Superhrubá mzda Ekonomická charakteristika
SUP str. 1
Superhrubá mzda
Ekonomická charakteristika Zákon o daních z příjmů byl novelizován zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů č. 261/2007 Sb. Tento právní předpis novelizuje také celou řadu dalších právních norem včetně právních předpisů upravujících veřejnoprávní pojištění. Převážná většina změn týkajících se zaměstnanců nabývá účinnosti od 1. 1. 2008. Výraznou změnou je rozšíření základu daně zaměstnanců zavedením principu superhrubé mzdy, která se určí jako součet hrubé mzdy zaměstnance a pojistného na sociální a zdravotní pojištění, které je povinen hradit za zaměstnance zaměstnavatel sám za sebe. Formulace „sám za sebe“ byla použita záměrně, aby bylo zdůrazněno, že se jedná o částky pojistného placené zaměstnavatelem, které jdou k jeho tíži. Nejedná se tedy o pojistné, které zaměstnavatel sráží ze mzdy zaměstnanci.
Rozšíření základu daně zaměstnance
únor 2009
SUP
Superhrubá mzda
str. 2
Ekonomická charakteristika
Další změnou je to, že o již zmíněné pojistné placené zaměstnancem nebude možné snižovat základ daně ze závislé činnosti.
Jak již bylo uvedeno, musí se příjmy zaměstnance při stanovení základu daně zvýšit o částku odpovídající pojistnému, které má povinnost platit z těchto příjmů zaměstnavatel. Jedná se o fiktivní částku navyšující příjmy zaměstnance pouze pro daňové účely. Toto navýšení již nevstupuje do vyměřovacích pojistných základů. Uvedené změny budou výhodné zejména pro zaměstnance s vyššími příjmy. Příklad 1 Porovnání zdanění v roce 2007, 2008 a 2009 Zaměstnanec s příjmy 25 000,– Kč měsíčně
rok 2007
rok 2008
rok 2009
Roční hrubá mzda
300 000
300 000
300 000
Pojistné placené zaměstnavatelem
105 000
105 000
102 000
Superhrubá mzda Zákonné pojistné hrazené zaměstnancem Zaokrouhlený základ daně Daň stanovená v ust. § 16 ZDP
–
405 000
402 000
tj. 300 000 + 105 000
tj. 300 000 + 102 000
37 500
37 500
33 000
tj. 12,5 % z 300 000
tj. 12,5 % z 300 000
tj. 11 % z 300 000
262 500
405 000
402 000
tj. 300 000 - 37 500
tj. 300 000 + 105 000
44 037
60 750
60 300
tj. progresivní sazbou platnou do r. 2007
tj. jednotnou sazbou daně 15 %
tj. sazbou 15 %
Sleva na poplatníka
7 200
24 840
24 840
Daň po slevě
36 837
35 910
35 460
Zaměstnanci vyplaceno
225 663
226 590
231 540
únor 2009
SUP
Superhrubá mzda
str. 3
Ekonomická charakteristika
Zaměstnanec s příjmy 50 000,– Kč měsíčně
rok 2007
rok 2008
rok 2009
Roční hrubá mzda
600 000
600 000
600 000
Pojistné placené zaměstnavatelem
tj. 35 % z vyměřovacího základu
Superhrubá mzda
–
Zákonné pojistné hrazené zaměstnancem Zaokrouhlený základ daně Daň stanovená v ust. § 16 ZDP
210 000
75 000 525 000
tj. 600 000 - 75 000
123 228
210 000
tj. 35 % z vyměřovacího základu
810 000
tj. 600 000 + 210 000
75 000
204 000
tj. 34 % z vyměřovacího základu
804 000
tj. 600 000 + 204 000
66 000
tj. 12,5 % z 600 000
tj. 11 % z 600 000
810 000
804 000
tj. superhrubá mzda
121 500
120 600
tj. progresivní sazbou platnou do r. 2007
tj. jednotnou sazbou daně ve výši 15 %
tj. sazbou daně 15 %
7 200
24 840
24 840
Daň po slevě
116 028
96 660
95 760
Zaměstnanci vyplaceno
408 972
428 340
438 240
Sleva na poplatníka
Princip superhrubé mzdy nebude aplikován v násle- Vliv veřejnoprávního dujících případech: pojistného na výpočet 1. u příjmů ze závislé činnosti, které nepodléhají pojistsuperhrubé mzdy nému, 2. v případě odvodu pojistného z tzv. fiktivního vyměřovacího základu (z poměrné části minimální mzdy) např. v případě neplaceného volna, kdy zaměstnanec nepobírá žádnou mzdu.
