KSBR 32 INS 21413/2012-A-41
USNESENÍ Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Pospíchalem v insolvenční věci dlužníka: Vlastimil Voznica, r. č. 420906/402, Budovatelská 53, 696 01 Rohatec, právně zastoupeného JUDr. Milanem Šelle, advokátem, Masarykovo nám. 18, 695 01 Hodonín, o insolvenčním návrhu věřitele – navrhovatele a) Pentax Investment a. s., Hodonín, Brněnská 1518/16, PSČ 695 01, IČO: 282 96 273, a věřitele – navrhovatele b) Rostislav Kukliš, Sacharova 2, 695 01 Hodonín, IČO: 415 15 871,o insolvenčním návrhu
takto: I. Insolvenční návrh s e z a m í t á . II. Navrhovatel – věřitel a) Pentax Investment a. s., Hodonín, Brněnská 1518/16, PSČ 695 01, IČO: 282 96 273 a navrhovatel-věřitel b) Rostislav Kukliš, Sacharova 2, 695 01 Hodonín, IČO: 415 15 871 js o u po vi n ni za pl a t i t s p o le č n ě a ne r o zd í l n ě na účet Krajského soudu v Brně, vedený u České národní banky, Praha, pobočka Brno, číslo: 3703-5720621/0710, variabilní symbol: 3249214132, konstantní symbol: 1148, soudní poplatek ve výši 2.000,- Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvo dně ní : Insolvenčním návrhem ze dne 31. 8. 2012, soudu doručeným dne 31. 8. 2012, se původní navrhovatel – věřitel a) Watterwoods s.r.o., Mlynarovičova 15, Bratislava 851 03, IČO: 44 407 602, zastoupený JUDr. Denisem Mitrovićem, advokátem, sídlem Týniště nad Orlicí, Mírové náměstí 274, domáhal vydání rozhodnutí o zjištění úpadku dlužníka. Usnesením č.j. KSBR 32 INS 21413/2012-A-4 ze dne 3.9.2012 insolvenční soud insolvenční návrh odmítl.
Pokračování
-2-
KSBR 32 INS 21413/2012-A-41
Podáním ze dne 19.9.2012 podal proti tomuto usnesení navrhovatel odvolání. Podáním ze dne 4.10.2012 přistoupil k řízení navrhovatel- věřitel b) Pentax Investment a. s., Hodonín, Brněnská 1518/16, PSČ 695 01, IČO: 282 96 273. Uvedl, že jako 100% společník společnosti STS Slovácko spol. s r.o., Hodonín má vůči dlužníkovi pohledávku z vyvedení veškerého majetku společnosti STS Slovácko spol. s r.o. na osobu dlužníkovi blízkou a osobu dlužníkem ovládanou. Podáním ze dne 1.11.2012 přistoupil k řízení navrhovatel- věřitel c) Rostislav Kukliš, Sacharova 2, 695 01 Hodonín, IČO: 415 15 871. Uvedl, že má vůči dlužníkovi pohledávku za provedení různých prací a služeb. Usnesením č.j. KSBR 32 INS 21413/2012, 2 VSOL 875/2012-A-14 ze dne 5.12.2012, odvolací soud rozhodl tak, že se odmítá jen insolvenční návrh navrhovatele a) s tím, že podkladem pro další řízení budou insolvenční návrhy navrhovatelů b) a c) (nyní navrhovatelé a), b)). Podáním ze dne 19.12.2012 se k podaným návrhům vyjádřil dlužník. Uvedl, že dne 5.10.2012 navrhovatel Pentax Investment a.s. podal insolvenční návrh na jeho osobu, jako jednatele společnosti STS Slovácko spol.s r.o. neboť měl dlužit této společnosti 31.374.000,Kč. K tomu uvedl, že žádného protiprávního jednání si není vědom. Dále uvedl, že průběhu 4. čtvrtletí 2010 projevil pan Rostislav Kukliš zájem o převod firmy STS Slovácko spol. s r.o., kdy tuto firmu vlastnila a vlastní firma Pentax Investment a.s.. Proběhlo několik jednání, kdy pan Kukliš uvedl, že o převod této firmy s danou historií a know how má zájem, tedy že je schopen zprostředkovat její prodej. Dne 25.1.2012 převzal účetní a obchodní dokumentaci k této firmě. K dnešnímu dni je držitelkou všech akcií společnosti Pentax Investment a.s. paní Marie Jelínková, nar. 13.12.1964, bytem Hodonín, Sacharovova 2, družka pana Rostislava Kukliše. Jmenovaný návrh věřitele b) byl podán panem Josefem Zikmundem, prokuristou firmy. Pan Rostislav Kukliš tedy cíleně získal akcie této společnosti, kdy převzal 10 kmenových akcií na majitele v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 200.000,- Kč. Jako důkaz svého podání věřitel b) přikládá přehled vyváděného majetku za roky 2009 a 2010. Předložení tohoto důkazu osamoceně bez dalšího je zavádějící. Věřitel b) nepředložil a on předkládá jako důkaz „Pokyny pro jednatele společnosti STS Slovácko spol. s r.o.“ ze dne 3.4.2009, na základě kterého N.K. Hameed – statutární zástupce společnosti Pentax Investment a.s. dává pokyny jednateli společnosti STS Slovácko spol. s r.o. k převodu movitých a nemovitých věcí dle přílohy 1 a 2. Důvodem tohoto převodu bylo ukončení výrobní činnosti v roce 2007. Na základě tohoto pokynu byl pak jmenován usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 5.8.2010 pod č.j. 35 Nc 6414/2010 znalec Ing. Arch. Petr Šikula ke zpracování písemného znaleckého posudku k ocenění předmětných nemovitostí v k.ú. Ratíškovice na LV 3013. Vlastní ocenění bylo provedeno posudkem č.08-2010/O a to na tržní cenu 10.000.000,- Kč. Tedy jak nemovitý, tak i movitý majetek byl převeden na věřitele N.K. Hameeda. Celý tento převod byl řádně účetně zúčtován, kdy tímto převodem nedošlo k úplnému zaplacení dluhu vůči panu Hameedovi, jako věřiteli, a tento je stále zapsán na příslušném LV. Dále dlužník uvedl, že již v nejméně ve čtyřech případech, ve smyslu výše
