Tvorba pracovních listů pro podporu rozvoje polytechnického vzdělávání v MŠ
Jméno účastníka:
Autorka: Mgr. Milica Vojtíšková Odborné korektury: Mgr. Jiří Stejskal, Mgr. Tomáš Toula
Tvorba pracovních listů pro podporu rozvoje polytechnického vzdělávání v MŠ
Obsah
Pár slov úvodem 5 Specifika pracovních listů v předškolním vzdělávání 5 Úloha pracovních listů v předškolním vzdělávání 5 Pracovní listy – kdy ano, kdy ne 6 Podoba pracovních listů 6 Pracovní listy krok za krokem 8 Zhodnoťte akci či téma po obsahové i prezentační stránce. 8 Definujte si výchovně vzdělávací cíl 8 Správně odhadněte uživatele pracovního listu 9 Zhodnoťte průběh plánovaného vzdělávacího programu 9 Zvolte vzdělávací cíle 9 Rozvrhněte si čas 9 Zvolte podobu pracovních listů 10 Zvolte obsah a vhodné pomůcky 10 Rozvrhněte strukturu pracovních listů 10 Střídejte různé druhy činností 11 Praktická stránka výroby pracovních listů 11 Nejčastější nedostatky pracovních listů 12 Na co je důležité u pracovních listů myslet 12 Evaluace pracovních listů 13 Závěrem: inspirativní internetové odkazy 14 Použitá literatura 14
5
Pár slov úvodem Tento studijní materiál, určený především pedagogickým pracovníkům působícím v předškolním vzdělávání, si klade za cíl seznámit čtenáře s pracovními listy, informovat, k čemu slouží, jak je správně tvořit a jak s nimi pracovat a jak se prolínají s polytechnickou výchovou. Pracovní listy jsou řazeny mezi didaktické pomůcky. Vytvořit kvalitní a edukativně funkční pracovní listy není snadné a to platí i o pracovních listech pro děti předškolního věku – tedy děti, které nemají dosud osvojené dovednosti jako např. čtení a psaní. U pracovních listů jsou obvykle očekávány i další přidané hodnoty, jako je zábava, reprezentační charakter a nízké náklady na výrobu v rychlosti, často v provizorních podmínkách. Materiál, který právě čtete, si v žádném případě nenárokuje právo na jediný možný soubor přístupů a námětů k tvorbě pracovních listů. Snaží se však ucelit základní poznatky, které mohou napomoci v procesu vzniku pracovních listů a jejich optimální didaktické účinnosti po stránce vzhledové a především obsahové. Naší motivací je podat pomocnou ruku a usnadnit práci pedagogům, lektorům a dalším profesím, pracujícím s dětmi předškolního věku.
Specifika pracovních listů v předškolním vzdělávání Jak sám název napovídá, pracovní listy mají papírovou podobu a slouží k tomu, aby se s nimi pracovalo. Touto prací není myšleno to, že z tohoto listu uděláme vlaštovku a hodíme ji z okna, ale jedná se zpravidla o práci rozvíjející dovednosti a schopnosti dítěte v dané vzdělávací oblasti. Protože děti předškolního věku ještě neumí psát, je k práci s pracovním listem využíváno jiných, často tvůrčích dovedností dítěte. Tím pádem se každý pracovní list stává pro dítě jeho vlastním výtvorem či výrobkem. Dalo by se tedy říci, že každá práce s vhodně vytvořeným pracovním listem je pro dítě předškolního věku součástí polytechnického vzdělávání. Jak již bylo řečeno v úvodu, pracovní list je řazen mezi výukové pomůcky a v procesu vzdělávání jej lze využít jak k získávání nových informací a dovedností, tak k jejich rozvíjení a upevňování. K dosažení těchto cílů by měla být využita zajímavá, hravá a zábavná forma vedoucí k vzbuzení zájmu dítěte o dané téma. Děti pracovní list v předškolním vzdělávání nemají vnímat jako něco sloužícího k učení, ale jako jiný druh zábavy, jakési hry. Děti v mateřské škole (a nejen v ní) by neměly vyplňovat pracovní list proto, že musí, ale proto, že chtějí. K tomu mohou pomoci vhodně zvolené podněty, zadání a úkoly s ohledem na věk jejich uživatelů.
Úloha pracovních listů v předškolním vzdělávání V podstatě lze říci, že pracovní listy jsou jistým vodítkem, jak danou věc vnímat. Měly by obsahovat záznam a utřídění základních a nejdůležitějších poznatků, jejich zafixování pomocí úkolů a aktivit, případně inspiraci k samostatnému bádání či práci s postoji a vlastními názory. Prvotním účelem pracovních listů je podpora vnímání dané věci. Pomocí terminologie obecné didaktiky můžeme hovořit o různých funkcích. Orientační a koordinační – pracovní listy napomáhají orientaci v daném problému a ukazují tak jednu z možných cest, jak daný problém řešit. Poznávací a systemizační – pracovní listy zpravidla obsahují základní poznatky, úkoly a náměty k danému tématu. Jejich pořadí je pro děti zároveň návodem ke způsobu poznání a utřídění těchto nových informací.
