Skupinová registrace

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Skupinová registrace Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Igor Pantůček

Petra Benešová

Brno 2012

Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucímu své práce, panu Ing. Igoru Pantůčkovi, za jeho rady a připomínky, kterými mi pomohl při vypracování této práce.

Prohlašuji, že jsem tuto práci na téma „Skupinová registrace“ vypracovala samostatně s použitím literatury, kterou cituji a uvádím v seznamu. V Brně dne 20. května 2012

__________________

Abstract BENEŠOVÁ, P. Skupinová registrace. Bachelor thesis. Brno, 2012. This thesis deals with an issue of group registration for VAT which is in force from January 1st 2008. The aim is to assess if this standard is in accordance with the Administrative Procedure of European Union. The important part of the work is a clarification of basic terms and impact assessment on economic entities that use the group registration. Or, to assess if it would not be preferable for these entities to use another legal standard. Keywords Value Added Tax, group registration for VAT, VAT Directive.

Abstrakt BENEŠOVÁ, P. Skupinová registrace. Bakalářská práce. Brno, 2012. Bakalářská práce se zabývá problematikou skupinové registrace k dani z přidané hodnoty, která je v účinnosti od 1. ledna 2008. Záměrem je posoudit zda tato norma je v souladu se správním řádem Evropské Unie. Součástí práce je objasnění základních pojmů a vyhodnocení dopadu na ekonomické subjekty, které skupinovou registraci využívají. Popřípadě zhodnotit, zda by pro tyto subjekty nebylo výhodnější využít jinou právní formu. Klíčová slova Daň z přidané hodnoty, skupinová registrace k DPH, Směrnice o DPH

Obsah

5

Obsah 1

2

Úvod a cíl práce

9

1.1

Úvod .......................................................................................................... 9

1.2

Cíl práce ...................................................................................................10

Literární rešerše

11

2.1

Skupinová registrace dle Směrnice ES .................................................... 11

2.2

Skupinová registrace................................................................................12

2.3

Skupina ....................................................................................................12

2.4

Příklady kapitálově spojených osob ........................................................13

2.5

Jinak spojené osoby.................................................................................15

2.6

Zastupující člen........................................................................................16

2.7

Práva a povinnosti členů.......................................................................... 17

2.8

Místní příslušnost ....................................................................................18

2.9

Registrace.................................................................................................19

2.10 Zdaňovací období.................................................................................... 20 2.11 Zrušení a změna skupinové registrace ................................................... 20 2.12 Daňové přiznání.......................................................................................21 2.13 Způsob výpočtu nároku na odpočet daně v poměrné výši ......................21 2.14 Způsob výpočtu nároku na odpočet daně v krácené výši....................... 22 2.15 Dopad na skupinu................................................................................... 22 2.16 Nárok na odpočet daně při registraci a zrušení registrace..................... 23 2.17 Výhody skupinové registrace.................................................................. 23 2.18 Nevýhody skupinové registrace.............................................................. 23 3

Skupina v oboru strojírenství

25

3.1

Postup pro odstranění pochybností ....................................................... 25

3.2

Registrace skupiny.................................................................................. 26

3.3

Vyrovnání mezi členy skupiny................................................................ 27

3.4

Souhrn měsíčních přiznání k DPH za rok 2009 .................................... 30

3.5

Souhrn měsíčních přiznání k DPH za rok 2010 ..................................... 32

6

Obsah

3.6 4

Vyrovnání mezi členy skupiny.................................................................34

Skupina v oboru stavebnictví

35

4.1

Sazba daně v oboru stavebnictví .............................................................35

4.2

Spolupráce před vznikem skupiny ..........................................................36

4.3

Registrace skupiny...................................................................................36

4.4

Tzv. Tuzemský reverse charge.................................................................36

4.5

Dopad na skupinu v oboru stavebnictví..................................................37

4.6

Souhrn měsíčních přiznání k DPH za rok 2009 .................................... 38

4.7

Souhrn měsíčních přiznání k DPH za rok 2010...................................... 41

4.8

Vyrovnání mezi členy skupiny.................................................................44

5

Skupina v oboru zdravotnictví

45

6

Diskuze

47

7

Závěr

49

8

Literatura

50

A

Vyrovnání mezi členy skupiny

54

B

Vyrovnání EKOL, spol. s r.o. a EKOL ENERGO s.r.o.–rok 2009 60

C

Vyrovnání EKOL, spol. s r.o. a EKOL ENERGO s.r.o.–rok 2010 63

D

Vyrovnání MOTeC spol. s r.o. a MTc-stav, s.r.o. – rok 2009

66

E


69

F

Vnitropodniková účetní směrnice

72

Obsah

7

8

Seznam obrázků

Seznam obrázků Obr. 1

Příklad kapitálově spojených osob č. 1

13

Obr. 2


13

Obr. 3


14

Obr. 4

Příklad jinak spojených osob č. 1

15

Obr. 5

Přiklad jinak spojených osob č. 2

16

Obr. 6

Příklad kombinace kapitálově a jinak spojených osob

16

Obr. 7

Spolupráce před registrací skupiny

25

Obr. 8

Spolupráce po registraci skupiny

27

Obr. 9


36

Úvod a cíl práce

9

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Daň z přidané hodnoty je druhou nejvýznamnější položkou v rámci příjmů veřejného rozpočtu. Představuje zhruba 29 % z celkových příjmů. V České republice se uplatňuje od 1. ledna 1993. Současná podoba právní úpravy daně z přidané hodnoty vychází ze zákona č. 235/ 2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Díky rozvoji globalizace a snižování významnosti hranic států došlo k postupnému stírání rozdílů v politické, sociokulturní a ekonomické sféře. Postupné propojování národních ekonomik vedlo k vytvoření Evropské unie. Nejvýznamnější událostí v dějinách EU bylo podepsání Smlouvy o Evropské unii, které se uskutečnilo dne 31. 12. 1992. Součástí této smlouvy byla, kromě stanovení pravidel pro budoucí jednotnou měnu nebo zahraniční a bezpečnostní politiku, smlouva o zrušení hranic mezi jednotlivými členskými státy. Toto odstranění hranic vedlo k vytvoření vnitřního trhu v rámci Evropské unie, který můžeme charakterizovat jako „prostor bez vnitřních hranic, v rámci nějž je dle ustanovení této smlouvy zaručen volný pohyb zboží, služeb a kapitálu.“ (Berger, Kindl, Wakounig, 2011, s. 40) Cílem Evropské unie bylo harmonizovat daň z přidané hodnoty, vytvořit společný systém, který zabrání dvojímu zdanění, a zajistit rovné konkurenční podmínky. Dalším cílem je postupné sbližování sazeb daně. Bylo odstraněno daňové zatížení při dovozu zboží v rámci obchodování mezi členskými státy a zrušena možnost uplatnit osvobození při vývozu zboží. Česká republika vstoupila do EU v roce 2004, čímž na sebe převzala povinnost postupně implementovat Směrnice EU do českého právního řádu a tím sjednotit právní předpisy členských států, včetně zákona o dani z přidané hodnoty. První snahou o harmonizaci právních předpisů byla Šestá směrnice Rady, která je účinná v EU od 17. 5. 1977 a vytvořila základ oblasti práva o dani z přidané hodnoty. Z této směrnice vycházejí i pozdější novely. Důležitou směrnicí, která ovlivňuje daň z přidané hodnoty, je Směrnice Rady 2006/112/ES, kde ze článku 11 vychází institut Skupinové registrace. Ten byl implementován do českého právního řádu v rámci reformy veřejných rozpočtů v roce 2007. První skupiny měly příležitost být registrovány s účinností od 1. 1. 2009. Možnost skupinové registrace již existuje ve většině členských zemí EU.

10

Úvod a cíl práce

1.2 Cíl práce Bakalářská práce se zabývá problematikou skupinové registrace, která vychází ze zákona č. 235/ 2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Práce je rozdělena na literární rešerši a praktické části. V literární rešerši je využita metoda deskripce, pomocí které budou definovány základní pojmy, podmínky pro vznik skupiny, včetně důležitého postavení zastupujícího člena, jeho práv a povinností. Cílem této části je analýza výhod a nevýhod plynoucí pro subjekty, které skupinovou registraci využívají a v neposlední řadě i výčet následků, které nastanou při neplnění podmínek a povinností. Dále pak také poukázání na nejednoznačnost výkladu zákona týkající se institutu skupinové registrace. Hlavním cílem je zhodnocení, zda národní právní úprava o skupinové registraci obsažená v zákoně č. 235/ 2004 Sb., o dani z přidané hodnoty je v souladu se Směrnicí Rady ES. V praktických částech je použita metoda analýzy a komparace a je zaměřena na uplatnění skupinové registrace v praxi a to pomocí jednotlivých konkrétních příkladů, na které byla aplikována. Cílem je vyhodnotit současnou situaci subjektů, které tuto instituci využívají, včetně ekonomických dopadů, které jim přináší. V případě zjištění, že skupinová registrace je pro tyto subjekty nevýhodná, je dalším cílem vyhledání vhodnější alternativy.


11

2 Literární rešerše Evropská unie byla založena Maastrichtskou smlouvou neboli Smlouvou o Evropské unii, která byla podepsána dvanácti členy ES dne 7. 2. 1992. V platnost vstoupila 1. 1. 1993. Od tohoto roku tvoří Evropská unie jednotný vnitřní trh, který se vyznačuje volným pohybem osob, zboží, služeb a kapitálu. Nejdříve se rozvíjela svoboda volného pohybu zboží. Bariéry, které tuto svobodu omezovaly, musely být odstraněny. Jedná se o zrušení fyzických, technických a daňových překážek. Nejdůležitější směrnicí pro odstranění daňových bariér byla tzv. Šestá směrnice č. 77/388/EEC. Tato směrnice položila základ pro harmonizaci nepřímých daní v rozdílných národních systémech, protože „stanovuje pravidla pro určování základu daně, teritoriální dosah, okruhy subjektů, sazby daně, atd.“ (Szarowska, 2009) Tato Šestá směrnice přinesla do českého daňového řádu právo na tzv. Skupinovou registraci, který byl do zákona implementován v rámci Zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů.

2.1 Skupinová registrace dle Směrnice ES Problematikou skupinové registrace k DPH se zabývá článek 11 Směrnice o DPH. Článek 11 „Po konzultaci s Poradním výborem pro daň z přidané hodnoty (dále jen „výbor pro DPH“) může každý členský stát považovat za jedinou osobu povinnou k dani osoby, které jsou usazeny na území tohoto členského státu a které jsou sice právně nezávislé, avšak navzájem úzce propojeny finančními, hospodářskými a organizačními vazbami. Členský stát, který využije možnost stanovenou v prvním odstavci, může přijmout veškerá opatření k zabránění daňovým únikům nebo vyhýbání se daňovým povinnostem na základě využití tohoto ustanovení.“ (Berger, Kindl, Wakounig, 2011, s. 155) Tento článek Směrnice o DPH umožňuje, aby jednotlivé členské státy využívaly institut skupinové registrace k DPH, avšak pouze pro osoby usazené na území daného členského státu. Společnosti, které jsou finančně, hospodářsky nebo organizačně propojeny, lze považovat za jednu osobu povinnou k dani. Tomuto společenství je pak přiděleno jedno daňové identifikační číslo, pod kterým je podáváno daňové přiznání k dani z přidané hodnoty. Přijetí institutu skupinové registrace k DPH do národního práva je možné až po předchozí konzultaci s Poradním výborem pro daň z přidané hodnoty. Při implementaci článku 11 Směrnice o DPH do české úpravy DPH je taktéž potřeba dbát na obecné právní zásady, které jsou zakotveny v článku 1 Směrnice.

12


Skupinová registrace k DPH je v souladu s článkem 11 Směrnice 2006/112/ES. Můžeme tak vyvodit z § 5a Zákona o DPH, kde odstavec 2 až 4 stanovuje podmínky, za jakých se může objekt stát členem skupiny a to tak, aby byly splněny podmínky stanovené ve Směrnici.) Tento požadavek představuje propojenost členů skupiny finančními, hospodářskými nebo organizačními vazbami. „V České republice článek 11 Směrnice o DPH představuje právní základ pro tzv. Skupinovou registraci.“ (Berger, Kindl, Wakounig, 2011, s. 155)

2.2 Skupinová registrace Institut tzv. Skupinové registrace je v účinnosti od 1. Ledna 2008 a je obsažen v novele Zákona o DPH. Vytvoření skupiny je založeno na dobrovolnosti. První skupiny byly registrovány s účinností k 1. 1. 2009 a to za podmínky, že přihlášku podaly do 31. 10. 2008.

