ffiIilil|ilffililil
v
.z t\
lll
SVALOW VZOREC KLOUBU Musclepafternof joints
-) Miroslav Tichy, Eva Mackovd, MarekJelinek,
Franti5ek fupa
UniverzitaJ. E. Purkl,n€ v Usti nad Labem, Ustav zdravotnicklich studii
l2: 464-47'!,2010 l s s N 1 2 1 2 _ 41 .71
Summary The literature search presented here is supposed to offer an outline of the literature cor function of skeletal-musclesduring n"tur.l--ou.-ents. The .ti.,i.rt experience ,n".rr;;::T;:.:l: skeretarmuscles of a certain joint dr, not exert the same functionar bchaviour. so." ur th.m obviously play a larger role in the l.crmodon, some orh"r, I
stabiliq'' The''"sults or thesearch r<;r' theriterature d;;;;ril:.sfiX";1fllfil"?:"i[j::lj
performs a combination of mo'etnents simultaneourty ^u,ruf ,il the axes avallableror-rn. joint; b) eveq' ioint of tl.re human body exerts its q'pical ;ii"i;;; -ovemenr partern based on natural movements 'ht gait' This P?ttern consisrs of a Jharaaeristic combin",io', oi -,ruements about all the ",_t:1 ioint.axes sim'lt'ntously' It is possibr. ,o..-g"i. flexion and-extension physrorogical patterns' Thus' it is obvious that the iruman body d".; ;;,";; rdrrr.,,"g. of all the combinations -i, movements about all the axes during of natural movements, i,.r, p..r.., some of them. Based results of an analysisof the literatu.", on i, i. possible a a"ii. ,i.retal muscles ,.rrro'nJing rhe same joint into patrern and, non-pattern ones. The pattern -ur.t.r''i1'ri'i]',tjj :::::j::l: movements.
Theyperform.ith., fl.ri,r., or exrension patt€rns;ffi:ti:il',t"ijJfi::1.;:
considered as prevalently locomodon ||1.# muscles.No.r-p"ir...r-rriur.r., perform some of the flexion parrern movements and some other movemenr from th. .rt..,rio-,i;;rr; ;,, :":;:.,"i-l
j*::'il?Ll,ii *T:"ff :;#,:*.T",:::'J*:**'^T::'::";;;:'""i,",i:HlrIH sho,,rd co.rtborare or..ru,.,r'" r'fp,il:':;::"::::.5:H.:";;:ffL:::T::ln:ff*:f;:,:,:'J;
I(ey rvords: skeletalmuscre - rocomotion joint stabiiization _ pattern muscles Souhrn cilem piedkl,dand reserini pr6,ce ie wffoiit piehled l.iteratury,kterf se tykd funkce kosternich pii piirozenfch pohybech' kti'tl.ta s'a^i ,kus".,or, ukazuje, ie iosterni svaly kolem t6hoi kroubu se funkini nechovaji stejni' Ndkter6. z nrch hrali.,retv r"ti itl 19u"-oci, jin6 jsou r,yiznamndjii pro stabilitu kloubu' v1;sledky piehledu -liei.me literaturv ukazuii, ie: a) i;.ai<)i,kosterni sval provddi ve sv6m kloubu
pii piirozen6l.g"gy:g:-im) pohvbu'k.,,,bi;*i;;;iun ,our"r'e koremvsechos, kter6 mdkloubk dispozici; b) ka2dlitrtouutiaiten.otet,-i*q fyziorogicky vzorecpohybu,kterf d;':i; t'rychazi z pohybripiirozenycir, jako je napiikradil;;.'i#;'u.or", se skrdd6z charakterrstick6 kombinacepohybri kolem-viech
kloubnich os souiasnd.pii;;,r lze rozeznatfyziologickevzorce flekini a extenrni. Je tedy ziejme,," pohybech v.ectrny kombinacepohybu koiem vsechos, :Cb;;i:rr"d"R?.l.iror.n;fch ale !O:fn preferuiejen nikter€ z ntch.Na zdkladd v,_fsledkt literaturl'mriieme rozdifit kosterni rozboru ,ur5"Lo1.- ier,"; r.r"ru, n^'rror.urea ne'zorcov6.vz.rcov6 svaly se diastni piedeviim p-rale;i ira, n.r.inj, nebo extenin kloubruhopohybua je moin6.piirozen'ir i vzorec je urn iirlrt .pohybri, u ,u^tv'piJzrc i"r.,,.rt"i. Nevzorcovd svalyprovdddji niktery pohyb z flekiruho u.urrr- ^ jini )c vzorceexteninih<;.llrini tedy r1,ch1,lovdni kloutu vsemi smery pohybu' Jeiich hlavni funkci je stabilizacekloubu. iirrl"ar.y t€to studie p'slouzf vrychodisko jako pro experimentdrni vddecki studie,i.ii.ht .;;; bu,iJ p,rru.ait,ti q,v1j61 piedroienou hypotezuo vzorcovycha nevzorcovych svalcch. I(liiovi slova:kosternisval_ lokornoce_ stabilizace kloubu_ r,zorcovesval1, 464
