SYNANTROPNÍ FLÓRA U PETROVY BOUDY V KRKONOŠÍCH (MONITORING, MANAGEMENT)

Vč. sb. přír. - Práce a studie, 9 (2001): 95-107



ISBN: 80-86046-54-0

SYNANTROPNÍ FLÓRA U PETROVY BOUDY V KRKONOŠÍCH (MONITORING, MANAGEMENT) Synantropic flora round the Petrova bouda in the Krkonoše Mountains (monitoring, management) Zuzana WAGNEROVÁ Univerzita Hradec Králové, Pedagogická fakulta, katedra biologie, Víta Nejedlého 573, 500 03 Hradec Králové 3 Tel.: 049/5061182, 5513481; e-mail: [email protected] Práce se zabývá studiem flóry na silně antropicky ovlivněné lokalitě v okolí Petrovy boudy (1270 – 1290 m n. m.) na rozhraní supramontánního a subalpínského stupně v Krkonoších. Ve zkoumaném území bylo nalezeno 131 cévnatých rostlin a 30 mechorostů. Geobotanický výzkum prokázal vysoký podíl (50 %) synantropních rostlin. Zavlékání alochtonních druhů a degradace půdního prostředí jsou hlavními příčinami synantropizace této turisticky frekventované lokality na hranici Čech a Polska. Výskyt chráněných a ohrožených druhů rostlin je v  degradovaných fytocenózách v okolí Petrovy boudy silně snížen. Předmětem studie jsou i náměty pro ochranářský management, v zájmu revitalizace narušených ekosystémů.

1. Úvod Příroda Krkonošského národního parku je v posledních desetiletích silně ovlivněna vlivy antropických ekofaktorů. Na lokalitách, které se nalézají v okolí turistikou a rekreací exponovaných míst (komunikace, boudy, odpočívadla, vyhlídky a pod.) dochází k šíření nežádoucí synantropní flóry. Hlavním cílem předložené práce byla nejen inventarizace zastoupené květeny, ale zvláštní pozornost byla především věnovaná rozšíření synantropní flóry (druhům apofytickým a antropofytům), dále pak taxonům významným z ochranářských aspektů, t. j. zejména druhům chráněným a ohroženým dle „červeného“ a „modrého“ seznamu květeny KRNAP (KOLEKTIV 1992a, b). Konkurenčně zdatná synantropní flóra vytlačuje na řadě míst z přirozených fytocenóz původní květenu, včetně význačných chráněných a ohrožených druhů. Předmětem studie je současně i zjištění základních ekologických příčin zvýšeného zastoupení antropofyt a apofytických druhů rostlin. Nedílnou součástí studie je předložení návrhu nápravných ochranářských opatření (management). Výzkum byl podpořen státním grantem Ministerstva životního prostředí ČR č.j. 514/99 a interním grantem Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové č. j. 21/01. S   monografickým zpracováním květeny studované lokality se v   literárních podkladech nesetkáme. Pouze dílčí floristické údaje nalézáme např. v publikacích ŠOUREK (1969), ŠPATENKOVÁ (1980, 1984), KLIMEŠ (1984). V okolí turisticky exponované lokality u Petrovy boudy je vysoký podíl synantropní flóry podmíněn jednak neadekvátní návštěvností této lokality, umístěné v  centrální části pohraničního hřebenu, na oblíbené turistické magistrále, jednak i degradačními změnami chemických, fyzikálních a biologických charakteristik půdního prostředí a to ve prospěch převahy zastoupených synantropních druhů rostlin. Především se jedná o eutrofizaci půdního prostředí, která byla vyvolaná nedostatečnou likvidací odpadů. Negativně působí i bazifikace půdy, kterou 95

