UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU

Monitoring podmínek pro lední hokej mládeže ve vybraných hokejových klubech v menších sídlech Diplomová práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

PhDr. Karel Kovář, Ph.D.

Bc. Tereza Kobzová

Praha, duben 2014

Abstrakt Název:

Monitoring podmínek pro lední hokej mládeže ve vybraných hokejových klubech v menších sídlech

Cíle práce:

Cílem diplomové práce je podrobně popsat situaci ve vybraných hokejových klubech v České republice. Navštívené kluby byly vybrány na

základě

kritéria

upadající

členské

základy

v

dětských

a mládežnických kategoriích hokejových hráčů. Snahou této diplomové práce určit příčiny neuspokojivé situace v těchto klubech a navrhnout možné způsoby řešení a rozvoje podmínek pro lední hokej mládeže. Metoda:

Výzkumné šetření je založeno na hloubkových a strukturovaných interview

s odborným

vedením

hokejových

klubů

a

starostů

jednotlivých měst. Dále se v diplomové práci využívá metoda obsahové analýzy. Pomocí těchto dvou metod vznikl kvalitativní výzkum, který byl podobně shrnut a popsán v 18 případových studiích.

Výsledky:

Obě výše uvedené metody jsou kvalitativně zpracovány do podoby případových studií. Jsou pečlivě a přesně uvedeny příčiny upadající členské základy mládeže a je navržen způsob řešení. Sbíraná data zahrnují poměrně rovnoměrně rozmístěné oblasti výzkumu a je tedy možné zjištěné výsledky aplikovat v globálnějším na celé území České republiky.

Klíčová slova: ledová plocha, provoz sportovních zařízení, financování klubů, rozvoj členské základny

Abstract Title:

Monitoring circumstances for yourth ice hockey in selected hockey clubs in smaller towns

Purpose:

Main aim of diploma tesis is to decribe situation in selected ice hockey clubs in Czech republic. Visited clubs were choosen by small numbers of members in youth categories of ice hockey players. Huge effort of the diploma tesis is detect causes unsatisfactory situation in clubs and suggest the best solutions to expansion and development youth membership.

Methods:

Survey is based on depth and sturctured interviews with the expert guidance of the clubs and the mayors of the cities. Next method used in diploma tesis is utilized content data analysis. Thanks to using these two methods was formed qualitative research, which was summarized and described in 18 case studies.

Results:

Both methods are qualitatively processed in case studies. There are carefully and accuratelly reasons of decreasing youth membership in ice hockey clubs. There is also decribed way of solution. Collected data include envely research and results could be aplicated to the whole territory of Czech republic.

Keywords:

ice ring, sports facilities service, funding clubs, membership development

Dovoluji si touto cestou poděkovat panu PhDr. Karlu Kovářovi, Ph.D. za odborné vedení této práce. Dále děkuji panu PhDr. Zdeňkovi Pavlišovi za cenné informace a podporu při realizaci výzkum. Ráda bych poděkovala všem zástupcům hokejových klubů a starostům měst, které jsem měla možnost osobně navštívit a do hloubky s nimi pohovořit o současných problémech mládežnického hokeje v České republice.

Prohlašuji, že jsem závěrečnou diplomovou práci zpracovala samostatně. Uvedla jsem všechny použité informační zdroje a literaturu. Tato práce ani její podstatná část nebyla předložena k získání jiného nebo stejného akademického titulu.

V Praze, dne 25. 4. 2014 …………………………………… Bc. Tereza Kobzová

Obsah 1

Úvod ............................................................................................................... 9

2

Teoretická část .............................................................................................. 11 2.1

Sport v České republice ................................................................................ 11

2.1.1 2.2

Sportovní infrastruktura – prostorové podmínky ......................................... 17

2.2.1 2.3

Organizovaný sport v České republice ................................................. 13

Nové trendy ve sportovní infrastruktuře ............................................... 21

Ekonomika sportu ......................................................................................... 25

2.3.1

Finance z rozpočtů veřejné správy a státu............................................. 27

2.3.2

Financování sportovní organizace......................................................... 29

2.4

Lidské zdroje v oblasti sportu....................................................................... 31

2.5

Sportovní klub .............................................................................................. 33

2.5.1

Proces organizování aneb určení činnosti sportovního klubu ............... 36

2.5.2

Ostatní funkce sportovního klubu ......................................................... 37

2.5.3

Role manažera klubu ............................................................................. 37

2.6

Lední hokej ................................................................................................... 39

2.6.1

Mezinárodní hokejová federace (IIHF) ................................................. 39

2.6.2

Český svaz ledního hokeje (ČSLH) ...................................................... 40

2.6.3

Mládežnický hokej ................................................................................ 42

2.7

Metodologické nástroje ................................................................................ 43

2.7.1

Interview ............................................................................................... 44

2.7.2

Obsahová analýza.................................................................................. 46

2.7.3

Případová studie .................................................................................... 47

Cíle, úkoly práce a výzkumné otázky........................................................... 48

3 3.1

Cíle a úkoly práce ......................................................................................... 48

3.2

Výzkumné otázky ......................................................................................... 49

Metody a postup řešení ................................................................................. 50

4 4.1

Výzkumný soubor ........................................................................................ 50

4.2

Sběr dat ......................................................................................................... 51

4.3

Analýza dat ................................................................................................... 52 Výsledky ....................................................................................................... 53

5 5.1

Případová studie HC Stadion Litoměřice a město Litoměřice ..................... 53

5.2

Případová studie H. O. S. K. Dobříš a město Dobříš ................................... 56

5.3

Případová studie TJ Cvočkaři Hořovice a město Hořovice .......................... 59

5.4

Případová studie SK Žamberk a město Žamberk ......................................... 62

5.5

Případová studie HC Lovosice a město Lovosice ........................................ 64

5.6

Případová studie s HC Rebel Nejdek a město Nejdek ................................. 67

5.7

Případová studie HC Slovan Rosice a město Rosice.................................... 69

5.8

Případová studie TJ Rumburk a město Rumburk ......................................... 72

5.9

Případová studie SSC Říčany a město Říčany ............................................. 74

5.10

Případová studie HK Lev Slaný a město Slaný ........................................ 77

5.11

Případová studie HC Buldoci Stříbro a město Stříbro .............................. 79

5.12

Případová studie HC TJ Šternberk a město Šternberk .............................. 81

5.13

Případová studie SK Telč a město Telč .................................................... 83

5.14

Případová studie TJ Jiskra Třeboň a město Třeboň .................................. 85

5.15

Případová studie BHK Turnov a město Turnov ....................................... 87

5.16

Případová studie HC Spartak V. Bíteš a městem Velká Bíteš .................. 89

5.17

Případová studie HC Varnsdorf a městem Varnsdorf .............................. 91

5.18

Případová studie HC Zbraslav a město Zbraslav ...................................... 94

5.19

Souhrnná data ........................................................................................... 97

6

Diskuze ......................................................................................................... 99

7

Závěr ........................................................................................................... 101

8

Zdroje ......................................................................................................... 102

9

Seznam obrázků.......................................................................................... 107

10

Seznam grafů .............................................................................................. 109

11

Seznam tabulek ........................................................................................... 110

12

Seznam příloh ............................................................................................. 111

1 Úvod Diplomová práce se zabývá aktuální problematikou rozvoje ledního hokeje v menších sídlech, kde v posledních letech výrazně klesá mládežnická základna. Monitoruje prostorové, materiální, ekonomické podmínky i lidské zdroje, které dává do souvislosti s prioritami komunální politiky a podpory oblasti sportu stejně jako aktivní politikou českého svazu ledního hokeje v udržení či rozvoji hokejové základny. Lední hokej, ačkoli je považován za ryze zimní sport, se během svého více než stoletého vývoje přesunul z přírodního prostředí zamrzlých kluzišť na otevřená kluziště, později pak do krytých hal. Přestože řada vynikajících reprezentantů sedmdesátých let začínala hokejovou kariéru v přírodních podmínkách a s ledním hokejem na umělých ledových plochách se setkala až ve věku starších žáků, vývoj sportu a přírodní podmínky v ČR již prakticky nepřipouštějí možnost tohoto přirozeného vývoje a hokejisté začínají s bruslením již v předškolním věku. Pro rozvoj hokejových dovedností je pak potřeba pravidelná činnost na ledě alespoň po dobu 6-8 měsíců ročně již od žákovského věku 7-8 let. Tato změna spolu se vznikem nových sportovních odvětví, posunem zájmů mládeže, dále pak s nedostatečnými investicemi do sportovní infrastruktury, částečnými změnami v dotačních programech pro sport apod. vedly k poklesu zájmu o lední hokej i přes vynikající mezinárodní úspěchy. V menších sídlech (5-10 000 obyvatel) lze toto období označit jako úpadek. Zastaralé stadióny, snižující se základna, pokles zájmu o hokej vedl spolu s ekonomickou realitou k dalšímu poklesu dotací do infrastruktury, materiální základny a odkládání investičních dotací, se kterými místní zastupitelstva váhají, neboť přepočet na obyvatele se jeví jako nevýhodný ve srovnání s jinými sportovními odvětvími. Stav sportovních zařízení je tak velmi zanedbaný. Na druhou stranu se ČSLH pokouší o aktivní politiku a i tato práce je součástí zjišťování stavu a nabídnutí pomocné ruky v řešení konkrétních místních problémů. Mě osobně tato práce umožnila propojit studiem nabyté teoretické znalosti s komplikovanými problémy sportovní a manažerské praxe sportovních klubů. Věřím, že všechny kluby, se kterými jsme v rámci zpracování práce jednali, stejně jako vedení měst a obcí, získaly cenné informace a významnou podporu svých

9

rozhodnutí. Vzhledem ke svému dalšímu působení v hokejovém hnutí budu i nadále sledovat stav i vývoj, zda se naznačené plány podaří realizovat. Získané informace poslouží rovněž pro potřeby Českého svazu ledního hokeje, který k vybraným lokalitám přistupuje

individuálně a navrhne způsob řešení daného

problému. Byla jsem překvapena, jak málo prací na podobné téma bylo zpracováno na podobné výkonnostní úrovni, neboť je zjevné, že tady nelze najít prostředky na renomované studie a to přesto, že aktuálnost tohoto tématu se zdá být nevyvratitelná. V práci uvádíme i příklad výborně fungujícího klubu v práci s mládeží, ale i v provozování zimního stadiónu. Ne vše je vždy přenositelné, vzory jsou jen příkladem. Pokud se řešení problému uchopí zapálení a vzdělaní lidé se společným cílem, je to cesta k úspěchu.

10

2 Teoretická část 2.1 Sport v České republice Sport nalezl již od poloviny 18. století na území České republiky mezi obyvateli významnou oblibu. Dříve se lidé věnovali sportu spíše jako volnočasové aktivitě, která vedla k udržení zdravého těla i ducha. Sport se stal příležitostí setkávání, tvořila se pravidla, vznikaly první sportovní spolky. V průběhu minulého století se sport více a více profesionalizoval. Výkony sportovců se neustále posouvaly a vylepšovaly až na samotnou hranici lidských možností. Sport změnil svoji roli i na poli ekonomickém a se stal jedním z mnoha společenských obchodních artiklů, ve které vrcholoví sportovci, sportovní organizace, sportovní firmy a mnoho dalších jsou jeho poskytovateli. Vedle vrcholové sportu se rozvíjí a modernizuje také sport neorganizovaný tedy sport pro všechny. Postupnými změnami se vyvíjelo i postavení sportu ve společnosti. Důkazem je vznik mezinárodně uznávaných dokumentů, které zajišťují a charakterizují jedinečnost a subjektivitu sportu. Těmito významnými dokumenty jsou: Evropská charta sportu (MŠMT, 1994); Evropský manifest o mladých lidech a sportu (MŠMT, 1995); Modifikovaný návrh směrnic pro sport dětí a mládeže (ČSTV, 1998) Světový manifest tělesné výchovy 2000 Bílá kniha o sportu (MŠMT, 2007) apod. Dalším významným ukazatelem je vznik například Evropského sdružení národních nestátních sportovních zastřešujících organizací (European Non-Governmental Sports Organisations), v kterém zastupuje Českou republiku České Unie Sportu. V současné době odborná sportovní veřejnost vychází z definice sportu na základě Evropské charty sportu (2002), kde sport je definován jako:

„Sportem se rozumí

všechny formy tělesné činnosti, které ať již prostřednictvím organizované účasti či nikoliv, si kladou za cíl projevení či zdokonalení tělesné i psychické kondice, rozvoj společenských vztahů nebo dosažení výsledků v soutěžích na všech úrovních “(74, s 2). Jednoduše můžeme sport definovat jako: „ Tělesnou aktivitu, kterou provozují jednotlivci individuálně nebo organizovaně za účelem dosažení nebo vylepšení fyzické kondice “(15, s 19). V České republice se prostředí subjektivity sportu teprve buduje. Významným dokumentem je Zákon o podpoře sportu (Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu 11

ve znění novely zákona č. 219/2005 Sb.), o jehož změnách se již dva rok silně diskutuje. Z vládních dokumentů lze jmenovat materiál Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Koncepci státní podpory sportu v České republice (2011). Výše uvedené dokumenty vyzdvihují nutnost vytváření vhodných podmínek pro rozvoj a realizaci sportu z hlediska financování, budování sportovních zařízení a zároveň deklarují zajištění sportovních činnosti pro širokou populaci i pro vrcholové sportovce. Z aktivit zastřešujících sportovních organizací v České republice a studií v této oblasti je možné usuzovat inspiraci v organizaci sportovního průmyslu ostatních evropských zemí. Je zřejmé, že převážná zodpovědnost v zajištění sportovní infrastruktury leží na státu, vládě, krajích a městech společně s iniciativami a aktivitami zastřešujících sportovních organizací. Účast těchto sektorů je potřebná, protože vzniklé sportovní

zázemí

bývá

využíváno

nejen

vrcholovými

sportovci,

ale

také

neorganizovanými sportovci, tedy většinou populace. Sport a sportovní prostředí jako takové můžeme vymezit složkami sportovní činnosti, sportovní akce, infrastrukturu sportu a ostatní.

Sportovní činnost v sobě zahrnuje

profesionální sport, vrcholový sport a sport pro všechny. Sportovní akce se skládají z dvou hlavních částí, jsou jimi divácky atraktivní akce a akce bez diváků. Do infrastruktury sportu spadají veškerá sportovní zařízení, areály, haly, organizace, města, školy a soukromá zařízení (15, s 19).

Obr. č. 1 Přehled hospodářských sfér sportu (Studie KMPG, 2012)

12

Obr. č. 1 ukazuje možné sféry hospodářství státu, do kterých sport svou působností zasahuje. V posledních letech velké sportovní události jako olympijské hry či mistrovství světa zcela zaplňují média a progresivně roste množství sportovních přenosů v TV, kdy často již dochází ke střetu více sportovních událostí a sportovní stanice využívají pro souběžné přenosy internetovou TV. Sport byť v i v pasívní formě tak zasahuje stále větší část populace [17]. Sport v profesionální podobě zůstává na jednu stranu stále hrou s nejistým výsledkem (zejména sportovní hry), na druhou stranou je snahou o posun hranic lidské výkonnosti (rekordy). Obojí je spojeno s mimořádným úsilím týmů, s prací s vynikajícími sportovci a stále rostoucími náklady, které jen v některých případech jsou nižší než příjmy. Pro profesionální sport a státní reprezentaci je ale nezbytné podporovat organizované formy sportu dětí a mládeže, které jsou základnou a líhní budoucích talentů. Péče o talentované děti probíhá v různých zemích odlišně. Menší státy s malou základnou hledají efektivní formy státní systémové podpory, větší země mohou spoléhat na výběr z velkého množství osob. Významné a nezastupitelné role v celém systému hrají prostorové podmínky, materiální podmínky, stabilní financování a lidské zdroje. Systém je v ČR podporován ze strany státu (MŠMT), regionů (kraje), měst a obcí, sportovních svazů, sponzorů, příspěvků, vlastní výdělečné činnosti – zejména pronájmů, poskytování sportovních služeb a vstupného.

2.1.1 Organizovaný sport v České republice V České republice bylo v roce 2013 registrováno 2 995 684 sportovců, kteří tvoří 28,4 % z celkové populace ČR. Tito organizovaní sportovci se sdružují v 35 243 sportovních klubech odlišného zaměření i velikosti. Podíváme-li se blíže na to, kdo se vlastně sportu v České republice věnuje nejvíce, zjistíme, že nadpoloviční většinu sportující populace tvoří dospělí muži s 59%, ženská sportující populace činní jen 19% a 22% zahrnuje sportující dívky a chlapce [15]. Česká Unie Sportu uvádí: „Podíváme- li se podrobněji na členskou základu ČUS, vidíme zde upadající trend ve sportování mládeže v posledních 10 letech. Výsledky sběru statistických dat ukazují, že členská základna ČUS nedoznala k 31. 12. 2012 zásadních změn a trend mírného poklesu stále pokračuje. V 9 029 SK a TJ sdružuje 13

ČSTV 1 428 506 členů. To představuje meziroční úbytek o 135 SK/TJ a cca 65 tis. fyzických osob, z nich téměř polovina z řad mládeže. Grafy ukazují nejvýraznější trend snižování počtu členů u mládeže věkové skupiny 15-18 let“(33, s 6).

Graf č. 1 Podíl mládeže na členské základně ČUS (ČUS, 2012)

Rychtecký et al. (2006) upozorňují na účast adolescentů ve sportu - od velmi sportujících adolescentů až po nesportující či sportující příležitostně. Dále bylo zjištěno, že již ve věkové kategorii 16–19 let klesá zapojení v organizované formě sportu. Všeobecně byl v roce 2006 u 10–19 leté mládeže zaznamenán mírný pokles preferencí sportu a pohybových aktivit oproti roku 2000. Na druhé straně byl oproti roku 2000 zaznamenán pozitivní trend v úbytku pasivních jedinců nezapojených do sportovních a pohybových aktivit, zejména chlapců. Mezi potvrzené tendence účasti mládeže (10–19 let) ve sportovních a pohybových aktivitách patří: 

větší inklinace chlapců k organizované formě sportu



vyšší účast v organizovaném sportu v městských sídlech



větší popularita neorganizovaných aktivit ve venkovských oblastech [23]

14

Graf č. 2 Podíl věkových kategorií na členské základně ČUS (ČUS, 2012)

Na Graf č. 2 je patrná výrazná převaha mužského pohlaví v celkové členské základně České Unie Sportu. Organizace sportu v ČR má poměrně komplikovanou hierarchii, důvody jsou dány převážně historickým vývojem a liberálními přístupy k řízení sportu v posledních 25 letech. Nejen pro laika je stávající hierarchie nepřehledná, nejasná a legislativně nevydefinovaná. Mnoho autorů sportovního managementu se dívá na prostředí sportu odlišně, např.. Čáslavová (2009) rozděluje sportovní organizace do několika sektorů. Sektor – státní správa pro tělesnou výchovu a sport Do této oblasti řadí Čáslavová (2009) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, jejímiž hlavními úkoly jsou realizace státní polity v oblasti sportu, koordinace schválené vládní koncepce, zabezpečení finanční podpory ze státního rozpočtu, vytváření podmínek pro sportovní reprezentaci a rozvoj sportu pro všechny i zdravotně postižené, kontrola a uskutečňování antidopingového programu. Do tohoto sektoru spadají krajské úřady a jednotlivé obce, které mají zajištovat sport na komunální úrovni [6].

Sektor – spolková tělesná výchova a sport V tomto oddílu převažují sportovní organizace a spolky neziskového charakteru, které se liší svojí působností od zastřešujících až po rozsah lokálního dosahu. Cílem těchto organizací bývá provozování sportovní činnosti pro všechny, výkonnostního sportu i v rámci reprezentace ČR [6]. 15

Sektor – podnikatelský Tento sektor sdružuje podnikatelská zařízení v oblasti sportu například fitness centra, wellness centra, solária, masérské služby, cestovní kanceláře, střelnice, plavecké a lyžařské školy, které nabízejí za úplatu sportovní služby veřejnosti. Čáslavová sem řadí také marketingové a reklamní agentury zaměřené na sport, provozování sportovních arén a hal. Patří sem také sportovní kluby založené na bázi obchodních společností, které se vyskytují hlavně ve fotbale a ledním hokeji. Obecněji se jedná o sportovní organizace ziskového charakteru, jejichž hlavním cílem je dosáhnout zisku [6].

Sportovní kluby a tělovýchovné jednoty se sdružují do sportovních svazů a federací, je žádoucí existence pouze jedné sportovní autority v každém sportovním odvětví, která má mezinárodní návaznost a je rovněž členem střešní organizace. Střešní organizací je nyní v ČR Český olympijský výbor, řada nejvýznamnější sportovních svazů je dále členem České unie sportu (ČUS). Kromě svazové příslušnosti je třeba dále zmínit školní a akademický sport sdružený v Asociaci školních sportovních klubů (AŠSK) a České asociaci univerzitního sportu (ČAUS).

Graf č. 3 Přehled hierarchie sportovních organizací (Studie KMPG, 2012)

16

Graf č. 3 ukazuje provázanost a nepřehlednost sportovních subjektů vyskytujících se na území České republiky.

