do každé rodiny
III. číslo r. 2014
Kolečské noviny, čtvrtletník obce Koleč, vydává Obec Koleč, se sídlem Koleč 103, 273 29 Koleč, www.kolec.cz. Autorská práva vyhrazena. Za obsahovou správnost příspěvků ručí autor. Příspěvky nemusí vyjadřovat názor redakce. Redakce si vyhrazuje právo příspěvky krátit. Nevyžádané příspěvky a fotografie se nevracejí. Náklad: 250 ks. Své náměty a připomínky můžete zasílat na e-mail redakce:
[email protected]. Evidenční číslo periodického tisku: MK ČR E 19385
Slovo paní Starostky Váţení spoluobčané, jiţ potřetí v tomto roce se pomyslně setkáváme nad stránkami našeho čtvrtletníku. Utichla vřava v letoviscích, na koupalištích, u vody a my dospěláci i naše děti se opět vracíme na svá pracoviště a do škol. Doufám, ţe jste si v letním období odpočinuli a načerpali dostatek sil a energie k další práci. V úvodu bych vám ráda přiblíţila akce, které obec ve spolupráci s organizacemi a spolky připravuje do konce roku 2014. Začátkem října, tj. první říjnovou sobotu, bychom rádi navázali na tradici posvícení v naší obci. Toto rozhodnutí vyplynulo ze schůzky všech spolků a organizací působících v naší obci jiţ během květnového setkání. Dovolte mi poděkovat všem spolkům, které přislíbily pomoc při přípravě a konání této akce - sportovcům TJ SLAVOJ KOLEČ, MYSLIVCŮM, VČELAŘŮM, BARÁČNÍKŮM, SVAZU ŢEN, SPOLKU KOLEČ PRO VŠECHNY, NADAČNÍMU FONDU KOLEČ a také jednotlivým dobrovolníkům, kteří se na přípravách podílejí. Poděkování patří i firmám z naší obce a jednotlivcům, kteří na základě ţádosti podpořili tuto akci finančně. Pouť v areálu zámku proběhne 4. 10. 2014 od 10.00 do 16.00 hodin. Najdete zde spoustu stánků a zábavný program pro děti i dospělé. Posvícení jsme nazvali „Koláčové posvícení“, protoţe jeho součástí bude SOUTĚŢ O NEJLEPŠÍ POSVÍCENSKÝ KOLÁČ. Pro vítěze jsou připraveny pěkné ceny. Soutěţ bude anonymní a oznámeni budou jen vítězové. Doufáme, ţe se najde hodně odváţlivců ochotných změřit své síly. Ve 20.00 hodin začne posvícenská zábava v kulturním domě na velkém sále. Tímto mi dovolte všechny vás na tuto akci srdečně pozvat.
Jiţ v minulém čísle Kolečských novin jsme zmínili, ţe kaple Nejsvětější trojice u zámku v Kolči byla postavena právě před 300 lety. Při této příleţitosti připravuje na 26.10.2014 Nadační fond Koleč ve spolupráci s obcí výstavu s dobovými dokumenty o tomto kostele doplněnou o výstavu kronik jak obecních, farních a školních, tak i jednotlivých obecních organizacích. K vidění by měly být historické předměty nalezené při opravě zámku. S výzvou o pomoc při shromaţďování dobových dokumentů jsme se obrátili na naše občany i na občany okolních obcí patřících historicky do kolečské farnosti – Blevic a Třebusic. Výzvu naleznete v obecních vývěskách a na webových obecních stránkách. Jak jistě všichni víte 10. – 11. října proběhnou komunální volby. Po čtyřech letech si opět zvolíme nové zastupitelstvo obce. Ráda bych vás tímto pozvala k účasti na volbách a vyjádření podpory kandidátům ať uţ vhozením hlasovacího lístku nebo i zakrouţkováním některých kandidátů, a tím k vyjádření podpory těm, kteří podle vás budou v následujícím období dělat svou práci pro obec poctivě. Závěrem bych chtěla říci, ţe jsem ráda, ţe se současnému zastupitelstvu podařilo pokračovat zejména v opravě a rekonstrukci nemovitostí v majetku obce s pomocí dotací z EU i Krajského úřadu, která byla zahájena jiţ předchozím zastupitelstvem. Za úspěch povaţuji i provedení generální opravy silnice na Mozolíně a v Týnci. Jsem ráda, ţe se jako správné ukázaly jak organizační, tak personální změny provedené v Mateřské škole a Základní škole, kde se podařilo zvýšit počet ţáků. Na dobré cestě je i vyřešení problému s regulací koryta Třebusického potoka v okolí návsi a bývalé zelinářské zahradě. V tomto bych chtěla poděkovat novým vlastníkům, manţelům Mothejlovým, za vstřícný přístup k řešení tohoto problému a provedení jiţ základních úprav k odvodnění potoka dle obcí vypracovaného projektu. S potěšením mohu konstatovat, ţe s novým vlastníkem kolečského rybníka se mění i přístup k problému rozlévajícího se
koryta potoka a okolí rybníka. Po jednání s ním započalo čištění okolí rybníka a mělo by následovat jak vyčištění rybníka, tak koryta potoka. Do budoucna by měl být obnoven volný přístup občanů k rybníku, jak tomu bylo v minulosti.
Jak vás požádal o ruku a žádal i rodiče o svolení, jak se to někde dělá?
Je mnoho oblastí, které je třeba v budoucnu v obci zlepšit. Obec však netvoří jen vylepšování ţivotního prostředí pro jeho obyvatele z prostředků EU, Kraje a obce, ale zejména to, co jsou lidé sami ochotni udělat pro to, aby se sami v obci cítili dobře. Co jsou ochotni udělat pro to, aby udělali radost všem kolem sebe. Věřím, ţe i to se podaří do budoucna zlepšit, protoţe i zde se, alespoň to tak cítím, podařilo v uplynulém období hodně změnit. Těm, kteří se na tom podíleli, patří můj velký dík.
D – Jelikoţ jsme uţ pár let bydleli spolu, přišlo mi svolení rodičů zbytečné. Rodině jsme pak tu radostnou novinu společně oznámili.
Lena Skolilová
Byli jsme pŘi tom- svatba
M – Poţádal mě na naše sedmileté výročí v místě, kde jsme se seznámili.
Koho byl nápad vzít se na zámku v Kolči? Snaţili jsme se vyhnout svatebnímu byznysu a nastrojené svatbě. Hledali jsme netradiční prostor, kdyţ nás napadlo, ţe Monča zrovna pracuje na projektu Kolečského zámku, který se nám zalíbil. Milá reakce a velká ochota majitelů a všech občanů Kolče, se kterými jsme přišli do styku, nás v našem rozhodnutí utvrdila. Ještě jednou všem moc děkujeme.
na zámku v KolČi 7. 7. 2014
Z vašich stránek víme, že už jste procestovali kus světa. Která země se vám nejvíce líbila?
Jak jsme informovali v minulém čísle, tak se i stalo. 7. 7. 2014 si řekli své „ANO“ v zámeckém kostele v Kolči Monika Procházková a David Kazimour. S jejich svolením se této slavnostní chvíle mohli účastnit i místní občané. Řada z nich toho vyuţila a přišly se podívat i děti z mateřské školky s učitelkami. Vše proběhlo perfektně a celý obřad završila velmi pěkná a vtipná řeč pana faráře k novomanţelům, kterým to i v trochu sportovním svatebním oblečení moc slušelo. O tom, jak se mají novomanţelé Kazimourovi dnes, jsme si s nimi krátce povídali v útulné praţské kavárně na Ţiţkově, kde dnes ţijí.