podmínily cizorodé navážky, které byly použity k asanačním a rekultivačním účelům v okolí Petrovy boudy a ke zpevňování turistických cest a odpočívadel. Alochtonní navážky se vyznačují vysokým zastoupením cizorodých diaspor rostlin, které jsou významným negativním zdrojem šíření synantropní flóry až do nejcennějších ekosystémů bilaterální biosférické rezervace UNESCO Krkonoše/Karkonosze. 2. Topografie, charakteristika přírodních poměrů území Studovaná oblast se nalézá ve střední části Krkonošského národního parku, na rozhraní supramontánního až subalpínského vegetačního stupně, ve II. zóně KRNAP, poblíž pohraniční zóny České republiky a Polska (viz obr. 1). Lokalita Petrova bouda (syn. Petrovka, 1270 – 1290 m n. m.) se rozprostírá na luční enklávě na jihovýchodně exponovaném svahu Prostředního hřebene, pod Dívčími kameny. Území je ovlivněno anemo-orografickým systémem Mumlavy, s převládajícími větry severozápadního směru (JENÍK 1961). Geologicky je oblast tvořena drobnozrnnou až středně zrnitou biotitickou krkonošskou žulou (CHALOUPSKÝ et al. 1968). Průměrná roční teplota území je + 2,3° C (SYROVÝ et al. 1958), průměrný úhrn srážek činí 1400 mm. Převažujícím typem autochtonních půd je ranker a horský humusový podzol. Na svahových prameništích v okolí Petrovy boudy se rovněž nalézají silně podmáčené, humózní rašeliništní půdy (organozemě). Na antropicky silně ovlivněných plochách v okolí Petrovy boudy jsou půdy degradované (cizorodé bazické navážky a pod.). Z hydrologického hlediska se zkoumané území nachází v pramenné oblasti Labe. Podrobná charakteristika přírodovědných poměrů je zahrnuta např. v publikacích FANTA et al. (1969), JENÍK (1961) a SÝKORA et al. (1983). Dle geobotanické rekonstrukce lze předpokládat, že původními ekosystémy zde byly horské smrčiny supramontánního vegetačního stupně (asociace Calamagrostio villosae – Piceetum Hartmann et Hartmann et Jahn 1928), které přecházejí v subalpínská společenstva asociace Myrtillo – Pinetum mughi Hadač 1928, dále fytocenózy asociací Carici fyllae - Nardetum (Zlatník 1928) Jeník 1961 a Crepidi - Calamagrostietum villosae (Zlatník 1928) Jeník 1961. V současnosti, na antropicky silně degradovaných plochách, nacházíme v okolí Petrovy boudy především sekundární nitrofilní fytocenózy, zejména s dominancí Rumex alpinus, případně i Peucedanum ostruthium, řazené do svazu Rumicion alpini Klika in Klika et Hadač 1944 (asociace Rumicetum alpini Berger 1922 em. Br. - Bl. 1972 a Imperatorietum ostruthii Gutte 1972). V okolí antropicky degradovaných úseků komunikačních lemů a odpočívadel nalézáme u objektu zejména komprimofilní vegetaci svazu Polygonion avicularis Br. - Bl. 1931. Z chráněných druhů, které byly v průběhu inventarizace na studované lokalitě nalezeny je to pouze Hieracium alpinum agg. a Campanula bohemica (obr. 4). V okolí boudy, kde je použit bazický materiál ke zpevnění, se hojně vyskytují antropofyty a apofyty. Z nejčastěji zastoupených synantropních druhů rostlin jsou to např.: Cerastium holosteoides, Plantago major, Poa annua, Taraxacum officinale seccio ruderalia, Rumex alpinus. Floristicky zajímavý je nález zavlečeného druhu Sedum hispanicum. 3. Historie Petrovy boudy Petrova bouda vznikla roku 1790 v  souvislosti s  rozvojem budního hospodářství v Krkonoších (LOKVENC 1978). Na konci 19. století zde bylo sídlo horských průvodců a nosičů zavazadel. Se zvyšováním turistické návštěvnosti Krkonoš ke konci 19. století, zvyšovaly se i nároky na ubytovací kapacitu objektu. Z těchto důvodů byl v roce 1887

