Souhrnná teritoriální informace Gabon

SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE

Gabon

Souhrnná teritoriální informace Gabon Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Abuji (Nigérie) ke dni 18.04.2012

Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu

1/32

© Zastupitelský úřad Abuja (Nigérie)


Gabon

1. Základní informace o teritoriu 1.1. Oficiální název státu •

République Gabonaise

•

anglicky: Gabonese Republic (zkr. Gabon)

•

česky: Gabonská republika (zkr. Gabon)

Plnou nezávislost získala tato republika na Francii dne 17. srpna roku 1960.

1.2. Rozloha •

2

267 667 km

Gabonská republika je přímořským státem Guinejského zálivu, jehož územím prochází zemský rovník. Nejdelší hranici má Gabon se svým východním sousedem – Konžskou republikou (Brazzaville) – 1 360 km. Na severu sousedí s Kamerunem (298 km společných hranic) a na severozápadě s republikou Rovníková Guinea (350 km). Celková délka suchozemských hranic Gabonu je2 551 km. Území celé republiky tvoří převážně tropické pralesy (77 % rozlohy země), podnebí je zde po celý rok horké a zhruba od dubna do října také velmi vlhké (období dešťů). Obdělávaná půda tvoří pouze 1 % a pastviny 18 % rozlohy Gabonu. Pouze vnitrozemí země je hornatější, nejvyšší horou je Mont Iboundji (1 575 m). Východ a jih území Gabonu tvoří savana, střed tropické pralesy.

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva •

Počet obyvatel: 1, 5 milionů

•

Hustota osídlení: 5, 2 ob./km

•

Věková struktura:

•

Podíl obyvatel nakažených virem HIV je 5, 9 % (2007; zdroj: CIA)

2

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení •

průměrný přírůstek: 1, 9 % (odhad 2009; CIA)

•

počet obyvatel žijících ve městech: 85 %

1.5. Národnostní složení •

Nejvíce je zastoupená skupina Bantu, zahrnující čtyři největší bantuská etnika – Fang, Eshira, Bapounou a Bateke.

•

Ostatních Afričanů a Evropanů žije v Gabonu asi 154 000, 10 700 je Francouzů a 11 000 osob má různá dvojí občanství.

1.6. Náboženské složení Hlavním náboženstvím je v Gabonu křesťanství, které vyznává asi 60–75 % populace. Zbytek tvoří animisté. Muslimů je v této zemi méně než 1 %.

2/32



Gabon

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky •

Úředním jazykem je francouzština.

•

Dalšími používanými (místními) jazyky jsou: Fang, Myene, Bateke, Bapounou/Eschira a Bandjabi.

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města Administrativně správní členění země: •

9 provincií:

•

Provincie se dále dělí na celkem 36 prefektur a na 8 „oddělených podprefektur“.

Hlavním město: •

Libreville 604 000 obyvatel (nejnovější údaj je z r. 2007; World Gazetteer).

•

Libreville je přístavem na pobřeží Biaferské zátoky.

Další velká města: •

Port-Gentil (114 000 obyv.)

•

Francevill (44 000 obyv.)

•

Lambaréné

•

Kango

•

Makokou

•

Mayumba

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn Peněžní jednotkou je v Gabonu středoafrický frank, tzv. CFA-frank (Communauté Financiere Africaine franc – CFA, XAF), emitovaný Centrální bankou středoafrických států (francouzsky BEAC – Banque des Etats de l’Afrique Centrale, anglicky BCAS – Bank of the Central African States), které jsou sdruženy do regionální hospodářské a měnové unie – tzv. CEMAC – zóny (Union économique et monetaire de l’Afrique centrale). Středoafrický frank se dále dělí na 100 centimů. Směnný kurz CFA je od 1. 1. 1999 vázán na Euro. Kurz je 656 CFA/EUR . V zahraničním obchodě jsou nyní nejčastěji používanými měnami EUR nebo USD. Na gabonském vnitřním trhu se cizí měny nepoužívají.

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba Svátky: •

1. ledna (Nový rok)

•

Velikonoční pondělí

•

První máj

•

Pentecost Monday (květen nebo červen)

•

svátek Ascension a Den Gabonské nezávislosti (15.,16. a 17. srpna)

3/32



Gabon

•

Den všech svatých (All Saint’s Day – 1. listopadu)

•

1. svátek vánoční

Slaví se rovněž dva lunární muslimské svátky – Id el Fitr a Id Al Adha (konec Ramadánu). Termíny těchto svátků jsou však pohyblivé.

Pracovní a prodejní doba: Obvyklá otevírací doba obchodů (supermarketů) je od 9:00 do 12:30 hodin a pak od 15:30 do 19:00 hodin, v sobotu do 12:00 až 13:00 hodin. Tržiště jsou otevřena většinou od 8:00 do 18:00 hodin. Otevírací doba provozoven veřejných služeb, centrálních úřadů a bank je pak od 8:00 do 15:30 hodin (většina bank je otevřena i v sobotu). Lékárny jsou otevřeny od po celý den (Libreville). Volné dny: neděle

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty Nedělní dopoledne tráví většina gabonských občanů křesťanské víry v kostele. Neděle je rovněž nejbezpečnějším dnem celého týdne s nejnižší kriminalitou. V obyčejné dny je častým jevem kapsářství, občas se vyskytnou i ojedinělé útoky na restaurace a kanceláře zahraničních majitelů. Velmi obvyklým a častým jevem je rovněž v Gabonu všeobecná nedochvilnost. Dopravní ruch je i v hlavním městě nízký. Mimo Libreville je však třeba počítat se špatným stavem silnic. Při jednáních na centrálních úřadech se vyžaduje oblek s kravatou, při obchodních jednáních se toleruje košile s kravatou.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Také v Gabonu jsou stále v provozu soukromé francouzské kliniky na dobré úrovni. Na venkově je však alespoň ambulantní ošetřovna pro poskytnutí první rychlé pomoci dostupná jenom zřídka. Lékařskou péči je nutné platit v hotovosti, běžné cestovní pojištění, sjednané v ČR, pro republiku Gabon neplatí a je nutné projednat jeho platnost v této africké zemi s příslušným pracovištěm v ČR.

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria Gabon patří k zemím, se kterými má ČR zaveden vízový režim. Vízum je nutné získat ještě před cestou. Vedle víza je při vstupu do země vyžadováno potvrzení o očkování proti žluté zimnici. V rámci boje proti pašování dětí vyžadují gabonské celní orgány v případě příjezdu (odjezdu) s dětmi i důkazy o vztahu spolucestujících osob k těmto dětem. V případě, že nejde o vlastní dítě, je nutné legalizované pověření od rodičů nebo právního zástupce dítěte. Gabonský zastupitelský úřad teritoriálně příslušný pro Českou republiku: Dle sdělení ředitele evropského odboru MZV Gabonu ze dne 29. 7. 2009 je nyní pro Českou republiku příslušný ZÚ Gabonu v Moskvě a Česká republika žádá o přeakreditaci na Berlín. Adresy dalších ZÚ Gabonu v Evropě: 26 Bis Avenue Raphael 751 16 Paris tel.: 0142247960 fax: 0142246242 Av. Winston Churchill, 112

4/32



Gabon

1180 Bruxelles tel.: 2-3406210 fax: 2-3464669 Z ČR je možno do Gabonu cestovat letecky společností Air France (přes Paříž) nebo Lufthansa (přes Frankfurth). V Libreville přistávají také regionální letecké společnosti. Nedoporučuje se přicestovat, aniž by měl cestující předem zajištěno vyzvednutí na letišti a doprovod místním partnerem, nebo známým. Před cestou do zemí subsaharské Afriky regionu by měl každý cestovatel navštívit odborného lékaře – specialistu na tropické choroby (v Praze například Klinika geografické medicíny Královské nemocnice Vinohrady, nebo Centrum cestovní medicíny), kde lze absolvovat všechna doporučená očkování – proti žluté zimnici (povinné, potvrzení může být vyžadováno na letišti), žloutence typu A i B, břišnímu tyfu, meningitidě, choleře a tetanu. Doporučuje se nechat si před cestou zkontrolovat také protilátky na TBC a dětskou obrnu a případně doplnit i tato očkování. Proti velmi vážné tropické nemoci přenášené komáry – malárii – očkování neexistuje. Pro krátkodobý pobyt je doporučována předběžná profylaxe antimalariky, přičemž na jednotlivé deriváty se po čase v teritoriu vytváří resistence. Proto je nutno typ použitého antimalarika konzultovat před odjezdem se specialistou na tropické nemoci. Při výskytu sebemenších příznaků jakékoliv nemoci (chřipky, angíny, bolesti hlavy, pocity únavy) je nutno navštívit nejbližší laboratoř či nemocnici a nechat si udělat malarický test. Ten je velmi jednoduchý (odběr vzorku krve z polštářku prstu na ruce) a rychlý – trvá cca 15 minut i s rozborem krve. Léky proti již probíhající malárii jsou v Kamerunu volně v prodeji a jsou účinné – nemoc ustoupí během dvou až tří dnů. Zásadní je nenechat nemoc rozvinout (inkubační doba malárie je cca týden) – pak může mít fatální následky. Rovněž lze doporučit, aby si cestovatel koupil v cílové zemi jedno balení místních protimalarických léků a vzal si ho zpět s sebou do ČR. Vzhledem k inkubační době se malárie může projevit až po návratu zpět do vlasti a s jejím výskytem a tedy i léčením by mohly být v ČR problémy. Dle údajů francouzských lékařů z Gabonu je místní populace malarických komárů (falciparum malaria) odolná vůči antimalariku „chloroquine“.

