S notebookem do školy

Školní vzdělávací program

„S notebookem do školy“ zpracovaný podle Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia

EDUCAnet – Soukromé gymnázium Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 - Chodov

1 Identifikační údaje Název: Školní vzdělávací program „S notebookem do školy“, zpracovaný podle Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia

Forma vzdělávání: denní a dálková

Předkladatel: EDUCAnet – Soukromé gymnázium Praha, s.r.o., Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 - Chodov IČO: 25147846 IZO školy: 110036514 IZO ředitelství školy: 600005305

Jméno ředitele a současně koordinátora tvorby ŠVP: RNDr. Jan Jirátko

Kontaktní údaje telefon: 774 073 339 (ředitel), 774 403 338 (kancelář) e-mailová adresa: [email protected] (ředitel), [email protected] (kancelář) webové stránky: www.praha.educanet.cz

Vzdělávací programy a forma studia: 79-41-K/41 Gymnázium - všeobecné (čtyřleté) (denní a dálková forma) 79-41-K/401 Gymnázium (denní a dálková forma) – dobíhající obor 26-47-M/003 Informační technologie – aplikace osobních počítačů (denní forma)

Zřizovatel: EDUCAnet, a.s., Na Pankráci 1062/58, 140 00 Praha 4 telefon: 226 519 583 e-mailová adresa: [email protected]

Platnost dokumentu: od 1. září 2009

Podpis ředitele a oficiální razítko školy:

2 Charakteristika školy Velikost a vybavení školy EDUCAnet – Soukromé gymnázium Praha je školou, jejímž cílem je především předat žákům vysoké kompetence ve všeobecně vzdělávací oblasti a rovněž připravit žáky pro studium na vysokých a vyšších odborných školách. Protože chceme, aby uplatnění našich absolventů bylo co nejširší, vyučujeme podle osnov všeobecného studijního zaměření a umožňujeme žákům profilovat se pomocí volitelných předmětů. V předposledním ročníku jde o čtyři, v maturitním ročníku o šest vyučovacích hodin týdně. Hlavní činností školy je středoškolské vzdělávání s maturitní zkouškou v těchto oborech: •

79-41-K/41 Gymnázium všeobecné čtyřleté

•

26-47-M/003 Informační technologie – aplikace osobních počítačů. Vzhledem k tomu, že chceme umožnit získání středního vzdělání s maturitou i těm, kteří studují

při zaměstnání, vyučujeme obor gymnázium všeobecné také dálkovou formou. Tím významně obohacujeme vzdělávací nabídku v Praze 11. Doplňkovou činnost škola na živnostenský list škola neprovozuje, avšak organizuje kurzy pro veřejnost ve spolupráci s Úřadem práce, Městskou částí Praha 11 a dalšími subjekty. Umožňuje rovněž žákům základních škol účastnit se práce zájmových kroužků. Schválené kapacity jednotlivých studijních oborů jsou následující: •

gymnázium všeobecné čtyřleté – denní forma studia 200 žáků

•

gymnázium všeobecné čtyřleté – dálková forma studia 80 žáků

•

informační technologie – aplikace osobních počítačů 160 žáků Celková kapacita školy je 440 žáků. Tento počet byl odsouhlasen také Hygienickou stanicí hl.m.

Prahy při stěhování školy v roce 2008. Předpokládaný maximální počet tříd je 12 v denním studiu a 4 v dálkovém studiu. Materiálně technické podmínky pro výuku lze považovat za velmi dobré. Škola sídlí v budově, kterou si najímá od městské části a jejíž adresa je uvedena v oficiálním názvu. Jde v rámci Prahy 11 o výhodně umístěnou a klidnou lokalitu v areálu Campanus. Dostupnost z hlediska dopravy je výborná, docházková vzdálenost od stanice metra Chodov je cca 10 minut, od zastávky autobusu městské hromadné dopravy cca 5 minut. Odloučená pracoviště vzhledem k charakteru výuky na naší škole nevyužíváme, pronajímáme si však 2 tělocvičny a venkovní hřiště v areálu Campanus, které spravuje Základní škola Campanus.

V budově školy je celkem 12 učeben. Z toho v současné době používáme 8 jako kmenové, 2 učebny jsou určeny pro výuku jazyků a jedna je specializovaná učebna ICT. Škola dále disponuje sborovnou, ředitelnou, kanceláří, serverovnou, kabinetem výchovné poradkyně a jedním dalším kabinetem. Na každém patře jsou dívčí, chlapecké a učitelské toalety a úklidová komora. Chodby jsou dostatečně dimenzované a umožňují zřízení odpočivných koutů pro žáky v obou patrech. Laboratoře dosud nemáme. Žáci se během výuky s výjimkou dělených hodin nestěhují, mohou tak v plné míře využít přestávky k regeneraci, vzájemné komunikaci a doplnění energie a tekutin. Všechny učebny mají podlahovou plochu větší, než stanovují hygienické normy. V roce 2008 proběhla rekonstrukce prostor, která zahrnovala vybudování nových elektrických rozvodů, datových sítí, vybourání a stavbu několika příček a kompletní vymalování prostorů užívaných školou. Současně byl instalován docházkový systém. Chodby obohatily rámy s informacemi o škole a výukovými obrazy. Každá učebna byla vybavena novou tabulí pro popis fixem, staré tabule byly odstraněny. V roce 2009 bylo doplněno stínění místností, instalovány vnitřní vchodové dveře a opravena část výmaleb. Dále jsme doplnili nástěnky, tabule a rámy. Veškerý nábytek je z roku 2006 nebo novější, v roce 2009 byla nově vybavena jedna kompletní učebna a doplněn nábytek v kanceláři. Vybavení didaktickou technikou je na vynikající úrovni. V každé učebně je učitelský počítač připojený na internet a datový projektor nebo plazmová televize. Žáci užívají notebooky, které jim škola zajišťuje za velmi výhodných podmínek. Notebooky mají k dispozici také všichni interní učitelé. Datová síť je gigabitová, připojení k providerovi internetu je mikrovlnným spojem o rychlosti 6/4 Mb/s. Učebny umožňují žákům připojit se k internetu buď pomocí Wi-Fi vysílačů, nebo pomocí datových zásuvek a kabelů. Dále používáme CD přehrávače, které se uplatňují zejména při výuce jazyků. Zcela novou kvalitu výuky přinášejí interaktivní tabule, používané v setu s počítačem a projektorem. V současné době máme instalovány dvě typu SmartBoard. Jejich využití se postupně stává rutinním. Významným prvkem pro zkvalitnění výuky je nově založená knihovna. Knihovnice z řad učitelů spravuje fond literatury, časopisů a naučných CD-ROM, jichž škola vlastní velké množství.

Charakteristika pedagogického sboru Pedagogický sbor tvoří na začátku školního roku 2009/2010 26 učitelů, z toho většina s plnou kvalifikací. Typickým rysem školy je to, že učitelé vyučují pouze předměty své aprobace, což výrazně

v kladném slova smyslu ovlivňuje kvalitu vzdělávacího procesu. Externí pedagogy využívá škola pro výuku předmětů s menší hodinovou dotací, i zde dbáme na kvalifikační a aprobační předpoklady zaměstnaných osob. Speciální pedagogy ani vychovatele nezaměstnáváme.

Charakteristika žáků Spádovou oblastí našeho gymnázia je hlavní město Praha a část Středočeského kraje, především oblast Říčan a Jesenicko. Máme však žáky z podstatně větší geografické oblasti, sahající od Hostivice na západě po Benešovsko na jihovýchodě. U dálkového studia je rozptyl trvalého bydliště našich žáků ještě větší a zahrnuje jak celou Českou republiku, tak několik studentů, kteří na konzultace dojíždějí ze zahraničí. Žáci mimořádně nadaní v současné době na škole nestudují, jsme však připraveni se jim maximálně věnovat a rozvíjet jejich talent včetně uzpůsobení výuky a odpovídajících kapitol ŠVP tak, aby ve svém rozvoji nebyli bržděni. Žáky se zdravotním postižením přijmout ke studiu můžeme, nelze však prozatím zajistit vzdělávání pohybově nebo zrakově handicapovaných dětí. Naopak žáků s dysporuchami vzděláváme větší množství, než je na všeobecných gymnáziích zvykem. Je to dáno možností individuálního přístupu v menším kolektivu a také tím, že pomocí výpočetní techniky mohou žáci tento handicap snázeji vyrovnat. Možné úlevy a přizpůsobení výuky projednáváme se zákonnými zástupci těchto žáků, významnou úlohu má v tomto směru výchovná poradkyně. Spolupracujeme také s Pražskou pedagogicko-psychologickou poradnou. Vzhledem k orientaci školy a formám výuky nepředpokládáme, že by zájem o studium měli uchazeči s hlubším mentálním postižením, do budoucna však nevylučujeme vzdělávání žáků s poruchami v rámci autistického spektra.

Mezinárodní spolupráce a dlouhodobé projekty Mezinárodní spolupráci školy má na starosti pověřený člen pedagogického sboru, zpravidla jím je předsedkyně/předseda předmětové komise cizích jazyků. Od roku 2009 se gymnázium EDUCAnet zapojuje do programu Socrates Comenius, v jehož rámci projektově spolupracuje se školami z Německa, Itálie, Finska a Bulharska. Uskuteční se několik projektových setkání, při výměně informací budeme využívat především elektronickou cestu. V nejbližších letech bychom také rádi navázali dlouhodobou spolupráci se zahraniční školou, v jejímž rámci by měli naši žáci možnost účastnit se výměnných pobytů s ubytováním v hostitelských rodinách. V budoucnu se chce zapojit i do dalších evropských projektů, například v grantovém schématu

EHP/Norsko, které podporuje jak vybavení škol, tak mobilitu studentů. Sledujeme také výzvy v rámci programů ESF, několik projektů jsme již podali (zatím s neznámým výsledkem). Vyhledávání a zpracování projektů má na starosti grantová manažerka.

Spolupráce s rodiči a jinými subjekty O prospěchu a chování informujeme zákonné zástupce průběžně díky možnosti jejich on-line přístupu k systému iŠkola. Tento systém umožňuje také bezplatné zasílání informací o prospěchu žáků formou e-mailu nebo SMS. Další formou spolupráce jsou čtvrtletní konzultace s rodiči, na které zveme také žáky. Skládají se z informování celé třídy a následných konzultací „do trojúhelníku“ s jednotlivými učiteli. Pro rodiče nových žáků organizujeme dvě schůzky navíc – první v červnu po ukončení druhého kola přijímacího řízení a druhou na konci září. V případě potřeby samozřejmě jednáme s rodiči neprodleně. Jsme rádi, že rodiče žáků nám nabízejí besedy a přednášky na různá témata týkající se vědy, techniky sportu a médií. Je velice cenné, když se žáci mohou seznámit s jejich zkušenostmi, roste tím také oprávněné hrdost jejich dětí a významně se posiluje sepětí školy a rodičovské veřejnosti. Školy skupiny EDUCAnet spolupracují úzce s řadou významných firem, pro některé z nich jsme pilotními školami. Jmenujme aspoň některé: Google, DELL, IBM, Oracle nebo LANGMaster. Jsme také účastníky prestižního projektu Microsoft IT Academy. Díky tomu disponuje naše škola špičkovým programovým vybavením, naši žáci mají možnost získat mezinárodní certifikáty vydávané těmito firmami, uskutečňují se exkurze, přednášky a odborné diskuse. Postupně prohlubujeme spolupráci s městskou částí Praha 11 a Kulturním centrem Zahrada. Představitelé města se účastní akcí školy, naopak naši žáci participují na programech a projektech města a účastní se sportovních klání, které organizuje.

3 Charakteristika školního vzdělávacího programu Zaměření školy Naše škola (a také ostatní školy skupiny EDUCAnet) dostala při svém založení od zřizovatele do vínku následující motto: „Nadstandard – komunikace - odlišení – zábava – důvěra“. Současně od vzniku školy realizujeme výuku s významným podílem a pomocí výpočetní techniky (Computer Aided Learning). S tím také koresponduje název našeho školního vzdělávacího programu. Nadstandard a odlišení se v naší škole projevuje zejména v následujících oblastech: •

menší počet žáků ve třídě (standardně 25)

•

velké množství volitelných předmětů, vyučovaných v malých skupinách

•

bohatý a stále obohacovaný e-learningový systém

•

možnost získat řadu mezinárodních ceetifikátů v oblasti ICT, jazyků a dalších

•

moderní metody výuky (projektová, heuristická, modulová)

•

výborné prostorové a technické podmínky výuky

•

umožnění nákupu žákovského notebooku za výrazně zvýhodněných podmínek Komunikace je jedním z pilířů našeho pojetí vzdělávání. Zahrnuje

•

informování rodičů o výsledcích žáků do 5 pracovních dnů

•

rychlou reakci směrem k rodičům v případě neočekávaných událostí

•

běžné, rychlé a ekektivní využívání elektronických komunikačních prostředků (e-mail, icq)

•

konzultace s rodiči – pravidelné a na přání

•

dostupnost mobilních telefonů školy po velkou část dne, v nouzi kdykoli

•

možnost rodičů kdykoli přijít a po předchozí domluvě také navštívit výuku (týká se také zájemců o studium a jejich zákonných zástupců)

•

přístup žáků k školnímu internetu kdykoli a ve všech učebnách Zábava: podle nás by střední škola měla být místem, kam žáci docházejí v očekávání, co nového a

zajímavého se dozví, bez strachu a zbytečných obav. Jsme toho názoru, že důležitý není jen výsledek vzdělávání, ale také jeho průběh, který by měl být pro žáky přínosný a inspirativní. Pokud se nám podaří zaujmout žáka, aniž bychom se mu podbízeli, a pomoci mu rozvinout jeho schopnosti a dovednosti, bude tento cíl splněn. Znamená to otevřenost vzdělávací nabídky a její přizpůsobení požadavkům

společnosti, rodičů a žáků, diferencovaný a individuální přístup, podporu samostatného a kritického myšlení, odpovědného rozhodování a hodnocení morálních postojů. Nezanedbatelné je sepětí výuky s praktickým životem, chápání vztahů mezi lidmi, společnostmi a mezi člověkem a přírodou. Důvěru žáků, rodičů, veřejnosti a také v rámci pedagogického sboru musí škola dlouhodobě budovat, může ji však také velmi rychle ztratit. Důležité je neslibovat nesplnitelné a naopak dbát na splnění toho, co je reálně možné. Chceme, aby žáci a rodiče věděli, že se na nás mohou kdykoli obrátit se svými problémy a že je budeme v rámci našich možností rychle a efektivně řešit. K tezím uvedeným v našem mottu přidáváme ještě další slovo: profesionalita. Zastáváme názor, že učitel musí být skutečným profesionálem, který v sobě umí skloubit odborné znalosti s didaktickými schopnostmi a nadšení pro věc s rozumem. Měl by mít schopnost empatie, sebeovládání, kritického hodnocení situace, být žáků vzorem po stránce znalostní i morální. Nezbytné pro učitele je ovládnout základní znalosti z psychologie a vedení kolektivu, za výhodu považujeme dobrou znalost aspoň jednoho světového jazyka. Abychom dosáhli tohoto stavu, velmi výrazně motivujeme dobré učitele, a to jak finančně, tak i dalšími výhodami. Odkazujeme také na připravovaný Standard kvality profese učitele, který bude zmiňované požadavky přesněji uvádět. Gymnázia jsou tradičně chápána jako zařízení, kam docházejí žáci proto, aby se připravili na další studium. Tento úhel pohledu je však velice zúžený, nelze přece redukovat několik let školní práce na pouhou přípravu na něco dalšího. Myslíme si, že minimálně stejně důležité je, abychom předali našim žákům dostatečné kompetence v základních vzdělávacích oblastech, které jim dovolí se orientovat v životě, spolupracovat s ostatními lidmi a podílet se spolu s nimi na rozvoji světa. K tomu je nezbytné, aby uměli využívat informace, pracovat s nimi a hodnotit je.

Výchovné a vzdělávací strategie Při stanovování výchovných a vzdělávacích strategií vycházíme z klíčových kompetencí, které stanovuje rámcový vzdělávací program. Ty představují soubor vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot, které jsou důležité pro osobní rozvoj jedince, jeho aktivní zapojení do společnosti a budoucí uplatnění v životě. Úroveň klíčových kompetencí představuje žádoucí stav, ke kterému se mají všichni žáci na základě svých individuálních předpokladů postupně přibližovat. Na jejich základě chceme dát našim absolventům dobrý vklad pro jejich orientaci a pro celoživotní učení, které se v tomto století stane v evropském prostředí nezbytností. V následujích odstavcích jsou uvedeny strategie, které jsme stanovili jako prioritní.

Kompetence k učení cíl: umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení klíčové kompetence: • motivovat k celoživotnímu vzdělávání • naučit efektivně vyhledávat a zpracovávat informace pomocí moderních informačních technologií • rozvíjet schopnost rozlišení podstatných a klíčových informací od méně důležitých • naučit kriticky hodnotit informace, nepřejímat automaticky myšlenková schémata a informace z médií jak jich dosahujeme? • Předkládáme učivo přiměřené obtížnosti, s přihlédnutím k reálným možnostem žáků. • Klademe důraz na princip názornosti a na využití počítače jako didaktické techniky. Každý student má k dispozici notebook, učebny jsou vybaveny učitelským počítačem připojeným k internetu, dataprojektorem a plátnem, případně interaktivní tabulí. Žáci mohou využít neomezeného připojení k internetu. • V průběhu roku organizujeme exkurze, které mají za úkol přiblížit a pomoci pochopit teoreticky získané informace v praxi. • Rozvíjíme samostatnost žáků ve volbě a organizaci práce. Poskytujeme dostatek času k trvalému osvojení učiva. • Vedeme k hodnocení sebe i druhých. V průběhu školního roku probíhají projektové týdny, žáci zpracovávají a hodnotí své projekty a vyjadřují se k jednotlivým pracím. Žáci mají prostor k diskuzi o navrhované známce při ústním zkoušení a spolurozhodují o hodnocení domácích úkolů nebo jiných prací. • Rozvíjíme u žáků kultivovanou komunikaci. Každý předmět má stanoven minimální počet hodnocení v průběhu pololetí a čtvrtletí. Žáci komunikují s učiteli nejen ve vyučovacích hodinách, ale také mimo vyučování, a to prostřednictvím e-mailu, školního e-learningového systému nebo ICQ, resp. Skype. • Učíme žáky pracovat s informacemi. Vyhledávají informace na internetu, zpracovávají samostatné nebo skupinové projekty, jsou vedeni k tvorbě anotací a abstraktů učiva ze studijních materiálů předkládaných učiteli, webových zdrojů nebo z učebnic. • Žákům umožňujeme realizovat vlastní nápady, např. při tvorbě školního e-learningového systému, při zpracovávání domácích úkolů nebo tvorbě elektronického sešitu. • Při požadavcích na práci žáků využíváme Bloomovu taxonomii. • Poskytujeme žákům rady, jak se učit. Zpracováváme pro ně materiály, které je se správnými způsoby učení seznamují. • Podporujeme účast na vědomostních soutěžích. • Vyučovací hodiny organizujeme jako pestré, se střídáním činností. Tvoříme pro žáky zajímavé a podnětné úlohy, a to i v písemných pracích. • Dopřáváme žákům možnost prožít si úspěch. Nešetříme pochvalami, kladná motivace je prioritní. • Vysvětlujeme jim praktický význam získávaných znalostí a dovedností. Žáci tak mnohem lépe chápou, proč musí zvládnout i obtížné pasáže učiva.

Kompetence k řešení problémů cíl: podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažovaní a řešení problémů klíčové kompetence: • naučit rozpoznávat hlavní příčinu problému • vést k hledání vhodné strategie řešení • podnítit logické uvažování • zvládat stresové situace jak jich dosahujeme? • Učíme v souvislostech a v mezipředmětových vazbách. • Umožňujeme žákům využívat maximum klasických a elektronických informačních zdrojů. Učíme je informace nejen vyhledávat a shromažďovat, ale také třídit a zpracovávat. • Při výuce motivujeme žáky problémovými úlohami z praktického života. • Žákům zadáváme projekty, na kterých pracují ve skupinách. Každý člen skupiny má v projektu svou funkci a zodpovědnost za daný úkol. • Podporujeme netradiční způsoby učení - školní e-learningový systém, powerpointové prezentace, projektové a modulové výuky, exkurze. • Zapojujeme žáky do miniprojektů a diskusí s cílem vyřešení určitého problému. • Vedeme žáky k objektivnímu zhodnocení problémových situací. • Směrujeme žáky k zhodnocení možných řešení s ohledem na dopad vůči zúčastněným. • Do hodin zařazujeme problémové úlohy. • Učíme žáky plánovat postupné činnosti při řešení problémů.

Kompetence komunikativní cíl: vést žáky k všestranné a účinné komunikaci klíčové kompetence: • naučit výstižně a souvisle formulovat své myšlenky a názory • rozvinout vyjadřovací schopnosti • ovládat dva světové jazyky • naučit dialogu a komunikaci ve skupině jak jich dosahujeme? • Vedeme žáky k vhodným formám komunikace se spolužáky, s učiteli a ostatními dospělými. • Učíme žáky formulovat své myšlenky, argumentovat a obhajovat svůj vlastní názor s respektem k názorům ostatních a zároveň poslouchat názor jiných. • Vytváříme dostatečný prostor pro vyjadřování žáků - zejména při ústním zkoušení nebo projektové výuce.

• Podporujeme vzájemnou komunikaci žáků všech tříd - adaptační kurzy, lyžařské a další sportovní kurzy, společné výlety a exkurze. • Podporujeme prezentaci aktivit školy samotnými studenty formou příspěvků na web, do školních časopisů, článků do regionálního tisku či specializovaných časopisů. • Učíme žáky pravidlům elektronické komunikace. • Vedeme žáky k vhodnému a rozumnému využívání internetu, upozorňujeme na možnost vzniku závislosti. • Rozvíjíme schopnost a dovednost rozumět, domluvit se, číst a psát nejméně ve dvou cizích jazycích. • Zadáváme žákům referáty, které poté přednášejí před třídou, a to nejčastěji za současného použití prezentační techniky. • Ve vyučovacích hodinách užíváme skupinových forem práce.

Kompetence sociální a personální cíl: rozvíjet schopnost začlenit se do kolektivu, respektovat názor a práci druhých klíčové kompetence: • zapojit do společnosti a vymezit roli v ní • uvědomit si svá práva, povinnosti a zodpovědnost za sebe i svou rodinu • naučit skupinové spolupráci, sebekontrole a sebehodnocení jak jich dosahujeme? • Zapojujeme žáky do organizace činnosti školy (informační systém, výzdoba, organizace soutěží). • Usilujeme, aby žáci prokázali schopnost střídat role ve skupině. Učíme žáky týmové práci a respektování společně dohodnutých pravidel chování. • Učitelé podněcují u žáků empatii, sociální cítění a aktivní pomoc společensky znevýhodněným občanům. • Odmítáme vše, co narušuje dobré vztahy, preferujeme vstřícnou a přátelskou atmosféru. • Podporujeme vzájemnou pomoc při získávání vědomostí, znalostí a dovedností. • Vedeme žáky k vzájemnému respektu. • Učíme odmítavému postoji k negativním formám sociální komunikace. • Při získávání kompetencí v této oblasti využíváme společné akce (lyžařské zájezdy, exkurze). • Podporujeme činnost studentského parlamentu. Podněty vzešlé z jeho jednání bereme jako velmi důležité, k jeho závěrům vedeme věcnou diskusi.

Kompetence občanské cíl: vychovávat z žáků svobodné, zodpovědné a nezávislé osobnosti klíčové kompetence:

• posílit vědomí sounáležitosti s obcí, státem, resp. celou Evropou a světem • porozumět odlišným kulturám a náboženstvím a opovrhovat rasismem a xenofobií • naučit chránit životní prostředí a kulturní dědictví země jak jich dosahujeme? • Uplatňujeme sebepoznávací metody, seznamujeme žáky s jejich právy, odpovědností a povinnostmi. • Umožňujeme žákům podílet se na tvorbě pravidel školy, společně pak dbáme na jejich dodržování. • Organizujeme osobní setkávání (besedy, účast na společných akcích) žáků s významnými osobnostmi kultury, politiky, sportu a s dalšími osobnostmi, které jsou úspěšné v některé oblasti lidské činnosti a působí tak jako dobrý profesní i lidský příklad. • Vedeme žáky k tomu, aby respektovali národní, kulturní a historické tradice a seznamovali se kulturami jinými. K tomu mimo jiné využíváme i přítomnosti žáků cizích národností ve škole. • Žáky zapojujeme do projektů, kde se seznamují s kulturou jiných národů, navštěvujeme výstavy a kulturní akce zaměřené na odlišné kultury a náboženství. • Seznamujeme žáky s náboženskou různorodostí Země. • Odmítáme jakékoliv projevy ponižování, opovrhování, rasismu. • Vysvětlujeme problémy menšin a důvody jejich postavení ve společnosti. • Naším heslem je „různorodost je solí života“. • Ve výchovách klademe důraz na prožitek. • Ukazujeme, jak se liší podmínky pro život v jednotlivých zemích světa. • Podporujeme kladný vztah k znevýhodněným občanům a k seniorům. • Klademe důraz na environmentální výchovu. Žáky vedeme k třídění odpadů (konkrétně papíru a plastů), šetření vodou a energiemi. • Zdůrazňujeme nutnost zachování přírodního bohatství Země a ochrany biosféry.

Kompetence k podnikavosti cíl: rozvíjet schopnost uplatňovat vědomosti a dovednosti v praxi klíčové kompetence: • osvojit základní pracovní dovednosti a návyky • pochopit principy tržní ekonomiky • orientovat se v obchodu a na trhu práce jak jich dosahujeme? • Vedeme žáky k objektivnímu sebehodnocení a posouzení reálných možností při profesní orientaci. • Zjišťujeme profesní orientaci žáků formou rozhovorů a dotazníků. • Výuku doplňujeme o praktické exkurze, na kterých žáci mohou pozorovat, jak fungují principy podnikání v praxi. • Výběrem volitelných předmětů pomáháme žákům při profesní orientaci.

• Vedeme žáky k osvojování základních tržních principů a k jejich využití v praktických činnostech. • Učíme žáky vyhledávat a porovnávat obchodní nabídky a podmínky prodeje, a tím vyhodnocovat výhodnost nabídek na trhu. • Organizujeme exkurze na veletrhy a odborné přednášky. Dovolujeme tak žákovi učinit si přesnější představu o jeho možných budoucích povoláních. • Nabízíme kroužky a nepovinné předměty, abychom tak posílili profesní orientaci žáků. • Spolupracujeme s Úřadem práce. Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných Jak již bylo uvedeno, žáci mimořádně nadaní obecně na naší škole nestudují. Tím není řečeno, že by někteří z našich studentů nevynikali v jednotlivých oborech nebo všeobecně. V budoucnu se však může vyskytnout situace, kdy např. bude žák schopen a ochoten absolvovat studium rychleji než jeho vrstevníci. V tom případě jsme připraveni stanovit po dohodě s jeho zákonnými zástupci individuální studijní plán, který toto bude reflektovat a současně bude respektovat příslušnou kapitolu RVP. Budeme postupovat tak, abychom mimořádný talent nebrzdili, ale naopak rozvíjeli.

Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Od založení školy se setkáváme ve větším množství s žáky, kteří vykazují některou ze specifických poruch učení (SPU). Jedná se nejčastěji o tyto poruchy: o hyperaktivita; o dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie případně lehká dysortografie; o blíže nespecifikované lehké formy SPU. Prioritní pro nás je, aby žáci se zmíněnými dysfunkcemi nebyli znevýhodnění, a to jak při učení, tak v životě třídního kolektivu. Spolupracujeme s Pražskou pedagogicko-psychologickou poradnou, problémem však někdy bývá získat souhlas rodičů s vyšetřením a hlavně s oznámením výsledků škole. To platí i pro další lehčí mentální poruchy, jako je obsedantně kompulzivní porucha, bipolární porucha (maniodepresivní psychóza) a pravděpodobně nejproblematičtější záležitost, se kterou se lze setkat, a to zvýšená agresivita. Výuku zmíněných žáků přizpůsobujeme tak, aby nebyli nadmíru stresováni, a upravujeme časové požadavky a formy klasifikace. Vycházíme přitom z příslušných pasáží RVP. Další kategorií jsou žáci dlouhodobě nemocní nebo s tělesným postižením. Máme již zkušenosti se žáky, pro něž je třeba upravit nejen způsob výuky, ale také prostředí, ve kterém vyučování probíhá. U vážně nemocných žáků s dlouhodobou absencí umožňujeme individuální učební plán, pomáháme jim

také možností konzultací a zadáváním učiva dle jejich možností a požadavků. Významnou pomocí pro tyto žáky je fakt, že studijní materiály jsou přístupné v elektronické formě a žáci si je mohou otevřít nebo stáhnout z kteréhokoli počítače, který je připojen k internetu. Velmi rádi bychom v budoucnu umožnili bezbariérový přístup do učeben školy. Jsme si totiž vědomi, že mezi tělesně handicapovanými mladými lidmi je řada těch, kteří by u nás mohli uplatnit svůj talent. Navíc způsob výuky, který není založen na hektickém psaní poznámek a naopak upřednostňuje využití výpočetní techniky, je právě pro řadu z nich mimořádně přínosný.

4 Průřezová témata a jejich okruhy 1 Osobnostní a sociální výchova (OSV) 1.1 Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti 1.2 Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů 1.3 Sociální komunikace 1.4 Morálka všedního dne 1.5 Spolupráce a soutěž

2 Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (EGS) 2.1 Globalizační a rozvojové procesy 2.2 Globální problémy, jejich příčiny a důsledky 2.3 Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce 2.4 Žijeme v Evropě 2.5 Vzdělávání v Evropě a ve světě

3 Multikulturní výchova (MKV) 3.1 Základní problémy sociokulturních rozdílů 3.2 Psychosociální aspekty interkulturality 3.3 Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí

4 Environmentální výchova (ENV) 4.1 Problematika vztahů organismů a prostředí 4.2 Člověk a životní prostředí 4.3 Životní prostředí regionu a České republiky

5 Mediální výchova (MEV) 5.1 Média a mediální produkce 5.2 Mediální produkty a jejich významy 5.3 Uživatelé 5.4 Účinky mediální produkce a vliv médií 5.5 Role médií v moderních dějinách

Pod stejným kódem, skládajícím se ze zkratky tématu a čísla okruhu, jsou uvedeny odkazy na něj v osnovách příslušného předmětu, a to u konkrétních výstupů. To dovoluje rychlou orientaci učitelům i těm, kteří za plnění ŠVP odpovídají. Přehledně je zařazení průřezových témat uvedeno v následující tabulce. Další cizí jazyk je zde uveden zkratkou 2CJ.

1 Osobnostní a sociální výchova (OSV) Tematický okruh 1.1 Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti

1. ročník ANJ, CJL, FYZ, GEO, MAT, 2CJ, TV

2. ročník FYZ, MAT, TV, CHE

3. ročník FYZ, TV

4. ročník ANJ, FYZ, TV, CHE

1.2 Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů

ANJ, FYZ, GEO, ICT, MAT, TV, CHE

FYZ, ICT, MAT, TV, CHE

FYZ, MAT, TV, CHE

ANJ, FYZ, ICT, MAT, TV, CHE

1.3 Sociální komunikace

DEJ, EVH, EVV, FYZ, GEO, MAT, TV. CHE

ANJ, CJL, EVH, EVV, FYZ, ICT, MAT, 2CJ, TV

ANJ, FYZ, TV, CHE

FYZ, 2CJ, TV, CHE

1.4 Morálka všedního dne

CJL, DEJ, FYZ, ICT, TV

CJL, TV

ANJ, CJL, TV, CHE

TV, CHE

1.5 Spolupráce a soutěž

BIO, EVH, EVV, FYZ, GEO, MAT, TV, CHE

BIO, EVH, EVV, FYZ, ICT, MAT, TV

FYZ, MAT, 2CJ, TV

ANJ, BIO, CJL, FYZ, TV, CHE

2 Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (EGS) Tematický okruh 2.1 Globalizační a rozvojové procesy

1. ročník DEJ, GEO, CHE

2. ročník ANJ, DEJ, GEO, CHE

3. ročník ANJ, DEJ, CHE

4. ročník MAT, CHE

2.2 Globální problémy, BIO, GEO, CHE jejich příčiny a důsledky

FYZ, GEO, CHE

ANJ, BIO, CJL, DEJ, CHE

BIO, FYZ, MAT

2.3 Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce

BIO, GEO

ANJ, DEJ, GEO, CHE

BIO, DEJ, CHE

CHE

2.4 Žijeme v Evropě

ANJ, BIO, CJL, DEJ, EVH, EVV, GEO, MAT, 2CJ, TV, CHE

ANJ, BIO, DEJ, AVH, EVV, FYZ, GEO, 2CJ

DEJ, 2CJ, CHE

CJL, MAT

2.5 Vzdělávání v Evropě a ve světě

EVH, EVV, GEO, TV, CHE

EVH, EVV, GEO, CHE

ANJ

FYZ, MAT, 2CJ, CHE

3 Multikulturní výchova (MKV) Tematický okruh 1. ročník 3.1 Základní problémy CJL, DEJ, EVH, EVV, sociokulturních rozdílů GEO, TV

2. ročník 3. ročník ANJ, EVH, EVV, GEO, BIO, TV 2CJ, TV

4. ročník TV, CHE

CJL, CHE

3.2 Psychosociální aspekty interkulturality

DEJ, MAT

DEJ

3.3 Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí

GEO, MAT

ANJ, GEO, TV

CJL, TV

TV, CHE

4 Environmentální výchova (ENV) Tematický okruh 1. ročník ANJ, BIO, FYZ, GEO, 4.1 Problematika vztahů organismů a CHE prostředí

2. ročník BIO, GEO, TV, CHE

3. ročník BIO, TV, CHE

4. ročník BIO, TV, CHE

4.2 Člověk a životní prostředí

BIO, CJL, DEJ, FYZ, GEO, MAT, TV, CHE

BIO, DEJ, EVH, FYZ, GEO, 2CJ, CHE

BIO, DEJ, FYZ, TV, CHE

ANJ, BIO, CJL, FYZ, MAT, CHE

4.3 Životní prostředí regionu a České republiky

BIO, FYZ, GEO, CHE

BIO, FYZ, CHE

ANJ, BIO, CJL, TV, CHE

ANJ, BIO, FYZ, MAT, CHE

5 Mediální výchova (MEV) Tematický okruh 5.1 Média a mediální produkce

1. ročník BIO, GEO, ICT, MAT, TV

2. ročník CJL, EVH, EVV, MAT, 2CJ, TV

3. ročník ANJ, ICT, TV

4. ročník ANJ, TV

5.2 Mediální produkty a jejich významy

EVH, EVV, GEO, MAT, CHE

CJL, EVH, EVV, ICT, TV, CHE

2CJ, TV

ANJ, MAT, TV

5.3 Uživatelé

ANJ, CJL, EVH, EVV, 2CJ

EVH, EVV

ANJ

ANJ, CJL, 2CJ

5.4 Účinky mediální produkce a vliv médií

EVH, EVV, GEO, TV, CHE

CJL, DEJ, EVH, EVV, FYZ, GEO, TV, CHE

ANJ, TV, CHE

ANJ, BIO, FYZ, TV

5.5 Role médií v moderních dějinách

DEJ, GEO

ANJ, DEJ, EVH, EVV, GEO

ANJ, CJL, DEJ, CHE

ANJ, FYZ

5 Profil absolventa Naší prioritou, kterou zde opakovaně zmiňujeme, je získání klíčových kompetencí na základě zvolených výchovně vzdělávacích strategií a dále příprava žáků na celoživotní učení, v to počítaje také terciární vzdělávání. Zaměření školy je jednak všeobecné, jednak technické, a to díky existenci oboru informační technologie. Poněkud se tedy také liší požadavky na absolventy v jednotlivých oborech, mnohé však mají společné.

Absolvent gymnázia EDUCAnet o je všestranně rozvinutou, svobodnou a nezávislou osobností o umí se na dobré úrovni vyjadřovat v českém jazyce, a to ústní i písemnou formou o umí konverzovat a číst texty ve dvou světových jazycích o má základní přehled v hlavních vědeckých oborech o uznává morální hodnoty demokratické společnosti a řídí se jimi o je schopen efektivně pracovat v kolektivu a v přiměřené míře jej vést o efektivně nachází, zpracovává a vyhodnocuje informace z klasických a elektronických médií o orientuje se v odborných textech, umí na jejich základě napsat abstrakt a referát o umí vytvářet strukturované texty a odborné práce o ovládá uživatelsky výpočetní techniku, vytváří texty, tabulky, grafy, prezentace a databáze o obhájí svůj názor na základě objektivních faktů o dokáže prezentovat své myšlenky, názory a výsledky práce před ostatními lidmi o kultivovaně diskutuje, v diskuzi respektuje ostatní názory o umí zhodnotit jednání ostatních lidí, nepodléhá zbytečně mediálním vzorům o uvědomuje si důležitost sebevzdělávání a aktivně ho praktikuje o umí využívat e-learningové aplikace o je schopen si odpovědně vybrat studijní program terciárního vzdělávání o je připraven ke studiu zvoleného oboru

Absolvent oboru informační technologie navíc o disponuje znalostmi a vědomostmi potřebnými pro zastávání pracovní pozice v oboru ICT o dokáže efektivně spolupracovat v rámci síťových aplikací o je schopen plánovat práci na méně rozsáhlých hardwarových a softwarových projektech o umí psát všemi deseti na průměrné úrovni o orientuje se v ekonomických pojmech, dokáže zhodnotit projekt z ekonomického hlediska o je držitelem některého z certifikátů spolupracujících firem

6 Přijímací řízení a maturitní zkoušky Přijímací řízení V rámci přijímacího řízení se řídíme myšlenkou, že výsledky jednorázových písemných přijímacích zkoušek neodrážejí efektivně schopnosti a vědomosti uchazeče. Proto jdeme následující cestou: •

žákům, jejichž průměr na základní škole je menší než stanovená hodnota, jsou přijímací zkoušky prominuty. Hodnota je vždy vyhlašována k 1.9. předchozího roku a uvedena na webových stránkách školy, v publikacích Pražské pedagogicko-psychologické poradny a dalších dokumentech.

•

uchazeči, kteří tento průměr překračují, absolvují pohovor, jehož cílem je zjistit jejich motivaci ke studiu, zájem o obor a důvody, proč chtějí studovat právě naši školu. Obvyklou součástí pohovoru je také zhodnocení předloženého odborného textu – u oboru informační technologie přímo z tohoto ranku. Pohovor se odehrává před komisí, obvyklé trvání je 30 minut. Následně je z přijímacího pohovoru vyhotoven zápis a podepsán členy komise.

