Souhrn údajů o přípravku 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU Meloxiwin 7,5 mg Meloxiwin 15 mg 2. SLOŽENÍ KVALITATIVNÍ I KVANTITATIVNÍ Jedna tableta obsahuje meloxicamum 7,5 mg nebo 15 mg Pomocné látky viz bod 6.1 3. LÉKOVÁ FORMA Tablety Meloxiwin 7,5 mg: světle žluté, kulaté, bikonvexní tablety se zkosenými hranami, z jedné strany vyraženo pod sebou B a 18, z druhé strany hladké. Meloxiwin 15 mg: světle žluté, kulaté, bikonvexní tablety se zkosenými hranami, z jedné strany s půlicí rýhou, nad půlicí rýhou vyraženo B a pod půlicí rýhou vyraženo 19, z druhé strany hladké. 4. KLINICKÉ ÚDAJE 4.1. Terapeutické indikace - Krátkodobá symptomatická léčba exacerbované osteoartrózy. - Dlouhodobá symptomatická léčba revmatoidní artritidy nebo ankylozující spondylitidy. 4.2. Dávkování a způsob podání Exacerbace osteoartrózy: 7,5 mg/den. V případě, že nedojde ke zlepšení, může být dávka zvýšena na 15 mg/den. Revmatoidní artritida, ankylozující spondylitida: 15 mg/den. (Viz také bod „Zvláštní skupiny pacientů“). Podle terapeutického účinku může být dávka snížena na 7,5 mg/den. NEPŘEKRAČUJTE DENNÍ DÁVKU 15 mg. Celková denní dávka se užívá jako jedna dávka během jídla a zapíjí se vodou nebo jinou tekutinou. Vzhledem k tomu, že rizika spojená s užíváním meloxikamu se zvyšují s dávkou a dobou užívání, má se užívat nejnižší účinná dávka po nejkratší možnou dobu. Je třeba pravidelně hodnotit klinickou odezvu a pacientovu potřebu symptomatické úlevy, zvláště u pacientů s osteoartrózou. Zvláštní skupiny pacientů: Starší pacienti a pacienti se zvýšeným rizikem nežádoucích účinků (viz bod 5.2) U starších pacientů je doporučené dávkování při dlouhodobé léčbě revmatoidní artritidy a ankylozující spondylitidy 7,5 mg/den. U pacientů se zvýšeným rizikem nežádoucích účinků má být léčba zahájena denní dávkou 7,5 mg (viz bod 4.4). Renální insuficience (viz bod 5.2): U dialyzovaných pacientů s vážným narušením funkce ledvin nesmí dávka přesáhnout 7,5 mg/den. U pacientů s mírnou a střední renální insuficiencí (tj. s clearance kreatininu vyšší než 25 ml/min) není třeba snižovat dávku. (U pacientů s vážně narušenou funkcí ledvin viz bod 4.3.). Jaterní insuficience: U pacientů s mírnou a střední jaterní insuficiencí není třeba snižovat dávku. (U pacientů s vážně narušenou funkcí jater viz bod 4.3.). Děti a dospívající do 15ti let: Děti mladší 15-ti let nemají přípravek užívat. 4.3. Kontraindikace
-
-
těhotenství a kojení (viz bod 4.6. „Těhotenství a kojení“). přecitlivělost na meloxikam nebo jakoukoliv složku přípravku; přecitlivělost na látky s podobným účinkem, např. léky ze skupiny NSA nebo kyselinu acetylsalicylovou (aspirin). Přípravek Meloxiwin 7,5 mg / 15 mg nesmí být podáván pacientům, u kterých se po předchozím podání kyseliny acetylsalicylové nebo jiných léků skupiny NSA vyskytly astmatické záchvaty, nosní polypy, angioedém či kopřivka. aktivní peptický vřed nebo anamnéza rekurentního peptického vředu. závažná jaterní insuficience. nedialyzovaná těžká renální insuficience. gastrointestinální nebo cerebrovaskulární krvácení nebo jiné krvácivé poruchy. závažná dekompenzovaná srdeční insuficience.