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi Gabon dlouhodobě patří k nejstabilnějším zemím v Africe. Politická situace je po prezidentských volbách v roce 2009 a parlamentních volbách v roce 2011 stabilizovaná a neočekávají se žádné politické otřesy. Bezpečnostní situace se ale může měnit v závislosti na politickém vývoji v sousedních zemích, je proto vhodné před cestou konzultovat se ZÚ Abuja a registrovat se v databázi DROZD.

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města V Gabonu zastupitelský úřad ČR není a země je pokrývána ze ZÚ ČR v Nigérii: Embassy of the Czech Republic Adresa: 1223, Gnassingbe Eyadema Street, Asokoro District, Zone 4, Abuja, Nigeria Tel.: 00234-70 - 37571096 E-mail: [email protected], [email protected] Web: www.mzv.cz/abuja Honorární konzulát ČR v Gabonské republice není.

5/32



Gabon

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) Žádné české státní instituce (CzechTrade, Czechinvest, České centrum) nejsou v Gabonu zastoupeny a toto zastoupení se nedá očekávat ani v blízké budoucnosti.

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) •

Policie: 177

•

Poliklinika El Rapha v Libreville: 44.70.00

•

Klinika Chambrier v Libreville: 72.93.02

•

Vojenská nemocnice v Libreville: 72.02.37/72.02.38/79.36.88

1.18. Internetové informační zdroje Lze doporučit zejména následující webové stránky: •

www.worldskip.com/gabon

•

www.argia.fr

•

www.eiu.com

•

www.africanet.com

•

www.en.legabon.org/index.php

•

http://www.finances.gouv.ga

•

www.finances.gouv.ga

•

www.cemac.cf

Další informace lze získat i na www.mzv.cz.

1.19. Adresy významných institucí Adresy významných obchodních a hospodářských komor a podnikatelských svazů: •

Chamber de Commerce du Gabon (GCC), B.P. 2234, Libreville, tel.: (241)-762248, 722064, fax: (241) – 746477, 741220

•

Direction Générale du Commerce, Ministry of Commerce, B.P.561, Libreville, tel.: (241) - 760991, (241) - 745925, fax: (241) - 765838

•

Price Waterhouse/FidAfrica, Mr.Jacques Hansler, Directeur Associé, B.P.2164, Libreville, tel.: (241) 762371, fax: (241) - 744325

•

Hsd – Ernst & Young, Mr.Claude-Henri Jouet, Directeur Général, B.P.2278, Libreville, tel.: (241)-762067 nebo 742168, fax: (241) - 746130.

6/32



Gabon

2. Vnitropolitická charakteristika 2.1. Stručná charakteristika politického systému Gabonská republika, do roku 1960 francouzská kolonie, profituje dlouhodobě ze své „politické stability“. Gabon je již od vyhlášení nezávislosti řízen autokratickými prezidenty. Počátkem 90. let byl zaveden systém více politických stran a tehdy nová ústava (přijata 1991) umožnila více transparentní volební procedury a reformy vládních institucí. Nepočetná populace, obrovské přírodní zdroje a značná podpora ze zahraničí pomohly vytvořit z Gabonu relativně prosperující zemi subsaharské Afriky. Gabon je v současné době unitární republikou, praktikující prezidentský systém moci s existencí více politických stran, vytvořený na základě ústavy, přijaté dne 14. března 1991 (doplněné v roce 2003). Opoziční strany byly legalizovány v roce 1990 po 28 letech vlády jedné strany. U moci je „Gabonská demokratická strana“ („Parti Démocratique Gabonais“, PDG). Zákonodárnou moc tvoří dvoukomorový parlament – Národní shromáždění (Assemblée Nationale) se 120 křesly a Senát s 91 křesly. Poslanci Národního shromáždění jsou voleni všelidovým přímým hlasováním na pětileté funkční období, senátoři pak členy komunálních vlád a regionálních parlamentů rovněž na pět let.

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence) prezident: Ali Bongo Ondimba Funkce se ujal v srpnu 2009, poté kdy vyhrál prezidentské volby většinovými 42 % hlasů. Je synem svého předchůdce – prezidenta Omara Bongo Ondimby, který zemřel 8. 6. 2009. Omar Bongo byl nejdéle sloužícím africkým prezidentem – ve funkci byl od 28. 11. 1967, tedy celkem 42 let. O prezidentovi Omarovi Bongo se hovořilo jako o jednom z nejbohatších lidí světa. Jeho majetky ve Francii byly v roce 2009 odhadovány na 190 milionů USD a na jeho soukromém účtu v Citibank (USA) bylo cca 130 milionů USD („Newsvote“).

2.3. Složení vlády Předseda vlády: Raymond Ngong Sima Klíčoví ministři: •

obrana: Ruffin Pacôme Ondzounga

•

průmysl a hornictví: Régis Immongault Tatagani

•

vodní hospodářství a lesnictví: Gabriel Ntchango

•

zdravotnictví: Léon Nzouba

•

vnitro a veřejná bezpečnost, imigrace, decentralizace: Jean-Francois Ndongou

•

rodina a sociální záležitosti: Honorine Nzet Biteghe

•

investice, doprava, veřejné práce, infrastruktura a turistika: Magloire Ngambia

•

zemědělství a rozvoj venkova: Julien Nkoghe Bekale

•

rozpočet, státní účetnictví a státní správa: Christiane Rose Ossoucah Raponda

•

komunikace, pošta: Blaise Louembé

•

školství, kultura, sport: Séraphin Moundounga

•

spravedlnost: Ida Réteno Assounet

•

ropný průmysl, energetika a vodní zdroje: Etienne Ngoubou

•

ekonomika, zaměstnanost a udržitelný rozvoj: Luc Oyoubi

•

malé a střední podnikání, řemesla a obchod: Fidèle Mengue M’Engouang

7/32



Gabon

•

zahraniční věci: Emmanuel Issozet Ngondet

Guvernér centrální banky: Lucas Abaga Nchama

Právní systém: Gabonský právní systém je přímo odvozen od francouzského civilního práva a místního zvykového práva, nepřijal však dosud závaznou jurisdikci Mezinárodního soudního dvora (ICJ) v nizozemském Haagu. Soudní systém zahrnuje kriminální a magistrátní soudy, Nejvyšší soud (Cour Supréme) s nezávislou Ústavní komorou a Odvolací soud (Cour d’Appel. Soudy mohou někdy být ovlivňovány politickou mocí a nemusí proto (např. v případě obchodních sporů, sporů o plnění kontraktu) rozhodovat nestranně. Rozhodnutí cizích soudů a arbitráží bývají uznávány, jejich vymahatelnost však může být problematická. Podnikání je upraveno obchodním zákoníkem, byly přijaty i protikorupční zákony. Přes veškerou deklarovanou snahu prezidenta a vlády ale zůstává korupce i v této zemi stálým problémem.

8/32



Gabon

3. Zahraničně-politická orientace Politická a obchodně ekonomická orientace země: V zemi stále jednoznačně dominuje francouzský vliv, zejména v četných polovládních podnicích (parastatals). Tento vliv je ze všech ostatních frankofonních zemí v teritoriální působnosti ZÚ Abuja (Benin, Čad, Niger, Kamerun) v Gabonu dosud nejsilnější. Nicméně zvolna začíná být patrné slábnutí francouzského vlivu i v této zemi, zejména po zániku národní francouzské měny a nástupu EUR.

Přehled bilaterálních styků nejvyšších ústavních činitelů Gabonu a ČR: Od doby vzniku samostatné ČR se nejvyšší ústavní činitelé ČR a republiky Gabon na bilaterální úrovni nesetkali.

3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních Gabon je členskou zemí UN (OSN, Organizace spojených národů), AU (African Union, vznikla v červenci roku 2000 jako nástupnická organizace po OAJ – Organizaci africké jednoty), NAM (Nonaligned Movement, HNZ – Hnutí nezávislých zemí), WTO (Světová obchodní organizace), IMF (MMF – mezinárodní měnový fond), AfDB (Africká rozvojová banka), IAEA (Mezinárodní agentura pro atomovou energii). Gabon rozvíjí bilaterální vztahy se svými sousedy. Např. během 13. setkání kamerunsko-gabonské smíšené komise v květnu 2011 byly podepsány bilaterální dohody z oblasti ekonomické, imigrační a turistické. Členství v dalších mezinárodních organizacích: •

ACCT, ACP, CCC, ECA, FAO, FZ, G-24, G-77, IBRD, ICAO, ICFTU, IDA, IDB, IFAD, IFC, IFRCS, ILO, IMO, Interpol, IOC, ITU, OIC, OPCW (signatář), UNCTAD, UNESCO, UNIDO, WCL, WHO, WIPO, WMO, WTO (World Tourist Organisation).

Z regionálních mezinárodních organizací je nutné jmenovat zejména: •

BDEAC – Rozvojová banka střední Afriky (Banque de Développement des Etats de l’Afrique Centrale), její ústředí sídlí v kamerunském Yaoundé

•

NEPAD – New Partnership for African Development

•

CEEAC – Central African States Economic Community

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách Republika Gabon je členskou zemí Hospodářské a měnové unie zemí střední Afriky (CEMAC – Union économique et monetaire de l’Afrique centrale). Dohoda o vytvoření této unie byla podepsána v konžském Brazzaville v roce 1964 (původně jako společenství UDEAC) a jejími členy jsou vedle Gabonu ještě Čad, Kongo, Kamerun, Středoafrická republika a od roku 1985 také Rovníková Guinea. Principy a pravidla fungování unie však poněkud znevýhodňují ekonomicky slabší členy, jakým je například republika Čad. Profitují zejména nejsilnější členské země – Kamerun a Gabon. Uvnitř CEMAC platí například i dohoda o volném pohybu osob v rámci všech členských zemí. Společenství CEMAC bylo vytvořeno v roce 1994.

