Krajský úřad Královéhradeckého kraje
25015/UP/2015/Sm územního plánování a stavebního řádu stavebního řádu
11. 12. 2015
Mgr. Zuzana Smitková / 480
[email protected]
Veřejná vyhláška Rozhodnutí Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu, který je příslušným správním orgánem podle § 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s ustanovením § 13 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“) o odvolání Josefa Petra, nar. 28. 7. 1964, bytem Chábory 6, 518 01 Dobruška podaném dne 22. 7. 2015 v zastoupení Mgr. Michalem Solichem, advokátem se sídlem Československé armády 556, 500 03 Hradec Králové, o společném odvolání Heleny Novákové, nar. 15. 3. 1957 a Václava Nováka, nar. 2. 4. 1951, oba bytem Chábory 4, 518 01 Dobruška podaném dne 23. 7. 2015, o odvolání Mgr. Martina Hanouska, nar. 3. 1. 1983, Vachkova 829/6, 500 09 Hradec Králové podaném dne 7. 8. 2015 a o odvolání pobočného spolku ZO ČSOP JARO Jaroměř, IČ: 674 41 076, Národní 83, 551 01 Jaroměř podaném dne 10. 8. 2015. Předmětná odvolání směřují proti rozhodnutí ze dne 9. 7. 2015 č. j.: PDMUD 15250/2015, spis. zn.: MUD 4960/2014 OVŽP/JU Městského úřadu Dobruška, odboru výstavby a životního prostředí, který je podle ustanovení § 13 odst. 1 písm. c) stavebního zákona příslušným obecným stavebním úřadem. Tímto rozhodnutím bylo na žádost Povodí Labe, státní podnik, IČ: 708 90 005, Víta Nejedlého 951/8, 500 03 Hradec Králové podle ustanovení § 84 stavebního zákona vydáno územní rozhodnutí o umístění stavby Dědina, Mělčany – suchá retenční nádrž na pozemcích v obci Dobruška, kat. území Dobruška, Mělčany u Dobrušky a v obci Podbřezí, kat. území Podbřezí, a to v kat. území Dobruška parc. č. 2523/1, 2546, 2547, 2549, 2554, 2555, 2557, 2558/1, 2558/2, 2558/3, 2558/4, 2558/5, 2560, 2562/1, 2562/2, 2562/3, 2562/4, 2566, 2574/1, 2574/2, 2574/3, 2574/4, 2574/5, 2606/3, 2610/3, 2613, 2616/1, 2616/2, 2618/2, 2624, 2626/1, 2626/2, 2627/1, 2627/2, 2627/3, 2627/4, 2627/5, 2628/1, 2628/4, 2653, 2655, 2656, 2659/3, 2659/4, 2686/1, 2930, 2932, 2933/1, 2934, 2943/5, 2954, 2955, 2958/3, 2958/4, 2958/5, 2958/6, 2958/13, 2958/22, 2958/23, 2959, 2960, 3000/2, 3000/10, 3020, 4002, Pivovarské náměstí 1245 | 500 03 | Hradec Králové tel.: 495 817 111 | fax: 495 817 336 e-mail:
[email protected] www.kr-kralovehradecky.cz
Vstřícný, rychlý a profesionální úřad – spokojený občan.
25015/UP/2015/Sm
v kat. území Mělčany u Dobrušky parc. č. 231/2, 233, 236, 238, 239, 241, 243, 257/1, 257/5, 257/6, 263/1, 263/4, 263/6, 263/12, 263/13, 263/17, 267, 268/1, 268/2, 291/1, 391/1, 391/2, 395, 396/1, 414, 416, 423, 424, 427, v kat. území Podbřezí parc. č. 3314, 3519, 3522, 3525, 3526, 3528, 3529, 3530, 3531, 3533, 3534, 3535, 3536, 3542/1, 3542/2, 3604, 3612, 3617, st. 81, st. 92, st. 212, st. 213. Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu, který je příslušným odvolacím orgánem, podle ustanovení § 89 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), v souvislosti s ustanovením § 178 odst. 2 správního řádu přezkoumal napadené rozhodnutí podle ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu a podle ustanovení § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu rozhodnutí ze dne 9. 7. 2015 č. j.: PDMUD 15250/2015, spis. zn.: MUD 4960/2014 OVŽP/JU Městského úřadu Dobruška, odboru výstavby a životního prostředí zrušuje a věc vrací Městskému úřadu Dobruška, odboru výstavby a životního prostředí k novému projednání. Účastníkem řízení, na něhož se toto rozhodnutí vztahuje ve smyslu § 27 odst. 1 správního řádu, je Povodí Labe, státní podnik, IČ: 708 90 005, Víta Nejedlého 951/8, 500 03 Hradec Králové. Odůvodnění Městský úřad Dobruška, odbor výstavby a životního prostředí (dále jen „stavební úřad“) vydal rozhodnutí ze dne 9. 7. 2015 č. j.: PDMUD 15250/2015, spis. zn.: MUD 4960/2014 OVŽP/JU, kterým bylo na žádost Povodí Labe, státní podnik, IČ: 708 90 005, Víta Nejedlého 951/8, 500 03 Hradec Králové podle ustanovení § 84 zákona stavebního zákona vydáno územní rozhodnutí o umístění stavby Dědina, Mělčany – Suchá retenční nádrž na pozemcích v obci Dobruška, kat. území Dobruška, Mělčany u Dobrušky a v obci Podbřezí, kat. území Podbřezí, a to v kat. území Dobruška parc. č. 2523/1, 2546, 2547, 2549, 2554, 2555, 2557, 2558/1, 2558/2, 2558/3, 2558/4, 2558/5, 2560, 2562/1, 2562/2, 2562/3, 2562/4, 2566, 2574/1, 2574/2, 2574/3, 2574/4, 2574/5, 2606/3, 2610/3, 2613, 2616/1, 2616/2, 2618/2, 2624, 2626/1, 2626/2, 2627/1, 2627/2, 2627/3, 2627/4, 2627/5, 2628/1, 2628/4, 2653, 2655, 2656, 2659/3, 2659/4, 2686/1, 2930, 2932, 2933/1, 2934, 2943/5, 2954, 2955, 2958/3, 2958/4, 2958/5, 2958/6, 2958/13, 2958/22, 2958/23, 2959, 2960, 3000/2, 3000/10, 3020, 4002, v kat. území Mělčany u Dobrušky parc. č. 231/2, 233, 236, 238, 239, 241, 243, 257/1, 257/5, 257/6, 263/1, 263/4, 263/6, 263/12, 263/13, 263/17, 267, 268/1, 268/2, 291/1, 391/1, 391/2, 395, 396/1, 414, 416, 423, 424, 427,
2
25015/UP/2015/Sm
v kat. území Podbřezí parc. č. 3314, 3519, 3522, 3525, 3526, 3528, 3529, 3530, 3531, 3533, 3534, 3535, 3536, 3542/1, 3542/2, 3604, 3612, 3617, st. 81, st. 92, st. 212, st. 213. Proti rozhodnutí ze dne 9. 7. 2015 č. j.: PDMUD 15250/2015, spis. zn.: MUD 4960/2014 OVŽP/JU podal dne 22. 7. 2015 odvolání Josef Petr, nar. 28. 7. 1964, bytem Chábory 6, 518 01 Dobruška v zastoupení Mgr. Michalem Solichem, advokátem se sídlem Československé armády 556, 500 03 Hradec Králové, dne 23. 7. 2015 podali společné odvolání Helena Nováková, nar. 15. 3. 1957 a Václav Novák, nar. 2. 4. 1951, oba bytem Chábory 4, 518 01 Dobruška, dne 7. 8. 2015 podal odvolání Mgr. Martin Hanousek, nar. 3. 1. 1983, Vachkova 829/6, 500 09 Hradec Králové a dne 10. 8. 2015 podal odvolání pobočný spolek ZO ČSOP JARO Jaroměř, IČ: 674 41 076, Národní 83, 551 01 Jaroměř. Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu proto nejprve zkoumal podaná odvolání z hlediska jejich včasnosti a přípustnosti. V posuzovaném případě bylo zjištěno, že rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 9. 7. 2015 č. j.: PDMUD 15250/2015, spis. zn.: MUD 4960/2014 OVŽP/JU bylo zástupci Josefa Petra Mgr. Michalu Solichovi, advokátu se sídlem Československé armády 556, 500 03 Hradec Králové oznámeno do vlastních rukou prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne 14. 7. 2015. V této souvislosti Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu uvádí, že mu není zřejmé, proč stavební úřad nedoručoval odvoláním napadené rozhodnutí do datové schránky Mgr. Michala Solicha, ID DS: kmwgciq. Nicméně odvolání Josefa Petra podané v zastoupení Mgr. Michalem Solichem bylo podáno dne 22. 7. 2015 a jedná se proto s ohledem na ustanovení § 83 odst. 1, § 86 odst. 1 a § 40 odst. 1 správního řádu o odvolání podané v zákonné patnáctidenní lhůtě. Za daných okolností by tak bylo nadbytečné vracet spis stavebnímu úřadu k doručení odvoláním napadeného rozhodnutí do datové schránky Mgr. Martina Solicha. Dále bylo ze spisové dokumentace věci se týkající zjištěno, že rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 9. 7. 2015 č. j.: PDMUD 15250/2015, spis. zn.: MUD 4960/2014 OVŽP/JU bylo Heleně Novákové oznámeno do vlastních rukou prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne 14. 7. 2015 a Václavu Novákovi bylo oznámeno do vlastních rukou prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne 20. 7. 2015. Společné odvolání Heleny Novákové a Václava Nováka bylo podáno dne 23. 7. 2015 a jedná se proto s ohledem na ustanovení § 83 odst. 1, § 86 odst. 1 a § 40 odst. 1 správního řádu o odvolání podané v zákonné patnáctidenní lhůtě. V posuzovaném případě bylo dále zjištěno, že rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 9. 7. 2015 č. j.: PDMUD 15250/2015, spis. zn.: MUD 4960/2014 OVŽP/JU bylo Mgr. Martinu Hanouskovi oznámeno do vlastních rukou prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne 24. 7. 2015. Odvolání Mgr. Martina Hanouska bylo podáno dne 7. 8. 2015 a jedná se proto s ohledem na ustanovení § 83 odst. 1, § 86 odst. 1 a § 40 odst. 1 správního řádu o odvolání podané v zákonné patnáctidenní lhůtě. Dále bylo ze spisové dokumentace věci se týkající zjištěno, že rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 9. 7. 2015 č. j.: PDMUD 15250/2015, spis. zn.: MUD 4960/2014 OVŽP/JU bylo pobočnému spolku ZO ČSOP JARO Jaroměř oznámeno veřejnou vyhláškou dne 28. 7. 2015. Odvolání pobočného spolku ZO ČSOP JARO Jaroměř bylo podáno dne 10. 8. 2015 a jedná se 3
25015/UP/2015/Sm
proto s ohledem na ustanovení § 83 odst. 1, § 86 odst. 1 a § 40 odst. 1 správního řádu o odvolání podané v zákonné patnáctidenní lhůtě. Z hlediska přípustnosti podaných odvolání nutno konstatovat, že odvolání byla podána osobami, které stavební úřad zahrnul do okruhu účastníků řízení, jehož výsledkem bylo vydání odvoláním napadeného rozhodnutí a že se tedy jedná o odvolání přípustná. Stavební úřad sdělením ze dne 19. 8. 2015 č. j.: PDMUD 18753/2015 doručil stejnopis podaného odvolání všem účastníkům, kteří mohli proti rozhodnutí podat odvolání, a vyzval je, aby se k němu vyjádřili ve lhůtě do pěti pracovních dnů ode dne doručení tohoto sdělení. Následně stavební úřad předložil odvolání spolu se spisovým materiálem podle ustanovení § 88 odst. 1 správního řádu Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu (dále jen „odvolací orgán“), který je příslušným odvolacím orgánem podle ustanovení § 89 odst. 1 správního řádu, podle ustanovení § 178 odst. 2 správního řádu a dále podle ustanovení § 67 odst. 1 písm. a) zákona o krajích v souvislosti s ustanovením § 13 odst. 5 stavebního zákona. Vzhledem k tomu, že žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby byla podána dne 1. 9. 2014, bylo ve věci postupováno podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (výše zmíněný „stavební zákon“) a podpůrně podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (výše zmíněný „správní řád“). Dále bylo postupováno podle prováděcích právních předpisů ke stavebnímu zákonu ve smyslu jeho § 193 a § 194, tedy podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 499/2006 Sb.), podle vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 501/2006 Sb.“) a podle vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 503/2006 Sb.“). Odvolací orgán podle ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy, přičemž správnost napadeného rozhodnutí přezkoumal jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem, a to na základě předloženého spisového materiálu. Přitom zjistil následující. Jak ze spisové dokumentace věci se týkající vyplývá, dne 1. 9. 2014 podal státní podnik Povodí Labe, s. p., IČ: 708 90 005, Víta Nejedlého 951/8, 500 03 Hradec Králové žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby Dědina, Mělčany – suchá retenční nádrž, veřejně prospěšná stavba sloužící na ochranu před povodněmi včetně napojení na dopravní a technickou infrastrukturu. Následně stavební úřad vydal sdělení ze dne 20. 10. 2014 č. j.: PDMUD 25224/2014, kterým vyzval žadatele k doplnění žádosti a současně usnesením podle ustanovení § 64 odst. 1 písm. a) správního řádu přerušil do doby úplného odstranění nedostatků, nejpozději však do 31. 1. 2015. Ze spisové dokumentace věci se týkající přitom vyplývá, že žádost byla doplněna dne 7. 10. 2014, dne 8. 10. 2014, dne 13. 10. 2014, dne 20. 10. 2014, dne 7. 11. 2014 a dne 15. 1. 2015. 4
25015/UP/2015/Sm