2.2 Sportovní infrastruktura – prostorové podmínky Sportovním zařízením se dle Zákona č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu (ve znění novely č. 219/2005 Sb.), § 2 odst. 3 rozumí „objekt, pozemek, vodní plocha, budova nebo jejich soubor sloužící výhradně nebo převážně pro provozování sportu“. Jedná se tedy o všechna sportovní zařízení (otevřená, krytá) a prostranství sloužící sportu či pro něj určená. Ať už jde o umělá sportoviště či přírodní prostředí. Všeobecně je velmi málo známá koncepce obcí v ČR pro sportovní infrastrukturu obzvlášť pro neorganizovanou formu sportu. Sportovní infrastruktura úzce souvisí s veřejnou politikou na všech úrovních. Na vrcholné sportovní úrovni jsou nezbytné záruky vlády země, což samozřejmě obnáší mj. příslib adekvátní sportovní infrastruktury. V nejvyspělejších státech Evropy vyplývá z legislativy primární zodpovědnost obcí za podmínky pro sport [26]. Téměř každý region má svá specifika daná mj. historickým, kulturním, demografickým vývojem, která se promítají do oblasti sportu a tím i do sportovní infrastruktury. Historicko-sociologické hledisko je dost podstatné a je třeba k němu přistupovat s jistou mírou pokory a respektu. Novotný (2000) poukazuje na fakt, že podstatná část sportovní infrastruktury byla na našem území vybudována mezi léty 1870–1945 [17]. V České republice existuje velký počet nejrůznějších sportovišť, většina těchto sportovišť je vlastněna sportovními kluby a tělovýchovnými jednotami. Menšinové zastoupení tedy 40 % sportovišť je ve vlastnictví měst a obcí, krajů či univerzit, menšinou vlastní soukromí vlastníci. Podíváme-li se na stáří sportovního zázemí, zjistíme, že 43% sportovišť bylo postaveno ještě před rokem 1960, až 48% sportovišť bylo zřízeno v letech komunismu od r. 1960 do 1990, pouhých 9 % veškerých sportovišť v České republice bylo postaveno po roce 1990. To znamená, že 91% sportovišť je starších 20 let. Venkovní sportoviště jsou v naprosté převaze nad krytými halami, což se projevuje značným snížením pohybových aktivit v zimním období v ČR [15].

17

Pro řadu provozovatelů sportovních zařízení je historické dědictví zastaralých sportovišť problémem při provozu, údržbě a rozvoji sportovní infrastruktury. Roste tlak na efektivní využívání finančních prostředků v českých městech a obcích s vědomím, že sportovní zařízení jsou v převážné míře nevýdělečná a neměl by se opomíjet ani marketingový pohled na správu sportovních zařízení na území českých měst a obcí. Při budoucím plánování rozvoje sportovní infrastruktury je záhodno vycházet z analýzy stávajícího stavu, zejména současné využitelnosti sportovišť, jelikož se nejedná o nic jiného, než nabídkou uspokojit poptávku. Zkušenosti ukazují, že výstavbě a správě sportovních zařízení chybí potřebná systémová koordinace vynakládání investičních prostředků ze státního rozpočtu, obecních a krajských rozpočtů, prostředků občanských sdružení a podnikatelských subjektů. Navíc si je třeba uvědomit, že se jedná o velmi zodpovědný úkol, protože zatím ještě převažují sportovní zařízení s dlouhodobou životností. Nesystémovost v oblasti sportovní infrastruktury lze dokumentovat tím, že ani neznáme stávající stav, který je nezbytný pro efektivní plánování budoucnosti. Potřeba zachycení počtu sportovních zařízení je mj. důležitá pro efektivnější vynakládání prostředků na jejich modernizaci a výstavbu nových sportovišť. V tomto smyslu u nás neexistuje žádný věrohodný zdroj nejen na republikové, ale ani na krajské úrovni [11]. V řadě měst a obcí není na potřebné úrovni vzájemná komunikace a spolupráce škol, jejich zřizovatelů, sportovních oddílů a orgánů samosprávy pokud jde o využívání sportovních zařízení. Pasportizační šetření týkající se sportovních a tělovýchovných zařízení v majetku nebo užívání naší největší zastřešující tělovýchovné organizace ČSTV je velmi podrobné a rozsáhlé. Pro celospolečenské účely je však jeho velkou nevýhodou, že není znám podíl sportovišť v užívání ČSTV a souhrnném počtu všech sportovních a tělovýchovných zařízení v ČR. Avšak Červenka (2000) uvádí: „Z celkového počtu všech sportovních zařízení představuje struktura vlastnických vztahů evropský unikát. Více než 2/3 sportovišť je spravováno sportovními spolky a pouhá 1/3 obcemi, městy či jinými subjekty.“ Takže celkový odhad sportovišť v ČR se pohybuje okolo 30 000“ (7, s 180).

18

Tabulka č. 1 Přehled stavu tělovýchovných zařízení v ČR (dříve ČSR) v majetku nebo užívání ČSTV (Flemr, 2005) Rok

1957

1968

1972

1984

2004

Počet zařízení

11 466

12 720

13 784

15 396

19 596

Český statistický úřad dělí sportovní zařízení do osmi, resp. sedmi kategorií: koupaliště a bazény (s provozovatelem); kryté bazény (z koupališť a bazénů); hřiště (s provozovatelem); tělocvičny (včetně školních s přístupem veřejnosti); stadiony otevřené; stadiony kryté; zimní stadiony kryté i otevřené; ostatní zařízení pro tělovýchovu [32]. Tabulka č. 2 zachycuje vývoj sportovních zařízení v jednotlivých krajích České republiky. Tabulka č. 2 Sportovní zařízení v ČR celkem dle ČSÚ (databáze IRIS, 2008) Název NUTS Česká republika Hl. město Praha

1995

2000

2005

20 146

21 071

22 106

785

785

617

Středočeský kraj

2 658

2 574

2 102

Jihočeský kraj

1 593

1 752

1 929

Plzeňský kraj

1 025

966

1 092

Karlovarský kraj

625

701

705

Ústecký kraj

1 306

1 350

1 627

Liberecký kraj

1 040

1 064

1 109

Královéhradeck ý

1 515

1 872

1 832

Pardubický kraj

1 113

1 389

1 491

Vysočina

1 344

1 365

1 473

Jihomoravský

2 398

2 380

2 450

Olomoucký kraj

1 269

1 299

1 623

Zlínský kraj

1 159

1 252

1 510

Moravskoslezsk ý

2 316

2 322

2 546

Region Prahy a střeních Čech je nevíce vybaven právě fotbalovými hřišti, region severních Čech má nejvyšší podíl ploch pro zimní sporty, region jižních Čech naopak vlastní nejvíce venkovních stadionů a hřišť, region Moravy a Slezska má ve svém užívání nejvíce vnitřních sportovišť[15].

19

Tabulka č. 3 popisuje aktuální počet zimních stadionů v České republice a jejich rozdělení podle krajů. Tabulka č. 4 poskytuje přehled o rozměrech sportovních ploch s přepočtem na počet obyvatel a členů sportovních organizací. Tabulka č. 3 Počet zimních stadionů v České republice a jejich rozmístění v krajích (2014) Počet zimních stadionů

Oblast Česká republika

221

Hlavní město Praha

12

Středočeský kraj

25

Jihočeský kraj

17

Plzeňský kraj

12

Karlovarský kraj

6

Ústecký kraj

20

Liberecký kraj

13

Královéhradecký kraj

17

Pardubický kraj

19

Vysočina

18

Jihomoravský kraj

16

Olomoucký kraj

9

Zlínský kraj

11

Moravskoslezský kraj

26

Tabulka č. 4 Přehled sportovní plochy v m2 dle krajů ČR z roku 2002 s přepočtem na počet obyvatel a členů sportovních organizací (Koncepce rozvoje tělovýchovy a sportu v Jihočeském kraji, 2005) Kraj

Počet členů sport. org. k počtu obyvatel %

Sportovní plocha obyvatele m2

na

Sport. plocha na člena sport. org. m2

Jihočeský

27,8

6,74

24,22

Jihomoravský

23,6

7,28

30,84

Karlovarský

23,0

14,33

62,23

Královéhradecký

28,4

8,33

29,35

Liberecký

28,3

13,60

48,04

Moravskoslezský

16,9

8,29

48,92

Olomoucký

24,1

9,16

38,08

Pardubický

25,9

8,08

31,16

Plzeňský

29,7

10,96

36,87

Praha

22,4

3,49

15,60

Středočeský

26,4

10,81

40,89

Ústecký

17,4

8,06

46,30

Vysočina

23,6

8,03

34,04

Zlínský

25,4

10,37

40,85

ČR celkem

23,7

8,48

35,77

20

2.2.1 Nové trendy ve sportovní infrastruktuře Nejdříve je vhodné si uvědomit, čím jsou nové trendy (některé již dlouhodobějšího charakteru) v budování sportovišť způsobeny a odlišit trendy moderní a módní. Obecně můžeme důvody, které ovlivňují tendence vývoje sportovišť rozdělit do sedmi základních kategorií - ekonomické, klimatické, demografické, legislativně právní, diverzifikace sportovních aktivit, vyšší náročnost společnosti, ostatní. Následně představíme detailněji nové trendy v oblasti sportovních zařízení reagující na výše jmenované atributy, přičemž je třeba mít na paměti, že se mnohé navzájem prolínají a doplňují. Jedním z typických příkladů může být fotbalové hřiště s umělou trávou, kdy toto sportoviště lze zařadit hned pod několik níže uvedených bodů. Požadavek multisportovního využití sportovních zařízení, což zejména způsobuje nebývalá různorodost sportovních a pohybových aktivit, kterou můžeme ve větší míře pozorovat od počátku 90. let 20. století. Logicky nemůže mít každý sport či sportovní odvětví své speciální sportoviště, tím spíše v menších sídlech, kde by měla být snaha o pestrou sportovní nabídku, nicméně s přihlédnutím k reálnému ekonomickému potenciálu dané lokality. Ostatně jako vše, tak i tento trend má svůj dlouhodobější vývoj. V českých podmínkách můžeme o multisportovním využití dřívějších sportovních hal hovořit v souvislosti s tehdejší Pražskou sportovní halou (dnes Tesla arénou), kdy již v 80. letech 20. století bylo možné položit palubovku přímo na ledovou plochu, takže se zde mohly pořádat různé sportovní akce bez výraznějšího narušení hokejové sezony, protože nebylo nutné rozpouštět a opět vyrábět ledovou plochu (asi nejznámější byly slavné daviscupové zápasy v tenise. Multisportovní využití je náročné realizovat nejen z hlediska plošných rozměrů např. sportovních

hal

(každý

sport

vyžaduje

rozdílnou

velikost

hrací

plochy),

což je realizovatelné za cenu většího množství hřišť zanesených na sportovní plochu. Další složitější problematikou je volba vhodného povrchu, přičemž pro různé druhy sportů jsou vhodné různé povrchy. Na druhé straně existují převážně nová sportovní odvětví, která se bez větších problémů uspokojí se stávající sportovní infrastrukturou či si dokonce vystačí s běžnými městskými překážkami, mobiliářem: jorkyball, geocaching nebo parkour. Podobným příkladem je také lukostřelba, které k existenci stačí podmínky rovné travnaté plochy

21

například fotbalového hřiště a v zimním období si vystačí s klasickou tělocvičnou vybudovanou při základních či středních školách v každém městě. Multifunkčnost primárně sportovní infrastruktury je spojena nejen s různými pohybovými aktivitami, ale též třeba kulturními. Tudíž můžeme hovořit o sportovní a kulturní funkci (dále např. kongresové), které jsou typické pro zpravidla velké a finančně nákladné stavby (původní Sazka aréna, ČEZ aréna, Tipsport aréna apod.), přičemž počet kulturních akcí může převyšovat klasické sportovní. Ovšem jak podotýká Novotný (2009), tak by multifunkčnost sportovního zařízení neměla přesáhnout určitou mez, jelikož se citelně zvedají náklady na provoz a údržbu zařízení. Dále je možné tento již dlouhodobý trend sledovat naopak v malých sídlech, kde je z ekonomického hlediska nutné využívat pro sportovní a kulturní akce jeden společný prostor. Zde můžeme jako základní problém uvést akustické nedostatky pro kulturní využití tělocvičen či sportovních hal [17]. Jako příklad ze světa můžeme nastínit situaci slavného, převážně sportovního komplexu (domovského stánku basketbalového klubu NBA New York Knicks a jednoho z nejbohatších hokejových klubů světa z NHL New York Rangers), Madison Square Garden v New Yorku, kde se koná přes 320 akcí a navštíví ji přes 4 miliony diváků za rok [75]. Zejména velká dynamika dnešní doby klade vysoké nároky na možnou flexibilitu sportovní infrastruktury a tím pružně reagovat na módní trendy v oblasti sportovního vyžití občanů. Mezi tato „dočasná“ sportoviště můžeme uvést např. mobilní zimní stadiony, mobilní umělé bruslařské plochy, uměle vytvořené pláže zejména u řek v centrech měst spojené s různými možnostmi dalšího sportovního i nesportovního vyžití apod. Trend flexibilní sportovní infrastruktury můžeme rozdělit do dvou podskupin:  mobilní sportoviště, která se snadno kdykoli přestěhují 

stabilní sportoviště trvale spojená se zemí, ovšem s mnoha alternativami, jak toto sportoviště v budoucnu bez vysokých nákladů transformovat do požadované formy a druhu

Příkladem použití těchto moderních technologií v našich podmínkách byla v letošním roce realizace zimního SOCHI parku na Letné, který byl vybudován pro širokou veřejnost. Nejen obyvatelé Prahy si zde mohli vyzkoušet celou řadu 22

sportovních disciplín, které jsou součástí zimní olympijských her, téměř v jarních podmínkách. Využívání moderních technologií umožňuje provoz sportovních areálů v podmínkách dříve nerealizovatelných. Typickým příkladem je technický sníh, kdy zásluhou velkého technologického pokroku došlo např. k renezanci sjezdového lyžování v nižších a středních nadmořských výškách v rámci ČR - ve Středočeském kraji: Brdy - Padák - Příbram, Monínec, Chotouň (cca 15 km za hranicí Prahy); na Vysočině. Snahou společnosti je možná co nejvíce odolávat vlivům klimatických podmínek při budování sportovních zařízení či realizaci sportovních akcí. Zde můžeme uvést např. lyžařské haly (v ČR zatím nerealizované studie), ale v německém Bispingenu již od roku 2006 fungující SNOW DOME, bruslení na zimních bruslích na umělém povrchu (speciální polymerové panely, např. v Plzni), tzn., není třeba mrazivého počasí ani chladícího zařízení, tudíž je možné bruslit i v létě. Dále např. Finsko je známo vzhledem ke klimatickým podmínkám vysokým podílem krytých sportovních zařízení [11]. Zajímavými komplexy pro sportovní infrastrukturu se stávají také nákupní centra, která již dnes nabízejí své prostory pro vznik fitness center. V Praze se setkáváme s fitness centrem Pure Jatomy, které buduje své zázemí právě v areálech obchodních domů. Tyto obrovské komplexy zároveň v rámci svých marketingových aktivit nabízejí další prostor pro prezentaci zdravého životního stylu a provázanosti na sportovní průmysl. Sport se stává dalším poskytovaným artiklem. Výhodou takového řešení je, nejen významné snížení nákladů na realizaci samostatného sportovního objektu, ale také bezproblémová integrace sportu do zabydlených oblastí, kdy se významně snižuje ztráta při přemisťování obyvatel a využívá se jejich přítomnost v nákupních centrech k poskytování ostatních služeb. S větší mírou bohatství společnosti klesá prostor pro přirozený lidský pohyb. Pracující obyvatelstvo tráví většinu času v kancelářích či automobilech a možná právě proto ve volném čase hledají možnosti pro jakýkoliv pohyb. Vzniká potřeba po vytváření atraktivních prostorových podmínek pro chůzi, jízdní kol, příp. kolečkové brusle a skateboard přímo v městech. Některá města se potýkají s nedostatkem volného prostoru v hustě obydlených oblastech světových metropolí či zemí s menší rozlohou (Nizozemsko, Švýcarsko). Jejich snaha je využívat prostory nad zastavěnou plochou. Provozovatelé sportovních areálů a zařízení se snaží o celoroční provoz. Patrně největší výzva v tomto ohledu je kladena na provozovatele zimních středisek, kteří se snaží

23

zaujmout veřejnost nabídkami i v letních měsících. Můžeme hovořit o sjezd na lyžích na trávu, jízdních kol, koloběžek a dalších převážně tzv. adrenalinových aktivit (zorbing, nafukovací čluny, motokáry bez motoru) tam, kde to dovoluje ochrana přírody. Mezi dalšími můžeme uvést různé vodní komplexy, kde je snaha propojit, zejména v letních měsících vnitřní a venkovní prostory areálu; do jisté míry lze do této kategorie zařadit umělou trávu pro fotbal, která umožňuje tréninky či zápasy v nepříznivém počasí bez následného zničení přírodního hrací plochy apod. Při budování nové sportovní infrastruktury je nutné neopomíjet minoritní skupiny obyvatelstva

zdravotně

oslabených

(zrak,

sluch,

tělesné

handicapovaných spoluobčanů (mentální, intelektové apod.).

postižení)

a

jinak

A přemýšlet zároveň

o vybudování bezbariérových přístupů se speciálním vnitřním vybavením daných sportovišť.

24

2.3 Ekonomika sportu Palčivým problémem posledních let je velmi často diskutované téma financování sportu. Již rezoluce Rady Evropy, který byla prezentována v Bílé knize o sportu (2007), zmiňuje: „Sport jako významný faktor lidského rozvoje musí být vhodným způsobem umožněn a podporován veřejnými fondy“(74, s 12). V podstatě to říká, že sport jako takový má být podporován z veřejných zdrojů, pro lepší charakteristiku jsem připojila definici veřejných rozpočtů. Topinka (2001) definuje Veřejné rozpočty následovně: „Veřejnými rozpočty ekonomická terminologie nazývá ucelenou a logickou soustavu hospodářských a právních pravidel, vztahů a normativů, jejichž prostřednictvím probíhá a řídí se finanční hospodaření státu, regionálních samospráv měst a obcí“ (27, s 34). Hlavním zdrojem financování sportu u nás jsou domácnosti, které se podílejí na financování sportu z 57 %. Do sportu putují finance i z veřejných rozpočtů obcí a krajů, dále poskytuje finanční zajištění sportu Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Do veřejných rozpočtů přispívají i loterijní společnosti, které však dříve dotovali přímo sportovní organizace jako takové. Posledním zdrojem financí se stává soukromý sektor [15]. Podíváme-li se blíže na finance, které poskytují rozpočty státních institucí, až 69 % dotací poskytují obce, 15% pochází přímo z MŠMT, kraje finančně podporují sport z 8 % [15].

25

Na Obr. č. 2 je možné vidět vazby mezi všemi subjekty vystupujícími v oblasti sportovního průmyslu. Jsou zde ozřejměny finanční vztahy mezi veřejnými financemi, domácnostmi i soukromým sektorem.

Obr. č. 2 Struktura financování sportu v ČR (Studie KMPG, 2012)

Graf č. 4 zachycuje jinou variantu vyjádření financování sportu v České republice. Výnosy sportovní loterie Sazka byly po bankrotu této sázkové kanceláře vyňaty. Stát v reakci na tuto kauzu stanovil daň z loterijních a ostatních her, která přináší do veřejných rozpočtů nemalé částky. Vláda při tvorbě zákona o loteriích opomněla přesně definovat, že tyto finance mají být použity hlavně na podporu sportu, a tak s nimi starostové měst a obcí nakládají podle svého uvážení, které v mnoha případech nezahrnují sport.

26

Podpora podniků a institucí Výnosy sportovních loterií

Výdaje státního rozpočtu

Výdaje územních samossprávních celků

Poplatky televize a médií

Sport a tělovýchova

Výnosy ze sportovní činnosti sportovních klubů

Reklama a výnosy z reklamy

Výnosy z vlastní hospodářské činnosti sportvních klubů

Výdaje domácností

Graf č. 4 Financování sportu v ČR (Novotný, 2011)

2.3.1 Finance z rozpočtů veřejné správy a státu V České republice podobně jako v ostatních zemích Evropy je sport podporován formou dotačního systému z rozpočtů veřejné správy a státu. Obecně se dotace rozdělují na účelové, tedy ty které jsou specifické, nebo neúčelové. Oba druhy dotací je uplatňují na financování běžných provozních potřeb nebo na financování kapitálových výdajů [19]. Účelové dotace mohou být dále děleny na podmíněné spoluúčastí na financování daných výdajů nebo naopak mohou být fixně stanoveny bez jakékoliv nutné participace příjemce. Oba druhy těchto dotací se dále člení na rovnocenné, kdy se podíl dělí stejnoměrně mezi oba dva a to jak příjemce, tak poskytovatele. Vždy výše této dotace závisí na činnosti příjemce dotace, někdy se tato dotace označuje termínem otevřená.

27

Naopak u nerovnocenných je částka pevně stanovena bez ohledu na další výdaje příjemce. V tomto případě se můžeme setkat s názvem uzavřená dotace, kdy je tedy přesně stanovena výše dotace bez ohledu na další výdajové aktivity příjemce dotace [20]. Neúčelové dotace se liší od účelových dotací tím, že příjemce dotace obdrží na základě předem stanovených kritérií, ale využití dotace je zcela v jeho rukách. Neúčelové dotace mohou být fixně vypláceny v paušální částce nebo mohou být navázány na příjmové aktivity příjemce [19]. Dále jsou v některých případech posykovány mimořádné dotace, které putují z rezerv státního rozpočtu na základě rozhodnutí vlády [19]. Občanská sdružení mohou žádat o dotace, granty a další podporu MŠMT, kde přerozděluje zdroje za státního rozpočtu na základě předem stanovených kritérií. Žádat o tyto dotace může pouze občanské sdružení s působností v minimálně 10 krajích České republiky (tzn. například sportovní svazy). Graf č. 5 zachycuje klesající trend v poskytování vládních výdajů na podporu sportu. Logicky tak narůstá podpora z rozpočtů územních celků, která několikanásobně převýšila rozsah dotací ze státního rozpočtu [19].

Graf č. 5 Výdaje státní rozpočtu na sport (MŠMT, 2009)

28

Graf č. 6 Vládní výdaje evropských zemí na sport (MŠMT, 2009).