2.3 Skupina Vymezení základního pojmu skupina je obsaženo v § 5a Zákona o DPH a stanovuje základní podmínky, kdy subjekt smí využít tzv. skupinovou registraci. • Osoby, které jsou součástí skupiny, musí být spojenými osobami • Osoby musí mít sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku Dané podmínky musí splňovat všichni členové skupiny. Výjimkou druhé podmínky pak může být situace, kdy člen skupiny bude mít sídlo v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, ale s provozovnou v České republice. Provozovny, které jsou mimo tuzemsko, nespadají do skupiny. Zákon o DPH také v § 5a stanovuje, že členové skupiny musí být kapitálově nebo jinak spojené osoby. Pojem kapitálové spojení osob vychází ze Směrnice o DPH z článku 11, kde je definováno úzké propojení finančními, hospodářskými a organizačními prostředky. „Kapitálově spojenými osobami, jsou osoby, z nichž se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby.“ (Drábková, Holubová, Tomíček, 2011, s. 53) Toto spojení musí představovat alespoň 40 % kapitálu nebo hlasovacích práv. Díky Novele 2010 zákona o DPH není již dle zákona dovoleno, aby člen skupiny byl současně členem sdružení bez právní subjektivity založené dle § 829 Občanského zákoníku. Jestliže v době vzniku účinnosti novely byl některý z členů skupiny současně i členem sdružení, měl povinnost účast ve sdružení ukončit. Pokud tak sám neučinil, skupina musela podat žádost o jeho vyloučení ze skupiny nejpozději do 31. Října 2010. Je také zapotřebí dodat, že založení skupiny se vztahuje pouze k DPH nikoli k ostatním daním.


13

2.4 Příklady kapitálově spojených osob

A

C

B Obr. 1


Zdroj: business.center.cz; upraveno autorkou

Společnost A představuje mateřskou společnost, která má sídlo podnikání v České republice. Společnost B a C jsou dceřiné společnosti spol. A, které mají taktéž sídlo podnikání v tuzemsku. A vlastní 100% podíl jak spol. B tak spol C. Společnosti A, B a C mohou společně vytvořit skupinu, protože splňují zákonem dané podmínky.

A

B Obr. 2

C



Společnost A je mateřskou společností, tentokrát se sídlem podnikání v zahraničí. Vlastní 100% podíl na společnosti B a C, které jsou jejími dceřinými společnosti se sídlem podnikání v tuzemsku. Společnost B a C mohou spolu vytvořit skupinu, protože jsou to společnosti kapitálově propojené a mají sídlo v tuzemsku. Společnost A se této skupiny nezúčastní, protože nesplňuje podmínku usazení sídla podnikání v tuzemsku. Avšak i v tomto případě společnost A spadá do kapitálově spojených osob.

14


A B

C Obr. 3



V příkladu č. 3 je popsán vztah babička – matka – dcera. Společnosti A, B a C mají sídlo podnikání v tuzemsku. Společnost A vlastní 50% podíl společnosti B, která vlastní 50% podíl společnosti C. Jedná se tedy o kapitálově propojené osoby se sídlem podnikání v tuzemsku. Je možné, aby společnost A vytvořila se spol. B skupinu nebo spol. B se spol. C. Pokud by chtěly vytvořit skupinu všechny tři společnosti, v případě propojení A a C, se jedná se o nepřímou propojenost a musí být splněna podmínka stanovená zákonem - společnost A by musela mít alespoň 40 % nepřímého podílu kapitálu na společnosti C. Výše podílu společnosti A na společnosti C se dá vypočítat prostým násobením jednotlivých podílů 0,5 x 0,5 = 0,25. Z výpočtu jsme zjistili, že společnost A („babička“) vlastní 25 % nepřímého podílu kapitálu na dceřiné společnosti C. Logicky můžeme vyvodit, že společnost A a společnost C nemohou vytvořit skupinu. Ministerstvo financí zaujalo jiné stanovisko k výpočtu propojenosti osob v rámci založení skupiny. Vychází ze Zákona o dani z příjmu, kde nelze použít prosté násobení jednotlivých podílů. Vychází ze ZDP proto, že definování kapitálově spojených osob, je stejné jak pro daň z příjmu tak pro daň z přidané hodnoty. Rozdílem je pouze určení minimální procentní účasti, kde u daně z příjmu je daná hranice alespoň 25% účast. Má proto za to, že by tento přístup měl být použit i na problematiku vypočítání kapitálové propojenosti v DPH. „Rozhodující je, že podíl společnosti A na společnosti B a podíl společnosti B na společnosti C je vyšší než zákonných 40 %. Společnosti A a C tedy jsou kapitálově propojené a mohou vytvořit skupinu pro společnou registraci k DPH.“(Ministerstvo financí, 2008a) Podle mého názoru je logické vycházet z matematického výpočtu. Ministerstvo financí vyjádřilo pouze svůj právní názor, který není převeden v zákon nebo ve vyhlášku, proto není povinnosti řídit se podle něj. Avšak pokud skupina bude splňovat kapitálové spojení osob dle matematického výpočtu, bude taktéž splňovat názor MF. Opačně to ale platit nebude. Na druhou stranu mnoho firem


15

může využít toto benevolentní stanovisko, aby získalo výhody plynoucí z kapitálové spojenosti osob.

2.5 Jinak spojené osoby § 5a odst. 4 „Jinak spojenými osobami jsou osoby, na jejichž vedení se podílí alespoň jedna shodná osoba.“(Drábková, Holubová, Tomíček, 2011, s. 53) Skupinu lze vytvořit i za předpokladu, že na vedení společností se podílí alespoň jedna shodná osoba. K definování osoby, která se podílí na tomto vedení společnosti, vycházíme z Obchodního Zákoníku. Tyto osoby můžou být členy statutárního orgánu (jednatel) nebo obligatorních orgánů (kontrolní komise, dozorčí rada) nebo také generální ředitel, ten však musí mít podstatný podíl na hospodářském vedení společnosti. Ovšem i tady platí základní dvě podmínky, pro vytvoření skupiny. • Musí se jednat o spojené osoby • Musí mít sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku 2.5.1

Příklady jinak spojených osob

A

B Obr. 4

C

Příklad jinak spojených osob č. 1


Společnosti A, B a C mají sídlo podnikání v tuzemsku. Společnost A je členem představenstva společnosti B a také členem představenstva společnosti C. Jsou splněny podmínky pro jinak spojené osoby, proto se tyto tři společnosti mohou zaregistrovat jako skupina.

16


A

C

B Obr. 5

Přiklad jinak spojených osob č. 2


Společnost A sídlí v zahraničí a společnosti B a C mají místo podnikání v tuzemsku. Společnost A je jednatelem společnosti B a zároveň je členem představenstva společnosti C. Společnost A, B a C jsou jinak spojené osoby, avšak skupinu můžou vytvořit pouze společnost B a C, které mají sídlo v tuzemsku.

A B

D

E

C Obr. 6

Příklad kombinace kapitálově a jinak spojených osob


Může také nastat situace, kdy dojde ke kombinaci kapitálově a jinak spojených osob. I v případě takové kombinace musí být splněny podmínky, tedy osoby musí být spojenými osobami, které mají místo nebo sídlo podnikání v tuzemsku. Společnost A představuje mateřskou společnost. Tato mateřská společnost je kapitálově propojená se společnostmi B a C s podílem 50 %. Se společnostmi D a E je spojena v rámci jinak spojených osob, kde společnost A je jednatelem ve společnosti D i společnosti E. Z dané vzájemné provázanosti společností může vyvodit, že se všechny společnosti mohou registrovat jako skupina.

2.6 Zastupující člen Skupina musí zvolit zastupujícího člena, který je členem skupiny a musí splňovat výše uvedené základní podmínky. Přednostně je vybírán člen, který má své


17

sídlo v tuzemsku. Pokud je však skupina složená pouze z členů z jiných členských států nebo ze třetí země s provozovnou v tuzemsku, jakákoli tato provozovna se může stát zastupujícím členem. Zastupující člen bude podávat za tuto skupinu přiznání k dani z přidané hodnoty ke svému místně příslušnému správci daně. V případě že pouze jeden člen skupiny má sídlo nebo provozovnu v tuzemsku, bude tento člen pověřen zastupovat skupinu a to i když je v přihlášce k registraci k DPH uvedena jiná osoba. Členové skupiny odpovídají společně a nerozdílně za povinnosti skupiny vyplývající z daňových zákonů. To znamená, že například pokud vznikne některému z členů dluh, stávají se dlužníky i ostatní členové skupiny a věřitel může vymáhat tuto pohledávku po kterémkoli z nich. „Jestliže dluh takto splní jeden dlužník, povinnost všech ostatních spoludlužníků zanikne. Splní-li některý ze spoludlužníků celý dluh, má právo následného postihu proti ostatním spoludlužníkům, neboli subrogační regrese. Tento postih spočívá v tom, že takový dlužník může po spoludlužnících žádat náhradu jejich podílu na dluh.“ (Fiala, Kindl, 2009, s. 429) Tento podíl může být stanoven buď dohodou, právním předpisem nebo rozhodnutím soudu. Pokud není o podílu rozhodnuto, má se za to, že podíly dlužníků jsou stejné. Problematika odpovídání společně a nerozdílně vychází z § 511 Občanského zákoníku. Za tyto povinnosti skupiny odpovídají i po jejím zrušení nebo po zániku jejich členství ve skupině. (Drábková, Holubová, Tomíček, 2011, s. 57) Zastupující člen podává přiznání k DPH a souhrnné hlášení za celou skupinu, a to pod svým jménem ale s DIČ, které bylo přiděleno skupině. Za členy, kteří byli před vstupem do skupiny plátci, podává dodatečné přiznání k dani z přidané hodnoty. V případě, že je vedeno daňové řízení proti některému ze členů skupiny za období před vznikem skupiny nebo před přistoupení ke skupině, kdy byl tento člen plátcem, jedná zastupující člen v jeho jméně. Člen, kterého se toto řízení týká, může být přizván k jednání.

2.7 Práva a povinnosti členů Povinnosti, které plynou členům skupiny ze zákona, jsou obsaženy v § 5c Zákona o DPH. Ke dni vzniku skupinové registrace bude skupině přiděleno nové DIČ, které se bude používat pro jejich identifikaci k DPH. Jejich individuální DIČ nezanikají, používají se však pro jejich identifikaci k jiným daním. Práva a povinnosti, které členům skupiny ze zákona vyplývají, vznikají dnem registrace skupiny. V případě, že přistoupí nový člen, vznikají mu práva a povinnosti dnem jeho přistoupení do skupiny. Pokud skupina podá žádost o její zrušení, práva a povinnosti budou přecházet zpět na jednotlivé osoby, a to ke dni zrušení registrace. Rozsah bude stanoven ve vztahu k jejich plněním uskutečněným nebo přijatým jednotlivými členy skupiny. Nelze-li rozsah takto určit, stanoví si členové skupiny při zrušení registrace jiný rozsah pomocí dohody.

18


Stejný postup se použije i v případě, že ze skupiny bude odcházet jen některý z členů.

2.8 Místní příslušnost Základní ustanovení místní příslušnosti vychází z § 93a odstavce 1. Místní příslušnost se pro skupinu určuje podle sídla nebo místa podnikání zastupujícího člena. Pokud má zastupující člen místo nebo sídlo podnikání mimo Českou republiku je místně příslušným úřadem Finanční úřad pro Prahu 1. Výjimkou jsou osoby, které jsou evidovány dle § 88. Tento paragraf představuje zvláštní režim pro plátce, kteří poskytují elektronicky poskytované služby pro osoby, které nejsou osoby povinné k dani. Místní příslušnost těchto poskytovatelů spadá pod Finanční úřad v Brně. Současně se vznikem skupinové registrace Ministerstvo financí stanovilo místní příslušnost u členů skupin i pro ostatní daně. Vycházelo se z § 4 odst. 14 z č. 337/1992 Sb., Zákon o správě daní a poplatků. Pro osoby, které jsou členy skupiny dle § 5a a registrovaných dle § 95a Zákona o DPH, je místní příslušnost stanovena takto: „Místně příslušným je finanční úřad, který je příslušný ke správě daně z přidané hodnoty u skupiny registrované u správce daně dle § 95a zákona o dani z přidané hodnoty, a to po dobu členství této osoby ve skupině a dále pro období 3 let od ukončení členství této osoby ve skupině.“ (Ministerstvo financí, 2008b) Toto rozhodnutí nabylo účinnosti ke 12. 9. 2008, tedy k datu uveřejnění ve finančním zpravodaji. Na Zákon o správě daní a poplatků bylo navázáno Rozhodnutí č. j. 43/79 463/2008-431, o stanovení místní příslušnosti jinak pro členy skupin dle zákona o DPH a Rozhodnutí č. j. 43/76 164/2008-431, o stanovení místní příslušnosti jinak pro skupiny dle zákona o DPH. Tyto dvě rozhodnutí stanovily místní příslušnost k FÚ pro správu ostatních daní odchylně od obecných pravidel stanovených v § 4 odst. 1, 2 a 4 Zákona o správě daní a poplatků. Místní příslušnost byla stanovena stejně jako u DPH, to tedy znamená, že se místní příslušnost řídí podle místa nebo sídla podnikání zastupujícího člena skupiny. Zákon o správě daní a poplatků byl ale k 1. Lednu 2011 nahrazen Daňovým řádem, tudíž byly zrušeny i výše uvedená rozhodnutí. To přineslo změnu v určení místní příslušnosti jednotlivých členů skupiny, která se řídí § 13 daňového řádu, a to dle sídla osoby. Až po rozhodnutí o delegování, přechází místní příslušnost na FÚ zastupujícího člena. Významnou změnu při určení místní příslušnosti přinesl vznik Specializovaného finančního úřadu. Ten má za úkol spravovat vybrané daňové subjekty, které dosáhly obratu více než 2 mld. Kč. Pokud to vztáhneme i k institutu skupinové registrace, tak stačí, aby jediný člen skupiny splňoval tuto podmínku, a místní příslušnost celé skupiny se přesune ke specializovanému finančnímu úřadu. Nejčastěji mezi tyto subjekty budou patřit například banky, pojišťovny, zajišťovny a jejich pobočky ze zahraničí nebo ze třetích zemí. Tento výčet není


19

taxativně vymezen, to znamená, že sem mohou spadat i jiné fyzické nebo právnické osoby, které jsou založeny za účelem podnikání. Specializovaný finanční úřad je účinný od 1. Ledna 2012. Jeho sídlo se nachází v Praze a po České republice bude rozmístěno 6 detašovaných pracovišť. Přechod vybraných daňových subjektů je postupný a bude probíhat během roku 2012. SFÚ nespravuje majetkové daně, mezi které patří daň dědická, darovací a daň z převodu nemovitostí. Tyto daně zůstávají nadále u původního finančního úřadu.