K o n t a k t4 / 2 0 1 0
\
UVOD I(osterni svaly hrajf dominantni roli v udriovd.ni polohy tila (postura), nastavov6ni rfiznych segmentr.i tdla vriti sob6 navzliem a v piesouvdni t€la z mista na misto (lokomoce). Jednodiv6 svaiy se od sebe liSi a mriZeme ie tedy tiidit podle niznlich hledjsek. Tyto odliSnosti se r.fkaji jejich stavby, metabolismu spojen€ho s {robou energie pro konuakci, ilohy pii pohybu, komunikaci, jemn6 manipulaci, obiivd, emoinim a sexudlnim chovini. Anatomov6 (Cihik, 2001) d€[ svaly napii klad podle jejich funkce na flexory, exrenzory atd. Jinym zprisobem lze ddlit svaly podle jejich d6lky na kritkd a dlouh6. Jinfm pohledem mti2e bft poiet bifSek, kteri sval obsahuje, tedy svaly jednohlav6, dvouhlavd (biceps), trojhlav6 (triceps), ityihlav6 (quadriceps). Daliim krit6riem mriZe byt orientace prribihu svaloq?ch vldken k prribihu Slachy,rzv. zpeienost (svaly jedno-, dvou ii vice zpeien6). Na tomto uspoi6ddni zAvisivektory sil, ve kteqich svaly p&sobi. Fyziologickd hledisko (frofan, 2003) bere v dvahu zprisoby, jaklimi svalov6, vlirkna s"1il,},Eji energii pro svou konrakci. Existuji dva z6kladni rypy svalovfch vliken - vl6kna bild a iervend. Bili vlikna jsou m6n6 prokn'end, jsou rychld. v kontrakci, ale rychle se unavi. eervend vldkna jsou vrce prokweni, obsahuji barvivo (myoglobin), kterd je podobn6 ierven€mu barvivu krevnimu (tremoglobin). Tato vl6kna jsou sice pomalejii v rychlosti kontrakce, ale jsou rytrvalejii a m6n€ unavitelnd. Kaidf sval obsahuje oba rypy tichto vl6ken, vfsledn6 chovdnf svalu zivisi na iejich pomdru. Napifklad horni idst m. trapezius mi tendenci ke zkracov6.ni kdeZto jeho dolni i6st k ochabov6ni. Rehabilitaini hledisko Qanda, 1,984) vychAzi z hlediska piedchoziho. IQZdy kosterni sval obsahuje oba typy svalovych vl6ken - bil6 i ierveni. Ty svaly, kter6 maji pievahu bilfch vldken, se oznaiuji jako svaly fizick6. a ry s pievahou iervenych vldken jako svaly posturdlni. Fizick6 svaly slou2f vfce pohybu (okomoci). Jsou rychl6, ale snadno unaviteln6. U ilovdka se sedarfm zprisobem iivota a price jsou m6nd zam€stnit,an€, coL vede k jejich ochabovinf. Posturdlni svallr 5f6r;1 zejmena k udriovinf polohv t€la (postura). Obsahuif vfce vaziva, pr:otoic price vaz,ivaje podstatnd mdni energeticky nlrotni ne2 pracc svaloviich vldken. Nlaji vi,raznou tendenci ke z,kracov6.ni.
.z -
V rehabilitaci proto velmi iasto bojujeme s nerovnovdhou mezi fyzickfmi a postur6lnimi svaly (svalov6 dysbalance),pokud ryto svaly stoji u kloubri proti sob6 a woii antagonistickou svalovou dvojici. Tak je tomu napifklad u p6teie. Na kaZd€ zakileni p6teie (lord6zy a kyfozz) pfisobi antagonistick6 svaly, znichi jeden je finicky a druhf posuralni. Fizick6. svaly zakiiveni pdteie napiimuji (oploiCujf . Svaly postur6lni je naopak prohlubuji (zv'.f5endzakiivulf . Pii nerovnovdze (dysbalanci)mezi posurAl.nimi a fyzicklfmi svaly mohou nasrat dvC varianty. Obi patii k tzv. vadn6mu drieni tdla. U p*ni variantl' doch6zi k pievaze posturilnich svahi nad f6zickymi. To je varianra mnohem iastdjii. V