SVAZ MARGINÁLNÍCH OBLASTÍ SDRUŽUJE FARMÁŘE Z HORSKÝCH, PODHORSKÝCH A PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTÍ ČR S ČLENSKOU ZÁKLADNOU TÉMĚŘ 300 FAREM CHOVAJÍCÍCH 100 TISÍC KUSŮ SKOTU.
říjen 2007 / č.7
Svaz marginálních oblastí posiluje 21. září proběhlo členské shromáždění Svazu marginálních oblastí. Svaz nabírá na síle a jeho aktivita roste. Svědčí o tom plný sál i přítomnost a vystoupení zástupců ministerstva zemědělství, ministerstva životního prostředí, SZIF i výzkumné základny. Vzhledem k růstu svazu a i proto, aby výbor lépe pokrýval zastoupené regiony, přítomní odsouhlasili rozšíření výboru z 9 na 11 členů. Předseda svazu předložil i návrh na zvýšení členského příspěvku na 3 Kč za 1 ha od roku 2008. Dosavadní symbolický příspěvek 1 Kč na 1 ha z doby založení svazu v roce 2002 již nestačí krýt základní potřeby organizace, nemluvě o potřebě presentace svazu v médiích, komunikaci a pomoci členům, vydávání časopisu, spolupráci s výzkumnou základnou atd. Přitom svaz nemá ve vedení placené zaměstnance a zatím o nich ani dále neuvažuje. Pan ministr Petr Gandalovič se sice z jednání prostřednictvím svých zástupců omluvil, ale představitelé ministerstva přivezli farmářům vcelku pozitivní zprávy. Ministrem zřízené pracovní skupiny, které se věnovaly tématům rozorávání a sazbě na ekologických travních porostech (ekoTTP), ukončily svou činnost a předložily výsledky. Ing. Pavel Sekáč, ředitel Strukturální sekce Mze, a Ing. Ivan Landa, CSc., ředitel odboru Řídicí orgán HRDP, sdělili, že z první pracovní skupiny jde panu ministrovi návrh, aby ministerstvo i nadále nepovolilo zemědělcům rozorávat TTP a nebyl tak ohrožen podíl stálých pastvin. Jako alespoň částečné řešení vzhledem k nedostatku krmného bioobilí navrhuje ministrovi umožnit alespoň posun sklizně krycí plodiny z limitního termínu 15.7. na 31.8. při obnovách ekologických travních porostů, což umožní dozrání krycí plodiny. Jedná se pouze o určitý kompromis v situaci, kdy se ministerstvo obává rozorání velkých ploch při případném uvolnění zákazu a ohrožení přímých plateb při nedodržení podílu stálých pastvin. Chápeme situaci ministerstva i jeho obavy o přímé platby, ale jsme jednoznačně toho názoru, že dosahování cílů zemědělské politiky v LFA nemůže spočívat v zákazech, ale naopak ve vytváření účinné a dlouhodobé motivace farmářů. Na členském shromáždění též zaznělo, že jsou zemědělci hospodařící na TTP rukojmími současných diskuzí o nedostatečné výši kompenzací ekonomické újmy, a vše by vyřešilo liberalizování přechodu mezi TTP a ornou půdou. Paradoxně totiž zákaz rozorávání brání tomu, aby někteří zemědělci své vhodné
ú v o d e m
Informační bulletin Svazu marginálních oblastí (SMO)
pozemky zatravnili, protože současný anachronismus v podobě zákazu rozorávání znamená, že pro toho, kdo jednou zatravní svůj pozemek, již není cesty zpět. Toto je i o omezování vlastnických práv.
Druhá pracovní skupina zřízená ve věci sazby u ekoTTP dle sdělení zástupců ministerstva navrhuje panu ministrovi kompenzovat počínaje rokem 2008 újmu z hospodaření na ekoTTP ve výši 100 % (pro rok 2007 činila kompenzace 80 % újmy). Tato pracovní skupina byla zřízena v souladu s příslibem ministra z jarních jednání, že sazbu ekoTTP přehodnotí. Předseda svazu k výše uvedeným výsledkům připomenul ministrova slova, že výsledky pracovních skupin nebude brát formálně a při svém rozhodování k nim přihlédne. Aktuálním bodem jednání byl problém katarální horečky ovcí, která způsobuje velké finanční ztráty a komplikace v chovu zemědělcům v západní části republiky. Problém prezentoval známý chovatel z této oblasti pan Jan Zatloukal.