Usnesením ze dne 17. 12. 2014 č. j.: PDMUD 30899/2014 stavební úřad přerušil územní řízení podle § 64 odst. 1 písm. c) správního řádu do doby skončení řízení o předběžné otázce, které je vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod spisovou značkou 14D 1008/2014 a 14D 1009/2014. Stavební úřad následně vydal sdělení ze dne 20. 4. 2015 č. j.: PDMUD 9071/2015, kterým oznámil zahájení řízení a současně nařídil veřejné ústní jednání na den 27. 5. 2015. V obsahu sdělení ze dne 20. 4. 2015 č. j.: PDMUD 9071/2015 stavební úřad poučil účastníky řízení, že námitky mohou být uplatněny nejpozději při veřejném ústním jednání, jinak se k nim nepřihlíží. Ze spisové dokumentace věci se týkající vyplývá, že dne 14. 5. 2015 podal námitky účastník řízení Josef Petr, v zastoupení Mgr. Michalem Solichem. Dále ze spisové dokumentace věci se týkající vyplývá, že dne 19. 5. 2015 podal námitky účastník řízení Mgr. Martin Hanousek. Dne 20. 5. 2015 učinil pobočný spolek ZO ČSOP JARO Jaroměř na stavební úřad podání, v jehož obsahu uvedl, že se ztotožňuje s námitkami Mgr. Martina Hanouska ze dne 19. 5. 2015. Jak dále ze spisové dokumentace věci se týkající vyplývá, dne 27. 5. 2015 se konalo veřejné ústní jednání, o čemž byl pořízen protokol č. j.: PDMUD 12394/2015. Z obsahu protokolu vyplývá, že Mgr. Martin Hanousek vznesl požadavek na doložení výjimky a stanoviska Komise pro rybí přechody a požadavek na úpravu výpustného zařízení. Dále z obsahu protokolu vyplývá, že Václav Novák učinil dotaz na výšku ochranné hráze č. 36 a na řešení častého zaplavování pozemku určeného k této hrázi. Dne 27. 5. 2015 Mgr. Martin Hanousek podal na stavební úřad další námitky. Následně stavební úřad vydal sdělení ze dne 29. 5. 2015 č. j.: PDMUD 12584/2015, kterým informoval účastníky řízení o možnosti nahlédnout do spisové dokumentace věci se týkající. Následně dne 8. 6. 2015, tedy po uplynutí lhůty pro podávání námitek, stavební úřad obdržel podání Václava Nováka, v jehož obsahu podatel uvedl, že mu doposud nebylo sděleno, jak vysoká bude ochranná hráz, co se bude budovat v bezprostřední blízkosti jeho pozemku, jak bude řešeno odčerpání povrchových vod při uzavření povrchové hráze, jaká je cena, za kterou budou pozemky vykoupeny a zda je k dispozici náhradní pozemek. V podání ze dne 8. 6. 2015 dále Václav Novák uvedl, že s tímto postupem nesouhlasí. Jak dále ze spisové dokumentace věci se týkající vyplývá, dne 8. 6. 2015, tedy po uplynutí lhůty pro podávání námitek, obdržel stavební úřad podání, v jehož obsahu Josef Petr uvedl, že se zcela ztotožňuje s námitkami Mgr. Martina Hanouska. Následně stavební úřad vydal odvoláním napadené rozhodnutí. Vzhledem ke skutečnosti, že byla podána včasná a přípustná odvolání, přistoupil odvolací orgán k přezkumu zákonnosti odvoláním napadeného rozhodnutí. Podle ustanovení § 90 stavebního zákona byl stavební úřad povinen posoudit, zda je záměr žadatele v souladu a) s vydanou územně plánovací dokumentací, b) s cíli a úkoly územního plánování, zejména s charakterem území, s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území, c) s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních 5
25015/UP/2015/Sm
předpisů, zejména s obecnými požadavky na využívání území, d) s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, e) s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů a s ochranou práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení. Při posuzování souladu záměru podle ustanovení § 90 stavebního zákona je stavební úřad povinen vycházet z podané žádosti a jejích příloh, zejména pak z předložené dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby. Z ustanovení § 158 odst. 1 stavebního zákona přitom vyplývá, že zpracování dokumentace pro vydání územního rozhodnutí patří mezi vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě a které mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu. Osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu k projektové činnosti ve výstavbě je podle § 22 odst. 4 stavebního zákona projektant. V posuzovaném případě přitom k podané žádosti byla předložena dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby zpracovaná Ing. Petrem Holým, autorizovaným inženýrem pro stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, ČKAIT: 0007147. Při zpracování této dokumentace byl projektant povinen respektovat vyhlášku č. 499/2006 Sb., která v příloze č. 1 stanovuje náležitosti. Pokud se týká souladu s územně plánovací dokumentací, z bodu A.3 písm. e) přílohy č. 1 k vyhlášce č. 499/2006 Sb. vyplývá, že dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení obsahuje údaje o souladu s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování. Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. n) stavebního zákona se územně plánovací dokumentací rozumí 1. zásady územního rozvoje; 2. územní plán; 3. regulační plán. Projektant tak byl povinen se v prvé řadě vypořádat s otázkou, zda záměr je v souladu s územně plánovací dokumentací kraje. Z úřední činnosti je odvolacímu orgánu známo, že na území Královéhradeckého kraje platí Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje, které vydalo dne 8. 9. 2011 zastupitelstvo Královéhradeckého kraje a které nabyly účinnosti dne 16. 11. 2011. V této souvislosti projektant na straně 15 Průvodní zprávy uvedl, že Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje vymezují veřejně prospěšnou stavbu PPO1 – Dědina, Mělčany, suchá retenční nádrž v dotčeném území Dobruška, Podbřezí. Pokud se týká posouzení souladu záměru se Zásadami územního rozvoje Královéhradeckého kraje, uvedenou otázkou se předložená dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby vůbec nezabývá. Za daných okolností tak byl stavební úřad povinen vyzvat žadatele k doplnění dokumentace o úvahy týkající se souladu záměru se Zásadami územního rozvoje Královéhradeckého kraje. Tak ale stavební úřad neučinil a sám přistoupil k posouzení souladu záměru s územně plánovací dokumentací kraje. Na straně 46 odvoláním napadeného rozhodnutí stavební úřad uvedl, že Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje vymezují na území města Dobrušky a obce Podbřezí 6
25015/UP/2015/Sm
protipovodňovou ochranu území nadmístního významu – Dědina, Mělčany, suchá retenční nádrž pod označením „PPO1“, že stavba suché retenční nádrže byla v návrhu Územního plánu Dobruška zpřesněna, vymezena jako veřejně prospěšná stavba a že předložená dokumentace k územnímu řízení úkoly územního plánování respektuje a stanoví konkrétní způsob realizace protipovodňové ochrany území. Závěrem stavební úřad uvedl, že dospěl k závěru, že záměr výstavby Dědina, Mělčany, suchá retenční nádrž je v souladu se Zásadami územního rozvoje. Dále však není z odvoláním napadeného rozhodnutí zřejmé, jak stavební úřad k uvedenému závěru dospěl, a to zejména s ohledem na skutečnost, že výkresy Zásad územního rozvoje Královéhradeckého kraje jsou vypracovány v měřítku 1:100 000 a není proto možné jejich prostřednictvím identifikovat jednotlivé pozemky. Odvolací orgán proto nahlédl do územně analytických podkladů, které jsou podle § 25 stavebního zákona podkladem pro rozhodování v území a které byly podkladem k pořízení Zásad územního rozvoje Královéhradeckého kraje a zjistil, že obsahují informaci o území dotčeném retenční nádrží Mělčany. Rozsah území však nekoresponduje s územím, na němž má být záměr umístěn, respektive záměr je navržen i v území, kde územně analytické podklady retenční nádrž Mělčany neukazují. Stavba rybího přechodu v Podbřezí pak není územně analytickými řešena vůbec. V dalším projednání tak bude stavební úřad povinen se uvedenou otázkou zabývat a své závěry řádně odůvodnit v souladu s ustanovením § 68 odst. 3 správního řádu. Dále byl projektant v dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí povinen posoudit, zda je záměr v souladu s územně plánovací dokumentací obce. V posuzovaném případě je přitom z úřední činnosti odvolacímu orgánu známo, že záměr se dotýká území města Dobruška a území obce Podbřezí. Pokud se týká města Dobruška, z úřední činnosti je odvolacímu orgánu známo, že na tomto území platí Územní plán města Dobrušky schválený dne 16. 12. 2002 a účinný od 1. 3. 2003. Na straně 16 Průvodní zprávy projektant uvedl, že hráz vodní nádrže Mělčany a retenční prostor vodní nádrže Mělčany byly v Územním plánu města Dobruška zařazeny mezi veřejně prospěšné stavby. Dále v Průvodní zprávě projektant uvedl, že v Územním plánu města Dobruška jsou uváděny dvě varianty vodní nádrže Mělčany, a to nádrž s trvalým nadržením a zásobním prostorem a suchá nádrž – poldr, že obě varianty ponechávají značný volný retenční prostor pro rozliv povodí zatápěný pouze při povodňových stavech. Dále projektant v Průvodní zprávě uvedl, že v červnu 2002 byla podrobněji zpracována varianta víceúčelové nádrže s ochrannou funkcí a dotací min. průtoků a že později se dostal do popředí suchý poldr. Jak je dále uvedeno v Průvodní zprávě, oproti alternativě zakreslené ve výkresové části Územního plánu města Dobruška došlo v následném podrobnějším projektovém řešení ke změnám, které jsou obsaženy ve schématu vloženém do textové části Územního plánu města Dobruška, jedná se například o posunutí předzdrže směrem k Cháborům, návrh několika bočních a ochranných hrází, přeložku Zlatého potoka, dílčí přeložky cesty, dílčí přeložku Dědiny v blízkosti hlavní hráze. V této souvislosti dále projektant uvedl, že k dalšímu upřesnění technického řešení stavby docházelo až při zpracování a projednávání dokumentace k územnímu rozhodnutí, že s ohledem na princip postupného upřesňování záměru v územním plánování od Zásad územního rozvoje, přes upřesnění v územně plánovací dokumentaci až po konkretizaci územním rozhodnutím je nutné stavbu suché retenční nádrže brát jako celek, včetně souvisejících staveb, které v některých případech jsou umístěné mimo vymezené VPS.
7
25015/UP/2015/Sm
Stavební úřad k otázce souladu záměru s Územním plánem města Dobruška v odvoláním napadeném rozhodnutí uvedl, že hlavním protipovodňovým opatřením je návrh vodní nádrže Mělčany, který byl zpracován ve dvou variantách, a to nádrž s trvalým nadržením a zásobním prostorem a suchá nádrž – poldr. Jak dále uvedl stavební úřad v odvoláním napadeném rozhodnutí, později se do popředí dostal suchý poldr, přičemž oproti alternativě zakreslené v Územním plánu Dobruška zachycující návrh trvalé nádrže, došlo v dokumentaci záměru ke změnám, např. posunutí předzdrže směrem k Cháborům, návrh několika bočních a ochranných hrází, přeložka Zlatého potoka, dílčí přeložky cest, dílčí přeložka Dědiny v blízkosti budoucí hlavní hráze. K věci dále stavební úřad uvedl, že k dalšímu upřesnění technického řešení stavby docházelo až při zpracování a projednání dokumentace záměru a že s ohledem na princip postupného upřesňování záměru v územním plánování od politiky územního rozvoje přes upřesnění v územně plánovací dokumentaci až po konkretizaci územním rozhodnutím, je nutné stavbu suché retenční nádrže brát jako celek, včetně souvisejících staveb, které v některých případech jsou umístěny mimo vymezené veřejně prospěšné stavby a tudíž je možno považovat je za součást vymezených veřejně prospěšných staveb. Jak tedy z výše uvedeného vyplývá, stavební úřad v podstatě převzal úvahy, které uvedl projektant v Průvodní zprávě, přestože byl povinen v souladu s ustanovením § 90 stavebního zákona sám posoudit, zda je záměr žadatele v souladu s vydanou územně plánovací dokumentací a své úvahy byl povinen řádně odůvodnit v souladu s ustanovením § 68 odst. 3 správního řádu, podle něhož v odůvodnění se uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. Nahlédnutím do Územního plánu města Dobrušky, do vyhlášky o závazné části Územního plánu města Dobrušky odvolací orgán zjistil, že na území města Dobruška je navržena veřejně prospěšná stavba hráz VN Mělčany a veřejně prospěšná stavba retenční prostor VN Mělčany (území určené k rozlivu povodí). Veřejně prospěšnou stavbou se podle § 2 odst. 1 písm. l) stavebního zákona rozumí stavba pro veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu vymezená ve vydané územně plánovací dokumentaci. V textové části Územního plánu města Dobrušky je dále uvedeno, že od roku 1928 se uvažuje o vybudování vodní nádrže na Dědině v oblasti Mělčan a že v roce 2001 byl zpracován návrh základních variant vodohospodářského řešení s tím, že s pořizovatelem bylo dohodnuto zapracovat do územního plánu variantu V3B s hladinou stálého nadržení 304 m n.m., s maximální hladinou 309,5 m n.m. ponechávající značný volný retenční prostor zatápěný pouze při povodňových stavech. V textové části Územního plánu města Dobrušky je dále uvedeno, že v roce 2001 byla zpracována také studie proveditelnosti 3 variant protipovodňových staveb, a že v roce 2002 byla podrobně rozpracována varianta C – víceúčelová nádrž s ochrannou funkcí a dotací min. průtoků a že oproti variantě V3B došlo k drobným změnám, například posunutí předzdrže směrem k Cháborům, návrh několika bočních a ochranných hrází, přeložka zlatého potoka, dílčí přeložky cest, dílčí přeložka Dědiny v blízkosti budoucí hlavní hráze. V textové části Územního plánu města Dobrušky je pak dále opakovaně na stranách 37, 90, 151 a 167 zmiňována pouze vodní nádrž Mělčany s retenčním prostorem sloužícím k rozlivu povodní.