Graf č. 6 ukazuje porovnání vládních výdajů na sport v evropských zemích v přepočtu na HDP dané země. Česká republika se nachází na 4. místě od konce. 2.3.2 Financování sportovní organizace Velmi významná zodpovědnost v oblasti financování leží vždy na bedrech sportovní organizace a jejích schopnostech samostatného zajištění vlastního provozu. Pokud si představíme situaci sportovního klubu ustanoveného formou neziskového občanského sdružení, jeho možnosti o získání dotační podpory jsou následující: 

Zastřešující sportovní svaz v České republice, rozdělující dotace z MŠMT (státního rozpočtu)



Kraj, ve kterém se klub nachází



Město nebo obec, ve které klub sídlí a působí



Skrze město může zažádat o dotace Evropskou Unii

Hospodaření s finančními zdroji se liší u organizací, které vlastní majetek a které ne. Na Graf č. 7 je popsána struktura příjmů s vlastním majetkem. U této organizace příjmy ze zastřešující sportovní organizace jsou velmi nízké, pohybují se okolo 3%. Největší část příjmů činní příjmy ze zdaněné činnosti, tedy vedlejších činností sportovní organizace [19].

29

Zdroje financování OS s majetkem 1% 10%

3% 0%

Zdaňovaná činnost

7% Členské a oddílové příspěvky

9% 70%

Sportovní a kulturní činnost

Graf č. 7 Zdroje financování OS s majetkem (Novotný, 2011)

Naopak pro sportovní organizace, které nevlastní žádný majetek jsou dominantním zdrojem financování členské příspěvky a dotace činní 18% veškerých příjmů, jak můžeme shlédnout na Graf č. 8.

Finační zdroje OS bez majetku 5% Členské a oddílové příspěvky

18%

Dotace z ústředí zastřešující OS Dary

77%

Graf č. 8 Zdroje financování OS bez majetku (Novotný, 2011)

30

2.4 Lidské zdroje v oblasti sportu Sportovní prostředí nabízí z hlediska makroekonomického pohledu jednu ze složek zajištění zaměstnanosti obyvatelstva, protože sport je jednou z oblastí tvorby pracovních míst. Provedené výzkumy s touto tématikou poukazují na další význam sportu pro společnost. Bílá kniha o sportu (2007) uvádí, že ve sportovním průmyslu je zaměstnáno 5,4% veškeré pracovní síly Evropské Unie [73]. Například ve Velké Británii zaměstnává sport více obyvatel než chemický průmysl, zemědělství či těžební průmysl. Počet pracovních míst ve sportovním prostředí stále narůstá [20]. Přesné a kvalitní informace o míře zaměstnanosti ve sportovním průmyslu velmi záleží na definici a charakteristice tohoto průmyslu. Nicméně z hrubých odhadů můžeme tvrdit, že v České republice je 73 000 pracovních míst vytvořeno právě sportem, při počtu přibližně 5 milionů zaměstnaných je podíl na celkové zaměstnanosti 1,46 % [19]. Určitým fenoménem sportovního prostředí je existence činnosti dobrovolníků, tedy pracovníků, kteří vykonávají svou práci bez nároku na jakoukoliv odměnu a sportovní organizací bývají saturovány pouze základní lidské potřeby (strava a oblečení). Zajímavé je, že se dobrovolníci v oblasti sportu vyskytují také na řídících pozicích, což v jiných odvětvích není obvyklé [18]. Avšak nemělo by se zapomínat na význam osobní důstojnosti kvůli dosažení cílů organizace. Jak vyjadřuje WEIHRICH (1993) nutnost respektovat lidi jako takové: „Prezident, viceprezident, manažer, dělník, všichni se snaží přispět k dosažení podnikových cílů “(30, s 439). Tabulka č. 5 poskytuje informace o aktuálních kapacitách proškolených trenérů Licence A, B, C, C+, D Českého svazu ledního hokeje. Z této tabulky vyplývá, že největší koncentrace licencovaných trenérů se nachází v Hlavním městě Praze, dále ve Středočeském a Jihočeském kraji.

31

Tabulka č. 5 Přehled licencovaných trenérů ledního hokeje (2014) Licence A

Licence B

Licence C

Licence C+

Licence D

Celkem

Česká republika

323

1593

5198

442

119

7680

Hlavní město Praha

32

123

380

28

45

608

Středočeský kraj

30

166

518

81

19

814

Jihočeský kraj

28

105

349

47

47

539

Plzeňský kraj

8

62

157

19

2

248

Karlovarský kraj

13

37

121

67

4

242

Ústecký kraj

26

155

624

3

8

816

Liberecký kraj

7

36

209

18

0

270

Královéhradecký kraj

8

66

402

15

1

492

Pardubický kraj

15

76

272

6

1

370

Vysočina

18

97

315

51

12

493

Jihomoravský kraj

31

121

276

46

1

475

Olomoucký kraj

10

64

180

40

1

296

Zlínský kraj

20

66

1

209

2

314

Moravskoslezský kraj

37

166

504

5

3

715

32

2.5

Sportovní klub

Slack (2006) charakterizuje sportovní organizaci následovně: „ Sportovní organizace je sociální subjekt zapojený do sportovního průmyslu; je to cílený a vědomě strukturovaný systém aktivit s relativně neurčenými hranicemi “(25, s 38). Prostředí sportovních klubů a organizací je velmi pestré. Zaměříme-li se na struktury a podoby sportovních klubů u nás, zjistíme, že v České republice vedle sebe fungují sportovní organizace na profesionální sportovní i manažerské úrovni. Jsou jimi ziskové organizace (akciové společnosti nebo sdružení s ručením omezeným). Ve sportovním prostředí nacházíme také velké množství poloprofesionálních či amatérských klubů ustanovených v podobách neziskových organizací formou občanských sdružení či spolků. Nalézáme zde velmi rozdílné požadavky a nároky na financování, management i personální zjištění. Společně pro ziskové i neziskové prostředí zůstávají sportovní cíle, které se pouze modifikují podle možností a kvality sportovců a trenérů. Dále mají společné nároky na technické zázemí vybavení sportovišť i prostředí pro diváky. Základem každé organizace je její organizační struktura, která se odlišuje podle formy založení sportovní organizace. Slack (2006) obecně definuje organizační strukturu sportovní organizace takto: „Organizační struktura lze použit k definování způsobu, jak rozdělit úkoly sportovní organizace a alokovat pro ně zaměstnance nebo dobrovolníky, definovat vztahy vznikající mezi definovanými rolemi, a koordinovat používaný mechanismus v rámci sportovní organizace“ (25, s 36). Zadražilová (1994) ve své publikaci tvrdí, že nejčastější organizační strukturou, s kterou se manažeři setkávají, je funkcionální organizační struktura.

V takové

organizační hierarchii jsou pracovní pozice rozděleny do daných úseků na základě zajišťovaných činností sportovní organizace [28]. Graf č. 9 a Graf č. 10 představují obecné organizační strukury ziskového i neziskového charektru. Rozdíly jsou zřejmé na první pohled.

33

Valná hromada

Dozorční rada

Představenstvo

Vrcholný management

Graf č. 9 Obecné schéma akciové spol. (Čáslavová, 2009)

Valná hromada Výbor klubu

Dozorčí rada

Prezident klubu Graf č. 10 Obecné schéma občanského sdružení (Čáslavová, 2009)

Jednou z mnoha činností, kterou sportovní organizace zajišťují, je organizování. Organizování sportovní klubu zahrnuje několik oblastí z manažerského prostředí firem a obchodních společností. Proces organizování je podle Čáslavové rozdělen do několika hlavních fází plánování, organizování a ostatních funkcí viz. Obr. č. 3.

34

Plánování Cíle podniku

Podpůrné cíle, taktiky a plány

Organizování Identifkace požadovaných činností

Seskupování činností z hlediska zdrojů a situací

Delegování pravomoci

Koordinace pracovmoci a informačních vztahů

Ostatní funkce Personalistika

Vedení

Kontrolování

Obr. č. 3 Proces organizování sportovního klubu (Čáslavová, 2009)

Sportovní organizace v náplni svých činností realizují i tzv. plánování. V procesu plánování je potřeba pomocí strategického plánování přesně určit a nadefinovat následující: Cíle sportovní organizace Čáslavová ve své publikaci uvádí, že sportovní kluby si tyto stanovují cíle, které definují dle období na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé, jsou jimi: 

Ekonomické – jsou zacíleny spíše na vytváření finančních zdrojů, řadí se sem také různé investice klubu a materiální vybavení.



Sportovní – zaměřují se převážně na zviditelnění sportovní událostí sportů, které klub provozuje, dále sem spadají plánované úspěchy sportovních klubů a také rozvoj členské základny



sociální – patří sem například podpora příslušnosti ke sportovnímu klubu, společnosti, sportovnímu klubu, podpora koordinátorské práce, zohlednění mezilidských vztahů, navazování kontaktů s ostatními zeměmi [6].

Charakteristiku současného stavu sportovní organizace Definování charakteristiky současného stavu sportovního organizace se využívají analýzy

interních

faktorů,

analýzy

externích

se rozpracovávají priority organizace [6]. .

35

faktorů,

na

jejichž

základě

Na Obr. č. 4 je možné vidět, jaké vlivy působí na cílový segment sportovní organizace, tedy na současné či budoucí členy sportovní organizace. Definice cílového segmentu organizace patří také k jednomu z bodů plánování.

Obr. č. 4 Schéma vlivů na cílový segment sportovní organizace (Kotler, 2007)

2.5.1 Proces organizování aneb určení činnosti sportovního klubu Sportovní kluby s právní subjektivitou ať již ziskového či neziskového charakteru, jsou schopni zajistit mnoho nejrůznějších činností. Čáslavová tyto činnosti rozděluje do následujících úseků: 

Úsek činnosti hlavního manažera



Úsek sportovní



Úsek marketingový



Úsek provozní



Úsek ekonomický [6]

36

2.5.2 Ostatní funkce sportovního klubu Do ostatní funkcí, které jsou realizovány v klubech a sportovních organizací spadají činnosti čistě obecného firemního charakteru. Jsou jimi témata z oblasti personalistky, vedení zaměstnanců a kontrolování [6]. Obrázek č. 5 zobrazuje prvky kontroly uvnitř sportovní organizace.

Osobní motivace Individualní

Vyhýbání se

Individualní indentita

interakce

Pravidla a systém

Kontrola

Organizace Historie

Emoce

a kultura Srtuktura

Obr. č. 5 Složky kontroly uvnitř organizace (Byers, 2012)

2.5.3 Role manažera klubu Definice manažera podle Čáslavové (2000) je následující: „ Jedná se o vedoucího nebo řídícího pracovníka. Je to osoba, která vykonává v organizaci manažerské funkce a role a odpovídá za chod části nebo celého podniku“(5, s 24). Vodáček (2013) charakterizuje činnosti manažera poměrně jednoduše: „Manažerské funkce jsou typické činnosti, které vedoucí pracovník (manažer) vykonává ve své práci“ (29, s 38).

37

Sportovní manažer nalézá 3 hlavní oblasti svého působení ve sportu. 

Manažer na úrovni vedení sportovní činnosti



Manažer na úrovni řízení určitého sportovního úseku



Manažer v podnikatelském sektoru [6]

Podle Čáslavové zaměření činností sportovního manažera tvoří: Sekvenční řídící činnosti – obsahem práce každého manažera, řadí se sem plánování, organizování, výběr a rozmisťování pracovníků, vedení pracovníků a kontrola Průběžně řídící činnosti – obsahem jsou převážně osobnostní, komunikační a přesvědčovací a vyjednávací schopnosti a činnosti manažera Průběžně řídící činnosti – obsahem jsou převážně osobnostní, komunikační a přesvědčovací a vyjednávací schopnosti a činnosti manažera [23]

38

2.6

Lední hokej

Lední hokej nemá přesně jasné místo ani období vzniku, ale odborníci tvrdí, že Britové jsou známí jako první, kteří začali lední hokej šířit do celého světa převážně do Severní Ameriky. Lední hokej byl také oblíbenou zábavou vojáků v Novém Skotsku a Kanadě. První jasná a přesná pravidla vytvořila skupina studentů na univerzitě v McGill v Montrealu, proto jsou tyto pravidla nazývána McGillova pravidla. První hokejová utkání jsou zaznamenány mezi univerzitními mužstvy ve Spojených státech amerických v roce 1885. První evropská hokejová utkání proběhla v roce 1902 ve Velké Británii, již o 3 roky později byla odehrána první mezinárodní utkání mezi Francií a Belgií. V roce 1908 byla založena Mezinárodní federace ledního hokeje (IIHF). Do programu ZOH byl lední hokej zařazen v roce 1920 v Antverpách [21]. 2.6.1 Mezinárodní hokejová federace (IIHF) Mezinárodní hokejová federace – International Ice Hockey Federation (IIHF) – Ligue internationale de hockey sur glace (LIHG) vznikla v roce 1908 dne 15. května v Paříži. Zakládací země byly Belgie, Francie, Velká Británie a Švýcarsko. V témže roce se připojila také Česká republika a stala se pátou zakládající zemí. První kongres proběhl již v roce 1908 v Paříži a prvním předsedou byl zvolen Luis Magnus [21]. V současné době je Mezinárodní hokejová federace (IIHF) neziskovou organizací, která sdružuje 70 zemí z celého světa. Každý řádný člen, který nezávisle řídí lední či inline hokej ve své zemi a splňuje minimální standardy, má právo účastnit se kongresu a volit. Předmětem činnosti IIHF je zastřešení organizace mezinárodního hokeje všech sdružených zemí a jejích členů. Dále se IIHF stará o vznik a rozvoj stanov, řádů, směrnic a pravidel ledního hokeje. IIHF přesně určuje podobu mezinárodních a mezistátních utkání a také přestupů hráčů mezi týmy. Velmi pečlivě a poctivě dohlíží na organizaci a průběh mistrovství světa a olympijských her [76]. Nejvyšším orgánem je kongres, který se podle svého cíle rozlišuje. Jedenkrát za 4 roky se koná volební kongres. Na něm jsou voleni zástupci do Council IIHF. Každý rok se při Mistrovství světa koná výroční kongres, který je svým tématem zaměřen na změny směrnic a pravidel ledního hokeje. Dále se na tomto kongresu přidělují pořadatelství následujících Mistrovství světa členským zemím. Na podzim se pravidelně organizuje pololetní kongres, který se zasvěcen převážně zprávám působících komisí IIHF a všem pořadatelům mistroství světa [14]. 39

2.6.2 Český svaz ledního hokeje (ČSLH) Český svaz ledního hokeje byl založen jako jeden z prvních sportovních svazů na našem území. Úředně uznán byl již 19. 11. 1908 a byl také jedním zakládajících členů Mezinárodní hokejové federace. ČSLH je právnickou osobou charakteru občanského sdružení s vlastní právní subjektivitou. ČSLH zajišťuje organizaci hokejových soutěží v kategoriích mužů, juniorů, staršího a mladšího dorostu, žáků a také žen. V současné době sdružuje ČSLH 840 klubů ledního hokeje a sledge hokeje [76].

Organizační strukturu ČSLH lze stručně znázornit viz. Graf č. 11.

Graf č. 11 Organizační struktura Českého svazu ledního hokeje

Stanovy Českého svazu ledního hokeje řeší právní formu a postavení hokeje u nás. Dále přesně popisuje přesný popis předmětu činnosti této sportovní organizace a možné druhy členství. Ve stanovách nalezneme také exaktní určení veškerých orgánů působící v této organizaci s přesným popisem povinností, pravomocí a postavení v hierarchii celého svazu. Vzhledem k přijetí nového občanského i obchodního zákoníku, které vešli v platnost k 1. 1. 2014, dochází k výrazným změnám i v organizování sportovních organizací na všech úrovních. I proto se očekává do 3 let aktualizace stanov s úpravou rozdílů vůči již platným zákonům. V současné době je Český svaz ledního hokeje ustanoven

40

na základně stanov, které byly schváleny konferencí 26. 6. 2010. Podíváme-li se do těchto stanov blíže, zjistíme, že organizační struktura se skládá z několika orgánů. Nejvyšším orgánem ČSLH je konference ČSLH, která se svolává jedenkrát za dva roky, která dohromady čítá 60 členů. Jsou jimi prezident, 2 viceprezidenti, předseda dozorčí rady, 14 zástupců extraligy, 14 zástupců I. ligy, 14 zástupců II. ligy a 14 zástupců vedení krajských samospráv [76]. Hlavními úkoly konference jsou: 

Projednat zprávu o činnosti výkonného výboru ČSLH



Schvalovat změny a doplňky stanov



Schválit rámcový program činnosti ČSLH na další období



Schválit rámcový návrh hospodaření na příští rok



Volit na 4 leté období prezidenta ČSLH, členy výkonného výboru, předsedu dozorčí rady a její členy a předsedu arbitrážní komise



Schválit udělení čestného členství ČSLH



Schválit udělení titulu čestného prezidenta ČSLH

Dalším vrcholným orgánem ČSLH je výkonný výbor ČSLH, který je volen konferencí. Výkonný výbor je složen z prezidenta a deseti členů. Schůze výkonného výboru svolává prezident. Každý člen výkonného výboru je pověřen řízením odborného úseku činnosti ČSLH. Výkonný výbor je orgán s veškerými kompetencemi pro řízení jeho činnosti. Výkonný výbor v současné době čítá 11 zástupců [8]. ČSLH podle svých potřeb a činností zřizuje nejrůznější odborné komise, jejich přesný počet a funkce si stanovuje výkonný výbor ČSLH. Dalším důležitým orgánem ČSLH je poradní výbor ČSLH, který se skládá ze zástupců krajských výkonných výborů ČSLH [8]. Orgánem ČSLH, který provádí nezávislý dozor nad majetkovým a finančním hospodařením ČSLH a nad dodržováním stanov, je dozorčí rada ČSLH, která se skládá z nejvýše pěti členů. Hlavními úkoly dozorčí rady jsou: 

Sestavení písemného stanoviska k roční bilanci a četní závěrce ČSLH



Sestavení písemného stanoviska k návrhu rozpočtu ČSLH na příští rok



Provádění průběžných kontrol hospodaření s majetkem finančními prostředky ČSLH

41



Provádění kontroly hospodaření oddílů a klubů při čerpání dotací

V případě vzniku sporů mezi členy či mezi orgány ČSLH řeší arbitrážní řízení, které provádí arbitrážní komise. Tato komise je složena ze 7 odborníků ledního hokeje, předpisů či právních norem ledního hokeje. Předseda je volen konferencí a dalších šest členů je jmenováno výkonným výborem [8]. Dalším orgánem ČSLH je sekretariát, který zřizuje výkonný výbor ČSLH. Činnost sekretariátu řídí generální sekretář, kterého jmenuje výkonný výbor ČSLH. Důležitou součástí ČSLH jsou územní orgány ledního hokeje, které spravuje krajský výkonný výbor. Tento výbor je složen z předsedy a 6 členů Každý člen je pověřen řízením odborné komise. Nezávislý dozor nad činností KVV činní Krajská dozorčí rada, která je složena z odborníků na dobu 4 let. Na území účelově zřízených okresů působí okresní výkonný výbor, který je volen delegáty okresní konference [8]. Mimo stanov je Český svaz ledního hokeje řízen a organizován soutěžními a disciplinárními či arbitrážními řády. Registrace samostatných členů i hokejových klubů podléhá registračnímu řádu. Dále přestupy hráčů jsou řešeny ve dvou přestupních řádech, které se dělí pouze na přestupní řád pro či mimo kluby extraligy, I. ligy [76]. 2.6.3 Mládežnický hokej Český svaz ledního hokeje se svojí činností snaží o rozvoj mládežnického hokeje. Zajišťuje chod reprezentačních týmů od U16 do U20. Metodickým vedením a vzděláváním klubových trenérů se stará o rozvoj všeobecné kvality úrovně hokeje. Ze svého rozpočtu poskytuje dotace na podporu mládežnických družstev a jejich trenérů.

Samotná zodpovědná a cílevědomá práce však spočívá na bedrech právě

trenérů, kteří jsou základní stavební jednotkou sportu [31]. Ve velkých klubech mají trenéři k dispozici veškeré kvality, podpory a času soustředit se pouze na trenérskou činnost. Bohužel trenéři v klubech v menších městech si tyto podmínky dopřát nemohou, jelikož do jejich činnosti obvykle nespadá pouze trenérství, ale také mnoho dalších činnosti organizačního a provozního charakteru. Trenéři se často stávají multifunkční jednotkou, která zajišťuje velké množství činností. Jejich pozice je poměrně méně finančně ohodnocená než podobná práce jejich kolegů v profesionálních klubech. Práce trenérů v menších sídlech je založena na velké míře

42

nadšení a hokejové lásky. Tito trenéři jsou proto nejen trenéry, ale také sportovními manažery. Český mládežnický hokej se musí v posledních letech vypořádat s množstvím palčivých problémů, které začínají mít dosah až do hráčské úrovně dospělých kategorií. Zlatá generace hokejistů stárne a do popředí se dostávají mladí hráči, kteří zatím nedosahují jejich výkonností úrovně. Příčin a důvodů proč tomu tak je, můžeme nalézt několik. Mladí lidé, kteří se rozhodli sportovat, mají daleko větší výběr týmových sportů, než tomu bylo v minulosti, ekonomicky nenáročných. Změnila se motivace hráčů věnovat se lednímu hokeji. Současně s tím je nutné zdůraznit, že obecná zdatnost dětí a mládeže má klesající úroveň, což se samozřejmě negativně promítá dalšího sportovního růstu [3]. Český svaz ledního hokeje se snaží svým metodickým vedením podporovat rozvoj své členské základny. Na webových stránkách jsou zveřejněny doporučení, která jednoduše a výstižně shrnují veškeré oblasti přípravy hráčů ledního hokeje [31].

2.7 Metodologické nástroje Metodologie je nauka o obecných i speciálních postupech vědeckého bádání. Dává nám k dispozici nástroje k racionálnímu a plánovitému poznávání skutečnosti. Výběr vhodných metod stejně jako dobrá organizace a plánování práce při různých výzkumech a studiích umožnují uchopit se zkoumaného jevu promyšleně a efektivně. Základem každého zkoumání je uvědomění si charakteru zákonitostí, kterým zkoumané jevy podléhají. Povaha zkoumaného problému i úhel pohledu, ze kterého daný jev posuzujeme, určuje, jaký komplexní přístup je třeba zvolit a jaká kombinace obecných speciální a aplikovaných metod povede k dosažení cíle. K základním postupům objektivního zkoumání ve všech oborech patří v první fázi získávání relevantních poznatků o zkoumané realitě, k čemuž se užívají metody pozorování, popisu, srovnávání a experimentování. Ve druhé fázi jsou získaná data vyhodnocována závěry zobecňovány a formulovány zjištěné zákonitosti [24]. V diplomové práci byly využívány výzkumné metody interview, obsahové analýzy a případových studií.