9/32



Gabon

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1. V ekonomické smluvní oblasti byla sjednávána Obchodní dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Gabonu. Dohoda nevstoupila v platnost a s ohledem na členství ČR v EU bylo od závěrečných jednání upuštěno. Po dobu existence samostatné ČR nebyly s Gabonskou republikou nové bilaterální mezistátní dohody uzavřeny.

10/32



Gabon

4. Ekonomická charakteristika země Hospodářství Gabonské republiky bylo do 70. let 20. století, kdy byly objeveny zásoby ropy při mořském pobřeží, závislé na těžbě a vývozu dřeva, manganu a uranu. Od počátku 90. let 20. století je Gabon, díky těžbě ropy, jednou z nejvýrazněji prosperujících ekonomik ze všech zemí subsaharské Afriky a produkuje zhruba 4x vyšší HDP na 1 obyvatele, než je průměr okolních zemí (podle IMF vzrostl v roce 2011 HDP/obyv. na 11000 USD). Nerovnováha ve využití vytvořených prostředků však má za následek, že velká část gabonské populace žije i nadále v chudobě a v celosvětovém žebříčku hodnocení dle UNDP se země pohybuje v poslední třetině. Prezident Ali Bongo Ondimba vyhlásil plán diverzifikace hospodářství, rozvoje infrastruktury, podpory zemědělství, výroby, služeb a turistiky („Gabon emergent“), který si klade za cíl dostat Gabon do kategorie „emerging“ ekonomik, zmírnit jednostrannou závislost země na těžbě ropy, minerálů a dřeva a odstranit deficit, který na infrastruktuře zanechal jeho otec Omar Bongo.

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje V roce 2009 trpělo gabonské hospodářství vlivem celosvětové krize. V letech 2010 a 2011 se nicméně situace otočila a Gabon vykazuje růst HDP ve výši 5,8 %. Inflace z cca 5 % v roce 2008 se snížila na 1,9 % v roce 2011. Očekává se mírný růst inflace na 3 %. CFA frank zůstane vázán k EUR stabilním kurzem 655,96 – to ovlivní jeho kurz k USD. Pro následujících několik let je předpovídán 3–4% růst HDP. V příštích pěti letech plánuje Gabon investovat do rozvoje infrastruktury 16 mld. USD. V souladu s plánem prezidenta se bude vláda snažit přilákat do země cizí investory, orientovat se na vývoz zboží s vyšší přidanou hodnotou a diverzifikovat hospodářství. Díky vysokým příjmům z ropy se očekává, že bude hospodařit s přebytkovým rozpočtem 4–6 %. Hospodářský vývoj země bude záviset na schopnosti vyrovnat očekávané výpadky příjmů z ropy jinými zdroji – těžbou manganu, těžbou a zpracováním dřeva a osvojením a těžbou nových ložisek železné rudy. Rozvíjet se budou telekomunikace i bankovní sektor.

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/ obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti) 2007

2008

2009

2010

2011

nominál HDP (mil. USD)

11 623

14 533

10 950

13 898

16 350

růst reál HDP (%)

5,6

2,3

-1,4

5,9

5,7

počet obyvatel (v mil.)

1,3

1,4

1,5

1,5

1,5

HDP/obyvatel (USD v PPP)

14 262

14 591

14 249

15 067

15 850

CFAfr : USD

479,27

447,81

472,19

495,3

471,9

11/32



Gabon

CFAfr : EUR

655,96

655,96

655,96

655,96

655,96

spotř. ceny (v %)

5,0

5,3

1,9

1,5

1,9

úv.úrok sazba (prům ; v %)

15,0

15,0

15,0

15,0

15,0

celk. finanční rezervy (v mil. USD)

1 238

1 925

1 993

1 746

2 537

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory Podíl gabonského průmyslu na tvorbě HDP je cca 60 % a za posledních 10 let se tento podíl výrazně zvýšil. Průmyslový a zpracovatelský sektor v republice Gabon nicméně zůstává slabý. Podle nařízení prezidenta se ze země nesmí vyvážet kulatina. Zhruba dvacet dřevařských závodů produkuje zboží pouze pro domácí trh. Státní společnost Societé nationale des bois du Gabon získala půjčku na výstavbu nové pily a zpracovatelského závodu ve městě Ovendo, poblíž hlavního města Libreville vyrostla zvláštní ekonomická zóna, kde by měly sídlit firmy zpracovávající dřevo. Ropná rafinérie SOGARA s roční kapacitou 750 000 tun ve městě Port Gentil byla původně plánována na daleko nižší výrobní kapacitu (pouze pro domácí spotřebu derivátů). Prošla postupně několikerým technologickým rozšířením, ale její provoz je díky tomu značně nákladný. Cementárna produkuje 130 000 tun cementu ročně. Z dalších větších průmyslových provozů stojí za zmínku výroba strojních komponent pro závody na zpracování palmového oleje, závod na výrobu nátěrových hmot a plnírna technických plynů do svařovacích tlakových lahví. Lokálně a v malých provozovnách jsou vyráběny cukr, mouka, cigarety, pivo a chléb.

Těžba ropy: Těžba ropy se díky nově otevřeným ložiskům stabilizovala na 248 000 brl/den. V příštích letech má ale začít pozvolna klesat. Vývoj těžby gabonské ropy

tisíce barelů/den

2008

2009

2010

2011

239

241

247,6

247,7

Po roce 1997, kdy se těžilo cca 300 000 barelů ropy denně, došlo vzhledem k „vyčerpání“ původních nalezišť z dlouhodobého pohledu ke stagnaci/poklesu. Ropný sektor nicméně dominuje exportu země (podílí se 67 % na příjmech země z exportu, 37 % na tvorbě HDP) a Gabon je stále čtvrtým největším producentem „černého zlata“ v subsaharské Africe. V roce 2011 se vyvezla ropa za cca 1 mld. USD. Největšími investory jsou v tomto sektoru americké společnosti, na průzkumu a těžbě se ale podílí i francouzské, čínské, indické a v poslední době i ruské firmy. Gabonská vláda vyhlásila tendr na průzkum 42 nových bloků na šelfu a hlubokém moři, v roce 2012 budou vybráni operátoři na těchto blocích.

Těžba rud: Třetí nejdůležitější domácí přírodní surovinou (po ropě a dřevu) je mangan, který se těží u města Moanda. Zdejší ložisko je nejbohatší na světě (cca 200 mil. tun; v roce 2011 bylo vyvezeno 3,3 mil. tun

12/32



Gabon

manganu a Gabon se stal třetím největším světovým vývozcem tohoto kovu). Těžbu ovládají Francouzi (firma Comilog). Z dalších surovin se těží uran, intenzívní práce pokračují při průzkumu využití ložisek niobu, zlata a diamantů. Zásoby uranu jsou však již téměř vyčerpané. Marocká společnost Managem zahájila těžbu zlata v oblasti Bakoudou Manigma. V Gabonu se nachází rovněž rozsáhlá ložiska železné rudy Bélinga (30 mil. tun železné rudy ročně). Práva na průzkum a těžbu získala čínská firma China Machinery Engineering Corporation, která slíbila rovněž dostavět 500km železnice, přístav a elektrárnu. Práce však pokračovaly tak pomalu, že se gabonská vláda rozhodla firmě práva odejmout a udělila je australské společnosti BHP Billiton.

4.4. Stavebnictví Gabonská vláda vyhlásila plán obnovy infrastruktury, který chce v průběhu 5 let podpořit částkou 16 mld. USD. Projekty má řídit nedávno zřízená agentura ANGT. Plán se zaměřuje na výstavbu/obnovu silniční sítě, dopravní infrastrukturu (přístavy, letiště), bydlení, nové energetické zdroje a telekomunikace.

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura Na tvorbě HDP podílí pouze 5,2 %, ačkoliv zaměstnává plných 50 % ekonomicky činného obyvatelstva. Společně s rybolovem je málo rozvinutým a dlouhodobě málo využívaným sektorem gabonského hospodářství. Důvodem je pravděpodobně velmi nízká hustota osídlení země, vysoké produkční náklady a nedostatečná síť pozemních komunikací na venkově. Využívaná zemědělská půda zaujímá pouhé 2 % rozlohy státu. Gabon je velkým dovozcem potravin a dovoz se každoročně neustále zvyšuje. Z potravinářských komodit se do Gabonu dováží zejména rýže, pšenice, maso, mléko, mléčné výrobky a rostlinné oleje zejména z Francie, JAR a Kamerunu. Závislost na dovozu potravin je stále větší i přes rostoucí podporu ze strany gabonské vlády a zvyšování exportu zemědělských plodin. Základními zemědělskými plodinami jsou banány, maniok, taro a podzemnice olejná. Velmi rychle roste produkce palmového oleje a to zejména díky existenci tzv. „zeleného pásu“ plantáží kolem hlavního města Libreville, který vznikl díky podpoře zemědělského institutu Institut gabonais d’appui au développement. Gabon se chce stát největším producentem palmového oleje v Africe, plánuje výstavbu 300 000 hektarové farmy a rafinérie (investice 1,8 mld. USD). Nejvýznamnější zemědělskou společností v Gabonu je belgický SIAT, zabývající se mj. výkupem surové gumy. Rybolov je provozován v pobřežním pásmu Guinejského zálivu a nepokryje ani domácí spotřebu. Gabon uděluje práva lovu ve svých výsostných vodách zahraničním zemím, jednání s EU v prosinci 2011 ztroskotala a lodě EU zemí (zejména španělské) musí gabonské vody opustit.