Na náměstka SZIF pana Ing. Miloše Jirovského směřovala i v souladu s předchozí problematikou bluetongue výzva, aby se vyjádřil k tomu, zda SZIF zahájí dříve výplaty podpor, protože např. u LFA kompenzací je v letošním roce kontrolní období zkráceno z 15.10. na 30.9. Pan náměstek uvedl, že lze očekávat dřívější výplaty. Následně se SMO vzhledem k urgentnosti problému obrátil otevřeným dopisem na pana ministra s žádostí o urychlení výplat jako alespoň částečné vstřícnosti vůči postiženým zemědělcům. Aktuálně můžeme potvrdit, že MZe i SZIF postupovaly velmi rychle a ministr oznámil rozesílání rozhodnutí od 16.10.2007. První firmy obdržely rozhodnutí hned následující den, ve středu 17. 10. 2007. To je zhruba
Vážení přátelé, minulý měsíc proběhlo členské shromáždění našeho svazu, následně se zástupci našeho svazu zúčastnili valné hromady Euromontany a v polovině října jsme absolvovali náročné jednání s panem ministrem. Toto vše naznačuje význam, který marginální či horské oblasti u nás i v Evropě mají, a skutečnost, že jsou připraveny se brát za své zájmy. A tento trend není jen v Evropě. Např. Čína, která neměla v této oblasti ještě donedávna žádnou politiku, nyní vytvořila 5 horských institutů, každý o 500 zaměstnancích. Ing. Milan Boleslav, předseda Svazu marginálních oblastí tel.: 737 284 225 o týden dříve než v loňském roce. Ministerstvo tak spěje k tomu, že český zemědělský sektor po triumfu ohledně schválení PRV bude první i v čerpání evropských fondů za rok 2007. K problematice prodeje státní půdy se nemohli přítomní zástupci státu vyjádřit a toto téma bylo rozebráno společně s dalšími body až na jednání 10. října u pana ministra. Poprvé na členském shromáždění vystoupil i zástupce ministerstva životního prostředí - Ing. Petr Pařízek, ředitel odboru finančních nástrojů v ochraně přírody a krajiny. Záměrně jsme ho pozvali, abychom jeho úhel pohledu porovnali s názory zástupců Mze. Není totiž tajemstvím, že zejména při stanovení titulů a podmínek agro-envi opatření se tato dvě ministerstva dostávají často do sporů. Pro farmáře je také důležité vědět, co od nich orgány ochrany přírody očekávají a kam se vývoj v této oblasti bude ubírat. Na závěr vystoupil se svým příspěvkem o nové metodě přísevů Ing. Alois Kohoutek, CSc. - ředitel Výzkumné stanice travních ekosystémů Jevíčko, VÚRV. O zahájení spolupráce s výzkumnou základnou v roce 2007 jsme vás již informovali. Chceme tím přispět k presentaci výsledků práce aplikovaného výzkumu směrem k zemědělcům tak, jak to již činíme na stránkách našeho bulletinu. Jak nám Ing. Alois Kohoutek sdělil, výzkumná pracoviště naopak uvítají podněty ze zemědělské praxe. Široká a místy i vzrušená diskuse po každém vystoupení ukázala, že program zahrnoval jako vždy opravdu aktuální problémy, a my věříme, že přímý kontakt zástupců státní správy s farmáři je tou nejrychlejší cestou, jak situaci řešit.