Vzhledem k tomu, že kapacita školy je dostatečná a umožňuje v případě potřeby přijmout více paralelních tříd, než je plánováno, můžeme této myšlence beze zbytku dostát. Přijímací zkoušky jsou realizovány v doporučených termínech. Výsledky oznamujeme v době, která je určena vyhláškou o přijímání ke studiu, na webových stránkách školy. Zde jsou uvedeny pod kódem, který žáci obdrželi před konáním řízení, aby nedošlo k nedovolenému publikování osobních údajů. Zákonní zástupci uchazeče se mohou o výsledku také informovat telefonicky (po uvedení rodného čísla uchazeče a jeho pořadového čísla v přijímacím řízení) nebo osobně, což se často děje. Následně jsou přijatí uchazeči a jejich zástupci vyzváni k převzetí rozhodnutí o studiu, případně je jim zasláno do vlastních rukou (pokud je nemohou včas převzít nebo si tuto formu předání zvolí). Rozhodnutí o nepřijetí zasíláme do vlastních rukou vždy. Dbáme na to, aby rozhodnutí měla řádnou právní formu (uvedení legislativy, podle níž ředitel rozhodl, odůvodnění a poučení o odvolání) – to ostatně je naším zvykem za všech okolností. Od roku 2009 mají žáci 9. tříd možnost přihlásit se v 1. kole přijímacího řízení na 3 různé školy (nebo na 3 obory v rámci 1-2 škol). Toto opatření, jistě dobře zamýšlené, přineslo školám velký nárůst administrativy a nákladů aproblémy přijímacího řízení rozhodně nevyřešilo. Navíc přišlo v době, kdy počet absolventů základních škol klesá a tento trend ještě po několik let potrvá. Vzhledem k výše nastíněné situaci je obvyklé, že školy vyhlašují více kol přijímacího řízení a činíme tak i my. Zkušenost z tohoto roku říká, že i v 2. a 3. kole se hlásí ke studiu na středních školách velmi dobří žáci, což do loňska bylo spíše výjimkou. Důvod je jasný – v 1. kole si několik škol může vybrat stejné

uchazeče, ostatní se pak nedostanou ani na jednu školu své volby. Správní řád se na nestátní školy vztahuje pouze v omezené míře, proto není přijímací řízení v naší skupině škol tak technicky a administrativně komplikované jako ve školách krajských a magistrátních. Do budoucna považujeme za ideální, aby byly zavedeny povinné srovnávací zkoušky v 5. a v 9. ročníku základní školy, které by zajistily objektivní pohled na kompetence uchazečů o studium. Vnímáme však, že překážkou v jejich zavedení bude zejména organizační a finanční náročnost takovéto akce. Šanci mají pravděpodobně v případě, že zkušenosti ze společné části maturit (viz dále) budou dobré a současně jejich konání dovolí stav národního hospodářství.

Organizace maturitní zkoušky Dle aktuální novely zákona č. 561/2004 Sb. o

předškolním, základním, středním, vyšším

odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) budou od roku 2010 konat žáci posledních ročníků novou maturitní zkoušku, složenou ze společné a profilové části. V letech 2010 a 2011 bude realizována v redukované podobě, od roku 2012 pak v kompletní podobě. Model nové maturity je přehledně uveden na následujícím schématu.

MODEL NOVÉ MATURITY ROK 2010/2011

ZKOUŠKA (BEZ VOLBY)

2. POVINNÁ ZKOUŠKA (S VOLBOU)

NEPOVINNÁ ZKOUŠKA

ÚROVEŇ OBTÍŽNOSTI: základní vyšší

ČESKÝ JAZYK A LITERATURA (komplexní zkouška)

ÚROVEŇ OBTÍŽNOSTI: základní vyšší

CIZÍ JAZYK (komplexní zkouška) MATEMATIKA

SP OLE ČNÁ ČÁST MAT URITNÍ ZKO UŠ KY

SP OLE ČNÁ ČÁST MAT URITNÍ ZKO UŠ KY

1. POVINNÁ

ROK 2012

ČESKÝ JAZYK A LITERATURA(V), MATEMATIKA(Z/V), CIZÍ JAZYK(Z/V), FYZIKA, CHEMIE, BIOLOGIE, DĚJEPIS, ZEMĚPIS, OBČANSKÝ A SPOLEČENSKOVĚDNÍ ZÁKLAD(Z/V), DĚJINY UMĚNÍ

1. POVINNÁ ZKOUŠKA (BEZ VOLBY)

ÚROVEŇ OBTÍŽNOSTI: základní vyšší

ČESKÝ JAZYK A LITERATURA (komplexní zkouška)

2. POVINNÁ ZKOUŠKA (BEZ VOLBY)

ÚROVEŇ OBTÍŽNOSTI: základní vyšší

CIZÍ JAZYK (komplexní zkouška)

3. POVINNÁ

ÚROVEŇ OBTÍŽNOSTI: základní vyšší

MATEMATIKA OBČANSKÝ A SPOLEČENSKOVĚDNÍ ZÁKLAD INFORMATIKA

ZKOUŠKA (S VOLBOU)

ÚROVEŇ

1. POVINNÁ

PŘEDMĚTY: stanoví ředitel školy

PROFILOVÁ ZKOUŠKA

2. POVINNÁ

3 . POVINNÁ

PROFILOVÁ ZKOUŠKA

PROFILOVÁ ZKOUŠKA

NEPOVINNÁ PROFILOVÁ ZKOUŠKA

PŘEDMĚTY: stanoví ředitel školy

PŘEDMĚTY: stanoví ředitel školy

,

Ředitel školy rozhodne, zda se profilová část MZ bude skládat ze 2 či 3 povinných zkoušek zkoušek

P RO FILOVÁ ČÁST MATURIT NÍ ZKO UŠ KY

P RO FIL OVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKO UŠ KY

NEPOVINNÁ ZKOUŠKA

OBTÍŽNOSTI základní vyšší

MATEMATIKA, OBČANSKÝ A SPOLEČENSKOVĚDNÍ ZÁKLAD, DRUHÝ CIZÍ JAZYK, INFORMATIKA,FYZIKA, CHEMIE, BIOLOGIE, DĚJEPIS, ZEMĚPIS, DĚJINY UMĚNÍ

1. POVINNÁ

PŘEDMĚTY: stanoví ředitel školy

PROFILOVÁ ZKOUŠKA

2. POVINNÁ

3. POVINNÁ

PROFILOVÁ ZKOUŠKA

PROFILOVÁ ZKOUŠKA

NEPOVINNÁ PROFILOVÁ ZKOUŠKA

Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání – CERMAT, www.cermat.cz, www.novamaturita.cz Jeruzalémská 957/12, 110 00 Praha 1 Tel.: 224 507 111

PŘEDMĚTY: stanoví ředitel školy

PŘEDMĚTY: stanoví ředitel školy

Vyhláška č. 177/2009 Sb. bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou stanovila další podrobnosti pro její konání. Oproti přiloženému schématu budou žáci konat profilovou zkoušku ze 3 předmětů. Dalšími normami, které se vztahují k nové maturitě, jsou •

zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících;

•

zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů;

•

zákon č. 500/2004 Sb., správní řád;

•

zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce.

Legislativa k nové maturitě zavádí některé nové funkce – školní maturitní komisař, zadavatel, hodnotitel písemné práce a hodnotitel ústní zkoušky. Stanovuje přesný odborný a logistický rámec zkoušky a odpovědnost jednotlivých osob v procesu jejího konání, přičemž zásadní odpovědnost nese ředitel školy. Tomu také přináleží určení předmětů pro konání profilových zkoušek a termínu konání ústních maturit. Vyškolení osob, které budou zastávat některou z úloh při konání maturit, mají na starosti organizace CERMAT a NIDV (Národní institut pro další vzdělávání). Ty také ve vzájemné spolupráci organizují školicí programy KROK a CISKOM. Školení se v potřebné míře zúčastní samozřejmě také naši učitelé, především interní. Nová maturitní zkouška umožní srovnatelné podmínky jak žákům různých škol, tak také žákům s handicapem. Pro ně je zavedena kategorie PUP (žáci s přiznaným uzpůsobením podmínek), ostatní žáci jsou dle zvykového názvosloví nazýváni intaktní. Stanoví také jasně, jaký výkon je nutné ke složení zkoušky předvést. Jsme proto přesvědčeni, že kvalitní školy, k nimž se naše gymnázium řadí, její zavedení přivítají. Na druhou stranu přinese větší zatížení škol než dříve, logistika a způsoby hodnocení zkoušek by podle našeho názoru mohly být jednodušší. V době vydání ŠVP nepředpokládáme další odklad konání maturitních zkoušek dle nového modelu, definitivně bude v tomto směru jasno po uskutečnění maturitní generálky, která se uskuteční ve dnech 19. a 20. října 2009 a bude věrně kopírovat písemnou část „ostré“ maturity.

zkratka Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura Anglický jazyk Další cizí jazyk Matematika a její aplikace Člověk a příroda Fyzika Chemie Biologie Geografie Geologie Člověk a společnost Občanský a spolvěd. základ Dějepis

CJL ANJ NEJ, FRJ, SPJ (RJL) MAT

ŠUP EDUCAnet 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník celkem RUP G RUP G RUP G RUP G RUP G P P P

4P 3P 3P

4P 3P 3P

4P 4P 3P

4 4 3

12 12 12

16 včetně rétoriky 14 12

P

4P

4P

4V

4

10

16

P

P

V

V

2 2 2 2

FYZ CHE BIO GEO

P ZSV DEJ

2 2 2 2

P 1 2

2 2 2

V 1 2

36 2 2 2

8 8 8 4 0 zařazeno v BIO

2

6 odpovídá ZSV nebo OBV 6

V 2 2

Člověk a svět práce Umění a kultura Hudební obor Výtvarný obor

X P EVH EVV

Člověk a zdraví Tělesná výchova Výchova ke zdraví

TV

Inform. a kom. technologie

ICT

Volitelné vzdělávací aktivity

P 2

P

V

V

4

2P

2P

2

8

8 X

V

2V

2V

2V

V

V

P

P

2

4

2

4

6

8

Průřezová témata

rozděleno do dalších předmětů 8 lze rozdělit do volitelných skupin

14 volitelné předměty X

Disponibilní časová dotace

P = povinně zařazeno v ročníku V = volitelně zařazeno v ročníku

rozděleno do dalších předmětů

4

2

2P

2

Celkem pro žáky

poznámka

26 33

33

33

33

132 132

zařazena do jednotlivých předmětů

ŠUP EDUCAnet Praha - dálkové studium zkratka

1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník celkem RUP G RUP G RUP G RUP G RUP G

poznámka

Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura Anglický jazyk Německý jazyk

CJL ANJ NEJ

4 4 2

4 4 2

4 4 2

5 5 2

17 17 8

Matematika a její aplikace

MAT

4

4

4

4

16

Člověk a příroda Fyzika Chemie Biologie Geografie Geologie

FYZ CHE BIO GEO

2 2 2 1

2 2 2 1

2 2 2 1

1 1 1 1

7 7 7 4

Člověk a společnost Občanský a spolvěd. základ Dějepis

zařazeno v BIO

ZSV DEJ

1 1

1 1

1 1

1 1

4 4

Člověk a svět práce Umění a kultura Hudební obor Výtvarný obor

rozděleno do dalších předmětů (ZSV) rozděleno do dalších předmětů (D, ČJ, ZSV) EVH EVV

Člověk a zdraví Tělesná výchova Výchova ke zdraví

rozděleno do dalších předmětů (Bi, ZSV) TV

Inform. a kom. technologie

ICT

1

1

1

Volitelné vzdělávací aktivity Volitelný předmět

1

4

1

1

Průřezová témata

zažazena do jednotlivých poředmětů

Disponibilní časová dotace Celkem pro žáky

24

24

24

24

96

8 Učební osnovy Tvorba učebních osnov probíhala po dobu delší než jeden rok. S výhodou jsme při ní využili těsného sepětí škol skupiny EDUCAnet, v jejichž rámci vznikly pracovní skupiny pro jednotlivé vzdělávací oblasti a obory, které jsou v ŠVP transformovány do vyučovacích předmětů. Pro každý z předmětů byl určen garant, který koordinoval přípravu osnov pro jeden předmět. Díky tomuto modelu, kdy garanty byli zkušení kvalifikovaní a aprobovaní učitelé s velkou erudicí, jsme mohli sestavit osnovy s dostatečnou odbornou úrovní. Osnovy platí od září 2009 pro obor 79-41-K/41 Gymnázium – všeobecné (dle číselníků ÚIV Gymnázium všeobecné (čtyřleté) ) v denní i dálkové formě studia. Vycházíme přitom z myšlenky, že dálkové studium gymnaziálního oboru je plnohodnotné a stejně tak maturitní zkouška v této formě vzdělávání dokládá dosažení stejných kompetencí, jako maturitní zkouška v denní studiu. Na druhou stranu je třeba reflektovat, že dálkové studium je specifické tím, že místo klasických vyučovacích hodin v počtu ideálně 1.089 za rok (33 týdnů po 33 hodinách) je zde 200-220 hodin konzultací a mnohem důležitější úloha je tak přiřazena domácí přípravě. Počty konzultačních hodin v jednotlivých ročnících jsou uvedeny v samostatné přehledné tabulce. Jak je patrné ze školního učebního plánu, nevydali jsme se, pokud jde o členění vzdělávacích oborů, cestou experimentů. Měli jsme na zřeteli srozumitelnost vzdělávací nabídky a možnost využít dosavadních zkušeností, proto jsme nezaváděli nové předměty a vzdělávací obsah oblastí Geologie, Výchova ke zdraví a Člověk a svět práce jsme zařadili do stávajících vyučovacích předmětů. Průřezová témata jsou jednak včleněna do předmětů, jak uvádí samostatná kapitola ŠVP, jednak mohou být realizována formou projektů v průběhu projektových týdnů, kterých je za dobu studia minimálně 7. Vytvořili jsme tedy osnovy pro následující předměty: Český jazyk a literatura (zkratka CJL) Anglický jazyk (ANJ), který je prvním cizím jazykem pro všechny žáky Další cizí jazyk – v našem gymnáziu německý (NEJ), francouzský (FRJ) nebo španělský (SPJ) Matematika (MAT) Fyzika (FYZ) Chemie (CHE) Biologie (BIO) Geografie (GEO) – dříve zeměpis (ZMP) Základy společenských věd (ZSV) Dějepis (DEJ) Estetická výchova hudební (EVH) a výtvarná (EVV) Tělesná výchova (TVH, TVD) Informační a komunikační technologie (ICT) – dříve informatika a výpočetní technika (IVT).

Vzdělávací obsah jednotlivých předmětů je uspořádán do přehledných tabulek, z nichž budou – jako příloha školního vzdělávacího programu – vycházet tematické plány pro školní rok. Budeme požadovat, aby tyto plány byly zpracovány kvalitně a odpovědně. Oproti učebním osnovám budou obsahovat podrobnější časové rozvržení, metody práce, učebnice a doporučenou literaturu, zmínit v nich bude možné i požívané pomůcky. Očekávané výstupy jednotlivých vzdělávacích oborů RVP jsou v tabulkách uváděny pod následujícími čísly:

1 Český jazyk a literatura 1.1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE žák 1.1.1 odlišuje různé variety národního jazyka a vhodně jich využívá ve svém jazykovém projevu v souladu s komunikační situací 1.1.2 při analýze vybraných textů popíše základní rysy češtiny a vysvětlí zákonitosti jejího vývoje i současné vývojové tendence 1.1.3 v mluveném projevu ovládá zásady spisovné výslovnosti a pro účinné dorozumívání vhodně užívá zvukové prostředky řeči (modulace síly, výšky hlasu a tempa řeči; umístění přízvuků a pauz, správné frázování) 1.1.4 v mluveném projevu vhodně užívá nonverbálních prostředků řeči 1.1.5 v písemném projevu dodržuje zásady pravopisu a s oporou příruček řeší složitější případy; účinně využívá možností grafického členění textu 1.1.6 v písemném i mluveném projevu volí vhodné výrazové prostředky podle jejich funkce a ve vztahu k sdělovacímu záměru, k dané situaci, kontextu a k adresátovi; vysvětlí a odůvodní význam slov v daném kontextu 1.1.7 ve svém projevu uplatňuje znalosti tvarosloví a slovotvorných a syntaktických principů českého jazyka 1.1.8 využívá znalostí o větných členech a jejich vztazích, o aktuálním členění výpovědí a o druzích vět podle záměru mluvčího k vhodnému vyjádření myšlenky, k účinnému dorozumívání, logickému strukturování výpovědí a k odlišení záměru mluvčího 1.1.9 v mluveném i psaném projevu vhodně využívá slohotvorné rozvrstvení výrazových prostředků češtiny 1.1.10 používá různé prostředky textového navazování vedoucí ke zvýšení srozumitelnosti, přehlednosti a logické souvislosti sdělení; uplatní textové členění v souladu s obsahovou výstavbou textu a rozvíjením tématu 1.1.11 při tvorbě vlastního textu mluveného i psaného využívá základní principy rétoriky 1.1.12 volí adekvátní komunikační strategie, zohledňuje partnera a publikum; rozeznává manipulativní komunikaci a dovede se jí bránit 1.1.13 posoudí a interpretuje komunikační účinky textu, svá tvrzení argumentačně podpoří jeho všestrannou analýzou 1.1.14 pořizuje z textu výpisky, zpracovává výtahy, konspekty 1.1.15 efektivně a samostatně využívá různých informačních zdrojů (slovníky, encyklopedie, internet)

1.2 LITERÁRNÍ KOMUNIKACE žák 1.2.1 rozliší umělecký text od neuměleckého, nalezne jevy, které činí text uměleckým 1.2.2 objasní rozdíly mezi fikčním a reálným světem a vysvětlí, jakým způsobem se reálný svět promítá do literárního textu, jaký vliv může mít svět fikce na myšlení a jednání reálných lidí 1.2.3 na konkrétních příkladech popíše specifické prostředky básnického jazyka a objasní jejich funkci v textu 1.2.4 rozliší a specifikuje jednotky vyprávění (časoprostor, vypravěč, postavy) a zhodnotí jejich funkci a účinek na čtenáře 1.2.5 rozezná typy promluv a vyprávěcí způsoby a posoudí jejich funkci v konkrétním textu 1.2.6 při interpretaci literárního textu ve všech jeho kontextech uplatňuje prohloubené znalosti o struktuře literárního textu, literárních žánrech a literárněvědných termínech 1.2.7 identifikuje využití jednoho textu v textu jiném (intertextovost) a objasní jeho funkci a účinek na čtenáře 1.2.8 postihne smysl textu, vysvětlí důvody a důsledky různých interpretací téhož textu, porovná je a zhodnotí, odhalí eventuální dezinterpretace textu

1.2.9 rozliší texty spadající do oblasti tzv. literatury vážné, středního proudu a literárního braku a svůj názor argumentačně zdůvodní 1.2.10 samostatně interpretuje dramatické, filmové a televizní zpracování literárních děl 1.2.11 vystihne podstatné rysy základních period vývoje české i světové literatury, významných uměleckých směrů, uvede jejich představitele a charakterizuje a interpretuje jejich přínos pro vývoj literatury a literárního myšlení 1.2.12 vysvětlí specifičnost vývoje české literatury a vyloží její postavení v kontextu literatury světové (vzájemná inspirace, příbuznost, odlišnosti a jejich příčiny) 1.2.13 tvořivě využívá informací z odborné literatury, internetu, tisku a z dalších zdrojů, kriticky je třídí a vyhodnocuje 1.2.14 získané schopnosti a dovednosti tvořivě využívá v produktivních činnostech rozvíjejících jeho individuální styl

2 Cizí jazyk 2.1 RECEPTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI žák 2.1.1 porozumí hlavním bodům a myšlenkám autentického ústního projevu složitějšího obsahu na aktuální téma, postihne jeho hlavní a doplňující informace 2.1.2 rozliší v mluveném projevu jednotlivé mluvčí, identifikuje různý styl, citové zabarvení, názory a stanoviska jednotlivých mluvčích 2.1.3 porozumí hlavním bodům a myšlenkám autentického čteného textu či písemného projevu složitějšího obsahu na aktuální téma 2.1.4 identifikuje strukturu textu a rozliší hlavní a doplňující informace 2.1.5 vyhledá a shromáždí informace z různých textů na méně běžné, konkrétní téma a pracuje se získanými informacemi 2.1.6 odvodí význam neznámých slov na základě již osvojené slovní zásoby, kontextu, znalosti tvorby slov a internacionalismů 2.1.7 využívá různé druhy slovníků, informativní literaturu, encyklopedie a média 2.1.8 čte s porozuměním literaturu ve studovaném jazyce 2.1.9 postihne zápletku i sled událostí ve filmu či hře 2.2 PRODUKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI Očekávané výstupy žák 2.2.1 formuluje svůj názor srozumitelně, gramaticky správně, spontánně a plynule 2.2.2 volně a srozumitelně reprodukuje přečtený nebo vyslechnutý autentický text se slovní zásobou a jazykovými strukturami odpovídajícími náročnějšímu textu 2.2.3 přednese souvislý projev na zadané téma 2.2.4 sestaví souvislý text na širokou škálu témat a vyjádří své stanovisko 2.2.5 podrobně popíše své okolí, své zájmy a činnosti s nimi související 2.2.6 logicky a jasně strukturuje formální i neformální písemný projev různých slohových stylů 2.2.7 s porozuměním přijímá a srozumitelně i gramaticky správně předává obsahově složitější informace 2.2.8 používá bohatou všeobecnou slovní zásobu k rozvíjení argumentace, aniž by redukoval to, co chce sdělit 2.2.9 využívá výkladové a odborné slovníky při zpracování písemného projevu na neznámé téma 2.3 INTERAKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI Očekávané výstupy žák 2.3.1 vyjádří a obhájí své myšlenky, názory a stanoviska vhodnou písemnou i ústní formou 2.3.2 adekvátně a gramaticky správně okomentuje a prodiskutuje odlišné názory různých faktografických i imaginativních textů 2.3.3 reaguje spontánně a gramaticky správně v složitějších, méně běžných situacích užitím vhodných výrazů a frazeologických obratů

2.3.4 komunikuje plynule a foneticky správně na témata abstraktní i konkrétní v méně běžných i odborných situacích 2.3.5 při setkání s rodilými mluvčími zahájí, vede a zakončí dialog a zapojí se do živé diskuse na různá témata týkající se odbornějších zájmů

3 Další cizí jazyk 3.1 RECEPTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI žák 3.1.1 rozumí hlavním bodům či myšlenkám autentického ústního projevu i psaného textu na běžné a známé téma 3.1.2 identifikuje strukturu jednoduchého textu a rozliší hlavní informace 3.1.3 rozliší v mluveném projevu jednotlivé mluvčí, identifikuje různé styly a citová zabarvení promluvy 3.1.4 odhadne význam neznámých slov na základě již osvojené slovní zásoby a kontextu 3.1.5 užívá různé techniky čtení dle typu textu a účelu čtení 3.1.6 využívá různé druhy slovníků při čtení nekomplikovaných faktografických textů 3.2 PRODUKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI žák 3.2.1. srozumitelně reprodukuje přečtený nebo vyslechnutý, méně náročný autentický text se slovní zásobou na běžná témata 3.2.2 formuluje svůj názor ústně i písemně na jednoduché, běžné téma srozumitelně, gramaticky správně a stručně 3.2.3 logicky a jasně strukturuje středně dlouhý písemný projev, formální i neformální text na běžné či známé téma 3.2.4 sestaví ústně i písemně souvislý text na jednoduché téma jako lineární sled myšlenek 3.2.5 jednoduše a souvisle popíše své okolí, své zájmy a činnosti s nimi související 3.2.6 shrne a ústně i písemně sdělí běžné, obsahově jednoduché informace 3.2.7 využívá překladové slovníky při zpracování písemného projevu na méně běžné téma 3.3 INTERAKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI žák 3.3.1 vysvětlí gramaticky správně své názory a stanoviska písemnou i ústní formou a v krátkém a jednoduchém projevu na téma osobních zájmů nebo každodenního života 3.3.2 reaguje adekvátně a gramaticky správně v běžných, každodenních situacích užitím jednoduchých, vhodných výrazů a frazeologických obratů 3.3.3 s jistou mírou sebedůvěry komunikuje foneticky správně s použitím osvojené slovní zásoby a gramatických prostředků 3.3.4 zapojí se, případně s menšími obtížemi, do rozhovoru s rodilými mluvčími na běžné a známé téma v předvídatelných každodenních situacích

4 Matematika a její aplikace 4.1 ARGUMENTACE A OVĚŘOVÁNÍ žák 4.1.1 čte a zapisuje tvrzení v symbolickém jazyce matematiky 4.1.2 užívá správně logické spojky a kvantifikátory 4.1.3 rozliší definici a větu, rozliší předpoklad a závěr věty 4.1.4 rozliší správný a nesprávný úsudek 4.1.5 vytváří hypotézy, zdůvodňuje jejich pravdivost a nepravdivost, vyvrací nesprávná tvrzení 4.1.6 zdůvodňuje svůj postup a ověřuje správnost řešení problému

4.2 ČÍSLO A PROMĚNNÁ žák 4.2.1 užívá vlastnosti dělitelnosti přirozených čísel 4.2.2 operuje s intervaly, aplikuje geometrický význam absolutní hodnoty 4.2.3 provádí operace s mocninami a odmocninami, upravuje číselné výrazy 4.2.4 odhaduje výsledky numerických výpočtů a efektivně je provádí, účelně využívá kalkulátor 4.2.5 upravuje efektivně výrazy s proměnnými, určuje definiční obor výrazu 4.2.6 rozkládá mnohočleny na součin vytýkáním a užitím vzorců, aplikuje tuto dovednost při řešení rovnic a nerovnic 4.2.7 řeší lineární a kvadratické rovnice a nerovnice, řeší soustavy rovnic, v jednodušších případech diskutuje řešitelnost nebo počet řešení 4.2.8 rozlišuje ekvivalentní a neekvivalentní úpravy 4.2.9 geometricky interpretuje číselné, algebraické a funkční vztahy, graficky znázorňuje řešení rovnic, nerovnic a jejich soustav 4.2.10 analyzuje a řeší problémy, v nichž aplikuje řešení lineárních a kvadratických rovnic a jejich soustav 4.3 PRÁCE S DATY, KOMBINATORIKA, PRAVDĚPODOBNOST žák 4.3.1 řeší reálné problémy s kombinatorickým podtextem (charakterizuje možné případy, vytváří model pomocí kombinatorických skupin a určuje jejich počet) 4.3.2 využívá kombinatorické postupy při výpočtu pravděpodobnosti, upravuje výrazy s faktoriály a kombinačními čísly 4.3.3 diskutuje a kriticky zhodnotí statistické informace a daná statistická sdělení 4.3.4 volí a užívá vhodné statistické metody k analýze a zpracování dat (využívá výpočetní techniku) 4.3.5 reprezentuje graficky soubory dat, čte a interpretuje tabulky, diagramy a grafy, rozlišuje rozdíly v zobrazení obdobných souborů vzhledem k jejich odlišným charakteristikám 4.4 ZÁVISLOSTI A FUNKČNÍ VZTAHY žák 4.4.1 načrtne grafy požadovaných funkcí (zadaných jednoduchým funkčním předpisem) a určí jejich vlastnosti 4.4.2 formuluje a zdůvodňuje vlastnosti studovaných funkcí a posloupností 4.4.3 využívá poznatky o funkcích při řešení rovnic a nerovnic, při určování kvantitativních vztahů 4.4.4 aplikuje vztahy mezi hodnotami exponenciálních, logaritmických a goniometrických funkcí a vztahy mezi těmito funkcemi 4.4.5 modeluje závislosti reálných dějů pomocí známých funkcí 4.4.6 řeší aplikační úlohy s využitím poznatků o funkcích a posloupnostech 4.4.7 interpretuje z funkčního hlediska složené úrokování, aplikuje exponenciální funkci a geometrickou posloupnost ve finanční matematice 4.5 GEOMETRIE žák 4.5.1 používá geometrické pojmy, zdůvodňuje a využívá vlastnosti geometrických útvarů v rovině a v prostoru, na základě vlastností třídí útvary 4.5.2 určuje vzájemnou polohu lineárních útvarů, vzdálenosti a odchylky 4.5.3 využívá náčrt při řešení rovinného nebo prostorového problému 4.5.4 v úlohách početní geometrie aplikuje funkční vztahy, trigonometrii a úpravy výrazů, pracuje s proměnnými a iracionálními čísly 4.5.5 řeší polohové a nepolohové konstrukční úlohy užitím všech bodů dané vlastnosti, pomocí shodných zobrazení a pomocí konstrukce na základě výpočtu 4.5.6 zobrazí ve volné rovnoběžné projekci hranol a jehlan, sestrojí a zobrazí rovinný řez těchto těles 4.5.7 řeší planimetrické a stereometrické problémy motivované praxí 4.5.8 užívá různé způsoby analytického vyjádření přímky v rovině (geometrický význam koeficientů) 4.5.9 řeší analyticky polohové a metrické úlohy o lineárních útvarech v rovině 4.5.10 využívá charakteristické vlastnosti kuželoseček k určení analytického vyjádření

4.5.11 z analytického vyjádření (z osové nebo vrcholové rovnice) určí základní údaje o kuželosečce 4.5.12 řeší analyticky úlohy na vzájemnou polohu přímky a kuželosečky

5 Fyzika 5.1 FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEJICH MĚŘENÍ žák 5.1.1 měří vybrané fyzikální veličiny vhodnými metodami, zpracuje a vyhodnotí výsledky měření 5.1.2 rozliší skalární veličiny od vektorových a využívá je při řešení fyzikálních problémů a úloh 5.2 POHYB TĚLES A JEJICH VZÁJEMNÉ PŮSOBENÍ žák 5.2.1 užívá základní kinematické vztahy při řešení problémů a úloh o pohybech rovnoměrných a rovnoměrně zrychlených/zpomalených 5.2.2 určí v konkrétních situacích síly a jejich momenty působící na těleso a určí výslednici sil 5.2.3 využívá (Newtonovy) pohybové zákony k předvídání pohybu těles 5.2.4 využívá zákony zachování některých důležitých fyzikálních veličin při řešení problémů a úloh 5.2.5 objasní procesy vzniku, šíření, odrazu a interference mechanického vlnění 5.3 STAVBA A VLASTNOSTI LÁTEK žák 5.3.1 objasní souvislost mezi vlastnostmi látek různých skupenství a jejich vnitřní strukturou 5.3.2 aplikuje s porozuměním termodynamické zákony při řešení konkrétních fyzikálních úloh 5.3.3 využívá stavovou rovnici ideálního plynu stálé hmotnosti při předvídání stavových změn plynu 5.3.4 analyzuje vznik a průběh procesu pružné deformace pevných těles 5.3.5 porovná zákonitosti teplotní roztažnosti pevných těles a kapalin a využívá je k řešení praktických problémů

5.4 ELEKTROMAGNETICKÉ JEVY, SVĚTLO žák 5.4.1 porovná účinky elektrického pole na vodič a izolant 5.4.2 využívá Ohmův zákon při řešení praktických problémů 5.4.3 aplikuje poznatky o mechanismech vedení elektrického proudu v kovech, polovodičích, kapalinách a plynech při analýze chování těles z těchto látek v elektrických obvodech 5.4.4 využívá zákon elektromagnetické indukce k řešení problémů a k objasnění funkce elektrických zaříze 5.4.5 porovná šíření různých druhů elektromagnetického vlnění v rozličných prostředích 5.4.6 využívá zákony šíření světla v prostředí k určování vlastností zobrazení předmětů jednoduchými optickými systémy

5.5 MIKROSVĚT žák 5.5.1 využívá poznatky o kvantování energie záření a mikročástic k řešení fyzikálních problémů 5.5.2 posoudí jadernou přeměnu z hlediska vstupních a výstupních částic i energetické bilance 5.5.3 využívá zákon radioaktivní přeměny k předvídání chování radioaktivních látek 5.5.4 navrhne možné způsoby ochrany člověka před nebezpečnými druhy záření

6 Chemie 6.1 OBECNÁ CHEMIE žák 6.1.1 využívá odbornou terminologii při popisu látek a vysvětlování chemických dějů

6.1.2 provádí chemické výpočty a uplatňuje je při řešení praktických problémů 6.1.3 předvídá vlastnosti prvků a jejich chování v chemických procesech na základě poznatků o periodické soustavě prvků 6.1.4 využívá znalosti o částicové struktuře látek a chemických vazbách k předvídání některých fyzikálněchemických vlastností látek a jejich chování v chemických reakcích

6.2 ANORGANICKÁ CHEMIE žák 6.2.1 využívá názvosloví anorganické chemie při popisu sloučenin 6.2.2 charakterizuje významné zástupce prvků a jejich sloučeniny, zhodnotí jejich surovinové zdroje, využití v praxi a vliv na životní prostředí 6.2.3 předvídá průběh typických reakcí anorganických sloučenin 6.2.4 využívá znalosti základů kvalitativní a kvantitativní analýzy k pochopení jejich praktického významu v anorganické chemii

6.3 ORGANICKÁ CHEMIE žák 6.3.1 zhodnotí vlastnosti atomu uhlíku významné pro strukturu organických sloučenin 6.3.2 aplikuje pravidla systematického názvosloví organické chemie při popisu sloučenin s možností využití triviálních názvů 6.3.3 charakterizuje základní skupiny organických sloučenin a jejich významné zástupce, zhodnotí jejich surovinové zdroje, využití v praxi a vliv na životní prostředí 6.3.4 aplikuje znalosti o průběhu organických reakcí na konkrétních příkladech 6.3.5 využívá znalosti základů kvalitativní a kvantitativní analýzy k pochopení jejich praktického významu v organické chemii

6.4 BIOCHEMIE žák 6.4.1 objasní strukturu a funkci sloučenin nezbytných pro důležité chemické procesy probíhající v organismech 6.4.2 charakterizuje základní metabolické procesy a jejich význam

7 Biologie 7.1 OBECNÁ BIOLOGIE žák 7.1.1 odliší živé soustavy od neživých na základě jejich charakteristických vlastností 7.1.2 porovná významné hypotézy o vzniku a evoluci živých soustav na Zemi 7.1.3 objasní stavbu a funkci strukturních složek a životní projevy prokaryotních a eukaryotních buněk 7.1.4 vysvětlí význam diferenciace a specializace buněk pro mnohobuněčné organismy 7.1.5 odvodí hierarchii recentních organismů ze znalostí o jejich evoluci

7.2 BIOLOGIE VIRŮ žák 7.2.1 charakterizuje viry jako nebuněčné soustavy 7.2.2 zhodnotí způsoby ochrany proti virovým onemocněním a metody jejich léčby 7.2.3 zhodnotí pozitivní a negativní význam virů

7.3 BIOLOGIE BAKTERIÍ žák

7.3.1 charakterizuje bakterie z ekologického, zdravotnického a hospodářského hlediska 7.3.2 zhodnotí způsoby ochrany proti bakteriálním onemocněním a metody jejich léčby

7.4 BIOLOGIE PROTIST žák 7.4.1 charakterizuje protista z ekologického, zdravotnického a hospodářského hlediska

7.5 BIOLOGIE HUB žák 7.5.1 pozná a pojmenuje (s možným využitím různých informačních zdrojů) významné zástupce hub a lišejníků 7.5.2 posoudí ekologický, zdravotnický a hospodářský význam hub a lišejníků

7.6 BIOLOGIE ROSTLIN žák 7.6.1 popíše stavbu těl rostlin, stavbu a funkci rostlinných orgánů 7.6.2 objasní princip životních cyklů a způsoby rozmnožování rostlin 7.6.3 porovná společné a rozdílné vlastnosti stélkatých a cévnatých rostlin 7.6.4 pozná a pojmenuje (s možným využitím různých informačních zdrojů) významné rostlinné druhy a uvede jejich ekologické nároky 7.6.5 zhodnotí rostliny jako primární producenty biomasy a možnosti využití rostlin v různých odvětvích lidské činnosti 7.6.6 posoudí vliv životních podmínek na stavbu a funkci rostlinného těla 7.6.7 zhodnotí problematiku ohrožených rostlinných druhů a možnosti jejich ochrany

7.7 BIOLOGIE ŽIVOČICHŮ žák 7.7.1 charakterizuje hlavní taxonomické jednotky živočichů a jejich významné zástupce 7.7.2 popíše evoluci a adaptaci jednotlivých orgánových soustav 7.7.3 objasní principy základních způsobů rozmnožování a vývoj živočichů 7.7.4 pozná a pojmenuje (s možným využitím různých informačních zdrojů) významné živočišné druhy a uvede jejich ekologické nároky 7.7.5 posoudí význam živočichů v přírodě a v různých odvětvích lidské činnosti 7.7.6 charakterizuje pozitivní a negativní působení živočišných druhů na lidskou populaci 7.7.7 charakterizuje základní typy chování živočichů 7.7.8 zhodnotí problematiku ohrožených živočišných druhů a možnosti jejich ochrany

7.8 BIOLOGIE ČLOVĚKA žák 7.8.1 podle předloženého schématu popíše a vysvětlí evoluci člověka 7.8.2 využívá znalosti o orgánových soustavách pro pochopení vztahů mezi procesy probíhajícími v lidském těle 7.8.3 charakterizuje individuální vývoj člověka a posoudí faktory ovlivňující jej v pozitivním a negativním směru

7.9 GENETIKA žák 7.9.1 využívá znalosti o genetických zákonitostech pro pochopení rozmanitosti organismů 7.9.2 analyzuje možnosti využití znalostí z oblasti genetiky v běžném životě

7.10 EKOLOGIE žák 7.10.1 používá správně základní ekologické pojmy 7.10.2 objasňuje základní ekologické vztahy

8 Geografie 8.1 PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ žák 8.1.1 porovná postavení Země ve vesmíru a podstatné vlastnosti Země s ostatními tělesy sluneční soustavy 8.1.2 porovná na příkladech mechanismy působení endogenních (včetně deskové tektoniky) a exogenních procesů a jejich vliv na utváření zemského povrchu a na život lidí 8.1.3 objasní mechanismy globální cirkulace atmosféry a její důsledky pro vytváření klimatických pásů 8.1.4 objasní velký a malý oběh vody a rozliší jednotlivé složky hydrosféry a jejich funkci v krajině 8.1.5 hodnotí vodstvo a půdní obal Země jako základ života a zdroje rozvoje společnosti 8.1.6 rozliší hlavní biomy světa 8.1.7 rozliší složky a prvky fyzickogeografické sféry a rozpozná vztahy mezi nimi

8.2 SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ žák 8.2.1 zhodnotí na příkladech dynamiku vývoje obyvatelstva na Zemi, geografické, demografické a hospodářské aspekty působící na chování, pohyb, rozmístění a zaměstnanost obyvatelstva 8.2.2 analyzuje hlavní rasová, etnická, jazyková, náboženská, kulturní a politická specifika s ohledem na způsob života a životní úroveň v kulturních regionech světa 8.2.3 identifikuje obecné základní geografické znaky a funkce sídel a aktuální tendence ve vývoji osídlení 8.2.4 zhodnotí na příkladech světové hospodářství jako otevřený dynamický systém s určitými složkami, strukturou a funkcemi a zohlední faktory územního rozmístění hospodářských aktivit, vymezí jádrové a periferní oblasti světa 8.2.5 zhodnotí nerovnoměrné rozmístění, objem a distribuci světových surovinových a energetických zdrojů 8.2.6 rozliší a porovnává státy světa a jejich mezinárodní integrační uskupení a organizace podle kritérií vzájemné podobnosti a odlišnosti 8.2.7 lokalizuje na politické mapě světa hlavní aktuální geopolitické problémy a změny s přihlédnutím k historickému vývoji 8.2.8 vyhledá na mapách hlavní světové oblasti cestovního ruchu, porovná jejich lokalizační faktory a potenciál