96

vystavěn dvoupatrový hotel s terasou. Již od devatenáctého století byl v okolí Petrovy boudy vyhledávaný lyžařský terén (roku 1893 zde probíhal lyžařský výcvik armády). Historické prameny dále uvádějí, že personál z Petrovy boudy obhospodařoval např. okolo roku 1936 čtyři hektary luk, devadesát hektarů pastvin, včetně ustájených deseti krav a čtyř koní. V posledních desetiletích bouda sloužila především k rekreaci odborářské a k zimním lyžařským výcvikům. Vzhledem k hygienické devastaci Petrovy boudy, byl v roce 1999 objekt uzavřen. V současnosti zde funguje restaurace. Budování turistických cest v okolí boudy je spjato především se založením turistického spolku Riesengebirgverein v roce 1880, jehož hlavní činností se stala výstavba turistických cest na hřebenech Krkonoš. 4. Metodika V návaznosti na geobotanický výzkum synantropní flóry v Krkonoších (HUSÁKOVÁ et GUZIKOVÁ 1979, HADAČ 1982, KLIMEŠ 1984, MÁLKOVÁ 1995, MÁLKOVÁ et WAGNEROVÁ 1995, ROSTAŇSKI 1977, ŠOUREK 1969, ŠPATENKOVÁ 1980, 1984, WAGNEROVÁ 1994, 1995, 1996a,b, 1998, 1999, 2000, 2001) byl ve vegetační sezóně roku 1999 a 2001 proveden floristický inventarizační výzkum v okolí antropicky silně narušené luční enklávy u Petrovy boudy. Podchyceny byly taxony cévnatých rostlin. Synantropní druhy (antropofyty a apofyty) dle klasifikace uvedené v práci HOLUB et JIRÁSEK (1967) byly zamapovány (dle rozsahu na lokalitě: bodově či plošně, obr. 2, 3). Pro mapování flóry byla podkladem katastrální mapa a geodetický plán lokality, který byl upraven po zaměření do stávajícího stavu. Každému mapovanému druhu byl přiřazen specifický symbol, pod kterým je vyznačen na jednotlivých mapách. Chráněné druhy dle „červeného seznamu“ Správy KRNAP (KOLEKTIV 1992a) a vybrané druhy dle „modrého seznamu“ (KOLEKTIV 1992b) jsou zamapovány pod příslušným číslem na mapách (chráněné druhy dle „červeného seznamu“ mají číslici podtrženou). Prováděna byla fotodokumentace (uložena ve fotoarchivu katedry biologie Univerzity v Hradci Králové). Průběžně byly odebírány půdní vzorky z rhizosféry synantropních i autochtonních druhů rostlin na antropicky ovlivněných půdách i v kontrolách, t.j. v bezprostředně neovlivněných půdách. Půdní rozbory zajistila Firma LABORATOŘ Opočno, akreditovaná pedologická laboratoř, dle metodických postupů uvedených v publikaci JAVORSKÝ et al. (1985). Stanoveno bylo pH/KCl, Ca0, Mg0, P205, K20, dusík (Kjeldahl), C0x (spalitelné organické látky žíháním), viz tab. 3. Stanovení živin bylo provedeno ve výluhu půdy kyselinou citrónovou. Zákres míst odběrů půdních vzorků je na obr. 4. Při terénním výzkumu byl též zjišťován technický stav a stupeň narušení ekosystémů v okolí Petrovy boudy. Nomenklatura cévnatých rostlin (tab. 1) v podstatě odpovídá pojetí práce ROTHMALER et al. (1990). Taxon Campanula bohemica je uveden dle publikace DOSTÁL (1989). Mechorosty sbíral a determinoval Mgr. P. Hájek (tab. 2), nomenklatura odpovídá práci DÜLL (1990). Zjištěné fytocenologické jednotky jsou uvedeny dle práce MORAVEC et al. (1995). Při terénním mapování spolupracovala PhDr. A. Židlická, A-Atelier Hradec Králové. Mapové přílohy zhotovil v programu Autocad Ing. arch. A. Wagner.