43

2.7.1 Interview Gavora (2000) definuje interview následovně: „ Slovo interview pochází z anglického jazyka a v překladu „inter“ znamená „mezi“ a „view“ bývá překládáno jako „názor nebo pohled, název naznačuje, že jde o interpersonální kontakt. Nejčastěji jde o kontakt tváří v tvář, i když někdy se používá i telefonické interview“(12, s 110). Hartl (1993) vysvětluje pojem interview takto: „ Interview je výzkumná diagnostická metoda spočívající v dotazování“(13, s 82). Často se tento pojem zaměňuje s rozhovorem, který po svojí obsahové stránce označuje nadřazenější význam slova interview. Pro vysvětlení výše uvedené znamená, že ne každý rozhovor lze chápat jako interview. Interview jako výzkumná metoda pomáhá popsat faktografické informace, ale dovolí tazateli velmi podrobně proniknout do postojů motivů respondentů. U interview lze také pozorovat chování a vnější reakce respondenta a podle aktuální situace usměrňovat vývoj interview. Tato metoda nalézá využití velmi často v oboru psychologie, sociologie a mnoha jiných. V interview jsou využívány otázky otevřené, uzavřené a polozavřené. Mezi výhody této metody se řadí pružnost a volnost v kladení a formulaci otázek. Je možné dovysvětlit hůře pochopené dotazy tazatele. Interview se upřednostňuje v situacích, kdy tazatel zjišťuje osobní, důvěrné či bezprostřední odpovědi, tedy v případech, kdy se při navázání osobního kontaktu s respondentem očekává jeho větší otevřenost k odpovědím na hledané otázky či problémy [12]. Gavora (2000) rozlišuje tři základní druhy interview: Strukturované interview - otázky a alternativy odpovědí jsou přesně stanoveny, takové interview je v podstatě ústním dotazníkem. Z časového hlediska klade menší nároky na tazatele i respondenta Nestrukturované interview - umožňuje úplnou volnost odpovědí, tento typ interview přináší

často

nové

a

nečekané

informace

a

poznatky,

naopak

hůře

se získané odpovědi vyhodnocují Polostrukturované interview - respondentovi jsou umožněny různé alternativy odpovědí a je žádáno vysvětlení a objasnění těchto postojů [12]

44

Interview patří mezi náročnější techniky v oblasti nároků na čas, finančních nákladů i požadavků na schopnosti tazatele. Jednoznačnými výhodami interview je jistota, že respondent je vybranou osobou, která byla vybrána do výzkumného souboru a je způsobilá odpovídat na dotazy výzkumníka. Například u dotazníku tento fakt zajištěn není. Další kladnou vlastností rozhovoru hodnotíme, že je těžší pro respondenta vynechat odpovědi na obtížnější či choulostivé otázky [9]. Nároky na prostředí, ve kterém bývá interview realizováno, je ticho a klid. Často je vhodné zvážit přítomnost dalších účastníků, které mohou ovlivňovat reakce respondentů [9]. Výpověď může být pro výzkumníka definičním ukazatelem výskytu určitého jevu nesoucím informaci vyjadřovaných názorů, postojů a myšlenek. V tomto případě vstupuje do hry řetěz úvah, který bývá spjat s určitými relacemi respondenta [20].

Poznávací relace

Skutečné vlastnosti předmětu výpovědi

Expresivní relace

Znalosti a přesvědčení dotázaného o přemětu výpovědi

Původní obsah výpovědi

Komunikační relace

Obdržený a badatelem pochopený obsah výpovědi

Obr. č. 6 Schéma působících vlivů na odpověď respondenta (Nowak, 1975)

Při vyhodnocování výpovědí respondentů uvažuje v tomto schématu. Nejprve přemýšlíme o tom, co nám chtěl člověk říct, poté o tom, jaké jsou jeho znalosti a co danými výpověďmi myslel a v závěru se zabýváme tím, jak to bylo ve skutečnosti [20].

Zkreslující vliv na výpovědi mají dvě oblasti: 

Různé druhy neupřímnosti či zamlčování podstatných informací, které zkreslují informační výstupy z interview



Samotná situace interview, která ovlivňuje názory dotázaného [20]

45

V našem případě jistě byly ovlivněny výpovědi předsedů hokejových klubů přítomností zástupce Českého svazu ledního hokeje i samotného statutárního orgánu města, protože sportovní hokejový klub charakteru občasného sdružení je k oběma výše uvedeným subjektům v podřízené závislosti převážně z hlediska financování sportovní činnosti. Avšak dovoluji si tvrdit, že tento fakt nabývá platnosti pouze v případech vlivu osobních sporů mezi statutárními zástupci města a vedení klubu na danou situaci. Ostatní zkoumané indikátory jsou zřejmé a byly snadno pozorovatelné při osobních návštěvách v klubech. 2.7.2 Obsahová analýza Disman (2002) definuje obsahovou analýzu tímto: „ Obsahová analýza je kvantitativní, objektivní analýza sdělení jakéhokoliv druhu. Obsahová analýza se může zabývat právě tak obsahem sdělení, jako jeho formou, autorem i adresátem sdělení“ (9, s 168). Obsahová analýza je metodou, která se zabývá hodnocením obsahu písemných informací. Tato metoda je vhodným výzkumným nástrojem pro ověřování dat zjištěných jinými metodami. Odpovědi respondenta v interview se porovnají s analýzou obsahu písemných dokumentů s danou zkoumanou oblastí. Výzkumník pomocí této metody následně vyhodnotí shody a rozdíly v pravdivosti poskytnutých informací. Obsahová analýza se provádí: 

Nekvantitativní – neopírá se o vyčleněné kategorie zjišťovaných jevů



Kvantitativní – zkoumané prvky se v dokumentech kvantifikují (frekvence, pořadí, stupeň…)

Postup u obsahové analýzy je následující: 

Vymezení základního souboru dokumentů – veškeré dokumenty týkající se zkoumané oblasti



Určení významové jednotky – v textech se hledají stanovené významové jednotky pomocí definovaných indikátorů



Stanovení analytických kategorií – klasifikují se významové jednotky příslušného zjišťovaného problému



Kvantifikace významových jednotek



Interpretace zjištění výsledků [9]

46

Pro potřeby tohoto výzkumu byly analyzovány dokumenty získané z webových stránek Českého svazu ledního hokeje, Českého statistického úřadu a dále z webových stránek měst a hokejových klubů vybraných a navštívených lokalit. Obsahové analýze byla podstoupena vyplněná schémata interview v písemné podobě. 2.7.3 Případová studie Hartl (1993) obecně charakterizuje případové studie: „ Případová studie popisuje vývoj určitého problému včetně provedených opatření, jejich průběhů a výsledků. Souhrn případových studií pomáhá nalézt obecnější příčiny daného problému i úspěšné cesty jeho řešení “ (13, s 201). V této diplomové práci slouží případová studie jako metodický sjednotitel výzkumu, který třídí získané informace do logických úseků a umožňuje rychlejší orientaci ve zkoumaném problému. Případová studie je členěna podle následujícího obsahu: Základní informace – spadají sem údaje o klubu, termínu návštěvy, jsou zde uvedena jména kontaktových osob a fotodokumentace Současný stav – popisuje aktuální informace o navštíveném městě a hokejovém klubu Řešení současné situace – zaznamenává výsledky společného závěrečného ustanovení z debaty mezi zástupci města, klubu a zástupcem Českého svazu ledního hokeje Diskuze a závěr – hodnotí aktuální situaci ve vybrané lokalitě a zamýšlí se nad možným vývojem v příštích letech

47

3 Cíle, úkoly práce a výzkumné otázky Pro uskutečnění diplomové práce bylo stanoveno několik úkolů, které povedou k provedení výzkumu bez opomenutí podstatných informaci a postupů.

3.1 Cíle a úkoly práce V diplomové práci byly určeny tyto hlavní cíle: 

Na základně osobních návštěv a realizovaných interview podrobně popsat situaci ve vybraných hokejových klubech



Získat doplňující informace o klubech a městech z jiných zdrojů



Vysledovat odlišnosti i případné podobnosti ve vypracovaných případových studiích



Zjištěné informace poskytnout Výkonnému výboru Českého svazu ledního hokeje k prostudování



Navrhnout vlastní řešení popsaných situací v navštívených klubech

Úkoly práce jsou následující 

Vytvořit databázi klubů s malou aktivitou mládeže v České republice



Získat kontakty na vedení města a klubů



Domluvit harmonogram osobních schůzek se starosty měst a předsedy klubů



Realizace osobních návštěv měst, klubů a vedení strukturovaného rozhovoru s nimi



Interpretace, zpracování a analýza získaných informaci ze všech interview



Vytvoření zprávy pro Výkonný výbor Českého svazu ledního hokeje



Získání doplňujících dat a informací o navštívené lokalitě a hokejovém klubu



Analýza zjištěných dat a tvorba případových studií



Navržení vlastních způsobů řešení situace ve vybraných hokejových klubech

48

3.2 Výzkumné otázky V této práci bylo formulováno několik výzkumných otázek: 

Jaké je technické zázemí navštívených hokejových klubů?



Jaké jsou důvody klesající členské základny mládežnických kategorií?



Jaká je podpora ledního hokeje u statutárních zástupců měst?



Jaká je filozofie města v oblasti podpory sportu na jejich území?



Jakým způsobem může podpořit současnou situaci Český svaz ledního hokeje?

49

4 Metody a postup řešení Pro naplnění formulovaných cílů a úkolů této práce jsme na základě prostudované literatury (Gavora, Hartl, Disman Nowak, Blahuš) použili následující metodu interview, metodu obsahové a případové studie. Podklady k těmto studiím byly získány z výročních zpráv měst a klubů, dále z interview se zástupci měst a klubů a z neveřejných dat ČSLH a dalších zdrojů.

4.1 Výzkumný soubor Výzkumný soubor je tvořen hokejovými kluby, které jsou členy Českého svazu ledního hokeje. Celkem bylo do výzkumu zahrnuto 17 hokejových klubů s neuspokojivou základnou hlavně mládežnických kategorií a 1 hokejový klub s nadprůměrnou aktivitou a rozvojem dětského a mládežnického hokeje v posledních letech. Tento klub je vybrán pro porovnání situace a příkladné vzorové případové studie. Do výzkumu jsou zařazeny tyto hokejová města a kluby: Dobříš (A) , Hořovice (B), Žamberk(P), Lovosice(C), Nejdek(D), Rosice(E), Rumburk(F), Slaný(Q), Říčany(G), Stříbro(H), Šternberk(I), Telč(J), Třeboň(K), Turnov(L), Velká Bíteš(M), Varnsdorf(N), Praha- Zbraslav(O),Litoměřice(R). Pozitivní a příkladnou případovou studii představuje hokejové město a klub Litoměřice. Obr. č. 7. zobrazuje rozložení navštívených klubů v České republice. Můžeme tvrdit, že získaná data výzkumného souboru nalézají celorepublikovou platnost.

50

Obr. č. 7 Lokalizace monitorovaných měst

4.2 Sběr dat Strukturované rozhovory s odborným vedením měst a klubů byly realizovány při osobních schůzkách v období od 1. října 2013 do 31. března 2014. Sběr dat probíhal za přítomnosti zástupce Českého svazu ledního hokeje, starosty města a předsedy hokejového klubu. Při záznamu odpovědí bylo postupováno tak, že tazatelem byl vždy pověřen zástupce Českého svazu ledního hokeje a za zápis odpovědí zodpovídala Tereza Kobzová. Pro přesnost sběru informací byla některá interview nahrávána. Vzniklé nahrávky nebyly archivovány, ihned po dokončení obsahové analýzy byly smazány. Pro obsahovou analýzu dat, která byla prováděna v období 1. července 2013 do 31. března 2014. Byl využíván registrační systém Českého svazu ledního hokeje pro zkoumané otázky stávající členské základny a získání základních informací o hokejových klubech. Pro širší sběr dat použitých pro účely obsahové analýzy byly využívány

internetové

stránky

Českého

statistického

úřadu,

dále

měst

a také hokejových klubů, kde byly získány informace například o populaci, rozpočtech měst a aktivitách klubů i měst.

51

4.3 Analýza dat Analýza dat probíhala za využití počítačového programu Word, kde se získané informace třídily do případových studií podle výše uvedeného systému. Pro zajištění správnosti zapsaných dat byla interview nahrávána na iPhone 5 do aplikace diktafon, z kterého záznamy byly ihned po kontrole správnosti záznamových archů odstraněny. Dále pro potřeby realizace obsahové analýzy byl použit vyhledávač Google Chrom, ve kterém byly dohledávány informace v elektronické podobě a porovnány či doplňovány k záznamům z proběhlých interview. Program Excel sloužil v této práci k realizaci tabulek a souhrnných přehledů získaných dat, byly zde počítány dotace na osobu nebo získané údaje v procentuálním zastoupení.

52

5 Výsledky 5.1 Případová studie HC Stadion Litoměřice a město Litoměřice 5.1.1 Úvod a základní informace 

Klub: HC Stadion Litoměřice, založen v roce 1949



Vedení klubu: Ing. Jan Fišera



Starosta města: Mgr. Ladislav Chlupáč



ČSLH: PhDr. Zdeněk Pavliš, Bc. Tereza Kobzová



Termín návštěvy: 12. 2. 2014



Fotodokumentace zimního stadionu:

Obr. č. 8 Kalich aréna Litoměřice

Obr. č. 9 Kalich aréna Litoměřice

5.1.2 Současný stav V Litoměřicích žije 24 316 obyvatel, z nich 3 680 obyvatel jsou děti a mládež do 14 let věku a tvoří 15, 1 % celkové populace města. Rozpočet Litoměřic se pohybuje kolem 360 milionů korun ročně. Částku 3, 3 % z celkového rozpočtu města tedy přesněji 10 milionů korun dává město na podporu a rozvoj sportu, z kterých 5,5 milionu putuje do hokeje. Z této významné podpory ledního hokeje putují na činnosti mládežnických kategorií 2 miliony korun. V Litoměřiccích působí kluby hokeje, fotbalu, basketbalu, juda a nohejbalu. Mezi hlavní priority v oblasti sportu patří převážně hokej, basketbal a fotbal. Město rozděluje dotace na činnost občasných sdružení v Litoměřicích v hodnotě přibližně 5 milionů korun ročně, z kterých 2 miliony jsou určeny pouze na mládež.

53

Zimní stadion v Litoměřicích byl zrekonstruován v roce 2010 a splňuje veškeré požadavky na moderní přípravu sportovců. Nacházejí se zde také 3 tělocvičny a rehabilitační linka. Vlastníkem zimního stadionu je město Litoměřice a jeho správou je pověřena příspěvková organizace Městská sportovní zařízení v Litoměřicích. Zřizovatelem této příspěvkové organizace je město Litoměřice. Dotace na provoz zimního stadionu v Litoměřicích dosahují částky 9 milionů korun ročně. Zimní stadion je využíván týdně v tomto rozsahu veřejnost 6 hodin, školy 15 hodin, klub 50 hodin a rekreační sport 15 hodin. V mládežnických kategoriích v HC Stadion Litoměřice registrujeme 190 hráčů a podrobně viz. Tabulka č. 6. Tabulka č. 6 Počet hráčů registrovaných v HC Stadion Litoměřice Kategorie

soutěž

Počet hráčů klubu

P – 1., 2., 3., 4. třída

krajské soutěže

celkem 65 hráčů

MŽ

žákovská liga

celkem 32 hráčů

SŽ

žákovská liga

celkem 30 hráčů

Dorost

Liga MD, SD

celkem 40 hráčů

Junioři

Liga juniorů

celkem 23 hráčů

V klubu na postu trenérů působí 20 odborníků, 9 z nich trénuje v klubu na pozici dobrovolníků a nepobírají žádný plat. Ostatní trenéři jsou odměňováni za svoji činnost formou mírně nadprůměrného zaměstnaneckého platu. Rozpočet klubu se pohybuje kolem 12 milionů korun ročně a 2, 5 milionu připadá na fungování mládeže. Podívámeli se na strukturu členských příspěvků, vidíme, že nejmladší kategorie neplatí žádné, viz.Tabulka č. 7. Tabulka č. 7 Přehled výše členských příspěvků v HC Stadion Litoměřice junioři – 4.000,- / dojíždějící 2.000,SD – 4.000,-/ dojíždějící 2.000,MD – 7.000,- Kč 5. – 8. třída – 7.000,- Kč 2. – 4. třída – 4.000,- Kč mladší – 0,- Kč brankáři, sociálně slabší rodiny – individuální posouzení příprava dětí již od 4-5 let v kurzu bruslení pro děti

54

Z pohledu HC Stadion Litoměřice příčiny nízkého počtu mládeže v ledním hokeji je fakt, že se jedná o poměrně časově i finančně náročný sport oproti například „levnému florbalu“ či nohejbalu a vzhledem k nutnosti zvládnutí více dovedností je nutné dodržovat tréninkový plán ze strany rodičů, mají tedy méně svého volného času a konkurence v podobných typech sportovních aktivit jako florbal či nohejbal.

55

5.2 Případová studie H. O. S. K. Dobříš a město Dobříš 5.2.1 Úvod a základní informace 

Klub: H. O. S. K. Dobříš, založen v roce 2000



Úspěchy: 2. místo playoff ligy ČR



Starosta města: Mgr. Jaroslav Melša



Místostarosta města: Eva Marvanová



ČSLH: Mgr. Slavomír Lener, Bc. Tereza Kobzová



Termín návštěvy: 6. 12. 2013



Fotodokumentace ledové plochy:

Obr. č. 10 Areál pro led. plochu v Dobříši

Obr. č. 11 Aktuální stav zavřené led. plochy

5.2.2 Současný stav V Dobříši žije přibližně 8 750 obyvatel, z nichž 1428 obyvatel je mladších 15 let a činní 16, 3 % celkové populace města. Obyvatelé města mají možnost zvolit si z poměrně širokého spektra sportovních aktivit. Jsou jimi fotbal, tenis, volejbal, nohejbal a hokej. Rozpočet města se pohybuje přibližně kolem 150 milionů korun ročně, z kterých 2 až 3 miliony korun putují přímo do sportu. Tato podpora tvoří 1,5 - 2 % z celkového rozpočtu města. Hlavní prioritou vedení města Dobříše je podpora kvalitně zpracovaných projektů ze strany sportovních klubů. Upřednostňují převážně rozvoj sportování mládeže. Výše dotací do ledního hokeje se pohybuje kolem 1, 5 milionu korun ročně a téměř celá částka bývá použita na 2 až 3 měsíce provozování nezastřešeného zimního stadionu. Současný stav zimního stadionu není uspokojivý, jelikož je již 4 roky zavřený převážně z ekonomických důvodů. Další příčinnou je špatný technický stav zimního stadionu, na chlazení ledové plochy zde byl používán čpavek a nezastřešená ledová

56

plocha, která je vzhledem k počasí velmi náročná na provoz. Sportovní hokejový klub se rozpadl a bývalí hráči Dobříše hostují v jiných klubech (Příbrami, Sedlčanech a dalších klubech). Vlastníkem zimního stadionu je město, které vlastní pouze 70-80 % pozemku pod ledovou plochou a její bezprostřední blízkosti. Město však řeší velký problém se získáním zbývajících 20-30% pozemku, jejichž vlastník tuto část chce prodat velmi draze a město se s ním nyní již 2 roky soudí. Z historického hlediska má nárok na pozemek město, jelikož bylo původním majitelem. Zimní stadion v současné době není využíván. Nacházíme zde velký potenciál nejen ze spádové oblasti města Dobříše, ale zároveň věříme v budoucí zájem mateřských i základních škol a široké veřejnosti. V klubu máme registrováno 27 hráčů dospělých a žádného hráče v mládežnických kategoriích. Dále zde aktivně nepůsobí žádný trenér mládeže či dospělých. 5.2.3 Řešení současné situace a výpomoc ze strany ČSLH Město hradilo velké náklady na provoz ledové plochy. Nyní se objevil problém s pozemky pod zimním stadionem a také se změnil se výkonný výbor hokejového klubu. Nyní je město v soudním řízení s domnělým vlastníkem pozemku. V roce 2014 plánováno zažádat o přípravné dotace. Nejdříve je možné klub rozběhnout v roce 2015. Město navrhuje spojení obcí ve spádové oblasti (Mníšek, Kmín…), kteří by mohli přispět částkou do rozpočtu a jistě budou zimní stadion také využívat. Výpomoc ze strany Českého svazu ledního hokeje nalézáme v oblasti technického vybavení pro nejmenší začínající hokejisty v podobě setů, které hokejový klub v Dobříši využije v dalších letech. Dále v podpoře metodických znalostí to znamená, realizaci přednostního školení trenérů a odborné trenérské výpomoci (např. praxe absolventů FTVS UK). Možná výpomoc ze strany města se vykytuje převážně v realizaci dotačních žádostí na provoz a zastřešení zimního stadionu například z MŠMT. V tomto směru je možná kooperace s Českým svazem ledního hokeje. Dále může vedení města podpořit rozvoj hokeje pomocí dotované a propagované výuky bruslení na základních školách v rámci tělesné výchovy a případně založení nových hokejových tříd.

57

5.2.4 Diskuze a závěr Úpadek sportování hokejové mládeže v Dobříši je zapříčiněn špatným technickým zázemím ledové plochy. Časově omezený a velmi nákladný provoz ledové plochy vyústil v její uzavření a soudní proces o vlastnictví pozemků pod ní. Vedení klubu i zastupitelstvo města je nakloněno realizaci plánované rekonstrukce a opětovnému zprovoznění hokejového klubu v Dobříši.

