*Arabic |
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
Obsah: 1.
Představení pořizovatele Strategie
4
2.
Analýza území MAS
5
2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 2.7
Geografické vymezení oblasti Sociální, kulturně–historické a ekonomické souvislosti Charakteristika životního prostředí Obyvatelstvo Zaměstnanost Zdravotnictví a sociální služby Zdůvodnění jednotného charakteru území
5 7 16 21 25 27 27
3.
Shrnutí dosud uplatňovaných politik
29
3.1
29
3.4
Popis národních politik nebo politik na úrovni EU dosud uplatňovaných na území mikroregionu Existující rozvojové programy a rozvojové strategie mikroregionu
4.
Podněty a strategie územního rozvoje
38
4.1 4.2
Podněty pro rozvoj mikroregionu SWOT analýza
38 40
5.
Popis strategie
45
5.1 5.2 5.3
Základní strategické linie pro územní rozvoj MAS Strategie na léta 2008 – 2013 Zdůvodnění pilotní povahy Strategie
45 48 51
6.
Fiche
54
7.
Partnerství MAS
62
7.1 7.2 7.3 7.4
62 63 65 66
7.6 7.7
Seznam členů MAS Popis účasti jednotlivých subjektů při přípravě Strategie Úloha a zodpovědnost jednotlivých subjektů při zpracování a realizaci Strategie Míra aktivního zapojení a podněty jednotlivých partnerů při sdružování MAS a při zpracování Strategie Sdílení principů a cílů definovaných ve Strategii pro roky 2006 – 2007 jednotlivými partnery Vývoj spolupráce v budoucím období Účast a informovanost obyvatelstva
8.
Organizace MAS
68
9.
Administrativní postupy
71
9.1 9.2 9.3 9.4
Propagace strategie a postup při vyhlášení příjmů žádostí Informování konečných příjemců o možnosti předkládání dílčích projektů Způsob školení samotných předkladatelů projektů Administrativní postup, hodnocení a výběr žádostí a projektů
71 71 72 72
7.5
33
66 66 66
2 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
9.5
72
9.6 9.7
Zaměstnanci MAS nebo osoby, které se budou podílet na příjmu a hodnocení žádostí a jejich funkce v procesu přijímání žádostí Administrace při realizaci vybraných projektů Monitoring, hodnocení a kontrola pro účely MAS
10.
Rozčlenění ve vztahu k ostatním politikám uplatněným v území
74
10.1 10.2 10.3 10.4
Spojitost s ostatními strategiemi a koncepcemi Spojitost s ostatními územními aktivitami Spolupráce s organizacemi, které nejsou členy MAS SZK Územní struktury a programy
74 76 76 76
11.
Závěr
77
12.
Seznam příloh
77
72 73
3 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
1. Představení pořizovatele Strategie Strategický plán Místní Akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2006 – 2007 (dále jen Strategie) je zpracován pro území sdružené v mikroregionu Západní Krušnohoří, ve kterém působí stejnojmenné občanské sdružení – Sdružení Západní Krušnohoří se sídlem ve Vejprtech. Identifikace pořizovatele: Přesný název MAS: Sídlo MAS: Statutární zástupce: Právní forma MAS: IČO: Kraj: Region NUTS II:
Místní akční skupina Sdružení Západní Krušnohoří Máchova 31/15, 431 91 Vejprty Hana Dufková Občanské sdružení 2699935 Ústecký Severozápad
Sdružení je dobrovolným, nezávislým, nevládním, neziskovým sdružením občanů a právnických osob, které spojuje zájem na dalším rozvoji mikroregionu Západní Krušnohoří. Za tímto účelem plní sdružení zároveň funkci tzv. Místní akční skupiny. Mezi základní formy činnosti sdružení patří:
Koordinace rozvoje mikroregionu Západní Krušnohoří ve všech oblastech Rozvoj a propagace mikroregionu Západní Krušnohoří a jeho turistického potenciálu Vytváření nových forem a možností ekonomického a turistického využití krajiny Ochrana obrazu krajiny, sídel a jejich hodnot jako jediného základního prostředku pro rozvoj turistického ruchu Podpora multifunkčního zemědělství a ochrana životního prostředí Služby při financování projektů k rozvoji mikroregionu Západní Krušnohoří. Příprava informační databanky ke shromažďování informací prospěšných k rozvoji mikroregionu Západní Krušnohoří. Tvorba informační databanky ke shromáždění informací prospěšných k rozvoji mikroregionu Západní Krušnohoří Součinnost se zahraničními subjekty majícími vztah k mikroregionu Západní Krušnohoří Příprava informačních a metodických materiálů a školních pomůcek Výchova, vzdělávání a informování dětí a mládeže Spolupráce na rozvoji lidských zdrojů Zajišťování osvěty a vzdělanosti lidského potenciálu kraje Provoz IC – koordinace a rozvoj Komunikace s orgány státní správy a samosprávy při spolupráci na rozvoji mikroregionu Západní Krušnohoří
Tyto formy činnosti slouží k zajištění základních cílů činnosti sdružení, kterými jsou zlepšování kvality života, životní úrovně a životního prostředí v mikroregionu Západní Krušnohoří. Zpracovatel Strategie: Sdružení Západní Krušnohoří - kolektiv Hlavní řešitel a zpracovatel projektu: Hana Dufková Na zpracování se dále podíleli:
Mgr. Jan Kučera Ing. Petr Šmíd Ing. Jaroslav Brožka Adolf Loos Michal Tarant
Antonín Budaj Bc. Kateřina Černá Martin Černý Růžena Grimmová
4 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
2. Analýza území MAS 2.1 Geografické vymezení oblasti Hranice mikroregionu kopírují na západě hranice původního okresu Chomutov a zároveň státní hranice se SRN, na severu i východě kopírují hranice původního okresu Chomutov s tím, že zde připojily obce Nová Ves v Horách a Hora Svaté Kateřiny patřící do původního okresu Most. Na jihu je mikroregion Západní Krušnohoří ohraničen územím mikroregionů Koridor a Údlicko. Administrativně je oblast vymezena jako 31 obcí a měst - Bílence, Blatno, Boleboř, Černovice, Droužkovice, Hora Svatého Šebestiána, Hora Svaté Kateřiny, Hrušovany, Jirkov, Kalek, Klášterec nad Ohří, Kovářská, Kryštofovy Hamry, Křimov, Loučná, Málkov, Měděnec, Místo, Nezabylice, Nová Ves v Horách, Okounov, Otvice, Spořice, Strupčice, Údlice, Vejprty, Vrskmaň, Všehrdy, Všestudy, Výsluní a Vysoká Pec. Podle sčítání lidu k 31. 3. 2001 žilo na území mikroregionu o rozloze 646 ha 5 0514 obyvatel. Hustota osídlení je 78,18 obyvatele/km2. Území mikroregionu spadá do dvou správních obvodů obcí s rozšířenou působností - Chomutova a Kadaně. Správní obvod CHOMUTOV Správní obvod obce s rozšířenou působností Chomutov svou rozlohou 486 km2 zaujímá 9,1 % rozlohy Ústeckého kraje, je tak druhým největším správním obvodem v kraji. Převážná většina obyvatel žije ve městech Chomutov a Jirkov. Sousedí se správními obvody Kadaň, Litvínov, Most a Žatec, na severozápadě hraničí se Spolkovou republikou Německo, kam vede hraniční přechod Hora sv. Šebestiána – Rietzenhain. Severozápad území je tvořen Krušnými horami, kde nejvyšším vrcholem správního obvodu je Mezihořský vrch s výškou 916 metrů nad mořem. Krušné hory jsou zalesněny převážně smrkovou monokulturou, nachází se zde množství chráněných území, například národní přírodní rezervace Novodomské rašeliniště nedaleko Kalku, národní rezervace Jezerka u Vysoké Pece nebo přírodní rezervace Na loučkách. Podhůří je poznamenáno povrchovou těžbou uhlí. Nejníže položeným místem správního obvodu je údolí řeky Ohře (230 m n. m.), která tvoří jižní hranici správního obvodu. Na území tohoto správního obvodu nejsou zapsána žádná sídla na seznam vesnických památkových zón ani rezervací. Historické jádro města Chomutova bylo pro své památkové hodnoty prohlášeno městskou památkovou zónou. Mezi atraktivní památky této oblasti patří například raně barokní zámek Červený Hrádek se zajímavými interiéry a galerií nedaleko Jirkova. Pozoruhodnou památkou oblasti je pseudorománský kostel sv. Václava ve Výsluní nebo barokní kostel Nejsvětější Trojice v Místě. Chomutovsko je průmyslovou oblastí s železářskými, uhelnými a energetickými společnostmi. Sídlem správního obvodu obce s rozšířenou působností je město Chomutov. Druhým městem správního obvodu je Jirkov. Počátek tohoto města je datován do poslední třetiny 13. století. Dominantou Jirkova je městská věž s vyhlídkou, která je součástí děkanského kostela sv. Jiljí. K mikroregionu Západní Krušnohoří náleží všechny obce správního obvodu Chomutov, mimo města Chomutov pro jeho velikost.
5 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
Správní obvod KADAŇ Správní obvod obce s rozšířenou působností Kadaň je pátým největším správním obvodem, má rozlohu 449 km2, což představuje 8,4 % rozlohy Ústeckého kraje. Obyvatelstvo žije v menších obcích, celkem obvod zahrnuje 19 obcí, z toho jsou tři města. Centrem osídlení je Kadaň a Klášterec nad Ohří, obě města mají do dvaceti tisíc obyvatel. Správní obvod sousedí se správními obvody Chomutov a Žatec, svou západní až jihozápadní hranicí přiléhá ke Karlovarskému kraji. Přirozenou hranici se Spolkovou republikou Německo tvoří masiv Krušných hor. Cestu do sousední SRN umožňuje hraniční přechod Vejprty – Bärenstein. Pohoří Krušných hor stoupá do své maximální výše v místech, kde se stýkají tři hranice - našeho kraje, Karlovarského a státní hranice s Německem. Nejvyšší vrchol Krušných hor, Klínovec, leží v těsné blízkosti hranice v sousedním kraji Karlovarském, nedaleko něj se nachází nejvyšší vrchol kadaňského správního obvodu Macecha (1 113 m n. m.). Vysoko v horách se nalézá i třetí město správního obvodu, Vejprty. Nedaleko nich u obce Kryštofovy Hamry se nachází vodní nádrž Přísečnice, která je zdrojem pitné vody. Prostory v blízkosti nádrže a hráz jsou trvale uzavřeny i pro pěší. Nedaleko Měděnce leží vzácný skalní útvar zvaný Sfingy, který vznikl mrazovým zvětráváním ruly. Další lokalitou je tabulová stolová hora Úhošť nedaleko Kadaně, vysoká 592 metrů, která je součástí Doupovských hor. Je považována za legendární slovanské hradiště a vede tudy naučná stezka. Nejvydatnějším tokem, který protéká správním obvodem, je řeka Ohře, na níž byla vybudována rozlehlá vodní nádrž Nechranice využívaná pro vodní sporty a rekreaci. Tento správní obvod leží na území podkrušnohorské hnědouhelné pánve, důležitou roli zde hraje energetika, strojírenství a těžba uhlí. Sídlem správního obvodu je město Kadaň. Druhým větším sídlem tohoto obvodu je Klášterec nad Ohří. Ve městě založil v roce 1794 J. M. Weber manufakturu na porcelán. Roku 1820 továrnu převzala rodina Thunů, od té doby nesou všechny výrobky značku Thun. Jádro tohoto města je městskou památkovou zónou. Do mikroregionu Západní Krušnohoří nepřináleží obce správního obvodu Kadaň, které jsou součástí mikroregionů (svazků obcí) Nechranicko a Radonicko. Takto definované území mikroregionu Západní Krušnohoří nepovažujeme za konečné a přístup pro další obce je i nadále otevřený (předpokládáme přistoupení obcí Perštejn, Domašín, Brandov). Mikroregion leží na rozhraní dvou středoevropských zemí – České republiky a Německa. Po roce 1989 je patrná snaha příslušných pohraničních území o přerušení násilné izolace a obnovení historicky významné přeshraniční spolupráce se sousedními obcemi na německé straně. Mikroregion Západní Krušnohoří je součástí NUTS II Severozápad.
6 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
Mapa mikroregionu Západní Krušnohoří
2.2 Sociální, kulturně - historické a ekonomické souvislosti Historie Podle významných a velice cenných archeologických nálezů se předpokládá osídlení některých území současného mikroregionu již v době pravěké (Klášterec nad Ohří, Strupčice) a v mladší době kamenné před více než 5000 lety (Droužkovice). Další osady vznikaly na přelomu našeho tisíciletí (např. Údlice). Jednalo se již o slovanské osady. První písemné zmínky o sídelních útvarech na území mikroregionu jsou z roku 1175, kde je zmiňována osada na území dnešních Sušan (osada Strupčic), následují zmínky z roku 1203 o další osadě Strupčic – Hošnicích. Do doby let 1150 – 1250 spadá vznik samotného Klášterce nad Ohří, který se váže na malý klášter vybudovaný zde postoloprtskými benediktýny. Další z nejstarších obcí mikroregionu jsou Hrušovany, k nimž se váže první zmínka v roce 1266, následují první zmínky o Černovicích (1281), Otvicích (1295) i o Jirkově, dál pak o Málkově z počátku 14. století, Boleboři z poloviny 14. století. Území bylo zasaženo husitskými válkami, např. Hora Svatého Šebestiána byla v letech 1437 – 1438 zcela zničena. Obléhání husitských vojsk byl uchráněn Jirkov, který podle pověsti uchránila mlha. Již v roce 1480 působil v Jirkově pivovar. V 16. století Jirkov velmi dobře prosperoval díky šlechtickým rodům, které jej měly v držení. Působilo tu v té době již 6 cechů, těžila se kamencová ruda, už roku 1597 měl Jirkov vodovod. Od roku 1544 zde působil Střelecký spolek. V letech 1555 – 1595 vznikl 7 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
pod Jirkovem systém podzemních chodeb, později využívaný jako pivovarská sklepení, který se dochoval dodnes. V roce 1520 se poprvé objevuje znak Klášterce nad Ohří, i když je záhadou, kdo a kdy jej městu udělil. V roce 1523 byl založen první cech řemeslníků v Klášterci nad Ohří, v té době byl také postaven na levém břehu Ohře výstavný panský dům, který se stal základem dnešního zámku. Až do doby třicetileté války v letech 1618 – 1648 žilo ve zdejším kraji slovanské obyvatelstvo. Třicetiletá válka kraj hluboce zasáhla, znamenala naprostou katastrofu. Lidé trpěli hladem a zimou, na celý kraj dolehla bída. Po jejím skončení se lidé začali intenzivně věnovat chovu dobytka, ovcí, koz a prasat. Po bitvě na Bílé hoře ztratil Jirkov téměř veškerá práva a stejně jako ostatní obce byl i on mnohokrát vypleněn vojsky všech armád třicetileté války. Zničený Červený Hrádek byl přebudován na jednopatrový barokní zámek se zámeckou kaplí. V roce 1623 získal Klášterec nad Ohří Kryštof Šimon z Thunu. V roce 1639 císařští vojáci, ve snaze vypudit Švédy, zapálili klášterecký zámek a požár nakonec zachvátil celé městečko. V té době tvořilo kláštereckou farnost 16 obcí s filiálními kostely v Petlerech a v Mikulovicích, v 17. století se zde dařilo řemeslníkům – cihlář, jirchář, lazebník, koželuh, bečváři, provazník, mandlíř, tesaři, tkadlec, ševci, sklenář, pekař, mydlář, sládci, kováři, řezníci, krejčí. Dále bylo v té době v Klášterci 42 právovarečných měšťanů, k jejichž vlastnictví domu bylo vázáno právo vařit pivo. V roce 1665 byla v Klášterci zahájena stavba farního kostela, aby v roce 1670 byl zasvěcen Nejsvětější trojici. V roce 1627 byl vydán v Hoře Sv. Šebestiána první cechovní řád pro zdejší koláře, zámečníky a kováře, následně zde byl v roce 1658 vydán cechovní řád pro bednáře a truhláře a dál v roce 1667 pro pláteníky. V té době se rozvíjely i další obce – Kalek, Boleboř. Obyvatelé se živili chovem dobytka, výrobou šindelů a sudů. V polovině 18. století se např. v Loučné, která v té době byla již městem, výborně dařilo řemeslům. Město vlastnilo několik výtažních rybníků, pivovar a tři mlýny. V roce 1769 zde byla založena továrna na stuhy a postavena velká sladovna. V roce 1748 byl v Kalku opět uveden do provozu hamr. V polovině 18. století, r. 1755, byla přenesena hrdelní soudní pravomoc zdejší vrchnosti na soudy v krajských a vybraných městech. V Droužkovicích vychází listina svobod (1751), která zaručovala svobodné užívání cest, právo pastvy dobytka pod a nad vsí, právo využívání pole k obecnému užitku a umožňovala Droužkovickým svobodně lovit v potoce. V Otvicích byla založena jezuity škola (1760). Koncem 18. století byla v Klášterci již textilní manufaktura a provoz zahájila Weberova porcelánka. V letech 1756 – 1763 zasáhla kraj sedmiletá válka, která měla opět katastrofální následky. Nájezdy pruských vojsk trpěl celý kraj. Krušné hory postihla v letech 1770 – 1771 bída, podniky neprosperovaly, v kraji vládl hlad, přidal se tyfus. Řada lidí hladem zemřela. V roce 1771 byla v Kalku přebudována neprosperující železárna na velký podnik, prodávající své výrobky až do Prahy. V okolí navázala také výroba hřebíků, byla tu založena výroba hraček a dřevěného zboží, od roku 1784 zde fungovala dřevosoustružnická továrna. Koncem 18. století již měl Kalek 2 vysoké pece, 3 válcovny tyčí a hamr na nářadí. V Loučné byl v provozu také místní hamr a puškařská dílna. V roce 1773 byla v Blatně otevřena první lesnická škola v Rakousku – Uhersku. Od roku 1832 byla podřízena továrně v Kalku železárna v Kovářské a v roce 1834 byla postavena silnice z Kovářské do Přísečnice a dál do Kalku. Chod provozu obce Kalek byl podřízen provozu železárny a místní obyvatelé se téměř neživili zemědělstvím. V roce 1879 byl v Hoře Sv. Šebestiána otevřen soukromý dětský domov, v r. 1880 v Loučné otevřena pobočka pražské výrobny rukavic. V polovině 19. století nastal na Chomutovsku velký průmyslový rozmach spojený s rozvojem těžby uhlí. Jen na katastru obce Droužkovice byly vybudovány dvě železniční tratě a nádraží Černovice na vejprtské trati. V Droužkovicích byl roce 1873 založen Spolek dobrovolných hasičů. Významným 8 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
bylo stále zemědělství. V Klášterci byl roku 1884 zrenovován kostel Nejsvětější trojice, v roce 1885 byl následně poprvé rozšířen zdejší hřbitov. Roku 1883 byl objeven pramen minerální vody a vznikla tak stáčírna klášterecké kyselky, 1887 byla otevřena spořitelna, od roku 1890 existovalo v Klášterci jedno společenstvo řemeslníků. Jirkov měl již v roce 1854 poštovní úřad, v roce 1869 zde působila spořitelna, r. 1874 zde vznikl hasičský spolek, který působí dodnes. Roku 1911 bylo město napojeno na el. síť. Koncem 19. a začátkem 20. století se do obcí a měst začala zavádět elektrická energie, v Loučné byl uveden r. 1890 do provozu parní stroj jako pohon šicích strojů, který byl prvním v celém Rakousku – Uhersku. Zde a také na celých horách začínají paličkovat krajky, byla v provozu výrobna mýdla a mýdlového prášku, drátovna, poštovní a telegrafický úřad, činných bylo 7 místních spolků. V té době dochází k rozvoji měst a obcí – např. v roce 1895 byla na Hoře Svatého Šebestiána otevřena městská spořitelna, v roce 1898 vybudována kanalizace. V roce 1882 zde vznikl hasičský sbor. V roce 1905 byl v Blatně vybudován vodovod. El. energie byla zavedena v Málkově v roce 1921 a v Blatně v roce 1922. Koncem 19. století vznikla kolem Strupčic řada cihelen – to mělo za následek růst poptávky po uhlí, v roce 1888 byl otevřen důl Anna. Kromě cihel se vyráběly střešní tašky, různé tvarovky, drenážní roury, dlaždice a dlažba. V Jirkově působil od počátku 20. až do poloviny 30. let proslulý cirkus Kludský. Klášterec nad Ohří se dočkal počátku zavádění elektřiny až v roce 1920. V té době byly také obnoveny trhy, v roce 1921 byl povolen dobytčí trh, roku 1924 povolen prasečí trh a v roce 1925 povolen koňský trh. Jako majitelé zdejších panství jsou postupně uváděni: Řád německých rytířů v Chomutově, Linhart Štampach ze Štampachu, Bohuslav Felix z Lobkovic a Hasištejna, Bohuslav Jáchym z Hasištejna, Jiří Popel z Lobkovic, Ferdinand Maxmilián Hrzán z Harasova, Jindřich František z Rottenhahnu a Jiří Buquoy, Jindřich z Auesperku, Šumburkové, Vilém z Ilburka, Fictumové, Dětřichové, Thunové, Šlikové, Martinicové, Mikuláš Chlup, Petr Velemyský z Velemyšlevi, Vít z Hartenberku a Doupovci z Doupova. V polovině roku 1938 byli přesunuti příslušníci praporu Stráže obrany státu z Kadaně do Načetína. Následovala Mnichovská zrada a po ní obsazení Sudet německou armádou. Po válce byla většina německého obyvatelstva z celé oblasti odsunuta, čímž došlo prakticky k vylidnění obcí, které již nebyly nikdy zcela dosídleny. Výjimku tvořily Spořice, kde na rozdíl od ostatních obcí nedošlo k příliš podstatnému poklesu počtu obyvatel. Po válce patřily obce a města mikroregionu do okresu Chomutov (s výjimkou města Vejprty, které patřilo ke Karlovarskému okresu a teprve později bylo přičleněno k okresu chomutovskému). Obce Hora Sv. Kateřiny a Nové Ves v Horách patřily do okresu mosteckého. Pro území mikroregionu byla charakteristická jednak důlní činnost, která značně ovlivňovala směr rozvoje obcí, a s ní spojená výstavba tepelných elektráren. Obyvatelé obcí nacházeli zaměstnání zejména v těchto velkých průmyslových podnicích, které také měly velký vliv na kvalitu životního prostředí v oblasti a svým působením významně zasáhly i horskou oblast mikroregionu. V horských obcích byly po válce zrušeny téměř všechny tradiční výroby (textilní výroba, punčochářská výroba, krajkářství, výroba prýmků, výroba dřevěných hraček), byly zde vytvářeny provozovny tzv. Okresních průmyslových podniků, kde byla zaváděna drobná kovovýroba. Část obyvatel z horských obcí dojížděla za prací na elektrárny a doly, část se věnovala zemědělství. V 9 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
oblasti mikroregionu působily až na malé výjimky většinou státní statky, a to v souvislosti s odlivem původního německého obyvatelstva po válce. Mikroregion je vzhledem ke své geografické poloze ochuzen o stálé obyvatelstvo a starousedlíky, obyvatelstvo nemá historickou kontinuitu a z historického hlediska převládá obyvatelstvo přistěhovalé v rámci dosídlování pohraničí po válce. Kromě českých obyvatel z vnitrozemí bylo území dosídlováno také repatriovanými volyňskými Čechy a kvalitu přistěhovalých obyvatel také ovlivnila skutečnost potřeby zaměstnání velkého množství dělníků, mnohdy nekvalifikovaných, v dolech a na elektrárnách, i různé podpory, které motivovaly městské a obecní národní výbory k nesouvislým přísunům Romů, zejména ze Slovenska. Předválečné lidnatosti se už na celém území nepodařilo dosáhnout. Vzhledem k trvalému osídlení regionu prakticky nepřetržitě od neolitu až do dneška je možné zde narazit na množství památek z různých historických období. Především v minulých desetiletích se při velkoplošných skrývkách nadložních vrstev při těžbě hnědého uhlí velmi často objevovaly cenné archeologické, ale i paleontologické nálezy. Velkoplošnou extenzívní těžbou nerostů byl však do značné míry narušen původní charakter krajinného rázu regionu. Některá místa ztratila svoji krajinnou paměť. Z následných historických období se lze setkat jak se zříceninami feudálních hradních sídel, tak i s řadou zámků a zámečků, z nich ty nejvýznamnější (např. zámek v Klášterci nad Ohří nebo v Červeném Hrádku u Jirkova) jsou přístupné veřejnosti. Součástí historické kulturní krajiny Krušnohoří jsou od dob raného středověku také sakrální stavby, které často vytvářejí důležité krajinotvorné dominanty. Bohužel řada z nich není stále v uspokojujícím stavu. Nutno ocenit přístup některých občanských sdružení, které i za ztížených podmínek usilují o jejich záchranu - příkladem může být nadace pro záchranu kostela sv. Václava ve Výsluní. Neméně cennou část památkového fondu představují historická města, plošně památkově chráněna jako městské památkové zóny - příkladem je historická část města Klášterec nad Ohří, postupně obnovovaná do původní krásy. Důležitým, i když dosud často opomíjeným, ale právě z hlediska historického vývoje uváděného území velmi významným druhem, jsou památky vývoje vědy a techniky, které jako svědkové důležitého průmyslového rozvoje od 2.pol. 19. stol. si zaslouží uchovat a hlavně nalézt nové využití, vhodně propojené s místními podnikatelskými aktivitami. Příkladem mohou být různé historické provozy textilek, pivovarů, městských elektráren, skláren apod., často s architektonicky velmi hodnotným řešením jednotlivých staveb. Ani různé vysídlovací procesy po roce 1945 neochudily oblast Krušných hor o řadu typických představitelů převážně hrázděných lidových staveb, dochovaných do současnosti hlavně zásluhou soustavné péče chalupářů.
Doprava Pro horskou oblast mikroregionu není situace v dopravní obslužnosti dobrá a vyhovující. Pro automobilovou dopravu Vejprty a okolí spojují s nížinnou částí bývalého chomutovského okresu silnice II. třídy č. 223 a 224, jejichž zimní údržba je problematická a jejichž technický stav je víc než problematický. Silnice II. tř. č. 224 navazuje na silnici II. třídy č. 219 a spojuje Vejprtsko s Karlovarským krajem. Pro železniční dopravu slouží jednokolejná trať z Vejprt do Chomutova, směrem na Karlovy Vary žádné spojení po železnici neexistuje. Některé z obcí Vejprtska jsou od 10 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
železnice natolik vzdáleny, že jediným možným spojením je pouze silnice a protože se jedná o silnice II. a III. třídy, ač jediné, není jejich údržba prováděna v takové míře, aby byl jejich technický stav úměrný jejich regionálnímu významu pro místní obyvatelstvo. Horská část mikroregionu nad Jirkovem – Boleboř, Blatno, Hora Svaté Kateřiny, Nová Ves v Horách jsou dostupné směrem k Jirkovu pouze po místní komunikaci 3. třídy a směrem k Mostu taktéž. Železniční spojení do těchto obcí není. Dopravní obslužnost v nížinné části mikroregionu je zajištěna mezinárodní silnicí I. třídy číslo E 442 (silnice č. 13), která vede směrem od Mostu přes Chomutov na Kadaň, Klášterec nad Ohří , Karlovy Vary a dál. Kolmo na tuto silnici vede další důležitá dopravní tepna, a to silnice 1. třídy č. 7, která ve od Prahy přes Chomutov na hraniční přechod Hora Svatého Šebestiána. Dále pak je dopravní obslužnost zajištěna železniční tratí Chomutov - Žatec.Obyvatelé obcí, které nemají přístup k těmto zmiňovaným dopravním koridorům, mají výrazně omezenou možnost své integrace do pracovního procesu, ale i obtížný přístup ke vzdělání, kulturnímu a sportovnímu vyžití. Tato absence dostatečné dopravní obslužnosti je pak limitujícím faktorem rozvoje těchto obcí jednak co do počtu rozvoje obyvatel, tak i co do příchodu podnikatelů a vzniku pracovních míst v katastrech těchto obcí.