tomto pifpadd se viechna zakiivenf pdteie prohlubuji a mluvime o ochabl6m drieni tdla. U druh6 varianty jsou v pievaze fdzick€ svaly. Tato.vaianta ie vzicnEjii, ale rak6 se bdZn€ vyskytuje, napifklad u vrozend hypermobiJiry. V tomto piipad6 se v5echna zakiiveni pdteie oplo5t'uji. Mluvime o tzv. plochfch zidech. V5echna uveden6 tiid€ni kosternich svahi viak postrddaji konkr€tndjii pohled na iejich rilohu v pohybu jednodiv'-ich kloubri za fyziologickfch a patologickfch stavri, jakymi jsou napr'iklatl funkini blok6dy kloubri, u literych hraji kosternf svaly a zeim€na jejich svalovd nap6ti rozhodujici roli (fich1;, 2005). Cflem tohoto sdEleni je odvodit tyto vlastnosti jednotlivfch kosternich svalt u vybranfch kloubri na zAHadE rozboru jejich anatomick€ stavby a funkce, biomechanickd 6lohy v piirozen6m pohybu a na ziUa
.-\
Rozbor anatomick6 funkce kosternich svafti Pokud prostudujeme starif di nov€jif anatomick6 uiebnice ieskfch it zahrantinich autorri (za vSechny jako pifklady tesk6 uiebnice Borovan't976; skf,, Clhik, 2001; Grim et a\., 2006), zjisr:me, 2e viechny vychAzeii pii popisu stavby a funkce kloubri a jelich svahi ze zdkladniho anatomick6ho postaveni. Toto postaveni je vSak nulovfm postavenim stavebnim, nikol.i funkinim. Za fanktoi nulov6 postavenf je moini povaiovat tzv. stiedni anatomick6 postaveni. To ie detlnovino jako postaveni, ve kter€m jsou viecl-rn1, anatomick6 stfuktury kolem klou6u maxin.rilni uvolnin€, a svaly, kter6 kloub obklopuji, lsou silovd rl'v62en€. Stiedliho postaveni y,uLivaji traurnatologovd pro dlouhodobijsi l(ontakt 4/2010
465
\F
z
'Fi
a E 11
fixaci kloubu, aby nedochAzelo k vfraznijiimu tuhnuti kloubnfho a svalov6ho vaziva Q<.ontraktura vaziva). iinskl bojovd umdni stiednfho postaveni v kloubech vpLivaii jako nejlep5iho v'.fchozihb postaveni pro rychlf, piesnf a koordinovany pohyb. Yfznamnim rozdilem mezi obdma posravenimi kloubu je tak6 to, 2e stejnf kosterni sval je v obou pozicich kloubu v jin€ poloze vriii os6m otiieni a ieho ptsobeni na kioub se bude tudii m€nit. Pokud prostudujeme v uvedenych anatomickfch uiebnicich funkci kosternfch svali u viceosych kloubri, pak zjistime, 2e u mnoha svahi jsou popsdny jejich funkce kolem vSech zi{adnich os kloubu souiasnd. Uvedeme ndkte16 piiklady: A) dvouosd Houby m. tibialis anterior prov6df v zdnirrnich kloubech dorzAlni flexi soudasnd se supinaci, mm. peronei prov6ddji v t6mZe kloubu souiasn6 plantirni flexi s pronaci; vSechny mm. carpi prov6ddii v radiokarp6lnim kloubu souiasn€ vi.dy dva pohyby kolem osy flekind extenini i podle osy dukini. Napiiklad m. exrensor carpi ulnaris providf soudasnd dorz|lni flexi s uln6rni dukci, m. flexor carpi ulnaris palmirni flexi souiasnd s uln6rni dukci: m. biceps femoris b€rec v kolennim kloubu souiasni ohibA a rotuje zevni, mm. semitendinosus a semimembranosus rovndi b6rec ohfbaji, ale souiasn€ ho rotuji dovniti.
l.: l'i Ftl ii. ; 3.1 i i
:'l f ,':
ii . r' '
B) tllosd klouby mm. teres major a latissimus dorsi providdji souiasn6 extenzi, addukci a vnitini rotaci v ramennim kloubu, m. pectoralis major provddi ve stefn€m kloubu soudasndaddukci, flexi a vnitinf rotaci; m. iliopsoas provddi souiasnE flexi, addukci a zevni rotaci v kyielnfm kJoubu, m. tensor fasciae latae providi ve stejn6m k.loubu souiasni flexi, addukci a vnitini rotaci.
t'*
s , l::', -!.,
l;,' i!.
l: L1 t ' .
