Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta Ústav primární a preprimární edukace
Společné činnosti rodičů a předškolního dítěte posilující jejich vztah Bakalářská práce
Autor:
Irena Ješinová
Studijní program:
B7507 Specializace v pedagogice
Studijní obor:
Učitelství pro mateřské školy
Vedoucí práce:
PhDr. Jana Marie Havigerová, Ph.D.
Hradec Králové 2015
Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta
Zadání bakalářské práce Autor:
Irena Ješinová
Studijní program:
B7507 Specializace v pedagogice
Studijní obor:
Učitelství pro mateřské školy
Název závěrečné práce:
Název závěrečné práce AJ:
Společné činnosti rodičů a předškolního dítěte posilující jejich vztah The common activities of parents and their preschool child strengthening their relationship
Cíle, metody, předpoklady, literatura: Cílem práce je popsat společné činnosti matky i otce se svým předškolním dítětem, které posílí jejich vzájemné vztahy. V teoretické části budou definovány základní pojmy (např. rodina, činnosti, dítě předškolního věku) a současný stav poznání. Ve druhé části student/ka realizuje vlastní výzkum deskriptivního charakteru
student/ka popíše
společné činnosti (pracovní, sportovní, umělecké, nákupy, sledování televize, četba, naučné hry a spontánní hry), ve kterých rodiče upevňují vzájemný vztah a komunikaci s předškolním dítětem a to z hlediska jejich četnosti. Dále zjistí postoje a zkušenosti rodičů s těmito činnostmi. Jako základní metoda bude použita metoda dotazníkového šetření. Získané údaje adekvátně oddiskutuje. Ústav primární a preprimární edukace, Garantující pracoviště:
Vedoucí práce:
Pedagogická fakulta PhDr. Jana Marie Havigerová, Ph.D.
Konzultant: Oponent:
PhDr. Blanka Křováčková
Datum zadání závěrečné práce:
21. 11. 2013
Datum odevzdání závěrečné práce: 4. 5. 2015
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala pod vedením vedoucí bakalářské práce samostatně a uvedla jsem všechny použité prameny a literaturu.
V Hradci Králové dne
Poděkování Děkuji PhDr. Janě Marii Havigerové, Ph.D. za odborné vedení, vstřícný přístup a cenné rady, které mi při zpracování práce poskytla a čas, který mi věnovala. Dále děkuji respondentům za ochotu a čas, který věnovali při vyplnění dotazníku. V neposlední řadě děkuji celé mé rodině, především mému trpělivému muži Petrovi a milovaným dětem Ondráškovi, Markétce a Kristince za podporu.
Anotace JEŠINOVÁ, Irena (2015). Společné činnosti rodičů a předškolního dítěte posilující jejich vztah. [Bakalářská práce]. Hradec Králové: Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové. X s.
Cílem práce je popsat společné činnosti matky i otce se svým předškolním dítětem, které posílí jejich vzájemné vztahy. V teoretické části budou definovány základní pojmy (např. rodina, činnosti, dítě předškolního věku) a současný stav poznání. Ve druhé části student/ka realizuje vlastní výzkum deskriptivního charakteru
student/ka popíše
společné činnosti (pracovní, sportovní, umělecké, nákupy, sledování televize, četba, naučné hry a spontánní hry), ve kterých rodiče upevňují vzájemný vztah a komunikaci s předškolním dítětem a to z hlediska jejich četnosti. Dále zjistí postoje a zkušenosti rodičů s těmito činnostmi. Jako základní metoda bude použita metoda dotazníkového šetření. Získané údaje adekvátně oddiskutuje. Klíčová slova: společné činnosti, předškolní dítě, vztah, rodina a komunikace.
Annotation JEŠINOVÁ, Irena (2015). The common activities of parents and their preschool child strengthening their relationship. [Bachelor Degree Thesis]. Hradec Králové: Faculty of Education, University of Hradec Králové. X pp.
The aim of this thesis is to describe the common activities of mother and father with their preschool child, which will strengthen their relationship. The theoretical part defines the basic concepts (e. g. family, activities, preschool age children) and the current state of knowledge. In the second part of the thesis student will carry out her own research of descriptive character - student describes common activities (work, sports, arts, shopping, watching TV, reading, educational games and spontaneous games) in which parents reinforce the relationship and communication with preschool child in terms of their frequency. Furthermore, student detects the attitudes and experiences of parents with these activities. As a basic method will be used method of questionnaire survey. The data obtained will be adequately discussed.
Keywords: common activities, preschool child, relationship, family, communication.
Obsah 1 Úvod............................................................................................................................. 10 2 Rodina .......................................................................................................................... 12 2.1 Funkce rodiny .................................................................................................... 12 2.2 Rodinná výchova ............................................................................................... 13 2.3 Komunikace v rodině ........................................................................................ 15 2.4 Problémy a proměny současné rodiny ............................................................... 15 2.5 Rodiče ................................................................................................................ 17 2.5.1 Otec ........................................................................................................... 18 2.5.2 Matka......................................................................................................... 19 3 Předškolní dítě ............................................................................................................. 20 3.1 Mateřská škola ................................................................................................... 21 3.2 Hra ..................................................................................................................... 22 4 Činnosti rodičů s předškolními dětmi .......................................................................... 24 4.1 Činnosti pracovní............................................................................................... 25 4.2 Činnosti sportovní - pohybové .......................................................................... 25 4.3 Činnosti kulturní ................................................................................................ 26 4.4 Nákupy .............................................................................................................. 27 4.5 Čtení (prohlížení) knih, časopisů, novin............................................................ 27 4.6 Televize ............................................................................................................. 28 4.7 Počítačové hry, hry na playstation ..................................................................... 29 4.8 Umělecké činnosti ............................................................................................. 29 4.9 Naučné hry......................................................................................................... 30 4.10 Spontánní hry – hrát si, povídat si, mazlit se – být spolu ................................ 30 5 Emoce .......................................................................................................................... 32 6 Výzkum společných činností rodičů ............................................................................ 34 6.1 Výzkumný problém a cíl ................................................................................... 34 6.2 Použité metody .................................................................................................. 34 6.3 Předvýzkum a úprava dotazníku ....................................................................... 36 6.4 Sběr dat .............................................................................................................. 36 6.5 Výzkumný soubor ............................................................................................. 36 6.5 Analýza dat ........................................................................................................ 40 7 Výsledky výzkumu ...................................................................................................... 41 7
7.1 Výsledky činností .............................................................................................. 41 7.1.1 Porovnání činností ve všední dny a o víkendu ............................................ 45 7.2 Výsledky – typy rodičů ..................................................................................... 48 7.3 Porovnání mužů a žen ....................................................................................... 49 8 Diskuse výsledků ......................................................................................................... 51 8.1 Limitace výzkumu ............................................................................................. 54 9 Závěr ............................................................................................................................ 56 Použité zdroje ................................................................................................................. 57 Monografie .............................................................................................................. 57 Časopis .................................................................................................................... 59 Elektronické zdroje .................................................................................................. 59 Přílohy............................................................................................................................. 61
8
Motto „Kdybych měla své dítě vychovávat znovu,
vybudovala bych pro něj nejdřív sebeúctu a pak teprve dům. Prstem bych víc malovala a míň hrozila. Méně bych opatrovala a víc si s ním vykládala, Nestarala bych se tak o učení, ale prostě bych se starala. Chodila bych více na procházku a pouštěla víc draků na provázku. Přestala bych si hrát na vážnou, ale vážně bych si hrála. Víc bych dítě objímala a míň s ním válčila. Nebyla bych tak přísná, ale přístupná. Neučila bych ho lásce k síle, ale naučila bych ho síle lásky!“ „Nikdy nebudeme moci vychovávat své dítě znovu. NIKDY. Máme jen jedinou možnou příležitost, A to neopakovatelnou …..“ Diane Loomans
9
1 Úvod Přiblížit téma společných činností rodičů a předškolního dítěte je všeobecně prospěšné, protože v dnešní hektické moderní době rodiče stále častěji někam pospíchají, ať už do práce nebo vyřizují pochůzky nezbytné k fungujícímu chodu domácnosti. Rodiče předškolních dětí opravdu často trpí nedostatkem volného času, který by mohli využít čtením či povídáním si se svou ratolestí. Často mají rodiče nesprávné mínění, že jejich předškolní děti jsou náročné a že si nedovedou samy hrát, zabavit se, či najít si smysluplnou činnost. Neuvědomují si však, že předškolní dítě potřebuje ke své hře partnera, kamaráda, rodiče. Potřebuje vychovatele a učitele, který mu ukáže svět, ve kterém se nebude bát žít, ve kterém se neztratí a seznámí ho se všemi klady i zápory moderní doby. Předškolní děti při nedostatku času svých rodičů mohou podléhat nudě a náhražkou se jim často stane televize s nevhodnými programy nebo vybíjení napětí či vzteku nesmyslnými činnostmi, např. kreslením na zeď, úmyslným rozbíjením hraček, štípáním či kousáním vrstevníků, jen aby na sebe upoutaly pozornost. Rodiče by si měli uvědomit, že společně strávený čas nejen všestranně rozvíjí malé, předškolní dítě – získává spoustu zkušeností, poznatků, názorů, osvojuje si různé metody, přístupy, ale především upevňuje citové vazby v rodině. Proto rodiče zpomalte, vytvořte si dostatek času a prožijte společné chvíle nezapomenutelného štěstí se svými předškolními dětmi, pro které má smysl žít. Téma Společné činnosti rodičů a předškolního dítěte posilující jejich vzájemný vztah jsem si zvolila, protože jsem matkou tří dětí – osmiletého syna Ondřeje a čtyřletých dvojčátek Markétky a Kristinky. Téma bakalářské práce mě donutilo zamyslet se sama nad sebou. Jsem studující pracují matka s velmi trpělivým, ale pracovně vytíženým manželem, který mi je velkou oporou. Každý den bojujeme s časem a často se sama sebe ptám, jestli se mým třem malým dětem dostatečně věnujeme. Zda opravdu využíváme veškerý volný čas, možnosti a činnosti, které nám region, ve které žijeme, nabízí. Děti jsou nejdůležitějším článkem našeho rodinného života a společné chvíle a činnosti nám pomáhají budovat si s nimi krásný citový vztah naplněný porozuměním a nepopsatelným teplem domova. V teoretické části bakalářské práce se zabývám vývojovým stádiem předškolního dítěte od 3 do 6 let (7 let) - před nástupem do základní školy, moderní rodinou a výchovou
10
předškolního dítěte, rodiči – otcem a matkou, kteří mají nezastupitelnou roli ve vývoji svého potomka. Podrobněji popisuji společné činnosti rodičů s předškolními dětmi posilující jejich vzájemný vztah. Ve druhé části bakalářské práce se věnuji popisu vlastního výzkumu, prezentaci a interpretaci výsledků. Cílem výzkumu je popsat současnou situaci vztahů v českých moderních rodinách, zanalyzovat a porovnat společné činnosti rodičů s předškolními dětmi. Výzkum jsem uskutečnila pomocí nestandardizovaného dotazníku. Dotazníkové šetření mi umožnilo vyhodnotit tyto výzkumné otázky:
Které činnosti byste chtěl/a dělat s dítětem častěji?
Které činnosti nejvíce posilují vztah s Vaším předškolním dítětem?
Kterou činnost byste doporučil/a rodičům?
Které činnosti děláte se svým předškolním dítětem nejraději?
Jak byste chtěl/a strávit ideální den s dítětem?
Které činnosti preferujete ve všední den a které ve dnech pracovního volna?
Jaký je Váš vztah s předškolním dítětem?
11
2 Rodina Rodina je stále nejvýznamnější prostředí, které zajišťuje primární socializaci dítěte, uvádí jej do společenství lidí. „Matka a otec jsou nosnými sloupy oné mnohastupňové stavby nazývané chování, rodiče jsou nositeli citové jistoty, důvěry, jsou oporou i rádci a ochránci proti nepřízni vnějšího světa. Chování předškolních dětí odráží lásku a důvěru, která v rodině panuje.“ (Lisá, 1986, s. 174) Podle Vacínové (1995) rodina představuje pro dítě první společenskou skupinu, která dítěti vytváří první sociální zkušenost. Měla by poskytovat množství potřebných podnětů, které vedou ke stimulaci jeho psychiky a k odstranění nežádoucích podnětů, které by záporně ovlivnily duševní vývoj dítěte. Definice rodiny v pedagogickém slovníku: „Nejstarší společenská instituce. Plní socializační, ekonomické, sexuálně-regulační, reprodukční a další funkce. Vytváří určité emocionální klima, formuje interpersonální vztahy, hodnoty a postoje, základy etiky a životního stylu.“ (Průcha, 2003, s. 487) Nejběžnější model rodiny tvoří nejbližší příbuzní, tj. oba rodiče a děti. Tento model se ale za poslední léta značně změnil. Vedle běžného modelu rodiny se zvyšuje výskyt rodin neúplných, kde chybí jeden z rodičů, rodin náhradních, kde jsou děti svěřeny do náhradní rodinné péče (adopce, pěstounská péče, dětské domovy, kojenecký ústav) a rodin nevlastních, kterých v poslední době přibývá. Jedná se o rodiny, ve kterých dítě vyrůstá s nevlastním rodičem, popř. nevlastními sourozenci.
2.1 Funkce rodiny Rodina má v životě dítěte velkou a nezastupitelnou roli. Je důležité, aby své funkce vždy plnila, čímž zajistí kvalitní podmínky pro jeho vývoj a život. Hlavní funkcí rodiny dle profesora Matějčka (2005) je zajištění citového zázemí všech členů rodiny a příprava dětí pro samostatný život ve společnosti. Stěžejní funkce rodiny v období raného dětství:
Biologicko – reprodukční – biologická reprodukce prostřednictvím rodiny,
Ekonomická – materiální zabezpečení dítěte,
Sociálně – výchovná – poznání mezilidských vztahů, formuje „já“ dítěte, 12
Ochranná – zabezpečuje pocit jistoty a bezpečí – domov, dobré vztahy,
Emocionální – uspokojení základních emocionálních potřeb,
Domestikační – navození přirozené touhy někde mít své místo, někam patřit,
Rekreační a zájmová – zajišťuje odpočinek, pěstování zálib, koníčků, výlety.