58

5.3 Případová studie TJ Cvočkaři Hořovice a město Hořovice 5.3.1 Úvod a základní informace 

Klub: TJ Cvočkaři Hořovice, založen v roce 1927



Úspěchy: v sezónách 2012, 2013 Mistry republiky v inline hokeji přípravky a mladších žáků



Předseda klubu: p. Jícha



Starosta města: Ondřej Vaculík



ČSLH: Mgr. Slavomír Lener, Bc. Tereza Kobzová



Termín návštěvy: 28. 11. 2013



Fotodokumentace zimního stadionu:

Obr. č. 12 Zastřešení ledu v Hořovicích

Obr. č. 13 Zastřešení ledu nafukovací halou

5.3.2 Současný stav V Hořovicích žije přibližně 6 815 obyvatel, z nichž 961 je mladších 15 let a tvoří 14,1 % celkové populace města. Obyvatelé si mohou vybrat mezi sporty jako je fotbal, volejbal, tenis, stolní tenis či hokej. Rozpočet města činní 139 milionů korun ročně. Z této částky 2 miliony korun putují do sportu v Hořovicích. Tato podpora sportu tvoří 1, 4 % celkového rozpočtu města. Mezi hlavní sportovní priority zastupitelstva Hořovic patří sportování mládeže a to převážně v hokeji a fotbale. Výše dotací do ledního hokeje v Hořovicích dosahuje částky kolem 0, 5 milionu korun ročně. Zajímavý je fakt, že zastupitelstvo města je ochotné poskytnout až 3 krát vyšší částku, pokud by aktivní klub ve městě nesl ve svém názvu slovo Hořovice a ne pouze Žebrák.

59

Současný zimní stadion je řešením pouze na přechodnou dobu. Zimní stadionu je zastřešen nafukovací halou 70 m x 40 m. Výška dosahuje 11 m a cena se pohybuje kolem 6 milionů korun. Životnost této haly se odhaduje na 15 let, zatím se jedná o první způsob zastřešení ledové plochy nafukovací halou v České republice. V Hořovicích trénuje také klub Žebráku, který trénuje i mládežnické kategorie. Za Hořovice hrají v současné době pouze dospělí. Zázemí zimního stadionu se však nachází ve velmi špatném stavu. Na chlazení ledové plochy se stále využívá čpavek. Výhledově je nutné vybudovat či zrekonstruovat stávající šatny a výhledově vylepšit i ledovou plochu, která v současné době leží na antuce ne na betonu. Vlastníkem zimního stadionu je příspěvková organizace města a v pronájmu zimní stadion spravuje p. Jícha, který z vlastních zdrojů hradí i různé drobné opravy. Zimní stadion je plně využíván nejen hokejisty, ale také veřejností každý den týdnu. Školy chodí bruslit spíše ojediněle a rekreační sportovci zde nalézají působiště několikrát v týdnu. V hořovickém klubu máme registrováno 212 dospělých hráčů a 24 hráčů mládežníků. V klubu působí 2 trenéři licence C. 5.3.3 Řešení současné situace a výpomoc ze strany ČSLH Zimní stadion je v Hořovicích provizorně zastřežen nafukovací halou a klub ve spojení s Žebrákem zde aktivně působí. Výhledově je nutná rekonstrukce podloží zimního stadionu, klubového i technického zázemí. Vedení klubu nalézá problémy v dotačním systému a přerozdělování financí ze středočeského kraje. Dále navrhuje zlepšení systému vydávání registrací (problémy p. Schiefner). Také klade důraz na scouting v mládežnických kategoriích ze strany ČSLH. Klub i město velmi pozitivně hodnotí zájem a aktivitu ČSLH a podporuje navázání vzájemné spolupráce tímto způsobem. Výpomoc ze strany Českého svazu ledního hokeje nalézáme v oblasti technické podpory začínajících hokejistů v podobě setů pro nejmenší hokejisty. Vzniká zde prostor pro školení trenérů, pomoc s nábory či zajištění trenérské stáže ve velkých klubech. Bylo také domluveno, že p. Lener bude vést několik ukázkových tréninků mládeže v březnu tohoto roku.

60

Naopak výpomoc ze strany města je možná převážně ve zvýšení dotací na provoz hokejového klubu a v propagaci hokeje veřejnosti, hlavně v mateřských a základních školách. Žádost o dotace by měla být směřována převážně na rekonstrukci zimního stadionu. 5.3.4 Diskuze a závěr Důvodem stagnace mládeže v Hořovicích je konkurenční boj klubů Hořovic a Žebráku. Rivalita se přenesla i na půdu zastupitelstva Hořovic a ovlivňuje výši dotací do ledního hokeje. Dalším méně příznivým faktorem je, že fungování hokejových mládežnických týmů je založeno na činnosti jednoho sportovního manažera, trenéra a správce stadionu p. Jíchy.

61

5.4 Případová studie SK Žamberk a město Žamberk 5.4.1 Úvod a základní informace 

Klub: SK Žamberk, založen v roce 1939



Úspěchy: Mezi nejznámější odchovance Žamberského klubu patří Pavel Nešťák, který hrál dříve nejvyšší I. ligu



Předseda klubu: Mgr. Jaroslav Hájek



Starosta města: Jiří Dytrt



ČSLH: PhDr. Zdeněk Pavliš, Bc. Tereza Kobzová



Termín návštěvy: 10. 1. 2014



Fotodokumentace ledové plochy:

Obr. č. 14 Ledová plocha v Žamberku (2013)

5.4.2 Současný stav V Žamberku žije 6 057 obyvatel, 15, 3 % z celkové populace města tedy 925 obyvatel činní děti a mládež do 14 let. Ve městě působí sportovní kluby fotbalu, basketbalu, tenisu a hokeje. Rozpočet města dosahuje částky 128 milionů korun ročně, z nichž 2, 8 milionu korun tedy 2, 1 % z celkového rozpočtu putuje na podporu sportu. Vedení města poskytuje dotace do ledního hokeje v hodnotě 1,2 milionu korun ročně převážně na provoz zimního stadionu od listopadu do konce února. Zimní stadion je v současné době nezastřešený. Město má vypracovaný projekt z roku 2005 v hodnotě přibližně 60 milionů korun. Tento projekt je postupně aktualizován a realizován. Nyní je na zimním stadionu vybudováno nové podloží a chlazení ledové plochy. Zázemí zatím tvoří provizorní stavební buňky. V dalších etapách je naplánována výstavba zastřešení a zázemí stadionu. Vlastníkem zimního

62

stadionu je město a správcem jsou technické služby. V současné době se uvažuje o převodu na Sportovní klub Žamberk. Zimní stadion je denně využíván nejen mateřskými i základními školami, trénuje zde veřejnost, hokejový klub, biatlonisté i krasobruslařky. V hokejovém klubu SK Žamberk je registrováno 134 dospělých a 15 mládežníků, dále v klubu působí 4 trenéři licence C. 5.4.3 Řešení současné situace a výpomoc ze strany ČSLH Na osobní schůzce byla dohodnuta společná kooperace mezi městem, sportovním klubem a Český svazem ledního hokeje. Český svaz ledního hokeje poskytne 5-10 kompletních setů pro začínající hokejisty. Dále přednostně vyškolí trenéry licence B a poskytne metodické materiály. Město se zavázalo podpořit žádost o dotaci z MŠMT. Zastupitelstvo města zároveň uvažuje o využití úvěru na urychlení celého procesu výstavby. Vedení města se rozhodlo, že založí sportovní třídy na místním gymnáziu. Hokejový klub v Žamberku má dlouhou historii, byl založen již v roce 1939 a hokej zde patří mezi oblíbené sportovní aktivity. Hokej v Žamberku potvrzuje silnou pozici díky symbióze vedení klubu a města. Velmi pozitivní vliv na rozvoj hokeje v Žamberku má plán realizace projektu zastřešení zimního stadionu a snížení provozních nákladů díky novým technologiím na minimum. Tímto krokem se prodlouží provozní doba ledové plochy na dvojnásobek tedy od další 3 měsíce. Nejen z výše uvedených důvodů zde nalézáme velmi silný potenciál rozvoje hokeje v této oblasti. 5.4.4 Diskuze a závěr Hlavními příčinami nedostatečného rozvoje hráčské základny kategorie mládeže se jeví špatné technické zázemí zimního stadionu a velmi krátký provoz žamberské ledové plochy, proto není možné vytvořit zde tréninkové podmínky potřebné pro smysluplné trénování nejen mladých hokejistů. Podíváme-li se na statistiky obyvatelstva, vidíme, že potencionální cílová skupina patří díky množství obyvatelstva k těm nižším a konkurence ostatních sportů jako je fotbal, tenis či basketbal má nezanedbatelný vliv na vývoj celé situace. Po osobní schůzce s panem starostou a předsedou klubu však vnímám, že cesta ledního hokeje směřuje k lepším vyhlídkám a znovuobnovení historické tradice hokeje v Žamberku.

63

5.5 Případová studie HC Lovosice a město Lovosice 5.5.1 Úvod a základní informace 

Klub: HC Lovosice, založen v roce 1977



Úspěchy: klub se pravidelně účastní utkání krajské ligy



Předseda klubu: pí. Berková - tajemnice



Starosta města: Bc. Lenka Lízlová



ČSLH: PhDr. Zdeněk Pavliš, Bc. Tereza Kobzová



Termín návštěvy: 11. 10. 2013



Fotodokumentace zimního stadionu:

Obr. č. 15 Zimní stadion v Lovosicích (stav před záplavami v červnu 2013)

5.5.2 Současný stav V Lovosicích žije 8 785 obyvatel a mládež do 14 let tvoří 14, 3 % z celkové populace města, přesně tedy 1261 potencionálních sportujících dětí. Ve městě působí několik sportovních klubů a nejlepších výsledků dosahují sportovci převážně v házené či fotbale. Dále v Lovosicích fungují kluby tenisu, florbalu, basketbalu, nohejbalu a ledního hokeje. Rozpočet města dosahuje částky 236 milionů korun ročně a celých 17 milionů korun je plánováno poskytnout jako podporu sportu. Tato hodnota dosahuje 7,2 % z celkového rozpočtu města. V letošním roce lední hokej počítá s jednorázovou finanční podporou pohybující se kolem 20-25 milionů korun. Tato částka je určena na rekonstrukci povodněmi poničeného zimního stadionu.

64

Zimní stadion je ve vlastnictví města a bohužel k němu neexistuje žádná dokumentace. Zimní stadion byl vybudován nevhodně v záplavové oblasti společně s dalšími sportovními areály určené fotbalu, plavání či atletice. Správou zimního stadionu je pověřeno také město Lovosice. Náklady na provoz sportovišť jsou velmi nepříznivě ovlivněny přírodními živly. Zimní stadion v současné době není možné využívat. Lovosický hokejový klub jezdí trénovat do nedalekých Litoměřic. V HC Lovosice máme registrováno 236 dospělých a pouhých 7 hráčů v mládežnických kategoriích. 5.5.3 Řešení současné situace a výpomoc ze strany ČSLH Vzhledem k tomu, že byl zimní stadion v Lovosicích zaplaven a nyní je v rekonstrukci veškeré kroky vedoucí k rozvoji hokejové klubu mohou být realizovány až po dokončení výše zmíněné rekonstrukce. Předpokládaný konečný termín je plánován na duben roku 2014. Poté bude možné zažádat o dotace na MŠMT. Český svaz ledního hokeje poskytne začátečnické sety pro nejmenší hokejisty a urychlí proškolení místních hokejových trenérů. Zároveň ČSLH nabídl lovosickému klubu pomocnou ruku v realizaci náborů začátečníků. Lední hokej v Lovosicích má velmi silnou konkurenci převážně v házené, která sbírá do svých řad převážnou část mladé sportující populace. Předpokládaný rozvoj hokejového klubu je naplánován na podzim roku 2014 po opětovném spuštění provozu zimního stadionu přímo v Lovosicích. Zajímavý je fakt, že se zde rekonstruuje potenciální možnost využívání hodin ledové plochy pro klub z Litoměřic, jelikož jejich klubové nároky významně převyšují kapacitu jednoho zimního stadionu. 5.5.4 Diskuze a závěr Jedná se převážně o přírodní živly v podobě povodní, které decimují hokejový klub v Lovosicích. Zakladatelé klubu a budovatelé celé rekreační oblasti v tomto městě pravda zvolili nádhernou rovinatou část Lovosic, kde soustředili většinu sportovišť. Avšak nevzali v úvahu blízkost řeky Labe, která po několikadenních deštích pravidelně zvedá svoji hladinu a ohrožuje stav sportovišť. Opět se tímto nenápadným rozhodnutím velmi významně a jistou pravidelností ovlivňují výdaje města na opravy sportovních zázemí různých sportů a chybí tak zdroje na podporu rozvoje samotných sportovců. Druhým faktorem, který jen mírně ovlivňuje situaci hokeje v Lovosicích, jsou úspěchy, historie i preference zastupitelstva soustřeďující se na klub házené. Házená patří mezi 65

významnou konkurenci v zaujetí cílové skupiny dětí a mládeže sportem. Přála bych lovosickému klubu schopného manažera, který by se s výše uvedenými negativními vlivy dokázal vypořádat.

66

5.6 Případová studie s HC Rebel Nejdek a město Nejdek 5.6.1 Úvod a základní informace 

Klub: HC Rebel Nejdek, založen 1950



Předseda klubu: René Hromádka



Starosta města: Ing. Vladimír Benda



ČSLH: Milan Vacke, Bc. Tereza Kobzová



Termín návštěvy: 30. 10. 2013



Fotodokumentace zimního stadionu:

Obr. č. 16 Zimní stadion v Nejdku (postaven v r. 2011)

5.6.2 Současný stav V Nejdku žije celých 8 221 obyvatel a téměř 15 % z celkové populace města činní děti a mládež do 14 let věku, tedy přesně 1 230 obyvatel. V městě Nejdku funguje několik sportovních klubů. Obyvatelé si mohou vybrat mezi fotbalem, badmintonem, lyžováním, florbalem či orientačním během nebo ledním hokejem. Město přispívá na provoz sportovišť a na činnost sportovních klubů. Jakoukoliv další podporu sportu poskytuje spíše sporadicky. Do ledního hokeje putuje 20 000 korun jako finanční zdroj hokejového „A“ týmu. Ojedinělá je situace v tom, že město hradí i celý rozpočet sportovního hokejového klubu. Zimní stadion je nový. Byl vybudován v roce 2011, bohužel se zde nachází málo šaten. Při výstavbě zimního stadionu nebyly vzaty v úvahu reálné požadavky ze strany hokejového klubu. Vlastníkem i správcem zimního stadionu je město Nejdek. Dotace

67

na provoz zimního stadionu dosahují částky přibližně 2 milionů korun. Zimní stadion je pravidelně využíván veřejností, která tady nalézá působiště 4 týdně. Dále na zimním stadionu trénuje sportovní hokejový klub a na pravidelné lekce bruslení sem dochází mateřské i základní školy. V klubu HC Rebel Nejdek máme registrováno 67 hráčů dospělých a 16 hráčů mládeže. Působí zde 3 trenéři. 5.6.3 Řešení současné situace a výpomoc ze strany ČSLH Český svaz ledního hokeje poskytne HC Rebel Nejdek 5 začátečnických setů pro nejmenší hokejisty a pomůže s nábory nových členů klubu. Město se zavázalo, že podpoří realizaci soustředění a turnaj krajského výběru na jejich nově vybudovaném zimním stadionu. Každý trenér pozitivně hodnotí fakt, že klub nemá existenční starosti, protože provozní náklady hradí město Nejdek. Jde o pravděpodobně jediný případ provozování klubu tímto způsobem. Na druhou stranu sportovní stránka klubu pokulhává vzhledem k nepružnosti, neobratnosti a neodbornosti zaměstnanců města. 5.6.4

Diskuze a závěr

Jako nezávislému pozorovateli celé situace v Nejdku, se mi zdá zajímavé, že na rozdíl od jiných případů, hokejový klub HC Rebel Nejdek nemusí řešit problémy se zázemím klubu, ani se zajištěním důstojných moderních podmínek pro rozvoj hokeje. Tento klub nemusí řešit existenční zajištění v podobě financování. Město Nejdek hradí veškeré provozní náklady. Také hráčská cílová skupina se svojí velikostí nijak významně neliší od jiných zkoumaných měst a sportovní konkurence klubu v Nejdku také nemá výraznou roli. Můžeme se domnívat, že příčina problému se ukrývá v neosvíceném personálním managementu klubu.

68

5.7 Případová studie HC Slovan Rosice a město Rosice 5.7.1 Úvod a základní informace 

Klub: HC Slovan Rosice, založen 1939 – skočil, velké dluhy, nyní patří p. Čížkovi



Úspěchy: v roce 1999 získali 3. místo v I. Hokejové lize



Předseda klubu: p. Roupec, p. Čížek



Starosta města: Mgr. Jaroslav Světlík



ČSLH: PhDr. Zdeněk Pavliš, Bc. Tereza Kobzová



Termín návštěvy: 10. 10. 2013



Fotodokumentace zimního stadionu:

Obr. č. 17 Zimní stadion v Rosicích

Obr. č. 18 Zimní stadion v Rosicích

5.7.2 Současný stav V Rosicích žije 5 687 obyvatel a děti do 14 let činní 15,1 % z celkové populace města, tedy přesně 859 mládežníků, kteří by mohli nalézt své útočiště například v hokejovém klubu HC Slovan Rosice. Dále si mohou děti i dospělí vybrat ze sportovních aktivit karate, fotbalu, volejbalu či basketbalu. Rozpočet města Rosice je 88 milionu korun a z této částky 1, 2 milionu korun, tedy 1,36 % z celkového rozpočtu města, putuje na podporu rozvoje sportu v Rosicích. 600 000 korun z celkové dotace pocházelo z příjmů z loterií. Veškeré dotace od města jsou rozdělovány na základně velikosti členské základny klubů. Mezi hlavní priority města patří rozvoj převážně fotbalového klubu. Dotace na provoz zimního stadionu město Rosice neposkytuje, ale uvažuje o dotacích na pronájmy ledových ploch.

69

Zimní stadion je v Rosicích zastřešený, ale jinak je stadion ve velmi špatném technickém stavu a je zde nutné provést rekonstrukci v předpokládané hodnotě 7 milionů korun. V jednom z mála zkoumaných případů je v Rosicích vlastníkem zimního stadionu na dalších 10 let soukromá firma. Město neuvažuje o zpětném odkoupení stadionu do svého vlastnictví. V HC Slovan Rosice je registrováno 192 dospělých a pouze 20 mládežníků. Vedení klubu nám sdělilo, že většina všech mladých hráčů po naučení základů odchází hrát do nedalekého hokejového klubu v Brně. Bohužel priority majitele klubu a zimního stadionu p. Čížka se významně neshodují s prioritami zastupitelstva města či Českého svazu ledního hokeje. P. Čížek tvrdí, že mládežnický hokej je prodělečný a nemá smysl se mu věnovat. Mezi jeho cíle patří hlavně zisk z ledního hokeje a rozvoj dospělého mužstva. Vliv na tuto situaci může mít fakt, že v dospělém mužstvu hraje také jeho syn. Dále p. Čížek vidí rozvoj ledního hokeje v kategoriích vysokoškolských studentů a turnajů mezi Univerzitami. 5.7.3 Řešení současné situace a výpomoc ze strany ČSLH Český svaz ledního hokeje i zastupitelstvo města našli společnou řeč v podpoře rozvoje mládežnického hokeje v Rosicích. Vedení města je ochotné podporovat lední hokej (starosta je bývalý hokejista). Bylo navrženo, že pan starosta svolá ředitele škol a nabídne jim možnost veřejného bruslení v rámci tělesné výchovy. Negativním krokem bylo zrušení hokejových tříd na základních školách v Rosicích, ale město uvažuje o jejich opětovném zavedení. Hokejový klub nemá zájem o výpomoc ze strany Českého svazu ledního hokeje a nepotřebují ani sety pro začínající hokejisty, jelikož rozvoj sportování mládeže nepatří mezi priority vedení klubu. 5.7.4 Diskuze a závěr Situace hokeje v Rosicích je velmi ovlivněna vedením hokejového klubu. Je zajímavé setkat se s případem, kde vedení sportovní organizace má prioritní vliv na stav hokeje ve městě a de facto do jisté míry omezuje možnosti sportování mládeže v této oblasti. I přestože ostatní podstatné faktory jako zázemí, podpora vedení města, potencionální členská základna či zájem škol, jsou zajištěny. Rozhodující slovo má vždy generální manažer klubu, a pokud není osvícený, tak se situace v Rosicích

70

nemá možnost změnit. Drobný chybný krok nacházím také v prodeji vlastnictví zimního stadionu soukromé osobě. Z poznatků těchto případových studií se zastupitelstva k tomuto uchýlí až v momentě, kdy už nemají žádnou jinou možnost. Na případu Rosic si můžeme uvědomit, že prodejem vlastnictví i na omezenou dobu, město ztrácí kontrolu a to nemusí být vždy správné.

71

5.8 Případová studie TJ Rumburk a město Rumburk 5.8.1 Úvod a základní informace 

Klub: TJ Rumburk, založen v 1946



Úspěchy: tým seniorů hraje utkání krajského přeboru



Předseda klubu: nebyl přítomen, chybí aktivní vedení klubu a personální zajištění



Starosta města: p. Trégr



ČSLH: PhDr. Zdeněk Pavliš, Bc. Tereza Kobzová



Termín návštěvy: 1. 11. 2013



Fotodokumentace zimního stadionu:

Obr. č. 19 Zrekonstruovaný zimní stadion v Rumburku (2013)

5.8.2 Současný stav V Rumburku žije 11 171 obyvatel a potenciál sportujících dětí a mládeže do 14 let čítá 1 779 osob a tvoří 15,9 % z celkové populace města. V Rumburku působí sportovní kluby fotbalu, atletiky, juda, horolezení, ragby a také ledního hokeje. Mezi hlavní priority vedení města patří podpora sportovních akademií fotbalu a basketbalu. Rozpočet města se pohybuje kolem 340 milionů korun, z nichž 10 milionů korun připadne na podporu a rozvoj sportu v Rumburku. Tato částka činní 2,9 % z celkového rozpočtu. Z loterií přibyl do rozpočtu 1 milion korun a byl transferován opět do sportu. Město poskytuje dotace do ledního hokej kolem 2-3 milionů korun, které bývají použity hlavně na provoz zimního stadionu.