Zaměstnavatel tedy při výpočtu daňové povinnosti musí sledovat, které příjmy podléhají pojistnému, a které tedy vstupují do superhrubé mzdy. Příjmy, které nepodléhají pojistnému, jsou taxativně vymezeny v následujících právních předpisech:
únor 2009
SUP
Superhrubá mzda
str. 4
Ekonomická charakteristika
– § 5 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti – § 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Jedná se např. o náhradu škody podle zákoníku práce, odstupné, odbytné, věrnostní příplatek horníků apod. Z těchto příjmů se neplatí pojistné, a to i v případech, kdy příjmy podléhají zdanění. Z toho důvodu není nutné při výpočtu zálohy na daň tyto příjmy (nepodléhající pojistnému) zvyšovat na tzv. superhrubou mzdu a do základu daně ze závislé činnosti vstupují v hrubé výši. Příklad 2
Text
Výpočet
Mzda
30 000
Plnění zaměstnavatele, které podléhá dani ze závislé činnosti, ale nepodléhá pojistnému
10 000
Částka odpovídající pojistnému, které je povinen platit zaměstnavatel
10 200
Pojistné placené zaměstnancem
3 300
Superhrubá mzda (základ pro výpočet zálohy na daň)
50 200 tj. 30 000 + 10 000 + 10 200
Záloha na daň před slevou
7 530
Záloha na daň po slevě 2 070 Kč
5 460
únor 2009
Superhrubá mzda Ekonomická charakteristika
SUP str. 5
Zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů se v pojistných zákonech od r. 2008 upřesňuje definice „zúčtovatelného příjmu“ a ještě více se odstraňují rozdíly mezi vyměřovacími základy pro pojistné na zákonné pojištění a základem daně zaměstnanců. Od 1. 1. 2008 se zúčtovatelným příjmem rozumí: „…plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem zaměstnanci...“ V důsledku této změny tak budou do vyměřovacího základu zaměstnance vstupovat některá nová plnění uskutečněná zaměstnavatelem ve prospěch zaměstnance. Jedná se např. o nepeněžní příjem ve výši 1 % vstupní ceny motorového vozidla poskytnutého zaměstnanci pro soukromé využití, rozdíl mezi cenou za zboží nebo služby uhrazenou zaměstnancem zaměstnavateli a cenou obvyklou apod. Tato změna vede k tomu, že i příjmy z titulu těchto plnění se musí při stanovení základu daně zvýšit o částku odpovídající pojistnému, které je z nich povinen platit zaměstnavatel na veřejnoprávní pojištění sám za sebe (princip superhrubé mzdy). Příklad 3 Porovnání zdaňování a odvodu pojistného z plnění ve formě poskytnutí služebního vozidla zaměstnanci k soukromému využití v roce 2007, v roce 2008 a v roce 2009.
únor 2009
SUP
Superhrubá mzda
str. 6
Ekonomická charakteristika
Poskytnutí služebního vozidla pro soukromé účely zaměstnance
rok 2007
rok 2008
rok 2009
Hrubá mzda
35 000
35 000
35 000
1 % vstupní ceny vozidla
4 000
4 000
4 000
–
52 650
52 260
Superhrubá mzda Zákonné pojistné hrazené zaměstnancem Základ daně zaokrouhlený na stokoruny nahoru
4 375
4 875
4 290
tj. 12,5 % z částky 35 000 Kč
tj. 12,5 % z částky 39 000 Kč
tj. 11 % z částky 39 000 Kč
34 700
52 700
52 300
tj. superhrubá mzda po zaokrouhlení
tj. superhrubá mzda po zaokrouhlení
7 905
7 845
600
2 070
2 070
Záloha na daň snížení na poplatníka
6 773
5 835
5 775
Poplatníkovi k výplatě
23 852
24 290
24 935
Záloha na daň dle ust. § 38h ZDP
Snížení daně na poplatníka
Příjmy ze závislé činnosti do limitu 5 000,– Kč
únor 2009
tj. zaokr. částka 39 000 snížená o 4 375 Kč
7 373
tj. 15% ze základu pro výpočet zálohy
Princip superhrubé mzdy platí také pro zaměstnance bez podepsaného prohlášení k dani, pokud jeho příjmy u téhož zaměstnavatele nepřesáhnou v kalendářním měsíci 5 000,– Kč (tj. před zvýšením o částku odpovídající pojistnému, které je povinen platit zaměstnavatel). Srážková daň z těchto příjmů se počítá z hrubého příjmu navýšeného o fiktivní částku pojistného placeného zaměstnavatelem (ze superhrubé mzdy). Pokud se však jedná o příjem, který nepodléhá odvodu pojistného, příjem zaměstnance se o pojistné placené zaměstnavatelem nezvyšuje (superhrubá mzda se neuplatní).