8.3 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ žák 8.3.1 zhodnotí na příkladech různé krajiny jako systém pevninské části krajinné sféry se specifickými znaky, určitými složkami, strukturou, okolím a funkcemi 8.3.2 analyzuje na konkrétních příkladech přírodní a kulturní (společenské) krajinné složky a prvky krajiny 8.3.3 zhodnotí některá rizika působení přírodních a společenských faktorů na životní prostředí v lokální, regionální a globální úrovni

8.4 REGIONY žák 8.4.1 rozlišuje na konkrétních územních příkladech mikroregionální, regionální, státní, makroregionální a globální geografickou dimenzi 8.4.2 vymezí místní region (podle bydliště, školy) na mapě podle zvolených kritérií, zhodnotí přírodní, hospodářské a kulturní poměry mikroregionu a jeho vazby k vyšším územním celkům a regionům 8.4.3 zhodnotí polohu, přírodní poměry a zdroje České republiky 8.4.4 lokalizuje na mapách hlavní rozvojová jádra a periferní oblasti České republiky, rozlišuje jejich specifika

8.4.5 lokalizuje na mapách makroregiony světa, vymezí jejich hranice, zhodnotí jejich přírodní, kulturní, politické a hospodářské vlastnosti a jednotlivé makroregiony vzájemně porovná

8.5 GEOGRAFICKÉ INFORMACE A TERÉNNÍ VYUČOVÁNÍ žák 8.5.1 používá dostupné kartografické produkty a další geografické zdroje dat a informací v tištěné i elektronické podobě pro řešení geografických problémů 8.5.2 orientuje se s pomocí map v krajině 8.5.3 používá s porozuměním vybranou geografickou, topografickou a kartografickou terminologii 8.5.4 vytváří a využívá vlastní mentální schémata a mentální mapy pro orientaci v konkrétním území 8.5.5 čte, interpretuje a sestavuje jednoduché grafy a tabulky, analyzuje a interpretuje číselné geografické údaje

9 Geologie 9.1 SLOŽENÍ, STRUKTURA A VÝVOJ ZEMĚ žák 9.1.1 porovná složení a strukturu jednotlivých zemských sfér a objasní jejich vzájemné vztahy 9.1.2 využívá vybrané metody identifikace minerálů

9.2 GEOLOGICKÉ PROCESY V LITOSFÉŘE žák 9.2.1 analyzuje energetickou bilanci Země a příčiny vnitřních a vnějších geologických procesů 9.2.2 určí nerostné složení a rozpozná strukturu běžných magmatických, sedimentárních a metamorfovaných hornin 9.2.3 analyzuje různé druhy poruch v litosféře 9.2.4 využívá geologickou mapu ČR k objasnění geologického vývoje regionů

9.3 VODA žák 9.3.1 zhodnotí využitelnost různých druhů vod a posoudí možné způsoby efektivního hospodaření s vodou v příslušném regionu

9.4 ČLOVĚK A ANORGANICKÁ PŘÍRODA žák 9.4.1 určí základní vlastnosti vzorku půdního profilu a navrhne využitelnost a způsob efektivního hospodaření s půdou v daném regionu 9.4.2 posuzuje geologickou činnost člověka z hlediska možných dopadů na životní prostředí 9.4.3 posoudí význam i ekologickou únosnost těžby a zpracovatelských technologií v daném regionu 9.4.4 vyhodnotí bezpečnost ukládání odpadů a efektivitu využívání druhotných surovin v daném regionu

10 Občanský a společenskovědní základ (pro nás předmět ZSV) 10.1 ČLOVĚK JAKO JEDINEC žák 10.1.1 objasní, proč a jak se lidé odlišují ve svých projevech chování, uvede příklady faktorů, které ovlivňují prožívání, chování a činnost člověka 10.1.2 porovná osobnost v jednotlivých vývojových fázích života, vymezí, co každá etapa přináší do lidského života nového a jaké životní úkoly před člověka staví

10.1.3 vyloží, jak člověk vnímá, prožívá a poznává skutečnost, sebe i druhé lidi a co může jeho vnímání a poznávání ovlivňovat 10.1.4 porovnává různé metody učení a vyhodnocuje jejich účinnost pro své studium s ohledem na vlastní psychické předpoklady, uplatňuje zásady duševní hygieny při práci a učení 10.1.5 využívá získané poznatky při sebepoznávání, poznávání druhých lidí, volbě profesní orientace 10.1.6 na příkladech ilustruje vhodné způsoby vyrovnávání se s náročnými životními situacemi

10.2 ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI žák 10.2.1 uplatňuje společensky vhodné způsoby komunikace ve formálních i neformálních vztazích, případné neshody či konflikty s druhými lidmi řeší konstruktivním způsobem 10.2.2 respektuje kulturní odlišnosti a rozdíly v projevu příslušníků různých sociálních skupin, na příkladech doloží, k jakým důsledkům mohou vést předsudky 10.2.3 objasní, jaký význam má sociální kontrola ve skupině a ve větších sociálních celcích 10.2.4 posoudí úlohu sociálních změn v individuálním i společenském vývoji, rozlišuje změny konstruktivní a destruktivní 10.2.5 objasní podstatu některých sociálních problémů současnosti a popíše možné dopady sociálněpatologického chování na jedince a společnost

10.3 OBČAN VE STÁTĚ žák 10.3.1 rozlišuje a porovnává historické i současné typy států (forem vlády) 10.3.2 vymezí, jakou funkci plní ve státě ústava a které oblasti života upravuje 10.3.3 objasní, proč je státní moc v ČR rozdělena na tři nezávislé složky, rozlišuje a porovnává funkce a úkoly orgánů státní moci ČR 10.3.4 vyloží podstatu demokracie, odliší ji od nedemokratických forem řízení sociálních skupin a státu, porovná postavení občana v demokratickém a totalitním státě 10.3.5 objasní podstatu a význam politického pluralismu pro život ve státě, uvede příklady politického extremismu a objasní, v čem spočívá nebezpečí ideologií 10.3.6 rozlišuje složky politického spektra, porovnává přístupy vybraných politických seskupení k řešení různých otázek a problémů každodenního života občanů 10.3.7 uvede příklady, jak může občan ovlivňovat společenské dění v obci a ve státě a jakým způsobem může přispívat k řešení záležitostí týkajících se veřejného zájmu 10.3.8 vyloží podstatu komunálních a parlamentních voleb, na příkladech ilustruje možné formy aktivní participace občanů v životě obce či širších společenstvích 10.3.9 obhajuje svá lidská práva, respektuje lidská práva druhých lidí a uvážlivě vystupuje proti jejich porušování 10.3.10 uvede okruhy problémů, s nimiž se může občan obracet na jednotlivé státní instituce, zvládá komunikaci ve styku s úřady 10.3.11 uvede příklady projevů korupce, analyzuje její příčiny a domýšlí její možné důsledky 10.4 OBČAN A PRÁVO žák 10.4.1 objasní, v čem spočívá odlišnost mezi morálními a právními normami, odůvodní účel sankcí při porušení právní normy 10.4.2 uvede, které státní orgány vydávají právní předpisy i jak a kde je uveřejňují 10.4.3 rozlišuje fyzickou a právnickou osobu, uvede jejich příklady 10.4.4 vymezí podmínky vzniku a zániku důležitých právních vztahů (vlastnictví, pracovní poměr, manželství) i práva a povinnosti účastníků těchto právních vztahů 10.4.5 na příkladu ukáže možné důsledky neznalosti smlouvy včetně jejích všeobecných podmínek 10.4.6 rozeznává, jaké případy se řeší v občanském soudním řízení a jaké v trestním řízení 10.4.7 rozlišuje trestný čin a přestupek, vymezí podmínky trestní postižitelnosti občanů a uvede příklady postihů trestné činnosti

10.4.8 rozlišuje náplň činnosti základních orgánů právní ochrany, uvede příklady právních problémů, s nimiž se na ně mohou občané obracet 10.4.9 ve svém jednání respektuje platné právní normy 10.5 MEZINÁRODNÍ VZTAHY, GLOBÁLNÍ SVĚT žák 10.5.1 objasní důvody evropské integrace, posoudí její význam pro vývoj Evropy 10.5.2 rozlišuje funkce orgánů EU a uvede příklady jejich činnosti 10.5.3 posoudí vliv začlenění státu do Evropské unie na každodenní život občanů, uvede příklady, jak mohou fyzické a právnické osoby v rámci EU uplatňovat svá práva 10.5.4 uvede příklady činnosti některých významných mezinárodních organizací a vysvětlí, jaký vliv má jejich činnost na chod světového společenství, zhodnotí význam zapojení ČR 10.5.5 uvede příklady institucí, na něž se může obrátit v případě problémů při pobytu v zahraničí 10.5.6 posoudí projevy globalizace, uvede příklady globálních problémů současnosti, analyzuje jejich příčiny a domýšlí jejich možné důsledky 10.6 ÚVOD DO FILOZOFIE A RELIGIONISTIKY Očekávané výstupy žák 10.6.1 objasní podstatu filozofického tázání, porovná východiska filozofie, mýtu, náboženství, vědy a umění k uchopení skutečnosti a člověka 10.6.2 rozliší hlavní filozofické směry, uvede jejich klíčové představitele a porovná řešení základních filozofických otázek v jednotlivých etapách vývoje filozofického myšlení 10.6.3 eticky a věcně správně argumentuje v dialogu a diskusi, uvážlivě a kriticky přistupuje k argumentům druhých lidí, rozpozná nekorektní argumentaci a manipulativní strategie v mezilidské komunikaci 10.6.4 zhodnotí význam vědeckého poznání, techniky a nových technologií pro praktický život i možná rizika jejich zneužití 10.6.5 posuzuje lidské jednání z hlediska etických norem a svědomí jednotlivce, objasní dějinnou proměnlivost základních etických pojmů a norem 10.6.6 rozlišuje významné náboženské systémy, identifikuje projevy náboženské a jiné nesnášenlivosti a rozezná projevy sektářského myšlení

11 Dějepis 11.1 ÚVOD DO STUDIA HISTORIE žák 11.1.1 charakterizuje smysl historického poznání a jeho povahu jako poznání neuzavřeného a proměnlivého 11.1.2 rozlišuje různé zdroje historických informací, způsob jejich získávání a úskalí jejich interpretace 11.2 PRAVĚK žák 11.2.1 objasní ve shodě s aktuálními vědeckými poznatky materiální a duchovní život lidské společnosti v jednotlivých vývojových etapách pravěku; charakterizuje pojem archeologická kultura 11.2.2 vysvětlí zásadní zlom ve vývoji lidstva v důsledku cílevědomé zemědělské a řemeslné činnosti 11.2.3 zařadí časově a prostorově hlavní archeologické kultury pravěku 11.3 STAROVĚK žák 11.3.1 zdůvodní civilizační přínos vybraných starověkých společenství, antiky a křesťanství jako základních fenoménů, z nichž vyrůstá evropská civilizace 11.3.2 objasní židovství (vazbu mezi židovstvím a křesťanstvím) a další neevropské náboženské a kulturní systémy 11.3.3 popíše určující procesy a události, uvede významné osobnosti starověkých dějin

11.4 STŘEDOVĚK žák 11.4.1 objasní proces christianizace a její vliv na konstituování raně středověkých států v Evropě; vysvětlí podstatu vztahu mezi světskou a církevní mocí v západním i východním kulturním okruhu i projevy vlivu náboženství a církve ve středověké společnosti 11.4.2 definuje proměny hospodářského a politického uspořádání středověké společnosti 5. – 15. století a jeho specifické projevy ve vybraných státních celcích 11.4.3 charakterizuje základní rysy vývoje na našem území 11.4.4 vymezí specifika islámské oblasti 11.4.5 vysvětlí důsledky tatarských a tureckých nájezdů, zejména pro jižní a východní Evropu 11.5 POČÁTKY NOVOVĚKU žák 11.5.1 rozpozná nové filozofické a vědecké myšlenky, které byly zformulovány ve 14. – 17. století; zhodnotí jejich praktické dopady 11.5.2 porozumí důsledkům zámořských objevů, jež vedly k podstatným hospodářským i mocensko-politickým změnám 11.5.3 popíše základní rysy reformace a protireformace, vysvětlí důsledky pro další evropský i světový vývoj 11.5.4 vymezí základní znaky stavovství a absolutismu; uvede konkrétní projevy v jednotlivých zemích a příklady střetů 11.5.5 posoudí postavení českého státu uvnitř habsburského soustátí a analyzuje jeho vnitřní sociální, politické a kulturní poměry

11.6 OSVÍCENSTVÍ, REVOLUCE A IDEA SVOBODY, MODERNIZACE SPOLEČNOSTI žák 11.6.1 určí a zhodnotí hlavní myšlenky a principy osvícenství, rozpozná jejich uplatnění v revolucích 18. a 19. století 11.6.2 na konkrétních příkladech jednotlivých států demonstruje postupný rozklad, zánik a proměny dosavadních systémů přes úsilí mocenských struktur o jejich udržení 11.6.3 posoudí význam ústavy a novou organizaci státu, uvede základní typy parlamentních státních systémů 11.6.4 vysvětlí emancipační hnutí národů i jednotlivých společenských vrstev; vymezí místo utváření českého novodobého národa v tomto procesu, včetně jeho specifických rysů 11.6.5 charakterizuje proces modernizace, vysvětlí průběh industrializace a její ekonomické, sociální a politické důsledky; rozpozná její ekologická rizika; určí základní příčiny asymetrického vývoje Evropy a světa v důsledku rozdílného tempa modernizace 11.6.6 vysvětlí expanzivní záměry velmocí v okrajových částech Evropy a v mimoevropském světě, jež byly příčinou četných střetů a konfliktů daného období

11.7 MODERNÍ DOBA I – SITUACE V LETECH 1914-1945 žák 11.7.1 charakterizuje dvě světové války, dokumentuje sociální, hospodářské a politické důsledky 11.7.2 uvede příčiny a projevy politického a mocenského obrazu světa, který byl určen vyčerpáním tradičních evropských velmocí, vzestupem USA a nastolením bolševické moci v Rusku 11.7.3 vymezí základní znaky hlavních totalitních ideologií a dovede je srovnat se zásadami demokracie; objasní příčiny a podstatu agresivní politiky a neschopnosti potenciálních obětí jí čelit 11.7.4 vysvětlí souvislost mezi světovou hospodářskou krizí a vyhrocením politických problémů, které byly provázeny radikalizací pravicových i levicových protidemokratických sil 11.7.5 popíše a zhodnotí způsob života v moderní evropské společnosti, zhodnotí význam masové kultury 11.8 MODERNÍ DOBA II – SOUDOBÉ DĚJINY žák

11.8.1 charakterizuje vznik, vývoj a rozpad bipolárního světa, jeho vojenská, politická a hospodářská seskupení, vzájemné vztahy a nejvýznamnější konflikty 11.8.2 vysvětlí základní problémy vnitřního vývoje zemí západního a východního bloku; zejména se zaměří na pochopení vnitřního vývoje a vzájemných vztahů supervelmocí USA, SSSR a na situaci ve střední Evropě a v naší zemi 11.8.3 porovná a vysvětlí způsob života a chování v nedemokratických společnostech a v demokraciích 11.8.4 popíše mechanismy a prostředky postupného sjednocování Evropy na demokratických principech, vysvětlí lidská práva v souvislosti s evropskou kulturní tradicí; zná základní instituce sjednocující se Evropy, jejich úlohu a fungování 11.8.5 objasní hlavní problémy specifické cesty vývoje významných postkoloniálních rozvojových zemí; objasní význam islámské, židovské a některé další neevropské kultury v moderním světě 11.8.6 vymezí základní problémy soudobého světa a možnosti jeho dalšího vývoje

12 Člověk a svět práce 12.1 TRH PRÁCE A PROFESNÍ VOLBA žák 12.1.1 kriticky posoudí své zdravotní, osobnostní a kvalifikační předpoklady pro volbu dalšího studia a profesní orientace 12.1.2 posuzuje profesní a vzdělávací nabídku vztahující se k jeho profesní volbě a kariéře 12.1.3 posoudí profesní poptávku na českém i evropském trhu práce a pružně na ni reaguje dalším vzděláváním 12.1.4 vyhotoví potřebnou dokumentaci pro přijímací řízení k dalšímu studiu i ve zvolené profesi 12.1.5 vhodně prezentuje vlastní osobu a práci, vhodně vystupuje při přijímacím pohovoru nebo konkurzu 12.1.6 reflektuje význam práce pro psychické zdraví člověka, vytvoří si vyvážený pracovní rozvrh s ohledem na své osobní vztahy 12.2 PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY žák 12.2.1 uvede postup, jak uzavřít pracovní smlouvu a podat výpověď 12.2.2 uvede svá pracovní práva a vyžaduje jejich respektování od ostatních, respektuje své pracovní povinnosti 12.2.3 objasní funkci odborů 12.2.4 volí bezpečné pracovní postupy šetrné k životnímu prostředí, používá adekvátní pracovní pomůcky 12.2.5 chová se poučeně a adekvátně situaci v případě pracovního úrazu 12.3 TRŽNÍ EKONOMIKA žák 12.3.1 vysvětlí na základě konkrétní, reálné a aktuální situace ve společnosti mechanismy fungování trhu 12.3.2 stanoví cenu jako součet nákladů, zisku a DPH, vysvětlí, jak se cena liší podle typu zákazníků, místa či období, objasní důvody kolísání cen zboží či pracovní síly na trhu podle vývoje nabídky a poptávky 12.3.3 rozpozná běžné cenové triky (cena bez DPH aj.) a klamavé nabídky 12.3.4 rozlišuje a porovnává praktické využití jednotlivých forem podnikání, posoudí, která forma podnikání je v konkrétní situaci nejvýhodnější 12.3.5 posoudí výhody a rizika podnikání v porovnání se zaměstnáním 12.3.6 uvede, jak postupovat při zakládání vlastní podnikatelské činnosti a jak zažádat o živnostenské oprávnění 12.3.7 analyzuje skrytý obsah reklamy, kriticky posuzuje podíl marketingu na úspěchu výrobku na trhu 12.4 NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ A ÚLOHA STÁTU V EKONOMICE žák 12.4.1 objasní základní principy fungování systému příjmů a výdajů státu 12.4.2 rozlišuje základní typy daní, rozlišuje, na které jeho činnosti se zdaňovací povinnost vztahuje 12.4.3 uvede, jakým způsobem podá daňové přiznání především k dani z příjmu, jak provede základní výpočty daní a zjistí výši sociálního a zdravotního pojištění

12.4.4 na základě aktuálních mediálních informací posoudí vliv nejdůležitějších ekonomických ukazatelů (inflace, úroveň HDP, míra nezaměstnanosti) na změny v životní úrovni občanů 12.4.5 vysvětlí podstatu inflace a její důsledky na příjmy obyvatelstva, vklady a úvěry, dlouhodobé finanční plánování a uvede příklady, jak se důsledkům inflace bránit 12.4.6 uvede postup, jak vypočítá životní minimum své domácnosti a zažádá o sociální dávku, na niž má nárok 12.4.7 objasní funkci podpory v nezaměstnanosti, funkci úřadů práce a personálních agentur, vyhledá informace o zaměstnání a rekvalifikaci v různých typech médií 12.5 FINANCE žák 12.5.1 používá nejběžnější platební nástroje, smění peníze za použití kursovního lístku 12.5.2 uvede principy vývoje ceny akcií a možnosti forem investic do cenných papírů 12.5.3 rozliší pravidelné a nepravidelné příjmy a výdaje a na základě toho sestaví rozpočet domácnosti 12.5.4 navrhne, jak řešit schodkový rozpočet a jak naložit s přebytkovým rozpočtem domácnosti 12.5.5 na příkladu vysvětlí, jak uplatňovat práva spotřebitele (při nákupu zboží a služeb, včetně produktů finančního trhu) 12.5.6 navrhne způsoby, jak využít volné finanční prostředky (spoření, produkty se státním příspěvkem, cenné papíry, nemovitosti aj.), vybere nejvýhodnější produkt pro investování volných finančních prostředků a vysvětlí proč 12.5.7 vybere nejvýhodnější úvěrový produkt s ohledem na své potřeby a zdůvodní svou volbu, posoudí způsoby zajištění úvěru a vysvětlí, jak se vyvarovat předlužení 12.5.8 vysvětlí způsoby stanovení úrokových sazeb a rozdíl mezi úrokovou sazbou a RPSN 12.5.9 vybere nejvýhodnější pojistný produkt s ohledem na své potřeby 12.5.10 objasní funkci ČNB a její vliv na činnost komerčních bank 12.5.11 využívá moderní formy bankovních služeb, včetně moderních informačních a telekomunikačních technologií, ovládá způsoby bezhotovostního platebního styku

13 Umění a kultura - hudební obor (pro nás estetická výchova hudební) 13.1 PRODUKCE žák 13.1.1 využívá svůj individuální pěvecký potenciál při zpěvu, při mluvním projevu vede svůj hlas zněle a přirozeně, správně artikuluje, logicky člení větu (obsah sdělení), uplatňuje zásady hlasové hygieny v běžném životě 13.1.2 využívá jednoduché a podle vybavení školy i složitější hudební nástroje (keyboardy, keyboardy ve spojení s počítačem) při individuálních či společných hudebních aktivitách a přiměřeně svým hudebním schopnostem a dovednostem používá hudební nástroje jako prostředek sdělování hudebních i nehudebních myšlenek a představ 13.1.3 reaguje na hudbu pohybem, ztvárňuje ji úměrně svým hudebním schopnostem a pohybovým dispozicím;pohyb ve spojení s hudbou využívá k vyjádření vlastních představ a pocitů 13.1.4 orientuje se v zápise jednoduchých, případně i složitějších vokálních, instrumentálních i vokálněinstrumentálních písní a skladeb; na základě svých individuálních hudebních schopností tyto skladby realizuje 13.2 RECEPCE A REFLEXE žák 13.2.1 vyděluje podstatné hudební znaky z proudu znějící hudby, rozpoznává hudebně výrazové prostředky užité ve skladbě, uvědomuje si hudební formu díla a k dílu přistupuje jako k logicky utvářenému celku 13.2.2 popíše a na vybraných hudebních dílech (částech hudebního díla) ukáže důležité znaky tvorby a interpretace, vysvětlí, v čem tkví originální a nezaměnitelný přínos skladatele a interpreta, možná poselství sdělovaná prostřednictvím hudby na základě svých schopností, znalostí i získaných zkušeností dešifruje a interpretuje 13.2.3 interpretuje hudbu na základě vědomostí a individuálních hudebních schopností; vytváří vlastní soudy a preference, které dokáže v diskusi obhájit

13.2.4 orientuje se ve vývoji hudebního umění; uvědomuje si rozdílnost hudebního myšlení v jednotlivých etapách, rozlišuje hudební slohy podle charakteristických hudebních znaků, na základě historických, společenských a kulturních kontextů popíše podmínky a okolnosti vzniku hudebního díla 13.2.5 odliší hudbu podle jejího stylového zařazení, významu a funkce, rozpozná vhodnost či nevhodnost využití určité hudby v konkrétních situacích 13.2.6 uvědomuje si roli hudebního průmyslu v současném světě; popíše možnosti využití hudby v „mimohudební“ oblasti a je schopen poukázat na příklady jejího zneužívání 13.2.7 uvědomuje si rozdílnost přístupů jednotlivých lidí k hudbě a hudební tvorbě, vnímá hudbu jako způsob prezentace vlastních idejí a názorů i idejí, pocitů a názorů ostatních lidí a na základě toho je schopen se s hudbou ztotožnit či ji odmítnout 13.2.8 upozorní na ty znaky hudební tvorby, které s sebou nesou netoleranci, rasismus a xenofobii, a dokáže se od takové hudby distancovat

14 Umění a kultura - výtvarný obor (pro nás estetická výchova výtvarná) 14.1 OBRAZOVÉ ZNAKOVÉ SYSTÉMY žák 14.1.1 porovnává různé znakové systémy, např. mluveného i psaného jazyka, hudby, dramatického umění 14.1.2 rozpoznává specifičnosti různých vizuálně obrazných znakových systémů a zároveň vědomě uplatňuje jejich prostředky k vytváření obsahu při vlastní tvorbě a interpretaci 14.1.3 v konkrétních příkladech vizuálně obrazných vyjádření vlastní i umělecké tvorby identifikuje pro ně charakteristické prostředky 14.1.4 objasní roli autora, příjemce a interpreta při utváření obsahu a komunikačního účinku vizuálně obrazného vyjádření 14.1.5 na příkladech vizuálně obrazných vyjádření uvede, rozliší a porovná osobní a společenské zdroje tvorby, identifikuje je při vlastní tvorbě 14.1.6 na příkladech uvede vliv společenských kontextů a jejich proměn na interpretaci obsahu vizuálně obrazného vyjádření a jeho účinku v procesu komunikace 14.1.7 pojmenuje účinky vizuálně obrazných vyjádření na smyslové vnímání, vědomě s nimi pracuje při vlastní tvorbě za účelem rozšíření citlivosti svého smyslového vnímání 14.1.8 při vlastní tvorbě uplatňuje osobní prožitky, zkušenosti a znalosti, rozpozná jejich vliv a individuální přínos pro tvorbu, interpretaci a přijetí vizuálně obrazných vyjádření 14.1.9 na příkladech objasní vliv procesu komunikace na přijetí a interpretaci vizuálně obrazných vyjádření; aktivně vstupuje do procesu komunikace a respektuje jeho pluralitu

14.2 ZNAKOVÉ SYSTÉMY VÝTVARNÉHO UMĚNÍ žák 14.2.1 nalézá, vybírá a uplatňuje odpovídající prostředky pro uskutečňování svých projektů 14.2.2 využívá znalosti aktuálních způsobů vyjadřování a technických možností zvoleného média pro vyjádření své představy 14.2.3 charakterizuje obsahové souvislosti vlastních vizuálně obrazných vyjádření a konkrétních uměleckých děl a porovnává výběr a způsob užití prostředků 14.2.4 své aktivní kontakty a získané poznatky z výtvarného umění uvádí do vztahů jak s aktuálními i historickými uměleckými výtvarnými projevy, tak s ostatními vizuálně obraznými vyjádřeními, uplatňovanými v běžné komunikaci 14.2.5 na konkrétních příkladech vysvětlí, jak umělecká vizuálně obrazná vyjádření působí v rovině smyslové, subjektivní i sociální a jaký vliv má toto působení na utváření postojů a hodnot 14.2.6 vytváří si přehled uměleckých vizuálně obrazných vyjádření podle samostatně zvolených kritérií 14.2.7 rozlišuje umělecké slohy a umělecké směry (s důrazem na umění od konce 19. století do současnosti), z hlediska podstatných proměn vidění a stavby uměleckých děl a dalších vizuálně obrazných vyjádření 14.2.8 na příkladech uvádí příčiny vzniku a proměn uměleckých směrů a objasní širší společenské a filozofické okolnosti vzniku uměleckých děl

14.2.9 na konkrétních příkladech vizuálně obrazných vyjádření objasní, zda a jak se umělecké vyjadřovací prostředky výtvarného umění od konce 19. století do současnosti promítají do aktuální obrazové komunikace 14.2.10 samostatně experimentuje s různými vizuálně obraznými prostředky, při vlastní

14.3 UMĚLECKÁ TVORBA A KOMUNIKACE žák 14.3.1 vědomě uplatňuje tvořivost při vlastních aktivitách a chápe ji jako základní faktor rozvoje své osobnosti; dokáže objasnit její význam v procesu umělecké tvorby i v životě 14.3.2 vysvětlí umělecký znakový systém jako systém vnitřně diferencovaný a dokáže v něm rozpoznat a nalézt umělecké znaky od objevných až po konvenční 14.3.3 na příkladech vysvětlí umělecký výraz jako neukončený a nedefinitivní ve svém významu; uvědomuje si vztah mezi subjektivním obsahem znaku a významem získaným v komunikaci 14.3.4 uvědomuje si význam osobně založených podnětů na vznik estetického prožitku; snaží se odhalit vlastní zkušenosti i zkušenosti s uměním, které s jeho vznikem souvisejí 14.3.5 vysvětlí, jaké předpoklady jsou zapotřebí k recepci uměleckého díla a zejména k porozumění uměleckým dílům současnosti 14.3.6 objasní podstatné rysy magického, mytického, univerzalistického, modernistického přístupu k uměleckému procesu, dokáže je rozpoznat v současném umění a na příkladech vysvětlí posun v jejich obsahu 14.3.7 objasní podstatné rysy aktuálního (pluralitního, postmodernistického) přístupu k uměleckému procesu a na základě toho vysvětlí proces vzniku „obecného vkusu“ a „estetických norem“ 14.3.8 dokáže vystihnout nejpodstatnější rysy dnešních proměn a na příkladech uvést jejich vliv na proměnu komunikace v uměleckém procesu

15 Výchova ke zdraví 15.1 ZDRAVÝ ZPŮSOB ŽIVOTA A PÉČE O ZDRAVÍ žák 15.1.1 usiluje o pozitivní změny ve svém životě související s vlastním zdravím a zdravím druhých 15.1.2 zařazuje do denního režimu osvojené způsoby relaxace; v zátěžových situacích uplatňuje osvojené způsoby regenerace 15.1.3 podle konkrétní situace zasáhne při závažných poraněních a život ohrožujících stavech

15.2 VZTAHY MEZI LIDMI A FORMY SOUŽITÍ žák 15.2.1 korektně a citlivě řeší problémy založené na mezilidských vztazích 15.2.2 posoudí hodnoty, které mladým lidem usnadňují vstup do samostatného života, partnerských vztahů, manželství a rodičovství, a usiluje ve svém životě o jejich naplnění 15.2.3 projevuje etické a morální postoje k ochraně matky a dítět

15.3 ZMĚNY V ŽIVOTĚ ČLOVĚKA A JEJICH REFLEXE žák 15.3.1 orientuje se ve své osobnosti, emocích a potřebách 15.3.2 uplatňuje odpovědné a etické přístupy k sexualitě, rozhoduje se s vědomím možných důsledků 15.3.3 orientuje se v problematice reprodukčního zdraví z hlediska odpovědnosti k budoucímu rodičovství 15.3.4 zná práva každého jedince v oblasti sexuality a reprodukce

15.4 RIZIKA OHROŽUJÍCÍ ZDRAVÍ A JEJICH PREVENCE žák 15.4.1 projevuje odolnost vůči výzvám k sebepoškozujícímu chování a rizikovému životnímu stylu 15.4.2 zaujímá odmítavé postoje ke všem formám rizikového chování

15.4.3 uvede důsledky porušování paragrafů trestního zákona souvisejících s výrobou a držením návykových látek a s činností pod jejich vlivem, sexuálně motivovanou kriminalitou, skrytými formami individuálního násilí a vyvozuje z nich osobní odpovědnost 15.4.4 rozhoduje podle osvojených modelů chování a konkrétní situace o způsobu jednání v situacích vlastního nebo cizího ohrožení

15.5 OCHRANA ČLOVĚKA ZA MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ žák 15.5.1 rozhodne, jak se odpovědně chovat při konkrétní mimořádné události 15.5.2 prokáže osvojené praktické znalosti a dovednosti související s přípravou na mimořádné události a aktivně se zapojuje do likvidace následků hromadného zasažení obyvatel

16 Tělesná výchova 16.1 ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ ZDRAVÍ žák 16.1.1 organizuje svůj pohybový režim a využívá v souladu s pohybovými předpoklady, zájmy a zdravotními potřebami vhodné a dostupné pohybové aktivity 16.1.2 ověří jednoduchými testy úroveň zdravotně orientované zdatnosti a svalové nerovnováhy 16.1.3 usiluje o optimální rozvoj své zdatnosti; vybere z nabídky vhodné kondiční programy nebo soubory cviků pro udržení či rozvoj úrovně zdravotně orientované zdatnosti a samostatně je upraví pro vlastní použití 16.1.4 vybere z nabídky vhodné soubory vyrovnávacích cvičení zaměřených na kompenzaci jednostranného zatížení, na prevenci a korekci svalové nerovnováhy a samostatně je upraví pro vlastní použití 16.1.5 využívá vhodné soubory cvičení pro tělesnou a duševní relaxaci 16.1.6 připraví organismus na pohybovou činnost s ohledem na následné převažující pohybové zatížení 16.1.7 uplatňuje účelné a bezpečné chování při pohybových aktivitách i v neznámém prostředí 16.1.8 poskytne první pomoc při sportovních či jiných úrazech i v nestandardních podmínkách 16.2 ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ ÚROVEŇ POHYBOVÝCH DOVEDNOSTÍ žák 16.2.1 provádí osvojované pohybové dovednosti na úrovni individuálních předpokladů 16.2.2 zvládá základní postupy rozvoje osvojovaných pohybových dovedností a usiluje o své pohybové sebezdokonalení 16.2.3 posoudí kvalitu stěžejních částí pohybu, označí zjevné příčiny nedostatků a uplatní konkrétní osvojované postupy vedoucí k potřebné změně 16.2.4 respektuje věkové, pohlavní, výkonnostní a jiné pohybové rozdíly a přizpůsobí svou pohybovou činnost dané skladbě sportujících

16.3 ČINNOSTI PODPORUJÍCÍ POHYBOVÉ UČENÍ žák 16.3.1 užívá s porozuměním tělocvičné názvosloví (gesta, signály, značky) na úrovni cvičence, vedoucího pohybových činností, organizátora soutěží 16.3.2 volí a používá pro osvojované pohybové činnosti vhodnou výstroj a výzbroj a správně ji ošetřuje 16.3.3 připraví (ve spolupráci s ostatními žáky) třídní či školní turnaj, soutěž, turistickou akci a podílí se na její realizaci 16.3.4 respektuje pravidla osvojovaných sportů; rozhoduje (spolurozhoduje) třídní nebo školní utkání, závody, soutěže v osvojovaných sportech 16.3.5 respektuje práva a povinnosti vyplývající z různých sportovních rolí – jedná na úrovni dané role; spolupracuje ve prospěch družstva 16.3.6 sleduje podle pokynů (i dlouhodobě) pohybové výkony, sportovní výsledky, činnosti související s pohybem a zdravím – zpracuje naměřená data, vyhodnotí je a výsledky různou formou prezentuje 16.3.7 aktivně naplňuje olympijské myšlenky jako projev obecné kulturnosti

17 Informatika a informační a komunikační technologie 17.1 DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE žák 17.1.1 ovládá, propojuje a aplikuje dostupné prostředky ICT 17.1.2 využívá teoretické i praktické poznatky o funkcích jednotlivých složek hardwaru a softwaru k tvůrčímu a efektivnímu řešení úloh 17.1.3 organizuje účelně data a chrání je proti poškození či zneužití 17.1.4 orientuje se v možnostech uplatnění ICT v různých oblastech společenského poznání a praxe

17.2 ZDROJE A VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ, KOMUNIKACE žák 17.2.1 využívá dostupné služby informačních sítí k vyhledávání informací, ke komunikaci, k vlastnímu vzdělávání a týmové spolupráci 17.2.2 využívá nabídku informačních a vzdělávacích portálů, encyklopedií, knihoven, databází a výukových programů 17.2.3 posuzuje tvůrčím způsobem aktuálnost, relevanci a věrohodnost informačních zdrojů a informací 17.2.4 využívá informační a komunikační služby v souladu s etickými, bezpečnostními a legislativními požadavky 17.3 ZPRACOVÁNÍ A PREZENTACE INFORMACÍ žák 17.3.1 zpracovává a prezentuje výsledky své práce s využitím pokročilých funkcí aplikačního softwaru, multimediálních technologií a internetu 17.3.2 aplikuje algoritmický přístup k řešení problémů

Český jazyk a literatura – charakteristika vyučovacího předmětu

Obsahové vymezení předmětu Vyučovací předmět Český jazyk a literatura vychází ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura vymezeného v RVP pro gymnázia. Předmět úzce souvisí s obsahovou náplní dalších předmětů. Jedná se o předměty Dějepis (historické souvislosti), Základy společenských věd (souvislosti s filozofickými a náboženskými systémy, občan ve státě a společnosti, mezinárodní vztahy), Estetická výchova hudební a Estetická výchova výtvarná (umělecké směry), Cizí jazyky (jazykové jevy). Okrajově navazuje mezipředmětové vztahy i s dalšími předměty. Do obsahu předmětu CJL jsou včleněny tematické okruhy průřezových témat Osobnostní a sociální výchova (OSV), Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (EGS), Multikulturní výchova (MKV), Environmentální výchova (ENV), Mediální výchova (MEV) – viz tabulka průřezových témat. Český jazyk a literatura je komplexní předmět, jehož jednotlivé složky se průběžně prolínají a vzdělávací obsah je rozdělen do dvou částí: Jazyk a jazyková komunikace a Literární komunikace. V části Jazyk a jazyková komunikace získává žák povědomí o všech vrstvách národního jazyka, učí se zásadám pravopisu i spisovné výslovnosti, ve svých mluvených i písemných projevech je veden k využívání znalostí tvaroslovných, syntaktických i stylistických principů českého jazyka, dokáže porozumět textu, analyzovat jej a interpretovat. Chápe jazyk jako prostředek k porozumění i naslouchání, zároveň dokáže odhalit manipulativní účinky textu a umí se jim bránit. Je veden k formulaci vlastních myšlenek i k tvorbě vlastních textů. V části Literární komunikace se propojuje poznávací, výchovná a estetická funkce předmětu. Žák je seznamován s vývojem světové i české literatury a s vývojem významných uměleckých směrů. Rozlišuje umělecký a neumělecký text, dokáže postihnout jeho smysl. Je veden k pochopení i respektování uměleckých hodnot. Dokáže interpretovat umělecký text a zároveň je přitom veden k utváření názorů, postojů, je vytvářen jeho mravní profil a kultivován duchovní život. Rozvíjejí se jeho čtenářské zážitky, které přinášejí nejen rozšíření poznání, ale i emocionální a estetické zážitky. Je vybízen i k vlastní tvorbě a k rozvíjení individuálního stylu.