Jako další charakterizuje deset funkcí rodiny Helus (2007), které jsou velmi významné pro rozvoj dítěte a jejichž plněním může být rodina označována jako funkční:
Rodina uspokojuje základní, primární potřeby předškolního dítěte.
Rodina uspokojuje velice závažnou potřebu organické přináležitosti dítěte.
Rodina skýtá dítěti již od nejútlejšího věku akční prostor, tzn. prostor pro aktivní projev dítěte, seberealizaci, součinnost s druhými.
Rodina pozvolna uvádí dítě do vztahu k věcem rodinného vybavení.
Rodina výrazně určuje prvopočáteční prožitek sebe sama jako chlapce/dívky.
Rodina skýtá dítěti bezprostředně působící vzory a příklady.
Rodina
dítěti
zakládá,
upevňuje
a
dále
rozvíjí
vědomí
povinnosti,
zodpovědnosti, ohleduplnosti a úcty jako něčeho samozřejmého.
Rodina otevírá dítěti příležitost vejít do mezigeneračních vztahů a tím hlouběji proniknout do chápání lidí různého věku, různého založení, různého postavení.
Prostřednictvím rodičů, prarodičů, starších sourozenců, příbuzných a přátel rodina navozuje v dítěti představu o širším okolí, o společnosti a světě.
Rodina je pro děti i dospělé prostředím, kde se mohou svěřit, kde jim poradí a pomohou, vždy je útočištěm v situacích životní bezradnosti.
2.2 Rodinná výchova Nejobecnější pojetí termínu výchova uvádí Průcha (2000, s. 28): „Je to činnost, která ve společnosti zajišťuje předávání duchovního majetku společnosti z generace na generaci. Jde tu o zprostředkování vzorců a norem chování, komunikačních rituálů, hygienických návyků apod., jež uskutečňujeme prostřednictvím výchovy již od nejranějšího věku dětí.“ „Moderní výchovu lze v tomto smyslu vymezit jako proces záměrného a cílevědomého působení na vychovávaného, zejména cestou vytváření a ovlivňování podmínek pro
13
rozvoj dětí, pro jejich vlastní bytí se sebou samými, s druhými lidmi, se společenstvím, s přírodou.“ (Průcha, Waltrová, Mareš, 2003, s. 19) Podle Jiřiny Prekopové (2003, s. 21) : „Výchova znamená investovat bez ohledu na cíl a přínos. Je to láska bez podmínek. Znamená to, že jsme plně k dispozici, aniž bychom se vzdali sebe. Výchova znamená respektovat odlišnou cestu dítěte, ale zahrnuje také to, že start na tuto cestu pojistíme vlastním příkladem.“ Výchovné styly a postoje rodičů popisuje mnoho odborných publikací, tradičně se uvádí tři základní styly výchovy:
Autoritativní výchova – pro tento typ výchovy jsou typické především příkazy a tresty.
Liberální výchova – tento výchovný styl se dá také popsat jako slabé vedení. Děti vychovávané tímto typem výchovy neznají téměř pravidla a hranice.
Demokratická výchova – bývá často označována jako nejvhodnější styl výchovy. Je to určitá kombinace předchozích dvou stylů.
Při výchově dětí v rodině se také může projevit nesprávné výchovné působení jako důsledek neadekvátního a nevhodného postoje rodičů a ostatních vychovatelů k dítěti. Uplatňování takové výchovy popisuje Matějček (1992) v různých formách:
výchova zavrhující,
výchova zanedbávající,
výchova rozmazlující,
výchova příliš úzkostná a příliš projektivní,
výchova s přepjatou snahou o dokonalost dítěte (perfekcionalismus),
výchova protekční.
Podle Mertina a Gillernové (2003) způsob výchovy usnadňuje orientaci při porozumění jednotlivým výchovným jevům a rozlišení forem výchovného působení. Způsob výchovy představuje hlavní hlediska, jak kvalitu citového vztahu rodiče k dítěti, tak i formu výchovného vedení. Podle Kohoutka (2014) jsou důležitým aspektem výchovy společné činnosti rodičů v našem případě předškolních dětí, které posílí jejich vzájemný vztah. Čím více činností rodiče s dětmi dělají, tím více se poznávají a mají k sobě hlubší citový vztah. Rodiče 14
mají více možností ke korekci chování dětí, k jejich motivování a poznávání. Děti mají možnost sledovat reakce rodičů v různých situacích. Velký rozdíl je mezi společně stráveným časem u televize a společně stráveným časem v přírodě. Společné činnosti rodičů jsou v neposlední řadě závislé na makro sociálních podmínkách – na názorech, postojích, tradicích země či lokality, národa či etnické skupiny, na sociální úrovni, na době, ve které žijí.
2.3 Komunikace v rodině Jak lépe porozumět svému dítěti a žít s ním v pohodě? Rodina je pro dítě předškolního věku přirozené prostředí. Rodina znamená pro malé dítě pocit bezpečí, domov, kam se může vždy vrátit a najde zde bezpečné útočiště. Rodina zajišťuje dítěti bezpečný optimální vývoj. Jestliže chce rodič dítěti lépe rozumět, budovat a udržovat s ním dobré vztahy, vyvarovat se nepříjemným situacím a chce být ve vzájemném soužití s dítětem v pohodě, je nezbytně nutné rozvíjet u dítěte návyky mezilidské komunikace. Správnou komunikací v rodině se rodič i dítě naučí vnímat sebe sama i ostatní rodinné příslušníky. Rodič se lépe domluví se svou malou ratolestí, nastaví jí určitá pravidla – hranice a bude současně dítěti respektujícím partnerem. Autoři Mertin a Gillnerová (2003) konstatují, že je-li dítě v předškolním věku bez možnosti procvičovat řeč v každodenním dlouhodobém kontaktu s blízkou dospělou osobou, nastávají negativní změny v řečovém vývoji. Dítě má menší slovní zásobu, menší cit pro jazyk, méně porozumí textu apod. Předškolní dítě se úspěšnou komunikací s nejbližší rodinou naučí techniky a postupy pro zvládání konkrétních situací. Naučí se poznávat
neúčinné
postupy
a
komunikační
bariéry.
Možností
komunikace
v rodině je mnoho. U každé činnosti, ať už pracovní, sportovní, při čtení a prohlížení, dívání se na televizi, návštěvy u babičky nebo mazlení či hlazení si můžeme spontánně i cíleně povídat.
2.4 Problémy a proměny současné rodiny Moderní rodinu a její typy můžeme chápat jako určité vzory nebo modely jedinců, skupin a osob spojené společným znakem nebo charakteristikou, jak uvádí Hartl a Hartlová (2000). 15
Z hlediska velikosti Kraus (2008) uvádí rodinu jako nukleární, která je tvořena rodiči a dětmi, a rodinu rozšířenou, která je tvořena nejen rodiči a dětmi, ale je rozšířena také o další blízké příbuzné (např. prarodiče, strýce, tety…). Současnou rodinu dělí Helus (2007) podle hlediska funkčnosti:
Rodiny stabilizačně funkční. Rodiny, které svým dětem zajišťují kvalitní socializační podmínky.
Funkční rodiny s přechodnými, více či méně vážnými problémy. Těchto rodin je většina, jejich problémy zapříčiňují vlastnosti jejich členů, vnější okolnosti, osobní selhání apod. Řešení těchto problémů jejich členy zocelují pro život v budoucnu. Hodnota rodiny je pro ně prvořadá.
Rodiny problémové. Rodiny, kterým hrozí rozpad a čelí krizi. Častý bývá rozchod a hledání řešení, aby děti minimálně trpěly.
Rodiny dysfunkční. Jsou to rodiny, v nichž jsou některé z funkcí dlouhodobě a vážně narušeny. Příkladem mohou být rodiny zatížené alkoholismem, s podprůměrným příjmem, psychickými poruchami apod. Vystává nutnost zásahu vnějších institucí.
Rodiny afunkční. V ČR je evidováno méně než 1 %. V rodině se hromadí nejrůznější patologické projevy, kde nezájem o dítě přerůstá až v nenávistný postoj vůči němu. Zde již zpravidla zasahuje soud, který zbaví rodiče rodičovských práv.
Krize rodiny je stav, k němuž vedly výrazné celospolečenské změny (u nás zejména po r. 1989 v oblasti ekonomické, sociální, legislativní a kulturní), postupně proměňující tradiční rodinu a její hodnoty v rodinu tzv. postmoderní. „Rodina ve svém významu a funkci samozřejmě existuje a bude existovat nadále, ale stále více se stává jen jednou z možností vedle dalších okolnostmi vynucených či volených alternativ soužití a péče o děti.“ (Helus,2009, s. 281). Způsob, jakým dává rodina najevo city, je jakási modelová situace. Dětem utkví v paměti a je velká pravděpodobnost, že v budoucnu bude jednat stejným nebo podobným způsobem.
16
2.5 Rodiče Autoři Racek, Solařová a Svobodová (2014, s. 11) uvádějí: „Je třeba si ověřit, zda jsou naplňovány všechny vývojové potřeby dítěte, a to přiměřeně jeho věku – v oblasti zdraví, učení se, emočního vývoje a chování, rodinných a sociálních vztahů, sociální prezentace, identity, samostatnosti a sebeobsluhy. Na vývoj dítěte mají vliv zejména rodiče, respektive pečovatelé, kteří jsou s dítětem v každodenním kontaktu.“ Jak být úspěšným rodičem spokojených dětí? Rodiče mají nesnadný a zodpovědný úkol - vychovat mladého člověka, který bude citlivý, moudrý, čestný, oddaný, vytrvalý, bude mít zdravé chování, dobré srdce a mnoho dalších důležitých vlastností člověka. Každý rodič má v rodině svou roli. Role rodičů se doplňují, někdy i shodují a hrají stěžejní roli v utváření dětských postojů, názorů a chování. Role rodiče zachycuje chování a jednání, které je očekáváno a požadováno. Chování a jednání rodičů může být samozřejmě ovlivňováno mnoha faktory, např. láskyplný vztah s partnerem, věk rodiče, vzdělání, zaměstnanost, finanční situace apod., ale i přes všechny, ať pozitivní či negativní faktory by si měli uvědomit, že je nezištně potřebuje dítě se všemi individuálními a zvláštními potřebami. Potřebuje především respekt a bezpodmínečnou lásku obou rodičů. Podle Evy Rheinwaldové (1992) jsme vypracovaly stručný přehled zásadních úkolů pro rodiče:
Pomáhat dítěti vypěstovat svoji vlastní identitu. Respektovat jeho individuální potřeby. Citlivě ho vést k probuzení všeho dobrého, co v něm je.
Pomáhat dítěti, aby se naučilo mít rádo sebe sama, protože poté bude schopno milovat i druhé lidi.
Pomáhat dítěti získat pocit, že jeho cena je obsažena již v samotné jeho existenci, aby se dítě nestalo závislé na druhých lidech, kteří s ním manipulují a ponižují je.
Pěstovat v dítěti sebeúctu.
Vzbudit v dítěti pocit, že je schopné ovládat se a zvládat své okolí.
Pomáhat dítěti vytvářet si o sobě pozitivní představu, která se vytváří pomocí slov, neverbální komunikace a jednáním druhých lidí.
17
Pokud jeden z rodičů v rodině chybí, ať již otec nebo matka, nebo neplní svou funkci v roli rodiče, může být u většiny dětí narušen proces duševního formování. Dítě potřebuje pro svůj vývoj a pro osvojování vzorců chování oba rodiče. Pokud mu tato skutečnost není poskytnuta, stává se pro něj svět mnohdy nesrozumitelný a nesouvislý.
2.5.1 Otec Matějček (2000) zmiňuje, že role otce v rodině se začala výrazně měnit už na začátku 20. století a tempo těchto změn nabírá obrátky po druhé světové válce. Hlavní funkce otce (kromě funkce plodivé) bylo rodinu chránit, starat se o její bezpečí, zajišťovat jí obživu, zprostředkovat jí komunikaci s vnějším společenským světem. Dnešní, moderní rodina už není závislá na otcově síle svalů a na jeho bojovnosti. Není zcela závislá ani na jeho ekonomickém příjmu. V dnešní uspěchané době vidíme více než kdy dříve mnoho mužských slabostí. Mnoho otců je přítomno fyzicky v rodinách, ale psychologicky a společensky jako by tam nebyli. Anebo si pro sebe osobují všelijaká práva, při čemž o povinnostech nechtějí ani slyšet. Dle Racka, Solařové a Svobodové (2014) z praktické poradenské a diagnostické činnosti zaměřené na sociopozitivní socializaci dítěte vyplývá, že současná atmosféra v převážné většině rodin není pro vývoj dítěte příznivá, resp. neodpovídá specifickým (individuálním) potřebám dítěte. V tomto směru „selhávají“ zejména otcové. To potvrzuje i většina výzkumných šetření, kdy se dokonce uvádí, že: „Otcové netráví autenticky výchovným způsobem denně ani pět minut času se svými dětmi“. Výzkumy napovídají, že existuje přímá souvislost mezi výchovnou nepřítomností otce, resp. málo podnětným přístupem, popř. nedostatečnou komunikací a špatnými výsledky ve škole, zhoršenou orientací v realitě (zejména pak v interpersonálních vztazích) až popř. některými formami problémového chování apod. Změna postoje otců ke svým předškolním, školním i dospívajícím dětem se změnila samozřejmě v mnoha případech i k lepšímu. Otcové fungující v rodinách stabilizačně fungujících, v rodinách fungujících s přechodnými problémy a mnohdy i otcové samoživitelé jsou starostlivými, trpělivými, vnímavými vychovateli, dávající dítěti citovou oporu. V moderní rodině se otec podílí na výchově dítěte více než tomu bylo v dobách minulých, mnohdy zastupují i roli matky. Otcové rozvíjí, v našem případě v 18
předškolních dětech, rozličné schopnosti, učí je novým dovednostem a sdílejí s nimi nejrůznější starosti i radosti.