Rumunsko – země zaslíbená? Ve dnech 4-6.10.2007 se zástupci Svazu marginálních oblastí – předseda Ing. Boleslav a člen výboru Ing. Krogman – zúčastnili členského shromáždění a konference EUROMONTANY (Evropská asociace pro horské a méně příznivé oblasti) v severní části Rumunska na úpatí karpatského oblouku. Do města Pietra Neamt se sjelo asi 300 účastníků z několika desítek členských organizací států EU, aby během 3 dnů diskutovali o současném vývoji v zemědělské a venkovské politice EU a o tom, jak tento vývoj ovlivní život v chudších, zejména horských a méně příznivých regionech od Pyrenejí až po Karpaty. že dříve bylo veřejných statků mnohem více. Ale také bylo mnohem více sociálních a ekonomických problémů souvisejících se zemědělským hospodařením, zvláště chudoby. Zemědělství se muselo přizpůsobit a to s sebou přineslo mnoho ekonoVeliký zájem vzbudily i zkušenosti a pří- mických a sociálních pozitiv, ale současně spěvek české strany, ve kterém ing. Krog- tím utrpěla jeho schopnost produkovat man představil historii i současnost výro- veřejné statky. Ztráta biodiverzity během by, zpracování a distribuce hovězího masa posledních 50 let byla dobře zdokumentov kvalitě BIO v České republice. Jedná se vána. Ve Skotsku klesl počet druhů, které o úspěšný projekt, kde se na rozdíl od závisí na extenzivním hospodaření (brodiví Ne náhodou se letošní členské shromáždě- předchozího příkladu ke společné produkci ptáci, kolihy a čejky či nejrapidněji klesající populace strnada lučního). ní konalo v severní části rumunKlesá zastoupení vřesovišť, ského venkova na úpatí Karpat, rašelinišť či pastvin. Za padekterý společně s přilehlou Molsát let jsme ztratili 17 % druhů. dávií patří k nejchudším regioJak tedy podporujeme produkci nům v Evropě. Právě tady jeden veřejného zboží, když systém, rok po vstupu Rumunska do EU který je zajišťoval – zeměděldošlo k urychlení odchodu venství – v těchto oblastech skomíkovského obyvatelstva do měst rá? Hlavní cestou, jak si zajišťuči do zahraničí, odchodu mladých jeme veřejné zboží, je jeho lidí za prací a vylidňování vesnic. nákup prostřednictvím druhého Zájem rumunských představitelů pilíře a především pomocí ago evropskou zkušenost s tímto roenvironmentálních schémat. problémem i o jakékoliv řešeVe Skotsku dochází posledních ní byl opravdu veliký, všichni se 20 let k růstu těchto schémat. shodli na tom, že se v Rumunsku Ale bude to stačit? Ve většině „hraje o čas“. případů je složité oddělit veřejné zboží od systému, který je Přestože konference řešila otázprodukuje. To je dáno tím, že ku, jak udržet a rozvíjet život mnoho prvků a druhů, kterých na venkově komplexně, všichni si ceníme, závisí na zemědělúčastníci se opět shodli na tom, ském hospodaření. Světové že základem úspěchu je udržení Rumunské zemědělství zaměstnává podstatnou část venkovského obyvatelstva. ekonomické fórum deklaruje, že vhodných zemědělských aktivit v ohrožených regionech. Nikdo již nepo- a prodeji sdružilo několik desítek velkých vysoce kvalitní životní prostředí přispívá ke chybuje o tom, že zemědělská činnost, podniků, které se zabývají ekologickým konkurenceschopnosti státu. Ale je péče která splňuje podmínky ochrany životního hospodařením a chovem masného skotu o krajinu dostatečně zaplacena? Není. prostředí, je tím nejefektivnějším způso- v českých marginálních oblastech. Sdružení Samozřejmě, že zde budou nějaké příbem, jak udržet život v horských a pod- vykrmuje až 1200 ks hovězího ročně, dal- ležitosti pro místní speciality, lokální značhorských regionech a umožnit zachování ších 800 ks dokupuje od spolupracujících ky a obchodní příležitosti spojené s vysoce atraktivní krajiny jako prostoru pro turisti- ekofarem a je příkladem úspěšného rozvo- kvalitní krajinou. Ale přes finanční tlaky ku, rekreaci, sport i jako zázemí pro oby- je zemědělského podnikání po zániku stát- na společnou zemědělskou politiku potřeních statků v 90. letech. I v tomto případě bujeme zajistit budoucí podporu jasně vatele velkých měst. udržení výroby zásadním