72

Zimní stadion je zastřešený. Zázemí hokejového klubu je vytvořeno. V Rumburku trénují i jiné kluby. Potřebná se jeví pouze výstavba nových šaten. Předpokládaná cena této rekonstrukce se odhaduje na částku přibližně 300 000 korun. Vlastníkem zimního stadionu je město a správcem Tělovýchovná jednota Rumburk. Zimní stadion využívá veřejnost každý den v týdnu, základní školy chodí bruslit 2 x týdně a také rekreační sportovci zde nacházejí své tréninkové časy. V TJ Rumburku máme registrováno 126 hráčů dospělých a pouhých 7 hráčů mládeže. Vliv na tuto situaci mělo minulé vedení hokejové klubu. V Rumburku chyběl schopný manažer, který by byl schopen hokej v Rumburku rozvíjet. Z tohoto důvodu jezdí rumburské děti trénovat a hrát hokej do jiných klubů v blízkém okolí. 5.8.3 Řešení současné situace a výpomoc ze strany ČSLH Vedení města se podařilo nalézt nové vedení TJ Rumburk a podpořit tím rozvoj hokeje ve městě. Bude pouze nutné založit nový hokejový klub. Dále je zastupitelstvo nakloněno pomoci s propagací hokeje v mateřských i základních školách. Český svaz ledního hokeje přislíbil 15 setů pro nejmenší hokejisty, dále pomůže s nábory a poskytne metodické materiály i zkušené trenéry. Je zde poměrně vysoká nezaměstnanost 8,5 % a bude nutné počítat s podporou v podobě snížení nákladů pro rodiče. Zastupitelstvo města společně s ČSLH zažádají o dotace z MŠMT. 5.8.4 Diskuze a závěr Důvody současného stavu ledního hokeje v Rumburku jsou zřejmé. Negativním faktorem bylo špatné a možná málo odborné bývalé vedení hokejového klubu. Rumburk patří k hokejovým klubům, kde zázemí mají vybudované a je použitelné. Zájem o hokej mezi dětmi trvá a dosahuje takové úrovně, že jsou ochotni dojíždět do okolních měst. Starosta svým rozhodnutím přijmout nové vedení Tělovýchovné jednoty udělal významný krok ke zlepšení situace a rozvoji ledního hokeje v Rumburku. Věřím, že se hokejový klub v blízké době rozběhne v nejmladších hráčských kategoriích.

73

5.9 Případová studie SSC Říčany a město Říčany 5.9.1 Úvod a základní informace 

Klub: SSC Říčany, založen 1937



Úspěchy: účastní se krajské soutěže Středočeského kraje



Starosta města: Mgr. Vladimír Kořen



ČSLH: PhDr. Zdeněk Pavliš, Bc. Tereza Kobzová



Termín návštěvy: 15. 1. 2014



Fotodokumentace zimního stadionu:

Obr. č. 20 Zavřený zimní stadion v Říčanech (2013)

Obr. č. 21 Okolí zimního stadionu

5.9.2 Současný stav Město Říčany čítá 13 856 obyvatel a 17,8% z celkové populace tvoří děti a mládež do 14 let přesně potencionálních 2 463 sportujících. V Říčanech nachází působiště sportovní kluby ragby, silových sportů, fotbalu, tenisu, basketbalu nebo šachů. Rozpočet města dosahuje hranice 400 milionu korun. Na sport putuje 10-30 milionů korun, tedy 7,5 % z celkového rozpočtu města. 1-2 milionu korun jsou z příjmů loterií. Hlavní prioritou města je splacení úvěru, který byl minulým zastupitelstvem přijat na realizaci projektu nové a velmi drahé základní školy. Dotace do ledního hokeje nejsou žádné, jelikož hokejový klub v Říčanech již 7 let nefunguje. Zimní stadion je od roku 2007 po havárii čpavku zavřený a chátrá. Město je velmi zadlužené a z tohoto důvodu se rozhodlo nové zastupitelstvo hledat možného investora, který by se výstavby zimního stadionu ujal a znovu zde založil hokejový klub. Nyní je vlastníkem zimního stadionu město a nájemcem se stal pan Albricht, který zároveň vypracoval podnikatelský záměr na výstavbu nového zimního stadionu v hodnotě 74

přibližně 70 milionů korun. V plánu mají realizaci výstavby do 2 let a v projektu je plánována výstavba 2 ledových ploch. Zimní stadion nalézá potenciál využívání převážně dětmi ze základních škol a sportovních klubů. Mezi pozitivní faktory patří, že v této oblasti žijí finančně silné rodiny s dětmi, a proto zde mizí problém s finančními prostředky na zajištění tréninků a ostatních provozních nákladů na sportování dětí. Přestože klub v Říčanech v současné době reálně nefunguje, máme v SSC Říčany registrováno 234 hráčů dospělých a 11 hráčů dětí a mládeže. Dospělí hrají a trénují na ledových plochách v blízkosti Říčan. 5.9.3 Řešení současné situace a výpomoc ze strany ČSLH Český svaz ledního hokeje přislíbil 10 setů pro začínající hokejisty, dále pomůže s rozvojem správného metodického trenérského zázemí. Klub tuto nabídku využije až po výstavbě zimního stadionu. Starosta města přislíbil výpomoc v podobě podpory výuky veřejného bruslení a společnou silou s Českým svazem ledního hokeje budou žádat o dotace MŠMT. Město Říčany bohužel doplácí na špatné hospodaření minulého vedení města, je povinno do r. 2020 splácet úvěr na realizaci výstavby základní školy a nezbývají prostředky na jiné oblast rozvoje města. Z tohoto důvodu nalezli soukromého investora p. Albrichta, který připravil podnikatelský záměr na výstavbu nového zimního stadionu v hodnotě cca. 70 mil. Kč. Celý projekt by měl být hotov do konce roku 2016. Poté bude možné, aby se hokej do Říčan s velkou radostí a slávou vrátil. Významný potenciál nejen dobré členské základy zde nacházíme. 5.9.4 Diskuze a závěr Situace v Říčanech je příkladem, jak může nehospodárné a v ekonomickém směru hůře vzdělané zastupitelstvo ovlivnit rozvoj města na několik let do budoucna. Investice do realizace projektu nové základní školy je pochopitelná.

V čem nelze nenalézt

pochopení, jsou náklady na celý projekt a způsob jeho financování. Na úrocích se celá výstavba prodraží o několik procent a zamezí tak městu v dalších investicích na mnoho dalších let. Smutně působí starosta Říčan, který by svými kroky rád podpořil rekonstrukci a rozvoj hokeje v Říčanech. Zde žije téměř ideální cílová skupina s potřebným finančním zajištěním.

Řešení současné situace je v dlouhodobém

75

pronájmu zimního stadionu a pozemku v jeho blízkosti soukromému investorovi, který celou rekonstrukci zimního stadionu realizuje. Město tímto rozhodnutím ztrácí kontrolu nad provozem zimního stadionu, a jak víme z učebnic sportovního managementu i z případových studií, provoz zimních stadionu patří k jednomu z nejnákladnějších sportovišť a bez účasti města téměř není možný.

76

5.10 Případová studie HK Lev Slaný a město Slaný 5.10.1 Úvod a základní informace 

Klub: HK Lev Slaný, založen v roce 1933



Úspěchy: působil zde pozdější trenér Jaromíra Jágra Marian Jelínek, hrál zde Martin Průcha, klub již několik let hraje 2. Ligu nebo krajský přebor



Předseda klubu: František Ptáček



Starosta města: RNDr. Ivo Rubík



ČSLH: PhDr. Zděnek Pavliš, Bc. Tereza Kobzová



Termín návštěvy: 23. 1. 2013

 Fotodokumentace zimního stadionu:

Obr. č. 22 Zimní stadion ve Slaném (2013)

5.10.2 Současný stav Ve Slaném žije 15 353 obyvatel, z nichž 2270 obyvatel jsou děti mladších 15 let, kteří činní 14,7 % celkové populace města. Rozpočet dosahuje přibližně hranice 250 milionů korun ročně. Sportu poskytuje město ze svých příjmů kolem 15 milionů korun ročně, tedy 6 % z celkového rozpočtu. Ve Slaném se nachází 2 plavecké bazény, 1 víceúčelová sportovní hala, zimní stadion a 8 tělocvičen. Populace města je obklopena pestrými množnostmi sportovního vyžití ve svém volném čase. V HK Lev Slaný registrujeme pouhých 231 dospělých hráčů ledního hokeje a 53 hráčů mládeže.

77

5.10.3 Řešení současné situace Po smrti zvoleného starosty v roce 2013 je město Slaný od počátku roku 2014 řízeno zastupujícími místostarosty. Zvolený starosta musel ze zdravotních důvodů svoji pozici opustit. Vzhledem k aktuálnosti nových komunálních voleb na podzim roku 2014, bylo řešení otázky rozvoje hokeje odloženo. 5.10.4 Diskuze a závěr Stav ledního hokeje se nachází v tomto roce v patové situaci, kdy se čeká na zvolení nového zastupitelstva a starosty města, s kterým by bylo možné tuto problematiku projednat a zvolit společné kroky Českého svazu ledního hokeje a Města Slaný. Díky této případové studii si můžeme uvědomit provázanost a závislost provozu zimního stadionu na situaci v zastupitelstvu města. Řešení aktuálních problémů se odkládá až po novém personálním obsazení města na podzim tohoto roku.

78

5.11 Případová studie HC Buldoci Stříbro a město Stříbro 5.11.1 Úvod a základní informace 

Klub: HC Buldoci Stříbro, založen v roce 2006



Úspěchy: 2. Místo mladších žáků na turnaji O Pohár starosty města Plzně



Předseda klubu: Pavel Bobr st.



Starosta města: Dr. Bohuslav Červený



ČSLH: PhDr. Zděnek Pavliš, Bc. Tereza Kobzová



Termín návštěvy: 16. 10. 2013



Fotodokumentace ledové plochy:

Obr. č. 23 Využití plochy pro hokejbal

Obr. č. 24 Odkrytá ledová plocha ve Stříbře

5.11.2 Současný stav Ve Stříbře žije 7 895 obyvatel, děti a mládež činní 13,3 % z celkové populace města přesně 1045 obyvatel je mladších 14 let a jsou cílovou skupinou pro hokejový klub HC Buldoci Stříbro. Rozpočet města se pohybuje kolem 158 milionů korun, z nichž 3 miliony putují na rozvoj sportu ve Stříbře. Tato částka dosahuje 1,8 % z celkového rozpočtu města a čisté 2 miliony korun jsou příjmy z loterijní činnosti. Ve městě se lidé mohou věnovat fotbalu, florbalu, basketbalu, volejbalu, squashi nebo zápasu. Mezi hlavní priority města Stříbra patří převážně podpora sportování mládeže. Dotace do ledního hokeje putují přes Tělovýchovnou jednotu Baník Stříbro. Zimní stadion ve Stříbře není. Nachází se zde pouze nezastřešená ledová plocha. Hokejový klub má velké problémy se zastaralou technologií uchování a údržby ledové plochy. V tomto stavu je možný provoz pouze v zimních měsících od začátku prosince do konce února. Vlastníkem zimního stadionu je město, které pověřilo správou

79

Tělovýchovnou jednotu Baník Stříbro. Ledovou plochu využívají školy, veřejnost, hokejový klub i krasobruslaři. Hokejový klub má již vypracovaný kvalitní projekt na výstavbu zastřešení ledové plochy. Náklady na realizaci jsou 4-5 milionů korun. Tato investice se však vrátí ve snížení nákladů a zároveň prodloužení provozu zimního stadionu. V HC Buldoci Stříbro je registrováno 25 hráčů dospělých a pouhých 12 hráčů mládežnických kategorií. Dále zde působí 2 trenéři. 5.11.3 Řešení současné situace a pomoc ze strany ČSLH Český svaz ledního hokeje se zavázal poskytnout hokejovému klubu sety pro nejmenší hokejisty, dále přednostně vyškolí trenéry tohoto klubu a podpoří náborové aktivity ve Stříbře. Vedení klubu řeší situaci zkrácené hokejové sezóny tím, že děti učí hokejbal a trénují na stejné ploše jen bez ledu a doufají v brzkou realizaci projektu. Vedení města Stříbra pobídne ředitele mateřských i základních škol, aby zařadili bruslení do hodin tělesné výchovy. Starosta i místostarosta projevili velké zaujetí a vstřícnost v řešení současného stavu ledního hokeje ve Stříbře. Kladně hodnotili zvýšený zájem ze strany ČSLH. Klub má hotový projekt na výstavbu zimního stadionu, stačí jen získat dotace a je možné začít stavět. Jsou naplánována jednání mezi ČSLH, městem Stříbro a klubem. Společným úsilím Českého svazu ledního hokeje a vedení města bude získat dotaci na zastřešení a provoz ledové plochy. 5.11.4 Diskuze a závěr Tato případová studie je příkladem, jak intervence zastřešující sportovní organizace může podpořit hůře prosperující sportovní klub, a přesvědčit statutární zástupce města k rozhodnutí investovat do daného sportu, o který se sportovní občanské sdružení snažilo neúspěšně několik let.

80

5.12 Případová studie HC TJ Šternberk a město Šternberk 5.12.1 Úvod a základní informace 

Klub: HC TJ Šternberk, založen v roce 1933



Úspěchy: klub hraje dlouhodobě 2. ligu



Předseda klubu: Jan Trunda



Starosta města: Ing., Orság Stanislav



ČSLH: PhDr. Zdeněk Pavliš, Bc. Tereza Kobzová



Termín návštěvy: 25. 11. 2013



Fotodokumentace zimního stadionu:

Obr. č. 25 Zimní stadion ve Šternberku

Obr. č. 26 Zimní stadion ve Šternberku

5.12.2 Současná situace Ve Šternberku žije 13 650 obyvatel, 1908 jsou děti mladších 15 let a tvoří 13,9 % celkové populace města. Rozpočet města se pohybuje kolem 220 milionů korun ročně, z kterých 0,5 milionu korun putuje na podporu sportu. V minulých letech se ve Šternberku řešily majetkové spory s městem, které se domáhalo areálu zimního stadionu. Zimní stadion v minulosti patřil ČSTV a nyní je již ve vlastnictví hokejového klubu. V účetnictví sportovního klubu byl proveden audit, který vedl auditor města s výsledkem, že hokejový klub špatně hospodaří. Byl podán podnět k trestnímu stíhání. Následně však policie žádné pochybení ve vedení účetnictví klubu neobjevila. Celé toto dění dokazuje významnost špatných osobních vztahů mezi vedením města Šternberka a hokejovým klubem.

81

V HC TJ Šternberk je registrováno 118 hráčů mládežnických kategorií a 571 dospělých hráčů. 5.12.3 Řešení současné situace Celá situace v oblasti rozvoje hokejové základy mládeže bude řešena až s novým obsazením zastupitelstva města na podzim tohoto roku. 5.12.4 Diskuze a závěr Šternberská případová studie zachycuje, jaký vliv mají vztahy mezi vedením klubu a statutárními zástupci města vliv na chod sportovního klubu. Jistou výhodou HC TJ Šternberk je, že mají zastřešený zimní stadion ve svém vlastnictví. Tento hokejový klub má velký potenciál ke svému rozvoji a Český svaz ledního hokeje je připraven jej svými kroky podpořit.

82

5.13 Případová studie SK Telč a město Telč 5.13.1 Úvod a základní informace 

Klub: SK Telč, založen v roce 1920



Úspěchy: účastní se krajských soutěží Vysočiny



Předseda klubu: František Čermák



Starosta města: Mgr. Roman Fabeš



ČSLH: PhDr. Zdeněk Pavliš, Bc. Tereza Kobzová



Termín návštěvy: 18. 10. 2013



Fotodokumentace ledové plochy:

Obr. č. 27 Odkrytá ledová plocha v Telči

Obr. č. 28 Úprava ledu v Telči

5.13.2 Současný stav V Telči bydlí 5 602 obyvatel, z nichž 13,4 % jsou děti a mládež do 14 let, tedy cílovou skupinu hokejového klubu činní 756 dětí. Sportovní kluby, které našli působiště v Telči, jsou turisté, Sokol, Tělovýchovná jednota SK Telč, Dům dětí, stolní tenis a také lední hokej. Rozpočet města se pohybuje kolem 74 milionů korun. Dotace do sportu dosahují 1,2 milionu korun a polovina z této částky je příjmem z loterijní činnosti. Sportovní dotace sahají k 1, 6 % z celkového rozpočtu města. Dotace se rozdělují 80 % na chod ledové plochy a 20% putuje na ostatní sporty. Priority vedení města Telče směřují k podpoře činnosti Tělovýchovné jednoty SK Telč. Zimní stadion zde zatím nestojí. V Telči mají pouze nezastřešenou ledovou plochu, která je stará neuvěřitelných 31 let a tomu odpovídá i technické zázemí a šatny

83

s nádechem historické nostalgie. Provoz ledové plochy je z výše uvedených příčin velmi nákladný a krátký. Led v Telči mají pouze v zimních měsících od prosince do konce února. Klub zadal projekt na modernizaci a zastřešení ledové plochy, který počítá s náklady na výstavbu kolem 60 milionů korun. Současná ledová plocha je velmi využívána veřejností, hokejovým klubem i základními školami. V Telči registrujeme 301 aktivních hráčů dospělých kategorií a pouze 33 hráčů mládežnických kategorií. V klubu pravidelně fungují 3 trenéři. 5.13.3 Řešení současné situace a pomoc ze strany ČSLH Starosta i předseda TJ SK Telč projevili velké zaujetí a vstřícnost v řešení současného stavu ledního hokeje v Telči, mají připravený kvalitní projekt na výstavbu zastřešeného zimního stadionu ve městě v blízkosti ZŠ. Kladně hodnotili převážně zvýšený zájem se strany ĆSLH. Český svaz ledního hokeje přislíbil 15 začátečnických set pro nejmenší hokejisty. Dále podpoří proškolení trenérů, pomůže s nábory a jeho zástupci předvedou ukázkové tréninky. Český svaz ledního hokeje nabídl možnost konání mezinárodních utkání junioru v budoucnosti právě na půdě nového zimního stadionu v Telči. Ve spolupráci s vedením města zažádá o dotace na zastřešení a provoz zimního stadionu. Město podá pomocnou ruku v pobídce mateřských i základních škol o zařazení bruslení do hodin tělesné výchovy a poskytne příspěvek na bruslení. Dále se spojí domem dětí a vedení města Telče zároveň zvažuje opětovné založení sportovních tříd. 5.13.4 Diskuze a závěr Návštěva města Telče se nesla ve velmi pozitivním duchu. Statutární zástupci města projevili zájem o lední hokej a snahu hledat společná řešení ve spolupráci ČSLH a sportovního klubu.

Pevně věřím, že se právě v Telči brzy dočkáme nového

zastřešeného zimního stadionu v atraktivní lokalitě areálu základní školy.

84

5.14 Případová studie TJ Jiskra Třeboň a město Třeboň 5.14.1 Úvod a základní informace 

Klub: TJ Jiskra Třeboň, založena v roce 1884



Provozovatel led. plochy: Vladimír Janíček



Starosta města: Ing. Jiří Houdek



ČSLH: PhDr. Zdeněk Pavliš, Bc. Tereza Kobzová



Termín návštěvy: 19. 11. 2013



Fotodokumentace ledové plochy:

Obr. č. 29 Odkrytá ledová plocha v Třeboni

5.14.2 Současný stav V Třeboni žije 8598 obyvatel, z nichž 1277 jsou děti mladší 15 let a tvoří 14, 85% celkové populace města. Rozpočet města se pohybuje kolem 325 milionů korun ročně. Do sportu město přispívá částkou 1,8 milionu korun, která dosahuje 0,55% z celkového rozpočtu města. Nabídka sportovních volnočasových aktivit je velmi pestrá. Třeboňané mohou navštěvovat sportovní kluby Jachtingu, fotbalu, volejbalu, házené, atletiky, nohejbalu, plavání nebo tenisu. V Třeboni mají pouze nezastřešenou ledovou plochu. Sportovní hokejový klub TJ Jiskra Třeboň registruje pouze 170 hráčů dospělých a žádné hráče mládežnických kategorií. Správou ledové plochy jsou pověřeny Technické služby Třeboň, s.r.o.

85

5.14.3 Řešení současné situace a závěr Na základě informací ověřených krajským svazem ČSLH je v dané lokalitě patová situace. V sezóně 2013-2014 ledová plocha není v provozu. Celá situace bude řešena po volbách 2014. 5.14.4 Diskuze a závěr Případová studie Třeboně popisuje podobný stav, který se v současné době vyskytuje také v městech Slaný nebo Šternberk. Zastupitelstvo není nakloněno hledání priorit v řešení situace ledního hokeje a tak nezbývá než vyčkat na možnou personální změnu ve vedení města po komunálních volbách.

86

5.15 Případová studie BHK Turnov a město Turnov 5.15.1 Úvod a základní informace 

Klub: BKH Turnov, založen 2005



Úspěchy: účast na mistrovských soutěžích



Předseda klubu: Ing. Jan Konejl



Starosta města: Ing. Tomáš Hocke



ČSLH: PhDr. Zdeněk Pavliš, Bc. Tereza Kobzová



Termín návštěvy: 3. 12. 2013



Fotodokumentace ledové plochy:

Obr. č. 30 Odkrytá ledová plocha v Turnově

Obr. č. 31 Odkrytá ledová plocha v Turnově

5.15.2 Současný stav V Turnově žije 14 400 obyvatel, z nichž 2006 jsou děti a mládež do 14 let a činní 13,9 % z celkové populace města. V Turnově v oblasti sportu působí kluby atletiky, basketbalu, volejbalu, vodních sportů, orientačního běhu, fotbalu, šachů a ledního hokeje. Mezi hlavní priority vedení města patří atletika, fotbal, basketbal i šachy. Rozpočet města Turnova se pohybuje kolem 176 milionů korun. Zastupitelstvo poskytlo sportu dotace ve výši 11 milionů korun, z nichž 6 milionů připutovalo z příjmů loterií. Podpora sportu činní 6, 25 % z celkového rozpočtu města. Avšak dotace do ledního hokeje nejsou vůbec vysoké a čítají pouhých 56 000 korun. Zimní stadion v Turnově není. Mají zde pouze malou nezastřešenou ledovou plochu o velikosti 18 x 30 metrů. V tomto formátu se jedná o neoficiální hokejové hřiště.

