ČASOPIS FARNOSTI STRÁŽNICE r. IX., červen 2009
Duchovní slovo DĚTI 1. června je po celém světě slavený Den dětí. Nevím, jaký původ má tento svátek, ale dobře, že ho můžeme oslavit. Jak děti, tak i my, dospělí. Zvlášť pro nás dospělých je to příležitost k zamyšlení nad našim přístupem k dětem. Nevím, jestli máme před očima obraz Pána Ježíše, který „pokáral“ své učedníky za to, že zakazovali dětem setkat se s Ním. Co my dospělí, děláme, aby se děti mohly dnes setkat s Pánem Ježíšem? Pamatujeme na děti v modlitbě? Rodiče, když vedete děti do kostela, prožíváte s nimi společně modlitbu? Jak se my, dospělí, chováme k dětem v kostele? „Nepokáral“ by nás dnes Pán Ježíš? Je jednoduché připravit nějakou „akci“ pro děti ve farnosti. Ale co duchovní formace dětí? Není to náhodou tak, že veškeré akce pro děti (ať už farní, nebo školní, nebo ostatních spolků ve městě) mají utišit svědomí nás, dospělých, že nic kromě toho neumíme předat, darovat dětem? Je jednoduché připravit společný výlet, těžší je už vést rozhovor o Pánu Bohu nebo o hodnotách. Samozřejmě, důležité je, aby děti měly možnost radostně prožívat své dětství skrze sport, kulturu, výlety apod. Ale co kromě toho umíme? Není to příčina toho, jak se často stává, že například první přijímání je zároveň posledním? Nebo že chybí náboženská výchova v rodině? Někdo řekne, že je to úkol kněží (zvlášť nás - piaristů), nebo katechetek, animátorů apod. Souhlasím, ale pokud dítě „neuvidí“ víru doma, v rodině, tak ani nejlepší katecheta nebo kněz málo co udělá. Tady je důležitá spolupráce a ochota k spolupráci.
Časopis farnosti Strážnice – Na cestu
Ať oslava tohoto svátku, také blížící se prázdniny, přinutí nás, dospělých, k odpovědi na tyto otázky. Děkuji za Vaše modlitby, za společný život ve farnosti, za Vaši obětavost a ochotu. Také já pamatuji v modlitbě. Váš O. Lukáš
Úmysly apoštolátu modlitby - červen 1. Aby mezinárodní pozornost vůči chudším zemím dala vzniknout konkrétní pomoci, zvláště ve snížení zdrcujícího břemena zahraničních dluhů. 2. Aby církve, které působí v oblastech poznamenaných násilím, byly podporovány láskou a konkrétní blízkostí všech katolíků na světě. 3. Aby na přímluvu apoštola národů evangelium prostupovalo do všech oblastí a okamžiků každodenního života.
Společenská kronika –květen 2009 Do rodiny Božích dětí ve sv. křtu byli přijati: Pavel Mlýnek, Tereza Kropíková, Zuzana Kropíková, Barbora Vašíčková Na společnou cestu životem ve svátosti manželství se vydali: Martin Jurkovič z Hodonína a Jitka Masaříková ze Strážnice Rozloučil se s námi a předešli nás na cestě do života věčného v květnu: Alžběta Burešová, Alžběta Martinková, Anna Maňáková, Marie Zezulová, Růžena Svobodová, Marie Hořáková Poprvé Pána Ježíše ve Svát. Oltářní přijali ve Strážnici : Lucie Daněčková, Kristýna Marková, Radek Nejeschleba, Hana Pilátová,
-1-
Adéla Příkazká, Alena Sojková, Martin Svoboda, Anna Marie Červenková, Jan Múčka, Filip Novák, Rozálie Františka Rosíková, Michal Sochor, Amálie Berčíková, Simona Dudíková, Jan Guča, Tereza Kropíková, Zuzana Kropíková, Tereza Příkazská, Petr Sochor, Marie Stehlíková Poprvé Pána Ježíše ve Svát. Oltářní přijaly v Petrově : Barbora Martinková, Simona Salčáková, Natálie Vaňková, Adéla Vojtková
Poděkování Chtěla bych poděkovat otci Jiřímu za jeho lásku a trpělivost, s níž nás připravoval k 1. svatému přijímání. Dále bych chtěla poděkovat všem tetám, maminkám a tatínkům za jejich ochotu a pomoc při výzdobě kostela a krásné slavnosti samotného 1. svatého přijímání. Zvláště bych chtěla poděkovat tetě Jitce Stehlíkové, která byla hlavní organizátorkou. Ještě chci poděkovat za báječný táborák, který proběhl týden po sv. přijímání. Bylo to prima odpoledne, špekáčky, zmrzlina, hry … Moc děkuji za všechny. Amálka Berčíková
Z farnosti „Jeden druhého břemena neste…“ Celý svůj život sloužil Bohu skrze práci pro nás, strážnické farníky, strýc kostelník František Poster. Nelze tady vypsat, s jakou to dělal láskou a obětavostí - kdo se s ním setkal, jistě to ví. Nyní na něj doléhají potíže stáří a ubývá sil. Je čas, abychom jej podepřeli zase my. Můžeme to, díky Bohu, udělat skrze modlitbu. Proto vyzýváme všechny farníky, kteří na něj s vděčností myslí - vyprošujme pro něj společně posilu těla a dary Ducha svatého. Jak? Denně aspoň střelnou modlitbou – třeba při práci. Také se však můžeme denně spojit i duchovně, a to v 21.00 hodin, a společně za něj prosit. V takové modlitbě bude jistě velká síla…. Děkujeme!