8
25015/UP/2015/Sm
Nahlédnutím do hlavního výkresu Územního plánu města Dobrušky opatřeného schvalovací doložkou dále odvolací orgán zjistil, že na části území, na němž je navrženo umístění posuzovaného záměru, je graficky vyjádřeno území ohraničené červenou přerušovanou čarou, která dle legendy ohraničuje „hráz vodní nádrže Mělčany“ a k ní přiléhající území ohraničené světle modrou přerušovanou čarou, která dle legendy ohraničuje „návrh území určeného k rozlivu povodní (par. 68 vodního zákona) = retenční prostor vodní nádrže Mělčany“. V blízkosti graficky vyjádřené světle modré linie ohraničující retenční prostor vodní nádrže Mělčany je též graficky vyjádřena linie tmavší modré barvy, která dle legendy označuje funkční využití „He vodní toky a plochy mimo zastavěné území“. Na pozemcích v retenčním prostoru vodní nádrže Mělčany jsou pak jednotlivé plochy, pro něž jsou stanovena různá funkční využití, např. „Pl trvalé travní porosty (louky, pastviny)“, „Po orná půda“ a „Zl lesy“. Odvolací orgán dále nahlédl také do výkresu „Veřejně prospěšné stavby a asanační úpravy“ Územního plánu města Dobrušky opatřeného schvalovací doložkou a zjistil, že v předmětné lokalitě je graficky vyjádřeno území ohraničené červenou přerušovanou čarou, která dle legendy ohraničuje veřejně prospěšnou stavbu „hráz vodní nádrže Mělčany“ a k ní přiléhající území ohraničené světle modrou přerušovanou čarou, která dle legendy ohraničuje veřejně prospěšnou stavbu „retenční prostor vodní nádrže Mělčany“. S ohledem na výše uvedené tak byl stavební úřad povinen se vypořádat se skutečností, že Územní plán města Dobrušky navrhuje v předmětné lokalitě vodní nádrž Mělčany, zatímco předmětem navrhovaného záměru je suchá retenční nádrž, tedy vyhodnotit v souladu s již zmíněným ustanovením § 68 odst. 3 správního řádu tento rozpor mezi obsahem Územního plánu města Dobrušky a obsahem dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby. Úvahy na toto téma však odvolací orgán v obsahu napadeného rozhodnutí nedohledal. Jak však vyplývá z podané žádosti a přiložené dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby, předmětem územního řízení a tedy i vydaného územního rozhodnutí je stavba suché retenční nádrže reprezentovaná zejména hrázemi. Z hlediska stavebního zákona se tedy jedná o soubor jednotlivých stavebních objektů, retenční prostor nádrže však v takovém případě není stavbou podle stavebního zákona, přičemž z hlediska stavebního zákona na danou situaci nedopadá ani územní rozhodnutí o změně využití území, když území je jinak ponecháno stávající funkci využití. Stavební úřad však ponechal tyto otázky bez povšimnutí, když se jimi v obsahu odvoláním napadeného rozhodnutí nezabýval. Jak dále z výkresu „Veřejně prospěšné stavby a asanační úpravy“ i z hlavního výkresu vyplývá, veřejně prospěšná stavba „hráz vodní nádrže“ je Územním plánem města Dobrušky vymezena tak, že v jižní části přiléhá k pozemku p. č. 391/1 v katastrálním území Mělčany u Dobrušky, aniž by do něj zasahovala. Odvolací orgán je toho názoru, že názornější než obsáhlý popis navržení veřejně prospěšné stavby v Územním plánu města Dobrušky, bude vložení části výkresu „Veřejně prospěšné stavby a asanační úpravy“. Pro přehlednost odvolací orgán do výkresu vyznačil navrženou „hráz vodní nádrže“ a pozemek p. č. 391/1 v katastrálním území Mělčany u Dobrušky textem s šipkou tak, jak jsou ve výkresu „Veřejně prospěšné stavby a asanační úpravy“ dle legendy označeny.
9
25015/UP/2015/Sm
„hráz vodní nádrže“
391/1
Záměr dle dokumentace pro vydání územního rozhodnutí je však navržen tak, že stavba hráze pozemek p. č. 391/1 protíná a zasahuje též na pozemek p. č. 241 nacházející se jižním směrem od pozemku p. č. 391/1 vše v katastrálním území Mělčany u Dobrušky. Pro názornost odvolací orgán přikládá výřez výkresu „Katastrální situace“, který je součástí předložené dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby. Pro přehlednost odvolací orgán do výřezu výkresu vyznačil navrženou hráz a pozemek p. č. 391/1 v katastrálním území Mělčany u Dobrušky textem s šipkou.
391/1 hráz
Porovnáním výkresu „Veřejně prospěšné stavby a asanační úpravy“ Územního plánu města Dobrušky a výkresu „Katastrálním situace“, který je součástí dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby, tak musí být i neznalému této problematiky zřejmé, že umístění hráze suchého poldru neodpovídá navržené veřejně prospěšné stavbě „hráz vodní nádrže“. 10
25015/UP/2015/Sm
Další stavební objekty jako jsou jednotlivé další hráze a rozdělovací objekt pak Územní plán města Dobrušky vůbec neřeší a tyto stavební objekty jsou navrženy na pozemcích, kde není žádná veřejně prospěšná stavba předpokládána. I za předpokladu, že by Územním plánem města Dobrušky navržená veřejně prospěšná stavba měla povahu suchého poldru, umístění záměru, zejména hráze SO 01 dle předložené dokumentace pro vydání územního rozhodnutí by neodpovídalo veřejně prospěšné stavbě hráze vymezené ve výkresu „Veřejně prospěšné stavby a asanační úpravy“ Územního plánu města Dobrušky, jejímu rozsahu. S tím dále souvisí ustanovení § 86 odst. 3 stavebního zákona, podle něhož jestliže žadatel nemá vlastnické právo, smlouvu nebo doklad o právu provést stavbu nebo opatření k pozemku nebo stavbě, předloží souhlas jejich vlastníka; to neplatí, lze-li pozemek nebo stavbu vyvlastnit. Souhlasy vlastníků pozemků, na nichž je záměr navržen, ale na kterých není Územním plánem města Dobrušky navržena veřejně prospěšná stavba, přitom odvolací orgán ve spise nedohledal. Za daných okolností tak vyvstává otázka, zda na posuzovanou situaci nespadá ustanovení § 54 odst. 5 stavebního zákona, podle něhož obec je povinna uvést do souladu územní plán s územně plánovací dokumentací následně vydanou krajem a následně schválenou politikou územního rozvoje. Do té doby nelze rozhodovat podle částí územního plánu, které jsou v rozporu s územně plánovací dokumentací následně vydanou krajem nebo s politikou územního rozvoje. Aplikací § 54 odst. 5 stavebního zákona se však stavební úřad v této souvislosti vůbec nezabýval a bez dalšího posuzoval soulad záměru s Územním plánem města Dobrušky. Odvolací orgán se proto zabýval otázkou, zda by bylo možné v posuzovaném případě provést posouzení uvedené otázky v rámci změny odůvodnění napadeného rozhodnutí a dospěl k závěru, že nikoliv. Uvedeným postupem by totiž odvolací orgán nahradil odůvodnění stavebního úřadu vlastními závěry a účastníkům řízení by tak odňal jednu instanci správního řízení. Takový postup je však ve správním řízení nepřípustný. Za daných okolností tak nezbylo odvolacímu orgánu než odvoláním napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit stavebnímu úřadu k novému projednání. Pokud se týká obce Podbřezí, na tomto území platí Územní plán sídelního útvaru Podbřezí schválený dne 28. 8. 1995 a účinný od 15. 9. 1995. Pokud se týká souladu záměru s Územním plánem sídelního útvaru Podbřezí, stavební úřad v odvoláním napadeném rozhodnutí uvedl, že Územní plán sídelního útvaru Podbřezí nevymezuje žádnou veřejně prospěšnou stavbu, nerespektuje tak Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje, které v dané lokalitě vymezují jako veřejně prospěšnou stavbu suchou retenční nádrž Mělčany. Z odvoláním napadeného rozhodnutí pak vyplývá, že vzhledem k uvedenému stavební úřad postupoval podle ustanovení § 54 odst. 5 stavebního zákona, podle něhož obec je povinna uvést do souladu územní plán s územně plánovací dokumentací následně vydanou krajem a následně schválenou politikou územního rozvoje. Do té doby nelze rozhodovat podle částí územního plánu, které jsou v rozporu s územně plánovací dokumentací následně vydanou krajem nebo s politikou územního rozvoje. Je tedy 11
25015/UP/2015/Sm
zřejmé, že stavební úřad o existenci ustanovení § 54 odst. 5 stavebního zákona věděl, zůstává tedy otázkou, proč jeho aplikaci nezvážil také v souvislosti s Územním plánem města Dobrušky. Nad rámec věci odvolací orgán uvádí, že z úřední činnosti je mu známo, že v současné době probíhá řízení o vydání změny č. 4 Územního plánu města Dobrušky. Předmětem této změny přitom je mimo jiné vymezení veřejně prospěšné stavby WV5.1 suchá retenční nádrž Mělčany včetně protipovodňových hrází v Cháborech a včetně přeložky toku Dědiny a propojení lesních cest u hráze v Mělčanech. Dále je z úřední činnosti odvolacímu orgánu známo, že probíhá řízení o vydání změny č. 6 Územního plánu sídelního útvaru Podbřezí. Předmětem této změny je mimo jiné vymezení veřejně prospěšné stavby PPO1- suchá retenční nádrž Mělčany. Pokud tedy v novém projednání dojde k nabytí účinnosti těchto opatření obecné povahy, bude stavební úřad povinen posoudit soulad záměru s Územním plánem města Dobrušky ve znění změny č. 4 a s Územním plánem sídelního útvaru Podbřezí ve znění změny č. 6. Jak přitom vyplývá z výše uvedeného, předmětem těchto změn již je suchá retenční nádrž. Na tomto místě dále odvolací orgán uvádí, že podle ustanovení § 31 odst. 4 stavebního zákona politika územního rozvoje je závazná pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území. Z uvedeného ustanovení vyplývá povinnost stavebního úřadu posoudit též soulad záměru s Politikou územního rozvoje ČR, uvedenou otázkou se přitom stavební úřad zabýval na straně 48 odvoláním napadeného rozhodnutí. V odvoláním napadeném rozhodnutí přitom stavební úřad uvedl, že vzhledem ke skutečnosti, že vláda České republiky dne 15. dubna 2015 projednala a schválila Aktualizaci č. 1 Politiky územního rozvoje ČR, posuzoval rovněž soulad záměru výstavby Dědina, Mělčany, suchá retenční nádrž s politikou územního rozvoje ve znění výše uvedené aktualizace. Dále k věci stavební úřad uvedl, že území dotčené záměrem výstavby suché retenční nádrže se nachází mimo rozvojové osy, rozvojové oblasti a specifické oblasti mezinárodního a republikového významu a že správního území města Dobrušky se dotýká pouze koridor pro plynovod přepravní soustavy vedoucí z okolí obce Olešná u Havlíčkova Brodu do okolí hraničního přechodu Náchod – Kudowa Zdrój v Královéhradeckém kraji (P5), který byl návrhem Územního plánu Dobruška územně zpřesněn mimo území dotčené záměrem výstavby suché retenční nádrže na vodním toku Dědina. V obsahu odvoláním napadeného rozhodnutí dále stavební úřad uvedl, že ostatní koridory a plochy dopravní a technické infrastruktury republikového významu ani plochy morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci povrchových vod (LAPV) se v řešeném území nenachází a že z republikových priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území je pak výstavba suché retenční nádrže svým charakterem plně v souladu zejména s prioritou č. 25), když vytváří podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami (záplavy) a jejím hlavním cílem je minimalizovat rozsah případných škod.
12
25015/UP/2015/Sm
Z ustanovení § 90 písm. c) stavebního zákona dále vyplývá povinnost stavebního úřadu posoudit, zda je záměr žadatele v souladu s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů, zejména s obecnými požadavky na využívání území. Pokud se týká souladu s obecnými požadavky na využívání území, z bodu A.3 písm. f) přílohy č. 1 k vyhlášce č. 499/2006 Sb. vyplývá, že dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení obsahuje údaje o dodržení obecných požadavků na využití území. Odvolací orgán proto nahlédl do předložené dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby a zjistil, že projektant na straně 17 Průvodní zprávy uvedl pouhou proklamaci, že záměr žadatele je v souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů, zejména s požadavky na využívání území při vymezování ploch a pozemků a při umisťování staveb, tak jak je stanoví vyhláška č. 501/2006 Sb. a následně odcitoval jednotlivá ustanovení vyhlášky. Za daných okolností tak byl stavební úřad povinen vyzvat žadatele k doplnění dokumentace o úvahy týkající se souladu záměru s požadavky na využívání území a v případě staveb nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení též úvahy týkající se souladu záměru s technickými požadavky na stavby. Tak ale stavební úřad neučinil. Jak tedy mohl za daných okolností stavební úřad dospět k závěru, že záměr je v souladu s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů, zejména s obecnými požadavky na využívání území, to odvolacímu orgánu není zřejmé. V dalším projednání tak bude stavební úřad povinen se uvedenou otázkou znovu zabývat. Odvolací orgán dále zkoumal, jak stavební úřad vymezil okruh účastníků řízení. Podle ustanovení § 85 odst. 1 stavebního zákona účastníky územního řízení jsou a) žadatel, b) obec, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn. Podle ustanovení § 85 odst. 2 stavebního zákona účastníky územního řízení dále jsou a) vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn, není-li sám žadatelem, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku nebo stavbě, b) osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno, c) osoby, o kterých tak stanoví zvláštní právní předpis. V této souvislosti stavební úřad na straně 38 odvoláním napadeného rozhodnutí uvedl, že účastníkem řízení podle ustanovení § 85 odst. 1 stavebního zákona je Povodí Labe, státní podnik, že účastníky řízení podle ustanovení § 85 odst. 1 písm. b) stavebního zákona jsou město Dobruška a obec Podbřezí. Dále k věci stavební úřad uvedl, že do okruhu účastníků řízení podle ustanovení § 85 odst. 2 písm. a) stavebního zákona zařadil vlastníky pozemků nebo staveb, na nichž má být záměr uskutečněn, včetně pozemků v zátopě. Ustanovení § 85 odst. 2 písm. a) stavebního zákona však předpokládá pouze účastenství vlastníků pozemků nebo staveb, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn, jak tedy stavební úřad dospěl k závěru, že účastníky podle § 85 odst. 2 písm. a) stavebního zákona jsou také vlastníci pozemků v zátopě, to odvolacímu orgánu není zřejmé.
