SOU ASNÁ ENERGETICKÁ SITUACE A BEZPE NÉ ZÁSOBENÍ ENERGIEMI z pohledu MPO
Ing. TomášHüner, Ministerstvo pr myslu a obchodu
ZM NY NA SV TOVÉM TRHU SUROVIN 4 nár st spot eby energetických surovin, hlavn v modernizujícím se n kdejš ím t etím sv 4 z mnoha tradi ních producent a vývozc nerostných surovin se stali jejich spot ebitelé p íp. dokonce dovozci 4 vyš š í tlak na stran poptávky 4 vyš š í ceny energetických surovin (ropa, zemní plyn, erné uhlí, uranový koncentrát)
MEZINÁRODN -POLITICKÉ SOUVISLOSTI 4uzavírání nových spojenectví nejen mezi t mi, co suroviny mají, ale zejména mezi t mi, co je pot ebují (nap . tzv. anti-OPEC, který založ ilo Japonsko, Již ní Korea, ína a Indie) 4nár st sebev domí a mezinárodní prestiž e zemí hojn vybavených surovinami 4snaha n kterých zemí t etího sv ta o ehodnocení dosavadního rozd lování profitu zt ž by surovin
SOU ASNÉ TRENDY VE SV TOVÉ ENERGETICE 4 zásadní zm na postoje k jaderné energetice: ada zemí - zejména v dynamicky se rozvíjející Asii, ehodnocuje sv j d ív jš í odmítavý i zdrž enlivý postoj (ekonomický, bezpe nostní, ekologický aspekt) 4 v Evrop se staví nová jaderná elektrárna ve Finsku, úvahy o využ ití jaderné energie se za ínají ozývat ze Švýcarska 4 jaderná energetika má nesporný ekologický rozm r – jaderné elektrárny totižp i výrob elekt iny neprodukují skleníkové plyny
SOU ASNÉ TRENDY VE SV TOVÉ ENERGETICE 4 Vytvá ejí se spole enské tlaky na: –úspory energií se známým heslem „ Nejlevn jš ía nejekologi jš í MWh je ta, co se nevyrobí“ –masivn jš í využ ívání OZE a kogenera ních zdroj –efektivní využ ívání primárních zdroj energií
SOU ASNÉ TRENDY VE SV TOVÉ ENERGETICE 4 návrat istých uhelných technologií 4 s ohledem na zásadní zm ny, ke kterým doš lo v posledních letech na sv tovém trhu nerostných surovin, se do hry zp t vrací termíny energetická bezpe nost a surovinová bezpe nost a s nimi související hledání optimalizace náklad s vazbou na jejich zajiš t ní 4 v t chto souvislostech dochází v Evrop k ehodnocení bývalých strategií dovozu co nejv tš ího množ ství surovin z neevropských teritorií, a to ve prosp ch úvah o p ednostním a hospodárném využ ívání domácích surovinových zdroj
SITUACE V R 4 eská republika disponuje v porovnání s adou evropských zemí velkou, dosud ne zcela docen nou výhodou –stále ješ t relativn nízkou dovozní závislostí eské energetiky 4 eský energetický mix pracuje s domácími zdroji hn dého uhlí, jadernou energetikou, vodními elektrárnami a postupným zavád ním obnovitelných zdroj , jejichžrole je vš ak s ohledem na naš e zem pisn klimatické podmínky limitovaná 4 tém 100% závislosti na importu ropy a zemního plynu, tyto suroviny vš ak zatím nevstupují zásadním zp sobem do eské energetiky
BEZPE NÉ ZÁSOBENÍ ENERGIEMI a) uhlí 4 spot eba hn dého i erného je uhlí kryta domácí produkcí (na rozdíl od plynu a ropy), v p ípad erného uhlí se ást eské produkce i vyváž í 4 po zásadním poklesu objem t ž by, ke kterému docházelo v 90. letech, se cca od roku 2000 objem ž by hn dého uhlí stabilizoval na úrovni kolem 50 mil. tun ro 4 hn dé uhlí se zásadním zp sobem podílí na výrob elektrické energie a tepla v R
BEZPE NÉ ZÁSOBENÍ ENERGIEMI