Časopis farnosti Strážnice – Na cestu
Pouť rodin na ukončení roku svatého Pavla 20. – 21. června 2009 Tradici poutí rodin z naší farnosti začala kdysi před lety pouť mladých rodin ke svaté Zdislavě. Určitě si rádi vzpomenete na zážitky z této pouti i z poutí rodin, které následovaly. Zveme všechny rodiny s dětmi, příp. mládež, kteří chtějí prožít příjemné zážitky a společenství během těchto dnů v rekreačním středisku Naděje u obce Svratouch v oblasti Žďárských vrchů. Ubytování je v 4 a 5lůžkových chatkách se sociálním zařízením, k dispozici je hlavní budova s klubovnou, volejbalové a fotbalové hřiště. Pouť začne odjezdem ze Strážnice v sobotu v 8 hod. ráno, návrat bude v neděli navečer. Můžeme navštívit: kostel Božího milosrdenství ve Slavkovicích u Nového Města na Moravě, zámek Chotěboř, Litomyšl, Betlém Hlinsko, skanzen Veselý Kopec nebo Svobodné Hamry, Filipovský pramen, Devět skal, kostel sv. Petra a sv. Pavla v Korouhvi…. Cena: - ubytování a jídlo: Dospělí 365,- Kč mládež od 15 do 18 let 325,- Kč děti do 15let 305,- Kč děti do 3 let zdarma Jídlem se rozumí oběd a večeře v sobotu, snídaně a oběd v neděli. - doprava 180,- Kč na osobu (cena již zahrnuje příspěvek farnosti, pokrývající polovinu nákladů na dopravu). Zájemci, přihlaste se, prosím, do 5. června 2009 spolu s platbou zálohy ve výši 50% částky u manželů Jurasových, Polní 1455, Strážnice, tel.: 603 311 308, 604 968 202. Záloha je nutná z důvodu platby zálohy na ubytování, zbývajících 50% z předpokládané ceny se bude platit před odjezdem. Cena za pouť se doúčtuje po pouti, podle přesných nákladů na dopravu a podle příspěvku farnosti. Přejeme si, aby se i tato letošní pouť, s Boží pomocí, vydařila. Jurasovi, pastorační rada za rodiny
-2-
PŘIPRAVUJEME NA PRÁZDNINY:
Prázdninový tábor Kluci a holky! Chcete-li zažít DOBRODRUŽNOU CESTU DO ZEMĚ NEZEMĚ v době od 6. do 12.7.2009 V LESÍCH POD LOPENÍKEM, přihlaste se u Štěpánky Bučkové na tel.739344113 nebo 603240533. Tábor je určen pro věkovou kategorii 9 – 15 let. A ti mladší ( od 6 do 8 let ) s námi mohou dobrodružství zažít také - ve zkráceném programu 6. - 9.7. 2009 na stejném místě. Cena tábora je 1300 Kč (ubytování, jídlo) nebo 600 Kč pro kratší pobyt mladších táborníků.
Farní tábor Jevíčko připravujeme pro děti ve věku 7 až 15 let od 6. do 11. července 2009. Pojedeme na faru za P. Janem Turkem okolí Svitav a Moravské Třebové. Během tábora jsou naplánovány dva celodenní výlety do Boskovic (westernové město) a do Bouzova (hrad, Trojský kůň). Kdo s námi pojede, určitě se nudit nebude ☺ Předběžná cena tábora je Kč 1.500,--. Přihlášky u otce Jacka do 15. 06. 2009.
Turistický puťák jen pro silné… 20. - 25. červenec 2009 Trasa: 1. den Strážnice – Dubňany (cca 25 km) 2. den Dubňany – Mutěnice ranč (cca 15 km) 3. den Mutěnice (ranč) – Moravská Nová Ves (cca 20 km) 4. den Moravská Nová Ves – Skařiny (cca 12 km) 5. den Skařiny – Sudoměřice poslední táborák a nocleh (cca 25 km) 6. den Sudoměřice – Strážnice (cca 15 km) Celou dobu budeme putovat pěšky (cca 120 km), spát pod stanem, vařit nad ohněm, mýt se v potoku… Akce je připravena pro mládež od 16let. Informace a přihlášky u otce Jacka.
Časopis farnosti Strážnice – Na cestu
Cena táborů bude přesně stanovena podle finančních příspěvků při sbírkách na prázdninové akce pro děti a mládež. Sbírky byly poslední neděli v dubnu a květnu.
Farní pouť do Říma 2 . – 10. prosince 2009 Ubytování: poutní dům VELEHRAD (pokoje 2 - 5lůžkové) s polopenzí (snídaně a večeře) Cena: předběžně Kč 7.500,-Předběžný program: 1. den (2.12.) kolem poledne odjezd ze Strážnice (Rakousko, Itálie) 2. den od rána Řím: Sv. Kříž - mše svatá, Laterán, Svaté Schody, s. Kliment (hrob sv. Cyrila) 3. den sv. Pavel, katakomby, Tre fontane 4. den Vatikánská muzea, sv. Petr 5. den neděle: mše svatá se Svatým otcem, polední Anděl Páně, Andělský hrad, palác Spravedlnosti, pizza Navona, sv. Ignác 6. den S. Maria Maggiore, sv. Petr v okovech, Koloseum, Capitol, Palatin, Forum Romanum (Osti) 7. den Papež Benedikt XVI. na Španělských schodech, kostel Trinita dei Monti, Fontana di Trevi 8. den gen. audience, návštěva Radio Vaticano, večerní odjezd 9. den (10.12.): odpolední příjezd do Strážnice Budeme mít možnost 3krát se setkat se Sv. otcem Benediktem XVI. Samozřejmě navštívíme hrob sv. Josefa Kalasanského a římský dům piaristů. Je to jen hrubý nástin, dny se mohou přehazovat, ještě tam není Zátibeří, sv. Bartoloměj s ostatky našeho sv. Vojtěcha atd. Přihlášky a informace u O. Lukáše.