2.5.2 Matka „Žena je pochopitelně pokládána za první, nejvýznamnější a na určitou dobu dokonce možná jedinou pečovatelku o tělesný a duševní vývoj dítěte“ (Mertin, 2004, s. 73). Matka si buduje vztah s dítětem již v prenatálním a perinatálním vývoji dítěte. Vzájemný vztah si upevňují neměnnou skutečností faktu kojení. Kojení neuspokojuje dítě jen v oblasti základních fyziologických potřeb, ale také ho naplňuje pocitem jistoty a bezpečí v náručí matky a pocitem sebeuspokojení. Mnohé předškolní děti vidí maminku jako krásnou, něžnou bytost, která je vždy připravena pomoci své malé ratolesti. Vždy je připravena dítě ochránit před pocitem hladu, žízně, zimy, strachu, úzkosti, vyčerpání a dalších potřeb dítěte. V matčině náručí cítí pocit jistoty a bezpečí - maminka pohladí, pofouká bolístku, pomůže vyčistit zoubky, přečte knížku a krásně se s ní povídá. Maminka mě vždy vyslechne a dobře mi poradí. Za matkou přichází předškolní dítě dnes a denně a matka je 100% chůvou, rádkyní, ošetřovatelkou. Jedním ze základních předpokladů zdravého duševního vývoje dítěte je, aby vyrůstalo v prostředí citově vřelém a stálém, tj. aby měli rodiče předškolní dítě rádi a aby se měli rádi navzájem. Bohužel příznakem dnešní doby je, že stále více dětí zůstává se svými matkami. Profesor Matějček (1986) poznamenává, že dítě vychovávané svou matkou, nepůsobí žádné úchylky v jeho životě, nepřináší mu žádné nové vlastnosti, ale pro matku je výchova dítěte náročnější a přináší nebezpečí, jimž matka musí věnovat zvýšenou pozornost.
19
3 Předškolní dítě Dítě v předškolním věku si osvojuje mnohé návyky, postoje a vlastnosti. Prochází nejdůležitější etapou ve vývoji dítěte. Dítě v tomto období poprvé opouští bezpečné rodinné zázemí a vstupuje do dětského kolektivu, kde se učí vycházet s jinými dětmi, učí se společenskému chování, učí se spolupracovat, společně se smát a prožívat strach i smutek, klade základy společnému přátelství. Charakteristickým znakem pro předškolní období je také rozvoj pohybové aktivity a intenzivního smyslového a citového vnímání. Podle Kohoutka (2014, s. 132 ): „Citový život dětí tohoto vývojového období je stále bohatší a diferencovanější.“ Kohoutek (2014) dále uvádí, že potřeba citového vyžití je jednou ze základních potřeb dětí, a pokud se tato potřeba neuspokojuje, může dojít k emoční deprivaci neboli stavem citového strádání, způsobeným nedostatečnými citovými vazbami k hlavně rodičům, sourozencům (později k sexuálním partnerům). Formují se základy osobnosti, první projevy sebeuvědomování, zrychluje se proces osamostatňování. Specifický předškolní věk však přináší i řadu zcela nových problémů, na které by rodiče měli být připraveni, aby ve výchově dítěte nic nezanedbali. Je to určitě krásné období dětství, ale také krásné období pro rodiče, kteří mají více možností ovlivnit chování předškolního dítěte, motivovat ho k činnostem a poznávání. Děti mají možnost sledovat reakce rodičů v různých situacích. Hlavními rysy Piagetem (1997, s. 89) pojaté psychologie dítěte jsou jistě: „Celostní přístup – žádnou stránku vývoje (vnímání, myšlení, city, pojetí světa) nelze vytrhnout, vše se vyvíjí ve vzájemnosti
–
a strukturální uvažování – osobnost je tvořena
strukturami, do níž se nové prvky začleňují, nikoliv jen přidávají či kupí.“ Předškolní věk bývá označován jako „věk otázek“, „věk mateřské školy“, „první období vzdoru“. „Předškolní období trvá přibližně od tří do šesti let až sedmi let (po nástup dítěte do školy). Konec této fáze má individuálně rozličnou časovou lokalizaci, protože není určen jen fyzickým věkem, ale hlavně sociálním mezníkem, nástupem do školy. Ten s věkem dítěte sice souvisí, ale může oscilovat v rozmezí jednoho eventuálně více let.“ (Vágnerová, 1997, s. 107). Podle Lisé a Kňourkové (1986) bývá specifický věk dítěte od 3 – 6 let celkově označován za období radostné pro dítě a pro rodiče a vůbec za nejpříjemnější fázi lidského života.
20
Jean Piaget (1997) dítě vnímá jako aktivního činitele vlastní výchovy, přičemž je
ovlivněn výchovou, ale také svými schopnostmi, které zdědil. Předškolní dítě přirovnává k vědci, který rád experimentuje – dostává se k cíli tím, že se učí a poznává.
3.1 Mateřská škola Mezi třetím a čtvrtým rokem života vstupují děti z hlediska emočního vývoje do významné vývojové etapy. Předškolní dítě se učí socializaci – tedy komunikaci s vrstevníky, autoritou, postupně se dokáže vyrovnat s nároky okolí. Významný pro proces socializace je vstup do mateřské školy, kolektivu vrstevníků a pedagogických pracovníků. V mateřské škole najdou první dobré kamarády, s nimiž se mohou učit. Řečeno slovy profesora Zdeňka Matějčka často právě v mateřské škole děti poprvé poznávají vztah nad jiné vzácný, ušlechtilý a povznášející - totiž přátelství, ať již přátelství s vrstevníky či s paní učitelkou. „Ve skupině vrstevníků dochází postupně k diferenciaci a specifikaci sociálních rolí. Dítě získává postavení, které odpovídá určité roli a má určitý status. V dětské skupině se rozvíjí schopnost soupeřit i spolupracovat. Učí se uplatňovat svoje schopnosti a prosazovat se mezi ostatními.“ (Vágnerová, 1997, s. 125). Pedagogové v mateřské škole jsou rodičům nápomocni v edukaci dítěte. Podle RVP PV (2004) pedagogové v MŠ rozvíjí předškolní dítě v oblasti:
Dítě a jeho tělo.
Dítě a psychika.
Dítě a ten druhý.
Dítě a společnost.
Dítě a svět.
Hlavním edukačním prostředím pro dítě předškolního věku však zůstává rodina. V 5 letech se rozvíjí jemná motorika a začíná se vyhraňovat lateralita. Rodiče by měli dítě aktivizovat v rozvíjení jemné motoriky, například nechat dítě, aby si samo zavázalo tkaničky či navlékalo korálky a v neposlední řadě kreslilo. V předškolním období je velmi důležitá kresba. V kresbě se totiž odráží rozumový růst dítěte. Dětská kresba je jedním z nejvhodnějších přístupů k poznání dítěte. Je nejen zábavou a hrou, ale i snem a realitou. Kresbou dítě komunikuje, vyjadřuje to, co ho zajímá, co zažívá, jaká 21
má přání, ale i to, co ho trápí. V dětské kresbě bývají projevy animismu, antropomorfismu a magičnosti. Před nástupem do 1. třídy dítě kreslí postavu se všemi náležitostmi, také rozlišuje všechny barvy, odstíny, tvary, apod. V oblasti hrubé motoriky je velmi dobrá pohybová obratnost, koordinace, důležitá je soutěživost předškolních dětí především v pohybových hrách. Na konci předškolního věku dítě chápe prostorové vztahy, pojem času, respektuje dospělé, nemá ještě svůj vlastní názor. Dítěti v předškolním období se mění tělesná konstituce. Dítě ztrácí baculatost, hmotnost na konci období je 20 - 22kg, prodlužují se horní i dolní končetiny, pokračuje osifikace kostry, dokončení prořezávaní mléčných zubů, rozvíjí se podélná a příčná klenba nohy. Objevují se nápadné pohlavní rozdíly. Specifické období předškolního dítěte končí nástupem do školy ve věku 6 – 7 let, kdy jedinec převezme roli školáka. V tomto období dochází k vývojovým změnám podmíněným zráním, které určují školní zralost a schopnosti učení určují školní připravenost (Bednářová, Šmardová, 2010).
3.2 Hra Dítě je egocentrické – zaměřené samo na sebe. Egocentrismus se projevuje v myšlení a řeči. V předškolním věku si dítě pohrává s fantazií, projevuje se odvážně, živě a nespoutaně. Oplývá neskutečnými nápady, překvapí neobyčejnou zvídavostí a je velmi hravé. Už Erickson použil klíčové slovo ve vztahu k předškolnímu dítěti – iniciativa (Říčan, 2004). Nejdůležitější a budoucnost ovlivňující, přirozená a spontánní činnost, v životě předškolního dítěte, je hra. „Hra je starší než kultura; ať je totiž pojem kultury vymezen sebenepřesněji, přece jen v každém případě přepokládá lidskou společnost, a zvířata nečekala, až je lidé naučí, jak si mají hrát“ (Huizinga, 2000, s. 9). Z psychologického hlediska je hra „ jedna ze zákl. lidských činností: hra, učení, práce; u dítěte smysl. Činnost motivovaná především prožitky“ (Hartl, 1993, s. 64).
22
Z pedagogického hlediska je hra „forma činnosti, která se liší od práce i od učení. Člověk se hrou zabývá po celý život, avšak v předškolním věku má specifické postavení – je vůdčím typem činnosti“ (Průcha, Walterová, Mareš, 2009, s. 92). Rudolf Kohoutek (2014) definoval hru předškolního dítěte jako nejpřirozenější činnost, která má mimořádný význam pro vývoj rozumový, mravní a citový. Hra je nezbytná pro psychický vývoj dítěte a pomáhá překonat události, které dítě rozumově nechápe. Steve Biddulph (1997) uvádí, že děti si přestávají hrát vedle jiných dětí a začínají si hrát s nimi. Hra je nedílnou, každodenní součástí pestrého, předškolního období malého dítěte. Je to dobrovolná činnost, která dítě seznamuje se sebou samým, se světem a provází člověka nejen v období dětství, ale také v dospělosti.
23
4 Činnosti rodičů s předškolními dětmi Způsob, jakým člověk tráví svůj volný čas, úzce souvisí s jeho životním stylem. Ten můžeme chápat jako systém hodnot, které jedinec vyznává, a který se odráží v jeho chování a užívání materiálních a sociálních podmínek. Způsob trávení volného času je ovlivňován mnoha faktory, například ekonomickou situací člověka nebo rodiny a také možnostmi, které k využití volného času daná lokalita nabízí. Aktivity provozované ve volném čase jsou ovlivněny biologickou zralostí člověka i dosaženou úrovní jeho sociálního, mentálního a psychického vývoje. Tyto aktivity jsou zároveň podnětem pro další posun jedince v jeho hodnotové orientaci. Naplňování zájmů a potřeb dětí právě prostřednictvím provozování aktivit ve volném čase spadá pod sociální učení. Velmi významnou roli zde sehrává rodina, s rostoucím věkem dětí klesá závislost mezi rodiči a aktivitami dětí (Kraus, 2001). Náplň času dětí předškolního věku je ve vysoké míře určována rodiči. Je zcela na nich, jak naučí své dítě s volným časem zacházet. Období předškolního věku nabízí spoustu možností aktivního využití volného času dětí společně s rodiči, od sportovních aktivit jako jsou procházky v přírodě, jízda na kole, bruslení, lyžování či plavání, přes návštěvy dětských divadelních představení, výstav zaměřených pro děti, neméně atraktivní jsou pracovní, výtvarné či hudební činnosti, anebo si jen tak spolu sednout, popovídat si, pomazlit se – prostě „být spolu“. Při společných aktivitách a zážitcích navíc dochází k upevnění rodinné sounáležitosti a posilování vzájemného vztahu dítěte a rodičů i rodičů navzájem. V tomto věku lze navštěvovat i první kroužky zájmové činnosti. Období předškolního věku většinou znamená i nástup dítěte do mateřské školy a matky (otce) zpět do zaměstnání. To může znamenat nástup kritického období pro volný čas. Rodič, který byl dosud na rodičovské dovolené a měl na dítě více času, teď většinu dne tráví v zaměstnání a dítě v mateřské škole. To pak každý den opouští školku až v pozdních odpoledních hodinách a zbývající čas je věnován téměř výhradně provozním aktivitám okolo domácnosti a jejích členů. Dítěti tak zbývá malé množství volného času. O volném čase se tak dá hovořit většinou jen ve dnech pracovního volna. Rodiče by si v každém případě měli uvědomovat, že prostřednictvím toho, jak sami nakládají se svým volným časem, učí své děti, jak budou později nakládat s tím svým.
24
Veškeré činnosti popisované v bakalářské práci chápeme jako možnou komunikaci v rodině, která je nezbytnou součástí uspokojování potřeb v rodinném kruhu. S předškolním dítětem můžeme komunikovat verbálně, kdy rozvíjíme řečové schopnosti, ale také neverbálně, například pomocí výtvarných či dramatických činností, ale rovněž pouhým objetím, kdy dítěti rodič vyjadřuje lásku a pochopení. Komunikace v moderní rodině je velice důležitá. Rodiče z nedostatku času či jiných důvodů nahrazují komunikaci s předškolním dítětem televizními programy či počítači. Moderní technika v mnohých rodinách často funguje jako rušivý komunikační element.
4.1 Činnosti pracovní Předškolní dítě vnímá pracovní činnosti jako „sociální“ hru, v níž si trénuje různé životní situace, mohou být také podobné příběhům, které si dítě samo vytváří a rozvíjí. Dítě si hraje na různá povolání a přejímá, díky své fantazii a zainteresovanosti svých rodičů, sociální role, které mají pro osobnostní vývoj dítěte velký význam. Pro dítě jsou pracovní činnosti, ať už v domácnosti nebo venku, nápodobou činnosti dospělé osoby. Děti velmi rády pomáhají mamince v kuchyni, upečou pro rodinu výbornou bábovku či nakrájí okurku do zdravého zeleninového salátu, s nadšením pomohou tatínkovi utáhnout povolenou matičku na autíčku, pumpičkou nafouknou jízdní kolo nebo přinesou dřevo na opékání špekáčků. Děti si v předškolním věku utvářejí vzor matky a vzor otce a pracovní činnosti velmi dobře přiblíží předškolnímu dítěti roli matky, otce a jejich náplň v rodině. Děti manuální prací rozvíjejí nejen schopnost praktického vědění činností, ale i hrubou a jemnou motoriku, zručnost, fantazii a komunikační schopnost. Při pracovních činnostech mohou rodiče s malými dětmi zažít spoustu krásných, neopakovatelných chvil, plných smíchu, radosti a pocitu uspokojení.