Těžba dřeva: Dřevo je druhým nejvydatnějším devizovým zdrojem Gabonu – jeho vývoz zajišťuje cca 11 % z celkového exportního příjmu země. Odvětví těžby je také druhým nejvýznamnějším zaměstnavatelem. Využitelné 3 3 zdroje činí asi 400 mil. m a v roce 2010 Gabon vyvezl 2,4 mil. m . Ze zhruba 21 mil hektarů deštného pralesa je těžebním firmám přidělena asi polovina. Sektor těžby dřeva prodělal v roce 2010 zásadní změnu, nesmí se již vyvážet kulatina a nezpracované dřevo. Držitelé licencí na těžbu dřeva musí provozovat svůj vlastní zpracovatelský závod. Vyvážejí se zejména (obchodně zajímavé) stromy druhu okoumé a ozigo, na jejichž těžbu má monopol státní firma SNBG (Gabon National Lumber Corporation). Odběratelem 86 % vyváženého dřeva je Čína.

13/32



Gabon

4.6. Služby Obchod a služby společně se na tvorbě HDP podílejí asi 30 %. Celý sektor je stále velmi málo rozvinutý, zejména sektor veřejných služeb. Největší částí odvětví služeb zůstávají dopravní služby a logistika pro regionální obchod (prosté velkoobchodní a maloobchodní služby). Turistika je zatím velmi málo rozvinutá, nicméně skýtá do budoucna velký potenciál. Prezident Bongo již vyhlásil vytvoření národních rezervací na zhruba 10 % území republiky a jak Světová banka, tak investoři z USA přislíbili výraznou podporu tomuto projektu. Indická firma Amanresorts hodlá do roku 2014 postavit 6 luxusních hotelů (v hlavním městě a pěti hlavních národních parcích). Podobný zájem projevila skupina Marriott. Plánem vlády zůstává přivítat v zemi 400 000 turistů v roce 2020 – ten však budou nadále brzdit zejména vysoké ceny letecké přepravy.

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná) Infrastruktura v okolí hlavního města Libreville je díky ropnému boomu v 70. a 80. letech považována za relativně rozvinutou. Mimo tuto oblast je silniční síť ve špatném stavu a nedostatečně udržovaná. Telekomunikace, doprava, přístavy a ropné rafinérie jsou spravovány a řízeny většinou nevýkonnými polovládními společnostmi, určenými k privatizaci. V zemi je 649 km železnic (spojující města Libreville a Franceville) a letiště v každé provincii.

Energetika: Přes 70 % vyrobené elektrické energie pochází v republice Gabon z vodních elektráren, zbytek (29 %) pak z elektráren na fosilní paliva (uhlí). Výroba elektřiny se pohybuje na úrovni 1, 6 mld. kWh, což plně pokrývá domácí spotřebu. Žádná elektrická energie se nedováží, žádná se ani nevyváží – přenosové soustavy nejsou vůbec propojeny se sousedními státy. Používané napětí je 220 V/50 Hz.

Telekomunikace: V užívání je 30 400 pevných a 1 700 000 mobilních telefonních linek. Pro mezinárodní telefonní spojení a jsou využívány tři satelitní stanice (Intelsat nad Atlantským oceánem) a (od roku 2002) optický podmořský kabel pro mezinárodní telefonické spojení. V Gabonu působí 103 internetových poskytovatelů (kód země „.ga“) a internet používá 145 000 uživatelů (2010). V zemi jsou provozovány dvě státní a několik soukromých televizních stanic. Monopol na provozování telekomunikační sítě v zemi má zatím polovládní společnost OPT (Office des Postes et Telecommunications du Gabon). Tato firma je ale již určena k privatizaci. Licence pro operátory mobilní sítě byly uděleny zatím dvě – společnostem Celtel a Telecel. V Gabonském telekomunikačním sektoru mají však již velmi významné pozice také společnosti z USA, provozující sítě DOMSAT (Domestic Satellite Network), VSAT (Very Small Aperture Terminal – pro venkov) a PSTN (Public Switch Telephone Network).

Dopravní síť: Oproti telekomunikacím je dopravní síť v republice Gabon velmi málo rozvinutá. Páteř gabonské dopravní sítě tvoří9 170 kmsilnic, z toho pouze cca1000 kmsilnic je asfaltovaných. Hlavní komunikační tahy byly modernizovány za pomoci Africké rozvojové banky a Evropské investiční banky. Projekty výstavby dálničních úseků řídí přímo zodpovědný centrální úřad – Ministry of Equipment and Construction. V provozu je jediná železniční trať, spojující hlavní město Libreville s městem Franceville na jihovýchodě země u hranic s republikou Kongo. Tato trať je dlouhá649 km(některé zdroje uvádějí až814 km), je

14/32



Gabon

jednokolejná a má klasický rozchod1435 mm. Používána je zejména k převozu přírodních surovin z vnitrozemí do přístavu Owendo u Libreville, který byl otevřen teprve v roce 1988. Republika Gabon má dva moderní přístavy – Owendo a Port Gentil, kudy prochází ročně asi 20–25 milionů tun nákladu (oběma směry). Vzhledem k mělkému přístupovému koridoru do přístavu v Owendo, vyžadujícímu pravidelné bagrování dna, je 85 % nákladů směrováno do přístavu Port Gentil na jihu země. Trvale splavných říčních vodních cest je v Gabonu asi1 600 km. V Gabonu se nachází celkem 39 letišť (údaje z roku 2010), z toho se zpevněnou přistávací plochou 13. Mezinárodní letiště je pouze v Libreville (Leon Mba International Airport). Z Evropy sem dosud pravidelně zalétávají pouze společnosti Air France a Swiss International Airlines. Z afrických aerolinií zalétávají do Gabonu společnosti Cameroon Airlines, Equatorial Airlines of Sao Tomé & Principe, Lina Congo, Royal Air Maroc a South African Airways. Domácí společnost Air Gabon zajišťuje rovněž vnitrostátní linky do měst Port Gentil, Franceville a Oyem. V Gabonu je registrována největší civilní letecká flotila (malá soukromá letadla) ze všech afrických zemí. Travnatých přistávacích ploch, nemajících statut letiště, je zde více než 100.

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc I přes značný zahraniční dluh nebyl Gabonu přiznán Světovou bankou a MMF statut tzv. Vysoce zadlužené chudé země (HIPC – Highly Indebted Poor Country). Zahraniční dluh země totiž trvale klesá (jistina v roce 2004 činila 4,15 mld. USD, v roce 2008 2,47 mld. USD, v roce 2011 2,294 mld. USD) a díky této skutečnosti Pařížský klub pravidelně umožňuje restrukturalizaci dluhu, snížení a odklady splátek. Republika Gabon žádnou zahraniční pomoc jiným státům neposkytuje.

15/32



Gabon

5. Finanční a daňový sektor 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let 2007

2008

2009

2010

2011

rozp. příjmy (% 29,4 HDP)

31,9

32,6

30,3

33,7

rozp. výdaje

22,4

25,9

26,1

27,1

bilance rozpočtu 7,0

9,5

6,7

4,2

6,7

veřejný dluh

19,5

27,0

21,1

18,2

22,4

30,8

2008

2009

2010 (plán)

2011 (plán)

celkem příjmy

2 017,0

1 386,6

1 356,4

1 456,5

- z toho ropa

1 296,7

632,4

619,3

677,2

- z toho ostatní

714,3

750,3

733,1

775,3

celkem výdaje

1 313,8

1 276,4

1 205,4

1 225,1

- z toho stálé

917,0

843,5

816,7

834,4

- z toho kapitálové

294,8

306,1

303,6

327,6

rozpočt. bilance

703,2

110,3

150,9

231,4

Údaje v mld. CFAfr Zdroj: gabonské ministerstvo financí

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let) 2007

2008

2009

2010

2011

obch bilance

4 846

6 973

3 741

6 871

7 666

- zb. exp FOB

7 046

9 564

5 941

9 371

10 860

16/32



Gabon

- zb imp FOB

-2 200

-2 591

-2 200

-2 500

-3 194

bilance služeb

-1 458

-1 465

-1 228

-1 514

-1 840

příjmová bil.

-1 650

-2 365

-1 358

-1 605

-1 975

bil. převodů

-188

-362

-269

-242

-333

2 781

886

3 509

3 519

bilance běžného 1 549 účtu

Údaje v mil. USD

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba 2007

2008

2009

2010

2011

jistina

4 642

2 173

2 054

1 999

1 944

dluh. služba

700

874

468

515

386

- z toho splátky jistiny

594

642

320

371

246

- z toho splátky úroků

106

232

148

144

140

Údaje v mil. USD

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) Bankovní soustava Gabonu je kontrolována společnou Centrální bankou středoafrických zemí – BEAC se sídlem v kamerunském Yaoundé. Ta dozírá na činnost bank i v ostatních členských zemích středoafrického integračního seskupení UDEAC (měnové zóny CEMAC). CFA-frank tak může mezi šesti členskými zeměmi CEMAC volně cirkulovat a lze jej směnit na jiné světové měny přes bankovní systém na základě obchodních dokumentů. Centrální banka BEAC emituje oběživo a dozírá na likviditu uvnitř středoafrické měnové zóny přes rediskontní sazby a kontrolu členských peněžních trhů. Zahraniční firmy si mohou otevřít účet v CFA, Euro nebo USD. Gabonské orgány vyžadují zdůvodnění potřeby nákupu cizích měn nad částku 1 mil. CFA (2 500 USD). Neexistují zákonné restrikce na převod peněz spojených s investicemi (např. zisk) do zahraničí, banky jsou povinny registrovat transakce (včetně identity klienta) nad 10 000 USD. Podle amerických pramenů lze gabonský bankovní systém označit za spolehlivý a zdravý. V zemi působí několik komerčních bank: •

Banque International de Commerce de l’Industrie du Gabon (BICIG), což je pobočka bank BNP France, Union Gabonaise de Banque (UGB) a Credit Lyonnais

•

Banque Gabonnaise et Francaise Internationale (BGFI) Paribas

17/32



Gabon

•

Citibank

•

French Intercontinental Bank (FIBA) s provozovnami v Libreville, Brazzaville a Paříži

•

The Gabonese Development Bank (BDG) – není to již komerční banka

•

The Fund for Development and Expansion (FODEX), polovládní podnik, podporovaný Africkou rozvojovou bankou (AfDB) a orientovaný na financování malých a středních firem (PME/SME).