Diecézní pouť k sv. Janu Sarkandrovi v Olomouci V sobotu 9. května se tradičně konala celodiecézní pouť při příležitosti svátku sv. Jana Sarkandra, kněze a mučedníka, který
-3-
působil na území olomoucké arcidiecéze a který byl za věrnost církvi a svému kněžskému povolání umučený v Olomouci. Svatořečení sv. Jana se konalo na jaře 1995 v Olomouci. V tuto sobotu se z našich farností této pouti zúčastnilo cca 40 farníků. Při této příležitosti Otec arcibiskup Jan předal zasloužilým farníkům tradiční poděkování za jejich obětavou práci pro farnosti. Za naše strážnické farnosti toto vyznamenaní dostali: Jarmila Lenzová, Anna Budinská, Ladislav Sovič, Marie Kyšová a z Petrova Anna Obrtlíková. Ještě jednou chci poděkovat za všechno, co pro naše farnosti děláte – Pán Bůh zaplať! O. Lukáš
Duch svatý a my Dnes je svátek seslání Ducha svatého. Za 2 týdny se bude u nás udělovat svátost biřmování. Proto jsem položila několika lidem 3 následující otázky: 1. Koho považuješ za člověka mimořádně obdarovaného Duchem svatým? Pavel: Myslím, že Duchem svatým je obdařeno mnoho lidí. Každý, kdo má nějaké dary, ví o nich a užívá je k dobrému pro druhé. Může to být maminka, co se dobře stará o své děti, muzikant, který hraje pro radost druhým, člověk, který rozdává radost. Mě napadá jeden kněz Petr Siostrzonek, který podle mého soudu byl a je naplněný Duchem svatým. František: Otec Pio, kardinál Wyszinski, kard. Tomášek, Svatý otec Jan Pavel II., Benedikt XVI. Z bližšího okolí si netroufám. Na to máme malý rozhled. Renata: Otec Lukáš - má dobré nápady a navíc vychází vstříc i nápadům ostatních ☺. Maruška: Myslím si, že lidé nadměrně obdarováni Duchem svatým jsou především ti, co mají tak nějak k nebi a k Bohu blíž: kněží, řeholníci, řeholnice. Na druhou stranu, je spousta laiků, kteří vynikají ve svých oborech např. jsou chytří, jsou zruční, jsou odvážní... Každý z nás může hojně využívat darů Ducha sv., záleží jenom na nás, o co prosíme a jak darů využíváme. Časopis farnosti Strážnice – Na cestu
Maminka mi vždycky říká: „Všechno, co máš, to nemáš ze sebe, ale od Pána Boha...“ Víťa: Vojta Kodet, papež Benedikt XVI., P. Vl. Tomeček Zdenka: Pro mě je to O. Roman Musil a všichni kněží Obláti, dál německá lékařka a řeholnice Ruth Pfau (kniha: Srdce má své důvody) Vojta: Strýc kostelník. Jeho víru, znalosti a vůbec všechno to „prožívání" bych chtěl mít. Pokud o něco prosí, nespoléhá se na sebe, automaticky to nechává na Duchu sv. Marek: Pokud bych měl volit někoho ze svého blízkého okolí, byl by to Otec Lukáš. Lída: Hned mě napadlo – papež, první nástupce našeho Pána, … pak kněží, s tímto pohledem bychom k nim měli přistupovat, … ale vlastně každý z nás, který otevře své srdce, ztratí své představy, poslouchá Boží hlas a řídí se jim – může se zdát, že je posledním – v našich očích. Jistě to teď budou mimořádným způsobem naši biřmovanci, jen na nich záleží, nakolik své srdce této svátosti otevřou. 2. Počítáš ve svém životě s pomocí Ducha svatého? O který dar jej prosíš nejčastěji? Liba: Abych řekla pravdu, tak s Bohem v životě bych asi měla počítat mnohem víc... Marek: Samozřejmě počítám. A o co ho prosím nejčastěji? Těžko říct. Spíš je to podle toho, jaké mám zrovna problémy, co mě trápí apod. Renata: Nejčastěji za dar moudrosti a rozumu... ve zkouškovém období Michal: Ano, počítám. Zvláště o dar moudrosti. Víťa: Prosím o všechny, zvláště o moudrost a radu. Zdeňka: Prosím o moudrost a trpělivost. Vojta: S pomocí Ducha svatého jako křesťan samozřejmě počítám, ale pouze do té doby, kdy tyto dary potřebuji. To se spíše snažím spolehnout sám na sebe a pak se vztekám, že mi něco nejde, nebo že se mi něco nedaří ☺. O který dar jej prosím nejčastěji? Asi o dar trpělivosti - ta mi někdy hodně schází (kdo dělá s dětmi, ten pochopí☺) a pak také o dar víry, ale myslím tím dar živé víry (hodně mi v tom pomohl pobyt v Indii).
-4-
Pavel: Občas se modlím k Duchu svatému, zvlášť o dar moudrosti, protože té se mně často nedostává. Taky se modlím k Duchu svatému o milosti před sv. zpovědí. František: Každý den se před snídaní po ranním poděkování společně modlíme k Duchu svatému. Již od doby, kdy u nás probíhalo Desetiletí duchovní obnovy, jehož autorem byl kardinál Wyszinsky, tedy kolem roku 1988. Prosíme, aby nás vedl životem a dal nám k tomu sílu. 3. Máš nějakou osobní zkušenost, prožitek s Duchem svatým? Liba: Doufám, že každý má bezpočet zkušeností s Duchem svatým, jen si to málo uvědomujem - co takhle svátost smíření, obyčejné vyřešení napětí, sporů nebo jakýchkoli problémů? Co zážitky radosti a vděčnosti? Moc Ducha svatého neprosím, a tak dík za otázku - určitě si to připomenu. Rozhodně poprosím o dar rozlišení, co se nese v jakém duchu - v dnešním názorovém pluralizmu to nebývá nejjednodušší. Renata: Jéje, těch je! Ale když jsem nakousla to zkouškové, tak třeba tento: Měli jsme smluvený termín na benefiční koncert Vzpomínky na Haiti se Základní školou ve Strážnici, jenže pak jsem měla na ten den vypsaný termín docela dost těžké zkoušky, další byl až za 2 týdny - poslední. Tak jsem se rozhodovala, jestli zrušit benefiční koncert nebo risknout zkoušku až na poslední termín (tedy bez větší pravděpodobnosti na možnost opravy). Rozhodla jsem se pro druhou variantu, protože jsem si řekla, že když obětuji ten termín zkoušky, abychom mohli nějaký výtěžek z koncertu poslat chudým dětičkám na Haiti, a když se pak budu modlit o dar moudrosti, určitě ani mě Duch svatý nenechá "na holičkách". Koncert jsme odehráli, výtěžek poslali a já šla na zkoušku. Už při rozdávání testů jsem ucítila nepopsatelný vnitřní klid (před zkouškou bývám maličko nervózní; tím víc, čím těžší je to zkouška) a s touto pokojnou myslí jsem test napsala nad veškerá očekávání pozitivně☺! Michal: Po každém setkání mládeže (ať už děkanátní, nebo klidně i mezinárodní) jsem Časopis farnosti Strážnice – Na cestu