87

Ledová plocha je v provozu od konce listopadu do konce února. Nyní je již zastupitelstvem schválena výstavba nového zimního stadionu. Projekt počítá s cenou stavby kolem 70 milionů korun. Vlastníkem zimního stadionu je jako ve většině ostatních případů město a správcovstvím je pověřeno sportovní sdružení. Ledovou plochu pravidelně navštěvuje veřejnost a to každý den v týdnu, trénuje zde hokejový klub, také školy řadí bruslení do tělesné výchovy a jezdí také do Lomnice, kde mají ledovou plochu již zastřešenou. V Turnově je registrováno 19 hráčů dospělých a jen 6 hráčů mládeže. Dalších 15 dětí trénuje v Turnově, ale nejsou v tomto klubu registrováni, protože jsou aktivní v klubech v blízkosti Turnova (např. v Lomnici). V klubu trénují 4 kvalifikovaní trenéři. 5.15.3 Řešení současné situace a výpomoc ze strany ČSLH V současné době je schválena výstavba zimního stadionu zastupitelstvem města a realizace připravovaného projektu je plánována do konce r. 2015. V lednu 2014 bylo vypsáno výběrové řízení. Hokejový klub připravuje nábor dětí 1. třídy a mladších. ČSLH nabídl materiální výpomoc v podobě 15 setů pro nejmenší hokejisty a metodickou výpomoc v podobě školení trenérů. Domluvena byla také spolupráce zastupitelstva města a vedení Českého svazu ledního hokeje v žádosti o dotace z MŠMT. 5.15.4 Diskuze a závěr Pozitivním závěrem Turnovského případu je schválení výstavby zimního stadionu statutárními zástupci města. Podmínky pro lední hokej se změní nejen ve velikosti hřiště, ale ve snížení nákladů na provoz a prodloužení sportovní sezóny i mimo zimní měsíce.

88

5.16 Případová studie HC Spartak V. Bíteš a městem Velká Bíteš 5.16.1 Úvod a základní informace 

Klub: HC Spartak Velká Bíteš, založen v roce 1955



Úspěchy: hokejový klub vychoval tyto úspěšné hráče: František Ševčík, Zdeněk Mráz, Zdeněk Balabán, Zdeněk Hartman a Zdeněk Špaček



Předseda klubu: p. Konečný; mládež – Milan Dvořák



Místostarosta města: Ing. Tomáš Kučera



ČSLH: PhDr. Zdeněk Pavliš, Bc. Tereza Kobzová



Termín návštěvy:10. 10. 2013



Fotodokumentace zimního stadionu:

Obr. č. 32 Mužstvo na zimním stadionu ve Velké Bíteši

5.16.2 Současný stav Velká Bíteš čítá 5 100 obyvatel, 816 z nich jsou děti mladší 14 let a tvoří 16 % celkové populace města. Sportovní aktivity, které se mohou obyvatelé Velké Bíteše věnovat, jsou fotbal, tenis, judo, volejbal nebo lední hokej. Rozpočet města se pohybuje kolem 100 milionů korun. Z této částky putují do sportu 2, 1 milionu korun, tedy 2, 1 % z rozpočtu města. Mezi hlavní priority patří sportování mládeže a to ve fotbale a hokeji. Dotace do ledního hokeje dosahují hranice 700 000 korun a jsou určeny na pronájem a provoz zimního stadionu. Zimní stadion ve Velké Bíteši je již zastřešený. Zázemí stadionu má však nedostatečnou kapacitu šaten i sociálního vybavení. V roce 2012 byla zakoupena nová rolba. Podle vedení klubu je nutná rekonstrukce ledové plochy. Používá se zde čpavek.

89

Finanční náklady na modernizaci činní přibližně 5 milionů korun. Vlastníkem zimního stadionu je již tradičně město a správou je pověřena soukromá osoba, pan Kroutil. Zimní stadion využívá veřejnost 2 krát v týdnu, základní školy chodí bruslit v dopoledních hodinách zdarma, hokejový klub zde trénuje 3 krát v týdnu. Velká Bíteš registruje 197 hráčů dospělých a 45 mládeže. V klubu trénuje velmi málo dětí, a proto se spojují se sousedním Velkým Meziříčím, aby se mohli účastnit soutěží. V klubu s hráči pracují 3 trenéři. 5.16.3 Řešení současné situace a výpomoc ze strany ČSLH Cílem spolupráce města, klubu a ČSLH bude uspořádat nábory začínajících hokejistů nejmladších kategorií a zároveň vylepšit zázemí zimního stadionu (hlavně šaten a sociálního zázemí), které bude možné realizovat ve výhledu 2 - 3 let. Dále ČSLH nabídl přednostně proškolit trenéry a poskytnout materiální výpomoc v podobě setů pro hokejisty. Již nyní funguje na zimním stadionu bazar použitého vybavení. Je zde problém najít potencionální sponzory, jelikož se jedná o malé město. Dalším cílem bude usnadnění situace rodičům převážně z hlediska financování sportování jejich dětí. Vedení města se zavázalo přejmout do svých řad sportovního manažera, který bude zajišťovat rozvoj sportu v jejich městě. Bude organizovat sportovní turnaje, pronajímat městské sportovní plochy a mnoho dalšího. 5.16.4 Diskuze a závěr Na rozdíl od jiných výše uvedených případových studií podmínky pro lední hokej ve Velké Bíteši jsou téměř ideální. Pravdou je, že je nutné podpořit rekonstrukci a případnou dostavbu zázemí stadionu. Problém v rozvoji mládežnické základny se spíše nalézá v nedostatečném personálním zajištění a sníženém zájmu začínajících dětí vzhledem k blízkosti velkého hokejového klubu v Brně.

90

5.17 Případová studie HC Varnsdorf a městem Varnsdorf 5.17.1 Úvod a základní informace 

Klub: HC Varnsdorf, založen v roce 1987



Úspěchy: v tomto hokejovém klubu vyrostl hráč Ondřej Havlíček



Předseda klubu: p. Hambálek



Starosta města: p. Louka



ČSLH: PhDr. Zdeněk Pavliš, Bc. Tereza Kobzová



Termín návštěvy: 15. 10. 2013



Fotodokumentace ledové plochy:

Obr. č. 33 Zázemí HC Varnsdorf

Obr. č. 34 Ledové plochy před rekonstrukcí

5.17.2 Současný stav Ve Varnsdorfu žije 15 802 obyvatel, z nichž 2 494 obyvatel jsou děti a mládež do 14 let a tvoří 15,7 % z celkové populace města. Ve Varnsdorfu působí sportovní kluby fotbalu, florbalu, basketbalu, plavání a hokeje. Hlavně fotbal zde získává významnou podporu díky kontaktům pana Pelty. Prioritou většiny zastupitelstva města je podpora rozvoje kultury, pro sport je nadšeně zasvěcená pouhá jedna osoba. Rozpočet města činní 220 milionů korun, z této částky šlo do sportu 14 % tedy 31 milionů korun. Z příjmů loterií dostalo město v letošním roce 10 milionů a do sportu nevěnovali ani korunu. Dotace do ledního hokeje činily pouhých 75 000 korun, které byly použity na pronájem ledů. Zimní stadion je ve Varnsdorfu také nezastřešený. Nyní je však ve výstavbě. Na podzim roku 2013 se betonovaly základy a plánované dokončení stavby se předpokládá do roku 2015. Celková cena výstavby se pohybuje kolem 50 milionů 91

korun. Po otevření nového stadionu se počítá s pravidelným využíváním veřejností, školami a samozřejmě hokejovým klubem. Majitelem ledové plochy je město a správou pověřilo zastupitelstvo města pana Hambálka, který realizuje výše zmíněnou rekonstrukci. V HC Varnsdorf máme registrováno 187 dospělých a 55 mládežníků. V klubu mají mladší žáky. Ostatní kategorie dojíždí do Děčína či České Lípy. Ve Varnsdorfu trénují i hráči, kteří dojíždí z Německa. Klub nyní trénuje v Rumburku. Prodávají však velmi drahé ledy. Je zde významná rivalita mezi Rumburkem a Varnsdorfem. Oba kluby vzájemně bojují o děti a berou si je, z toho pak vzniká problém s registracemi hráčů přípravky, první i druhé třídy. V klubu HC Varnsdorf pracují 2 trenéři licence C a 1 trenér licence B. 5.17.3 Řešení současné situace a výpomoc ze strany ČSLH Město podpoří hokejový klub vyššími dotacemi, dále přislíbilo pomoc s náborem v mateřských i základních školách a zařadí hokej do Šlédingerova institutu, který ve městě sdružuje veškeré sporty a je zaměřen převážně na rozvoj mládeže a hradí pronájmy. Při fungování haly město poskytne dotaci na provoz 0,5 mil. Kč. Český svaz ledního hokeje podá pomocnou ruku v materiální sféře a poskytne klubu 8 začátečnických setů pro nejmenší hokejisty a dále přednostně proškolí 3 trenéry na úroveň licence C. Hokejový klub vznesl požadavek na školení rozhodčích, mají 7 zájemců. Hokejový klub nyní trénuje v Rumburku, kde má dražší pronájem ledů než doma. V současné době zastřešují ledovou plochu a předpokládaný termín dokončení je r. 2014-2015. Poté bude možné rozvíjet aktivní činnost hokeje v městě Varnsdorf. Bohužel zastupitelstvo nesměřuje rozvoj města právě na sportovní činnost. Klub velmi ocenil zájem ČSLH v tomto směru. V této oblasti je vysoká nezaměstnanost (20%), z toho vyplývá problém s krytím nákladů na sportování mládeže.

92

5.17.4 Diskuze a závěr Případová studie Varnsdorfu zachycuje situaci, z které je nám zřejmé, že v malých sídlech

je

provoz

sportovních

klubů

založen

na

několika

jednotlivcích,

kteří jsou pohlceni ledním hokejem a investují do jeho rozvoje velké možnosti vlastních prostředků a energie. Varnsdorf je jedním z mála měst v České republice, kde lední hokej není podporován starostou města a putují do něj zanedbatelné finanční prostředky.

93

5.18 Případová studie HC Zbraslav a město Zbraslav 5.18.1 Úvod a základní informace 

Klub: HC Zbraslav, založen 1913



Vedení klubu: Karel Míka



Starosta města: Ing. Aleš Háněl, MBA



ČSLH: PhDr. Zdeněk Pavliš, Bc. Tereza Kobzová



Termín návštěvy: 26. 2. 2014



Fotodokumentace plánovaného zimního stadionu:

Obr. č. 35 Curlingová hala Zbraslav (původní ZS)

Obr. č. 36 Curlingová hala Zbraslav

5.18.2 Současný stav Na Zbraslavi žije přibližně 10 000 obyvatel, z kterých 1326 jsou lidé mladší 14 let a tvoří 13,26% celkové populace města. Rozpočet městské části Zbraslav činní 40 milionů korun ročně, z této částky putují do sportu dotace jen ve velmi nepatrné výši tisícových položkách na provoz a správu sportovních klubů a sportovišť. Zajímavé je, že z hazardu dříve městská část dostávala přibližně 1 milion korun ročně, nyní zastupitelstvo schválilo určité změny a rozpočet Zbraslavi se o to tuto dotaci ochudil. Obyvatelé Zbraslavi si mohou vybrat z různých sportovních aktivit. Jsou jimi fotbal, hokej, tanec, curling a mnoho dalšího. Největším konkurentem v této oblasti je fotbal, který je pro společnou cílovou skupinu dostupnější záležitostí převážně z hlediska financí, ale také dostupností v místě bydliště. Zimní stadion na Zbraslavi není. Bylo o jeho výstavbě uvažováno již v dobách před revolucí v roce 1989. Dokonce se začala realizovat jeho výstavba, která však byla 94

v určitém bodě přehodnocena a nyní vystavěný areál, který byl zamýšlen a určen pro rozvoj hokeje ve městě, slouží curlingu a byla zde vybudovaná tělocvična velmi štědrým zázemím. Město se nachází v situaci, kdy řeší problém s financováním této výstavby, jelikož má v plánu výstavbu školky a základní školy, kterou jí ukládá zákon a v tak velmi skromném rozpočtu nenalézá žádné rezervy na realizaci zimního stadionu. Jediná forma pomoci, kterou může zastupitelstvo poskytnout, je příslib nějakého vhodného obecního pozemku pro výstavbu zimního stadionu. Ostatní formy pomoci jsou nemožné. Proto způsob řešení se bude muset podobat případu Říčan a příchodu soukromého investora, který poskytne 40-60 milionů korun na výstavbu zimního stadionu Tato případová studie je příkladem, že klub je schopen fungovat i v případě, že nemá vlastní tréninkové prostory. Zbraslavský klub přesunul svoji přípravu na zimní stadion Nikolajka, kde si pronajímá led za 3 000,- kč na hodinu. Pravdou však zůstává, že toto nákladné řešení není ideální. V klubu registrujeme 170 hráčů dospělých a 209 hráčů mládežnických kategorií rozdělených viz. Tabulka č. 8. Tabulka č. 8 Počet registrovaných hráčů v HC Zbraslav Kategorie

soutěž

Počet hráčů klubu

P – 1., 2., 3., 4. třída

krajské soutěže

celkem 112 hráčů

MŽ

žákovská liga

celkem 29 hráčů

SŽ

žákovská liga

celkem 40 hráčů

Dorost

Liga MD, SD

celkem 50 hráčů

Junioři

Liga juniorů

Hrají již za dospělé

Přibližně 2 hráči z každého ročníku odejdou hrát do jiného pražského hokejového klubu. Vedení klubu zmínilo v této otázce silný nesouhlas s pravidly ČSLH a jejích soutěží, že klub, který přijímá hráče z jiného klubu, platí částku, která odpovídá tomu, z jaké soutěže jde a ne to do jaké soutěže. V laickém slova smyslu klub, který hráče vytrénoval a investoval do jeho přípravy, dostává částku menší, než jakou by si skutečně zasloužil. V klubu působí 5 profesionálních trenérů, kteří jsou odměňováni za svou práci 15 000,- Kč měsíčně, které jsou pokryty dotacemi z ČSLH. Dále v HC Zbraslav trénuje 22 trenérům na téměř dobrovolnických pozicích. Jejich odměny tvoří převážně úhrada cestovného. Rozpočet klubu dosahuje 4-5 milionů korun ročně a celá tato částka 95

je použita na zajištění sportování mládeže. Město jim do klubového rozpočtu přispívá velmi nárazově. V minulém roce získali například dotaci od Magistrátu hl. m. Prahy na realizaci soustředění v hodnotě 300 000,-kč. Členské příspěvky dosahují 2 000,- Kč měsíčně, tedy 26 400,- Kč ročně. 5.18.3 Řešení současné situace a výpomoc ze strany ČSLH Český svaz ledního hokeje se na společné schůzce dohodl se starostou města Zbraslavi na příslibu obecního pozemku jako prvního kroku k řešení otázky hokeje. 5.18.4 Diskuze a závěr Případová studie zaznamenává, jakým způsobem může fungovat sportovní hokejový klub bez vlastního zimního stadionu. Zajímavé na této případové studii nalézám, že z plánovaného zimního stadionu, který byl již ve výstavbě, se kvůli různým tlakům a vlivům stala hala na curling. Toto je typický příklad vlivu rozhodnutí statutárních zástupců na sportovní infrastrukturu v neprospěch ledního hokeje.

96

5.19 Souhrnná data Veškerá data statického charakteru byla pro lepší přehled a porovnání shrnuta do následujících tabulek. Tabulka č. 9 Souhrn získaných statistických informací o navštívených městech a klubech počet obyvatel

0-14 let

rozpočet města

dotace do sportu

1. Dobříš

8 755

1 428

16,30%

150

3

2%

343 Kč

1, 5

2.Hořovice

6 815

961

14,10%

139

2

1, 4 %

293 Kč

0,5

3. Žamberk

6 057

925

15,30%

128

2,8

2,10%

462 Kč

1,2

4. Lovosice

8 785

1 261

14,30%

236

17

7,20%

1 935 Kč

20

5. Nejdek

8 221

1 230

14,90%

155

2,7

1,74%

328 Kč

2

6. Rosice

5 687

859

15,10%

88

1,2

1, 36 %

211 Kč

0

7. Rumburk

11 171

1 779

15,90%

340

10

2, 9 %

895 Kč

3

8. Říčany

13 856

2 463

17,80%

400

30

7,50%

2 165 Kč

0

9. Stříbro

7 895

1 045

13,30%

158

3

1,80%

380 Kč

10. Slaný

15 353

2 270

14,78%

165

40

24, 00%

11. Šternberk

13 605

1 908

14,02%

223

3

1,34%

221 Kč

0,2

12. Telč

5 602

756

13,40%

74

1, 2

1, 6 %

213 Kč

0,9

13. Třeboň

8 598

1 227

14, 27 %

325

1,8

0,55%

209 Kč

0,15

14. Turnov

14 400

2 006

13,90%

176

11

6,25%

764 Kč

0,1

15. Velká Bíteš

5 100

816

16%

100

2,1

2,10%

412 Kč

0,7

16. Varnsdorf

15 802

2 494

15,70%

220

31

14%

1 962 Kč

0,1

17. Zbraslav

10 000

1326

13,26%

40

0,2

0,50%

PRŮMĚR

9 116

1382

14,88%

183,35

10,05

18. Litoměřice

24 316

3 680

15,10%

362

12

97

na osobu

2 605 Kč

dotace hokej

nevíme 2

20 Kč

0,01

4%

789 Kč

2,06

3,30%

494 Kč

5

Tabulka č. 10 Souhrn získaných statistických informací o navštívených městech a klubech ZS-stav

ZS-vlastník/správce

dotace-provoz

využití

hráči dospělí

mládež

trenéři

1. Dobříš

nezakrytý, staré technologie

město/město

1,5

3

27

0

0

2.Hořovice

zastřešen nafukovací halou

přísp.org. Města/p. Jícha

0,5

6

212

24

2

3. Žamberk

nezakrytý, nové chlazení

město/technické služby

1,2

4

134

15

4

4. Lovosice

zaplavený červen 2013

město/ město

0

0

236

7

nevíme

5. Nejdek

nový, málo šaten

město/město

2

6

67

16

3

6. Rosice

zastřešen, nutná rekonstrukce

obojí soukromá firma

0

6

192

20

nevíme

7. Rumburk

zastřešený, nutné nové kabiny

město/ TJ Rumburk

3

6

126

7

nevíme

8. Říčany

zavřený od r. 2007 po havárii čpavku

město/ p. Albricht

0

0

234

11

0

9. Stříbro

nezakrytý, staré technologie

město/ TJ Baník Stříbro

???