Časové a organizační vymezení předmětu Předmět CJL je realizován ve všech ročnících studia s dotací 4 hodiny týdně, což dává dostatečný prostor pro získání příslušných kompetencí. V maturitním ročníku preferujeme rozdělení tříd, které mají více než 24 žáků, v jedné týdenní hodině na dvě skupiny, což dovolí lépe procvičit probírané učivo a věnovat se žákům více individuálně. Bude-li to možné z ekonomického hlediska, budeme stejně postupovat také v 1. ročníku, abychom otupili rozdíly v úrovni českého jazyka, se kterými žáci na naši školu přicházejí. Vyučován je se v kmenové učebně vybavené počítačem a projekcí, žáci mohou využívat notebooků. Klasická výuka je pravidelně doplňována metodou e-learningu. Výuku realizujeme i mimo učebnu – využíváme návštěv knihoven, besed, divadelních představení, výstav. K dalším fakultativním formám výuky patří účast žáků v předmětových olympiádách, literárních a recitační soutěžích, publicistické aktivity a účast na projektech.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí Kompetence k učení • v úvodu ke každému učivu žáky pozitivně motivujeme • dbáme na princip názornosti – využíváme didaktickou techniku různého druhu – notebooky, interaktivní tabule, audiovizuální prostředky, prezentace, výukové weby, e-learning • vedeme žáky k samostatné práci s jazykovými příručkami, encyklopediemi, slovníky • učíme žáky samostatné práci při přípravě vlastních textů, prezentací, samostatnému vyhledávání informací, učíme je informace zpracovávat • vedeme žáky k tvorbě projektů, k systematizaci a třídění připravených materiálů • vybízíme žáky k hodnocení vlastní práce i práce druhých – formou prezentací prací, diskuzí, slovního hodnocení • střídáme frontální, skupinovou i individuální výuku • podporujemei názornou výuku mimo učebnu – práce v knihovně, příprava besedy, recenze navštívených kulturních akcí Kompetence k řešení problémů • vedeme žáky při řešení zadaného úkolu k využívání všech dostupných zdrojů (literatura, internet, tisk, vlastní výzkum), k třídění, kritice a hodnocení získaných informací a k jejich zpracování • nabádáme žáky k hodnocení prezentované práce svých spolužáků • vedeme žáky k formulování vlastních názorů, k jejich zveřejnění a obhajobě, k publikaci na webu či v tisku • v rámci slohových prací zpracovávají žáci problémová témata, při kterých si tříbí argumentaci a vyjadřování vlastních řešení • český jazyk a literaturu učíme v souvislosti s mezipředmětovými vztahy a žáci nalézají souvislosti pomocí znalostí z dějepisu, základů společenských věd či hudební a výtvarné výchovy

Kompetence komunikativní • vedeme žáky k samostatné interpretaci textů z vlastní četby i dramatického, filmového a televizního zpracování děl • vedeme žáky k ústní prezentaci svých samostatných prací, referátů, výsledků projektů, k jejich obhajobě v rámci diskuzí, k tomu, aby dokázali posoudit a interpretovat komunikační účinky textu • při mluveném projevu vedeme žáky k využívání základních principů rétoriky • nabádáni žáky ke vhodné vzájemné komunikaci v rámci vyučovacího procesu i mimo něj, ke komunikaci s učiteli (ústní i písemné formou e-mailů) tak, aby dokázali nejen odpovídat, ale i správně klást otázky • v rámci školních projektů i mimo ně jsou vedeme žáky k práci s tiskem, k jeho kritickému čtení, k využívání jeho funkcí i k vlastní publikační činnosti Kompetence sociální a personální • ve výuce českého jazyka a literatury a v rámci souvisejících projektů organizujeme práci žáků i formou skupinového vyučování; dostávají úkoly, při kterých je nezbytná jejich spolupráce • zadáváme referáty, mluvní cvičení či slohové práce na aktuální společenská témata a vedeme studenty k zamyšlení nad společenskými problémy • organizujeme společné návštěvy divadelních a filmových představení, výstav, muzeí a rozvíjíme tak emocionální cítění, mravní povědomí, vztahy sounáležitosti a empatie mezi studenty • zvláště ve výuce jazyka věnujeme zvláštní pozornost žáků, s dyslexií, dysgrafií a dalšími specifickými poruchami učení Kompetence občanské • četbou literatury a návštěvou divadelních a filmových představení ujasňujeme vlastní pohled na svět, dáváme žákům možnost hodnotit chování a charakter postav, sociálních skupin, chápat společenskou situaci, trvalé morální hodnoty a obohacovatí svůj duchovní život • témata slohových prací zadáváme tak, aby jejich prostřednictvím mohl žák vyjádřit své názory i své zkušenosti v oblasti mezilidských vztahů, sociálních problémů, problematiky ochrany životního prostředí, politického dění • v rámci výuky literatury i projektů se seznamujeme žákx s tématy odlišných národních, kulturních a náboženských zvyklostí, učíme je toleranci • klademe důraz na mezipředmětové vztahy – historické souvislosti, tradice, kulturní dědictví • v rámci projektů či výuky publicistického stylu umožňujeme žákům aktivně se vyjadřovat ke společenskému dění Kompetence k podnikavosti • v rámci četby beletrie, poznávání osudů autorů knih i v rámci práce s tiskem jsou vedeme žáky k poznávání různých profesí i k posuzování vlastních možností své profesní orientace • seznamujeme žáky s formální i obsahovou stránkou tvorby textů administrativního stylu, které využijí v přípravě na svůj profesní život i ve svém zaměstnání

předmět: Český jazyk a literatura ročník: 1. školní očekávaný výstup

žák - vyhledává oblasti osobního i profesního života, ve kterých je nutná dobrá znalost jazyka - rozlišuje pojmy jazyk, řeč a mluva, orientuje se v základních jazykovědných termínech - při analýze textu poznává různé útvary národního jazyka - vymezí vztah češtiny a slovanských jazyků - dokáže využívat katalogy knihoven, slovníky a jiné příručky, internet a zpracovává zde získané informace formou výpisků, osnov, anotací - orientuje se v základních pojmech z oblasti hláskosloví - třídí české souhlásky a samohlásky podle různých kritérií - uvědomuje si, proč dochází ke spodobě hlásek - v mluveném projevu využívá zvukové prostředky souvislé řeči - v mluveném projevu ovládá zásady spisovné výslovnosti - orientuje se v základních pojmech grafémiky, dokáže shrnout etapy vývoje písma - samostatně pracuje s pravopisnými příručkami

výstup učivo RVP (číslem) 1. Jazyk a jazyková komunikace 1.1.1 Smysl výuky mateřštiny

1.1.1

1.1.1

téma

průřezová témata mezipředmětové vztahy

1) Mateřský jazyk

Základní pojmy jazykovědy a stylistiky Národní jazyk a jeho útvary Čeština a jazyky příbuzné Získávání a zpracování informací

2)Obecné poučení o jazyku, řeči a slohu

Základní pojmy hláskosloví, systém českých hlásek a spodoba hlásek Zvuková stránka souvislé řeči a spisovná výslovnost

3)Nauka o zvukové stránce jazyka

Základní terminologie oboru a pravopisné příručky Základní pravopisné jevy

4)Nauka o písemné stránce jazyka

MAT, ZSV

EGS 2.4

cizí jazyky, ICT

ENV 4.2

DEJ

1.1.2 1.1.15

1.1.14 1.1.15 1.1.2

1.1.3 1.1.3

1.1.3 1.1.5

1.1.15 1.1.5

- aplikuje teoretické poznatky o pravopisu v písemném projevu - vymezí pojem sloh - na základě práce s texty poznává jazykové prostředky textové výstavby - rozeznává jednotlivé funkční styly, charakterizuje je - vysvětlí užití prostěsdělovacího stylu - prakticky předvede využití mluvených útvarů (představování, telefonický rozhovor) i psaných útvarů (zpráva, oznámení, dopis, tiskopisy) - rozliší umělecký text od neuměleckého, najde jevy, které činí text uměleckým - objasní rozdíly mezi reálným a fikčním světem, vysvětlí jejich vzájemné ovlivňování - na konkrétních příkladech objasní rozdíly mezi literárními druhy a žánry, popíše specifické prostředky básnického jazyka a objasní jejich funkci v textu - při interpretaci literárního textu uplatňuje znalosti o struktuře textu i o literárněvědných termínech - vysvětlí odlišnosti v pojímání literární tvorby ve starověku a dnes - vystihne základní charakteristiku jednotlivých období a jednotlivých literatur - na základě ukázek postihne smysl textu, vysvětlí možné různé interpretace textů - samostatně interpretuje některé příběhy (starověké báje, biblické příběhy, antická dramata) - vystihne podstatné rysy jednotlivých období a jednotlivých národních

1.1.6

1.1.6

Úvod do stylistiky – předmět studia, jazykové prostředky výstavby textu, slohotvorní činitelé Funkční styly, přehled slohových postupů Prostěsdělovací styl, jednotlivé mluvené a psané útvary

5)Stylistika Funkční styly Prostěsdělovací styl

MEV 5.3

1)Úvod do studia literatury

OSV 1.1

Mýtus – základ starověkých literárních památek Literatury Mezopotámie, Egypta, Persie, Indie, Číny a Japonska. Bible Řecká starověká literatura a kultura Římská starověká literatura a kultura

2)Počátky psané literatury Mimoevropské literatury Antická literatura

MKV 3.1

DEJ, GEO, EVV, MAT, ZSV

Evropská literatura a křesťanství;literatura duchovní,

3)Literatura ve středověku

OSV 1.4

DEJ, GEO, ZSV

1.1.9

1.2.1

1.2.2

2. Literární komunikace Literatura jako součást umění Próza a poezie Literární druhy a žánry Struktura literárního díla Literární interpretace

1.2.3

1.2.6

1.2.11 1.2.11

1.2.8

1.2.10

1.2.11

literatur - dokáže vystihnout společná témata a zaměření středověkých literatur - aplikuje znalosti z historie a vysvětlí změnu témat i žánrů v různých obdobích - postihne smyl ukázek, specifikuje jazykové prostředky - vysvětlí specifičnost vývoje české literatury vzhledem k historickému vývoji našich zemí - využívá informace z odborné literatury, internetu - dokáže samostatně zhodnotit obraz evropské společnosti období humanismu a renesance, zná historický a kulturní kontext - prokáže dobré povědomí o autorech renesanční literatury -samostatně interpretuje dramatické nebo filmové zpracování děl - vystihne odlišnosti vývoje české literatury a její příčiny - získané znalosti samostatně využívá ve vlastní tvorbě literárních textů (poezie) a rozvíjí svůj individuální styl

1.2.11

1.2.2

1.2.8

světská, legendy, kroniky, hrdinský a dvorský epos, lyrika, žákovská poezie Mimoevropské literatury Počátky písemnictví v našich zemích; staroslověnské, latinské a staročeské písemnictví Literatura doby lucemburské Literatura doby husitské

1.2.12 1.2.13 1.2.11

1.2.11

Základní historické a kulturní pojmy humanismu a renesance Evropské národní literatury období renesance Český humanismus a renesance a jeho dva proudy

4)Humanismus a renesance

DEJ, EVV, ZSV, GEO, cizí jazyky

Baroko – kulturní, umělecká a duchovní epocha Barokní literatura evropských národů České baroko, jeho oficiální, neoficiální a polooficiální podoby Exulantská literatura, J. A. Komenský

5)Barokní literatura

DEJ, EVV, ZSV

Klasicismus jako umělecký směr,

6)Období

DEJ, ZSV, EVV, EVH

1.2.10

1.2.12 1.2.14

- rozpozná prvky barokního malířství, sochařství, architektury a literatury - přiblíží významné autory evropského baroka - vysvětlí specifičnost vývoje české literatury - na konkrétních příkladech popíše specifické prostředky básnického jazyka a jejich funkci v textu

1.2.11

- objasní, jak se reálný svět a dobové

1.2.2

1.2.11 1.2.12 1.2.3

souvislosti odrážejí v jednotlivých literárních směrech i v konkrétních dílech - hodnotí, jak specifické jazykové a literární prostředky působí na čtenáře, diváka - při interpretaci literárního textu uplatňuje získané znalosti z literární teorie - charakterizuje významné umělecké směry, jejich představitele, jejich přínos - systematizuje a třídí informace z různých zdrojů – učebnice, internet, četba, divadlo, odborná literatura

1.2.4

1.2.6

1.2.11

1.2.13

klasicistické drama Osvícenství jako myšlenkový směr, encyklopedisté Commedia dell’arte Preromantismus a jeho představitelé

klasicismu, osvícenství a preromantismu v literatuře

předmět: Český jazyk a literatura ročník: 2. školní očekávaný výstup

výstup RVP (číslem)

žák -rozeznává jednotky slovní zásoby -orientuje se ve významových vztazích mezi slovy -rozlišuje různé aspekty pohledu na slovní zásobu a její obohacování -pracuje se základními slovníky a příručkami, využívanými ve výuce ČJ -vysvětluje základní pojmy ze slovotvorby -rozlišuje slovotvornou a morfémovou stavbu slov -objasní rozdíly mezi jednotlivými způsoby tvoření slov -dodržuje zásady pravopisu, umí využívat příručky -zná obecná pravidla pro psaní velkých písmen, chápe rozlišovací funkce velkého písmena -chápe funkci čárky u několikanásobných větných členů, v souvětí, v polovětných konstrukcích, u volně připojených větných členů, samostatných větných členů, vsuvek -rozlišuje hranice slov v písmu při tvoření těsných slovních celků, při

1.1.6

1.1.15 1.1.7

1.1.15 1.1.5

1.1.8

učivo 1.Jazyk a jazyková komunikace Základní pojmy Význam pojmenování, druhy pojmenování Přenášení pojmenování Slovní zásoba Slovníky

téma

1)Nauka o slovní zásobě

Základní pojmy Slovotvorná a morfémová stavba slov Způsoby tvoření slov

2)Nauka o tvoření slov

Psaní velkých písmen, interpunkce, hranice slov v písmu

3)Pravopis

průřezová témata

mezipředmětové vztahy

cizí jazyky

dělení slov na konci řádků a při 1.1.5 psaní spřežek 1.1.7 -určuje jednotlivé slovní druhy, zná jejich charakteristiku a věcný význam tvarů slov ve větě -rozlišuje jednotlivé tvary ohebných slov, zařazuje je ke vzorům -pomocí tvaroslovných poznatků a rozborů rozvíjí abstraktní myšlení -odstraňuje stylizační neobratnosti a dvojznačnosti vyjádření související s tvaroslovnými jevy 1.1.6 -chápe smysl a vliv publicistiky 1.1.6 -orientuje se ve sdělovacích 1.1.9 prostředcích, jejich zaměření 1.1.12 -zná základní prvky novin a 1.1.13 časopisů -dokáže vystihnout zvláštnosti publicistických textů, zásady jejich kompozice, výstižné nebo naopak nevhodné jazykové prostředky -samostatně vytvoří základní útvary publicistického stylu 1.1.10

-dovede z historického a společenského hlediska vysvětlit příčiny a okolnosti vzniku národního obrození -vysvětlí specifika vývoje společnosti, kultury a vědy v našich zemích -zná osobnosti 1.etapy národního obrození, jejich tvorbu, vliv osvícenství a klasicismu

1.2.11

1.2.12

1.2.6

Úvod do tvarosloví Slovní druhy a funkční tvarosloví Formální tvarosloví jmen a sloves

4)Tvarosloví

Obecné poučení Sdělovací prostředky Struktura novin a časopisů Kompozice a jazykové prostředky publicistického stylu Útvary publicistického stylu

5)Stylistika Publicistický styl

2. Literární komunikace Příčiny a podmínky národního obrození Periodizace národního obrození 1. a 2.etapa národního obrození

1)České národní obrození

OSV 1.3 MEV 5.1 MEV 5.2 MEV 5.4

ZSV

DEJ, ZSV, cizí jazyky, BIO, CHE

-zná osobnosti 2. etapy národního obrození, jejich tvorbu, vliv romantismu -dokáže zhodnotit význam národního obrození -objasní dobu vzniku romantismu, znaky romantismu, romantismus v architektuře, malířství, hudbě -zná autory světové literatury romantismu, jejich díla, dokáže interpretovat jejich díla, vystihnout znaky romantismu v jejich tvorbě -vysvětlí zvláštnosti českého romantismu na základě interpretace a rozboru děl českých autorů

-vystihne znaky realismu -vysvětlí základní pojmy – kritický realismus, naturalismus, historický, venkovský realismus, realistické drama -přiblíží významné osobnosti literatury realismu a jejich tvorbu -dokáže interpretovat literární texty, umí na základě rozboru ukázek vystihnout znaky realistické tvorby -nachází prvky romantismu i realismu v dílech B. Němcové a K. Havlíčka Borovského a vysvětlí jejich přínos -charakterizuje české prostředí od 50. let 19. století a příčiny vzniku generačních skupin májovců, ruchovců a lumírovců -zná cíle a představitele výše

1.2.13 1.2.11

1.2.10 1.2.6

Znaky romantismu Romantismus ve světové literatuře Romantismus v české literatuře

2)Epocha romantismu

Znaky realismu Realismus, kritický realismus a naturalismus v národních literaturách

3)Realismus, kritický realismus a naturalismus ve světové literatuře

Přechod od romantismu k realismu Generace májovců, ruchovců a lumírovců Historická próza, venkovská próza, realistické drama Naturalismus

4)Vývoj české literatury od poloviny 19. století

EVV, EVH, DEJ

1.2.12 1.2.2 1.2.11

OSV 1.4

DEJ, ZSV

1.2.6

1.1.10 1.2.12 1.2.7

1.2.11

1.2.2

DEJ, ZSV, cizí jazyky, EVH

uvedených generačních skupin, jejich tvorbu a význam -přiblíží zástupce historického realismu, venkovského realismu a naturalismu v české literatuře -vysvětlí vliv realismu na divadelní tvorbu a přiblíží některá významná díla -snaží se přiblížit atmosféru konce století v uměleckém prostředí -přiblíží významné osobnosti generace prokletých básníků a jejich generačních druhů, dokáže v jejich dílech rozpoznat prvky uměleckých směrů impresionismu, symbolismu, dekadence -vysvětlí význam Manifestu České moderny, pokusí se interpretovat části tvorby představitelů České moderny -objasní význam konstituování české literární kritiky -na základě studia dobových i současných textů vysvětlí nálady na přelomu 19. a 20. století a nástup generace buřičů a anarchistů, interpretuje díla významných představitelů

1.2.9

1.2.10

1.2.13

1.2.11 1.2.3

1.2.12 1.2.8

1.2.6 1.2.13 1.2.14

Literární moderna ve světě a hlavní směry literatury – impresionismus, symbolismus, dekadence Literární moderna v české literatuře Nástup buřičů a anarchistů v české literatuře

5) Literární moderna a literární a básnické směry konce století

DEJ, ZSV, EVV, EVH

předmět: Český jazyk a literatura ročník: 3. školní očekávaný výstup

výstup RVP (číslem)

žák -dokáže definovat pojmy promluva, věta, výpověď -chápe strukturu české věty jednoduché -prokazuje znalost aktuálního členění větného -rozlišuje jednotlivé větné členy a jejich zvláštnosti a postavení ve větě -zná druhy souvětí, vztahy vět v souvětí a prokazuje tyto znalosti při větném rozboru -je seznámen s valenční teorií syntaxe -je schopen při rozborech odhalovat zákonitosti textové syntaxe, rozpozná chyby a nedostatky textové výstavby -ovládá základní pravidla pro psaní čárky v souvětí, v polovětných vazbách, ve zvláštních větných konstrukcích -dokáže zdůvodnit použití dalších interpunkčních znamének – středníku, dvojtečky, uvozovek, pomlčky, tří teček, závorky, interpunkčního lomítka -aplikuje pravopisné znalosti v diktátu

1.1.7 1.1.8

učivo 1. Jazyk a jazyková komunikace Věta a výpověď Struktura věty jednoduché Větné členy Souvětí Základy valenční a textové syntaxe

téma

průřezová témata

mezipředmětové vztahy

ENV 4.3

BIO

1)Skladba

1.1.10

1.1.5

1.1.10

Interpunkční znaménka Čárka v souvětí Další interpunkční znaménka Shrnutí pravopisných jevů

2)Pravopis

-vysvětlí funkci a základní charakteristiku odborného stylu -chápe kompozici, grafické členění, uspořádání tematických složek odborného textu -využívá správných lexikálních, morfologických a syntaktických prostředků při tvorbě textu -aplikuje získané znalosti při rozborech textů a vlastní tvorbě odborného popisu, výkladu a odborné úvahy

1.1.9 1.1.6

-je seznámen se základními uměleckými směry a dokáže jejich prvky nacházet v rozebíraném textu -zná pojmy secese, avantgarda, vitalismus, expresionismus, kubismus, futurismus, dadaismus, surrealismus, poetismus, socialistický realismus a jmenuje jejich základní představitele -dokáže přiblížit vybrané přední představitele světové meziválečné poezie -zná hlavní představitele jednotlivých proudů české meziválečné poezie, dokáže pracovat s vybranými texty, rozebírat je a nacházet hlavní znaky jednotlivých směrů -objasní, které dějinné události a myšlenkové a umělecké směry ovlivňují vybrané autory světové literatury a jejich tvorbu

1.2.11

1.1.10

Odborný styl – obecné poučení Kompozice a jazykové prostředky odborného stylu Vybrané útvary odborného stylu

3)Stylistika Odborný styl

EGS 2.2

ZSV, BIO, FYZ

1.1.7

1.1.13 1.1.14

1.2.3

2.Literární komunikace Umělecké směry a tendence od počátku 20. století Světová poezie 1.pol. 20. století Česká poezie v 1.pol. 20. století

1)Moderní myšlenkové a umělecké proudy od začátku 20.stol. a jejich odraz ve světové a české poezii

ZSV, EVV

1.2.6

1.2.11 1.2.10

Próza ve světové literatuře mezi válkami Hlavní proudy a jejich představitelé v české

2)Světová a česká próza mezi válkami

OSV 1.4 MKV 3.3

ZSV, DEJ

-vysvětlí specifika české literatury a zaměření jednotlivých proudů v české próze mezi válkami -uvede hlavní představitele těchto proudů a na základě studia a vlastní četby přiblíží díla: literatura z 1. sv. války, expresionismus, demokratický proud, katolická literatura, imaginativní proud, ruralisté, sociální próza a socialistický realismus, psychologická próza, historická a životopisná próza -vysvětlí, které světové osobnosti ovlivnily vývoj dramatu mezi válkami, jaké je zaměření jejich her -vystihne vývoj českého divadla od kamenných divadel přes avantgardní divadla až po kabarety a šantány -na základě studia, četby a návštěvy divadel přiblíží nejvýznamnější české dramatiky a jejich díla v meziválečném období -zná počátky filmu z technického i uměleckého hlediska a osobnosti s nimi spjaté -posoudí vliv tohoto média na společnost -přiblíží nejvýznamnější jména světového filmu 1.pol. 20.století -na základě studia i divácké zkušenosti objasní význam českého filmu v 1.pol. 20.století

meziválečné próze 1.2.12

1.2.10 1.2.8

1.2.11

Vývoj dramatu – osobnosti a směry ve světové meziválečné tvorbě České divadlo mezi válkami

3)Vývoj dramatu ve světě a české divadlo mezi válkami

Vznik filmu a jeho vývoj v meziválečném období

4)Nový umělecký fenomén - film

1.2.12 1.2.10 1.2.9

1.2.13

1.2.10

1.2.14

DEJ, EVH

MEV 5.5

DEJ, FYZ, EVH, EVV

předmět: Český jazyk a literatura ročník: 4. školní očekávaný výstup

výstup RVP (číslem)

žák -dokáže vysvětlit smysl výuky jazykovědy pro rozvoj jazykové kultury, pro pochopení dalších jazyků, pro posílení abstraktního myšlení -srovnává různé typy jazyků na základě příbuznosti a společných znaků -chápe jazykovou kulturu jako proces péče společnosti i jednotlivců a jazyk -má povědomí o tom, že jevy historické mluvnice mohou objasnit mnohé zdánlivě nelogické jevy současného jazyka -je seznámen se základy vývoje praslovanštiny, staroslověnštiny, pračeštiny a staré češtiny -na základě opakování učiva literatury a dalšího studia shrne základy vývoje jazykovědy u nás a zná nejvýznamnější osobnosti jazykovědy v jednotlivých obdobích

-definuje předmět oboru, zná základní typy komunikace

1.1.1 1.1.15

učivo 1.Jazyk a jazyková komunikace Úvod do obecné jazykovědy Mluvnická typologie jazyků Jazyková kultura

téma

průřezová témata

1)Obecná jazykověda

mezipředmětové vztahy

cizí jazyky

1.1.2

1.1.3 1.1.6 1.1.2

Kořeny historického vývoje češtiny Historický vývoj češtiny – hláskosloví, tvarosloví, skladba Vývoj české jazykovědy od počátků do přelomu 20./21. století

2)Historický vývoj češtiny

Obecné poučení o textu, interpretace textů

3) Z nauky o komunikaci

1.1.14 1.1.15

1.1.12

MEV 5.3

ZSV

-rozlišuje základní druhy a rysy textu z hlediska komunikace -snaží se o interpretaci textů uměleckých i neuměleckých -procvičuje základní rysy asertivní komunikace -dokáže odhalit manipulativní postupy v komunikaci -rozlišuje mezi základními médii a jejich produkty -na základě studia a vlastních zkušeností dokáže odhalit mediální manipulaci -je veden nejen k pochopení základních textů, ale i k jejich kritickému vnímání, zhodnocení, tedy k mediální gramotnosti -dokáže odlišit jednotlivé funkční styly a jejich rysy -využívá kompozičních a jazykových prostředků jednotlivých funkčních stylů -prakticky uplatňuje znalosti o psaných útvarech admin. stylu: úředním dopise, elektronické poště, žádosti, stížnosti, reklamaci, strukturovaném životopise -procvičuje zásady profesní konverzace -na základě znalostí z teorie literatury charakterizuje vybrané útvary uměleckého stylu – umělecký popis a umělecké vyprávění

1.1.13

Asertivní komunikace Manipulativní postupy v komunikaci

1.1.10 1.1.11 1.1.12 1.1.13 1.1.12 1.1.14 1.1.15

Základní poznatky z mediální výchovy – mediální komunikace, mediální gramotnost, mediální manipulace, vliv médií na mládež u nás

4)Základy mediální výchovy

MEV 5.3

ZSV

1.1.6

Administrativní styl Umělecký styl Řečnický styl Esejistický styl

5)Stylistika

EGS 2.4

ZSV

1.1.8

1.1.14

1.1.11

-prokáže znalost funkcí a zákonitostí řečnického stylu a umí si připravit základní řečnické útvary – projev, proslov, přednášku, diskuzi, polemiku -z vybraných ukázek dokáže analyzovat základní jazykové a kompoziční prostředky esejistického stylu -zvládne vytvořit esej na zadané téma

1.1.11

1.1.13

1.2.14

-popíše vlivy vývoje společnosti na 1.2.11 rozvoj umění 1.2.13 -přiblíží nové myšlenkové proudy a témata literatury od pol. 20. století

-nachází společné znaky základních okruhů literatury od pol. 20. století a dokáže k nim přiřadit příklady z různých národních literatur -přiřazuje autory a díla k těmto základním okruhům: téma války a holokaustu, existencionalismus, neorealismus, beatnici, rozhněvaní mladí muži, zpívající básníci, magický realismus, absurdní drama, postmodernismus a intelektuální prózy, sci-fi a fantasy literatura, nezařazení významní autoři -vysvětlí rozdíl mezi kamenným divadlem a divadlem malých forem a přiblíží vývoj a tvorbu divadel

1.2.11

2.Literární komunikace Znaky moderní literatury 2. pol. 20. stol a poč. 21. stol. – umělecké směry, formy, vlivy hist. vývoje a hlavní představitelé Vývoj různých směrů světové literatury od poloviny 20. století – v próze, dramatu, poezii

1)Myšlenkové proudy, nové formy umění a společnost ve 2. pol. 20. století a na poč. 21. století 2)Světová ENV 4.2 literatura od poloviny 20. století

DEJ, ZSV

DEJ, EVH

1.2.10 1.2.2

1.2.12

Vývoj české prózy, poezie a divadla od pol. 20. století, jednotlivé proudy a směry

3)Česká literatura od pol. 20. století

DEJ, ZSV, EVH

malých forem u nás -přiřadí příklady autorů a her k jednotlivým typům dramat: pohádkové hry, budovatelské drama, komedie a satira, historické drama, básnické drama, absurdní drama, bytové divadlo, slovenské divadlo v rámci Československa -popíše cesty prózy a poezie od konce války do konce 50.let: témata války, proměna literatury po r. 48 – potlačení svobod, proud oficiální socialistické literatury, potlačovaní autoři, exilová tvorba, poezie všedního dne, nástup nových autorů próz koncem 50.let -vysvětlí změny v literatuře 60. let: liberalizace ve společnosti, kritický pohled nových autorů na poúnorové období, současná a historická témata, experimentální poezie, mladí básníci 60.let -má přehled o novém rozdělení literatury od poč. 70.let do r. 1989:literatura oficiální a literatura „trpěná“, literatura samizdatová a exilová, undergroundová poezie, zpívaná poezie -na základě vlastní četby i studia postihne vývoj literatury po r. 1989: spojení literárních proudů, komercializace literatury, tvorba starší generace, mladá a nejmladší generace autorů prózy a poezie

literatury 1.2.10

1.2.3 1.2.6

1.2.10 1.2.8

1.2.9

1.2.10

-postihne směry vývoje světového filmu od války až do současnosti, zná významné festivaly, ceny, jmenuje významné světové režiséry, dokáže interpretovat filmy, které zhlédl -vysvětlí specifika vývoje českého filmu od 2. sv. války, zvláště s přihlédnutím na novou vlnu v 60. letech, zná světově oceněné české filmy, na základě vlastních poznatků zhodnotí současnou filmovou tvorbu u nás -dokáže formulovat své názory na význam televizní tvorby, na informativní a umělecké působení televize vůbec -na základě probraného učiva literatury na střední škole sám dokáže sestavit přehled literatury pro děti a mládež od 19. století po současnost ve světové i české tvorbě

1.2.14 1.2.10 1.2.13

Vývoj filmového umění ve světě i u nás a nový fenomén - televize

5)Film a televize od pol. 20. století

MKV 3.2

EVH, EVV

Vývoj literatury pro děti a mládež od počátků do současnosti

6)Literatura pro děti a mládež

OSV 1.5

EVV

1.2.10 1.2.1

1.2.14 1.2.11 1.2.8 1.2.13

Anglický jazyk – charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Předmět Anglický jazyk vychází ze vzdělávacího oboru Cizí jazyk. Do výuky jsou zařazeny i některé tématické okruhy průřezových témat Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova a Environmentální výchova v rámci RVP G. Výuka je v tomto předmětu realizována ve všech čtyřech ročnících se čtyřhodinovou týdenní dotací. Vyučování probíhá v běžných třídách, všichni žáci mají k dispozici počítač. Cílem vzdělávání v angličtině jako cizím jazyce je dosažení jazykových znalostí a komunikačních dovedností odpovídajících úrovni požadavků základního stupně maturitní zkoušky z angličtiny. Žáci si při výuce anglického jazyka osvojují a postupně zvládají mluvené i psané projevy a vytvářejí si komplexní komunikační kompetence. Aktivní znalost cizích jazyků je v současné době nezbytná jak z hlediska globálního, neboť přispívá jak k účinnější mezinárodní komunikaci, tak i pro osobní potřebu žáka. Cílem naší práce je naučit žáky komunikovat s lidmi z různých částí světa a využívat angličtinu pro práci s počítačem, internetem i tiskem a dalšími médii. Gramatiku chápeme nikoliv jako cíl, ale jako prostředek k rozvoji komunikačních dovedností a schopnosti logického myšlení. Velký důraz klademe na aktivní používání jazyka jak v hodinách tak i v mimoškolním životě studentů.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení • Učíme žáky pracovat s informacemi. Vyhledávají informace na internetu, zpracovávají samostatné nebo skupinové projekty, vedeme je k tvorbě anotací a abstraktů učiva ze studijních materiálů a zdrojů. • Využíváním periodik, zejména novin a časopisů, vedeme studenty k aktivní uvědomělé práci s textem. • Výuku gramatiky zaměřujeme na pochopení jazykové struktury, gramatika je pro nás nedílnou součástí jazyka, avšak nepřeceňujeme její důležitost, gramatika je prostředkem, nikoliv cílem. • Soustavnou prací s textem rozvíjíme slovní zásobu i logické myšlení, klademe důraz na porozumění psanému jazyku, vedeme žáky k tomu, aby dokázali daný text reprodukovat vlastními slovy. • Žákům umožňujeme realizovat vlastní nápady, např. při zpracovávání domácích úkolů nebo tvorbě elektronického sešitu.

• Vyučovací hodiny organizujeme jako pestré, se střídáním činností. Tvoříme pro žáky zajímavé a podnětné úlohy, a to i v písemných pracích. • Dopřáváme žákům možnost prožít si úspěch. Nešetříme pochvalami, kladná motivace je prioritní. • Vysvětlujeme žákům praktický význam získávaných znalostí a dovedností. Doporučujeme žákům jak a kde mohou své získané vědomosti a jazykové dovednosti uplatnit i mimo školu. Kompetence k řešení problémů • Využíváme situačních rozhovorů (role plays) k podpoře pohotovosti projevu. • Vědomostní testy sestavujeme jako potvrzení studentových vědomostí (v obecné rovině se žáci účastní jejich tvorby, znají způsob hodnocení, tím eliminujeme stres) • Využíváme celou škálu cvičení, i na internetu a v tištěných materiálech. • Žákům zadáváme projekty, na kterých pracují ve skupinách. Každý člen skupiny má v projektu svou funkci a zodpovědnost za daný úkol. • Podporujeme netradiční způsoby učení – například školní e-learningový systém, powerpointové prezentace, projektové a modulové výuky. Kompetence komunikativní • Používáme jazykové hry, divadlo, scénky, role plays, small talks a další prostředky. • Vytváříme optimální podmínky pro jazykovou komunikaci (skupiny, uspořádání lavic). • Učíme žáky formulovat své myšlenky, argumentovat a obhajovat svůj vlastní názor s respektem k názorům ostatních a zároveň poslouchat názor jiných. V hodinách probíhají moderované diskuse na daná témata. • Při přípravě materiálů pro e-learninový systém vycházíme z moderních učebnic postavených na komunikaci. • Vytváříme dostatečný prostor pro vyjadřování žáků - zejména při ústním zkoušení nebo projektové výuce. Kompetence sociální a personální • Usilujeme o to, aby žáci prokázali schopnost střídat role ve skupině. Učíme žáky týmové práci a respektování společně dohodnutých pravidel chování. • Často uplatňujeme týmovou práci, práci ve skupinkách. • Žáky vedeme k sebeopravování, opravujeme až na závěr • Vytvářením přátelské atmosféry (písně, hry, soutěže) rušíme pocit neúspěchu a posilujeme sebedůvěru a sebeúctu Kompetence občanské • Aktualizujeme téma ochrany životního prostředí, vedeme studenty pomocí příkladů a textů k uvědomělému vztahu k životnímu prostředí. • Seznámením žáků se stěžejními díly anglofonní literatury zprostředkováváme pochopení kulturní historie anglicky mluvících zemí.