Kaţdá země má svoje kouzlo, ve všech jsme zaţili spoustu dobrodruţství a nezapomenutelných okamţiků, takţe je těţké vybrat tu nejlepší. Pokud bychom však měli čtenářům jednu zemi doporučit, byla by to Indonésie, kde se dá objevit velká rozmanitost přírody i kultur.
Jak jste se vlastně poznali? Seznámili jsme se na kreslířském a sochařském workshopu v Kruhu u Jilemnice. Během týdne jsme se sblíţili a chtěli jsme se vidět i po konci kurzu a dospělo to aţ do zámku v Kolči. Co vás přesvědčilo, že ten druhý(á) je ten pravý? Byla to spousta maličkostí během našeho dlouholetého souţití. Zkrátka jsme si rozuměli a chtěli být spolu.
Co svatební cesta? Pokud to není tajemstvím, kam se chystáte? Hned po svatbě jsme odjeli na 4 dny do našeho oblíbeného penzionu do Martinic v Krkonoších, kde jsme především odpočívali a uţívali si klidu. V Příštím roce bychom se rádi podívali do Jiţní Ameriky, tak snad nám to finanční a pracovní situace dovolí. Už jste zažili první manželskou hádku? Některá manželství potřebují pro oživení trochu tzv. „Itálie“. Nehádáme se, vţdycky se nám podaří nějak dohodnout. Jak se vám jezdí na skútru, co jste měli na svatbě? Skútr jsme si koupili asi měsíc před svatbou, především kvůli dobrým
zkušenostem z dovolených. Trochu jsme se báli českých řidičů a praţského provozu, ale jsme nadšení. Na dopravu po Praze je nepřekonatelný, kdyţ svítí sluníčko, vţdycky se perem kdo, na něm zrovna pojede do práce. Zavítáte ještě někdy do Kolče? V Kolči se nám moc líbí, zajímá nás další osud zámku a příjemní lidé nás k Vám jistě brzy znovu přitáhnou, jen času je málo. I my doufáme, ţe k nám ještě manţelé Kazimourovi zavítají. Třeba na křtiny, i kdyţ na ty mají zatím asi dost času. Ale, kdo ví? Jejich příkladu vyuţili další novomanţelé, kteří měli svatbu v zámeckém kostele 12. 9. 2014. Jejich přáním bylo, aby zůstala komorní a jen v kruhu rodiny. Doufáme, ţe to nebylo naposledy a kostel po své opravě bude tomuto účelu slouţit ještě mnoho let a úsilí věnované jeho záchraně tak dojde svého naplnění. V. Kabát
MateŘsKá šKOLKa – první dny měsíce září
Školní rok 2014/2015 začal v Mateřské škole Koleč prvním dnem měsíce září. Hned v první den přišli skoro všichni ţáčci z 28. Letošní rok jsme přivítali rekordních dvanáct nově příchozích ţáčků, kteří tak udělali ve svém ţivotě jeden z nejdůleţitějších krůčků. Mateřská škola se vynasnaţila jim tento start do vzdělání co nejvíce ulehčit a tak personál vyšel rodičům vstříc adaptačním reţimem, kde záleţí především na malém ţáčkovi, kdy a jak si zvykne na nové prostředí, nové kamarády a pravidelný reţim. Jiţ od září 2012 se snaţíme připravovat všem dětem nadstandardní prostředí a výuku. V tom nám vychází vstříc i náš zřizovatel Obecní úřad Koleč. Nové prostory kaţdoročně doplňujeme novým vybavením, novými hračkami a pomůckami. Zároveň se náš personál
neustále vzdělává a tím vnášíme do výuky, pokud moţno, nejmodernější trendy. Samozřejmě na rodiče, zvláště ty zaměstnané, můţe naše práce klást vyšší nároky. Snaţíme se je totiţ vtáhnout do dění okolo mateřské školy a tak i pro letošní rok chystáme mnoho akcí, vyţadujících účast rodičů. Odměnou za tuto zvýšenou snahu rodičů bude snadnější začlenění dětí do místní komunity, spolucítění a integrita dítěte k místu bydliště, šetrný přístup ke krajině a ţivotnímu prostření, odbourání zábran komunikace a další formování dítěte a jeho jedinečné osobnosti, které si s sebou ponese celý ţivot. Přejeme tedy všem ţáčkům naší školky, aby jejich první krůčky ve vzdělání byly pevné a radostné. Vlaďka Šupová
ZáKLadNí šKOLa Letní prázdniny skončily a my jsme v Základní škole přivítaly nový školní rok 2014/2015 v příjemné a klidné atmosféře. V lavicích pro první ročník usedlo v letošním školním roce devět nových ţáčků. Začátek školní docházky zvládli všichni ţáci první třídy statečně a mohou tak začít získávat nové znalosti a dovednosti. Druhý ročník navštěvují v letošním roce tři ţáci, třetí ročník šest ţáků. Naši školu navštěvují také dva ţáci se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří vyţadují speciální pedagogickou péči a jsou vzděláváni podle jiných vzdělávacích programů. Velmi se snaţíme o to, aby měly děti ve škole hezké a podnětné prostředí. Proto se neustále snaţíme toto prostředí zlepšovat a inovovat. Během letních prázdnin proběhla ve škole oprava elektroinstalace v celém prvním patře budovy školy, včetně výměny elektroměrového rozvaděče v přízemí základní školy. Ţáky také čekaly nově vymalované třídy a chodby.
Tak jako v minulých letech, i v letošním roce, nabízíme našim ţákům mnoho krouţků a zájmových činností, které podpoří rozvoj jejich dovedností a nadání. Kromě sportovních krouţků, výuky hry na flétnu, výtvarného krouţku, keramiky a krouţku anglického jazyka máme v letošním školním roce i krouţek dramatické výchovy a krouţek čtenářský. Krouţek výuky hry na flétnu a anglického jazyka nabízíme zvlášť pro ţáky první třídy a pro ţáky pokročilé, kteří tyto krouţky navštěvovali jiţ v loňském roce proto, aby se všem dostalo potřebné péče. Jiţ třetím školním rokem jsme v září vyrazili na adaptační kurz v přírodě, který probíhá v blízkosti Máchova jezera, ve Starých Splavech. Děti mají toto prostředí velmi rádi a v letošním roce nám přálo počasí. Děti si tak mohly uţít čtyři dny plné sluníčka, procházek a her. Navštívili jsme Muzeum Čtyřlístek v Doksech a také jsme se projeli lodí po Máchově jezeře. Všechny děti si pobyt velmi uţily.