SUP
Superhrubá mzda
str. 7
Ekonomická charakteristika
Příklad 4 Porovnání zdanění příjmu do 5 000,– Kč, ze kterého se platí pojistné na veřejnoprávní pojištění v roce 2007, v roce 2008 a v roce 2009. Text Hrubá měsíční mzda Pojistné placené zaměstnancem Samostatný základ daně Daň zvláštní sazbou 15% Zaměstnanci k výplatě
Zdanění r. 2007
Zdanění r. 2008
Zdanění r. 2009
4 000
4 000
4 000
500
500
440
3 500
5 400
5 360
tj. 4 000 - 500
tj. 4 000 + pojistné placené zaměstnavatelem 35 %
tj. 4 000 + pojistné placené zaměstnavatelem 34 %
525
810
804
2 975
2 690
2 756
Příklad 5 Porovnání zdanění příjmu do 5 000,– Kč, ze kterého se neplatí pojistné na veřejnoprávní pojištění v roce 2007, v roce 2008 a v roce 2009. Text
Zdanění r. 2007
Zdanění r. 2008
Zdanění r. 2009
Hrubá měsíční mzda
4 000
4 000
4 000
Samostatný základ daně
4 000
4 000
4 000
Daň zvláštní sazbou 15 %
600
600
600
3 400
3 400
3 400
Zaměstnanci k výplatě
Z uvedeného příkladu vyplývá, že zaměstnanec z příjmu do 5 000,– Kč měsíčně, který nepodléhá odvodům zákonného pojistného, zaplatí v roce 2007, 2008 i v roce 2009 stejnou částku daně.
únor 2009
SUP
Superhrubá mzda
str. 8
Ekonomická charakteristika
Příspěvek zaměstnavatele na zahraniční pojištění zaměstnance
S účinností od zdaňovacího období 2008 musí český daňový rezident, kterému plynou příjmy ze závislé činnosti vykonávané v zahraničí, v daňovém přiznání zvýšit příjmy o částku odpovídající příspěvkům zaměstnavatele do systému povinného zahraničního pojištění. Pro správné stanovení základu daně bude v tomto případě rozhodující existence zahraničního právního předpisu, podle kterého je nutné platit pojistné, které jde k tíži zaměstnavatele. Na základě novely zákona o daních z příjmů je od roku 2009 pro zaměstnavatele postup jednodušší, neboť do základu daně nebude vstupovat skutečně zaplacené pojistné v zahraničí, ale částka odpovídající pojistnému, které by z těchto příjmů bylo hrazeno podle českých předpisů. Příklad 6 Základ daně poplatníka, který vykonává práci na území ČR a současně v Německu, bude v daňovém přiznání vyčíslen následujícím způsobem: Příjmy z ČR...............................................300 000,– Kč
Pojistné hrazené zaměstnavatelem v ČR...102 000,– Kč Příjmy za práci vykonávanou např. v Německu (po přepočtu jednotným kurzem)...............250 000,– Kč
Zvýšené zahraniční pojistné .......................85 000,– Kč
Superhrubá mzda.......................................737 000,– Kč Poznámka:
Pro vyloučení dvojího zdanění poplatník využije v souladu s článkem 23 smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřené mezi ČR a Německem (č. 18/1984 Sb.) metodu vynětí. Po zavedení jednotné sazby daně bude tento způúnor 2009
Superhrubá mzda Ekonomická charakteristika
SUP str. 9
sob zamezení dvojího zdanění pro poplatníka výhodný, neboť bude vyloučeno zvýšení daně formou zvýšené daňové progrese (jak tomu bylo do 31. 12. 2007). V případě, kdy smlouva o zamezení dvojího zdanění stanoví metodu „zápočtu v zahraničí zaplacené daně“, se zvýšení příjmů o povinné zahraniční pojistné placené zaměstnavatelem pravděpodobně projeví zvýšením daňové povinnosti poplatníka. Metoda zápočtu prostého je stanovena např. ve smlouvě, kterou uzavřela ČR se Slovenskou republikou. Zákon o daních z příjmů stanoví následující postup při zaokrouhlování:
Zaokrouhlování
– Daň podle § 16 ZDP je nutné vypočítat ze základu daně zaokrouhleného na celá sta dolů. – Zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti podle ust. § 38h ZDP se vypočítávají ze základu pro výpočet zálohy zaokrouhleného na celé stokoruny nahoru.