l',. tl i
$
iiir ,
tt,
U ndkterych svalfi se v5ak v tdchto uiebnicich neuvddiii funkce kolem viech zAkladnich os, kter€ md kloub k dispozici. Zdrirazriuji se tzv. hlavni funkce tdchto svahi, ale pomocnc funkce kolem jinyclr os se neuvdddji. Piesto lze 466
Kontakt 4/2010
i ryto neuvdddn6 funkce kolem zbryajicich os snadno dovodit podle pozice svalu k ose otAieni v k.loubu. Uvedme opEt piikJady: m. supraspinatus ptisobi na tiiosf ramenni kloub. Borovanskf (1976) uv6di funkci pouze koiem jedn€ osy (pomocnd abdukce), Cihek (2001) a Grim et al. (2006) popisuji pohyby kolem dvou os (abdukce a zevni rotace). Tento sval piechAzi ramenni kloub shora a mirnt zezadu ^ vpina se na tuberculum majus humeri. Pii kontrakci tedy musi tenro sval vzhledem ke sv6 pozici (nad a mirnd za osou hlavice kloubu) asistovat tak6 flexi; m. subscapularisprovidi dlc Cihdka (1976) a Grima et al. (2006) pohyb pouze v jednd ose (vnitini rotace). Borovanskf (1976) popisuje pohyb kolem dvou os (vnitini rotace a addukce). Vzhledem k tomu, Ze sval piistupuie k humeru mitnd. z dorzalni strany, je tieba je5td doplnit pohyb extenini, i kdyZ nebude piihi vfrazn!; mm. vasti medial.is et lateralis isou viemi tiemi udebnicemi anatomie popsiny iako soui6st m. quadriceps femoris a je jim piipsina funkce v koleni pouze kolem jedn6 osy (extenze).Av5ak pii ohnutdm koleni se oba svaly musi podilet tak6 na rotacich bdrce. I(vrili tomu, ie leii vzhledem ke sv€mu ndzvu medidlnE ii laterdlnd k rotaini ose b6rce, musi se m. vastus medialis podilet na vnitini a m. vastus lateralis na zevni rotaci bdrce. I(omplikovandj5i funkini pomiry panujf u ndkter,/ch velkych a plochych sval0, kterd jsou u ilovdka stavebnd popisovan€ jako jeden sval, ale piitom se fylogeneticky sklddaji zvice tisti, piiiemi kaidi z tichto idsti mriZe mit kolem ndkterfch os pohybu odliSnou funkci. Piikladem mohou blit m. serratus anterior, m. pectoralis major ii m. gluten maximus. M. serratus anterior se upfn6 typicklimi pilovirfmi zuby k prvnim devfti iebrrim. Borovanskf (1976) upozoriuje, )-e tAsr svalu vychizeiici od 1. a 2. iebra je pomirnd samostarn6a upin6 se k hornfmu 6hlu lopatky. Svalovd snopce odstupuiici od ostatnich ieber se paprsiitd sbihaji a inzeruji v oblasti dolnil.ro 6hlu lopatky. Z tohoro popisu je zielm€,2e m. serrarusanrerior jako celek piiklipi lopatku k hrudnimu koii a odsunuje ji od pdtei'e (abdukce), jak Borovan-
Y
.z ( i
skf uv6di. Horni a dolni idst viak budou mit rozdilnli vliv na rotaci lopatky a na posuny Iopatky krani6lnim a kaudilnim sm6rem (elevace a deprese). Horn( i6st se upini k iebrrim nad rirovni horniho okraie lopatky a upine se k iejimu hornimu rlhlu. Providi tedy krom6 abdukce takd elevaci a rotaci horniho rihlu later6lnim smdrem. Dolni idst se upin6 k Zebrrim pod rlrovnf dolniho dhlu lopatky a k lopatce v oblasti clolniho 6hlu. Providi tedy kromd hlavni funkce tak6 depresi lopatky a rotaci dolniho rihlu zevnd. NI. pcctoralis maior (Cihdk, 1959) vznikd bdhem ontogenetickeho r".fo,oiez p€ti privodnd samostatnych i6sti, zaiinaiicich od kliini kosti, prsni kosti, od 6. Zebra a od pochry piim€ho biiSniho svalu. T1't6 i6sti b6hem vfoje postupnd spliruaji v |eden definitivni sval. Tvto t6sti piichizeji z trupu sm€rem k hornfmu konci paini kosti pod rriznymi rihly a maji tedy na ramenni kloub r&zn1i vliv. I{lavikulirnf t6st se neivice podili na flexi, ostatni i6sd prov6d6ii spiSeaddukci a vnitini rotaci. M. gluteus maximus (fichli, Grim' 1985) opakuje iistetnd b€hem sv6 ontogeneze $rlogeneticki v.woi. V poloze definitivniho m' gluteus maximus ilov€ka leLi o plazi tii samostatn6 svaly, krer€ zatinaji od rfiznych kosti p6nve: od os il.ium (m. iliofemoralis),od os sacrum (m. sacrofemoralis) a od ocasni iisti pdteie (m. caudofemoralis)' U savcri zaiinaii tyto tii i6sti postupnd splfvat' Nejprve se spojuji dvd horni iisti, kaudofemorilni iist se k nim piidivi pozddli a ie feStdu menSich lidskfch zdrodkfi samostatnym svalem' Tyto tii i6sti maii r$zny vztah ke kyielnimu kloubu' Hornf vldkna prochizeii nad osou otiieni hlavice femuru a podileji se tedy na abdukci v kyili' Dolni vlikna isou naopak pod osou otiieni a budou mit podil na addukci. ZAvd.remt6to anatomick6 i6sti lze shrnout, i.e kaidy kosterni sval vykondvi ve sv6m kloubu pohyby kolem v5ech os, ktere m6 k.loub k dispozici. Anatomick6 uiebnice tento zdvtr u mnoha svai&p<;wrzujf,u iinfch viak popisuif pouze iejich h.lavnifunkce, ikdyi z polohy t€chto svalfi vzhledem k osdm otaieni v kloubu 1ezieimt, Ze tomu tak musi b1it.Daliirn z|vtrem je, ie velk6, plochd svaly maji vice funkinich iisti, kter€ se iasto fylogenetickv a ontogeneticky r1'vinuly samostatnd a kteri maji kromd stejn6 hlavni funkce cel6ho svalutaki odli5n6funkce pomocn6.