2.9 Registrace Institut tzv. Skupinové registrace je poměrně novou záležitostí, který vychází z § 95a zákona o DPH. Aby se skupina mohla zaregistrovat, musí nejdříve splnit základní podmínky stanovené v § 5a Zákona o DPH. Důležitý termín pro podání přihlášky k registraci skupiny je 31. října běžného kalendářního roku. Podá-li skupina přihlášku nejpozději dne 31. října, stává se plátcem od 1. ledna následujícího kalendářního roku. Pokud ji však skupina nestihla podat k nejzazšímu termínu a podá ji později, i kdyby jen o jeden den, stává se plátcem o rok později. Podobný postup je uplatňován i při vstupu nového člena do skupiny. Skupina podává žádost o přistoupení ke skupině opět k 31. říjnu běžného kalendářního roku. Tato žádost musí obsahovat i souhlas přistupujícího člena. Ten se stává součástí skupiny a plátcem v rámci skupiny k 1. následujícího kalendářního roku. Pokud je osoba, která se stává členem skupiny, plátcem, její individuální registrace plátce k DPH bude zrušena ke dni předcházejícímu dni vzniku jejího členství ve skupině, tedy k 31. prosinci. Výjimkou při vzniku nového člena skupiny je, pokud daný přistupující subjekt je neplátcem. V tom případě se stává členem skupiny od prvního dne 3. měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla s jeho souhlasem podána přihláška k přistoupení. Již v přihlášce musí být uvedeno, kdo je zastupujícím členem, který za danou skupinu podává daňové přiznání k DPH. Postavení zastupujícího člena v rámci skupinové registrace je velmi důležité, neboť samotná místní příslušnost se určuje dle sídla nebo místa podnikání zastupujícího člena, které vychází z § 93a zákona o DPH. 2.9.1

Schválení registrace skupiny

Registraci skupiny schvaluje místně příslušný finanční úřad. Lhůty pro vydání rozhodnutí nejsou zákonem stanoveny. Ministerstvo financí pouze vydalo Pokyn D-308 v rámci České daňové správy, ve kterém je stanovena pořádková lhůta 30 dnů ode dne podání přihlášky k registraci. Tato lhůta běží ode dne, kdy

20


skupina odešle přihlášku až do dne, kdy obdrží rozhodnutí. Pokud správce daně zjistí, že přihláška k registraci skupiny není řádně vyplněná nebo pokud některý člen skupiny nesplňuje základní podmínky stanovené v § 5a Zákona o DPH, vrátí tuto přihlášku zpátky skupině k přepracování. V případě, že budoucí člen neplní zákonem dané podmínky, musí být z budoucí skupiny tento člen již při registraci vyloučen. Správce daně nemá v kompetenci tohoto člena vyloučit sám.

2.10 Zdaňovací období Zdaňovacím obdobím skupiny je kalendářní měsíc.

2.11 Zrušení a změna skupinové registrace Při zrušení registrace skupiny se postupuje podle § 95a odst. 5. Zde je stanoveno, že člen, který vystupuje ze skupiny, se stává plátcem následující den poté, co je ukončeno jeho členství ve skupině. Pokud skupina chce zrušit registraci, postupuje se podle § 106a odstavce 1. Skupina musí podat žádost nejpozději k 31. říjnu běžného kalendářního roku, aby tato registrace byla zrušena k 31. prosinci téhož kalendářního roku. Jestli si žádost o zrušení podá až po tomto nejzazším termínu, správce daně zruší tuto registraci až k 31. prosinci následujícího kalendářního roku. Stejným způsobem se postupuje i v případě, že chce vystoupit člen skupiny. Tento paragraf se také zabývá zrušením nebo změnou skupiny v případě, že místně příslušný správce daně zjistí, že celá skupina nebo její člen nesplňují zákonem dané podmínky. V případě, že celá skupina nebo některý její člen nesplňuje základní podmínky, které jsou stanoveny v § 5a, musí to oznámit správci daně nejpozději do 15 dní od chvíle, kdy tato skutečnost vznikla. Když takto učiní do 31. října, správce daně zruší registraci skupiny ke dni 31. prosince běžného kalendářního roku. Pokud tuto skutečnost oznámí až po 31. říjnu, správce daně zruší registraci k 31. prosinci následujícího kalendářního roku. Stejný postup je stanoven i u nesplňování základních podmínek dle § 5a u člena skupiny. Pokud správce daně zjistí neplnění zákonem daných povinností, je oprávněn zrušit registraci skupiny nejdříve k 31. říjnu běžného kalendářního roku. Díky novele 2010 zákona o DPH je tento paragraf doplněn situací, kdy je člen skupiny v úpadku. V takovém případě tento člen skupiny nemůže pokračovat ve členství ve skupině a toto členství zaniká ze zákona ke dni účinnosti rozhodnutí o jeho úpadku. Pokud zanikne členství zastupujícímu členovi skupiny, musí ostatní členové nejpozději do 15 dnů ode dne zániku stanovit nového zastupujícího člena. Jestliže takto skupina neučiní, správce daně určí rozhodnutím nového zastupujícího člena sám.


21

Jestliže chce ze skupiny vystoupit člen, který byl zaregistrován dle § 95a odst. 4, může žádost o vystoupení podat nejdříve po uplynutí jednoho roku ode dne přistoupení ke skupině.

2.12 Daňové přiznání Daňové přiznání podává zastupující člen skupiny a musí obsahovat identifikaci jednotlivých členů, název skupiny a právní formu, včetně IČO, DIČ apod. Toto přiznání podává ke svému místně příslušnému správci daně. Daňové přiznání vztahující se k poslednímu zdaňovacímu období před vznikem skupiny, podává opět zastupující člen. Ten podá daňové přiznání samostatně za každého člena skupiny. Pokud skupina zruší registraci, podává se poslední daňové přiznání za období před jejím zrušením. Toto daňové přiznání se podá i v okamžiku, kdy samotná skupina již není registrována. Členové skupiny si stanoví osobu, která toto přiznání podá ke svému místně příslušnému správci daně. Může se jednat o člena skupiny, který není zastupujícím členem nebo skupina zvolí opět bývalého zastupujícího člena. Každý člen skupiny musí vést svou daňovou evidenci plnění, která proběhla v rámci skupiny. Zastupující člen vede kromě své daňové evidence i evidenci za celou skupinu. Vedení individuální evidence jednotlivých členů má zabránit krácení daně, kdyby plnění probíhající mimo skupinu byla evidována jako plnění v rámci skupiny.

2.13 Způsob výpočtu nároku na odpočet daně v poměrné výši Způsob výpočtu odpočtu daně v poměrné výši se využívá v případech, kdy plátce uskutečňuje zdanitelná plnění jak pro ekonomickou tak pro neekonomickou činnost. Nejběžnějším případem využívaným pro pochopení je firemní automobil, který zaměstnavatel půjčuje svým zaměstnancům pro soukromé účely. V případě, že plátci nastala taková situace, může se rozhodnout pro dvě možnosti výpočtu nároku na odpočet daně. Jako první možnost může použít odpočet v poměrné výši odpovídající poměru jeho ekonomické a neekonomické činnosti. Nebo využije druhou možnost a uplatní plný nárok na odpočet daně. Ta část přijatého plnění, která nesouvisí s jeho ekonomickou činností, bude považována za dodání nebo poskytnutí služby a plátce tak uplatní u tohoto přijatého plnění daň na výstupu. Výjimkou je plnění týkající se dlouhodobého majetku, u kterého nemůže být použita druhá možnost, nýbrž musí být pro krácení stanoven poměrný koeficient.

22


2.14 Způsob výpočtu nároku na odpočet daně v krácené výši Odpočet daně v krácené výši se využívá, pokud plátce v rámci své ekonomické činnosti má přijaté zdanitelné plnění s plným nárokem na odpočet a zároveň plnění, kde tento nárok na odpočet daně nemá. Plátce má nárok pouze na odpočet v krácené výši odpovídající rozsahu použití pro plnění s nárokem na odpočet. „Příslušná výše odpočtu daně v krácené výši se vypočte jako součin daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, u kterého má plátce nárok na odpočet daně v krácené výši, a koeficientu.“ (Drábková, Holubová, Tomíček, 2011, s. 502)

2.14.1 Výpočet krátícího koeficientu Výpočet je pevně daný zákonem a to v § 76 odst. 3. Koeficient se vypočítá jako procentní podíl. „Koeficient podle odstavce 2 věty první se vypočte jako procentní podíl, v jehož a) čitateli je součet částek základů daně nebo hodnot plnění plátcem uskutečněných plnění s nárokem na odpočet daně uvedených v § 72 odst. 1, b) jmenovateli je celkový součet hodnoty v čitateli a součtu hodnot plnění plátcem uskutečněných plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně.“(Drábková, Holubová, Tomíček, 2011, s. 502) Vycházíme-li z daňového přiznání, bude výpočet koeficientu vypadat takto: koeficient= (řádky 1+2+20+21+22+23+24+25+30) / (hodnota čitatele + ř. 50) Do výpočtu krátícího koeficientu nespadá prodej dlouhodobého majetku, který plátce využíval pro svou ekonomickou činnost. Dále se pak do tohoto koeficientu nezahrnuje „poskytnutí finančních služeb a převod nebo nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, které jsou doplňkovou činností plátce uskutečňovaných příležitostně.“ (Drábková, Holubová, Tomíček, 2011, s. 502) V prvním roce působení plátce se stanoví koeficient podle kvalifikovaného odhadu. Za poslední zdaňovací období kalendářního roku se provádí vypořádání tzv. vypořádacím koeficientem za všechna zdaňovací období příslušného kalendářního roku. V následujícím kalendářním roce se použije tento koeficient pro krácení odpočtů.

2.15 Dopad na skupinu V rámci plnění může skupině vzniknout nadměrný odpočet. V takovém případě se daný přeplatek vrátí na účet registrované skupiny, který byl uveden na přihlášce.


23

Pokud se však stane, že některý člen skupiny bude mít nedoplatek, i na jiné dani než je DPH, nebude skupině nadměrný odpočet vrácen nebo ji bude vrácen pouze v poměrné výši. Tato návaznost vyplývá z § 5c práva a povinnosti členů skupiny. Skupina také využívá koeficient pro výpočet odpočtu v krácené výši. V prvním roce neexistují údaje, ze kterých by mohl být daný koeficient vypočítán. Proto je použit odhad, který vychází z plnění jednotlivých členů před vznikem skupiny. Po uplynutí tohoto roku dojde k vyrovnání nároku na odpočet dle § 76 odst. 7 Zákona o DPH. V případě, že některý člen skupiny poskytuje plnění osvobozená od daně, musí skupina použít koeficient dle § 76 a daň na vstupu krátit v této výši.

2.16 Nárok na odpočet daně při registraci a zrušení registrace Pokud se osoba povinná k dani zaregistruje jako člen skupiny, stane se plátcem. V takovém případě má nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění, která se uskutečnila nejdéle 12 měsíců před datem registrace a k datu registrace jsou součástí jejího obchodního majetku. Podmínky, za kterých má tento nárok na odpočet daně, jsou stanoveny v § 79 Zákona o DPH. „Nárok na odpočet může plátce uplatnit v daňovém přiznání za první zdaňovací období.“(Drábková, Holubová, Tomíček, 2011, s. 534)Pokud by však plátce zapomněl, může svůj nárok uplatnit při dodatečném daňovém přiznání. Při zrušení registrace je plátce povinen snížit uplatněný nárok na odpočet daně u majetku, který je ke dni zrušení registrace jeho obchodním majetkem a u kterého uplatnil nárok na odpočet daně nebo jeho část. (Drábková, Holubová, Tomíček, 2011, s. 534)

2.17 Výhody skupinové registrace Určitým faktorem pro rozhodnutí zda se registrovat jako skupina nebo ne je, že plnění, která probíhají v rámci skupiny, nepodléhají dani. Tento faktor je výhodný obzvlášť pro objekty, které nemají ze zákona nárok na uplatnění odpočtu daně na vstupu, nebo pro objekty, které vykazují v rámci obchodování se spojenými osobami vysokou daň na výstupu. Další kladnou stránkou skupinové registrace je, že daňové přiznání podává pouze jeden člen skupiny a to zastupující člen, který je zvolen ze středu skupiny. Tato kladná stránka je výhodná především v případě, kdy je účetnictví vedeno centrálně.