naplněn takovou silnou, pozitivní a radostnou energií a chutí do života začít s něčím novým. Zdenka: Zkušenost je snad každý den, kdy člověku je vnuknuta jakákoli myšlenka, která ho přiměje udělat něco dobrého, naplánovat si čas aj. Před několika lety jsem se zúčastnila v Kroměříži Kurzu Filip, který přímo končí vzýváním Ducha sv. Snad se nepopsatelná radost a síla dá nazvat Jeho působením. Byl to překrásný zážitek. Jestli Duch sv. působí rozechvělé srdce při setkání blízkých lidí, je za co děkovat. Vojta: Naváži na svoje předchozí odpovědi připravoval jsem se na svoji cestu do Indie. Jediné, co jsem věděl, bylo, že se tam lidé melou mezi sebou, že je tam jedovatá havěť, nepředstavitelná špína, chudoba. Pokud někdo říká, že by strach neměl - já se klidně přiznám, že mi lehko u žaludku nebylo. Prosil jsem Ducha sv. (už když jsem se připravoval), ať to "nějak přežiju." Také jsem udělal to, že jsem o své cestě více méně nikomu neřekl. Všichni se to dozvěděli den předem. A myslím tím opravdu všichni. Doteď nevím, jestli to bylo dobře nebo špatně, ale jediný strýc kostelník mi po mém návratu (a opakuje to i teď - vždy, když se vidíme) řekl: „Proč se všichni diví a nemůžou pochopit to, že jsi nikomu nic neřekl, že jsi s tím dělal tajnosti? Tys udělal jen to, co je psáno v Bibli - apoštolové apod. také šli a nechali všeho. Ty ses spolehnul na Boha, P. Marii a Ducha sv." Doteď si vždycky, když mi něco nejde, na jeho slova vzpomenu. František: Stále tomu nemůžeme uvěřit. Když se ale ohlédneme životem, vidíme, že Bůh si nás připravoval na naši práci daleko dřív, než jsme se k Němu začali modlit. Dnes vidíme, že vše do sebe zapadá, jako kolečka v hodinovém stroji! Často jsme prosili o něco jiného nebo byli naštvaní, že to dopadlo jinak, než jsme si přáli a teprve za rok nebo i více jsme zjistili, že to bylo opravdu to nejlepší, co nás mohlo potkat! To by bylo dlouhé povídání! Lída: Zkušeností s Duchem sv., s Jeho působením je moc. Jak jsem psala - od mládí, kdy jsem Boží existenci zaznamenala
-5-
víc v praxi, člověk se často nestačil divit. Ať už to bylo vedení Duchem sv. při výslechu v době komunismu, spousta maličkostí běžného života, kde jsem hledala co je správné nebo teď z posledních let práce ve strážnické charitě. Charitní dílo totiž je celé Dílo Ducha sv. Vzpomínám např. jak jsem říkala jedné kolegyni: „Ne, pečovatelskou službu otvírat nebudeme, to nezvládneme.“ Bylo to tenkrát moc a moc starostí. Pak přišla další charitní pracovnice a řekla: „Víš, mně se zdá, že to má být jinak. Že je teď ten pravý čas.“ Modlili jsme se za to a já pak pochopila,… ať se děje Boží vůle, pokud budeme na špatné cestě, Pán nám určitě ukáže. Nezáleží na tom, jak se cítím já. Pečovatelská služba má kolem 100 klientů a 5 let zdárně funguje. Duch svatý je prostě borec! -hc-
Nikdo nemůže říci: „Ježíš je Pán“, leč v Duchu svatém“ (1 Kor 12,3) V souvislosti s blížícími se svátky seslání Ducha sv. a taktéž anketou připravovanou pro Na cestu, v níž zazněly tři otázky týkající se Ducha sv. ve vztahu k člověku, jsem se rozhodl odpovědět tímto krátkým zamyšlením na téma Duch sv. a člověk. Na pozadí celého tématu rezonuje otázka, kdo je to Duch? Koho nebo co si mám vlastně představit pod pojmem Duch? Jisté náznaky odpovědí lze nalézt v Písmu, především v knihách Nového zákona, dále pak v navazujících dobách patristiky, scholastiky, atd. To nejdůležitější je ovšem v Písmu, stručně shrnuté v Nicejském krédu, ale i tak otázka Ducha je pro člověka více tajemstvím než odpovědí. Můžeme jej vnímat jako dar, kterým se Bůh obdarovává v sobě (vychází z plnosti a vzájemnosti vztahu Otce a Syna) a kterým Bůh taktéž obdarovává člověka. Navíc Duch je plnohodnotný Bůh stejně jako Otec a Syn, s nimiž sdílí tutéž podstatu (tedy božství), i když jsou každý v sobě odlišný; v tom se ukrývá ono tajemství jednoty a jinakosti Božských osob, které nazýváme trinitarita. Účelem tohoto článku ovšem není zamotat se
Časopis farnosti Strážnice – Na cestu