– Základ daně pro zvláštní sazbu daně se v souladu s ust. § 36 odst. 3 ZDP zaokrouhluje na celé koruny dolů.
– Od roku 2009 je pro účely stanovení superhrubé mzdy sjednocen způsob zaokrouhlování povinného pojistného. Do konce roku 2008 bylo nutné zaokrouhlovat dle ust. § 46 a) zákona o správě daní a poplatků na dvě platná desetinná místa. Od roku 2009 je stanoveno, že pojistné na sociální i zdravotní pojištění bude pro daňové účely zaokrouhlováno na celé koruny nahoru.
únor 2009
SUP
Superhrubá mzda
str. 10
Ekonomická charakteristika
Srážení záloh na daň V návaznosti na zavedení jednotné sazby daně je v ust. § 38h ZDP odpovídajícím způsobem upraven také postup při srážení záloh na daň a zaměstnavatel nově vypočte ze základu pro výpočet zálohy (zaokrouhleného na celá sta nahoru) zálohu ve výši 15 %. V souladu s ustanovením § 38h ZDP zaměstnavatel vypočte zálohu na daň z příjmů ze závislé činnosti ze základu pro výpočet zálohy, tj. z úhrnu příjmů ze závislé činnosti vyplacených zaměstnanci za kalendářní měsíc zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální a zdravotní pojištění, které je povinen platit zaměstnavatel. Základ daně se nesnižuje o pojistné, které je povinen platit zaměstnanec. Stejně jako do 31. 12. 2007 bude základ pro výpočet zálohy zaokrouhlen na celé stokoruny nahoru.
Maximální vyměřovací základ
únor 2009
Velkou změnou je zavedení maximálního vyměřovacího základu pro zdravotní a sociální pojištění zaměstnanců. Tento limit činí čtyřicetiosminásobek průměrné mzdy v národním hospodářství, který pro rok 2008 činí 48 x 21 560 = 1 034 880,– Kč a pro rok 2009 činí 1 130 640,– Kč. Tato výše je shodná pro zdravotní i sociální pojištění. Do 31. 12. 2007 existoval maximální vyměřovací základ jen pro osoby samostatně výdělečně činné, a to ve výši 486 000,– Kč. Pro zaměstnance maximální vyměřovací základ stanoven nebyl. Tato skutečnost značně zatěžovala zaměstnance s nadprůměrnými příjmy a také jejich zaměstnavatele (poplatníky pojistného), kteří platili pojistné ze součtu vyměřovacích základů bez omezení. U některých zaměstnanců tak byl značný nepoměr mezi jejich platbami pojistného a výší dávek, které čerpali ze sociálního a zdravotního systému.
Superhrubá mzda
SUP
Ekonomická charakteristika
str. 11
Rozhodným obdobím, z něhož se maximální vyměřovací základ zjišťuje, je kalendářní rok. To znamená, že zaměstnanec i zaměstnavatel musí státu nejprve odvést pojistné z maximálního vyměřovacího základu a teprve potom nebude z příjmů zaměstnance pojistné sráženo a odváděno. Postup v případě dosažení maximálního vyměřovacího základu V průběhu kalendářního roku lze realizovat „zastropování“ vždy jen u jednoho zaměstnavatele, u něhož úhrn vyměřovacích základů přesáhne maximum. V případě, že úhrn vyměřovacích základů zaměstnance v průběhu kalendářního roku dosáhne zákonem stanovenou maximální výši, zaměstnavatel nebude z částky nad tuto hranici z příjmů zaměstnance pojistné odvádět.
