Příloha 12: Rozdíl průměrného počtu dní se srážkami 1 mm a více v únoru na vybraných stanicích ČR v období 1901-1950 a 1961-2000.

Příloha 13: Rozdíl průměrného ročního počtu dní se srážkami 10 mm a více na vybraných stanicích ČR v období 1901-1950 a 1961-2000.

Příloha 14: Rozdíl průměrného počtu dní se srážkami 10 mm a více v červenci na vybraných stanicích ČR v období 1901-1950 a 1961-2000.

Příloha 15: Rozdíl průměrného počtu dní se srážkami 10 mm a více v únoru na vybraných stanicích ČR v období 1901-1950 a 1961-2000.

Příloha 16: Rozdíl průměrného počtu dní se sněhovou pokrývkou na vybraných stanicích ČR v období 1921-1950 a 1961-2000.

Příloha 17: Rozdíl průměrného počtu dní se sněžením na vybraných stanicích ČR v období 1921-1950 a 1961-2000.

Příloha 18: Rozdíl průměrné relativní vlhkosti vzduchu v červenci na vybraných stanicích ČR v období 1926-1950 a 1961-2000.

Příloha 19: Rozdíl průměrné relativní vlhkosti vzduchu v prosinci na vybraných stanicích ČR v období 1926-1950 a 1961-2000.

Příloha 20: Rozdíl průměrného počtu jasných dnů v roce na vybraných stanicích ČR v období 1926-1950 a 1961-2000.

Příloha 21: Rozdíl průměrného počtu jasných dnů v červenci na vybraných stanicích ČR v období 1926-1950 a 1961-2000.

Příloha 22: Rozdíl průměrného počtu jasných dnů v lednu na vybraných stanicích ČR v období 1926-1950 a 1961-2000.

66

Příloha 23: Rozdíl průměrného počtu zamračených dnů v roce na vybraných stanicích ČR v období 1926-1950 a 1961-2000.

Příloha 24: Rozdíl průměrného počtu zamračených dnů v červenci na vybraných stanicích ČR v období 1926-1950 a 1961-2000.

Příloha 25: Rozdíl průměrného počtu zamračených dnů v lednu na vybraných stanicích ČR v období 1926-1950 a 1961-2000.

Příloha 26: Rozdíl průměrné roční oblačnosti na vybraných stanicích ČR v období 1926-1950 a 1961-2000.

Příloha 27: Rozdíl průměrného trvání slunečního svitu v roce na vybraných stanicích ČR v období 1901-1950 a 1961-2000.

Příloha 28: Recenze na kartografické dílo Atlas podnebí Česka

Pozn.: Rozdíl v příloze 1-27 je opět B-A (stejně jako v kapitole 5). A = 1901-1950 B = 1961-2000 Rozdíl = B – A 1) (1961-2000) – (1901-1950) > 0 (hodnota v rozdílu je +) 2) (1961-2000) – (1901-1950) < 0 (hodnota v rozdílu je –)

67

Příloha 28, pokračování: mohlo vycházet při koncipování díla dalšího. Autorský kolektiv stál tudíž při tvorbě atlasu před úkolem zpracovat jej koncepčně i obsahově zcela nově, což je úkol nelehký, úkol, který nelze dokonale vyřešit již v prvním kroku. Proto by bylo chybou udělat za činnostmi vedoucími k jeho vydání jednoznačnou tečku, nýbrž chápat je jako počátek pokračování procesu tvorby nejen po stránce obsahové, ale i rozsahové. Pavel Prošek

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA Katedra geografie

Recommend Documents