do trinitárních vztahů, ale spíše naznačit, že důležitější než Ducha pochopit je přijmout ho, byť to spolu do jisté míry, v rámci lidských možností, souvisí. Povšimněme si jeho (Ducha) zajímavé a nevyzpytatelné role v dějinách stvoření. Již v první kapitole knihy Genesis sídlí nad vodami, které symbolizují chaos, z něhož Boží mocí povstane řád – kosmos – stvoření. Ve starozákonních dějinách mluví ústy proroků, zkoumá hlubiny Boží, a ještě k tomu si vane kam chce... Ostatně samotné chápání Ducha (hebr. Ruah) ve Starém zákoně, které ale není ještě ve výše naznačeném trinitárním smyslu, se posunuje od slova „vánek, dech“ ke slovu „duch“ ve smyslu podstaty života (viz např. text o stvoření člověka, jemuž Bůh „vdechne“ život; srovnej taktéž příbuznost slov „dech“ a „duch“ v češtině). Do Nového zákona Duch vstupuje jako iniciátor Božské inkarnace (nezaměňovat s reinkarnací), tedy vtělení druhé Božské osoby – Logu (Slova Syna), které vyznáváme jako Mariino početí z Ducha sv., při Kristově křtu se ukazuje v podobě holubice, vede Krista od Jordánu do pouště, stejně jako s ním přebývá v jeho utrpení; v neposlední řadě sestoupí poslán Ježíšem na shromážděné o Letničních slavnostech. Kdybychom si dali více práce, jistě bychom našli mnohem více příkladů jeho působení v minulosti, včetně inspirace autorů biblických textů (k tomu bych rád dodal, že inspirace se nevztahuje na překlady Bible, jež jsou současně i výklady původních textů). Jaká je ovšem role Ducha dnes? Působí vůbec ještě? Nepochybně ano, a to už od samého počátku člověka jako křesťanského bytí, tedy od jeho křtu. Duch je ten, který ponořuje člověka do samotného Krista (Řím 6,3) a dává mu tvořit jeho mystické tělo (1 Kor 12,12-13), tzn. pravou církev, je taky ten, jenž očišťuje a narovnává zkřivenou (curvare in eo ipsum = zhroucení do sebe sama, což je velmi výstižný popis podstaty hříchu) lidskou podstatu tzv. dědičným hříchem. Je dynamickou sílou v každé
-6-
svátosti, včetně slavení eucharistie, kdy v modlitbě epikleze kněz prosí Otce, aby seslal Ducha na chléb a víno připravené ke zpřítomnění Krista. K tomuto je nutné ale dodat, že Bůh se nijak neomezuje jenom na své svátosti a Duch skutečně vane kam chce i v dnešní době, což ostatně předjímá univerzalita Kristova spásného díla. Pokud tedy Duch se může vztahovat ke každému člověku, neubráníme se otázce Žalmisty: „Co je člověk, že na něho pamatuješ?... “ (Ž 8,5). Jak je možné, že někdo tak vznešený, jako je Boží Duch, se sklání k někomu tak nedokonalému v celém řádu stvoření, tedy k člověku? Odpovědí je nám Ježíš z Nazareta, Bůh a člověk v jedné lidské osobě, který povýšil lidskou přirozenost na Boží synovství. Nejenže se Bůh sklání k člověku až do úplného sebezmaření (kenoze), ale taktéž člověka pozvedá právě v Duchu do účasti na své božské přirozenosti (srov. text 2 Pt 1,4) – to je podle mne největší dar Ducha – poznání a pochopení sebe jako Bohem milované dítě, mající na něm podíl; oněch tzv. 7 darů Ducha sv., jak děti učíme v hodinách náboženství, se mi proti tomu zdají jenom jako slabý odvar. Sv. Pavel dokonce používá ve svých dopisech označení pro člověka žijící v Duchu slovo „Pneuma“, což v řečtině znamená „Duch“, a pro hříšníka, resp. život v hříchu, užívá slovo „Sarx“, jež představuje lidskou tělesnost. Předjímá tak nebeskou formu „tělesnosti“ spaseného člověka, jehož tělo je proměněno Duchem a vše hříšné v člověku již pominulo: „První člověk (Adam) byl z prachu země, druhý člověk (Kristus) z nebe. Jaký byl ten pozemský, takoví jsou i ostatní na zemi, a jaký je ten nebeský, takoví jsou i ostatní na nebesích“ (1 Kor 15,47-48). Tím se znovu vracíme ke Kristu, který je pravým Božím obrazem člověka, proměňovaného v síle Kristem darovaného Ducha, jenž dorůstá do plnosti Krista (srov. Ef 4. kap.), svého Pána. Nikdo tedy nemůže říct: „Ježíš je Pán“, leč v Duchu. J. Jamný
Časopis farnosti Strážnice – Na cestu
Příspěvky farníků Osobní setkání s Bohem Čtvrtek- Se sestrou a jejím přítelem jsme byli domluveni, že pojedeme lyžovat na Filipov. A tak, i když jsem chodil každý den běhat, ten den jsem vynechal. Ráno jsem si trošku více pospal, potom udělal pár věcí okolo sebe a když bylo cca 10 hod. dopoledne, všichni jsme společně vyrazili. Standardně si na lyže páteřák, ani helmu neberu, ale toho dne jsem si vzal obojí, protože jsem věděl, že budu dělat blbosti. Lyžování šlo, celou dobu naprosto bez sebemenších problémů, až do poslední jízdy, když jsem se konečně hecnul, abych si skočil čerstvě navátou hromadu sněhu na spodní části svahu. Už při výjezdu na vrchol sjezdovky jsem cítil, že to asi nedopadne nejlíp a vzhledem k faktu, že jsem v Boha vždy věřil, tak jsem ho poprosil, aby mne ochraňoval. Když jsme vyjeli vlekem, řekl jsem sestře, a jejímu příteli, že nejspíš spadnu, ale i tak to zkusím. Ti dva jeli napřed a asi dvě minuty po nich jsem vyjel i já. Nevím, jak rychle jsem mohl jet, ale vzhledem k tomu, že sjezdovka má cca okolo 500 m, skokánek byl až dole a já jel od vrchu šusem bez sebemenšího zastavení, tak podle toho, co mi jednou naměřil měřič rychlosti v Alpách, to mohlo být okolo 100 km/h. Skok jsem ustál a dalo by se říct, že dopad byl také bez problémů. Problém nastal tehdy, když po setinové euforii ze zvládnutého skoku jsem před sebou uviděl sráz a konec sjezdovky. Rychle jsem zaseknul lyže, ale v oné rychlosti už bylo pozdě a já skutečně šeredně spadl ze srázu cca 1 m od stromu, na kusy ledu. Když jsem se asi po minutě vzpamatoval, bylo naštěstí vše ok. Díky helmě, páteřáku a Boží ochraně jsem vyvázl pouze s pár naraženinami a lehce bolavým kolenem. Asi po deseti minutách jsem se sesbíral celý a pozvolným tempem sjel dolů k autu. Z počátku lehce bolavé koleno mě bolelo čím dál tím víc a když jsme vyšli z auta, tak už jsem tak tak našlapoval. Doma jsem si na to dal led a po vydatném obědě, který vařila moje sestra, ulehnul ke spánku.
