Srovnání databází LISA a LISTA 1. část

Publikováno na Inflow.cz (http://www.inflow.cz/srovnani-databazi-lisa-lista-%E2%80%93-1-cast)

Srovnání databází LISA a LISTA – 1. část 27. 4. 2008 Krčál Martin, Harvánek Marcel, Lehký Martin, Krčálová Konečná Kateřina

Článek přináší první část srovnání databází zaměřených na knihovnictví, informační vědu, informační technologie, informační management, knihovědu a hraniční oblasti, LISA a LISTA. První část popisuje charakteristiku těchto databází a možnosti vyhledávání, které nabízí.

ÚVOD Pro rozvoj vědy, výzkumu a vzdělávání jsou nezbytné informace. A protože se klade stále větší důraz na význam výpočetní techniky, elektronické komunikace a využívání počítačových sítí, jsou stále častěji požadovány informace dostupné prostřednictvím internetu. Tuto potřebu splňují dokumenty uložené v elektronických databázích. Jejich nespornou výhodou je okamžitá dostupnost, pokud má uživatel počítač s internetovým připojením a má možnost připojit se k databázím přes instituci, která je má předplacené nebo zakoupené. Pokud nedojde k nějakým technickým potížím či výpadkům, jsou databáze dostupné čtyřiadvacet hodin denně. Informace získané z databází můžeme hned zpracovávat různými způsoby - tisknout, kopírovat, ukládat na CD, posílat mailem. Protože však databáze obsahují opravdu velké množství informací (až sta tisíce záznamů), není samozřejmě možné procházet jednu položku za druhou. Abychom se dostali k potřebným informacím, musíme znát možnosti vyhledávání, které jsou v každé databázi jiné (i když základní principy jsou shodné). Databáze jsou nejčastěji využívány k vyhledávání článků nebo textů souvisejících s určitým tématem. V takovém případě si uživatelé volí věcné vyhledávání. Podstatou je zadání rešeršního dotazu. V praxi to vypadá tak, že uživatel do vyhledávacího pole zadá výrazy, které bude systém vyhledávat, nebo si může vybrat termíny z řízeného slovníku (pokud je ve zvolené databázi k dispozici). Rešeršní dotaz je pak možné různými způsoby rozšiřovat, specifikovat nebo jinak měnit. My jsme si jako hlavní předmět zájmu zvolili databázi LISA (Library and Information Science Abstracts) a databázi LISTA (Library, Information Science & Technology Abstract), které obsahují záznamy a abstrakty článků z několika stovek časopisů z oblasti knihovnictví a příbuzných oborů. Obě databáze jsou přístupné v rámci Masarykovy univezrity v Brně. V předkládané práci databáze stručně představíme, uvedeme a přiblížíme možnosti věcného vyhledávání a všimneme si zajímavých funkcí pro vyhledávání a použitých tezaurů. V závěru obě databáze z hlediska věcného vyhledávání zhodnotíme.