•

Banque Gabonaise du Crédit Rural – nabízí úvěry zejména farmářům

5.5. Daňový systém Gabonský daňový systém se také zvolna přizpůsobuje jednotnému systému v rámci zemí CEMAC. Dostupné zahraniční zdroje (CIA, EIU) uvádějí, že gabonský daňový a regulační systém má daleko k dokonalosti, ale rozhodně nediskriminuje obchodní zájmy zahraničních subjektů. Pro velké investory v hlavních sektorech (ropa, turistika) existuje řada výjimek a úlev, které je třeba vyjednat v podepisovaném kontraktu. Podniky platí daň ze zisku, fyzické osoby platí daň z příjmu – základní sazba pro podniky činí 35 %. Podnikání je dále zatíženo řadou plateb a odvodů (daň z nemovitosti, lokální daň, speciální zdanění existuje pro ropné společnosti a těžbu dřeva), naopak je možné vyjednat značné úlevy (www.dgi.ga/ spip.php?article13). Daň z příjmu fyzických osob je progresivně závislá na výši příjmů a sahá od 0 do 50 %. Daň z přidané hodnoty jako základní nepřímá daň byla zavedena v dubnu roku 1995 a jejími plátci jsou všechny společnosti s ročním obratem vyšším než zhruba 330 000 USD. Sazba DPH činí 18 %. Snížená 10% sazba platí pro cement, kuřata, minerální voda, cukr. Touto daní nejsou zatíženy následující služby a produkty: mezinárodní doprava, tisk, hnojiva, vejce, čerstvé ryby, stolní oleje, máslo, mléko a mléčné výrobky, obilniny, léky a léčiva. Bližší informace o platbě VAT a úlevách najdete na www.dgi.ga/spip.php? article14.

18/32



Gabon

6. Zahraniční obchod země 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka 2007

2008

2009

2010

2011

vývoz FOB

7 046

9 564

5 941

9 371

10 860

dovoz FOB

-2 200

-2 591

-2 200

-2 500

-3 194

bilance

4 846

6 973

3 741

6 871

7 666

Údaje v mil. USD Zdroj: EIU Bilance zahraničního obchodu republiky Gabon dlouhodobě vysoce aktivní – zejména vzhledem k vysokému objemu exportu ropy.

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU Největší exportní partneři Gabonu: •

USA (29,6 %) – export tvoří téměř výhradně ropa

•

Čína (12,4 %)

•

Francie (9,4 %)

•

Malajsie (10 %)

•

Austrálie (5,4 %).

Největší partneři Gabonu při dovozu zboží: •

Francie (29,4 %)

•

USA (9,9 %)

•

Belgie (5,2 %)

•

Holandsko (4,7 %)

•

Čína (9,2 %).

V dovozu zboží do Gabonu potvrzuje Francie stále své výjimečné postavení v této zemi.

6.3. Komoditní struktura V gabonském exportu dlouhodobě převažuje ropa (cca 70 %), dále následuje dřevo (13 %), mangan (4 %) a uran (3%), v malé míře jsou vyváženy zemědělské produkty. Největšími dovozními položkami jsou pak strojírenská zařízení a komponenty, potraviny, chemikálie a stavební materiály.

19/32



Gabon

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu Dovoz zboží do země je technicky poměrně složitý, stejně jako i do ostatních zemí teritoria. Existují dosud značné netarifní bariéry. Do republiky Gabon lze dovážet prakticky všechny kategorie výrobků, kromě cukru a vajec. Gabon se rovněž brání nadměrným dovozům mýdla, stolních olejů a mouky. Několik dovozních bariér existuje ještě v ropném sektoru, kde hrají zásadní roli americké společnosti. Stále platí vysoká cla na dovoz těžebních a průzkumných zařízení, ačkoliv paralelně platí i dočasná výjimka právě pro zařízení, které po ukončení celého projektu opět opustí území Gabonu. Český vývozce (dovozce zboží do Gabonu) potřebuje zejména faktury (Commercial Invoice), a to ve čtyřech exemplářích, pokud možno ve francouzštině nebo jiném světovém jazyce, ale s přiloženým francouzským překladem a popisem zboží. Všechny faktury musí obsahovat jména dodavatele a příjemce zboží, název zboží, jednotkovou a celkovou cenu a údaje o množství. Jednotková cena a celková cena musí být uváděna v paritě cif, se specifikovanou hrubou a čistou hmotností a prodejními podmínkami. Při dovozu je také nezbytné splnit podmínky akreditivu, u kterých se vyžaduje zejména lodní nákladový list (Bill of Lading) nebo letecký nákladový list (Air Waybill), balicí listy (Packing List) a osvědčení o původu zboží (vydané oficiální Obchodní a průmyslovou komorou v zemi původu zboží). Absence balících listů má za následek zdržení celé dovozní a celní procedury. Pro dovoz potravin a léků je vyžadováno dovozní povolení a zdravotní osvědčení. Speciální povolení musí mít dovozci chemikálií, zbraní a výbušnin. Dovoz střelných zbraní a munice pro soukromé účely reguluje Ministerstvo vnitra. Zařízení pro ropný, těžební průmysl a turistiku mohou být dovezeny bezcelně na základě tzv. dočasného propuštění (je vydáváno až na 10 let). Dodavatelé komunikačních zařízení musí mít certifikát ARTEL (gabonské telekomunikační agentury). Na výrobky se zemí CEMAC není aplikováno žádné clo. Dovozní cla z třetích zemí se liší v závislosti na druhu dováženého zboží. Gabonský celní sazebník rozlišuje čtyři základní kategorie: •

základní výrobky (léky, vakcíny, zdravotnické vybavení, rýže a pšenice) – sazba je 5 % suroviny

•

pro průmyslový sektor – sazba 10 %

•

polotovary (zejména většina dovážených potravinářských výrobků) – celní sazba je 20 %

•

běžné spotřební zboží (alkoholické nápoje, parfémy, elektronika apod.) – sazba 30 %

Dále se platí tzv. procesní poplatek ve výši 2–80% z CIF. Na dovezeném potravinářském zboží musí být vyznačeno datum trvanlivosti výrobku, popis výrobku na obalech by měl být ve francouzštině, ale toto není vyžadováno zákonem. Při vývozu zboží se zatím neplatí žádná exportní daň, ačkoliv se vláda snažila jí v nedávné minulosti zavést. Kvůli velmi negativní odezvě z ropného sektoru a sektoru těžby dřeva vláda od zavedení daně upustila. Je zakázán vývoz kulatiny a nezpracovaného dřeva. Certifikát původu zboží při exportu z Gabonu vydává pro vývozce obchodní komora GCC (Gabonese Chamber of Commerce).

6.5. Ochrana domácího trhu V Gabonu nejsou platná žádná zvláštní dovozní omezení nebo zákazy. Je zakázáno dovážet pornografii, drogy, narkotika a nepovolené léky. Dovoz živých zvířat je možný pouze s mezinárodním nebo národním očkovacím průkazem a s kompletně provedeným očkováním. Ochranářská opatření při dovozu cukru, vajec a komponent těžních zařízení do Gabonu byla již popsána v předchozím odstavci.

20/32



Gabon

6.6. Zóny volného obchodu V roce 2011 byla ve spolupráci gabonské vlády a singapurské firmy Olan otevřena zóna volného obchodu v přístavu Owendo u Libreville (zaměřená na zpracování dřeva). Druhá zóna vzniká v přístavním městě Port Ventil (hnojiva).

21/32



Gabon

7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR Vztah země k ekonomické a obchodní spolupráci s ČR: O obchodní a ekonomickou spolupráci s ČR trvá v Gabonu stálý zájem. Ten je ale z velké části vyvolán nikoliv současným ekonomickým a mezinárodním postavením ČR v rámci světového společenství, ale těží spíše z reputace bývalého Československa. Zájem o Gabon roste i na straně českých firem. V závislosti na aktivitách českých firem v Gabonu lze rovněž pozorovat zvýšený zájem gabonských orgánů o politickoekonomické kontakty s ČR.

Hlavní překážky vzájemné ekonomické a obchodní spolupráce: Hlavní překážky širší vzájemné ekonomické a obchodní spolupráce vidíme v nezájmu českých soukromých podniků o tuto zemi, neznalosti teritoria a způsobů podnikání v něm, vzdálenosti od ČR, stále ještě nízké znalosti francouzského jazyka a určité opatrnosti nebo neochotě pracovat v neznámém (a pro mnohé rizikovém) terénu. Nicméně se zdá, že se situace mění a zájem českých podniků o Gabon roste. Gabon je hodnocen agenturou OECD v té nejhorší kategorii co do pojistitelnosti exportních úvěrů, takže domácí české banky jsou velmi opatrné. ČEB a EGAP se k možnosti financování českého vývozu právě do tohoto teritoria staví dosti zdrženlivě. České firmy narazí na silnou konkurenci francouzských, amerických a zejména čínských firem.

7.1. Smluvní základna Obchodní dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Gabonu (Libreville, dne 24. března 1983) nevstoupila v platnost; od vstupu ČR do EU jsou vztahy upravovány společnou politikou EU.