13
25015/UP/2015/Sm
V dalším projednání tak bude stavební úřad povinen se uvedenou otázkou zabývat. Její posouzení totiž má vliv zejména na způsob doručování, neboť jak vyplývá u ustanovení § 87 odst. 1 a z ustanovení § 92 odst. 3 stavebního zákona, v řízení s velkým počtem účastníků se doručuje účastníkům řízení uvedeným v § 85 odst. 1 a v § 85 odst. 2 písm. a) a dotčeným orgánům jednotlivě. Ostatním účastníkům řízení se doručuje veřejnou vyhláškou. Jak dále odvolací orgán zjistil přezkoumáním odvoláním napadeného rozhodnutí, stavební úřad mezi účastníky řízení zařadil finanční úřad pro Moravskoslezský kraj a Okresní správu sociálního zabezpečení Rychnov nad Kněžnou, a to na základě zástavního práva z rozhodnutí správního orgánu. Jak stavební úřad dospěl k závěru, že správní orgán může být účastníkem územního řízení, to z odůvodnění odvoláním napadeného rozhodnutí nevyplývá. Odvolací orgán dále zkoumal, jak se stavební úřad vypořádal s námitkami, které v průběhu územního řízení podali jeho účastníci. Podle ustanovení § 89 odst. 1 stavebního zákona závazná stanoviska, která mohou dotčené orgány uplatňovat podle § 4 odst. 4, a námitky účastníků řízení musí být uplatněny nejpozději při ústním jednání, případně při veřejném ústním jednání, při kterém musí být nejpozději uplatněny také připomínky veřejnosti; jinak se k nim nepřihlíží. Jestliže dojde k upuštění od ústního jednání, musí být závazná stanoviska dotčených orgánů podle § 4 odst. 4 a námitky účastníků řízení uplatněny ve stanovené lhůtě; jinak se k nim nepřihlíží. Podle ustanovení § 89 odst. 2 stavebního zákona k závazným stanoviskům a námitkám k věcem, o kterých bylo rozhodnuto při vydání územního nebo regulačního plánu, se nepřihlíží. Podle ustanovení § 89 odst. 3 stavebního zákona účastník řízení ve svých námitkách uvede skutečnosti, které zakládají jeho postavení jako účastníka řízení, a důvody podání námitek; k námitkám, které překračují rozsah stanovený v odstavci 4, se nepřihlíží. Podle ustanovení § 89 odst. 4 stavebního zákona obec uplatňuje v územním řízení námitky k ochraně zájmů obce a zájmů občanů obce. Osoba, která je účastníkem řízení podle § 85 odst. 2 písm. a) a b), může uplatňovat námitky proti projednávanému záměru v rozsahu, jakým je její právo přímo dotčeno. Osoba, která je účastníkem řízení podle § 85 odst. 2 písm. c), může v územním řízení uplatňovat námitky, pouze v rozsahu, v jakém je projednávaným záměrem dotčen veřejný zájem, jehož ochranou se podle zvláštního právního předpisu zabývá. K námitkám, které nesplňují uvedené požadavky, se nepřihlíží. Jak již bylo uvedeno výše, přezkoumáním spisové dokumentace věci se týkající odvolací orgán zjistil, že ve stanovené lhůtě námitky uplatnil Mgr. Martin Hanousek, pobočný spolek ZO ČSOP JARO Jaroměř a Josef Petr. V obsahu odvoláním napadeného rozhodnutí v souvislosti s námitkami Mgr. Martina Hanouska a Josefa Petra stavební úřad uvedl, že účastníci neprokázali přímé dotčení jejich vlastnického práva a že proto k jejich námitkám nepřihlédl. Pokud se týká námitek pobočného spolku ZO ČSOP JARO Jaroměř, stavební úřad v odvoláním napadeném rozhodnutí uvedl, že pobočný spolek nespecifikoval, v jakém rozsahu je projednávaným záměrem dotčen veřejný zájem, jehož ochranou se podle zvláštního právního předpisu zabývá. 14
25015/UP/2015/Sm
K věci odvolací orgán uvádí, z odvoláním napadeného rozhodnutí vyplývá, že stavební úřad dospěl k závěru, že Josef Petr je účastníkem územního řízení podle ustanovení § 85 odst. 2 písm. a) stavebního zákona, podle něhož účastníky územního řízení jsou vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn, není-li sám žadatelem, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku nebo stavbě, a to z důvodu, že záměr je navržen na pozemku v jeho vlastnictví. Dále stavební úřad v odvoláním napadeném rozhodnutí uvedl, že Mgr. Martin Hanousek je účastníkem územního řízení podle ustanovení § 85 odst. 2 písm. b) stavebního zákona, podle něhož účastníky územního řízení jsou osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno, a to z důvodu, že je vlastníkem pozemku dotčeného rozlivem vody. Jinými slovy, stavební úřad v odvoláním napadeném rozhodnutí konstatoval, že vlastnické právo Josefa Petra a Mgr. Martina Hanouska je navrhovaným záměrem přímo dotčeno. Jak tedy za daných okolností mohl stavební úřad současně dospět ke zcela protichůdnému závěru, že Mgr. Martin Hanousek a Josef Petr neprokázali přímé dotčení, to odvolacímu orgánu není zřejmé. Pokud totiž záměr je navržen na pozemku Josefa Petra a pozemek Mgr. Martina má sloužit k zatopení v případě povodní, je přímé dotčení jejich vlastnického práva evidentní. Pokud se týká námitek pobočného spolku ZO ČSOP JARO Jaroměř, odvolacímu orgánu není zřejmé, jak stavební úřad dospěl k závěru, že pobočný spolek nespecifikoval, v jakém rozsahu je projednávaným záměrem dotčen veřejný zájem, jehož ochranou se podle zvláštního právního předpisu zabývá. Jak totiž ze spisové dokumentace věci se týkající vyplývá, pobočný spolek ZO ČSOP JARO Jaroměř předložil stanovy, z jejichž obsahu vyplývá, že jeho posláním je ochrana a obnova přírody, krajiny a životního prostředí, ekologická výchova a podpora trvale udržitelného života. Pokud se pak týká jednotlivých námitek, z ustanovení § 89 odst. 4 stavebního zákona vyplývá, že účastníci řízení podle ustanovení § 85 odst. 2 písm. a) a b) stavebního zákona mohou uplatňovat námitky pouze v rozsahu, jakým jejich právo přímo dotčeno. Splnění tohoto předpokladu je v případě námitek stavební úřad povinen vyhodnotit a své závěry řádně odůvodnit podle § 68 odst. 3 správního řádu. Tuto okolnost je přitom nutno posoudit u každé námitky samostatně. Obdobně to platí i v případě účastníků řízení podle ustanovení § 85 odst. 2 písm. c) stavebního zákona, kteří mohou uplatňovat námitky pouze v rozsahu, v jakém je dotčen veřejný zájem, jehož ochranou se podle zvláštního právního předpisu zabývají. Tak ale stavební úřad v posuzované věci neučinil a v případě všech námitek konstatoval, že k nim nepřihlédl. Nicméně přestože stavební úřad na jedné straně uvedl, že k námitkám podaným Mgr. Martinem Hanouskem, Josefem Petrem a pobočným spolkem ZO ČSOP JARO Jaroměř nepřihlédl, přesto se jimi v odvoláním napadeném rozhodnutí zabýval. V této souvislosti přitom bylo v posuzovaném případě zjištěno, že stavební úřad k námitce snížení hodnoty pozemků Josefa Petra uvedl, že dotčené pozemky v jeho vlastnictví se nacházejí v místě určeném územním plánem města Dobruška k umístění veřejně prospěšné stavby „Dědina, Mělčany, suchá retenční nádrž“ a že umístěním stavby budou nemovitosti Josefa Petra chráněny. S takovým vypořádáním se přitom Josef Petr mohl jen těžko spokojit. 15
25015/UP/2015/Sm
Odvolací orgán proto nahlédnul do územního plánu města Dobruška schváleného zastupitelstvem města Dobruška dne 16. 12. 2002 a účinného od 1. 3. 2003 a zjistil, že pozemek p. č. 2554 v katastrálním území Dobruška, který je ve vlastnictví Josefa Petra, je dle hlavního výkresu navržen v ploše světlezelené barvy, pro kterou je dle legendy stanoveno funkční využití Pl trvalé travní porosty (louky, pastviny). Z výkresu „Veřejně prospěšné stavby a asanační úpravy“ vyplývá, že územní plán Dobruška sice na území obce navrhuje veřejně prospěšnou stavbu retenční prostor nádrže Mělčany a hráz vodní nádrže Mělčany, tyto veřejně prospěšné stavby však nezasahují na pozemek p. č. 2554 v katastrálním území Dobruška. Za daných okolností tak je nutno vypořádání námitky Josefa Petra poukazující na snížení hodnoty jeho pozemku považovat za neodůvodněné. Pokud se týká námitky Josefa Petra poukazující na zásah záměru do krajinného rázu, stavební úřad k věci uvedl, že tato otázka byla předmětem posouzení dotčených orgánů příslušných hájit tento zájem na základě zvláštních právních předpisů, a že v této souvislosti byla vydána souhlasná závazná stanoviska. K věci odvolací orgán uvádí, že podle ustanovení § 12 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně přírody a krajiny“) k umisťování a povolování staveb, jakož i jiných činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Podrobnosti ochrany krajinného rázu může stanovit ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem. Podle ustanovení § 4 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů. Podrobnosti ochrany významných krajinných prvků stanoví Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem. Přezkoumáním spisové dokumentace věci se týkající odvolací orgán zjistil, že v souvislosti s krajinným rázem bylo vydáno závazné stanovisko Městského úřadu Dobruška, odboru výstavby a životního prostředí ze dne 27. 8. 2014 č. j.: MUD 4687/2014 OVŽP/MK – souhlas podle ustanovení § 12 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny a závazné stanovisko Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství ze dne 20. 8. 2014 č. j.: 13334/ZP/2014-Ns – souhlas podle ustanovení § 12 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny vydaný pro území přírodní památky Dědina u Dobrušky. Jak bylo dále ze spisové dokumentace věci se týkající zjištěno, záměr se dotýká významného krajinného prvku, vodního toku Dědina a údolní nivy vodního toku Dědina a proto bylo vydáno závazné stanovisko Krajského úřadu královéhradeckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství ze dne 21. 10. 2013 č. j.: 18190/ZP/2013-Ns – souhlas se zásahem do významného krajinného prvku podle ustanovení § 4 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny.