Ekonomika Celá oblast je přirozeně rozdělena do několika oblastí rozvoje průmyslu, svým geografickým profilem dokonce vytváří podmínky pro kontinuální, širokospektrální ekonomický rozvoj celé oblasti. Jsou zde podmínky pro: -
cestovní ruch – a to jak zimní (horské oblasti), tak o letní (rekreační oblasti v podhůří). industrializace podhůří pak dává předpoklady pro rozvoj průmyslu, a to především těžkého. dostatek surovin způsobuje rozvoj těžebního průmyslu. kvalitní půda vytváří podmínky i pro zemědělství, horské pastviny pak pro chovy hospodářského zvířectva.
Celková ekonomika byla nejvíce ovlivněna těžkým průmyslem, těžbou hnědého uhlí a koncentrací výroby elektřiny v daném regionu. V důsledku ekologického zatížení prostředí tímto průmyslem došlo k dlouhodobé degradaci všech ostatních ekonomických aktivit v regionu, které svou diverzifikací vytváří v ostatních regionech dostatečný „polštář“ ve výkyvech v zaměstnanosti. Absence širokospektrální ekonomické činnosti v dané oblasti v konečném důsledku velmi tvrdě zapříčinila existenční potíže velkých zaměstnavatelů, kteří byli vesměs orientováni na těžký průmysl. O vlastních příčinách kolapsů těchto velkých ekonomických subjektů je možno široce diskutovat, ale obecně se většinou jedná o dlouhodobé podinvestování, technologické zastarání a energetickou náročnost výroby. Díky těmto aspektům se jeví v dané oblasti ekonomika jako výrazně plochá nízkospektrální, s výraznou náchylností k prudkým reakcím na sebemenší výkyvy cyklického vývoje ekonomiky. V budoucnu je nutné zaměřit podporu na rozšíření různorodosti podnikání a diverzifikace rizik spojených s cyklickými útlumy v jednotlivých oborových činnostech. Samostatnou kapitolou je ekonomická činnost horkých oblastí. Obecně jsou horské oblasti spojené s aspekty, které nepodporují ekonomický rozvoj dané oblasti. Jedná se zejména o: -
komplikovanou dopravní obslužnost, a to jak materiálovou, tak i dopravní obslužnost zaměstnanců; dlouhou dobu nutnosti vytápění; 11 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
-
řídkou hustotu obyvatelstva; velkou vzdálenost od dopravních a průmyslových center; zvýšené nároky na ekologii; riziko výpadků dodávek v důsledku kalamitních situací; velkou vzdálenost správních orgánů (finanční úřad, zdravotní pojišťovny, celnice apod.).
Pozitivem se jeví blízkost hranic, nicméně tato potenciální příležitost je tlumena absencí přechodů a absencí správních orgánů. Obecně lze předpokládat další, výraznější eskalaci výše zmiňovaných problémů v budoucnosti, kdy se nedá ve spojení s nedostatečnou dopravní obslužností počítat v brzké době s pozitivními náznaky. Ekonomický rozvoj těchto oblastí je nutné zaměřit na přirozený rozvoj těch činností a aktivit, které jsou předností tohoto regionu. Obecně by k tomuto rozvoji mělo přispět i výrazně zlepšené životní prostředí regionu, které je nutnou podmínkou rozvoje cestovního ruchu, a podobně. Dalším limitujícím faktorem ekonomického rozvoje dané oblasti je vzdělanostní struktura populace. Vlastní skutečnost, že daná oblast má jednu z nejhorších vzdělanostních charakteristik v republice, je dána z minulosti nízkou a absorpční potřebou strukturálních ekonomických subjektů, působících v daném regionu. Nicméně do budoucna tento jev nevytváří jakýkoli prostor pro rozvoj dalších ekonomických aktivit, a to především s vyšší mírou přidané hodnoty. Obecně lze hodnotit ekonomickou situaci oblasti jako problémovou s pozitivnějším výhledem. Tento pozitivní výhled je způsoben za prvé snahou odpovědných orgánů o zlepšení dopravní infrastruktury, a to jak budováním (přípravou) rychlostní komunikace R7, tak i podporou autobusových přepravců. Dalším aspektem pozitivního očekávání je záměr zvýšit vzdělanostní úroveň populace. Současný trend v rozvoji středního a vysokého školství v bývalém okresním městě by tomu měl napomoci. V neposlední řadě i budování průmyslové zóny Triangle bude mít nepochybně pozitivní dopad na celý region. Nejdůležitější zaměstnavatelé: Pro obyvatele mikroregionu jsou nezvýznamnějšími zaměstnavateli Severočeské doly a.s., ČEZ – elektrárny Prunéřov a Tušimice. Další významné podniky a závody, dříve spojované s danou lokalitou (Válcovny trub a železárny Chomutov, Mlékárna Chomutov, Jatka Chomutov a další) byly po roce 1989 postupně rušeny. Na jejich místo ale nastupují postupně většinou zahraniční zaměstnavatelé v nově budovaných průmyslových zónách, a to jak v Klášterci nad Ohří, tak u Kadaně a u Chomutova.
Školství Oblast je poznamenána těžkým průmyslem se vším všudy. Základní školství je na dostatečné úrovni, děti z menších obcí dojíždějí do škol do Chomutova, Jirkova, Kadaně a Klášterce nad Ohří. Problém je v dopravní obslužnosti. Střední školy jsou jak v Chomutově, tak i v Kadani a Klášterci nad Ohří. Do roku 1989 byla na okrese 1 střední průmyslová škola, jedna střední stavební škola, 1 zemědělsko–technická škola a jedna zdravotní škola. Všechna tato zařízení vychovávala kvalifikované odborníky ve svém oboru. Byla zde ještě řada učilišť, která vyučovala obory spojené s potřebou zaměstnávání dělníků právě v těžkém průmyslu – doly, elektrárny, Válcovny trub. Mimo to byla v okrese ještě dvě gymnázia – v Chomutově a v Kadani, která připravovala studenty k dalšímu studiu na vysokých školách.
12 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
V současné době některé učební obory zanikly, výuka některých se sloučila do integrovaných středních škol a učilišť, učební obory se samozřejmě přizpůsobují potřebám současných zaměstnavatelů. Rozšířila se síť středních škol, zejména víceletých gymnázií, a to i o školy soukromé, v Chomutově mají možnost zájemci studovat i na vyšší odborné škole a od nového školního roku zde bude otevřeno i vysokoškolské studium. Lze konstatovat, že podmínky pro vzdělávání v oblasti jsou přijatelné.
Historie a současnost zemědělství v Západním Krušnohoří První stopy činnosti člověka v severozápadních Čechách pochází již z doby paleolitu – starší doby kamenné více než 250 tisíc let před naším letopočtem. Teprve v neolitu se zásadně mění způsob života pravěkých lidí. Místo lovu zvěře a sběru divoce rostoucích rostlin se zhruba 5000 let před naším letopočtem začal člověk v této oblasti věnovat obdělávání půdy a chovu dobytka.V době bronzové 2000 - 1500 let před naším letopočtem, kdy zasahovala až ke Krušným horám tzv. Únětická kultura, prokazatelně zdejší lid pěstoval vedle pšenice i ječmen a proso, z luskovin hrách a čočku. Z doby keltských Bójů v 5. až 2. století před naším letopočtem jsou známy i na území regionu Západního Krušnohoří první železné nástroje tehdejších zemědělců – kosy, srpy a hrábě. V následném údobí osídlení této oblasti germánskými Markomany došlo k primitivizaci zemědělské výroby. Orba se vrací k dřevěnému háku a absentuje z keltské doby známý kamenný rotační mlýn. V 5. a zejména 6. století našeho letopočtu pronikají i do západního Krušnohoří Slované, kteří se zde natrvalo usazují. Budují osady o několika chatrčích roztroušených daleko od sebe. Chlévy neexistují, dobytek se pase zpravidla v lese, primitivně obdělávaná pole poskytují nízké výnosy – jedno zaseté zrno dává dvě, maximálně čtyři zrna při sklizni. Výnosy cereálií se pohybují kolem 2 q z ha. V 7. století se oblast stává pravděpodobně okrajovou částí území Sámovy říše, prvního známého státního útvaru na území Čech a Moravy. Ke spojení slovanských kmenů pod vedením bohatého franckého kupce došlo kvůli nájezdům turkotatarských Avarů, kteří opakovaně plenili až v naší oblasti. Po porážce Avarů pravděpodobně zde na území západního Krušnohoří došlo k rozhodující bitvě mezi Slovany a Franky u hradu Vogastiburku (některé prameny uvádějí – Úhošť u Kadaně ). V následném 9. století, po porážce zde žijících slovanských Lučanů, se stává západní Krušnohoří součástí sjednocených Čech pod vládou Přemyslovců. V době jejich vlády panovala i zde obvyklá středověká závislost – poddanství. Poddaní tvořili většinu obyvatelstva a obdělávali půdu, na níž byli usedlí. Ta jim však nepatřila – pozemky náležely feudálním pánům, biskupstvím, klášterům a drobným zemanům. Za její využívání odváděl lid naturální dávky, konal povinné roboty na panských pozemcích i cestách a později odevzdával i tzv. desátek církvi. Přemyslovská knížata spravovala oblast až do 13. století prostřednictvím hradištní soustavy, jejímž hlavním článkem bylo hradiště v Žatci. V důsledku poměrně řídkého osídlení došlo v 12., ale zejména ve 13. století za vlády Přemysla Otakara II. k význačné kolonizaci oblasti, nejprve z českého vnitrozemí, později i z Bavorska a zejména ze Saska. Území se zalidnilo. Došlo k rozvoji řemesel, obchodu a tím i cest a ke vzniku prvních středověkých měst. Vedle hlavních měst v oblasti Kadaně a Chomutova vzniká ve 3. čtvrtletí 14. století město Jirkov a později Klášterec (přelom 15. a 16. století) a několik městeček s horním právem. Venkovské obyvatelstvo v kraji bylo usazeno původně zejména kolem vodních toků – Ohře, Chomutovky, Hutné a Bíliny. Soustava obcí se následně vytvořila též v okolí měst a šlechtických statků a rovněž i podél cest vedoucích k hlavní křižovatce oblasti Lipsko – Praha a Cheb - Ústí. V průběhu 14. až 16. století došlo k souvislému osídlení vlastního Krušnohoří. Ve středověku tvořila města s vesnicemi různě veliká hospodářství a správní celky, tzv. panství,a to až do r. 1850, kdy byly tyto územní a správní celky nahrazeny okresy se státní správou. Venkov a 13 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
zemědělství představovaly až do této doby základní složku ekonomiky, na níž byla města a panství zcela závislá. Produkce vesnic a vrchnostenských dvorů zajišťovala obživu městského obyvatelstva, výnosy z prodeje zejména obilí a dobytka spolu s příjmy od poddaných (berně, poplatky) vytvářely po staletí základní zdroj kapitálu šlechty, církve a bohatých měšťanů. Takto získané prostředky byly použity na stavbu panských sídel (Hasištejn, Červený Hrádek, Jezeří), kostelů či investovány do hospodářských a výrobních budov. Územní rozsah a hranice jednotlivých panství se v průběhu staletí měnily. Drobné zemanské statky (Nezabylice, Údlice) byly v této oblasti typické zejména pro předhusitskou dobu. Skládaly se z jedné nebo dvou vsí s tvrzí. Ve zmiňovaném období se jich nacházelo na území západního Krušnohoří zhruba dvacet. Jejich pozemkový majetek byl příliš malý a nedokázal zajistit trvalou obživu. Proto docházelo především v 15. a 16. století k zániku zemanských rytířských statečků a scelování pozemkové držby kolem větších hradů. V západním Krušnohoří to byly především hrady Hasištejn, Perštejn, Šumburk a Červený hrádek. Po přechodu majitelů panství ze studených stěn hradů do teplých zámeckých sídel a zejména následně po bitvě na Bílé hoře následuje v oblasti stabilizace pozemkového majetku. Řada držeb přešla do rukou německých majitelů či poněmčených českých katolických kolaborantů. Tato situace ve své podstatě zůstala neměnná až do prvé poloviny 19. století. Území západního Krušnohoří bylo v průběhu 17. až 19. století rozděleno následovně: severovýchodní část – Hora svaté Kateřiny, Vysoká Pec, Kalek, Strupčice a Vrskmaň byla od roku 1623 v majetku Lobkowitzů se sídlem v Jezeří. V sousedství se nacházel majetek oseckého kláštera, kam patřily obce Škrle, Vysočany, Lažany a Hošnice. Panství Červený Hrádek se skládalo z městeček Jirkov a Údlice a dále k němu přináležely vesnice v pásu od saských hranic (Brandov) přes Blatno, Pesvice, Otvice, Bílence, Všestudy až po Nezabylice, Všehrdy a Spořice. Dalším vlastníkem pozemků bylo město Chomutov, kam patřily dva statky - Krásná Lípa s Křimovem, Novou Vsí a okolními osadami a statek Hrušovany s obcí Denětice. Pozemky mezi Kadaní a Chomutovem koupil Jaroslav Bořita z Martinic jako pobělohorský konfiskát v roce 1623 a zabral tak celé panství Ahníkov - Prunéřov s obcemi Černovice, Málkov, Místo. V roce 1716 byl k této držbě připojen i statek Boleboř. Největšími držiteli půdy v té době byli od r. 1623 Thunové, jejichž majetek zahrnoval 57 vsí mezi Kadaní a Bočí a směrem k Pětipsům, jehož součástí byl i Klášterec, Perštejn a Okounov. V horské oblasti se nacházelo panství: Přísečnice (12 vesnic) , Měděnec a pět svobodných královských horních měst Přísečnice, Hora Svatého Šebestiána, Výsluní, Loučná a Vejprty. Staletími zažité feudální zemědělské hospodaření prošlo v období do r. 1850 (kromě na tu dobu obvyklých morových ran) dvěma zásadními otřesy. První přišel již během husitských válek, kdy k městu Chomutovu přitáhla r. 1421 husitská vojska. V důsledku bojů byly poškozeny obce Droužkovice, Údlice a téměř zcela zničena obec Otvice. Ještě daleko větším otřesem však bylo pro oblast období třicetileté války a zejména pobyt švédských vojsk na území západního Krušnohoří pod vedením generála Bennera. Zcela zničeny byly Perštejn, Okounov, Klášterec a Výsluní. Velmi silně poškozeny byly Vejprty, Křímov, Blatno, Pesvice, Údlice, Boleboř a Hora Svatého Šebestiána. Druhým důsledkem této války byl i odchod protestantského obyvatelstva, zejména z příhraniční oblasti, do sousedního Saska (Kovářská, Vejprty, Měděnec). O nedobrém stavu oblasti vypovídá i Berní rula z r. 1654, která konstatuje prakticky v celé oblasti řadu opuštěných, zcela zničených a rozbořených hospodářských stavení. V tomto období se v údolní části regionu pěstovala pšenice, řepa, chmel, ale i zelenina a ovoce, choval se skot, ovce a vepři. Horská část byla plná neudržovaných luk a pastvin, pěstovalo se žito a oves. Zásadní změnu ve feudálních vztazích na venkově přinesla revoluce r. 1848 a následné zrušení roboty a poddanství. Poddanské povinnosti 13 - 26 dnů roboty ročně, sběr lesních plodů a povinnost předení 14 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
lnu bylo zcela zlikvidováno. Půdu, na níž sedlák robotoval, získal tento za jednu třetinu odhadní ceny, druhou třetinu zaplatil stát a třetí třetina nebyla majitelům proplacena. Sedláci přitom půdu spláceli po dobu 40 let. V důsledku úhrady majetků došlo k akumulaci kapitálu v rukou velkostatkářů, jež přinesla zásadní modernizace velkých hospodářství. Objevily se první parní mlátičky a byl zaveden systém využívání strojených hnojiv. K celkovému růstu vzdělanosti v oblasti přispěl následný vznik vyšší rolnické školy v Kadani (r. 1862). Další zásadní zvrat ve vztazích na západokrušnohorské vesnici přišel se vznikem československé republiky. Byly vyvlastněny držby nad 150 ha zemědělské nebo 250 ha veškeré půdy. Tato reforma se dotkla zejména šlechtických a církevních majetků v oblasti. Probíhající proces 1. pozemkové reformy byl zejména v údolní oblasti západního Krušnohoří spojen i s návratem českého obyvatelstva a vznikem tzv. zbytkových statků 40 - 90 ha (Škrle) se soukromými vlastníky. Zejména u těchto větších celků se objevují na vesnicích motorizované stacionární mlátičky i traktory a pluhy. Hlavním pohonem v zemědělské výrobě ale nadále zůstává koňské spřežení. Po mnichovském diktátu v r. 1938 však prakticky veškeré české obyvatelstvo nuceně odchází do vnitrozemí. Po 2. světové válce, v r. 1945, probíhá další obrovská změna na venkově západního Krušnohoří. Konfiskaci půdy nepřátelům a zrádcům národa a následné vysídlení německého obyvatelstva završila pozemková reforma v r. 1948 vyvlastněním půdy nad 50 ha. Celá oblast byla následně dosídlena zčásti obyvatelstvem z vnitrozemí, zčásti volyňskými Čechy. V některých vesnicích regionu (Hrušovany) byla obměna obyvatelstva 100%. Přídělové půdní listiny nově příchozím rolníkům zněly zpravidla na výměru 12 - 13 ha orné půdy. Na některých místech téměř následně vznikají strojní družstva (Domašín 1948) a v průběhu padesátých let minulého století se zakládají prakticky všude jednotná zemědělská družstva zpravidla o velikosti 150 - 300 ha. Kolektivizace této oblasti nepřinesla tak závažné problémy jako ve vnitrozemí. Nové obyvatelstvo v mnoha případech nemělo velkých zkušeností se zemědělskou výrobou a nemělo citovou vazbu ani k půdě, ani k rodinnému hospodářství. Vznik družstev proto mnoho tehdejších rolníků dokonce přivítalo. V 50. letech vznikaly v oblasti rovněž strojní a traktorové stanice, jež zajišťovaly zavádění nové mechanizace i opravu strojů pro zemědělské podniky, jež postupně sloučily svou činnost do STS Prunéřov. V důsledku toho došlo k zvýšení podílu mechanizované práce na vesnici, a to zejména s příchodem traktorů a následně sklízecích mlátiček. Na přelomu 50. - 60. let začala etapa slučování prosperujících a neprosperujících družstev především v údolní oblasti. V horské a podhorské oblasti, tam, kde nebyla prosperita možná, byly zřízeny provozovny Československých státních statků. Proces slučování a koncentrace vyvrcholil na přelomu 60. a 70. let zánikem většiny JZD a jejich přechodem do státních statků, případně sloučením do zbylých tří zemědělských družstev Strupčice (Vrskmaň), Údlice (Spořice, Černovice, Droužkovice),a Račetice. V r. 1973 vzniká na území západního Krušnohoří Oborový podnik Státní statek Chomutov, jež s výjimkou výše jmenovaných družstev obhospodařuje celou oblast o rozloze cca 28.000 ha. Po neúspěšném pokusu o zavedení odvětvového řízení vznikají uvnitř podniku odštěpné závody o velikosti cca 5000 ha, mj. Klášterec, Místo, Jirkov a Křímov. Závody jsou tvořeny relativně samostatnými provozy o výměře 1500 až 2500 ha (Bílence, Blatno, Hrušovany, Málkov). Samostatným odděleným závodem se stává chov prasat a drůbeže se sídlem v Droužkovicích. V horské oblasti převládá odchov jalovic, pastevní způsob hospodaření, sečení luk a pěstování obilovin (žito a později triticale) a brambor (Blatno, Křímov, Místo). V údolní oblasti (Bílence, Hrušovany, Málkov) pak převažuje pěstování pšenice, ječmene, kukuřice na siláž, řepky, cukrovky a okrajově luskovin. Živočišná výroba se stěhuje už v 60. letech z malokapacitních chlévů do stájí pro
15 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
100 až 200 ks dobytka a následně i do velkokapacitních objektů pro až 1000 ks skotu (Všestudy). To má za následek ovšem i opuštění a následnou devastaci tradičních stavení. Koncem 70. a v průběhu 80. let dochází k celkové konsolidaci výroby a postupnému vyrovnání životní úrovně venkovského obyvatelstva s městskými aglomeracemi. Rostlinná výroba je fakticky mechanizovaná a podíl lidské ruční práce ustupuje výstavbou dojíren a potrubního dojení i v živočišné výrobě. Ve výnosových a užitkových parametrech se oblast vyrovnává vnitrozemí. Po roce 1989 dochází k privatizaci státních statků a postupnému ukončení výrobní činnosti zemědělských družstev. Spontánně vzniká řada soukromých právnických i fyzických podniků. V rostlinné výrobě ustupuje z hor pěstování obilovin a prakticky mizí produkce brambor, v údolní oblasti pak končí v návaznosti na zavření žateckého cukrovaru výroba cukrové řepy a také fakticky produkce krmných plodin. To je důsledek ústupu chovu skotu v oblasti, kde z původních 24000 ks zůstává v regionu pouze něco málo přes 3000 ks dobytka. Výroba mléka je v současné době téměř nulová a zaniká i chov prasat. Nevyhnutelně s tím dochází k opuštění a chátrání objektů zejména živočišné výroby (Měděnec, Místo, Nezabylice), případně změna jejich využití (Blatno, Klášterec – Ciboušov). Nově se v této oblasti objevuje pěstování slunečnice a kukuřice na zrno. V současné době funguje v regionu Západní Krušnohoří na 80 subjektů, jež jsou sdruženy v OAK Chomutov a obhospodařují téměř 16 000 ha zemědělské půdy. Přes 60 fyzických osob obhospodařuje výměru v rozmezí od 8 do 2000 ha, osm právnických osob pak výměru od 50 do 2300 ha. S výjimkou drobných hospodářství na vlastní půdě převážná většina subjektů hospodaří v nájemním vztahu, kde 50 – 100 % půdy pronajímá prostřednictvím PF stát. V současné době stát odprodává pozemky za úředně stanovenou katastrální cenu, jež mohou zemědělci splácet po dobu 30 let.
2.3 Charakteristika životního prostředí území Klima Horský masiv Krušných hor je základním ovlivňujícím faktorem zdejšího klimatu. Oblast je sice chráněna před pronikáním studeného severního a severozápadního proudění, ale tím jsou také nepříznivě ovlivňovány srážky, kterých je zde méně než v jiných oblastech. Území leží v dešťovém stínu Krušných hor a Doupovských vrchů. Projevuje se zde také zhoršená ventilace, závětrné víry, vlnové proudění, a díky těmto klimatickým poměrům je v území zhoršený rozptyl exhalací. Průměrná roční teplota je 8 °C a průměrné srážky dosahují ročně 450 – 500 mm. Vodní toky Chomutovska jsou součástí povodí Labe, dílčí povodí jsou zastoupeny řekami Ohře a Bílina s jejich přítoky. Přirozené vodní toky mají charakter potoků a říček.
Zalesnění Celková výměra mikroregionu Západní Krušnohoří je 64 646 ha, z toho tvoří lesní půda (zdroj: ČSÚ) 33 160 ha, t.j. 51,3 %. Podle údajů Českého statistického úřadu zaujímá lesní půda 33,5 % celkové výměry v rámci ČR, v rámci Ústeckého kraje tvoří lení půda 29,8 % rozlohy. Je zřejmé, že zalesnění v mikroregionu Západní Krušnohoří značně převyšuje jak celostátní, tak i krajský průměr. Takto vysoká míra zalesnění je dána klimatickými podmínkami území, které je z velké části v tzv. méně příznivých oblastech (LFA), méně vhodných pro intenzivní zemědělství, ať již z důvodů srážkových stínů v oblasti nebo z důvodu vysoké nadmořské výšky. S tím souvisí i celkově nízký podíl orné půdy (10 026 ha). Podíl orné půdy vůči rozloze mikroregionu tvoří 15,5 %. V mikroregionu je vysoký podíl 16 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
zalesnění, ale jehličnaté porosty poškozené vlivem exhalací je třeba nahradit ve prospěch listnatých stromů a jiných dřevin.
Zvláště chráněná území přírody Základním nástrojem ochrany přírody v České republice je Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon“). Z novelizací je nejdůležitější Zákon č. 218/2004 Sb., který zavádí do české právní úpravy institut oblastí NATURA 2000, vymezení jejich území, péči a ochrany o tyto oblasti. Účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství v České republice soustavu NATURA 2000. Přitom je nutno zohlednit hospodářské, sociální a kulturní potřeby obyvatel a regionální a místní poměry (§1 Zákona). V §14 jsou vymezeny kategorie tzv. zvláště chráněných území (dále jen „ZCHÚ“), za která jsou považována území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná. Zákon rozlišuje následující ZCHÚ: A) Velkoplošná ZCHÚ:
- národní parky (NP) - chráněné krajinné oblasti (CHKO)
B) Maloplošná ZCHÚ:
- národní přírodní rezervace (NPR) - přírodní rezervace (PR) - národní přírodní památky (NPP) - přírodní památky (PP)
Velkoplošná zvláště chráněná území V současné době se na území mikroregionu Západní Krušnohoří nevyskytuje žádné území se statutem národní park či chráněná krajinná oblast.
17 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
Maloplošná zvláště chráněná území Kategorizace a rozloha MZCHÚ (maloplošná zvláště chráněná území) na území mikroregionu Západní Krušnohoří Obec Bílence Vysoká Pec Černovice Málkov Hora Sv. Šebestiána Křimov Kalek Kalek Kalek Blatno Výsluní Výsluní Loučná Měděnec Klášterec n./Ohří Klášterec n./Ohří Klášterec n./Ohří Klášterec n./Ohří
Kód 2173 144 1004 1620 278 1540 2104 2103 278 1682 1003 646 1681 825 811 812 1507 1541
Název Slanisko u Škrle Jezerka Hradiště u Černovic Merkur Novodomské rašeliniště Krásná Lípa Bučina na Kienhaidě Buky a javory v Gabrielce Novodomské rašeliniště Buky nad Kameničkou Lokalita břízy ojcovské u Volyně Na loučkách Horská louka u Háje Sfingy Ciboušov Doupňák Mravenčák Rašovické skály
Kategorie Rozloha (ha) PP 3,48 NPR 141,94 PP 4,77 PP 3,19 NPR 230,00 PP 1,22 PR 48,96 PR 64,62 NPR 230,00 PR 38,88 PP 1,49 PR 15,20 PR 18,60 PP 0,60 NPP 4,96 NPP 12,80 PP 1,50 PP 35,00 Pramen: AOPK 2006
Zdroj:www.env.cz
18 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
Z uvedeného grafu je zřejmé, že v rámci celého Ústeckého kraje je na území chomutovského okresu, a v té souvislosti i na území mikroregionu Západní Krušnohoří, z celé oblasti nejvyšší podíl rozlohy maloplošných chráněných památek vůči celkové rozloze okresu. Rozloha těchto maloplošných chráněných památek v okrese Chomutov jako jediném okresu v rámci celého kraje je vyšší než 1% a jsou zde zastoupeny jak národní přírodní památky, tak národní přírodní rezervace, přírodní památky i přírodní rezervace. MZCHÚ NPR PR NPP PP Celkem
Počet 2 5 2 8 17
Rozloha (ha) 371,94 186,26 17,76 51,25 627,21
% z území MAS (64 646 ha) 0,57 0,28 0,03 0,08 0,97
NPR – národní přírodní památka PR - přírodní rezervace NPP - národní přírodní památka PP - přírodní památky
Památné stromy na území mikroregionu ZK
Málkov Málkov
2033 2031
Ahníkovská lípa Lípy u kapličky v Málkově
jednotlivý strom skupina stromů
1 2
Datum vyhlášení 23.3.2000 23.3.2000
Málkov Místo Místo Místo Místo Místo
2032 2021 2020 2022 2023 2071
jednotlivý strom jednotlivý strom jednotlivý strom jednotlivý strom jednotlivý strom skupina stromů
1 1 1 1 1 3
23.3.2000 29.12.2003 29.12.2003 29.12.2003 29.12.2003 23.4.1976
Blatno Blatno Výsluní Vejprty Kryštofovy Hamry Jirkov Jirkov Jirkov Jirkov
2076 2024 2074 2063 2081 2073 2059 2061 2046
jednotlivý strom skupina stromů jednotlivý strom jednotlivý strom jednotlivý strom jednotlivý strom jednotlivý strom jednotlivý strom jednotlivý strom
1 2 1 1 1 1 1 1 1
15.7.1983 29.12.2003 15.7.1983 26.10.2004
Jirkov Klášterec n./Ohří Klášterec n./Ohří Klášterec n./Ohří Klášterec n./Ohří Klášterec n./Ohří
2060 2069 2065 2068 2067 2072
Zelenská lípa Dolní úbočský smrk Hasištejnská lípa Horní úbočský smrk Lípa v Místě Smrky u Prunéřovského potoka Lípa v Šerchově Lípy u kostela v Blatně Javor u Volyně Jasan v Husově ulici Švédská lípa Dub u Červeného Hrádku Dub u Nivského potoka Dub v Křižíkově ul. Hlošina u Olejomlýnského parku Skupina dubů v ul. U dubu Dub u koupaliště Dub u Pavlova Duby ve Školní ulici Jírovec v Miřeticích Mikulovická lípa
skupina stromů jednotlivý strom jednotlivý strom skupina stromů jednotlivý strom jednotlivý strom
8 1 1 3 1 1
Katastrální území
Kód
Název
Typ objektu
Počet
23.4.1976 27.8.1995 28.8.1995 19.12.1997 22.8.1995
Lokality soustavy NATURA 2000 (zdroj: www.env.cz) Natura 2000 je soustava lokalit chránících nejvíce ohrožené druhy rostlin, živočichů a přírodní stanoviště (např. rašeliniště, skalní stepi nebo horské smrčiny apod.) na území EU. Soustava Natura 2000 – Ptačí lokality Mikroregion Západní Krušnohoří se rozkládá na území 646 km2. Na tomto území byla vyhlášena 19 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
v rámci NATURA 2000 Ptačí oblast Novodomské rašeliniště – Kovářská o rozloze 15 963,20 ha. Ptačí oblast Novodomské rašeliniště zasahuje katastry obcí náležejících do mikroregionu Západní Krušnohoří – Bečov, Mezihoří u Chomutova, Radenov, Zákoutí, Svahová, Boleboř, Hora Sv. Kateřiny, Nová Ves u Křimova, Hora Sv. Šebestiána, Kalek, Načetín u Kalku, Kovářská, Háj u Loučné, Horní Halže, Měděnec, Vykmanov u Měděnce, Lesná v Krušných Horách, Mikulovice v Krušných Horách, Dolina, Kotlina, Kryštofovy Hamry, Přísečnice, Rusová, Černý Potok, Sobětice u Výsluní, Třebíška, Volyně u Výsluní, Podhůří u Vysoké Pece, Svahová. V této lokalitě je předmětem ochrany tetřívek obecný, jehož zde žije 120 – 150 tokajících samců, a žluna šedá (30 – 50 tokajících samců). Dále se zde vyskytuje chřástal polní, čáp černý, datel černý, datlík tříprstý, jeřábek lesní, kulíšek nejmenší, lejsek malý, lelek lesní, moták pilich, moták pochop, skřivan lesní, sýc rousný, ťuhýk obecný, výr velký.