způsobem řeší zaměřenou na podporu veřejného zboží, Místo sáhodlouhých projevů účastníci kon- zaměstnanost v regionu, v návaznosti pak zaměřenou na ty oblasti, které nemohou ference přešli ihned k představování jed- služby, infrastrukturu a celkově vše, co se profitovat z obchodních příležitostí, které notlivých úspěšných projektů ve svých někdy tak trochu „otřepaně“ nazývá trvale přináší trh. K tomu musí sloužit pilíř II, osy zemích. I v rámci jednotné Evropy jsou udržitelným rozvojem. přírodní i sociální podmínky velmi různoroRose (Scottish dé a i tady beze zbytku platí staré Baťovo Claudia Natural Heritage) vystouheslo: „Mysli globálně, jednej lokálně“. pila s přednáškou, jak O tom, že spolupráce evropských horských zabezpečit veřejné statky farem se vyplácí, svědčí úspěšný projekt v marginálních oblastech. výroby sýra, který nese regionální značku Většina veřejných stat„Tete de Moine“ a který představil p. O.Isler ků, tj. zboží, které si spoze Švýcarska. Schopný management spojil lečnost cení (čistá voda, farmáře ke společné produkci značkového kulturní krajina, možnosti sýra, dnes již nepostradatelného na pul- rekreace, fauna, ekosystech místních supermarketů. Od počáteční tém), závisí více či méně výroby několika desítek tun v 80. letech na zemědělském hospodase sdružení dnes může pochlubit zavede- ření. Obecně se má za to, Konference se účastnili nejen představitelé členských organizací EUROMONTANY. Přítomen byl i rumunský ministr pro zemědělství Decebal Trakán Remes a státní tajemnice Cornelia Harabagiu, prefekt oblasti Neamt Toader Monacu a byli zde i zástupci ministerstva zemědělství Francie i zástupci státní správy z Bruselu. Nechyběli představitelé alpských zemí, stejně jako středozemních regionů, Skandinávie či jižního Balkánu.
nou regionální značkou a ročním objemem produkce 2000 t. Tento přeshraniční projekt významným způsobem pomohl řešit zaměstnanost a udržení farem ve švýcarsko-francouzském pohraničí.
agroturistiku chytře propojenou spoluprací s místními kláštery v silně náboženském regionu.
1, 2 a 3 včetně plateb LFA. Při té příležitosti uvedla citát komisařky Fischer Boelové vztahující se k pilíři I: „Věřím, že zde bude prostor pro přímé platby ještě více vázané na péči o veřejné statky, jako např. ochranu životního prostředí.“ Záchranu pastoralismu (udržení horské krajiny pomocí permanentní či letní pastvy) v Pyrenejích představili francouzští účastníci. Ve spolupráci s bruselskou administrativou se uskutečňuje úspěšný projekt rekvalifikace pastevců a mladých lidí, kteří by jinak nenávratně odešli z hor za lepším živobytím do měst. Škola, která byla v regionu založena, zahrnuje několik stupňů vzdělání, od jednoduchého hlídání stád až po kvalifikovanou činnost ve šlechtění zvířat, zpracování mléka a výrobě sýrů. O tyto zkušenosti projevili velký zájem „kolegové“ z Alp i Karpat, kde je udržení horské krajiny bez „pastoralismu“ zcela nemyslitelné. Jedním z nejvíce diskutovaných témat byla také nepřiměřená tvrdost veterinární a sanitární legislativy a dopady zejména na farmáře, které živí v horách přímý prodej „ze dvora“ a příjmy z turismu. Zde účastníci z více zemí potvrdili zkušenost,
že národní a ještě více regionální interpretace bruselské legislativy jsou nelogicky přísnější a přísnější, takže to, co na úrovni bruselské legislativy vypadá vcelku rozumně, se po nejrůznějších interpretacích do národních legislativ a odtud do každodenní kontrolní činnosti regionálních veterinárních správ nakonec obrací proti zemědělcům a zpracování produkce. Velký prostor měli na konferenci samozřejmě zástupci hostitelské země, kteří využili příležitosti a detailně popsali situaci v rumunských marginálních oblastech po vstupu do EU nejen z hlediska problémů spojených s vylidňováním venkova, ale i z hlediska příležitostí, které dosud neporušená příroda rumunských hor nabízí. O tom, že se nejedná o plané „filosofování“, jsme se mohli přesvědčit poslední den, kdy jsme přímo v terénu viděli fungující
