Příloha č. 3 k rozhodnutí o prodloužení registrace sp.zn. sukls104507/2009
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1.
NÁZEV PŘÍPRAVKU Alendronat-ratiopharm 70 mg tablety
2.
KVALITATIVNÍ I KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Jedna tableta obsahuje natrii alendronas trihydricus 91,36 mg, odpovídá acidum alendronicum 70 mg. Pomocné látky: 136 mg laktosy Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3.
LÉKOVÁ FORMA Tableta. Bílá až téměř bílá, oválná tableta s vyraženým „AN 70“ na jedné straně a logem firmy Arrow na druhé straně.
4.
KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace Léčba postmenopauzální osteoporózy. Alendronát snižuje riziko fraktury obratlů a kyčle. 4.2 Dávkování a způsob podání Perorální podání. Doporučená dávka je jedna 70 mg tableta týdně. Aby byla zajištěna dostatečná absorpce alendronátu Alendronat-ratiopharm 70 mg se musí užívat nalačno hned poté, co pacientka ráno vstane. Tableta se musí zapít čistou vodou. Přípravek se užívá alespoň 30 minut před prvním jídlem, nápojem nebo jinými léky. Jiné nápoje (včetně minerálních vod), potrava a některé léky pravděpodobně snižují absorpci alendronátu (viz bod 4.5). Pro usnadnění průchodu tablety do žaludku a snížení rizika iritace/místních nežádoucích účinků v žaludku a jícnu (viz 4.4) Tableta přípravku Alendronat-ratiopharm 70 mg se spolkne až poté, co pacientka ráno vstane a zapije se plnou sklenicí vody (ne méně než 200 ml nebo 7 fl.oz). Tableta přípravku Alendronat-ratiopharm 70 mg se má spolknout vcelku. Tablety se nemají kousat, cucat nebo nechat rozpustit v ústech, aby se předešlo riziku orofaryngeální ulcerace. Pacientka si nesmí lehnout až do doby po prvním denním jídle, které nesmí sníst dříve než za 30 minut po užití tablety. Pacientka si nesmí lehnout do 30 minut po užití přípravku Alendronat-ratiopharm 70 mg. Alendronat-ratiopharm 70 mg se nesmí užívat před spaním nebo předtím než pacientka ráno vstane.
1/10
Je-li příjem vápníku a vitamínu D v dietním režimu neadekvátní, měla by pacientka dostávat doplňkovou léčbu (viz bod 4.4 ). Užívání staršími pacientkami V klinických studiích nebyly zjištěny rozdíly mezi účinností a bezpečnostními profily alendronátu v souvislosti s věkem. Proto není potřebná úprava dávky u starších pacientek. Užívání při poruše funkce ledvin U pacientek s hodnotami glomerulární filtrace vyššími než 35 ml/min není potřebná úprava dávky. Vzhledem k nedostatku zkušeností se nedoporučuje podávat alendronát pacientkám s renální insuficiencí, u kterých jsou hodnoty glomerulární filtrace nižší než 35 ml/min. Užívání při poruše funkce jater Úprava dávky není nutná. Podávání dětem (mladším než 18 let) Byla provedena studie s alendronátem u malého počtu pacientů mladších než 18 let s osteogenesis imperfecta. Výsledky studie nejsou dostačující k tomu, aby byl alendronát podáván dětem. Užívání přípravku Alendronat-ratiopharm 70 mg k léčbě osteoporózy způsobené podáváním kortikosteroidů nebylo zkoumáno. 4.3 Kontraindikace Abnormality jícnu a jiné faktory, které zpomalují jeho vyprazdňování, jako jsou striktury nebo achalázie. Neschopnost stát nebo sedět vzpřímeně alespoň 30 minut. Přecitlivělost na alendronát, další bisfosfonáty nebo na pomocné látky přípravku. Hypokalcemie. Viz též bod 4.4 .