4.2 Činnosti sportovní - pohybové Pohybová aktivita je nedílnou součástí života každého z nás. Někteří lidé jí připisují větší význam, jiní zase menší. Je třeba si uvědomit její jedinečnost a nenahraditelnost. Ovlivňuje oblast zdraví, kdy napomáhá správnému růstu, působí jako prevence civilizačních onemocnění (obezita, diabetes mellitus, kardiovaskulární onemocnění,…). Pohybové aktivity mají blahodárné účinky na psychický stav jedince, který se následně cítí šťastnější, sebevědomější, vnímá svět pozitivně. V neposlední řadě hraje i velkou 25
roli v jeho sociálním životě. Pohybová aktivita je významným prostředkem socializace, neboť odbourává sociální, jazykové či jiné bariery. Usnadňuje komunikaci a napomáhá utváření hodnot, jako je fair play, pochopení, tolerance, atd. Období předškolního věku je období, kdy můžeme dítě nejlépe ovlivňovat. Je proto vhodné v něm utvářet pozitivní vztah ke sportu – pohybu. Dítěti pomůže v jeho osobnostním vývoji a usnadní nelehkou situaci, kdy je odpoutáváno od rodiny a bezpečí domova. Nemělo by se však opomíjet, že v předškolním věku ještě není ukončen růst, a proto by měl být pohyb prováděn s rozmyslem, neměli bychom dítě nadměrně zatěžovat a dítě by mělo mít z pohybových činností radost. Mezi vhodné pohybové aktivity dětí předškolního věku můžeme zařadit pěší turistiku, cykloturistiku – kola, koloběžky, odrážecí vozítka, míčové hry, dětská hřiště, honěná, Slepá bába, Pan čáp ztratil čepičku, nejrůznější soutěže a mnohé další.
4.3 Činnosti kulturní Kulturní činnosti s předškolními dětmi se často odvíjí od možností, které jsou závislé na velikosti města, ve kterém žijí a na kulturním založení rodičů dítěte. Na vesnicích, v malých obcích a městech je méně příležitostí ke kulturnímu vyžití než ve velkých městech. Ale v dnešní době moderních strojů, kdy téměř každá rodina vlastní dopravní prostředek, můžeme za kulturou vyrazit i do vzdálenějších míst naší republiky. Děti předškolního věku milují pohádky, ať už čtené, animované, loutkové či hrané. Rodiče mohou s dítětem navštívit například Divadlo Spejbla a Hurvínka, kde zhlédnou pohádkový příběh Hurvínek mezi broučky a druhý den před spaním mu cíleně přečtou stejnou pohádku v knižní podobě. Dítěti pohádku více přiblíží v různých podobách a mohou porovnávat například, zda se jim více líbila pohádka loutková či čtená a proč? Dále mohou navštívit kino, kde budou promítat animovanou pohádku Doba ledová a následně navštíví výstavu, která jim přiblíží vznik této pohádky včetně malovaných obrazů od mladých, začínajících umělců i dětí ze základní umělecké školy. Prohlubujeme v předškolním dítěti zájem o umění. Často rodiče s předškolními dětmi navštěvují hudební zábavné programy v podání známých umělců například z Kouzelné školky, kde děti bývají součástí programu. Mnohdy jsou moderátorem vybrány z publika, musí překonat ostych a stát se součástí důležitého představení pro své
26
vrstevníky a rodiče. Nesmíme opomenout výstavy, dramatická a hudební představení žáků základní umělecké školy, kde účinkují sourozenci či kamarádi předškolních dětí.
4.4 Nákupy Většina rodičů s sebou bere ratolesti i na větší nákupy, někdo se této společné aktivitě ale vyhýbá. Společné nakupování může přispět k posilování sebevědomí dítěte, jeho samostatnosti i sounáležitosti s rodinou. Dítě si osvojí pravidla společenského chování a rozšíří si obzory v oboru gastronomie. Otázkou je, zda si předškolní dítě samotný akt nakupování užívá? Já osobně zastávám názor, že ne, a pokud ano, tak jen do té doby, než si vybere jakýsi motivační „odpustek“. Děti si velmi rády vybírají, co si koupí. Svou velkou roli určitě hraje reklama, která je často s nejrůznějšími pamlsky zacílená právě na ně. Rodiče v dnešní uspěchané době často odjíždí na celodenní nákupy o víkendu, který by měl spíše plnit funkci pohody a osobního volna, do nákupních center. Zde využívají možností nabídky pro zabavení dětí, například dětských koutků, programů či workshopů.
4.5 Čtení (prohlížení) knih, časopisů, novin „V prudkém vývoji dítěte předškolního věku, který se nebude v žádné jiné životní fázi opakovat, hraje významnou výchovně vzdělávací a výchovně estetickou roli umění vůbec a literatura zvláště. Přitom si musíme uvědomit, že literatura pro tento věk má mnohdy naprosto neliterární podobu, proměny slova však dávají základ různým druhům umění pro tento věk, i různým typům knihy“ (Gebhartová, 1989, s. 15) Určující pro vztah malého dítěte ke knize je ona prvotní potřeba umění a sounáležitosti s ním. Nad všechny činitele, které mohou příznivě ovlivnit vztah dítěte ke knize, je pak dospělý prostředník, v našem případě nejčastěji otec, matka a pedagog v mateřské škole. V útlém věku figuruje kniha v rukou dítěte jako jedna z hraček. Přitom dospělí prostředník nemá úlohu jen v tom, aby dítě pochopilo obsah díla, ale při společných chvilkách s knihou jde souběžně i o velké emocionální a mravní hodnoty.
27
Dítě v období předškolního věku nemá ovšem ve vztahu ke knize jednotné a neměnné nároky, neboť ty vyplývají z jeho měnících se fyzických a duševních dispozic. Podle věku rozdělila doktorka Gebhartová (1989) čtenářské období do tří fází:
První fáze se rozprostírá mezi druhým až třetím rokem dítěte – leporela, kde dominuje obraz, často bez textu, případně s jednoduchým textem.
Druhá fáze počítá s tří- až pětiletým dítětem – jednoduché pohádky a pohádkové příběhy, kdy obraz s textem jsou v umělecké symbióze.
Třetí fáze – doslova předškolní počítá s dítětem pěti- až šesti- či sedmiletým – rozsáhlejší pohádkové příběhy, bajky – zvířecí příběhy, básně, povídky s dětskými hrdiny. Převažuje text nad obrazem, obrázek na sebe nebere odvyprávění děje.
Knihu můžeme číst, prohlížet, převyprávět či upravit si její obsah, povídat si o ní – jestli se nám líbila, popřípadě proč? Kniha nám přináší poučení, zábavu i hračku. Anne Bacus (2004) uvádí, že dítě, které je v předškolním věku jakýmkoliv způsobem připravováno na čtení, naučí se číst mnohem rychleji a plynuleji než dítě, které v předškolním věku nebylo seznámeno s psaným textem. Velkým přínosem pro předškolní dítě je návštěva veřejné knihovny, kde si může zapůjčit či objednat nejrozmanitější knihy dle vlastního přání. Pokud dítě necháme ve veřejné knihovně pracovat samostatně, necháme výběr knihy výhradně na něm a budeme fungovat jen jako nápomocný partner, dítě si osvojí ohleduplné chování, jak ke knize, tak vrstevníkům i dospělým osobám, získá velkou samostatnost a pocit sebeúcty.
4.6 Televize Mnohdy děti neví, jak smysluplně využít svůj volný čas, proto některé podléhají nudě (Viehoffová, 1994). Předškolním dětem často volný čas plánují dospělí. Nedostatek času na hru, ale také pohodlnost a lenost dospělí řeší tak, že posadí dítě před televizní obrazovku. Televize je mnohdy spuštěna, bez rozmyslu a vhodnosti programu pro předškolní dítě, celý den. Nahrazuje dítěti jakousi komunikaci v rodině. Samozřejmě televizní obrazovka může mít i pozitivní vliv na vývoj předškolního dítěte a upevnění citového vztahu s rodiči. Cíleným výběrem naučného, zábavného programu či pohádky pro dítě a společným sdílením televizní obrazovky, mohou rodiče se svými 28
malými dětmi zažít spoustu zábavy, dozvědět se zajímavé skutečnosti, popovídat si o televizním pořadu, sdělit si svoje názory a mohou prohloubit své vzájemné citové pouto, pocit jistoty a bezpečí pomocí taktilních přirozených doteků – dítě a rodič v obětí, dítě a rodič se drží za ruku, rodič hladí dítě po vlasech apod.
4.7 Počítačové hry, hry na playstation V dnešní pokrokové době má téměř každá rodina doma počítač, tablet, hrací konzoly nebo jen chytrý telefon. Tatínkové a chlapci velmi rádi napodobují v počítačových hrách své oblíbené akční hrdiny, sportovce či krmí svého imanigárního kamaráda. Unikají mimo realitu a stávají se určitou krátkou dobu těmi největšími hrdiny. Neskutečným způsobem rodiče se svými předškolními dětmi prožívají například hokejový turnaj – fandí, vymýšlejí různé strategie – užívají si svět a především prožívají výhru nebo prohru spolu.
4.8 Umělecké činnosti Pod pojmem umělecké činnosti si můžeme představit jakoukoliv činnost, která podporuje, respektive rozvíjí kreativitu dítěte a jeho psychomotorických dovedností. Vladimíra Slavíková, Slavík a Eliášová (2007, s. 14) uvádí: „Kreativita (tvořivost) je činnost, která vytváří nové hodnoty, mající společenský význam. Výchovu k tvořivosti, respektive jejího rozvoje jako sekundární faktor tohoto původního programu, považujeme za jednu z podstatných pedagogických činností, formujících psychosociálně zdravou osobnosti.“ Společná umělecká činnost předškolního dítěte s rodičem může představovat malování barvami, kreslení pastelkami, křídami, zpívání, hru na hudební a ozvučné nástroje, ztvárnění pohádkových postav – divadlo, tanec, ale i využití netradičních hudebních hrnců a vařeček, malovacích klacíků a roslin. Jakákoliv tvořivá a zážitková činnost, která nás směřuje k poznání sebe sama, poznání nejbližších lidí a naučí předškolní dítě vnímat svět. Předškolní dítě pomocí uměleckých činností může perfektně rozeznávat tvary,
barvy,
vůně,
naučí
se
pracovat
s nejrůznějšími
materiály,
například
s přírodninami, ale i s odpady, které může s rodiči nejdříve přetřídit, a poté vytvořit z plastových lahví, víček, kelímků od jogurtu a izolepy fantazijní pohádkové postavy, zvířátka apod. 29
Pomůžeme dětem kouzelným klíčkem odemknout tajemné království radosti, kde se maluje, povídá, zpívá, tancuje, kde jsou všichni veselí a šťastní a dokážou si užít každou společnou chvilku, umí se smát, mají se rádi a chtějí si stále spolu hrát a hrát.
4.9 Naučné hry Každé předškolní dítě má své individuální potřeby a každý rodič je jedinečná osobnost. Výběr naučných her je závislý a ovlivněn mnoha faktory – rolí a věkem rodiče, vzděláním, zálibami apod. U dítěte předškolního věku mohou rozvíjet především:
Předmatematické představy (Ubongo),
Smyslové vnímání (hry na sluchový signál),
Grafomotoriku (omalovánky),
Rozumové schopnosti (otázky a odpovědi),
Představivost (stavebnice),
Jemná motorika (navlékání korálků),
Hrubá motorika (hra s míčem) a jiné.
Není vůbec důležité, zda si s předškolním dítětem hrajete doma stolní hru Ubongo nebo si venku na zahradě hrajete s míčem. Důležité je být spolu a užít si společně strávené chvíle. Podstatné je si hrát, hrát, hrát jako rovný s rovným, být partnery a dobře si rozumět, komentuje vztah s předškolním dítětem Václav Fišer (1988).
4.10 Spontánní hry – hrát si, povídat si, mazlit se – být spolu Jak jsem již uvedla, spontánní hra je pro předškolní dítě nejpřirozenější činností. Při spontánní hře dítě i rodič nedělá mnohdy činnosti záměrně s rozmyslem, ale užívá si volnosti, rozletu, svobody výběru, přítomnosti milované osoby a cítí všude přítomnou lásku. Láska jako mezilidský vztah. Profesor Helus (2014, s. 478) uvádí: „Lásku charakterizuje empatická oboustrannost, vzájemná úcta, respekt, pohotovost vyjít si vstříc, být si navzájem oporou. V návaznosti na toto je třeba připomenout slova vstupní expozice, že hovoříme-li o láskyplném vztahu, máme na mysli specifickou komunikaci, 30
ústící v mezilidské souznění s výraznou emocionální složkou, která toto souznění podtrhuje. Láskyplná komunikace s dítětem daleko přesahuje verbální rovinu – velkou úlohu hrají láskyplné, haptické doteky (mazlení, chování, objímání apod.)“ Musíme si uvědomit, že láskyplný vztah k dítěti je situován do klimatu rodiny, které vytváří především vzájemný vztah mezi rodiči. Je-li nebo není-li v něm přítomna láska vyznačující se uvedenými znaky, podstatně ovlivní i scénář láskyplného přístupu k dítěti. Radost, kterou nám přináší chvíle vzájemné pohody, nemůžeme nikdy ničím vynahradit. Můžeme se spolu mazlit, lechtat se, zahrát si polštářovou bitvu, jen tak se k sobě přivinout, protože předškolní dítě je haptické, budou mu doteky příjemné a bude je opětovat. Velmi důležitý je smích. Jak se říká „smích léčí“. „Smát se společně představuje jakýsi vyšší stupeň komunikace“, říká profesor Matějček (2007, s. 55). Jde tu o vzájemnost na vyšší úrovni, vzájemné sdílení radosti, být jeden druhému příjemný a dělat mu zábavu.