O tom, že se Rumunsko velmi brzy naučí využívat finančních zdrojů a podpor z Bruselu, není pochyb. Již dnes jsme tam viděli řadu zařízení postavených v rámci projektu SAPARD. Jejich cesta však bude těžší, protože venkov je dosud velmi zaostalý, plný chudých malorolníků, kde potkat žebřiňák s koněm je naprosto normální záležitostí a vůbec se zde nejedná o nějaký turistický folklor, jako např. ve známé české komunitě na území Banátu. Na druhé straně, pokud se jim podaří uchopit vývoj a nenechají si „ujet vlak“, mohou při vhodné strategii těžit z dosud neporušené přírody, místních výrobků z vlny, tradiční pohostinnosti i množství aktivních pravoslavných klášterů. Tedy z věcí, které již na mnoha
místech v Evropě vymizely. Přejme jim tedy hodně úspěchů. EUROMONTANA se sídlem v Bruselu je celoevropskou organizací, která aktivně hájí zájmy farmářů horských a podhorských evropských regionů. Úzký kontakt se členskou základnou umožňuje rychle definovat a přenášet problémy, které vznikají v chudších regionech evropského venkova, a kontakty s bruselskou administrativou zase umožňují přístup na jednání přímo s jejími jednotlivými představiteli. Jedním z posledních velkých projektů poslední doby je úsilí o založení a registraci tzv. Zelené knihy zemědělských kvalitních produktů (Livre vert) v roce 2008, která by soustředila všechny doposud známé regionální značky a otevřela cestu i pro regionální výrobky z horských a méně příznivých oblastí. Tuto snahu plně podporuje evropská komisařka Marian Fischer Boelová, která se v roce 2007 rozhodla iniciovat strategii rozvoje produktů kvality a regionálních výrobků jako jednu z možností zlepšení důchodové situace farmářů EU.
Představujeme farmy našich členů
členka výboru, paní
Hana Dufková Hospodářství manželů Hany a Miroslava Dufkových se nachází ve Vejprtech, téměř na hranici se SRN, v nadmořské výšce cca 800 m nad mořem. Dufkovi chovají skot, ovce a koně a farmu začali budovat v roce 1995 doslova od „píky“ tím, že si pořídili dvě krávy a pronajali od PF dvoustovku kravín a asi 40 ha luk. Postupně základní stádo rozšířili na dnešních asi 50 ks krav, které od samého počátku překřižují z „české straky“ na plemeno Limousine. V roce 1999 jako jedni z prvních v okresu již byli zapojeni v systému ekologického zemědělství. Před pěti lety pořídili cca 150ti hlavé stádo ovcí a zároveň i koně. Ti měli původně diverzifikovat zemědělskou výrobu o těžební činnost, ovšem tato činnost se nakonec neprojevila jako nejvhodnější v daných podmínkách, a tak jsou zde koně chováni k rekreačním účelům a tím také vlastně dochází k diverzifikaci zemědělské činnosti. Hospodářství je dnes o velikosti cca 300 ha, z toho je asi půlka již vlastních a druhá polovina pronajatých. Kromě cca 6 ha
jsou všechny pozemky s travními porosty a všechny pozemky se nacházejí v LFA. Jak již bylo uvedeno, převážná část pozemků se nachází v nadmořské výšce od 730 do 850 m, v drsných podmínkách Krušných hor. V současné době má hospodářství jednoho zaměstnance. Firma dokázala využít podpor, které byly a jsou nabízeny. S podporou Operačního programu Zemědělství pan Dufek pořídil lis Vicon a rozmetadlo statkových hnojiv, využil možnosti snížení úrokového zatížení prostřednictvím PGRLF u provozního překlenovacího úvěru z roku 2004 a nyní se chystá realizovat projekt „Pořízení techniky na údržbu krajiny za účelem diverzifikace zemědělské činnosti“ v rámci programu LEADER ČR. Podle projektu
bude pořizovat sněžnou frézu a vysekávač příkopů. V současné době má hospodář starost, co bude dál s mladým skotem, který je připraven na prodej, ale ten se díky výskytu katarální horečky ovcí (Bluetongue) kdesi na druhé straně hranice v dohledné době nemůže realizovat a nikdo nedokáže odhadnout, kdy jej vůbec bude možno prodat. Ví však, že díky této chorobě přijde o část tržeb, protože kvůli ní ceny zástavu klesají a náklady na jeho chov se každým dnem zvyšují. Zemědělská činnost v okolí malého horského městečka Vejprty, pod turisty značně navštěvovaným Klínovcem, zcela bezpochyby přispívá ke zkulturňování životního prostředí.