-7-
Pátek - Vzhledem k faktu, že už k večeru ve čtvrtek jsem sotva vlezl do vany a koleno měl jako balón, tak hned ráno jsem jel s mamkou do práce a ona mne zavezla do Veselí nad Moravou na chirurgii, aby se mi na to podíval odborník. Po prohlédnutí rentgenových snímků a následném ošetření, mi doktor vytáhl z kolene krev a řekl mi, že mám nastoupit do Hodonína do nemocnice, aby se udělala co nejdříve artroskopie. Na operaci jsem v žádném případě jít nechtěl, měl jsem rozdělané nějaké povinnosti a nemožnost pohybu by to celé pokazila, a tak jsme se obrátili na našeho známého lékaře - chirurga a poprosili ho, jestli by se na to nepodíval. Po domluvě s ním jsme jeli s mamkou do Hodonína, do nemocnice, kde už na nás čekal náš známý. Jakmile to uviděl, řekl to stejné co lékař ve Veselí: ,,Artroskopie je nutná.“ A tak mi vzali krev, dali vyplnit předoperační papíry a objednali v neděli v 16 hod na nástup do nemocnice s tím, že operace proběhne v pondělí dopoledne. Byl jsem z toho docela dost mimo, protože to skutečně znamenalo dlouhodobé odložení mých záležitostí. Řekl jsem si však, že jsou i horší věci a že to musím brát tak, jak to je. Ani nevím proč, ale jen tak z ničeho nic nás s mamkou, už k večeru, společně napadlo zavolat jedné osobě, se kterou se mamka sem tam modlívá a která má dar jazyku, aby se s námi společně pomodlila za brzké uzdravení. Vždy jsem oné osobě částečně naslouchal, ale vždy jsem ji bral také s rezervou. Toho večera mi bylo řečeno: ,,TVÉ KOLENO BUDE UZDRAVENO BEZ NÁSLEDKŮ. VELMI POMŮŽE, SVATÁ ZPOVĚĎ, PŮST A POMOC POTŘEBNÝM.“ Shodou náhod toho dne mamka držela půst, a tak řekla, že ho obětuje za mne. Sobota- Ráno, když jsem se vzbudil, nemohl jsem uvěřit vlastnímu tělu. Koleno bylo o poznání menší a flexe v něm mnohem větší. Byl to zázrak. Dokonce jsem vlezl i bez pomoci do vany. Zhruba okolo desáté hodiny ranní k nám přišel kněz, kterého mamka ještě v pátek Časopis farnosti Strážnice – Na cestu
večer poprosila, aby mne vyzpovídal a podal svaté přijímání. Odpoledne jsem opět volal oné osobě a opět jsme se společně modlili. Tentokrát mi bylo řečeno: ,,NA OPERACI NEBUDEŠ MUSET JÍT, VŠE PROBĚHNE, JAK MÁ. SKRZE TUTO UDÁLOST JSI MĚL POZNAT BOHA.“ Neděle- Ačkoliv už jsem Boha pocítil, stále jsem lehce nedůvěřoval, ale vložil jsem vše do Jeho rukou a více to neřešil. Chtěl jsem znát rozhodnutí ještě před hrubou mší svatou, abych věděl, jestli na ní mám děkovat za uzdravení, anebo prosit za správný průběh operace a brzkou rekonvalescenci. A tak jsem zavolal našemu známému, jestli by nebyl tak hodný a ještě jednou se na to nepodíval, že je to mnohem lepší. On mi řekl, že podívat se může, ale podle toho jak to viděl, beztak je operace nutná. Já osobně bych tam už ani nešel, a i tak jsem šel s klidným svědomím do kostela poděkovat za to, že ten pád nedopadl hůř a poprosit, aby vše proběhlo bez problémů. Ale mamce, která je jedna z mála skutečně věřících lidí, co znám, to nedalo a vyslala mě, abych mu to šel ukázat. Už když jsem si u něj sundával ortézu, divil se, jak moc mohu s tou nohou hýbat a když se na to díval, nemohl uvěřit vlastním očím. Otok mi skoro celý zmizel, ale hlavně, (já tomu nerozumím, nejsem lékař) nějaký výpotek či co, který prý sám od sebe jen tak nezmizí, byl pryč. Řekl mi, ať nohu ještě nechám v klidu, že operaci prozatím odložíme a že v úterý se uvidí. V kostele jsem jen děkoval. Toho dne jsem opět volal oné osobě, abych ji informoval o událostech, které nastaly. V jejím hlase byla radost. Opět jsme se společně modlili a tentokrát mi bylo řečeno: ,,RADUJ SE, BYL JSI UZDRAVEN SKRZE SVOU VÍRU A POKORU.“ Úterý- Celý den jsem byl tak trošku nervózní. Ačkoliv mne koleno již bolelo mnohem méně a věřil jsem Bohu, že vše
-8-
zařídí, jak má, stále jsem měl takový divný pocit nervozity. Mamka má problémy s páteří, a tak jezdívá občas k jednomu masérovi, který jí jako jediný pomáhá. A já k němu někdy jezdím s ní. Je to moc fajn, lidový, oduševnělý a milý člověk, s mnoha zkušenostmi a léty praxe. Řekl jsem mu, co se mi přihodilo a on mi na to jen odpověděl: ,,U Boha není nic nemožné, s tím kolenem nic mít nebudeš.“ A potom mi koleno ještě zdarma promasíroval a poradil mi, ať už chodím bez ortézy. Když nastal večer a já šel na finální kontrolu s kolenem, tak jsem se ještě naposled pokřižoval, poprosil Boha, ať vše dobře dopadne a vyrazil. Jakmile jsem přišel na kontrolu, úplně plynule jsem si zdělal boty, a bez problému se pohyboval až k sedačce, kde jsem se volně usadil. Náš známý se na to chvíli díval a pak řekl: ,,Je to dobrý, na operaci nebudeš muset jít. Kdyby to dělalo problémy, tak dej vědět.“ Domů už jsem došel bez ortézy. Den na to jsem šel koleno už opět zatěžovat do fitcentra a v pondělí, dalšího týdne jsem s tím bez sebemenších problémů běhal po kopcovitých ostravských ulicích. Cca 2 týdny po té mé nohy měly opět skoro 100% sílu až na mírně zmenšenou flexi, která se už také pomalu ustáluje. Toto bylo mé osobní poznání Boha. Schválně jsem neuváděl jména, aby to neodpoutávalo od hlavní myšlenky, že BŮH JE S NÁMI SE VŠEMI VŽDY, VŠUDE A ZA KAŽDÝCH OKOLNOSTÍ ! Matěj Sobek