POvídaLI JsMe sI …………. Téma dnešního rozhovoru o zajímavém koníčku by se dalo jednoduše vyjádřit známým heslem „Pes, nejlepší přítel člověka“. Většina těch správných majitelů psů ale ví, ţe není moţné, aby to fungovalo jen na jednu stranu, ţe ten správný vztah je ten oboustranný jako v kaţdém jiném případě. Naše otázky tedy směřovaly ke slečně Karolíně Pincové, jejímţ koníčkem je chov a výcvik psů. U ní je to však o něco více, protoţe si kynologii – tedy vědu o psech vybrala jako svůj studijní obor na České zemědělské univerzitě v Praze. Jak to přišlo, že jste se začala zajímat o kynologii? Babička měla psa vţdycky, pěkný vztah jsem s nimi tedy měla odmala. V roce 2002 jsem náhodou viděla ukázku agility – sportu se psy. To se mi velmi líbilo. Dostala jsem od pořadatelů nabídku účastnit se tábora zaměřeného na agility. Od té doby se psům aktivně věnuji. Kolik máte vlastně psů a jaké jsou rasy?
V prvním pololetí čeká naše ţáky, kromě vzdělávání, mnoho různých akcí: * 29. 9. - pěší výlet na Budeč * 4. 10. – Koláčové posvícení * 8. 10. – Drakiáda * 23. 10. - Podzimní dýňování * 12. 11. – Bramboriáda *13. 11. – ,,Muzikanti na cestách“ workshop hudební setkání s muzikanty z České Orffovy společnosti Amálky K. Třebické pod záštitou Symfonického orchestru Hl. m. Prahy * 27. 11. – Vázání adventních věnců *30. 11. - Slavnostní rozsvěcení ,,Vánočního stromku * 3. 12. – Návštěva Muzea betlémů v Karlštejně * 17. 12. - Vánoční besídka * 6. 1.2015 - Den otevřených dveří * 22. 1. 2015 - Zápis do prvního ročníku pro školní rok 2015/2016 Přejeme všem, hezký podzim. Mgr. Michaela Kalkušová
Vlastním dva psy. Středního pudla Bena, kterému je 13 let a border collii Roxy, které je 6 let. Cvičím s oběma, ale vzhledem k tomu, ţe Ben je uţ starší pán, cvičím více s Roxy. Dočetl jsem se, že kynologie má dvě odvětví – služební (výcvik pro policii, celníky apod.) a sportovní, kam patří různé obory práce se psy. Jakému oboru nebo oborům se věnujete Vy? Sportem číslo jedna jsou pro nás agility. Je to psí sport, ve kterém má pes za úkol překonat trať s překáţkami ve správném směru a pořadí, bez chyb a v co nejlepším čase. Překáţky v závodě jsou skokové, probíhací a zónové. Rozestavění překáţek určí rozhodčí před závodem, aby se trasa nedala doma nacvičit. Před samotným startem si ji můţeme projít. Závod běţí pes s psovodem. Psovod smí vést psa pouze slovně či gesty, bez vodítka, obojku a bez dotýkání. Dále se věnujeme coursingu, tedy psím dostihům. Závod se běhá ve dvojicích nebo trojicích. Cílem závodu je chytit kořist, která je při závodech taţena navijákem. Zde se hodnotí kromě rychlosti také úsilí, inteligence, obratnost a vytrvalost. Mimo to umí moji psi něco málo z poslušnosti, tance se
psem, zúčastňují se psích soutěţí krásy a Roxy navíc pase ovečky. Vím, že jste už se svými miláčky získala řadu ocenění, kterých si nejvíce ceníte? V průběhu roku absolvujeme spousty závodů a výstav, na kterých se moji psi neztrácí, ale za velký úspěch povaţuji Roxynu kvalifikaci a následnou účast na největší světové výstavě psů - Cruft's show v anglickém Birminghamu. I tento víkend byl pro nás úspěšný. S Roxy jsme se zúčastnily dvou velkých akcí. Speciální výstavy pro border collie (účastnilo se 127 borderek), kde Roxy vyhrála svoji kategorii a navíc získala titul Klubová vítězka, coţ znamená, ţe se stala nejkrásnější fenkou celé výstavy. Druhou akcí bylo Mistrovství České republiky v coursingu, kde Roxy v kategorii FCI I. Mix získala 3. místo. Jinak mají oba moji psi sloţeno několik zkoušek a Roxy je výstavním šampionem několika zemí.
Nemám ráda výcvik zaloţený na tom, ţe se pes pána bojí a proto raději poslechne. Způsob výcviku záleţí trochu i na plemeni a na kaţdém samostatném jedinci. To, co platí na jednoho, nemusí platit na druhého. Někteří cvičení psi se pouţívají i jako rehabilitační nebo léčivý prostředek, který má příznivý vliv zejména na psychiku pacienta. Pozorujete u svých psů podobné vlastnosti? Oba jsou velmi hraví a přítulní. Jezdím s nimi pravidelně na tábory, kde můţu pozorovat, ţe opravdu rozdávají radost dětem, se kterými jsou oba výborní parťáci. Občas se stačí projít po městě a dívat se na reakce lidí, kteří jdou proti nám. Často se stává, ţe lidé, kteří nevypadají moc vesele, vidí Beníka a Roxy, popř. si je pohladí a najednou od nás odcházejí s úsměvem na tváři. Co byste poradila těm, kteří zvažují pořízení psího miláčka?
Co je na psech podle Vás nejlepšího? Ţe berou člověka takového, jaký je, a neřeší, kdo je tlustý, hubený, bohatý či chudý. Při závodech je důleţitý i vzhled psa. Mají nějaký speciální jídelníček? Ne, nic speciálního, jen super prémiové granule a před výstavou koupel v kvalitním šamponu a učesání. To je vše. Jaká odměna Vaše psy nejvíce potěší? Pěkné slovo, balonek nebo kousek masa. Kolik času zabere takový výcvik psa? Na hodiny to přepočítat neumím, ale času to zabere dost. Samotný výcvik tak těţký není, ale pes se nedá odloţit jako tenisová raketa nebo kniha. Potřebuje najíst a vyvenčit kaţdý den, spolu s výcvikem a dojíţděním na soutěţe po celé republice to nějaký čas zabere. Odměňujete po dobrém výkonu psa něčím speciálním? Jako pochvala stačí kousek sušeného masa. Ben i Roxy ho mají moc rádi. Jaký přístup k výcviku praktikujete? Snaţím se psa cvičit hrou, aby provedení určitého cviku chtěl spíše sám, protoţe ho to taky baví.
V první řadě by měli zváţit, do jakého prostředí si psa pořizují a kolik mu budou schopni věnovat času. Podle toho pak posoudí, jaké plemeno je k nim vhodné. Určitě nedoporučuji psa vybírat podle vzhledu nebo toho, jaké plemeno je zrovna v módě. Pokud se člověk rozhodne pro koupi psa určitého plemene, doporučuji koupit psa v ověřené chovatelské stanici, která dbá o zdraví svých odchovů a nechává jim vydat průkaz původu. Pokud se rozhodnete pro psa bez průkazu, tak zajděte do nějakého útulku, výběr tam je bohuţel veliký. Určitě si nekupujte štěně bez průkazu původu od neověřeného člověka, abyste nepodpořili mnoţitele, který má psy na výdělek a na zdraví štěňátek nehledí. (Nemyslím teď očkování a odčervení, ale dědičné choroby, kterým se v dnešní době dá genetickým testováním a správným výběrem partnerů předejít. Dobrý chovatel Vás poučí a ukáţe certifikáty rodičů, zda jsou skutečně v pořádku.) Přijala jste naše pozvání k vystoupení na připravovaném Koláčovém posvícenském dni na zámku v Kolči 4.10.2014. Na co se mohou návštěvníci těšit? Předvedeme něco málo z agility, tedy ukázku překonávání různých překáţek, pár prvků z tance se psem i trochu z klasické poslušnosti. Doufám, ţe se bude vystoupení divákům líbit.