Soustava Natura 2000 – Evropsky významné lokality Všechny zde uvedené Evropsky významné lokality jsou ve stadiu návrhu. Grafické znázornění lokalit v mapovém podkladu je přílohou Strategie. Nejvýznamnější Evropsky významnou lokalitou na území mikroregionu Západní Krušnohoří jsou Doupovské hory. Jedná se o území o rozloze 12 584,70 ha, rozložené v Ústeckém a Karlovarském kraji. Jádrem území je průlomové údolí Ohře s přilehlými svahy Doupovských, ev. Krušných hor. Jedná se o chráněné území kategorie Přírodní památky, Přírodní rezervace, Chráněná krajinná oblast a Národní přírodní rezervace. Bezručovo údolí – údolí potoku Chomutovka v délce od Chomutova až po vrch Hadinec u Chomutova o rozloze 1 378,72ha Údlické Doubí – jedná se o pahorek 4 km jihovýchodně od Chomutova a 1 km severně od Údlic o rozloze 43,81 ha. Jezerka – nejzachovalejší a nejpřirozenější smíšený porost v dané lokalitě – významná entomologická lokalita o rozloze 139,67 ha nacházející se 1,5 km jihozápadně od zámku Jezeří a 4 km 20 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
severovýchodně od města Jirkova. Patří k obci Vysoká Pec. Černovice – zachovalý ostrov původních dubových porostů v jinak intenzívně využívané krajině, nachází se 6 km od Chomutova a 1 km od obce Černovice na ploše o rozloze 13,69 ha. Louky pod Louchovem – louky a pastviny na výchovních svazích vrchu Louchov, severovýchodně od obce Louchov, území o rozloze 57,64 ha s převážně horskými lučními společenstvy s typickou květenou a faunou. Podmilesy – zachovalý lužní les v kaňonovitém údolí Podmileského potoka a jeho přítoků mezi obcemi Domašín a Louchov s charakteristickou a pestrou květenou v kontrastu s ostatními lesními a nelesními biotopy o rozloze 237,56 ha. Louky u Volyně - komplex převážně lučních podhorských a horských společenstev s charakteristickou květenou o rozloze 54,06 ha se nachází asi 14 km západně od Chomutova mezi obcí Volyně a Volyňským vrchem. Na loučkách - oblast, která se překrývá s ptačí lokalitou Novodomské rašeliniště – Kovářská, území v Krušných Horách mezi vodní nádrží Přísečnice a obcí Výsluní o rozloze 1 045,12 ha, jedná se o komplex velmi cenných lesních a nelesních mokřadních biotopů. Novodomské a polské rašeliniště o rozloze 2 510, 60 ha - rozlehlé území na náhorní parovině Krušných hor mezi Jelení horou a Komářím vrchem u Kryštofových Hamrů a horou Čihadlo u Načetína, rozsáhlý komplex vrchovišť a podmáčených, resp. rašelinných smrčin s charakteristickou květenou a faunou. Území Novodomského a polského rašeliniště se překrývá s ptačí lokalitou Novodomské rašeliniště Kovářská.
2.4 Obyvatelstvo Na území mikroregionu žije celkem ve 33 obcích 51 639 obyvatel. Území MAS je v převážné míře tvořeno malými obcemi do 500 obyvatel. Největším sídlem je město Jirkov s více než 20 tis. obyvateli a Klášterec nad Ohří s více než 15 tis. obyvateli. Mezi obce s více než 1 tis. obyvatel je možné ještě zařadit město Vejprty a obce Kovářská, Perštejn a Údlice. Obyvatelstvo – Seznam obcí (údaje podle sčítání lidu v roce 2001, zdroj: ČSÚ) Složení obyvatelstva Bílence Blatno Boleboř Černovice Droužkovice Hora Sv. Šebestiána Hrušovany Jirkov Kalek Kovářská Kryštofovy Hamry Křimov
Celkem
Muži
Ženy
Děti do 15ti let
Starší 60ti let
% dětí % do 15ti starších let 60ti let 22,95 18,58 11,75 19,05 12,37 14,43 14,55 19,58 17,64 17,83
183 315 194 378 516
89 168 105 179 248
94 147 89 199 268
42 37 24 55 91
34 60 28 74 92
219
117
102
35
28
15,98
12,79
248 20717 159 1401
123 10209 85 716
125 10508 74 685
50 4666 17 253
31 2557 27 210
20,16 22,52 10,69 18,06
12,50 12,34 16,98 14,99
89
41
48
11
22
12,36
24,72
152
81
71
25
25
16,45
16,45
21 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
Loučná Málkov Měděnec Místo Nezabylice Nová Ves v Horách Okounov Pesvice Otvice Spořice Strupčice Údlice Vejprty Vrskmaň Všehrdy Všestudy Výsluní Vysoká Pec Perštejn Klášterec Hora Sv. Kateřiny Celkem
68 497 155 380 199
43 256 81 197 100
25 241 74 183 99
6 90 22 56 45
10 81 32 54 34
8,82 18,11 14,19 14,74 22,61
14,71 16,30 20,65 14,21 17,09
418
203
215
56
75
13,40
17,94
262 104 520 876 654 1001 3336 204 138 178 207 763 1021 15757
135 59 260 444 322 520 1702 96 78 86 119 383 532 7785
127 45 260 432 332 481 1634 108 60 92 88 380 489 7972
43 9 88 149 110 153 564 20 26 41 33 96 162 3078
46 18 93 146 105 169 443 41 18 19 31 138 163 1912
16,41 8,65 16,92 17,01 16,82 15,28 16,91 9,80 18,84 23,03 15,94 25,07 30,45 19,53
17,56 17,31 17,88 16,67 16,06 16,88 13,28 20,10 13,04 10,67 14,98 18,09 15,96 12,13
330
168
162
65
41
19,70
12,42
51639
25730
25909
10218
6857
19,79
13,28
Věkové složení obyvatelstva mikroregionu nad 60 let 16%
děti do 15-ti let 24%
ekonomicky aktivní 60%
Vzdělanostní struktura obyvatelstva (podle sčítání lidu v roce 2001, zdroj: ČSÚ) Vzdělanostní struktura
Údlicko
Mikr oregi on
Koridor
OBEC
Vyučen a stř. Úplné střední Vyšší odborné odborné bez s maturitou a nástavbové mat.
Vysokoškolské
Bez vzdělání
Základní
Údlice
6
242
362
165
20
43
Nezabylice
4
54
71
17
3
5
Bílence
5
63
46
20
1
3
Hrušovany Všehrdy Otvice
1
64 36 122
83 48 182
40 23 89
3 2 11
7 3 17
3
22 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
Vzdělanostní struktura
St. Sebastian
Podkrušnohor
Mikr oregi on
OBEC Pesvice
2
27
47
9
3
5
Strupčice
5
194
234
86
7
9
Vrskmaň
1
67
82
24
3
6
Všestudy Vysoká Pec Droužkovice
2 3 2
50 178 144
59 257 195
22 166 67
2 26 6
2 32 9
Černovice
1
124
128
57
5
4
Málkov
1
151
180
60
4
8
Místo Spořice
2 9
89 244
142 296
68 147
10 11
9 14
Hora Svatého Šebestiána
63
69
31
3
3
Křimov
42
57
18
2
3
Kalek
43
55
31
7
5
73
121
63
5
9
45 58
69 73
38 34
4 3
11 5
902
1026
477
70
56
3
16
20
1
7
Blatno
1
Vejprty Svazek obcí Vejprtska
Vysokoškolské
Základní
Boleboř Výsluní
Celk em
Vyučen a stř. Úplné střední Vyšší odborné odborné bez s maturitou a nástavbové mat.
Bez vzdělání
167
Loučná Kovářská
40
381
439
185
24
29
Měděnec Kryštofovy Hamry
1
48 34
47 23
21 8
0 4
5 4
Nová Ves v Horách
27
109
137
55
2
5
Okounov Jirkov Hora Sv.Kateřiny Klášterec nad Ohří
2 111 2 77
75 4848 75 3834
100 6466 110 5273
35 3263 41 2531
2 393 8 316
3 616 5 481
475
12482
16493
7911
961
1423
39747
Z uvedených údajů (ČSÚ - Sčítání lidu v roce 2001) je patrné, že nejvyšší počet obyvatel bez vzdělání je v obcích a městech, která byla původně osídlena téměř jen německým obyvatelstvem. V mikroregionu má základní vzdělání (ať již ukončené nebo neukončené) 31,4 % obyvatel po 15. roku věku, vyučených a se středním vzděláním bez maturity je 41,5 % obyvatel po 15. roku věku, 19,9 % obyvatel má ukončené středoškolské vzdělání s maturitou, 2,4 % jsou obyvatel má vzdělání vyšší odborné a nástavbové a 3,6 % obyvatel má vysokoškolské vzdělání . Srovnáme-li tyto údaje se strukturou vzdělanosti vůči celé České republice, je z níže uvedené tabulky patrné, že situace v oblasti vzdělanosti obyvatel je v zájmovém mikroregionu horší než v Ústeckém kraji, ale i vůči celému chomutovskému okresu. Vůči celostátnímu průměru je zde více než 2,5x víc obyvatel bez jakéhokoliv vzdělání (dá se předpokládat, že se ve většině případů jedná o starší občany 23 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
německé národnosti), 1,33x víc obyvatel se základním vzděláním, počet lidí vyučených a se středním vzděláním odpovídá přibl. celostátnímu průměru, ale vysokoškolsky vzdělaných lidí zde žije 2,5x méně, než je republikový průměr. Domníváme se, že jde o čísla přímo alarmující. Tato čísla souvisejí se skutečnostmi uvedenými již dříve - jedná se o oblast s podstatně menším podílem starousedlíků, než je obvyklé v rámci celé ČR, kdy značná část obyvatelstva nemá historickou kontinuitu vlastnické vazby na mikroroegion, z území byly po válce odsunuti původní němečtí obyvatelé a území bylo dosídlováno obyvately mnohdy z problematických důvodů. Na složení obyvatelstva na venkově se podepsala zejména skutečnost, že do oblasti většina nově příchozího obyvatelstva přicházela za prací do průmyslových podniků a nejednalo se tedy o klasické venkovské obyvatelstvo. V souvislosti s dosídlováním také do oblasti přicházely problematické skupiny obyvatelstva. Vzdělanostní struktura obyvatel Základní vzdělání
Vyučen a střední odborné bez maturity
Střední odborné s maturitou
Vyšší odborné a nástavbové
Vysokoškolské
37932
1975109
3255400
2134917
296254
762459
681355
5617
186175
267484
151927
19712
36498
okres Chomutov
102862
935
29454
40204
21573
2861
4610
Západní Krušnohoří
40562
473
12455
16446
7902
958
1418
ČR
100%
0,44%
23%
38%
24,9%
3,45%
8,9%
Ústecký kraj
100%
0,82%
27,32%
39,26%
22,3%
2,9%
5,4%
okres Chomutov
100%
0,9%
28,63%
39,08%
21%
2,8%
4,48%
Západní Krušnohoří
100%
1,2%
31,4%
41,5%
19,9%
2,4%
3,6%
Obyvatelst vo 15ti leté a starší
Bez vzdělání
ČR
8575198
Ústecký kraj
Graf - vzdělanostní struktura obyvatel Porovnání průměrný stav ČR x Ústecký kraj x chomutovský okres x mikroregion ZK
ČR
Ústecký kraj
okres Chomutov
Západní Krušnohoří
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% bez vzd.
základní
vyučen + SO bez mat.
ÚSO
vyšší odb+ nástavbové
VŠ
24 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
2.5 Zaměstnanost V níže uvedené tabulce je přehled stavu zaměstnanosti podle sčítání lidu v roce 2001. Je zde patrné, že procento obyvatel, které je zaměstnáno v zemědělství, je velmi nízké (je to dáno průmyslovým charakterem oblasti, existencí tepelných elektráren a hnědouhelných dolů). Podle údajů ČSÚ je registrovaná míra nezaměstnanosti za 1. pololetí 2005 v rámci ČR 8,59 %, v rámci Ústeckého kraje 15,02 %. I když jsou údaje v tabulce podle sčítání lidu v roce 2001, je nepravděpodobné, že by v oblasti mikroregionu ZK došlo k tak razantnímu snížení nezaměstnanosti, aby klesla pod krajskou úroveň. Průměrná mzda v 1. pololetí v ČR byla ve výši 18 798, v zemědělství v rámci celé ČR 13 195, v rámci Ústeckého kraje byla průměrná mzda za stejné období 16 844 Kč, v zemědělství pak jen 12 412 Kč. Statistické údaje za jednotlivé obce ani okresy nejsou za stejné období zatím k dispozici pro zcela objektivní srovnání, ale je naprosto reálný předpoklad, že mzdy v oblasti zemědělství v rámci mikroregionu zcela určitě nejsou vyšší, než jsou statisticky zjištěné údaje za Ústecký kraj. Zaměstnanost v mikroregionu (podle údajů sčítání lidu v roce 2001, zdroj ČSÚ) Obyvatelstvo podle ek. odvětví Bílence Blatno Boleboř Černovice Droužkovice Hora Svaté Kateřiny Hora Svatého Šebestiána Hrušovany Jirkov Kalek Kovářská Kryštofovy Hamry Křimov Loučná Málkov Měděnec Místo Nezabylice Nová Ves v Horách Okounov Otvice Spořice Strupčice Údlice Vejprty Vrskmaň Všehrdy Všestudy Výsluní Vysoká Pec
183 315 194 378 516 330
Ekonomicky aktivní 89 181 108 196 251 160
219 248 20717 159 1401 89 152 68 497 155 380 199 418 262 520 876 654 1001 3336 204 138 178 207 763
117 146 10547 91 683 48 86 30 255 67 223 98 202 148 260 460 335 546 1676 103 79 90 122 418
Celkem
Zeměděl. Prům.
Stav.
Nezam.
%v zem.
% Nezam.
8 19 22 19 12 8
32 38 21 71 78 33
6 22 2 13 19 8
34 21 21 25 37 31
8,99 10,50 20,37 9,69 4,78 5,00
38,20 11,60 19,44 12,76 14,74 19,38
9 23 253 16 53 5 7 0 15 7 19 3 7 27 2 14 30 26 46 5 4 11 18 24
18 31 3594 12 270 10 13 0 97 24 42 32 54 52 75 165 116 162 48 30 24 22 27 158
6,00 8 730 4 35 0 5 3 15 5 18 12 14 9 27 49 36 50 120 19 3 12 3 44
24 12 2121 18 110 6 24 6 27 4 32 13 32 12 39 70 62 59 320 15 11 15 18 53
7,69 15,75 2,40 17,58 7,76 10,42 8,14 0,00 5,88 10,45 8,52 3,06 3,47 18,24 0,77 3,04 8,96 4,76 2,74 4,85 5,06 12,22 14,75 5,74
20,51 8,22 20,11 19,78 16,11 12,50 27,91 20,00 10,59 5,97 14,35 13,27 15,84 8,11 15,00 15,22 18,51 10,81 19,09 14,56 13,92 16,67 14,75 12,68
25 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
Obyvatelstvo podle ek. odvětví
Celkem
Klášterec nad Ohří Pesvice Celkem / průměr
15757 104 50618
Ekonomicky aktivní 8604 61 26480
Zeměděl. Prům. 238 3 953
3879 10 9238
Stav.
Nezam.
%v zem.
% Nezam.
712 9 2018
1228 17 4517
2,77 4,92 3,65
14,27 27,87 17
Nezaměstnanost v jednotlivých mikroregionech, regionech a městech 25
% nezaměstnanosti
Koridor Podkrušnohor
20
St.Sebastian Údlicko
15
SOV ostatní obce Jirkov
10
Klášterec n.O. ČR k 30.6.2005
5
Ústecký kraj k 30.6.2005
0
Zaměstnanost ekonomicky aktivních obyvatel mikroregionu Západní Krušnohoří podle SLBD 2001 nezaměstnaných 16%
prac. ve stavebnictví 8%
prac. v průmyslu 35%
ostatní ekonomicky aktivní obyvatelstvo 37%
prac. v zemědělství 4%
26 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
Porovnání průměrných mezd v rámci ČR x průměrná mzda v zemědělství v rámci ČR (hnědá a zelená) a průměrných mezd v rámci ÚK a průměrných mezd ÚK v zemědělství (oranžová a tmavě zelená)
20000 18000
průměrná mzda - ČR
16000
průměrná mzda v zemědělství
14000
průměrná mzda - Ústecký kraj
12000 10000
průměrná mzda v ÚK - zemědělství
8000 6000 4000 2000 0
2.6 Zdravotnictví a sociální služby Zdravotnictví na území MAS zajišťují lůžková zařízení Nemocnice s poliklinikou Chomutov a Nemocnice Kadaň. Pro nížinnou oblast mikroregionu je zdravotní péče vcelku pohodlně dostupná. Mimo lůžkových zařízení jsou obyvatelům dostupné lékařské ambulance praktických lékařů v místech jejich bydliště i specializovaní odborní lékaři. To se ale nedá říci o horské části mikroregionu. Pro zdejší obyvatele, zejména starší, je problematické dojíždění za ošetřením či k odbornému lékaři do Chomutova, Kadaně nebo Jirkova (Městská poliklinika). Obyvatelé horských oblastí jsou ohroženi: V zimě nebezpečím neprůjezdnosti silnic a tím mnohdy přímým ohrožením života; Dalekou dojezdovou vzdáleností pro vozy rychlé záchranné pomoci, což opět v případě akutního ohrožení může mít významný vliv na záchranu života. Považujeme tuto situaci za jedno z významných negativ horské oblasti mikroregionu. V mikroregionu je několik domovů důchodců (Jirkov, Vejprty) i Dům s pečovatelskou službou (Jirkov). Celková kapacita těchto zařízení není vzhledem k dlouhým čekacím termínům pro umístění dostatečná. Tato zařízení patří k významným zaměstnavatelům právě v horské části mikroregionu.
2.7 Zdůvodnění jednotného charakteru území Důvod výběru daného území Základem pro vznik Sdružení byla zejména iniciativa místních podnikatelů působících v oblasti zemědělské činnosti a v oblasti služeb, kteří zaktivizovali obce v regionu. Ty již před vznikem Sdružení vytvořily mikroregiony a svazky obcí, v rámci kterých navazovaly rozvojovou spolupráci. 27 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
Charakteristika jednotného charakteru mikroregionu Jednotný charakter ve vztahu k ústřednímu tématu „Posílení místního ekonomického prostředí a zhodnocení místní produkce“ dokládají již popsané skutečnosti a závěrem lze konstatovat, že mikroregion Západní Krušnohoří je jako celek charakteristický zejména těmito skutečnostmi: •
Hustota osídlení je v porovnání s krajským i republikovým průměrem velmi nízká.
•
Vzdělanost obyvatelstva je v porovnání s republikovým a krajským průměrem podstatně horší, vysokoškolsky vzdělaných obyvatel je 2,5x méně než je republikový průměr, na druhou stranu je zde 2,5x více obyvatel bez vzdělání.
•
Nezaměstnanost obyvatel je zde v porovnání s republikovým i krajským průměrem opět podstatně vyšší.
•
Vývoj průměrných mezd v mikroregionu nedosahuje ani zdaleka republikového průměru, opět je i pod úrovní průměru v Ústeckém kraji. Průměrné mzdy v zemědělství a lesnictví jsou taktéž pod republikovou i krajskou úrovní.
•
Životní prostředí je značně poznamenáno vlivem existence tepelných elektráren (exhalace a jejich vliv na životní prostředí) i důlní činností v oblasti (měsíční krajina, následné rekultivace).
•
I přes tato negativa má oblast vysoký potenciál v množství zajímavých a chráněných krajinných prvků, od ptačích lokalit, přes evropsky významné oblasti po maloplošná chráněná území s výskytem vzácných rostlin i živočichů.
•
V oblasti je mnoho kulturních památek – i zde je potenciál pro další rozvoj mikroregionu.
•
Životní podmínky obyvatel mikroregionu jsou těžší než v rámci jiných oblastí republiky a to díky nadmořské výšce, špatné dopravní obslužnosti zejména v horských oblastech, již zmiňované vysoké nezaměstnanosti, v horských oblastech ve vyšších životních nákladech (dlouhé topné období a pod.), horší dostupnosti zdravotní péče, horší dostupnosti kvalitního vzdělání a to i na úrovni základních škol apod.
Pro zajištění vypovídací schopnosti použitých údajů jsou všechny číselné údaje převzaté ze statistiky ČSÚ podle SLBD v roce 2001.
28 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
3. Shrnutí dosud uplatňovaných politik mikroregionu 3.1 Popis národních politik nebo politik na úrovni EU dosud uplatňovaných na území mikroregionu Západní Krušnohoří a) Předvstupní fondy EU Podle informací, které nám členské subjekty poskytly, byly na území mikroregionu SZK dosud ponejvíce uplatňovány národní politiky ČR. Předvstupní fondy EU byly využity jen v minimální míře. b) Česká republika Subjekty mají zkušenosti s využíváním zejména: • • • • • •
aktivní politiky zaměstnanosti MPSV ČR; programů na rozvoj venkova MMR ČR; Programu podpory volnočasových aktivit pro neorganizované děti a mládež MŠMT ČR; rozvojových programů Ústeckého kraje; Operačního programu zemědělství; Horizontálního plánu rozvoje venkova .
Dále bylo zjištěno, že některé subjekty využívají možností financování svých projektů nebo budoucích projektů např. od Hospodářské a sociální rady Chomutovska, případně i od soukromých zdrojů. V rámci těchto politik bylo v letech 2000 – 2005 podpořeno zejména: • • • • • • • • •
Zpracování územních plánů, IPROM; Zavádění internetu do obcí; Zavádění bezdrátového rozhlasu; Rekonstrukce a opravy místní infrastruktury; Opravy obecních budov, sportovišť, cyklotras; Opravy veřejného osvětlení; Budování infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu; Budování autobusových zastávek; Pořízení nových technologií pro zemědělskou prvovýrobu.
Aktivita obcí – účast v dotačních programech k rozvoji mikroregionu v letech 1999 - 2003 (zdroj: www.cedr.mfcr.cz) Počet obyvatel SLDB 2001
Mikroregion OBEC
Údlicko
Koridor
Údlice Nezabylice Bílence Hrušovany Všehrdy Otvice
563382 546160 562980 563072 563471 563277
1001 199 183 248 138 520
Čerpané státní dotace 1999-2003 4 600 486 2 856 468 1 871 712 1 294 313 161 706 3 862 817
Průměr čerpaných financí na 1 obyvatele 4596 14354 10228 5219 1172 7428 29 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
Počet obyvatel SLDB 2001
Mikroregion OBEC Pesvice Strupčice Vrskmaň Všestudy Vysoká Pec Droužkovice Černovice Podkrušno Málkov -hor Místo Spořice Hora Sv. Šebestiána Křimov Kalek St. Sebastian Blatno Boleboř Výsluní Vejprty Loučná Svazek obcí Kovářská Vejprtska Měděnec Kryštofovy Hamry Nová Ves v Horách Okounov Jirkov Hora Sv.Kateřiny Klášterec nad Ohří Celkem
32
546062 563358 563463 563480 563501 563056 563021 563200 563242 563340 563064 563161 563111 562998 563005 563498 563404 546518 563137 563226 563315 567329 563269 563099 567167 563129
104 654 204 178 763 516 378 497 380 876 219 152 159 315 194 207 3336 68 1401 155 89 418 262 20717 330 15757 50618
120 000 2 073 129 755 744 949 150 2 984 744 2 016 375
Průměr čerpaných financí na 1 obyvatele 1154 3170 3705 5332 3912 3908
4 157 715 2 112 802 2 449 028 2 757 750 2 503 365 5 032 026 3 125 725 866 248 2 872 159 7 495 793
8366 5560 2796 12592 16470 31648 9923 4465 13875 2247
758 799 1 605 365 8 434 005 13 605 945 397 733 31 911 631 22 700 505 25 845 335
542 10357 94764 32550 1518 1540 68789 1640
162 178 573
12794
Čerpané státní dotace 1999-2003
Z výše uvedeného přehledu je zřejmé, že některé radnice jsou velmi aktivní a jsou schopné zajistit prostředky k rozvoji svých obcí, na druhou stranu některé z obcí tuto možnost nevyužívají (nebo využívají jen velmi malou měrou). V letech 1999 - 2003 byla obcemi nejvíce využívána dotace Ministerstva práce a sociálních věcí na veřejně prospěšné práce – některé z obcí v tomto období čerpaly pouze a jenom tuto dotaci (Všehrdy, Vrskmaň, Droužkovice, Spořice, Měděnec). Dále některé z obcí (Nezabylice, Bílence, Hrušovany, Otvice, Pesvice, Všestudy, Vysoká Pec, Málkov, Místo, Hora Sv. Šebestiána, Křimov, Kalek, Blatno, Boleboř, Výsluní, Vejprty, Kryštofovy Hamry, Nová Ves v Horách, Hora Sv. Kateřiny, Okounov, Klášterec) využily programy Ministerstva pro místní rozvoj, a to zejména program obnovy vesnice, dotační titul na odstranění vad panelové výstavby, dále využívaly bezúročné půjčky MMR k odstranění chátrajícího bytového fondu nebo přijaly dotaci úroků úvěrů od MMR. V menší míře využily dotace na vytvoření nových společensky účelných pracovních míst a absolventské praxe (MPSV), Hora Sv. Šebestiána využila dotačního titulu k realizaci stabilizačních prvků v krajině (MŽP), obce vlastnící lesy využívaly 30 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
v možné míře příspěvek na obnovu lesů poškozených imisemi (MZe), dále příspěvek na obnovu a výchovu porostů, příspěvek na zalěsnění, zajištění a výchovu porostů, některé z obcí využily příspěvek na technologie ekologické a šetrné k přírodě. Obcemi byly přijaty dotace od Ministerstva kultury v rámci Programu na restaurování movitých kulturních památek. Z větších realizovaných akcí lze jmenovat opravu střechy kostela ve Výsluní. V omezené míře byly využívány také finanční prostředky v rámci Programu péče o městské památkové rezervace a městské památkové zóny a také Program na záchranu architektonického dědictví (z programu čerpalo například město Jirkov). S pomocí prostředků z fondu Ministerstva obrany v rámci péče o válečné hroby byla provedena sanace Vejprtského hřbitova. Hora Svaté Kateřiny získala dotaci MŽP na tvorbu protierozních opatření z odp. osiva i na podporu vzdělávání a poradenství (MMR), Jirkov získal dotaci na rozvoj informačních sítí veřejných knihoven.V roce 2003 některé z obcí využily i dotaci Ústeckého kraje (NIV).