• Vedeme žáky k tomu, aby respektovali národní, kulturní a historické tradice a seznamovali se kulturami jiných národů a národostních menšin, včetně původních obyvatel některých anglicky mluvících zemí (USA, Austrálie). • Žáky zapojujeme do projektů, kde se seznamují s kulturou jiných národů, navštěvujeme výstavy a kulturní akce zaměřené na odlišné kultury a náboženství. • Zapojujeme žáky do komunikace s partnerskými školami v rámci projektu Comenius. Kompetence k podnikavosti • Aktivní znalost anglického jazyka prezentujeme jako velkou výhodu ve sjednocené Evropě a na trhu práce. • Vhodnými konverzačními tématy jako například Volba povolání, Pracovní život, Životopis připravujeme žáky k uplatnění na mezinárodním trhu práce.

předmět: Anglický jazyk ročník: 1 školní očekávaný výstup - žák -

-

-

-

-

rozumí krátkému čtenému osobnímu profilu rozumí krátkému slyšenému rozhovoru o základních osobních údajích představí se velmi stručně uvede, co mají lidi u sebe jak vypadají popíše člena rodiny zeptá se na osobní údaje a na podobné otázky odpoví zeptá se a odpoví na čas, den a období roku rozumí slyšenému popisu lidi, které denně potkává rozumí slyšeným odpovědím mluvčích na položenou otázku postihne v slyšeném textu specifické informace jednoduchým způsobem popíše sebe, svou rodinu a své kamarády povídá o svých zájmech, charakterizuje sám sebe představí mezi sebou své kamarády rozumí krátkému naučnému textu o vzdělávání a postihne hlavní body pojmenuje vyučovací předměty a sdělí, které má v oblibě

výstup RVP učivo (číslem) Slovní zásoba: 2.1.1 2.1.2

abeceda, čísla, čas, dny v týdnu, měsíce v roce a roční období

2.2.1 2.2.3

Gramatika: sloveso „být“ a „mít“, osobní, přivlastňovací a ukazovací zájmena,

2.2.3 2.3.1

Výslovnost: intonace otázek

2.1.1

Slovní zásoba: rodina, každodenní aktivity, sport a koníčky, údaje, datum, části těla

2.1.2

2.1.4 2.2.3 2.2.5 2.3.1 2.1.1

2.2.3

téma

průřezová témata

CJL - srovnání pojmenování slovních druhů (přivlastňovací zájmena/possesive adjectives), srovnání tvorby otázky

Úvod do jazyka Osobní údaje

Rodina

OSV

Zájmy a koníčky

Gramatika: vazba “there is” / ”there are”, sloveso

Škola

ZSV - představování, setkání s novými lidmi CJL – prvky osobního dopisu

Gramatika: přivlastňování, množné číslo podstatných jmen, přítomný čas prostý, otázky v přítomném čase prostém, frekvenční příslovce, pád osobních zájmen, rozkazovací způsob Výslovnost: koncové “-s“, uzavřené “Λ“, intonace zájmen Slovní zásoba: vyučovací předměty, třída ve škole, nábytek, předložky místa

mezipředmětové vztahy

OSV

CJL - původ slova: porovnání názvů vyučovacích předmětů v ČJ a v AJ

školní očekávaný výstup - žák -

-

-

-

-

-

popíše, co a kdo se nachází v dané místnosti, na daném místě podá instrukce, jak se někam dostat popíše ústně i písemně typický týden ve škole zeptá se kamaráda na jeho školu, na možnosti a povinnosti diskutuje o výhodách a nevýhodách vyučování na dálku přiřadí názvy oblečení a barev k jejich zobrazení ze slyšeného rozhovoru postihne, co mluvčí právě dělají rozumí krátkému novinovému článku – rozhovoru popíše, co má někdo na sobě a jak vypadá pojmenuje aktuální činnosti lidí v dané situaci domluví si schůzku rozumí hlavním bodům jednoduchých naučných textů o přírodě apod. a vyhledá specifické informace přiřadí typy ubytování na dovolené k jejich vyobrazení porovná kvalitu a velikost dvou položek, věcí, zvířat apod. popíše známý přírodní park charakterizuje extrémy mezi

výstup RVP učivo (číslem)

téma

průřezová témata

mezipředmětové vztahy

Móda

MEV

EVH - hudební nástroje

„must/have to“

2.2.3 2.2.1

Výslovnost: “have to” / “has to” ve větě, intonace pokynů

2.2.3 2.2.1 2.3.1 2.2.8 2.1.5 2.1.2

2.1.3 2.2.1

Slovní zásoba: oblečení, popisná přídavná jména, hudební nástroje, večírek, činnosti ve volném čase, předložky času

CJL - původ slova: porovnání názvů hudebních nástrojů v ČJ a v AJ

Volný čas

Gramatika: přítomný čas průběhový, sloveso „can“, příslovce Výslovnost: koncové “-ing”

2.2.1 2.2.8 2.1.1

2.1.5

2.1.1

Slovní zásoba: geografické pojmy, kontinenty, přídavná jména míry, předložky místa, ubytování o dovolené Gramatika: stupňování přídavných jmen, vyjádření „rád bych“ / „chtěl bych“, člen u zeměpisných názvů Výslovnost: “ə”

Dovolená Příroda

ENV

BIO - druhy zvířat, národní parky, ochrana divokých zvířat

školní očekávaný výstup - žák

-

-

-

-

lidmi, zvířaty, věci, zeměpisnými místy apod. napíše pohled z prázdnin, ve kterém sdělí, jak místo vypadá a co tam dělá rozumí obsahu turistického prospektu v slyšené reklamě rozpozná, o jakých památkách se hovoří rozumí hlavním bodům popisu sledu událostí rozumí telefonnímu vzkazu a zapíše ho převypráví přečtený příběh nechá kamarádovi vzkaz po telefonu zatelefonuje kamarádovi a nechá mu vzkaz rozumí hlavní myšlence životopisního příběhu a vyhledá v textu specifické informace v slyšeném rozhovoru postihne hledaná slova jednoduchým způsobem popíše život osobnosti vypráví o minulé události zeptá se kamaráda, co dělal minulý víkend a na stejnou otázku odpoví

výstup RVP učivo (číslem)

téma

průřezová témata

mezipředmětové vztahy

2.2.3 2.2.2 2.2.5 2.1.6 2.1.3

2.1.1 2.1.4 2.2.2

Slovní zásoba: místa a budovy ve městě, časové výrazy, vyjádření následnosti děje Gramatika: minulý čas sloves „být“ a „moci“, minulý čas pravidelných sloves – kladné věty

EGS Cestování Komunikace Vyprávění příběhu

CJL – tvorba vyprávění

Země nosti

GEO – země Evropy DEJ – významné osobnosti v dějinách lidstva

Výslovnost: koncové “-ed”, telefonní čísla

2.2.2 2.3.3 2.1.1

2.1.3 2.2.2 2.2.3 2.2.7

Slovní zásoba: země, národnosti, životní události, činnosti ve volném čase, fráze na vyjádření sympatie, slovní spojení se slovesy „vyrábět“, „dělat“, „mít“ a „vzít“ Gramatika: minulý čas nepravidelných sloves, zápor a otázka v minulém čase Výslovnost: “-ought”, “-aught”, intonace ve výrazech překvapení

a

národ- EGS, TO: Žijeme v Evropě – významní Evropané

předmět: Anglický jazyk ročník: 2. školní očekávaný výstup - žák -

-

-

-

-

-

přiřadí názvy jídla a pití k jejich vyobrazení z poslechu pozná, jaké jídlo mluvčí doma mají rozumí hlavní myšlence textu o britském jídle a vyhledá v něm konkrétní informace sdělí, co měl k jídlu zeptá se na množství, řekne, kolik čeho je objedná si jídlo a pití zeptá se kamaráda, co měl k snídani diskutuje o národních jídlech přiřadí názvy dopravních prostředků k jejich vyobrazení v čteném i slyšeném textu rozumí popisu a stručné charakteristice počasí rozumí hlavním bodům novinového článku a vyhledá v něm detailní informace sdělí, jaké dopravní prostředky běžně používá při cestování oznámí, co právě udělal vypráví o nedávných událostech

výstup RVP učivo (číslem) Slovní zásoba: jídlo a pití, způsoby 2.1.1

téma

průřezová témata

mezipředmětové vztahy

Food

EGS

BIO – zdravá výživa

Doprava, Počasí

OSV

GEO – život a kultura různých zemí světa

porcování

2.1.2

2.1.6 2.2.1 2.2.4

Gramatika: počitatelná a nepočitatelná podstatná jména, určitý a neurčitý člen, vyjádření „nějaký“, „několik“, „něco“ Výslovnost: neurčitý člen, ceny (např. potravin)

2.2.7 2.3.4 2.3.4 2.2.1

2.1.3

Slovní zásoba: doprava, dopravní prostředky, počasí, frázová slovesa Gramatika: předpřítomný čas Výslovnost: časové údaje

2.1.6

2.2.3

2.2.1 2.2.3

-

-

-

-

-

-

přiřadí názvy povolání k jejich vyobrazení v slyšeném vyprávění rozpozná, jaké povolání mluvčí popisují postihne hlavní myšlenku krátkého novinového článku popíše a stručně charakterizuje běžná povolání sdělí, jaké má plány do budoucna rozumí popisu osoby rozumí textu o volném čase rozumí rozhovoru o volném čase popíše vzhled jiné osoby vyjádří, co se mu líbí a co nelíbí

rozumí čtené zprávě ze sportovního utkání rozumí popisu sportovní události ve slyšené i čtené formě pojmenuje běžné sporty zeptá se na detailní informace ze slyšeného textu stručně popíše sportovní událost formuluje otázky pro interview se sportovcem povídá si s kamarádem o tom, co dělali v uplynulých dnech

2.2.1 2.1.2

2.1.3

Slovní zásoba: povolání, pracoviště, písemná žádost,

Výslovnost: koncovky podstatných jmen

2.2.3 2.1.1 2.1.4

Slovní zásoba: vzhled a charakter osoby, koníčky a zájmy

2.3.1

Gramatika: přídavná jména, negativní předpony, modifikační příslovce, přítomný čas prostý vs přítomný čas průběhový, sloveso + inf./ger.

2.1.1

Výslovnost: intonace v otázkách Slovní zásoba: sport, volný čas

2.1.4

2.2.2 2.2.4 2.2.3 2.2.6 2.3.1

EGS

Gramatika: přípony “-er”, “-or”, “ist”, vyjádření budoucího děje, „měl bych“/ „neměl bych“

2.2.2

2.1.6 2.2.1

Jobs

Gramatika: minulý čas prostý vs minulý čas průběhový Výslovnost: koncové „-ed“

Popis osoby MKV - Základní Koníčky a problémy sociokulturních záliby

ZSV (z Člověk a svět práce) – možnosti práce pro studenty u nás, pracovněprávní vztahy

ZSV -charakter a osobnost člověka CJL - osobní profil

rozdílů

Sport

MEV – Role médií v moderních dějinách

Tělesná výchova (známé druhy sportů) Český jazyk (článek do časopisu)

-

-

-

rozumí popisu města či venkova podle instrukcí najde cíl své cesty rozumí popisu turisticky zajímavého místa na letáku rozliší ve větě, zda jde o generalizující informaci nebo ne s vizuální oporou popíše prostředí venkova nebo města vysvětlí směr cesty a zeptá se na něj vyjmenuje výhody a nevýhody bydlení ve městě či na venkově vyměňuje si s kamarádem informace o způsobech jejich bydlení

rozumí v slyšeném textu o jakém filmovém žánru se mluví rozumí krátké biografii herce/herečky rozumí obsahu a vystihne hlavní body podrobného životopisu stručně vyjádří svůj názor na shlédnutý film porovná dva filmy vyměňuje si s kamarádem své názory na film

2.1.3 2.1.6

Slovní zásoba: město a venkov, předložky pohybu, složená slova

2.1.5

Gramatika: počitatelná a nepočitatelná podstatná jména, členy, neurčitá zájmena, vyjádření množství

2.1.4

Výslovnost: určitý člen “the”

Život ve EGS – Žijeme v městě a na Evropě venkově

Český jazyk (reklamní leták)

2.2.1

2.2.3 2.2.6

2.3.2 2.1.3

2.1.3

Slovní zásoba: filmové žánry, přídavná jména popisující film, typy TV programů

2.2.7

Gramatika: přídavná jména zakončena na “-ed” a “-ing”, 2. a 3. stupeň přídavných jmen, srovnávání

2.2.3 2.2.3 2.3.2

Výslovnost: oslabená výslovnost slov ve větě

Film televize

a MKV – Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního světa

Český jazyk (pozitivní kritika filmu)

-

-

-

z rozhovoru rodilých mluvčích pozná, v jakém obchodě se nachází vystihne hlavní body čteného, textu o svátcích vyhledá konkrétní informaci v populárně-naučném textu (např. o významných budovách) ústně popíše významnou budovu diskutuje, jaký dárek koupit svému blízkému koupí v obchodě dárek pro blízké

2.1.3

2.1.4 2.2.9

2.2.3 2.3.1 2.3.5

Slovní zásoba: nakupování, peníze, zvláštní příležitosti, budovy, v obchodě Gramatika: předpřítomný čas, minulý čas vs předpřítomný čas, otázka „Jak dlouho?“ Výslovnost: čísla v cenách

Nakupování, OSV – Sociální komunikace Svátky

Český jazyk (neformální dopis)

předmět: Anglický jazyk ročník: 3. školní očekávaný výstup - žák -

-

-

-

-

-

-

pojmenuje elektronické přístroje a přiřadí k nim jejich funkci vystihne obsah jednotlivých odstavců textu o využití mobilu nebo jiného přístroje rozumí hlavní myšlence slyšeného textu o způsobu používání mobilu nebo jiného přístroje vyjádří svůj názor na užitečnost technologie napíše formální dopis – stížnost na funkčnost zakoupeného výrobku rozliší a pojmenuje různé druhy pozdravů rozumí slyšenému textu o chování lidí v různých zemích rozumí čtenému textu o stolování v jiných zemích vystihne hlavní body textu o svátcích a jejich oslavách vypráví o svátcích a jejich oslavách zformuluje pozvání na společný večer

výstup RVP učivo (číslem) Slovní zásoba: elektronické 2.1. přístroje, počítače, mobily, místa

2.1.

2.1.

téma

průřezová témata

Moderní svět, EGS – Globalizační a rozvojové procesy technologie, počítače, mobily

mezipředmětové vztahy CJL - formální dopis

Gramatika: frázová slovesa, vyjádření budoucího děje, nulový člen, vyjádření „snad“, „možná“ Výslovnost: “going to”

2.2. 2.3.

2.1. 2.1.

2.1. 2.1. 2.2. 2.2.

Slovní zásoba: gesta, sociální aktivity, pozvání Gramatika: frázová slovesa, slovesa „muset“, „nesmět“, „nemuset“, podmínkové věty – 1. kondicionál Výslovnost: „will“, „won´t“

Socializing, sociální sítě, svátky

OSV – Sociální komunikace

CJL - neformální pozvání, přijetí a odmítnutí pozvání

školní očekávaný výstup - žák -

-

-

-

-

-

-

-

výstup RVP učivo (číslem) 2.2.

pozve kamaráda na večírek a domluví s ním některé detaily programu v rozhovoru přijme nebo 2.2. odmítne pozvání na večírek napíše krátký dopis 2.3. kamarádovi, ve kterém ho pozve na oslavu narozenin rozumí hlavnímu tématu krátkého projevu v rozhlasu vystihne hlavní body textu o přírodní katastrofě zeptá se na radu, co dělat ve svízelné situaci a diskutuje o jejich možných následcích

pojmenuje běžné zločiny a projevy vandalismu rozumí krátkému čtenému textu o zločinech vyjádří svůj názor na detektivky nahlásí na policejní stanici krádež převypráví příběh s pomocí poznámek pojmenuje žánr literatury nebo druh publikace podle stručného popisu pochopí hlavní myšlenku

Slovní zásoba: globální problémy, rady

téma

průřezová témata

mezipředmětové vztahy

Životní prostředí

EGS – Globální problémy, jejich příčiny a důsledky

CJL - slohová práce

Gramatika: přípony podstatných jmen, 2. kondicionál, vyjádření „Kdyby tak“ Výslovnost: “should”, “shouldn´t”, “would”, “wouldn´t” Slovní zásoba: zločin a zločinci, extrémy, výpověď o zločinu

ENV – Životní prostředí regionu a České republiky

Zločin a trest

OSV – Morálka všedního dne

CJL - slohová práce – vyprávění

Literatura, knihy

MEV – Média a mediální produkce

CJL - kritika

Gramatika: tvorba podstatných jmen pomocí přípon, hovorové výrazy Výslovnost: intonace zdůrazněného slova ve větě Slovní zásoba: publikace, knihy a texty, fikce, oddělení v knihkupectví

školní očekávaný výstup - žák

-

-

-

-

-

-

a hlavní body textu slyšené a čtené písně vyhledá konkrétní údaje v čteném životopise spisovatele simuluje interview se známým spisovatelem napíše recenzi knihy, kterou přečetl a která se mu líbila popíše kvalitu a vzhled oblečení vypráví někomu o lidech na fotce baví se s kamarády o lidech a událostech na fotkách

vyhledá specifické informace v krátkém, čteném vyprávění o události v rodině rozliší jednotlivé mluvčí podle obsahu jejich vyprávění o oslavách významného dne ptá se kamaráda na detaily události, kterou popisuje

výstup RVP učivo (číslem)

téma

průřezová témata

mezipředmětové vztahy

Móda, styl

MEV - tematické okruhy: Uživatelé, Účinky mediální produkce a vliv médií, Role médií v moderních dějinách

CJL – porovnání stavby věty v ČJ a AJ: pořadí popisných přídavných jmen

EGS - tematický okruh: Vzdělávání v Evropě a ve světě

ZSV – Člověk ve společnosti

Gramatika: trpný rod v přítomném čase, trpný rod v ostatních časech Výslovnost: přízvuk ve slovech

Slovní zásoba: oblečení a móda, složená přídavná jména, národnosti Gramatika: pořadí přídavných jmen ve větě, přítomný čas, statická a dynamická slovesa, vazba slovesa a infinitivu/ “ing“ formy Slovní zásoba: pocity, koncovky podstatných jmen, předpony přídavných jmen, vazba přídavného jména a předložky, pořadí slov, přídavná jména s koncovkou “-ed” a “-ing“, frázová slovesa Gramatika: minulý čas, vazba “used to”, zvolací věty Výslovnost: “used to”

předmět: Anglický jazyk ročník: 4. školní očekávaný výstup -

-

-

-

-

-

-

ve čteném inzerátu rozpozná místo výkonu práce, její náplň a charakter rozumí krátkému naučnému textu, který popisuje běžné povolání v minulosti pojmenuje povolání podle slyšeného popisu jeho pracovní náplně pojmenuje povolání podle pracovní činnosti napíše žádost o práci rozumí hlavním bodům slyšeného popisu životního stylu mluvčího rozpozná význam homonyma z kontextu slyšeného textu v slyšeném popisu pozná, o jakou nemoc jde rozumí radě lékaře, jak se léčit pojmenuje části těla a běžná zranění popíše nemoci, jejich příznaky v slyšeném rozhovoru rozpozná, o kterém přístroji výpočetní techniky je řeč v slyšeném rozhovoru

výstup RVP (číslem)

učivo

téma

průřezová témata

mezipředmětové vztahy

Slovní zásoba: povolání a vyjádření rodu, místa a činnosti v práci, popis práce, koncovky podstatných jmen vyjadřující povolání, oddělitelná a neoddělitelná frázová slovesa

Jobs

OSV - tematický okruh: Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů

ZSV (Člověk a svět práce) – Trh práce a profesní volba

Health

OSV - tematický okruh: Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti

BIO - Člověk a jeho zdraví

Gramatika: vztažné věty vypustitelné a nevypustitelné

Slovní zásoba: části těla, vnitřní orgány, bolesti, symptomy, nemoci Gramatika: minulý čas a předpřítomný čas, předpřítomný čas průběhový

Slovní zásoba: počítačová technika, předpony podstatných jmen, složená podstatná jména, ustálená spojení slovesa a podstatného jména

Computers, IT OSV - tematický okruh: Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů

ICT

školní očekávaný výstup

-

-

-

-

-

-

-

rozumí, co navrhují jednotliví mluvčí dělat ve volném čase v nejbližších dnech pojmenuje přístroje výpočetní techniky gramaticky správně formuluje, co se stane v konkrétní dobu v budoucnosti blízké i vzdálené povídá si s kamarádem, jak často využívají vybrané přístroje ICT rozumí obsahu čteného, populárně naučného článku a doplní ho o chybějící detailní informace rozliší pravdivé a nepravdivé informace v slyšeném, populárně naučném projevu pojmenuje vybavení a příslušenství domu/bytu reprodukuje vyslechnutý krátký text rozumí krátkému čtenému textu popisující citový vztah mezi hochem a dívkou rozumí hlavním bodům čteného novinového článku o vztazích přes internet vypráví o seznámení,

výstup RVP (číslem)

učivo

téma

průřezová témata

mezipředmětové vztahy

Gramatika: tzv. nultý kondicionál, vyjádření spekulace a předpovědi, tzv. první kondicionál, budoucí čas prostý a průběhový, časové věty, slovesa s vazbou s infinitivem

Slovní zásoba: dům a zahrada, složená podstatná jména, frázová slovesa

MEV - tematické My House, Where we live okruhy: Média a mediální produkce, Mediální produkty a jejich významy

Gramatika: vyjádření jistoty nebo pochybnosti pro minulý děj, nepřímá řeč, nepřímá otázka, vazba slovesa na dva předměty Výslovnost: intonace

Slovní zásoba: schůzky a vztahy, časové výrazy, tří-slovná frázová slovesa Gramatika: 2. a 3. stupeň přídavných jmen a příslovcí, tzv. druhý kondicionál, přací věty, větné dodatky, časové předložky

CJL – náležitosti formálního dopisu

Relationships

ENV - tematický ZSV – Člověk jako okruh: Člověk a životní jedinec, Člověk ve prostředí společnosti

školní očekávaný výstup

-

-

-

-

-

-

-

schůzkách a vztazích mezi hochem a dívkou formuluje hlavní myšlenku písně rozumí čtenému příběhu, který je spojený s různými druhy cestování rozliší informace slyšených hlášeních pro cestující rozliší chronologii děje v čteném příběhu charakterizuje výhody a nevýhody jednotlivých druhů cestování nepřímými otázkami formuluje zdvořilé dotazy ve slyšeném rozhovoru rozliší názory jednotlivých mluvčích na jejich vztah k penězům rozumí obrazným přirovnáním v písni pochopí její hlavní myšlenku v slyšeném rozhovoru několika mluvčích rozliší, kteří z nich mají odlišná stanoviska vysvětlí, komu by věnoval část výhry a proč sdělí, ztráta kterých věcí by ho nejvíce trápila v slyšeném projevu rozliší, jakým uměním se jeho představitelé

výstup RVP (číslem)

učivo

téma

Slovní zásoba: cestování a Travelling doprava, přídavná jména spojená s cestováním, dovolená, výlety a exkurze, turistika, slovesa vážící se s předložkami

průřezová témata

mezipředmětové vztahy

MEV - tematický okruh: Média a mediální produkce

FYZ – technické a fyzikální vynálezy spojené s cestováním

Gramatika: trpný rod, neurčitá zájmena, nepřímé otázky, uvádějící „to“

Slovní zásoba: peníze a platby, malá a velká čísla, ustálená spojení předložky a podstatného jména

Money

MEV - tematický ZSV (Člověk a svět okruh: Účinky mediální práce) – Finance produkce a vliv médií

Art

OSV - tematické okruhy: Poznávání a rozvoj vlastní

Gramatika: vyjádření „nechat si něco udělat“, zvratná zájmena, tzv. třetí kondicionál, účelové věty

Slovní zásoba: výtvarné a divadelní umění, umělci a umělecké činnosti, složená

EVV – výtvarné a divadelní umění

školní očekávaný výstup -

-

zabývají v slyšeném rozhovoru postihne názory mluvčích na umělecká díla pojmenuje běžné typy výtvarného a divadelního umění

výstup RVP (číslem)

učivo podstatná jména Gramatika: příčestí, všeobecná zájmena, tak / takový, Výslovnost: intonace vět s výrazy „tak“ a „takový“

téma

průřezová témata osobnosti, Spolupráce a soutěž

mezipředmětové vztahy

Německý jazyk – charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení předmětu Německý jazyk je vyučován v současné době jako druhý cizí jazyk od prvního do čtvrtého ročníku. Cílem naší práce je naučit žáky komunikovat s lidmi z různých částí světa, pro něž je německý jazyk rodným nebo komunikačním jazykem, stejně jako využívat tento cizí jazyk pro práci s počítačem, internetem i tiskem a dalšími médii. Vzhledem k blízkosti německy mluvících zemí je tento předmět ve středoevropském regionu důležitou součástí vzdělávací nabídky. Gramatické učivo chápeme jako prostředek k rozvoji komunikačních dovedností a schopnosti logického myšlení. Výuku jazyka organizujeme tak, aby byla zajímavá a pestrá a přispívala k aktivizaci žáků. Přitom zdůrazňujeme individuální přístup, který je důležitý i proto, že žáci – němčináři mají rozdílnou úroveň počátečních znalostí.

Časové a organizační vymezení předmětu Předmět NEJ je vyučován ve všech ročnících studia s dotací 3 hodiny týdně, což je dostatečný počet pro získání kompetencí, které jsou uvedeny v rámcovém vzdělávacím plánu. Vzhledem k menšímu počtu žáků, kteří si jej volí, je v každém ročníku jedna výuková skupina. Výuka probíhá jednak v kmenových učebnách, jednak ve specializovaných jazykových učebnách. Učitel má k dispozici počítač s připojením k internetu a radiomagnetofon, což spolu s množstvím interaktivního obsahu na výukových CD a DVD dává možnost vyučovat moderními metodami.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí Kompetence k učení
využíváním časopisů vedeme žáky k aktivní uvědomělé práci s textem
výuku gramatiky zaměřujeme na pochopení jazykové struktury, což umožňuje transfer i do jiných jazyků
prací se slovníkem rozvíjíme slovní zásobu i logické myšlení
uplatňujeme výběrové domácí úkoly (žáci sami rozhodnou, co je jim bližší), nadstandardní úkoly odměňujeme Kompetence k řešení problémů
využíváme situačních rozhovorů k podpoře pohotovosti a kultivovaného projevu
vědomostní testy sestavujeme jako potvrzení žákových vědomostí (v obecné rovině se žáci účastní jejich tvorby, znají způsob hodnocení - tím eliminujeme stres)


využíváme celou škálu cvičení včetně internetových Kompetence komunikativní
používáme nové moderní učebnice postavené na komunikaci
vytváříme optimální podmínky pro jazykovou komunikaci (skupiny, uspořádání lavic)
používáme jazykové hry, divadlo, scénky Kompetence sociální a personální
v cizím jazyce nepřerušujeme projev žáka, opravujeme až na závěr
v jazykové výuce často uplatňujeme týmovou práci
vytvářením přátelské atmosféry (písně, hry, soutěže) rušíme pocit neúspěchu a posilujeme sebedůvěru a sebeúctu Kompetence občanské
aktualizujeme téma ochrany životního prostředí, vedeme žáky pomocí příkladů a textů k uvědomělému vztahu k životnímu prostředí
exkurzemi do význačných center německé vzdělanosti vedeme k úctě ke kulturnímu dědictví
seznámením s německou, rakouskou a švýcarskou literaturou zprostředkováváme pochopení kulturní historie německy mluvících zemí Kompetence pracovní
znalost německého jazyka prezentujeme jako velkou výhodu ve sjednocené Evropě
konverzačními tématy Volba povolání, Pracovní život, Životopis připravujeme žáky k uplatnění na mezinárodním trhu práce

předmět: Německý jazyk ročník: 1. školní očekávaný výstup - žák Receptivní dovednosti Poslech - rozumí jednoduchým pokynům a větám a reaguje na ně - rozpozná téma jednoduchého reprodukovaného textu Čtení - rozlišuje grafickou a mluvenou podobu slova - čte foneticky správně jednoduchý text - pochopí hlavní myšlenku jednoduchého čteného textu - vyhledá požadované informace v jednoduchých textech - umí využít slovníček v učebnici Produktivní dovednosti Mluvení - reaguje na jednoduché pokyny a věty - aktivně využívá slovní zásobu témat rodina, škola, místo, kde žiji - sdělí údaje o své osobě, rodině a běžných každodenních situacích Psaní - ovládá základní pravidla písemné podoby jazyka - sestaví jednoduché písemné sdělení týkající se probíraných témat

výstup RVP učivo (číslem) Jazykové prostředky 3.1.1 3.1.2

3.1.1 3.1.1 3.1.2 3.1.4 3.1.6

3.3.2 3.3.1 3.3.3

3.2.1 3.2.4

Hláskosloví - fonetika německého jazyka - německá abeceda Gramatické učivo - podstatná jména a členy - jednoduché slovesné časy - tvorba otázek, zápor v němčině - slovosled jednoduchých vět - osobní a přivlastňovací zájmena - základní číslovky Slovní zásoba Tématické okruhy: - seznamovací večírek - já a moje rodina - místo, kde žiji - škola a povolání Komunikační situace - pozdrav, rozloučení, poděkování, omluva

téma

průřezová témata

mezipředmětové vztahy

Úvod do německého jazyka, struktura jazyka

OSV (1.1)

CJL ANJ GEO

EGS (2.4) MEV (5.3)

Základní pravidla komunikace v běžných každodenních situacích

Porozumění rozhovoru na zadané téma

Reakce a konverzace na zadané téma

předmět: Německý jazyk ročník: 2. školní očekávaný výstup - žák Receptivní dovednosti Poslech - rozumí každodenním výrazům, základním frázím a jednoduchým větám - pochopí smysl pomalé a pečlivě vyslovované konverzace - dokáže porozumět kratším, jednoduchým reprodukovaným textům Čtení - čte plynule a foneticky správně jednoduchý text se známou slovní zásobou - pochopí smysl textu, vyhledá požadované informace - využívá slovníček v učebnici i obsáhlejší slovník Produktivní dovednosti Mluvení - tvoří a obměňuje jednoduché věty, aplikuje přitom znalosti základních gramatických pravidel - odpoví na otázky týkající se známých skutečností, sám otázky tvoří - účastní se jednoduché konverzace v rámci probíraných témat - reprodukuje ústně obsah přiměřeně obtížného textu

výstup RVP učivo (číslem) Jazykové prostředky 3.1.1

3.1.2

Hláskosloví - zvukové prostředky na úrovni slova a věty - akcent, ráz, větná melodie

téma

průřezová témata

mezipředmětové vztahy

OSV (1.3)

CJL ANJ GEO

EGS (2.4) MKV (3.1)

Má rodina

ENV (4.2) 3.1.4

3.1.5

3.1.4 3.1.6

Gramatické učivo - užívání předložek s 3. a 4. pádem - imperativ, nepravidelná slovesa, modální slovesa, minulé časy, budoucí čas - souřadné a podřadné souvětí - některé předložkové vazby

MEV (5.1) Naše bydlení

Volný čas

3.2.2

3.3.2 3.3.3 3.2.6

3.2.2

Slovní zásoba Tématické okruhy: - rodina, přátelé, škola, studium, bydlení, volný čas, sport, nákupy, obchody, počasí - svátky a oslavy - reálie německy mluvících zemí Komunikační situace: - blahopřání, pozdrav, dopis, adresa, prosba, žádost

Dopis Německa

do

Psaní 3.2.1 - napíše jednoduchá sdělení z oblasti každodenních situací s použitím základních gramatických 3.2.6 struktur - reprodukuje písemně obsah přiměřeně obtížného textu - vyplní základní údaje do formulářů

předmět: Německý jazyk ročník: 3. školní očekávaný výstup - žák Receptivní dovednosti Poslech - rozumí běžným pokynům a jednoduchým souvětím a reaguje na ně - porozumí reprodukovanému textu se známou slovní zásobou Čtení - čte foneticky správně složitější text - pochopí hlavní témata a myšlenky čteného textu - vyhledá požadované informace v textech se známou slovní zásobou - umí využít slovník a hledat na německých internetových stránkách Produktivní dovednosti Mluvení - reaguje na běžné pokyny a věty - aktivně využívá slovní zásobu probraných známých témat - aktivně promlouvá na známá témata s probranou slovní zásobou Psaní - sestaví jednoduché písemné sdělení týkající se probíraných témat - napíše email, v němž se představí - napíše vlastní životopis rozvitý i strukturovaný

výstup RVP učivo (číslem) Jazykové prostředky 3.1.1 3.1.2

3.1.5 3.1.4 3.1.3 3.1.6

3.3.2 3.3.1 3.3.3

3.2.2 3.2.3 3.2.5

Hláskosloví - zdokonaluje dosavadní znalosti o německém hláskosloví, přízvuk, melodie Gramatické učivo - typy vedlejších vět - skloňování přídavných jmen po všech členech - tázací, neurčitá, ukazovací zájmena - řadové číslovky, datum - závislí infinitiv -předložky s druhým pádem Slovní zásoba Tématické okruhy: - já a kultura - oblékání a móda - nakupování - orientace ve městě, Praha - bydlení - mezilidské vztahy Komunikační situace - rozhovor se známou osobností - orientace v nákupním středisku, ve městě - oblíbená kniha

téma

průřezová témata

mezipředmětové vztahy

OSV (1.5)

CJL GEO DEJ

EGS (2.4) Kultura

Oblékání

Výlet do Prahy

Mí přátelé

Já a literatura

MEV (5.2)

předmět: Německý jazyk ročník: 4. školní očekávaný výstup - žák Receptivní dovednosti Poslech -rozumí běžným pokynům a jednoduchým souvětím a reaguje na ně -rozezná téma složitějšího rozhovoru. -porozumí reprodukovanému textu se známou slovní zásobou Čtení - čte foneticky správně složitější text - pochopí hlavní témata a myšlenky čteného textu - vyhledá požadované informace v textech se známou slovní zásobou - umí využít slovník a hledat na německých internetových stránkách Produktivní dovednosti Mluvení - aktivně využívá slovní zásobu probraných známých témat - vyjádří své myšlenky přiměřenou formou -snaží se respektovat mluvnická pravidla Psaní - sestaví jednoduché písemné sdělení týkající se probíraných témat -napíše email, v němž se představí -napíše vlastní životopis rozvitý i strukturovaný

výstup (číslem)

3.1.1 3.1.3 3.1.2

3.1.5 3.1.2 3.1.4 3.1.6

RVP učivo

průřezová témata

mezipředmětové vztahy

Jazykové prostředky

OSV (1.3)

Hláskosloví - zdokonaluje dosavadní znalosti o německém hláskosloví, přízvuk, melodie

EGS (2.5)

TVH, TVD GEO CJL

Gramatické učivo - další typy vedlejších vět - stupňování přídavných jmen v přívlastku - příklady synonymních sloves - příčestí minulé a přítomné - podmiňovací způsob - některé předložkové vazby

téma

MEV (5.3) Sport a já

Zdraví

Školství 3.3.2 3.2.2 3.3.1

Slovní zásoba Tématické okruhy: -já a sport -zdraví -školství u nás a v Německu -Rakousko -jídlo a stolování -Německo

Na návštěvě v Rakousku

3.2.4 3.2.5 3.2.6

Komunikační situace -debata o sportu -popis zranění, nemoc -rozhovor v restauraci

V restauraci

Francouzský jazyk – charakteristika vyučovacího předmětu

Obsahové vymezení předmětu Francouzština jako druhý cizí jazyk je směřována k dosažení úrovně B1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, který byl vytvořen a schválen Radou Evropy a vychází ze vzdělávacího obsahu oboru Další cizí jazyk RVP GV. Úroveň B1 je definována následujícím způsobem: Žák má dostačující vyjadřovací prostředky a odpovídající slovní zásobu k tomu, aby se domluvil a vyjadřoval, i když ne zcela sebejistě. Rozumí běžným výrazům a základním frázím, jejichž cílem je vyhovět každodenním potřebám. Umí používat běžné lexikum a lexikální spojení. Umí představit sebe a ostatní, klást jednoduché otázky osobního rázu, např. o místě, kde žije, o lidech, které zná, o věcech, které vlastní a na podobné otázky dovede odpovídat. Dokáže se jednoduchým způsobem domluvit, mluví-li interlocutor pomalu a zřetelně a je-li ochoten mu pomoci. Výuka je zaměřena na komunikativní dovednosti žáků v oblasti poslechu, konverzace, čtení, souvislého mluveného projevu a psaní. Gramatika je prostředkem k osvojení si komunikativních schopností. Žáci jsou vedeni ke zvládnutí komunikace s cizinci v základních a běžných situacích a v běžných komunikačních tématech.

Časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět má týdenní časovou dotaci 3 hodiny týdně v 1.-4. ročníku. Tento počet dovoluje dosažení stanovené jazykové úrovně. Vzhledem k počtu žáků, kteří si francouzský jazyk volí jako další cizí jazyk, je v každém ročníku jedna výuková skupina. Výuka probíhá jednak v kmenových učebnách, jednak ve specializovaných jazykových učebnách. Učitel má k dispozici počítač s připojením k internetu a radiomagnetofon, což spolu s množstvím interaktivního obsahu na výukových CD a DVD dává možnost vyučovat metodami, které přispívají moderním způsobem k vytváření a uchování kompetencí. Nedílnou součástí výuky je používání internetových zdrojů, např. francouzských interaktivních výukových programů nebo originálních francouzských internetových stránek, což je nespornou výhodou našich žáků využívajících notebooků při školní práci. Výuka probíhá také formou poznávacích exkurzí a návštěv kulturních akcí, v neposlední řadě

zpracováním projektových témat a úkolů zaměřených na frankofonní oblasti.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí Kompetence k učení
vedeme žáky k efektivnímu získávání informací (internet, média, tištěné zdroje apod.)
motivujeme žáky k učení cizímu jazyku- potřeba domluvit se při cestování, možnost sledování zahraničních médií, lépe poznat oblíbené osobnosti nebo umělecké směry a díla atd.
využíváme znalostí cizích nebo mezinárodně používaných slov pocházejících z francouzštiny
vedeme žáky k využívání zejména lexikálních znalostí jiných cizích jazyků a naopak, především angličtiny, která kdysi čerpala z latiny nebo přímo z francouzštiny
vedeme žáky k systematizaci učiva, k odvozování zákonitostí, k porozumění strukturálního fungování francouzštiny
vedeme žáky k sebehodnocení, motivujeme je k rozšíření jejich jazykového portfolia
rozvíjíme receptivní, produktivní a interaktivní jazykové dovednosti žáků Kompetence k řešení problémů
vedeme žáka k uplatňování získaných dovedností při řešení problémů a zpracování projektů
pomáháme žákovi aplikovat různé postupy získané při různých činnostech
motivujeme žáka k uplatňování intuice, fantazie, improvizace, kreativity Kompetence komunikativní
vedeme žáka k osvojení si odpovídajícího přízvuku, intonace a melodie ústního projevu
pomáháme žákovi správně formulovat myšlenku, sdělit ji tak, aby příjemce porozuměl – nácvikem struktury mluvených a písemných projevů
vedeme žáka k porozumění sdělení v cizím jazyce
vedeme žáka k adekvátní reakci, včetně nonverbálních prostředků s přihlédnutím k odlišnostem frankofonního prostředí Kompetence sociální a personální
vedeme žáka k týmové práci
vedeme žáka k vyjádření vlastního názoru a zároveň respektování názoru jiného (pokud není v rozporu se základními morálními imperativy ) Kompetence občanské
rozvíjíme v žákovi toleranci odlišností (náboženských, rasových, politických), schopnost empatie a dodržování pravidel slušnosti v dané zemi učitel vede žáka k poznání a respektu k historii a současnosti Francie a ostatních frankofonních zemí (především Maghrebu)

Kompetence pracovní
vedeme žáka k osvojování si pracovních návyků (časová organizace učení, způsoby efektivního upevňování nabytých znalostí a dovedností, orientace v materiálech, vyhledávání a zpracování informací, práce se slovníkem tištěným nebo internetovým aj.)
vedeme žáka k účelnému využití vědomostí a dovedností z jiných předmětů pro oblast jazyka a komunikace
vedeme žáka k soustavnému a pravidelnému opakování a praktickému používání francouzštiny

Předmět: Francouzský jazyk Ročník: 1. Školní očekávaný výstup

ŽÁK správně hláskuje, srozumitelně vyslovuje slovní zásobu napodobuje slovní přízvuk a intonaci francouzské věty rozumí základním pokynům ve třídě a v učebních materiálech rozumí často používaným slovům a větám týkajícím se jeho, jeho rodiny a nejbližšího okolí sdělí ústně a písemně základní údaje o sobě, své rodině a svém okolí vyjádří své zájmy a preference identifikuje citová zabarvení, jednotlivá mluvčí používá slovníky tištěné nebo internetové, eventuálně slovníky speciálního počítačového výukového programu odhadne význam neznámých slov na základě kontextu a dosavadních znalostí

Výstup RVP (číslem) nepovinný

Učivo

Téma

Průřezová témata a projekty

Mezipředmětové vztahy

Fonetika: Abeceda, základy správné výslovnosti – slovní přízvuk, melodie a intonace fr. věty. Druhy vázání (liaison a enchaînement).

Tematicko-lexikální okruhy a komunikační situace: Pozdravy, představení (se), poděkování. Časté repliky. Omluva. Bydliště, adresa. Národnost a povolání. Formulář – vyplnění základních osobních údajů. Cestování. Regiony, státy, kontinenty. Rodina – příslušníci a vztahy; přátelé; spolužáci. Jednoduchý popis osoby. Popis předmětu a jeho vlastnictví. Lokalizace osob a předmětů. Preference. Souhlas a nesouhlas. Prosba. Svolení. Příkaz. Pozvání k činnosti. Odmítnutí. Základní časové údaje. Hodiny. Francouzská kuchyně. Typická jídla. Francie - geografická a ekonomická data.

MKV

GEO, DEJ, CJL, ZSV, IVT, EVV, EVH; ANJ, event. SPJ

Ortografie: základní pravidla. Gramatika: Věta oznamovací. Věta tázací – 3 typy, důraz kladen na hovorovou variantu. Imperativ. Věta záporná (slovesný zápor). Rod a plurál substantiv a adjektiv (shoda). Člen určitý a neurčitý. Zájmena osobní samostatná a nesamostatná. Číslovky základní. Zájmena ukazovací a přivlastňovací nesamostatná. Základní předložky (à, de) . Předložky místní à, dans, en.

Frankofonní země – geografický a politický přehled.

Časování pravidelných sloves všech skupin a nepravidelná slovesa základní (cca polovina) v prézentu a v passé composé. Zvratná slovesa. Základní zájmena tázací. Imperativ. Blízká budoucnost.