6
Rozvíjející – díky vhodně zvoleným úkolům a způsobům práce mají pracovní listy za cíl rozvíjet vědomosti a dovednosti v dané oblasti. Výchovnou, upevňovací a kontrolní – díky vhodně zadaným úkolům a způsobu práce pomáhají pracovní listy dětem rozvíjet jejich osobní zájem o dané téma. Také podporují výchovný potenciál prostředí, ve kterém se s pracovním listem pracuje, stejně jako fixaci nových poznatků i kontrolu správnosti zapamatovaných informací. Motivační a sebevzdělávací – svým obsahem a zpracováním by měly pracovní listy také motivovat k dalšímu zájmu o téma. V zásadě lze říci, že pracovní listy jsou pro děti předškolního věku námětem, jak s daným tématem pracovat. Měly by obsahovat záznam a utřídění základních a nejdůležitějších poznatků, jejich zafixování pomocí úkolů a aktivit, případně inspiraci k samostatnému bádání či práci s postoji a vlastními názory.
Pracovní listy – kdy ano, kdy ne Pracovní listy se v předškolním vzdělávání stávají oblíbenou didaktickou pomůckou. Ne vždy jsou však pomůckou edukačnímu procesu přínosnou. Nevhodně zpracovaný či používaný pracovní list může být pro výchovně vzdělávací proces dokonce na škodu. Pracovní listy by nikdy neměly být samoúčelné, tedy sestaveny jen proto, že se to očekává. Jedním ze základních předpokladů efektivních pracovních listů je jejich opodstatnění vůči tématu, stejně jako reálné potřebě i prostoru pro využití tohoto materiálu. Zatímco např. při tématu s množstvím nových pojmů slouží pracovní listy jako logické vodítko, jak problematice porozumět, k zážitkovým či emočně nabitým aktivitám není nutné doprovodné didaktické materiály zpracovávat. Záleží i na samotné představě pedagoga, jakým způsobem zamýšlí pojmout dané téma a zda do něj využití pracovního listu zapadá či nikoli. Rozhodnutí o vytvoření a užívání pracovních listů by mělo být vždy plně v jeho kompetenci. Nejčastější chybou je mylné vnímání pracovních listů jako vlastní podstaty pedagogické práce spíše než jako pomůcky.
Podoba pracovních listů Podoba pracovních listů může být velmi různorodá, protože je formována způsobem jejich použití, jejich rozsahem, formou a obsahem. A) Podle způsobu využití se dají pracovní listy rozdělit na listy využité: před vlastní aktivitou – slouží jako motivační činitel a lze je využít k úvodnímu seznámení s tématem v průběhu aktivity – tyto pracovní listy nacházejí své uplatnění přímo v průběhu aktivity a slouží pro vytvoření záznamu z průběhu aktivity samotné po skončení aktivity – slouží jako zdroj informací či pomůcka pro rozvíjení dalšího zájmu v domácím prostředí nebo pro následnou práci s tématem v mateřské škole. B) Podle rozsahu pracovních listů lze rozlišit: samostatné pracovní listy – zpravidla jedna stránka úkolů, aktivit a podnětů pro vlastní úkoly informační sešity – převážně text ve formě útlé brožury podávající rozšířené informace o tématu, pro žáky předškolního vzdělávání se jedná o obrázkovou brožuru
7
pracovní sešity – obsahově obdobné jako samostatné pracovní listy, mají formu sešitu nebo volných listů umístěných na jednom místě (nejčastěji ve složce) dětské katalogy – představují kompletní sadu všech doprovodných materiálů k danému tématu. C) Podle formy a obsahu rozlišujeme: Informační pracovní listy – jsou charakteristické kvalitními a často velmi obsáhlými informacemi; mnohdy jsou poměrně nákladně graficky zpracované a jsou tak považované zároveň za reprezentativní materiál edukačních aktivit; rizikem při tvorbě tohoto typu pracovních listů je příliš velký rozsah a „učebnicovitost“ těchto materiálů. Aktivizující pracovní listy – jsou textově, informačně i materiálově méně náročné než předchozí typ pracovních listů; sestávají zpravidla z jednoduchých zadání různých úkolů a z prázdných polí pro vlastní záznamy. Typově odpovídají spíše školním cvičebnicím; rizikem při tvorbě tohoto typu pracovních listů je snadné sklouznutí k příliš jednoduchým „doplňovačkám“, které většinou dostatečně nemotivují k práci s tématem a často vedou spíše k rychlému vyplnění bez hlubšího zamyšlení nad obsahem daného problému. Kombinaci informačních a aktivizujících pracovníchlistů – je v praxi asi nejobvyklejší; v ideální podobě jde o pracovní listy s vyváženou informační i aktivizující složkou, které obsahují jak nejdůležitější odborné informace, tak i vlastní odraz vnímání daného problému; jejich tvorba ukrývá rizika obou předchozích typů pracovních listů i možné riziko výsledné plytkosti obsahu, nicméně jsou-li dobře zpracované, vhodným způsobem spojují i všechny jmenované výhody: obsahují jak základní a nejdůležitější informace, tak i podněty pro aktivní upevňování nových poznatků. D) Podle prostředí, ve kterém se bude s