Děkuji za rozhovor a třeba vystoupení inspiruje někoho k tomu, ţe se výcviku psů bude chtít věnovat rovněţ profesionálně. Pokud chcete vědět něco víc, zkuste se podívat na webové stránky chovatelské stanice www.unbordered.cz.Většině z nás však stačí mít psa jako spolehlivého partnera a vědět, ţe je někdo s námi doma, kdyţ všichni ostatní jsou někde pryč. No, a pokud jste si právě pořídili psa, vzpomeňte si ještě na jedno přísloví: „Jaký pán, takový pes.“ Pro lidi kolem vás to můţe platit i obráceně. V. Kabát
NĚco k zaMyšLeNí O tom, jak reagovat na přechody ze zimy na léto a z léta na zimu, jiţ bylo popsáno mnoho listů papíru. Rovněţ o tom , jak se starat o své plechové miláčky , aby nám co nejlépe slouţili a nenechali nás někde na holičkách – nebo jak říkají dříve narození (a karbaníci) „ve štychu“ ve chvíli, kdy je to nejméně vhodné. Posledně jsme s naším stráţníkem, panem Pazderou, trochu naznačili , jak by bylo dobré se chovat mezi sebou a připravit před dovolenými co největší překáţky proti nájezdům spoluobčanů této (a nejen této) země. Snad se nám také alespoň trochu podařilo otupit ostří v mezilidských vztazích a podnítit některé jedince k vzájemné výpomoci při řešení problémů., Dnes bych se rád zmínil o některých zásadách, které by měly mít místo v popředí při řízení motorového vozidla, ale bylo by velmi prospěšné je přenést i do běţného ţivota. Jedná se o některá pravidla bezpečné jízdy. Tato pravidla byla sestavena do Desatera zásad bezpečné jízdy. Osobně bych se přimlouval za to, aby toto Desatero bylo bráno jako návod nejen pro řízení vozidla, ale i jako takový námět pro běţný civilní ţivot. Pojďme si pro názornost ukázat tři z deseti „přikázání“ pro řidiče – a nejen pro ně. Celé Desatero bude uvedeno v následujícím vydání. Tak tedy: kaţdý zamýšlený úkon začínejme pouze a jedině v případě naprosté jistoty, ţe jej můţeme bezpečně dokončit. A to se nejedná jen o předjíţdění nebo odbočení či vjíţdění na hlavní z vedlejší komunikace. Začínat cokoliv aniţ bych měl jistotu zdárného dokončení celé akce – to hraničí minimálně s kaskadérstvím, o hazardování se zdravím nemluvě. Své úmysly dáváme najevo včas a tak, aby byly jednoznačně pochopeny. I tady lze velice dobře vysledovat podobnost mezi řízením vozidla a běţným ţivotem. Vţdy se totiţ můţeme vyvarovat nějakého karambolu. Je pravda, ţe na silnici to můţe mít nedozírné následky okamţitě, oproti ostatním činnostem, kdy se následky dostaví o něco později. Ale ve finále je výsledek velice podobný, ne-li stejný.
A závěrem ze stručného výňatku zásad – nepřipustit, aby se naše vozidlo, ale i naše schopnosti dostaly na hranici svých moţností. Vţdy si musíme zachovat alespoň minimální rezervu potřebnou k řešení nastalých krizových situací. Konečně i v běţném ţivotě musíme mít rezervy. Nejen finanční, ale i třeba zásoby (rezervy) v lednici, ve sklepě a v neposlední řadě i v sobě samém. Tak vidíte, ţe řízení vozidla a běţný ţivot velice úzce souvisí a vše se v podstatě dá aplikovat tam i tam. Pouţil jsem dnes tři z deseti zásad bezpečné jízdy jako kabinetní ukázku toho, ţe všechno souvisí se vším ve snaze připomenout řidičům, jak je důleţité dodrţovat předpisy (a zásady) dané zákonnými úpravami, ale i neřidičům lehce nastínit skutečnost, ţe vše opravdu souvisí se vším, a to, co platí na silnici, platí i v běţném ţivotě. A je zajímavé, ţe agresivní a bezohlední řidiči bývají agresivní a bezohlední i mimo silnice. Podle způsobu řízení poznáte většinou i to, jak se dotyčný jedinec chová i v jiném prostředí. Nerozšiřujme proto jejich řady a buďme k sobě ohleduplní vţdy a všude. Ono se to vyplatí. Ale dosti mentorování a pouček. V době kdy se připravuje toto vydání našeho čtvrtletníku, probíhají přípravy na obnovení jedné z tradic, kterou jsme v minulých letech opustili tak trochu i díky rádoby novým proudům současného ţivota. Věřím ale, ţe naše snaha o obnovení tradice posvícení v Kolči padne na úrodnou půdu, ţe se lidé opět občas začnou bavit i jinak neţ u televize a ţe se opět začnou i u nás veřejně uznávat ty správné ţivotní hodnoty. Erik Dvořák
NašI JubILaNtI Vše nejlepší, hodně zdraví a hodně šťastných chvil v kruhu svých blízkých přejeme našim spoluobčanům, kteří ve čtvrtém čtvrtletí 2014 oslaví sedmdesáté a vyšší kulaté výročí: 7. října oslaví pan Alois Vokatý 75 narozeniny 25.října oslaví pan Ladislav Patlich 80 narozeniny 9. listopadu oslaví paní Bohumila Dvořáková 75 narozeniny Všem jubilantům „Blahopřejeme!“ Redakce
Historické zajímavosti o rodinĚ Homolkových z Blevic
Josef Homolka zůstal v Blevicích, kde hospodařil a kde se pravděpodobně ještě před svým bratrem Matěje věnoval funkci rychtáře. Marie Homolková se provdala za sedláka a rychtáře Václava Šarocha z Kolče, se kterým ţila na statku v č.p. 35 v Kolči.
Předchozí dva díly Ztracených sousedů byly věnovány osudům rodin, jejichţ ţivot byl s naším krajem úzce spjatý, avšak jejich historie po odchodu z tohoto kraje definitivně vymizela. Dnešní článek je však věnován zajímavostem rodiny, která v našem kraji stále ţije, a jejíţ historie je významným dokladem ţivota lidí na Kladensku. Článek pojednává o rodině Homolkových z Blevic.
Tolik ve zkratce k biografii Homolků, kteří se objevují v zápisech dochovaných hospodářských kalendářů 1. pol. 19. století. Tyto kalendáře náleţí k nejrozšířenějším druhům tzv. kníţek lidového čtení. Mají ovšem specifický charakter. Coţ je dáno tím, ţe obsahují totiţ rukopisné zápisy, které představují cenný zdroj lidového písemnictví.