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka V období od roku 1993 do 2009 dosáhla bilaterální obchodní výměna maxima v roce 2000 celkovým obratem 4 341 000 USD (v podstatě pouze vývoz). 2006

2007

2008

2009

2010

2011

vývoz

154

1 019

1 602

115

3 674

2 006

dovoz

238

1 261

208

772

39

112

obrat

392

2 280

1 810

887

3 713

2 118

saldo

-84

-242

1 394

-657

3 635

1 894

Údaje jsou v tis. USD

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu Vývoz z České republiky do Gabonu v roce 2011: •

zbraně, střelivo

•

stavební stroje, zařízení domácnosti

22/32



Gabon

•

nábytek

•

drůbeží maso

•

holící čepelky

Dovoz České republiky z Gabonu: •

V posledních letech téměř výlučně různě zpracovaná tropická dřeva.

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu) Patří k nim v současné době zejména potravinářské komodity a drobná technologická zařízení pro potravinářský průmysl. Zatím se potraviny dováží zejména z Francie, Jihoafrické republiky a Kamerunu. Nejperspektivnějšími odvětvími jsou stále ropný a těžební sektor (diamanty, kovy a minerály) a sektor zpracování vytěženého dřeva. Očekává se rozvoj těžby zejména nově objevených zásob zlata, diamantů, barytu, mastku a fosfátů. Využití těchto zásob bude potřebovat dodávky zejména těžebních technologií a příslušných dopravních prostředků. 3

Zásoby využitelné dřevní hmoty se v Gabonu odhadují až na 400 mil. m . Gabonská vláda zakázala vývoz nezpracovaného dřeva a kulatiny, naskýtá se v krátké době obrovský prostor pro firmy, které budou schopny investovat do velkokapacitních pil a linek na zpracování dřeva. Gabonský lehký průmysl bude tvořit značný potenciál pro vstup zahraničních společností nebo dodávky komponent, pokud se podaří snížit stávající vysoké náklady na energie a dopravní infrastrukturu. Značný zájem by mohl z gabonské strany být také o traktory a ostatní zemědělské stroje pro soukromé farmáře, včetně dodávek hnojiv a chemikálií proti škůdcům. Obrovský potenciál bude v blízké budoucnosti skýtat program rozšíření mořského i říčního rybolovu (technologie na zpracování ryb, mrazící provozy apod.). Velký potenciál má turistický průmysl. Úspěch by mohla mít rovněž nabídka subdodávek pro zahraniční společnosti působící v Gabonu. Gabon nabízí perspektivně velmi dobrý trh také například pro česká malá dopravní letadla Let 420/610 G (jak již bylo uvedeno, v zemi je největší soukromá civilní letecká flotila malých letadel), dále stále se rozvíjející trh pro telekomunikační zařízení a služby a obrovský trh pro potraviny a krmné směsi pro domácí zvířata.

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce Na gabonském trhu začínají působit české projekční a stavební firmy.

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci Obchodní kontakty jsou obvykle navazovány přímo mezi jednotlivými společnostmi. ZÚ Abuja se nesetkal s poptávkou po českém zboží z Gabonu.

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce ČR v současné době neposkytuje republice Gabon žádnou rozvojovou pomoc.

23/32



Gabon

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb V oblasti služeb není spolupráce evidována.

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR Podle informací uveřejněných na www.izf.net by osoby pracující v Gabonu měly mít vedle vstupního pracovního víza podepsanou pracovní smlouvu a měly by mít pracovní povolení vydávané místním úřadem práce. Pokud je pracovní pobyt delší než tři měsíce mohou požádat o povolení k pobytu (v tom případě mají před zákonem stejná práva a povinnosti jako občané Gabonu). V Gabonu je údajně pro zaměstnance zahraničních firem zavedena povinnost výstupního víza.

24/32



Gabon

8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu Gabonský trh je relativně malý a kupní síle většiny obyvatel stále ještě nízká. Vývozce by se měl orientovat na celou oblast CEMACu. Prostor pro uplatnění českého zboží na gabonském trhu přes stále silný francouzský vliv a rychle rostoucí čínskou konkurenci nicméně existuje. Při rozšíření obchodních styků by mohly napomoci v zemi působící české firmy a připravované reciproční návštěvy státních představitelů.

8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej Dobrá smlouva (sepsaná právníkem se znalostí místního práva a prověření partnera (due dilligence) je základním kamenem úspěchu na místním trhu. Při pronikání na trh doporučujeme využívat kontaktů místních zástupců. Místní zkušený obchodník se znalostí specifik a prostředí místního trhu zcela jistě dosáhne lepších podmínek než celý tým cizinců. Druhů zastoupení je pochopitelně mnoho, nejvhodnější pro dodavatele je samozřejmě nalezení bonitního partnera, který by pracoval na svůj účet a sám nabízené zboží hradil při jeho odběru v ČR. Osvědčují se formy obchodních „joint-venture“ mezi domácími odběrateli a zahraničními dodavateli. České firmy však dosud nemají v Gabonu vybudovánu žádnou síť zástupců, kteří by pravidelně ošetřovali místní trh.

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil Velké gabonské obchodní i průmyslové společnosti využívají běžně cizích odborníků (stále zejména francouzských, ale velmi roste počet specialistů z USA), kteří do země přinášejí do společného podnikání zpravidla své know-how. Domácí managementy velkých podniků nejsou většinou příliš úspěšné. V Gabonu platí zákon, omezující počet zahraničních expertů ve firmě na 10 %. Tento zákon sice nebývá zcela striktně dodržován (zejména čínskými firmami), nicméně tlak odborů na omezování cizích pracovních sil je velký. Pro zaměstnávání cizinců musí v Gabonu registrované firmy získat nejprve u ministerstva práce zaměstnanecký limit pro cizí státní příslušníky, na jeho základě mohou žádat pro své zaměstnance o pracovní povolení (vydává pracovní úřad příp. ministerstvo práce a zaměstnanosti). Ministerstvo zahraničních věcí pak cizinci vyřídí u zastupitelského úřadu Gabonu v jeho zemi (nejbližší zemi) pracovní vízum. Rezidenční povolení nemusí mít v republice Gabon státní příslušníci členských zemí skupiny CEMAC. Místní síly jsou hojně využívány všemi joint-venture podniky, zastupitelskými úřady i obchodními zastoupeními. Místní gabonské síly jsou ve srovnání s většinou okolních zemí v průměru vzdělanější, ale také již poměrně drahé. Výhodou je, že počet vysokoškolsky vzdělaných lidí v Gabonu je rovněž vyšší než v okolí. Zákoník práce vychází z francouzského modelu a velmi silně chrání práva gabonských zaměstnanců. Odbory jsou velmi vlivné, silné a aktivní.

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku Gabonské obchodní právo umožňuje jak domácím, tak zahraničním firmám fungovat jako „Société a Responsabilité Limitée“ (SARL – spol. s r.o.) nebo „Société Anonyme“ (SA – fyzická osoba). Zahraniční investoři mohou vlastnit veškeré podíly ve firmě jakéhokoliv zaměření, platí pouze určité základní odlišné požadavky na výši minimálního kapitálu. Zahraniční společnosti, mající hlavní kancelář v Gabonu, mají stejná práva jako místní společnosti. Pro jejich registraci platí rovněž stejné předpisy a pravidla (guichet unique).

25/32



Gabon

Větší zahraniční účast v rozvoji ekonomiky Gabonu stále poněkud brzdí existence systému polovládních podniků, které dosud bránily zejména francouzské zájmy v zemi a komplikovaly vstup další konkurence na domácí trh. Příkladů, na které si nyní stěžují zejména Američané, je hned několik: •

SUCAF – prakticky drží monopol na dovoz cukru do země

•

SNBG – monopolní postavení při těžbě a exportu dřeva, drží v rukách těžební a vývozní kvóty, diktuje ceny

•

OCTRA (Transgabone Railway) – provozuje monopolně jedinou Gabonskou železniční trať, v roce 1999 byla sice privatizována, ale do rukou konsorcia dosavadních těžařů dřeva a belgické železniční společnosti Transurb

•

SEEG – monopol v sektoru výroby elektrické energie a zásobování vodou, sice již v roce 1997, privatizována, ale ve prospěch výhradně francouzských společností – EdF (Electricité de France) a Vivendi (Compagnie Générale des Eaux).

Postup při založení a registraci firmy: Kroky při založení nové obchodní (podnikatelské) firmy: •

povolení od gabonského ministerstva obchodu

•

zápis do obchodního rejstříku na tomto ministerstvu

•

přidělení fiskálního statistického čísla od daňového úřadu Ministerstva financí

•

obchodní (živnostenská) licence od orgánů komunální správy

K otevření pobočky zahraniční společnosti, jejíž hlavní sídlo je registrováno mimo území republiky Gabon, je nutné: •

vyplnit žádost o autorizaci firmy na Ministerstvu obchodu, s uvedením spolupracující (partnerské) gabonské společnosti. Autorizace od Ministerstva obchodu je nezbytná.

•

přihlásit společnost u Daňového úřadu Ministerstva financí

•

zaregistrovat se u Úřadu sociálního zabezpečení CNSS (Caisse Nationale de Securité Sociale)

Výše uvedené dokumenty musí být zpracovány za účasti úředníka Obchodního soudu, protože ten musí osvědčit dokumenty o registraci mateřské firmy v zahraničí, sepsat zápis z jednání správní rady nové pobočky v Gabonu, zápis z jednání valné hromady, osvědčit kopii smlouvy o partnerství s vybranou domácí společností a potvrdit dvě kopie žádosti o souhlas s provozováním příslušného podniku od místního soudu. Dále musí žadatel předložit dvě fotografie a kopie pasu generálního ředitele nové gabonské pobočky. Celý proces registrace nové firmy trvá v Gabonu asi tři měsíce. Vláda Gabonu se snaží soustřeďovat nově vznikající podnikatelské subjekty se zahraniční účastí do oficiálních průmyslových zón, zejména v oblasti lehkého průmyslu.