4.4. Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro užití -
Je třeba zvýšená pozornost při podávání meloxikamu pacientům s bronchiálním astmatem nebo pacientům s anamnézou astmatu, neboť léky ze skupiny NSA mohou u těchto pacientů vyvolat bronchospazmus.
-
Anamnéza ezofagitidy, gastritidy a/nebo peptického vředu musí být objasněna, abychom se ujistili, že je pacient před začátkem léčby meloxikamem zcela vyléčen. Pozornost by měla být nepřetržitě věnována možné recidivě těchto chorob u pacientů, jejichž anamnéza zahrnuje tyto choroby a jsou léčeni meloxikamem.
-
U pacientů s gatrointestinálními symptomy nebo s anamnézou gastrointestinálních chorob (např. ulcerózní kolitida, Crohnova nemoc) je nutné pečlivě sledovat výskyt poruch zažívacího traktu, zvláště gastrointestinálního krvácení.
-
Během léčby meloxikamem byly, stejně jako u jiných léků skupiny NSA, hlášeny případy gastrointestinálního krvácení, vředu nebo perforace vředu (ve vzácných případech fatální). Tyto případy se mohou vyskytnout během léčby, doprovázené nebo nedoprovázené varovnými příznaky nebo předchozím výskytem závažných gastrointestinálních příhod. Krvácení do zažívacího traktu, vřed a perforace má obvykle vážnější průběh u starších pacientů (viz bod 4.8).
-
Při výskytu gastrointestinálního krvácení nebo vředu u pacientů léčených meloxikamem musí být užívání léku ukončeno.
-
Výskyt vážných kožních reakcí a život ohrožujících hypersenzitivních reakcí (např. anafylaktických reakcí) je znám při užívání léků skupiny NSA včetně skupiny oxikamů. V takových případech musí být léčba meloxikamem okamžitě přerušena a je nutné pečlivé monitorování stavu.
-
V ojedinělých případech mohou být léky skupiny NSA příčinou intersticiální nefritidy, glomerulonefritidy, medulární nekrózy nebo nefrotického syndromu.
-
Stejně jako u jiných léků skupiny NSA bylo zaznamenáno krátkodobé zvýšení hladin sérových transamináz, zvýšení sérového bilirubinu nebo jiných parametrů jaterních funkcí, zvýšení sérového kreatininu, močoviny v krvi a objevily se jiné laboratorní odchylky, většinou byly dočasné a nevýznamné. V případě, že by odchylka byla významná nebo přetrvávající, musí být podávání meloxikamu přerušeno a provedena příslušná vyšetření.
-
V souvislosti s užíváním léků skupiny NSA se může vyskytnout retence sodíku, draslíku a vody i vzájemná interference s natriuretickým účinkem diuretik. U některých pacientů se srdečním selháním nebo hypertenzí může dojít ke zhoršení stavu (viz bod 4.2 a bod 4.3)
-
Léky skupiny NSA inhibují syntézu renálních prostaglandinů, které hrají podpůrnou roli v udržování perfuze ledvin u pacientů se sníženou perfuzí ledvin a se sníženým krevním objemem. Léky skupiny NSA mohou v těchto případech vyvolat dekompenzaci latentního renálního selhání. Po vysazení těchto léků se obvykle renální funkce plně upravuje na hodnoty před léčbou. Riziko se týká všech starších pacientů, pacientů se srdečním selháním, s jaterní cirhózou, nefrotickým syndromem a renálním selháním, pacientů léčených diuretiky nebo pacientů, kteří podstoupili rozsáhlé chirurgické zákroky, které vyvolaly
hypovolemii. U těchto pacientů je třeba pečlivě monitorovat diurézu a renální funkce (viz bod 4.2 a bod 4.3) -
Nežádoucí účinky jsou tolerovány hůře staršími, křehkými nebo oslabenými pacienty; tito pacienti by proto měli být pečlivě monitorováni. Stejně jako u jiných léků skupiny NSA je třeba zvýšené opatrnosti při léčbě starších pacientů, u kterých je zvýšená pravděpodobnost poruchy funkce ledvin, jater nebo srdce.