Blevice byly v 18. a v 1. pol. 19. století rozděleny na dvě části – na část zvoleněveskou a část statenickou. Obyvatelé této obce byli tedy rozděleni na poddané zvoleněveské a statenické. V důsledku tohoto rozdělení se zde historickým vývojem vytvořily i dvě návsi. Homolkové byli nejzámoţnějšími sedláky ve zvoleněveské části Blevic. Na její návsi měli i svůj statek čp. 22. Tento rod náleţel ostatně v celých Blevicích mezi nejváţenější. Jejich zámoţnost a přední místo v obci byly důvodem k tomu, ţe jim vrchnost často svěřovala úřad rychtáře zvoleněveské části Blevic. Rychtářem byl např. František Homolka v 70. – 80. letech 18. století. František Homolka ovládal německý jazyk, coţ je zřejmé ze zápisů v hospodářských kalendářích z té doby, které se po Homolkových dochovaly. V prvních desetiletích 19. století byl drţitelem homolkovského gruntu v Blevicích Jiří Homolka. Jiří Homolka měl se svojí ţenou Marií celkem 12 dětí. Informace se však dochovaly pouze o sedmi z nich - o Josefovi, Matějovi, Františkovi, Marii, Václavovi a Antonínovi. Syn Matěj se stal dědicem rodového statku v Blevicích a stal se na něm hospodářem. Ostatní bratři z gruntu odešli a hledali obţivu jinde. Tento úděl nebyl v té době nic výjimečného. Statek musel být zachován v nedílu celý. Dědil jej (většinou) nejstarší syn a ostatní sourozenci byli vyplaceni a museli se věnovat řemeslu, zakoupit si grunt jinde nebo se na něj přiţenit. Pokud se jim dostalo vzdělání, stávali se úředníky či kněţími. Proto se bratr Matěje Homolky František usadil jako rolník v blízké Slatině. Další z bratrů Václav se vyučil řezníkem a následně odešel na zkušenou do Německa. Po návratu se usadil v Ţatci, kde si zakoupil dům a stal se tu mistrem řeznickým. Antonín Homolka si zvolil dráhu duchovního. Studoval nejdříve na piaristickém gymnáziu v Slaném (1821), v roce 1823 odešel do semináře v Praze, kde bydlel nějaký čas u strýce, a po vysvěcení na kněze odešel na venkovské farnosti.
Nejstarším známým kalendářem z rodu Homolků byl Nový titulární kalendář ke cti sv. Václava, který vycházel v Praze v letech 1687–1770. Tento kalendář, vydaný v roce 1725, se později dostal do sbírek muzea ve Slaném, ale v současné době je nezvěstný. Další cenné kalendáře z této sbírky (Nový hospodářským a kancelářský kalendář na rok 1787 a 1788 a Kalendář hospodářský na rok 1817) věnoval Matěj Homolka muzeu ve Slaném. Některé další kalendáře daroval Matěj Homolka nově vzniklému Národopisnému muzeu českoslovanskému v Praze. Ty byly později převedeny do Knihovny Národního muzea v Praze a opatřeny vazbou.
Podoba uvedených kalendářů se v průběhu let měnila. Oblíbené byly zejména ty, které byly opatřeny různými výňatky z kronik, ukázkami z kronikářských a dobových zpráv z třicetileté války. V kalendářích byly rovněţ zveřejňovány nejrůznější údaje o odpustcích, o jarmarcích, o počasí, o pohybu Slunce a Měsíce, dále tu byly astronomické značky a různé pranostiky. Zkrátka informace spjaté se ţivotem lidu. Tyto rady hospodářům se vázaly k určitým obdobím roku či často i k určitým fázím Měsíce a planet a týkaly se práce ve volné přírodě polních prací, ale i chovu dobytka a všech hospodářských zvířat. S hospodářstvím, zvláště s polními pracemi, souviselo úzce pozorování počasí a s ním bylo spojeno nejvíce pranostik v kalendářích.
V dochovaných kalendářích lze vedle zápisů rodinného charakteru nalézt i řadu záznamů o hospodaření Homolků na statku a jeho proměnách. V hospodaření se Homolkové zaměřovali především na pěstování pšenice, kterou vyţadovala vrchnost pro naturální rentu a kterou téţ se prodávali. V menším mnoţství, hlavně pro spotřebu rodiny a čeledi, se pěstoval hrách, čočka, vikev, které směrem k roku 1850 ubývaly, dále zelí a krmná řepa. V 1. pol. 19. stol. se začaly pěstovat téţ vojtěška a jetel, od konce 18. století brambory a od 40. let 19. stol. cukrovka. Kvalitní semeno se kupovalo někdy aţ zdaleka. Pěstovaly se většinou ozimy, které se sily od půli září do půli října podle počasí. Hospodaření rodiny však narušovaly války a dále léta neúrody. Ze zápisů dále vyplývá, ţe Homolkovi chovali červený a strakatý skot. Zápisy se téţ zmiňují o koních a o ovcích, kterých se chovalo v 1. pol. 19. století uţ poměrně málo. Hospodaření Homolků se přirozeně vyvíjelo s dobou. Po zrušení nevolnictví v roce 1781 se poměry uvolnily a díky tomu pronikly nové zásady hospodaření. Hospodaření na statku se začalo modernizovat. Vedle pěstování nových plodin byl např. vyuţíván chrást při výkrmu dobytka během léta, nákup odpadků z tovarů průmyslově zpracovávaných plodin (např. řepných řízků) pro krmení dobytka apod. Homolkovi nakoupili nové zemědělské stroje, které jim upravoval kolečský kovář. Nadále však téţ pouţívali tradiční nářadí, které pro něj na zakázku zhotovovali místní kováři. S modernizací hospodářství souvisela i přestavba statku v letech 1841–1842. Zápisy rodiny Homolkových jsou v kalendářích také dokumentem přeměny regionu a geneze kladenské průmyslové oblasti. Dokládají, ţe zvoleněveská vrchnost vyuţívala potahů poddaných k odvozu uhlí ze svých dolů, a to často formou roboty. Mimo to si také vozili uhlí pro svou potřebu sami poddaní. Matěj Homolka získal v zemědělském hospodaření dost peněz a mohl se stát proto téţ jedním z drobných báňských podnikatelů. V dubnu 1844 zakoupil spolu s dalšími dvěma sedláky z Blevic důl Nejsvětější Trojice u Otvovic, coţ zaznamenal i do kalendáře. Zařadil se takto mezi četné drobné těţaře na Slánsku, mezi nimiţ bylo dosti sedláků. Jak dlouho Matěj Homolka a jeho dva společníci v tomto odvětví podnikali, není známo.