16
25015/UP/2015/Sm
Vzhledem ke skutečnosti, že z obsahu odvolání Josefa Petra ze dne 22. 7. 2015 vyplývá, že směřuje proti závaznému stanovisku Městského úřadu Dobruška odboru výstavby a životního prostředí ze dne 27. 8. 2014 č. j.: MUD 4687/2014 OVŽP/MK, proti závaznému stanovisku Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství ze dne 20. 8. 2014 č. j.: 13334/ZP/2014-Ns a proti závaznému stanovisku Krajského úřadu královéhradeckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství ze dne 21. 10. 2013 č. j.: 18190/ZP/2013-Ns, postupoval odvolací orgán podle ustanovení § 149 odst. 4 správního řádu, podle něhož jestliže odvolání směřuje proti obsahu závazného stanoviska, vyžádá odvolací správní orgán potvrzení nebo změnu závazného stanoviska od správního orgánu nadřízeného správnímu orgánu příslušnému k vydání závazného stanoviska. Tomuto správnímu orgánu zasílá odvolání spolu s vyjádřením správního orgánu prvního stupně a s vyjádřením účastníků. Po dobu vyřizování věci nadřízeným správním orgánem správního orgánu, který je příslušný k vydání závazného stanoviska, lhůta podle § 88 odst. 1 neběží. Závazné stanovisko Městského úřadu Dobruška odboru výstavby a životního prostředí ze dne 27. 8. 2014 č. j.: MUD 4687/2014 OVŽP/MK následně potvrdil Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství závazným stanoviskem ze dne 14. 10. 2015 č. j.: 25015/UP/2015-Če. Závazné stanovisko Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství ze dne 20. 8. 2014 č. j.: 13334/ZP/2014-Ns potvrdilo Ministerstvo životního prostředí závazným stanoviskem ze dne 12. 10. 2015 č. j.: 1649/550/15-Ba 68252/ENV/15. Závazné stanovisko Krajského úřadu královéhradeckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství ze dne 21. 10. 2013 č. j.: 18190/ZP/2013-Ns potvrdilo Ministerstvo životního prostředí závazným stanoviskem ze dne 13. 10. 2015 č. j.: 1650/550/15-Ba 68258/ENV/15. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že otázka ochrany krajinného rázu a významného krajinného prvku byla v posuzovaném případě příslušnými dotčenými orgány řešena dostatečně. Z obsahu vydaných závazných stanovisek přitom vyplývá, že krajinný ráz v dané lokalitě i významný krajinný prvek bude umisťovaným záměrem zasažen, nicméně že v posuzovaném případě převládá veřejný zájem na protipovodňové ochraně území. Pokud se týká námitky Josefa Petra, podle které z dostupných informací není zřejmé, zda navrhované řešení je vhodným protipovodňovým opatřením a že dle jeho názoru existují i šetrnější protipovodňová opatření, např. vyčištění koryta řeky a nenásilná úprava břehů, stavební úřad v odvoláním napadeném rozhodnutí uvedl, že posuzování návrhů na alternativní řešení nespadá do posuzování záměru stavebním úřadem, a že stavební úřad v územním řízení posuzuje záměr v rozsahu, jak byl předložen žadatelem. K tomu nutno ze strany odvolacího orgánu uvést, že je zcela v dispozici žadatele, jak vymezí předmět své žádosti a stavebnímu úřadu ani účastníkům řízení nepřísluší do dispozičního práva žadatele zasahovat. Stavební úřad je pak povinen posoudit, zda předložená žádosti je úplná a zda žadatelem navržený záměr je v souladu s ustanovením § 90 stavebního zákona. Stavebnímu úřadu však nepřísluší měnit na základě návrhu ostatních účastníků řízení předmět územního řízení. Pokud se týká námitky Josefa Petra, podle které navrženým záměrem dojde k narušení přírodní památky Dědina u Dobrušky, stavební úřad v odvoláním napadeném rozhodnutí 17
25015/UP/2015/Sm
uvedl, že k posouzení této otázky je příslušný Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství. Z úřední činnosti je odvolacímu orgánu známo, že Královéhradecký kraj vydal nařízení č. 7/2014 ze dne 14. 4. 2014 o zřízení přírodní památky Dědina u Dobrušky, které v článku 2 písm. b) stanoví, že na území přírodní památky je možno pouze s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody umisťovat a povolovat stavby a zařízení, provádět změny staveb a terénní úpravy. Podle ustanovení § 37 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny ke stavební činnosti, terénním a vodohospodářským úpravám, k použití chemických prostředků a změnám kultury pozemku v ochranném pásmu je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Podle ustanovení § 44 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny v bližších ochranných podmínkách zvláště chráněných území lze vymezit činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Vzhledem ke skutečnosti, že umisťovaný záměr zasahuje na území přírody památky Dědina u Dobrušky a jejího ochranného pásma, vydal Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství závazné stanovisko ze dne 12. 8. 2014 č. j.: 12384/ZP/2014Ns – souhlas podle ustanovení § 44 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny k činnostem ve zvláště chráněném území, přírodní památce Dědina u Dobrušky a souhlas podle ustanovení § 37 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny k činnostem v jejím ochranném pásmu. Vydané závazné stanovisko ze dne 12. 8. 2014 č. j.: 12384/ZP/2014-Ns bylo následně potvrzeno závazným stanoviskem Ministerstva životního prostředí ze dne 4. 11. 2015 č. j.: 1763/550/15-Ba 73922/ENV/15. Z výše uvedeného je zřejmé, že otázka ochrany přírodní památky Dědina u Dobrušky tak byla v daném případě dostatečně posouzena. Pokud se týká námitky Josefa Petra, podle které navrženým záměrem dojde k ohrožení mihule potoční, vranky obecné a raka říčního, stavební úřad v odvoláním napadeném rozhodnutí uvedl, že k posouzení této otázky je příslušný Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství. Podle ustanovení § 49 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny zvláště chráněné rostliny jsou chráněny ve všech svých podzemních a nadzemních částech a všech vývojových stádiích; chráněn je rovněž jejich biotop. Je zakázáno tyto rostliny sbírat, trhat, vykopávat, poškozovat, ničit nebo jinak rušit ve vývoji. Je též zakázáno je držet, pěstovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat nebo nabízet za účelem prodeje nebo výměny. Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat. Není dovoleno sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimi užívaná sídla. Je též zakázáno je držet, chovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat, nabízet za účelem prodeje nebo výměny. Podle ustanovení § 56 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 46 odst. 2, § 49 18
25015/UP/2015/Sm
a 50 v případech, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody, nebo v zájmu ochrany přírody, povoluje orgán ochrany přírody. U zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, které jsou předmětem ochrany podle práva Evropských společenství, lze výjimku podle věty první povolit jen tehdy, pokud je dán některý z důvodů uvedených v odstavci 2, neexistuje jiné uspokojivé řešení a povolovaná činnost neovlivní dosažení či udržení příznivého stavu druhu z hlediska ochrany. Podle ustanovení § 56 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny výjimku ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů lze povolit b) v zájmu prevence závažných škod, zejména na úrodě, dobytku, lesích, rybolovu, vodách a ostatních typech majetku, c) v zájmu veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti nebo z jiných naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu, včetně důvodů sociálního a ekonomického charakteru a důvodů s příznivými důsledky nesporného významu pro životní prostředí, V posuzovaném případě přitom Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství vydal rozhodnutí ze dne 3. 1. 2012 č. j.: 15704/ZP/2011-Ns-18 o povolení výjimky podle ustanovení § 49 odst. 1, § 50 odst. 2, § 56 odst. 1 a § 56 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny k zásahu do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a jejich biotopu. Otázka ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a zvířat je přitom zcela v kompetenci dotčeného orgánu ochrany přírody a odvolacímu orgánu nepřísluší rozhodnutí ze dne 3. 1. 2012 č. j.: 15704/ZP/2011-Ns-18 v rámci odvolacím orgánem vedeného řízení přezkoumávat. Předmětem tohoto rozhodnutí je mimo jiné mihule potoční a vranka obecná, rak říční však nikoliv. V dalším projednání tak bude stavební úřad povinen zabývat se otázkou, zda není nutné před vydáním územního rozhodnutí předložit rozhodnutí o povolení výjimky k zásahu do přirozeného vývoje raka říčního, neboť s uvedenou otázkou se doposud nevypořádal. K nesouhlasu Mgr. Martina Hanouska se závěrem zjišťovacího řízení, podle něhož nebude záměr posuzován podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon EIA“), stavební úřad v odvoláním napadeném rozhodnutí uvedl, že kromě závěru zjišťovacího řízení ze dne 15. 7. 2011 č. j.: 10771/ZP/2010-Čr vydal Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství dále sdělení k záměru ze dne 14. 5. 2015 č. j.: 13496/ZP/2015-Čr se závěrem, že rozsah záměru, který byl posouzen ve zjišťovacím řízení je shodný se záměrem popsaným ve srovnání EIA a DUR. Dále stavební úřad v odvoláním napadeném rozhodnutí uvedl, že sdělením ze dne 20. 5. 2015 č. j.: PDMUD 11852/2015 požádal Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství o vyjádření k námitkám Mgr. Martina Hanouska. Ve spise je přitom založena odpověď - sdělení ze dne 27. 5. 2015 č. j.: 14558/ZP/2015-Čr, v jehož obsahu Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství uvedl, že námitky Mgr. Martina Hanouska považuje neodůvodněné a že závěr zjišťovacího řízení byl vydán na základě zjišťovacího řízení, které proběhlo v souladu se zákonem EIA. Je tedy zřejmé, že stavební úřad se uvedenou námitkou Mgr. Martina Hanouska dostatečně zabýval, když v této souvislosti požádal Krajský úřad Královéhradeckého Kraje, odbor životního prostředí a zemědělství o další součinnost. Jinou možnost stavebnímu úřadu ani stavební zákon nedává. Vydaný závěr zjišťovacího řízení ze dne 15. 7. 2011 č. j.: 10771/ZP/2010-Čr totiž je svou povahou jiným správním úkonem, nemá povahu správního 19
25015/UP/2015/Sm
rozhodnutí ani závazného stanoviska a nelze jej proto nechat autoritativně přezkoumat ze strany instančně výše postaveného úřadu. K přezkumu závěru zjišťovacího řízení vydaného formou jiného správního úkonu je příslušný ten orgán, který jej vydal. Vzhledem k uvedenému proto odvolací orgán z procesní opatrnosti postoupil část odvolání Mgr. Martina Hanouska, která směřuje do závěru zjišťovacího řízení ze dne 15. 7. 2011 č. j.: 10771/ZP/2010-Čr, k přezkoumání Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství. Následně odvolací orgán obdržel sdělení ze dne 23. 10. 2015 č. j.: 27700/ZP/2015-Čr, v jehož obsahu Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství uvedl, že vydaný závěr zjišťovacího řízení je nadále platný. K posouzení otázky, zda bude záměr posuzován podle zákona EIA, je podle § 22 zákona EIA příslušný Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, přičemž stavebnímu úřadu ani odvolacímu orgánu nepřísluší do této správní činnosti zasahovat. V obsahu podání ze dne 19. 5. 2015 dále Mgr. Martin Hanousek uvedl, že s účinností od 22. 5. 2014 byla vyhlášena přírodní památka Dědina u Dobrušky a že žadateli tak vznikla povinnost předložit stanovisko podle § 44 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny, výjimku dle § 43 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny a souhlas podle § 37 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny, ale že uvedená stanoviska předložena nebyla. Podle ustanovení § 43 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích podle § 16, 26, 29, 34, § 35 odst. 2 a § 36 odst. 2 lze povolit v případě, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody, nebo v zájmu ochrany přírody, nebo tehdy, pokud povolovaná činnost významně neovlivní zachování stavu předmětu ochrany zvláště chráněného území. V této souvislosti již odvolací orgán uvedl výše, že žadatel doložil závazné stanovisko Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství ze dne 12. 8. 2014 č. j.: 12384/ZP/2014-Ns, kterým byl vydán souhlas podle ustanovení § 44 odst. 3 a podle ustanovení § 37 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny. Pokud se týká ustanovení § 43 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny, ze spisové dokumentace věci se týkající vyplývá, že stavební úřad požádal dne 1. 10. 2014 Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství o vyjádření, zda je pro umístění záměru vyžadováno povolení výjimky podle ustanovení § 43 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny. Následně stavební úřad obdržel sdělení Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství ze dne 6. 10. 2014 č. j.: 16503/ZP/2014-Ns, podle něhož je nezbytné vést řízení o povolení výjimky podle ustanovení § 43 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny až po vydání (nabytí právní moci) územního rozhodnutí, kdy dojde k umístění do lokality. Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství dále vydal sdělení ze dne 26. 5. 2015 č. j.: 15024/ZP/2015Če, v jehož obsahu uvedl, že považuje v daném případě za účelné vést řízení o povolení výjimky z ustanovení § 43 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny až ve fázi zpracované projektové dokumentace pro povolení stavby. Předložení rozhodnutí o povolení výjimky podle ustanovení § 43 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny pak stavební úřad stanovil jako jednu z podmínek pro vydání stavebního povolení. Je tak zřejmé, že správní orgány se výše uvedenou námitkou Mgr. Martina Hanouska dostatečně zabývaly. 20
25015/UP/2015/Sm