pracovními listy pracovat, je můžeme rozdělit na: Interiérové – jsou určeny k práci odehrávající se v interiéru mateřské školy, případně jiné budovy. Z toho vyplývají okolní podmínky, při nichž budou děti s pracovními listy nakládat. (Rizika tkví v podmínkách interiéru – nevyhovující osvětlení, nedostatek prostoru pro práci s pracovním listem, apod.) Exteriérové – jsou určeny k práci ve venkovním prostředí, často přímo v terénu. Musíme tedy brát v potaz přírodní podmínky ovlivňující práci s pracovním listem a ten těmto podmínkám přizpůsobit. (Především u dětí předškolního věku tkví rizika ve špatné volbě tvrdosti a velikosti papíru užitého na výrobu pracovních listů, následně zmenožňující práci v terénu. Musíme zohlednit především světelné a povětrnostní podmínky, ale i prostor – konkrétní místo – pro samotné vyplňování pracovních listů. Vhodné je mylset na podložky, k nimž se pracovní list dá přichytit – nejlépe uzavíratelné, čímž se eliminuje riziko poškození pracovních listů při transportu a následné práci v terénu. Zvolte také vhodné nástroje pro práci s pracovním listem – vhodné psací potřeby odolné vůči případnému otěru, rozmazání nebo rozpití např. po kontaktu s vodou.) E) Podle zaměření na jednotlivé činnosti se pracovní listy dělí mnoha způsoby. Uvádíme pár nejčastějších druhů činností v rámci jednotlivých oblastí vzdělávání na které jsou pracovní listy v předškolním vzdělávání zaměřeny. Často je však problém, která oblast vzdělávání u daného pracovního listu pevládá, protože se na vzájem prolínají. Grafomotorické – na těchto pracovních listech si děti procvičí jemnou motoriku, obkreslují nebo sami kreslí jednotlivé tvary, obtahují linie, případně dokreslují části obrázku a obrázky vybarvují se zaměřením na dodržování hranic obrázků a nepřetahování. Cílem je rozvoj grafomotorických dovedností. (Rizika tkví v tom, že se může jednat pouze o omalovánky, nikoli o pracovní list.) Přírodovědné (environmentální) – seznamují děti s živočišnou i rostlinnou složkou (neživá složka přírody je často opomenuta), s jednoduchými přírodními zákonitostmi a vlivem člověka na prostředí. (Rizikem je, že převládne jiná činnost, např. výtvarná nad samotným přírodovědným tématem.) Logopedické (jazykové) – jsou zaměřeny na nácvik logopedických (jazykových) a komunikačních dovedností. Obsahují zpravidla obrázky související s výslovností problémového písmena (zpravidla L, R, Ř) na začátku, konci nebo uprostřed slov, pracují s hledáním a vytvářením rýmů, vyprávěním příběhu podle obrázků. (Největším rizikem je špatná práce s pracovním listem, při které zpravidla musí být přítomen dospělý a dítě kontrolovat a opravovat.)
8
Předmatematické (logické, početní) – jsou zaměřeny na nácvik jednoduchých početních úkonů (jako je počítání, sčítání a odčítání), na seznámení s geometrickými tvary, prostorovou představivost a orientaci v prostoru a další dovednosti související s matematikou. (Rizika tkví v tom, že úkoly mohou být příliš obtížné a zadání nesrozumitelné.) Smyslové (citové) – si kladou za cíl rozvoj dětských smyslů a někdy i vkusu. Obsahují úkoly typu vyber stejné tvary, předměty dané barvy, najdi barevné shody atd. (Nemělo by se zapomenout, že děti mohou zapojit i jiné smysly než zrak – například hmat a čich. Úkolem může být najít něco jemného, hrubého, voňavého, …) Se zřetelem na pozornost (soustředění) – jsou zaměřeny na nácvik soustředěnosti a udržení pozornosti. Děti hledají rozdíly mezi obrázky, co je na obrázku špatně, co na něm chybí, kde je někdo, nebo něco ukryto. Pozornost i soustředění jsou důležité schopnosti, které by děti měly ovládat před nástupem na základní školu. (Rizikem je vysoká nebo nízká náročnost pracovního listu, jeho nedokonalé grafické zpracování.)
Pracovní listy krok za krokem Vytvořit pracovní listy, které jsou funkční, které napomáhají dětem uchopit daný problém, zapamatovat si nejdůležitější informace, přitahují pozornost k předmětům a zároveň děti baví, není jednoduché. Jejich konkrétní a funkční podoba záleží vždy nejvíce na jejich autorovi – většinou tedy pedagogickém pracovníkovi. Jen těžko jde tvorba pracovních listů shrnout do jednoduchého obecného návodu, nicméně se o to nyní pokusíme. Dodržení těchto pravidel napomůže vzniku pracovních listů, které budou odpovídat záměrům, jež jste si pro pracovní listy zvolili. Protože v předškolním vzdělávání můžeme vytvářet pracovní listy jak pro práci v terénu (např. za účelem záznamu nálezů z vycházky), tak v interiéru (např. výroba ručního papíru), jsou tyto činnosti označeny sjednocujícím názvem program. Pod termínem program si tedy můžete představit exkurzi, vycházku, seznámení s novým tématem či rukodělnou činností, atp.