31
5 Emoce Vývojové potřeby dítěte, rodiče a prostředí, ve kterém žije, jsou zásadní pro zdravý a bezpečný vývoj dítěte. Proto je důležité, aby potřeby předškolního dítěte byly naplňovány, a to přiměřeně jeho věku – v oblasti zdraví, učení se, emočního vývoje a chování, rodinných a sociálních vztahů, sociální prezentace, identity, samostatnosti a sebeobsluhy. Na vývoj dítěte mají vliv zejména rodiče, respektive pečovatelé, kteří jsou s dítětem v každodenním kontaktu (Kohoutek, 2014) a samozřejmě společné činnosti rodičů s předškolními dětmi. Společné aktivity rozvíjí, ať verbální či neverbální, efektivní komunikaci, popřípadě poskytují pozitivní zpětné vazby s emočním potenciálem, která je nedílnou součástí jakékoliv činnosti upevňující vzájemný vztah. Rodič je dítěti ve společných aktivitách učitelem, vychovatelem, rádcem, také beze sporu partnerem a přítelem, ale především výchovným vzorem. Dle výzkumu univerzity v Severní Karolíně (2013), uvedeného v časopisu Article, hrají rodiče stěžejní roli v utváření dětských postojů, názorů a chování. Výzkum dětské pohybové aktivity za účasti rodičů ujistil, že aktivně zapojený rodič do pohybové činnosti - jako vzor pozitivního chování, zvyšuje pohybovou aktivitu i u svého potomka. Rodiče by neměli při společných činnostech bránit předškolnímu dítěti v hledání nových cest. V bakalářské práci Šnoblová (2014, s. 23) uvádí: „Dítě by se nemělo obávat, že něco zkazí, zamaže. Ve společných činnostech není podstatný výsledek, ale naopak proces. Rodič by neměl dělat společnou činnost jen pro vzniklý výtvor, ale zejména za účelem strávení kvalitního času se svým dítětem. Dítě se při vhodně zvolených činnostech cítí užitečné a své schopnosti a dovednosti využívá pro společný růst rodiny. Ví, že je rodinou přijato, zaujímá v ní určité místo a díky aktivitám se seberealizuje“. Nejlepší životní prostředí pro harmonický rozvoj dítěte je ideální rodinná atmosféra plná mateřského a otcovského tepla. Otec i matka jako výchovní činitelé jsou rozdílně zaangažováni do výchovné funkce předškolního dítěte. pedagogický
výzkum
v Kalifornii,
publikovaný
v
Tuto skutečnost prokázal International
Journal
of
Psychoanalytic Self Psychology (2012), který porovnává zapojení otce a matky do výchovy předškolního dítěte. U 112 úplných rodin bylo porovnáváno poskytnutí základní péče, zapojení do procesu socializace, didaktiky a fyzické hry. Při zpracování 32
výsledných dat bylo zjištěno, že matky byly zapojené více v procesu socializace a otcové při fyzické hře, přičemž v didaktice a poskytování péče byli zapojeni rovnoměrně. Matky, které více přispívaly do rodinného rozpočtu, byly méně zapojeny v socializaci, neboli v osvojování sociálních rolí a sociálních norem (Langmeier, 2006), a poskytování péče o předškolní dítě, zatímco otcové s netradičním přesvědčením o jejich rolích, byli více zapojeni do didaktiky a poskytování péče.
33
6 Výzkum společných činností rodičů 6.1 Výzkumný problém a cíl Cílem vlastního výzkumu deskriptivního charakteru je popsat společné činnosti, ve kterých rodiče posilují vzájemný vztah a komunikaci s předškolním dítětem, a to z hlediska jejich četnosti. Zjistit postoje a zkušenosti rodičů s těmito činnostmi. Porovnat oblibu činností mezi muži a ženami. Dále realizaci činností v pracovním týdnu a o víkendu. 6.2 Použité metody Pro účely pedagogicko-psychologického výzkumu byl sestaven nestandardizovaný dotazník pro rodiče předškolních dětí, autorky Marie Šnoblová a Jana M. Havigerová. Dotazník byl pro účely této bakalářské práce upraven v květnu 2014 s pomocí odborné literatury Úvod do pedagogického výzkumu. V první části dotazníku byly respondentům pokládány uzavřené otázky, které se konstruují velmi lehce – jsou to zejména faktografické údaje – role rodiče – zda je respondentem otec nebo matka. Ženy a muži mají beze sporu rozdílné funkce v rodině a určitě mají jiný pohled na výchovu předškolního dítěte. Další otázkou je věk respondenta, který jsem rozdělila do 7 vývojových období. Rozdělení bylo inspirováno klasickou periodizací vývoje do 7 letých období dle Jana Ámose Komenského z roku 1658 (Komenský, 2012). Rozhodně svobodná matka do 21 let bude mít jiný názor na výchovu dítěte než 43-letý otec, který bude preferovat jiné činnosti. Neméně důležitý je počet dětí v rodině. Teoreticky by rodič s jedním dítětem měl mít více času než rodič se čtyřmi dětmi, ale je tomu opravdu tak? Rodinný stav nám pomůže vypovědět nové informace o rodině předškolního dítěte. Důležitým faktorem, který může ovlivnit společné činnosti rodičů s dítětem, je nejvyšší dosažené vzdělání, pracovní zařazení a rodinný měsíční příjem. Rodinný měsíční přijem by mohl být důležitým faktorem při výběru aktivity. U rozložení týkajícího se měsíčního příjmu rodiny jsem vycházela ze zákona o životním a existenčním minimu č. 110/2006 Sb., kde zákon uvádí, že základní životní minimum pro jednotlivce je ve výši 3 410 Kč. Vycházela jsem z předpokladu, že moderní česká rodina má čtyři členy. Kdy minimum pro čtyřčlenou rodinu je 13 640 Kč. Poslední uzavřenou otázkou je počet obyvatel v místě Vašeho bydliště, protože si myslíme, že společné aktivity rodiče s dítětem žijícím v rodinném domě se zahradou na malé vesnici se podstatně liší od 34
rodiče žijícího v panelovém domě ve městě nad 150000 obyvatel. Český statistický úřad nám poskytl podklady pro rozmezí v počtu obyvatel. Zbývajícími výzkumnými otevřenými otázkami jsem zjišťovala názory, postoje, ideály rodiče předškolního dítěte.
Které činnosti byste chtěl/a dělat s dítětem častěji?
Které činnosti nejvíce posilují vztah s Vaším předškolním dítětem?
Kterou činnost byste doporučila rodičům?
Jak byste chtěl/a strávit ideální den s dítětem?
Které činnosti děláte se svým předškolním dítětem nejraději? Pro hodnocení činností z této otázky jsem využila
hodnocení rodičů konkrétní činnosti
známkou. (1 – nejlepší, 5 – nejhorší, N – neděláme). Součástí dotazníku je Rozvrh hodin – tabulka, kde jsou vypsány dny v týdnu. Rodiče do tabulky zapsali dle časového rozvrhu všechny aktivity, které vykonávají se svým předškolním dítětem. Cílem tabulky je zjistit, jaké činnosti rodiče reálně dělají se svým dítětem od pondělí do pátku a ve dnech pracovního volna. Zajímavostí bude porovnat aktivity preferované rodiči předškolních dětí o víkendu a v běžném týdnu. Posledním bodem dotazníku je ohodnocení vztahu s dítětem nakresleným emotikonem – čtyři stupně – emotikon - úsměv od ucha k uchu emotikon - pousmání emotikon - bez úsměvu emotikon - zamračení Cílem je, aby si rodič uvědomil, jaký citový vztah prožívá se svým dítětem, popřípadě se zamyslel, co by mohl udělat pro vylepšení vzájemného soužití. Rodiče měli možnost dle svého zvážení připsat do dotazníku svůj e-mail, na který zašleme výsledky výzkumu.
35
6.3 Předvýzkum a úprava dotazníku Dotazník byl vypracován na začátku května 2014. V polovině května byl zahájen předvýzkum, který jsem realizovala pomocí interview. Pěti rodičům předškolních dětí z MŠ Červená Voda – Bílá Voda jsem formou rozhovoru objasnila otázky, popřípadě vysvětlila nesrovnalosti, abych zjistila, zda je dotazník vhodný pro výzkumné šetření. Na základě interview s rodiči jsem poupravila některé otázky. Zařadila jsem otázku rodinného finančního příjmu, protože respondenti mě při interview upozornili na fakt, že matka samoživitelka nemůže svému předškolnímu nabídnout tak pestrou nabídku činností jako rodina, kde pracují oba partneři a jejich rodinný měsíční příjem dalece přesahuje hranici 30 001 Kč. Dále jsem upravila tabulku – Rozvrh hodin, která byla rozepsána po jednotlivých dnech v týdnu a po jednotlivých hodinách od 7 – 21 hodin. Díky rodičům jsem zjistila, že většina dětí v pracovní části týdne, až na výjimky, je od 7 - 12 hodin a od 12 – 16 hodin v mateřské škole. Proto jsem rozvrh hodin upravila na jednotlivé dny v týdnu a rozpětí hodin 7 – 12, 12 – 16, 16 – 19 a 19 – 21 hodin. Poslední úpravou bylo vyjmutí jednoho emotikonu, který byl zamračený a plakal. Rodiče mě ujistili, že takový vztah žádný respondent neoznačí. Byl by známkou abnormálně záporného, nevřelého vztahu rodiče s dítětem a takový vztah, i kdyby tomu tak bylo, si rodič nepřipustí. 6.4 Sběr dat Vlastní výzkum začal v červnu a probíhal do září 2014. Dotazník byl respondentům předáván pedagogy v oslovených mateřských školách ve městech Rychnov nad Kněžnou, Vysoké Mýto, Nymburk, Praha, Králíky a obci Červená Voda – Bílá Voda. Distribuováno bylo 130 dotazníků rodičům předškolních dětí. Návratnost dotazníků byla 77,7%. 6.5 Výzkumný soubor Základní soubor je definovaný jako subjekt výzkumu, tedy jsou to ti lidé, od kterých získáváme informace do svého výzkumu (Gavora, 2000). Výzkumným souborem bylo 101 respondentů – rodičů předškolních dětí ve věku 3 – 7 let, kteří obdrželi nestandardizovaný
dotazník
od
pedagoga
v mateřské
škole
Pardubického,
Královéhradeckého a Středočeského kraje. Respondenti dotazník anonymně a dobrovolně vyplnili. Dotazník odevzdali zpět pedagogovi v mateřské škole.
36
Tab. 1- Role rodiče Pohlaví
Četnost
Procenta
Muž
13
12,9
Žena
88
87,1
Celkem
101
100,0
Z tabulky č. 1 můžeme vyčíst, že výzkumu se zúčastnilo 101 dospělých osob, z toho 13 mužů (12,9%) a 88 žen (87,1%).
Tab. 2 - Věk rodiče Věk
Četnost
Procenta
pod 21
1
1,0
22-28
19
18,8
29-35
32
31,7
36-42
43
42,6
nad 43
6
5,9
101
100,0
Celkem
Tabulka č. 2 přibližuje věk rodičů předškolního dítěte. Z výsledků vyplývá, že ze 101 respondentů byl 1 rodič mladší než 21 let (1%), 19 rodičů (18,8%) je ve věkové hranici 22 – 28 let, 32 respondentů udává věk 29 – 35 let (31,7%), 43 rodičů (42,6%) je v rozmezí věkové hranice 36- 42 let a 6 respondentů uvedlo, že je ve věkové kategorii nad 43 let.
Tab. 3 - Počet dětí v rodině Počet dětí
Četnost
Procenta
1
44
43,6
2
45
44,6
3
11
10,9
4
1
1,0
101
100,0
Celkem
37
Výsledky tabulky č. 3 jsou následující: 44 rodin (43,6%) preferuje jedno dítě, 45 rodin (44,6%) má děti dvě, 11 rodin (10,9) upřednostňuje tři děti, pouze 1 dotazovaný (1%) má čtyři děti.
Tab. 4 - Rodinný stav Rodinný stav
Četnost
Procenta
svobodná/ý
10
9,9
vdaná/ženatý
70
69,3
rozvedená/ý
6
5,9
14
13,9
1
1,0
101
100,0
s s druhem/družkou vdova/vdovec Celkem
Tabulka č. 4 objasňuje rodinný stav respondentů z výzkumného souboru. Výsledky dotazníkového výzkumu jsou následující: svobodných rodičů 10 (9,9%), v manželském svazku žije 70 (69,3%) rodičů, 6 (5,9%) respondentů je rozvedených, žijících s druhem či družkou je 14 (13,9%) a 1 (1%) matka předškolního dítěte se stala předčasně vdovou.
Tab. 5 - Nejvyšší dosažené vzdělání Vzdělání
Četnost
Procenta
ZŠ
3
3,0
SOU
9
8,9
SOU s maturitou
9
8,9
SŠ
37
36,6
VOŠ
10
9,9
VŠ
27
26,7
95 6 101
94,1 5,9 100,0
Celkem Neuvedlo Celkem
Tabulka č. 5 rozděluje rodiče dle dosaženého vzdělání. Rodiče předškolních dětí našeho pedagogického výzkumu se nejčastěji vzdělávali na středních školách, tj. 37 rodičů, 27 respondentů studovalo vysokou školu. 38
Tab. 6 - Pracovní zařazení Pracovní zařazení
Četnost
Procenta
zaměstnanec
66
65,3
evidence ÚP
5
5,0
podnikatel/ka
9
8,9
OSVČ
6
5,9
MD
7
6,9
RD
8
7,9
101
100,0
Celkem
Z tabulky č. 6 vyplývá, že nejčastější pracovní zařazení je pozice zaměstnance, tj. 66 (65,3%) dotazovaných rodičů.