2.18 Nevýhody skupinové registrace Značnou nevýhodou skupinové registrace je odpovědnost členů za celou skupinu. Členové totiž odpovídají za povinnosti vyplývající z daňových zákonů spo-

24


lečně a nerozdílně. To může být problém například v situaci, kdy některý člen skupiny má nedoplatek na jakékoli jiné dani a případný nadměrný odpočet FÚ o tento nedoplatek zkrátí. Dalším negativem je omezená časová lhůta k podání přihlášky k registraci nebo k jejímu zrušení a to do 31. říjnu kalendářního roku. Zaregistrování skupiny je účinné vždy jen k datu 1. 1. kalendářního roku a zrušení skupiny k 31. 12. kalendářního roku. Stejný problém může nastat i v případě přistoupení nebo vystoupení ze skupiny, nebo zrušení celé skupiny. Po vzniku skupiny budou muset její členové vyřešit problém s vyrovnáním mezi sebou. Z důvodu, že nákupy, tedy vstupy, provádí každý člen samostatně, byť se později dávají do jednoho daňového přiznání, musí dojít k vyrovnání těchto vstupů a výstupů. Tento problém se musí řešit nějakou interní směrnicí, kterou si každá skupina vytvoří podle vlastních potřeb. Jak již bylo zmíněno, členové skupiny si samostatně vedou účetnictví a své daňové povinnosti i u všech ostatních daních.


25

3 Skupina v oboru strojírenství V prvním případě jsou dvě společnosti, které podnikají v oboru strojírenství a sídlí na území České republiky. Společnost A je společnost EKOL, spol. s r.o. s identifikačním číslem 41600983, která vznikla ke dni 31. 7. 1991. Tato firma sídlí v Brně na ulici Křenová 65. Zabývá se vývojem a především obchodem, kde 80 % vyrobeného zboží směřuje do zahraničí a zemí EU. Je to zároveň mateřská společnost společnosti B, což je společnost EKOL ENERGO s.r.o. s identifikačním číslem 27686884, která vznikla ke dni 9. 5. 2006 a sídlí v Brno -Trnitá na ulici Křenová 65. Její činností je výroba turbín. Celá část její výroby směřuje ke společnosti A. V celém příkladě se bude pracovat s celoročními čísly pro jejich větší vypovídací schopnost. Nicméně plátce daně pracuje s měsíčním zdaňovacím obdobím.

Ap

Bp

Zahraničí + EU 80%

Obr. 7


Zdroj: vlastní práce

V období před registrací výše zmíněných společností jako skupiny, společnost B prodávala společnosti A turbíny a dle zákona měla povinnost odvést daň na výstupu za tato zdanitelná plnění. Díky tomu společnosti B vznikla vysoká vlastní daňová povinnost. Na druhé straně společnost A pravidelně vykazovala vysoký nadměrný odpočet. Proto také téměř každé zdaňovací období musela tato společnost obhajovat svá zdanitelná plnění v rámci Postupu pro odstranění pochybností.

3.1 Postup pro odstranění pochybností Postup pro odstranění pochybností představuje tzv. předkontrolu před samotnou daňovou kontrolou. Vychází z § 89 a následující ze Zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, který nabyl účinnosti ke dni 1. 1. 2011. Nejčastější příčinou vedení postupu pro odstranění pochybností je vykazování nadměrného odpočtu, jako je tomu v případě naší strojírenské společnosti A.

26


Může být zahájeno pouze na výzvu správce daně a to před samotným vyměřením daně, což představuje 30 dní po termínu, kdy je plátce povinen podat daňové přiznání. Správce daně musí ve výzvě konkrétně definovat, co se mu na daném daňovém přiznání zdá podezřelé. Dříve se postupovalo podle Vytýkacího řízení ze Zákona o správě daní a poplatků, který byl nahrazen již zmíněným Daňovým řádem. Vytýkací řízení, které nebylo ukončeno do 31. 12. 2010, se dokončí dle § 264 daňového řádu. Co vlastně toto řízení představuje pro plátce. V první řadě představuje povinnost plátce prokázat, že přijatá plnění, jsou skutečně v rámci jeho ekonomické činnosti nebo doplňkové činnosti. Lhůta, která je určena pro odstranění pochybností, je minimálně 15 dní. Pokud nebudou pochyby odstraněny, správce daně může navrhnout prodloužení řízení nebo naopak se přikročí k daňové kontrole. To ovšem pro daný subjekt znamená prodloužení doby, kdy mu bude daný nadměrný odpočet vrácen a za toto období mu nenáleží ani úrok z časové prodlevy. Plátci může nastat další nepříjemnost, pokud správce daně nemůže stanovit daň podle důkazů, které daný plátce předloží finančnímu úřadu, a stanoví daň podle pomůcek. Proti tomuto vyměření daně se plátce nemůže odvolat.

3.2 Registrace skupiny Výše zmíněné společnosti chtěly eliminovat negativní dopady, které jim vznikly v podobě vlastní daňové povinnosti a časové prodlevy vrácení peněz v případě nadměrného odpočtu. Proto se rozhodly registrovat k dani jako skupina dle § 95a Zákona o DPH. Obě společnosti splňují podmínky stanovené v § 5a Zákona o DPH, neboť obě dvě mají sídlo podnikání v tuzemsku a jsou vzájemně propojené. Jedná se o vztah matka a dcera. Společnost EKOL, spol. s r.o. (společnost A) je společníkem společnosti EKOL ENERGO s.r.o. (společnosti B) s obchodním podílem ve výši 100 %. Vzájemná provázanost je i v rámci statutárních orgánů. Ředitel společnosti A, Ing. Gustav Poslušný, je zároveň jednatelem společnosti B. Dále pak zástupce společnosti A, doc. Ing. Stanislav Veselý, CSc., je také jednatelem společnosti B. Společnosti se staly skupinou k 1. 1. 2009. Již v přihlášce uvedly jako zastupujícího člena společnost A, tedy mateřskou společnost EKOL, spol. s r.o. Místní příslušnost byla stanovena podle sídla podnikání zastupujícího člena, tedy u Finančního úřadu Brno 1.


27

Ap

Bp

Zahraničí + EU 80%

Obr. 8

Spolupráce po registraci skupiny

Zdroj: vlastní práce

Díky tomu, že se společnosti zaregistrovaly jako skupina, jsou považovány za jednoho plátce. Plnění, která probíhají mezi společnostmi, nejsou předmětem daně, proto se ani neuvádějí do daňového přiznání. Za skupinu podává daňové přiznání zastupující člen, který je zvolen ze členů skupiny. V tomto případě logicky vyplývá zastupující člen v podobě mateřské společnosti A. Každá společnost, jako člen skupiny, má povinnost vést svou daňovou evidenci plnění, která proběhla v rámci skupiny. Zde pak může nastat otázka, jak a kdy proběhne vypořádání DPH mezi jednotlivými členy skupiny.

3.3 Vyrovnání mezi členy skupiny Před samotným rozebráním problematiky vyrovnání mezi členy skupiny, je zapotřebí definovat základní pojmy. • „Nadměrný odpočet je daňová povinnost, kdy odpočet daně převyšuje daň na výstupu za zdaňovací období. • Vlastní daňová povinnost je daňová povinnost, kdy daň na výstupu převyšuje odpočet daně za zdaňovací období.“(Drábková, Holubová, Tomíček, 2011, s. 15) Mohou nastat čtyři možné situace, ve kterých se členové skupiny budou muset mezi sebou vyrovnat. • NO + VDP • VDP + NO • NO + NO • VDP + VDP

28

3.3.1


Nadměrný odpočet a vlastní daňová povinnost

Společnost A vykazuje nadměrný odpočet ve výšce 80 jednotek a společnost B má vlastní daňovou povinnost ve výšce 120 jednotek. Společnost B odvede finančnímu úřadu částku 40 jednotek a to pomocí zúčtovacího vztahu 343/221 (1). Zbylou částku, 80 jednotek, pak převede na účet ostatní závazky č. 325 - 343/325 (2). Tyto závazky pak budou splaceny například z pokladny-325/221 (3). Společnosti A pak vzniknou na účtu 315 ostatní pohledávky ve výši 80 jednotek - 315/343 (4). Později budou tyto pohledávky vyrovnány například zaplacením do pokladny- 221/315 (5). Díky tomu postupu se společnosti A a společnosti B vynuluje účet 343 a tohoto efektu chceme dosáhnout, neboť jinak by se na tomto účtu dané částky kumulovaly. 3.3.2

Vlastní daňová povinnost a nadměrný odpočet

V tomto příkladu bude situace obdobná, jako tomu bylo v případě předešlém, jen s tím efektem, že společnosti se vymění. Společnost A vykazuje vlastní daňovou povinnost ve výšce 120 jednotek a společnost B vykazuje nadměrný odpočet v částce 80 jednotek. Postup pro vypořádání bude tedy obdobný. 3.3.3

Nadměrný odpočet a nadměrný odpočet

Společnost A i společnost B vykazují nadměrný odpočet. Společnost A obdrží od Finančního úřadu součet obou nadměrných odpočtů, tedy částku 50 jednotek pomocí zúčtovacího vztahu 221/343 (1). Dále pak vytvoří účet ostatní závazky 325, které má vůči společnosti B, a na tento účet převede 30 jednotek343/325 (2). Tyto závazky pak vyrovná, například platbou z pokladny325/221 (3). Společnosti B vzniknou ostatní pohledávky-účet 315. Ty budou vyrovnány platbou do pokladny – 221/315 (5). Tímto krokem se pak vynuluje i účet 343315/343 (4). 3.3.4

Vlastní daňová povinnost a vlastní daňová povinnost

Společnost A i společnost B vykazují vlastní daňovou povinnost. Společnost A odvede Finančnímu úřadu částku 220 jednotek, která představuje součet obou daňových povinností, pomocí zúčtovacího vztahu 343/221 (1). Od společnosti B pak obdrží 10 jednotek, které se na straně společnosti B objeví ve formě ostatní závazky a na straně společnosti A v podobě ostatní pohledávky. Vypořádání těchto účtů proběhne zase například přes pokladnu. 3.3.5

Termín vypořádání

Při určení termínu, ve kterém bych navrhovala, aby se výše uvedené společnosti mezi sebou vyrovnali, jsem vycházela ze dvou možných situací.


29

Předpokládejme, že společnost vykazuje k 1/2012 nadměrný odpočet. Daňové přiznání musí podat k 25. 2. 2012. Finanční úřad má 30denní lhůtu na vrácení. Tedy nadměrný odpočet bude vrácen do 25. 3. 2012. V druhém případě společnost má vlastní daňovou povinnost. I v tomto případě musí podat daňové přiznání k 25. 2. 2012. K tomuto dni má také povinnost zaplatit. Dle mého názoru by bylo nejlepší, aby k vypořádání mezi těmito společnostmi došlo 5 dní následujících po 25. dni následujícího měsíce. Tento termín proto, že 25. den následujícího měsíce je termínem pro podání daňového přiznání a zároveň se k tomuto dni musí zaplatit vlastní daňová povinnost. Pár dní navíc jsem zvolila proto, aby měla firma nějakou dobu na zpracování a odeslání peněz druhé společnosti a také proto, že plátce může daňové přiznání beztrestně podat ještě 5 dní po termínu. Takto stanovený termín může být výhodný v případě, kdy jedna ze společností vykazuje nadměrný odpočet, protože by částku obdržela dříve. Pokud by nastala situace, kdy by během zdaňovacího období vykazovaly nadměrný odpočet obě společnosti, navrhovala bych jejich vyrovnání k datu, kdy bude jedné ze společností vrácen nadměrný odpočet ze strany Finančního úřadu. Mohlo by se totiž stát, že díky postupu pro odstranění pochybností může být nadměrný odpočet vrácen například i o rok později. Pokud by vyrovnání nastalo dříve, jedna společnost by sice peníze dostala dříve, ale pro druhou společnost by to bylo značně nevýhodné. I v tomto případě bych pak přidala 5 dní po přijetí platby ze strany FÚ, aby firma měla dostatečný čas na zpracování. Pár dní navíc jsem zvolila v obou případech také proto, že jsem vycházela z §23 odst. 7 Zákona o dani z příjmu. V tomto paragrafu je stanoveno, že spojené osoby musí mít mezi sebou vztah založený na cenách obvyklých. To se týká také například pokut apod. Tato podmínka platí, pokud to společnosti ekonomicky nezdůvodní jinak. Kdybych proto nechala původní termín vypořádání k 25. dni následujícího měsíce, mohlo by dojít k situaci, kdy by společnost A nestihla odeslat peníze společnosti B a ta by pak logicky měla vyměřit penále. Aby byly postupy vypořádání mezi členy skupiny v jednotlivých zdaňovacích obdobích stejné, navrhovala bych vytvořit vnitropodnikovou směrnici. 3.3.6

Vnitropodniková směrnice

Základní mechanismy v účetnictví jsou upraveny Zákonem o účetnictví, Vyhláškami a Účetními standardy. Pokud bychom chtěli provést jakoukoli vnitřní úpravu ve firmě, přistoupili bychom k vytvoření vnitropodnikové směrnice, která je součástí již zmíněných účetních standardů. „Vnitropodnikové směrnice lze charakterizovat jako stanovení pravidel, organizace, podmínek, povinností, odpovědnosti a pravomocí v určité pracovní činnosti. Účelem je stanovit konkrétní pravidla a postupy účtování pro snazší srozumitelnost účetnictví, zabezpečit přehlednost chodu účetnictví ve společnosti a ulehčit tak práci jednotlivým pracovníkům účetní jednotky. Tento jednotný postup musí být zajištěn i v čase, tedy vnitřní směrnice slouží k zachování

30


stejného postupu, stejného způsobu řešení obdobných situací v různých účetních obdobích.“ (Otrusinová, Šteker, 2007) Můj návrh směrnice je ke zhlédnutí v příloze A.