Charakteristika databází LISA a LISTA Databáze LISA (Library and Information Science Abstracts) LISA je jedna z nejrozsáhlejších databází zaměřených na knihovnictví, informační vědu, informační technologie, informační management, knihovědu a hraničních odvětví. Je to bibliografická databáze obsahující záznamy a abstrakty článků z více než 550 titulů oborových časopisů (z toho 26 elektronických) z 68 zemí světa. Celkový počet záznamů je asi 290 000 s ročním přírůstkem 13 000 záznamů, aktualizace probíhá každý měsíc. Záznamy pokrývají období od roku 1969 až do současnosti. Bezprostředním předchůdcem databáze LISA byl referátový časopis Library Science Abstracts, který začal vycházet v roce 1950. Vydávala jej bývalá britská Knihovnická asociace (The Library Association). Záznamy z tohoto časopisu nejsou dostupné v online verzi (retrokonverze zatím neprobíhá). Časopis přestal vycházet v roce 1968. Nahradil jej časopis Library and Information Science Abstracts. Tento referátový časopis vychází v tištěné verzi dodnes. Je vydáván dvakrát ročně. Záznamy jsou pořádány podle předmětového třídění Broad Subject Headings. Tato předmětová hesla se však nezobrazují v počítači, nejsou obsažena v indexu a nelze tedy podle nich vyhledávat. Od roku 2002 časopis vydává společnost Cambridge Scientific Abstracts (CSA). Počítačové zpracovávání zdroje LISA bylo zahájeno v roce 1976. Dlouhou dobu online verzi databáze zpřístupňovalo centrum DIALOG. V roce 1987 byla databáze LISA poprvé vydána na CDROMu. Od roku 1991 produkovala databázi LISA, její tištěnou verzi i CD-ROM vydavatelská společnost Bowker-Saur. V této době byly záznamy pořádány podle nového předmětového třídění. V roce 2002 online databázi převzala CSA a stala se jejím majitelem, producentem a zpřístupňovatelem. Excerpční základa časopisů se postupně rozšiřovala. Bibliografické záznamy jsou v angličtině. Překládají se i názvy popisné jednotky, pokud jsou v jiném jazyce, než je angličtina. Součástí záznamů byly i referáty či anotace. V rámci věcného zpracování se rozvíjel tezaurus LISA, který je v současné době velmi kvalitním nástrojem vyhledávání v této databázi. Pro potřeby pořádání záznamů v referátovém časopise byly záznamy původně opatřovány třídníky speciálního třídění. Třídící schéma bylo adaptací kategoriového třídění zpracovaného Výzkumnou skupinou pro třídění (Classification Research Group) při Aslib (The Association for Information Management).[1] Do databáze jsou kromě hlavních zpracovávaných dokumentů - článků zařazovány i záznamy nepublikovaných dokumentů pocházejících z akademického a institucionálního výzkumu knihovní vědy. Tyto záznamy jsou přebírány z databáze IRWI - Information Research Watch International. Databáze obsahuje také dřívější záznamy vědeckovýzkumných zpráv. V současnosti se začínají objevovat i nové typy registrovaných zdrojů (například webová sídla). Přístup do databáze v režimu online od února 2005 zajišťuje moderní sofistikovaný rešeršní systém Illumina.[2] K databázi LISA mají přístup tyto instituce: Akademie věd ČR, Masarykova univerzita v Brně, Národní knihovna ČR, Slezská univerzita v Opavě, Univerzita Karlova v Praze a Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze.

Databáze LISTA (Library, Information Science & Technology Abstract)

Tato bibliografická databáze je součástí multioborového zdroje EBSCO. Nabízí přístup k abstraktům článků (a v některých případech i k plným textům) z více než 600 časopisů, knih, výzkumných zpráv a příspěvků z konferencí. Pokrývá oblasti knihovnictví - předmětové třídění, katalogizace, bibliometrie, on-line vyhledávání informací, zahrnuje též témata informační management, vyhledávací nástroje, tištěné a elektronické informační zdroje, informační průmysl, vědecká komunikace a elektronické publikování. Retrospektiva sahá do roku 1966, LISTA je tak nejstarší databází pokrývající oblast informační vědy. Databázi LISTA nabízí společnost EBSCO Publishing uživatelům od roku 2006. Jádrem této databáze je vlastně informační zdroj ISTA (Information Science & Technology Abstracts). K němu byly přidány nové tituly z oblasti knihovnictví, archivnictví a dalších příbuzných oborů. U těchto přidaných titulů jsou zpracovávány články pouze od roku 2005, retrospektiva zatím neprobíhá. Celkový počet záznamů v databázi je asi 950 000 (údaj z roku 2006), z toho 500 000 záznamů obsahuje plný text z digitálního fondu společnosti EBSCO. Zpracování a vyhledávání v databázi LISTA je prakticky stejné jako u databáze ISTA. Tuto databázi může využívat 49 knihoven. Do této skupiny patří devatenáct knihoven univerzitních a vysokoškolských, pět odborných knihoven, devět výzkumných ústavů, čtyři muzea, dvě galerie a deset krajských knihoven.

Možnosti vyhledávání v databázích LISA a LISTA Možnosti vyhledávání v databázi LISA Masarykova univerzita má databázi LISA zpřístupněnou prostřednictvím společnosti CSA, a proto využívá její vyhledávací rozhraní Illumina. To je založeno na záložkovém principu a působí velmi jednoduše a přehledně. Uživatel si může vybrat jednu ze tří možností vyhledávání - Quick Search, Advanced Search a Search Tools. Quick Search