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP) Gabonci mají rádi reklamu. Proto jsou veškeré propagační, marketingové a reklamní kanály účinné. Hojně jsou využívány reklamních poutače. Největší efekt má pochopitelně reklama v hromadných sdělovacích prostředcích. Gabonci získávací informace četbou tisku (60 %), posloucháním rádia (75 %) a sledováním TV (40 %). Jiné cesty je samozřejmě třeba volit v oboru dodávek investičních celků, eventuálně dodávek pro státní úřady. Zde mají dosud největší efekt přímé kontakty na státní správní orgány a příslušná ministerstva. V oboru nabídek a prodeje běžných spotřebních a strojírenských komodit leží největší tíha akviziční činnosti na místním zástupci. Nejdůležitější je přitom osobní kontakt s odběrateli nebo institucemi. Velmi vhodná je účast na místních výstavách, které se však podobají spíše jarmarku (bez výraznější specializace nebo komoditního rozlišení). Jejich efekt pro akvizici a propagaci zboží je však obrovský.

26/32



Gabon

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů Gabon je považován za zemi, kde jsou příznivé podmínky k činnosti pro zahraniční podnikatele, včetně řešení sporů. Toto hodnocení potvrzují především dlouhodobé zkušenosti amerických (U.S.) firem z jejich působení v ropném těžebním sektoru a sektoru hornictví. Žádné případy vyvlastnění nebo znárodnění zahraničních firem nejsou známy. Investiční spory jsou řešeny gabonskými soudy, většinou za účasti zástupce vlády. Republika Gabon je členem Mezinárodního centra pro řešení investičních sporů (ICSID) a newyorské konvence z roku 1958, závazky vyplývající z účasti v těchto smlouvách však nezavedl do vnitrostátního práva. Gabon je členem WTO a od roku 1994 je členem agentury MIGA (Multilateral Investment Guarantee Agency). V roce 1995 podepsal také Gabon konvenci, připravenou organizací OHADA (Organisation pour l’Harmonisation des Droits des Affaires en Afrique), která uvádí do souladu právní normy patnácti členských zemí se zahraničím v oblasti řešení obchodních a investičních sporů. Zásadní důležitost při řešení obchodních sporů má znění uzavřené smlouvy, kde by měl být způsob řešení sporů přímo zakotven. Spory se řeší soudně nebo prostřednictvím rozhodčích arbitrů, a to v místě nebo i mezinárodně. Gabonské psané obchodní právo umožňuje arbitráž mezi legálně existujícími veřejnými institucemi a ostatními obchodními subjekty. Toto obchodní právo uplatňuje zejména principy, převzaté z francouzského práva a obsahuje i zákony o bankrotu. S řešením sporů v Gabonu jsou však obvykle spojeny také vysoké náklady a vynutitelnost práva je obtížnější a zdlouhavá. Vhodnější je vždy dohoda nebo obchodní mimosoudní vyrovnání. Proti místnímu subjektu bude cizinec vždy v nevýhodě. Dále je vždy třeba plné znalosti francouzského práva, místního zvykového práva a procedurálních zvyklostí (nutný lokální právní zástupce). Oficiální právní spolupráce státu existuje jen s vybranými zeměmi regionu. V prosinci roku 1970 zástupci republiky Gabon podepsali společně s dalšími jedenácti státy regionu v hlavním městě Madagascaru tzv. „Convention de Tananarivo/Antanarivo“, tvořící základ právě právní spolupráce, včetně obchodního práva, na mezinárodní úrovni (členskými státy dohody byly vedle Gabonu republiky Benin, Burkina Faso, Čad, Kamerun, Středoafrická republika, Kongo (Brazzaville), Madagaskar, Mauretánie, Niger, Pobřeží slonoviny a Senegal).

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek Veřejné zakázky (tendry) jsou publikovány v místním tisku s dostatečným předstihem. Jde o obvyklou formu vyhlašování těchto zakázek. Tendry jsou také spojeny s platbou nevratného vstupního poplatku. Zájemce musí být také předem registrován u státního úřadu, který tendr vyhlašuje. Zakázky, financované některou z mezinárodních organizací, jsou zveřejňovány s dostatečným předstihem, ale spíše v zahraničních pramenech. Bylo by však naivní se domnívat, že je možné vstoupit v Gabonu do soutěže o větší tendry bez přípravy a průzkumu terénu, znalostí místní konkurence a poměrů – a často rovněž úplatků. Účast v zakázkových soutěžích vyžaduje dlouhodobé sledování situace s nutným předběžným lobováním na příslušných centrálních úřadech a zajištěním relevantních informací (a financí ve státním rozpočtu) ještě před oficiálním vyhlášením podmínek tendru. To bez stálé přítomnosti na místním trhu není prakticky možné. Už jen z technického hlediska bývají soutěže velmi často upraveny „na míru“ předpokládanému vítězi (tzn. nejsilnějšímu konkurentovi).

8.7. Problémy a rizika místního trhu Hlavními překážkami uplatnění na místním trhu je nízká kupní síla obyvatelstva, vysoké dopravní náklady, vládní byrokracie a korupce. Gabonská ekonomika je již poměrně dobře rozvinutá, ale tento stav ostře kontrastuje s velmi nízkým stupněm sociálního rozvoje obyvatelstva. Navzdory dobrým makroekonomickým výsledkům se nepodařilo dosud efektivně snížit chudobu venkovského obyvatelstva a zvýšit jeho kupní sílu. Nevýhodou jsou dosud vysoké netarifní bariéry (ochranářská politika ve prospěch polovládních společností (parastatals) především s francouzskou majetkovou účastí. Při jednání s úřady je i v Gabonu nutné počítat s průtahy, neochotou, úplatky a vysokou mírou byrokracie. Nicméně gabonská

27/32



Gabon

vláda se snaží (zejména pod tlakem mezinárodních institucí) udržovat a podporovat systém otevřené ekonomiky a volného trhu. V důsledku geografické blízkosti Nigérie se lze i v Gabonu setkat s některými podvodnými praktikami, zejména tzv. podvody 419 (Advance Fee Fraud – čili podvod vylákáním falešného předběžného poplatku, který postihuje paragraf č. 419 nigerijského trestního řádu). Advance fee fraud představuje v podstatě největší hrozbu, která může zahraniční investory odradit od širších aktivit v zemi. Proto je při navazování obchodních kontaktů třeba dbát zvýšené opatrnosti a dobře prověřovat potenciální obchodní partnery ještě před zahájením konkrétní spolupráce nebo obchodních vztahů (due dilligence).

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví Za patentové řízení a ochranu copyrightu je v Gabonu odpovědné ministerstvo obchodu. Práva musí být registrována v místě a vynucována podle místních zákonů. Gabon přijal zákony vyhlášené African Intellectual Property Office (OAPI se sídlem v Yaoundé), která si klade za cíl mj. ochranu patentů. Jako člen OAPI přijal Gabon řadu závazků vyplývajících z mezinárodních smluv na ochranu patentů, duševního vlastnictví, včetně Pařížské a Bernské dohody a dohody o zřízení Světovou organizaci pro duševní vlastnictví. Jako člen WTO je Gabon signatářem dohody TRIPS.

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka Bankovní akreditivy lze považovat v Gabonu již za obvyklé platební nástroje. Českým exportérům lze platby prostřednictvím neodvolatelných akreditivů jedině doporučit. Domácí banky využívají sítě amerických korespondenčních bank. Platební morálka gabonských odběratelů je podle amerických informačních zdrojů dobrá.

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu V Gabonu se mezinárodní veletržní akce konají pouze v Libreville, které sice mají jen místní význam, pro propagaci dováženého zboží, ale mohou mít velký význam.

28/32



Gabon

9. Investiční klima Veškerá vlastnická práva jsou v Gabonu chráněna zákonem, není znám případ vyvlastnění. Gabon je zemí otevřenou zahraničním investicím. Tomuto hodnocení vydatně napomáhá i dříve zdůrazněná skutečnost, že v této zemi existuje na africké poměry velmi dlouhé období politické a ekonomické stability. Vláda podporuje v současné době o investice zejména do rekonstrukce a výstavby infrastruktury, turistiky, zpracování dřeva, průzkumu a těžby ložisek minerálů, zemědělství a potravinářského průmyslu, rybolovu, rozvoje přístavů. Zjednodušená a volnější pravidla jsou výsledkem členství v integračním seskupení UDEAC a účasti Gabonu v programu MMF „Structural Adjustment Program". Gabon se kvalifikoval pro získání tříletého programu MMF (Extended Financing Facility) a k restrukturalizaci zahraničního dluhu jak u Pařížského, tak Londýnského klubu. Klíčovými požadavky ekonomických programů MMF a SB byla přitom privatizace obchodně životaschopných polovládních firem, administrativní reforma a audit příjmů a nedoplatků vlády. Gabonská vláda dále zvyšuje podporu zahraničním investorům a otevřenost domácí ekonomiky, praktickými překážkami jsou ale špatná infrastruktura, malý trh, vysoké výrobní náklady, rigidní pracovní trh, pomalý soudní systém, nadměrná byrokracie a nedostatek transparentnosti. Gabonský investiční zákon, přijatý v červenci roku 1989, obsahuje pobídky, podobné těm v ostatních frankofonních zemích Afriky. Neexistují žádná omezení pro vstup zahraničního kapitálu do Gabonu a investiční prostředky mohou být převáděny při obchodních transakcích volně uvnitř všech zemí společenství CEMAC a skrze běžné bankovní kanály za asistence Centrální banky BEAC i do ostatních teritorií světa. Gabonská vláda ukončila v roce 1998 revizi a zjednodušení investičních pravidel zákona z roku 1989, jejich aplikace do praxe je ale zdlouhavá. Gabon má aktivní zájem na dalším rozšíření obchodních styků a integrace s ostatními okolními středoafrickými státy, má významný potenciál jako regionální křižovatka obchodních služeb, distribučních služeb a marketingu. Přes veškeré deklarace a přijaté zákony poněkud pokulhává uplatňování principu rovného přístupu pro všechny zahraniční investory na gabonský trh a naopak princip nerozlišování mezi domácími a zahraničními investory ze strany gabonské vlády. Dosud jsou nepřímo upřednostňovány domácí subjekty, eventuálně subjekty s tradiční převahou Francouzů v nich. Diskriminační efekt pro zahraniční investory může stále představovat existence polovládních firem (parastatals) s dosavadní francouzskou účastí – například COMILOG (těžba manganu), COMUF (těžba uranu), SEEG (výroba el. energie), OPT – (pošty a telekomunikace). Ty mají jednoznačně lepší pozice a vliv při získávání státních zakázek. Existuje zvláštní dohoda mezi gabonskou vládou a vládou Francie, zastupovanou Agence Francaise de Dévéloppement, která jednoznačně podporuje francouzské investiční zájmy. Některé specializované zahraniční instituce (např. americká CIA) a auditorské firmy (např. Arthur Andersen, Price Waterhouse, Ernst & Young) vydávají publikační přehledy o místním obchodním a investičním klimatu v tom kterém oboru a o všech podmínkách, které je nutné splnit pro legální přítomnost na vybraném národním trhu. Podnikatelské klima se v posledních letech podle těchto pramenů zlepšuje. rok