97

5. Výsledky 5.1. Flóra Výčet zjištěných cévnatých rostlin je uveden v tab. 1, determinované mechorosty zahrnuje tab. 2. V tabelárním zpracování je autorkou nalezený druh označen !. Seznam je doplněn floristickými údaji z literatury: Š (ŠOUREK 1969), P (ŠPATENKOVÁ 1980), S (ŠPATENKOVÁ 1984), K (KLIMEŠ 1984). Tab. 1: Abecední seznam druhů cévnatých rostlin.

Tab. 1: Alphabetical list of vascular plant species.

T a x o n : Achillea millefolium P! Agropyron repens P! Agrostis capillaris P! Agrostis stolonifera K! Ajuga reptans ! Alchemilla sp. ! Alopecurus pratensis P! Angelica sylvestris K Anthemis arvensis K Anthoxanthum odoratum P! Anthoxanthum nipponicum Š! Anthyllis vulneraria ! Artemisia vulgaris ! Athyrium distentifolium S! Athyrium filix-femina ! Bellis perennis P! Calamagrostis villosa ! Campanula bohemica P! Campanula patula K! Capsella bursa-pastoris ! Cardamine pratensis P! Cardaminopsis halleri P! Carduus personata P! Carex canescens ! Carex leporina ! Carex nigra P! Cerastium arvense ! Cerastium holosteoides ! Carum carvi ! Chaerophyllum aromaticum ! Chaerophyllum hirsutum P! Chenopodium album K Cirsium arvense K! Cirsium helenioides P! Crepis paludosa P! Cynosurus cristatus ! Cystopteris fragilis !

Dactylis glomerata P! Deschampsia cespitosa ! Deschampsia flexuosa ! Dryopteris dilatata ! Epilobium alpestre ! Epilobium angustifolium P! Epilobium montanum S! Epilobium obscurum S! Epilobium roseum PS! Erysimum cheiranthoides S Festuca aizoides P! Festuca rubra agg. ! Galium mollugo K! Geranium sylvaticum P! Gymnocarpium dryopteris ! Heracleum mantegazzianum S Heracleum sphondylium P! Hieracium alpinum agg. P! Hieracium lactucella Š Homogyne alpina ! Hypericum maculatum ! Juncus effusus ! Juncus filiformis P! Lamium album S Leontodon autumnalis P! Leontodon hispidus ! Leucanthemum vulgare KPS! Lotus corniculatus ! Lolium perenne ! Luzula campestris ! Luzula luzuloides ! Luzula sudetica ! Matricaria suaveolens P! Medicago lupulina ! Myosotis nemorosa ! Nardus stricta P! Peucedanum ostruthium Š!

98

Tab. 1: pokračování.

Tab. 1: continued.

Phalaris arundinacea Phleum rhaeticum Picea abies Pinus mugo Plantago lanceolata Plantago major Poa annua Poa chaixii Poa nemoralis Poa pratensis Poa supina Poa trivialis Polygonum bistorta Potentilla aurea Potentilla erecta Ranunculus acris agg. Ranunculus repens Raphanus raphanistrum Rorippa palustris Rubus idaeus Rumex acetosa Rumex acetosella agg. Rumex alpinus Rumex alpestris Sagina procumbens Salix silesiaca Scirpus sylvaticus Sedum hispanicum



! P! ! ! K! P! P! ! ! P! ! ! ! P! ! P! ! S K! ! ! ! P! P! ! ! ! !

Senecio fuchsii P! Senecio vulgaris K Silene dioica P! Silene vulgaris P! Solanum tuberosum KS Solidago* minuta ! Sorbus aucuparia ! Stellaria uliginosa ! Stellaria graminea K! Stellaria media agg. PS! Stellaria nemorum S! Tanacetum vulgare ! Taraxacum off. sec.ruderalia P! Thlaspi arvense K Trifolium pratense ! Trifolium repens P! Trientalis europaea ! Trisetum flavescens S! Tussilago farfara ! Urtica dioica P! Urtica urens P! Vaccinium myrtillus P! Veronica chamaedrys ! Veronica officinalis K Veronica persica ! Veronica serpyllifolia ! Vicia cracca ! Vicia sepium K! Viola biflora !

! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! !

Oligotrichum hercynicum Pogonatum urnigerum Pohlia wahlenbergii Pohlia sp. Polytrichum alpinum Polytrichum formosum Polytrichum juniperinum Polytrichum piliferum Rhizomnium punctatum Rhynchostegium murale Sanionia uncinata Schistidium apocarpum Sphagnum sp. Tortella tortuosa Tortula muralis

Tab. 2: Seznam mechorostů. Tab. 2: List of mosses.

T a x o n : Amblystegium serpens Barbula unquiculata Brachythecium albicans Brachythecium reflexum Brachythecium sp. Brachythecium velutinum Bryum argenteum Bryum sp. Ceratodondon purpureus Climacium dendroides Dicranum fuscescens Encalypta streptocarpa Funaria hygrometrica Grimmia sp. Philonotis seriata

99

! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! !

5.2. Zhodnocení floristických poměrů a diskuse Ve vegetačních sezónách let 1999 a 2001 bylo na lokalitě v  okolí Petrovy boudy zaznamenáno 122 cévnatých rostlin (tab. 1). Z tohoto počtu je 50 % druhů synantropních. Při klasifikaci taxonů cévnatých rostlin podle jejich původnosti na této lokalitě bylo použito třídění dle publikace HOLUB et JIRÁSEK (1967): a) Proantropní rostliny, autochtonní taxony „typ A“ - taxony v území původní, jejichž areál nebyl lidskou činností zvětšen. b) Synantropní rostliny - areál výskytu byl člověkem zvětšen apofyta „typ B“ - domácí rostliny, jejichž areál byl zvětšen na antropicky ovlivněných stanovištích antropofyta „typ C“ - alochtonní taxony, v území nepůvodní, zavlečené, šíří se na antropicky ovlivněných stanovištích Poměr zastoupení na lokalitě Petrova bouda je A : B : C = 62 : 31 : 29. Bryologická inventarizace zaznamenala 30 druhů mechů. Vzhledem k tomu, že na této lokalitě nebyl doposud proveden komplexní botanický výzkum, nelze prozatím vyhodnotit sukcesní změny. Po doplnění floristických údajů z literárních podkladů, se jedná o 131 taxonů vyšších rostlin, které byly nalezeny ve studovaném okolí Petrovy boudy. Z dříve uváděných druhů nebyly v roce 1999 a 2001 potvrzeny: Angelica sylvestris, Anthemis arvensis, Chenopodium album, Senecio vulgaris, Solanum tuberosum, Thlaspi arvense, Veronica officinalis (KLIMEŠ 1984). Dále floristický výzkum nepotvrdil výskyt Erysimum cheiranthoides, Heracleum mantegazzianum, Lamium album, Raphanus raphanistrum, Thlaspi arvense (ŠPATENKOVÁ 1980, 1984). Z chráněných rostlin dle ”červeného seznamu” (KOLEKTIV 1992a) byl ojediněle nalezen (v bezprostředním okolí Petrovy boudy) druh Campanula bohemica a již mimo dosah silného antropického ovlivnění Hieracium alpinum agg. (obr. 4). Z flóry „modrého seznamu“ Krkonoš (KOLEKTIV 1992b) byly mapovány: Phleum rhaeticum, Luzula sudetica, hojněji Potentilla aurea, velmi vzácně Viola biflora. Přirozená rostlinná společenstva luční enklávy v okolí Petrovy boudy jsou velmi silně degradovaná souborem antropických faktorů, které zde působí již po dobu dvou století. Dle geobotanické rekonstrukce lze předpokládat, že původními ekosystémy zde byly supramontánní smrčiny (v těsné návaznosti na klečový subalpínský stupeň), odlesněné v  důsledku činnosti tzv. budního hospodářství v  Krkonoších (LOKVENC 1978). Změnou ekologických podmínek (především bazifikace, eutrofizace, mechanické poškozování vegetačního krytu apod.), se změnil i charakter fytocenóz v sekundární společenstva, ve kterých především pod Petrovou boudou dominují četné populace šťovíku alpského (asociace Rumicetum alpini Berger 1922). S nižší pokryvností je zastoupena i další nitrofilní fytocenóza, asociace Imperatorietum ostruthii Berger 1922. Jak dokladují obr. 2 a 3, synantropní květena (apofyty a antropofyty) zcela zarůstá antropicky ovlivněné okolí boudy, včetně komprimofilní vegetace svazu Polygonion avicularis Br. – Bl. 1931. Vysoké zastoupení antropofyt indikuje degradační změny, které proběhly ve studovaných ekosystémech. Z hlavních rušivých vlivů, které způsobily destrukci fytocenóz, je to vysoká návštěvnost lokality, ze které vyplývá sešlap vegetačního krytu, ničení okrajů cest s následnou erozí půdy, zavlékání stanovištně cizích diaspor. Negativní roli sehrála i nedostatečná likvidace odpadů, které vznikaly v souvislosti s provozem boudy a silným turistickým ruchem. Z ochranářského hlediska se jeví velmi problematické celé bezprostřední okolí boudy (obr. 2 a 3), kde jsou rozsáhlé porosty synantropní flóry. V okolí boudy byly nevhodně použity při rekultivacích cizorodé navážky zeminy, se zvýšenými hodnotami pH, CaO, MgO a dalších živin (viz půdní rozbory zejména vzorků R/99, U/99, V/99, X/99, Y/99, Z/99 - tab. 3), v protikladu ke kontrolním odběrům z rhizosféry 100