Předmět: Francouzský jazyk Ročník: 2. Školní očekávaný výstup

ŽÁK správně vyslovuje a váže slova ve větě, zvládá slovní a větný přízvuk poslouchá s porozuměním texty se známou slovní zásobou při čtení odhadne výslovnost a význam neznámých slov pomocí jednoduchých vět ústně i písemně sděluje své zájmy, plány, zážitky současné, budoucí i minulé strukturuje neformální text na běžné téma reaguje adekvátně v nejběžnějších situacích využívá překladové slovníky při zpracování méně běžného tématu

Výstup Učivo RVP (číslem) nepovinný Fonetika+ortografie: korekce a upevňování Gramatika: Zájmena osobní nepřízvučná 3. a 4. pád (objets indirects et directs). Číslovky řadové. Zájmena neurčitá a záporná – úvod. Zájmena tázací – pokračování. Présent continu. Passé récent. Futur proche – zopakování. Imparfait a porovnání s užitím passé composé. Doplňování časových výrazů. Další předložky místní. Některé typy vedlejších vět , spojky a vztažná zájmena. Participe présent + Gérondif . Futur simple. Člen dělivý. Shrnutí druhů členů. Komparativ a superlativ adjektiv a adverbií. Subjonctif présent. Základní typy vět. Osobní zájmena (české pády)

Téma

Průřezová témata a projekty MKV

Mezipředmětové vztahy

Tematicko-lexikální GEO, DEJ, CJL, okruhy a komunikační ZSV, IVT, EVV, situace. Frankofonie EVH Prázdninové aktivity, a cestování, koníčky. multikultura. Sport. Olympijské hry. Slavná díla francouzské literatury. Obchody . Nákupy. Oblečení a móda. Popis bytu, domu, okolí. Vyjádření preferencí a chutí. Francouzská gastronomie. Restaurace, jídelníčky, recepty. Kalendář. Roční období. Divadlo a film. Hudba. Preference, vyjádření názoru. Vyjádření emocí, strachu, obav, pochybnosti, možnosti, pravděpodobnosti, nejistoty apod. Vyjádření vůle, přání. Vyprávění, popis (častá lexikální spojení).

Předmět: Francouzský jazyk Ročník: 3. Školní očekávaný výstup

ŽÁK porozumí hlavním bodům při poslechu autentického projevu umí shrnout hlavní myšlenky textu, vyjádřit logické vztahy mezi větami (příčina, důsledek, protiklad) ústně formuluje jasně a srozumitelně běžné informace umí sepsat krátké oznámení (inzerát, pozvánka apod.) a písemně reagovat reaguje adekvátně a gramaticky správně v obvyklých situacích s použitím vhodných frazeologických obratů orientuje se ve výkladovém slovníku umí vyhledávat autentické texty na internetu - rediguje rozsáhlejší práce- vyprávění, popis, esej aj.

Výstup RVP (číslem) nepovinný

Učivo

Téma

Gramatika. Vyjádření kauzality a následnosti. Zájmena „en“ a „y“. Subjonctif passé. Další typy vedlejších vět vyžadující užití konjunktivu. Souslednost časová v konjunktivu. Kondicionál přítomný. Plus-que-parfait. Nepřímá řeč. Souslednost časová v indikativu. Typy vztažných vět s „dont“. Věty podmínkové ( základní typy). Věty přípustkové, příčinné, účelové aj. Shrnutí zájmen samostatných a nesamostatných (osobní, tázací, ukazovací, přivlastňovací, neurčitá, záporná). Časové výrazy vyjadřující trvání, frekvenci (opakování), progresi dějů aj.

Tematicko-lexikální okruhy a komunikační situace. Politicko-administrativní členění Francie, politický systém. Srovnání. Vzdělání ve Francii-výhody a nevýhody obou systémů. Doprava, dopr. prostředky. Životní prostředí. Postavení francouzského umění a kultury ve světě. Význační umělci. Moderní a tradiční hudba frankofonních oblastí a její odlišnosti. Debata: požádat o názor; vyjádření úsudku, přesvědčení, důvěry či nedůvěry, podezření aj. Požádat o radu a poradit. Podat vysvětlení. Možnost, pravděpodobnost a nepravděpodobnost. Zájem a lhostejnost. Návrhy - přijetí či odmítnutí.

Průřezová témata a projekty MKV

Demokratický systém.

Vztah člověka k prostředí.

Mezipředmětové vztahy GEO, DEJ, CJL, ZSV, IVT, EVV, EVH

Předmět: Francouzský jazyk Ročník: 4. Školní očekávaný výstup

ŽÁK -

-

-

-

-

rozumí myšlenkám autentického ústního projevu (rozhlas, televize, film, hudební text apod.) využívá různých překladových zdrojů při zpracování obtížných textů komunikuje foneticky správně s použitím osvojeného lexika v každodenních situacích zapojuje se (byť s obtížemi) v rozhovorech s rodilými mluvčími využívá různé druhy slovníků

Výstup RVP (číslem) nepovinný

Učivo

Gramatika. Passé simple. Kondicionál minulý. Dokončení podmínkových vět. Futur antérieur - tvary. Futur simple a Futur antérieur v souvětí. Futur simple, futur antérieur a jejich druhá funkce: pravděpodobnost. Srovnání užití obou časů budoucích. Trpný rod. Vztažné věty: vztažná zájmena a příslovce. Shrnutí. Subjonctif imparfait a subjonctif plus-que-parfait. Shrnutí konjunktivních tvarů a jejich užití. Souslednost časová v konjunktivu.

Téma

Průřezová témata a projekty

Mezipředmětové vztahy

Tematicko-lexikální okruhy a komunikační situace. Významné události francouzské historie a známé postavy francouzských dějin. Média a informatika. Životní styl a zdraví. Tradice, svátky a rodinné události. Ukázky významných literárních a jiných děl – rozšíření tématu. Krásy francouzské přírody a péče o ni. Historické památky, kulturní dědictví a péče o ně. Francie a my v Evropské unii.

MKV

GEO, DEJ, CJL, ZSV, IVT, EVV, EVH

Žijeme v Evropěshody a odlišnosti.

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech.

Španělský jazyk – charakteristika vyučovacího předmětu

Obsahové vymezení předmětu Španělština jako druhý cizí jazyk je směřována k dosažení úrovně B1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, který byl vytvořen a schválen Radou Evropy a vychází ze vzdělávacího obsahu oboru Další cizí jazyk RVP GV. Úroveň B1 je definována následujícím způsobem: Žák má dostačující vyjadřovací prostředky a odpovídající slovní zásobu k tomu, aby se domluvil a vyjadřoval, i když ne zcela sebejistě. Rozumí běžným výrazům a základním frázím, jejichž cílem je vyhovět každodenním potřebám. Umí používat běžné lexikum a lexikální spojení. Umí představit sebe a ostatní, klást jednoduché otázky osobního rázu, např. o místě, kde žije, o lidech, které zná, o věcech, které vlastní a na podobné otázky dovede odpovídat. Dokáže se jednoduchým způsobem domluvit, mluví-li interlocutor pomalu a zřetelně a je-li ochoten mu pomoci. Výuka je zaměřena na komunikativní dovednosti žáků v oblasti poslechu, konverzace, čtení, souvislého mluveného projevu a psaní. Gramatika je prostředkem k osvojení si komunikativních schopností. Žáci jsou vedeni ke zvládnutí komunikace s cizinci v základních a běžných situacích, v komunikačních tématech jako jsou rodina, škola, přátelé, cestování, koníčky a zájmy (preference i antipreference).

Časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět má týdenní časovou dotaci 3 hodiny týdně v 1.-4. ročníku. Tento počet dovoluje dosažení stanovené jazykové úrovně. Vzhledem k počtu žáků, kteří si španělský jazyk volí jako další cizí jazyk, je v každém ročníku jedna až dvě výukové skupiny. V případě dvou skupin jsou žáci zařazeni do jedné z nich na základě dosavadní doby výuky nebo rozřaďovacích testů. Výuka probíhá jednak v kmenových učebnách, jednak ve specializovaných jazykových učebnách. Učitel má k dispozici počítač s připojením k internetu a radiomagnetofon, což spolu s množstvím interaktivního obsahu na výukových CD a DVD dává možnost vyučovat metodami, které přispívají moderním způsobem k vytváření a uchování kompetencí. Nedílnou součástí výuky je používání internetových zdrojů, např. francouzských interaktivních výukových programů nebo originálních francouzských internetových stránek, což je nespornou výhodou našich žáků využívajících notebooků při školní práci.

Výuka probíhá také formou poznávacích exkurzí a návštěv kulturních akcí, v neposlední řadě zpracováním projektových témat a úkolů zaměřených na hispánskou oblast.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí Kompetence k učení
vedeme žáky k efektivnímu získávání informací (internet, média, tištěné zdroje apod.)
motivujeme žáky k učení cizímu jazyku- potřeba domluvit se při cestování, možnost sledování zahraničních médií, lépe poznat oblíbené osobnosti nebo umělecké směry a díla atd.
využíváme znalostí cizích nebo mezinárodně používaných slov pocházejících z francouzštiny
vedeme žáky k využívání zejména lexikálních znalostí jiných cizích jazyků a naopak, především angličtiny, která kdysi čerpala z latiny
vedeme žáky k systematizaci učiva, k odvozování zákonitostí, k porozumění strukturálního fungování španělštiny
vedeme žáky k sebehodnocení, motivujeme je k rozšíření jejich jazykového portfolia
rozvíjíme receptivní, produktivní a interaktivní jazykové dovednosti žáků Kompetence k řešení problémů
vedeme žáka k uplatňování získaných dovedností při řešení problémů a zpracování projektů
pomáháme žákovi aplikovat různé postupy získané při různých činnostech
motivujeme žáka k uplatňování intuice, fantazie, improvizace, kreativity Kompetence komunikativní
vedeme žáka k osvojení si odpovídajícího přízvuku, intonace a melodie ústního projevu
pomáháme žákovi správně formulovat myšlenku, sdělit ji tak, aby příjemce porozuměl – nácvikem struktury mluvených a písemných projevů
vedeme žáka k porozumění sdělení v cizím jazyce
vedeme žáka k adekvátní reakci, včetně nonverbálních prostředků s přihlédnutím k odlišnostem hispánského prostředí Kompetence sociální a personální
vedeme žáka k týmové práci
vedeme žáka k vyjádření vlastního názoru a zároveň respektování názoru jiného (pokud není v rozporu se základními morálními imperativy ) Kompetence občanské
rozvíjíme v žákovi toleranci odlišností (náboženských, rasových, politických), schopnost empatie a dodržování pravidel slušnosti v dané zemi učitel vede žáka k poznání a respektu k historii a současnosti Španělska a hispanoamerické oblasti

Kompetence pracovní
vedeme žáka k osvojování si pracovních návyků (časová organizace učení, způsoby efektivního upevňování nabytých znalostí a dovedností, orientace v materiálech, vyhledávání a zpracování informací, práce se slovníkem tištěným nebo internetovým aj.)
vedeme žáka k účelnému využití vědomostí a dovedností z jiných předmětů pro oblast jazyka a komunikace
vedeme žáka k soustavnému a pravidelnému opakování a praktickému používání španělštiny

Předmět: Španělský jazyk Ročník: 1. Školní očekávaný výstup ŽÁK správně hláskuje, srozumitelně vyslovuje slovní zásobu napodobuje slovní přízvuk a intonaci španělské věty rozumí základním pokynům ve třídě a v učebních materiálech rozumí často používaným slovům a větám týkajícím se jeho, jeho rodiny a nejbližšího okolí sdělí ústně a písemně základní údaje o sobě, své rodině a svém okolí vyjádří své zájmy a preference identifikuje citová zabarvení, jednotlivá mluvčí používá slovníky tištěné nebo internetové, eventuálně slovníky speciálního počítačového výukového programu odhadne význam neznámých slov na základě kontextu a dosavadních znalostí

Výstup RVP Učivo (číslem) Fonetika: Abeceda, nepovinný výslovnost. Základní rozdíly evropského a amerického úzu. Slovní přízvuk, melodie španělské věty. Vázání. Ortografie: pravidla. Gramatika: Věta oznamovací. Věta tázací. Věta záporná (slovesný zápor). Rod a plurál substantiv a adjektiv (shoda). Člen určitý a neurčitý. Zájmena osobní 1. pád. Číslovky základní. Zájmena ukazovací a přivlastňovací . Základní předložky místní. Časování pravidelných sloves 3 skupin a frekventovaná nepravidelná slovesa v prézentu. Ser x estar x hay. Zvratná slovesa. Základní zájmena tázací. Blízká budoucnost. Indefinido a perfecto. Srovnání. Časové výrazy.

Téma Tematicko-lexikální okruhy a komunikační situace: Pozdravy, představení (se), tykání a vykání. Poděkování. Časté repliky. Omluva. Bydliště, adresa. Národnost a povolání. Formulář – vyplnění základních osobních údajů. Cestování. Španělsko a Hispánská Amerika. Státy, kontinenty. Rodina – příslušníci a vztahy; přátelé; spolužáci. Jednoduchý popis osoby. Popis předmětu a jeho vlastnictví. Lokalizace osob a předmětů. Preference. Souhlas a nesouhlas. Prosba. Svolení. Příkaz. Pozvání k činnosti.

Průřezová témata Mezipředmětové a projekty vztahy MKV GEO, DEJ, CJL, ZSV, IVT, EVV; ANJ, event. FRJ

Slovníček odborných výrazů užívaných v informatice a na internetu.

Španělsko, země neznámá?

Odmítnutí. Základní časové údaje. Hodiny. Typická jídla španělské, mexické a dalších kuchyní. Španělsko – administrativní členění, geografická data.

Předmět: Španělský jazyk Ročník: 2. Školní očekávaný výstup

ŽÁK správně vyslovuje a váže slova ve větě, zvládá slovní a větný přízvuk poslouchá s porozuměním texty se známou slovní zásobou při čtení textu odhadne význam neznámých slov pomocí jednoduchých vět ústně i písemně sděluje své zájmy, plány, zážitky současné, budoucí i minulé strukturuje neformální text na běžné téma reaguje adekvátně v nejběžnějších situacích využívá překladové slovníky při zpracování méně běžného tématu

Výstup Učivo RVP (číslem) nepovinný Fonetika+ortografie: korekce a upevňování Gramatika: Zájmena osobní nepřízvučná 3. a 4. pád (COI a COD). Gerundio. Estar + gerundio. Číslovky řadové. Zájmena neurčitá a záporná – úvod. Zájmena tázací – pokračování. Subjuntivo presente pravidelných sloves a některých frekventovaných sloves nepravidelných. Základní typy vedlejších vět se subjuntivem. Předložky časové. Určení času, hodiny. Doplňování časových výrazů. Další předložky místní. Některé typy vedlejších vět , spojky a vztažná zájmena. Komparativ, superlativ adjektiv a adverbií. Futuro imperfecto. .

Téma

Tematicko-lexikální okruhy a komunikační situace. Prázdninové aktivity, cestování, koníčky. Sport. Známí fotbaloví hráči. Slavná díla španělské literatury. Obchody . Nákupy. Oblečení a móda. Popis bytu, domu, okolí. Vyjádření preferencí a chutí. Restaurace, jídelníčky, recepty. Kalendář. Roční období. Divadlo a film. Hudba. Preference, vyjádření názoru. Vyjádření emocí, strachu, obav, pochybnosti, možnosti, pravděpodobnosti, nejistoty apod. Vyjádření vůle, přání. Vyprávění, popis (častá lexikální spojení).

Průřezová Mezipředmětové témata a vztahy projekty GEO, DEJ, CJL, MKV ZSV, IVT, EVV; ANJ, event. FRJ Jižní Amerika, Latinská Amerika a Hispánská Amerika – umíme rozlišit pojmy?

Předmět: Španělský jazyk Ročník: 3. Školní očekávaný výstup

ŽÁK porozumí hlavním bodům při poslechu autentického projevu umí shrnout hlavní myšlenky textu, vyjádřit logické vztahy mezi větami (příčina, důsledek, protiklad) ústně formuluje jasně a srozumitelně běžné informace umí sepsat krátké oznámení (inzerát, pozvánka apod.) a písemně reagovat reaguje adekvátně a gramaticky správně v obvyklých situacích s použitím vhodných frazeologických obratů orientuje se ve výkladovém slovníku umí vyhledávat autentické texty na internetu - rediguje rozsáhlejší práce- vyprávění, popis, esej aj.

Učivo Výstup RVP (číslem) nepovinný Gramatika. Imperfecto. Srovnání s perfektními minulými časy. Časové výrazy vyjadřující trvání, frekvenci (opakování), progresi dějů aj. Subjuntivo perfecto a imperfecto. Kondicionál přítomný. Podmínkové věty (úvod). Další typy vedlejších vět: věty přípustkové, příčinné, účelové aj. Shrnutí zájmen osobních, vyjadřování českých pádů. Zájmena přízvučná s předložkami. Zájmena tázací, neurčitá a zápornádokončení.

Téma

Průřezová témata a Mezipředměto projekty vé vztahy

Tematicko-lexikální okruhy a komunikační situace. Politický systém Španělska, některé hispánské země a jejich historie. Boj za nezávislost. Doprava, dopr. prostředky. Životní prostředí. Postavení španělštiny ve světě. Rozdílnost kultur. Význační umělci. Moderní a tradiční hudba různých oblastí a její odlišnosti. Debata: požádat o názor; vyjádření úsudku, přesvědčení, důvěry či nedůvěry, podezření aj. Požádat o radu a poradit. Podat vysvětlení. Možnost, pravděpodobnost a nepravděpodobnost. Zájem a lhostejnost. Návrhy - přijetí či odmítnutí.

MKV

Vztah člověka k prostředí. Španělské národní přírodní parky.

GEO, DEJ, CJL, ZSV, IVT, EVV; ANJ, event. FRJ

Předmět: Španělský jazyk Ročník: 4. Školní očekávaný výstup

ŽÁK -

-

-

-

-

-

rozumí myšlenkám autentického ústního projevu (rozhlas, televize, film, hudební text apod.) využívá různých překladových zdrojů při zpracování obtížných textů komunikuje foneticky správně s použitím osvojeného lexika v každodenních situacích zapojuje se (byť s obtížemi) v rozhovorech s rodilými mluvčími rozpozná přibližně oblast původu mluvčího využívá různé druhy slovníků

Výstup RVP (číslem) nepovinný

Učivo

Gramatika. Pluscuamperfecto. Souslednost časová v indikativu. Kondicionál minulý. Dokončení podmínkových vět. Futuro perfecto. Srovnání užití obou časů budoucích. Vyjádření pravděpodobnosti tvary budoucích časů. Trpný rod. Vztažné věty: vztažná zájmena a příslovce. Shrnutí. Subjuntivo pluscuamperfecto. Dokončení vedlejších vět. Spojky. Shrnutí konjunktivních tvarů a jejich užití. Souslednost časová v konjunktivu.

Téma

Průřezová témata a projekty

Tematicko-lexikální MKV okruhy a komunikační situace. Hodnotit, připomínkovat. Významné události španělské historie, Reconquista a Conquista v Americe. Současné problémy amerických států. Média a informatika. Životní styl a zdraví. Tradice, svátky a . rodinné události. Španělská příroda, národní parky, hory a moře. Historické památky, kulturní dědictví a péče o ně – Španělsko, Mexiko, Peru aj. Hispanismus a jeho světový vývoj.

Řazení tematických okruhů závisí na použité metodě a na výběru vyučujícího.

Mezipředmětové vztahy GEO, DEJ, CJL, ZSV, IVT, EVV; ANJ, event. FRJ

Matematika – charakteristika vyučovacího předmětu

Obsahové vymezení předmětu Vyučovací předmět Matematika je vytvořen ze vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace a realizuje tématické okruhy průřezových témat Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Environmentální výchova a Mediální výchova. Začlenění průřezových témat do vzdělávacího obsahu je uvedeno v tabulce osnov jednotlivých ročníků. Matematika napomáhá především rozvoji abstraktního a analytického myšlení, rozvíjí logické usuzování a geometrickou představivost, učí srozumitelné a věcné argumentaci. Těžiště výuky spočívá v aktivním osvojení strategie řešení úloh a problémů, v ovládnutí matematických nástrojů a dovedností, v pěstování schopnosti aplikace. Během studia žáci objevují, že matematika nachází uplatnění v mnoha oborech lidské činnosti (např.v ekonomii, informatice, fyzice a technice) a že moderní technologie jsou užitečným pomocníkem matematiky. Matematika poskytuje vědomosti a dovednosti potřebné pro vysokoškolské studium i pro běžný život. Vzdělávací obsah matematiky je rozdělen do pěti tematických okruhů: 1. Argumentace a ověřování 2. Číslo a proměnná 3. Práce s daty, kombinatorika, pravděpodobnost 4. Závislosti a funkční vztahy 5. Geometrie Rozřazení učiva do ročníků ukazuje samostatný dokument.

Časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět matematika má týdenní časovou dotaci 4 hodiny týdně od 1. do 4. ročníku, tedy více, než bývá ve všeobecném oboru gymnázia zvykem. Ke zvýšení počtu hodin jsme přistoupili proto, že jsme si vědomi obtížnosti předmětu pro žáky a zároveň jeho důležitosti pro praktický život. Můžeme tedy v hodinách více procvičovat a upevňovat získané kompetence. Pokud to dovolí

ekonomická situace školy, jsme připraveni aspoň v některých ročnících dělit jednu hodinu týdně, což umožní individuálnější přístup k žákům. Výuka matematiky probíhá zpravidla v kmenových učebnách, kde jsou k dispozici vhodné didaktické pomůcky – především počítač a dataprojektor. Výhodou v matematice je, pokud se výuka může odehrávat v učebně vybavené interaktivní tabulí. Při výuce některých témat žáci využívají notebooky. Učitelé využívají výukové programy, jako je např. Cabri Géométre. Vhodným doplňkem výuky matematiky je účast v předmětových soutěžích a exkurze do vědeckých ústavů a do expozic s matematikou spojených.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí

Kompetence k učení Učitel • vede žáky k samostatnosti a soustavnosti v učení, ke správnému osvojování a užívání matematických pojmů, k přesnosti v úsudcích a ke zobecňování poznatků • zdůvodňuje nutnost ověřování a správné interpretace získaných výsledků • rozvíjí u žáků logické uvažování a systémové myšlení • zařazuje vhodné slovní úlohy z běžného života • motivuje žáky k rozšiřování a prohlubování znalostí • podporuje žáky v aktivní práci s matematickým textem, s tabulkami a grafy • umožňuje používání moderních technologií při vyhledávání, třídění a tvořivém zpracovávání informací

Kompetence k řešení problémů Učitel • vede žáky k analyzování problémů, ke zvažování kladů a záporů jednotlivých variant řešení, k volbě správného postupu, k vyhodnocování správnosti výsledku vzhledem k zadaným podmínkám • poukazuje na důležitost plánování a hledání efektivních metod řešení • zařazuje úlohy, při kterých se propojují početních a grafické metody řešení • podporuje utváření geometrického vidění a prostorové představivosti • diskutuje se žáky o správném řešení problému, poskytuje pomoc • vysvětluje matematizaci řešení slovních úloh

Kompetence komunikativní Učitel

• vede žáky k používání správné symboliky a logiky v zápisu a k efektivnímu využívání dostupných prostředků komunikace • klade důraz na zdokonalování grafického projevu a porozumění matematickým termínům, symbolice a matematickému textu • poukazuje na přesnost, jednoznačnost a srozumitelnost vyjadřování • umožňuje efektivní využívání moderních komunikačních technologií

Kompetence sociální a personální Učitel • vede žáky k rozhodování na základě vlastního úsudku, k pěstování sebereflexe a ke spolupráci při týmové práci • stanovuje cíle s ohledem na schopnosti a možnosti žáků • umožňuje aktivní spolupráci mezi žáky i s vyučujícím • zadává úkoly, při kterých žáci mohou spolupracovat a organizuje práci ve skupinách

Kompetence občanské Učitel • • • • •

vede žáky k plnění jejich povinností a k zodpovědnému chování vyžaduje od žáků respektování různorodosti názorů a schopností ostatních spolužáků podporuje zaujímání objektivního a kritického postoje k názorům ostatních rozvíjí schopnost rozpoznat vlastní chyby a k úkolům přistupovat aktivně a odpovědně umožňuje efektivní využívání moderních komunikačních technologií k odevzdávání úkolů

Kompetence k podnikavosti Učitel • • • • •

vede žáky k propojování matematiky s dalšími vědními obory motivuje a povzbuzuje žáky k tvořivosti a dosahování úspěchů ukazuje žákům na konkrétních příkladech význam matematiky pro praxi podporuje používání moderních technologií a aplikačního softwaru poukazuje na uplatnění matematiky v různých oblastech lidské činnosti

Matematika – rozřazení učiva do ročníků ARGUMENTACE A OVĚŘOVÁNÍ Učivo • základní poznatky z matematiky – výrok, definice, věta, důkaz • množiny – inkluze a rovnost množin, operace s množinami • výroková logika

ČÍSLO A PROMĚNNÁ Učivo • číselné obory – přirozená, celá, racionální a reálná čísla • mocniny – mocniny s přirozeným, celým a racionálním exponentem, odmocniny • výrazy s proměnnými – mnohočleny, lomené výrazy, výrazy s mocninami a odmocninami • rovnice a nerovnice – lineární rovnice, nerovnice a jejich soustavy, kvadratická rovnice (diskriminant, vztahy mezi kořeny a koeficienty), rovnice a nerovnice v součinovém a podílovém tvaru,rovnice a nerovnice s absolutní hodnotou, rovnice s neznámou ve jmenovateli a pod odmocninou, logaritmické, exponenciální a goniometrické rovnice

PRÁCE S DATY, KOMBINATORIKA, PRAVDĚPODOBNOST Učivo • kombinatorika – elementární kombinatorické úlohy, variace, permutace a kombinace (bez opakování), binomická věta, Pascalův trojúhelník • pravděpodobnost – náhodný jev a jeho pravděpodobnost, pravděpodobnost sjednocení a průniku jevů, nezávislost jevů • práce s daty – analýza a zpracování dat v různých reprezentacích, statistický soubor a jeho charakteristiky (vážený aritmetický průměr, medián, modus, percentil, kvartil, směrodatná odchylka, mezikvartilová odchylka)

ZÁVISLOSTI A FUNKČNÍ VZTAHY Učivo • obecné poznatky o funkcích – pojem funkce, definiční obor a obor hodnot, graf funkce, vlastnosti funkcí • funkce – lineární funkce, kvadratická funkce, funkce absolutní hodnota, lineární lomená funkce, mocninné funkce, funkce druhá odmocnina, exponenciální, logaritmické a goniometrické funkce, vztahy mezi goniometrickými funkcemi • posloupnost – určení a vlastnosti posloupností, aritmetická a geometrická posloupnost

GEOMETRIE

1. ročník

1. ročník

2. ročník

4. ročník

1. ročník

2. ročník 4.ročník

Učivo • geometrie v rovině – rovinné útvary (klasifikace), obvody a obsahy; shodnost a podobnost trojúhelníků; Pythagorova věta a věty Euklidovy; množiny bodů dané vlastnosti; úhly v kružnici, shodná zobrazení (osová a středová souměrnost, posunutí, otočení); stejnolehlost; konstrukční úlohy • geometrie v prostoru – polohové a metrické vlastnosti; základní tělesa, povrchy a objemy, volné rovnoběžné promítání • trigonometrie – sinová a kosinová věta; trigonometrie pravoúhlého a obecného trojúhelníku • analytická geometrie v rovině – vektory a operace s nimi; analytická vyjádření přímky v rovině; kuželosečky (kružnice, elipsa, parabola a hyperbola)

2.ročník

3.ročník 2.ročník 3.ročník

předmět: Matematika ročník: 1. školní očekávaný výstup

výstup RVP učivo

téma

průřezová témata

(číslem)

mezipředmětové vztahy

Žák -

určuje vztahy mezi

•

Pojem číselného oboru

číselnými obory

•

Obor čísel přirozených,

Zápisy čísel v

-

číselné soustavy

celých a racionálních

různých kulturách.

-

binární soustava

GEO

-

upravuje číselné výrazy

4.2.3

-

odhaduje výsledky

4.2.4

-

MKV

3.1, 3.2

IVT

•

Čísla iracionální

numerických výpočtů a

•

Obor reálných čísel

OSV

efektivně je provádí

•

Číselná osa, obrazy čísel

Seberegulace,

na číselné ose

předcházení

Základní operace v

zátěžovým situacím:

číselných oborech a

režim dne.

jejich vlastnosti

Schopnost řešit

FYZ

Absolutní hodnota

problém, rozhodnout

-

výpočty, vztahy

reálného čísla

se: zaokrouhlování,

-

jednotky ve tvaru

pracuje s racionálními čísly ve tvaru zlomku a ve tvaru

•

čísel desetinných -

účelně využívá kalkulátor

-

znázorňuje reálná čísla na

4.2.4 •

číselné ose, zaokrouhluje

porovnávání.

je a porovnává -

Číselné obory

aplikuje geometrický

4.2.2

význam absolutní hodnoty

-1-

1.2

-

měřítko plánu a mapy

-

měřítkové číslo

zlomku

používá rozvinutý i

•

Zápisy přirozených čísel

Elementární

MEV

zkrácený zápis čísla

•

Násobek a dělitel

teorie čísel

Věrohodnost

-

stanoví řád čísla

•

Znaky dělitelnosti

informací, sledování

-

ovládá kritéria dělitelnosti

•

Prvočíslo a číslo složené

a hodnocení

-

užívá vlastnosti dělitelnosti

•

Prvočíselný rozklad

správného používání

přirozených čísel

•

Základní věta aritmetiky

matematických

DEJ

rozlišuje prvočíslo a číslo

•

Největší společný dělitel,

pojmů.

-

složené

nejmenší společný

OSV

určí nejmenší společný

násobek

Trénování dovednosti

-

-

-

4.2.1

5.2

FYZ -

vztahy -

zapamatování

společný dělitel

(zlepšení kvality

přirozeného čísla

učení): kritéria

převody jednotek

historický vývoj matematiky

1.1

násobek a největší

početní operace,

dělitelnosti.

-

zapíše a určí množinu

•

výčtem prvků, uvedením

-

Základní množinové

Množiny

EGS

pojmy

Znázorňování a

2.4

charakteristické vlastnosti

•

Číselné množiny

slovní úlohy:

prvků množiny

•

Inkluze a rovnost množin

evropské jazykové a

určí vztah mezi množinami,

•

Operace s množinami

kulturních okruhy,

FYZ, CHE, GEO, BIO -

vztahy mezi příbuznými pojmy

-

pojmové mapy

průnik a sjednocení

evropský integrační

BIO

množin, rozdíl množin a

proces, EU,

-

doplněk množiny v

Postavení ČR v EU.

množině -2-

systematizace

-

-

čte a zapisuje tvrzení v

FYZ, CHE

4.1.1

symbolickém jazyce

-

stavba atomu

matematiky

-

struktura látek

-

třídění a řazení

•

pracuje s Vennovými

Vennovy diagramy

prvků

diagramy -

řeší slovní úlohy pomocí množinových diagramů

-

•

Intervaly

•

Operace s intervaly

•

Výrok a jeho

Výroková

pravdivostní hodnota

logika

zapíše a znázorní intervaly na číselné ose, určuje jejich sjednocení a průnik

-

operuje s intervaly

-

pozná, zda sdělení je

4.2.2

výrok, určí jeho •

pravdivostní hodnotu a

čte a zapisuje tvrzení v

4.1.1

symbolickém jazyce matematiky -

-

užívá správně logické

1.3

Přesná a tvořivá

IVT -

tabulky

Tabulky pravdivostních

komunikace:

pravdivostních

hodnot

srozumitelnost,

hodnot

•

Negace výroku

přesnost, nápaditost.

•

Složené a kvantifikované

CJL

výroky a jejich negace

-

tvarosloví

-

gramatika

-

stavba věty

výrok neguje -

OSV

OSV

4.1.2

1.3

spojky a kvantifikátory

Porozumění

vytvoří složené výroky a

komunikace: jasnost

kvantifikované výroky,

sdělení.

-3-

-

provádí jejich negace

FYZ, CHE

tvoří tabulky pravdivostních

-

hodnot -

rozliší definici a větu,

4.1.3

•

Definice, věta, důkaz

rozliší předpoklad a závěr věty -

rozliší správný a nesprávný

4.1.4

úsudek -

ovládá základní důkazové metody, dokáže jednoduché matematické věty

-

vytváří hypotézy,

4.1.5

zdůvodňuje jejich pravdivost a nepravdivost, vyvrací nesprávná tvrzení -

zdůvodňuje svůj postup a

4.1.6

ověřuje správnost řešení problému

-4-

definice, důkazy

-

-

Mocniny s přirozeným,

Mocniny

OSV

1.1, 1.2 Fyzika

pro počítání s mocninami a

celým a racionálním

BMI – index tělesné

-

vzorce, výpočty

odmocninami

exponentem

hmotnosti.

-

vyjádření velkých

provádí operace s mocninami a odmocninami

-

•

ovládá základní pravidla

4.2.3

•

Odmocniny

a malých čísel

•

Operace s mocninami a

pomocí mocnin

efektivně pracuje s kalkulátorem

DEJ

odmocninami 4.2.4

-

staré jednotky obsahu (sáh, lán)

-

-

rozlišuje konstantu a

•

Mnohočleny

Výrazy

proměnnou

•

Proměnná, výraz

s proměnnými

definuje pojmy: člen,

•

koeficient a stupeň

upravuje efektivně výrazy s

4.2

Fyzika

Zásoby a zdroje

-

výrazy

Definiční obor výrazu,

energie a surovin:

-

vzorce

hodnota výrazu

kvantitativní

-

úpravy vzorců

vyjádření.

-

početní operace

-

vzorce a jejich

mnohočlenu -

ENV

4.2.5

úpravy

proměnnými, určuje

-

definiční obor výrazu

•

Operace s mnohočleny

provádí početní operace s

•

Druhá a třetí mocnina

mnohočleny -

-

jednotkové zkoušky

dvojčlenu

zná a používá vzorce pro

•

Rozdíl druhých mocnin

GEO

druhou a třetí mocninu

•

Součet a rozdíl třetích

-

dvojčlenu, rozdíl druhých

vyjádření velkých čísel pomocí

mocnin

mocnin, součet a rozdíl

mocnin -5-

třetích mocnin -

rozkládá mnohočleny na

4.2.6

•

součin vytýkáním a užitím

Rozklad mnohočlenu na součin

vzorců, aplikuje tuto dovednost při řešení rovnic a nerovnic -

určuje definiční obor

4.2.5

lomeného výrazu -

-

upravuje lomené výrazy

•

Lomené výrazy

•

Definiční obor lomeného

4.2.5

výrazu

krácením a rozšiřováním

•

Úpravy lomených výrazů

provádí operace s

•

Operace s lomenými

lomenými výrazy, uvádí

výrazy

podmínky řešení -

určuje definiční obor

4.2.5

•

výrazů s mocninami a

odmocninami

odmocninami -

provádí operace s výrazy s mocninami a odmocninami

Výrazy s mocninami a

• 4.2.3

Operace s výrazy s mocninami a odmocninami

-6-

-

-

•

Pojem funkce, definiční

Funkce,

předpis je funkce

obor a obor hodnot, graf

rovnice a

Grafy, tabulky,

určí definiční obor a obor

funkce, vlastnosti funkcí

nerovnice

diagramy v médiích.

rozhodne, zda daný

MEV

5.1, 5.2

-

hodnot funkce zadané

-

funkčním předpisem,

•

Lineární funkce

Lineární

tabulkou či grafem

•

Předpis, vlastnosti, graf

funkce

načrtne grafy

4.4.1 •

požadovaných funkcí a určí jejich vlastnosti -

-

formuluje a zdůvodňuje

4.4.2

hodnota a funkce s

tématikou.

Lineární rovnice

Lineární

funkcí

•

Vyjádření neznámé ze

rovnice a

vzorce

nerovnice

4.4.3

funkcích při řešení rovnic a

•

Lineární nerovnice

nerovnic, při určování

•

Grafické řešení lineární

rozlišuje ekvivalentní a

rovnice a nerovnice 4.2.8

•

modeluje závislosti

4.4.5

•

Rovnice a nerovnice v

tvaru a s absolutní 4.2.7

diagramy -

vzorce

-

slovní úlohy: dráha, čas,

4.2

rychlost

OSV

1.2

Volba optimálního

IVT -

tabulkových

správném logickém

kalkulátorů

středu, hledání a

-

program „Funkce“

objevování různých

-

funkce v Excelu

metod řešení. CHE OSV

1.5

-

Sociálně-

hodnotou

rovnice a nerovnice, řeší

komunikační -7-

aktivní využívání

řešení, práce ve

součinovém a podílovém

známých funkcí řeší lineární a kvadratické

Soustavy lineárních nerovnic

reálných dějů pomocí

-

environmentální

•

neekvivalentní úpravy -

Funkce absolutní

grafy, tabulky.

absolutní hodnotou

kvantitativních vztahů -

Slovní úlohy s

vlastnosti studovaných

využívá poznatky o

ENV

lineární funkce

FYZ, GEO

slovní úlohy: směsi a roztoky

-

rovnice

•

soustavy rovnic, v jednodušších případech

•

diskutuje řešitelnost nebo počet řešení -

geometricky interpretuje

4.2.9

Lineární rovnice se

dovednosti : rozvoj

dvěma neznámými

komunikace,

GEO

Soustavy lineárních

společné úvahy nad

-

grafy, tabulky

rovnic se dvěma a více

vhodně zadanými

-

jízdní řády

neznámými

motivačními úlohami.

číselné, algebraické a

-

funkční vztahy

•

Kvadratická funkce

Kvadratická

užívá grafy lineárních a

•

Definiční obor, obor

funkce

kvadratických funkcí při

hodnot a graf

řešení rovnic, nerovnic a

kvadratické funkce

jejich soustav -

graficky znázorňuje řešení

4.2.9

rovnic, nerovnic a jejich

•

Kvadratická rovnice

Kvadratická

•

Diskriminant

rovnice a

•

Vztahy mezi kořeny a

nerovnice

soustav -

analyzuje a řeší problémy,

koeficienty 4.2.10

•

v nichž aplikuje řešení

Soustava lineární a kvadratické rovnice

lineárních a kvadratických

•

Kvadratická nerovnice

rovnic a jejich soustav

•

Rovnice s neznámou ve jmenovateli a pod odmocninou

-8-

předmět: Matematika ročník: 2.

školní očekávaný výstup

výstup RVP učivo

téma

průřezová témata

(číslem)

-

vztahy •

Rovinné útvary

•

Přímka a její části

Přesná komunikace:

pojmy, zdůvodňuje a

•

Polorovina, úhel

používání správné

využívá vlastnosti

•

Konvexní a nekonvexní

Geometrie v

geometrické útvary

rovině

Žák používá geometrické

4.5.1

geometrických útvarů v

1.3

DEJ -

Počátky geometrie

terminologie. GEO topografie

vlastností třídí útvary

(rovnoběžnost, odchylka,

-

kartografie

užívá geometrickou

kolmost)

-

azimut

-

úhel hloubkový,

•

rozlišuje konvexní a

určuje vzájemnou polohu

Dvojice úhlů (vedlejší,

výškový a zorný

vrcholové, souhlasné,

nekonvexní útvary -

OSV

-

•

symboliku -

Planimetrie

Dvě přímky

rovině, na základě

-

mezipředmětové

střídavé) 4.5.2

FYZ -

lineárních útvarů,

optika, odraz a lom světla

vzdálenosti a odchylky

-1-

-

určuje prvky trojúhelníku

-

třídí trojúhelníky na

-

4.5.1

Prvky trojúhelníku

•

Vnitřní a vnější úhly, střední příčka, těžnice,

sestrojí výšky, těžnice, určí

výška

(využívá náčrt)

4.5.3

-

síť

Druhy trojúhelníků

DEJ

•

Euklidovy věty,

-

•

trojúhelníků, Pythagorovu •

určí polohu středu a

význam řecké matematiky

Pythagorova věta

větu a věty Euklidovy

trigonometrická

•

formuluje a používá věty o shodnosti a podobnosti

-

GEO

Trojúhelník

základě jejich vlastností

těžiště trojúhelníku

-

•

-

Shodnost a podobnost

významné

trojúhelníků

osobnosti

Kružnice opsaná,

(Pythagoras ze

vepsaná

Samu, Euklides z Alexandrie)

poloměr kružnice opsané a vepsané trojúhelníku

-

určuje prvky mnohoúhelníku, třídí mnohoúhelníky na základě

4.5.1

•

Prvky mnohoúhelníku

•

Konvexní mnohoúhelník

•

Pravidelný n-úhelník

jejich vlastností -

používá vztahy pro počet úhlopříček v n-úhelníku a pro součet velikostí všech vnitřních úhlů konvexního mnohoúhelníku -2-

Mnohoúhelníky

OSV

1.2, 1.3, 1.5

Modelování v rovině.