Zhodnoťte akci či téma po obsahové i prezentační stránce
Prvním krokem by vždy mělo být důkladné zhodnocení programu po obsahové i prezentační stránce. Přemýšlejte nad možnostmi rozvíjení tohoto programu, nad nejdůležitějšími informacemi, nad možnými úhly pohledu, které jsou pro děti podstatné či zajímavé. Položte si otázky typu: Jaké jsou základní informace programu? Co je na programu nejpodstatnější? Co je nejpřitažlivější? Jakým způsobem téma přiblížit? Mají jednotlivé prvky programu logický a časový sled? Také věnujte pozornost prostředí, v němž budou děti s pracovním listem pracovat. Prostor ovlivňuje jak volbu vhodného způsobu práce s pracovním listem, tak do jisté míry i volbu obsahu a zaměření pracovního listu. (Například ne vždy je v místě, kde budeme pracovní list používat, dostatek světla pro čtení a zapisování informací, jsme-li v terénu, mysleme na tvrdé podložky umožňující dětem práci s listem, apod.)
Definujte si výchovně vzdělávací cíl
Prvním krokem každého pedagoga by měla být úvaha o vlastních pedagogických záměrech s daným programem. Ujasněte si, co z programu považujete za důležité, z jakého úhlu pohledu chcete nebo potřebujete (např. z důvodu kompatibility s RVP pro předškolní vzdělávání) dané téma přiblížit. Následně si definujte hlavní výchovně vzdělávací cíl a dílčí cíle jednotlivých částí programu (aktivit). Pracovní list má být pomůckou, jak těchto cílů dosáhnout. Vždy byste si měli být vědomi důvodů, proč pracovní listy chcete a potřebujete zrovna v této podobě. Položte si otázky typu: Jaký je výchovně vzdělávací cíl programu? Co chci, aby se děti dozvěděly a zapamatovaly si? Jak chci, aby program děti pracující s pracovním listem vnímaly? Proč?
9
Správně odhadněte uživatele pracovního listu
Velmi důležitým kritériem pro tvorbu pracovních listů jsou pak samozřejmě samotné děti, které s nimi budou pracovat. Jejich schopnosti a dovednosti jsou faktorem, který přímo určuje podobu pracovních listů, náplň i obtížnost. Zjednodušeně lze říci, že čím mladší je cílová skupina, pro kterou jsou pracovní listy zamýšleny, tím jednodušší bude rozsah, grafika i vlastní obsah pracovních listů. Tím spíše musíme zohlednit fakt, že děti v předškolním věku neumí psát ani číst, a proto jim případný text musí být sdělen dospělou osobou (pedagogem). Položte si otázky typu: Jaké jsou charakteristiky dětí, pro které bude pracovní list určen? Jaké jsou rizikové faktory, omezení, specifika těchto dětí pro práci s pracovními listy? Jak tato specifika ovlivňují podobu pracovních listů, jejich rozsah, grafiku, typologii, strukturu otázek, úkolů a informací?
Zhodnoťte průběh plánovaného vzdělávacího programu
Důležité je také zhodnocení průběhu plánovaného vzdělávacího programu, pokud jsou pracovní listy jeho součástí. Je důležité uvědomit si, proč chcete pracovní listy zařadit do struktury programu, kam je ve struktuře programu chcete zařadit, kde mohou pracovní listy obsahu programu napomoci a jakým způsobem. Dbejte, aby pracovní listy a jejich úkoly nerozptylovaly a neodváděly pozornost od samotného programu. Položte si otázky typu: Jak plánovaný program vypadá? Jaká je jeho struktura? Které jsou hlavní momenty, na něž je zaměřen? Ve kterých momentech jej mohou pracovní listy podpořit, ve kterých by naopak mohly pozornost ubírat či rozptylovat od hlavního záměru programu? Je mým záměrem průběžná práce s pracovními listy, nebo s nimi děti budou pracovat pouze v určitých konkrétních částech programu?
Zvolte vzdělávací cíle
Krokem, bez něhož se tvorba pracovních listů neobejde, je volba cílů této didaktické pomůcky, tedy vlastní důvod jejího použití. Cíle modelují obsah pracovních listů a zároveň ve výsledku reflektují jejich funkčnost. Při tvorbě pracovních listů pracujeme s cíli dílčími, tedy určitými konkrétními znalostmi a dovednostmi, k nimž mají pracovní listy návštěvníky dovést. Není nutné stanovovat si těchto cílů příliš – dva až tři zcela postačí, legitimní je i pouhý jeden cíl. Zamyslete se, co chcete pomocí pracovních listů děti naučit, co potřebujete, aby si uvědomily, znaly a dovedly. Tyto zamýšlené cíle si ujasněte v podobě závazné formulace, případně písemně tak, abyste se k nim mohli kdykoliv vrátit (například když se potřebujete ujistit o odůvodněnosti určité otázky, aktivity, úkolu či informace v obsahu pracovních listů nebo při zpětném hodnocení jejich funkčnosti a efektivity). Naplnění, dosažení zvolených cílů je nejdůležitějším evaluačním hlediskem. Cíle pracovních listů formulujte v aktivních oznamovacích větách přítomného nebo budoucího času, tedy např. návštěvníci dovedou, znají (budou znát), rozlišují (rozliší) apod. Každá z vybraných aktivit, otázek a informací v pracovních listech by měla tyto cíle sledovat a podporovat – pokud nepodporuje, je v pracovních listech zbytečná. Cíle pracovních listů by měly vždy odpovídat cílům a záměrům programu. Pracovní listy by ve své podstatě měly podtrhnout program samotný, umožnit jeho snadnější porozumění, oživení a prohloubení, měly by upozorňovat na jedinečné detaily či na mezioborová propojení. Položte si otázky typu: Jaká je úloha pracovního listu? Co má pracovní list podpořit – na co má poukázat? Co chci, aby se děti pomocí pracovního listu naučily, uvědomily si, dokázaly? Za nejdůležitější považuji tyto konkrétní znalosti, dovednosti, pocity, … Příklady formulací cílů pracovních listů: návštěvníci znají…, dovedou…, umí…, porovnají…, vysvětlí…, zhodnotí… (případně použít budoucí čas)
Rozvrhněte si čas
Časový rámec pro daný program do jisté míry ovlivňuje podobu, rozsah i hloubku obsahu pracovního listu. Zamyslete se vždy i u jednotlivých úkolů daného programu nad délkou jejich vypracovávání i nad možnými riziky, která by mohla jejich vypracování ohrozit či časově protáhnout, a uvažujte nad případnými variantami minimalizace těchto rizik.