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití Alendronát může způsobit lokální podráždění horní části gastrointestinální sliznice. Jelikož hrozí riziko zhoršení stávajícího onemocnění, měl by být alendronát podáván s opatrností pacientům s aktivními problémy gastrointestinálního traktu, jako je dysfagie, choroby jícnu, gastritida, duodenitida nebo vředy, nebo s nedávnými (v průběhu posledního roku) vážnými gastrointestinálními chorobami jako je žaludeční vřed, gastrointestinální krvácení nebo chirurgický výkon v horní části gastrointestinálního traktu jiný než pyloroplastika (viz bod 4.3). U pacientek užívajících alendronát byly popsány ezofageální nežádoucí účinky (v některých případech závážné a vyžadující hospitalizaci) jako je ezofagitída, jícnové vředy nebo eroze, v některých případech následované strikturou jícnu. Lékař by proto měl být ostražitý, objevíli se náznaky nebo symptomy možné ezofageální reakce. Pacientky by měly být upozorněny, aby přerušily užívání přípravku a vyhledaly lékařskou pomoc, objeví-li se u nich příznaky
2/10
podráždění jícnu jako dysfagie, bolest při polykání, retrosternální bolest, nebo se objeví či zhorší pyróza. Předpokládá se, že u pacientek, které neužívají přípravek správně nebo pokračují v užívání i poté, co se u nich objevily příznaky podráždění jícnu, je větší riziko vzniku vážných ezofageálních nežádoucích účinků. Je velice důležité, aby pacientky dostaly úplné instrukce k užívání a aby jim porozuměly (viz bod 4.2 ). Pacientky by měly být informovány, že při nedodržení těchto pokynů se může zvýšit riziko ezofageálních problémů. Během rozsáhlých klinických studií nebylo pozorováno zvýšené riziko, avšak po uvedení na trh byly hlášeny vzácné případy gastroduodenálních vředů, některé z nich vážné a s komplikacemi. Kauzální souvislost nelze vyloučit (viz bod 4.8 ). Pacientky by měly být instruovány, že pokud zapomenou užít dávku přípravku Alendronatratiopharm 70 mg , měly by tak učinit ráno poté, co si vzpomenou. Nesmí užít dvě tablety ve stejný den, ale měly by se vrátit do normálního režimu užívání jedné tablety týdně v původně zvolený den. Alendronát se nedoporučuje užívat pacientkám s poruchou funkce ledvin, kdy je glomerulární filtrace nižší než 35ml/min (viz bod 4.2 ). Je třeba vzít v úvahu i jiné příčiny osteoporózy než je deficience estrogenů a stárnutí. Před zahájením léčby alendronátem by měla být korigována hypokalcémie (viz bod 4.3). Další poruchy metabolizmu minerálů (jako je nedostatek vitamínu D a hypoparathyreoidizmus ) by měly být efektivně léčeny před zahájením léčby alendronátem. U pacientek s těmito stavy by během léčby přípravkem Alendronat-ratiopharm 70 mg měly být monitorovány sérové hladiny kalcia a symptomy hypokalcémie. Následkem pozitivního účinku alendronátu na zvýšení kostní mineralizace může dojít ke snížení hladin sérového kalcia a fosfátů. Snížení bývá obvykle lehké a asymptomatické. Avšak, ve vzácných případech byla popsána symptomatická hypokalcémie, která může být ojediněle vážná a často se objeví u pacientů s predispozicí (např. hypoparathyreoidizmus, deficience vitamimu D a v případě kalciové malabsorpce). Proto je velmi důležité zajistit, aby pacientky užívající glukokortikoidy měly adekvátní příjem kalcia a vitamínu D. Osteonekróza čelisti, většinou v souvislosti s extrakcí zubu a/nebo s lokální infekcí (včetně osteomyelitidy) byla zaznamenána u pacientů s karcinomem, kteří dostávali léčebné kombinace včetně intravenózně podávaných bisfosfonátů. Mnozí z těchto pacientů dostávali také chemoterapii a kortikosteroidy. Osteonekróza čelisti byla též zaznamenána u pacientů s osteoporózou, kteří dostávali bisfosfonáty perorálně. U