Slouží pro rychlé položení dotazu. Při vyhledávání můžete vložit do vyhledávacího pole jednoslovný nebo víceslovný výraz. Systém nerozlišuje velká a malá písmena. Na rozdíl od např. Googlu se mezi víceslovné výrazy automaticky nevkládá operátor OR, ale zadaná slova se berou jako fráze (nezadáváme je v uvozovkách jako v jiných systémech). Chceme-li tedy nalézt všechna slova nebo alespoň jedno ze zadaných, musíme použít booleovské operátory. Stejně jako v jiných databázích můžeme použít AND pro vyhledání všech slov, OR pro vyhledání alespoň některého výrazu nebo NOT, kterým systému říkáme, jaké slovo by se ve výsledcích objevit nemělo. Samozřejmostí je

spojování výrazů pomocí závorek. V systému Illumina můžeme dále využít proximitní operátory WITHIN, NEAR, BEFORE a AFTER. Operátor WITHIN v kombinaci s číslem definuje, jak mohou být od sebe maximálně vzdáleny zadané výrazy. Nehraje zde roli jejich pořadí. NEAR v databázi LISA znamená to stejné jako WITHIN 10, tzn. mezi zadanými výrazy může být maximálně 10 slov. BEFORE a AFTER určuje, který výraz má předcházet prvnímu výrazu. Illumina podporuje také použití zástupných znaků, kdy hvězdička nahrazuje jeden a více znaků (behavi*r = behaviour, behavior), ? pouze jeden znak (wom?n = woman i women). Quick Search umožňuje omezit hledání na určité pole. K tomu je potřeba znát jejich kódy. Například pro vyhledání slova RSS v názvu musíme zadat TI=RSS. Pro věcné vyhledávání informací můžeme využít pole Classification (CL=), Descriptors (DE=), Keywords (KW=) a Abstract (AB=). Seznam dalších polí je k dispozici v nápovědě. Výsledky vyhledávání můžeme dále omezit oborem nebo datem. V obou případech vybíráme z formulářového seznamu. Advanced Search

Po otevření pokročilého vyhledávání se uživateli zobrazí formulář skládájící se ze tří řádků, v němž jsou naznačeny booleovské operátory, a na každém řádku je možnost omezit hledání na konkrétní pole. Systém umožňuje přidávání dalších řádků nebo jejich odebírání. Stejně jako v rychlém vyhledávání můžeme použít zástupné znaky (nahrazení), proximitní operátory a i zde platí, že všechna slova zadaná do jednoho formulářového políčka se považují za frázi. Výsledky vyhledávání lze opět omezit oborem (Subject Area) a datem (Date Range). Vyhledávání můžeme dále zpřesnit volbami English only (vyhledá pouze anglické dokumenty), Journal Articals only (vyhledá pouze články) a Latest Update (najde pouze aktualizované nebo nové články). Poslední funkce určují samotné zobrazování výsledků. Lze si nastavit počet zobrazených záznamů na stránce (Results per page) a jejich formát (Show). Search Tools

Poslední záložka nabízí uživatelům několik pokročilejších nástrojů vyhledávání. Z pohledu věcného vyhledávání jsou pro nás důležité tyto: Combine Search - slouží pro zúžení výsledků vyhledávání. Vzhledem k tomu, že si systém vede historii vyhledávání, můžeme zapsat pouze mřížku a číslo vyhledávání, které chceme použít (např.: #3). K tomu již jen doplníme nové výrazy. Systém je přidá k dotazu se zadaným pořadovým číslem a zobrazí výsledky. Nemusíme tak zadávat celý dotaz znovu. Navíc lze pomocí booleovských operátorů kombinovat i více předchozích vyhledávání. Command Search - vyhledávání z příkazového řádku nám umožňuje zadat jakkoliv složitý dotaz. Můžeme zde využít všechny možnosti vyhledávání z Advanced Search. Thesaurus - pod záložkou Thesaurus nalezneme LISA Thesaurus, který zahrnuje pojmy z oblasti knihovnictví a informační vědy. Jde o anglický tezaurus. Obsahuje tři části Alphabetical Index (abecední seznam výrazů), Hierarchical Thesaurus (definuje hierarchické vztahy mezi termíny) a Rotated Index (rotační rejstřík, abecední seznam výrazů tezauru, které obsahují hledané slovo). Výsledky vyhledávání