Dále v obsahu podání ze dne 19. 5. 2015 Mgr. Martin Hanousek uvedl, že požaduje předložit stanovisko Komise pro rybí přechody, a že povinnost doložit jej vyplývá i z oznámení EIA a řízení o výjimkách ze zvláště chráněných druhů. Z odvoláním napadeného rozhodnutí odvolací orgán nezjistil, jak se stavební úřad s uvedenou námitkou vypořádal. Nicméně v této souvislosti odvolací orgán nahlédnutím do oznámení o hodnocení vlivů na životní prostředí dle přílohy č. 3 zákona EIA zjistil, že na straně 156, kapitola D. 4. oznamovatel uvedl, že pro přípravu záměru je navrženo doporučení v dalších stupních projektové dokumentace věc konzultovat se znalci z oboru ichtyologie a projednat v Komisi pro rybí přechody při AOPK ČR. V prvé řadě nutno ze strany odvolacího orgánu upozornit na skutečnost, že projednání věci s Komisí pro rybí přechody je v oznámení EIA koncipováno jako doporučení. V druhé řadě pak nutno uvést, že toto doporučení je navrženo v dalších stupních projektové dokumentace, mezi něž patří i projektová dokumentace pro stavební řízení. V obsahu podání ze dne 19. 5. 2015 Mgr. Martin Hanousek dále uvedl, že požaduje, aby byl stanoven harmonogram výstavby tak, aby byla nejprve realizována zařízení na zajištění migrace ryb, následně byla odborně způsobilou osobou ověřena funkčnost těchto zařízení a teprve poté bylo pokračováno ve výstavbě. Dále v obsahu podání ze dne 19. 5. 2015 Mgr. Martin Hanousek uvedl, že požaduje, aby konkrétní technické řešení rozdělovacího objektu bylo provedeno tak, aby nebyly stejné kóty pro dělení vody do náhonu Zlatý potok a Dědina, a že dno propusti do Dědiny by mělo být níže, aby byl zajištěn minimální průtok do evropsky významné lokality v případě suchých období. Dále v obsahu podání ze dne 19. 5. 2015 Mgr. Martin Hanousek uvedl, že je třeba opravit výkresovou část dokumentace tak, aby respektovala textovou část dokumentace, podle které dno bude tvořeno menšími kameny, což bude vytvářet možnost úkrytů pro vranku obecnou. Pokud se uvedených námitek týká, jedná se o otázky týkající se konkrétního technického řešení stavby, které je však možné řešit až v rámci stavebního řízení. Dále v obsahu podání ze dne 19. 5. 2015 Mgr. Martin Hanousek uvedl, že navrhované řešení není optimální a že požaduje, aby byla vypuštěna výsadba dřevin a rostlin v okolí mokřadu i v něm samém. V této souvislosti již odvolací orgán uvedl výše, že je zcela v dispozici žadatele, jak vymezí předmět své žádosti a stavebnímu úřadu ani účastníkům řízení nepřísluší do dispozičního práva žadatele zasahovat. To platí i v případě námitky Mgr. Martina Hanouska, v jejímž obsahu uvedl, že dle jeho názoru by předmětem územního řízení měl být také zemník. Dále v obsahu podání ze dne 19. 5. 2015 Mgr. Martin Hanousek uvedl, že, žadatelé nedoložili výjimku pro zvláště chráněné druhy chráněné Evropskými společenstvími a že požaduje její doplnění. Jak bylo v této souvislosti ze spisové dokumentace věci se týkající zjištěno, Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství vydal rozhodnutí ze dne 3. 1. 2012 č. j.: 15704/ZP/2011-Ns-18, kterým byla povolena výjimka ke škodlivému zasahování do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a jejich biotopu. Je tedy zřejmé, že uvedenou námitkou se správní orgány zabývaly. Dne 27. 5. 2015 Mgr. Martin Hanousek podal na stavební úřad další námitky, v jejichž obsahu uvedl, že trvá na tom, aby žadatel předložil výjimku podle § 43 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny. V této souvislosti odvolací orgán odkazuje na výše uvedené. V obsahu podání ze dne 27. 5. 2015 dále Mgr. Martin Hanousek uvedl, že podle názoru doc. Ing. Petra Hartvicha CSc. by byly vhodným řešením dvě výpusti v hrázi a že by bylo 21
25015/UP/2015/Sm
vhodné návrh upravit na základě stanoviska Komise pro rybí přechody, které však doposud nebylo předloženo. V obsahu podání ze dne 27. 5. 2015 dále Mgr. Martin Hanousek uvedl, že dle názoru Pavla Marka je navržené řešení nesmyslné, neboť neodpovídá požadavkům cílových druhů ryb a zásadám navrhování rybích přechodů či staveb zajišťujících migrační prostupnost vodních toků a které přináší neřešitelné problémy jako zastínění trati, vysoké nároky na stabilizaci trati a nemožnost provádět pravidelnou údržbu. V této souvislosti již odvolací orgán uvedl výše, že je zcela v dispozici žadatele, jak vymezí předmět své žádosti a stavebnímu úřadu ani účastníkům řízení nepřísluší do dispozičního práva žadatele zasahovat, že otázky týkající se konkrétního technického řešení stavby je možné řešit až v rámci stavebního řízení a že projednání věci s Komisí pro rybí přechody je v oznámení EIA koncipováno jako doporučení, které je navíc navrženo pro další stupně projektové dokumentace, mezi něž patří také projektová dokumentace pro stavební řízení. Nicméně v této souvislosti bylo ze spisové dokumentace věci týkající zjištěno, že dne 20. 5. 2015 učinil pobočný spolek ZO ČSOP JARO Jaroměř na stavební úřad podání, v jehož obsahu uvedl, že se ztotožňuje s námitkami Mgr. Martina Hanouska ze dne 19. 5. 2015. Jinými slovy spolek ZO ČSOP JARO Jaroměř podal námitky shodného obsahu, jako námitky Mgr. Martina Hanouska ze dne 19. 5. 2015, přičemž jak již bylo uvedeno výše, posláním spolku ZO ČSOP JARO Jaroměř je dle stanov ochrana a obnova přírody, krajiny a životního prostředí, ekologická výchova a podpora trvale udržitelného života. Jak dále ze spisové dokumentace věci se týkající vyplývá, dne 8. 6. 2015 stavební úřad obdržel podání Václava Nováka, v jehož obsahu uvedl, že mu doposud nebylo sděleno, jak vysoká bude ochranná hráz, co se bude budovat v bezprostřední blízkosti jeho pozemku, jak bude řešeno odčerpání povrchových vod při uzavření povrchové hráze, jaká je cena, za kterou budou pozemky vykoupeny a zda je k dispozici náhradní pozemek. V podání ze dne 8. 6. 2015 dále Václav Novák uvedl, že s tímto postupem nesouhlasí. V této souvislosti nutno uvést, že v územním řízení se uplatňuje zásada koncentrace. To znamená, že námitky musí být účastníky řízení podle ustanovení § 89 odst. 1 stavebního zákona uplatněny nejpozději při veřejném ústním jednání. Pokud účastník územního řízení uplatní námitku opožděně, nemůže stavební úřad z důvodu zachování rovnosti účastníků řízení k takové námitce přihlížet. V posuzovaném případě však byly námitky Václava Nováka uplatněny po veřejném ústním jednání, přestože stavební úřad ve sdělení ze dne 20. 4. 2015 č. j.: PDMUD 9071/2015, poučil účastníky řízení, že námitky mohou být uplatněny nejpozději při veřejném ústním jednání, jinak se k nim nepřihlíží. Za daných okolností tak lze přisvědčit stavebnímu úřadu, který na straně 92 uvedl, že námitky nebyly uplatněny nejpozději při veřejném ústním jednání, a že účastník řízení nesplnil zákonem stanovené podmínky pro podávání námitek. Nicméně pro úplnost k věci odvolací orgán uvádí, že koncentrace neplatí v případě, že obsahem uplatněné námitky bude tvrzení o porušení kogentního právního předpisu. V takovém případě je správní orgán povinen se touto námitkou zabývat i v případě, že byla uplatněna po marném uplynutí lhůty. V dalším projednání tak bude stavební úřad povinen zabývat se otázkou, zda obsahem některé z opožděných námitek Václava Nováka není tvrzení porušení právního předpisu.
22
25015/UP/2015/Sm
Pokud se vydaného územního rozhodnutí týká, podle ustanovení § 92 odst. 5 stavebního zákona obsahové náležitosti jednotlivých druhů územních rozhodnutí stanoví prováděcí právní předpis. Tímto prováděcím právním předpisem je vyhláška č. 503/2006 Sb., která v ustanovení § 9 odst. 5 stanoví, že grafická příloha rozhodnutí o umístění stavby, ověřená stavebním úřadem, obsahuje celkovou situaci v měřítku katastrální mapy se zakreslením stavebního pozemku, požadovaného umístění stavby, s vyznačením vazeb a vlivů na okolí, zejména vzdáleností od hranic pozemku a sousedních staveb, a popřípadě vybranou část dokumentace podle přílohy č. 1 k vyhlášce o dokumentaci staveb. U liniových staveb delších než 1 000 m a staveb zvláště rozsáhlých lze doplnit půdorysné vyznačení stavby na mapovém podkladě v měřítku 1 : 10 000 až 1 : 50 000. V odvoláním napadeném rozhodnutí přitom stavební úřad uvedl, že grafickou přílohou je výkres v měřítku 1:10000 s vyznačením stavebních objektů a dále též celkový situační výkres č. C.2 v měřítku 1:2000, katastrální situace č. C.4 v měřítku 1:2000, koordinační situační výkresy v měřítku 1:500 č. C.3.1., C.3.2., C.3.3., C.3.4., C.3.5 a C.3.6. Výkres označený jako grafická příloha ve smyslu § 9 odst. 5 vyhlášky č. 503/2006 Sb. však odvolací orgán ve spise nedohledal. V souvislosti s ustanovením § 86 odst. 2 správního řádu přezkoumal správnost odvoláním napadeného rozhodnutí ze dne 9. 7. 2015 č. j.: PDMUD 15250/2015, spis. zn.: MUD 4960/2014 OVŽP/JU v rozsahu odvolacích důvodů uvedených v podaných odvoláních. V obsahu odvolání ze dne 22. 7. 2015 Josef Petr uvádí, že je vlastníkem pozemku p. č. 2554 v katastrálním území Dobruška, který je dotčen částí záměru označenou ve výrokové části odvoláním napadeného rozhodnutí jako SO 04 – Přeložka Dědiny pod hrází, s čímž nesouhlasí. V obsahu odvolání ze dne 22. 7. 2015 Josef Petr uvádí, že dne 7. 5. 2015 podal na stavební úřad námitky, které doplnil dne 8. 6. 2015, ale že stavební úřad se s nimi jako s námitkami nevypořádal a považoval je pouze za vyjádření v územním řízení z důvodu, že nebylo prokázáno přímé dotčení vlastnického práva. S uvedeným závěrem však Josef Petr nesouhlasí, protože dle jeho názoru bude záměrem dotčena část jeho pozemku o velikosti 190 m2, která bude v případě, že nebude dosaženo dohody, vyvlastněna a dojde tak nezpochybnitelně k přímému dotčení jeho vlastnického práva. V této souvislosti již odvolací orgán uvedl výše, že vzhledem ke skutečnosti, že záměr je navržen na pozemku Josefa Petra, je přímé dotčení jeho vlastnického práva evidentní. Nicméně přestože stavební úřad na jedné straně uvedl, že k námitkám podaným Josefem Petrem nepřihlédl, přesto se jimi v odvoláním napadeném rozhodnutí zabýval. Odvolání Josefa Petra je proto v tomto bodě nedůvodné. Nutno však konstatovat, jak již ovšem bylo uvedeno výše, některými námitkami Josefa Petra se stavební úřad zabýval nedostatečně. V obsahu odvolání ze dne 22. 7. 2015 dále Josef Petr uvádí, že nesouhlasí s odůvodněním stavebního úřadu, že umístěním záměru bude Josefu Petrovi zajištěn lepší přístup k jeho nemovitostem. Dle názoru Josefa Petra je stávající přístup k jeho pozemku vyhovující. K tomuto odvolacímu důvodu nutno uvést, že nesouvisí s předmětem vydaného územního rozhodnutí. Nadto stavebnímu úřadu nepřísluší uvedenou otázku v rámci vedeného územního řízení hodnotit.
23
25015/UP/2015/Sm
Dále v obsahu odvolání ze dne 22. 7. 2015 Josef Petr uvádí, že umístěním záměru dojde ke snížení hodnoty jeho nemovitostí. Jak již bylo uvedeno výše, v průběhu prvoinstančního řízení Josef Petr namítal snížení hodnoty jeho nemovitosti, ale stavební úřad se s uvedenou námitkou vypořádal nedostatečně. Odvolání Josefa Petra je proto v tomto bodě důvodné. Dle názoru Josefa Petra dále dojde umístěním záměru k narušení krajinného rázu. K tomuto odvolacímu důvodu lze uvést, že otázka ochrany krajinného rázu byla v posuzovaném případě posouzena správními orgány dostatečně, odvolání Josefa Petra je proto v tomto bodě nedůvodné. V podrobnostech odvolací orgán odkazuje na výše uvedené. V obsahu odvolání ze dne 23. 7. 2015 Helena Nováková a Václav Novák uvádějí, že jsou vlastníky pozemků p. č. 2626/1, 2626/2 a 2625 se stavbou č. p. 4 v katastrálním území Dobruška a pozemků p. č. 3530, 3531 a 3533 v katastrálním území Podbřezí, které jsou přímo dotčeny navrhovaným záměrem, konkrétně částmi záměru označenými ve výrokové části odvoláním napadeného rozhodnutí jako Stavební objekt SO 23 – Příjezd k boční hrází a Stavební objekt SO 34 – Ochranná hráz – levý břeh včetně objektu SO 32 – Rozdělovací objekt na náhonu do Zlatého potoka. V obsahu odvolání ze dne 23. 7. 2015 Helena Nováková a Václav Novák uvádějí, že umístěním záměru dojde k znehodnocení jejich nemovitostí a že navrhované řešení je naprosto nevhodné, protože vybudováním opěrných zdí se vytvoří umělá nádrž, která bude přímo ohrožovat dům č. p. 4, neboť se výrazně změní, až znemožní odtokové podmínky dešťových vod a dojde tak k ohrožení majetku, zdraví a života obyvatelů domu č. p. 4. V obsahu odvolání ze dne 23. 7. 2015 dále Helena Nováková a Václav Novák uvádějí, že z blíže neurčeného jednání vyplynulo, že součástí záměru bude přečerpávací stanice, ale že tomu tak není. Dále v obsahu odvolání ze dne 23. 7. 2015 Helena Nováková a Václav Novák uvádějí, že nesouhlasí s umístěním části záměru označeného ve výroku odvoláním napadeného rozhodnutí SO 34 – Ochranná hráz levý břeh pouhých 17,2 až 26,5 m od domu č. p. 4. Dále v obsahu odvolání ze dne 23. 7. 2015 Helena Nováková a Václav Novák uvádějí, že nesouhlasí se záborem pozemků p. č. 3533 a 3531 v katastrálním území Podbřezí, když s nimi tato okolnost nebyla projednána. Podle ustanovení § 82 odst. 4 správního řádu k novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení, se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve. Namítá-li účastník, že mu nebylo umožněno učinit v řízení v prvním stupni určitý úkon, musí být tento úkon učiněn spolu s odvoláním. Jak již bylo výše uvedeno, dne 8. 6. 2015, tedy po konání veřejného ústního jednání podal Václav Novák námitky, přestože v územním řízení se k opožděně podaným námitkám nepřihlíží. Vzhledem k uvedeným skutečnostem tak nelze přihlédnout ani ke skutečnostem a návrhům uvedeným v odvolání. K věci však odvolací orgán opakovaně uvádí, že koncentrace neplatí v případě, že obsahem uplatněné námitky je tvrzení o porušení kogentního právního předpisu. V takovém případě je správní orgán povinen se touto námitkou zabývat i v případě, že byla uplatněna po marném uplynutí lhůty. V dalším projednání tak bude stavební úřad povinen zabývat se otázkou, zda obsahem některé z opožděných námitek Václava Nováka není tvrzení porušení právního předpisu.