pacientů s průvodními rizikovými faktory (např. karcinom, chemoterapie, radioterapie, kortikosteroidy, špatná ústní hygiena) je třeba před započetím léčby bisfosfonáty zvážit preventivní vyšetření chrupu na příslušném zubním oddělení. Během léčby by tito pacienti pokud možno neměli podstoupit žádné invazivní stomatologické výkony. U pacientů, u nichž se během léčby bisfosfonáty vyvinula osteonekróza čelisti, může chirurgický stomatologický zákrok způsobit zhoršení stavu. Není dostatek dostupných údajů naznačujících, že přerušení léčby bisfosfonáty snižuje riziko vzniku osteonekrózy čelisti u pacientů vyžadujících stomatologické výkony. Klinická 3/10
rozvaha ošetřujícího lékaře by měla vést k vypracování individuálního léčebného plánu na základě posouzení poměru benefit/riziko u každého pacienta. U pacientů užívajících bisfosfonáty byly popsány bolesti kostí, kloubů a/nebo svalů. Podle post-marketingových zkušeností tyto příznaky byly jen vzácně vážné a/nebo invalidizující. (viz bod 4.8). Doba nástupu těchto příznaků kolísá od jednoho dne až po několik měsíců od zahájení léčby. U většiny pacientů došlo k úlevě po přerušení léčby. U podskupiny pacientů došlo k návratu příznaků po opětovném nasazení stejného léku nebo jiného bisfosfonátu. U pacientů dlouhodobě léčených kyselinou alendronovou (doba nástupu u většiny případů kolísala od 18 měsíců do 10 let) byly popsány stresové fraktury (též insuficientní fraktury) proximální diafýzy femuru. Fraktury se objevily po minimálním nebo žádném traumatu, u některých pacientů se objevila bolest ve stehnu, často spojená s nálezem stresových fraktur, týdny až měsíce před přítomností kompletní fraktury femuru. Fraktury byly často bilaterální;proto je třeba u pacientů léčených bisfosfonáty, kteří utrpí frakturu diafýzy femuru, vyšetřit i kontralaterální femur. Rovněž bylo popsáno špatné hojení těchto fraktur. U pacientů, kteří utrpí stresovou frakturu, se doporučuje přerušení léčby, závislé na zhodnocení stavu pacienta a individuální zvážení poměru prospěch/riziko. Alendronat-ratiopharm 70 mg obsahuje monohydrát laktosy. Pacientky se vzácnými hereditárními poruchami jako galaktózová intolerance, hereditární laktázová deficience nebo glukózo-galaktózová malabsorpce by tento přípravek neměly užívat. 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce Je pravděpodobné, že současný příjem potravy, nápojů (včetně minerálních vod), vápníkových doplňků, antacid a některých perorálních léčiv může ovlivnit absorpci alendronátu. Pacientky proto musí počkat alespoň 30 minut po užití alendronátu, než budou moci užít jiné perorální léky (viz 4.2 Dávkování a způsob podání). Žádné další klinicky významné interakce se neočekávají. V klinických studiích užívalo mnoho pacientek estrogeny (intravaginálně, transdermálně nebo perorálně) současně s alendronátem. Při této kombinaci nebyly popsány žádné nežádoucí účinky. Nebyly prováděny žádné studie na specifické interakce, ale alendronát byl v klinických studiích používán současně s množstvím dalších současně užívaných léků bez toho, že by byly zaznamenány klinicky nežádoucí interakce. 4.6 Těhotenství a kojení Užívání během těhotenství Alendronát by neměl být užíván v těhotenství. Nejsou k dispozici dostatečné údaje o užívání alendronátu během těhotenství. Studie na zvířatech neprokázaly přímý škodlivý účinek s ohledem na těhotenství, embryonální/fetální vývoj a postnatální vývoj. Po podání březím samicím potkanů způsobil alendronát poruchu děložních kontrakcí na podkladě hypokalcémie (viz bod 5.3 ). Užívání během kojení Není známo, zda alendronát přechází do mateřského mléka. Vzhledem k indikacím by přípravek neměl být užíván v době kojení.