Náš názor
Rozdíly mezi FO a PO se stírají Minulý týden proběhla konference VÚZE a MZe s názvem „Vliv zemědělské politiky EU na využívání půdního fondu a rozvoj venkova“. Jednu z nejlepších přednášek měl ing. Doucha, který vedle prezentace dlouhodobých trendů zkonstatoval na základě zemědělských statistik, že k zaměstnanosti na venkově přispívají nejméně podniky fyzických osob (FO), a to platí pro všechny jejich velikostní skupiny. Je to dáno především jejich vyšší efektivností. Toto je závěr ekonoma bez jakých-
koliv hodnotících soudů. Korektně pak bylo konstatováno, že je na rozhodnutí politiků určit, zda chceme na venkově preferovat zaměstnanost, anebo efektivitu. K tomu za SMO dodáváme, že jsou přednesené závěry jistě správné. Doplnit lze jen fakt, že hranice mezi podniky fyzických a právnických osob je čím dál tím méně zřetelná. Jsou podniky fyzických osob se spoustou zaměstnanců, které se svým chováním spíše blíží právnickým osobám,
a na druhé straně existuje spousta právnických osob, které vykazují znaky spíše rodinných farem. Uvedené naznačuje úskalí dělení zemědělců dle právní formy. Členská základna SMO zahrnuje farmáře všech právních forem, malé i velké podniky, a SMO dlouhodobě zastává stanovisko, že právní forma není rozhodující. Mnohem důležitější je dle našeho názoru chování farmářů, jejich reálný příspěvek k péči o krajinu, to, zda investují do svého rozvoje, či zda platí své závazky.
Věda a výzkum
Vyplavování anorganického dusíku při různém stupni zatížení pastvy Jozef Ržonca, Marie Svozilová, Pavlína Mičová, Jan Pozdíšek, Václava Genčurová, VÚCHS Rapotín Trvalé travní porosty představují významnou a cennou součást krajiny ve všech evropských zemích. Se zvyšující se rozlohou TTP v ČR nastává otázka správného systému údržby ve vztahu ke kvalitě prosakujících vod. Mnoho ploch travních porostů zůstává bez obhospodařování a mohou se tady projevit negativní dopady na biodiverzitu porostů, taktéž změny vodního a živinového režimu. Pokus byl zahájen na podzim roku 2004 na experimentálních pozemcích VÚCHS, s.r.o. v Rapotíně. Stanoviště se nachází v nadmořské výšce 390 až 402 m a patří do geomorfologického útvaru Hrubý Jeseník. Půda je písčito - hlinitá, typ půdy je kambizem (horizonty Am-Bv-B/C-Cc). Pokus byl založen ve 4 opakováních s následnými variantami simulované pastvy: 1. 2 pastevní cykly do roka se zatížením 0,9 VDJ.ha-1 2. 3 pastevní cykly do roka se zatížením 1,4 VDJ.ha-1 3. 4 pastevní cykly do roka se zatížením 2 VDJ.ha-1 Jako kontrolu jsme využili extenzivní nehnojený luční porost. Pro každé opakování byl v hloubce 0,4 m instalo-
mg.l-1 a amoniakálního dusíku od 0,08 do 5,2 mg.l-1. K výraznému zvýšení koncentrací obou forem dusíku došlo vlivem zatížení trvalého travního porostu. Nejvyšší nárůst jsme zaznamenali u zatížení 1,4 VDJ.ha-1, kde se koncentrace dusičnanového dusíku pohybovala od hodnoty 12,46 do 66,94 mg.l-1. Obecný charakter ročního chodu koncentrací nitrátů je podle výsledků Kvítka takový, že maxima dosahují v zimě, v předjaří a na jaře, zatímco ve vegetačním období jsou minimální a stoupají opět na podzim. Výsledky Fialy (2004) naopak ukazují nejvyšší koncentrace nitrátů v letních měsících. Autor tento efekt připisuje nízkým srážkám, menšímu průsaku do jednotlivých hloubek a menšímu zřeďovacímu efektu. Nitrátová směrnice Evropské unie stanovuje limit koncentrace dusičnanů v podzemních vodách na úrovni 50 mg NO3. l-1. U kontrolní nehnojeném varianty ani v jednom období nebyly zjištěny vyšší koncentrace, než připouští směrnice. Při zatížení 0,9 VDJ.ha-1 jsme zaznamenali překročení přípustného limitu jen na podzim 2004. Při zatížení 1,4 VDJ.ha-1 byl limit překročen v podzimním a zimním období. U varianty se zatížením 2 VDJ.ha-1 přesahovaly koncentrace nitrátů přípustnou hranici v průběhu celého sledovaného období. - /
,
+
+
,
!"