BIO, FYZ, CHE -

šestiúhelníkový fenomén v přírodě

•

Různoběžník

•

Lichoběžník

•

Rovnoběžník

•

Prvky kružnice, kruhu

jejich části, určuje jejich

•

Části kruhu, kružnice

Systematičnost:

-

prvky a zdůvodňuje jejich

•

Vzájemná poloha přímky

pásma v

DEJ

a kružnice (tečna, sečna,

soustředných

-

tětiva, vnější přímka)

kružnicích („cibulové

a osobnosti:kruh,

Vzájemná poloha dvou

digramy“).

Thales z Milétu

-

určuje prvky čtyřúhelníku

-

třídí čtyřúhelníky na

4.5.1

základě jejich vlastností

-

definuje kružnici, kruh a

4.5.1

vlastnosti -

určuje vzájemnou polohu

4.5.2 •

přímky a kružnice, dvou kružnic -

určí úhel středový a

4.5.1

obvodový, zdůvodňuje a využívá jejich vlastnosti -

-

•

formuluje a používá

FYZ

Čtyřúhelníky

-

Kružnice, kruh

OSV

1.2

skládání sil

FYZ mechanika

významné objevy

kružnic (mezikruží,

GEO

soustředné kružnice,

-

vzdálenosti od

středná)

centra v

Úhly příslušné oblouku

soustředných

kružnice

kružnicích

Thaletovu větu

•

Thaletova věta

zná a používá vzorce pro

•

Geometrický obrazec

Obvody a

výpočty obvodů a obsahů

•

Obvod

obsahy

Kreativita,

kruhu, rovnoběžníku,

•

Obsah

geometrických

spolupráce: obvody a

trojúhelníku, lichoběžníku

•

Vzorce

obrazců

výměry v různých

-3-

OSV

1.1, 1.2

Fyzika -

jednotky

-

•

vyjádří velikost úhlu v míře stupňové i obloukové,

jednotkách.

Oblouková a stupňová

DEJ

míra, radián

provádí převody mezi nimi -

-

staré jednotky

-

Archimédes:

určí délku kružnicového

(metody výpočtů

oblouku a obsah kruhové

obsahů obrazců)

výseče, úseče, mezikruží -

při výpočtech používá

4.5.3

náčrt obrazce a účelně

-

využívá kalkulátor

4.2.4

využívá náčrt při řešení

4.5.3

•

rovinného problému -

řeší polohové a

4.5.5

•

nepolohové konstrukční •

úlohy užitím všech bodů dané vlastnosti a pomocí

•

konstrukce na základě výpočtu -

Množiny všech bodů

Konstrukční

dané vlastnosti

úlohy

Vytváření volních

DEJ -

přínos řecké

vlastností (trpělivost,

matematiky pro

výpočtu

přesnost, kritičnost).

dnešní geometrii

Polohové a nepolohové

Rozvíjení estetického

konstrukční úlohy

cítění a analyticko-

Konstrukce trojúhelníků,

syntetického myšlení.

čtyřúhelníků, kružnic

ověřuje řešení konstrukční

a počet řešení řeší konstrukční úlohy

1.1

Konstrukce na základě

úlohy, diskutuje řešitelnost

-

OSV

4.5.7

motivované praxí

-4-

-

-

•

OSV

1.1

CHE, BIO

Shodná zobrazení

Zobrazení v

geometrického zobrazení

(osová a středová

rovině

definuje osovou

souměrnost, posunutí,

hodnotám, rozvoj

přírodě (symetrie

souměrnost, středovou

otočení)

estetického cítění.

květu, krystalu)

určuje základní vlastnosti

Vztah ke kulturním

-

souměrnost v

souměrnost, posunutí a

-

otočení jako příklady

GEO

shodných zobrazení

•

určí souměrnost rovinných útvarů

-

•

sestrojí obrazy bodů, přímek a lineárních útvarů

-

těles

Útvary souměrně sdružené

-

Souměrnost rovinných

CJL

útvarů

-

v daném shodném

•

Stejnolehlost

zobrazení či stejnolehlosti

•

Konstrukční úlohy

řeší polohové a

4.5.5

nepolohové konstrukční úlohy pomocí shodných zobrazení -

řeší planimetrické

rotace vesmírných

4.5.7

problémy motivované praxí

-5-

synonyma

Funkce -

-

-

Nepřímá úměrnost

Lineární

Příprava vlastních

hodnot funkce

•

Lineární lomená funkce

lomené a

materiálů (tvorba

•

Mocninné funkce

mocninné

grafů funkcí) s

IVT

•

Inverzní funkce

funkce

využitím pokročilých

-

načrtne grafy

4.4.1

formuluje a zdůvodňuje

funkcí aplikačního 4.4.2

•

Exponenciální funkce

Exponenciální

vlastnosti funkcí

•

Logaritmická funkce

a logaritmické

provádí úpravy výrazů s

•

Logaritmus

funkce a

mocninami a odmocninami

•

Logaritmické a

definuje periodickou a

rovnice

exponenciální rovnice

složenou funkci -

definuje vlastnosti

•

goniometrických funkcí •

kružnice aplikuje vztahy mezi hodnotami exponenciálních, logaritmických a goniometrických funkcí a vztahy mezi těmito funkcemi

Periodická a složená

Goniometrické funkce ostrého úhlu

4.4.4

Goniometrické funkce a

funkce

pomocí jednotkové

-

FYZ

•

určí jejich vlastnosti

-

5.1

určí definiční obor a obor

požadovaných funkcí a

-

MEV

•

Jednotková kružnice

•

Stupňová a oblouková míra

•

Orientovaný úhel

•

Funkce sinus a kosinus, grafy -6-

rovnice

softwaru.

-

Závislosti velečin

Grafy funkcí v Excelu

-

modeluje závislosti

4.4.5

•

reálných dějů pomocí

kotangens, grafy •

Goniometrické rovnice

•

Goniometrické vzorce

ovládá užití sinové a

•

Sinová a kosinová věta

kosinové věty

•

Trigonometrie

známých funkcí -

Funkce tangens a

řeší aplikační úlohy s

4.4.6

využitím poznatků o funkcích -

v úlohách početní

4.5.4

geometrie aplikuje funkční vztahy, úpravy výrazů, pracuje s proměnnými a iracionálními čísly

-

-

-

Trigonometrie

GEO -

kartografie: vznik

řeší pravoúhlý i obecný

pravoúhlého a obecného

map,

trojúhelník

trojúhelníku

trigonometrické

aplikuje trigonometrii v

body,

4.5.4

úlohách početní geometrie

trigonometrická síť

-7-

předmět: Matematika ročník: 3.

školní očekávaný výstup

výstup RVP učivo

téma

průřezová témata

(číslem)

mezipředmětové vztahy

Žák -

používá geometrické

4.5.1

pojmy, zdůvodňuje a

•

Základní pojmy

•

Volné rovnoběžné

Stereometrie

1.5

DEJ -

Dovednosti při

neolitické nálezy:

promítání

Geometrie v

spolupráci:

nástroje

Tělesa

prostoru

Modelování

geometrických

geometrických těles

tvarů (první

pomocí

stereometrické

geometrická tělesa ve

jednoduchých

představy)

volném rovnoběžném

pomůcek.

využívá vlastnosti •

geometrických útvarů v prostoru -

OSV

zobrazí jednoduchá

4.5.6

promítání

-

•

ovládá základní stereometrické věty

-

určuje vzájemnou polohu

4.5.2

-

při řešená rovinného problému využívá náčrt

4.5.3

Polohové

body, přímkami a

vlastnosti

rovinami •

lineárních útvarů

Základní vztahy mezi

OSV

1.5

Dovednosti při

-

modelování

spolupráci:

prostorových vztahů

Vzájemná poloha dvou

Polohové

Modelování

přímek, přímky a roviny,

konstrukční

prostorových situací.

dvou a tří rovin

úlohy

-1-

IVT

-

řeší polohové konstrukční

4.5.5

•

úlohy -

-

zobrazí ve volné

4.5.6

Rovnoběžnost a kolmost

DEJ

dvou rovin, přímky a

-

stereometrické

roviny

poznatky

rovnoběžné projekci hranol

•

Průsečík přímky a roviny

starověkých

a jehlan, sestrojí a zobrazí

•

Řez tělesa rovinou

národů, Egyptské

rovinný řez těchto těles

•

Průnik přímky tělesem

papyry, klínopisné

sestrojí a zobrazí průsečík

•

Příčka mimoběžek

tabulky

•

Metrické vztahy v

Metrické

prostoru

vlastnosti

přímky a roviny, průnik přímky s tělesem

-

určí vzdálenosti bodů, bodu

4.5.2

od přímky, bodu od roviny, •

dvou přímek, přímky od roviny a vzdálenosti rovin -

určí odchylku dvou přímek,

4.5.2 •

přímky a roviny, dvou rovin -

řeší stereometrické problémy motivované praxí

4.5.7

1.5

Dovednosti při

Vzdálenost bodů, bodu

spolupráci:

od přímky, bodu od

Tvorba prezentací

roviny

(geometrické

Vzdálenost přímek,

modelování).

přímky od roviny, rovin •

OSV

Odchylky přímek, přímek a rovin, dvou rovin

-2-

IVT -

modelování metrických vztahů

-

charakterizuje základní

4.5.1

tělesa -

Mnohostěny

•

Hranol, jehlan, čtyřstěn

Tělesa

využívá náčrt při řešení

zobrazí tělesa ve volné

1.2

FYZ -

4.5.3

•

Rotační tělesa

informace

DEJ

•

Válec, kužel, koule

(elektronické

-

4.5.6

vliv starořeckých

matematicko-fyzikální

učenců,

tabulky).

Pythagorejci, Platónská tělesa,

rovnoběžné projekci -

tělesa

problém a vyhledávat

prostorového problému -

OSV Dovednosti řešit

sestrojí síť pravidelného hranolu, jehlanu, válce

-

•

zná a aplikuje vzorce pro

•

povrch a objem těles a

Povrch a objem těles a

Demokritos

jejich částí

(objemy těles)

jejich částí -

řeší stereometrické

4.5.7

problémy motivované praxí

-

ovládá zavedení soustavy

•

Souřadnice v rovině

Analytická

GEO

souřadnic na přímce, v

•

Kartézská soustava

geometrie v

-

souřadnic v rovině

rovině

rovině a v prostoru -

vypočítá souřadnice středu

•

Počátek a osy

úsečky a vzdálenosti dvou

•

Vzdálenost dvou bodů v

bodů v rovině

rovině •

Souřadnice středu úsečky

-3-

Zeměpisné souřadnice

-

znázorní orientovanou

•

Orientovaná úsečka

úsečku, určí její velikost a

•

Vektor, souřadnice a

směr -

ovládá pojmy: vektor a jeho

velikost vektoru 4.5.1

umístění -

-

•

Operace s vektory

•

Sčítání a odčítání

určí souřadnice a velikost

vektorů

vektorů

•

Násobení vektoru číslem

provádí operace s vektory:

•

Lineární kombinace

součet a rozdíl vektorů,

-

vektorů

násobek vektoru reálným

•

Velikost vektoru

číslem, součin vektorů

•

Skalární, vektorový a

utvoří lineární kombinaci

smíšený součin vektorů

vektorů

•

Odchylka dvou vektorů

•

Parametrické vyjádření

Analytická

úhel přímky, směrový a

přímky (směrový vektor,

vyjádření

normálový vektor přímky

parametr)

přímky v

Obecná rovnice přímky

rovině

-

určí velikost úhlu vektorů

-

ovládá pojmy: směrový

-

Vektory

užívá různé způsoby

4.5.2

4.5.8

•

analytického vyjádření

(normálový vektor,

přímky v rovině

koeficienty) •

Směrnicový tvar rovnice přímky -4-

-

-

řeší analyticky polohové a

4.5.9

•

Polohové úlohy v

metrické úlohy o lineárních

rovině: vzájemná poloha

útvarech v rovině

bodů a přímek v rovině •

Metrické úlohy v rovině: vzdálenost bodu od přímky, odchylka přímek

-

-

•

Kružnice,elipsa

vlastnosti kuželoseček k

•

Parabola, hyperbola

určení analytického

•

Rovnice kuželoseček

vyjádření

•

Ohniskové definice

využívá charakteristické

z analytického vyjádření (z

4.5.10

4.5.11

osové nebo vrcholové

kuželoseček •

rovnice) určí základní údaje

Kuželosečky

Vzájemná poloha přímky a kuželosečky

o kuželosečce -

řeší analyticky úlohy na

4.5.12

vzájemnou polohu přímky a kuželosečky

-5-

předmět: Matematika ročník: 4.

školní očekávaný výstup

výstup RVP učivo

téma

(číslem)

průřezová témata

mezipředmětové vztahy

Žák -

-

•

používá správnou terminologii a symboliku

pravidla (pravidlo součtu

užívá základní

a součinu) •

kombinatorická pravidla -

-

-

Základní kombinatorická

rozpozná kombinatorické

Elementární kombinatorické úlohy

skupiny

•

Variace, permutace

počítá s faktoriály a

•

Faktoriál

kombinačními čísly

•

Kombinace, kombinační

řeší reálné problémy s kombinatorickým

4.3.1

číslo •

podtextem, charakterizuje

Variace a permutace s opakováním

možné případy, vytváří

•

Pascalův trojúhelník

model pomocí

•

Binomická věta

kombinatorických skupin a určuje jejich počet -

ovládá základní vlastnosti kombinačních čísel a -1-

Kombinatorika

IVT, FYZ -

B. Pascal

jejich uspořádání do Pascalova trojúhelníku -

používá binomickou větu v obvyklých příkladech

-

•

s porozuměním užívá

GEO

Globalizace,

výsledek náhodného

výsledků

vývojové procesy a

výskytu jevů a

Jevy a jejich

změny

procesů v přírodní

• •

EGS

Pravděpodobnost sjednocení a průniku

Populační vývoj,

náhodného jevu

jevů

udržitelný rozvoj

•

vypočítá

pravděpodobnosti

i socioekonomické

určí pravděpodobnost

Nezávislé jevy

pravděpodobnost sjednocení nebo průniku dvou jevů využívá kombinatorické

-

pravděpodobnosti

jistý jev, nezávislost jevů

-

2.1

množiny možných

opačný jev, nemožný jev,

-

EGS

pojmy náhodný pokus,

pokusu, náhodný jev,

-

Pravděpodobnost

Náhodné pokusy,

4.3.2

postupy při výpočtu pravděpodobnosti, upravuje výrazy s faktoriály a kombinačními čísly

-2-

2.2

sféře

-

diskutuje a kriticky

4.3.3

•

zhodnotí statistické •

informace a daná statistická sdělení -

volí a užívá vhodné

4.3.4 •

statistické metody k analýze a zpracování dat

•

(využívá výpočetní techniku) -

-

Práce s daty

MEV

5.2

dat

Mediální

Základní statistické

reprezentace

GEO

pojmy (statistický

skutečnosti,

-

statistické údaje

soubor, jednotky, znak)

zobrazení

-

diagramy, tabulky

Četnost, relativní

statistických údajů v

-

strom života

četnost

médiích

-

sčítání lidu

Rozdělení četností EGS

znaku

2.5

IVT

Spojnicový, sloupcový a

TIMSS (The Trends

-

diagramy, tabulky

kruhový diagram

in International

-

ankety

Charakteristiky polohy

Mathematics and

relativní četnost hodnoty

kvantitativního znaku:

Science Study)

znaku

aritmetický průměr,

vysvětluje a používá

•

základní statistické pojmy -

Analýza a zpracování

vypočítá četnost a

reprezentuje graficky

•

4.3.5

FYZ, CHE -

vážený průměr, modus,

EGS

2.4

medián, kvartil, percentil

Český statistický

Charakteristiky

úřad, statistické

diagramy a grafy, rozlišuje

variability: rozptyl,

ročenky

rozdíly v zobrazení

směrodatná odchylka,

obdobných souborů

mezikvartilová odchylka

soubory dat, čte a interpretuje tabulky,

•

ENV

4.2, 4.3

vzhledem k jejich

Globální rozvoj,

odlišným charakteristikám

statistická šetření. diagramy -3-

statistická zpracovávání dat

-

-

-

chápe posloupnost jako

•

Pojem posloupnost

speciální případ funkce

•

Určení posloupností

Řešení problémů,

určí posloupnost vzorcem

(vzorcem pro n-tý člen a

rozhodování –

pro n-tý člen, rekurentně,

rekurentním určením,

vklady, půjčky,

graficky

graficky)

úroky, spoření,

Vlastnosti posloupností

splátky, hypotéky,

(geometrickou)

•

Aritmetická a

certifikáty

posloupnost a chápe

geometrická

význam diference

posloupnost •

Finanční matematika

užívá základní vzorce pro

řeší aplikační úlohy s

4.4.6

využitím poznatků o funkcích a posloupnostech -

1.2

•

posloupnosti -

OSV

určí aritmetickou

(kvocientu) -

Posloupnost

interpretuje z funkčního

4.4.7

hlediska složené úrokování, aplikuje exponenciální funkci a geometrickou posloupnost ve finanční matematice

-4-

Fyzika – charakteristika vyučovacího předmětu

Obsahové vymezení předmětu

Vyučovací předmět fyzika je vyučován v rámci vzdělávací oblasti člověk a příroda. Žákům umožňuje formovat a rozvíjet pozitivní vztah k přírodním vědám, formuje jejich přírodovědný obraz světa a tak vytváří základy jejich vědeckého názoru na svět kolem nás. Svým způsobem výuky rozvíjí jak vědomosti, tak i praktické dovednosti žáků, stimuluje analytické myšlení, podněcuje schopnost formulovat a prezentovat vlastní hypotézy. Úzkou součinností s praxí (experimenty, laboratorní úlohy) nutí žáky k myšlenkové syntéze a praktickému využití získaných poznatků.

Časové a organizační vymezení předmětu

Předmět fyzika je vyučován s týdenní dotací 2 hodiny ve všech ročnících. V další edici ŠVP uvažujeme zařadit v 1. ročníku navíc hodinu laboratorního cvičení, zatím však pro takovouto celoroční výuku nemáme materiální podmínky. Ve srovnání s dosavadní hodinovou dotací výuky fyziky v naší škole jsme přistoupili k tomu, že fyzika ve 4. ročníku již není volitelným předmětem, ale předmětem povinným. Výuka fyziky probíhá ve kmenových třídách, možné je také pronajmutí fyzikální laboratoře školy na několik hodin ve školním roce. Metody a formy výuky volíme podle charakteru učiva a cílů vzdělávání. Preferujeme ty. které žáky aktivně zapojují do výuky a vedou je k formulaci domněnek a hypotéz, k ověřování možných postupů řešení a podle možností i k praktickému ověření.Uplatňujeme tak zejména: • frontální výuku (řízená diskuze, výklad) • skupinovou výuku • praktickou výuku s možností spolupráce žáků ve dvojicích nebo čtveřicích Tak jako v ostatních předmětech, také ve fyzice mají učitelé k dispozici počítač s připojením k internetu a projekční zařízení. Škola disponuje množstvím fyzikálně zaměřených výukových programů a naučných DVD, které posilují pochopení a zapamatování a v neposlední řadě činí hodiny zajímavějšími.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí

Kompetence k učení Učitel • vede žáky k samostatnému vyhledávání, třídění a propojování informací z různých zdrojů, včetně moderních informačních technologií • motivuje žáky k prohlubování a samostatnému doplňování vědomostí a dovedností • stimuluje k objevování souvislostí a hodnocení výsledků • napomáhá rozvíjet schopnost organizace činnosti Kompetence k řešení problému Učitel • vede žáka k objevování a analýze problému a k návrhu možných postupů řešení • usměrňuje volené způsoby řešení, podporuje i nestandardní řešení vedoucí k cíli, podněcuje logické uvažování

Kompetence komunikativní Učitel • vede žáka k přesnému, výstižnému a srozumitelnému vyjadřování v ústní a písemné podobě, užívání symbolického a grafického vyjádření, používání odborné terminologie a symboliky s porozuměním • podporuje žáky k využití různých zdrojů informací (grafy, tabulky) a vybízí žáky k diskuzi a argumentaci

Kompetence sociální a personální Učitel • zařazuje do výuky skupinovou práci, sleduje a podněcuje spolupráci ve skupinách, vede žáky k uvědomění si zodpovědnosti • vytváří situace vedoucí k posílení sebedůvěry žáků • podporuje odmítání nepřátelské atmosféry

Kompetence občanské Učitel •

vede žáka k zodpovědnosti za vlastní přípravu

• zdůrazňuje hospodárné využívání energetických zdrojů • vede žáka k schopnosti účinně pomoci při krizových situacích

Kompetence k podnikavosti Učitel • vede žáka k zodpovědnému rozhodování o svém budoucím profesním životě s ohledem na své schopnosti a potřeby • aktivně přistupuje k rozvoji žákova osobního a odborného potenciálu, nabádá jej k využití vlastní iniciativy a tvořivosti • vede žáka k pochopení podstaty a principů podnikání (např. v oblasti energetiky a kosmonautiky), posouzení a kritickému zhodnocení rizik

předmět: Fyzika ročník: 1. školní očekávaný výstup žák

výstup RVP

učivo

téma

průřezová témata

mezipředmětové vztahy

Měří vybrané fyzikální veličiny vhodnými metodami, zpracuje a vyhodnotí výsledky měření

5.1.1

•

fyzikální veličiny a jejich jednotky

Fyzikální veličiny a jejich měření

MAT, CHE

•

OSV 1.1 Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti

soustavy fyzikálních veličin a jejich jednotek

•

chyby měření, absolutní a relativní odchylka

•

metody měření fyzikálních veličin

Rozliší skalární veličiny od vektorových a využívá je při řešení fyzikálních problémů a úloh

5.1.2

•

skalární a vektorové veličiny

OSV 1.2 Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů OSV 1.3 Sociální komunikace

Fyzikální veličiny a jejich měření

OSV 1.5 Spolupráce a soutěž OSV 1.1 Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti OSV 1.2 Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů OSV 1.3 Sociální komunikace OSV 1.5 Spolupráce a soutěž

MAT

Užívá základní kinematické vztahy při řešení problémů a úloh o pohybech rovnoměrných a rovnoměrně zrychlených/zpomalených

Určí v konkrétních situacích síly a jejich momenty působící na těleso a určí výslednici sil

5.2.1

5.2.2

•

těleso a hmotný bod

•

poloha hmotného bodu

•

vztažná soustava

•

změna poloha tělesa, mechanický pohyb

•

trajektorie a dráha hmotného bodu

•

rychlost hmotného bodu

•

rovnoměrný pohyb

•

rovnoměrně zrychlený (přirozený) pohyb, zrychlení

•

volný pád

•

dráha rovnoměrně zrychleného pohybu

•

skládání pohybů a rychlostí

•

rovnoměrný pohyb po kružnici, perioda a frekvence

•

úhlová rychlost

•

zrychlení při rovnoměrném pohybu po kružnici, dostředivé zrychlení

•

zrychlení při nerovnoměrném křivočarém pohybu

•

vzájemné působení těles

•

síla a její znázornění

Mechanika hmotného bodu a soustavy hmotných bodů

OSV 1.1 Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti OSV 1.2 Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů OSV 1.3 Sociální komunikace OSV 1.5 Spolupráce a soutěž

MAT

•

MAT

výslednice sil

•

skládání sil

•

dvojice sil

•

rozkládání sil

•

těžiště tuhého tělesa

•

Třecí síla, smykové tření, součinitel smykového tření

•

Valivý odpor

•

stabilita tělesa

•

gravitační síla, gravitační pole

Mechanika hmotného bodu a soustavy hmotných bodů

OSV 1.1 Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti OSV 1.2 Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů

Využívá (Newtonovy) pohybové zákony k předvídání pohybu těles

5.2.3

•

Newtonovy pohybové zákony, izolované těleso

•

První Newtonův pohybový zákon, inerciální vztažná soustava

•

Druhý Newtonův pohybový zákon

•

Třetí Newtonův pohybový zákon

•

Hybnost hmotného bodu

•

Změna hybnosti

•

Zákon zachování hybnosti

•

Dostředivá síla

•

Galileiho princip relativity

•

mechanická práce

•

mechanická energie

•

kinetická energie, kinetická energie tuhého tělesa

•

potenciální energie

Mechanika hmotného bodu a soustavy hmotných bodů

OSV 1.1 Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti OSV 1.2 Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů OSV 1.3 Sociální komunikace OSV 1.5 Spolupráce a soutěž

Mechanická práce, mechanická energie

MAT

Využívá zákony zachování některých důležitých fyzikálních veličin při řešení problémů a úloh

5.2.4

•

Zákon zachování energie

•

Výkon a účinnost

Mechanická práce, mechanická energie

•

Gravitační síla

Gravitační pole

•

Gravitační pole

•

Newtonův gravitační zákon

•

Gravitační zrychlení

•

Tíhová síla, tíhové pole

•

Tíhové zrychlení

•

Tuhé těleso

•

Posuvný pohyb a otáčivý pohyb kolem pevné osy

•

Moment síly

•

Výslednice momentu sil

•

Momentová věta

•

Těžiště tělesa

•

Základní vlastnosti tekutin

•

Ideální kapalina, ideální plyn

•

Pascalův zákon

•

Hydrostatický tlak

•

Atmosférický tlak

•

Vztlaková síla

•

Archimédův zákon

Mechanika tuhého tělesa

Mechanika kapalin a plynů

•

Plování těles

•

Proudění kapalin a plynů

•

Rovnice kontinuity

•

Bernoulliho rovnice

•

Proudění reálné kapaliny

•

Obtékání těles

předmět: Fyzika ročník: 2. školní očekávaný výstup

výstup RVP

učivo

téma

průřezová témata

Objasní souvislost mezi vlastnostmi látek různých skupenství a jejich vnitřní strukturou

5.3.1

•

Kinetická teorie látek

•

Vzájemné působení částic

Základní poznatky OSV 1.1 molekulové fyziky a Poznávání a rozvoj vlastní termodynamiky osobnosti

•

Kinetická a potenciální energie částic

•

Modely struktury látek různých skupenství

•

Relativní atomová a molekulová hmotnost, látkové množství, Avogadrova konstanta, molární hmotnost a objem

•

Stavové veličiny

•

Termodynamická soustava

•

Rovnovážný stav soustavy, rovnovážný děj

•

Teplota a její měření

•

Termodynamická teplota

•

Vnitřní energie tělesa

•

Změna vnitřní energie

•

Teplo

•

Měrná tepelná kapacita

mezipředmětové vztahy MAT, CHE

Vnitřní energie, práce a teplo

MAT

Aplikuje s porozuměním termodynamické zákony při řešení konkrétních fyzikálních úloh

Využívá stavovou rovnic ideálního plynu stálé hmotnosti při předvídání stavových změn plynu

Analyzuje vznik a průběh procesu pružné

5.3.2

5.3.3

5.3.4

•

Kalorimetrická rovnice

•

První termodynamický zákon

•

Ideální plyn

•

Rozdělení molekul plynů podle rychlostí

•

Střední kvadratická rychlost

•

Stavová rovnice pro ideální plyn

•

Izotermický děj s ideálním plynem

•

Izochorický děj s ideálním plynem

•

Izobarický děj s ideálním plynem

•

Adiabatický děj s ideálním plynem

•

Plyn při nízkém a vysokém tlaku

•

Druhý termodynamický zákon

•

Kruhový děj

•

Krystalické a amorfní látky

•

Krystalická mřížka, typy krystalů, vazby mezi částicemi

•

Deformace pevného tělesa

Struktura a vlastnosti plynů

Struktura a vlastnosti plynů

MAT

ENV 4.2 Člověk a životní prostředí ENV 4.3 Životní prostředí regionu a České republiky

Struktura a vlastnosti pevných látek

Struktura a vlastnosti pevných

GEO, MAT, BIO

deformace pevných těles

•

Síla pružnosti, normálové napětí

•

Hookův zákon

•

Součinitel teplotní délkové a objemové roztažnosti

•

Povrchová vrstva kapaliny

•

Povrchová síla

•

Povrchové napětí

•

Jevy na rozhraní pevného tělesa a kapaliny

•

Kapilarita

•

Tání a tuhnutí

•

Sublimace a desublimace

•

Vypařování a kapalnění

•

Sytá pára

•

Fázový diagram

•

Vodní pára v atmosféře

látek

Struktura a vlastnosti kapalin

Změny skupenství látek

Porovná zákonitosti teplotní roztažnosti pevných těles kapalin a využívá je k řešení praktických problémů

5.3.5

•

Změna objemu těles při tání a tuhnutí

Kmitání mechanického oscilátoru

Objasní procesy vzniku,

5.2.5

•

Kmitavý pohyb

Kmitání

OSV 1.2

šíření, odrazu a interference mechanického vlnění

•

Kinematika kmitavého pohybu

•

Mechanický oscilátor

•

Okamžitá výchylka, amplituda výchylky

•

Časový diagram harmonického pohybu

•

Rychlost a zrychlení kmitavého pohybu

•

Úhlová rychlost, fáze kmitavého pohybu

•

Složené kmitání

•

•

Dynamika kmitavého pohybu Dynamika vlastního kmitání Tlumené kmitání mechanického Nucené kmitání oscilátoru

•

Rezonance

•

Vznik a druhy vlnění

•

Postupné vlnění

•

Interference vlnění

•

Odraz vlnění, stojaté vlnění

•

Huygensův princip, vlnoplocha, paprsek

•

Vlnění mechanických soustav

•

mechanického oscilátoru

Kinematika harmonického kmitavého pohybu

Mechanické vlnění

Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů

•

Vlnění v izotropním prostředí

•

Odraz a lom vlnění

•

Ohyb vlnění

•

Zdroje zvuku

•

Šíření zvuku, rychlost zvuku

•

Vlastnosti zvuku

•

Kmitočet, hlasitost a intenzita zvuku

•

Ultrazvuk, infrazvuk

•

Dopplerův jev

Zvuk

OSV 1.4 Morálka všedního dne

předmět: Fyzika ročník: 3. školní očekávaný výstup

výstup RVP

učivo

téma

průřezová témata

mezipředmětové vztahy

Porovná účinky elektrického pole na vodič a izolant

5.4.1

•

Elektrický náboj a jeho vlastnosti

Elektrický náboj, elektrické pole

CHE, MAT

•

Silové působení mezi náboji, Coulombův zákon, permitivita

OSV 1.1 Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti

Využívá Ohmův zákon při řešení praktických problémů

5.4.2

OSV 1.2 Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů

•

Elektrické pole, intenzita elektrického pole

•

Práce sil elektrického pole

OSV 1.3 Sociální komunikace

•

Elektrické napětí, elektrický potenciál

OSV 1.5 Spolupráce a soutěž

•

Vodič a izolant v elektrickém poli

•

Rozložení náboje ve vodiči

•

Kapacita vodiče

•

Kondenzátor, spojování kondenzátorů

•

Elektrický proud

•

Elektrický zdroj

•

Elektromotorické napětí zdroje

•

Elektrická práce a výkon v obvodu stejnosměrného

Elektrický proud v látkách

OSV 1.1 Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti OSV 1.2 Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů

MAT, BIO

proudu •

Aplikuje poznatky o mechanismech vedení elektrického proudu v kovech, polovodičích, kapalinách a plynech při analýze chování těles z těchto látek v elektrických obvodech

5.4.3

OSV 1.3 Sociální komunikace

Elektrický odpor kovového vodiče

•

Ohmův zákon pro část elektrického obvodu

•

Závislost odporu kovového vodiče na teplotě, supravodivost

•

Rezistory, spojování rezistorů

•

Ohmův zákon pro uzavřený obvod

•

Kirchhoffovy zákony

•

Polovodiče

•

Vedení proudu v polovodiči

•

Vlastní vodivost

•

Příměsová vodivost

•

P-N přechod

•

Polovodičová dioda

•

Tranzistor

•

Integrovaný obvod

•

Elektrický proud v kapalinách

•

Elektrolýza, elektrolyt

OSV 1.5 Spolupráce a soutěž

Elektrický proud v polovodičích

Elektrický proud v kapalinách a plynech

Využívá zákon elektromagnetické indukce k řešení problémů a k objasnění funkce elektrických zařízení

5.4.4

•

Faradayovy zákony elektrolýzy

•

Praktické využití elektrolýzy

•

Elektrický proud v plynech

•

Nesamostatný a samostatný výboj v plynu

•

Katodové a kanálové záření

•

Emise elektronů

•

Obrazovka

•

Stacionární magnetické pole

•

Magnetické pole vodiče s proudem

•

Magnetická síla

•

Magnetická indukce

•

Magnetické pole cívky

•

Částice s nábojem v magnetickém poli

•

Magnetické vlastnosti látek, magnetické materiály v technické praxi

•

Elektromagnetická indukce

•

Elektromotor na trojfázový proud

•

Faradayův zákon elektromagnetické indukce

Magnetické pole

Porovná šíření různých druhů elektromagnetického vlnění v rozličných prostředích

5.4.5

•

Indukovaný proud

•

Lenzův zákon

•

Vlastní indukce

•

Elektromotor na trojfázový proud

•

Vznik střídavého napětí a proudu

•

Frekvence střídavého proudu a napětí

•

Obvody střídavého proudu RLC, impedance

•

Výkon střídavého proudu

•

Generátor střídavého napětí

•

Transformátor

•

Elektrická rozvodná síť

•

Elektromagnetický oscilátor

•

Oscilační obvod

•

Thomsonův vztah

•

Rezonance

•

Vznik elektromagnetického vlnění

•

Vlastnosti elektromagnetického vlnění

Střídavý proud

Elektromagnetické kmitání a vlnění

OSV 1.1 Poznávání a rozvoj osobnosti

BIO

•

Elektromagnetická interakce

•

Přenos informací elektromagnetickým vlněním, sdělovací soustava

•

Vysílač

•

Přijímač

•

Princip TV

předmět: Fyzika ročník: 4. školní očekávaný výstup

výstup RVP

učivo

téma

Využívá zákony šíření světla v prostředí k určování vlastností zobrazení předmětů jednoduchými optickými systémy

5.4.6

•

Vlnové vlastnosti světla

Optika

•

Šíření světla, optické prostředí

•

Rychlost světla, frekvence, vlnová délka

•

Odraz světla

•

Lom světla

•

Disperze světla

•

Barva světla

•

Ohyb světla, holografie

•

Polarizace světla

•

Interference světla

•

Optické zobrazování

•

Rovinné zrcadlo

•

Kulové zrcadlo

•

Zvětšení optického zobrazení

•

Čočky

•

Oko, krátkozrakost,

Elektromagnetické záření a jeho energie

Zobrazování optickými soustavami

průřezová témata

mezipředmětové vztahy MAT

dalekozrakost

Využívá poznatky o kvantování energie záření a mikročástic k řešení fyzikálních problémů

5.5.1

•

Lupa, mikroskop

•

Dalekohled

•

Přehled druhů elektromagnetického záření

•

Přenos energie zářením

•

Elektromagnetické záření těles

•

Spektra látek

•

Rentgenové záření

•

Vznik a základní principy speciální teorie relativity

•

Relativnost současnosti

•

Dilatace času

•

kontrakce délek

•

Skládání rychlostí ve speciální teorii relativity

•

Rel. hmotnost, vztah mezi energií a hmotností tělesa ve STR

•

Kvantová fyzika

•

Fotoelektrický jev

•

Einsteinova teorie, foton, energie fotonu

Elektromagnetické záření

Speciální teorie relativity

Fyzika mikrosvěta

CHE

Posoudí jadernou přeměnu z hlediska vstupních výstupních částic i energetické bilance

5.5.2

•

Vlnové vlastnosti mikročástic

•

Korpuskulární a vlnová povaha záření a částic

•

Elektronový obal, kvantování energie atomu

•

Emise a absorpce světla atomem

•

Stimulování emise záření, laser

• Metody detekce částic, urychlovače, jaderné záření • Stavba jádra atomu • Izotopy prvků, nuklidy • Vazební energie jádra, jaderné síly, syntéza a štěpení jader • Termonukleární syntéza • Řetězová reakce, jaderný reaktor, jaderná elektrárna

Navrhne možné způsoby ochrany člověka před nebezpečnými druhy záření

5.5.4

• Přeměny prvků, poločas přeměny • Radionuklidy, využití v praxi • Ochrana před zářením •

Subnukleární částice, kvarky

Fyzika elektronového obalu

Jaderná fyzika

EGS 2.2 Globální problémy, jejich příčiny a důsledky ENV 4.2 Člověk a životní prostředí ENV 4.3 Životní prostředí regionu a České republiky

CHE, BIO

Využívá zákon radioaktivní přeměny k předvídání chování radioaktivních látek

Rozpozná rozdíl mezi vesmírnými objekty, popíše pohyb vesmírných těles

5.5.3

5.5.5

•

Experimentální metody výzkumu částic

•

Systém částic

•

Interakce mezi částicemi

•

Základní stavba vesmíru, Sluneční soustava

•

Pohyby planet ve Sluneční soustavě

•

Rozdělení planet

•

Planety, komety, meteority

•

Slunce

•

Sluneční atmosféra

•

Sluneční aktivita

•

Charakteristika hvězd

•

Vznik a vývoj hvězd

•

Rozpínání a vývoj vesmíru

•

Lety do vesmíru

•

Fyzikální obraz světa, historický vývoj

•

Vztah fyziky k ostatním vědám a technice

Částicová fyzika

CHE

Astrofyzika, Sluneční soustava

Hvězdy a galaxie

Fyzika v širších souvislostech

EGS 2.5 Vzdělávání v Evropě a ve světě MEV 5.5 Role médií v moderních dějinách

IVT, DEJ

Chemie – charakteristika vyučovacího předmětu

Obsahové vymezení předmětu Vyučovací předmět Chemie je vytvořen ze vzdělávacího oboru Chemie, který spadá do vzdělávací oblasti Člověk a příroda. V jeho rámci jsou zařazeny některé tematické okruhy následujících průřezových témat: Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Environmentální výchova a Mediální výchova. Začlenění průřezových témat do vzdělávacího obsahu je uvedeno v tabulce osnov jednotlivých ročníků. Předmět zahrnuje rovněž práci s laboratorní technikou. Výuka chemie je zaměřena zejména na následující kompetence: • poznávání přírody jako systému; • chápání významu udržování přírodní rovnováhy; • aplikaci získaných poznatků v denní praxi; • ústní a písemnou interpretaci získaných a ověřených závěru a hypotéz. Ke specifikům výuky chemie patří: • podchycení zájmu studentů o poznávání základních pojmů, zákonitostí a zdůvodňování jednání v konkrétních situacích; • využívání poznatků při řešení praktických problémů k rozvoji občanských postojů; • upevňování dovedností podle pravidel bezpečné práce s chemikáliemi a poskytování první pomoci při úrazech v laboratoři při demonstračních pokusech; • kladení důrazu na řešení úloh, které mají vztah k praxi v běžném životě; • poskytování dostatku příležitostí k chápání, že bez základních znalostí chemie se současný člověk neobejde a znalosti jsou nezbytné k ochraně životního prostředí a vlastního zdraví.