3.4 Souhrn měsíčních přiznání k DPH za rok 2009 3.4.1

Souhrn za jednotlivé daňové subjekty – rok 2009

Tab. 1

Firma EKOL, spol. s r.o. – rok 2009 (v tis. Kč)

ZD Výstup

736.754

Vstup

660.544

plnění Tržby ze zahraničí + EU Tržby z tuzemska Nákupy z tuzemska

ZD

DPH

589.403

0

147.351 660.544

29.471 132.109

Zdroj: Výroční zpráva a vlastní práce

Společnost EKOL, spol. s r.o. má dvojí výstup, kde 80 % směřuje do zahraničí a do EU. Zbylých 20% plnění je určeno pro plátce v ČR a je zatíženo 20% sazbou daně. U plnění této firmy, která směřují mimo tuzemsko, se bude postupovat dle §10 Zákona o DPH. Zde je určeno místo plnění při poskytnutí služby vztahující se k nemovitosti. Místo plnění je tam, kde se nachází daná nemovitost. Toto stanovení místa plnění se vztahuje i na služby spojené s nemovitostí jako jsou například služby realitního makléře, odhadce, ubytovací služby a jiné. Proto společnost EKOL spol. s r.o. v těchto případech uplatní reverse charge a plnění na výstupu nebudou zatížena českou daní. Příjemce této služby pak daň odvede na výstupu a popřípadě si uplatní i odpočet na vstupu. Tab. 2

Rozdíl – rok 2009 (v tis. Kč)

Vstup Výstup

DPH 132.109 29.471

Rozdíl 102.638


DPH na vstupu je o 102.638 tis. Kč vyšší než DPH na výstupu, společnosti vzniká nadměrný odpočet, který obdrží v zákonem stanoveném termínu od finančního úřadu.

Skupina v oboru strojírenství Tab. 3

31

Firma EKOL ENERGO s.r.o. – rok 2009 (v tis. Kč)

ZD 288.532 194.661

Výstup Vstup

DPH 57.707 38.933

Rozdíl 18.774


Společnost EKOL ENERGO s.r.o. má 100 % vstupů od plátců a všechny výstupy směřují ke společnosti EKOL, spol. s r.o. V roce 2009 vykazuje vyšší výstup než vstup, proto ji za tento rok vznikla vlastní daňová povinnost ve výši 18.774 tis. Kč, kterou musí do 25. dne následujícího měsíce odvést místně příslušnému finančnímu úřadu. 3.4.2

Souhrn daňových přiznání podaných za skupinu za rok 2009

Tab. 4

Souhrn daňových přiznání skupiny-rok 2009 (v tis. Kč)

ZD

EKOL

736.754

Výstup

Vstup

EKOL ENERGO

288.532

EKOL

660.544

EKOL ENERGO

194.661

plnění Tržby ze zahraničí + EU Tržby z tuzemska Plnění v rámci skupiny Nákupy z tuzemska Nákupy z tuzemska

ZD

DPH

589.403

0

147.351

29.471

Není předmětem daně

0

660.544

132.109

194.661

38.933


Společnost EKOL, spol. s r.o. má stejnou daň na vstupu a na výstupu, jako by tomu bylo v případě, kdyby společnost podávala daňové přiznání sama za sebe. U společnosti EKOL ENERGO s.r.o. však nastane změna. Díky tomu, že veškerá plnění na výstupu směřují ke společnosti EKOL, která je členem skupiny, tato plnění nejsou předmětem daně. Proto společnost EKOL bude mít pouze daň na vstupu a to ve výšce 38.933 tis. Kč.

32


Tab. 5


DPH 171.042 29.471

Vstup Výstup

Rozdíl 141.571


Pro určení celkové výše daňové povinnosti, která vznikla skupině, je zapotřebí sečíst jednotlivé vstupy a jednotlivé výstupy obou společností. Rozdíl mezi vstupy a výstupy v tomto případě činí 141.571 tis. Kč. Skupině vznikl nadměrný odpočet, který následně obdrží ze strany Finančního úřadu. Díky tomu, že se společnosti EKOL, spol. s r.o. a EKOL ENERGO s.r.o. se registrovaly jako skupina, nemusí společnost EKOL ENERGRO odvádět FÚ vlastní daňovou povinnost. Skupině vznikl nadměrný odpočet a to vyšší, než by vznikl samotné společnosti EKOL, spol. s r.o. Rozdíl je ve výši 38.933 tis. Kč a tato částka odpovídá dani na vstupu u společnosti EKOL ENERGO. Toto zvýšení je způsobeno absencí daně na výstupu na straně EKOL ENERGO s.r.o.



Tab. 6

Společnost EKOL, spol. s r.o. – rok 2010 (v tis. Kč)

ZD Výstup Vstup

680.993 601.474

plnění Tržby ze zahraničí + EU Tržby z tuzemska Nákupy v tuzemsku

ZD

DPH

544.794

0

136.199 601.474

27.240 120.295


Stejně jako tomu bylo v roce předešlém i zde má společnost EKOL spol. s r.o. stejné procentuální rozdělení výstupu. U 80 % plnění použije reverse charge a z těchto plnění na výstupu nebude odvádět daň. Tab. 7 Rozdíl – rok 2010 (v tis. Kč)

Vstup Výstup

DPH 120.295 27.240

Rozdíl 93.055


Rozdíl mezi daní na vstupu a výstupu je částka 93.055 tis. Kč, společnosti vznikl nadměrný odpočet v dané výši.

Skupina v oboru strojírenství Tab. 8

33

Firma EKOL ENERGO s.r.o. – rok 2010(v tis. Kč)

ZD 260.178 154.698

Výstup Vstup

DPH 52.036 30.940

Rozdíl 21.096


Firma EKOL ENERGO s.r.o. má i v tomto roce 100 % plnění na vstupu od plátců. Stejně jako v roce předešlém i v roce 2010 vznikla společnosti vlastní daňová povinnost ve výšce 21.096 tis. Kč, kterou musí odvést finančnímu úřadu do 25. dne následujícího měsíce. 3.5.2


Tab. 9

Souhrn daňových přiznání skupiny- rok 2010 (v tis. Kč)

ZD

EKOL

680.993

Výstup

Vstup

EKOL ENERGO

260.178

EKOL

601.474

EKOL ENERGO

154.698

plnění Tržby ze zahraničí + EU tuzemska Tržby z tuzemska Plnění v rámci skupiny Nákupy z tuzemska Nákupy z tuzemska

ZD

DPH

544.794

0

136.199

27.240


0

601.474

120.295

154.698

30.940


Díky tomu, že se společnosti registrovaly jako skupina, plnění mezi členy skupiny nejsou předmětem daně. To platí i pro výstup společnosti EKOL ENERGO s.r.o. Proto této společnosti nevzniká žádná daň na výstupu. Daň na vstupu bude ve výši 30.940 tis. Kč.

34 Tab. 10

Skupina v oboru strojírenství Rozdíl – rok 2010 (v tis. Kč)

Vstup Výstup

DPH 151.235 27.240

Rozdíl 123.995


K určení výše daňové povinnosti skupiny, musíme sečíst jednotlivé výstupy a jednotlivé vstupy. Rozdíl mezi daní na vstupu a daní na výstupu skupiny je 123.995 tis. Kč a v této výši vznikl skupině nadměrný odpočet. Registrací skupiny vznikl vyšší nadměrný odpočet, než by tomu bylo v případě, kdy by byla každá společnost samostatným plátcem. Rozdíl těchto dvou odpočtů je 30.940 tis. Kč. Tato částka odpovídá dani na výstupu u společnosti EKOL ENERGO s.r.o.

3.6 Vyrovnání mezi členy skupiny Pokud by společnosti nebyly členové skupiny a podávaly by daňové přiznání jako samostatní plátci, společnosti EKOL, spol. s r.o. by vyšel nadměrný odpočet a společnosti EKOL ENERGO s.r.o. zase vlastní daňová povinnost, a to jak v roce 2009 tak v roce 2010. Společnosti se zaregistrovaly jako skupina a díky tomu oběma společnostem ve zmíněných letech vyšel nadměrný odpočet. Jak jsem již zmínila výše, tato situace nastala díky tomu, že společnost EKOL ENERGO s.r.o. dodává celou část své výroby společnosti EKOL, nemá tudíž žádný jiný výstup, který by musela zdanit daní na výstupu. Vyrovnání mezi členy skupiny odpovídá třetí teoretické situaci, kterou jsem analyzovala výše, kdy oběma společnostem vznikne nadměrný odpočet. Proto bych postupovala podle této analýzy. Vypořádání mezi společnostmi, pro oba roky-2009 a 2010, by se odvíjelo od data, kdy by nadměrný odpočet byl vrácen ze strany místně příslušného finančního úřadu pro skupiny, teda Finanční úřad Brno 1. Vypořádání mezi členy skupiny by mělo probíhat měsíčně, neboť skupina má dle zákona stanoveno měsíční zdaňovací období a tudíž měsíčně vypořádává DPH s finančním úřadem. Vyrovnání této daňové povinnosti vzniká pouze v rámci účetnictví, jelikož daňové přiznání podává pouze zastupující člen skupiny.


35

4 Skupina v oboru stavebnictví V dalším případě máme dvě společnosti podnikající v oboru stavebnictví. Ty zastupují druhou část skupin, které využily skupinovou registraci, aby optimalizovaly rozdíl v sazbách daně. Tento problém by však mohl být v budoucnosti vyřešen, pokud budou sazby daně sjednoceny. Společnost A představuje společnost MOTeC spol. s r.o. s identifikačním číslem 47903392, která má sídlo podnikání v Brně na ulici Slunečná 4 a byla založena ke dni 2. 2. 1993. Společnost B je zastoupena společností MTcstav, s.r.o. s identifikačním číslem 25538543. Tato firma sídlí v Brně na ulici Slunečná 4 a vznikla ke dni 9. 9. 1998. Obě tyto společnosti jsou vzájemně provázány přes statutární orgán. Kde jednatelé společnosti A, Ivan Trunečka a Ivan Trunečka ml, jsou ve společnosti B na pozici jednatele, Ivan Trunečka, a prokuristy, Ivan Trunečka ml. Současně společníkem ve společnosti A je také společnost B, MTc-stav,s.r.o., s obchodním podílem ve výši 100 %. I zde, stejně jako v příkladu předešlém, se bude pracovat s celoročními čísly, protože mají větší vypovídací schopnost. Nicméně plátce daně pracuje s měsíčním daňovým přiznáním.

4.1 Sazba daně v oboru stavebnictví Sazba daně v oboru stavebnictví u bytové výstavby vychází z § 48 Zákona o DPH, kde je tato sazba zařazena do snížené sazby daně, která je pro rok 2012 stanovena ve výši 14 %. Tuto sníženou sazbu lze uplatnit jen u zákonem vymezených případů. Sníženou sazbu můžeme uplatnit „při poskytnutí stavebních a montážních pracích spojených se změnou dokončené stavby bytového domu nebo bytu, včetně jejich příslušenství, vymezenou stavebním zákonem.“ (Drábková, Holubová, Tomíček, 2011, s. 311) Pro možnost srovnání jednotlivých let 2009 a 2010 použiji pro výpočty ke stanovení daňové povinnosti stejné sazby daně, které jsou aktuální v roce 2012, kdy snížená sazby daně je ve výši 14 % a základní sazba je stanovena ve výši 20 %.

36


4.2 Spolupráce před vznikem skupiny

Ap

100 (20% / 14%)

Bp

200

Práce 14%

Služby od dodavatelů 14% / 20% Obr. 9


Zdroj: Vlastní práce

Před tím, než se společnosti registrovaly jako skupina, společnost A měla plnění na vstupu jak se sníženou sazbou 14 %, tak se základní sazbou 20 %, která představovala služby a nákup materiálu od dodavatelů. Činností této firmy jsou stavební práce. Její výstupy podléhají jak snížené sazbě 14 % v případě poskytování plnění dle § 48 zák. o DPH, tak poskytuje plnění v základní sazbě.

4.3 Registrace skupiny Společnosti A a B splňovaly zákonem dané podmínky v § 5a Zákona o DPH a proto mohly podat přihlášku k registraci skupiny dle § 95a Zákona o DPH. Staly se skupinou od 1. 1. 2010. Zastupujícím členem byla zvolena společnost MOTeC spol. s r.o. Skupina má místní příslušností k Finančnímu úřadu Brno 4.