Zápisky v kalendářích o čeledi jsou téţ cenným etnografickým pramenem k poznání lidového oděvu a zvyků. Práce na statku byla těţká a na zábavu bylo málo času. Chodilo se např. na jarmark do Slaného či do Velvar, na posvícení, na poutě (zvláště do Hájku u Unhoště), na máje, na svatoanenskou muziku apod. Na tuto zábavu si většinou čeleď brala také závdavek. Plat čeledi přitom závisel na postavení, druhu práce i délce sluţby. Vedle čeledínů a podruhů pracovali u Homolků téţ sezónní dělníci, ovčák, příleţitostní hlídači apod. Zvláštní pracovní silou pak byl obecní slouha, který byl za svou práci obvykle odměňován v naturáliích několikrát do roka (např. bochníky chleba nebo obilím či čočkou). Dále ze záznamů vyplývá, ţe ve 40. letech 19. stol. byla vydrţována obcí ţebračka, která putovala po určité době od jednoho sedláka ke druhému. V roce 1847 přebývala u Homolků. Zájem Homolků téţ poutaly události v obci a okolí a politické dění v Čechách a ve světě. V prvních dvou desetiletích 19. stol. to byly zvláště napoleonské války. Jiří Homolka si takto v kalendářích poznamenával průchody vojsk Blevicemi. Zápisy v kalendářích si činili Homolkové česky, jen ojediněle – obvykle opisy úředních akt – německy. Samy kalendáře v majetku rodu Homolků byly vesměs české, přestoţe tyto kalendáře (do roku 1848) vycházely souběţně česky a německy. Kalendáře v rodu blevických Homolků byly jako jinde kaţdodenním pomocníkem, a to jak svým obsahem, tak svým určením k zápisům, které si v nich Homolkové vedli a které jsou svědectvím o ţivotě a hospodaření lidu na Kladensku. Markéta Koštejnová Zdroje: Slánský obzor 3/1995 http://ebadatelna.soapraha.cz www.morrigna.xaint.net/tisky/index.html http://kalendar.beda.cz/kronika-povetrnosti
ZaČátek podzimu se moc nevydaŘil. Zdravím všechny fanoušky kolečského fotbalu. Sezona 2014 - 2015 začala na konci července tréninky kaţdé úterý a čtvrtek. 9. – 10. srpna se hráči nad 35 let zúčastnili turnaje ve Dřetovicích, který ke svému překvapení vyhráli. FC Koleč ve dnech 16. - 17. srpna pořádala turnaj, kterého se zúčastnila muţstva Blevic, Slatiny a dorost Brandýska. Turnaj skončil naší výhrou, jako druhé se
umístily Blevice, třetí místo získal Brandýsek a na čtvrtém skončila Slatina. Mistrovská soutěţ začala 23. 8. 2014. Do Kolče přijelo muţstvo Ţiţic. Bohuţel jsme hned na úvod sezony prohráli 0 : 3. Ve druhém kole jsme prohráli ve Stehelčevsi 3 : 1. Zvítězili jsme aţ doma, kde jsme porazili Uhy 1 : 0. Čtvrté kolo se nehrálo, protoţe hřiště v Pozdni bylo pod vodou. V posledním kole se nám nepodařilo porazit muţstvo Černuce a prohráli jsme doma 0 : 3. Jak vidíte, začátek sezony se nám vůbec nepovedl, ale věříme, ţe se hráči sehrají a zase to bude o hodně lepší. Neţ vyjdou noviny, proběhne 25.10. odloţené utkání v Pozdni a v sobotu 28.9 utkání v Olovnici. Chtěl bych vás pozvat na derby Koleč - Blevice v sobotu 4.10.2014. Budeme vás asi hodně potřebovat. Předem děkuji za účast a podporu. Za redakci lze jen dodat, ţe i my věříme, ţe se karta obrátí a 4.10.2014 na posvícenské zábavě se bude zapíjet vítězství a ne poráţka. Byla by to smůla zrovna o posvícení prohrát. Drţíme palce. Zatloukal a hráči FC Koleč
Jízdenka na léto, se stala pro lidi nejzajímavĚJší jízdenkou v dĚjinách Českých Drah. Ať se to automobilistům líbí, nebo ne, tak jinak poměrně drahé cestování po ţeleznici, pro obyčejného občasného výletníka má i své fantastické úlety. Všechno to začalo v roce 2004 před 10 lety, kdy se prvně zrodila rodinná víkendová jízdenka SONE+ , která nám tehdy umoţnila si například s celou rodinou zajet za 130 Kč do Dráţďan a zpět, nebo za 360 Kč do Řezna, či Pasova rychlíkem a samozřejmě i zpět. To se do dnešních dnů sice několikrát zdraţilo, ale stále jde o zajímavou nabídku. Navíc přibyla celá řada levných jednodenních jízdenek regionálních, které někdy platí i na území sousedů. Vězte, ţe za pouhých 200 Kč si jedinec zajede například z městečka Štětí, nebo Roudnice nad Labem aţ 50 km podle Labe za německou Míšeň a zpět. Jenţe, letos někdo přišel na opravdovou cenovou bombu. Jízdenka nese poetický název Jízdenka na léto a
mohli jste letos prvně a snad ne naposled vyuţít této nabídky v měsících červenci a srpnu. Jak uţ to u nás bývá s reklamou a zvlášť u ČD, tak moc nechybělo, aby člověk o její existenci vůbec nevěděl a to by byla obrovská škoda. Představte si, ţe za pouhých 1 200 Kč jste si mohli cestovat vybraných čtrnáct dní po celé republice. Na jízdenku je natištěno vaše jméno a při kontrolách k ní pouze přikládáte občanský průkaz. Ihned, jak začala dovolená, jsem jízdenku zakoupil a první cesty vedly velmi daleko, aby člověk co nejdříve projezdil vloţené investice. Kdyţ vezmete v úvahu, ţe obyčejná jízdenka z centra Čech na východní hranici do Břeclavi stojí přes 400 Kč a zpět to tedy máme minimálně za nějakých 800 Kč, tak vidíme, ţe jedna takováto dálková cesta nám vloţené investice ze dvou třetin vrátí a stále máme na cestování ještě dalších 13 dní. Nu, nevyuţijte to. První cesta tedy vedla k průzkumu LednickoValtického areálu, kde je snad nejslavnější stavbou jediný minaret na našem území. Plně mi postačilo vyrazit na cestu před šestou hodinou ranní a s úderem desáté mě rakouská lokomotiva Taurus s cílem ve Wiener Neustadt dovezla do Břeclavi. Není bez zajímavosti, ţe monitor ve vagonech občas ukazoval rychlost 160 km/h , coţ je nejvyšší povolená rychlost na našich koridorech. Odtud vás autobus odveze do nedaleké Lednice s krásným zámkem, odkud řada lidí putuje právě k minaretu. Tohoto cíle dosáhnete ještě před polednem. Pro mě byla výzva vykročit po červené značce, která propojuje všechny významné památky s antickou tematikou, a po nějakých čtyřech hodinách chůze ( cca 21 km) jsem poté asi v 17.15 odjíţděl z Valtic přes Břeclav zpět domů, kam jsem dorazil v pozdějších večerních hodinách. Po dvou dnech odpočinku jsem zvolil prakticky stejnou lokalitu, jen jsem se přesunul na Pálavu a nachodil o 6 km méně. Pálavu s nádhernými výhledy na Karpaty, Rakousko, elektrárnu Dukovany, Drahanskou vrchovinu, ale i na viniční svahy a ,, Moravské moře", jak se říká třem nádrţím na řece Dyji jedině doporučuji. Nádhera. Ke skvostům patří i městečko Mikulov. Jsou lidé, kteří jezdili opravdu denně, ale vězte, ţe po dalších dnech odpočinku ještě člověk uţil i auto,
nějaký ten trvalejší pobyt mimo domov a pár výletíků vlakem do 100 km. Takţe, letošní Jízdenka na léto byla opravdovou bombou a kdo o ní z www.cd.cz vůbec nevěděl, tak příští rok zbystřete. Zatím však nezoufejte, neboť celorepubliková varianta víkendové SONE+ za 650 Kč vás do takových vzdálenějších lokalit v sobotu, či v neděli celoročně také doveze a s celou rodinou. Standa Švec
PŘedstavujeme spoleČenské organizace – KoleČ pro všechNy
Rozloučení s prázdninami. Na prvním bylo 54 dětí, na druhém méně, kolem 30, protoţe bylo pořádáno v době, kdy většina dětí byla ještě na prázdninách (z důvodu pokročilého stadia těhotenství jedné z organizátorek). Obě akce měly u dětí i rodičů velký ohlas. Následovalo Zavírání studánky – výlet ke Svatováclavské studánce v Týnci s plněním úkolů pro děti. Podařené byly rovněţ i obě Drakiády. Za nejlepší akci všichni povaţují Čertovské rejdění, pořádané jako mikulášská nadílka. Na akci přišlo rekordních 86 dětí s rodiči a celý program v kulturním domě trval přes 4 hodiny. Celkovou radost snad kazili jen někteří rodiče, pro které to bylo dlouhé, protoţe zřejmě chtěli stihnout rozdávání dárků ještě jinde.