- fyziologick€ Piirozen6 pohyby v kloubech vzorce kloubli Anatomickd uiebnice klasifikuji klouby podle rriznych hledisek. Jednim z nich je war kloubnich ploch, od kter6ho se odviji dal5i hledisko, kterym je poiet os otadeni v kloubu' Vznik6 ot6,zka, zdz pii piirozenych pohybech vyti-iva kloub v5echny sm6ry pohybu rovnom6rn6 nebo zda jsou ndkterd sm6ry pohybu a jejich kombi-
lTt
o \
nace kolem v5ech os upiednostriov6ny. Na zikladd rozboru v piedchozi kapitole mrfieme drivodnd piedpoktidat, Ze se pii pi'irozen6m pohybu kombinuji v kaid€m kloubu pohyby kolem viech os soutasnd.Jestliie kaZdf i.osterni sval pohybuie sv1''mkloubem soudasnd kolem viech os, nezbjrui nei piiimout zAvEr,ie kaidy sval pii sv6 kontrakci takovf kombinovanyi pohyb ve svtim kloubu provede. I(ombinace pohybri kolem viech os bude logicky zdviset na ooloze svalu v&ii viem osim ot6teni. z hlediska piiroJako piiklady rozebereme tEla' lidsk6ho klouby ndkter6 z,enychpohybri Pohyby v ziPisti ZAplst: je sloienym kloubem, kte{ se sklid6 ,klo.rb., radiokarp6lniho, kloubri interkarpilnich a kloubri karpometakarpdlnich. Kolem jedn€ osy lze prov6st dotz6Ini a palmirni flexi, kolem druh6 osy radiilnf a ulnirni dukci' V tom se shodufi vSechny anatomickd uiebnice' I(ter6 pohyby kolem obou os se kombinuji pii piirozenych pohybech? Takovfm piitoze' nfrn pohybem mohou bft napiildad pohyby v z6pdsti, vezmeme-li do ruky kartdi, abychom leitili bory nebo pilniiek, abychom si upravili nehty. Mri2eme tedy uzavift, ie existuif dvd kombipohybech piirozenfch nace pohybfi Pii v z6pEsti:palm6rni flexe * uln6rni dukce a dorz,6lni flexe + radi6lni dukce. Stejn6 kombinace uvddi tzv. I(abatova metoda (Voss et al., 1985) v druh6 diagondle pohybi horni konietinou' V tdchto smdrech popisuje funkdni blokidy v z6pdstf,kter€ isou zprisoben6 hyperonem kosternich sval0, tak€ Tichj' (2005, 2008)' Stejnd kombinace pohybri powrzuji tak6 biomechanickd studie (N4orimoto er al., 2004; I(aufmann et al.,2005). To samoziejm( nez'namen6,,Lenelze pr<>r,6st zbi'vajicf kombinace pohybu, to znamena oalnirni flexi s radidlnf dukci nebo dorzilni hexi s ulndrni dukci. V€domd listd ano, ale pii K o n r a k r4 / 2 0 1 ( ) 4 6 7
\F
z
'i.1
r{.] a\
podvidomfch, pouifvime.
automatickych pohybech ie ne-
Pohyby v hornim a dolnim zdndrtnim Houbu Horni z,An|rrni kloub (art. talocruralis) se nach6zi mezr kosti hlezenni a kostmi b6rce, dolni zindrtni kloub (art. subtalarisa art. talocalcaneonavicularis) se sklddi ze zadni a piedni iasti. Zadni iist se nachdzi mezi zadnimi kloubnimi plochami talu a kalkaneu (art. talocalcanea),piedni idst mezi piednfmi plochami talu a kalkaneu a mez-i kulovitou i6sti hlavice talu a os naviculare (art. zdnArtnim talocalcaneonavicularis). Vhornim kloubu lze provdst dorz|lni a plantdrni flexi, v dolnim zAnArrnirn kloubu supinaci a pronaci nohy.1, funkiniho hlediska lze tedy tyto kloubl' povaZovat za jednu funktni jednotku se dvdma osami pohybu. Jak se ryto pohyby kolem obou os kombinuji pii piirozenfch pohybech? Pohyby uvedenych zanlrtnich kloubri a nohy se nejintenzivndii zabyvah a zabyvaji biomechanici (napiiklad Lundbeg et al., 1989; Vaieka, Vaiekovd, 2010). Noha pii chrizi dopad6 na podloiku neiprve patou, a to )ejim laterdlnim okraiem. V tomto okar.niiku jsou zdn6rtn( k-louby ieitd v dorzdlni flexi a supinaci. Po prvnfm kontaktu pary padd Spiika nohy dohi ve smdru plantdrni flexe a pata a potd celA noha se pohybuie ve smdru Pronace. N6sleduje kontakt cel6 nohy. Pot€ se odlepuje noha od podloiky, nejprve pata, nakonec prsty a noha odl€td od podloiky neiprve do supinace a ndslednd do dorzilni flexe. Z tichto biornechanickych popisri lze tedy qwodit, 2e