autochtonních půd (např. vzorek P/99). Lze předpokládat, že bylo současně s cizorodými navážkami zavlečeno k Petrově boudě množství alochtonních diaspor rostlin (zejména nežádoucí plevelné a rumištní druhy). Za zcela nevhodný zásah lze považovat používání bazických drtí (melafyry, dolomitický vápenec) ke zpevnění a povrchové úpravě turistických komunikací v okolí boudy. 6. Návrh ochranářského managementu Lokalita je nebezpečným centrem synantropní květeny na rozhraní II. a I. zóny Krkonošského národního parku. Vzhledem k tomu, že se degradované ekosystémy u Petrovy boudy nacházejí v  centrální části pohraničního hřebene Krkonoš, v těsné blízkosti unikátních fytocenóz I. zóny národního parku, navrhuje ochranářský management následující opatření: - výměna zeminy (alochtonních navážek) za stanovištně přirozený typ, rekultivace, rekonstrukce autochtonních fytocenóz - revize účinnosti čističky odpadních vod (septiků, hygienických zařízení) v rámci rekonstrukce celého objektu - pravidelné odstraňování plevelných a rumištních rostlin (včetně vytrvalých podzemních orgánů - úklid prostranství, především ve východní a severní části okolí boudy - důsledné dodržování zákazu používání vápenců, melafyrů a obdobných bazických materiálů k úpravě cest a odpočívadel - ekologické monitorování 7. Závěr Inventarizační výzkum prokázal vysoké zastoupení synantropní flóry na lokalitě Petrova bouda, kde je poměr zastoupení synantropních druhů rostlin v poměru k rostlinám přirozeně se zde vyskytujícím 62 : 60. Lze předpokládat, že na lokalitě převažuje regresní sukcese vegetace. Vysoký podíl synantropní flóry je zde vyvolán jednak přímým zavlékáním alochtonních diaspor při vysoké návštěvnosti této lokality, která se nachází na turistické magistrále při hranici Čech a Polska, jednak sem byla alochtonní flóra transportována i ve štěrkových posypových drtích a v cizorodých navážkách, používaných k rekultivačním účelům v okolí boudy. Z hlediska vztahu zjištěných antropofyt k hodnotám pH, obsahu bazí, živin, jedná se o druhy se středními až vysokými nároky (ELLENBERG et al. 1992) k těmto ekofaktorům. Pedologické rozbory potvrzují na antropicky ovlivněných stanovištích v okolí boudy především zvýšené hodnoty pH, CaO, MgO a P205 při srovnání s kontrolními odběry na bezprostředně neovlivněných stanovištích. Výskyt chráněných a ohrožených rostlin je zde znatelně snížen, v rámci degradovaných fytocenóz je minimální, vázaný je především na území, kde se již neuplatňují přímé negativní antropické vlivy. Z chráněných taxonů byly nalezeny: Campanula bohemica (snáší antropické ovlivnění v  okolí boudy) a Hieracium alpinum aag. (mimo dopad přímých antropických vlivů). Synantropní flóra je zastoupena rozsáhlými sekundárními prosty s Rumex alpinus, dále druhy Taraxacum officinale seccio ruderalia, Poa annua, Cerastium holosteoides, místy Peucedanum ostruthium či Tussilago farfara a pod. Na lokalitě u Petrovy boudy byl zjištěn neobvyklý, zavlečený alochtonní výskyt Sedum hispanicum (štěrková bazická drť na příjezdní komunikaci k čističce odpadních vod bod boudou). Jedná se o výškové maximum tohoto druhu v Krkonoších. Nejbližším nalezištěm uvedeného taxonu je dle Květeny České republiky oblast Dvora Králové nad Labem (HEJNÝ et SLAVÍK 1992). V zájmu ochrany unikátních ekosystémů biosférické rezervace UNESCO Krkonoše/ 101