Provedeme-li vyhledávání, zobrazí se nám nejprve počet nalezených záznamů, náš dotaz a

databáze, které byly prohledávány. Pod těmito údaji nalezneme záložky rozdělující nalezené záznamy dle druhů. Primárně se zobrazuje záložka Published Works. Dále jsou zde k dispozici záložky Scholars, Funding Opportunities a Web Sites, které nenabízejí bibliografický popis. Následuje další sada záložek rozdělující nalezené dokumenty dle druhu (All Publication Types, Journals a Peer-Review Journals). Primárně se zobrazuje All Publication Types. Výsledky jsou řazeny dle relevance. Každý záznam obsahuje název článku, jeho autora, zdrojový dokument a zkrácený abstrakt. Velmi užitečné je zobrazování deskriptorů u záznamu, které jsou proklikatelné, tzn. jediným kliknutím najdeme všechny záznamy obsahující daný deskriptor. V levé části každého záznamu najdeme checkbox, jenž slouží k označení záznamů, se kterými chceme dále pracovat (otevření vybraných záznamů, jejich uložení, poslání emailem, vytištění, vygenerování citace nebo export do RefWorks). Kliknutím na odkaz View Record si zobrazíme podrobný záznam. Mimo podrobnějších bibliografických údajů je zde z pohledu věcného zpracování zajímavé pole Descriptors. U každého deskriptoru je checkbox. Uživatel si může kterýkoliv zatrhnout, zvolit zda se mezi výrazy má vložit booleovský operátor AND nebo OR a znovu spustit vyhledávání. Takto lze velmi rychle najít podobné dokumenty přímo z prostředí detailu článku. Tuto funkci ocení zejména informační profesionálové. Domníváme se však, že pro běžné uživatele by bylo daleko jednodušší, kdyby zde byl odkaz pro nalezení relevantních dokumentů, na základě využití všech deskriptorů přiřazených k článku.

Možnosti vyhledávání v databázi LISTA Masarykova univerzita má databázi LISTA zpřístupněnou prostřednictvím uživatelského rozhraní EBSCOhost vyvíjeného firmou EBSCO Publishing. Také toto prostředí využívá systém záložek. Databáze nabízí tři druhy vyhledávání - Basic Search, Advanced Search a Visual Search. Basic Search

Základní vyhledávání obsahuje formulářové pole pro zadávání dotazu. Zde může uživatel zadat jedno slovo nebo kombinaci slov. Na rozdíl od databáze LISA se mezi jednotlivé výrazy automaticky vkládá operátor AND. Z dalších booleovských operátorů lze použít OR, NOT a uživatel může výrazy spojovat pomocí závorek. Proximitní operátory se v prostředí EBSCOhost chovají jinak než v Illumině. U operátoru NEAR i WITHIN uvádí číslo maximální vzdálenost mezi zadanými výrazy. Liší se pouze v tom, že u WITHIN záleží na pořadí zadaných výrazů, u NEAR nikoliv. Oba proximitní operátory se vkládájí zkratkou v podobě prvního písmene (N, resp. W). Např. RSS N5 feed

najde všechny záznamy, které obsahují výraz RSS a feed a vzdálenost mezi nimi není větší než pět slov. Pokud bychom použili RSS NEAR5 feed, nenalezne systém žádný záznam. To považujeme za velkou nevýhodu, protože pokud chce uživatel použít proximitní operátory, nemůže použít jejich obvyklou formu z jiných databází, ale musí si projít nápovědu. EBSCOhost také podporuje nahrazení (*, ?), která fungují stejně jako v jiných systémech. Fráze se zadávají také standardně formou uvozovek. Při zadávání dotazu nezáleží na velikosti písmen. Stejně jako v databázi LISA lze i zde již v základním vyhledávání prohledávat jednotlivá pole. Z pohledu věcného zpracování stojí za zmínku předmětová hesla (SU-), klíčová slova (KW-) a přesné znění předmětového hesla nebo klíčového slova (DE-). Basic Search nabízí ještě funkce k omezení nebo rozšíření dotazu. Výsledky vyhledávání lze omezit na články s fulltextem, datem nebo zdrojovým dokumentem (časopisem). Pro rozšíření je k dispozici vyhledávání podobných slov, prohledávání plných textů nebo automatické přidání operátoru AND mezi zadané výrazy. Advanced Search