Sice v nadpisu uvádím, ţe představujeme společenské organizace, ale pokud chceme být přesnější, musíme říci, ţe se jedná o spolek. Spolek proto, ţe se spolčilo několik lidí dohromady a začali jen tak pro radost a radost ostatních pořádat akce pro děti i dospělé. Na to jak to začalo, vzpomíná pan Blahuš: „Jednoho letního dne přišla Věrka Tůmová s nápadem udělat něco pro děti. Všem nám to přišlo jako dobrý nápad a to natolik, ţe jsem přišel s návrhem místo uspořádání jedné akce, pořádat tyto akce pravidelně a zaloţit k tomuto účelu jakýsi spolek. A jelikoţ od nápadu k realizaci nebylo daleko, vznikl spolek „Koleč pro všechny. Koleč, protoţe akce pořádáme v obci Koleč a pro všechny, protoţe akce jsou určeny pro všechny, kdo přijdou, bez ohledu na to, odkud jsou. Tím vznikl název, který dostal svou grafickou podobu a logo se zkratkou KPV. Tak to byl začátek spolupráce. Základem byli 4 společníci a vţdy se přidal někdo, kdo byl ochoten pomoci. První akcí bylo rozloučení s prázdninami v srpnu 2010. Nejprve vznikl koncept, co by se dětem mohlo líbit, a potom přišla realizace podle moţností a hlavně finančního zajištění. Po první akci vznikly i webové stránky „Koleč pro všechny“, kde se kaţdý mohl dozvědět o tom, co se chystá a podívat na fotky z předchozích akcí. Stránky měly i další rubriky, z nichţ jedny z nejnavštěvovanějších byly recepty. Tato rubrika byla nápadem paní Blahušové. Hlavním dodavatelem nápadů na pořádání dalších akcí byla zpravidla Věra (paní Věra Tůmová, přičemţ hlavním realizátorem naopak pan Blahuš), ale v podstatě fungoval celý tým. Kaţdý měl svůj úkol, dle časových a materiálních moţností, a ten plnil ku prospěchu dané akce. Spolek uspořádal dva ročníky
Z akcí pro dospělé to byl Mezinárodní den ţen, Taneční kurzy, turistický pochod Kolečská stopa a Adventní trhy. Ty měly velký úspěch a dodnes na ně všichni, kdo na ně přišli (a dokonce i trhovci samotní), vzpomínají. Trhy měly být v areálu zámku, ale s ohledem na počasí byly operativně přesunuty na náves a přilehlou silnici směrem k nádraţí. Nikdo si na zimu nestěţoval, většina se zahřívala teplou medovinou. Moţná se v budoucnu najde někdo, kdo na tuto akci naváţe. Byla by to hezká tradice. Jiná podobná akce se v okolí nekoná. Na otázku ohledně finančního zajištění akcí byla odpověď jednoduchá. Vţdy se jim podařilo získat nějaké příspěvky od sponzorů, ale to byly většinou věcné dary – dárky pro účastníky. Něco, na některou akci, přispěla obec. Většinu nákladů na akce však hradili manţelé Blahušovy ze svého, a jak shodně říkají, v ţádném případě toho nelitují. Jak jste si všimli, po celou dobu je vše psáno v minulém čase. Bohuţel. Dnes jiţ spolek neexistuje a nenajdete ani jeho webové stránky, které bez činnosti nemá cenu udrţovat. Co bylo příčinou konce, kdyţ všechny akce měly velký úspěch? Někomu by se mohlo zdát, ţe uţ je přestalo akce finančně dotovat, ale problém byl jinde. Po celou dobu činnosti se snaţili k sobě najít někoho dalšího, kdo by přiloţil ruku k dílu a nejen byl tzv. „pasivním konzumentem“. Očekávali zejména zájem ze strany rodičů dětí přísun nových společníků. Bohuţel se tak nestalo. Nakonec se sníţil i počet stávajících členů, přišly další povinnosti v rodině a více času v zaměstnání. S nedostatkem času nebylo moţné jiţ v takovém počtu vše zvládat. Přes tuto negativní zkušenost s nezájmem o zapojení dalších společníků vyplynulo na závěr jednoznačné prohlášení, ţe bývalí společníci Koleč pro všechny, jsou ochotni pomoci a přispět radou všem, kdo se do podobných aktivit chtějí pustit a komu vadí, ţe v naší obci, v porovnání s ostatními, jak se říká „chcípnul pes“. Podle jejich názoru je tu hodně schopných lidí a pár mladých, kteří určitě nemají nouzi o nápady. Jen
nemají zkušenost, nevědí jak na to a moţná se bojí v tomto směru vyniknout. Protoţe dělat jen tak něco pro jiné u nás není moc v kurzu. Neţ dělat něco pro sebe, je jednodušší jít nebo jet za zábavou jinam. Poslední akcí, která by bez spolku Koleč pro všechny nebyla realizována, byly počítačové kurzy pro dospělé, které proběhly ve spolupráci se Základní školou Koleč, která dala k dispozici počítačovou učebnu a s podporou obecního úřadu. Myšlenka uspořádat počítačové kurzy vznikla ještě před vznikem spolku. Bylo to v době, kdy byl schválen projekt modernizace základní školy. První kurz byl zahájen v březnu 2012 a účastníci byli rozděleni do dvou skupin podle toho, zda uţ s počítačem pracovali nebo jsou úplní začátečníci. Celkem proběhly čtyři kurzy. Poslední na jaře letošního roku. Kurzů se účastnili občané Kolče, ale i Blevic, Třebusic a Zákolan. Účast občanům ostatních obcí byla umoţněna jednak dle zásady „děláme to pro všechny“ a dále ve smyslu poskytnuté dotace na modernizaci základní školy, kde bylo prezentováno vyuţití i pro širší veřejnost. V současné době tato forma s ohledem na skladbu účastníků splnila svůj účel. V posledním kurzu jiţ úroveň účastníků, s ohledem na znalosti, byla velmi různorodá a tak je snaha, najít nějakou formu spíše poradenství. Zájemci by mohli přijít v určitý čas se specifickým problémem nebo oblastí, kterou potřebují vysvětlit. Snad se něco v tomto duchu podaří připravit na jaro 2015. Pokud se chcete zapojit do toho, jak by to mělo vypadat, zašlete svůj názor na adresu:
[email protected] Co říci závěrem? Toto je poslední příspěvek na téma společenských organizací působících v naší obci. Pokud jste celý seriál sledovali, tak ze všech příspěvků bohuţel zaznívá jeden a ten samý závěr: „V minulosti jsme pořádali řadu akcí a zábav, ale dnes uţ není mezi členy zájem něco pořádat a asi by ani nikdo nepřišel. Akce by byla ztrátová a na to nemáme prostředky.“ Spolek Koleč pro všechny se pokusil situaci změnit. Na účast si nemohl ztěţovat, ale nezájem o zapojení dalších občanů ho dovedl ke stejnému konci. Obecní zastupitelstvo oslovilo v květnu zástupce všech společenských organizací, spolků, sdruţení a nadací působících v obci – TJ Slavoj Koleč, Nadační fond Koleč, kulturní komise OU, Včelaři Koleč, Honební společenství, baráčníci Kaplíř, Český svaz ţen a spolek Koleč pro všechny. Z tohoto setkání
vznikl závěr, ţe je zde ochota něco podniknout a udělat. Jako konkrétní akce bylo dohodnuto obnovení posvícenské tradice. S podporou Nadačního fondu Koleč, který dal pro tuto akci k dispozici areál kolečského zámku a aktivně se do přípravy zapojil je tato akce připravována na 4. 10. 2014 od 10.00 do 16.00 hodin – jarmark s doprovodným kulturním programem a na večer od 20.00 hodin – posvícenská zábava. Lze jen doufat, ţe se opravdu něco změní a členové těchto spolků tuto snahu podpoří tak, aby mohly následovat další. Jen pro informaci. Celkem je v obci ve společenských organizacích v obci registrováno přes 150 občanů. To uţ je docela velká síla na to něco změnit. V. Kabát
Pozvánka na plánované akce v obci ve Čtvrtém Čtvrtletí 4.10. – Koláčové posvícení – pořádá obec Koleč s podporou Nadačního fondu Koleč a ve spolupráci se společenskými organizacemi a spolky obce. Posvícení se koná od 10.00 do 16.00 hod v areálu zámku, kde bude jarmark se stánkovým prodejem. Pro děti i občany je připraven doprovodný kulturní program. Od 16.00 hodin můžete na místním hřišti podpořit naše fotbalisty v mistrovkém zápasu se Sokolem Blevice. Večer od 20.00 hodin začíná Posvícenská zábava v novém sále kulturního domu. Doufáme, ţe se bude slavit nejen posvícení, ale i fotbalové vítězství. 4.10. – Soutěž o nejlepší posvícenský koláč – soutěţ proběhne jako součást posvícení v areálu zámku. Soutěţní koláče budou vystaveny v prostorách kostela. PODMÍNKY SOUTĚŽE 1. účastnit se můţe kaţdý pouze s jedním soutěţním koláčem 2. koláč by měl mít průměr 30 cm s tolerancí 5 cm 3. koláč by měl být do soutěţe odevzdán do 12.00 hod v den konání tj. 4.10.2014. Soutěţící můţe sjednat odvoz koláče na tel č. 724 188 895 den předem. Odvoz od 8.00 do 12.00 v den konání soutěţe. 4. soutěţní koláč se po soutěţi nevrací majiteli HODNOCENÍ = 1. hodnotí odborná porota nejprve vzhled a z 5 nejhezčích koláčů na základě ochutnávky vybere tři nejlepší 2. návštěvníci vyberou nejhezčí koláč přidělením hlasu na hlasovacím lístku, který obdrţí při vstupu do areálu zámku. Hlasovací lístky budou slosovány. Tři vylosovaní hlasující získají věcnou cenu. CENY PRO VÍTĚZE 1. cena – posvícenská husa- pečená 2. cena – kachna - taky pečená
3. cena – kuře – rovněţ upečené cena návštěvníků – 9 litrů piva Zveme všechny domácí kuchařky a kuchaře k účasti v soutěţi. Ceny za trochu námahy určitě stojí. Dokaţte si, ţe si ještě umíte hrát! Vaši blízcí to v případě vítězství určitě ocení. 10.-11.10. – Komunální volby 2014 – volba členů zastupitelstva obce Koleč – volební místnost je v tělocvičně Základní školy Koleč, Koleč čp.19. Volební místnost je otevřena dne 10.10.2014 od 14.00 do 22.00 hodin a dne 11.10.2014 od 8.00 do 14.00 hodin. 26.10. – Výstava v areálu zámku v Kolči a slavnostní odpoledne k 300 výročí stavby kostela Nejsvětější trojice - na výstavě budou vystaveny dobové dokument\y a fotografie týkající se historie kostela a událostí s ním spojených, jakoţ i předměty nalezené při opravě zámku. Součástí výstavy bude i výstava kronik farních, obecních, školních a jednotlivých spolků působících v obci. Pokud máte doma doklady, či fotografie zachycující dění v kostele či klem něj a jste ochotni je pro tuto výstavu zapůjčit, kontaktujte pracovníky obecního úřadu. Všem, kdo pomohou, děkujeme. 30.11. Rozsvěcení vánočního stromu na návsi – akce se koná vţdy první adventní neděli. Setkání u vánočního stromku obohatí vystoupení dětí Základní školy Koleč a Mateřské školky Koleč. Jako vţdy bude k dispozici malé občerstvení pro zahřátí dětí i dospělých. Vzhledem k teplému podzimu můţe napadnout uţ první sníh. 7.12. Mikulášská besídka – zábavné odpoledne pro děti s čerty, andělem a Mikulášem. Besídka se koná v novém sále kulturního domu. Redakce
DĚtské hŘIštĚ u šKOLKy Má nové obrázky Obrázky na dětském hřišti, které při jeho výstavbě nakreslila paní učitelka Marie Vaňková, se dětem i dospělým líbily a dělali radost řadu let. Bohuţel jako vţdy zapůsobil zub času a začali potřebovat opravu. Nejprve to vypadalo jednoduše, ţe se obrázky jen opraví novým nátěrem – obkreslí a budou opět dělat dětem radost. Při bliţší prohlídce se ukázalo, ţe to tak jednoduché není. Zub času nahlodal nejen obrázky, ale i omítku a tak bylo rozhodnuto, ţe se nejprve opraví omítka na celé zdi a následně nakreslí opět nové obrázky.
Opravu zdi zajistila pracovní četa obecního úřadu a opatřila ji základním bílým nátěrem. Opětovné nakreslení obrázků přislíbila v pozadí zeď před opravou zajistit ředitelka základní školy. Ukázalo se, ţe nakreslení obrázků je zatím nad síly ţáků a tak se práce tak se malovalo
ujala maminka paní ředitelky, paní Marie Kmentová. Barvy na A tady je výsledek
malování velmi ochotně opatřil, jako při první kresbě, pan Jirků. Kladl důraz na to, aby byly ekologické a tudíţ zdravotně nezávadné. Malování trvalo skoro měsíc, s ohledem na počasí. Vše dobře dopadlo a jak se sami můţete, aţ půjdete kolem přesvědčit, obrázky se opět vydařili. Poděkování patří všem zúčastněným, ale hlavně malířce, která dala zdi na dětském hřišti konečnou podobu. Jen škoda, ţe se zatím nepodařilo přes četné přísliby uspořádat podobnou akci na nabarvení a údrţbu hracích prvků na hřišti. Snad i na to časem dojde. V. Kabát