Pokračování
-3-
KSBR 32 INS 21413/2012-A-41
uvedeného, proběhly kontroly Finančních úřadů Hodonín a Brno, vesměs na anonymní udání, kdy ani jednou z kontrol nebyly shledány žádné nesrovnalosti. Taktéž za rozhodná období byla podána řádně daňová přiznání, a to bez výhrad. Dále dlužník uvedl, že do dnešního dne nebyly akcie řádně uhrazeny a stále tedy existuje dluh držitele akcií ve výši hodnoty kmenových akcií, celkem tedy 2.000.000,- Kč, což je jednoznačnou motivací pro podání insolvenčního návrhu ze strany věřitele b). Dlužník má za to, že insolvenční návrh věřitele Pentax Investment a.s. neobsahuje dostatečné vylíčení rozhodujících skutečností, ze kterých vyplývá jeho oprávnění k podání takového návrhu, tedy, že nebylo dostatečně potvrzeno o jakou splatnou pohledávku se jedná a taktéž, že nebyl řádně osvědčen úpadek jeho jako dlužníka. K návrhu věřitele c) dlužník uvedl, že jej považuje za ryze účelový a šikanózní. Vystupoval jako jednatel firmy, tedy jako zaměstnanec firmy, nikoliv jako fyzická osoba. K tomu blíže uvedl, že dne 1.11.2012 navrhovatel Rostislav Kukliš podal insolvenční návrh na jeho osobu, kdy předložil nezaplacenou fakturu č. 20120004, vystavenou 19.10.2012 se splatností 30.10.2012 na částku 226.800,- Kč, spolu s přípisem ze dne 19.10.2012. Pan Rostislav Kukliš zaslal k jeho rukám fakturu č. 20120004 vystavenou dne 19.10.2012 se splatností 30.10.2002 na částku 226.800,- Kč spolu s přípisem ze dne 19.10.2012. Reagoval na ni tak, že dne 26.10.2012 tuto fakturu panu Kuklišovi vrátil, jako ničím nepodloženou. Následně dne 29.10.2012 mu pan Kukliš zaslal fakturu pod stejným číslem, tentokrát s datem vystavení 29.10.2012 a se splatností 5.11.2002, opět na částku 226.800,- Kč, spolu s přípisem ze dne 29.10.2012. Dne 19.11.2012 opět panu Kuklišovi fakturu vrátil, jako neoprávněnou. Přípisem ze dne 12.11.2012 pan Kukliš urgoval zaplacení faktury č. 20120005. Tedy v prvé faktuře zaslané věřitelem panem Kuklišem bylo jim stanoveno datum vystavení dne 19.10.2012 se zpětnou splatností 30.10.2002, a navíc zcela odlišné od faktury druhé, kterou vystavil dne 29.10.2012, opět se zpětnou splatností dne 5.11.2002, viz výše, a následně urguje úhradu faktury již zmíněným přípisem ze dne 12.11.2012, tentokrát pod číslem faktury 20120005, kdy dříve se jednalo o faktury končící číslovkou 4. Fakturu č. 2012005 nikdy neobdržel. Jako přílohu ke svému insolvenčnímu návrhu ze dne 1.11.2012 pan Kukliš, jako věřitel, zaslal další fakturu č. 20120004 s datem vystavení 19.10.2012 se splatností 30.10.2012 na částku 226.800,- Kč, kterou však nikdy neobdržel. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že podání věřitele pana Kukliše je naprosto zmatečné, nesrozumitelné a neurčité, s ohledem na dlužníkova tvrzení a důkazy, které přikládá, navíc fiktivní závazek věřitele pana Kukliše po dobu delší třiceti dnů nebyl po lhůtě splatnosti. Dále dlužník uvedl, že může upřímně uvést, že si u věřitele pana Kukliše provedení žádných prací či služeb neobjednal, s tímto neuzavřel žádnou smlouvu a nevidí tedy důvod, na základě kterého by měl být povinován zaplatit mu částku 226.800,- Kč. Pokud pan Kukliš jako věřitel má potřebu se domáhat svého domnělého nároku, nechť podá klasickou žalobu o zaplacení a prokáže svá dosud nepodložená tvrzení. Závěrem dlužník uvedl, že nebylo nikterak osvědčeno, že se jako dlužník nachází v úpadku. Je člověk, který obchoduje na trhu víc jak dvacet let, kdy si řádně plnil své obchodní a z toho vyplývající finanční povinnosti. Má za to, že je platebně schopný a v případě průkazné pohledávky vůči jeho osobě, je tuto schopen řádně splnit. Považuje za důležité uvést, že pan Rostislav Kukliš je také navázán na věřitele b) Pentax Investment a.s., kdy členem představenstva je slečna Andrea Jelínková, která spolu se svojí matkou Marií Jelínkovou,
Pokračování
-4-
KSBR 32 INS 21413/2012-A-41