Pokročilé vyhledávání nabízí formulář skládající se ze tří řádků. Oproti databázi LISA obsahuje méně políček pro zadávání dotazu a nelze přidávat další řádky. I zde je na každém řádku možnost omezit vyhledávání na určité pole. Stejně jako v základním vyhledávání můžeme použít zástupné znaky (nahrazení), proximitní operátory, fráze a i zde platí, že všechna slova zadaná do jednoho formulářového políčka se spojují operátorem AND. I u pokročilého vyhedávání lze dotaz rozšířit nebo omezit. Výsledky vyhledávání lze omezit na články s fulltextem nebo na články z vědeckých časopisů, datem, zdrojovým dokumentem (časopisem) nebo typem dokumentu. Visual Search

Po zadání dotazu se zobrazí grafické schéma (Visual Map), na kterém jsou kruhy reprezentující předmětová hesla příbuzná k zadanému výrazu. Pokud uživatel klikne na některé z nich, objeví se podkategorie daného tématu. Čtverečky pak charakterizují články ve vybrané kategorii. Každý kruh může mít různý počet čtverečků, které charakterizují počet záznamů v dané kategorii. Při procházení lze aplikovat filtry (časový filtr, klíčová slova z názvu a omezení na plný text). Grafické prostředí bylo navrženo pro zjednodušení práce uživatelů. Bohužel má také několik nevýhod. K nejvýznamnějším patří větší hardwarové nároky a požadavky na rychlost připojení. V případě Visual Search v EBSCOhost bych ještě přidal nekompatibilitu v některých prohlížečích (např. Mozilla Firefox). Výsledky vyhledávání

Po odeslání dotazu se zobrazí záložka Results s výsledky vyhledávání. V horní části najdeme počet záznamů. Záznamy se stránkují po deseti a primárně se řadí podle data. Výsledky je možné řadit ještě podle zdroje, autora a relevance. Každý záznam obsahuje název, jméno autora a zdrojový dokument. Kliknutím na název článku se zobrazí jeho podrobné bibliografické informace. Je-li u článku k dispozici plný text, najde zde uživatel ještě přímý odkaz na plný text v HTML a PDF. Velmi zajímavou funkcí v databázi LISTA je tzv. „našeptávač", kde se zobrazují příbuzné termíny k

uživatelem zadaným výrazům, kterými lze dotaz zpřesnit. Našeptávač najdeme ve výsledcích vyhledávání v levé části. U každého vyhledaného záznamu je tlačítko ADD, jehož prostřednictvím záznam přidáme do schránky. Záznamy ze schránky lze tisknout, posílat emailem, ukládat do počítače, přímo exportovat do systémů pro správu referencí (RefWorks, EndNote, ProCite a Reference Manager), případně je exportovat do formátů BibTex nebo MARC21. V detailu záznamu bych zmínil ještě dvě funkce. První je možnost kliknout na některé z uvedených předmětových hesel, čímž se provede nové vyhledávání s tímto výrazem. Druhá funkce slouží pro vyhledání podobných záznamů (Find More Like This). North American Industry Classification System (NAICS)

V databázi LISTA je uživatelům k dispozici NAICS klasifikace, která vznikla ve

spolupráci USA, Kanady a Mexika a slouží ke klasifikaci průmyslových oborů a ekonomických činností v Severní Americe. Nahradila původní americkou klasifikaci Standard Industrial Classification (SIC). Více informací naleznete na webových adresách: http://www.naics.com a http://www.census.gov/naics. Použití této klasifikace v knihovnické databázi nám přijde velmi nevhodné, jelikož obsahuje jen velmi málo tříd z tohoto oboru.  

Použitá literatura BRATKOVÁ, Eva. Library and Information Science Abstracts : Vyhledávání informací z online databáze z databázového centra CSA v rešeršním systému ILLUMINA. Praha : Národní knihovna České republiky, 2006. 31 s. Metodická příručka, verze 1.2. Dostupné z WWW: . EBSCOhost Research Databases : EBSCO Help [online]. [200?] [cit. 2007-06-27]. Online nápověda k systému EBSCOhost. Text v angličtině. Dostupné z WWW: . CSA Illumina : Help & Support [online]. [2005] [cit. 2007-06-27]. Online nápověda k databázi LISA. Text v angličtině. Dostupné z WWW: .

[1] Bratková, E. - Library and Information Science Abstracts : Vyhledávání informací z online databáze z databázového centra CSA v rešeršním systému ILLUMINA, s. 4. [2] Tamtéž, s. 5. Štítky: selekční jazyky, vyhledávání informací, databáze, LISA, LISTA