pii piirozendm pohybu kotniku se kombinuii dorz|lni flexe se supinaci a plantdrni flexe s pronaci. Pohyby lopatky Lopatka je skloubena s truPem Pouze prostiednicwim kliinf kosti (art. acromioclavicularis a art. sternoclavicularis). Z toho 1e zieime, i,e lopatka komunikuje s truPem pieder'Sim prostiednictvim kosternfch svahi, kter6 se oznaiuji jako svaly heterochtonni a jeitchi anatomie je shodnd popisovan6ve vSech ucebniciclr anatornie, vietnd tdch uvedenlich v t€to praci. Lopatka a ieji pohyby jsou tedy vehni dfileiitt pro pohyb cel6 horni koncetin)' a kosterni sval)',kterd maji jeden ripon na tluPu a druhy na lopatce, se podileji na pienosu patologickfch svalovi'clr ietdzcri z trupu na l-rorni konietinu ti
468
K o n t a k r4 / 2 0 1 0
naopak podle toho, kde leii primirni piiiina patologickdho ietEzce (Iich1;, 2009). Lopatka se kontrakcemi svalri hilbe v tiios€m systdmu (Kendall et al., 1993). Pod6l svisld osy dochdzi ke zvedini lopatky nahoru (elevace) nebo k jejimu poklesu dohi (deprese). Pod6l horizontdlni os)/ se lopatka piibliZuje k priteii (addukce) nebo se od pdteie oddaluje (abdukce). I(olem rotaini osy doch'z' k pohybrim horniho a dolniho 6hlu lopatky po obloucich. Stejnd jako u piedchozich kloubri ie nyni tieba stan<>vit,kter:6 z uvedenych pohybri ve viech tiech osdch se spolu kombinuji pii piirozenych pohybech. I(apandji (1970), I(endall et al. (1993), I(arduna et al. (2000) a Sakiko et al. (2010) popisuji kombinovany pohyb ziednl krajni pozice, kdy je lopatka v depresi, addukci a rotovand dolnim rihlem zevnd (smdrem od p6teie), do druh6 krajni pozice s lopatkou v elevaci.abdukci a s rotaci dolniho rihlu dovniti (smdrem k piteii). Prvni kombinace ie spoiend s flexi a druhd s extenzi v ramennim kloubu. Lze tedy uzzviir, i.e pii piirozenych pohybech, jako je napiiklad chize, se lopatka pohybuje bud' ve sm6ru flekini kombinace pohybrS: deprese * addukce + rotace dolniho fhlu zevnd (smdrern od p6tcrtc), ncbo ve sudru extet-rini kombinace: elevace * abdukce + rotace dolnfho rjhlu dovniti (smirem k priteii). Na zdkladd uvedenych pifkhdn lze utinit zAvtr, i.e kaZdli kJoub m6 svou typickou kombinaci pohybrSkolem r'Sechos, kter€ jsou pouiiv6nv pii piirozenych pohybech. Tuto kombinaci lz,e oznatit jako fyziologickf (funkinf vzorec kloubu. Vzorec md dvd opaind varianty - flekini a extenini podle toho, zda je variantz zaiazena do flekinfch nebo exteninich svalorl'ch ietdzcri. Tyto fyziologick€ kombinace z6rovei odpovfdaji smErrim funkinich blokrid kloubrl, kter€ jsou zprisoben6 hi,peronem odpovidajfcich svalri. Lze tedy uiinit dalii z6vd.r, a sice i,e funkini blokddy kloubr.i vzilkaji ve smdrech fyziologickych pohvbri kloubri. Vzorcov6 a nevzorcov€ svaly kloubri V piedchozich kapitolich jsme dospdli k z6r'dru, ie vddomymi kontrakcemi kosternich svali mirZeme u viceosych kloubri prov6st jak6koli pohyby di lejich kombinace. Pii piiroze n, clt pohybech se r'5ak uplatiruji jen ndkterd z tdcht() kombinaci, kter6 miieme oznaiit jako fyziologick6 kloubni vT,orce.
Y
z ( i
Z toho oviem r,ryplfvd, 2e kosterni svaly kaZddho viceos6ho kloubu mriZeme rozddlit na ry, kter€ svou kontrakci takovdmu vzorci odpovidaji (sva\' vzorcov6), a na tf, kterd provdddji jinou pohybovou kombinaci (svaly nevzorcovd). Tuto hypot6zu mriieme aPlikovat na klouby a jelich svaly, kter6 jsme popisovali v piedchozi kapitole.
kymi vzorci zipd.sti isou ve smdru flektnim dorzzlni flexe + radt6lni dukce a ve smdru exteninfm palmirni flexe * ulnirni dukce. Svaly, kter6 funkind patii k zipistf' se ozn^' iuii iako mm. carpi. N6sleduiici tabulka 1 uv6di svou lejich ndzvy a kombinaci pohybn, kterou kontrakci providdji v ziPdsti.