-
V případě nedostatečného terapeutického účinku nesmí být překročena doporučená maximální denní dávka a nesmí být podávány další léky skupiny NSA; jejich podávání by mohlo zvýšit toxicitu bez prokázaného terapeutického prospěchu. Pokud nedojde ke zlepšení během několika dnů, je třeba znovu zvážit klinický prospěch léčby.
-
Stejně jako jiné léky skupiny NSA může meloxikam maskovat symptomy probíhající infekční nemoci.
-
Stejně jako u jiných léků, které inhibují syntézu cyklooxygenázy / prostaglandinů, může užívání meloxikamu zhoršit plodnost a proto není užívání doporučeno u žen, které si přejí otěhotnět. U žen, které mají obtíže otěhotnět nebo u kterých se vyšetřuje důvod neplodnosti, je třeba uvažovat o ukončení léčby meloxikamem. Pacienti s vzácnou dědičnou intolerancí galaktózy, s Lappovým deficitem laktázy nebo s glukózogalaktózovou malabsorpcí nesmí užívat tablety Meloxiwin.
4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce Farmakodynamické interakce: Jiné léky skupiny NSA včetně salicylátů: současné podávání více než jednoho léku skupiny NSA může zvýšit riziko vzniku gastrointestinálního vředu a krvácení díky jejich synergickému působení. Současné podávání meloxikamu a dalších léků skupiny NSA se nedoporučuje (viz bod 4.4). Diuretika: podávání léků skupiny NSA je spojeno s možností vývoje akutní renální insuficience zvláště u dehydratovaných pacientů. Pacienti léčení současně diuretiky a meloxikamem musí být přiměřeně hydratováni a před zahájením léčby je třeba zkontrolovat jejich renální funkce. Perorální antikoagulancia: zvýšené riziko krvácení prostřednictvím inhibice funkce krevních destiček a poškození gastroduodenální sliznice. Současné podávání léků skupiny NSA a perorálních antikoagulancií se nedoporučuje (viz bod 4.4). Pokud je užívání kombinací těchto léků nezbytné, je důležité pečlivé sledování účinku antikoagulancií (INR). Trombolytika a inhibitory funkce krevních destiček: zvýšené riziko krvácení je dáno inhibicí funkce krevních destiček a poškozením gastroduodenální sliznice. ACE-inhibitory a antagonisté receptorů pro angiotensin II: léky ze skupiny NSA (včetně kyseliny acetylsalicylové >3 g/den) a antagonisté receptorů pro angiotensin II mají synergický účinek na snížení glomerulární filtrace, což může být ještě zvýšeno při zhoršené funkci ledvin. U starších a/nebo dehydratovaných pacientů může tato kombinace vést přímým vlivem na glomerulární filtraci k akutnímu selhání ledvin . Na počátku léčby se doporučuje sledovat renální funkce a udržet dostatečnou hydrataci pacienta. Současné podání může navíc způsobit pokles antihypertenzivní účinnosti ACE-inhibitorů a antagonistů receptorů pro angiotensin II, který může vést k částečné ztrátě jejich účinku (způsobené inhibicí syntézy prostaglandinů s vasodilatačním účinkem). Další antihypertenziva (např. beta-blokátory): jak by popsáno v předchozím odstavci, může dojít k poklesu antihypertenzivní účinnosti beta-blokátorů (způsobenému inhibicí syntézy prostaglandinů s vasodilatačním účinkem). Cyklosporin:
nefrotoxicita cyklosporinu může být zvyšována léky skupiny NSA pro jejich účinek na renální prostaglandiny. Při současném podávání je třeba monitorovat renální funkce, zvláště u starších pacientů. Nitroděložní tělísko: možné riziko snížení účinnosti nitroděložního tělíska vlivem léků ze skupiny NSA bylo hlášeno, ale další potvrzení je nezbytné. Glukokortikoidy: stejně jako u jiných léků skupiny NSA je třeba zvýšené opatrnosti při současném podávání s glukokortikoidy vzhledem ke zvýšenému riziku gastrointestinálního krvácení. Farmakokinetické interakce (vliv meloxikamu na farmakokinetiku dalších léků): Lithium: léky skupiny NSA zvyšují plazmatickou hladinu lithia (snížením renální exkrece lithia) a ta může dosáhnout toxických hodnot. Současná léčba lithiem a léky NSA se nedoporučuje (viz bod 4.4). Je-li tato kombinace opravdu nezbytná, je doporučeno monitorovat hladinu lithia v plazmě při zahájení léčby, změně dávky a při ukončení léčby meloxikamem. Metotrexát: látky NSA mohou snížit tubulární sekreci metotrexátu, čímž zvyšují plazmatickou koncentraci metotrexátu. Z tohoto důvodu se současná léčba léky NSA nedoporučuje u pacientů, kteří užívají metotrexát ve vysokých dávkách 15 mg/týdně a více (viz bod 4.4). Riziko interakcí mezi NSA a metotrexátem by měly být vzaty v úvahu také u pacientů s nízkými dávkami metotrexátu, zvláště při zhoršené renální funkci. Je-li současná léčba nezbytná, je doporučeno sledovat krevní obraz a renální funkce. Během prvních tří dnů je třeba opatrnosti v případě podání NSA a metotrexátu, protože může dojít ke zvýšení plazmatické koncentrace metotrexátu a zvýšení toxicity. Přestože farmakokinetika metotrexátu (15 mg/týdně) nebyla významně ovlivněna současným podáním meloxikamu, je třeba mít na paměti, že hematologická toxicita metotrexátu se může zvýšit při podání NSA (viz výše a bod 4.8.). Farmakokinetické interakce (vliv jiných léků na farmakokinetiku meloxikamu): Cholestyramin: Cholestyramin zvyšuje eliminaci meloxikamu narušením enterohepatické cirkulace, takže clearance meloxikamu se zvyšuje o 50% a jeho poločas se snižuje na 13 ± 3 hodiny. Tato interakce je klinicky významná. Při současném podávání antacid, cimetidinu a digoxinu nebyly pozorovány žádné klinicky významné farmakokinetické lékové interakce. 4.6. Těhotenství a kojení Kojení Léky ze skupiny NSA se vylučují do mateřského mléka. Proto nesmí být tyto léky během kojení užívány. Těhotenství Inhibitory syntézy prostaglandinů mohou negativně ovlivnit těhotenství a/nebo vývoj embrya a plodu. Údaje z epidemiologických studií naznačují zvýšené riziko potratu, srdeční malformace a gastroschisy po užití inhibitoru prostaglandinové syntézy v počátku těhotenství. Absolutní riziko kardiovaskulární malformace se zvýšilo z méně než 1% na přibližně 1,5%. Předpokládá se, že riziko se zvyšuje s dávkou a s dobou podávání. U zvířat vedlo podávání inhibitoru prostaglandinové syntézy ke zvýšení pre- a post-implantačních ztrát a embryofetálních úmrtí. U zvířat, kterým byl v období organogeneze podáván inhibitor prostaglandinové syntézy, byl pozorován zvýšený výskyt různých malformací, včetně kardiovaskulárních. Meloxikam se nesmí podávat během prvního a druhého trimestru těhotenství, pokud není naprosto nezbytný. Pokud meloxikam užívá žena, která se chystá otěhotnět nebo je v prvním a druhém trimestru těhotenství, má být dávka co nejnižší a doba podávání co nejkratší.