4/10
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje Nebyly prováděny studie na schopnost řízení a obsluhy strojů . Avšak, jisté nežádoucí účinky, které byly popsány v souvislosti s alendronátem, mohou u některých pacientů ovlivnit schopnost řízení a obsluhy strojů. Individuální reakce mohou být různé (viz bod 4.8).. 4.8 Nežádoucí účinky V roční studii u postmenopauzálních žen s osteoporózou byly celkové bezpečnostní profily alendronátu podávaného v dávce jedna tableta týdně (n=519) a v dávce 10 mg denně (n=370) podobné. Ve dvou tříletých studiích s téměř identickým designem u postmenopauzálních žen (alendronát 10 mg/den: n=196 a placebo: n=397) byly bezpečnostní profily u obou skupin podobné. Nežádoucí účinky hlášené hodnotícími lékaři jako možná, pravděpodobně nebo určitě související s látkou jsou dále uvedeny, pokud se vyskytly u 1% u kterékoliv skupiny v roční studii nebo pokud se vyskytly u 1% pacientek, které byly léčeny alendronátem v dávce 10 mg denně nebo s incidencí vyšší než u pacientek, které byly léčeny placebem v tříletých studiích. Jednoletá studie Alendronát Alendronát v jedné 10 mg denně týdenní (n=370) dávce (n=519) % % Gastrointestinální poruchy Bolesti břicha 3,7 3,0 Dyspepsie 2,7 2,2 Regurgitace 1,9 2,4 žaludeční šťávy Nauzea 1,9 2,4 Nadýmání 1,0 1,4 Obstipace 0,8 1,6 Průjem 0,6 0,5 Dysgfagie 0,4 0,5 Flatulence 0,4 1,6 Gastritida 0,2 1,1 Žaludeční vřed 0,0 1,1 Ezofageální vřed 0,0 0,0 Poruchy pohybového systému a pojivové tkáně Muskuloskeletální 2,9 3,2 bolesti (kosti, svaly nebo klouby) Svalové křeče 0,2 1,1 Poruchy nervového systému Bolesti hlavy 0,4 0,3 5/10
Tříletá studie Alendronát Placebo 10 mg denně (n=397) (n=196) % % 6,6 3,6 2,0
4,8 3,5 4,3
3,6 1,0 3,1 3,1 1,0 2,6 0,5 0,0 1,5
4,0 0,8 1,8 1,8 0,0 0,5 1,3 0,0 0,0
4,1
2,5
0,0
1,0
2,6
1,5
V klinických a/nebo postmarketingových studiích byly též hlášeny následující nežádoucí účinky: Velmi časté: ≥1/10 Časté: ≥1/100,1/10 Méně časté: ≥1/1 000, 1/100 Vzácné: ≥1/10 000, 1/1 000) Velmi vzácné: ≤ 1/10 000 Není známo (z dostupných údajů nelze určit) Poruchy imunitního systému Vzácné: Hypersenzitivita včetně urtikárie a angioedému. Poruchy metabolizmu a výživy Vzácné: Symptomatická hyperkalcémie podmínkami (viz bod 4.4).