#
%$
%$
%$!"
#
%$
%$ván lyzimetr se záchytnou plochou 0,25 m2. V perkolátu jsme sledovali obsah N-NH4+, N-NO3- a N-NO2-. Na základě zjištěného množství a koncentrace jednotlivých forem anorganického dusíku jsme přepočítali roční vyplavení této živiny z hektaru. V průběhu sledovaného období (od 1. 10. 2004 do 30. 11. 2005) jsme provedli sedm odběrů. Obsah nitritové formy dusíku ani u jednoho odběru nepřekročil hranici 0,02 mg.l-1. U nehnojeného porostu se koncentrace nitrátového dusíku pohybovaly v rozpětí od 2,39 do 6,67
I v tomto bulletinu pokračujeme v naší snaze informovat farmáře a veřejnost o problematice hospodaření na TTP. Tentokrát uveřejňujeme analýzu vlivu zatížení pastvin při chovu skotu na kvalitu spodních vod. Z uvedené zprávy Výzkumného ústavu pro chov skotu v Rapotíně je patrné, že již při aktuální denní intenzitě pastvy 0,9VDJ/ha může docházet v podzimních měsících k překračování limitu koncentrace dusičnanů v podzemních vodách dle nitrátové směrnice Evropské unie. Pro představu je třeba uvést, že při stejné výměře luk a pastvin u chovatele se ve skutečnosti jedná o zatížení poloviční, tj. 0,45 VDJ/ha všech TTP. S růstem intenzity chovu roste i míra vyplavování dusičnanů. (komentář SMO) Přestože při zatížení porostu 2 VDJ.ha-1 jsme zaznamenali nejvyšší koncentrace nitrátů, největší absolutní ztráty dusíku jsme zaznamenali u varianty se zatížením 1,4 VDJ.ha-1. Proto je nutno při hodnocení zátěže životního prostředí brát v úvahu i množství perkolátu jako výsledek multifaktoriálních interakčních vztahů mezi průběhem počasí, půdními vlastnostmi a vlastnostmi porostu. Proto je podle našeho názoru objektivnějším ukazatelem znečištění pozemních vod vyjádření absolutního množství vyplaveného dusičnanového a amoniakálního dusíku z jednotky plochy za určité období. Tento ukazatel jsme vypočítali na základě koncentrací jednotlivých forem dusíku a množství perkolátu. Na základě těchto údajů můžeme konstatovat, že k největším ztrátám dusíku docházelo zejména v zimním a jarním období.
%$&'(*
&'(*
Vliv intenzity pastvy na kvalitu podzemních vod
Vlivy jednotlivých zátěží na vyplavování dusíku v amoniakální formě uvádíme v grafu 2 a ve formě dusičnanové v grafu 3. Z těchto grafů je patrno, že nejvíce dusíku se vyplavilo při simulovaném zatížení pastvy 1,4 VDJ.ha-1. V průběhu roku jsme nezjistili statisticky významné rozdíly ve vyplavování amoniakálního dusíku mezi nehnojeným porostem a porostem se zátěží 0,9 VDJ.ha-1. Mezi ostatními zatíženími byly rozdíly statisticky průkazné. Při vyplavování dusičnanového dusíku byly statisticky průkazné diference jenom mezi nehnojeným porostem a ostatními způsoby zatížení pastvy.
Na základě těchto výsledků můžeme formulovat následující předběžné závěry: • Nejvyšší zátěž z hlediska vyplavování dusíku ve formě amoniaku do pozemních vod představuje obhospodařování s 3 pastevními cykly do roka se zatížením 1,4 VDJ.ha-1. • U obhospodařování TTP s 4 pastevními cykly do roka a se zatížením 2 VDJ.ha1 jsme zaznamenali nadlimitní hodnoty nitrátů v průběhu celého sledovaného období. • U sledování zátěže prostředí se nám jeví jako objektivnější ukazatel množství vyplaveného dusíku z jednotky plochy, než koncentrace jednotlivých forem dusíku v perkolátech.
Svaz marginálních oblastí Horní Police čp. 1, 471 06 Česká Lípa, tel/fax: 487 861 368 předseda Ing. Milan Boleslav Internet: www.lfa.cz, email:
[email protected]