družkou pana Kukliše, žijí ve společné domácnosti. Taktéž je navázán na věřitele a), kdy ve věci 53 T 4/2011 Krajský soud v Brně dosud vynesl nepravomocný rozsudek. V této kauze vystupoval pan Kukliš jako jeho zmocněnec. . K vyjádření dlužníka se vyjádřil navrhovatel a) podáním ze dne 7.1.2013. Uvedl, že dlužník se ve svém vyjádření odvolává na pokyn N.K. Hameeda, statutárního zástupce Pentax a.s., když tvrzeným důvodem vyvádění majetku mělo být ukončení výrobní činnosti společnosti.Toto tvrzení dlužníka je lživé, neboť ve společnosti ještě v roce 2009 byla instalována celá technologická linka na zpracování plastů dodaná společností Aley precision technology a.s.. Tuto skutečnost lze prokázat kromě svědeckých výpovědí osob dodávajících zařízení i tím, že pro umístění této linky byla stavebním úřadem v Hodoníně prováděno stavební řízení. Navíc veškerá výrobní činnost STS Slovácko s.r.o. nepřešla na lecjakou třetí osobu, ale přešla na společnost Be-tong s.r.o., IČ: 255 16 434 , v identickém výrobním areálu v Ratíškovicích, jež má identického vlastníka a to N.K. Hameeda a jednatelem je dlužník, tedy naprosto identické osoby. K tomu je ještě nutné poznamenat, že společnost Be-tong s.r.o., byla taktéž vyvedena ze společnosti STS Slovácko a to 7.10.2010, tedy dva měsíce po tom, co Okresní soud v Hodoníně dne 31.08.2010 č.j. 43 EXE 991/2010 – 26 rozhodl o exekuci na majetek STS Slovácko s.r.o. Pokud se týká převodu dlužníkem tvrzených nemovitostí, pak dne 18.8.2010 uzavřela firma STS Slovácko spol. s r.o. jako prodávající a žalovaní manželé Noufal Konnachadathu Hameed a Jana Hameedová jako kupující kupní smlouvu, kterou došlo, s účinky vkladu práva téhož dne, k převodu vlastnického práva k níže uvedeným nemovitostem. Kupní cena nemovitostí ve výši 12.000.000,- Kč nebyla reálně uhrazena, neboť pohledávka na její zaplacení zanikla započtením na domnělé pohledávky žalovaného Noufala Konnachadathu Hameeda za STS Slovácko s.r.o. z titulu smlouvy o půjčce z 3.9.2008, které dlužník opakovaně uznal dohodou o uznání dluhu ze dne 7.6.2010 a dohodou se svolením k vykonatelnosti ve formě notářské zápisu sepsaného dne 23.7.2010 JUDr. Ing. Jiřím Lorenčíkem, notářským kandidátem, zástupcem notáře JUDr. Lubomíra Miky, se sídlem v Brně, Dvořákova 10. K vyjádření dlužníka se vyjádřil navrhovatel b) podáním ze dne 7.1.2013. Navrhovatel b) uvedl, že vyjádření dlužníka je nepravdivé z níže uvedených důvodů. Dlužník na jedné straně popírá, že by si jakoukoliv službu od něho objednal, tedy na jedné straně tvrdí, že pro něj nic nedělal, na druhé straně popisuje, kdy jakou kauzu pro něj řešil. Mimo jiné JUDr. Milan Šelle uvedl jménem dlužníka, že je navázán na věřitele a). K tomuto tvrzení se chce vyjádřit, neboť toto tvrzení vystihuje lži dlužníka. V případě věřitele a) jej dlužník požádal, zda by mu pomohl s vyřešením směnky, kterou měl dlužník po splatnosti, tak aby ji buď nemusel zaplatit nebo aby snížil její cenu, potažmo nejhlavnějším cílem bylo mít směnku v držení! Pouze v této jedné věci jel spolu s dlužníkem do hotelu SAN ve Skalici, kde si pan dlužník vzal lupu, aby prověřil osobně, zda se podle jeho vyjádření jedná o směnku jím vystavenou nebo falzifikát. Když ověřil, že směnka je pravá, žádal ho o pomoc, jak se vyhnout insolvenčnímu řízení. Se souhlasem dlužníka se obrátil na svého rodinného přítele a dlouholetého advokáta JUDr. Milana Šelleho, který v jeho přítomnosti panu dlužníkovi poradil, aby vyměnil směnku za dlužní úpis. Tuto variantu mu jako vhodnou potvrdil také JUDr. Čapčuch, advokát z Brna. Pan dlužník si tento splátkový kalendář v kanceláři sám
Pokračování
-5-
KSBR 32 INS 21413/2012-A-41
sepsal, podepsal v naprostém klidu u notářky a navrhovatel b) jej prosadil u věřitele a) výměnou za směnku, podstatně vyšší hodnoty, jak zněl požadavek dlužníka. Tedy věřitel a) obdržel pouze splátkový kalendář, na podstatně nižší hodnotu, se všemi komplikacemi z tohoto vyplývajícími a pan dlužník obdržel jím vystavenou směnku. Do dnešní doby, pokud je mu známo, pan dlužník nezaplatil věřiteli a) ničeho. Nebýt jeho aktivity v této věci, pan dlužník by dle jeho názoru i výše uvedených právníků měl již vykonatelný rozsudek na hodnotu bezmála 13 miliónů korun českých, přesně 492 500,- EUR. Za tuto jeho službu si pak vybral dlužník JUDr. Šelleho, jako svého právního zástupce a v okamžiku, kdy věřitel a) podal insolvenční návrh, ho dlužník