Graf schopnosti a připravenosti jednotlivých mikroregionů uvnitř mikroregionu ZK k realizaci rozvojových projektů
40000
Údlicko
35000
Koridor
30000
Podkrušnohor
25000
St.Sebastian
20000
SOV
15000
Jirkov
10000
Klášterec n.O. ostatní obce
5000 0 jednotlivé mikroregiony a obce - místní samosprávy
Podle tohoto grafu, který představuje poměry čerpání finančních prostředků v rámci různých dotačních titulů se dá očekávat i vývoj poměru připravenosti jednotlivých mikroregionů, případně obcí, k zapojování se svými projekty do programu LEADER. Některé z obcí již mají připravený zásobník projektů. Na příkladu obce Hora Sv. Kateřiny uvádíme ze zásobníku projektů: revitalizace obce, turistika, minifarma, rybářská bašta, areál Mikulášské štoly, dům s pečovatelskou službou, podnikatelské domy, nové byty, rozhledna, dvousedačková lanovka, rodinné domy. Je zřejmé, že ne všechny projekty jsou v rámci programu LEADER uskutečnitelné, ale je také zřejmé, že obec má jasno v otázce svého dalšího rozvoje a její aktivita je také zřejmá z celkového objemu finančních prostředků, které dokázala pro svůj rozvoj v letech 1999 – 2003 získat. Při počtu 330 obyvatel obec čerpala v tomto období celkem 22,7 mil Kč, to je v přepočtu skoro 69 tis. Kč na jednoho obyvatele obce. Příklad této obce je třeba následovat a je třeba mít v zásobě připravená témata projektů k případné realizaci. V rámci mikroregionu byly a jsou čerpány finanční prostředky i mimo místní samosprávu, tedy také podnikatelskými subjekty i neziskovou sférou a to jak zemědělci v rámci programů na údržbu krajiny v kulturním stavu či dotačních titulech k podpoře určitých zemědělských činností, tak i na tvorbu 31 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
nových společensky účelných pracovních míst nebo absolventských praxí (MPSV), či k podpoře činností neziskových organizací (MPSV, MŠMT, MŽP apod.).
Příklady úspěšných žádostí obcí v programech v roce 2005 Obec / mikroregion
Akce
Výše dotace
Vlastní prostředky
Programy Ústeckého kraje MR Koridor Svazek obcí Vejprtska Vysoká Pec MR Údlicko MR Podkrušnohor Místo Vrskmaň Hora Sv. Šebestiána
Propagace a presentace Strategický rozvojový dokument Rekonstrukce radnice Internet pro obce RM Informovanost občanů Oprava veřejného osvětlení Oprava chodníku v Zaječicích Oprava veřejného osvětlení
280 000 105 000 264 279 602 000 910 000 228 000 300 000 300 000
120 000 45 000 117 549 258 000 390 000 123 200 300 000 200 000
Programy Ministerstva pro místní rozvoj Svazek obcí Vejprtska Hora Sv. Šebestiána Hora Sv. Šebestiána
Místní informační kanál Informační centrum Informační centrum s vyhlídkovou věží
105 000 686 000 910 000
45 000 294 000 390 000
220 000 € 220 000 € 210 000 € 300 000 €
75 000 € 75 000 € 70 000 € 113 000 €
Phare CBC 2003 Vysoká Pec Vysoká Pec Vysoká Pec Vejprty
Kanalizace II.etapa Komunikace Kanalizace III.etapa Odpadové hospodářství I. etapa
Zhodnocení ekonomického dopadu Soustavnou snahou jednotlivých obcí i všech pěti mikroregionů se postupně vytváří podmínky pro zlepšení kvality života na celém území. Zejména podpora rozvoje turistiky ze strany obcí připravuje podmínky pro zvyšování počtu návštěvníků oblasti. V současné době však většímu přílivu schází komplexnost nabídky ubytování, dalších pohostinských služeb v návaznosti na možnosti využití volného času. Tam, kde je ubytování, není často návaznost na sportoviště nebo kulturní program, tam, kde jsou rekreační areály (lyžování, koně apod.) zase není dostatek ubytovacích kapacit. Otázku rozvoje turistiky je tedy třeba řešit komplexně. Co se týká dopravní infrastruktury, je zcela neuspokojivý stav na silnicích 2. a 3. třídy, které jsou v horských oblastech jedinými možnými cestami pro případné návštěvníky. Zde je velká rezerva. Bohužel se to týká i některých silnic 1. třídy i v nížinné části. Třeba i menšího významu. Významný vliv na rozvoj mikroregionu má jistě současný rozměr podpor zemědělství, zejména mimoprodukčního. Zemědělské subjekty si pomalu mohou dovolit obnovovat svůj zastaralý strojový park, s čímž že spojena zlepšená ekonomická situace těchto podniků. Na to navazuje zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců, jejich lepší ohodnocení apod.
32 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
3.2 Existující rozvojové programy a rozvojové strategie mikroregionu Strategie rozvoje mikroregionu Západní Krušnohoří vychází z již existujících strategických dokumentů a to „nadřazených“, na úrovni Ústeckého kraje, tak i mikroregionů – svazků obcí, které jsou součástí MZK.
A. Na úrovní Ústeckého kraje: Strategie rozvoje mikroregionu Západní Krušnohoří je koncipována tak, aby byla zásadně v souladu s hlavními již existujícími strategickými rozvojovými dokumenty dané oblasti. V první řadě je to zejména: A.1. Strategie rozvoje Ústeckého kraje Tato je postavena na 4 globálních cílech rozvoje Ústeckého kraje: 1) 2) 3) 4)
Hospodářský rozvoj Obnovení ekologické rovnováhy – revitalizace krajiny Rozvoj lidských zdrojů Rozvoj sídel
Strategie rozvoje Ústeckého kraje sestává z jednotlivých částí:
Strategie rozvoje průmyslu a malého a středního podnikání Ústeckého kraje Strategie rozvoje kultury a památkové péče v Ústeckém kraji Strategie rozvoje cestovního ruchu Strategie rozvoje venkovských oblastí Ústeckého kraje Koncepce rozvoje sociálních služeb Ústeckého kraje – I. Etapa Oblast životního prostředí Koncepce zdravotnictví Ústeckého kraje
Z hlediska iniciativy LEADER je podstatná: Strategie rozvoje venkovských oblastí Ústeckého kraje Strategie rozvoje venkovských oblastí Ústeckého kraje popisuje stav venkovských oblastí v celém Ústeckém kraji a více méně koresponduje s výsledky analýz mikroregionu Západního Krušnohoří. Problémová analýza strategie určila míru naléhavosti řešení identifikovaných problémů rozvoje následovně (max. naléhavost – stupeň 30, minimální naléhavost – stupeň 0): • • • • • • • • • •
Nedostatečná nabídka pracovních příležitostí – 28 Nevyhovující podmínky pro MSP – 20 Ostatní překážky rozvoje VO – 20 Špatná dopravní obslužnost – 18 Špatný technický stav komunikací – 15 Nedostatečně využívaný potenciál VO pro ČR – 11 Zanedbaný stav a zchátralost objektů – 9 Špatný technický stav infrastruktury – 9 Nízká kvalifikace pracovní síly – 6 Omezené možnosti pro vzdělávání – 6 33 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
• •
Nevyhovující podmínky pro využívání volného času – 4 Revitalizace a obnova zaniklých obcí – 2
Na základě vyhodnocení identifikovaných problému byly v rámci strategie rozvoje venkovských oblastí Ústeckého kraje stanoveny priority a jejich důležitost: ⇒ Podpora vzniku nových pracovních příležitostí ve VO – 35 % ⇒ Zlepšení stavu dopravní a technické infrastruktury – 31 % ⇒ Zlepšení vzhledu obcí a krajiny, zhodnocení potenciálu VO pro ČR ⇒ Podpora vzdělávání, pracovních kvalifikací, podmínek pro volnočasové aktivity Uvedená analýza problémů v rámci venkovských oblastí celého Ústeckého kraje koresponduje s problémy mikroregionu Západního Krušnohoří, tak jak byly v předcházejících kapitolách popsány: 1) Podpora vzniku nových pracovních příležitostí koresponduje s opatřením č. 1 Strategie – trvale udržitelný rozvoj místního hospodářství a zemědělství vč. lesnictví a vodního hospodářství. S rozvojem hospodářství těsně souvisí vznik nových pracovních příležitostí. 2) Podpora stavu dopravní a technické infrastruktury koresponduje opět s opatřením č. 1 Strategie. Pro rozvoj hospodářství je jednou z podmínek kvalitní dopravní a technická infrastruktura. 3) Zlepšení vzhledu obcí a krajiny souvisí s opatřením č. 2 Strategie – zvyšování podílu turistiky a agroturistiky na hospodářství dané oblasti. Pokud se má zvýšit podíl turistiky a agroturistiky, musí dojít ke zlepšení vzhledu obcí. 4) Podpora vzdělávání, pracovních kvalifikací, podmínek pro volnočasové aktivity také koresponduje s opatřením č. 3 Strategie – rozvoj lidských zdrojů, místní společnosti a kultury. Z tohoto dokumentu vycházejí další rozvojové dokumenty, např: •
Koncepce environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty Ústeckého kraje
•
Program na záchranu a obnovu kulturních památek Ústeckého kraje
•
Koncepce směrů rozvoje zemědělství a venkovských oblastí Ústeckého kraje
V souladu s těmito dokumenty Kraj vyhlašuje vlastní dotační programy. A.2. Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje Soulad se strategickými cíli dokumentu: a) ekonomická oblast 1) Rozvoj nových a stávajících malých a středních podniků s růstovým a inovativním potenciálem a se sídlem v Ústeckém kraji – soulad s opatřením č. 1 Strategie. 2) Ekonomické oživení a zvýšení konkurenceschopnosti Ústeckého kraje s podporou existujících stabilizovaných podniků a s novými investicemi zejména do zavádění moderních environmentálně šetrných technologií – soulad s opatřením č. 1 Strategie. 3) Rozvoj tradičních odvětví primárního sektoru v Ústeckém kraji (zemědělství, lesnictví, rybolov) zajišťujících udržitelné využívání kraje, umožnit rozvoj následného zpracovatelského průmyslu ve venkovských oblastech kraje tak, aby výsledné produkty určené k místní spotřebě i k exportu měly co největší přidanou hodnotu – soulad s opatřením č. 1 Strategie.
34 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
4) Vytvoření a rozvoj základní a doplňkové infrastruktury cestovního ruchu včetně destinačního managementu a příslušných služeb – soulad s opatřením č. 2 Strategie. b) sociální oblast 1) Rozvoj zaměstnanosti a zaměstnatelnosti občanů v Ústeckém kraji – soulad s opatřením č. 3 Strategie. c) environmentální oblast 1) Efektivní a dostatečně rychlá revitalizace nevyužívaných zdevastovaných ploch a objektů Ústeckého kraje .... – soulad s celým tématem č. 2 Strategie – Posílení místního ekonomického prostředí, zhodnocení produkce A.3. Program rozvoje Ústeckého kraje Záměr koresponduje s Programem rozvoje Ústeckého kraje v těchto bodech: Priorita 1: Ekonomický rozvoj Opatření 1.1 Rozvoj malých a středních podniků Opatření 1.4 Podpora rozvoje cestovního ruchu a lázeňství Priorita 3: Revitalizace a ochrana životního prostředí a rozvoj infrastruktury Opatření 3.3 Ochrana a obnova přírodních území a prvků v krajině Opatření 3.4 Revitalizace a obnova městských sídel Priorita 4: Rozvoj zemědělství a venkova Opatření 4.1 Stabilizace a rozvoj malých sídel do 5000 obyvatel Opatření 4.2 Zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství Opatření 4.3 Trvalá péče o krajinu a nezemědělské využití krajiny Opatření 4.4 Revitalizace horských oblastí Priorita 5: Aktivizace institucí v regionu a podpora spolupráce Opatření 5.3 Aktivity neziskového sektoru
B. Na úrovni mikroregionů Při zpracování Záměru se vycházelo při znalosti rozvojových dokumentů Ústeckého kraje (které byly zpracovávány v souladu s národními rozvojovými dokumenty) zejména a hlavně z již existujících strategických dokumentů jednotlivých mikroregionů - svazků obcí - které jsou součástí mikroregionu Západní Krušnohoří. Všechny jednotlivé mikroregiony - svazky obcí - mají zpracované vlastní Integrované plány rozvoje mikroregionu (IPROM). Integrovaný plán rozvoje mikroregionu Koridor a Údlicko mají stejnou strategickou vizi: Území pro trvalé bydlení vytvářející zázemí měst (Koridor - Most a Chomutov, Údlicko Chomutov a Žatec), umožňující návštěvníkům rekreaci zaměřenou na aktivní turistiku a volnočasové a sportovní vyžití mladých lidí z celého mikroregionu. Z hlediska ekonomického rozvoje by se měly mikroregiony zaměřit především na tvorbu přirozeného venkovského prostředí, které bude využíváno jak pro tvorbu specifických produktů oblasti cestovního ruchu, tak pro nabídku venkovského bydlení. V návaznosti na rozvoj CR a bydlení dojde i k rozvoji MSP a tvorbě nových pracovních míst. Tyto dva směry budou v dlouhodobém 35 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
období nejvýznamnějším faktorem podporujícím hospodářský rozvoj oblasti obou mikroregionů. Oba mikroregiony mají stanovené i stejné priority, naplňující plánovanou vizi: 1) Bydlení a občanská vybavenost 2) Podpora podnikání, zaměstnanost a trh práce – soulad s opatřením č.. 1 Strategie. 3) Turistika, cestovní ruch a volný čas – soulad s opatřením č. 2 Strategie. 4) Revitalizace životního prostředí a životního stylu – soulad s opatřením č. 3 Strategie. mikroregion Údlicko navíc ještě vytyčil prioritu č. 5 Strategie. 5) Rozvoj společných projektů Strategie SZK vychází z těchto priorit a lze konstatovat, že je s nimi v souladu. Součástí IPROM je i zásobník projektů. Je však otázka, zda se jedná o materiál aktuální. Tím se bude dál v dalším období zabývat SZK v rámci dalších prací na Strategii rozvoje mikroregionu pro období 2006 - 2007, případně pro další období 2008 - 2013. Strategický rozvojový dokument – SROD – Svazek obcí Vejprtska vznikl v listopadu 2005. Jako hlavní strategický cíl je v dokumentu uváděn Mikroregion cestovního ruchu s přírodním bohatstvím, historickým dědictvím, kvalitním lidským potenciálem, jehož rozvoj respektuje tradice a staví na zásadách pro trvale udržitelný rozvoj klíčových oblastí, a to s maximální šetrností vůči životnímu prostředí. Priority: 1) Podpora a rozvoj malého a středního podnikání – soulad s opatření č. 1 Strategie. 2) Podpora a rozvoj celoročního cestovního ruchu – soulad s opatřením č. 2 Strategie. 3) Obnova a výstavba dopravních komunikací a technické infrastruktury - soulad s prioritní osou č. 3 Strategie. 4) Revitalizace životního prostředí a životního stylu – soulad s opatřením č. 1 Strategie. 5) Rozvoj vnější spolupráce 6) Rozvoj lidských zdrojů, rovné příležitosti a inkluze sociálně znevýhodněných – soulad s opatřením č. 3 Strategie 7) Institucionální podpora rozvoje Dotazníkovým šetřením v rámci zpracovávání dokumentu bylo zjištěno, že obyvatelé mikroregionu považují za prioritu: 1) Ekonomické zajištění mladých 2) Cestovní ruch 3) Vzhled obce Strategický rozvojový dokument Integrovaný plán rozvoje mikroregionu St. Sebastian je opět velmi podobný stejnému dokumentu mikroregionu Podkrušnohor. Strategické cíle těchto mikroregionů jsou: 1) Aktivně přispět ke snížení nezaměstnanosti v regionu, zlepšovat ekonomickou situaci občanů – zde je soulad s prioritní osou č. 1 Strategie. 2) Vytvářet prostor pro rozvoj malého a středního podnikání, především v oblasti rozvoje 36 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
cestovního ruchu a turistiky a dosažení ekonomické prosperity – zde je soulad se prioritní osou č. 1 a 2 Strategie. 3) Postupné znovuosídlení horského venkova mikroregionu – lze toho dosáhnout prostřednictvím realizace prioritní osy č.. 1, 2, 3 a 5 Strategie. 4) Iniciovat zpracování územních plánů členských obcí mikroregionu - lze toho dosáhnout prostřednictvím realizace prioritní osy č. 4 Strategie. Jako priority jsou zde uvedeny: 1) Zpracování marketingové koncepce, s důrazem na propagaci, publicitu a různé formy marketingové podpory 2) Rozvoj zemědělské činnosti, řemesel a podnikání 3) Podpora rozvoje všech forem turistického a cestovního ruchu 4) Podpora rozvoje a využití alternativních zdrojů energie 5) Zlepšování dopravní obslužnosti a technické infrastruktury 6) Zvyšování úrovně sociálního zázemí, výstavba nových bytů a vytváření předpokladů pro stavby rodinných domů Lze konstatovat, že Strategický plán MAS Sdružení Západní Krušnohoří vychází ze závěrů rozvojových dokumentů mikroregionů St. Sebastian, Podkrušnohor, Koridor, Údlicko a Svazek obcí Vejprtska (mikroregiony = svazky obcí), priority a směry rozvoje všech uvedených svazků jsou obdobné a korespondují s vlastním zjišťováním Sdružení Západní Krušnohoří.
37 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
4. Podněty a strategie územního rozvoje 4.1 Podněty pro rozvoj mikroregionu Území, na kterém MAS Sdružení Západní Krušnohoří působí, je geograficky i socioekonomicky homogenním územím. Jeho základ je tvořen spojením 5 již existujících mikroregionů a na ně navazujících obcí a měst. MAS je současně samostatnou právnickou osobou (občanské sdružení), která spojuje veřejný i soukromý sektor s neziskovou sférou. Charakter území je venkovské, patří mezi hospodářsky slabá území jak v rámci kraje, tak i v rámci ČR. Analýza území vychází ze zpracovaných dokumentů (Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje, Strategie rozvoje Ústeckého kraje, Strategie rozvoje venkovských oblastí ÚK a dalších dříve vyjmenovaných rozvojových dokumentů Ústeckého kraje a z existujících rozvojových dokumentů jednotlivých mikroregionů), ze společných jednání veřejné správy, neziskových organizací i soukromých organizací a institucí i jednotlivých osobností mikroregionu. Při vhodných příležitostech byli osloveni podnikatelé zemědělští i nezemědělští (e-maily, klasická pošta), zástupci obcí a městských a obecních zastupitelstev (e-maily, klasická pošta), obecní úřady byly požádány o předání informací také neziskovým a dalším organizacím v rámci svých obcí a měst, o spolupráci byli požádáni také účastníci pracovních seminářů a schůzek MAS. Všichni tito oslovení byli požádáni o vyjádření svých názorů na kvalitu života (kulturní a sportovní vyžití, možnosti volnočasových aktivit pro děti a mládež, následné vzdělávání dospělých, služby na místní úrovni v mikroregionu), na úroveň práce místních samospráv, na úroveň vzájemné spolupráce mezi samosprávami a podnikateli, podnikateli a neziskovým sektorem a samosprávami a neziskovým sektorem. Respondenti vyjadřovali svůj vztah k mikroregionu, byli požádáni o vytyčení priorit, které by se měly v dalším rozvoji mikroregionu projevit, a to v oblasti životního prostředí, rozvoje cestovního ruchu, uchovávání kulturního dědictví, rozvoje informačních technologií, kultury a vzdělávání a rozvoje občanské společnosti. Respondenti byli požádáni o vyjádření svých návrhů, nápadů a námětů k vylepšení těchto sfér oblasti veřejného života. Respondenti většinou uváděli, že jejich vztah k mikroregionu je založený na jejich narození zde nebo dlouhodobém bydlišti, vazbě na rodinu, zaměstnání (sociální vazby na mikroregion) . Respondenti ohodnotili jednotlivé aktivity známkou (1 – nejlepší, 5 – nejhorší). Kvalita a možnosti kulturního vyžití na místní úrovni byla ohodnocena průměrnou známkou 3,2 (odpovědělo 17 z celkem 20 zapojených respondentů), kvalita následného vzdělávání dospělých byla ohodnocena průměrnou známkou 3,6 (odpovědělo 16 z celkem 20 zapojených respondentů), kvalita a možnosti sportovního využití na místní úrovni byla ohodnocena známkou 2,9 (odpovědělo 17 z 20 zapojených respondentů), kvalita a možnosti poskytovaných služeb v oblasti využití volného času neorganizovaných dětí a mládeže byla ohodnocena známkou 2,7 (odpovědělo 15 z 20 zapojených respondentů), kvalita práce městských a obecních zastupitelstev Mikroregionu Západní Krušnohoří byla ohodnocena známkou 3,5 (odpovědělo 15 z 20 zapojených respondentů).
38 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
Graf – zhodnocení potenciálu různých oblastí veřejného
4 3,5 3
možnosti kult. vyžití na místní úrovni kvalita násl. vzdělávání dospělých možnosti sportovního vyžití na místní úrovni
2,5 2 1,5
volnočas.akt. dětí a mládeže kvalita práce místních zastupitelstev
1 0,5 0
Odpovídající respondenti považují za nejdůležitější (řazeno podle priority sestupně): 1. řešení problémů v oblasti životního prostředí, 2. rozvoj občanské společnosti, 3. kultura a vzdělávání, 4. uchovávání kulturního dědictví, 5. rozvoj informačních technologií, 6. rozvoj cestovního ruchu. I tato zjištění více méně koresponduje s relevantními Strategickými rozvojovými dokumenty Ústeckého kraje a jsou obsažena ve SWOT analýze mikroregionu ZK. I nadále budou pokračovat průzkumy veřejného mínění a výsledky se budou průběžně do strategie promítat. Graf – vyhodnocení priorit dalšího rozvoje mikroregionu podle názorů respondentů životní prostředí rozvoj občanské společnosti kultura a vzdělávání uchovávání kulturního dědictví rozvoj inf. Technologií rozvoj cestovního ruchu
Strategie územního rozvoje mikroregionu Západní Krušnohoří se opírá o: Osobní znalost problematiky jednotlivých mikroregionů – sdružení obcí - spolutvůrců Strategie (zástupci místních samospráv a materiály IPROM) Znalost regionálních poměrů členy MAS – spolutvůrců Strategie – zemědělců Znalost problematiky NOO členů MAS – spolutvůrců záměru – zástupce MAS Strategické rozvojové dokumenty Ústeckého kraje, které jsou v souladu s národními strategickými rozvojovými dokumenty, zejména v oblasti životního prostředí a rozvoje venkovských oblastí Strategické rozvojové dokumenty jednotlivých mikroregionů – svazků obcí Vlastní průzkum 39 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
Vlastním průzkumem byly zjištěny a potvrzeny stejné priority respondentů, které jsou uváděny v rozvojových dokumentech jednotlivých mikroregionů. Na základě znalosti všech výše popsaných skutečností byla vypracována analýza silných / slabých stránek mikroregionu Západní Krušnohoří.
4.2 SWOT Analýza Silné stránky:
Slabé stránky: Životní prostředí
•
Území není přetíženo velkou koncentrací populace
•
Vliv zemědělství na životní prostředí není negativní, projevuje se zde ekologický způsob hospodaření, zejména na horských loukách a pastvinách
•
Oblast má velké množství chráněných krajinných prvků, více než 1 % území patří mezi maloplošná zvláště chráněná území, NATURA 2000 (ptačí lokality, evropsky významné oblasti s výskytem vzácných rostlin a živočichů)
•
Životní prostředí je z minulosti značně poznamenáno vlivem existence tepelných elektráren (exhalace a jejich vliv na životní prostředí) i důlní činností v oblasti (měsíční krajina, následné rekultivace)
Zemědělství •
Značná část obhospodařovaných pozemků v horských a podhorských oblastech je zahrnuta do systému ekologického zemědělství a je udržována v kulturním stavu v souladu s principy trvale udržitelného života
•
Oblast má velké množství chráněných krajinných prvků, více než 1 % území patří mezi maloplošná zvláště chráněná území, NATURA 2000 (ptačí lokality, evropsky významné oblasti s výskytem vzácných rostlin a živočichů)
•
Zemědělské podniky jsou v oblasti spíše menšího rozměru, největší zemědělský podnik je o roloze cca 2300 ha. Do zemědělské prvovýroby v oblasti je zapojeno větší množství menších subjektů, právnických i fyzických osob, které spolu dokáží spolupracovat.
•
Zemědělství v oblasti nebylo v posledních 20 – 25 letech v dané oblasti dominantní (to byl těžký průmysl), oblast není považována za typicky zemědělskou
•
Stále vysoký podíl půdy ve správě PF
•
Zemědělské podniky prozatím v dané oblasti neumějí využívat možnosti Operačních programů, čerpat finanční prostředky za účelem zvyšování své konkurenceschopnosti.