lrl
E 1\i
Ztipisti V piedchozi kapitole isme z vysledkri klinickfch a biomechanickych studii odvodili, Le fyziologicTabulka 1 Sva\'z|P|sti Nizev svalu
Funkce v zipdstf
m. flexor carpi radialis
palmirni flexe r radiilni dukce
m. flexor carpi ulnaris
palmirni flexe * ulnirni dukce
mm. extensorescarPi radialis longus et brevis
dorzilni flexe * radiilni dukce
m. extensor carPi uinaris
dorzalni dukce + ulnirni dukce
Pokud porovn6me kombinace pohybri iednotlivych svalri s flekdnim a s exteninim kloubnim vzorcem z6pdsti, pak je zieim6, ie tdmto vzorcfim odpovidaii m. flexor carpi ulnaris a mm. cxtensorescarPi radiaLislongus et brevis' Tyto svali' mrfieme tedy oznaiit iako svaly vzorcov€. Zbywziici dva svaly vzorcrim neodpovfdaii' M0Zeme ie ted)' oznaiit jako sva\' nevzorcov€'
Houby Zdnirtni V piedchozf kapitole jsme z vysledkri klinickfch a biomechanickl;ch studii odvodili, Le fyziologickymi vzorci z6n6rtnich kloubri isou ve smdru flekinim dorzillni flexe * supinace a ve smdru exteninim plant6rni flexe * Pronace. N6sledujici tabulka 2 uvAdi svaly, ktere provdd6fi pohyby v z6'nAttnich kloubech.
Tabulka 2 Svaly zin|rtnich kloubri Nizev svalu
Funkce svalu
m. tibialis anterior
dorz-Alniflexe * supinace
m. tibialis posterior
plant6rni flexe * suPinace
mm. peronei longus et brevts
plantirni flexe * Pronace
m. gastrocnemiusmedialis
plantdrni flexe * suPinace
m. gastrocnemius lateralis
plantirni flexe * pronace
I(ontakt 4/2010
469
z
'ts \J
IY\ H
o \
Lopatka Z ur,eden€ho piehledu r1'pljrud, 2e flekini V v piedchozf kapitole jsme z vysledkri klinickych zAnArtnich pohybi kombinaci piirozenych a biomechanickych studii odvodili, ),e fyztologickloubech odpovid6 m. tibialis anterior a extenini kombinaci mm. peronei a m' gastl'ocnctnius kymi vzorci zApdstijsou ve smdru flektnim deprese + addukce * zevru rotace dolniho rjhlu lateralis.Tyto svaly lze proto oznaiit jako svall' v tabulce, a ve smdru extentnim elevace * abdukce * vzorcov6. Zbyvajici svaly, uvedend jednoho vnitini rotacedolniho 6hlu. a druhv vzorce jeden z pohyb prov:idEji Ndsledujici tabulka 3 uv6di svaly, kterd lopohyb z druheho vzorce. j\'lusimeie prr>tooznapatkou pohl'buji a kter6 maji jeden svrij ripon na iit iako svah'nevzorcovd. lopatcea druhy na trupu.
Tal>ulka 3 Sval)'lopatkv Ndzev svalu
Ilunkce svalu
m. levator scapulae
elevace* addukce * vnitt'ni rotace dolniho rihlu
m. rhomboideus minor
elevace+ addukce * z,cvnirotace dolniho rihlu
m. rhomboideusmajor
elevace* addukce * vnitini rotace dolniho rihlu
m. trapezius- portio cranialis m. trapezius- portio caudalis
elevace* addukce * zevni rotace dolniho rihlu deprese * addukce * z,evnirotace dolniho rihlu
m. serratusanterior - hornf iist
elevace* abdukce * r'nitini rotace dolniho rlhlu
m. serratusanterior - dolni idst
deprese + abdukce I z.evnirotace dolniho ihlu
Z uveden6ho tabulkovdho piehledu je z'ie1m6, i.e flektnimu pohybov6mu vzorci lopatkl' plni odpovid6 ve v5ech tiech osdch pohl'bu dolnf dist m. trapezius, zatimco exteninimu vzorci odpovidd horni fdst m. serratusznterlor. Vznikd or6zka,iakj' le rozdil mezi vz-orcovymi a nevzorcorryrni svaly. Vzorcov€ svaly Proveddji piirozen6 pohyby. Mri2eme jim tedy piisoudit pi'edeviim lokomoini rilohu. Nevzorcovi svaly maji spiSe funkci stabilizaini vzhledern k tomu, ie pracuji v obou vzorcich (flekinirn a exteninim), a tudiZ brdni vychylovdni kloubu
2.
viemi smdry.