Ve třetím trimestru těhotenství mohou všechny inhibitory prostaglandinové syntézy způsobit u plodu: - kardiopulmonární toxicitu (s příliš časným uzavřením ductus arteriosus a plicní hypertenzí) - renální dysfunkci, která se může rozvinout do renálního selhání s oligo-hydramniem. u matky (ke konci těhotenství) a u novorozence: - možné prodloužení krvácení; antiagregační vliv může být patrný už při velmi nízkých dávkách - inhibici kontrakcí dělohy, která může vést k oddálení nebo prodloužení porodu. Proto je meloxikam během posledních tří měsíců těhotenství kontraindikován. 4.7. Možnost snížení pozornosti při řízení motorových vozidel a obsluze strojů Žádné specifické studie zabývající se ovlivněním schopnosti řízení motorových vozidel a obsluhy strojů neexistují. Vzhledem k farmakodynamickému profilu a hlášeným nežádoucím účinkům však meloxikam nejspíše nebude mít žádný nebo jen zanedbatelný vliv na tyto schopnosti. Doporučuje se však vyhnout se řízení motorových vozidel a obsluze strojů při výskytu poruch zraku, ospalosti, závrati nebo jiných poruch centrálního nervového systému. 4.8. Nežádoucí účinky a) obecný popis Byly hlášeny následující nežádoucí účinky. Četnost výskytu je založena na počtu hlášení z klinických studií bez zřetele na kauzalitu. Údaje z klinických studií zahrnují 3750 pacientů léčených denními dávkami 7,5 mg či 15 mg meloxikamu v tabletách nebo tobolkách po dobu nejdéle 18 měsíců (průměrná doba léčby 127 dnů). Nežádoucí účinky jsou řazeny podle četnosti výskytu takto: Velmi časté (<1/10); Časté (<1/100 a >1/10); Méně časté (<1/1 000 a >1/100); Vzácné (<1/10 000 a >1/1 000); Velmi vzácné (<1/10 000). b) soupis nežádoucích účinků Poruchy krve a lymfatického systému Časté: anémie Méně časté: změny krevního obrazu: leukocytopenie, trombocytopenie, agranulocytóza (viz bod c)). Poruchy imunitního systému Vzácné: anafylaktické/anafylaktoidní reakce. Psychiatrické poruchy Vzácné: změny nálad, nespavost a noční děsy. Poruchy nervového systému Časté: pocit omámení, bolest hlavy Méně časté: závrať, tinitus, ospalost Vzácné: zmatenost Oční poruchy Vzácné: poruchy vizu včetně rozmazaného vidění. Srdeční poruchy Méně časté: palpitace Cévní poruchy Méně časté: hypertenze (viz bod 4.4), flush Respirační, hrudní a mediastinální poruchy Vzácné: u některých pacientů alergických na kyselinu acetylsalicylovou nebo na jiné léky ze skupiny NSA byl pozorován vznik astmatických záchvatů.
Gastrointestinální poruchy: Časté: dyspepsie, nauzea, zvracení, bolesti břicha, zácpa, plynatost, průjem Méně časté: gastrointestinální krvácení, peptický vřed, ezofagitida, stomatitida. Vzácné: gastrointestinální perforace, gastritida, kolitida. Peptický vřed, perforace nebo gastrointestinální krvácení mohou být vážné, zvláště u starších pacientů (viz bod 4.4). Poruchy jater a žlučových cest Méně časté: přechodné ovlivnění testů jaterních funkcí (např. zvýšení hladin transaminázy nebo bilirubinu) Vzácné: hepatitida. Poruchy kůže a podkoží Časté: pruritus, exantém Méně časté: kopřivka Vzácné: Stevens-Johnsonův syndrom, toxická epidermální nekrolýza, angioedém, puchýře, jako např. multiformní erytém a fotosenzitivita. Poruchy ledvin a močových cest Méně časté: renální dysfunkce (např. zvýšení hladiny kreatininu nebo močoviny) Vzácné: renální selhání (viz bod 4.4). Celkové a jinde nezařazené poruchy a lokální reakce po podání Časté: edém, edém dolních končetin. c) informace o jednotlivých závažných a/nebo častých nežádoucích účincích Nejčastěji byly hlášeny gastrointestinální obtíže. V ojedinělých případech byla zaznamenána agranulocytóza u pacientů léčených meloxikamem a dalšími potenciálně myelotoxickými léky (viz bod 4.5). 4.9.