Obyvatelé, osídlení, zaměstnanost •
Věková struktura obyvatelstva je příznivá
•
Mikroregion je oblastí s menším podílem 40 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
Silné stránky: •
Slabé stránky: starousedlíků než je v jiných oblastech obvyklé, oblast nemá historickou kontinuitu vlastnictví, je zde převaha dosídleného obyvatelstva
Příznivá je i skutečnost, že se v oblasti buduje průmyslová zona Triangle a již funguje průmyslová zóna Verne •
Hustota osídlení je v porovnání v krajským i republikovým průměrem velmi nízká
•
Podstatně vyšší nezaměstnanost obyvatel v porovnání s republikovým i krajským průměrem
•
Vývoj průměrných mezd v mikroregionu nedosahuje ani zdaleka republikového průměru, opět je pod úrovní průměru v Ústeckém kraji. Průměrné mzdy v zemědělství a lesnictví jsou taktéž pod republikovou i krajskou úrovní
•
Vysoce zanedbaný vzhled sídel (nízka atraktivita pro trvalé bydlení)
Sociální sféra, školství, zdravotnictví •
Dostupnost středoškolského vzdělání v Klášterci nad Ohří , v Kadani i v Chomutově - přijatelná vzdálenost ze všech míst mikroregionu, všeobecné i technické vzdělání (elektrotechnické, strojní, stavební, zemědělské) i vyšší odborné vzdělání (SPŠ a vyšší odborná škola Chomutov)
•
Plánované vysokoškolské Chomutově
studium
•
V údolní části je zdravotní péče zajištěna dvěma nemocnicemi v Chomutově a Kadani na odpovídající úrovni
•
Nutnost dojíždění dětí z menších obcí i do základních škol v souvislosti s “optimalizací sítě základní škol”, s tím spojené časné vstávání a značná část volného času dětí strávená právě dojížděním
•
Nízká životní úroveň – nízké mzdy, vysoké životní náklady a z toho vyplývající další sociální problémy
•
Vzdělanost obyvatelstva je v porovnání s celorepublikovým a krajským průměrem podstatně horší
•
Velmi špatná situace v dostupnosti zdravotní péče pro občany horských oblastí
v
Ekonomická sféra •
•
Poměrně technicky zdatné a zručné obyvatelstvo díky důsledku vyššího zastoupení průmyslu v oblasti z historického hlediska
•
Malá kupní síla obyvatel
•
Nedostatečná dopravní obslužnost za účelem dojíždění do zaměstnání
Prozatím nevyužitý potenciál pro rozvoj cestovního ruchu a služeb v návaznosti na blízkost SRN
•
Zastaralá infrastruktura
•
Velké množství chátrajících hospodářských stavení a budov vlivem odsunu německého obyvatelstva a následného nedosídlení území a 41 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
Silné stránky:
Slabé stránky: následně po roce 1989 po zrušení státních statků v souvislosti s výrazným snížením rozměru zemědělství v oblasti nebo v některých případech vlivem neúspěšné privatizace majetku •
Nedostatečná podpora a středního podnikání
malého
•
Prozatím značný podíl pozemků ve správě PF (omezuje aktivity spojené se soukromým vlastnictvím pozemků)
Dopravní obslužnost a zásobování vodou a energiemi •
V centru oblasti se nachází významný železniční a dopravní uzel – Chomutov
•
Existence železniční tratě – Chomutov – Vejprty s propojením do Saska
•
Část obcí, které nejsou přímo u hlavních silnic v nížinné části mikroregionu, má nedostatečnou dopravní obslužnost pro obyvatele bez vlastních dopravních prostředků – stále dochází k rušení autobusových i vlakových (pokud existují) spojů
•
Nedostatečná technická infrastruktura (kanalizace, ČOV, veřejné osvětlení apod)
Cestovní ruch, turistika a sportovní vyžití •
V oblasti je velké množství kulturních a historických památek
•
Dostupnost rozdílných rekreačních oblastí (hory, les, řeka, kulturní památky)
•
Málo certifikovaných zařízení a dalších ubytovacích kapacit pro rozvoj turistického ruchu
•
Nedostatečná infrastruktura pro cestovní ruch v některých místech mikroregionu na obecních úrovních
•
Klášterec n. O. – lázeňské město
•
Venkovský charakter regionu
•
Nedostatečná jazyková vybavenost
•
Otevření hraničního přechodu i pro automobily do 3,5 t ve Vejprtech
•
Nedostatek příležitostí pro agroturistiku
•
Hraniční přechody pro pěší s Německem
•
•
Část mikroregionu, zejména horská, nabízí již v současné době širokou síť cyklostezek a běžeckých tras, dobře značených, které spojují mikroregion s dalšími mikroregiony a oblastmi, včetně přeshraničních stezek a tras.
V nížinné části nedostatečná propagace možností rekreace, aktivního využití volného času, cyklotras, špatné značení cyklostezek
•
Horší dopravní dostupnost za účelem využití spotřoviš´t mimo vlastní obce
•
Velké množství kulturních a historických památek ve velmi špatném technickém stavu
•
Nepříznivý destinační management kulturních a historických památek
•
Dostupnost a možnost využití větších sportovních zařízení - plavecký bazén v Chomutově, Kamencové jezero v Chomutově, zimní stadion, sportovní hala v Chomutově apod. i pro obyvatele z okolních obcí
42 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
Silné stránky:
Slabé stránky:
Veřejná správa, management obcí •
Existence mikroregionů – svazků obcí
•
Zkušenosti s přeshraniční spoluprací
•
Schopnost realizovat rozvojové projekty
•
Založení Místní akční skupiny
•
Nedůvěra vůči strategickému plánování na úrovni mikroregionu
•
Neochota zapojovat se do činnosti mikroregionu vzhledem ke členství v jiných spolcích a sdruženích, v některých případech se špatnou zkušeností
Příležitosti
Ohrožení
Životní prostředí - zemědělství •
Zlepšení venkovské infrastruktury
•
Zlepšení spolupráce místních samospráv a zemědělských podnikatelů v obcích
•
Zlepšení spolupráce zemědělských podnikatelů s neziskovou sférou, podpora vzniku, existence a činnosti neziskových sdružení, nabízejících volnočasové aktivity dětí a mládeže na venkovských farmách
•
Nevhodné aktivity ze strany zemědělských i nezemědělských podnikatelů – těžba surovin, nevhodně umístěné větrné elektrárny apod.
•
Blízkost hnědouhelných těžebních společností a jejich expanze do okolí, rozšířování dobývacího prostoru
Obyvatelé, osídlení, zaměstnanost •
Využití příležitostí daných otevřením hraničního přechodu pro automobilovou dopravu ve Vejprtech – zvýšení nabídky poptávaných služeb na české straně hranic – zejména řemeslných a dalších služeb
•
Další vysídlování některých obcí, zejména těch se špatnou dopravní obslužností, infrastrukturou apod.
Sociální sféra, školství, zdravotnictví •
Příležitost pro rozvíjení služeb domácí péče, zvyšování počtu ústavů sociální péče a domovů důchodců s menší kapacitou na lokální úrovni a tím i podpora zaměstnanosti v oblasti
•
Další omezování dostupnosti lékařské péče v malých a hlavně horských obcích
•
Riziko odchodu perspektivních obyvatel za vzděláním, zejména z obcí se špatnou dopravní obslužností
Ekonomická sféra •
Využití místních surovin ke zpracování (lesnictví, zemědělství, rybářství)
•
Podpora a propagace místní produkce
•
Další ubývání pracovních příležitostí v místech bydliště, nutnost dojíždění za zaměstnáním do větších vzdáleností – riziko dalšího vysídlování venkovských 43 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
Příležitosti
Ohrožení
•
Pořádání veřejných akcí na místní úrovni za účelem podpory místní produkce
•
Podpora agroturistiky
•
Rozvíjení spolupráce s existujícími podniky místního významu, jejich podpora
oblastí, zejména těch s nejhorší dopravní obslužností a infrastrukturou
Dopravní obslužnost •
Příležitost pro místní autodopravce k pořízení menšího dopravního prostředku za účelem např. dopravy starších lidí za nákupy , k lékaři apod.
•
Nedostatek finančních prostředků na údržbu stávajících silnic II. a III. třídy, mnohde jediným pojítkem obce s lékařským zařízením, školou, obchody
•
Riziko dalšího omezování autobusových a vlakových spojů (pokud existují) ze strany dopravců pro jejich nerentabilitu
Cestovní ruch •
Společný postup obcí i podnikatelů při propagaci mikroregionu
•
Nedostatek finančních prostředků na rekonstrukce a údržbu památek
•
Obnova některých chátrajících objektů a jejich využití v cestovním ruchu
•
Vandalismus, a majetku
•
Obnova chátrajících hospodářských budov a jejich využití v alternativních odvětvích zemědělství
•
•
Využití místní produkce za účelem zvýšení nabídky služeb v cestovních ruchu
Nedostatečná ochrana soukromého vlastnictví – drobné krádeže majetku cizinců během jejich rekreačních aktivit apod.
•
Využití místního potenciálu zemědělství k nabídce agroturistiky v rámci cestovního ruchu
•
Rozvoj lázeňství
•
Obnova tradic a zakládání tradic nových
•
Další rozvoj přeshraniční spolupráce jednotlivých obcí i mikroregionu
rozkrádání
památek
Veřejná správa, management obcí •
Příležitost pro mezisektorové a mezirezortní místní partnerství
•
Neochota některých obcí se do místního partnerství zapojit zřejmě pro nedůvěru po zkušenostech s jinými “spolky” a i pro zdání ne velkého významu partnerství pro některé obce.
44 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
5. Popis Strategie 5.1 Základní strategické linie pro územní rozvoj MAS Základní strategická linie vychází ze SWOT analýzy. Pro celkový rozvoj je nutností oživení venkovského prostředí na území MAS v oblasti občanské vybavenosti, nabídky cestovního ruchu a zlepšení životního prostředí, a to vše prostřednictvím oživení ekonomiky.
Dlouhodobá strategická vize: 1) Mikroregion cestovního ruchu s přírodním bohatstvím, historickým dědictvím, kvalitním lidským potenciálem, jehož rozvoj respektuje tradice a staví na zásadách pro trvale udržitelný rozvoj klíčových oblastí, a to s maximální šetrností vůči životnímu prostředí. 2) Území pro trvalé bydlení vytvářející zázemí měst, umožňující návštěvníkům rekreaci zaměřenou na aktivní turistiku a volnočasové a sportovní vyžití mladých lidí z celého mikroregionu. Ze strategické vize vycházejí předložené prioritní osy, které budou základním východiskem Strategie v delším časové horizontu. Výše uvedené strategické vize bude dosaženo naplňováním těchto prioritních os: 1. Podpora a rozvoj malého a středního podnikání na místní úrovni, vč. zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství Základním cílem této prioritní osy je dosažení přiměřeného rozvoje dynamiky zabezpečující pozitivní vývoj životní úrovně obyvatelstva. Hospodářský rozvoj řešené oblasti je nutné postavit na rozvojových impulsech vedoucích k restrukturalizaci ekonomiky, resp. k nastartování nových podnikatelských aktivit. Účelem je vytvořit mikroregion přitažlivý pro investory s účelnou odvětvovou strukturou podnikání využívající tradice a přednosti mikroregionu především v oblasti rozvoje cestovního ruchu, služeb a zpracování místních zdrojů. Vzhledem k významu zemědělské výroby pro ekonomickou stabilizaci venkovských oblastí je potřebné vytvořit mechanismus podpory rozvoje zemědělské výroby. Jednou z cest je integrace návazných oblastí jako je cestovní ruch, přírodní zdroje (produkce energetických plodin, využití obnovitelných zdrojů energie, vodní zdroje) a životní prostředí (mimoprodukční funkce zemědělské a lesnické výroby). Prioritní osa č. 1 bude naplňována zejména: •
Podporou obnovy, rekonstrukcí nebo modernizací hospodářských budov;
•
Podporou obnovy nebo budování vhodných ploch a prostor pro nové podnikatelské činnosti - zejména pro činnosti s místní spotřebou, pro podnikání v tradiční regionální výrobě (zaměřené na spotřebu v turistickém ruchu);
•
Podporou pořizování technologií k úsporám paliv a energie;
•
Podporou pořizování strojového vybavení a služeb v oblasti péče o krajinu a její údržby v kulturním stavu;
•
Podporou pořizování strojového vybavení a služeb pro údržbu základní občanské 45 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
vybavenosti a místní obslužnosti; •
Podporou stavebního, technologického a strojového vybavení k využívání alternativních zdrojů energie s výjimkou velkých větrných elektráren;
•
Podporou pro zřizování a strojového vybavení dílen;
•
Podporou využití výsledků vědy a výzkumu v praxi, zavádění nových strojů a technologií;
•
Podporou investic ke zhodnocení místní produkce.
2. Podpora a rozvoj celoročního cestovního ruchu „Průmysl“ cestovního ruchu představuje v dnešní době jedno z nejrychleji rostoucích, ale současně i nejvíce konkurenčních prostředí, které vyžaduje stále nové a nové nápady. Region musí formovat svou image tak, aby zaujal i novou generaci turistů a rekreantů, kteří tráví na dovolených kratší dobu, ale utrácejí více peněz a hledají nové aktivity a služby uspokojující jejich potřeby nových a výjimečných zážitků. Ideální představa v hlavách turistů se spojuje právě s tímto. Obce, mikroregion i místní podnikatele mohou ve svém úsilí uspět pouze tehdy, pokud realisticky ohodnotí své zdroje, zváží všechna pro a proti, naplánují akce a projekty, které budou dostatečně pružně reagovat na poptávku – a především budou velmi aktivně nabízet své přednosti na trhu. Mikroregion Západní Krušnohoří má turistům co nabídnout v průběhu celého roku a je pouze na samotných subjektech, zda zvolí správný směr, který osloví potenciální návštěvníky, a zda se jim podaří místní přírodní, technický a kulturní potenciál vhodným způsobem využít. Prioritní osa č. 2 bude naplňována zejména: •
Podporou obchodních akcí regionálního charakteru;
•
Podporou investičního vybavení a služeb pro pořádání obchodních akcí, jako jsou tradiční trhy, prodejní výstavy, různé soutěže regionálních nebo místních výrobků nebo jejich zpracovávání, kulinářské hody apod.;
•
Podporou investičního vybavení a služeb pro rozvoj jak letních, tak zimních sportovišť;
•
Podporou budování „prázdninových“ bytů ve venkovské oblasti pro rodinnou rekreaci na statcích apod.;
•
Podporou investičního vybavení a služeb pro ostatní ubytování turistů a rekreantů;
•
Cílenou a komplexní propagací služeb a možností, které jsou nabízeny v rámci mikroregionu;
•
Obnova a ochrana kulturního dědictví;
•
Podporou celkového zlepšení vzhledu venkovských oblastí.
3. Obnova technické infrastruktury a ochrana životního prostředí Strategické směry Mikroregionu Západní Krušnohoří jsou přímo ovlivněny polohou tohoto mikroregionu, a to jak z pohledu přírodních podmínek, tak také z pohledu jeho do jisté míry izolované příhraniční polohy. Tyto směry rozvoje nutně zahrnují také potřeby řešení projektových záměrů rozvoje v oblasti technické infrastruktury, jejíž úroveň je vzhledem k historickému vývoji a již zmiňovaným přírodním bariérám v některých obcích zcela nevyhovující. Technická infrastruktura zahrnuje oblast infrastrukturních sítí (vodovody, 46 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
kanalizace + ČOV, plynovody, rozvody elektrické energie) a další doplňující sítě podílející se na určení stupně rozvoje technické infrastruktury obcí mikroregionu (například veřejné osvětlení, místní rozhlas, informační sítě). Stěžejní význam má pro region obnova a údržba komunikací, a to jak místních, tak nadřazených, zajišťující jeho dopravní dostupnost v průběhu celého roku. Devizou velké části regionu je do jisté míry zachovalé životní prostředí, které je však nutné chránit. V této souvislosti se nabízí využívání obnovitelných zdrojů energie, pro které má horský region vhodné podmínky. Prioritní osa č. 3 bude naplňována zejména: •
Zvyšováním kvality a průchodnosti regionálních a místních dopravních komunikací, zlepšením dopravní dostupnosti;
•
Zlepšováním kvality ekologické infrastruktury přispívající ke zvyšování přitažlivosti regionů a obcí;
•
Podporou vybavení obcí kvalitní infrastrukturní sítí (vodovody, kanalizace + ČOV, plynovody, rozvody elektrické energie);
•
Rozvojem prvků infrastruktury zvyšujících kvalitu a života v obcích (veřejné osvětlení, místní rozhlas, informační sítě);
•
Snížením zdravotních rizik a negativních vlivů na životní prostředí (hluk, emise) při podpoře vhodných technických a infrastrukturních opatření (obchvaty, protihlukové bariéry);
•
Řešením odpadového hospodářství.
4. Zvýšení kvality a atraktivity bydlení v horských a podhorských obcích Reliéf a příhraniční poloha mimo hlavní rozvojovou osu Ústeckého kraje je vedle nedostatku pracovních příležitostí hlavním důvodem, proč region není příliš atraktivní pro bydlení, což má za následek úbytek obyvatelstva stěhováním do měst v podhůří Krušných hor. Život na horách je všeobecně komplikovanější a vysoká zanedbanost horských, ale i podhorských obcí, kterou se nedaří již více než půl století zásadním způsobem řešit, tento problém atraktivity trvalého bydlení ještě dále prohlubuje. Prioritní osa č. 4 bude naplňována zejména: •
Zlepšením občanské vybavenosti v horských a podhorských obcích (modernizace MŠ a ZŠ, výstavba dětských hřišť a sportovišť, investice do kulturních a společenských zařízení, podpora zdravotnických služeb v regionu, atd.);
•
Úpravou pozemků pro výstavbu nových obytných a hospodářských objektů;
•
Obnovou a využitím chátrajících objektů nacházejících se uvnitř sídelního útvaru;
•
Zlepšením urbanistického prostředí horských a podhorských obcí (zlepšení vzhledu obcí);
•
Údržbou a zvyšováním podílu zeleně v intravilánu obcí.
5. Rozvoj lidských zdrojů, rovných příležitostí, místní společnosti a kultury Jedním ze základních prvků udržitelného rozvoje venkovských obcí je obyvatelstvo, které bydlení na venkově nevnímá jako bariéru svého rozvoje, ale naopak žije na venkově, protože chce využívat výhod, které takovýto život přináší. Vliv na stabilizaci obyvatelstva na venkově má 47 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
vytvoření podmínek pro jeho osobní rozvoj a následné pracovní uplatnění. Pro spokojený život na venkově je důležité také utváření místních společenství, která posílí vazby obyvatel na jejich bydliště a na sousedy a umožní řešit problémy vesnice společnými silami. Zvláštní pozornost je nutné věnovat ohroženým skupinám obyvatel venkovských obcí. Jedná se především o ženy a dlouhodobě nezaměstnané. U žen je nutné odstranit jejich handicap v možnostech společenského uplatnění. U dlouhodobě nezaměstnaných by se měly vytvářet pracovní návyky a pocit zodpovědnosti, což při životě na podpoře není možné. Současně je tato kategorie náchylná ke kriminální činnosti vč. drogové závislosti. Úspěšné zařazení této kategorie do společnosti je nutným předpokladem jejího dalšího rozvoje i rozvoje sociální struktury jednotlivých obcí. Partnerství a spolupráce mezi obcemi a dalšími subjekty v rámci mikroregionu Západní Krušnohoří je základní podmínkou pro řešení společných problémů mikroregionu. Navázání partnerství a spolupráce je i hlavním důvodem vzniku Místní akční skupiny. Žádané je však i navazování nových a prohlubování stávajících partnerství se subjekty působících vně mikroregionu, ať už se jedná o obdobná sdružení na české i německé straně hranice nebo subjekty, poskytující potenciál pro navázání přínosné spolupráce s jednotlivými členy MAS. Prioritní osa č. 5 bude naplňována zejména:
5.2
•
Podporou budování motivačních, rekvalifikačních a školicích zařízení;
•
Podporou dalších služeb pro zvýšení možností vzdělávání se a zapojení se do pracovního procesu apod.;
•
Vytvářením podmínek pro kulturní a společenské vyžití obyvatel řešeného území;
•
Integrací všech obcí a obyvatel do aktivit směřujících k vytvoření plnohodnotného občanského života ve všech částech řešeného území;
•
Aktivizací místních subjektů ze strany MZK či jednotlivých obecních úřadů (společná setkání, řízené diskuse, výměna zkušeností a příkladů dobré praxe) vedoucích k prohloubení spolupráce mezi veřejnou, neziskovou a podnikatelskou sférou uvnitř mikroregionu;
•
Přeshraniční spoluprací mezi obcemi, zájmovými skupinami a sdruženími a dalšími organizacemi.
Strategie MAS SZK na léta 2008 – 2013
Zhodnocením prioritních os dlouhodobé strategie a po provedení důkladné analýzy silných a slabých stránek mikroregionu Západní Krušnohoří a z nich vyplývajících příležitostí a ohrožení se Místní akční skupina rozhodla strategii rozvoje mikroregionu na období 2008 – 2013 orientovat na posílení ekonomického prostření mikroregionu a zlepšení podmínek pro bydlení a strategický rozvojový cíl na toto období formulovala jako:
Zvýšení atraktivity regionu, posílení místního ekonomického prostředí a zhodnocení místní produkce Místní produkcí se rozumí výrobky zemědělské, řemeslnické, turistický ruch, služby, místní tradiční výroba apod., tedy vše, co vychází ze zdrojů mikroregionu. 48 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
Při naplňování tohoto tématu budou podporovány zejména aktivity zaměřené na plnění následujících Fiche: Fiche č. 1:
Trvale udržitelný rozvoj místního hospodářství a zemědělství, vč. lesnictví a vodního hospodářství
Fiche č. 2:
Zvyšování podílu turistiky a agroturistiky na hospodářství dané oblasti
Fiche č. 3:
Rozvoj lidských zdrojů, místní společnosti, kultury a sportu
Fiche č. 4:
Zvyšování atraktivity území pro bydlení s cílem udržet a přilákat další obyvatelstvo
Fiche č. 5:
Obnova technické infrastruktury a ochrana životního prostředí, vč. využívání obnovitelných zdrojů energie
V průběhu tvorby Strategie byl vytvořen zásobník projektů předložených členy MAS SZK, který obsahuje ke dni 26. 2. 2007 celkem 164 projektů. Z hlediska příslušnosti jednotlivých projektů k výše uvedeným Fichím má zásobník projektů následující podobu:
Projekty v zásobníku dle fichí
43
30
27
31 18
fiche 1
fiche 2
fiche 3
fiche 4
fiche 5
Projekty zásobníku byly dále roztříděny do jednotlivých kategorií dle svého zaměření. Kategorií bylo stanoveno celkem 16 a příslušnost sesbíraných projektů k jednotlivým kategoriím je následující: Označení kategorie
Zařazení do Fiche
A
1
Obnovitelné zdroje energie
13
B
3
Agroturistika
5
C
1
Zemědělská činnost
10
D
1
Rozvoj a podpora podnikání
3
E
4
Občanská vybavenost
37
Název kategorie
Počet projektů
49 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
Označení kategorie
Zařazení do Fiche
F
3
Kultura a sport
18
G
2
Obnova památek
5
H
5
Zásobování vodou a energiemi
12
CH
5
Dopravní infrastruktura a obslužnost
6
I
1
Lesní hospodářsví
13
J
2
Cestovní ruch
10
K
1
Revitalizace vodních ploch a toků
9
L
4
Obnova nevyužívaných objektů
2
M
5
Odpadové hospodářství
3
N
4
Podpora bydlení
8
O
3
Rozvoj lidských zdrojů a místních iniciativ
10
Název kategorie
Počet projektů
Projekty v zásobníku dle kategorií 40 35 30 25 20 15 10 5 0
37
18 13
E
F
I
13
A
12 10
H
O
10
J
10
C
9
K
8 N
6 CH
5 G
5 B
3 M
3 D
2 L
Za účelem dosažení strategického rozvojového cíle pro roky 2008 – 2013 budou vyhledávány a podporovány i neinvestiční činností zaměřené na posilování kapacity místního partnerství, připravenosti a schopnosti zpracovávat a realizovat záměry v oblasti rozvoje venkova, a to zejména semináře pro zpracovatele projektů, exkurze k již existujícím a funkčním MAS apod. Orientace na podporu místní ekonomiky a odbytu místních výrobků a služeb má tyto předpokládané dopady: a) ekonomické • • • • • •
diversifikace příjmu místních obyvatel vznik nových pracovních míst využívání místních přírodních zdrojů růst příjmů z cestovního ruchu růst ubytovacích a stravovacích kapacit pro cestovní ruch rozvoj stávajících podnikatelských provozoven event. vznik nových
b) sociální •
růst zaměstnanosti 50 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
• • • •
růst vzdělanosti a informovanosti místních obyvatel podpora zaměstnanosti zdravotně postižených osob ve chráněných dílnách rozšíření spolupráce mezi partnery rozvoj občanství (patriotismu)
c) kulturní • • •
rozvoj informovanosti obyvatelstva rozvoj místních neziskových organizací rozvoje kulturního a společenského života v obcích
d) ekologické • • •
celkové zlepšení životního prostředí zlepšení vzhledu krajiny (spásání nevyužívaných travních ploch) rozvoj proekologického myšlení obyvatel a návštěvníků
5.3 Zdůvodnění pilotní povahy Strategie Pilotní charakter strategie z obecně vnímaného pohledu jejího vzniku a poslání spočívá především v tom, že: •
rozdělení dotačních prostředků určených na rozvoj území bude v budoucnu rozhodováno se znalostí podmínek přímo v místě určení;
je využíváno metod vzájemně kombinujícími lidské a finanční zdroje doposud málo spolupracujících podnikatelských, veřejných a neziskových subjektů vedoucí k efektivnímu využití lidského a i ekonomického potenciálu daného území;
je vytvářena organizací, která plánovaně a cíleně sdružila všechny nezávislé subjekty ze všech rozhodujících oblastí;
prostřednictvím této organizace se zvýší podíl občanů na řízení a rozhodování o všech otázkách rozvoje života v oblasti.
Specifickou pilotní povahu předložené strategie MZK, která je důležitá pro efektivní nastartování rozvoje území, můžeme doložit následujícími charakteristikami: ⇒ Vznik nových výrobků a služeb specifických pro Krušnohoří a jejich uvedení na trh Krušnohoří již dlouhou dobu hledá místní produkty, které budou odrážet specifika dané oblasti, zobrazí se v nich historie území a budou charakteristické pro danou oblast. Část produktů je zmapována (krajkářství, výroba dřevěných hraček, keramika, umělecké výrobky, výrobky z kozího mléka, výrobky v ovčí vlny, rukodělné zpracování ovčí vlny apod.), někteří z producentů jsou členy o.s. MAS – SZK. Jejich účast na zpracování a realizaci záměru může významně ovlivnit i rozvoj potenciálu těchto producentů. Pilotní povaha ve vztahu k jiným politikám spočívá mimo jiné i v podpoře podnikatelských aktivit zemědělců v nezemědělských činnostech, jako je např. agroturistika jako jeden z příkladů místního produktu. ⇒ První propojení dílčích záměrů a projektů v Západním Krušnohoří – efektivní využití 51 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
tradičních zdrojů území se stávajícím potenciálem Prozatím byla spolupráce místních samospráv a soukromého sektoru spíše výjimečná. Strategie rozvoje mikroregionu dává jedinečnou příležitost spojit roztříštěné síly a kapacity jednotlivých partnerů a společně dosáhnout vytýčených cílů strategie tohoto záměru i celkové strategie rozvoje mikroregionu. Jako příklad lze uvést:
možnost spolupráce chovatelů ovcí při údržbě městských a obecních ploch vypásáním zatravněných ploch mimo městské aglomerace
spolupráce zemědělských podnikatelů s neziskovými organizacemi ke zvýšení nabídky kvalitních volnočasových aktivit zejména pro děti a mládež tím, že umožní organizacím vykonávat jejich činnost při svých hospodářstvích. Podpoří se tím také vztah dětí a mládeže k venkovské oblasti jako takové, pomůže se u dětí vypěstovat odpovědnost apod.
Možnost úzké spolupráce místních samospráv s neziskovými organizacemi a využití této spolupráce jak při samotném rozvoji a propagaci měst a obcí, tak služeb poskytovaných NNO např. v oblasti sociální péče, v prevenci kriminality, společné zlepšování nabídek volnočasových aktivit dětí a mládeže v obcích apod.
⇒ Inovativní metody využití místního potenciálu - kombinace tradičních oddělených ekonomických odvětví s využitím výsledků vědy a výzkumu Vzájemnou spoluprací mezi místními samosprávami, neziskovými organizacemi a místními podnikatelskými subjekty se dají efektivněji využít vynakládané finanční prostředky na různé typy činností – např. projekty na podporu vzdělávání (společné využití vybavených prostor a pořízené techniky pro vzdělávání různých cílových skupin), projekty na podporu environmentální výchovy jak dětí, tak i dospělé populace (společné projekty školských zařízení, neziskových organizací i místních samospráv), projekty k podpoře turistického ruchu (spolupráce majitelů historických památek s neziskovými organizacemi a jejich společné projekty pro zatraktivnění památek a zvýšení návštěvnosti, propagaci). Dá se předpokládat, že se postupně s pokračujícím postupem realizace projektu bude tato spolupráce rozšiřovat do dalších, dosud oddělených odvětví řemeslné výroby, zemědělství i místního průmyslu. ⇒ Participace veřejnosti na rozvoji mikroregionu - netradiční způsoby řízení, zapojení místních obyvatel do rozhodovacího procesu a realizace záměru Při zpracování strategie rozvoje mikroregionu se vychází z předpokladu dlouhodobé komunikace zpracovatelů projektových dokumentů s veřejností, podnikatelskými subjekty i místními samosprávami, a to jak v etapě zpracování strategických dokumentů a záměrů, tak i v etapě vlastní realizace vypracovaných strategií a záměrů. Netradiční způsoby řízení v tomto směru v dané oblasti představují zejména seznamování všech složek místního partnerství s jednotlivými etapami při zpracování dokumentů, kdy vlastní zpracování těchto dokumentů předchází seznámení veřejnosti se záměrem zpracování daného dokumentu a získání názoru veřejnosti na konkrétní problém i návrhy veřejnosti na způsob řešení problému či problémů řešených v konkrétním dokumentu. Zpracovatelé dokumentů jsou sami členy MAS a žijí v dané oblasti, mají k oblasti osobní vztah. Místní akční skupina zvolila formu zpracování strategie rozvoje vlastními silami, pouze za pomoci některých odborníků (např. historika apod.) záměrně právě proto, aby byl využit potenciál 52 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
vlastních lidských zdrojů zevnitř MAS a aby bylo zaručeno, že zpracovatelé projektu jsou dokonale seznámeni s místními podmínkami. Programový výbor je tvořen zástupci všech aktérů místního partnerství. Ke komunikaci mezi aktéry partnerství je zcela netradičně využíváno všech nástrojů moderní informační společnosti. Rozpracované dokumenty jsou umístěné k veřejnému připomínkování na vlastních internetových stránkách Sdružení www.maskaszk.cz, veřejná správa a podnikatelé i nezisková sféra (členové MAS) jsou o aktivitách informování prostřednictvím internetu a formou e-mailů. V neposlední řadě se členové MAS samozřejmě scházejí i osobně zejména v rozhodovacím procesu, kdy mají projednávané materiály vždy dostatečně dlouho předem k dispozici. O připravovaných jednáních je veřejnost vždy dopředu informována prostřednictvím internetových stránek www.maskaszk.cz a každé jednání programového výboru je otevřené a může se ho zúčastnit kdokoliv z mikroregionu, ať již člen nebo nečlen MAS.