Dosažení maximálního vyměřovacího základu daně u jednoho zaměstnavatele
Příklad 8 Příklad zdanění příjmů a odvodu pojistného v průběhu roku 2009 zaměstnance s hrubými příjmy 150 000 Kč měsíčně. Vyměřovací Kalendářní Hrubá mzda základ od měsíc v Kč počátku roku v Kč
Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec
150 000 150 000 150 000 150 000 150 000 150 000 150 000
150 000 300 000 450 000 600 000 750 000 900 000 900 000
Pojistné placené zaměstnavatelem 34 % v Kč
Pojistné placené zaměstnancem 11 % v Kč
Základ pro výpočet zálohy na daň v Kč
51 000 51 000 51 000 51 000 51 000 51 000 51 000
16 500 16 500 16 500 16 500 16 500 16 500 16 500
201 000 201 000 201 000 201 000 201 000 201 000 201 000 únor 2009
SUP
Superhrubá mzda
str. 12
Ekonomická charakteristika
Srpen Září Říjen Listopad Prosinec
150 000
1 130 640
27 418
8 871
177 418
z toho: - 80 640- 69 360
tj. 1 050 000 + 80 640
tj. 34 % z částky 80 640
tj. 11 % z částky 80 640
zaokrouhleno 177 500
150 000 150 000 150 000 150 000
0 0 0 0
0 0 0 0
0 0 0 0
150 000 150 000 150 000 150 000
V popisovaném příkladu dojde k zastropování pojistného v srpnu 2009. Za tento měsíc činí vyměřovací základ pouze částka 80 640 [1 130 640 – (7 x 150 000)]. Od září do prosince 2009 se již pojistné neplatí a při zúčtování mzdy za tyto měsíce se nebudou příjmy zaměstnance navyšovat na tzv. superhrubou mzdu. Po dosažení maximálního vyměřovacího základu nebude platit pojistné zaměstnanec ani zaměstnavatel. Od ledna 2010 je však nutné znovu pojistné platit, a to opět až do případného dosažení maximálního vyměřovacího základu. Maximální vyměřovací základ zaměstnance v případě více různých zaměstnavatelů
únor 2009
Jednotliví zaměstnavatelé nemohou v průběhu kalendářního roku vyměřovací základy pro účely posouzení maximálního vyměřovacího základu sčítat. V případě, že by zaměstnanec v jednom roce byl zaměstnán u více zaměstnavatelů a úhrn jeho vyměřovacích základů dosažený u těchto zaměstnavatelů byl vyšší než maximální roční vyměřovací základ, bude moci požádat okresní správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu o vrácení přeplatku na pojistném. Přeplatek na pojistném z titulu stanovení maximálního vyměřovacího základu vrátí OSSZ a zdravotní pojišťovna zaměstnanci jen na základě písemné žádosti doložené potvrzením všech zaměstnavatelů. V tomto potvrzení zaměstnavatel
Superhrubá mzda
SUP
Ekonomická charakteristika
str. 13
písemně potvrdí úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo sraženo pojistné. Potvrzení je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vystavit do osmi dnů od obdržení žádosti. V případě, že zaměstnanec vykonává pro jednoho zaMaximální městnavatele více zaměstnání zakládajících účast na vyměřovací základ pojistném, sleduje zaměstnavatel vyměřovací základy zaměstnance ze všech zaměstnání. V případě, že jejich součet dosáhv případě vztahů ne maximálního vyměřovacího základu, neplatí z všech platných pro jednoho těchto zaměstnání až do konce roku pojistné – vyměřozaměstnavatele vací základ je u tohoto zaměstnance nulový. Od ledna dalšího roku je však nutné opět platit pojistné ze všech souběžných zaměstnání. Příklad 9 Ředitel akciové společnosti je současně také členem představenstva této společnosti. Po celý rok 2009 ředitel bude pobírat měsíčně 80 000,– Kč za práce ředitele a za členství v představenstvu 40 000,– Kč. Zaměstnavatel pro účely maximálního vyměřovacího základu oba příjmy sečte. V tomto případě zaměstnanec dosáhne maximum v říjnu, kdy odvede pojistné jen z částky 50 640,–, tj. [1 130 640 - (9 x 120 000)].
V případě, kdy by ředitel byl členem statutárního orgán jiné společnosti (jiného zaměstnavatele), by byla situace odlišná. Zaměstnanec by musel po skončení roku 2009 získat potvrzení o odvodu pojistného od obou zaměstnavatelů a požádat o přeplatky na pojistném příslušnou pojišťovnu OSSZ.