4.4 Tzv. Tuzemský reverse charge Režim přenesení daňové povinnosti neboli tzv. Tuzemský reverse charge byl zaveden ke dni 1. 4. 2011 a v Zákoně o DPH je uveden v § 92a-d. Používá se pro dodání zlata, dodání zboží uvedené v příloze č. 5a obchodování s emisními povolenkami. Tento výčet se rozšířil i o stavební a montážní práce obsažené v § 92e Zákona o DPH, který je účinný od 1. 1. 2012. Režim přenesené povinnosti může být využit pouze v případě, kdy je služba poskytovaná na území tuzemska plátcem pro jiného plátce v rámci ekonomické činnosti. Pokud by to bylo pro soukromé účely, tento režim by nemohl být použit. Také nemůže být použit v případě, kdy je služba poskytována plátcem pro neplátce. V takovém případě bude služba fakturována včetně DPH. Plátce, který poskytne služby jinému plátci, vystaví daňový doklad, na který uvede, kde bude uvedena poznámka: „Fakturované plnění je předmětem přenesené daňové povinnosti dle § 92a a § 92e zákona č. 235/2004 Sb., Zákon o DPH, a výši daně je povinen doplnit a přiznat příjemce plátce daně, pro kterého se


37

plnění uskutečnilo.“ (Čermák, Čermáková, 2011) Tato faktura nebude ale obsahovat výši daně. Souhrnná částka za plnění s přenesenou daňovou povinností se uvede v daňovém přiznání k DPH na řádek č. 25. Současně se musí na finanční úřad podat výpis z evidence dle §92, což lze jen elektronicky. Odběratel má povinnost sám si daň vypočítat uvést ji na výstupu a zároveň si uplatnit daň na vstupu. Pokud odběratel obdrží daňový doklad s uvedenou daní, nemá nárok na odpočet této daně a musí požadovat opravu tohoto daňového dokladu.

4.5 Dopad na skupinu v oboru stavebnictví Díky tomu, že se výše zmíněné společnosti zaregistrovaly jako skupina, plnění, která poskytuje firma MOTeC spol, s r.o. firmě MTc-stav s.r.o. přestala být zdanitelným plněním, což přineslo úlevu v administraci související s vedením záznamů k DPH a lepší cash flow. Zároveň vytvořením skupiny předešly komplikacím, které vznikly zavedením režimu přenesení daňové povinnosti i pro stavební a montážní práce s účinností ode dne 1. 1. 2012. Problémy vyvstaly kvůli novele zákona o DPH, ze které jednoznačně nevyplývá, kdy přesně mohou použít plátci tzv. tuzemský reverse charge. Například v případě dodání zboží i s montáží. Právě proto, že naše společnosti se zaregistrovaly jako skupina, jsou považovány za jednoho plátce a plnění, která probíhají mezi nimi, nejsou předmětem daně. Nemusí tedy řešit otázku, zda použít přenesenou daňovou povinnost u plnění, která probíhají mezi členy skupiny. Pokud by ale skupina (plátce) dodávala jinému plátci (společnost C), pak už by přenesení daňové povinnosti připadalo v úvahu.

38




Tab. 11

Firma MOTeC spol. s r.o. – rok 2009 (v tis. Kč)

Výstup

Vstup

Plnění

ZD

Tržby

165.361

Služby+nákup materiálu

116.370

Sazba podíl daně Snížená 68% sazba Základní 32% sazby Snížená 11% sazba Základní 89% sazby

ZD

DPH

112.445

15.743

52.916

10.584

12.801

1.793

103.569

20.714


Společnost MOTeC spol. s r.o. má vstup v podobě služeb a pořízení materiálu od dodavatelů. Tato plnění mají dvojí sazbu daně, kde 89 % je zatíženo daní se základní sazbou 20 %. Zbylých 11 % má sníženou sazbu, protože jsou poskytnuty v rámci stavebních a montážních pracích upřesněných v § 48 v Zákoně o DPH. Výstup pak představuje tržby z vlastních výrobků a služeb, kde 68 % plnění je se sníženou sazbou daně, a zbylých 32 % pak se základní sazbou daně. Tab. 12


Vstup Výstup

DPH 22.507 26.327

Rozdíl 3.820


Pro zjištění daňové povinnosti je nutné porovnat vstupy a výstupy, a to jak ve snížené, tak i v základní sazbě. Rozdíl mezi vstupy a výstupy dané společnosti činí 3.820 tis. Kč a vzniká vlastní daňová povinnost. Tuto částku pak musí společnost odvést místně příslušnému finančnímu úřadu a to nejpozději do 25. dne následujícího měsíce. Právě díky § 48 zák. o DPH se mění základní sazba u nákupu materiálu na vstupu na výstup se sníženou sazbou daně v případě dodání materiálu v rámci stavebních prací. Kdyby tohoto nebylo, vyšla by vlastní daňová povinnost zhruba 2,5 x vyšší.

Skupina v oboru stavebnictví Tab. 13

39

Firma MTc-stav, s.r.o. – rok 2009 (v tis.Kč)

Plnění

Tržby

Výstup


Vstup

ZD

113.085

80.274


ZD

DPH

76.898

10.766

36.187

7.238

10.436

1.462

69.838

13. 968


U společnosti MTc-stav, s.r.o. je poměr mezi plněními na výstupu zatíženými sníženou a základní sazbou stejný jako u společnosti MOTeC spol. s r.o. U daně na vstupu je snížená sazba u 13 % plnění, zbylá část plnění (87 %) je zatížená základní sazbou daně. Tab. 14


DPH 15.430 18.004

Vstup Výstup

Rozdíl 2.574


Pro rok 2009 vznikla této společnosti vlastní daňová povinnost ve výšce 2.574 tis. Kč, která vznikla rozdílem daně na výstupu a vstupu. Tuto vlastní daňovou povinnost musí společnost uhradit na účet finančního úřadu v zákonem stanoveném termínu. I pro tuto společnost platí výhoda v podobě změny sazby daně ze základní na vstupu na sníženou na výstupu v případě bytové výstavby. 4.6.2


Tab. 15 Souhrn daňových přiznání skupiny- rok 2009 – výstup firmy MOTeC spol. s r.o. (v tis. Kč)

ZD 165.361 Kč

Sazba daně Snížená sazba Základní sazby

podíl

ZD

DPH

68%

112.445

15.743

32%

52.916

10.584


Pokud by se společnosti zaregistrovaly jako skupina, plnění na výstupu a ani poměr mezi sazbami daně u společnosti MOTec spol. s r.o. se měnit nebudou.

40


Společnost nemá žádné tržby vůči společnost MTc-stav, s.r.o. Což znamená, že nemá žádné zdanitelné plnění v rámci skupiny. Tab. 16 Souhrn daňových přiznání skupiny- rok 2009 – výstup firmy MTc-stav, s.r.o. (v tis. Kč)

ZD

Podíl

plnění

85%

V rámci skupiny

113.085 15%

Mimo skupinu

Sazba daně Snížená sazba Základní sazba Snížená sazba Základní sazba

podíl

ZD

DPH

60%

0

40%


60%

10.178

1.425

40%

6.785

1.357


U společnosti MTc-stav, s.r.o. se výstupy kvůli registraci skupiny změní. Velká část plnění, až 85 %, je v rámci skupiny, proto tato plnění nejsou předmětem daně. Díky tomu se daň na výstupu této společnosti značně sníží. Zbylých 15 % plnění je pak zatíženo z 60 % sníženou sazbou daně a ze 40 % základní sazbou. Celková daň na výstupu společnosti po vzniku skupiny se sníží na částku 2.782 tis. Kč. Pro srovnání, pokud by se jako skupina nezaregistrovaly, společnosti MTc-stav, s.r.o. by vyšla daň na výstupu ve výši 18.004 tis. Kč. Tato částka je vypočtena výše. Tab. 17

Souhrn daňových přiznání skupiny- rok 2009 – vstup obou firem (v tis. Kč)

ZD

MOTeC

MTc-stav

116.370

80. 274


podíl

ZD

DPH

11%

12.801

1.793

89%

103.569

20.714

13%

10.436

1.462

87%

69.838

13.968


Vstupy jednotlivých společností se měnit vlivem skupinové registrace nebudou.

Skupina v oboru stavebnictví Tab. 18

41

Rozdíl rok 2009 (v tis. Kč)

DPH 37. 937 29. 109

Vstup Výstup

Rozdíl 8.828


Společnosti se zaregistrovaly jako skupina a díky tomu se jim změnila daňová povinnost za zdaňovacího období. Této skupině tak vyšel nadměrný odpočet ve výšce 8.828 tis. Kč, který obdrží od Finančního úřadu Brno 4. Hlavní dopad měla změna na plnění na výstupu u firmy MTc-stav, s.r.o., kde daň na výstupu klesla z částky 18.004 tis. Kč na částku 2.782 tis. Kč.



Tab. 19

Firma MOTeC spol. s r.o. – rok 2010 (v tis. Kč)

Výstup

Vstup

Plnění

ZD

Tržby

146.954


115.659


ZD

DPH

99.929

13.991

47.025

9.405

12.722

1.782

105.967

21.194


V roce 2010 je rozdělení poměru sazeb daně u tržeb z vlastních výrobků a služeb a také rozdělení služeb a nákupu materiálu od dodavatelů totožné jako v roce předešlém. Tab. 20


Vstup Výstup

DPH 22.976 23.396

Rozdíl 420


V roce 2010 vyšla společnosti vlastní daňová povinnost nižší než v roce 2009, a to v částce 420 tis. Kč, kterou musí odvést finančnímu úřadu nejpozději do 25. dne následujícího měsíce.

42


Tab. 21

Firma MTc-stav,s.r.o. – rok 2010 (v tis. Kč)

Plnění

Tržby

Výstup


Vstup

ZD

97.623

92.655

Sazba daně Snížená sazba Základní sazby Snížená sazba Základní sazby

podíl

ZD

DPH

68%

66.384

9.294

32%

31.239

6.248

13%

12.045

1.687

87%

80.610

16.122


Ani procentní rozdělení sazeb daně se u společnosti MTc-stav, s.r.o. od roku 2009 neliší. Tab. 22


DPH 17.809 15.542

Vstup Výstup

Rozdíl 2.267


V roce 2010 společnost MTc-stav, s.r.o. vykazuje vyšší daň na vstupu na výstupu, a proto firmě vznikl za zdaňovacího období nadměrný odpočet ve výši 2.267 tis. Kč. K porovnání v roce předcházejícím vyšla této společnosti vlastní daňová povinnost 2.574 tis. Kč. 4.7.2

Souhrn daňových přiznání podaných za skupinu za 2010

Tab. 23 Souhrn daňových přiznání skupiny- rok 2010 – výstup firmy MOTeC spol. s r.o. (v tis. Kč)

ZD 146.954 Kč

Sazba daně Snížená sazba Základní sazby

podíl

ZD

DPH

68%

99.929

13.991

32%

47.025

9.405


Stejně jako tomu bylo v roce 2009 ani v tomto roce se daň na výstupu u společnosti MOTeC spol. s r.o. se vlivem registrace měnit nebude.


43

Tab. 24 Souhrn daňových přiznání skupiny- rok 2010 – výstup firmy MTc-stav, s.r.o. (v tis. Kč)

ZD

Podíl

plnění

85%

V rámci skupiny

97.623 15%

Mimo skupinu


podíl

ZD

DPH

60%

0

40%


60%

8.786

1.231

40%

5.858

1.172


Daň na výstupu u společnosti MTc-stav, s.r.o. se i v roce 2010 změní. Neboť značná část plnění na výstupu probíhá v rámci skupiny, a proto nejsou předmětem daně. Tato skutečnost bude mít značný vliv na výpočet daňové povinnosti za zdaňovacího období. Výstup u této společnosti se vlivem skupiny sníží z částky 15.542 tis. Kč na částku 2.403 tis. Kč. Tab. 25

Souhrn daňových přiznání skupiny- rok 2010 – vstup obou firem (v tis. Kč)

ZD

MOTeC

MTc-stav

115.659

92.655


podíl

ZD

DPH

11%

12.722

1.782

89%

105.967

21.194

13%

12.045

1.697

87%

80.610

16.122


Vstupy u obou společností budou totožné, jako v případě, že by dané společnosti podávaly daňové přiznání každá samostatně. Tab. 26

Rozdíl- rok 2010 (v tis. Kč)

Vstup Výstup

DPH 40.785 25.799

Rozdíl 14.986


K určení daňové povinnosti je zapotřebí porovnat daň na vstupu s daní na výstupu obou společností. U této skupiny vznikl nadměrný odpočet ve výšce

44


14.968 tis. Kč. Tento nadměrný odpočet je vyšší než nadměrný odpočet, který by byl v případě společnosti MTc-stav, s.r.o. jako samostatného plátce. Jak tomu bylo v roce předešlém, i v tomto roce je to způsobeno tím, že se snížil výstup na straně společnosti MTc-stav, s.r.o., konkrétně o částku 13.139 tis. Kč.