53 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
6. Fiche V následujícím přehledu jsou jednotlivá opatření vedoucí k naplnění strategického rozvojového cíle blíže specifikována prostřednictvím jednotné struktury:
Fiche č. 1 Název: Trvale udržitelný rozvoj místního hospodářství a zemědělství, včetně lesnictví a vodního hospodářství Zařazení do osy Programu rozvoje venkova: •
Zaměření Fiche je v souladu s prioritní osou 1 a 2 PRV, částečně pak i s prioritní osou 3
Cíl: Posílení trvale udržitelného rozvoje místního hospodářství a zemědělství, včetně lesnictví a vodního hospodářství za účelem zvýšení hospodářské prosperity regionu a údržby krajinných struktur. Popis Fiche: Posílení místního ekonomického prostředí v regionu posílením potřebných služeb pro podnikání a veřejný život, navázání na mezinárodní spolupráci obce Místo s německým městem Schlettau, případně dalšími partnery ze sousedních zahraničních regionů s přínosem pro rozvoj drobného a středního podnikání, obnova tradičních řemesel, diverzifikace příjmu obyvatelstva v souvislosti se zlepšením ekonomického prostředí. Provázanost Fiche se SPL: •
Opatření je v souladu se prioritní osou č. 1 - Podpora a rozvoj malého a středního podnikání na místní úrovni, vč. zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství
Popis situace – zdůvodnění: Iniciátorem pro založení MAS Západní Krušnohoří byla aktivita zejména fyzické a právnických osob provozujících zemědělskou činnost v mikroregionu Západní Krušnohoří. Jejich společné očekávání je cílené na zlepšení podmínek v tomto do jisté míry komplikovaném regionu pro jejich podnikatelské aktivity, které povedou k tvorbě nových pracovních míst a k údržbě a zatraktivnění jak krajiny Krušných hor, tak jednotlivých sídel, které bez fungujícího hospodářství není udržitelné. Kategorie oblastí podpory: C – Zemědělská činnost (rostlinná a živočišná výroba) D – Rozvoj a podpora podnikání I – Lesní hospodářství K – Revitalizace vodních ploch a toků Typy podporovaných projektů • • •
Obnova nebo výstavba nebo strojové a technologické vybavení subjektů pro rozvoj zemědělství, podnikání a život obyvatelstva Revitalizace rybníků, vodních nádrží a toků Rekonstrukce lesních porostů 54 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
• • •
Ochrana lesa a nová výsadba Inovační procesy v rostlinné a živočišné výrobě Využití neužívaných objektů a ploch pro rozvoj podnikání
Kategorie příjemců podpory: • • •
Fyzická osoba Právnická osoba Obec
Povinné přílohy: •
Vyžadovány budou povinné přílohy dle aktuálního znění pravidel LEADER
Kritéria přijatelnosti: •
V rámci Fiche budou přijímány projekty ziskového i neziskového charakteru především investiční povahy. Vzhledem k zaměření Fiche se předpokládá podpora spíše ziskových projektů s prokazatelným dopadem na hospodářský rozvoj v místě realizace.
Další možné zdroje financování: •
Program rozvoje venkova ČR (osa I, II, III)
•
Regionální operační program regionu soudržnosti NUTS 2 Severozápad (osa I, II)
•
Podpora rozvoje průmyslových podnikatelských subjektů na území NUTS 2 Severozápad a Moravskoslezsko a dalších regionech se soustředěnou podporou státu
• • •
Operační program podnikání a inovace Program podpory směrů rozvoje zemědělství a venkovských oblastí v Ústeckém kraji Program poskytování podpor na hospodaření v lesích v Ústeckém kraji.
Fiche č. 2 Název: Zvyšování podílu turistiky a agroturistiky na hospodářství dané oblasti Zařazení do osy Programu rozvoje venkova: •
Zaměření Fiche je v souladu s prioritní osou č. 3
Cíl: Využití místního přírodního, kulturně-historického a technického potenciálu pro posílení úlohy cestovního ruchu, zejména pak agroturistiky, na hospodářské prosperitě regionu. Popis Fiche: Posílení místního ekonomického prostředí zatraktivněním mikroregionu pro návštěvníky a turisty. Zlepšení vzhledu venkovského prostředí, zlepšení nabídky možností využití volného času návštěvníků, kvantitativní i kvalitativní zlepšení nabídky ubytování a to včetně venkovského typu. Diverzifikace příjmu obyvatelstva v souvislosti se zlepšením ekonomického prostředí. Provázanost Fiche se SPL:
55 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
•
Opatření je v souladu se prioritní osou č. 2 - Podpora a rozvoj celoročního cestovního ruchu
Popis situace – zdůvodnění: Jak již bylo zdůrazněno ve SWOT analýze, region disponuje řadou kulturních a historických památek, jejichž většímu využití brání nedostatečná turistická infrastruktura, jejich špatný technický stav, ale i nedostatečná propagace. Další charakteristikou regionu, která je v současné době problémem, ale pro rozvoj cestovního ruchu to může být zajímavou příležitostí, je velké množství chátrajících objektů (hospodářství). Jejich obnova ve spojení s využitím pro různé formy cestovního ruchu (např. agroturistiku) může být po vzoru již existujících rekreačních zařízení důležitou oblastí rozvoje turismu v regionu. Kategorie oblastí podpory: B – Agroturistika J – Cestovní ruch G – Obnova památek Typy podporovaných projektů •
Budování tzv. „letních bytů“ pro návštěvníky mikroregionu
•
Budování, opravy a modernizace ubytovacích zařízení
•
Budování, rozšiřování a modernizace sportovních zařízení navazujících na turistické ubytovny, penziony a další ubytovací zařízení v mikroregionu
•
Budování, rozšiřování a modernizace zařízení pro letní i zimní sporty včetně pořizování investičního vybavení (sněžná děla, sněžné skútry, horská kola, vybavení sportovišť apod.)
•
Budování jednotlivých prvků infrastruktury pro možnost obnovení jak tradičních obchodních stezek, které územím procházejí (např. historická solná stezka, která vede z Losnitz přes Halle, Schlettau (SRN) na Hrad Hasištejn v obci Místo), tak k zlepšení možností využívání cyklostezek, hipostezek apod.
•
Podpora budování westernových nebo historických městeček, podpora vytváření podmínek pro organizování dětských táborů v oblasti mikroregionu
Kategorie příjemců podpory: • • • • •
Fyzická osoba Právnická osoba Obec Nezisková organizace Svazek obcí
Povinné přílohy: •
Vyžadovány budou povinné přílohy dle aktuálního znění pravidel LEADER
Kriteria přijatelnosti: •
V rámci Fiche budou přijímány projekty ziskového i neziskového charakteru zpravidla investiční povahy s prokazatelným dopadem na rozvoj turistického ruchu v místě realizace.
Další možné zdroje financování: •
Program rozvoje venkova ČR (osa III) 56 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
•
Regionální operační program regionu soudržnosti NUTS 2 Severozápad (osa I, II a IV)
•
Program podpory rozvoje severozápadních Čech a Moravskoslezského regionu
•
Operační program přeshraniční spolupráce (ČR – Sasko)
•
Program obnovy venkova
•
Program na záchranu a obnovu kulturních památek Ústeckého kraje
Fiche č. 3 Název: Rozvoj lidských zdrojů, místní společnosti, kultury a sportu Zařazení do osy Programu rozvoje venkova: •
Zaměření Fiche je v souladu s prioritní osou č. 3
Cíl: Rozvoj lidských zdrojů, místní společnosti, kultury a sportu jako základu harmonického rozvoje obcí a celého regionu. Popis Fiche: Toto opatření opět navazuje na téma č. 1 a 2. Pro hospodářský rozvoj oblasti je třeba vytvářet partnerství neziskových a ziskových subjektů, spolupracovat se samosprávami, a to oběma směry. K podpoře ekonomického růstu oblasti je bezpodmínečně nutná i podpora zkvalitňování lidských zdrojů, zvyšování kvalifikace, dostatku možností a prostředků pro rekvalifikace a podpora udržování základních pracovních návyků v případě nezaměstnaných. Záměrem je také vytvoření pestré nabídky možností seberealizace pro osoby ohrožené sociální exkluzí, tělesně nebo jinak postižené apod. Provázanost Fiche se SPL: •
Opatření je v souladu se prioritní osou č. 5 - Rozvoj lidských zdrojů, rovných příležitostí, místní společnosti a kultury
Popis situace – zdůvodnění: Národnostní a společenské změny za posledních 60 let spolu s komplikovanými životními podmínkami v Krušných horách se projevují na charakteru místní společnosti a samotných obyvatel. Ta je zatížena slabými vazbami k obci, obtížně budovanou identitou, neexistencí tradic a společenských návyku, které jsou tolik charakteristické pro venkovské osídlení. Nápravu velké části těchto sociálních limitů si vyžádá delší časový horizont, než je horizont této strategie. Ve střednědobém horizontu je však možné určité změny podnítit, a to zejména v oblasti zvyšování kvalifikace místních obyvatel pro potřeby hospodářského rozvoje i vlastní seberealizace a dále pak v oblasti rozvoje místních iniciativ, zejména podporou aktivit místních společenských, kulturních, zájmových a sportovních spolků, které přispívají k zachování tradic a upevňují lokálních identitu a mezilidské vztahy. Kategorie oblastí podpory: F – Kultura a sport O – Rozvoj lidských zdrojů a místních iniciativ 57 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
Typy podporovaných projektů •
Budování vhodných prostor pro spolkovou činnost (včetně jejich vybavování)
•
Budování vhodných prostor pro školicí účely včetně vybavení, a to i technického
•
Budování a úpravy informačních středisek včetně technického vybavení – infoboxy, veřejná připojení na internet apod.
•
Pořádání kulturních, společenských i sportovních akcí na místní regionální úrovni
•
Pořádání výstav a akcí zaměřených na propagaci mikroregionu, místních produktů, místních tradic apod.
•
Budování sportovních zařízení místního významu
Kategorie příjemců podpory: • • • • •
Fyzická osoba Právnická osoba Obec Nezisková organizace Svazek obcí
Povinné přílohy: •
Vyžadovány budou povinné přílohy dle aktuálního znění pravidel LEADER
Kriteria přijatelnosti: •
V rámci Fiche budou přijímány projekty ziskového i neziskového charakteru, investiční i neinvestiční povahy s prokazatelným dopadem na rozvoj lidských zdrojů, místní společnosti a zlepšení podmínek pro kulturu a sport v místě realizace.
Další možné zdroje financování: •
Program rozvoje venkova ČR (osa III a IV)
•
Regionální operační program regionu soudržnosti NUTS 2 Severozápad (osa I, II)
•
Operační program lidské zdroje a zaměstnanost
•
Operační program přeshraniční spolupráce (ČR – Sasko)
•
Program podpory regionálních kulturních činností
•
Dotační program „Sport a volný čas“
•
Program rozvoje ekologické výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO) v Ústeckém kraji
Fiche č. 4 Název: Zvyšování atraktivity území pro bydlení s cílem udržet a přilákat další obyvatelstvo Zařazení do osy Programu rozvoje venkova: •
Zaměření Fiche je v souladu s prioritní osou č. 3 PRV
Cíl: Vytvoření takových podmínek v obcích, které umožní místním místní obyvatelům spokojený život a 58 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
budou motivovat další obyvatelstvo Ústeckého kraje stěhovat se za bydlením do obcí v Krušných horách a v jejich podhůří. Popis Fiche: Opatření úzce souvisí se všemi předchozími Fichemi a přímo navazuje na prioritní osu č. 4 Strategie. V rámci této Fiche budou podporovány aktivity, které budou řešit urbanistickou zanedbanost místních obcí a nedostatečnou nabídku občanské vybavenosti, která komplikuje již tak ztížené životní podmínky zejména v horských obcích. Snahou je podpořit aktivity, které přímo pozitivně ovlivní zejména kvalitu bydlení a vytvoří podmínky pro rozvoj bydlení. Provázanost Fiche se SPL: •
Opatření je v souladu se prioritní osou č. 4 - Zvýšení kvality a atraktivity bydlení v horských a podhorských obcích
Popis situace – zdůvodnění: Reliéf a příhraniční poloha mimo hlavní rozvojovou osu Ústeckého kraje je vedle nedostatku pracovních příležitostí hlavním důvodem, proč region není příliš atraktivní pro bydlení. Život na horách je všeobecně komplikovanější a vysoká zanedbanost zdejších horských, ale i podhorských obcí, kterou se nedaří již více než půl století zásadním způsobem řešit, tento problém atraktivity trvalého bydlení ještě dále prohlubuje. Kategorie oblastí podpory: E – Občanská vybavenost L – Obnova nevyužívaných objektů N – Podpora bydlení Typy podporovaných projektů •
Zlepšení občanské vybavenosti v horských a podhorských obcích (modernizace MŠ a ZŠ, výstavba dětských hřišť a sportovišť, investice do kulturních a společenských zařízení, podpora zdravotnických služeb v regionu atd.);
•
Úprava pozemků pro výstavbu nových obytných a hospodářských objektů;
•
Obnova a využití chátrajících objektů nacházejících se uvnitř sídelního útvaru;
•
Zlepšení urbanistického prostředí horských a podhorských obcí (zlepšení vzhledu obcí);
•
Údržba a zvyšování podílu zeleně v intravilánu obcí.
Kategorie příjemců podpory: • • • • •
Fyzická osoba Právnická osoba Obec Nezisková organizace Svazek obcí
Povinné přílohy: •
Vyžadovány budou povinné přílohy dle aktuálního znění pravidel LEADER
Kriteria přijatelnosti: •
V rámci Fiche budou přijímány projekty zejména neziskového charakteru, investiční i neinvestiční 59 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
povahy s prokazatelným dopadem na zvýšení atraktivity bydlení v obcích, ve kterých mají být realizovány. Další možné zdroje financování: •
Program rozvoje venkova ČR (osa III)
•
Regionální operační program regionu soudržnosti NUTS 2 Severozápad (osa I, II)
•
Operační program přeshraniční spolupráce (ČR – Sasko)
•
Program podpory rozvoje severozápadních Čech a Moravskoslezského regionu
•
Programy podpory bydlení Ministerstva pro místní rozvoj
•
Programy podpory bydlení Státního fondu rozvoje bydlení
•
Program obnovy venkova
•
Program na záchranu a obnovu kulturních památek Ústeckého kraje
Fiche č. 5 Název: Obnova technické infrastruktury a ochrana životního prostředí, vč. využívání obnovitelných zdrojů energie Zařazení do osy Programu rozvoje venkova: •
Zaměření Fiche je v souladu s prioritní osou č. 1 a 3 PRV
Cíl: Zvýšení kvality a kapacity infrastrukturních sítí nezbytných pro kvalitní bydlení v regionu a minimalizace souvisejících negativních vlivů na životní prostředí. Popis Fiche: V rámci Fiche budou podporovány projektové záměry v oblasti technické infrastruktury a aktivity minimalizující vliv společnosti a na životní prostředí. Technická infrastruktura zahrnuje oblast infrastrukturních sítí (vodovody, kanalizace + ČOV, plynovody, rozvody elektrické energie) a další doplňující sítě podílející se na určení stupně rozvoje technické infrastruktury obcí mikroregionu (například veřejné osvětlení, místní rozhlas, informační sítě). Stěžejní význam má pro region obnova a údržba komunikací, a to jak místních, tak nadřazených, zajišťujících jeho dopravní dostupnost v průběhu celého roku. Provázanost Fiche se SPL: •
Opatření je v souladu se prioritní osou č. 3 - Obnova technické infrastruktury a ochrana životního prostředí
Popis situace – zdůvodnění: Strategické směry Mikroregionu Západní Krušnohoří jsou přímo ovlivněny územní polohou tohoto mikroregionu, a to jak z pohledu přírodních podmínek, tak také z pohledu jeho do jisté míry izolované příhraniční polohy. Tyto směry rozvoje nutně zahrnují také potřeby řešení projektových záměrů rozvoje v oblasti technické infrastruktury, jejíž úroveň je vzhledem k historickému vývoji a již zmiňovaným přírodním bariérám v některých obcích zcela nevyhovující. Devizou velké části regionu 60 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
je do jisté míry zachovalé životní prostředí, které je však nutné chránit. V této souvislosti se nabízí využívání obnovitelných zdrojů energie, pro které má horský region vhodné podmínky. Kategorie oblastí podpory: A – Obnovitelné zdroje energie H – Zásobování vodou a energiemi CH – Dopravní infrastruktura a obslužnost M – Odpadové hospodářství Typy podporovaných projektů •
Modernizace a rekonstrukce regionálních a místních dopravních komunikací;
•
Zlepšování kvality ekologické infrastruktury přispívající ke zvyšování přitažlivosti regionů a obcí;
•
Výstavba a obnova infrastrukturních sítí (vodovody, kanalizace + ČOV, plynovody, rozvody elektrické energie);
•
Budování a obnova infrastruktury zvyšující kvalitu a života v obcích (veřejné osvětlení, místní rozhlas, informační sítě);
•
Minimalizace negativních vlivů na životní prostředí (hluk, emise) při podpoře vhodných technických a infrastrukturních opatření (obchvaty, protihlukové bariéry).
•
Odpadové hospodářství
Kategorie příjemců podpory: • Obec • Svazek obcí Povinné přílohy: •
Vyžadovány budou povinné přílohy dle aktuálního znění pravidel LEADER
Kriteria přijatelnosti: •
V rámci Fiche budou přijímány projekty zejména neziskového charakteru, především investiční povahy s prokazatelným dopadem na zlepšení kvality života v obcích a na ochranu životního prostředí.
Další možné zdroje financování: •
Program rozvoje venkova ČR (osa III)
•
Regionální operační program regionu soudržnosti NUTS 2 Severozápad (osa I, II a III)
•
Operační program životní prostředí
•
Operační program přeshraniční spolupráce ČR – Sasko
•
Program podpory rozvoje severozápadních Čech a Moravskoslezského regionu
•
Program Ministerstva zemědělství – Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací
•
Program MMR – Podpora výstavby technické infrastruktury
• •
Program obnovy venkova Program rozvoje ekologické výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO) v Ústeckém kraji
61 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
7. Partnerství MAS 7.1 Seznam členů MAS Místní akční skupina vznikla počátkem roku 2005, registrována byla Ministerstvem vnitra dne 27. května 2005 pod č.j. VS/1-1/60 996/05-R a bylo jí přiděleno IČ 269 99 935. MAS má právní formu občanské sdružení. Vznikla z iniciativy zemědělské a neziskové sféry, mezi prvními jejími členy je také Okresní agrární komora, což je možné považovat za velmi významnou skutečnost. V roce 2005 MAS pracovala zcela na bázi dobrovolnosti bez nároku na jakoukoliv odměnu, s výjimkou částečné úhrady cestovného. V roce 2006 byly realizovány první projekty, které zčásti pokryly náklady spojené se zpracováním strategie a realizací propagačních a osvětových aktivit. Členská základna MAS je v současné době tvořena 30 subjekty. Poměrné zastoupení jednotlivých partnerů dle právní subjektivity je uvedeno v následující tabulce a graficky znázorněno v přiloženém grafu. Členů celkem Z toho
30 11 12 3 4
Místní samospráva FO - podnikatelé PO - podnikatelé NNO + profesní. org.
100 % 37 % 40 % 10 % 13%
Znázornění podílu zastoupení jednotlivých partnerů v MAS
ziskové subjekty 46%
samospráva 37%
neziskové subjekty 17%
Členská základna Sdružení Západní Krušnohoří Poř. č
Jméno FO / název PO
Status
1.
Hana Dufková
FO*
2.
Miroslav Dufek Centrum aktivního odpočinku - Jezdecká společnost Na Špičáku Vladimíra Kadlecová
FO
3. 4.
NNO* FO – podnikatelka 62 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
Poř. č
Jméno FO / název PO
Status
5.
Okresní agrární komora Chomutov
Profesní organizace
6.
Adolf Loos
FO – zemědělský podnikatel
7.
SPORT KLUB TOTZI
NNO
8.
Václav Šilhánek
FO – podnikatel
9.
Obec Nová Ves v Horách
Obec - místní samospráva
10.
Obec Výsluní
Obec - místní samospráva
11.
Obec Droužkovice
Obec - místní samospráva
12.
Obec Okounov
Obec – místní samospráva
13.
Obec Křimov
Obec- místní samospráva
14.
Obec Hrušovany
Obec – místní samospráva
15.
Ing. Lubomír Raška
FO – zem. podnikatel
16.
Obec Boleboř
Obec – místní samospráva
17
Jan Trčálek
FO – zem. podnikatel
18.
Hynek Bošina
FO – zem. podnikatel
19.
Jana Bošinová
FO – zem. podnikatelka
20.
Centrum pro ekologickou výchovu Klíny
NNO - občanské sdružení
21.
KODA s.r.o., Blatno
Podnikatelský subjekt
22.
Obec Vysoká Pec
Obec – samospráva
23.
Ladislav Láska ing.
FO
24.
Petr Pakosta
FO
25.
Obec Málkov
Obec – samospráva
26.
Jaroslava Jakabová
FO
27.
Město Jirkov
Místní samospráva
28.
Městské lesy Chomutov
Příspěvková organizace
29.
Sady a školky Jirkov s.r.o.
Podnikatelský subjekt
30.
Obec Místo
Obec - místní samospráva
*FO – fyzická osoba *NNO – nestátní nezisková organizace
Zapojení jednotlivých obcí a mikroregionů do Sdružení Západní Krušnohoří a tím i do realizace záměru potvrzují rovněž souhlasy obcí a měst.
7.2 Popis účasti jednotlivých subjektů při přípravě Strategie Místní akční skupina byla založena v květnu 2005 z iniciativy zemědělců v horských oblastech mikroregionu. Zakládajícími členy byli H. Dufková, M. Dufek a A. Loos. Založili občanské sdružení „Sdružení Západní Krušnohoří“. Po registraci občanského sdružení začala H. Dufková s jeho propagací, vysvětlováním smyslu jeho existence, vysvětlovala podstavu iniciativy LEADER, a to jednak jednotlivým občanům, zejména zemědělcům, ale i na úrovní místních samospráv. Byla přizvána na jednání zástupců jednotlivých mikroregionů, které působí v oblasti, kterou měla MAS SZK v úmyslu zahrnout do mikroregionu ZK. 63 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
Od prvopočátku byla základní ideou činnosti podpora kvality života ve venkovských oblastech, a to zejména tím, že se spojí zemědělci a s místními samosprávami, budou se schopni navzájem tolerovat a nebudou se navzájem považovat za nepřátele, jak tomu někdy dosud bylo. Protože jedním z prvních členů SZK byla i Okresní agrární komora Chomutov, bylo původním cílem definovat území mikroregionu ZK podle původních hranic chomutovského okresu. Jak bylo dál při jednáních zjištěno, některé oblasti z nížinné části neměly o spolupráci s naším sdružením zájem, protože již vedly jednání o přičlenění se k mikroregionu Vladař. Jednalo se o mikroregion Radnicko a Nechranicko. V současné době jsou součástí mikroregionu Západní Krušnohoří mikroregiony – svazky obcí - St. Sebastian, Podkrušnohor, Koridor, Údlicko a Svazek obcí Vejprtska. Zároveň s přičleněním k mikroregionu souhlasily i města Jirkov a Klášterec nad Ohří a obce Hora Svatého Šebestiána, Nová Ves v Horách (obec leží na území původního mosteckého okresu) a obec Okounov. Toto vymezení mikroregionu ZK není považováno za definitivní, předpokládá se, že ještě některé obce, které okrajově sousedí s mikroregionem, budou mít v budoucnu zájem o přičlenění. Jednáno bylo s obcí Brandov a Perštejn nad Ohří. Tato všechna jednání vedla Hana Dufková (zemědělský podnikatel) spolu s Kateřinou Dufkovou (zástupce NNO). První valná hromada Sdružení proběhla 27. července 2005. Byl zvolen výkonný výbor. Výkonný výbor následně zvolil předsedkyní Hanu Dufkovou a pověřil jí přípravou Strategie rozvoje mikroregionu. Zároveň schválil záměr podání žádosti o podporu v rámci iniciativy LEADER + prostřednictvím Operačního programu zemědělství a LEADER ČR. V té době mělo sdružení 21 členů, z toho bylo členy 7 obcí. V prosinci 2005 byla podána Žádost „LEADER+“ a existenci a smysl MAS byla dále propagována, a to např.:
Na jednání Okresní agrární komory byl pozván zástupce o.p.s Posázaví, který místním zemědělcům podal konkrétní informace o činnosti jejich sdružení, pomocí prezentace poukázal na vhodné směry, kam aktivity v LEADER směřovat. V té době ještě stále trvala značná nedůvěra vůči této iniciativě ze strany zemědělců i místních samospráv – zde je podíl Okresní agrární komory na přípravě Strategie.
Byly zprovozněny vlastní internetové stránky www.maskaszk.cz, kde jsou zveřejňovány všechny aktivity, o kterých je v rámci mikroregionu povědomí, jsou zde zveřejňovány všechny zápisy z jednání, prostřednictvím těchto stránek jsou též zváni členi i potencionální členi k účasti na jednáních.
V lednu byla zahájena vlastní příprava zpracovávání Strategie rozvoje mikroregionu pro období 2006 – 2007. K tomu proběhly pracovní schůzky 15. února, 21. února a 1. března 2006, kde byla dopracována formou diskuse zejména SWOT analýza, byl určen strategický rozvojový cíl (Zvýšení atraktivity regionu, posílení místního ekonomického prostředí a zhodnocení místní produkce) a stanoveny priority územního rozvoje MAS (Podpora a rozvoj malého a středního podnikání na místní úrovni vč. zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství; Podpora a rozvoj celoročního cestovního ruchu; Obnova technické infrastruktury a ochrana životního prostředí; Zvýšení kvality a atraktivity bydlení v horských a podhorských obcích; Rozvoj lidských zdrojů, rovných příležitostí, místní společnosti a kultury). Následně byla zvolena pracovní skupina – orgány MAS, projektový manažer a facilitátor. Předsedkyně 64 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
byla pověřena k vybrání účetní MAS. S přípravou Strategie v odborných otázkách pomáhal v roli experta (facilitátora) Ing. Vacenovský, posléze Mgr. Kučera z Regionální rozvojové agentury Ústeckého kraje, a.s. V návaznosti na zpracování „Strategického rozvojového cíle MAS SZK 2006 2007“ byly zahájeny práce na tvorbě “Strategického plánu MAS Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 – 2013”. Na její přípravě se aktivně podíleli jak místní samosprávy, tak neziskové organizace i zemědělští podnikatelé – členové MAS. Na všech jednáních byl dodržen poměr MAS ku ostatním zástupcům větší než 50%, což bylo dáno zejména složením členské základny. Jednání řídila H. Dufková a odborné poradenství zajišťoval Mgr. Kučera. Před posledním jednání pracovní skupiny MAS byly projednány přihlášky ke členství dalších 4 zájemců – obce Místo, Městských lesů Chomutov, Sadů a školek Jirkov s.r.o. a pana Petra Pakosty. Z toho je zřejmé, že se činnost MAS již dostala do povědomí a že začíná být pro potencionální zájemce zajímavá.