Tab. 7 - Rodinný měsíční příjem Měsíční rodinný příjem do 14.000
Četnost
Procenta
10
9,9
14.0001-19.000
8
7,9
19.001-24.000
11
10,9
24.001-30.000
27
26,7
nad 30.001
41
40,6
97 4 101
96,0 4,0 100,0
Celkem Neuvedlo Celkem
Tabulka č. 7 přibližuje finanční zabezpečení dotazovaných respondentů. Výsledky ukazují, že 10 (9,9%) rodičů má velmi malé prostředky na plynulé zajištění chodu domácnosti, tj. maximální částka 14 000 Kč měsíčně. Překvapilo nás poměrně vysoké procento rodičů 40,6%, kteří mají měsíční rodinný příjem vyšší než 30 001 Kč.
39
Tab. 8 - Počet obyvatel v místě bydliště Počet obyvatel
Četnost
Procenta
do 500
15
14,9
501-3000
18
17,8
3001-10000
20
19,8
10001-50000
28
27,7
50001-150000
6
5,9
150001-1000000
7
6,9
nad 1000001
7
6,9
101
100,0
Celkem
Osmou otázkou výzkumného dotazníku byl počet obyvatel v místě Vašeho bydliště. Největší návratnost dotazníků 27,7% bylo ve městech s počtem obyvatel 10001 – 50000 a ve městech, ve kterých má trvalé bydliště 3001 – 10000 obyvatel 19,8%.
6.5 Analýza dat K analýze dat byly použity programy Microsoft Office Excell 2007 a SPSS StatisticsProfessional. Byly provedeny výpočty pro získání deskriptivních statistických údajů (četnosti, průměr). Navíc byly provedeny výpočty t- testu a faktorové analýzy.
40
7 Výsledky výzkumu Výsledky budou prezentovány tak, že bude uvedena vždy otázka/položka dotazníku a statistické údaje, které ji popisují. Ve druhé části budou testovány vzájemné vztahy (ttest a faktorová analýza).
7.1 Výsledky činností
Tab. - 9 Činnosti, které by rodiče s dětmi chtěli dělat častěji procento Nejčastější činnosti 1 Pracovní
ano 1
ne
kladných
100
1
2 Sportovní
56
45
55,4
3 Kulturní
5
96
5
4 Nákupy
0
101
0
5 Četba
8
93
7,9
6 Tv
0
101
0
7 Počítačové hry
0
101
0
8 Umělecké
13
88
12,9
9 Naučné hry
9
92
8,9
10 Jiné spolu
9
92
8,9
11 Jiné spontánní
2
99
2
12 Hrát si a povídat si
22
79
21,8
První otevřenou otázkou v dotazníku byly společné činnosti rodičů s předškolními dětmi, které by rádi dělali častěji. Rodiče mě velmi příjemně překvapili, protože 41
nadpoloviční většina uvedla, že by ráda častěji sportovala. Ze sportovních činností rodiče nejčastěji uváděli výlety, procházky do přírody, v letních měsících návštěvu koupaliště a dětských hřišť a v zimě bobování a sáňkování. Druhou nejpreferovanější aktivitou bylo povídání a hraní si – prostě být spolu. Mezi těmito aktivitami bylo často uvedeno mazlení, které je důležité pro citový rozvoj dítěte. Respondenti také uváděli umělecké a naučné hry.
Tab. - 10 Činnosti posilující vzájemný vztah procento Činnosti posilující vztah
ano
ne
kladných
1 Pracovní
15
86
14,9
2 Sportovní
38
63
37,6
3 Kulturní
2
99
2
4 Nákupy
1
100
1
5 Četba
37
64
36,6
7 Počítačové hry
0
101
0
8 Umělecké
16
85
15,8
9 Naučné hry
23
78
22,8
10 Jiné spolu
17
84
16,8
11 Jiné spontánní
9
92
8,9
12 Hrát si a povídat si
42
59
41,6
Na otázku, které činnosti nejvíce posilují Váš vztah s předškolním dítětem, respondenti nejčastěji odpovídali hrát si a povídat si. Umět si povídat a naslouchat je důležitá vlastnost pro vytvoření pevného pouta mezi dítětem a rodičem. Sportovní aktivity a 42
čtení a prohlížení knih rodiče uváděli jako druhou nejdůležitější činnost, která posílí jejich vzájemný vztah s předškolním dítětem. Čtení a prohlížení knih často rodiče uváděli ve večerních hodinách, jako pozitivní rituál před spánkem. Čtení je důležité pro rozvoj čtenářské gramotnosti dítěte.
Tab. 11 - Činnosti k doporučení procento Činnost k doporučení
ano
ne
kladných
1 Pracovní
15
86
14,9
2 Sportovní
37
64
36,6
3 Kulturní
2
99
2
4 Nákupy
0
101
0
5 Četba
33
68
32,7
6 Tv
1
100
1
7 Počítačové hry
1
100
1
8 Umělecké
10
91
9,9
9 Naučné hry
11
90
10,9
10 Jiné spolu
19
82
18,8
11 Jiné spontánní
4
97
4
12 Hrát si a povídat si
21
80
20,8
V otázce, kterou činnost byste doporučila rodičům předškolního dítěte, se opět objevují sportovní činnosti, které jsou beze sporu oblíbenou aktivitou, na druhém místě respondenti uvádějí již zmiňovanou četbu a prohlížení knih. 21 rodičů uvedlo hrát si a povídat si, 19 rodičů doporučilo jakoukoliv činnost, kterou bude rodič dělat společně 43
s předškolním dítětem. Nezanedbatelných 15 rodičů doporučilo pracovní činnosti, které jsou důležité pro rozvoj motorických funkcí dítěte a názorný příklad dítěti.
Tab. 12 - Činnosti obliba Činnosti/známka 1
4
5
nedělá nevyplněno
Pracovní
36,6 33,7 20,8 3
0
4
2
Sportovní
60,4 23,8 12,9 1
0
1
1
Kulturní
23,8 36,6 19,8 7,9
5
5
2
Nákupy
8,9
Četba
72,3 21,8 4
TV
36,6 29,7 21,8 5,9
Počítačové hry
9,9
Umělecké
53,5 27,7 13,9 3
1
0
1
Naučné hry
69,3 22,8 5
1
2
0
0
Jiné spolu
9
0
0
0
92
2
3
Procenta
9,9
9,9
0
22,8 18,8 17,8 18,8 1
1
0
0
2
1
3
11,9 13,9 18,8 32,7
0
3
3
Oblíbené činnosti rodičů byly hodnoceny známkou 1 – 5, popřípadě poznámkou N – neděláme. Z výše uvedené tabulky jsem zjistila, že mezi činnosti klasifikující známkou 1 patří četba a prohlížení knih, časopisů, kterou rodiče uváděli především ve večerních hodinách. Jedničku také obdržely naučné hry a aktivity sportovní (pohybové). V tabulce se překvapivě málo objevily činnosti – jiné spolu. Vysvětlení je jednoduché – tyto činnosti byly otevřenou podotázkou a velká část rodičů ji nevyplnila. U těch, kteří podotázku rozepsali jsem předpokládala velkou oblibu uvedené činnosti. Popsanou aktivitu jsem ohodnotila známkou 1.
44
Tab. 13 - Ideální den Ideální den
Četnost
Procenta
Nevyplněno
12
11,9
Pracovní čin.
1
1,0
Sportovní čin.
54
53,5
Kulturní čin.
5
5,0
Umělecké čin.
2
2,0
Jiné spolu
25
24,8
Hrát si a povídat si
2
2,0
Celkem
101
100,0
Ideální den pro rodiče s malými předškolními děti znamená den plný radosti, lásky, pochopení, pohody a komunikace. Nadpoloviční většina respondentů preferuje sportovní – činnost. Nejčastější odpovědi byly procházky do přírody, letní zábava v aqvaparku, zimní řádění na bobech, lyžích. 24,8 % rodičů má přání strávit se svým předškolním dítětem čas kdekoliv, ale nejdůležitějším faktem je být spolu.
7.1.1 Porovnání činností ve všední dny a o víkendu Pro identifikování vlivu „dne“ (všední versus víkendový) byl proveden výpočet párového t-testu, což je metoda, která porovnává průměry dvou skupin, v našem případě porovnává průměr činností realizovaných ve všední den s činnostmi realizovanými o víkendu).
45
Tab. 14 - Činnosti všední den a víkend Párový t-test (všední dny – pracovní dny)
průměrný rozdíl
t
průměr průměr všední den víkend
p
1 pracovní
-1,185 -5,226
2 sportovní
-0,785 -3,125 0,002
0
2,59
5,5
7,65
0,54
0,16
0,25
0,782 0,436
0,48
0,35
3,36
0,99
1,65
1,67
0,08
0,08
1,72
0,44
1,71
1,04
7,55
4,67
0,09
0,08
4,57
2,48
0,36
2,17
3 kulturní
0,198 -0,615
4 všední dny nákupy - 4 víkend nákupy
0,455
5 všední dny četba - 5 víkend četba
2,943
0
6 všední dny tv - 6 víkend tv
0,571 -0,066 0,947
7 všední dny počítačové hry - 7 víkend počítačové hry
0,145
0
1
8 všední dny umělecké - 8 víkend umělecké
1,939
3,917
0
9 všední dny naučné hry - 9 víkend naučné hry
1,244
2,34 0,021
10 všední dny jiné spolu - 10 víkend jiné spolu
3,843
5,945
0,188
0,111 0,912
3,176
3,866
0
-1,116 -5,164
0
11 všední dny jiné spontánní - 11 víkend jiné spontánní 12 všední dny hrát si a povídat si - 12 víkend hrát si a povídat si 13 všední dny sociální - 13 víkend sociální
0,68
8,14
0
Pracovní činnosti jsou neodmyslitelnou součástí rodinného života. Pomocí párového ttestu jsem zjistila, že průměrná rodina s předškolním dítětem se od pondělí do pátku věnuje pracovním činnostem necelou 1 hodinu. O víkendu pracují rodiče s malými dětmi asi 2, 5 hodiny. Sport a pohyb se staly ve výzkumu nejpreferovanější činností v celém týdnu a o víkendu si získaly prvenství. Je velmi pozitivní, že rodiče učí své předškolní děti mít radost z pohybu, mít dobrý pocit z dobrého sportovního výkonu. V pracovním týdnu sportují rodiny s dětmi 5,5 hodiny a ve dnech pracovního volna asi 7,5 hodiny. Kulturní zájmy a nákupy se u našich respondentů netěšily velké oblibě.
Jejich
průměrné hodinové zastoupení v pracovních dnech a o víkendu se výrazně nelišily. Velmi významná pro rozvoj čtenářské gramotnosti je četba a prohlížení knih, časopisů, novin a nejrůznějších publikací. Respondentům z dotazníkového šetření četba není cizí. Zejména v pracovním týdnu je obliba této činnosti významná, tj. téměř 3,5 hodiny. 85% respondentů uvedlo, že četba je pro rodiče s dětmi jakousi formou rituálu před večerním spánkem. O víkendu obliba četby klesla na 1 hodinu. V případě sledování
televizní obrazovky a využívání PC a playstation, jsem byla
výsledky překvapena. Pracovní týden se v případě televize a počítačů od víkendu 46
nelišil.
Rodiče uvedli, že tráví před obrazovkou s dětmi v průměru 1, 5 hodiny a u
počítače či playstationu jen několik minut. Dle mého názoru tento fakt z našeho výzkumu není pravdivý. Rodiče do dotazníku zapsali, jaké činnosti by chtěli realizovat se svým předškolními dětmi a ne reálnou skutečnost. Nechci sahat nikomu do svědomí, ale myslím si, že v dnešní době moderních technologií rodiče často přijdou s dětmi ze školky a posadí se s dítětem, či posadí dítě samotné před televizi, DVD, počítač, playstation či herní konzoly. Uměleckými činnostmi, mezi které jsee zařadila výtvarné, dramatické, hudební a jim podobné aktivity, se ve všední dny zabývají rodiče s malými dětmi téměř 2 hodiny. Naproti tomu v době víkendového volna jen tři čtvrtě hodiny. Při mateřských centrech i v institutech pro volnočasové aktivity je v pracovním týdnu i o víkendu velká nabídka workshopů, uměleckých a tvořivých dílen pro rodiče s dětmi. Rodiče těchto nabídek rádi využívají. Pro naše nejmenší děti je opravdu pestrá nabídka didaktických her. Naučné hry rozvíjí předškolní dítě všestranně přes hrubou a jemnou motoriku, grafomotoriku, přes matematické, rozumové schopnosti, fantazii až po smyslové vnímání. I přes tuto skutečnost nezařadili respondenti naučné hry mezi své nejoblíbenější činnosti. Větší oblibě se těší naučné hry v pracovním týdnu, tj. přes 1,5 hodiny. O víkendu se rodiče s malými dětmi věnují naučným hrám 1 hodinu. Druhou nejpreferovanější činností celého týdne se staly činnosti jiné spolu – být spolu. Respondenti nejčastěji uváděli mazlení, hlazení, polštářová bitva, lechtání – jakákoliv činnost – kdekoliv – důležité je být spolu. Tato činnost si vybojovala prvenství ve dnech od pondělí do pátku cca. 7,5 hodin. Ve dnech pracovního volna snížili rodiče s dětmi účast na činnostech jiné spolu na 4,5 hodiny. Činnosti jiné spontánní se částečně prolínaly s činnostmi jiné spolu. Většina respondentů dala přednost zapsání činnosti do kolonky jiné spolu. Z výsledků vyplývá, že činnostem jiné spontánní se věnují rodiče s malými dětmi několik minut, jak ve dnech pracovních, tak ve dnech pracovního volna. Hrát si a povídat si je důležitá aktivita pro vyrovnaný rozvoj předškolního dítěte. K důležitosti této činnosti se přiklání i laická veřejnost, respektive respondenti, kteří vyplnili dotazník k mému výzkumu. Z jejich odpovědí vyhodnotil párový t – test tuto 47
skutečnost. V pracovním týdnu si rodiče vyhradí 4,5 hodiny na pohrání a popovídání si se svým předškolním dítětem, o víkendu 2,5 hodiny. Sociální činnosti, mezi které respondenti zařadili návštěvy u prarodičů, tetiček, strýců a rodinných přátel, měly v běžném týdnu sestupnou tendenci asi 20 minut. Naproti tomu o víkendu měly tyto činnosti vzestupnou tendenci a výsledek byl 2 hodiny.