zAvER Provedenri rozbor anatomick6, biomechanick6 a klinicki literatury nim dovoluje dospdt k nd sledujicim zir'6r0m. 1. I(aicl1' kosterni sval lidsk6ho tdla provicli pohl'by ve svitrt kloubu kolem r'Seclr t>s, kterd r.ndkloub k dispozici.Piitom je tieba brit ohled na skutetnost, Ze velk6, ploch6 470
K o n r a k t4 / 2 0 1 0
A
svaly maji sice hlavni funkci spoleinou Pro cely sval, ale jeho jednotliv6 idsti se mohou v pomocnych funkcicl-r kolem daliich os oodstatndli5it. iQid,i kloub licisk6ho tdla md svij typickj fyziologicky \/zorec Poh)'bu. Ten je odvozen od piirozenych pohybi a sklddi se z charakteristick6 kombinace pohybr.i kolem jednotlivych os. Vzorec mi svou flekini a extendnivariantu. I(osterni svaly kolem kaiddho kloubu lze rozddlit na vzorcov6 a nevzorcov6. Yz-or' covd svaly provdddji svou kontrakci flekini nebo extenini variantu fyziologickdho pohybor'6ho vzotce kloubu. NevzoLcot,e svaly provddEji nikterf poh,vb z flekinih<; vT,orce A jinl,' pohl'b z exteniniho vzotcc kloubu. Tvto zevdr,vse stavaii hypoteticklimi vi'cbodisky pro vddecliestudie,kterd by' podpoiily ti r1ruritil1'r'r'rvoienou teorii vzolcovtich a nevzorcovi'chsvali kloubri.
\
z
'i-r of the kinematics MORIMOTO,H. et al.: Capitate-based an in deviation: radioulnar wrist joint during il;"tp"i Am'' Surg' Hand J' analysis' motion itJ"-ai."n.ionl "jro vol.29,no4,s'668-675' 2004. and clascapular ierirco, o.'et a1.:Three-dimensional during aktivity muscle scapular and ii""l"t ti".."ics i ses.J. Orrhop' SportsPhys' Ther'' 2010' ,.iru",ion "*"t s. 147-191. vol.40,no 3, s. 169-179' : r a d a '2 0 0 1 ' t r n A r , R . . A n a t o m i eI ' 2 . v y d i n i , P r a h a G funkini nkcekloubtr'Podstatakonceptu rtr.'oyrf, iiiHV, anatomie Cnf ftf , i,A. et al-: Zdklady anatontie l Obecnd l. vyddni,Praha:MiroslavTichli' ^"iiiny ^.rrit'rt systdtn.Praha:Gal6n' 2006' ci pohybovi 'Y.': 2 0 0 5s, . l - l 1 9 . zdklady ktinitE firnkinich neparericlt'jtch konietina' ;iN6A, ifCfiV, M.: Dysfirnkcekloubu' VI' Horni zorastfednich vzddl6viini pro dal5i ooruch. Bn'ro:Ustav Tichi, 2008's l-129' Miroslav Praha: i-uvaanl, d vtscero' votnick;ichPracovnikfi,I 984' TICHV, M: Dysfttnkcekloubu VII' Retdzeni joinrs v:lut: .l: repnr'roli. l. A.: Thephysiologvof the Praha:Miroslav Tichi' vvdini, t. *Liv. ii)tini uhurcnrlr U p p e rl i n r b ,2 n de d i t i o n .E d i n b u r g ha n d L o n d o n : 2009,s. t-92. Livingstone,I 970. of the hurnan iicrin, M., GRIM' M.: Morphogenesis L. KARtsUNA, A. R,, MCCLURE' P. W., MICHENER' arisingfronrtwo muscleprimorrnuscle .r*i*ut nlut.n Euler-angle n.,-s.uputu.t inematics:effectsof alteringthe t985'vol' 173's'275-277' Zia.Arat.Embryol., of rotations.J. Biontech',2000,vol 33' s 1063Praha:Gra;;;;; inO:nN, S., ieturrta fyziologie'4 vyddni' I 068. 2003. da. and midcarpal nohv'-.olo-. I(aUfft4nNN, R. et al.: Kinematicsof the I., vAREKovA, R': Kineziologie v;*KA, ir vilro stutdlesn€ radiocarpaljoints in radioulnardeviation: an Fakulta v Olomouci' Palackdho Unlu.rzita .ouc' iy. l. Uona'Srrg. Am.'2005, vol 30' no 5' s 93'1-942. kultury,20l0. P' PRovANCE' (eNonr-r-,p.*p.,tuccneRRY, E.K, VOSS,'O.8., IONTA,M' J , MYERS'B' J"'Proprioceptircsing and functio'? 4'r' edition' Baltimore: dt' Mrt;"; faciliurion' 3d edition'Philadelphia ,, ,"r-^ri*tor Williarns and Wilkins, 1993' - London- BuenosAires - Hong iork gufi;o." New A. et al.: The axis of station of the antle and Wilf-fXbegnC, [o"t'- atd""t - Tokyo:LippincottWilliarns Surg' Br',1989, vol ?l' no l' s' 9zsJoint Bone i"i"r.7 kins,1985.
LITERATURA gb-ROVA'NsrcV , L: Soustavnd anatomie ilovdka' dil' l' 5. vyddni, Praha:Avicenum, zdravotnickdnakladatelstvi' t976. jeho kotnponenitUAf, R.: Musculus pectoralisnrajor a vol' 7' iy u oniog.n"ti dlovdka. Cs' morfologie, 1959'
t\.1
o
99.
Mircslav TichY et aI' Mi ro sI av. Ti chY@ uf eP' c z
K o n t a k t4 / 2 0 1 0
477