7.3 Úloha a zodpovědnost jednotlivých subjektů při zpracování a realizaci Strategie Úloha a odpovědnost jednotlivých členů při zpracování a realizaci strategie odpovídá zařazení do jednotlivých řídících struktur (viz kapitola č. 7). Při jednání a rozhodování se členové budou důsledně řídit stanovami a plně přebírají osobní zodpovědnost za realizaci celé Strategie, tedy nejen za nezávislý subjekt, za který byli do MAS zvoleni. Mimo úkolů a odpovědnosti vyplývající ze stanov bude každý z členů působit jako kontaktní osoba mezi MAS a jednotlivými nezávislými subjekty. Neziskový sektor – mimo úlohy a zodpovědnosti vyplývající ze stanov zaměří svoje působení na neziskový sektor s plněním následujících úkolů: • • • • •
vytvoření seznamu všech neziskových organizací působících ve vymezeném území v členění podle jednotlivých oblastí (kultura, sport, zájmová sdružení, atd.), iniciace aktivit vedoucích k naplnění Strategie v této oblasti, spolupráce s jednotlivými subjekty při vyhledávání vhodných aktivit, metodické řízení při zpracování projektů, dbát o provázanost projektů a aktivit s ostatními nezávislými subjekty.
Podnikatelský sektor – mimo úlohy a zodpovědnosti vyplývající ze stanov zaměří své působení na podnikatelský sektor s plněním následujících úkolů: • • • •
rozdělení podnikatelských subjektů dle činností a posouzení plošného pokrytí mezi jednotlivými obcemi především v oblasti služeb, iniciace aktiv vedoucích k naplnění Strategie v této oblasti především se zaměřením na propojení ekonomických odvětví tradičně od sebe oddělených, spolupráce mezi jednotlivými subjekty při vyhledávání vhodných aktivit, dbát o provázanost projektů a aktivit s ostatními nezávislými subjekty.
Veřejný sektor - mimo úlohy a zodpovědnosti vyplývající ze stanov zaměří svoje působení na veřejný sektor s plněním následujících úkolů: • •
vyhodnocení chybějících služeb v obcích s cílem rovnoměrného pokrytí území službami dostupnými pro všechny obyvatele mikroregionu, podpora služeb, které výrazně zatraktivní území a přispějí k jeho rozvoji především vyvoláním synergických efektů, 65 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
• • •
vytváření podpory pro realizaci Strategie při jednání s vyššími územně samosprávnými celky a institucemi, spolupráce mezi jednotlivými subjekty při vyhledávání vhodných aktivit, dbát o provázanost projektů a aktivit s ostatními nezávislými subjekty.
7.4 Míra aktivního zapojení a podněty jednotlivých partnerů při sdružování MAS a při zpracování Strategie Na tvorbě Strategického rozvojového cíle spolupracoval jak ziskový, tak i neziskový sektor. Na rozdíl od zkušeností jiných MAS je zde aktivní přístup některých zemědělských podnikatelů i neziskového subjektu. Tato skupina partnerů byla iniciátorem založení MAS a propagace iniciativy LEADER v daném mikroregionu. Místní samosprávy zpočátku zřejmě neměly v projekt dostatek důvěry, ale díky aktivitě MAS a její pravidelné činnosti, informování všech obecních úřadů o činnosti (i nečlenů) se zájem o činnost MAS začíná zvyšovat i ze strany obcí.
7.5 Sdílení principů a cílů definovaných ve Strategii pro roky 2008 2013 jednotlivými partnery Principy a cíle definované ve Strategii jsou vymezeny všeobecnými pravidly LEADER uplatňovanými v ČR a vychází z diskuse členů MAS. Ti se rozhodli prostřednictvím realizace konkrétních projektů naplňovat strategický rozvojový cíl pro léta 2008 – 2013, kterým je „Zvýšení atraktivity regionu, posílení místního ekonomického prostředí a zhodnocení místní produkce“. Jako nástroj pro naplnění strategického cíle bylo definováno celkem pět opatření (Fichí).
7.6 Vývoj spolupráce v budoucím období Cílem Sdružení Západní Krušnohoří o.s. je stát se od roku 2008 plnoprávnou Místní akční skupinou, jejíž provoz a rozvojové aktivity budou finančně podpořeny v rámci Osy 4 Programu rozvoje venkova ČR na léta 2007 – 2013. Umyslem MAS SZK proto do budoucna je zintenzivnit spolupráci mezi jednotlivými členy – zakladateli společnosti. Nebrání se samozřejmě přijímání členů nových. Práce v MAS SZK bude založena na metodě LEADER, tedy spolupráci veřejného, soukromého a neziskového sektoru s cílem ekonomického, sociálního a společenského pozvednutí dané oblasti. Společnost by ráda oslovila zejména místní mladé podnikatele, kde by mohl být rozvojový efekt nejvýraznější. Nutno konstatovat, že oslovení takové specifické zájmové skupiny s sebou nese řadu potenciálních problémů. Další prioritou je navázání úzkých kontaktů zejména s ostatními MAS v Ústeckém kraji (MAS INTEGRO, MAS Labské skály, MAS České středohoří, MAS Naděje pro Mostecko), Karlovarském kraji (MAS 21, MAS Sokolovsko, MAS Vladař, Náš region) a také s ostatními MAS v rámci Národní sítě rozvoje venkova. Potenciálními partnery by se měla stát také alespoň jedna místní akční skupina ze zahraničí s podobnými problémy. Nabízí se uzavření strategického partnerství s některou z MAS ve Svobodném státě Sasko.
7.7 Účast a informovanost obyvatelstva V zájmu MAS SZK je co nejvýraznější participace obyvatel na jejích aktivitách. O aktivitách MAS jsou informovány všechny obecní úřady obcí, které náleží do mikroregionu Západní Krušnohoří. Všichni 66 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
starostové byli požádáni o zveřejnění vhodnou formou podle vlastního uvážení skutečnosti, že MAS existuje, jaké jsou její cíle a smysl. K tomu všichni starostové obdrželi formou e-mailu i propagační leták. Stejně tak jsou o činnosti informováni zemědělští podnikatelé, a to prostřednictvím Okresní agrární komory. Všechny informace týkající se činnosti jsou předávány elektronickou poštou (Okresní agrární komora navíc své členy bez připojení na internet informuje i cestou klasické pošty, důležitost MAS je vysvětlována při akcích, konaných OAK CV – seminářích apod.). Všechny informace jsou pravidelně a neprodleně zveřejňovány na vlastních internetových stránkách www.maskaszk.cz. O zvyšování povědomí a zájmu o MAS svědčí i další 4 nové přihlášky členů, které byly podány a projednávány na posledním jednání dne 1. 3. 2006.
67 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
8. Organizace MAS Rozdělení odpovědnosti vychází ze stanov Sdružení Západní Krušnohoří. Strukturu společnosti tvoří: A) Valná hromada B) Výkonný výbor C) Revizní komise Ad A) Valná hromada (dále také jen VH) je nejvyšším orgánem sdružení a tvoří ji všichni členové sdružení. Valnou hromadu svolává nejméně jednou ročně předseda sdružení. Valná hromada se sejde, požádá-li o to nejméně jedna třetina členů sdružení nebo výkonný výbor, a to nejpozději do 14 dnů od požádání. Rozhodnutí valné hromady se přijímají hlasováním. Rozhodnutí je přijato, pokud je pro návrh nadpoloviční většina všech členů sdružení. Mezi hlavní pravomoci Valné hromady patří:
Rozhodnutí o zániku sdružení. V případě zániku sdružení rozhoduje o majetkovém vypořádání Rozhodnutí o přijetí a změnách stanov Sdružení Volí výkonný výbor a revizní komisi na dobu 3 let Stanovuje hlavní směry činnosti Sdružení Rozhoduje o nabývání a prodeji nemovitého majetku
Ad B) Výkonný výbor (dále také jen VV) je výkonným orgánem valné hromady a řídí činnost Sdružení mezi jednotlivými VH. Rozhoduje o všech záležitostech sdružení, které nejsou výlučně v pravomoci VH, a připravuje jednání VH. VV je zvolen valnou hromadou a je 5-ti členný. Schází se podle potřeby, nejméně však jedenkrát za tři měsíce. Předseda svolá schůzi na požádání kteréhokoliv člena. Výkonný výbor zejména:
Zabezpečuje usnesení VH Organizuje a řídí činnost sdružení Připravuje podklady pro valnou hromadu Vede evidenci členů a úhrad členských příspěvků Rozhoduje o druhu, zahájení a ukončení ekonomické činnosti Sdružení K zajištění činnosti vytváří profesionální aparát v nezbytně nutném rozsahu
Ad C) Revizní komise (dále také jen RK) má tři členy. Ze svého středu volí předsedu, který se svým hlasem poradním zúčastňuje schůzí VV. RK kontroluje hospodaření Sdružení a plnění usnesení VH a VV. O své činnosti předkládá zprávy VH, navrhuje opatření k odstranění zjištěných závad. RK svolává její předseda podle potřeby, nejméně však 1x za rok. Z níže uvedených přehledů je zřejmá organizační struktura MAS, která je nezbytná pro vymezení rozhodovacích pravomocí a provádění administrativních záležitostí spojených s chodem MAS (jednotlivé orgány společnosti a obsazení funkcí projektového manažera, facilitátora, účetní a administrace MAS). Uvedený stav je ke dni 12. 3. 2006, podle potřeby může být obměňován. Programový výbor Programový výbor bude plnit funkci stanovenou pravidly LEADER, a to zejména: 68 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
-
-
zpracovat programové záměry MAS a kritéria hodnocení projektů pro Výběrovou komisi; vybírat typy projektů; konzultovat výběr projektů s Výběrovou komisí; schvalovat výběr projektů provedený Výběrovou komisí a schválený výběr předávat ke schválení valné hromadě, příp. neschválený výběr předávat zpět Výběrové komisi se svými připomínkami k doplnění; podávat přihlášku do PRV, prioritní osy IV.; provádět další související činnosti.
Členy výběrové komise jsou následující osoby: Králíček Jan Luťcha Jiří Loos Adolf Petr Škuta Kučera Jan, Mgr.
samospráva samospráva zemědělec zemědělec facilitátor
Obec Boleboř Obec Místo Hora Svaté Kateřiny Jirkov poradní hlas
Výběrová komise Výběrová komise, do jejíž působnosti patří zejména provádění činnosti Výběrové komise ve smyslu pravidel programu LEADER, bude: -
Třídit, hodnotit a vybírat projekty předložené žadateli Předkládat výběr projektů ke schválení Programovému výboru Provádět další související činnosti
Složení Výběrové komise: Šmíd Petr, Ing. Brožka Jaroslav, Ing. Dufková Kateřina Pakosta Petr Král Jiří
samospráva OAK neziskový sektor zemědělec zemědělec
Obec Hrušovany Chomutov Klášterec nad Ohří Hora Svaté Kateřiny Místo
Monitorovací výbor Úlohou monitorovacího výboru bude zejména Programového výboru a Výběrové komise.
kontrola
transparentnosti
všech
činností
Složení Monitorovacího výboru: Raška Lubomír, Ing. Vaněk Martin Živný Milan Brůha Milan Vohralík František, Ing.
zemědělec samospráva samospráva zemědělec ředitel Městských lesů
Výsluní Nová Ves v Horách Hora Sv. Šebestiána Údlice Hora Svatého Šebestiána
Projektový manažer: Funkci projektového manažera MAS bude vykonávat předsedkyně sdružení. Úlohou Projektového manažera je jednat za sdružení zejména v oblastech projektového řízení a administrativních záležitostech s tím souvisejících. Jeho úlohou též bude svolávat a řídit jednání orgánů podílejících se výběrů projektů. 69 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
Projektovým manažerem byla zvolena: Dufková Hana Facilitátor: Úlohou facilitátora je poskytovat MAS odborné poradenství zejména v oblasti přípravy nebo aktualizace rozvojových strategií a záměrů MAS . Funkci facilitátora vykonává: Kučera Jan, Mgr. Účetní: Účetní bude zabezpečovat účetní evidenci a hospodaření společnosti s finančními prostředky a majetkem v MAS a ponese odpovědnost za správnost účetních operací. Účetnictví bude zajišťováno na základě: Externí smlouvy Administrativa: Administrativu spojenou s chodem MAS bude zajišťovat: Dufková Kateřina
Organizační schéma Místní akční skupiny
Místní akční skupina Valná hromada Revizní komise
Programový výbor Předseda VV
Výkonný výbor Administrativa
Výběrová komise
Účetní Monitorova cí výbor Projektový manažer
facilitátor
70 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
9. Administrativní postupy 9.1 Propagace strategie a postup při vyhlášení příjmů žádostí Propagace strategie bude prováděna v několika rovinách: -
místní média – místní tisk, obecní zpravodaje, obecní vývěsní tabule. Zde široká veřejnost získá informace o existenci samotné strategie, o kontaktech a samotné Strategii
-
Propagační materiály MAS – již byly zpracovány propagační materiály typu „skládačka“ v počtu 500 ks informující veřejnost o instituci MAS Sdružení Západní Krušnohoří (dále v rámci kapitoly jen MAS SZK) a jejím poslání a strategii, území a aktivitách jednotlivých členů
-
Internet – na internetových stránkách MAS SZK bude k dispozici celý text Strategie vč. aktuálních informací, stanov MAS, seznam členů MAS a dalších souvisejících materiálů
-
Při osobním kontaktu v rámci seminářů, školení a workshopů
Postup při vyhlašování a příjmů žádostí: -
Příjem žádostí bude umožněn v rámci vyhlášených kol realizace Strategie. Jednotlivé kola budou vyhlašovány pravidelně 2x až 3x ročně s přihlédnutím na disponibilní finanční prostředky
-
Příjem žádostí vyhlásí Valná hromada MAS SZK v dostatečném časovém předstihu s uvedením posledního dne a hodiny příjmu žádostí
-
Při vyhlášení příjmu žádostí MAS SZK uspořádá seminář pro předkladatele projektů
-
Příjem žádostí bude zveřejněn v regionálním (místním) tisku, obecních zpravodajích, na obecních vývěsních tabulích a na Internetu
-
Budou stanoveny konzultační hodiny pro předkladatele projektu
9.2 Informování konečných příjemců o možnosti předkládání dílčích projektů v rámci strategie Koneční příjemci budou o možnosti předkládání dílčích projektů informování Výzvou, která bude zveřejněna prostřednictvím místních medií, obecních zpravodajů, na vývěsních obecních tabulích a internetu. Zároveň s Výzvou budou zveřejněny veškeré informace pro žadatele potřebné k podání projektu v následujících dokumentech: -
Výzva k předkládání žádostí Informace pro žadatele Formuláře žádostí o poskytnutí podpory
Tyto dokumenty budou k dispozici žadatelům na internetových stránkách MAS SZK a na kontaktním místě.
71 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
9.3 Způsob školení samotných předkladatelů projektů MAS SZK uspořádá při každé Výzvě seminář pro předkladatele projektů. Dále budou umožněny individuální konzultace na kontaktním místě v průběhu realizace projektů. Nejčastější kladené otázky budou zveřejňovány na internetových stránkách MAS SZK.
9.4 Administrativní postup příjmu, hodnocení a výběru žádostí a projektů Žádosti budou přijímány v požadovaném počtu kopií, na předepsaném formuláři vč. povinných příloh. Žádosti budou podávány pouze osobně (žadatelem nebo odpovědným zástupcem žadatele) na předem stanoveném místě. Žádost musí být podepsána žadatelem před pracovníky MAS SZK. Pracovník MAS SZK zkontroluje, zda žádost obsahuje všechny listy žádosti. Pokud žadatel nebude mít všechny přílohy, nemůže být žádost přijata. Hodnocení projektů bude probíhat dle předem stanovených bodovacích kritérii (výběrová komise provede hodnocení žádostí dle bodovacích kriterií). Výstupem bude doporučení na podpoření žádosti Valné hromadě. Valná hromada MAS SZK projedná a schválí projekty. Výsledky výběru budou zaslány na RO SZIF, kde bude sestaven seznam doporučených a nedoporučených projektů a zaslán na řídící orgán PRV ke schválení. (Bude upřesněno dle implementační struktury PRV) Výsledek schvalovacího procesu bude zaslán přímo žadateli formou zamítacích dopisů nebo zvacích dopisů k podpisu Podmínek. MAS SZK bude zaslán seznam schválených a neschválených projektů.
9.5 Zaměstnanci MAS nebo osoby, které se budou podílet na příjmu a hodnocení žádostí a jejich funkce v procesu příjmu žádostí Pověřený pracovník MAS SZK – příjem žádostí na předem zvolené místě (pravděpodobně sídlo OAK v Chomutově nebo v sídle sdružení). Žadatel předloží žádost, projekt a všechny povinné, případně nepovinné přílohy. Pracovník žádosti zkontroluje, přidělí žadateli číslo jednací a potom žádost, projekt a přílohy osobně převezme. Členové výběrové komise provedou hodnocení žádostí dle bodovacích kritérií. Sestaví seznam a formou zápisu a usnesení doporučí Valné hromadě podporu vybraných projektů. Zároveň uloží manažerovi přípravu a svolání Valné hromady. Valná hromada projedná a schválí projekty k financování. Výstupem bude usnesení a seznam schválených žádostí, které zašle na příslušných odbor SZIF.
9.6 Administrace při realizaci vybraných projektů S žadateli, jejichž projektové záměry budou v souladu se strategickým plánem a s podmínkami stanovenými jednou z pěti navržených Fichí a které budou na základě hodnocení výběrové komise vybrány Valnou hromadou a schváleny příslušným orgánem SZIF k realizaci, bude uzavřena smlouva o poskytnutí dotace. Následná realizace projektů bude podléhat administrativním úkonům dle podmínek PRV.
72 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
9.7 Monitoring, hodnocení a kontrola pro účely MAS Monitoring realizace Strategie bude zajišťována lidskými a finančními zdroji a dalšími prostředky uplatňovanými v rámci monitoringu. Lidské zdroje: -
manažer MAS SZK a předseda VV (v jedné osobě) účetní a pracovníci provádějící administraci žádostí výběrová komise a programový výbor
Finanční zdroje: -
Členské příspěvky MAS SZK a dotace získané v rámci režijních nákladů realizace strategie MAS SZK budou využity na plat manažera a odměny dalším osobám podílejícím se na výkonných činnostech, cestovní náhrady a režijní výdaje s tím spojené
Prostředky uplatňované při monitoringu: -
Členské příspěvky MAS SZK a dotace získané v rámci režijních nákladů a realizace strategie MAS SZK budou využity na plat manažera a odměny dalším osobám podílejícím se na výkonných činnostech, cestovní náhrady a režijní výdaje s tím spojené
Prostředky uplatňované při hodnocení programu: -
naplnění hodnotících ukazatelů, které budou stanoveny v jednotlivých prioritních osách průběžné hodnotící zprávy a konečná hodnotící zpráva úspěšnosti Strategie MAS SZK
Zajištění jednoduché kontroly při vedení účetnictví v rámci správy režijních nákladů: -
vedení účetnictví bude zajišťováno externí účetní, která bude mít dostatek zkušeností s vedením účetnictví projektů podpořených z evropských fondů; průběžné účetní výkazy budou předkládány statutárním zástupcům a schvalovány Valnou hromadou; Každý rok bude proveden finanční audit hospodaření sdružení.
73 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
10. Rozčlenění ve vztahu k ostatním politikám uplatněným v území 10.1 Spojitost s ostatními strategiemi a koncepcemi Strategický plán MAS SZK 2008 – 2013 je chápán členy MAS jako doplňkový rozvojový program, který umožní realizaci investičních akcí, které by byly v rámci ostatních současné době běžících programů těžko realizovatelné. Hlavním zdrojem financování Strategie bude dle očekávání Program rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013 (dále jen PRV). Projekty předkládané v rámci jednotlivých Fichí budou čerpat finanční podporu v rámci následujících priorit: I.1 Modernizace, inovace a kvalita (Fiche č. 1) I.2 Přenos znalostí (Fiche č. 1 a č. 3) III.1 Tvorba pracovních příležitostí (Fiche č. 1 a č. 2) III.2 Podmínky růstu a kvality života na venkově (Fiche č. 2, č. 3 a č. 4) III.3 Vzdělávání (Fiche č. 3) Vedle PRV bude předložená Strategie využívat pro financování realizace jednotlivých projektů také ostatních finančních zdrojů. Zejména se pak bude jednak o programy financované strukturálními fondy EU, státním rozpočtem a národními fondy (v rámci regionální a sektorové politiky České republiky) a krajskými rozvojovými programy (Programy Ústeckého kraje).
1. Regionální a sektorová politika České republiky Je obsažena v Národním rozvojovém plánu, na něj navazujícím Národním strategickém referenčním rámci a jednotlivých operačních programech. Strategie MAS je v souladu se Strategií regionálního rozvoje ČR vycházející ze "Strategie udržitelného rozvoje České republiky" a v ekonomické oblasti ze zpracovávané "Strategie hospodářského růstu". Prioritní osy a jednotlivé Fiche Strategie MAS korespondují s prioritami P.8.3 Podpora řešení specifických problémů rozvoje venkova a periferních území a P.3.2 Sídelní struktura a bydlení, konkrétně pak s těmito opatřeními: • • • • • • •
Obnova venkova a periferních území krajů, rehabilitace venkovského bydlení. Rozvoj multifunkčního zemědělství a podpora jeho mimoprodukčních funkcí. Podpora diverzifikace ekonomických činností na venkově a v periferních územích krajů (rozvoj ekofarem, údržba krajiny, péče o lokality Natura 2000, budování středisek agroturistiky apod.). Podpora malých a středních podnikatelů na venkově, podpora obnovy tradičních řemesel a produkčních odvětví. Zastavení tendencí hospodářského zaostávání a vysidlování malých sídel. Podpora rozvoje bydlení jako nástroje stabilizace sídelní struktury. Rozvoj sociálních služeb a navazující sociální infrastruktury v malých sídlech a periferních územích regionů včetně odstraňování technických a sociálních bariér.
V rámci jednotlivých operačních programů nacházíme největší koherenci Strategie MAS s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti NUTS 2 Severozápad, Operačním programem životní 74 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
prostředí, z menší části pak i s Integrovaným operačním programem, Operačním programem podnikání a inovace a Operačním programem lidské zdroje a zaměstnanost. Vzhledem k zaměření Strategie MAS se očekává v rámci výše uvedených operačních programů využívání zejména následujících prioritních os: Regionální operační program regionu soudržnosti NUTS 2 Severozápad: • • • •
Regenerace a rozvoj měst Integrovaná podpora místního rozvoje Dostupnost a dopravní obslužnost Udržitelný rozvoj cestovního ruchu
Operační program životní prostředí: • • • • •
Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní Udržitelné využívání zdrojů energie Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování ekologických zátěží Zlepšování stavu přírody a krajiny Rozvoj infrastruktury pro EVVO
Integrovaný operační program: • Modernizace veřejné zprávy • Zvyšování kvality a dostupnosti veřejných služeb Operační program podnikání a inovace: • Prostředí pro podnikání a inovace Operační program lidské zdroje a zaměstnanost: • Sociální integrace a rovné příležitosti • Adaptibilita
2. Programy Ústeckého kraje Základními strategickými dokumenty Ústeckého kraje jsou: • • •
Program rozvoje Ústeckého kraje Strategie rozvoje Ústeckého kraje Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje
Soulad Záměru MAS s těmito strategickými rozvojovými dokumenty je popsán ve 3. kapitole Shrnutí dosud uplatňovaných politik v mikroregionu. Kraj ve své politice podporuje zejména tyto činnosti, které mají vztah k cílům MAS: o o o o o o
záchranu a obnovu kulturních památek, regionální kulturní činnosti, volnočasové aktivity dětí a mládeže, rozvoj zemědělství a venkovských oblastí, ekologické vzdělávání a výchovu, hospodaření v lesích.
Pro rok 2007 byly nebo budou vypsány tyto Programy: •
Program podpory regionálních kulturních činností na rok 2007 75 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
• • • • • •
Program na záchranu a obnovu kulturních památek Ústeckého kraje pro rok 2007 Dotační program „Sport a volný čas 2007“ Program obnovy venkova Ústeckého kraje 2007 Program podpory směrů rozvoje zemědělství a venkovských oblastí v Ústeckém kraji na rok 2007 Program rozvoje ekologické výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO) v Ústeckém kraji pro rok 2007 Program poskytování podpor na hospodaření v lesích v Ústeckém kraji na rok 2007.
Programů, kterými se provádí regionální a sektorová politika v ČR, je velké množství, informace o nich jsou v podstatě stále nepřehledné. Z tohoto důvodu byl vytvořen zásobník projektů včetně vytipování vhodných zdrojů financování tak, aby bylo možné ve vhodnou dobu tyto projekty doporučovat jejich autorům k přihlášení do vhodného programu k realizaci.
10.2 Spojitost s ostatními územními aktivitami Předkládaný projekt navazuje na již realizované aktivity, čímž plně umožňuje využít vybudovaných kapacit pro rozvoj venkova, zkvalitnění života občanů a postupné zlepšování kvality životního prostředí (hlavně zkušenosti managementu SZK). Největším přínosem projektu založení MAS SZK je vybudování organizační struktury pracující na principu partnerství a spolupráce všech místních aktérů rozvoje území. Řada podporovaných aktivit bezprostředně navazuje na investiční činnosti jednotlivých obcí. MAS SZK tak působí jako koordinační orgán pro rozhodující aktivity realizované na území mikroregionu a poskytuje všestrannou podporu při řešení rozvojových záměrů území.
10.3 Spolupráce s organizacemi, které nejsou členy MAS SZK Do budoucna se MAS SZK má stát otevřenou strukturou schopnou reagovat na potřeby a požadavky místních obyvatel ze všech skupin. Je připravena přijímat nové členy a na základě principů LEADER nediskriminuje své nečleny. To znamená, že žádosti o financování svých rozvojových záměrů, které jsou v souladu s rozvojovou strategií MAS SZK, mohou předkládat také subjekty, které se přímo neúčastní aktivit MAS SZK. Spolupráce se očekává zejména u subjektů veřejné správy a samosprávy (pověřené obecní úřady, krajský úřad Karlovarského kraje), Školy obnovy venkova, ostatních MAS v regionu i mimo něj, spolupráce s partnery na saské straně hranice, kooperace s akademickou sférou či profesními organizacemi.
10.4 Územní struktury a programy Navržené záměry MAS SZK jsou v souladu se všemi platnými územními plány. Vzhledem k tomu, že respektují rozvojové programy mikroregionu, vyšších územně správních celků a sektorových programů, nedochází k překrývání záměrů.
76 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
11. Závěr Závěrem lze konstatovat, že Místní akční skupina (občanské sdružení):
Byla založena netradičně z iniciativy zemědělců a NNO;
Pracuje na principu partnerství;
Má jasnou a průhlednou organizační strukturu;
Zastoupení partnerů v jednotlivých orgánech je v souladu s principy LEADER;
Strategický plán MAS Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013 je v souladu s dalšími strategickými rozvojovými dokumenty dané oblasti;
Se “Strategickým plánem MAS Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013“ souhlasí všichni členové MAS;
Materiál „Strategický plán MAS Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013“ považují členové za materiál živý, který se bude dále rozpracovávat a aktualizovat dle aktuální změn prostředí a rozvojových potřeb regionu a jeho jednotlivých částí.