požádal o to, zda by ve věci nesvědčil v jeho prospěch, v tom smyslu, že podepsal splátkový kalendář pod nátlakem. Úhradu jeho služeb podmínil právě touto výše uvedenou službou. Taková cena je a byla však pro něj naprosto nepřijatelná. Tato záležitost se odráží i v textu vrácení faktury z 19.11.2012, kde je uvedeno „Po dohodě s advokáty Vám vracím zpět shora uvedenou fakturu jako neoprávněnou. Případné dotazy projednejte s panem dr. Šellem“. Navrhovatel b) dále uvedl, že k věřiteli b) uvedl dlužník to, že do dnešního dne nebyly akcie řádně uhrazeny a stále tedy existuje dluh držitele akcií ve výši hodnoty kmenových akcií, celkem tedy 2.000.000,- Kč, což je jednoznačnou motivací pro podání insolvenčního návrhu ze strany věřitele b). Celé toto tvrzení je logický nesmysl, neboť insolvenční návrh věřitele b) se týká pohledávky firmy za dlužníkem a byl podán v 10/2012. Dlužník si svou pohledávku z titulu akcií vymyslel jako účelovou lež až 12/2012, bez jakéhokoliv podkladu, kdy si on, ani jeho advokát na nic jiného nepřišli. Tuto lež a její důvod lze jednoduše prokázat. Stejnou lží je tvrzení dlužníka, že navrhovatel b) projevil zájem o koupi společnosti STS Slovácko a bylo mu předáno účetnictví. Celá pravda je ale taková, že STS Slovácko s.r.o. chtěl dlužník prodat a požádal jej o zprostředkování prodeje, na což on přistoupil a zájemce hledal. Až později pochopil, že toto, včetně odvozu účetnictví mělo jediný účel a to závazek STS Slovácko vůči firma Orsea s.r.o., která vydražila pohledávku na STS Slovácko a pan dlužník chtěl tímto ztížit situaci. Když na to navrhovatel b) přišel, odmítl dál tuto hru hrát a účetnictví odvezl zpět a protokolem vrátil. Taková je pravda! Ještě podotkl, že díky jeho práci zmocněnce pro dlužníka, byla do rozsudku v Brně, zanesena povinnost odsouzeného Mgr. Běhounka zaplatit poškozenému (Voznicovi) způsobenou škodu 18 miliónů korun! Služby jím vyúčtované byly provedeny a tvrzení dlužníka je pouze účelovou snahou vyhnout se plnění svých závazků. K vyjádření dlužníka doplnil svoje vyjádření navrhovatel a) podáním ze dne 8.4.2013. Uvedl, že dlužník ve svém vyjádření ze dne 19.12.2012 uvedl, že důvodem převodu nemovitostí bylo ukončení výrobní činnosti společnosti STS Slovácko spol. s r.o. v roce 2007. Pokud shora uvedené vyjádření dlužníka bude považováno za správné, pak dlužník bez právního důvodu vyplatil níže uvedené částky: a) Za obchodně technické poradenství v oblasti výroby a prodeje vzorků z LDPE folií ve výši 747.500,- Kč společnosti ECO solution a.s. Heršpická 813, DIČ: CZ26950057; b) Částku 35.557.600 Kč do Číny a to dne 29.6.2010, když prokazatelně neexistoval žádný legitimní důvod pro odeslání této částky i s ohledem na výše uvedené vyjádření dlužníka, že již v roce 2007 společnost STS Slovácko ukončila svoji výrobní činnost. Navíc dle vyjádření blízkého spolupracovníka dlužníka tento a ani jeho společnosti nikdy neměly žádné obchodní vazby v Číně. Tyto finanční prostředky dle dokladů
Pokračování
-6-
KSBR 32 INS 21413/2012-A-41
poskytnutých věřiteli byly z Číny odeslány zpět do ČR na osobní účet dlužníka; c) Dne 19.9.2008 pořídila společnost STS Slovácko technologický celek v ceně 6.520.775,- Kč od společnost Alec Presicion Technology a.s., Brno, která byla společností zcela uhrazena. Dle vyjádření osob zajišťujících dodávku technologie z výše uvedené společnosti byl stroj zcela v pořádku a dodnes pracuje ve společnosti Be- tong s.r.o., která si na něj vzala dotaci ve výši 18.000.000,- Kč. Přes tuto skutečnost vykázala společnost STS Slovácko spol s r.o. fiktivně tento stroj jako vadný a bez toho aniž by se přihlásila s jakýmkoliv nárokem vůči dodavateli stroje, tento prodala, respektive darovala dceři dlužníka Jana Hameedové. Kromě jiného dle § 196 a obchodního zákoníku se jedná o absolutně neplatný úkon. K tomuto bodu dále uvedl, že má informaci, že toto zařízení si pan dlužník jako jednatel společnosti Be- tong s.r.o. nacenil pro účely dotace na částku 32.000.000,- Kč. Závěrem k tomuto bodu uvedl, že pan dlužník zřejmě pozapomněl, že uhradil další náklady prokazující provoz tohoto výrobního zařízení ve společnosti STS Slovácko spol. s r.o. Jenom ve výše uvedených třech položkách vyvedl bezdůvodně dlužník finanční prostředky jako jednatel společnosti STS Slovácko spol. s r.o. ve výši 42.825.875,- Kč. Dále navrhovatel a) svoje vyjádření rozvedl v podání ze dne 22.5.2013. Dále