zpravidla
v souvislosti
s predisponujícími
Poruchy nervového systému Časté : bolest hlavy. Není známo:): závrať, poruchy chuti. Oční poruchy Vzácné: uveitida, skleritida, episkleritída. Poruchy ucha a labyrintu Není známo: vetigo. Gastrointestinální poruchy Časté : bolesti břicha, dyspepsie,obstipace, diarea, flatulence, ezofageální ulcerace*,dysfagie*, nadýmání, regurgitace žaludeční šťávy. Méně časté: nauzea, vomitus, gastritida, ezofagitis*, ezofageální eroze*, meléna. Vzácné: ezofageální striktura*, orofaryngeální ulcerace*, perforace, ulcerace a krvácení v horní části GIT, kauzální souvislost nelze vyloučit. *Viz body 4.2 a 4.4. Poruchy kůže a podkoží Méně časté: raš, pruritus, erytém, alopecie. Vzácné: Raš s fotosenzitivitou. Velmi vzácné: Byly popsány ojedinělé případy závažných kožních reakcí Stevens-Johnsonova syndromu a toxické epidermání nekrolýzy. Není známo (z dostupných údajů nelze určit): alopecie.
včetně
Poruchy pohybového systému a pojivové tkáně Časté : muskuloskeletální bolesti (kosti, svaly nebo klouby). Vzácné: Vážné muskuloskeletální bolesti (kosti, svaly nebo klouby) (viz bod 4.4). U pacientů užívajících bisfosfonáty byla popsána osteonekróza čelisti.Většina údajů se týká pacientů s rakovinou, ale také byly popsány případy pacientů léčených pro osteoporózu. Osteonekróza čelisti zpravidla souvisí s extrakcí zubu a(nebo lokální infekcí (včetně
6/10
osteomyelitidy). Diagnóza rakoviny, chemoterapie, radioterapie, kortikosteroidy, špatná ústní hygiena a kouření jsou považovány za rizikové faktory (viz bod 4.4). Není známo:stresové fraktury proximální diafýzy femuru (viz bod 4.4)., otoky kloubů. Celkové a jinde nezařazené poruchy a lokální reakce po podání Vzácné): Přechodné příznaky jako v akutní fázi reakce (myalgie, celkové příznaky dyskomfortu, ve vzácných případech horečka ) obvykle v souvislosti se zahájením léčby. Není známo: Astenie, periferní edémy. Laboratorní hodnoty V klinických studiích byl pozorován asymptomatický, lehký a přechodný pokles sérových hladin kalcia a fosfátů u přibližně 18 (resp.10%) pacientů užívajících alendronát v dávce 10 mg denně ve srovnání s 12 (resp.3%) pacienty užívajících placebo. Avšak incidence snížení sérových hladin kalcia na <2 mmol/l a sérových hladin fosfátů na ≤0,65 mmol/l byla srovnatelná u obou skupin.
4.9 Předávkování Při perorálním předávkování se mohou objevit hypokalcemie, hypofosfatemie a nežádoucí účinky v horní části GIT jako zhoršení žaludečních obtíží, pyróza, ezofagitida, gastritida nebo žaludeční vřed. Nejsou k dispozici specifické informace týkající se předávkování alendronátem. Mělo by být podáno mléko nebo antacida, která vážou alendronát. Kvůli riziku ezofageálního podráždění by nemělo být vyvoláno zvracení a pacientka by měla být udržována ve vzpřímené poloze. 5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 5.1 Farmakodynamické vlastnosti Farmakoterapeutická skupina: Léky k léčbě kostních chorob, bisfosfonáty. ATC kód: M05BA04 Léčivá látka přípravku Alendronat-ratiopharm 70 mg, natrii alendronas trihydricus, je bisfosfonát, který inhibuje osteoklastickou kostní resorpci bez přímého účinku na tvorbu kosti. Předklinické studie demonstrují preferenční lokalizaci alendronátu do míst aktivní resorpce kosti. Aktivita osteoklastů je inhibována, ale formace a vazba osteoklastů není ovlivněna. Novotvorba kostí během léčby alendronátem vykazuje normální kvalitu. Léčba postmenopauzální osteoporózy Osteoporóza je