24
25015/UP/2015/Sm
V obsahu odvolání ze dne 23. 7. 2015 dále Helena Nováková a Václav Novák uvádějí, že Václav Novák v průběhu veřejného ústního jednání dne 27. 5. 2015 podal námitky do územního řízení, ale že nebyly zaznamenány do protokolu. Nahlédnutím do protokolu ze dne 27. 5. 2015 č. j.: PDMUD 12394/2015 pořízeného o průběhu veřejného ústního jednání odvolací orgán zjistil, že se jej Václav Novák zúčastnil a že učinil dotaz na výšku ochranné hráze č. 36 a na řešení častého zaplavování pozemku určeného k této hrázi. Dále však z obsahu protokolu nevyplývá, že by ze strany Václava Nováka nebo Heleny Novákové byla vznesena nějaká námitka. Protokol je na konci opatřen podpisy jednotlivých zúčastněných osob, včetně podpisu Václava Nováka. Pokud dle názoru odvolatele nebyly v protokolu zaznamenány všechny rozhodné skutečnosti, měl možnost podat námitky proti protokolu podle ustanovení § 18 odst. 3 správního řádu. Tak ale neučinil, odvolání Václava Nováka a Heleny Novákové je proto v tomto bodě nedůvodné. V obsahu odvolání ze dne 7. 8. 2015 Mgr. Martin Hanousek uvádí, že je vlastníkem pozemku p. č. 263/13 v katastrálním území Mělčany u Dobrušky, který je dle výrokové části odvoláním napadeného rozhodnutí dotčen rozlivem vody v období povodně při nadržení hladiny Q100. V obsahu odvolání ze dne 7. 8. 2015 Mgr. Martin Hanousek dále uvádí, že stavební úřad neodůvodnil, jak dospěl k závěru, že nebude dotčeno jeho vlastnické právo a že bez bližšího posouzení jednotlivých námitek není možné všechny paušálně zamítnout s odůvodněním, že nebylo prokázáno dotčení vlastnického práva a že se tedy jedná o pouhé vyjádření a nikoliv námitky. Nadto dle názoru Mgr. Martina Hanouska, i kdyby se jednalo o pouhé připomínky veřejnosti, odvoláním napadené rozhodnutí neobsahuje jejich dostatečné vyhodnocení. Dle názoru Mgr. Martina Hanouska jeho námitky směřovaly k uplatnění práva vlastníka a občana na příznivé životní prostředí, zejména se jedná o námitky týkající se technického řešení hráze a průchodu toku hrází. V obsahu odvolání ze dne 7. 8. 2015 dále Mgr. Martin Hanousek uvádí, že k jeho námitkám týkajícím se zákonnosti řízení byl stavební úřad povinen přihlédnout z moci úřední, ale že tak neučinil, neřídil se obecnými zásadami správního řádu, nesprávně posoudil skutkový stav věci a nedostatečně se zabýval všemi okolnostmi, jež v řízení vyšly najevo. V této souvislosti již odvolací orgán uvedl výše, že přestože stavební úřad na jedné straně uvedl, že k námitkám podaným Mgr. Martinem Hanouskem nepřihlédl, přesto se jimi v odvoláním napadeném rozhodnutí zabýval. Odvolání Mgr. Martina Hanouska je proto v tomto bodě nedůvodné. Pokud se týká jednotlivých námitek Mgr. Martina Hanouska, odvolací orgán odkazuje na výše uvedené. V obsahu odvolání ze dne 7. 8. 2015 Mgr. Martin Hanousek uvádí, že pozemek p. č. 263/13 v katastrálním území Mělčany u Dobrušky je součástí Přírodní památky a Evropsky významné lokality Dědina u Dobrušky a že tento pozemek a příbřežní část toku budou zcela zasypány a jeho přírodní hodnoty zničeny stavbou 14 m vysoké a 522 m dlouhé hráze a tok převeden do objektu SO 02 – Sdružený objekt a úprav Dědiny nad a pod hrází (SO 03 a SO 04). Dle názoru Mgr. Martina Hanouska je u těchto objektů zasažení jeho vlastnického práva zjevné, protože tyto objekty svým umístěním a funkcí jeho pozemek i jeho přírodní hodnoty zlikvidují. V této souvislosti již odvolací orgán uvedl výše, že správní orgány se dostatečně zabývaly otázkou ochrany Přírodní památky Dědina u Dobrušky. Pokud se týká Evropsky významné lokality Dědina u Dobrušky, z ustanovení § 45c odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny vyplývá, že pokud byla v dané lokalitě vyhlášena přírodní památka, zásah do evropsky významné lokality není podmíněn souhlasem orgánem ochrany přírody. Odvolání Mgr. Martina Hanouska je proto v tomto bodě nedůvodné. 25
25015/UP/2015/Sm
Dále v obsahu odvolání ze dne 7. 8. 2015 Mgr. Martin Hanousek uvádí, že při veřejném ústním projednání byly veřejnosti promítnuty klamavé výkresy technického řešení, které neodpovídaly projektové dokumentaci, zejména se jednalo o technické řešení objektu přeložka Dědiny. Vzhledem k uvedenému proto Mgr. Martin Hanousek požaduje provedení nového veřejného ústního jednání, při němž bude prezentována skutečná dokumentace záměru. Pokud se uvedeného odvolacího důvodu týká, nutno konstatovat, že otázky týkající se konkrétního technického řešení stavby je možné řešit až v rámci stavebního řízení. Odvolání Mgr. Martina Hanouska je proto v tomto bodě nedůvodné. V obsahu odvolání ze dne 7. 8. 2015 Mgr. Martin Hanousek uvádí, že již v průběhu územního řízení namítal, že projektová dokumentace obsahuje špatné technické řešení migrační prostupnosti a že doložil vyjádření předsedy Komise pro rybí přechody, podle něhož je navržené řešení nesmyslné a nefunkční, ale že se stavební úřad uvedenou otázkou přesto nezabýval a vydal odvoláním napadené rozhodnutí, jehož potvrzení by vedlo k poškození Evropsky významné lokality Dědina u Dobrušky. V obsahu odvolání ze dne 7. 8. 2015 Mgr. Martin Hanousek dále uvádí, že objekt vývaru je navržen špatně se sklonem 1:2,5-3,5, zatímco přípustný sklon je 1:20 a bude proto fungovat jako past na vranku a mihuli. V této souvislosti dále Mgr. Martin Hanousek uvádí, že na straně 146 oznámení EIA je popsáno, že v dalších stupních projektové dokumentace je nutno ověřit technické způsoby zlepšení propustnosti vývaru pod bezpečnostním přepadem, ale že k žádnému ověření nedošlo a dle EIA a hodnocení vlivů na lokalitu Natura 2000 je tak navrhované řešení nepřijatelné a poškozuje Evropsky významnou lokalitu Dědina u Dobrušky. Dále Mgr. Martin Hanousek v obsahu odvolání ze dne 7. 8. 2015 uvádí, že již v průběhu územního řízení vznesl požadavek, aby byl maximalizován vstup přirozeného denního světla na poldru, ale že stavební úřad se uvedenou námitkou nezabýval. Dle názoru Mgr. Martina Hanouska je záměr navržen v rozporu s posouzením EIA včetně posouzení vlivu na lokalitu Natura 2000, když dokumentace nerozpracovává řešení sdruženého objektu s cílem maximálně možným způsobem prodloužit otevřený úsek odpadní štoly a snížit migrační bariéru nové zemní hráze. Uvedené odvolací důvody se také týkají konkrétního technického řešení, přestože tyto otázku je možné řešit až v rámci stavebního řízení. Odvolání Mgr. Martina Hanouska je proto i v tomto bodě nedůvodné. Dále Mgr. Martin Hanousek v obsahu odvolání ze dne 7. 8. 2015 uvádí, že záměr je v rozporu s posouzením EIA také proto, že nebyl dodržen požadavek na doložení stanoviska Komise pro rybí přechody při AOPK ČR. Odvolání Mgr. Hanouska je v tomto bodě nedůvodné, v podrobnostech odvolací orgán odkazuje na výše uvedené. V obsahu odvolání ze dne 7. 8. 2015 Mgr. Martin Hanousek dále uvádí, že stavební úřad se nezabýval ani jeho námitkou poukazující na nedoložení výjimky na zvláště chráněné druhy chráněné Evropskými společenstvími, mezi něž patří ještěrka obecná. V této souvislosti již odvolací orgán uvedl výše, že ze spisové dokumentace vyplývá, že Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství vydal rozhodnutí ze dne 3. 1. 2012 č. j.: 15704/ZP/2011-Ns-18 o povolení výjimky podle ustanovení § 49 odst. 1, § 50 odst. 2, § 56 odst. 1 a § 56 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny k zásahu do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a jejich biotopu. Předmětem tohoto rozhodnutí je mimo jiné také ještěrka obecná. Odvolání Mgr. Martina Hanouska je proto v tomto bodě nedůvodné. Pro úplnost odvolací orgán opakovaně uvádí, že na základě námitky Josefa Petra bude stavební úřad v dalším projednání povinen zabývat se otázkou, zda není 26
25015/UP/2015/Sm
nutné před vydáním územního rozhodnutí předložit rozhodnutí o povolení výjimky k zásahu do přirozeného vývoje raka říčního. V obsahu odvolání ze dne 7. 8. 2015 Mgr. Martin Hanousek dále uvádí, že nesouhlasí se závěrem Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, podle něhož záměr nebude mít významný negativní vliv na životní prostředí a který k věci uvedl, že záměr byl již posouzen dostatečně a nebude posuzován v procesu EIA. Dle názoru Mgr. Martina Hanouska přetrvávají významné negativní vlivy záměru na krajinný ráz, zábory ZPF a PUPFL a záměr proto měl být posouzen v procesu EIA. Odvolání Mgr. Martina Hanouska je v tomto bodě nedůvodné. Touto otázkou se odvolací orgán zabýval výše, v podrobnostech proto odkazuje na výše uvedené. V obsahu odvolání ze dne 10. 8. 2015 pobočný spolek ZO ČSOP JARO Jaroměř uvádí, že stavební úřad nesprávně posoudil skutkový stav věci, nedostatečně se zabýval všemi okolnostmi, které v řízení vyšly najevo, omezil práva spolku jako účastníka řízení, když konstatoval, že spolek neuvedl, jaký veřejný zájem v řízení chrání a nezabýval se otázkou napadení procesu posuzování vlivu na životní prostředí. Dle spolku ZO ČSOP JARO Jaroměř nebylo nutno dokazovat rozsah dotčení zájmů a stavební úřad proto postupoval nesprávně, když námitky spolku považoval pouze za vyjádření a následně se s nimi nedostatečně vypořádal. V této souvislosti již odvolací orgán uvedl výše, že přestože stavební úřad na jedné straně uvedl, že k námitkám podaným pobočným spolkem ZO ČSOP JARO Jaroměř nepřihlédl, přesto se jimi v odvoláním napadeném rozhodnutí zabýval. Odvolání spolku ZO ČSOP JARO Jaroměř je proto v tomto bodě nedůvodné. Pokud se týká jednotlivých námitek pobočného spolku, odvolací orgán odkazuje na výše uvedené. Dále v obsahu odvolání ze dne 10. 8. 2015 pobočný spolek ZO ČSOP JARO Jaroměř uvádí, že se připojuje k odvolání Mgr. Martina Hanouska v bodech týkajících se absence výjimky na zvláště chráněné druhy chráněné Evropskými společenstvími, neřešení problematiky nedostatečného posouzení stavby na životní prostředí, nesplnění podmínky EIA týkající se úprav vývaru, posouzení věci Komisí pro rybí přechody a rozpracování řešení sdruženého objektu s cílem maximálně možným způsobem prodloužit otevřený úsek odpadní štoly. Uvedenými otázkami se již odvolací orgán zabýval v souvislosti s námitkami a odvoláním Mgr. Martina Hanouska, v podrobnostech lze proto odkázat na výše uvedené. Odvolací orgán sdělením č. j.: 25015/UP/2015/Sm ze dne 13. 11. 2015 informoval účastníky řízení o možnosti nahlédnout do spisu podle ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu. Této možnosti využil dne 19. 11. 2015 Mgr. Martin Hanousek, dne 20. 11. 2015 Povodí Labe, státní podnik a dne 23. 11. 2015 Josef Petr v zastoupení Mgr. Michalem Solichem. Odvolací orgán vzhledem k výše uvedenému rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno, rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 9. 7. 2015 č. j.: PDMUD 15250/2015, spis. zn.: MUD 4960/2014 OVŽP/JU zrušil a věc vrátil k novému projednání.
27
25015/UP/2015/Sm
Poučení Proti tomuto rozhodnutí o odvolání se podle ustanovení § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, nelze dále odvolat.
„OTISK ÚŘEDNÍHO RAZÍTKA“
z p. Mgr. Zuzana Smitková odborná referentka oddělení stavebního řádu
Toto sdělení musí být vyvěšeno nejméně po dobu 15 dnů na úřední desce a zveřejněno též způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Vyvěšeno dne: Sejmuto dne: Podpis a razítko orgánu, který potvrzuje vyvěšení a sejmutí. K vyvěšení na úřední desce a též způsobem umožňujícím dálkový přístup a následnému potvrzení a vrácení: - Krajský úřad Královéhradeckého kraje, Pivovarské náměstí 1245, 500 03 Hradec Králové, - Městský úřad Dobruška, nám. F. L. Věka 11, 518 01 Dobruška. Účastníci řízení, kterým je doručováno jednotlivě: 1. Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951/8, Hradec Králové - Slezské Předměstí, 500 03 Hradec Králové, IDDS: dbyt8g2 2. Město Dobruška, nám. F. L. Věka 11, 518 01 Dobruška, ID DS: mgjbetz 3. Obec Podbřezí, Podbřezí 16, 518 03 Podbřezí, IDDS: 2vsa6p5 4. AKVAREL s. r.o., Dobruška, Chábory 9, 518 01 Dobruška, IDDS: vfgkbjy 5. Bílek Jiří, Dobruška, Chábory 27, 518 01 Dobruška 6. Bílek Ladislav, Dobruška, Chábory 30, 518 01 Dobruška 7. Bílek Luboš, Podbřezí, Chábory 8, 518 01 Dobruška 8. Bílek Václav, Podbřezí, Chábory 8, 518 01 Dobruška 9. Blažo Dominik, Dobruška, Chábory 37, 518 01 Dobruška 10. Blažová Květa, Dobruška, Chábory 37, 518 01 Dobruška 11. Brandejs Jaroslav Ing., Na Poříčí 803, 518 01 Dobruška 12. Brandejsová Jarmila, Na Poříčí 803, 518 01 Dobruška 13. Burdová Tereza, Komenského 194, 549 01 Nové Město nad Metují 14. Colloredo-Mansfeld Leonhard, Mitterberg 1, Schloss Gstatt, A 8960 Öblarn, Steiermark, Rakousko doručováno prostřednictvím: Ing. Milan Vondřejc, Hradecká 199, 517 73 Opočno 15. Cvejn Bohuslav, Podbřezí 41, 518 03 Podbřezí 28
25015/UP/2015/Sm
16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41.