se k vyjádření dlužníka vyjádřil navrhovatel b) podáním ze dne 8.4.2013. Uvedl, že dlužník ve svém vyjádření ze dne 19.12.2013 uvedl, že by měl mít pohledávku za věřitelem b) ve výši 2.000.000,- Kč Toto účelové tvrzení dlužníka souviselo s pokusem o podvod, kterého se účastnili i jeho rodinní příslušníci, když dlužník Vlastimil Voznica se prohlásil za vlastníka akcií na majitele společnosti Pentax Investment a.s. ačkoli je nevlastní a podvodně se pokusil zapsat jako statutární zástupce společnosti Pentax Investment a.s. a STS Slovácko spol. s r.o. u Krajského soudu v Brně, aby mohl vzít zpět jak insolvenční návrh, tak i žaloby podané u OS Hodonín a KS v Brně. Tento jeho pokus o podvod byl však příslušnými pracovníky KS Brno odhalen a tyto podvodné návrhy odmítnuty. K tvrzení dlužníka, že podání návrhu je naprosto zmatečné, by doplnil, že jediné co je špatně na upomínce o zaplacení oprávněné faktury číslo 20120004, že se upsal a na konci chybně napsal pětku. Dále svoje vyjádření navrhovatel b) rozvedl v podání ze dne 22.5.2013. K projednání věci nařídil insolvenční soud jednání na den 29.5.2013. Podáním ze dne 17.5.2013 předložil dlužník seznam svého majetku. Z provedených důkazů insolvenční soud zjistil tyto skutečnosti: Z přílohy k účetní závěrce v plném rozsahu (sestavené ke dni 16.6.2010) společnosti STS SLOVÁCKO spol.s r.o., Hodonín insolvenční soud zjistil, že v průběhu roku 2009 došlo u této společnosti k úbytku majetku (stroje, přístroje, zařízení, dopravní prostředky) v částce 19.668 tis. Kč. Z Přílohy k účetní závěrce v plném rozsahu (sestavené ke dni 25.3.2011) společnosti STS SLOVÁCKO spol.s r.o., Hodonín insolvenční soud zjistil, že v průběhu roku 2010
Pokračování
-7-
KSBR 32 INS 21413/2012-A-41
došlo u této společnosti k úbytku majetku (pozemky, budovy, haly, stavby, stroje, přístroje, zařízení) v částce 6.521 tis. Kč. Z faktury č. 20120004 insolvenční soud zjistil, že navrhovatel b) vyfakturoval dne 19.10.2012 dlužníkovi za provedenou práci podle jeho požadavku částku 226.800,- Kč, s datem splatnosti 30.10.2012. Z podání navrhovatele b) ze dne 19.10.2012 insolvenční soud zjistil, že z důvodu vypovězení plné moci a s tím spojené ukončení spolupráce navrhovatel b) zaslal dlužníkovi fakturu za provedenou práci. Z Pokynu pro jednatele společnosti STS Slovácko, spol.s.r.o., Hodonín ze dne 3.4.2009 insolvenční soud zjistil, že dlužníkovi jako jednateli uvedené společnosti bylo uloženo N.K. Hameedem – statutárním zástupcem společnosti PENTAX Investment, aby vzhledem ke zrušení výrobní činnosti ve společnosti provedl převod movitých věcí v evidenci společnosti a převod vlastnických práv zapsaných na LV č. 3013, k.ú. Ratíškovice na p. Noufala Konnachadathu Hameeda a to v plném rozsahu. Ze zápisu o jednání ve věci prodeje společnosti STS Slovácko spol. s r.o., Brněnská 16, Hodonín insolvenční soud zjistil, že dlužník jednající za STS Slovácko spol s r.o. a navrhovatel b) jako zprostředkovatel uvedli, jak bude dále postupováno při přípravě prodeje podniku společnosti. Z přílohy k zápisu ze dne 10.1.2011 insolvenční soud zjistil, že navrhovatel b) převzal od STS Slovácko spol. s r.o. Hodonín vybrané písemnosti vztahující se k činnosti společnosti. Z prohlášení ze dne 16.5.2012 insolvenční soud zjistil, že navrhovatel b) prohlásil, že převodem 10 ks akcií společnosti Pentax Investment a.s., které převzal téhož dne od dlužníka, nevzniklo po vzájemné dohodě žádné vlastnické právo z titulu zápisu v obchodním rejstříku ve společnosti STS Slovácko spol s r.o. i přesto, že Pentax Investment a.s., je v obchodním rejstříku zapsána jako jediný vlastník společnosti STS Slovácko spol s r.o. a že se zavazuje do doby změny v obchodním rejstříku s obchodním podílem společnosti STS Slovácko spol s r.o. nic nepodnikat. Z faktury č. 20120004 insolvenční soud zjistil, že navrhovatel b) vyfakturoval dne 19.10.2012 dlužníkovi za provedenou práci podle jeho požadavku částku 226.800,- Kč, s datem splatnosti 30.10.2002. Z vrácení faktury ze dne 26.10.2012 insolvenční soud zjistil, že dlužník vrátil navrhovateli b) fakturu, doručenou dne 23.10.2012, z důvodu, že je nepodložená. Z listiny ze dne 29.10.2012 insolvenční soud zjistil, že navrhovatel b) zaslal dlužníkovi opravenou fakturu k proplacení, s tím, že uvedl, že jde o práci při zastupování na policii, na soudě, za práci týkající se věcí fa Orbes, JUDr. Andrýsek, Ing. Melán.
