Sjednocení Itálie a Německa

Sjednocení Itálie a Německa výukový materiál

Autor: Mgr. Roman Urbánek

GVH Hořovice

VY_32_INOVACE_DĚJ_18

Itálie


GVH Hořovice


Camillo Cavour

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/com mons/c/c2/Camillo_Benso_Cavour_di_Ci seri.jpg

• premiér Sardinského království, hlavní iniciátor sjednocení Itálie pod vládou savojské dynastie Autor: Mgr. Roman Urbánek

GVH Hořovice


Risorgimento: • sjednocení snem italských revolucionářů od 20. let (neúspěšný pokus v letech 1848–9) • sjednocení cestou „shora“ (zásahem vlád) i „zdola“ (Mladá Itálie) • politická rozdrobenost – 8 států (nevýznamné postavení v mezinárodních vztazích) hlavní překážkou hospodářského rozvoje (cla, ochranná opatření mezi státy atd.) • Sardinské království (Piemont – hlavní město: Turín a Sardinie) hospodářsky nejvyspělejší, navíc jediné s původní italskou dynastií (savojská – Viktor Emanuel II.), v čele sjednocovacího procesu (premiér Cavour) Autor: Mgr. Roman Urbánek

GVH Hořovice


• s podporou Francie vyhlásil sardinský král válku Rakousku 1. fáze sjednocení: • 1859 – porážka Rakouska u Magenty a Solferina • výsledek porážky: připojení Lombardie a střední Itálie (Parma, Modena, Toskánsko – svržení prorakouských vlád lidovým povstáním, většina papežského státu – připojeno plebiscitem) k Sardinskému království (viz mapa)


GVH Hořovice


Zdroj: Čapek, V. a kol. (1994): Dějepis. Novověk, III. díl


GVH Hořovice


• 1860 – rolnické povstání na Sicílii podpořil Giuseppe Garibaldi (viz obr.) se svými dobrovolníky („tažení tisícovky“ z Janova na Sicílii) – porážka neapolského krále • dobyté území předáno sardinskému králi (viz karikatura) – sjednocení „cestou zdola“ • březen 1861 – Viktor Emanuel II. (1861–1878) v čele vyhlášeného Italského království (hlavním městem „prozatím“ Turín) – bez Benátek a Říma


GVH Hořovice


Giuseppe Garibaldi

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/08/Garibaldi.jpg

• italský národní hrdina a hlavní „strůjce“ sjednocení Autor: Mgr. Roman Urbánek

GVH Hořovice


• Garibaldi pomáhá do boty Viktorovi Emanuelovi se slovy: „Když to nepůjde, zkuste trochu víc prachu“ (britský časopis Punch – 1860) Autor: Mgr. Roman Urbánek

GVH Hořovice


2. fáze sjednocení: • 1866 – porážka Rakouska Prusy v bitvě u Sadové (blízko Hradce Králové) – Itálie jako spojenec Pruska získala Benátsko • 1870 – po porážce Napoleona III. (papež pod ochranou francouzských jednotek) v pruskofrancouzské válce připojen k Itálii i Řím (1871 – nové hlavní město) • papeži vymezena jen část Říma (Vatikán)


GVH Hořovice


• Italské království v čele s Viktorem Emanuelem II. (viz na obr.) bylo konstituční monarchie • rozdíl mezi průmyslovým (vyspělým) severem a zemědělským (chudým) jihem (emigrace do zámoří, mafie) se dále prohloubil • snaha o imperiální (koloniální) politiku (zisk kolonií v severní a východní Africe) – kvůli tomu členem Trojspolku Autor: Mgr. Roman Urbánek

GVH Hořovice


Německo


GVH Hořovice


Otto von Bismarck

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/ commons/9/91/Otto-von-Bismarck.jpg

• pruský ministerský předseda, od roku 1871 říšský kancléř, hlavní iniciátor sjednocení („krví a železem“) Autor: Mgr. Roman Urbánek

GVH Hořovice


• sjednocení cestou „shora“ • politická roztříštěnost – od Vídeňského kongresu: Německý spolek (cca 40 států) • překážky sjednocení: - rakouský vliv v Německém spolku a obava okolních států (Francie, Rusko) ze silného Německa; i obava menších německých států (zejm. Bavorska – katolíci) ze silného protestantského Pruska (militarismus) • soupeření Rakouska (v čele Německého spolku) a Pruska (v čele celního spolku – zavedení jednotného vnitřního trhu bez účasti Rakouska) o vedoucí roli v Německu (1849– 1866) Autor: Mgr. Roman Urbánek