Předávkování
Akutní předávkování látkami ze skupiny NSA se většinou omezuje na tyto symptomy: letargie, ospalost, nauzea, zracení, bolest v epigastriu. Tyto symptomy při podpůrné péči většinou vymizí. Může se vyskytnout gastrointestinální krvácení. Těžká otrava může vést k hypertenzi, akutnímu renálnímu selhání, jaterní dysfunkci, útlumu dýchání, kómatu, křečím, kardioaskulárnímu kolapsu a srdeční zástavě. Po užití terapeutické dávky látek NSA byly hlášeny anafylaktoidní reakce a mohou se vyskytnout i po předávkování. Při předávkování látkami ze skupiny NSA musí být poskytnuta symptomatická a podpůrná péče. V klinické studii byla prokázána zrychlená eliminace meloxikamu po perorálním užití 4 g cholestyraminu třikrát denně. 5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 5.1. Farmakodynamické vlastnosti Farmakoterapeutická skupina: antiflogistika, nesteroidní antirevmatika, oxikamy. ATC skupina M01 AC06 Meloxikam je nesteroidní antirevmatikum (NSA) ze skupiny oxikamů s protizánětlivým, analgetickým a antipyretickým účinkem. Meloxikam prokázal protizánětlivý účinek v klasických modelech zánětu. Stejně jako u ostatních léků ze skupiny NSA není přesný mechanismus účinku znám. Všechny léky ze skupiny NSA (včetně meloxikamu) mají nejméně jeden společný mechanismus účinku - inhibují biosyntézu prostaglandinů, které jsou známy jako mediátory zánětu. 5.2. Farmakokinetické vlastnosti Absorpce
Meloxikam je dobře absorbován z gastrointestinálním traktu, což dokládá jeho vysoká absolutní biologická dostupnost 89% po perorálním užití (tobolky). Bylo prokázáno, že tablety, suspenze pro perorální podání a tobolky jsou bioekvivalentní. Při jednorázovém podání je maximální plazmatické koncentrace dosaženo během 2 hodin po podání suspenze a po 5-6 hodinách po podání pevných perorálních forem (tobolky a tablety). Při opakovaném podání je ustáleného stavu dosaženo po 3-5 dnech. Dávkování jednou denně vede k plazmatickým koncentracím s relativně malou fluktuací mezi hraničními hodnotami (mezi 0,4-1,0 mikrogramů/ml pro dávku 7.5 mg a 0,8-2,0 mikrogramů/ml pro dávku 15 mg (Cmin a Cmax v ustáleném stavu). Maximální plazmatická koncentrace meloxikamu v ustáleném stavu je dosažena během 5-6 hodin po podání tobolek, tablet a perorální suspenze. Po více než roční léčbě je koncentrace léčivé látky stejná jako v počátečním ustáleném stavu Absorpce meloxikamu po perorálním podání není ovlivněna současným podáním potravy. Distribuce Meloxikam je silně vázán na plazmatické proteiny, hlavně na albumin (99%). Meloxikam proniká synoviální tekutinou a zde dosahuje přibližně poloviční koncentrace než v plazmě. Distribuční objem je nízký, průměrně 11l. Interindividuální variabilita je asi 30-40%. Metabolismus Meloxikam je metabolizován převážně v játrech. V moči byly nalezeny 4 farmakodynamicky neaktivní metabolity. Hlavní metabolit, 5´-karboxymeloxikam (60% dávky) vzniká oxidací přechodného metabolitu 5´hydroxymethylmeloxikamu, který je také v malém množství vyloučen (9% dávky).Studie in vitro ukazují, že CYP 2C9 s