Pokračování
-8-
KSBR 32 INS 21413/2012-A-41
Z urgence o zaplacení faktury 20120005, poslední výzva před podáním žaloby ze dne 12.11.2012, insolvenční soud zjistil, že navrhovatel b) vyzval dlužníka k zaplacení částky podle opravené faktury se splatností 5.11.2012 a to nejpozději do 16.11.2011. Z vrácení faktury č. 20120005 ze dne 19.11.2012 insolvenční soud zjistil, že dlužník vrátil navrhovateli b) fakturu č. 20120005 a to jako neoprávněnou. Z plné moci ze dne 19.11.2010 insolvenční soud zjistil, že dlužník zmocnil navrhovatele b) k zastupování v řízení vedeném u Policie ČR a to především: nahlížení do spisu, podávání návrhů a žádostí, podávání opravných prostředků a vymáhání nároků. Z plné moci ze dne 10.1.2011 insolvenční soud zjistil, že dlužník zmocnil navrhovatele b) k zastupování v řízení: JUDr. Andrýsek, Mgr. Běhounek, Ing. Melán, k tomu, aby vykonával veškeré úkony s těmito řízeními související a rovněž ho zmocnil k převzetí dlužných částek. Z předávacího protokolu ze dne 20.6.2012 insolvenční soud zjistil, že navrhovatel b) předal nazpět hlavní účetní společnosti STS Slovácko spol. s r.o., účetní doklady této společnosti. Ze seznamu majetku dlužníka a pohledávky dlužníka ze dne 17.5.2013 insolvenční soud zjistil, že dlužník jako svůj majetek vykazuje věci osobní potřeby, finanční úspory v částkách 2.052.583,-Kč, 280.986,- Kč a 20.330,- Kč, nemovitosti, pohledávku ve výši 18 mil. Kč za Oldřichem Gernešem, Mgr. Martinem Běhounkem a JUDr. Igorem Andrýskem a pohledávku za navrhovatelem b) ve výši 701.000,- Kč. Ze seznamu závazků dlužníka ze dne 17.5.2013 insolvenční soud zjistil, že dlužník jako své věřitele vykazuje: společnost Watterwoods s.r.o. Bratislava s pohledávkou ve výši 445.000,- EUR s tím, že tuto pohledávku zcela neuznává, navrhovatele a) s pohledávkou ve výši 31.374.000,- Kč, kterou rovněž zcela neuznává a navrhovatele b) s pohledávkou ve výši 226.800,- Kč, kterou rovněž zcela neuznává. Z odstoupení od smlouvy ze dne 25.1.2013 insolvenční soud zjistil, dlužník oznámil navrhovateli b), že odstoupil od smlouvy o převodu 10 ks akcií společnosti Pentax Investment a.s., které navrhovatel b) převzal dne 16.5.2012 a které i přes výzvy odmítl zaplatit. Z odpovědi na odstoupení od smlouvy ze dne 30.1.2012 insolvenční soud zjistil, že navrhovatel b) sdělil dlužníkovi, že odmítá odstoupení od jemu neznámé smlouvy, s tím, že jediné co eviduje je doklad o legálním předání akcií ze dne 16.5.2012 a protokol ze dne 24.5.2012 o předání účetních dokladů Pentax Investment. Podáním ze dne 3.6.2013 dlužník předložil soudu dopis ze dne 6.2.2013 ze kterého vyplývá, že dlužník vyzval navrhovatele b) k vrácení částky 701.000,- Kč, která mu byla postupně vyplacena.
Pokračování
-9-
KSBR 32 INS 21413/2012-A-41
Podáním ze dne 3.6.2013 navrhovatel b) předložil soudu listiny dokládající jeho pohledávku vůči dlužníkovi (e- mailová korespondence se společností Be-tong s.r.o., Hodonín, usnesení o nařízení exekuce, listina označená jako „Dohoda“, orientační vyčíslení škod A1+A2, informace – M-STS technologie a ručně psané poznámky). Z těchto předložených listin, místy konspirativních (např. v „Dohodě“ je uvedeno: A1 + A2 + A3 se zavazují : !!! Přidat i M.B. a O.G!!!) vyplývá, že mezi přesně neurčenými osobami mělo dojít k vypořádání jejich vzájemných nároků. Podáním ze dne 9.7.2013 navrhovatel b) předložil soudu další listiny týkající se jeho pohledávky vůči dlužníkovi (z přiloženého dopisu ze dne 29.12.2012 vyplývá, že navrhovatel b) zaslal dlužníkovi opravenou fakturu týkající se provedených prací pro dlužníka; z přiloženého dopisu ze dne 18.2.2013 vyplývá, že navrhovatel b) oznamuje právnímu zástupci dlužníka, že mu byla doručena výzva k vrácení 701.000,- Kč, kterou mu měl postupně zaplatit dlužník; protože mu však nebyly žádné peníze zaplaceny, nemůže je ani vrátit zpět). Podáním ze dne 11.7.2013 navrhovatel a) jednající prostřednictvím dlužníka, jako jediného člena představenstva, vzal insolvenční návrh zpět. Podáním ze dne 12.7.2013 navrhovatel a) upozornil soud na podvodné jednání dlužníka. Uvedl, že dlužník se na základě fiktivních dokladů pokusil ukrást společnost navrhovatele a) s veškerým majetkem a to podaným návrhem k obchodnímu rejstříku zdejšího soudu dne 25.6.2013, kdy nejprve rejstřík uvěřil podvodným dokladům předložených dlužníkem, jeho rodinou a JUDr. Šellem, když po zjištění pravého stavu věci odhalení podvodu obchodní rejstřík pravomocně dlužníka a jeho rodinu z výpisu společnosti navrhovatele a) vymazal. Z přiloženého usnesení zdejšího soudu č.j. B 5653-RD70/KSBR Fj 63196/20163 ze dne 10.7.2013 vyplývá, že z obchodního rejstříku byl u společnosti navrhovatele a) vymazán jako statutární orgán dlužník, vymazáni členové dozorčí rady a jediný akcionář a jako statutární orgán byl zapsán navrhovatel b), zapsána nová dozorčí rada a zapsán jako jediný akcionář Marie Jelínková, Hodonín. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že soud rozhodl v tomto případě za účelem dosažení shody mezi zápisem v obchodním rejstříku a skutečným stavem (jediným akcionářem byla a je Marie Jelínková – nebyla tak prokázána změna v osobě akcionáře, na základě které by mohly být provedeny změny ve statutárních orgánech, dozorčí radě a osobě jediného akcionáře). Pro úplnost je třeba uvést, že z odůvodnění tohoto usnesení také vyplývá, že totožný návrh na změnu v obchodním rejstříku podal dlužník již 18.2.2013 – návrh na zápis změn byl odmítnut z důvodu, že nebyla věrohodně prokázána osoba jediného akcionáře. Podáním ze dne 15.7.2013 navrhovatel a) upozornil soud, že listina nazvaná „Zpětvzetí insolvenčního návrhu“ ze dne 11.7.2013 není projevem vůle věřitele, je evidentně v rozporu s jeho vůlí (dlužník nebyl a není statutárním orgánem věřitele, nemohl tedy takové podání za věřitele učinit).