Karkonosze je třeba provádět důsledný monitoring flóry, vegetace i negativního působení ekologických faktorů, včetně realizace nápravných ochranářských opatření. Summary

The contribution presents results of the study of vegetation on a strongly man-influenced locality in the environment of the Petrova bouda (1270 -1290 m a.s.l.). Altogether 131 species of higher plants and 30 moss species were found in the investigated area. The research shows increased share (50%) of synantropic flora. Spreading of allochtonous taxa and degradation of the original environment are the main causes of the synantropisation of the tourist-frequented locality on the Czech-Polish borders in the core protection zone of the Krkonoše National Park. The occurrence of protected plant species around the Petrova bouda is visibly decreased. The study also deals with proposals for conservation measures aiming at regeneration of the disturbed ecosystems.

Literatura DOSTÁL J., 1989: Nová květena ČSSR. Academia, Praha. DÜLL R., 1990: Exkursionstaschenbuch der Moose. 3. Aufl. Bad Münstereifel (IDH Verlag.): 335. ELLENBERG H. et al., 1992: Zeigerwerte von Pflanzen in Mitteleuropa. Scripta Geobot., Göttingen, 18:1-225. FANTA J. et al., 1969: Příroda Krkonošského národního parku. SZN, Praha: 1-221. HADAČ E., 1982: Poznámky o ruderálních společenstev Krkonoš. Opera Corcontica, Vrchlabí, 19: 183-193. HEJNÝ S. et SLAVÍK B., 1992: Květena České republiky 3. Academia, Praha: 389. HOLUB J. et JIRÁSEK V., 1967: Zur Vereinheitlichtung der Terminologie in der Phytogeographie. Fol. Geobot. Phytotax., Praha, 1: 69-113. HUSÁKOVÁ J. et GUZYKOWA M., 1979: Flora a vegetace silničních krajnic v západní části Krkonoš. Opera Corcontica, Vrchlabí, 16: 87-112. CHALOUPSKÝ J. et al., l969: Geologický vývoj Krkonoš. In: Fanta J. et al., Příroda Krkonošského národního parku, SZN, Praha: 42-48. JAVORSKÝ J. et al., 1985: Chemické rozbory v zemědělských laboratořích. SZN, Praha. JENÍK J., 1961: Alpínská vegetace Krkonoš, Králického Sněžníku a Hrubého Jeseníku. ČSAV, Praha. KLIMEŠ L., 1984: Příspěvek ke květeně Krkonoš. Opera Corcontica, Praha: 21: 177-186. KOLEKTIV, 1992a: Červený seznam pro inventarizační průzkum Krkonoš. Správa KRNAP, Vrchlabí:1-2. KOLEKTIV, 1992b: Modrý seznam pro inventarizační průzkum Krkonoš. Správa KRNAP, Vrchlabí: 1-4. LOKVENC T., 1978: Toulky krkonošskou minulostí. Hradec