únor 2009
SUP
Superhrubá mzda
str. 14
Ekonomická charakteristika
Maximální vyměřovací základ v případě souběhu pracovního poměru a podnikání
Maximální vyměřovací základ se uplatní i při souběhu zaměstnanecké činnosti a samostatné výdělečné činnosti. V tomto případě tedy lze slučovat vyměřovací základ ze zaměstnání a ze samostatné výdělečné činnosti. Pokud bude mít zaměstnanec současně s příjmy ze závislé činnosti také příjmy jako OSVČ a úhrn vyměřovacích základů přesáhne maximální vyměřovací základ, sníží se o tuto přesahující částku nejdříve vyměřovací základ OSVČ. Pokud je přesahující částka vyšší než tento vyměřovací základ OSVČ, sníží se o zbytek přesahující částky úhrn vyměřovacích základů zaměstnance. OSVČ dokládá vyměřovací základy ze zaměstnání potvrzením vydaným zaměstnavatelem. Podnikající fyzická osoba není povinna platit zálohy na pojistné, pokud je současně také zaměstnanec a v zaměstnání dosáhla maximální vyměřovací základ. Tuto skutečnost je nutné zdravotním pojišťovnám a OSSZ oznámit a prokázat potvrzením zaměstnavatele. Příklady souběhu příjmů ze závislé činnosti a z podnikání Příklad 10 Jeden z ředitelů organizace XXX současně vykonává vlastní podnikatelskou činnost, kterou zdaňuje podle ust. § 7 ZDP. – Měsíční příjem ředitele činí 150 000,– Kč (150 000 x 12 = 1 800 000). – Vzhledem k tomu, že ředitel organizace již jako zaměstnanec dosáhne maximálního vyměřovacího základu, nebude již jako OSVČ odvádět žádné pojistné.
únor 2009
Superhrubá mzda
SUP
Ekonomická charakteristika
str. 15
Příklad 11 Zaměstnanec organizace YYY současně vykonává vlastní podnikatelskou činnost, kterou zdaňuje podle ust. § 7 ZDP. – Měsíční příjem zaměstnance činí 50 000 Kč (12 x 50 000 = 600 000). – Příjmy z podnikatelské činnosti 3 600 000 Kč, výdaje z podnikatelské činnosti 2 200 000 Kč. Rozdíl 1 400 000 Kč → 50 % = 700 000 Kč. Vyměřovací základ ze závislé činnosti......600 000,– Kč
Vyměřovací základ z podnikání.................700 000,– Kč
Celkem....................................................1 300 000,– Kč Maximální vyměřovací základ................1 130 640,– Kč
Vzhledem ke skutečnosti, že úhrn vyměřovacích základů přesáhne maximální vyměřovací základ, sníží se o přesahující částku ve výši 169 360,– Kč vyměřovací základ OSVČ (1 300 000 - 1 130 640). Příklad 12 Na příkladu si znázorníme roční daňovou úsporu zaměstnance s nadprůměrnými příjmy.
únor 2009
SUP
Superhrubá mzda
str. 16
Ekonomická charakteristika
Text Roční zdanitelný příjem Pojistné placené zaměstnancem Pojistné placené zaměstnavatelem
rok 2009 3 000 000 124 371 tj. 11 % z 1 130 640
384 418 tj. 34 % z 1 130 640
3 384 500
Zaokrouhlený základ daně
tj. 3 000 000 + 384 418
Daň
507 675
Sleva na poplatníka
24 840
Daň po slevě
482 835
Čistý příjem
2 392 794
Text Mzdové náklady
rok 2007 3 000 000
rok 2007 3 000 000
rok 2009 3 000 000
Zákonné pojistné hrazené zaměstnavatelem Zákonné pojistné hrazené zaměstnancem
1 050 000
362 208
384 418
375 000
129 360
124 371
Jak již bylo uvedeno, posuzuje se strop pro placení pojistného za kalendářní rok a z toho vyplývá, že pojistné nebude odváděno v okamžiku, kdy na pojistném bude odvedeno: – za zaměstnavatele cca 384 tis. Kč (34 % z částky 1 130 640 Kč), – za zaměstnance cca 124 tis. Kč (11 % z částky 1 130 640 Kč).
únor 2009
Superhrubá mzda
SUP
Ekonomická charakteristika
str. 17
Na maximální vyměřovací základ „dosáhnou“ zaměstnanci s příjmy vyššími než 95 tisíc měsíčně. Např. zaměstnanec s příjmy 100 tisíc korun měsíčně se „úlevy“ dočká až v listopadu, zaměstnanci s příjmy 200 tisíc v červnu.