částečným přispěním izoenzymu CYP 3A4 hraje v tomto metabolismu důležitou roli. Peroxidázová aktivita pacienta je pravděpodobně odpovědná za vznik dalších dvou metabolitů, které tvoří 16% a 4% podané dávky. Eliminace Meloxikam je eliminován převážně ve formě metabolitů; polovina dávky je vyloučena močí, zbytek stolicí. Méně než 5% dávky je vyloučeno v nezměněné formě stolicí, zatímco pouze stopová množství nezměněné látky se vylučují močí. Střední eliminační poločas je přibližně 20 hodin. Plazmatická clearance je průměrně 8 ml/min. Linearita / nelinearita Meloxikam má lineární farmakokinetiku při dávkách 7.5 mg a15 mg po perorálním a intramuskulárním podání. Zvláštní populace Selhání jater / ledvin Ani zhoršená funkce jater ani mírné až střední selhání ledvin nemá významný vliv na farmakokinetiku meloxikamu. V terminálním stadiu renální insuficience je distribuční objem zvýšený a denní dávka 7,5 mg nesmí být překročena (viz bod 4.2 a 4.3). Starší pacienti U starších pacientů je plazmatická clearance v ustáleném stavu mírně snížená ve srovnání s mladšími pacienty. 5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti přípravku Preklinické studie ukázaly, že toxikologický profil meloxikamu je stejný jako toxikologický profil ostatních léků skupiny NSA: gastrointestinální vředy a eroze, nekróza renálních papil při vysokých dávkách během dlouhodobého podávání dvěma druhům zvířat. Reprodukční studie s perorálním podáním u krys ukázaly pokles počtu ovulací, inhibici implantace a embryotoxické účinky (zvýšená resorpce) při dávkách toxických pro matku 1 mg/kg a vyšších. Použité dávky překračovaly klinické dávkování (7.5-15 mg) přibližně 5 až 10krát při přepočtu na mg/kg (osoba s hmotností 75 mg). Byl prokázán fetotoxický účinek na konci těhotenství, známý ve spojení se všemi inhibitory prostagladinu. Ani
Komentář [JP1]: nebo mezi hraničními hodnotami
in vitro, ani in vivo studie neprokázaly žádné mutagenní účinky. U potkanů a myší nebylo objeveno karcinogenní riziko při podávání mnohem vyšších dávek než klinicky použitých dávek. 6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 6.1. Pomocné látky Dihydrát citronanu sodného, monohydrát laktózy, mikrokrystalická celulóza, krospovidon, koloidní bezvodý oxid křemičitý, magnesium-stearát. 6.2. Inkompatibility Neuplatňuje se 6.3. Doba použitelnosti 3 roky. 6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. 6.5. Druh obalu a velikost balení PVC/PVDC/Al blistry, balení obsahuje 1, 2, 7, 10, 14, 15, 20, 28, 30, 50, 60, 100, 140, 280, 300, 500 nebo 1000 tablet. Všechny velikosti balení nemusí být na trhu. 6.6. Návod k použití přípravku, zacházení s ním Žádné zvláštní požadavky. 7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI Winthrop Médicaments, 1-13 boulevard Romain Rolland, 75014 Paris, Francie 8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO Meloxiwin 7,5 mg : 29/596/05-C Meloxiwin 15 mg: 29/597/05-C 9. DATUM REGISTRACE/ DATUM PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 28.12.2005 10. DATUM REVIZE TEXTU 29.12.2005