12. Seznam příloh Seznam členů MAS SZK Zásobník projektů
......................................................... Hana Dufková – předsedkyně
77 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
Příloha - Seznam členů MAS Sdružení Západní Krušnohoří
Poř. č
Jméno FO / název PO
Status
1
Hana Dufková
FO*
2
FO NNO*
4
Miroslav Dufek Centrum aktivního odpočinku - Jezdecká společnost Na Špičáku Vladimíra Kadlecová
5
Okresní agrární komora Chomutov
Profesní organizace
6
Adolf Loos
FO – zemědělský podnikatel
7
SPORT KLUB TOTZI
NNO
8
Václav Šilhánek
FO – podnikatel
9
Obec Nová Ves v Horách
Obec - místní samospráva
10
Obec Výsluní
Obec - místní samospráva
11
Obec Droužkovice
Obec - místní samospráva
12
Obec Okounov
Obec – místní samospráva
13
Obec Křimov
Obec - místní samospráva
14
Obec Hrušovany
Obec – místní samospráva
15
Ing. Lubomír Raška
FO – zem. podnikatel
16
Obec Boleboř
Obec – místní samospráva
17
Jan Trčálek
FO – zem. podnikatel
3
FO – podnikatelka
78 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
Poř. č
Jméno FO / název PO
Status
18
Hynek Bošina
FO – zem. podnikatel
19
Jana Bošinová
FO – zem. podnikatelka
20
Centrum pro ekologickou výchovu Klíny
NNO - občanské sdružení
21
KODA s.r.o., Blatno
Podnikatelský subjekt
22
Obec Vysoká Pec
Obec – samospráva
23
Ladislav Láska ing.
FO
24
Petr Pakosta
FO
25
Obec Málkov
Obec – samospráva
26
Jaroslava Jakabová
FO
27
Město Jirkov
Místní samospráva
28
Městské lesy Chomutov
Příspěvková organizace
29
Sady a školky Jirkov s.r.o.
Podnikatelský subjekt
30
Obec Místo
Obec - místní samospráva
*FO – fyzická osoba *NNO – nestátní nezisková organizace
79 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
Příloha - Zásobník projektů Č.pr.
Překladatel
006.
Pakosta
009.
Pakosta
010.
Pakosta
011.
Pakosta
012.
Pakosta
013.
Pakosta
015.
Vejprty
016.
Vejprty
018.
Sady a školky Jirkov
038.
Iveta Lásková
042.
Iveta Lásková
043.
Iveta Lásková
044.
Iveta Lásková
045.
Iveta Lásková
064. 065.
Městské lesy Chomutov Městské lesy Chomutov
066.
Městské lesy Chomutov
067.
Městské lesy Chomutov
068.
Městské lesy Chomutov
069.
Městské lesy Chomutov
071.
Obec Bílence
076.
Obec Bílence
Název projektu „Zpracování masa“ vlastní výroby – skot, ovce, kozy, králíci (vlastní řeznictví) Pásová pila – pořez dřeva Králíci – technologie chovu a ustájení Zemědělská technika – traktor s čelním nakladačem, tech. prostředky pro sklizeň pícnin Zpracování kozího a ovčího mléka – mobilní dojírna pro kozy a ovce, technologie pro zpracování mléka, výroba sýrů, tvarohů apod. Zpracování ovčí vlny – tepelná izolace, výrobky z ovčí vlny, prádelně z ovčí vlny Obnova a doplnění strojového vybavení – stroje na údržbu krajiny Oprava kravína – Statek Nové Zvolání Vestavba skladu ovoce na cca 200 t Zpracování mléka do finální podoby Zpracování ovčí vlny – ukázky ručního spřádání, tkaní,… Rekonstrukce hospodářské budovy – hala pro skladování zem. techniky, sportovní vyžití Pořízení zemědělské techniky Vytváření krajinných prvků, výsadba stromů, keřů, remízků, větrolamů Revitalizace rybníků „Menhartický“ a „Privátka“ Rekonstrukce porostu náhradních dřevin Rekonstrukce objektu přidružené dřevařské výroby Strážky = přestavba bývalého kravína na dřevovýrobnu pro výrobu řeziva a jednoduchých stavebních prvků a doplňků Obnova nebo doplnění technologického vybavení přidružené dřevařské výroby Obměna strojového parku Městských lesů (traktory, vozidla technol. dopravy, vyvážecí souprava) Vybavení firmy technologií pro výrobu štípaného palivového dříví Vodní nádrže v Bílenci a ve Škrli – vybudování vodních nádrží Obnova mlýnských náhonů
Fiche
Zdroj financování
Hora sv. Kateřiny
1
PRV
Hora sv. Kateřiny
1
PRV
Hora sv. Kateřiny
1
PRV
Hora sv. Kateřiny
1
PRV
Hora sv. Kateřiny
1
PRV
Hora sv. Kateřiny
1
PRV
1
PRV
1
PRV
1
PRV
Nová Ves v Horách
1
PRV
Nová Ves v Horách
1
PRV
Nová Ves v Horách
1
PRV
Nová Ves v Horách
1
PRV
Nová Ves v Horách
1
PRV, SFŽP, OPŽP
Místo realizace
Vejprty
Náklady
3 mil. Kč
Nové Zvolání Jirkov
2,5 mil. Kč
Menhartice, Pohraničí
5 mil. Kč
1
PRV, SFŽP, OPŽP
Hora sv. Šebestiana
17 mil. Kč
1
PRV, PPHL
Strážky
2,6 mil. Kč
1
PRV
Hora sv. Šebestiana
1,5 mil. Kč
1
PRV
Hora sv. Šebestiana
3,5 mil. Kč
1
PRV
Hora sv. Šebestiana
0,7 mil. Kč
1
PRV
Bílence, Škerle
2 mil. Kč
1
Bílence, Škerle
1 mil. Kč
1
PRV, OPŽP, SFŽP, POV PRV, OPŽP, SFŽP, POV
80 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
Č.pr. 080. 083. 093. 110. 127. 130.
131. 143. 145. 151. 152. 158. 159. 161. 162.
Překladatel
Název projektu
Ochrana obce před přívalovou vodou Ochrana před povodní – Obec Bílence opatření na Chomutovce Rekonstrukce objektů bývalých Obec Hrušovany kasárna Hrušovany Požární nádrže – vyčištění Obec Hrušovany požárních nádrží v Lažanech a Hrušovanech Vyčištění požárních nádrží – Obec Výsluní Třebíška + Sobětice Lesy 280 ha – zařízení lesa – Obec Výsluní projektová dokumentace Lesy 280 ha – zalesnění na ochranu kultur, ochrana lesa Obec Výsluní (kurovec), výchova lesa (prořezávky) Centrum služeb Město Jirkov Obec Bílence
Město Jirkov
Katalog dokonalé představy
Úprava koryta potoka Srpina ve Obec Strupčice Strupčicích Úprava koryta Sušanského Obec Strupčice potoka Technologie zpracování mléka Adolf Loos Adolf Loos Agrocom Hrušovany Agrocom Hrušovany
005.
Pakosta
017.
Vejprty
Zpevněné plochy v hospodářství Rekonstrukce posklizňové linky na obilí Hnojové koncovky Modernizace stájí – modernizace technologie stání Agroturistika – Vejprty – „Skalky“ - obora
Zdroj financování
Místo realizace
Náklady
Fiche
Bílence
2 mil. Kč
1
Bílence
4 mil. Kč
1
Hrušovany
132 mil. Kč
1
PRV
Hrušovany, Lažany
0,4 mil. Kč
1
PRV, OPŽP, SFŽP, POV
1
PRV, OPŽP, SFŽP, POV
1
PRV, PPHL
Třebíška, Sobětice Výsluní
0,25 mil. Kč 0,14 mil. Kč
PRV, OPŽP, SFŽP, POV PRV, OPŽP, POV
Výsluní
0,9 mil. Kč
1
PRV, PPHL
Jirkov
5 mil. Kč 0,5 mil. Kč/rok
1
Strupčice
15 mil. Kč
1
Strupčice
2 mil. Kč
1
Hora Sv. Kateřiny
5 mil. Kč
1
ROP, OPPI ROP, OPPI, OPLZ OPŽP, SFŽP, POV OPŽP, SFŽP, POV PRV
Hora sv. Kateřiny
0,6 mil. Kč
1
PRV
Všehrdy
5 mil. Kč
1
PRV
Lažany (Hrušovany)
1 mil. Kč
1
PRV
2
PRV
Jirkov
Malý Háj, Nová Ves
1
Vejprty
2 mil. Kč
2
ROP, PRSZ
2
PRV, ROP, PRSZ PRV, ROP, PRSZ
027.
Obec Místo
Informační centrum
Místo
2,5 – 3 mil. Kč
029.
Obec Místo
Oprava hradu Hasištějn
Místo
10 mil. Kč
2
030.
Obec Místo
Místo
7 mil. Kč
2
PRV, PRSZ
034.
Iveta Lásková
Nová Ves v Horách
2
PRV
035.
Iveta Lásková
Nová Ves v Horách
2
PRV, ROP, OPPI
039.
Iveta Lásková
Nová Ves v Horách
2
PRV, ROP
040.
Iveta Lásková
Nová ves v Horách
2
PRV, ROP
041.
Iveta Lásková
Nová Ves v Horách
2
PRV, ROP
054.
Obec Vysoká Pec
057.
KZSP s.r.o.
074.
Obec Bílence
084.
Obec Bílence
109.
Pakosta
Oprava kostela „Nejsvětější trojice“ v Místě Výstavba stájí Rekonstrukce domu na penzion – ubytování, jazykové kursy se sportovním programem, hiporehabilitace Jezdecké stezky – návrh tras, značení, služby, propagace Propagační materiály Hobby Kovárna Vybudování infocentra, odpočívadla a parkoviště na Pyšné Rekonstrukce a nástavba hotelu Yetti ve Vejprtech
Pyšná
6,5 mil. Kč
2
ROP, PRSZ
Vejprty
15 mil. Kč
2
ROP
Oprava kostela Škerle
Škerle
1,5 mil. Kč
2
Oprava soch
Bílence
0,4 mil. Kč
2
PRV, PRSZ, POV PRV, PRSZ, ROP, POV
Agroturistika – přestavba chaty, vybudování tábořiště, vrboviště, organizace pracovních pobytů se
Hora sv. Kateřiny
2
ROP, PRV
81 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
Č.pr.
Překladatel
Název projektu
Místo realizace
Náklady
Fiche
Zdroj financování
Hrušovany
680 mil. Kč
2
ROP, PRV
Výsluní
22 mil. Kč
2
PRV, PRSZ
Jirkov
15 mil. Kč
2
ROP, PRSZ
Strupčice
9 mil. Kč
2
ROP, PRSZ
Hora sv. Kateřiny
0,2 mil. Kč
2
PRV, ROP
Údlice
0,7 mil. Kč
3
PRSZ, ROP
Údlice
0,2 mil. Kč
3
PRSZ, ROP
3
PRV, ROP
zvířaty 111. 114. 137. 154. 160. 023. 024. 036. 049. 050. 051. 056.
058.
059.
061. 072. 085. 086. 088.
090.
107. 108. 115. 122. 138.
Turistický ruch Vysočany a Golfcentrum Rekonstrukce kostela sv. Václava Obec Výsluní ve Výsluní Jirkovem a okolím na kole Město Jirkov Ubytovací kapacita v blízkosti Obec Strupčice Sportovního areálu Zázemí pro agroturistiku Adolf Loos Hřiště na míčové hry – Obec Údlice Koupaliště Údlice Hřiště pro děti (lavičky, Obec Údlice prolézačky, pískoviště + úprava terénu) Výstavba dětského hřiště Iveta Lásková s využitím přírodních materiálů Dráha pro In-line sporty + Obec Otvice sportovní areál pro kolečkové sporty Obec Otvice Sportovní areál Otvice Obec Vysoká Multifunkční zařízení pro Pec kulturu, sport i vzdělávání Sportovní klub Centrum celoročních „Yett Vejprty“ sportovních a relaxačních aktivit Vybudování chráněné dílny (zpracování přírodních CAO – JS Na materiálů) – stavební úpravy, Špičáku mzdové a provozní náklady po dobu 2 let Příměstské centrum volného CAO – JS Na času pro děti a mládež Špičáku odkoupení nemovitostí a oprava nemovitostí Trvalý provoz centra – CAO – JS Na volnočasové aktivity – Špičáku neinvestiční projekt Obec Bílence Oprava KD Bílence (č.p. 43) Sportovní areál – výstavba Obec Bílence fotbalového hřiště Stezka podél Chomutovky – Obec Bílence stezka pro pěší a kola Dětské hřiště – bývalá kasárna Obec Hrušovany Hrušovany Multifunkční dvojhřiště – rozšíření stávajícího jednoho Obec Hrušovany hřiště na dvojhřiště Hrušovany (s umělým povrchem) – bývalá kasárna Obec Hrušovany
Obec Hrušovany Sportovní a kulturní akce Podpora sportovních aktivit Obec Hrušovany mládeže – vybavení kroužku tenisu Posílení aktivní politiky Obec Výsluní zaměstnanosti – 5 zaměstnanců Rekonstrukce antukového hřiště Obec Výsluní v obci – antuka + oplocení Jirkov bez bariér Město Jirkov
Nová Ves v Horách Otvice
12 mil. Kč
3
PRSZ, ROP
Otvice
19 mil. Kč
3
PRSZ, ROP
Vysoká Pec
35 mil. Kč
3
PRSZ, ROP
Vejprty
20 mil. Kč
3
PRSZ, PRV
Vejprty
4 mil. Kč
3
ROP, OPRLZ
Vejprty
13,5 mil. Kč
3
ROP
Vejprty
3 mil. Kč/ročně
3
ROP, SVČ
Bílence
2 mil. Kč
3
Bílence
2 mil. Kč
3
PRV PRV, MŠMT, PRSZ
Bílence
0,5 mil. Kč
3
PRV, PRSZ
Hrušovany
0,2 mil. Kč
3
PRV, PRSZ
Hrušovany
5,2 mil. Kč
3
PRV, PRSZ
Hrušovany
0,35 mil. Kč
3
OPPS, PRKČ, SVČ
Hrušovany
0,1 mil. Kč
3
SVČ, OPPS
Výsluní
2,4 mil. Kč
3
ÚP, OPLZ
Výsluní
0,2 mil. Kč
3
Jirkov
10 mil. Kč
3
PRV, MŠMT, POV ROP
3
OPLZ
3
ÚP, OPLZ
139.
Město Jirkov
Nezaměstnanost není pro mě
Jirkov
140.
Město Jirkov
Tvorba nových pracovních míst
Jirkov
0,13 mil.
82 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
Č.pr.
Překladatel
Název projektu
Místo realizace
Náklady
Fiche
Zdroj financování
Kč/1 prac. 141.
Město Jirkov
144.
Město Jirkov Městský ústav sociálních služeb Jirkov
146. 148.
Město Jirkov
149.
Město Jirkov
164.
Fitklub Totzi
020.
Sady a školky Jirkov Obec Údlice
021.
Obec Údlice
025.
Obec Údlice
031.
Obec Místo
032.
Obec Místo Obec Vysoká Pec
019.
052. 053.
Obec Vysoká Pec
Obraz potřeb trhu práce
Jirkov
3
OPLZ
Připojení pro všechny
Jirkov
3
ROP, IOP
Centrum krizové pomoci
Jirkov
3
IOP, ROP
Rozvoj základny neziskových organizací Integrace handicapovaných dětí do škol Přístavba (rozšíření - šatny) fitcentra Oprava omítek a nátěr fasády na budovách provozovny Veřejné osvětlení Oprava mateřské školy Úprava náměstí – parkoviště + zeleň Zasíťování parcel pro výstavbu rodinných domků – 15 parcel Výstavba dvou rodinných domů Vybudování lávky pro pěší přes přivaděč ve Vysoké Peci Přístup k letnímu rekreačnímu areálu ve Vysoké Peci a zimnímu na Pyšné Vybudování a provozování rehabilitačního zařízení
063.
CAO – JS Na Špičáku CAO – JS Na Špičáku p. Král
070.
Obec Bílence
073.
Obec Bílence
075.
Obec Bílence
Výstavba rodinného penzionu Internet (internetizace domácností) Rekonstrukce RD č.p. 72 a 49 Škerle Úprava veřejné zeleně
082.
Obec Bílence
Oprava objektu radnice
060. 062.
Jirkov
0,15 mil. Kč/rok
Jirkov
3 3
OPVZ, OPLZ
Klášterec na Ohří
2 mil. Kč
3
ROP
Jirkov
0,7 mil. Kč
4
OPPI, PRPS
Údlice
2 mil. Kč
4
ROP, SPRSZ
Údlice
3 mil. Kč
4
NORF
Údlice
0,4 mil. Kč
4
ROP, PRSZ
Místo
14 mil. Kč
4
PB MMR, SFRB
Místo
18 mil. Kč
4
Vysoká Pec
3,5 mil. Kč
4
ROP, PRSZ
Vysoká Pec, Drmaly
15 mil. Kč
4
ROP, PRSZ
4
ROP, PRV, IOP
Nákup OA na dopravu klientů
4 10 mil. Kč
4
ROP
Bílence
0,5 mil. Kč
4
PRV
Škerle
1 mil. Kč
4
Bílence
0,5 mil. Kč
4
PRV, SFŽP
Bílence
3 mil. Kč
4
PRV
Hrušovany
Hrušovany
1,5 mil. Kč 15,5 mil. Kč 10 mil. Kč
4
091.
Obec Hrušovany Zateplení budovy OÚ Inženýrské sítě rod. domů – 3. Obec Hrušovany etapy (25 RD, 15 RD, 10 RD) Obec Hrušovany Výstavba nové MŠ
4
ČEA, SFRB PB MMR, SFRB NORF, PRV
092.
Obec Hrušovany Rekonstrukce MŠ a budovy OÚ
Hrušovany
1 mil. Kč
4
NORF, PRV
094.
Obec Hrušovany Rekonstrukce č.p. 72, 73, 74
Hrušovany
1,5 mil. Kč
4
098.
Obec Hrušovany Rekonstrukce objektu OÚ + MŠ Zateplení obecních bytů č.p. 10, Obec Hrušovany 11 Vybudování autobusové zastávky Obec Hrušovany Lažany Vybudování autobusové zastávky Obec Hrušovany Vysočany Obec Hrušovany Zeleň v obci Nákup techniky pro údržbu Obec Hrušovany zeleně Veřejné osvětlení – oprava VO Obec Hrušovany úspornější Internet – zavedení internetu do Obec Hrušovany každé domácnosti, softwarové
Hrušovany
0,9 mil. Kč
4
PRV, NORF
Hrušovany
0,7 mil. Kč
4
ČEA, SFRB
Lažany
0,05 mil. Kč
4
Vysočany
0,2 mil. Kč
4
Hrušovany
0,2 mil. Kč
4
PRSZ, PRV, POV PRSZ, PRV, POV PRV, SFŽP
Hrušovany
0,3 mil. Kč
4
PRV
Hrušovany
0,1 mil. Kč
4
PRSZ, PRV, POV
Hrušovany
0,5 mil. Kč
4
PRV
087. 089.
099. 100. 101. 102. 103. 105. 106.
Hrušovany
4
83 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
Č.pr.
Překladatel
Název projektu
Místo realizace
Náklady
Fiche
Zdroj financování
Výsluní
1,3 mil. Kč
4
PRV, SFŽP, POV
Výsluní
0,3 mil. Kč
4
PRV
Výsluní
0,3 mil. Kč
4
PRV, POV
Výsluní
1,5 mil. Kč
4
PRV, PRSZ, POV
Výsluní
2,5 - 3 mil. Kč
4
PRV
Výsluní
4 mil. Kč
4
PRV, PZOKP
Výsluní
3,5 mil. Kč
4
SFRB
Výsluní
1,5 mil. Kč
4
OPŽP, PRV
Výsluní
8 mil. Kč
4
PB MMR, SFRB
Strupčice
3 mil. Kč
4
PRV, SFRB
Výsluní
0,15 mil. Kč
4
PRV, NORF
Boleboř
0,9 mil. Kč
4
PRSZ, PRV
Jirkov
1 mil. Kč/rok
4
ROP
4
ROP, IOP
vybavení pro OÚ 118.
Obec Výsluní
119.
Obec Výsluní
120.
Obec Výsluní
121.
Obec Výsluní
124.
Obec Výsluní
125.
Obec Výsluní
126.
Obec Výsluní
128.
Obec Výsluní
129.
Obec Výsluní
132.
Obec Strupčice
133.
Obec Výsluní
134.
Obec Boleboř
142.
Město Jirkov
147.
150.
Obnova parku – zeleň, výsadba stromů, chodníky, lavičky, čekárna Zavedení internetu v obci Rekonstrukce kanceláře starosty v historické budově radnice Rekonstrukce zadního traktu historické budovy radnice (okna, omítky, el. Rozvody, voda, odpady, nádvoří) Škola – vyvložkování komínu + fasáda Rekonstrukce hřbitova + přístupová cesta, parkoviště, oprava zdí Rekonstrukce dvou obecních domů Výsadba stromů – zelený pás dle ÚPD – kolem obce Rekonstrukce domu č.p. 130 v majetku obce na malometrážní byty Vybudování 4 bytů v č.p. 29 budova školy Rekonstrukce jídelny, kuchyně, sprchy, odpad a nová dlažba v „Dětském útulku“ Rekonstrukce budovy obchodu a hospody Kino žije
Městský ústav Zateplení objektu domova pro sociálních služeb osoby se zdravotním postižením Jirkov Výstavba Domu s Obec Strupčice pečovatelskou službou včetně úpravy okolí
155.
Obec Strupčice
Obnova veřejné zeleně v obci
156.
Obec Strupčice
001.
Pakosta
Výstavba bytů v podkroví budovy čp. 46 v Okoříně Malá větrná elektrárna
002.
Pakosta
Malá vodní elektrárna
003.
Pakosta
Tepelné čerpadlo
004.
Pakosta
007.
Pakosta
008.
Pakosta
014.
Vejprty
022.
Obec Údlice
Solární kolektory Zpracování biomasy I. – štěpka, štípané dříví, traktorový nosič kontejneru, štěpkovač, kotel na biomasu Zpracování biomasy II. – Kompostovaní linka – zpracování odpadních produktů ze zemědělství, trávy od chatařů, domácí odpady, štěpka Výstavba bioplynové stanice ve Vejprtech nebo u Kadaně (k.ú. Mikulovice u Verneřova) Kanalizace a čistička odpadních vod Přečáply, oprava obecních cest
Jirkov
Strupčice
30 mil. Kč
4
ROP, PB MMR
Strupčice, Okořín, Hošnice, Sušany
1 mil. Kč
4
ROP, SFŽP
Okořín
1,5 mil. Kč
4
SFRB
Nová Ves
5
OPŽP
Hora sv. Kateřiny
5
OPŽP
5
OPŽP
Nová Ves
5
OPŽP
Hora sv. Kateřiny
5
OPŽP
Hora sv. Kateřiny
5
OPŽP
Vejprty, Kadaň
8 – 12 mil. Kč
5
OPŽP, PRV
Údlice
4 mil. Kč
5
OPŽP, PMZe, ROP
84 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
Č.pr.
Překladatel
Název projektu
026.
Obec Údlice
Odvedení dešťových vod
028.
Obec Místo
033.
Obec Místo
037.
Iveta Lásková
046.
Iveta Lásková
047.
Obec Otvice
048.
Obec Otvice
Místo realizace
Náklady
Fiche
Zdroj financování
Údlice
4,5 mil. Kč
5
OPŽP, PMZe, ROP
Místo
3 mil. Kč
5
PMZe, PRV
Místo
22 mil. Kč
5
PMZe, PRV
Nová Ves v Horách
5
PMZe
Nová Ves v Horách
5
PRV, OPŽP
077.
Obec Vysoká Pec Obec Bílence
Napojení vodovodu na Vysoké Jeli na stvající vodovod v Místě Kanalizace Vysoká Jedle, Místo, Bohuňov + ČOV v Blahuňově Domácí ČOV Zpracování biomasy – ekologická paliva Zklidnění dopravy v obci Odstranění starých ekologických zátěží po bývalé železniční trati Kanalizace obce Drmaly – IV. etapa Kanalizace + ČOV v Bílenci
Bílence
7 mil. Kč
5
078.
Obec Bílence
Kanalizace + ČOV ve Škerli
Škerle
4 mil. Kč
5
079.
Obec Bílence
Oprava místních komunikací
Bílence
0,5 mil. Kč
5
081.
Obec Bílence
Bílence
8 mil. Kč
5
Hrušovany
1,5 mil. Kč
5
PRV, POV, PRSZ
Hrušovany
0,5 mil. Kč
5
PRV, POV, PRSZ
Hrušovany
0,6 mil. Kč
5
OPŽP
Hrušovany
1 mil. Kč
5
OPŽP
Hrušovany
75 mil. Kč
5
OPŽP
Hrušovany
1 mil. Kč
5
OPŽP
Výsluní
25 mil. Kč
5
PRV, POV
Výsluní
0,3 mil. Kč
5
PRV, POV
Výsluní
0,2 mil. Kč
5
PRV, POV
Jirkov
10 mil. Kč
5
ROP
Jirkov
30 mil. Kč
5
ROP
Strupčice
5 mil. Kč
5
OPŽP
Okořín, Hošnice, Sušany
15 mil. Kč
5
OPŽP, PMZe, ROP
Hrušovany
12 mil. Kč
5
OPŽP, PRV
055.
095. 096. 097.
104.
112.
113.
116.
117.
123. 135.
Plynofikace obce Oprava komunikace k č.p. 72, Obec Hrušovany 73, 74 a oprava chodníků k domům č.p. 81 - 84 Obec Hrušovany Oprava chodníku u obchodu Zřízení alternativního vytápění Obec Hrušovany v kulturním domě – tepelné čerpadlo Odpadové hospodářství – nákup Obec Hrušovany kontejnerů na tříděný odpad a vybudování stanovišť kontejnerů Alternativní zdroje – vybudování Obec Hrušovany další fotovoltaické elektrárny s výkonem 300 kW Alternativní zdroje – vybudování kogenerační jednotky v č.p. 5 Obec Hrušovany cca 100 kW tepelné kapacity na zemní plyn Místní komunikace, dešťová Obec Výsluní kanalizace, chodníky Manipulační a odstavné plochy pro dopravní prostředky Obec Výsluní Třebíška + Volyně - v Územním plánu Fotbalové hřiště – zavedení Obec Výsluní vody, žumpa Město Jirkov Mosty k rozvoji
136.
Město Jirkov
153.
Obec Strupčice
157.
Obec Strupčice
163.
Agrocom Hrušovany
Parkujeme bezpečně Změna vytápění základní školy tepelnými čerpadly Vybudování splaškové kanalizace v Okoříně, Hošnicích a Sušanech Bioplynová stanice
Otvice
11 mil. Kč
5
ROP
Otvice
13 mil. Kč
5
OPŽP
Drmaly
12 mil. Kč
5
OPŽP, PMZe, ROP PMZe, PRV PMZe, PRV PRV, POV, PRSZ PRV, POV
85 (celkem 86)
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
Zkratka
Název programu
PRV
Program rozvoje venkova ČR
ROP
Regionální operační program regionu soudržnosti NUTS 2 Severozápad
OPPI
Operační program podnikání a inovace
OPPS
Operační program přeshraniční spolupráce (ČR – Sasko)
OPLZ
Operační program lidské zdroje a zaměstnanost
OPŽP
Operační program životní prostředí
NORF
Tzv. Norské fondy
PRSZ
Program podpory rozvoje severozápadních Čech a Moravskoslezského regionu
PRPS
Podpora rozvoje průmyslových podnikatelských subjektů na území NUTS 2 Severozápad a moravskoslezsko a dalších regionech se soustředěnou podporou státu
POV
Program obnovy venkova
PB MMR
Programy podpory bydlení Ministerstva pro místní rozvoj
SFRB
Programy podpory bydlení Státního fondu rozvoje bydlení
SFŽP
Programy Státního fondu životního prostředí Program Ministerstva zemědělství – Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací Program MMR – Podpora výstavby technické infrastruktury
PMZe TI MMR MŠMT ČEA ÚP
Programy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Podpůrné programy České energetické agentury Programy Ministerstva práce a sociálních věcí realizované prostřednictvím Úřadů práce
SRZV
Program podpory směrů rozvoje zemědělství a venkovských oblastí v Ústeckém kraji
PPHL
Program poskytování podpor na hospodaření v lesích v Ústeckém kraji
PZOKP PRKČ SVČ EVVO
Program na záchranu a obnovu kulturních památek Ústeckého kraje Program podpory regionálních kulturních činností Dotační program „Sport a volný čas“ Program rozvoje ekologické výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO) v Ústeckém kraji
Pozn.: Dotační programy uvedené v tabulce zásobníku projektů u jednotlivých akcí jsou pouze orientační
86 (celkem 86)