10
Položte si otázky typu: Jak dlouho program asi trvá bez práce s pracovními listy? Jak dlouho trvá program, jehož mají být pracovní listy součástí? Kolik chci, aby děti věnovaly vyplňování a práci s pracovními listy času? Kolik času dětem zabere plnění každého jednotlivého úkolu? Existuje u tohoto konkrétního úkolu riziko, které by mohlo jeho plnění časově protáhnout? Jaké? Mohu toto riziko nějak odstranit, nebo alespoň minimalizovat?
Zvolte podobu pracovních listů
Po zvážení všech předchozích hledisek a před vlastní prací na obsahu pracovních listů je nezbytné rozhodnout se pro vhodnou podobu, formu pracovních listů. Ta by měla zcela vyhovovat podmínkám a odpovědím, které jste si z pozice pedagoga stanovili v úvahách o předchozích postupových krocích. Vhodnou formu pracovního listu volte tedy podle konkrétního programu – jeho obsahu i způsobu prezentace, podle vlastních pedagogických záměrů, podle možností a dovedností dětí, podle vzdělávacího programu, jehož součástí případně mají listy být, podle konkrétních cílů, které mají naplnit, i času, který by jim měl být věnován. Položte si otázky typu: Použiji pracovní listy jako motivaci před samotným programem, jako podporu v průběhu samotného programu či jako zopakování poznatků po skončení programu nebo na jeho závěr? Budou pracovní listy více informovat, nebo spíše aktivizovat, případně budou zahrnovat obojí? Jaký bude rozsah pracovních listů?
Zvolte obsah a vhodné pomůcky
Následným krokem je vlastní volba obsahu pracovních listů a výběr pomůcek, na něž pozornost pracovních listů zaměříte nebo je využijete při jeho vyplňování. Obsah pomohou určit pedagogické záměry, se kterými k tvorbě pracovních listů přistupujete, a cíle, jež jste si zvolili. Následně bude obsah upřesněn pomůckami, které pro práci s pracovními listy vyberete. Pokud nechcete, aby pracovní listy sklouzávaly pouze k povrchním informacím, nemohou zpravidla pracovat se všemi pojmy a informacemi, které v programu byly použity. Je tedy vhodné velmi pečlivě zvážit, co z programu zdůraznit nebo co naopak opomenout tak, aby pracovní listy, a především děti samotné, nebyly zahlceny informacemi a úkoly přespříliš. A také proto, aby bylo možné stihnout vypracování pracovních listů v konkrétním reálném čase. Selekce pojmů a informací pro práci s pracovními listy by měla být tím větší, čím nižší je věk cílové skupiny nebo čím více do hloubky chcete, aby děti nad vystavenými předměty uvažovaly, případně téma emočně prožívaly. Výběr by měl vždy směřovat k tomu, co zamýšlíte, aby si děti vryly do paměti, daly do souvislostí, jaké poznatky a zážitky by si měly „odnést domů“ a mohly se k nim opět s vyplněným pracovním listem vrátit apod. Jde zpravidla o důležitá fakta nebo o souvislosti jinak málo známé či o vlastní zážitky z programu, které jsou významnou složkou výchovného aspektu těchto materiálů. Pečlivý výběr pojmů a informací by se tak měl zaměřit na ty nejdůležitější a pro dítě nejpřínosnější, dále ukázat jejich propojení v širších souvislostech. Raději vždy volte méně pojmů a informací a nechejte s nimi návštěvníky pracovat pečlivěji a více do hloubky. U dětí předškolního věku jde více o prožitek a zážitek z daného programu, než o jeho výsledek. Položte si otázky typu: Které poznatky by si měly děti zaznamenat, zapamatovat, co by si měly uvědomit, co zkoumat? Které pomůcky mi k naplnění těchto požadavků nejlépe dopomohou? Jaké další rozšiřující a prohlubující informace, aktivity a pomůcky mohu použít?
Rozvrhněte strukturu pracovních listů
Struktura pracovního listu je dalším důležitým kritériem, které podmiňuje jeho úspěch. Logickým uspořádáním, grafickou přehledností a volbou úkolů, otázek a informací má přímý vliv na to, jak dítě tématu porozumí. Uveďme si příklad. V pojetí metody kritického myšlení mohou listy sledovat princip evokace – uvědomění si významu – reflexe, tzn. počáteční úkol má charakter seznámení se s tématem, hledání dosavadních znalostí o tématu – jinými slovy toho, co dítě již zná. Další úkoly a aktivity stejně jako zaznamenané informace již sledují „tělo“ (podstatu) problému a poslední položka by měla mít následně shrnující a reflektivní charakter. Sledování didaktických postupů při tvorbě pracovních listů napomáhá jejich vyváženosti a srozumitelnosti. Pomáhá udržet „dějovou linku“ pracovních listů ve vztahu ke zvoleným cílům a je tak určitou zárukou efektivity těchto materiálů.