Pokračování
- 10 -
KSBR 32 INS 21413/2012-A-41
Dle ust. § 3 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ), je dlužník v úpadku, jestliže má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Dle ust. § 3 odst. 2 IZ se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1 IZ, kterou mu uložil insolvenční soud. Dle ust. § 105 IZ podá- li insolvenční návrh věřitel, je povinen doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a k návrhu připojit její přihlášku. Dle ust. § 136 odst. 1 IZ insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku, je- li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí. Dle ust. § 143 odst. 2 IZ insolvenční návrh podaný věřitelem insolvenční soud zamítne, jestliže nebylo osvědčeno, že insolvenční navrhovatel a alespoň jedna další osoba má proti dlužníku splatnou pohledávku. Za další osobu se nepovažuje osoba, na kterou byla převedena některá z pohledávek insolvenčního navrhovatele proti dlužníku nebo její část v době 6 měsíců před podáním insolvenčního návrhu nebo po zahájení insolvenčního řízení. Po zhodnocení shora uvedených skutečností dospěl insolvenční soud k těmto závěrům: Navrhovatel a) nedoložil, že má vůči dlužníkovi splatnou pohledávku. Z předložených příloh k účetní závěrce společnosti STS SLOVÁCKO spol. s r.o. Hodonín je zřejmé, že v období let 2009-2010, kdy jednatelem byl dlužník, došlo k zásadnímu umenšení majetku této společnosti. Avšak k tomu, aby bylo bez pochyb doloženo, že tento úbytek majetku byl zaviněn dlužníkem (podle shora uvedeného „Pokynu“ tak jednal na pokyn N.K. Hameeda, statutárního zástupce Pentax Investment a.s., Hodonín), by bylo třeba provést další rozsáhlé dokazování a to zejména výslechem svědků (zejména Noufalem Konnachadathu Hameedem jako bývalým členem představenstva Pentax Investment, a.s. Hodonín a osobou na kterou byl převeden majetek společnosti; zaměstnanců společnosti STS SLOVÁCKO spol. s r.o.; osob, které do společnosti STS SLOVÁCKO spol. s r.o. dodávaly stroje, zařízení, technologie); výslechem dlužníka jako jednatele společnosti STS Slovácko spol. s r.o.; účetnictvím společnosti STS SLOVÁCKO spol. s r.o. Hodonín a dalšími důkazy, které by při projednávání věci vyšly najevo. Takový postup by však zjevně přesáhl rámec postupu insolvenčního soudu při rozhodování o insolvenčním návrhu navrhovatele. K tomu insolvenční soud blíže odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2010, sen. zn. 29 NSČR 30/2009, kde Nejvyšší soud dovodil, že důvodem k zamítnutí insolvenčního návrhu věřitele v řízení před soudem prvního stupně je i to, že
Pokračování
- 11 -
KSBR 32 INS 21413/2012-A-41
v insolvenčním řízení vyjde najevo, že sporné skutečnosti týkající se pohledávky, kterou je insolvenční navrhovatel povinen doložit, nebude možné osvědčit pouze listinami a že provedením věcně (okruhem sporných skutečností) opodstatněných důkazů (výslechem účastníků, výslechem svědků, znaleckými posudky, ohledáním apod.) by insolvenční soud nahrazoval sporné řízení o takové pohledávce. Navrhovatel b) nedoložil, že má vůči dlužníkovi splatnou pohledávku. Z předložených plných mocí, faktur (různé znění faktur považuje soud za písařskou chybu), výzev k zaplacení, vrácení faktur a urgencí vyplývá, že dlužník jako fyzická osoba pověřoval navrhovatele b) provedením různých prací. Je tak zcela jednoznačně vyvráceno tvrzení dlužníka, že si u navrhovatele b) provedení žádných služeb či prací neobjednal. Tomu nasvědčuje i žádost dlužníka o vrácení částky 701.000,- Kč navrhovatelem b), k čemuž, pokud by navrhovatel b) pro dlužníka skutečně žádné činnosti či práce nevykonával, nemohl být dán důvod. Jen pro úplnost je třeba uvést - jak to vyplývá ze zápisu z jednání, z přílohy k zápisu a z předávacího protokolu i z tvrzení samotného dlužníka - dlužník navíc i v pozici statutárního orgánu společnosti STS Slovácko spol. s r.o. pověřoval navrhovatele b) provedením různých činností. K tomu, aby bylo postaveno najisto, že navrhovatel b) má vůči dlužníkovi splatnou pohledávku z provedených prací a služeb, by bylo nutné provést další důkazy a to: dešifrovat shora uvedené listiny označené jako „Dohoda“; „Orientační vyčíslení škod A1+A2; „Informace-M.