4.8 Vyrovnání mezi členy skupiny Pokud by výše zmíněné společnosti podávaly daňové přiznání každá samostatně, společnosti MOTeC spol. s r.o. by vyšla v obou letech vlastní daňová povinnost. Společnosti MTc-stav, s.r.o. by v roce 2009 měla vlastní daňovou povinnost a v roce 2010 nadměrný odpočet. Společnosti se registrovaly jako skupina a díky tomu, sice na straně společnosti MOTeC spol. s r.o. zůstala vlastní daňová povinnost, ale na straně společnosti MTc-stav, s.r.o. v obou letech vznikl nadměrný odpočet a to vyšší, než který jí vznikl při samostatném daňovém přiznání. Tato situace je platná v roce 2009 i v roce 2010. Vyrovnání mezi členy skupiny odpovídá druhé teoretické situaci, kterou jsem analyzovala výše, kdy společnosti A vznikla daňová povinnost a společnosti B zase nadměrný odpočet. Proto bych postupovala podle této analýzy a vyrovnání by měly firmy provést k 30. dni následujícího měsíce po zdaňovacím období. Výše nadměrného odpočtu bude stanovena jako rozdíl nadměrného odpočtu společnosti A a vlastní daňové společnosti B. Díky tomu společnost A obdrží nižší částku a zároveň ji vznikne pohledávka ze strany společnosti B. Vyrovnání této daňové povinnosti vzniká pouze v rámci účetnictví, jelikož daňové přiznání podává pouze zastupující člen skupiny.


45

5 Skupina v oboru zdravotnictví Případ č. 3 nevychází z reálných firem, je pouze teoretický, a představuje třetí důvod, proč se společnosti registrují jako skupina. Zvolila jsem dvě společnosti, které podnikají v oboru zdravotnictví. První z nich je nemocnice a druhá představuje velkoobchod s léčivy – prodej a nákup. Společnosti mají centrální nakupování. Nemocnice má výstup osvobozený. Vyplývá tak z § 51, kde jsou určeny plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. „Osvobození od daně bez nároku na odpočet znamená neuplatnění daně na výstupu a ztrátu nároku na odpočet daně na vstupu u přijatých zdanitelných plnění vztahujících se k těmto osvobozeným plněním.“ (Drábková, Holubová, Tomíček, 2011, s. 51) Dále tento paragraf odkazuje na § 58, kde je určeno, které zdravotnické služby a zboží jsou osvobozeny. Pokud nemocnice má i plnění, která nejsou osvobozena, má nárok na odpočet daně v krácené výši. Pokud by již zmíněná nemocnice měla například osvobozená plnění ve výši 1000 jednotek a dále pak 100 jednotek, které by osvobozeny nebyly, příslušná výše odpočtu by se vypočetla jako součin daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, u kterého je nárok na odpočet daně v krácené výši, a koeficientu. Koeficient se vypočte jako:

Velkoobchod s léčivy má nárok na 100 % odpočet na vstupu. Tyto dvě společnosti se rozhodly, že se registrují jako skupina. Jak tomu bylo v předešlých případech, i zde si obě společnosti musí pohlídat datum, do kterého musí podat přihlášku k registraci. K tomuto kroku se rozhodly proto, aby i v rámci skupiny zlepšili krátící koeficient u nemocnice. Pokud má například nemocnice osvobozená plnění ve výši 1000 jednotek a také plnění, které osvobozeno není, ve výši 100 jednotek. Velkoobchod má pak 1000 jednotek, které nejsou osvobozeny. Koeficient by pak vypadal následovně:

Na první pohled se může zdát, že není pochyb o tom, že daný krok, registrovat se jako skupina, je pro obě společnosti výhodný. Avšak musíme brát v úvahu, že se sice o dost zvýší koeficient v případě nemocnice, ale zároveň se sníží koeficient u velkoobchodu s léčivy. Takže bych doporučovala před registrací skupiny udělat konkrétní číselný propočet. U mnou zvolených firem je registrace skupiny i přes toto úskalí zajímavá a výhodná, protože tyto společnosti dokážou oddělit režijní náklady na velkoobchod. Platí totiž zásada, že odpočet vztahující se jen ke zdanitelným plněním tzn. k velkoobchodu, se uplatní v plné výši. Krácení odpočtů se použije u nákladů,

46


u kterých nelze přesně určit, jestli souvisí s plněním osvobozeným nebo zdanitelným, jako jsou například účetní systémy, právní služby atd. Za zmínku stojí ještě jeden důvod, proč je skupina z důvodu zvýšení koeficientu výhodná. Je to případ, kdy nemocnice nakupuje poměrně velké množství dlouhodobého majetku, jako například informační systémy nebo lékařská zařízení, jejichž nákupy díky novele zákona o zdravotních službách vstupují do kráceného odpočtu, což přináší při zvýšení koeficientu nemalou finanční úsporu.

Diskuze

47

6 Diskuze V této bakalářské práci jsem se zabývala poměrně novým institutem tzv. skupinovou registrací k DPH. Díky tomu, že společnosti mohou působit jako skupina teprve od 1. 1. 2009, nejsou zcela vyjasněny všechny zákonné podmínky jejich působení, např. podmínka kapitálové propojenosti osob při vzniku skupiny, ke které vydalo Ministerstvo financí své vyjádření. Problémy způsobila i novela Zákona o správě daní a poplatků, kdy nově vzniklý Daňový řád neřeší automatický přechod místní příslušnosti členů skupiny ke správci daně zastupujícího člena. V současné době začíná působit nově vzniklý institut Specializovaný finanční úřad, ke kterému by měli být vybraní plátci přesahující obrat 2 mld., převedeni v průběhu roku 2012. Co všechno tyto změny a novinky přinesou z hlediska fungování skupin, ukáže čas. Pokud by firmy uvažovaly o skupinové registraci, je zapotřebí individuálně analyzovat a posoudit každý konkrétní případ a zjistit, do jaké míry by byl tento krok pro společnost výhodný. Za nejvýznamnější výhodu považuji to, že plnění, která probíhají v rámci skupiny, nejsou předmětem daně, což přináší zlepšení cash flow firmy. Dalším pozitivem je menší administrativní zátěž. Je to dáno tím, že členové skupiny mezi sebou neřeší DPH na výstupu a tím i související záznamní povinnosti a výpisy z evidence. Daňové přiznání za skupinu podává pouze zvolený zastupující člen ke svému místně příslušnému úřadu. Tento člen také zatupuje i ostatní členy v případě daňového řízení týkající se DPH. Je to výhoda převážně pro společnosti, které vedou své účetnictví centrálně. Pro ostatní to však znamená vytvoření systému na podobném principu. Nevýhodou při založení skupiny je striktně zákonem určený termín, do kterého se musí podat v průběhu roku podat přihláška a možnost stát se skupinou vždy jen od 1. 1. následujícího roku. Tato doba je časově omezená a může být svým způsobem svazující. Podobně to platí i u zrušení skupiny. Tento fakt mám označený jako nevýhodu, avšak podle mého názoru má poměrně nepatrný vliv na rozhodování dané společnosti. Za další možnou nevýhodu by mohly společnosti považovat problém s vyřešením účetního vyrovnání mezi jednotlivými členy skupiny. Tuto situaci jsem vyřešila návrhem vnitřní směrnice, kterou jsem vytvořila pro konkrétní skupinu. Tato směrnice je k nahlédnutí v příloze A. Vnitropodniková směrnice musí být vytvořena individuálně pro každou skupinu. Pro praktické příklady jsem využila konkrétní údaje dvou skutečných firem z oboru strojírenství a stavebnictví, což má velkou vypovídací schopnost. Dále mám nastíněný jeden teoretický příklad, týkající se založení skupiny ve zdravotnictví, který má ilustrovat možnou situaci, kdy by bylo vhodné uvažovat taktéž o skupinové registraci. V praktických případech jsem srovnávala situace, kdy by dané firmy byly registrovány jako skupiny a tím vystupovaly jako jeden plátce, nebo by zůstaly jednotlivými plátci. Z výpočtů a porovnání čísel v praktické části jsem zjistila, že je jednoznačně výhodnější být členem skupiny.

48

Diskuze

Zjistila jsem, že společnosti registrací skupiny mohou ušetřit značnou částku snížením daně na výstupu, a to díky tomu, že plnění, která probíhají v rámci skupiny, nejsou předmětem daně. Jako související významný efekt, kromě finančních vazeb týkajících se DPH, je také šetření finančních toků. V rámci zkoumání těchto skupin, jsem došla ještě k jednomu závěru. Pokud by to bylo možné, skupinu bych také kromě již zmíněných důvodů doporučila zvláště firmám, které nefinancují výrobu a nákupy z vlastních zdrojů, protože se tak vyhnou navýšení cizích zdrojů o částku odpovídající DPH. V oboru stavebnictví působí kromě již zmíněných kladů v případě registrace skupiny i vliv změny sazby daně ze základní na vstupu na sníženou na výstupu. Tento přínos může bohužel vlivem státních reforem v budoucnu odpadnout vlivem sjednocení sazeb. V tomto oboru se také od 1. 4. 2011 uplatňuje přirozená „alternativa“ přenesení daňové povinnosti na výstupu na odběratele a to v případě dvou plátců. Toto by mohlo navenek připomínat obdobu plnění mezi členy skupiny a to fakturací bez DPH a šetřením peněžních toků při pořizování vstupů u odběratele. Komparace čísel u těchto dvou příkladů, mě přivedla na další možné využití skupiny, a to ve zdravotnictví. Tuto skupinu jsem zvolila proto, protože by mohlo být velice zajímavé využít krátícího koeficientu, který se zvýší v rámci skupiny, ke kráceným odpočtům u vstupů např. u nemocnice, jako jsou nákupy zařízení, zdravotních přístrojů a informačních systémů. Podala jsem pouze hrubý nástin možného použití v tomto oboru, který by mohl sloužit pro případnou další analýzu v tomto směru.

Závěr

49

7 Závěr Na začátku mé bakalářské práce jsem si položila otázky, jestli je naše česká právní úprava o skupinové registraci v souladu se směrnicí rady ES, jestli je skupinová registrace pro jednotlivé členy výhodná či je výhodnější jiná alternativa a po stránce praktické, jestli předčí klady registrace nad zápory. Po mém nastudování tohoto tématu a zpracování této bakalářské práce, jsem na základě výše jmenovaného došla k následujícím závěrům. Národní právní úprava o skupinové registraci obsažená v zákoně č. 235/ 2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, je v souladu se směrnicí ES. Skupinová registrace je v mých výše uvedených případech pro subjekty výhodná, proto bych nevolila jinou alternativu. V případě skupinové registrace jsem přišla na to, že klady, které plynou ze zaregistrování skupiny, předčí její nedostatky. Přesto bych vždy doporučila posoudit každý jednotlivý případ zvlášť a před zaregistrováním skupiny si nechat udělat analýzu.

50

Literatura

8 Literatura BERGER, Wolfgang, Caroline KINDL a Marian WAKOUNIG. Směrnice ES o dani z přidané hodnoty,Praktický komentář. 1. vydání. Praha: 1.VOX a.s.Nakladatelství, 2010. ISBN 978-80-86324-83-8. DRÁBOVÁ, Milena, Olga HOLUBOVÁ a Milan TOMÍČEK. Zákon o dani z přidané hodnoty,Komentář. 4., aktualizované vydání: Praha:Wolters Kluwer ČE, 2011. ISBN 978-80-7357-657-8. FIALA, Josef a Milan KINDL. Občanské právo hmotné. 2. upravené vydání. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009. ISBN 9788073802288 GALOČÍK, Svatopluk a Oto PAIKERT. DPH 2011,výklad s příklady. sedmé vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3618-1. LEDVINKOVÁ, Jana. DPH v příkladech 2011: k 1.4.2011. Olomouc: ANAG, spol.s r.o., 2011. ISBN 978-80-7263-669-3 LEDVINKOVÁ, Jana. Novela zákona o DPH 2011:s pedagogickými pomůckami včetně komentářů a grafů. 5. vydání. Praha: VOX a.s.-Nakladatelství, 2011. ISBN 978-80-86324-95-1 Legislativa: Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Internetové zdroje: Businessinfo.cz. Nejčastější dotazy ke skupinové registraci k DPH [online]. 2011 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/danz-pridane-hodnoty/mfcr-dotazy-skupinova-regestrace-dph/1001635/59565/ ČERMÁK, Miroslav a Milena ČERMÁKOVÁ. DPH-Přenesená daňová povinnost ve stavebnictví od 1. 1. 2012. Daně v ČR [online]. 2011 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.danevpraze.cz/news/dph-prenesena-danova-povinnostve-stavebnictvi-od-1-1-2012/

Literatura

51

ČESKÁ DAŇOVÁ SPRÁVA. Specializovaný finanční úřad bude spravovat vybrané subjekty (Tisková zpráva). 2011. Dostupné z: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/ceska_danova_sprava_13965.html Česká daňová správa. Skupinová registrace k dani z přidané hodnoty [online]. 2008 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/SID3EA9846C-E8060561/cds/xsl/dane_poplatky_8743.html?year=2008 EKOL, spol. s r.o. Výroční zpráva 2010. 2010. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypissl.pdf?subjektId=isor%3a179312&slCis=700614485&klic=Rh0iGqzQb9fZJNhO 4fs1Dw%3d%3d EKOL ENERGO S.R.O. Výroční zpráva 2010. 2011. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypissl.pdf?subjektId=isor%3a700013397&dokumentId=C+52058%2fSL23%40KSB R&klic=4btQyVMiFhBKV83Q%2bccerA%3d%3d FUČÍK & PARTNEŘI. Průběh vytýkacího řízení dle Daňového řádu. Fučík & partneři [online]. 2011 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.fucik.cz/odborny-clanek/72/prubeh-vytykaciho-rizeni-dledanoveho-radu/ Informace ke skupinové registraci DPH. Businesscenter.cz [online]. 2008 [cit. 2012-03-13]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/finance/dane/dph-informace-ke-skupinoveregistraci.aspx# MINISTERSTVO FINANCÍ (a). Zápis z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR konaného dne 18. 6. 2008. 2008. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/SID-3EA9846B0619818C/cds/KVDP18_06_2008.pdf MINISTERSTVO FINANCÍ (b). Finanční zpravodaj. 2008. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/FinZprav_2008_05-06.pdf MINISTERSTVO FINANCÍ (c). Finanční zpravodaj. 2008. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=fz08013&cd=76&typ=r MOTEC SPOL. S R.O. Výroční zpráva 2010. 2011. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypissl.pdf?subjektId=isor%3a187211&dokumentId=C+9294%2fSL25%40KSBR&kli c=aamOHb9s2pP9nGfd%2fnlQeQ%3d%3d

52

Literatura

MTC-STAV, s.r.o. Výroční zpráva. 2011. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypissl?subjektId=isor%3a328872&dokumentId=C+31646%2fSL28%40KSBR&klic= NUYjaVQV5SByT0jHRMkHNQ%3d%3d OTRUSINOVÁ, Milana a Karel ŠTEKER. Vnitropodnikové účetní směrnice. Mzdová praxe [online]. 2007 [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://www.mzdovapraxe.cz/archiv/dokument/doc-d2607v3373vnitropodnikove-ucetni-smernice/ RAJNYŠ, Vladimír. NOVELA ZÁKONA O DPH 2011 - režimy přenesení daňové povinnosti po 1. 1. 2011. 2010. Dostupné z: http://www.rajnys.cz/node/21 SZAROWSKA, Irena. Stav harmonizace daně z přidané hodnoty v Evropské unii. Karviná, 2009. Článek. Slezská univerzita.