4 dalš í st edn dobá perspektiva bude zálež et na ehodnocení i ponechání v platnosti tzv. územn ekologických limit 4 krom hn dého uhlí jsou na území R lož iska jak energetického, tak koksovatelného erného uhlí; domácí t ž ba erného uhlí se v posledních letech pohybuje mezi 13 a 15 mil. Tun 4 veš keré koksovatelné uhlí je spot ebováváno v koksovnách a ocelárnách, cca 2/3 energetického uhlí je využ íváno pro výrobu elekt iny a tepla a 1/3 v pr myslu
BEZPE NÉ ZÁSOBENÍ ENERGIEMI b) zemní plyn 4 podíl domácí t ž by zemního plynu na spot eb je zanedbatelný 4 R importuje tém 100% pot ebného plynu 4 v roce 2005 bylo dovezeno cca 9350 mil. m3, z toho asi 7000 mil. m3 z Ruska 4 rovn žvysoká zát žpro saldo eského ZO (2004 – 32 mld. K , 2005 –46 mld. K , 2006 –59 mld. K ) 4 hlavním dovozcem je spole nost RWE Transgas a.s. 4 v souvislosti s liberalizací eského trhu s plynem dochází postupn v souladu s pož adavky legislativy EU k otevírání trhu s plynem
BEZPE NÉ ZÁSOBENÍ ENERGIEMI c) ropa 4 podíl domácí t ž by ropy na spot eb iní pouze 4 až5%, R tak importuje cca 95% pot ebné ropy 4 Dovoz ropy zat ž uje saldo eského zahrani ního obchodu –v roce 2005 cca 68 mld. K , v roce 2006 cca 82 mld. K , p i srovnatelném množ ství 4 nedávné problémy s dodávkami ruské ropy p es lorusko ukázaly, jak správný krok u inila R diverzifikací svých zdroj (ropovod IKL, který je schopen ropovod Druž ba eventuáln nahradit) 4 krom toho R má k dispozici nouzové zásoby ropy a ropných produkt na dobu p esahující 3 m síce
BEZPE NÉ ZÁSOBENÍ ENERGIEMI výroba a prodej elektrické energie a tepla 4 R sice pat í v sou asnosti k vývozc m elektrické energie, ale kv li zanedbání v asné obnovy energetických kapacit se tato situace b hem n kolika málo let zm ní 4 tím by se R mohla dostat do problematické situace, protož e bude v té dob velmi pravd podobn v celém st edoevropském regionu a v tš in evropských region nedostatek elektrické energie a m ž e se stát, ž e pot ebnou energii nebude snadné odn kud dovézt 4 je tedy ž ádoucí rozhodnutí o eventuální výstavb i rekonstrukci kapacit dále neodkládat
BEZPE NÉ ZÁSOBENÍ ENERGIEMI výroba a prodej elektrické energie a tepla 4 v energetice je nutno init vš echna rozhodnutí s velkým p edstihem (30 letý ž ivotní cyklus energetických výrobních zdroj ) 4 nedostate ná podpora kogenera ní výroby a CZT (ekologie) 4 velké rezervy má R v oblasti úspor a ve sniž ování energetické ú innosti
VÝVOJ VYUŽITÍ PRIMÁRNÍCH ZDROJ 90 000
80 000
OZE
Využití kapacity
70 000
60 000
80%
Jaderná energie
plyn
6 jednotek celková kapacita 3760 MW [GWh]
50 000
40 000
uhlí 60 jednotek p es 50MW Celková kapacita 7940 MW
30 000
Využití kapacity
20 000
57% 10 000
0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
KLÍ OVÍ HRÁ I NA POLI ENERGETIKY 1. Stát 4 Udává ž ádoucí sm r a orientaci eské energetiky formou deklarované a vládou odsouhlasené Koncepce „eské elektroenergetiky“ 4 Vytvá í pravidla fungování trh s energiemi a podnikání v energetickém sektoru, v etn zp sobu regulace 2. Podnikatelské subjekty 4 doly, výrobny el. energie a tepla, p enosová soustava, ropné a plynárenské spole nosti s rozdílnou formou vlastnictví
ZÁV R es rozdílné a místy protich dné zájmy je t eba nalézt optimální energetický a ekonomický konsensus, p edevš ím z hlediska pož adavk zákazník (státu). 4 Nutno zajistit bezpe né a kvalitní dodávky veš kerých energetických produkt a energií v dlouhodobém horizontu (30 a více let). 4
4
kuji Vám za pozornost.