charakterizována jako kostní minerální denzita (BMD) páteře nebo kyčelního kloubu 2,5 standardních odchylek pod průměrnou hodnotou u normální mladé populace nebo jako frakturu z fragility v anamnéze bez ohledu na kostní minerální denzitu. V jednoleté multicentrické studii u postmenopauzálních žen s osteoporózou byla demonstrována terapeutická ekvivalence alendronátu podávaného jednou týdně (n=519) a alendronátu v dávce 10 mg denně (n=370). Průměrné zvýšení BMD v lumbální páteři z výchozí úrovně bylo po 1 roce 5,1% (95% interval spolehlivosti: 4,8%, 5,4%) ve skupině užívající dávku 70 mg týdně a 5,4 (95% interval spolehlivosti: 5,0%, 5,8%) ve skupině užívající 10 mg denně. Průměrný nárůst BMD ve skupině užívající 70 mg alendronátu 7/10
jednou týdně a ve skupině užívající 10 mg denně byl 2,3% a 2,9% ve femorálním krčku a 2,9% a 3,1% v celé kyčelní kosti. Obě sledované skupiny vykazovaly podobnost při zvýšení kostní denzity v jiných částech skeletu. Účinky alendronátu na BMD a výskyt fraktur u postmenopauzálních žen byly sledovány ve dvou studiích identického designu (n=994) a ve studii s názvem Fracture Intervention Trial (FIT; n=6459). V prvních studiích účinnosti bylo po třech letech pozorováno zvýšení BMD při podávání alendronátu v dávce 10 mg denně ve srovnání s placebem o 8,8% na obratlech, 5,9% na femorálním krčku a o 7,8% na trochanteru. Celková BMD též signifikantně vzrostla. U pacientů léčených alendronátem poklesl počet pacientů trpících jednou nebo více frakturami obratlů o 48% (alendronát 3,2% versus placebo 6,2%). Po prodloužení studie o 2 roky se BMD kostní denzita páteře a trochanteru dále zvyšovala. Navíc, BMD krčku femuru a celková kostní denzita přetrvávaly. FIT studie zahrnovala dvě placebem kontrolované studie ve kterých byl alendronát podáván denně (5 mg denně po dobu 2 let a 10 mg denně po dobu dalších 1-2 let). FIT 1: Tříletá studie u 2027 pacientek, jenž měly nejméně 1 vertebrální kompresivní frakturu před začátkem studie. V této studii alendronát podávaný denně redukoval incidenci ≥ 1 nové vertebrální fraktury o 47% (alendronát 7,9% versus placebo 15%). Navíc bylo potvrzeno statisticky významné snížení incidence fraktur kyčle (1,1% versus 2,2%, redukce o 51%). FIT 2: Čtyřletá studie u 4432 pacientek, které měly nízkou kostní denzitu, ale neměly před začátkem studie vertebrální fraktury. V této studii byla u podskupin osteoporotických pacientek (37% z celkového počtu pacientek, které odpovídaly výše uvedené definici) pozorována signifikantní diference v incidenci fraktur kyčle (alendronát 1% vs. placebo 2,2%, redukce o 56%) a v incidenci ≥1 vertebrální fraktury (2,9% vs. 5,8%, redukce o 50%). 5.2 Farmakokinetické vlastnosti Absorpce Ve srovnání s intravenózní referenční dávkou činila průměrná biologická dostupnost alendronátu u žen 0,64% při dávce mezi 5-70 mg podané nalačno dvě hodiny před standardizovanou snídaní. Biologická dostupnost poklesla na 0,46% a 0,39%, když byl alendronát podán 1 hodinu nebo 0,5 hodiny před normální snídaní. Ve studiích osteoporózy byl alendronát účinný, když byl užíván nejméně 30 minut před prvním denním jídlem či nápojem. Biologická dostupnost byla zanedbatelná bez ohledu na to, zda byl alendronát podáván současně nebo do dvou hodin po normální snídani. Současné podání alendronátu s kávou nebo pomerančovou šťávou snižuje biologickou dostupnost o cca 60%. U zdravých dobrovolníků nedošlo ke klinicky významným změnám orální biologické dostupnosti alendronátu (průměrné zvýšení v rozmezí 20-44%) po jeho současném podání s perorálním prednisonem (20 mg 3x denně po dobu 5 dnů). Distribuce Studie na potkanech ukázaly, že alendronát je po intravenózním podání 1mg/kg zpočátku distribuován do měkkých tkání, poté je však rychle redistribuován do kostí nebo vylučován močí. Průměrný distribuční objem v rovnovážném stavu, mimo kostní tkáň, činí u lidí 8/10