Informace Příprava na svát. biřmování pátek, 5. června po večerní mši sv. (kolem 19.00) nácvik v kostele P. Marie sobota, 6. června od 8.00 generální úklid kostela P. Marie (zveme mládež a rodiče) pátek, 12. června
Časopis farnosti Strážnice – Na cestu
17.30: nácvik v kostele P. Marie 18.30: mše sv. a pobožnost k Duchu Sv. 19.30: zpověď před biřmováním (budou zpovídat kněží našeho děkanátu) sobota, 13. června 9.20: sraz v kostele P. Marie, příprava liturgie 10.00: slavnostní mše sv. s udělováním svát. biřmování
Farní informace Chci poděkovat všem, kteří se zapojili do farních akcí během května: všem, kteří pamatovali na službu před Nejsv. Svát. během adoračního dne u P. Marie, všem, kteří se zapojili k přípravám oslav Svátku matek na KD Strážničan, všem, kteří připravili slavnost 1. sv. přijímání, jak ve Strážnici, tak v Petrově, všem, kteří pomáhali během první strážnické pouti mládeže a během výletu biřmovanců do Šaštína, všem, kteří jste pomáhali během dnešní pobožnosti na Žerotíně, všem, kteří jste se zúčastnili farních brigád. Osobně chci poděkovat strážnické jednotě Orla za navrhnutí mé osoby na čestné členství Orla, děkuji všem, kteří se za strážnickou jednotu zúčastnili oslav 100. výročí založení Orla v Kobylí a na Velehradě. V pátek 29. května byla sloužena poslední „dětská“ mše sv. během letošního školního roku, díky patří dětem, oběma scholám a rodičům, děkujeme všem, kteří pomáhali během všech akcí pro děti, děkujeme všem, kteří jste se zapojili k činnosti farní klubovny. V úterý 12. května se konala valná hromada strážnické Cyrilometodějské jednoty, chci poděkovat všem členům jednoty za jejich práci. Začátkem června bude návštěva nemocných: 2. 6. ve Strážnici, 3. 6. v Domově pro seniory, 4. 6. v Petrově, nahlaste vaše nemocné v sakristii. V neděli 7. června budeme prožívat výročí 1. sv. přijímání. Už dnes zveme děti a rodiče na zítřejší farní grilování. V pátek 5. června bude příležitost ke sv. zpovědi pro děti, v sobotu 6. června od 9.00 bude nácvik u sv.
-9-
Martina a v neděli 7. června při mši sv. v 10.30 oslavíme toto výročí. Mše sv. bude sloužena u sv. Martina - z důvodu, že tohoto dne je adorační den u sv. Martina. Po mši sv. bude výstav Nejsv. Svát. a celodenní adorace do večerní mše sv. V úterý 2. června po večerní mši sv. se bude konat setkání pastorační a ekonomické rady. Ve čtvrtek 11. června oslavíme ve Starém městě slavnost Božího Těla (v Petrově to bude ve středu večer). O přípravu oltářů prosíme: první oltář (u sv. Floriana) akolyté, ministranti a jejich rodiny, druhý oltář: hnutí Focolare, třetí oltář: farní růžencové společenství, čtvrtý oltář: rodiny ze Starého města, 13. června slavnost udělování svát. biřmování. V tuto sobotu (13.6.) večerní mše sv. nebude, všichni jste zváni na domácí pouť na Blatnické hoře (mše sv. v 17 hod.). V úterý 16. června se bude konat celodenní pouť kněží olomoucké diecéze na Sv. Hostýn. Z tohoto důvodu mše sv. ve Strážnici a v Petrově nebudou, úmysly mší sv. odsloužíme na Sv. Hostýně. Ve středu 17. června z důvodu poutí na Sv. Hostýn ranní mše sv. ve Strážnici nebude. V sobotu 20. června a v neděli 21. června se bude konat farní pouť rodin na Vysočinu (podrobnosti v tomto čísle Na cestu), V neděli 21. června se bude konat na Blatnické hoře setkání schol veselského děkanátu. Ve středu 24. června (slavnost sv. Jana Křtitele) Vás zveme do Radějova na mši sv. (17.30 hod.) při příležitosti 97. výročí posvěcení radějovského kostela. 27. června v rámci strážnických slavností se bude konat v kostele sv. Martina koncert duchovní hudby v podání našeho sboru Laudamus, zazní hudba od piaristických skladatelů. 28. června u P. Marie bude mše sv. (9 hod.) za účastníky strážnických slavností, tohoto dne vyjde prázdninové dvojčíslí Na cestu. Všechny červnové sbírky budou věnované na zaplacení každoročního „desátku“ (našeho příspěvku na společné aktivity olomoucké diecéze). Časopis farnosti Strážnice – Na cestu