42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52.
Cvejnová Hana, Podbřezí 41, 518 03 Podbřezí ČEZ Distribuce a.s., Teplická 874/8, Děčín IV-Podmokly, 405 02 Děčín, IDDS: v95uqfy ČEZ Prodej, s.r.o., Duhová 425/1, Michle, 140 00 Praha 4, IDDS: mcexkwr Česká republika - Ministerstvo obrany, Tychonova 221/1, Hradčany, 160 00 Praha 6, IDDS: hjyaavk Česká telekomunikační infrastruktura a.s., Olšanská 2681/6, Žižkov, 130 00 Praha 3, IDDS: qa7425t Čtvrtečka Karel Ing., Domašínská 448, 518 01 Dobruška Čtvrtečková Yvona Ing., Domašínská 448, 518 01 Dobruška Doležalová Dagmar, Pulická 952, 518 01 Dobruška Dvořák Václav Ing., Pod cihelnou 646/4, Liboc, 161 00 Praha Dvořáková Hana, Pujmanové 1584/42, Nusle, 140 00 Praha 4 Ehlová Marie, Podbřezí, Chábory 57, 518 01 Dobruška Ficenec Petr, Dobruška, Chábory 2, 518 01 Dobruška Frýdová Lidmila, Křovická 274, 518 01 Dobruška Grim Josef, Bílý Újezd, Hroška 89, 518 01 Dobruška Hanousek Martin Mgr., Vachkova 829/6, Nový Hradec Králové, 500 09 Hradec Králové Hypoteční banka, a.s., Radlická 333/150, Radlice, 150 00 Praha 5, IDDS: 5azegu5 Intrum Justitia Czech, s.r.o., Klimentská 1216/46, Nové Město, 110 00 Praha 1, IDDS: ksiuzrv Jarkovský Jan Ing., Dobruška, Domašín 26, 518 01 Dobruška Kalousová Iveta, Trnov, Záhornice 46, 517 32 Přepychy Kindlová Jana, Kladno 42, 539 01 Hlinsko Klimt Ladislav Ing., Smetanovo Nábřeží 1182/2, 500 02 Hradec Králové Knap Josef, Dobruška, Chábory 34, 518 01 Dobruška Kolenová Lenka, nám. F. L. Věka 11, 518 01 Dobruška doručováno prostřednictvím: město Dobruška, pověřen Bohuslav Matys, referent odboru sociálních věcí a zdravotnictví Městského úřadu Dobruška Komerční banka, a.s., Na Příkopě 969/33, Staré Město, 110 00 Praha 1, IDDS: 4ktes4w Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, Pobřežní 665/21, Karlín, 186 00 Praha 8, IDDS: n6tetn3 Královéhradecký kraj, Pivovarské nám. 1245/2, 500 03 Hradec Králové doručováno prostřednictvím: Správa silnic Královéhradeckého kraje, IČ 70947996, Kutnohorská 59/23, Plačice, 500 04 Hradec Králové s právem hospodaření se svěřeným majetkem kraje, IDDS: 6m8k8ey Krulich Jiří, Dobruška, Chábory 33, 518 01 Dobruška Krulichová Květa, Dobruška, Chábory 33, 518 01 Dobruška Kupka Pavel, 1. máje 722, 518 01 Dobruška Kupka Stanislav, Dobruška, Mělčany 6, 518 01 Dobruška Langer Lukáš, Na Láni 823, 516 01 Rychnov nad Kněžnou Lesy České republiky, s.p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, 500 08 Hradec Králové, IDDS: e8jcfsn Linhart Jakub, Dobruška, Chábory 33, 518 01 Dobruška Ludvíková Olga, Pod kaštany 57/21, Bubeneč, 160 00 Praha 6 Macek Pavel, Dobruška, Doly 426, 518 01 Dobruška Macek Petr, Dobruška, Doly 426, 518 01 Dobruška Macková Věra, Semechnice 160, 518 01 Dobruška 29
25015/UP/2015/Sm
53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60. 61. 62. 63. 64. 65. 66. 67. 68. 69. 70. 71. 72. 73. 74. 75. 76. 77. 78. 79. 80. 81. 82. 83. 84. 85. 86. 87. 88. 89. 90. 91. 92. 93. 94. 95. 96. 97. 98. 99.
Malá Ludmila, Černuc, Bratkovice 20, 273 24 Velvary Marek Pavel, Malá Kostelní 388, 518 01 Dobruška Marek Libor Ing., Milíčovská 263, Újezd, 149 00 Praha Mareš Václav, Dobruška, Mělčany 35, 518 01 Dobruška Markech Jakub, Dobruška, Chábory 28, 518 01 Dobruška Markechová Anna, Dobruška, Chábory 28, 518 01 Dobruška Martincová Drahuše, Lipí č.ev. 189, 547 01 Náchod Martinů Radovan, Lukavice 138, 516 03 Lukavice Matco, s.r.o., Letenská 121/8, Malá Strana, 118 00 Praha 1, IDDS: b7ykg9x Melicharová Martina, Dobruška, Křovice 38, 518 01 Dobruška Mencl Lukáš, Dobruška, Chábory 8, 518 01 Dobruška Minářová Hana, Pulická 439, 518 01 Dobruška Míšková Eva, Všestary 59, 503 12 Všestary Moravec Jan, Podbřezí, Lhota Netřeba 85, 518 01 Dobruška Moravec Miloš Ing., Val, Provoz 9, 518 01 Dobruška Nejman Jiří, Pohoří 63, 518 01 Dobruška Netík Jaroslav, Podbřezí, Chábory 23, 518 01 Dobruška Netíková Lidmila, Podbřezí, Chábory 23, 518 01 Dobruška Novotný Václav, Podbřezí 49, 518 03 Podbřezí Novák Václav, Dobruška, Chábory 4, 518 01 Dobruška Nováková Helena, Dobruška, Chábory 4, 518 01 Dobruška Novotná Drahomíra, sídl. Hůrka 1060, 278 01 Kralupy nad Vltavou Ouřadová Lenka, Opočenská 79, 518 01 Dobruška Papežová Vladimíra, Na Strážnici 111, 549 01 Nové Město nad Metují Pavlíček Roman, Podbřezí, Lhota Netřeba 81, 518 01 Dobruška Pavlíčková Eliška, Podbřezí, Lhota Netřeba 81, 518 01 Dobruška Petr Josef, Dobruška, Chábory 6, 518 01 Dobruška doručováno prostřednictvím: Mgr. Michal Solich, advokát, Československé armády 556, 500 03 Hradec Králové, ID DS: kmwgciq Petr Karel, Přecechtělova 2242/9, Stodůlky, 155 00 Praha 5 Petr Miloš, Zámecká 309, 517 01 Solnice Pražák Jan, Horní 791/3, Hrabůvka, 700 30 Ostrava Pražák Martin Ing., Kpt. Jaroše 5572/35, Třebovice, 722 00 Ostrava Raiffeisenbank a.s., Hvězdova 1716/2b, Nusle, 140 00 Praha 4, IDDS: skzfs6u Rambousek Josef, Šubrtovo nám. 37, 518 01 Dobruška Ryšavá Ludmila, Podbřezí 40, 518 03 Podbřezí Ryšavý Václav, Dobruška, Domašín 49, 518 01 Dobruška Ředitelství silnic a dálnic ČR, Na Pankráci 546/56, Nusle, 140 00 Praha, IDDS: zjq4rhz Řízek Jaroslav, 1. máje 724, 518 01 Dobruška Sazima Miloš, Družstevní 877, 518 01 Dobruška Sedláček Vratislav, Dobruška, Pulice 124, 518 01 Dobruška Schill Roman, Podbřezí, Chábory 1, 518 01 Dobruška SKOGAR s.r.o., Vyšehradská 1349/2, Nové Město, 128 00 Praha 2, IDDS: nvubqwc Státní pozemkový úřad, Husinecká 1024/11a, Žižkov, 130 00 Praha 3, IDDS: z49per3 Stránská Ilona, nám. F. L. Věka 11, 518 01 Dobruška Svobodová Veronika, Pulická 181, 518 01 Dobruška Šafář Josef Ing., Dobré, Kamenice 47, 518 01 Dobruška Šolín Karel Ing., Podbřezí 2, 518 03 Podbřezí Štěpán Jiří, Velké Petrovice, Petrovice 123, 549 54 Police nad Metují 30
25015/UP/2015/Sm
100. 101. 102. 103. 104. 105. 106. 107. 108. 109. 110. 111. 112. 113. 114. 115. 116. 117. 118. 119. 120. 121. 122. 123. 124. 125.
Švarc Václav, Dobruška, Chábory 5, 518 01 Dobruška Švarcová Anežka, Dobruška, Chábory 5, 518 01 Dobruška Tomáš Zdeněk, Podbřezí, Chábory 18, 518 01 Dobruška Tomková Anna, 1. máje 704, 518 01 Dobruška Touc Jan, Puškinská 558, Hlouška, 284 01 Kutná Hora Truhlářová Alena, Podbřezí, Chábory 14, 518 01 Dobruška Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, IČ 69797111, Rašínovo nábřeží 390/42, 128 00 Praha 2, IDDS: 96vaa2e Vacátková Zlata, Semechnice 168, 518 01 Dobruška Věříšová Marcela, Domašínská 989, 518 01 Dobruška Veselá Milada, Belveder 137, 518 01 Dobruška Vlčková Eva, Rašínova 387, 549 01 Nové Město nad Metují Vlček Jan, Rašínova 387, 549 01 Nové Město nad Metují Vlčková Vojtěška, U dvojdomů 862/10, Hostivař, 102 00 Praha 10 Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky, IČ 47114975, Drahobejlova 1404/4, Libeň, 190 00 Praha 9, IDDS: p3aaext Volf Josef, Podbřezí, Chábory 10, 518 01 Dobruška Volfová Václava, Podbřezí, Chábory 10, 518 01 Dobruška Volhejnová Jana, Nerudova 1121, 277 11 Neratovice VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČESKÉ REPUBLIKY, IČ 41197518, Orlická 2020/4, Vinohrady, 130 00 Praha 3, IDDS: i48ae3q Zahradníková Kristina, Solnická 822, 518 01 Dobruška Zajíčková Danuše, V Zahradách 367, Krčín, 549 01 Nové Město nad Metují 1 Zárybnická Lenka, Trnov, Houdkovice 42, 518 01 Dobruška ZEAS Podorlicko a.s., Trnov 99, 517 33 Trnov, IDDS: 5xqugnj Zemědělské družstvo Dobruška, Pulická 377, 518 01 Dobruška, IDDS: tfgcwbf Zeunerová Iveta, Malecí 533, 549 01 Nové Město nad Metují Zilvarová Jarmila, Domašínská 334, 518 01 Dobruška Žďárek Zdeněk, Dobruška, Mělčany 15, 518 01 Dobruška
Dotčené orgány, kterým je doručováno jednotlivě -
Hasičský záchranný sbor Královéhradeckého kraje, územní odbor Rychnov nad Kněžnou, IDDS: yvfab6e Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje, územní pracoviště Rychnov nad Kněžnou, IDDS: dm5ai4r Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství Městský úřad Dobruška, odbor rozvoje města a odbor výstavby a životního prostředí, ID DS: mgjbetz Česká republika - Ministerstvo obrany, IDDS: hjyaavk
Účastníci řízení, kterým je doručováno veřejnou vyhláškou: - v kat. území Dobruška : pozemky parc. č. 2625, 2628/2, 2629, 2631, 2649, 2650, 2651, 2652, 2654, 2663, 2664, 2665, 2666, 2669/2, 2671, 2672, 2686/2, 2686/3, 2927, 2928, 2929, 2933/2, 3000/1, 3000/6, 3000/12, -
v kat. území Mělčany u Dobrušky: 31
25015/UP/2015/Sm
pozemky parc. č. 23, 25, 26, 34/3, 223/1, 227, 228, 230/2, 231/1, 234, 240, 248/3, 248/6, 251, 253/1, 253/2, 253/3, 255, 257/4, 257/10, 258, 263/2, 269/1, 271, 272/1, 272/2, 272/3, 274/2, 276, 281, 282, 282/2, 283/2, 288/1, 288/3, 289/1, 291/3, 292/1, 292/2, 308/25, 2550, 2551/1, 2551/2, 2553/1, 2553/2, 2553/3, 2553/6, 2752, - v kat. území Podbřezí: pozemky parc. č. 80/1, 80/2, 83/1, 83/2, 87/2, 112, 165, 185, 246/6, 249, 257/15, 263, 276/1, 891/2, 909/1, 910/3, 3079, 3090, 3162, 3163, 3211, 3217, 3218, 3224, 3226, 3227, 3228, 3236, 3242, 3243, 3245, 3313, 3374, 3378, 3433, 3518, 3524, 3527, 3532, 3545, 3550, 3551, 3568, 3575, 3576, 3600, 3603, 3605, 3613. -
ZO ČSOP JARO Jaroměř, Národní 83, 551 01 Jaroměř.
32