nejméně 28 l. Plazmatické koncentrace látky po perorálním podání terapeutických dávek jsou příliš nízké pro analytické hodnocení (méně než 5 ng/ml). Na lidské plazmatické bílkoviny se váže cca 78% látky. Biotransformace Nebylo prokázáno, že by se alendronát metabolizoval u lidí nebo zvířat. Eliminace Po jednotlivé intravenózní dávce alendronátu značeného radioaktivním 14C bylo cca 50% radioaktivity vyloučeno močí během 72 hodin a ve stolici byla zjištěna malá nebo žádná radioaktivita. Po jednotlivé intravenózní dávce 10 mg byla renální clearence alendronátu 71 ml/min a systémová clearence nepřesahovala 200 ml/min. Plazmatické koncentrace klesly o více než 95% během 6 hodin po intravenózním podání. Terminální poločas alendronátu u lidí je podle jeho uvolňování ze skeletu odhadován na více než 10 let. Alendronát není u potkanů vylučován prostřednictvím acidického nebo bazického transportního systému ledvin, proto se předpokládá, že vylučování tohoto léčiva u lidí neinterferuje s jinými léčivy vylučovanými těmito systémy. Charakteristika po podání pacientům Předklinické studie prokázaly, že léčivo, které není deponováno v kostní tkáni, je velmi rychle vyloučeno močí. Nebyl podán žádný důkaz o saturaci vychytávání přípravku v kostní tkáni zvířat po chronickém podávání intravenózních kumulativních dávek do 35 mg/kg. Ačkoliv nejsou k dispozici klinické údaje, je pravděpodobné, že stejně jako u zvířat, bude i u pacientů s poruchou renálních funkcí sníženo vylučování alendronátu ledvinami. Proto lze očekávat poněkud vyšší akumulaci alendronátu u pacientů s poruchou funkce ledvin (viz 4.2 Dávkování a způsob podání). 5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti přípravku Konvenční studie toxicity, genotoxicity a kancerogenity neprokázaly žádné zvláštní riziko pro lidi. Studie na potkaních samicích prokázaly, že léčba alendronátem během těhotenství způsobila poruchy děložních kontrakcí během porodu v souvislosti s hypokalcémií. Studie, v nichž byly potkanům podávány vysoké dávky alendronátu prokázaly zvýšenou incidenci nedostatečné tvorby kostí plodu. Závažnost těchto výsledků u lidí není známa. 6.
FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek Mikrokrystalická celulosa, monohydrát laktosy, sodná sůl kroskamelosy, magnesiumstearát. 6.2 Inkompatibility Neuplatňuje se. 6.3 Doba použitelnosti 2 roky 6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání Uchovávejte při teplotě do 25°C v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí. 6.5 Druh obalu a velikost balení PVC/PE/PVDC/Al triplex blistr (průhledný). 9/10
Velikost balení : 2, 4, 8, 12 a 40 tablet Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 6.6 Návod k použití přípravku, zacházení s ním (a k jeho likvidaci) Žádné zvláštní požadavky 7.
DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI ratiopharm GmbH, 89079 Ulm, Německo
8.
REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) 87/335/05-C
9.
DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 21.9.2005/11.5.2010
10. DATUM REVIZE TEXTU 15.12.2010
10/10