GVH Hořovice


• Bismarck představitelem a mluvčím velkostatkářů (tzv. junkerů ze severovýchodního Pruska) – ovládají armádu i státní správu a průmyslníků • CÍL: vyloučit Rakousko z procesu rozhodování o německých záležitostech, sjednotit Německo pod pruským vedením a učinit z něj nejmocnější evropskou zemi (odpůrce parlamentního zřízení) • pruským králem Vilém I. (hohenzollernská dynastie) • 1864 – Rakousko vtaženo do války s Dánskem (o Šlesvisko a Holštýnsko)


GVH Hořovice


http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9a/Schlacht-bei-koeniggraetz-von-georg-bleibtreu.jpg

• spory o správu získaných území (Prusko – Šlesvicko, Rakousko – Holštýnsko) záminkou pro válku (Rakousko v mezinárodní izolaci) • 3.7. 1866 – drtivá porážka Rakušanů u Hradce Králové (Sadová) • pruská armáda – tzv. jehlovka: nabíjení pušky zezadu (třikrát až čtyřikrát větší palební rychlost) a vleže Autor: Mgr. Roman Urbánek

GVH Hořovice


• útrapy obyvatel českých zemí • postup vítězných Prusů až k Mikulovu (ohrožení Vídně) – Bismarckova nabídka velkorysého míru: nechce pokořit Rakousko úplně, počítá s ním jako budoucím spojencem (Trojspolek) • výsledky uzavřeného (pražského) míru: - vynucení souhlasu se zřízením Severoněmeckého spolku (21 států na sever od Mohanu – viz mapa) pod vedením Pruska: konfederace (celní jednota i s jihoněmeckými státy) se společnou měnou i zahraniční politikou, pruský král prezidentem spolku a vrchním velitelem armády - i přes vítězství nad Italy (spojenci Pruska) ztráta Benátska Autor: Mgr. Roman Urbánek

GVH Hořovice


Severoněmecký spolek:

http://en.wikipedia.org/wiki/North_German_Confederation#mediaviewer/File:Map-NDB.svg


GVH Hořovice


http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7 /7f/Anton_von_WernerKaiserproklamation,_zweite_Fassung_1882-1.jpg

• jihoněmecké státy (např. Bavorsko) pod vlivem Francie – k dokončení sjednocení nutno porazit Napoleona III. (1870–1871 – úspěšná prusko-francouzská válka) • 18. 1. 1871 – v Zrcadlovém sále zámku ve Versailles vyhlášeno Německé císařství Autor: Mgr. Roman Urbánek

GVH Hořovice


Vilém II.

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/co mmons/7/76/Keisari_vihelm_II.jpg

• německý císař v letech 1888–1918 („vilémovské Německo“) Autor: Mgr. Roman Urbánek

GVH Hořovice


Vilémovské Německo: • federativní stát (převaha Pruska) v čele s císařem (Vilém I. i pruským králem) a říšským kancléřem (Bismarck) – největší výkonná moc, i vliv na zahraniční politiku • podpora hospodářského rozvoje (hlavně Porúří – Porýní) – po Velké Británii a USA průmyslově nejvyspělejší stát světa • snaha vnitřně sjednotit kulturně i hospodářsky různorodou říši • vůči dělníkům „politika cukru a biče“ (sociální zákonodárství) • kapitálová a koloniální („opožděná“) expanze do jižní a východní Afriky, Turecka (projekt tzv. Autor: Mgr. Roman Urbánek

GVH Hořovice


bagdádské dráhy) a Číny (Tichomoří), budování mohutného obchodního a válečného loďstva – ohrožení nadvlády Velké Británie (spory) • Trojspolek (příprava na válečný konflikt)


GVH Hořovice


Použitá literatura: • Augusta, P. a kol. (1997): Dějiny novověku, II. díl. SPL-Práce – Albra, Praha, 79 s. • Čapek, V. a kol. (1994): Dějepis. Novověk, III. díl (1848-1871). Práce-SPL, Praha, 53 s. • Hlavačka, M. (1997): Dějiny moderní doby, 1. díl (1870-1918). Fortuna, Praha, 62 s.


GVH Hořovice


Sjednocení Itálie a Německa

Recommend Documents