3

25

12

2

10. Slaný

zakrytý, rekonstrukce 2002

vlastník klub

2

6

231

53

5

11. Šternberk

zakrytý zimní stadion, rek. r. 2000

klub/klub

0,2

7

441

118

nevíme

12. Telč

nezakrytý, 31 let starý

město/ TJ SK Telč

0,9

3

301

33

3

13. Třeboň

nezakrytý/není v provozu

město/Tech.služby Třeboň

0,15

0

170

0

0

14. Turnov

nezakrytý, malý

město/ sport. Sdružení

0,1

4

19

6

4

15. Velká Bíteš

zastřešen, málo kabin, st. Sociálky

město/ p. Kroutil

0,7

6

197

45

3

16. Varnsdorf

nezakrytý, ve výstavbě

město/ p. Hambálek

0,1

3

187

55

6

17. Zbraslav

nemají, trénují na Nikolajce

nikdo

0

0

170

291

27

PRŮMĚR

nezastřešený 8/zastřešený 9

0,77

3,71

175

42

4,538462

18. Litoměřice

rekonstruovaný r. 2010

9

7

190

29

město/ příspěvková organizace

98

6 Diskuze Diplomová práce je zaměřena na monitoring podmínek pro lední hokej mládeže ve vybraných hokejových klubech a lokalitách. Do výzkumu bylo zahrnuto 17 klubů vyznačujících se problematikou nižší aktivity mládežnických kategorií na území České republiky a pro porovnání byl zmonitorován jeden klub s plně fungující členskou základnou dětí a mládeže. Tyto hokejové subjekty a města jsme navštívili ve spolupráci se zástupci Českého svazu ledního hokeje. Byla provedena osobní interview s vedením měst a sportovních klubů a pomocí obsahové analýzy byly vypracovány případové studie. Z výsledků monitorovaných oblastí vyplývá, že počet obyvatel se pohybuje v rozmezí od 5 000 do 14 500 obyvatel. Velikost cílového segmentu mládežnických hokejových kategorií kolísá od 750 do 2 500 obyvatel. Mládež do 14 let činní přibližně 15 % celkové populace navštívených lokalit. Rozpočty měst se mění v rozmezí 40 až 400 milionů korun ročně. Dotace z těchto veřejných rozpočtů putující do sportu se liší. od 0,2 do 40 milionů korun ročně podle vybrané lokality a činní 0,5 % až 24 % z celkového rozpočtu města. Po přepočítání výše dotací na počet osob žijících ve městě, byl zjištěn rozdíl v poskytnutých financích na jednoho obyvatele v rozmezí od 20 korun do 2 600 korun za rok. Dotace určené pro lední hokej jsou poskytovány ve výši od 0 až 20 milionů korun ročně. Musíme však zdůraznit, že uvedených 20 milionů korun je určeno na rekonstrukci zimního stadionu v Lovosicích po záplavách v červnu roku 2013. Ve skutečnosti jde o dotace do 2 milionů korun ročně. Zázemí hokejových klubů je diametrálně odlišné, 9 klubů působí v zastřešených hokejových halách, zbývajících 9 klubů trénuje na odkrytých ledových plochách. Výší provozní náklady odkrytých zimních stadionů jsou způsobeny především zastaralými mrazícími technologiemi a měnícími se klimatickými podmínkami (až 3 měsíční snížení provozu oproti krytým halám). Je zřejmé, že investice do zázemí hokejových klubů přinese minimálně dva hlavní pozitivní efekty, a to: snížení nákladů na provoz v rozpočtech klubů i měst a následné výrazné zlepšení podmínek pro lední hokej. Vlastníkem zimních stadionů a ledových ploch jsou ve 12 případech města a ve 2 případech je vlastníkem samotný klub. Jeden 99

zimní stadion je ve vlastnictví soukromé osoby a další vlastní příspěvková organizace města. V případě Zbraslavi nemá hokejový klub žádné vlastní prostory. Zimní stadiony a ledové plochy jsou využívány nejen sportovními kluby, ale také školami a širokou veřejností od 3 do 7 dnů v týdnu. Významný nepoměr se vyskytuje v členské základně. V navštívených hokejových klubech Český svaz ledního hokeje registruje průměrně 175 hráčů dospělých kategorií a pouze 42 hráčů mládeže, což je 4 krát méně než dospělých hokejistů. Velký nepoměr je i v počtu trenérů monitorovaných klubů (rozmezí 2 – 27). Porovnáme-li situaci v monitorovaných klubech s plně fungujícím hokejovým klubem v Litoměřicích. Můžeme vidět, nepatrně vyšší procentuální zastoupení dětí a mládeže do 14 let. Rozpočet města dosahuje také vyšších částek než ve zbývajících lokalitách a tím pádem i dotace do sportu jsou štědřejší a dosahují 3,3 % z celkového rozpočtu města. Zajímavé je, že dotace v přepočtu na obyvatele a rok činní pouhých 494 korun a rozhodně nepatří k těm nejvyšším. Dotace určené přímo pro potřeby hokejového klubu jsou přibližně 12 milionů korun ročně. Zimní stadion v Litoměřicích je nový a vlastníkem je město. Byl postaven s využitím dotací Evropské Unie. Zázemí hokejového klubu je využíváno každý den v týdnu a Český svaz ledního hokeje registruje v Litoměřicích 190 hráčů mládežnických kategorií, kteří jsou vedeni 29 hokejovými trenéry. Český svaz ledního hokeje se zavázal podpořit jednotlivá města v získávání dotací od MŠMT na výstavbu nových zimních stadionů, materiální i metodické vybavenosti hokejových klubů. Také je připraven podpořit klub v oblasti personálního zajištění. Už samotná intervence v průběhu realizovaných osobních návštěv byla pobídkou k prvním rozhodnutím a změnám současných stavů ve vybraných lokalitách. Domnívám se, že financování hokejových klubů je prioritní. Na druhé straně je nutné mít na zřetely, že jeho vlastní fungování je především založeno na schopnostech a práci jedinců – nadšenců bez kterých by výchova mládeže nikdy nebyla a nebude.

100

7 Závěr Výzkum vznikl na základě potřeb Českého svazu ledního hokeje, který zaznamenává v posledních letech drobný úbytek členské základny dětí mládeže. Zkušenosti ukazují, že v hokejových klubech menších měst byli vychováni kvalitní a úspěšní hráči, a to vzhledem k tomu, že dostávali mnohem více času a prostoru na ledě než hráči ve velkých klubech. Vypracované případové studie mohou sloužit jako vzorové příklady řešení problémů hokejových klubů. Některé naopak popisují, jakým způsobům řešení se raději vyhnout. Snahou diplomové práce bylo nahlédnout na danou problematiku z co nejvíce úhlů pohledů a pochopit její detaily. Výzkumná metoda osobních interview byla náročná na čas výzkumníků, ale také v oblasti financí. Návštěvy vybraných lokalit byly realizovány samostatně po předchozí dohodě se starosty měst na jejich radnicích. Vstřícnost starostů i místostarostů při hledání řešení otázek rozvoje ledního hokeje v jejich městech byla obdivuhodná. Stejné uznání patří i představitelům hokejových klubů. Výsledky výzkumu byly předloženy Výkonnému výboru Českého svazu ledního hokeje v lednu 2014. Na základě předložených zpráv VV ČSLH rozhodl o založení odborné komise, která se bude touto problematikou dále zabývat.

101

8 Zdroje 8.1 Monografické publikace 1. BLAHUŠ, Petr. K systémovému pojetí statistických metod v metodologii empirického výzkumu chování: vybrané kapitoly pro doktorandy. 1. vyd. Překlad Vladimír Jůva. Praha: Karolinum, 1996, 224 s. Edice pedagogické literatury. ISBN 80-718-4100-5. 2. BOWMAN, Cliff. Strategický management. Vyd. 1. Praha: Grada, 1996. 147 s. ISBN 80-716-9230-1. 3. BUKAČ, Luděk. Intelekt, učení, dovednosti: komprehenzivní pohled na utkání, trénink a rozvoj individuálního herního výkonu. 1. vyd. Praha: Olympia, 2005, 291 s. ISBN 80-703-3896-2. 4. BYERS, Terri, Trevor SLACK a Milena M PARENT. Key concepts in sport management: the application of organization theory. 2nd ed. Los Angeles, Calif.: SAGE Publications Limited, 2012, xiii, 203 p. SAGE key concepts. ISBN 978-141-2928-427. 5. ČÁSLAVOVÁ, Eva. Management sportu. Praha: East West Publishing Company, 2000, 172 s. ISBN 80-721-9010-5. 6. ČÁSLAVOVÁ, Eva. Management a marketing sportu. 1. vyd. Praha: Olympia, 2009, 225 s. ISBN 978-80-7376-150-9. 7. ČERVENKA, J. aj. Malý průvodce turistickým a vodáckým vybavením. Ročenka pro české turisty a vodáky 2001. Praha: Bisport, 2001 8. Český svaz ledního hokeje. Stanovy. Praha, 2012. 9. DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: Příručka pro uživatele. 3.vyd. Překlad Vladimír Jůva. Praha: Karolinum, 2000, 374 s. Edice pedagogické literatury. ISBN 80-246-0139-7. 10. FLEMR, Libor. Prostorové podmínky pro podporu aktivního životního stylu současné populace: vybrané obecné obory. Vyd. 1. V Praze: Karolinum, 2009, 194 s. Věda a trénink. ISBN 978-802-4617-657. 11. FLEMR, L. (2005). Souvislost prostorových a materiálních podmínek se sportovními aktivitami dětí a mládeže. In Sborník mezinárodní studentské vědecké konference FTVS UK. 12. GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu: vybrané obecné obory. Vyd. 1. Překlad Vladimír Jůva. Brno: Paido, 2000, 207 s. Edice pedagogické literatury. ISBN 80-859-3179-6.

102

13. HARTL, Pavel. Psychologický slovník. 1.vyd. Praha: Jiří Budka, 1993, 297 s. ISBN 80-901-5490-5. 14. International Ice Hockey Federation. IIHF Statues and Bylaws. Švýcarsko, 2012. 15. KMPG, Česká republika. Koncepce financování sportu v České republice: Analyticko-koncepční studie. Praha, 2012. 16. KOTLER, Philip. Marketing management. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 788 s. ISBN 978-80-247-1359-5. 17. NOVOTNÝ, Jiří. Ekonomika sportu: vybrané kapitoly. Vyd. 2. Praha: Oeconomica, 2009, 119 s. ISBN 978-80-245-1521-2. 18. NOVOTNÝ, Jiří a Martin LUKEŠ. Faktory úspěchu nestátních neziskových organizací. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2008, 223 s. ISBN 978-80-245-1473-4. 19. NOVOTNÝ, Jiří. Sport v ekonomice. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 512 s. ISBN 978-80-7357-666-0. 20. NOWAK, Stefan. Metodologie sociologických výzkumů: obecné problémy. Vyd. 1. Překlad Jiří Večerník. Praha: Svoboda, 1975, 411 s. Sociologická knižnice. 21. LOUKOTA, Martin. Plánování a organizování sportovní akce soukromou osobou. Praha, 2008. Diplomová práce. UK FTVS. Vedoucí práce PhDr. Vladimír Janák, CSc. 22. PAVLIŠ, Zdeněk. Školení trenérů ledního hokeje: vybrané obecné obory. 1. vyd. Praha: Český svaz ledního hokeje, 2003, 323 s. Věda a trénink. ISBN 80900-0638-8. 23. RYCHTECKÝ, Antonín. Monitorování účasti mládeže ve sportu a pohybové aktivitě v České republice. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Fakulta tělesné výchovy a sportu, 2006, 108 s. ISBN 80-863-1744-7. 24. SKALKOVÁ, J. a kol. Úvod do metodologie a metod pedagogického výzkumu. Praha: SPN, 1983 ISBN: 14-275-85. 25. SLACK, Trevor a Milena M PARENT. Understanding sport organizations: the application of organization theory. 2nd ed. Champaign, IL: Human Kinetics, c2006, xi, 355 p. ISBN 07-360-5639-4. 26. SLEPIČKOVÁ, Irena. Sport a volný čas adolescentů. Vyd. 1. Praha: Univerzita Karlova, Fakulta tělesné výchovy a sportu, 2001, 127 s. ISBN 80-863-1713-7. 27. TOPINKA, Jiří a Jan STANJURA. Občanská sdružení ve sportu: právní, účetní a daňové problémy. Vyd. 1. Praha: Olympia, 2001, 262 s. ISBN 80-703-3223-9. 103

28. ZADRAŽILOVÁ, Dana. Management obchodní firmy. Vyd. 1. Praha: Grada, 1994. 293 s. ISBN 80-856-2372-2. 29. VODÁČEK, Leo a Oľga VODÁČKOVÁ. Moderní management v teorii a praxi. 3. rozš. vyd. Praha: Management Press, 2013, 359 s. ISBN 978-80-7261-232-1. 30. WEIHRICH, Heinz. Management. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1993. 659 s. ISBN 80-856-0545-7.

8.2 Elektronické zdroje 31. Český svaz ledního hokeje. [online]. [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: www.cslh.cz 32. Český statistický úřad. [online]. [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: www.csu.cz 33. Česká Unie Sportu. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.cuscz.cz/uvod.html 34. International Ice Hockey Association. [online]. [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: www.iihf.com 35. Město Dobříš. [online]. [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.mestodobris.cz/ 36. HC Dobříš. [online]. [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://hcdobris.wz.cz 37. Město Hořovice. [online]. [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.mesto-horovice.eu/ 38. HC Hořovice. [online]. [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.hchorovice.cz 39. Město Žamberk. [online]. [cit. 2014-04-17]. Dostupné z http://www.zamberk.cz/ 40. SK Žamberk.[online]. [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.skzamberk.websnadno.cz/ 41. Město Lovosice. [online]. [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.meulovo.cz/ 42. HC Lovosice. [online]. [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://hclovosice.unas.cz/ 43. Město Nejdek. [online]. [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.kr-karlovarsky.cz/nejdek/Mesto

104

44. HC Nejdek. [online]. [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.kr-karlovarsky.cz/nejdek/Sport/Hokej/ 45. Město Rosice. [online]. [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www1.rosice.cz 46. HC Rosice. [online]. [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.hcstika.cz/ 47. Město Rumburk. [online]. [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.rumburk.cz/ 48. HC Rumburk. [online]. [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.hockeyarena.net/cs/ 49. Město Říčany. [online]. [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://info.ricany.cz/ 50. HC Říčany. [online]. [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.hokej07.estranky.cz/clanky/hc-ricany.html 51. Město Slaný. [online]. [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.meuslany.cz/cs/ 52. HC Slaný. [online]. [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.hklevslany.cz/ 53. Město Stříbro. [online]. [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.mustribro.cz/ 54. HC Stříbro. [online]. [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://hc-buldoci.webnode.cz/ 55. Město Šternberk. [online]. [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.sternberk.eu/ 56. HC Šternberk. [online]. [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.hctjstbk.cz/ 57. Město Telč. [online]. [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.telc.eu/ 58. HC Telč. [online]. [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.sktelc.cz/ 59. Město Třeboň. [online]. [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.mesto-trebon.cz/ 60. HC Třeboň. [online]. [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.hokej-trebon.cz/ 105

61. Město Turnov. [online]. [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.turnov.cz/ 62. HC Turnov. [online]. [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.ms-turnov.cz/redakce/index.php?clanek=45334 63. Město Velká Bíteš. [online]. [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.vbites.cz/ 64. HC Velká Bíteš. [online]. [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://velkabitesb.webnode.cz/ 65. Město Varnsdorf. [online]. [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.varnsdorf.cz/cz/ 66. HC Varnsdorf. [online]. [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.regiavdf.cz/sport/index.php?p=2 67. Městská část Zbraslav. [online]. [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.mc-zbraslav.cz/ 68. HC Zbraslav. [online]. [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.hczbraslav.cz/ 69. Město Litoměřice. [online]. [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.litomerice.cz/cz/ 70. HC Litoměřice. [online]. [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.hclitomerice.cz/ 71. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/ 72. MŠMT. Analýza financování sportu v ČR [online]. 2009[cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/ 73. MŠMT. Bílá kniha sportu [online]. Brusel, 2007[cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/ 74. MŠMT. Evropská charta sportu [online]. 2002[cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/ 75. Madison Square Garden. [online]. [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.thegarden.com/

8.3 Přednášky 76. URBAN, M., Český svaz ledního hokeje, struktura řízení.(přednáška) Praha: UK FTVS, 11. 6. 2012 106

9 Seznam obrázků Obr. č. 1 Přehled hospodářských sfér sportu (Studie KMPG, 2012) ......................... 12 Obr. č. 2 Struktura financování sportu v ČR (Studie KMPG, 2012) ......................... 26 Obr. č. 3 Proces organizování sportovního klubu (Čáslavová, 2009) ........................ 35 Obr. č. 4 Schéma vlivů na cílový segment sportovní organizace (Kotler, 2007) ...... 36 Obr. č. 5 Složky kontroly uvnitř organizace (Byers, 2012) ....................................... 37 Obr. č. 6 Schéma působících vlivů na odpověď respondenta (Nowak, 1975) ........... 45 Obr. č. 7 Lokalizace monitorovaných měst ............................................................... 51 Obr. č. 8 Kalich aréna Litoměřice .............................................................................. 53 Obr. č. 9 Kalich aréna Litoměřice .............................................................................. 53 Obr. č. 10 Areál pro led. plochu v Dobříši ................................................................. 56 Obr. č. 11 Aktuální stav zavřené led. plochy ............................................................. 56 Obr. č. 12 Zastřešení ledu v Hořovicích .................................................................... 59 Obr. č. 13 Zastřešení ledu nafukovací halou .............................................................. 59 Obr. č. 14 Ledová plocha v Žamberku (2013) ........................................................... 62 Obr. č. 15 Zimní stadion v Lovosicích (stav před záplavami v červnu 2013) ........... 64 Obr. č. 16 Zimní stadion v Nejdku (postaven v r. 2011) ........................................... 67 Obr. č. 17 Zimní stadion v Rosicích .......................................................................... 69 Obr. č. 18 Zimní stadion v Rosicích .......................................................................... 69 Obr. č. 19 Zrekonstruovaný zimní stadion v Rumburku (2013) ................................ 72 Obr. č. 20 Zavřený zimní stadion v Říčanech (2013) ................................................ 74 Obr. č. 21 Okolí zimního stadionu ............................................................................. 74 Obr. č. 22 Zimní stadion ve Slaném (2013) ............................................................... 77 Obr. č. 23 Využití plochy pro hokejbal ...................................................................... 79 Obr. č. 24 Odkrytá ledová plocha ve Stříbře .............................................................. 79 Obr. č. 25 Zimní stadion ve Šternberku ..................................................................... 81

107

Obr. č. 26 Zimní stadion ve Šternberku ..................................................................... 81 Obr. č. 27 Odkrytá ledová plocha v Telči .................................................................. 83 Obr. č. 28 Úprava ledu v Telči ................................................................................... 83 Obr. č. 29 Odkrytá ledová plocha v Třeboni .............................................................. 85 Obr. č. 30 Odkrytá ledová plocha v Turnově ............................................................. 87 Obr. č. 31 Odkrytá ledová plocha v Turnově ............................................................. 87 Obr. č. 32 Mužstvo na zimním stadionu ve Velké Bíteši........................................... 89 Obr. č. 33 Zázemí HC Varnsdorf ............................................................................... 91 Obr. č. 34 Ledové plochy před rekonstrukcí .............................................................. 91 Obr. č. 35 Curlingová hala Zbraslav (původní ZS) .................................................... 94 Obr. č. 36 Curlingová hala Zbraslav .......................................................................... 94

108

10 Seznam grafů Graf č. 1 Podíl mládeže na členské základně ČUS (ČUS, 2012) .............................. 14 Graf č. 2 Podíl věkových kategorií na členské základně ČUS (ČUS, 2012) ............ 15 Graf č. 3 Přehled hierarchie sportovních organizací (Studie KMPG, 2012) ............. 16 Graf č. 4 Financování sportu v ČR (Novotný, 2011) ................................................. 27 Graf č. 5 Výdaje státní rozpočtu na sport (MŠMT, 2009) ......................................... 28 Graf č. 6 Vládní výdaje evropských zemí na sport (MŠMT, 2009). .......................... 29 Graf č. 7 Zdroje financování OS s majetkem (Novotný, 2011) ................................. 30 Graf č. 8 Zdroje financování OS bez majetku (Novotný, 2011) ................................ 30 Graf č. 9 Obecné schéma akciové spol. (Čáslavová, 2009) ....................................... 34 Graf č. 10 Obecné schéma občanského sdružení (Čáslavová, 2009) ......................... 34 Graf č. 11 Organizační struktura Českého svazu ledního hokeje .............................. 40

109

11 Seznam tabulek Tabulka č. 1 Přehled stavu tělovýchovných zařízení v ČR (dříve ČSR) v majetku nebo užívání ČSTV (Flemr, 2005) ............................................................................. 19 Tabulka č. 2 Sportovní zařízení v ČR celkem dle ČSÚ (databáze IRIS, 2008) ......... 19 Tabulka č. 3 Počet zimních stadionů v České republice a jejich rozmístění v krajích (2014) ......................................................................................................................... 20 Tabulka č. 4 Přehled sportovní plochy v m2 dle krajů ČR z roku 2002 s přepočtem na počet obyvatel a členů sportovních organizací (Koncepce rozvoje tělovýchovy a sportu v Jihočeském kraji, 2005) ............................................................................. 20 Tabulka č. 5 Přehled licencovaných trenérů ledního hokeje (2014) .......................... 32 Tabulka č. 6 Počet hráčů registrovaných v HC Stadion Litoměřice .......................... 54 Tabulka č. 7 Přehled výše členských příspěvků v HC Stadion Litoměřice ............... 54 Tabulka č. 8 Počet registrovaných hráčů v HC Zbraslav ........................................... 95 Tabulka č. 9 Souhrn získaných statistických informací o navštívených městech a klubech .................................................................................................................... 97 Tabulka č. 10 Souhrn získaných statistických informací o navštívených městech a klubech .................................................................................................................... 98

110

12 Seznam příloh 1.

schéma interview s městem

2.

schéma interview s klubem

111

Příloha č. 1 schéma interview s městem

Schéma interview s městem Starosta města:

Datum:

Interview vedl:

Zaznamenal:

1. Sportovní kluby v obci/ městě - úroveň soutěží daných sportů 2. Výše dotací města/ obce do sportů 3. Priority města/obce k jednotlivým sportům 4. Výše dotace do ledního hokeje mládeže – formy dotací 5. Zimní stadion – současný stav 6. Kdo je vlastníkem zimního stadionu v obci/městě? 7. Kdo je pověřen správou zimního stadionu? 8. Dotace města/obce na správu a provoz zimního stadionu 9. Využití ZS týdně: Veřejnost Školy Klub Rekreační sport 10. Konkrétní návrhy statutárních orgánů na řešení současné situace v LH 11. Výpomoc ze strany ČSLH:

a) Dotace

112

b) Materiální výpomoc pro začínající hokejisty /sety, atd/ c) Metodická výpomoc v klubu Školení trenérů, ukázkové tréninky, zajištění stáží pro klubové trenéry v akademiích Pomoc s nábory, metodické materiály, trenérská výpomoc d) Další návrhy ze strany města a klubu

113

Příloha č. 2. schéma interview s klubem

Schéma interview s klubem

Starosta města:

Datum:

Interview vedl:

Zaznamenal:

1. Organizační struktura hokejového klubu 2. Úroveň soutěží v jednotlivých kategoriích a počty hráčů P – 1., 2., 3., 4. třída MŽ SŽ Dorost Junioři 3. Počet trenérů v klubu Profesionální Na dohodu 4. Rozpočet klubu, z toho částka na mládež 5. Výše dotace od obce/města do ledního hokeje 6. Roční výše členských příspěvků dětí a mládeže v klubu

7.

Využití zimního stadionu v obci/městě

a) Klub b) Veřejnost c) Školy

114

d) Rekreační sport 8. Jaké jsou příčiny nízkého počtu mládeže v ledním hokeji v klubu 9. Vztah rodičů k lednímu hokeji v obci/ městě? 10. Od kterého věku organizuje klub přípravu dětí v ledním hokeji Školku bruslení, tréninky 11. V jakém věku hráči nejčastěji končí s ledním hokejem a z jakého důvodu? 12. Návrhy klubu na možnosti nápravy současného stavu 13. Současný stav a provoz ZS z pohledu klubu 14. Výpomoc ze strany ČSLH:

a) Dotace b) Materiální výpomoc pro začínající hokejisty /sety, atd./ c) Metodická výpomoc v klubu Školení trenérů, ukázkové tréninky, zajištění stáží pro klubové trenéry v akademiích, Pomoc s nábory, metodické materiály, trenérská výpomoc d) Další návrhy ze strany města a klubu e) Další připomínky ze strany klubu

115