11
Položte si otázky typu: Navazují na sebe úkoly logicky? Rozvíjejí úkoly znalost tématu postupně? Jsou pracovní listy přehledné? Navazují na předpokládané znalosti dětí? Reflektují závěrečné aktivity nejdůležitější poznatky, dovednosti a prožitky?
Střídejte různé druhy činností
Při vytváření konkrétního obsahu pracovních listů z různých úkolů, skládaček, badatelských záznamů, otevřených otázek atd. je vhodné rovnoměrně a promyšleně střídat různé druhy úkolů a aktivit tak, aby děti zapojily kognitivní (rozumové, intelektuální), afektivní (citové, postojové) i psychomotorické (smyslové, pohybové) dovednosti. Tedy aby děti zkoumaly a bádaly rozumem, uvědomovaly si své pocity, vytvářely postoje k danému tématu i zkoušely různé praktické dovednosti a postupy práce, výroby či tvorby apod. Neměla by být opomenuta přirozená dětská zvídavost a je vhodné jí dát prostor. Důležité je zvolenými postupy motivovat děti v rámci programu ke zkoumání a přemýšlení o souvislostech, nikoliv k pouhému zaznamenávání informací či plnění přesně zadaných úkolů. Doplňování do souvislostí, sledování vývoje a prostor pro samostatné myšlení vede k hlubšímu uvědomování si významu daného programu i k možné sebereflexi či změně postojů. Položte si otázky typu: Podporuje každá ze zvolených aktivit cíle pracovního listu? Jakou konkrétní znalost, dovednost, postoj či prožitek díky ní děti získají? Směřují úkoly a aktivity děti k podstatným a nejdůležitějším znalostem a dovednostem? Přitahují aktivity pozornost dětí k danému tématu? Využívají aktivity různorodých činností, nejsou úkoly monotematické, zaměřené pouze na jeden typ činnosti?
Praktická stránka výroby pracovních listů Z technického hlediska lze tvorbu pracovních listů rozdělit do tří základních metod: Stříhací metoda: Okopírujeme si vhodné obrázky, doplňovačky a jiná cvičení z časopisů, knih a jiných zdrojů. Následně je nalepíme na papír a zkopírujeme. Výhodou je, že můžeme cokoli dokreslit a případně dopsat rukou. Nevýhoda spočívá v ne právě dokonalé grafické úpravě. Kreslicí metoda: Výtvarně nadaný pedagog si může pracovní list sám nejen vymyslet, ale i nakreslit a následně nakopírovat. V předškolním vzdělávání se jedná především o pracovní listy zaměřené na rozvoj grafomotoriky. Výhodou je nezávislost na okolních zdrojích a možnost cokoli ručně upravit. Nevýhoda spočívá v časové náročnosti přípravy a v tom, že ne každý umí hezky kreslit. Elektronická metoda: Pracovní list si vytváříme na počítači v elektronické podobě. Obrázky a některé úkoly lze stáhnout z internetu (s ohledem na autorský zákon) a případně je doplnit a upravit dle vlastní potřeby. Můžete použít i naskenované podklady z knih, nebo vlastní tvorby, případně vložit i fotografie. Výhodou je, že elektronicky vytvořený pracovní list lze snadno upravovat a vylepšovat. Nevýhodou je jeho časová náročnost (především u prvního pokusu).
12
Nejčastější nedostatky pracovních listů Obecně lze říci, že nejčastějším nedostatkem pracovních listů je jejich „přehlcenost“ textem. Je však logické, že u pracovních listů pro děti předškolního věku bude text jen v omezené míře nebo vůbec, protože děti jsou odkázány na to, že jim text přečte někdo jiný. Pracovní listy pro děti předškolního věku však mohou mít tyto nedostatky: Odvádění pozornosti od vlastního programu k pracovním listům. Místo důrazu na prožitek ze samotného programu je tak často pozornost odpoutávána přemírou zbytečných cvičení – úkolů v pracovním listu. Nesrozumitelná, nejasně formulovaná či příliš obsažná zadání. Dítě je nucené ptát se další osoby na vysvětlení, je zmatené a bezradné, což má vliv na jeho sebevědomí. Nevhodně zvolené aktivity a úkoly: - příliš snadné nebo příliš těžké; - příliš odvádějící pozornost od programu (vždy byste si měli být jisti, že úkol není samoúčelný, ale že se jedná např. o stěžejní informaci, kterou by si děti opravdu měly zapamatovat); - odvádějící pozornost od programu k samotným pracovním listům, tedy úkoly, které nepodněcují děti „zvednout oči“ od pracovních listů k programu (např. dětské sudoku, atd.); není nutné se jich vzdát, jen je vhodněji umístěte do struktury pracovních listů, např. do opakovací a upevňovací části pracovního listu nebo mezi úkoly určené k samostatné práci doma či ve školce; - monotematické úkoly: opakující se podobné otázky a úkoly zaměřené na stále stejný typ informací a po znatků, nebo také zapojení pouze jedné z dovedností a opomíjení dovedností ostatních. Nedostatek prostoru pro vlastní vyjádření či pozorování návštěvníků, případně malý prostor pro plnění úkolů. Nevhodně zvolené technické parametry pracovních listů mohou výrazně omezit jejich funkčnost, ať už se jedná o příliš velký či příliš malý formát pracovních listů, nevhodný výběr tvrdosti a struktury papíru, malé či špatně čitelné písmo apod.