7.2 Výsledky – typy rodičů Byla provedena faktorová analýza s cílem odhalit, zda existují určité typy rodičů podle preference určitých typů společných činností. Výsledky viz tabulka č. 15. Extrahováno bylo 5 faktorů. Výpočet považuji za spolehlivý, uvedené faktory vysvětlují 68,707 procent rozptylu.
Tab. 15 Typy rodičů dle preferovaných činností: Faktorové náboje pasivně sedaví spontánní umělci pohybově aktivní edukativní pilné včelky činnosti častěji 1 pracovní -0,062 -0,022 0,028 -0,025 0,977 2 sportovní -0,384 -0,478 0,454 -0,147 -0,267 3 kulturní -0,225 0,027 0,305 -0,625 -0,03 5 četba 0,76 -0,152 0,118 0,073 0,017 8 umělecké 0,245 0,613 0,14 0,369 -0,002 9 naučné hry -0,353 0,016 0,268 0,733 -0,061 10 jiné spolu -0,154 -0,082 -0,899 -0,015 -0,062 11 jiné spontánní -0,12 0,797 0,005 -0,185 -0,051 12 hrát si a povídat si 0,677 0,244 -0,02 -0,09 -0,09
Příslušnost činností k jednotlivým faktorům je následující (jednotlivé faktory byly nazvány dle nejvýraznějších preferovaných činností):
pasivně sedaví: četba, hrát si a povídat si,
spontánní umělci: umělecké a jiné spontánní činnosti,
pohybově – aktivní: sportovní činnosti,
edukativní: naučné hry,
pilné včelky: pracovní činnosti.
48
Tab. - 16 Typy rodičů – četnost, procenta Typ rodiče
Četnost
Procenta
pasivně sedaví
20
19,8
spontánní umělci
13
12,9
pohybově aktivní
44
43,6
edukativní
16
15,8
8
7,9
101
100,0
pilné včelky Total
Kolik rodičů patří k jednotlivým typům ukazuje tabulka č. 14. V mém výzkumu byla nejpočetnější skupina rodičů – typ pohybově aktivní. Nejmenší skupinou respondentů byl typ rodiče – pilné včelky.
7.3 Porovnání mužů a žen Pro identifikování vlivu pohlaví byl proveden výpočet t-testu, což je metoda, která porovnává průměry dvou skupin, v mém případě porovnává průměr skupiny žen s průměrem skupiny mužů. Metodu t – testu jsem použila při vyhodnocování výsledků obliby činností u mužů a žen. Červená barva udává číslo t = hodnota testového skóru. Žlutá barva zobrazuje číslo P = statistická průkaznost. Rozdíl průměrů je tedy statisticky průkazný a nejvíce se vyhranil u pracovních činností a počítačových her. Průměr, získaný jednoduchým vzorcem průměr muži – průměr ženy, nám udává, že u žen je obliba pracovních činností o 1,125 vyšší než u mužů. U počítačových her a her na playstation je obliba u mužů vyšší o 1,36 než u žen. Ostatní činnosti nezaznamenaly v oblibě u mužů a žen žádné významnější vychýlení.
49
Tab. 17 Porovnání mužů a žen t-test forEqualityofMeans (muži – ženy)
t
P
rozdíl průměrů
průměr muži
průměr ženy
1 činnosti obliba pracovní
3,335 0,001
1,125
3,00
1,88
2 činnosti obliba sportovní
-0,446 0,657
-0,118
1,46
1,58
3 činnosti obliba kulturní
0,96 0,339
0,394
2,77
2,38
4 činnosti obliba nákupy
1,677 0,097
0,825
4,46
3,64
0,1 0,921
0,021
1,38
1,36
6 činnosti obliba tv
-1,081 0,282
-0,365
1,69
2,06
7 činnosti obliba počítačové hry
-2,552 0,012
-1,361
2,92
4,28
1,92
1,64
1,23
1,47
0,77
0,86
5 činnosti obliba četba
8 činnosti obliba umělecké
1,065
0,29
0,287
9 činnosti obliba naučné hry
-0,983 0,328
-0,235
10 činnosti obliba jiné spolu
-0,11 0,913
-0,094
50
8 Diskuse výsledků Výsledky bakalářské práce přinášejí poznatky o společných činnostech rodičů s předškolními dětmi, které upevňují citové pouto mezi těmito dvěma subjekty a rozvíjí vzájemnou komunikaci. Dle Kohoutka (2014) jsou společné činnosti rodičů s dětmi důležitým aspektem výchovy, uvedeno v kapitole 2.2. Cílem dotazníkového šetření bylo odhalit činnosti, které rodiče díky svým životním postojům, zkušenostem a možnostem preferují. Zjistila jsem, kolik času tráví rodiče s malými dětmi v pracovním týdnu a o víkendu, kterým činnostem se věnují a jak hodnotí svůj vztah k předškolnímu dítěti. Výzkum jsem uskutečnila pomocí nestandardizovaného dotazníku, který jsem distribuovala pomocí výše jmenovaných mateřských škol rodičům předškolních dětí. Pro optimální vyhodnocení dané problematiky je nezbytné shromáždit 100 vyplněných dotazníků. Mého výzkumu se zúčastnilo 101 osob – 88% žen a 13% mužů. Pravdivost výsledků může být tímto faktem částečně ovlivněna, protože zapojení otce a matky do výchovného procesu je rozdílné. Jak uvádí pedagogický výzkum z Kalifornie, popsaný v kapitole 5, matky byly více zapojené do procesu socializace a otcové ve fyzických aktivitách. Většina rodičů dotazníkového šetření byla ve věkové kategorii 36 - 42 let (42,6%). Skutečnost, že v České republice je velké zastoupení rodin s dvěma či jedním dítětem, jsem určila na základě procentuálního výpočtu dotazníků. Z celkového počtu respondentů sdílí 44,6% společnou domácnost s dvěma dětmi a 43,6% s jedním dítětem. Poněkud překvapivým zjištěním bylo, že v dnešní moderní době, kdy je trend tzv. žití na psí knížku, 70% rodičů výzkumného souboru žije ve svazku manželském. U dotazovaných jsem zjistila nejvyšší dosažené vzdělání. Domnívám se, že může ovlivnit rozdílný postoj rodičů na rodinnou výchovu. 65,3% respondentů jsou zaměstnanci v soukromém nebo státním sektoru. Důležitým faktorem, který může ovlivnit činnosti s malými dětmi, je rodinný měsíční příjem. Nejvyšší počet respondentů 40,6% uvedl, že jejich rodina měsíčně disponuje částkou nad 30 001 Kč. 9,9 % zúčastněných výzkumu napsalo, že maximální měsíční částka pro celou rodinu je 14 000 Kč. Možnosti nabízených činností pro rodiče s dětmi se liší v místě bydliště. Největší zastoupení výzkumného souboru měli respondenti z měst 10000 – 50000 obyvatel.
51
Výsledky otevřených otázek
z vlastního výzkumu jsem porovnávala s výsledky
uvedenými v bakalářské práci Marie Šnoblové (2014) Společné činnosti rodičů s předškolními dětmi posilující jejich vzájemný vztah. Marie Šnoblová (2014) uvádí, že nejpreferovanější činností prováděnou častěji byly pohybové aktivity a sport a nejméně preferovanou se staly pracovní činnosti. Výsledky mě nepřekvapily, protože sport a pohybové aktivity byly ve výzkumu činnosti častěji aktivitou číslo 1. Za povšimnutí stojí, že počítačové hry a televizi neuvedl žádný respondent. Rodiče jsou si vědomi faktu, že pohybové aktivity a sport ovlivňují oblast zdraví a napomáhají správnému růstu, působí jako prevence civilizačních onemocnění, jak již uvádím v kapitole 4.2. Dalším předmětem výzkumu byly činnosti, které pomáhají při upevňování vzájemného vztahu k předškolnímu dítěti. Velká část respondentů z výzkumného šetření, byli zřejmě aktivní sportovci, protože první místo opět obsadily sportovní činnosti. Častá odpověď byla četba, hrát si a povídat si. Naproti tomu rodiče z výzkumu Šnoblové (2014) preferují jinou spontánní činnost – být spolu. Výsledky dosažené u činností k doporučení ukázaly, že rodiče, v mém výzkumu, ale i ve výzkumu slečny Šnoblové, se shodovali. Respondenti uváděli pohybové činnosti, četbu, povídat si a být spolu. Nejméně zmiňovali počítačové hry a kulturu. Ve výzkumu slečny Šnoblové dominovaly v oblíbených činnostech rodičů s malými dětmi umělecké činnosti – kroužky, sport a čtení, spontánní povídání a hraní, které byly klasifikovány známkou 1. Respondenti z mého výzkumného souboru mají na oblíbené činnosti jiný názor. Známkou 1 byly nejčastěji hodnoceny četba, sportovní aktivity a naučné hry. Naučné hry jsou nástroj všestranně rozvíjející předškolní dítě. Naučí dítě i rodiče být partnery a dobře si rozumět. Poněkud překvapivým zjištěním bylo konstatování, že 33% respondentů vůbec nedělá nákupy s předškolním dítětem a 19% hodnotí nákupy známkou 5. Posledním bodem v porovnání výsledků se slečnou Šnoblovou je ideální den. V tomto bodě jsem požadovala po respondentovi, aby se zamyslel a barvitě nám vylíčil pro něho ideální den se svým předškolním dítětem. Pro 53% rodičů je ideální den strávený na čerstvém vzduchu pohybovou činností, sportem, především výlety nejrůznějšího charakteru. Druhou nejvyhledávanější činností s 33% jsou ostatní činnosti – být spolu. 52
Skutečnost být spolu a zařazení rodiči do ideálu dne mě nepřekvapilo, protože dle mého mínění je nejdůležitější činností, kterou dítěti může rodič nabídnout. Vždyť takové mazlení či pohlazení dítětem nás nabíjí energií, zahřívá nás na duši a tuto skutečnost nemůže nahradit žádná ač úspěšná činnost. Doporučuji, abychom našim nejmenším věnovali, co nejvíce času, protože dítě v předškolním věku je haptické, tvárné a rodiči ovlivnitelné a potřebuje bezpečnou náruč svých rodičů.
Nejhůře
ohodnoceny jsou pracovní činnosti. Ideální den by pracovními činnostmi strávilo 1% respondentů. Výsledná procenta a četnost rodičů se z obou výzkumů shodují. Rodiče, ač mají každodenně nepřeberné množství povinností, si najdou pro své nezralé dítě zlomek času, který se s ním pokusí plnohodnotně strávit. Zajímalo mě kolik času věnují rodiče předškolním dětem a jakými činnostmi se zabývají v pracovním týdnu a ve dnech pracovního volna. Na základě tabulky – Rozvrh hodin jsem zjistila, že od pondělí do pátku se rodiče svému dítěti věnují 30 hodin a o víkendu 24 hodin. Získaný výsledek nám udává, že dotazovaní respondenti tráví s malým dítětem v běžném dni 6 hodin a v sobotu i v neděli 12 hodin. Výsledek mě nepřekvapil, protože v době pracovního volna dospělý jedinec relaxuje, odkládá starosti všedního dne a má dostatek energie a času naplno se věnovat svému všetečnému dítěti. Porovnáním skutečností z Rozvrhu hodin jsme zjistily, že nejvíce zastoupené činnosti v běžném týdnu i o víkendu jsou sportovní – pohybové aktivity. Významnou činností od pondělí do pátku je četba. Rodiče se s dětmi zabývají četbou ve všední dny 3,5 hodiny. Mezi častější činnosti celého týdne se též řadí hrát si, povídat si. V době víkendového volna respondenti uvádějí činnosti jiné spolu, kde zařazují společné koupání, spontánní zpívání, tancování, společné usínání. Dále často vykonávají nezbytné pracovní činnosti, bez kterých si nemůžeme představit plynulý chod běžné rodiny. V neposlední řadě sociální činnosti, kde rodiče vyzdvihují návštěvy příbuzných a přátel. Respondenti vyjádřili svůj vztah k předškolnímu dítěti zvýrazněním namalovaného emotikonu. Nejčastěji označený emotikon 87,1% - usměvavý, od ucha k uchu, vyjádřil vřelý, pozitivní a harmonický vztah rodičů s dítětem. 11,9% rodičů zaškrtlo lehce usmívajícího se smajlíka, který označil vztah za velmi dobrý s občasnými potížemi. Na otázku neodpověděl jeden respondent. Velmi nevyrovnaný a negativní vztah se svým malým dítětem neuvedl žádný respondent.
53
Cílem faktorové analýzy bylo odhalit, zda existují určité typy rodičů, dle preference určitých typů činností. Domnívám se, že výsledky faktorové analýzy jsou zajímavé, neboť nejvýznamnější zastoupení mělo 5 typů rodičů. Názvy jsem odvodila od nejvýraznějších preferovaných činností na typy pasivně sedaví, spontánní umělci, pohybově – aktivní, edukativní a pilné včelky. Z výsledků vyplývá, že největší zastoupení v našem výzkumu mají pohybově aktivní rodiče 43,6%, kteří nepreferují činnosti zařazené do kategorie jiné spolu. Rodiče zaměření na četbu a činnost hrát si a povídat byli druhým nejpočetněji zastoupeným typem s pracovním názvem pasivně sedaví s 19,8%. Edukativní typ rodiče s 15,8% upřednostňuje naučné hry, ale nemá v oblibě kulturní činnosti (divadlo, kino, muzeum apod.) Spontánní umělci (12,9%) prosazují umělecké a jiné spontánní činnosti, ale sportovní aktivity jsou jim cizí. 7,9% rodičů s názvem pracovní včelky, bylo nejmenší skupinou ve výzkumném souboru.