místo

TI index korupce

2011

100

Ekonomická svoboda (Heritage)

2011

110

World Bank Doing Business

2011

160

MCC efektivita vládnutí

2009

153

MCC zákonnost

2009

142

29/32



Gabon

MCC korupce

2011

100

MCC fiskální politika

2011

137

MCC obchodní politika

2011

132

MCC zahájení činnosti

2011

154

Důkazem přitažlivosti Gabonu pro zahraniční investory jsou již od počátku 90. let 20. století společnosti z USA, zejména v sektorech těžby ropy a surovin, telekomunikacích, civilním letectví a dopravních stavbách. V této souvislosti je ovšem nutné zmínit obrovskou podporu ze strany americké federální vlády, která založila i specializovanou společnost OPIC (Overseas Private Investment Corporation), jejíž programy jsou zaměřeny na rozvoj amerických investic prakticky po celém světě.

9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory) Ačkoliv vláda přijala a provádí jasnou transparentní politiku podpory volné konkurence, problémem je stále vysoká míra byrokracie a korupce. Úředně vyžadované kroky nejsou většinou usměrňovány tak, aby velmi brzy nevytvořily vážnou překážku. Pro investory neexistují žádné podmínky týkající se nutnosti vytvářet zisk, kupovat přednostně místní zboží, vyvážet určité procento produkce nebo nutnosti investovat do určité oblasti. Rovněž tak neexistuje povinný podíl gabonského subjektu v zahraniční investici, časové omezení zahraničního podílu nebo povinného transferu technologií. Investice do ropného, těžebního, dřevařského průmyslu a turistiky jsou na základě speciálních zákonů podporovány celními a daňovými úlevami. Zahraniční firmy mají možnost působit ve speciálních ekonomických zónách (10 let daňové prázdniny, žádná dovozní cla na technologie, 100% vývoz financí). V září 2011 byla rozpuštěna vládní agentura APIP, která měla pomáhat zahraničním subjektům v Gabonu. Místo ní vznikla agentura APEX (zaměřená více na podporu gabonských investic v zahraničí) a CDE (Centre de Développment des Entreprises), který má napomáhat zahraničním investorům v zemi se všemi potřebnými formalitami. Jak už bylo zmíněno, najímání zahraničních expertů musí být schváleno ministerstvem práce.

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura) V roce 2008 investovaly zahraniční firmy v Gabonu 209 mil. USD. Největším investorem v zemi je Francie (Total, COMILOG/ERAMET). Francouzské soukromé investice dosahují v této zemi hodnoty asi600 mil. USD. Podíl Francouzů na celkových investicích je impozantní vlastně ve všech hlavních odvětvích gabonské ekonomiky – ve stavebnictví to je 63 % všech investic, ropném průmyslu 50 %, dřevařském průmyslu 30 %, chemickém průmyslu 20 % a dopravě také 20 % celkového objemu investic. Francie podepsala s Gabonem dvoustrannou investiční a daňovou dohodu. Investiční dohody platí i mezi členskými zeměmi skupiny CEMAC. S mnoha ostatními zeměmi pak Gabon koordinuje vzájemné obchodní styky prostřednictvím dvoustranných obchodních komisí. V zemi jsou aktivní rovněž americké firmy Amerada Hess (New York), Marathon, Mobil & Vanco, Amoco, Arco. Banka Citibank, která provozuje pobočky v Libreville a Port Gentil. Ze společností s původem mimo USA a Francii je největším investorem nizozemská Royal Dutch Shell Group, která vlastní 75 % majetkového podílu firmy Shell Gabon.

30/32



Gabon

9.3. České investice v teritoriu V Gabonu neexistují zatím žádné české investice, registrujeme však zvýšený zájem českých firem o tuto zemi.

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty V rámci plánu gabonské vlády na rekonstrukci infrastruktury se otevírají příležitosti při výstavbě a vybavení silnic, letišť, obytných budov, nemocnic. V současné době jsou nejperspektivnějšími odvětvími pro české investice: •

mlynářský průmysl (výroba potravinářské mouky a těstovin), provozy pro zpracování zemědělské produkce

•

geologický průzkum a využití nových ložisek surovin

•

rozšiřování a zlepšování dopravní infrastruktury

•

výroba elektrické energie z netradičních zdrojů energie (solární a větrné)

•

digitalizace a rozšíření telekomunikací

Privatizace: Jako mnoho jiných ekonomik, závislých převážně na těžbě ropy, používala vláda republiky Gabon od konce 70. let 20. století výtěžky z prodeje ropy na rozjezd ekonomické aktivity v různých domácích sektorech. Státní monopol vznikl vlastně ve všech důležitých sektorech národního hospodářství. Podniky byly vytvořeny jako vládní nebo polovládní (parastatals) – tzn. jako spojení soukromé a veřejné sféry s majetkovou převahou státu (51 %). Pád světových cen ropy v polovině 80. let 20. století podstatně omezil schopnost gabonské vlády poskytovat veřejným a polovládním podnikům dostatečnou podporu a pomoc. Další těžké břemeno na státní ekonomiku dopadlo po již zmíněné devalvaci CFA-franku v roce 1994. Vláda byla již tehdy donucena restrukturalizovat nebo úplně zrušit mnoho veřejných společností. V důsledku značných fiskálních tlaků pak začala gabonská vláda spolupracovat s MMF a SB a vyhlásila program privatizace. Legislativní základ byl k němu položen počátkem roku 1996 společně s vytvořením Privatizační komise při Ministerstvu financí a Meziministerské privatizační komise (IPC). Privatizace státních gabonských podniků pokračuje velmi pomalu. Od zahájení privatizačního procesu v roce 1997 bylo úplně privatizováno pouze pět společností, jedna úplně zrušena a jedna částečně odprodána. Sedm dalších státních firem se nyní nachází v různém stádiu privatizace a sedm společností na privatizaci čeká. •

SGEPP (společnost pro skladování Gabonských ropných produktů) – stát vlastní 25 % podílu

•

EAULECO (společnost pro minerální vody Lekoni) – státní podíl je 53,8 %

•

CNI (společnost pro domácí lodní dopravu) – stát vlastní 100% podíl

•

SNAT (Národní dopravní společnost) – státní podíl je 51 %

•

SMAG (společnost pro mlynářství mouky a farmářství drůbeže) – stát vlastní 19,13 % podílu

•

PIZOLUB (maziva Pizo) – státní podíl je 48,75 %

•

SOGAFUTS (společnost pro výrobu barelů) – stát vlastní 39 %

9.5. Rizika investování v teritoriu Jsou uvedena v kapitole 9.

31/32



Gabon

10. Očekávaný vývoj v teritoriu Další politicko-ekonomický vývoj: Gabon patří k bohatším a zatím politicky relativně stabilním zemím středoafrického regionu, o který jeví zájem zejména podnikatelské kruhy z USA a Francie (zájem o místní zdroje nerostných surovin). Na Francii má Gabon tradiční vazbu a již od dob získání nezávislosti je jejím preferovaným africkým partnerem. Tyto „výjimečné“ vztahy budou pravděpodobně pokračovat i v blízké budoucnosti. Předpokládá se, že prezident Ali Bongo Ondimba bude pokračovat v konsolidaci své moci jak nad zemí, tak nad vládní PDG. Nepokoje, které se objevily po oznámení výsledků prezidentských (opozicí zpochybňovaných) a parlamentních voleb sice již ustaly, avšak může docházet k protestním akcím v souvislosti s neplněním slibů týkajících se zvyšování životní úrovně obyvatel (viz např. stávky pracovníků v ropném průmyslu za snížení procentuálního poměru zaměstnaných cizinců nebo stávky učitelů za zvýšení platů na jaře 2011). Hlavní vizí ekonomické politiky státu bude dosažení statutu tzv. „emerging economy“, předpokladem čehož bude rozvoj infrastruktury a diverzifikace hospodářských sektorů produkujících příjmy státu tak, aby byl zvýšen podíl přidané hodnoty. Na úspěchu tohoto plánu pak bude záviset další ekonomický vývoj v zemi. V příštích letech se očekává růst HDP ve výši 3–4 % ročně. Inflace se má pohybovat kolem 3 %.

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země 10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod. 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

32/32


Souhrnná teritoriální informace Gabon

Recommend Documents