Králové, Kruh: l-258. MÁLKOVÁ J., 1995: Synantropizace hřebenů Krkonoš (rozsah, dynamika a příčiny migrace apofytických a synantropních taxonů). Geoekologiczne problemy Karkonoszy, Poznaň: 197-204. MÁLKOVÁ J. et WAGNEROVÁ Z., 1995: Proč a kde se šíří v Krkonoších nepůvodní květena? Krkonoše, Pardubice: 7/95: 28-29. MORAVEC J. et al., l995: Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení.. Severočes. Přír., Litoměřice, příl. 1995:1-260. ROSTAŇSKI K., 1977: Flora i roślinność synantropijna w Karkonoskim parku narodowym. Prace Karkonoskiego towarzystwa naukowego, Jelenia Góra: 9:49-77. ROTHMALER W. et al., l990: Exkursionsflora von Deutschland. Band 4. Volk und Wissen. Verlag GmbH, Berlin: l-811. 102

SÝKORA B. et al., 1983: Krkonošský národní park. SZN, Praha. SYROVÝ S. et al., l958: Atlas podnebí Československé republiky. Praha. ŠPATENKOVÁ I., 1980: Synantropní flóra a vegetace v okolí horských bud Krkonoš. Ms. (Dipl. Pr. Depon. Kat. Bot. , Přír. fak., UK Praha), 1-113. ŠPATENKOVÁ I., 1984: Příspěvek ke květeně Krkonoš. Opera Corcontica, Praha: 21:167-175. ŠOUREK J., 1969: Květena Krkonoš. Academia, Praha. WAGNEROVÁ Z., 1994: Rostlinná společenstva Kotelních jam v Krkonoších. Opera Corcontica, Hradec Králové: 31: 23-35. WAGNEROVÁ Z., 1995: Geobotanická studia synantropizace vegetačního krytu Krkonoš. Geoekologiczne problemy Karkonoszy, Poznaň, 2:191-198. WAGNEROVÁ Z., 1996a: Synantropní flóra u Labské boudy a bývalé Kotelské boudy v západních Krkonoších. Příroda, Praha, 5:159-177. WAGNEROVÁ Z., 1996b: Synantropizace vegetačního krytu u cest v hřebenových oblastech západních Krkonoš. In: Monitoring, výzkum a management ekosystémů na území Krkonošského národního parku, Opočno: 283-293. WAGNEROVÁ Z., 1998: Synantropní flóra v  okolí pohraniční česko – polské cesty v západních Krkonoších. Geoekologiczne problemy Karkonoszy. Materialy z sesji naukowej w Przesiece 15.-18.X.1997, Wroclaw: 295-300. WAGNEROVÁ Z., 1999: Studium synantropních rostlin na lokalitě Medvědín v Krkonoších. Příroda, Praha: 15:77-95. WAGNEROVÁ Z., 2000: Floristické složení vegetace lokality Moravská bouda v Krkonoších (monitoring, management). Vč. Sb. Přír.- Práce a studie, Pardubice, 8 (2000):109-127. WAGNEROVÁ Z., 2001: Geobotanická studie lokality Bouda nad Sněžnými jámami (Wawel). Opera Corcontica, Vrchlabí, 36:405-409. Došlo: 17.12.2001

103

104

105

106

107