Po dosažení maximálního vyměřovacího základu dojde také ke snížení daňové povinnosti zaměstnance, neboť jeho příjem nebude pro účely zdaňování zvýšen o pojistné placené zaměstnavatelem. U zaměstnanců s nadprůměrnými příjmy se tak plně projeví výhoda jednotné sazby daně ve výši 15 %. Vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné Maximální vyměřovací základ podnikajících fyzických osob bude stejný jako u zaměstnanců, tj. ve výši 1 130 640,– Kč. To představuje značné navýšení, protože v roce 2007 byl pro osoby samostatně výdělečně činné stanoven maximální vyměřovací základ ve výši 486 000,– Kč. Zvýšení slev na dani a daňového zvýhodnění na děti Od 1. 1. 2008 se v ust. § 35ba ZDP nově zvyšují částky uplatňované fyzickými osobami pro snížení zálohy na daň, viz porovnání roku 2007 a roku 2008 v následující tabulce:
únor 2009
SUP
Superhrubá mzda
str. 18
Ekonomická charakteristika
Tabulka 1 – S levy na dani Rok 2009 Na poplatníka o částku 24 840,– Kč. Na vyživovanou manželku o částku 24 840,– Kč. Je-li manželka držitelka průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka 24 840,– na dvojnásobek. Limit příjmů, které si vyživovaná manželka může vydělat, se zvyšuje z částky 38 040,– Kč na 68 000,– Kč. Pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod, o částku 2 520,– Kč. Pobírá-li poplatník plný invalidní důchod, o částku 5 040,– Kč. Je-li poplatník držitelem ZTP/P, o částku 16 140,– Kč. Pokud se poplatník soustavně připravuje na budoucí povolání studiem, o částku 4 020,– Kč. Od 1. 1. 2008 byla zrušena právní úprava, podle které nemohla být snížena záloha na daň starobního důchodce o základní slevu na poplatníka, pokud jeho starobní důchod činil více jak 38 040,– Kč ročně. V důsledku této změny může být snížena záloha na daň poplatníka – uživatele starobního důchodu o částku 24 840,– Kč ročně, tedy stejně jako u osoby v produktivním věku.
V souladu s ustanovením § 35c měl poplatník do konce roku 2007 nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti o částku 6 000,– Kč ročně. Od 1. 1. 2008 má poplatník nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti o částku 10 680,– Kč ročně. Je-li dítě je držitelem průkazu ZTP/P, je daňové zvýhodnění zvýšeno z částky 12 000,– Kč na 21 360,– Kč.
únor 2009
Superhrubá mzda
SUP
Ekonomická charakteristika
str. 19
Právní úprava • Zákon 262/2006 Sb., zákoník práce • Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti – § 15a maximální vyměřovací základ – § 5 odst. 1 nová definice „zúčtovatelného příjmu“ • Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění – § 3 odst. 15 a 16 maximální vyměřovací základ – § 3 odst. 1 vyměřovací základ – Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů – § 6 příjmy ze závislé činnosti – § 24 daňově účinné náklady – § 25 daňově neúčinné náklady – § 35ba slevy na dani – § 35c daňové zvýhodnění na vyživované dítě • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví – § 11 účetní doklady
únor 2009
SUP
Superhrubá mzda
str. 20
Ekonomická charakteristika
únor 2009
Superhrubá mzda
SUP
Účetní postupy
str. 21
Základní účetní postupy Účtování územních samosprávných celků, příspěvkových organizací, státních fondů a organizačních složek státu se řídí zákonem o účetnictví č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Některá ustanovení zákona o účetnictví se provádějí vyhláškou č. 505/2002 Sb. Ve Finančním zpravodaji č. 11-12/2003 byly zveřejněny České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 505/2002 Sb.
Při účtování o popisované problematice budeme postupovat v souladu s postupy uvedenými v níže vypsaných českých účetních standardech (ČÚS): – ČÚS 516 – Zúčtovací vztahy, – ČÚS 517 – Vztahy ke státnímu rozpočtu, k rozpočtu územních samosprávních celků, k rozpočtu organizačních složek státu a rozpočtové a ostatní finanční účty, – ČÚS 518 – Náklady organizačních složek státu, státních fondů a územních samosprávných celků, – ČÚS 519 – Náklady organizačních složek státu, územních samosprávních celků a příspěvkových organizací.