-STS Technologie“ a vyslechnout osoby v nich uvedené, k tomu vyslechnout pracovníky společnosti Be-tong s.r.o. Hodonín (podle předložené e- mailové korespondence) a případně provést další důkazy, pokud by jejich potřeba vyšla v řízení najevo. Takový postup by však, jak výše uvedeno, přesahoval rámec postupu insolvenčního soudu při rozhodování o podaném insolvenčním návrhu. K tomu dále insolvenční soud uvádí, že ze seznamu majetku dlužníka bylo zjištěno, že majetkové hodnoty s nimiž dlužník disponuje, přesahují výši uplatňované pohledávky navrhovatele b), nelze tak v tomto případě usuzovat na dlužníkovu neschopnost plnit tento závazek, ale na neochotu plnit závazek, který neuznává. K věci insolvenční soud dále považuje za potřebné uvést, že při jednání soudu dne 29.5.2013 právní zástupce dlužníka předložil plnou moc i k zastupování navrhovatele a), kterou mu za tohoto věřitele udělil dlužník jako jediný člen představenstva – statutární orgán. Soud zastoupení v tomto případě nepřipustil neboť vycházel z předpokladu správnosti zápisu v obchodním rejstříku, kde byl jako statutární orgán uveden navrhovatel b). Tomu jednoznačně odpovídá i pozdější postup obchodního rejstříku zdejšího soudu, kdy dlužníka jako statutární orgán navrhovatele a) z obchodního rejstříku zcela vymazal (zápis neměl být vůbec proveden). V případě, že by právní zástupce dlužníka při jednání předložil bezvadnou plnou moc pro navrhovatele a) šlo by o absolutní neplatnost udělených plných mocí navrhovatele a) a dlužníka (rozpor zájmů účastníků řízení a jejich společného zástupce – ust. § 32 odst. 2 o.s.ř.). Dále k věci insolvenční soud uvádí, že navrhovatel a) jednající prostřednictvím dlužníka jako statutárního orgánu navrhovatele a) podáním ze dne 11.7.201, jak shora uvedeno, vzal
Pokračování
- 12 -
KSBR 32 INS 21413/2012-A-41
insolvenční návrh zpět. Soud se tímto návrhem vzhledem k zamítnutí insolvenčního návrhu blíže nezabýval. Vzhledem k tomu, že dlužník nikdy nebyl platně zapsán v obchodním rejstříku jako statutární orgán navrhovatele a), soud by k takovému návrhu, pokud by o něm dále rozhodoval, ani nepřihlédl (postupem dle ust. § 43 o.s.ř.). zamítl.
Insolvenční soud proto postupoval tak, že insolvenční návrhy navrhovatelů a), b)
O zaplacení soudního poplatku insolvenční soud rozhodl v souladu s ust. § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, kdy v insolvenčním řízení vzniká poplatková povinnost jejím uložením zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o insolvenčním návrhu. Dle položky č. 4 bod 1 písm. c) sazebníku poplatků, jež je přílohou zákona o soudních poplatcích, činí poplatek za návrh na zahájení řízení 2.000,- Kč. O nákladech řízení insolvenční soud rozhodl v souladu s ust. § 150 o. s. ř., podle kterého jsou- li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo z části přiznat. Důvody hodné zvláštního zřetele insolvenční soud spatřuje především v postupu účastníků. Navrhovatelé (personálně propojeni jedinou fyzickou osobou) podanými návrhy přistoupili k již zahájenému insolvenčnímu řízení, ale nedoložili, že mají vůči dlužníkovi splatné pohledávky. Nelze však uvést, že by šlo o návrhy šikanózní, se smyšlenými pohledávkami. Na druhé straně dlužník při své obraně postupoval cíleně účelovým způsobem, kdy se snažil dostat do postavení navrhovatele a) (do pozice jeho statutárního orgánu) když mu z předešlého rozhodnutí obchodního rejstříku i z dalších okolností (dlužník předal navrhovateli b) akcie společnosti navrhovatele a)) muselo být zřejmé, že takový postup není možný. Navíc dlužník tvrdil soudu svoje pohledávky vůči navrhovateli b), které však ničím nedoložil, jde tak zjevně o pohledávky neexistentní. Jak vyplývá ze shora uvedených skutečností mezi navrhovateli a dlužníkem existovala dlouhodobá a široká spolupráce, která však z nějakých důvodů přestala fungovat, je proto zjevné, že v tomto případě nejde v zásadě o řešení dlužníkova úpadku, ale o řešení vzájemných sporů mezi navrhovateli a dlužníkem, k čemuž insolvenční řízení není určeno. Soud proto žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Olomouci, prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pracoviště Husova 15. Kra js k ý so ud v Br ně dne 26.7.2013 Za správnost vyhotovení: Iva Kaplanová
JUDr. Jaroslav Pospíchal, v. r. samosoudce