8.1 Limitace výzkumu Výzkumná práce nepatří mezi první pokusy odhalení společných činností rodičů a předškolního dítěte, které upevňují jejich vzájemný vztah. Dle mého mínění, přinesla zajímavé výsledky, a to i přes některá omezení. Prvním omezením byl vysoký počet respondentů (88%) ženského pohlaví. Ženy i muži mají v rodině nezastupitelnou roli. Styl rodinné výchovy bývá rozdílný. Matky jsou pro předškolní dítě především něžnou, milující osobou a v otci vidí silného ochránce. Dítě potřebuje pro svůj vývoj a pro osvojování vzorců chování oba rodiče, uvedeno v kapitole 2.5. Dalším omezením bylo nevhodné umístění otevřené otázky v dotazníku Popište ideálně strávený den s Vaším dítětem? Otázka byla v dotazníku vedena pod číslem 13. Téměř souvisle navazovala na otázku číslo 12. Které činnosti děláte se svým předškolním dítětem nejraději? Domníváme se, že byla v našem dotazníku špatně umístěna, protože 11,9 % respondentů otázku nevyplnilo. Nyní bych otázku číslo 13 umístila až pod tabulku – Rozvrh hodin. Posledním omezením bylo podrobné vyhodnocení faktorů, které mohou ovlivnit společné činnosti rodičů s předškolními dětmi. Vypočítala jsem procentuální zastoupení a četnost u faktorů, které dle našeho mínění ovlivňují aktivity rodičů s malými dětmi.
54
Podrobnější analýzu faktorů, v jaké míře a proč ovlivňují společné činnosti, ponechám jako rozšíření tématu do budoucí diplomové práce. Analýzou faktorů bych přesáhla rozsah bakalářské práce.
55
9 Závěr Bakalářská práce se zabývá aktuálním tématem Společné činnosti rodičů a předškolního dítěte posilující jejich vzájemný vztah. Cílem práce je popsat společné činnosti matky i otce se svým předškolním dítětem, charakterizovat dítě v předškolním věku, přiblížit výchovné styly, problémy a komunikaci v rodině i samotné rodiče. V praktické části jsem popsala vlastní výzkum a odpověděla jsem na výzkumné otázky. V činnostech, které by rodiče chtěli dělat častěji a které posilují vztah s předškolním dítětem, zvítězil sport a hrát si a povídat. Rodičům byly opakovaně doporučeny pohybové aktivity a četba. Rodiče se záporně staví k televizním pořadům. Nejoblíbenější činností se stala četba a nejméně oblíbené počítačové hry. Ideální den si rodiče s dětmi představují sportovně zaměřený, především procházky a výlety do přírody. V běžném pracovním týdnu rodiče preferují činnosti jiné spolu – být spolu a ve dnech pracovního volna opět sportovní aktivity. Krásný, pozitivní a láskyplný vztah s předškolním dítětem, vyjádřený veselým, usměvavým smajlíkem, ve výzkumu uvedlo 88 respondentů. U respondentů se projevila náklonnost a zalíbení ve sportovních – pohybových aktivitách. Naprosto negativně se vyjadřovali nebo se vůbec nevyjadřovali k moderním technologiím, jako např. počítače, playstation apod. Za zajímavé pokládám určení pěti typů rodičů, podle preferovaných činností. Základní typy rodičů jsem získala pomocí faktorové analýzy. Výsledky byly následující: pasivně – sedaví, edukativní, spontánní umělci, pohybově aktivní a pilné včelky. Členění typů rodičů by mohlo být podrobněji rozpracováno a zařazeno do teoretických hodin psychologie. Z praktického hlediska je členění typů rodičů důležité, protože při správném určení typu rodiče můžeme ihned předpokládat, jaké činnosti bude s dítětem preferovat, a kterých činnostem se budeme snažit vyvarovat. Výsledky bakalářské práce přinášejí poznatky, užitečné rady a inspiraci na činnosti pro rodiče předškolních dětí, pedagogy v mateřských školách, širokou odbornou i laickou veřejnost.
56
Použité zdroje Monografie
BACUS, Anne (2004). Vaše dítě ve věku od 3 – 6 let. Překlad Lucie Hučínová. Praha: Portál. ISBN 80-7178-862-7. BEDNÁŘOVÁ, Jiřina a ŠMARDOVÁ, Vlasta (2010). Školní zralost: co by mělo umět dítě před vstupem do školy. Brno: ComputerPress, Moderní metodika pro rodiče a učitele. ISBN 978-802-5125-694. BIDDULPH, Steve (1997). Proč jsou šťastné děti šťastné. Vyd. 2. Překlad Jana Pištorová. Praha: Portál. ISBN 80-7178-411-7. FIŠER, Václav (1988). Zlatý klíček od pusy. Praha: Panton. ISBN 35-013-88. GAVORA, Peter (2000). Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, edice pedagogické literatury. ISBN 80-85931-79-6. GEBHARTOVÁ, Vladimíra (1987). Literatura pro děti. Vyd. 2. Praha: Státní pedagogické nakladatelství. ISBN 14-283-89. HARTL, Pavel (1993). Psychologický slovník. Praha: Jiří Budka. ISBN 80-901-5490-5. HARTL, Pavel a HARTLOVÁ, Helena (2000). Psychologický slovník. Praha: Portál. ISBN 80-717-8303-X. HELUS, Zdeněk (2007). Sociální psychologie pro pedagogy. Praha: GRADA. ISBN 80-247-1168-0. HELUS, Zdeněk (2009). Dítě v osobnostním pojetí. Vyd. 2. Praha: Portál. ISBN 97880-7367-628-5. HUIZINGA, Johan (2000). Homo ludens: o původu kultury ve hře. Vyd. 2., v edici Studie 1. Překlad Jaroslav Vácha. Praha: Dauphin, Studie (Dauphin), sv. 12. ISBN 80-727-2020-1. KOHOUTEK, Rudolf (2008). Psychologie duševního vývoje. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. ISBN 978-80-7375-185-2. KOMENSKÝ, Jan Ámos (2012). Orbis Sensualium Pictus. Praha: Machart. ISBN 97880-87517-40-6.
57
KRAUS, Blahoslav (2008). Základy sociální pedagogiky. Praha: Portál. ISBN 978807367-383-3. LANGMEIER, Josef a KREJČÍŘOVÁ, Dana (2006). Vývojová psychologie. 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada. ISBN 80-247-1284-9. LISÁ, Linda a KŇOURKOVÁ, Marie (1986). Vývoj dítěte a jeho úskalí. Praha: Avicenum, zdravotnické nakladatelství. ISBN neuvedeno. MATĚJČEK, Zdeněk (1986). Rodiče a děti. Praha: Aviceum, zdravotnické nakladatelství. ISBN 73521-08-31 MATĚJČEK, Zdeněk (1992). Dítě a rodina v psychologickém poradenství. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, Knižnice psychologické literatury. ISBN 80042-5236-2. MATĚJČEK, Zdeněk (2005). Prvních 6 let ve vývoji a výchově dítěte. Praha: Grada. ISBN 80-247-0870-1. MATĚJČEK, Zdeněk (2007). Co děti nejvíce potřebují. Vyd. 4. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-272-0. MERTIN, Václav a GILLNEROVÁ, Ilona (2000). Psychologie pro učitelky mateřské školy. Praha: Portál. ISBN 80-7178-799-X. MERTIN, Václav (2004). Ze zkušeností dětského psychologa. Praha: Scientia, pedagogické nakladatelství. ISBN 80-7183-316-9. PIAGET, Jean a INHEDEROVÁ, Barbel (1997). Psychologie dítěte. Vyd. 2. Překlad Eva Vyskočilová. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-798-5. PRŮCHA, Jan, WALTEROVÁ, Eliška a MAREŠ, Jiří (2003). Pedagogický slovník 4., aktualizované vydání. Praha: Portál. ISBN 80-717-8772-8. PRŮCHA, Jan (2000). Přehled pedagogiky. Praha: Portál. ISBN 80-7178-399-4. RACEK, Jindřich, SOLAŘOVÁ, Hana a SVOBODOVÁ, Alena (2014). Vyhodnocování potřeb dětí. Praha: Lumos Foundation. Metodika vyhodnocování. ISBN 978-80260-5521-1. Rámcový vzdělávací program (2004). Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze. ISBN 80-87000-00-5. 58
SKUTIL, Martin, KŘOVÁČKOVÁ, Blanka a MANĚNOVÁ, Martina (2014). Psaní odborných textů a tvorba elektronických prezentací ve společenských vědách. Hradec Králové: Gaudeamus. ISBN 978-80-7435-503-5. SLAVÍKOVÁ, Vladimíra, SLAVÍK, Jan a ELIÁŠOVÁ, Sylva (2007). Dívej se, tvoř a povídej. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-322-2. STŘELEC, Stanislav (2009). Rodina jako edukační prostředí. PRŮCHA, Jan.(ed.) Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-542-2. UŽDIL, Jaromír (1978). Čáry, klikyháky, paňáci a auta. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, n. p. ISBN 14-245-78. ŠNOBLOVÁ, Marie (2014). Společné činnosti rodičů a předškolního dítěte upevňující jejich vzájemný vztah. [Bakalářská práce]. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové, Pedagogická fakulta. VACÍNOVÁ, Marie (1995).
Psychologie a společenská výchova. Praha: Victoria
Publishing a.s. ISBN 80-7187-006-4. VIEHOFFOVÁ, Hanne a REUYSOVÁ, Eva (1996). Jak s dětmi trávit volný čas. Překlad Alena Pokorná a Bohuslav Urbánek. Praha: Adalbert. ISBN 80-7178-0731. WÁGNEROVÁ, Marie (1997). Psychologie problémového dítěte. Praha: Karolinum. ISBN 80-7184-488-8. Časopis SLEZÁČKOVÁ, Alena a ŠKRABSKÁ, Simona (2013). Vztah silných stránek charakteru s životní a pracovní spokojeností učitelů. Klinická psychologie a osobnost. Roč. 2, č. 1, s. 28 – 44.
Elektronické zdroje Univerzity of North Carolina (2013). Measuringt he physical aktivity practises used by parents of preschoolchildren. Journal Article [online]. 45(12):2369-2377. Dostupné z: http://www.medicine and science in sports and exercise.
59
Comparisono father's and mother's involvement in upbringing and education of a preschoolchild (2012). International Journal of Psychoanalytic Self Psychology [online]. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/03004430. HELUS, Zdeněk (2014). Pedagogická orientace [online]. Karlova univerzita, Pedagogická fakulta, s.
468-487. Dostupné z: http://psychologie láskyplného
vztahu/pedagogická orientace/studie.
60
Přílohy
Dotazník pro rodiče předškolního dítěte Dobrý den, jmenuji se Irena Ješinová. Studuji pedagogickou fakultu v Hradci Králové, obor Učitelství pro mateřské školy. Pod odborným vedením PhDr. Jany M. Havigerové, PhD. zpracovávám výzkum na téma Společné činnosti rodičů a předškolního dítěte posilující jejich vzájemný vztah. Výzkum bude vyhodnocen na základě dotazníkového šetření. Prosím Vás o vyplnění níže uvedeného dotazníku. Dotazník je anonymní a vyplnění Vám nezabere více než 15 minut. Se všemi údaji bude zacházeno podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Veškeré získané informace budou použity výhradně pro účely zpracování bakalářské práce. 1. Role rodiče
otec........ matka....
2. Věk rodiče 36 – 42 let.....
méně než 21 let....
22 – 28 let.......
29 – 35 let........
43 – 50 let......
51 - 60 let.......
nad 60 let.........
3. Vaše děti
Jméno
4. Rodinný stav
Pohlaví
svobodný/a......
Rok narození
ženatý/vdaná....
rozvedený/á....................
žijící s druhem/družkou......................
vdovec/vdova.................
5. Nejvyšší dosažené vzdělání____________________________________________________ 6. Pracovní zařazení student/ka..
zaměstnanec.....
evidence Úřad práce............
soukromý/á podnikatel/ka..............
OSVČ..................................
mateřská dovolená.........................
rodičovská dovolená...........
7. Rodinný měsíční příjem
méně než 14 000 Kč.......
14 001 – 19 000 Kč.............
19 001 – 24 000 Kč.....
24 001 – 30 000 Kč........
nad 30 001 Kč....................
8. Počet obyvatel v místě Vašeho bydliště? méně než 500 obyvatel ….
501 - 3 000 obyvatel ….
3 001 – 10 000 obyvatel
10 001 – 50 000 obyvatel..
50 001 – 150 000 obyvatel..
nad 150 001 obyvatel..
více než 1 000 001 obyvatel 61
9. Které činnosti byste chtěl/a dělat s dítětem častěji? ____________________________________________________________________________ 10. Které činnosti nejvíce posilují vztah s Vaším předškolním dítětem? _____________________________________________________________________________ 11. Kterou činnost byste doporučil/a rodičům? _____________________________________________________________________________ 12. Které činnosti děláte se svým předškolním dítětem nejraději, ohodnoťte činnosti známkou (1 – nejlepší, 5 – nejhorší, N – neděláme): Pracovní (pomoc v domácnosti a na zahradě)......................................................................... Sportovní (s ohledem na roční období – kolo, lyže, vodní sporty, výlety do přírody)............ Návštěva divadla, kina, muzea, výstavy.................................................................................. Nákupy v nákupním centru...................................................................................................... Čtení (prohlížení) knih, časopisů, novin.................................................................................. Sledování televize (pohádky, dětské příběhy, příroda, soutěžní pořady)................................. Počítačové hry, hry na playstation apod. …............................................................................ Výtvarné a hudební činnosti (kreslení, tvoření, zpěv, hra na hudební nástroje)..................... Naučné hry ( stolní hry, puzzle, skládanky apod.) …............................................................. Jiné činnosti – upřesněte:_______________________________________________________ 13. Jak byste chtěl/a strávit ideální den s dítětem? _____________________________________________________________________________
Rozvrh hodin –zaznamenejte a krátce popište činnosti s předškolním dítětem, které spolu děláte během týdne: Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota Neděle 7 - 12 h 12 – 16 h
16 – 19 h
19 – 21 h
62
Ohodnoťte Váš vztah s dítětem smajlíkem:
Výsledky výzkumu ráda zašlu na Vaši e-mailovou adresu:________________________
Děkuji Vám za ochotu a čas při vyplnění dotazníku!
63