Na co je důležité u pracovních listů myslet • Pracovní listy by měly přitahovat pozornost k samotnému programu, doplňovat jej a objasňovat. • Měly by mít co nejméně textu s ohledem na to, že s textem musí být děti předškolního věku seznámeny jinou osobou (pedagogem). • V předškolním vzdělávání se vyplatí přehlednost, jednoduchost až strohost. • Jasná formulace zadání otázek a úkolů v pracovních listech, které by mělo vždy odpovídat cílové skupině, jejímu věku a znalostem. • Otázky a úkoly zaměřené na podstatné informace. • Raději méně aktivit, ale takové, které jsou otevřené a motivují k přemýšlení, hledání souvislostí, vlastnímu bádání, které podněcují zvědavost, zájem i fantazii dětí. • Je vhodné pracovat s co nejvíce rozdílnými dovednostmi, tedy nejen s verbálními, ale i např. s kresbou či jinou výtvarnou činností a rovnoměrně zapojovat kognitivní (rozumové, intelektuální), afektivní (citové, postojové) i psychomotorické (smyslové, pohybové) dovednosti. • Promyšlené a rovnoměrné střídání typů aktivit a dovedností. • Pečlivě promyšlená technická kritéria pracovních listů, tedy vhodně zvolený formát papíru, jeho kvalita, vhodná velikost a snadno čitelný tvar písma stejně jako srozumitelné grafické zpracování mohou výrazně napomoci funkčnosti a efektivitě pracovních listů. • Návaznost a napojení na RVP pro předškolní vzdělávání jak u pracovního listu jako celku, tak u jeho jednotlivých úkolů.
13
Evaluace pracovních listů Pracovní listy by měly podléhat pravidelné evaluaci. Zjišťování jejich efektivity je důležité jak pro samotný průběh programu a úspěch pracovních listů u dětí, tak i pro toho, kdo listy vytváří. Položte si otázky typu: Byl jsem úspěšný? Co funguje? Co nefunguje a proč? Co je potřeba změnit? Čeho se naopak držet? S čím měly děti potíže? Co naopak bylo příliš lehké? Ale také: Jaký je efekt pracovních listů pro samotnou mateřskou školu? Vyplatí se investovat čas a lidské zdroje do jejich vytváření? Pokud posuzujete konkrétní pracovní listy, je nutné zaměřit se na pedagogický záměr a cíle, kterých jste chtěli dosáhnout a zjistit, zda díky nabízeným aktivitám a úkolům děti dosáhly zamýšlených znalostí a dovedností, případně postojů a hodnot. Dále zda pro ně nebyly úkoly nepřiměřené a zda si získaly jejich zájem. Měřítkem úspěchu může být i míra vyplnění těchto materiálů dětmi nebo např. jejich slovní komentáře v rozhovoru s pedagogem, případně požadavek na další obdobné pracovní listy. Vhodným nástrojem pro odstranění případných nedostatků je pilotní ověření pracovních listů v praxi. V podmínkách mateřské školy jde například o vyzkoušení pracovního listu na jedné ze tříd – nejlépe přímo v daném programu. V ideální podobě se tato pilotní skupina kryje s cílovou skupinou návštěvníků jak věkem a předpokládanými dovednostmi, tak i počtem. Toto pilotní ověření umožní jiný pohled na zadání aktivity, pomůže odhalit slabá místa a zjednat nápravu případných nedostatků. Umožní také ověřit si praktické detaily, např. zda dětem vyhovuje formát i grafické zpacování pracovního listu, i zda předpokládaný čas potřebný pro vypracování rámcově odpovídá času reálnému (zpravidla čím menší skupina, tím rychlejší je postup práce s pracovními listy). Položte si otázky typu: Zaujaly děti pracovní listy? Baví je práce s pracovními listy? Rozumí zadáním aktivit a úkolů? Kde jsou případná problémová místa? Stíhají děti práci s pracovními listy v předpokládaném čase? Nedochází při práci s pracovními listy k technickým problémům (např. krabatí se jim papír, …)? Ovládají děti dovednosti a znalosti, jejichž získání bylo cílem pracovních listů? Ve vztahu k pracovním listům pak můžete přemýšlet například nad těmito evaluačními kritérii: Téma: Jsou pracovní listy relevantní k tématu výstavy? Z jakého úhlu pohledu výstavu nahlíží? V případě pracovních listů pro školní skupiny, kde je tento pohled kompatibilní s RVP? Prostor: Jsou pracovní listy přizpůsobeny prostoru, kde je program realizován? Je možné s pracovními listy v daném prostředí pohodlně pracovat (především v terénu si položme otázky: je dost světla, prostor kde psát, o co list opřít, kde dělat poznámky)? Cílová skupina: Jsou pracovní listy relevantní pro děti předškolního věku? Jsou zadání přiměřená jejich věku, schopnostem a dovednostem? Jsou zadání jednoduchá, srozumitelná? Technické parametry: Je zvolen vhodný formát pracovních listů? Je zvolena vhodná velikost, nejsou pracovní listy příliš velkého či malého formátu? Je zvolen vhodný typ papíru? Není papír příliš měkký? Je možné na něj bez problémů psát nebo plnit úkoly jiným způsobem, např. nemaže se písmo, netrhá se při lepení atd.? Je zvolena vhodná velikost písma? Jdou úkoly snadno přečíst? Čas: Kolik času zaberou dětem jednotlivé úkony? Je předpokládaný odhadovaný čas optimální? Struktura: Jsou listy přehledně strukturovány? Nejsou přehlceny textem, informacemi, obrázky, úkoly? Cíle: Má každá informace, zadání, úkol, aktivita svůj zřejmý smysl? Sledují a podporují všechna zadání zvolené cíle pracovních listů? Obsah: Koresponduje zadání pracovních listů s programem a podněcuje k jeho hlubšímu zkoumání? Podněcují zadání k přemýšlení? Nevyžadují jen bezduchou činnost? Je pro děti získaná informace důležitá? Střídají se aktivity rovnoměrně? Neopakuje se v pracovních listech stále stejná činnost?