Při účtování o popisované problematice bude účetní jednotka účtovat zejména na následující účty: – 335 – Pohledávky za zaměstnanci – 331 – Zaměstnanci – 333 – Ostatní závazky vůči zaměstnanci – 336 – Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění – 342 – Ostatní přímé daně – 241 – Běžný účet
únor 2009
SUP
Superhrubá mzda
str. 22
Účetní postupy
– 261 – Pokladna – 521 – Mzdové náklady – 524 – Zákonné sociální pojištění Č. Text 1. Hrubá mzda zaměstnanců 2. Pojistné na sociální zabezpečení placené zaměstnancem 3. Zdravotní pojištění placené zaměstnancem 4. Záloha na daň z příjmů zaměstnance 5. Vyplacení mzdy zaměstnanci 6. Pojistné na sociální zabezpečení placené zaměstnavatelem 7. Pojistné na všeobecné zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem 8. Úhrada z běžného účtu: – finančnímu úřadu – zdravotní pojišťovně – OSSZ
MD 521 331
DAL 331 336 AE
331 331 331 524 AE
336 AE 342 AE 241 336 AE
524 AE
336 AE 241
342 336 AE 336 AE
Analytická evidence Ke všem účtům doporučuji vést analytickou evidenci. Účet 335 – Pohledávky za zaměstnanci můžeme analyticky rozčleňovat podle jednotlivých zaměstnanců, účet 333 – Ostatní závazky vůči zaměstnanci podle jednotlivých závazků nebo podle zaměstnanců. Účet 261 – Pokladna můžeme členit podle jednotlivých měn a také podle hmotně odpovědných osob, účet 241 – Běžný účet podle jednotlivých peněžních ústavů, u kterých je účet zřízen. Nákladové a výnosové účty členíme podle jednotlivých druhů nákladů a výnosů a také pro daňové účely. ÚJ si vnitřním předpisem sama určí, které účty únor 2009
Superhrubá mzda
SUP
Účetní postupy
str. 23
budou vedeny analyticky při současném respektování schválených ČÚS.
Účetní doklady Účetní doklady musí být tvořeny v souladu s vnitřním předpisem a zákonem o účetnictví. Pokud doklad neobsahuje uvedené náležitosti – nelze jej považovat za účetní doklad. Podkladem pro účtování bude mzdová evidence vedená v souladu s platnými právními předpisy. O příjmech a výdajích v hotovosti bude účtováno na základě příjmových a výdajových pokladních dokladů, o příjmech a výdajích uskutečněných převodem z účtu organizace bude účtováno na základě jednotlivých výpisů z účtu.
1
100 2 500
Daňové hledisko – Zdaňování z hlediska zaměstnance. Mzdové náklady zaúčtuje zaměstnavatel do daňově účinných nákladů. Rozšíření základu daně o pojistné placené za zaměstnance zaměstnavatelem (princip superhrubé mzdy) nemá vliv na daňový základ zaměstnavatele. – Zdaňování zaměstnance. Dani ze závislé činnosti podléhají hrubé příjmy zaměstnance zvýšené o pojistné, které je za něj povinen platit zaměstnavatel. V případě, že zaměstnanec dosáhne maximální vyměřovací základ, nebude u něj od tohoto okamžiku uplatňován princip superhrubé mzdy.
Nejčastější chyby Nový způsob zdaňování zaměstnanců se uplatní až od roku 2008, nejsou tedy žádné zkušenosti s nejčastějšími chybami. Podle dotazů účetních a ostatních ekonomicúnor 2009
SUP
Superhrubá mzda
str. 24
Účetní postupy
kých pracovníků se dá předpokládat chybování v následujících oblastech:
– Jak již bylo uvedeno, je nutné u poplatníka, na kterého se vztahuje povinné zahraniční pojistné, zvýšit příjmy ze závislé činnosti o částku odpovídající tomuto zahraničnímu pojistnému, které platí za zaměstnance zaměstnavatel. V praxi se může stát, že si účetní neuvědomí, že je nutné zvýšit zdanitelný příjem zaměstnance také v případě tzv. mezinárodního pronájmu pracovní síly podle ust. § 6 odst. 2 ZDP. – Od roku 2008 by zaměstnavatel neměl opomíjet, že v důsledku změny zákonů o veřejnoprávním pojistném bude do vyměřovacího základu zaměstnance vstupovat také nepeněžní příjem ve výši 1% vstupní ceny motorového vozidla poskytnutého zaměstnanci pro soukromé využití. Následně je nutné o toto pojistné zvýšit zdanitelné příjmy zaměstnance (superhrubá mzda). Autorka: Jaroslava Pfeilerová
únor 2009