Nezapomeňte se přihlásit na letošní farní tábory. Už dnes prosíme o přípravu středečních farních táboráků. Děkuji za Vaše dary během sbírek na prázdninové akce pro děti a mládež - všechno spravedlivě rozdělíme a tímto způsobem snížíme náklady na tyto akce – Pán Bůh zaplať! Sledujte život našich farností na www.straznice.farnost.cz, touto cestou děkujeme mladým mužům, kteří moderují tyto stránky. Ještě se můžete přihlásit na prosincovou pouť do Říma, podrobnosti v březnovém a v dubnovém čísle Na cestu (nebo u mne). O. Lukáš Pozvánka – příprava Pohádk. lesa Zveme všechny „pohádkáře“ na malé posezení, na kterém si promítneme DVD z Pohádkového lesa 2008, mrkneme na fotky a taky se snad i vzájemně naladíme na další „les“. Prosím, aby přišli i ti, kteří by chtěli pomoci při této naší farní aktivitě pro děti, a to 17. června v 18.30 hod. do velké klubovny. Manželé Bučkovi Známky pro misie Prostřednictvím pošt. známek lze pomáhat misiím. Stačí vystřihnout či opatrně odlepit známku z pohledu či dopisu, který Vám přišel. Takto sesbírané známky můžete odevzdat v optice Efatha, odkud jsou pravidelně odesílány ke zpracování k bratřím benediktínům. Poděkování paním učitelkám v MŠ Děkujeme paním učitelkám z křesťanského oddělení Mateřské školy ve Strážnici – p. uč. Marceli Uřičářové, Marušce Šindlerové, Helence Šňůrkovičové a Daně Štěpkové za jejich lásku a trpělivou péči, kterou věnovaly našim dětem. Rodiče předškoláků Úklid kostela Panny Marie Sobota 6.6. - skupina č. 10 - Šašinková M. Sobota 13.6. - skupina č. 11 - Sochor M. Sobota 20.6. - skupina č. 12 – Kurucová L. Sobota 27.6. - skupina č. 1 - Adamcová M. Sobota 30.6. - skupina č. 2 - Blatová A. Úklid kostela sv. Martina Sobota 6.června - skupina č. 10 Sobota 13.června - skupina č. 11 Sobota 20.června - skupina č. 12 Sobota 27.června - skupina č. 13 Sobota 30.června - skupina č. 1
- 10 -
OKÉNKO DO FARNÍ CHARITY
V neděli 17.5. jsme se sešli na naší benefici -díky již získané popularitě ochotnického spolku Hrozen – opravdu v hojném počtu. Hroznolhoťáci dokázali zaplnit dychtivými diváky opravdu celý sál kulturního domu. A myslím si, že nikdo nelitoval. Mile vtipné představení doplněné nápaditými kulisami nás zabavilo věru lépe než u kdejaký zábavný program v televizi. Humor, který se nemusel opírat o vulgární slova ani lechtivá témata, vycházel z opravdového života, každý si k hereckým postavám dokázal najít sebe nebo někoho z blízkého okolí. Takže, kdo chtěl, měl prostor i na zamyšlení.
Díky ochotnickému spolku z Hroznové Lhoty, všem divákům, kteří
si koupili vstupenku, díky nadaci Divoké husy, která zdvojnásobí výtěžek a díky části tříkrálové sbírky, o kterou jsme mohli pro tento účel požádat, budeme mít na zakoupení auta pro osobní asistenci připraveno 300 000 Kč. Jsme rádi, že se v našem okolí našli tak kvalitní lidé, kteří něco umí a dokáží nezištně darovat své úsilí, čas a nervy.
Časopis farnosti Strážnice – Na cestu
- 11 -
Prázdninový rozpis mší sv. Už dnes vám chceme zveřejnit prázdninový rozpis mší sv. Tento rozpis bude platit od pondělí 6. 7. do pátku 4. 9.2009. nedělní mše sv. v sobotu neděle pondělí úterý středa
Strážnice ---
Petrov 18.30 červenec 18.30 srpen
7.30, 10.30 u P. Marie 18.30 u sv. Martina 18.30 u P. Marie ---
čtvrtek
---
pátek
18.30 u sv. Martina
Radějov 18.30 srpen 18.30 červenec
Sudoměřice
9.00
17.30 18.30 18.30
17.30
Zádušní mše sv. a pohřby (ve všech farnostech) budou buď v pondělí, ve středu, nebo v pátek (v ty dny, kdy kněz bude mít jednu mši sv. ve farnostech).
Knihovna křesťanské literatury - Spolkový dům, Masarykova 370 !! V období letních prázdnin od 1.7.09 do 31.8.09 bude knihovna uzavřena!! Proto Vás zveme k zapůjčení knih na prázdniny v proběhu měsíce června. Z nových knih Vám nabízíme: Farář arský – W. Hunermann Syn brusiče nožů – W. Hunermann Mnich mezi vlky – W. Hunermann Musím jít dál – P.F. Lízna Šel jsem však vytrvale – P.F. Lízna Těšíme se na Vaši návštěvu. Pondělí a středa 9.30 – 11.00, úterý 16.00 – 17.00.
Nejen pro děti Otec Jacek zadal ministrantům, aby odpověděli na tuto otázku: „Čím by měl být ministrant?“ Jejich odpovědi si můžete přečíst a sami posoudit, zda se to týká jen ministrantů ☺: „Ministrant je kluk, který slouží Pánu Bohu. Měl by být přátelský, spravedlivý a ochotný. Neměl by se stydět za to, že věří v Pána Boha. Měl by o Něm říct svým nevěřícím kamarádům. Ministrant by měl jít aspoň 1x měsíčně ke sv. zpovědi a ke sv. přijímání. Měl by chodit do kostela, i když nemá službu.“ ☺ Na závěr pro zasmání (když už nám skoro končí školní rok): Pepíček říká panu učiteli: „Nechci vás strašit, ale tatínek říkal, že když nepřinesu na vysvědčení pěkné známky, někdo dostane výprask.“ Vydává Římskokatolická farnost sv. Martina pouze pro vnitřní potřebu farnosti Vychází 30.5.2009, náklad 700 kusů Tisk: Tiskárna Sukupovi. Své náměty a připomínky můžete vhodit do krabičky vzadu v kostele. nebo zaslat na e-mail :
[email protected] webové stránky farnosti: www.straznice.farnost.cz Děkujeme všem přispěvatelům
Časopis farnosti Strážnice – Na cestu
- 12 -