14
Tiráž: Uvádí se při komerčním a propagačním využití pracovních listů. Pro interní potřeby MŠ a jiných vzdělávacích institucí nebývá součástí pracovních listů. Dobře zpracované pracovní listy nabízejí vzdělávacímu procesu řadu výhod. Usnadňují dětem orientaci v programu, upozorňují na důležité pojmy, informace a souvislosti. Pomocí vhodně zvolených otázek a aktivit umějí vtáhnout děti do tématu a děje programu. Také nabízejí místo pro záznam vlastních pozorování a badatelských závěrů a vytvářejí prostor pro vyjádření vlastních postojů a názorů k danému tématu. A v neposlední řadě jsou vhodnou pomůckou pro fixaci nabytých znalostí, zkušeností či dovedností. Pracovní listy by však vždy měly důsledně odpovídat cílové skupině – v našem případě dětem předškolního věku, a to co se týče schopností, způsobů vnímání a předpokládaných dosavadních zkušeností.
Závěrem: inspirativní internetové odkazy Na závěr uvádíme několik internetových stránek, na kterých naleznete inspiraci pro tvorbu vlastních pracovních listů. Stránky jsou voleny tak, že si na nich případně můžete pracovní listy i bezplatně stáhnout pro nekomerční účely. Myslete však na to, že autoři těchto pracovních listů neznají děti ve vaší třídě, a proto je nemohli uzpůsobit jejich schopnostem a dovednostem. Jen vy sami můžete vytvořit pracovní listy takříkajíc šité na míru dětem ve vaší mateřské škole. www.predskolaci.cz www.napadyproanicku.cz www.detskestranky.cz www.pripravy.estranky.cz www.i-creative.cz www.sikovny-cvrcek.cz http://inkluze.cz/pracovni-listy/
Použitá literatura: JAGOŠOVÁ, Lucie, JŮVA, Vladimír, MRÁZOVÁ, Lenka. Muzejní pedagogika. Metodologické a didaktické aspekty muzejní edukace. Brno: Paido 2010. ISBN 978-80-7315-207-9 JŮVA, Vladimír. Dětské muzeum: edukační fenomén pro 21. století. Brno: Paido, 2004. ISBN 80-7315-090-5 KASÍKOVÁ, Hana. Cíle vyučování. In VALIŠOVÁ, Alena, KASÍKOVÁ, Hana a kol. Pedagogika pro učitele. Praha: Grada Publishing, a. s., 2007, s. 135–142 . ISBN 978-80-247-1734-0 KALHOUS, Zdeněk, OBST, Otto a kol. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-253-X KŘÍSTKOVÁ, Markéta, KŘÍSTEK, Nikola. Pracovní listy. In Projekt Škola a muzeum pod jednou střechou: ročník 2004, ročník 2004/2005, ročník 2005/2006 [CD-ROM]. Praha: Národní galerie v Praze, [2006]. [cit. 2009-10-02] KURELOVÁ, Milena. Didaktické zásady. In. KALHOUS, Zdeněk, OBST, Otto a kol. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002, s. 268–272. ISBN 80-7178-253-X PASCH, Marvin a kol. Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. 2. vyd. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7367-054-2 PETTY, Geoffrey. Moderní vyučování. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-172-7 PRŮCHA, Jan. Učebnice: teorie a analýzy edukačního média. Příručka pro studenty, učitele, autory a výzkumné pracovníky. Brno: Paido, 1998. ISBN 80-85931-49-4 SKALKOVÁ, Jarmila. Obecná didaktika. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1821-7
EXPEDICE „Světozor“ si klade za cíl podpořit profesní rozvoj pedagogických pracovníků mateřských škol vzdělávajících podle platného rámcového vzdělávacího programu v oblastí kompetencí vztahujících se k polytechnické výchově, posílení didaktických dovedností a osobnostně sociálního rozvoje. Projekt je určen pedagogickým pracovníkům Jihočeského kraje.
Vydáno v roce 2015 jako součást vývoje didaktické pomůcky v rámci projektu EXPEDICE „Světozor“ (CZ.1.07/1.3.00/48.0073) financovaného z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu ČR.