Příloha

53

Příloha

54


A Vyrovnání mezi členy skupiny • 1. Situace - nadměrný odpočet a vlastní daňová povinnost 504

321

1250

1250

311

604 850

850 170

250

343 250

170

NO 80

Obr. 10

Společnost A – nadměrný odpočet

504

321

700

700 140

343 140

260 VDP120

Obr. 11

Společnost B- vlastní daňová povinnost

604 1300

311 1300 260


55

Společnost A

Společnost B

315 80

80

221

325

221 80

80

40

80 (1)

80

(5) (4)

(3) 343

NO 80

343 80

(2)

VDP 120

80

0

Obr. 12

40

0

Vypořádání mezi společnostmi A a B – 1. Situace

• 2. Situace - vlastní daňová povinnost a nadměrný odpočet 504

321

700

700 140

343 140

260 VDP120

Obr. 13

Společnost A – vlastní daňová povinnost

604 1300

311 1300 260

56


504 1250

311

604

321

850

1250

850 170

250

343 250

170

NO 80

Obr. 14

Společnost B- nadměrný odpočet

Společnost A

Společnost B 221

325 80

315

221

40

80

80

(1)

80

80

80 (5) (3)

(4)

343

(2) 40

343

VDP 120

NO 80

80 0

Obr. 15


0

80


57

• 3. Situace – nadměrný odpočet a nadměrný odpočet 504

321

800

311

604 650

800

650 130

160

343 160

130

NO 30

Obr. 16

Společnost A – nadměrný odpočet

504

321

800

800 160

343 160

140

NO 20

Obr. 17

Společnost B-nadměrný odpočet

311

604 700

700 140

58


Společnost A

Společnost B

325

221 20

20

315 20

50

20

20

(4)

343 NO 30

20

(5)

(3)

(2)

221

343 50

(1) NO 20

20

20 0

0

Obr. 18


• 4. Situace- vlastní daňová povinnost a vlastní daňová povinnost 504

321

700

700 140

343 140

260 VDP120

Obr. 19

Společnost A- vlastní daňová povinnost

604 1300

311 1300 260


504

59

700

311

604 1200

321 700

1200 240

140

343 140

240 VDP100

Obr. 20

Společnost B – vlastní daňová povinnost

Společnost A

Společnost B

(4) 315 100

100

100

221

325

221

100

220

100

100

(5) (3) (1)

343 220

(2)

VDP 120 100 0

Obr. 21

Vypořádání mezi společnostmi A a B – 4. situace

343 100

VDP 100

0

60

Vyrovnání EKOL, spol. s r.o. a EKOL ENERGO s.r.o.–rok 2009

B Vyrovnání EKOL, spol. s r.o. a EKOL ENERGO s.r.o.–rok 2009 Částky jsou uvedeny v tis. Kč • Před registrací skupiny 504

660.544

604 147.351

132.109

589.403

321

660.544

311 147.351 29.470 589.403 0

343 132.109 29.470 0 NO 102.639

Obr. 22

Společnost EKOL, spol. s r.o. – nadměrný odpočet v roce 2009

504 194.601

321 194.601 38.932

604 288.532

311 288.532 57.706

343 38.932

57.706 VDP 18.774

Obr. 23

Společnost EKOL ENERGO s.r.o. – vlastní daňová povinnost v roce 2009


61

• Po registraci skupiny 504

660.544

604 147.351

132.109

589.403

321

660.544

311 147.351 29.470 589.403 0

343 132.109 29.470 0 NO 102.639

Obr. 24


504

321

132.109

132.109

311

604 0

38.932

343 38.932

0

NO 38.932

Obr. 25

Společnost EKOL ENERGO s.r.o. – nadměrný odpočet v roce 2009

0

62


EKOL, spol. s r.o.

EKOL ENERGO s.r.o.

325

221 315

38.932

38.932

38.932

38.932

(3)

NO 102.639 38.932

141.571

38.932

(5) (4)

343 (2)

221

141.571 38.932

343

(1)

NO 38.932 38.932 0

0

Obr. 26

Vypořádání mezi EKOL, spol. s r.o. a EKOL ENERGO s.r.o. v roce 2009


63

C Vyrovnání EKOL, spol. s r.o. a EKOL ENERGO s.r.o.–rok 2010 Částky jsou uvedeny v tis. Kč • Před registrací skupiny 504

601.474

604 136.199

120.295

544.794

321

601.474

311 136.199 27.240 544.794 0

343 120.295 27.240 0 NO 93.055

Obr. 27


504 154.698

321 154.698 30.940

604 260.178

311 260.178 52.036

343 30.940

52.036 VDP 21.096

Obr. 28

Společnost EKOL ENERGO s.r.o. – vlastní daňová povinnost v roce 2010

64



601.474

604 136.199

120.295

544.794

321

601.474

311 136.199 27.240 544.794 0

343 120.295 27.240 0 NO 93.055

Obr. 29


504

321

154.698

154.698

311

604 0

30.940

343 30.940

0

NO 30.940

Obr. 30

Společnost EKOL ENERGO s.r.o. – nadměrný odpočet v roce 2010

0


EKOL, spol. s r.o.

65

EKOL ENERGO s.r.o.

325

221 315

30.940

30.940

30.940

30.940

(3)

30.940

30.940

(5) (4)

343 (2) NO 93.055 123.995

221

123.995 30.940

343

(1)

NO 30.940 30.940 0

0

Obr. 31

Vypořádání mezi EKOL, spol. s r.o. a EKOL ENERGO s.r.o. v roce 2010

66


D Vyrovnání MOTeC spol. s r.o. a MTcstav, s.r.o. – rok 2009 Částky uvedeny v tis. Kč • Před registrací skupiny 504 12.801

321 12.801 1.793

604 112.445

311 112.445 15.743

52.916

103.569

52.916 10.584

103.569 20.714

343 1.793

15.743

20.714

10.584 VDP 3.820

Obr. 32

Společnost MOTeC spol. s r.o. – vlastní daňová povinnost v roce 2009

504 10.436

321 10.436 1.462

604 76.898 36.187

69.838 69.838 13.968

343 1.462

10.766

13.968

7.238 VDP 2.574

Obr. 33

311 76.898 10.766

Společnost MTc-stav, s.r.o. – vlastní daňová povinnost v roce 2009

36.187 7.238


67


321

12.801

12.801 1.793

604 112.445

311 112.445 15.743

52.916

103.569

52.916 10.584

103.569 20.714

343 1.793

15.743

20.714

10.584 VDP 3.820

Obr. 34

Společnost MOTeC spol. s r.o. – vlastní daňová povinnost v roce 2009

504 10.436

321 10.436 1.462

604 10.178

10.178 1.425

6728

69.838 69.838 13.968

343 1.462

1.425

13.968

1.357

NO 12.648

Obr. 35

311

Společnost MTc-stav, s.r.o. – nadměrný odpočet v roce 2009

6.728 1357

68


MTc-stav, s.r.o.

MOTeC spol. s r. o. 325 3.820

221 3.820

3.820

315 3.820

221 8.828

3.820 (3)

(2) (5)

(1) 343

(4) 3.820

343

VDP 3.820

NO 12.648 8.828 3.820 0

0

Obr. 36

Vypořádání mezi MOTeC spol. s r.o. a MTc-stav, s.r.o. v roce 2009

3.820


69

E Vyrovnání MOTeC spol. s r.o. a MTcstav, s.r.o. – rok 2010 Částky jsou uvedeny v tis. Kč • Před registrací skupiny 504

321

12.722

12.722 1.782

604 99.929

311 99.929 13.991

47.025

105.967

47.025 9.405

105.967 21.194

343 1.782

13.991

21.194

9.405 VDP 420

Obr. 37

Společnost MOTec spol. s r.o. – vlastní daňová povinnost v roce 2010

504 12.045

321 12.045 1.687

604 66.384 31.239

80.610 80.610 16.122

343 1.687 9.294 16.122

6.248

NO 2.267

Obr. 38

311 66.384 9.294


31.239 6.248

70



321

12.722

12.722 1.782

604 99.929

311 99.929 13.991

47.025

105.967

47.025 9.405

105.967 21.194

343 1.782

13.991

21.194

9.405 VDP 420

Obr. 39

Společnost MOTec spol. s r.o. – vlastní daňová povinnost v roce 2010

504 12.045

321 12.045 1.687

604 8.786

80.610 16.122

343 1.687 1.231 1.172

NO 15.406

Obr. 40

8.785 1.231

5.858

80.610

16.122

311


5.858 1.172


MTc-stav, s.r.o.

MOTeC spol. s r. o. 325 420

71

221 420

420

315

221 420

420

14.986 (3)

420 (5) (2)

343

(4)

420

343 VDP 420

NO 15.406 14.986 420 0

0

Obr. 41

Vypořádání mezi MOTeC spol. s r.o. a MTc-stav, s.r.o. v roce 2010

(1)

72


F Vnitropodniková účetní směrnice Tab. 27

Návrh směrnice pro firmu EKOL, spol. s r.o.

Směrnice č.1/2013 Systém zpracování účetnictví-vyrovnání mezi členy skupiny Název: Sídlo: IČO: Zpracoval: Kontroloval: Schválil: Revize: Datum vydání: Počet stran: Příloha: Datum účinnosti: Účel:

Právní norma:

EKOL, spol. s r.o. Brno, Křenová 65, PSČ 602 00 416 00 983 Petra Benešová prof. Ing. Stanislav Veselý, CSc. Ing. Gustav Poslušný 1. novelizace 31. 10. 2012 1 A 1. 1. 2013 Popis systému zpracování účetnictví v podniku za účelem přehlednosti, průkaznosti, správnosti a trvalosti účetních záznamů. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník Prováděcí vyhláška č. 500/2002 Sb. České účetní standardy pro podnikatele

Vnitropodniková úprava:

Vyrovnání mezi členy skupiny, EKOL, spol. s r. o. a EKOL ENERGO s.r.o., proběhne do 5 dní následujících po 25. dni následujícího měsíce. V případě vzniku nadměrného odpočtu na obou stranách se firmy vypořádají do 5 dní následujících po připsání nadměrného odpočtu ze strany příslušného finančního úřadu.

Za dodržení směrnice odpovídá:

Petra Benešová


Tab. 28

73

Návrh směrnice pro firmu EKOL ENERGO s.r.o.

Směrnice č.1/2013 Systém zpracování účetnictví-vyrovnání mezi členy skupiny

Název: Sídlo: IČO: Zpracoval: Kontroloval: Schválil: Revize: Datum vydání: Počet stran: Příloha: Datum účinnosti:

EKOL, ENERGO s. r.o. Brno - Trnitá, Křenová 65, PSČ 602 00 276 86 884 Petra Benešová prof. Ing. Stanislav Veselý, CSc. Ing. Gustav Poslušný 1. novelizace 31. 10. 2012 1 A 1. 1. 2013

Účel:

Popis systému zpracování účetnictví v podniku za účelem přehlednosti, průkaznosti, správnosti a trvalosti účetních záznamů.

Právní norma:

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník Prováděcí vyhláška č. 500/2002 Sb. České účetní standardy pro podnikatele

Vnitropodniková úprava:

Vyrovnání mezi členy skupiny, EKOL, spol. s. r. o. a EKOL ENERGO s.r.o., proběhne do 5 dní následujících po 25. dni následujícího měsíce. V případě vzniku nadměrného odpočtu na obou stranách se firmy vypořádají do 5 dní následujících po připsání nadměrného odpočtu ze strany příslušného finančního úřadu.

Za dodržení směrnice odpovídá:

Petra Benešová

Skupinová registrace

Recommend Documents