Časové a organizační vymezení předmětu Výuka chemie je realizována v rozsahu 2 hodiny týdně v 1. až 4. ročníku. Do budoucna by bylo vhodné rozšířit výuku o praktická laboratorní cvičení v jednom ročníku v rozsahu jedné hodiny týdně, zatím však pro to naše škola nemá materiální podmínky. Výuka předmětu probíhá ve kmenových třídách s možností realizace některých hodin, jejichž obsah je spojen s praktickými činnostmi, v laboratoři základní školy, která však není příliš dobře

vybavena. Uvažujeme v této souvislosti o podání grantu, který by nám umožnil laboratoř vybudovat, v úvahu přichází i společný projekt se ZŠ. Pro bloky laboratorních prací využíváme také spolupráce se stanicí mladých přírodovědců, což vítají jak žáci, tak učitelé chemie. Pokud jde o metody výuky, uplatňujeme jak frontální se zaměřením na zařazování demonstračních pokusů, tak simultánní s využitím skupinové práce, dále pak laboratorní práce žáků k daným tématickým celkům, projektům, referátům a soutěžím. Důležitou součástí výuky je seznámení s chemickými výrobami, které se děje jednak formou tematických exkurzí, jednak volbou témat projektových týdnů. V úvahu přichází exkurze do elektráren, vodáren, biochemických provozů a továren na výrobu skla a keramiky. Navštěvujeme také vědecké výzkumné ústavy. Při exkurzích s výhodou využívámeumístění našeho gymnázia v Praze a současně v blízkosti metra.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí Kompetence k učení Učitel • učí a motivuje žáky k zájmu o předmět chemie poznáváním přírodních objektů, procesů, praktickými ukázkami daného tématu a zařazováním demonstračních pokusů • učí zpracovávat informace z hlediska objektivity • učí pracovat s chybou, např. kritickým postojem ke klamavým reklamám – týká se užití chemie v běžném životě

Kompetence k řešení problémů Učitel • vede žáky k vlastní interpretaci zadaných úkolů (vypracování laboratorních protokolů, referátů, klipů, projektů) • učí přecházet od smyslového poznání k poznávání a chápání souvislostí a zákonitostí přírodních jevů • seznamuje žáky s principy samostatné práci, učí je rozborům úkolů a plánování práce • učí základům logického vyvozování specifických závěrů přírodních zákonů, k využívání poznatků v komplexu předmětů biologie-chemie-fyzika-matematika (zejméma výpočtové úlohy, organická chemie a biochemie) • učí žáky vyloučit chyby posouzením reálnosti výsledků a hledat varianty řešení

Kompetence komunikativní Učitel • vyžaduje správnou terminologii při interpretaci učiva a chemických zápisů • vede k přesné a logické argumentaci pozorování a práce v daném tématu

Kompetence sociální a personální Učitel • využívá skupinovou práci při řešení problémových úloh a v laboratorních cvičeních • vyžaduje důsledné dodržování laboratorního řádu • vede k osvojování dovedností kooperace při řešení problémů a dbá na osvětu jako součást primární prevence objasňování účinků a nebezpečí látek, užívaných jako drogy

Kompetence občanské Učitel • •

podporuje řízenou diskusi k učivu, které souvisí s aktuálními problémy a učí zodpovědnosti k životnímu prostředí vede žáky k zapojení se do řešení a chápání společenských problémů (globální oteplování, stavby jaderných elektráren, zbrojní průmysl apod.)

Kompetence pracovní Učitel • • • •

seznamuje žáky se zásadami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci rozšiřuje učivo vhodně motivovanými exkurzemi do závodů podle možností regionu vhodně zařazuje poznávání zdrojů a úpraven pitné vody, chemických továren a laboratoří, jaderných elektráren, hutí, železáren, farmaceutických závodů, dolů a lomů, skláren apod. nedílnou součástí pracovních kompetencí je vypracování tématických plánů jednotlivých ročníků a plány laboratorních prací, projektů, klipů a referátů pro rozšiřování vědomostí a dovedností v předmětu chemie

Předmět: Chemie ročník: 1. Školní očekávaný výstup

výstup RVP (číslem)

• Žák vysvětlí a dodržuje zásady bezpečné práce v laboratoři • Vysvětlí varovné signály, značky, objasní obsah R a S vět • Pozná zásady činnosti při havárii s únikem nebezpečných látek • Umí poskytnout předlékařskou první pomoc při úrazu v laboratoři

• Žák využívá k popisu látek odbornou terminologii • Dovede vysvětlit chemický jev pomocí známých zákonů a teorií, pomocí indukce a dedukce

6.1 6.1.2 6.1.3

6.1.3

učivo

téma

průřezová témata

Laboratorní řád Klasifikace chemických látek Laboratorní pomůcky

Úvod do chemie

EGS 2.2

Klasifikace látek, směsi, chemické látky – prvky, sloučeniny a chemické názvosloví anorganických látek

Obecná chemie anorganická

EGS 2.5

Atomová a molekulová struktura látek atom – jeho složení, struktura, izotopy, nuklidy, jádro atomu, kvantová čísla, výstavbová pravidla, elektronový obal, radioizotopy, typy záření, poločas rozpadu, užití radioaktivity

Složení a struktura látek

OSV 1.3, 1.5

mezipředmětové vztahy

6.1.4 • Žák vysvětlí stavbu atomu či iontu pomocí atomových čísel • Umí popsat elektronovou konfiguraci atomů či iontů • Vysvětlí účinky radioaktivního záření a uvede způsoby ochrany • Popíše možnosti využití radioaktivity • Zdůvodní význam nových poznatků pro zdravotnictví, průmysl zemědělství • Uvede negativa spojena s radioaktivním zářením

6.1.3

FYZ, BIO

Školní očekávaný výstup • Žák odvozuje vlastnosti prvků v souvislosti s jejich zařazením v PSP • Zařadí prvek kovový, nekovový, přechodný, nepřechodný a vnitřně přechodný • Žák objasní vznik chemické vazby na jednoduchých molekulách • Rozumí spojení chemické vazby a mezimolekulových sil • Klasifikuje jednoduché látky podle struktury, složení a tvaru molekul • Vyhledává a interpretuje informace z odborné literatury • Žák umí vysvětlit podstatu chemického děje, pozná typ chemické reakce, zapíše a vyčíslí chemickou rovnicí jednoduchý chemický děj • Určí a vysvětlí čím je rychlost reakce ovlivněna • Zapíše rovnici neutralizace a hydrolýzy, rozumí podstatě redoxních dějů, zná redoxní činidla • Využívá algoritmus vyčíslování reakce • Řeší úlohy vyplývající z chemických rovnic, vypočítá reakční teplo ze slučovacího a spalného tepla, využívá termochemické rovnice a zákony • Správně vyhodnotí empirické údaje, sestaví tabulku, graf, navrhne jednoduchý experiment, který modeluje určitý jev

výstup RVP (číslem)

učivo

téma

průřezová témata

mezipředmětové vztahy

6.1.3

Periodická soustava prvků, grafické uspořádání PSP, valenční elektrony, třídění prvků, periodicita ionizačních energií a elektronových afinit

PSP

OSV 1.2, 1.3

BIO

6.1.3

Chemická vazba, vznik chemické vazby, typy vazeb, prostorová stavba molekuly, elektronegativita, polarita vazeb, krystaly, amorfní látky

Chemická vazba

OSV 1.2, 1.3

6.1.4

Vlivy na rychlost chemické reakce, chemické rovnice a výpočty z chemických rovnic, třídění chemických reakcí, teorie kyselin a zásad, hodnota pH, indikátory, činidla, neutralizace, hydrolýza, redoxe, řada napětí kovů, srážecí reakce, iontová rovnice

Chemická reakce

ENV 4.1, 4.2

6.1.3

6.1.4

FYZ, BIO

Školní očekávaný výstup • Žák rozliší děje podle tepelného zabarvení • Pracuje s veličinami, které vyjadřují energetické změny • Žák využívá znalostí názvosloví anorganické chemie při popisu sloučenin • Charakterizuje významné prvky a jejich sloučeniny, vyhodnotí surovinové zdroje, jejich význam pro daný region, Evropu, svět a jejich vliv na životní prostředí • Žák charakterizuje H a O z hlediska vlastností, reakcí, využití • Vysvětlí význam ozónu a pojem fotochemický smog • Rozumí stavbě a acidobazickému charakteru oxidů • Popíše zvláštnost atomů H a O a molekuly H2O • Charakterizuje druhy vody, uvede znečišťující faktory a způsob čistění odpadních vod • Vysvětlí bělící a desinfekční účinky H2O2, využití Na2O2, užití peroxosloučenin (prací prášky – Persil) • Vysvětlí procesy hoření a hašení látek • Žák ovládá názvosloví kyselin a hydroxidů, rozumí pojmu pH • Vysvětlí vznik kyselých dešťů, jejich vliv na životní prostředí • Umí poskytnout první pomoc při zasažení kyselinou a hydroxidem

výstup RVP (číslem)

6.2.1

učivo

téma

průřezová témata

Reakční teplo, standardní a slučovací teplo, entalpie, základy fotochemie, katalýza, katalyzátory Úvod do anorganické chemie Produkty a objemy výroby anorganických látek ve světě, v Evropě, v ČR

Termochemie

OSV 1.2, 1.3, 1.5

Anorganická chemie

ENV 4.1, 4.2, 4.3

Nekovy, vodík a kyslík Stavba atomu, vlastnosti a využití významné izotopy

Nekovy, umístění nekovů v PSP

ENV 4.1

mezipředmětové vztahy MAT -neznámá v rovnici FYZ -galvanický článek BIO

6.2.2

Ozón Rozdělení oxidů H2O základní látka pro život Výjimečnost její molekuly, vlastnosti a využití H2O Iontový součin vody Peroxidy, peroxosloučeniny

6.2.1

Teorie kyselin a zásad Hodnota pH Síla kyselin a zásad kvantitativně, obecnější teorie kyselin a zásad, hydrolytické reakce

EGS 2.1, 2.2, 2.4

Kyseliny a zásady

BIO, FYZ

BIO

Školní očekávaný výstup • Umí zapsat chemickou rovnici acidobazický děj, rozumí chování kyselin a zásad ve vodě, dovede zapsat obecné rovnice a disociační konstanty

výstup RVP (číslem) 6.2.1 6.2.2 6.2.3 6.2,4

učivo

téma

průřezová témata ENV 4.2, 4.3 EGS 2.4 MEV 5.2 5.4

mezipředmětové vztahy

předmět: Chemie ročník: 2. Školní očekávaný výstup • Žák dovede charakterizovat vzácné plyny z hlediska struktury, výskytu, postavení v PSP • Popíše jejich výrobu a využití • Dovede vyjádřit reálnou situaci pomocí poznatků chemie • Žák charakterizuje halogény, rozumí struktuře atomů, jejich reaktívnosti s vodíkem a kovy • Rozumí průběhu chemických reakcí v souvislosti s jejich umístěním v PSP • Popíše jejich vlastnosti, přípravu, výroba, využití i zneužití • Umí poskytnout první pomoc při zasažení, nadýchání, potřísnění halogény, nebo jejich sloučeninami (HF, HCI) • Žák popíše strukturu atomu a molekuly síry, rozliší její vlastnosti a závislosti na teplotě • Provede charakteristiku sloučenin H2S a SO2 z hlediska jejich toxicity • Žák charakterizuje výjimečnost atomu dusíku z hlediska jeho slučování s O a H, jeho vlastnosti a využití • Popíše toxicitu amoniaku a jeho acidobarickou reakci

výstup RVP (číslem)

mezipředmětové vztahy

učivo

téma

průřezová témata

6.2.2

p6 – prvky vzácné plyny – výskyt, výroba, využití

P – prvky vzácné plyny

ENV 4.1, 4.2 EGS 2.1, 2.2

BIO, GEO

6.2.2

p5 – prvky halogény, halogénvodíky halogénkyseliny a jejich soli HCI, HBr, HF, HCIO, HCIO4

Halogény

ENV 4.1, 4.2 EGS 2.1, 2.2, 2.3

BIO, DEJ, GEO

P4 – prvky Síra, selén, telur Oxidy síry, její kyseliny a soli

Chalkogény

ENV 4.2

BIO, GEO

P3 – prvky Dusík, amoniak, oxidy dusíku, kyselina dusičná, halogenidy N a P, dusičnany, fosfor, kyselina fosforečná, fosforečnany

Prvky skupiny dusíku a uhlíku

ENV 4.1, 4.2, 4.3

BIO

6.2.2 6.2.3

6.2.2

6.2.3

Školní očekávaný výstup • Rozliší alotropické modifikace uhlíku, jejich struktury, vlastnosti a využití • Charakterizuje CO z hlediska toxicity a využití (výroba Fe, součást hořlavých plynů) • Charakterizuje CO2 – užití a vliv na životní prostředí, skleníkový plyn • Popíše využití Si a SiO2, jmenuje suroviny na výrobu skla, jeho druhy a využití • Uvede příklady využití křemičitanů při výrobě porcelánu, keramiky a stavebních pojiv (maltoviny, cement) • Žák uvede charakteristické vlastnosti kovů z hlediska zařazení v PSP • Vysvětlí pojem zhoubné a ochranné koroze • Popíše způsoby výroby kovů, jejich využití a výroby slitin • Žák charakterizuje alkalické kovy • Pozná vlastnosti a využití významných sloučenin alkalických kovů z hlediska využití • Charakterizuje významné halogenidy, uhličitany, hydrogénuhličitany a dusičnany Na a K • Žák rozliší vlastnosti alkalických kovů a kovů alkalických zemin • Charakterizuje sloučeniny Ca z hlediska využití ve stavebnictví

výstup RVP (číslem) 6.2.1

6.2.1 6.2.2

učivo

téma

P2 – prvky Uhlík, oxidy uhlíku, Uhličitany, karbidy, kyanidy, Křemík a bór, Oxid křemičitý, sklo, vodní sklo, Maltoviny

průřezová témata OSV 1.1, 1.2 MEV 5.2, 5.4 ENV 4.2

Kovy obecně, jejich vlastnosti koroze, způsoby ochrany před korozí, redukční procesy, slitiny kovů

Prvky skupiny kovů

ENV 4.3

Kovy s1 – bloku Alkalické kovy, sloučeniny NaOH, KOH, soli alkalických kovů

Alkalické kovy Kovy I.A skupiny

ENV 4.2

mezipředmětové vztahy BIO, FYZ, GEO

BIO, FYZ

Školní očekávaný výstup • Vysvětlí pojem tvrdé vody v souvislosti s obsahem solí Ca a Mg • Vysvětlí využití solí Ca, Mg a Ra v lékařství a farmacii • Žák vysvětlí vlastnosti AL, jeho zařazení v PSP, využití, popíše výrobu • Vysvětlí amfoterní charakter oxidu hlinitého • Charakterizuje Pb a jeho sloučeniny z hlediska toxicity • Pozná důležité slitiny Pb a Sn a porovná jejich chemické a fyzikální vlastnosti • Popíše výrobu Fe a jeho slitin (ocelí) • Charakterizuje nejdůležitější d a f prvky z hlediska praktického využití • Rozumí a předvídá ocidobazický charakter oxidů kovů • Žák dovede odebrat vzorky látek k analýze • Provede vyhodnocení výsledků měření • Určí přítomnost kationů Al3+, Ca2+, Mg2+ ve vzorku • Určí přítomnost anionů Cl-, Br-, Ive vzorku • Charakterizuje uplatnění • Analytických metod v praxi Využívá při řešení úloh a problémů poznatky z M, Fy, Bi, Ze

výstup RVP (číslem) 6.2.3

učivo

téma

průřezová témata

Kovy s2 – bloku, Kovy alkalických zemin, jejich sloučeniny

Kovy alkalických zemin Kovy II. A skupiny Prvky p,f,d bloku

ENV 4.1, 4.2

P1 – prvky: hliník, vlastnosti a reakce, oxid hlinitý P2 – prvky: olovo, cín, vlastnosti, sloučeniny, slitiny

Člověk a prostředí, náš region a ČR, spolupráce a soutěže, rozvojové procesy, globální a rozvojové procesy

F a d prvky: chróm, mangan, železo, nikl, měď, zinek Železo a jeho slitiny Platinové kovy, zlato, stříbro, kadmium, rtuť, uran

Ochrana zdraví, přírody, člověka

Analytická chemie kvalitativní a Analytická kvantitativní. chemie Základní kroky chemické analýzy. Analytické metody. Příklady uplatnění analytických metod, měření emisí motorových vozidel. Analýza vody

Člověk a prostředí, problematika vztahů, náš region, Evropa, ČR. Globalizace, příčiny a důsledky, humanitární pomoc. Rozvoj osobnosti, spolupráce.

mezipředmětové vztahy BIO, GEO

BIO, FYZ

6.2.3

6.2.4

BIO, FYZ, MAT, GEO

Školní očekávaný výstup • Rozumí pojmu chemizace všech oborů lidské činnosti

výstup RVP (číslem)

učivo

téma

průřezová témata

mezipředmětové vztahy

předmět: Chemie ročník: 3. Školní očekávaný výstup • Žák zhodnotí vlastnosti uhlíku, které jsou významné pro strukturu organických sloučenin • Aplikuje znalosti základních mechanizmů organických reakcí na konkrétní příklady • Rozumí pojmům_organická chemie, adice, izomerie, konformace • Využívá znalostí základů kvalitativní a kvantitativní analýzy k pochopení jejich praktického významu v organické chemii • Žák aplikuje pravidla systematického názvosloví organické chemie při popisu sloučenin s využitím triviálních názvů • Umí zapsat známé organické látky vzorci souhrnnými, strukturními (konstitučními) a racionálními • Umí pojmenovat výrobky, které patří do organické části chemických výrob • Umí pracovat s běžnou laboratorní technikou, pozná základní pravidla bezpečnosti práce v laboratoři, dodržuje laboratorní řád • Dovede poskytnout první pomoc při nenadálé situaci

výstup RVP (číslem)

učivo

téma

průřezová témata

6.3.1

6.3.2

Organické sloučeniny, jejich struktura a reakce Minulost a současnost organické chemie, vazby mezi atomy C, řetězce, izomerie, konformace, vzorce a typy chemických reakcí v organické chemii, rozdělení sloučenin. Přírodní zdroje organických sloučenin - okrajově

Úvod do organické chemie

EGS 2.1, 2.2, 2.3, 2.5 OSV 1.2

6.3.1

6.3.2

Třídění organických sloučenin a jejich názvosloví. Struktura organických sloučenin, zápis chemických reakcí. Důkaz C a H v organické látce

Struktura organických látek

ENV 4.1, 4.2, 4.3

mezipředmětové vztahy

BIO

Školní očekávaný výstup • Žák zhodnotí užívání fosilních a vyráběných paliv jako zdrojů energie • Uvede způsoby zpracování ropy, uhlí a zemního plynu • Uvede příklady produktů jejich růstového zpracování • Zhodnotí surovinové zdroje uhlovodíků a uvede pozitiva a negativa jejich využívání • Vysvětlí pojem a význam neobnovitelných a obnovitelných zdrojů energie • Žák aplikuje pravidla systematického názvosloví organické chemie při popisu sloučenin • Charakterizuje základní skupiny uhlovodíků • Popíše významné zástupce jednotlivých skupin, zhodnotí jejich praktické využití • Vysvětlí pojmy adice, polymerace, nitrace • Chápe význam arénů jako strategických surovin chemického průmyslu • Aplikuje znalosti mechanizmů organických reakcí • Žák aplikuje znalosti základních mechanizmů organických reakcí na konkrétní případy • Chápe nebezpečí některých organických látek (halogenderiváty, benzén, toluen, benzpyrén) na životní prostředí a

výstup RVP (číslem) 6.3.3

6.3.3

6.3.4

učivo

téma

průřezová témata

mezipředmětové vztahy

Ropa Uhlí Zemní plyn

Přírodní zdroje organických látek

ENV 4.1, 4.2, 4.3

BIO, FYZ, GEO

Alkány, přípravy methanu, výskyt, vlastnosti a využití. Cykloalkány. Alkény, adice polymerace. Alkadiény, butadiény, kaučuk. Alkýny, příprava využití. Arény – benzenové jádro, benzén, toluen, styrén, naftalén, Polymerace, nitrace

Uhlovodíky

EGS 2.1, 2.2, 2.4 MEV 5.4, 5.5

BIO, FYZ, GEO

Halogénderiváty – názvosloví, vlastnosti a využití. Freony, pesticidy, dioxiny, PCB – jejich vliv na životní prostředí. Dusíkaté deriváty – nitrobenzen, TNT – vlastnosti, využití

Deriváty uhlovodíků. Halognderiváty

Životní prostředí a jeho ochrana. Mediální výchova, tvorba mediálního sdělení, hodnoty, lidské aktivity, problémy

BIO, GEO

Školní očekávaný výstup

výstup RVP (číslem)

učivo

téma

průřezová témata

Alkoholy, fenoly, aldehydy, ketony, ethery. Názvosloví, vlastnosti, využití Karbonylové sloučeniny Karbonylové kyseliny, kyseliny octová, mravenčí, bezoová – užití. Esterifikace, estery, amidy, anhydridy, mýdla, hydrolýza esterů. Substituční deriváty karboxylových kyselin. aminokyseliny

Kyslíkaté deriváty

EGS 2.2 ENV 4.1 OSV 1.2

Dusíkaté deriváty uhlovodíků. Deriváty kyseliny uhličité – fosgén, močovina, význam využití Amíny. Diazonové soli. Azobarviva. Nitro a nitrososloučeniny. Thioly a sulfidy, sulfonové kyseliny.

Dusíkaté deriváty. Sírné deriváty Organické sloučeniny fosforu a křemíku

Média a mediální produkce, význam, uživatelé, role médií, Sociální problémy výchova, spolupráce

mezipředmětové vztahy

zdraví člověka • Žák chápe nebezpečí požívání alkoholických nápojů, zneužívání chemických látek a jejich negativní vliv na lidský život • Charakterizuje strukturu alkoholů a fenolů a rozdílnost jejich acidobazických vlastností • Charakterizuje karbonylové sloučeniny, metody přípravy, využití, rozliší adiční a adičně eliminační reakce aldehydů a ketonů • Charakterizuje karboxylové kyseliny, jejich deriváty, vysvětlí podstatu jejich acidity, rozumí optické izomerii • Umí popsat využití karboxylových kyselin a jejich derivátů • Charakterizuje estery, amidy, anhydridy, mýdla • Vysvětlí vznik peptidů z aminokyselin • Vysvětlí princip výroby makromolekulárních látek a jejich dopad na životní prostředí • Žák charakterizuje amíny, nitrosloučeniny, azosloučeniny a diazonové soli podle struktury, jejich využití při výrobě barviv a plastů • Popíše struktury thiolů a sulfidů, sulfidových kyselin a sulfonových kyselin při dalších výrobních procesech

6.3.3

6.3.4

2.3 4.2 1.3

2.4 4.3 1.4

BIO, FYZ

BIO, FYZ, GEO

Školní očekávaný výstup • Charakterizuje organické sloučeniny fosforu a křemíku, posoudí význam organoprvkových sloučenin (pesticidy, plasty) a jejich dopad na životní prostředí • Analyzuje strukturu heterocyklických sloučenin podle velikosti kruhu, typu a počtu heteroatomů v kruhu a zná jejich využití v praxi • Charakterizuje plasty, syntetická vlákna, barviva, léčiva a aditiva • Rozlišuje označení chemických látek podle stupně nebezpečí hořlavosti, toxicity a nebezpečí pro člověka a životní prostředí, rozumí symbolům a R a S větám

výstup RVP (číslem) 6.3.1

6.3.4

6.3.2

učivo

téma

Organické sloučeniny P a Si Bojové chemické látky. Insekticidy. Silikonové kaučuky. Organokovové sloučeny. Heterocykly – význam, vlastnosti Plasty, benzidy, syntetická vlákna, barviva, léčiva, aditiva, nebezpečné látky

Chemické výrobky kolem nás

průřezová témata

mezipředmětové vztahy

předmět: Chemie ročník: 4. Školní očekávaný výstup • Žák charakterizuje obory základního výzkumu (badatelské, vědeckovýzkumné) a obory aplikovaného výzkumu • Rozumí pojmům klinická biochemie a biotechnologie, aplikovaná biochemie a její význam pro studium biologických objektů • Dokáže laboratorními metodami prokázat důkaz přítomnosti C, H, N, O a S v molekulách tvořících základ těl organismů • Žák popíše strukturu molekul bílkovin • Uvede význam bílkovin pro živý organismus • Charakterizuje vlastnosti bílkovin, laboratorně je umí ve vzorku prokázat • Žák umí popsat a rozdělit sacharidy podle počtu základních stavebních jednotek • Jmenuje významné sacharidy a uvede jejich význam pro průmysl a lidský organismus – výživa • Klasifikuje sacharidy podle funkční skupiny (aldosy, ketosy) a podle počtu uhlíků v řetězci, hexosy, pentosy, terosy, triosy)

výstup RVP (číslem) 6.4

6.4.1

6.4.1

6.4.2

mezipředmětové vztahy

učivo

téma

průřezová témata

Biochemie jako vědní obor Chemická reakce v buňkách Studium živých soustav Molekuly tvořící základ organismů

Biochemie

Problematika vztahů organismů a prostředí Člověk a životní prostředí ENV 4.1 4.2

BIO

Aminokyseliny. Peptidová vazba. Bílkoviny-primární, sekundární terciární a kvartérní struktura bílkovin, denaturace. Molekulová dynamika bílkovin

Aminokyseli ny Peptidy bílkoviny

Organismus a životní prostředí ENV 4.2

BIO

Struktura, názvosloví, vlastnosti, výroba a využití monosacharidů. Jednotlivé monosacharidy. Oligosacharidy. Polysacharidy – škrob, buničina, insulin

Sacharidy

Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti – zdraví výživa. Seberegulace, efektivní řešení problémů. OSV 1.1 1.2 Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce Vzdělávání v Evropě a ve světě EGS 2.3 2.5

BIO, GEO

Školní očekávaný výstup • Žák využívá chemických a praktických dovedností • Pomocí zápisu chemickou rovnicí zapíše strukturu vzniku konkrétního tuku esterifikací • Používá správné názvosloví tuků a vosků • Rozumí významu tuků v průmyslové výrobě – mýdla a ve výživě člověka • Dovede roztřídit tuky podle původu a popíše jejich výrobu • Rozumí pojmům zmýdelnění, ztužování hydrogenací • Žák dokáže objasnit chemismus aktivity nukleových kyselin v organismu • Chápe pojem gen. Přepis genetické informace buňky • Rozumí klasifikace RNA a význam DNA – přenos informací • Řeší praktické příklady ve vztahu k dalším biochemicky významným látkám • Vědomosti umí aplikovat při řešení problémových úloh • Žák dokáže objasnit chemismus enzymové aktivity • Rozumí názvosloví enzymů • Chápe pojem enzymová katalýza • Řeší složitější praktické příklady ve vztahu k dalším biochemicky významným látkám (sacharosa – sacharosa, maltosa – maltosa) • Demonstruje štěpení (hydrolýzu) škrobu enzymy ze slin

výstup RVP (číslem)

6.4.1

učivo

Lipidy – definice tuků, klasifikace podle původu, Základní vlastnosti tuků a výživa člověka, základní chemické procesy tuků – žluknutí, zmýdelňování, saponace, ztužování, 6.4.2 Příprava vosků Tuky a biologické membrány. Vyšší mastné kyseliny

Nukleové kyseliny – definice, klasifikace Přenos genetické informace Klasifikace DNA a typů RNA (mRNA, t-RNA, r-RNA) Charakteristika nukleových kyselin, jejich přínos pro zdraví člověka, možnost genetických onemocnění, pojmy nukleotid, vznik, význam a struktura ATP

6.4.1

6.4.2

mezipředmětové vztahy BIO

téma

průřezová témata

Lipidy – tuky

Globalizační a rozvojové problémy, globální příčiny a důsledky EGS 2.1 2.3 Efektivní řešení problémů, sociální komunikace, morální aspekty, spolupráce OSV 1.2 1.3 1.4 1.5

Nukleové kyseliny Přenos genetické informace

Problémy vztahů organismů a prostředí. Člověk a životní prostředí. Spolupráce OSV 1.5 ENV 4.1 4.2

BIO

Problematika vztahů organismů a prostředí. Člověk a jeho životní prostředí, zdravá výživa, prostředí regionu, ČR a Evropy ENV 4.1 4.2 4.3

BIO

Enzymologie Struktura enzymů a mechanismus jejich účinků klasifikace enzymů podle průběhu katalytické reakce (liasy, ligasy, isomerasy, oxidoreduktasy) klasifikace podle místa působení (intra a extracelulární) Enzymy a zdraví člověka, funkce enzymů při trávení, enzymy v

Školní očekávaný výstup • Využívá znalostí o enzymech ve výživě • Dokáže objasnit chemismus aktivity vitamínů v organismu • Zvládá učivo o vitamínech a aplikuje je při řešení problémových úloh • Žák užívá rozvíjení spolupráce při řešení problémových a aplikovaných úloh, které vyjadřují situace z běžného života • Zdokonaluje laboratorní techniku • Umí vyhledávat potřebné informace • Rozumí pojmům fotoautotrofní buňka, aerobní a anaerobní chemoorganotrofy a chemolitotrofní buňky • Žák chápe postavení biochemie mezi chemií a biologií • Rozumí pojmu biopolymerní struktury a jejich vysoce specifické mezimolekulové interakce • Rozumí schematu citratového (Krejsova) cyklu, jako ukázce složitého metabolického děje • Dokáže diskutovat a uvažovat o filosofických a náboženských směrech a doktrínách a vyvozovat z nich pro sebe závěry

výstup RVP (číslem)

6.4.1 6.4.2

6.4.1

6.4.2

učivo

mezipředmětové vztahy

téma

průřezová témata

Anabolismus Energetické potřeba organismu. Adenosintrifosfát (ATP) – dodavatel energie do endergonických procesů. Syntéza ATP. Úloha H v metabolismu. Základní metabolické děje

Biochemické děje

Problematika vztahů. Člověk – prostředí – výživa ENV 4.1 4.2

BIO

„Chemické“ a „biochemické“ molekuly. Nadmolekulové struktury. Kovalentní vazby a nekovalentní interakce Nerovnovážný charakter živých systémů. Studium živých systémů jako inspirace filosofických úvah

Chemické a biochemické chápání světa živých systémů

Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti, seberegulace, sociální komunikace OSV 1.1 1.2 1.3 Sociokulturní problémy, aspekty interkulturality MVK 3.1 3.2 3.3

BIO, DEJ

Praxi, vitamíny – biokatalyzátory, chem. složení, klasifikace podle rozpustnosti, onemocnění z nedostatku vitamínů

Biologie – charakteristika vyučovacího předmětu

Obsahové vymezení předmětu Ve výuce biologie je realizován obsah vzdělávací oblasti Člověk a příroda a obsah vzdělávacího oboru Biologie, dále je do něj integrován obsah předmětu Geologie a částečně vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví (především ve 3.ročníku) aoboru Člověk a svět práce. Realizují se tématické okruhy průřezových témat Osobnostní a sociální výchova (OSV), Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (EGS), Multikulturní výchova (MKV), Environmentální výchova (ENV) a Mediální výchova (MEV). V biologii rozdělujeme učivo do čtyř ročníků následujícím způsobem: • 1.ročník – obecná biologie, virologie, bakteriologie, botanika a mykologie; • 2.ročník – zoologie; • 3. ročník – biologie člověka; • 4. ročník – základy genetiky a ekologie. Žák je veden především k tomu, aby • se orientoval v různých formách živé a neživé přírody; • propojoval získané znalosti nejen v rámci předmětu, ale také mezipředmětově; • se podílel v rámci svých možností na ochraně životního prostředí; • aplikoval teoreticky získané znalosti o zdravém životním stylu do svého života; • dokázal vést hodnotnou diskusi, pracovat ve skupině a přemýšlet o názorech ostatních žáků.

Časové a organizační vymezení předmětu

Výuka chemie je plánována v rozsahu 2 hodiny týdně v 1. až 4. ročníku. Do budoucna by bylo vhodné rozšířit ji o praktická laboratorní cvičení v rozsahu jedné hodiny týdně aspoň v jednom ročníku, to však bude vyžadovat existenci laboratoře přírodních věd (společné s chemií a fyzikou). Prozatím realizujeme laboratorní práce formou dělených hodin v rámci běžné výuky a samozřejmě s omezením daným prozatímním nedostatkem speciální didaktické techniky a vhodných prostor.

Biologická výuka probíhá tedy v kmenových učebnách s využitím didaktické techniky a pomůcek, které má škola k dispozici. Velkou výhodou je možnost využívat projekci a připojení k internetu, neboť hodiny tohoto předmětu je nutné založit na názornosti. Naše škola v uplynulých letech zakoupila velké množství naučných DVD a výukových programů, které jsou vyučujícími často využívány. Hlavní formou výuky je výklad doprovázený názornými pomůckami. Stejně jako v ostatních přírodních vědách, nezastupitelnou součástí výuky jsou exkurze do botanických a zoologických zahrad, muzeí, na pracoviště vysokých škol a do výzkumných ústavů. Škola tyto exkurze nabízí nejen v rámci běžné výuky, ale také jako součást témat projektových týdnů.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj kompetencí žáků Kompetence k učení Učitel • vede žáky ke správnému používání přírodovědné literatury (klíče, atlasy, internet) • připravuje žáky na psaní odborných prací, hlídá správné používání citací, správnou formu práce (referátů, ročníkových prací, projektů apod.) • vede žáky ke správnému používání odborné terminologie • učí žáky samostatně vyhledávat informace, orientovat se v nich, třídit je a propojovat

Kompetence k řešení problému Učitel • navádí žáky správným směrem a vede je k samostatnému objevování a práci v biologii • ve výuce uplatňuje mezipředmětové vztahy • podporuje netradiční metody výuky (exkurze, e-learningové učebnice, práci s počítačem)

Kompetence komunikativní Učitel • zadává dlouhodobé projekty a ročníkové práce, jejichž realizace je spojena s vlastní obhajobou a prezentací před ostatními studenty • učí žáky správně prezentovat jejich práci na veřejnosti a přijímat objektivní kritiku • učí žáky správně se účastnit diskuse • vede žáky k práci ve skupině a toleranci názoru druhých studentů

Kompetence občanské Učitel • dbá na bezpečnost práce v laboratoři, poučí žáky o zodpovědnosti za své zdraví i zdraví ostatních a také o základech první pomoci • vyžaduje slušné chování v hodinách a sám jde příkladem • vede žáky k pochopení práv a povinností v souvislosti s ochranou životního prostředí

Kompetence sociální a personální Učitel • navozuje situaci vedoucí k posílení sebedůvěry žáků, pocitu zodpovědnosti

Kompetence pracovní Učitel • učí žáky plánovat si práci a postupovat logickým směrem • zadává úkoly tak, aby žáci sami mohli pracovat na zadaném tématu, rozvrhnout si časový plán, postup a závěrečný úklid • vede k dodržování optimálních pracovních a bezpečnostních pravidel při laboratorních pracích

předmět: Biologie ročník: 1. školní očekávaný výstup

výstup RVP učivo (číslem) Žák vysvětlí, čím se zabývá 7.6 Předmět botaniky botanika, jaké má disciplíny Dělení biologických a speciální obory oborů Žák zná názvy biologických vědních oborů a charakterizuje, čím se zabývají Žák popíše buňku, zakreslí 7.1.1, 7.1.2, Rostlinná buňka ji a je schopen popsat rozdíl 7.1.3, Dělení buňky mezi buňkou rostlinnou a 7.1.4,7.1.5 Pletiva živočišnou, prokaryotickou a eukaryotickou Žák popíše stavbu RNA a DNA 7.1.3 Žák charakterizuje jednotlivé fáze buněčného 7.1.3 cyklu Žák umí popsat průběh mitózy a miózy, zná rozdíl 7.1.3 mezi oběma procesy Žák charakterizuje jednotlivé typy pletiv, 7.1.4, 7.6.1 zvláště podle funkce Žák podle obrázku dovede určit typ pletiva, základní 7.1.4, 7.6.1 typy pletiv sám zakreslí

téma

průřezová témata

mezipředmětové vztahy

1.Charakteristika botaniky

2.Anatomie rostlin

CHE

Žák popíše typy cévních svazků a zná jejich význam Žák popíše a rozpozná typickou stavbu a funkci vegetativních orgánů Žák dovede na příkladech představit různé přeměny vegetativních orgánů Žák zná význam vegetativních orgánů pro rostlinu i člověka Žák charakterizuje příjem a výdej látek buňkou, příjem, vedení a výdej vody rostlinou Žák popíše a vysvětlí princip fotosyntézy a její význam pro biosféru a pro člověka Žák popíše princip dýchání rostlin, dovede srovnat fotosyntézu a dýchání Žák umí popsat typy výživy rostlin, objasní pojmy symbióza, parazit, mykorrhiza a saprofyt Žák zná základní minerální látky, které rostlina pro svůj život potřebuje a ví, co způsobí jejich nedostatek nebo nadbytek v organismu Žák charakterizuje

7.6.1 7.6.1

Kořen Stonek List

3. Rostlinné ENV 4.1 orgány vegetativní

CHE

7.6.1

7.6.1

7.6.2

7.6.2

7.6.2

7.6.2

7.6.2

Příjem a výdej energie 4. Fyziologie OSV 1.5 buňkou rostlin ENV 4.1 Vodní režim rostlin MEV 5.1 Fotosyntéza Dýchání Výživa Heterotrofní výživa, minerální výživa Růst a vývoj rostlin Pohyby rostlin Rozmnožování rostlin

FYZ, CHE

působení faktorů, jimiž se řídí růst a vývoj rostlin Žák klasifikuje pohyby rostlin, uvede příklady Žák vysvětlí význam a praktické využití pohlavního a nepohlavního rozmnožování rostlin Žák objasní princip vegetativního rozmnožování, zná princip využití Žák charakterizuje životní cyklus rostlin Žák vysvětlí význam rostlinných hormonů a korelačních vztahů pro růst a životní cyklus rostlin Žák dovede zařadit viry do systému organismů Žák objasní stavbu viru, jeho rozmnožování a životní cyklus Žák popíše způsoby šíření virové nákazy, zná a umí posoudit opatření proti šíření virové infekce Žák vyjmenuje příklady virových infekcí, zná možnosti prevence a některé způsoby jejich šíření

7.6.2

7.6.2 7.6.2

7.6.2

7.6.2 7.6.2

7.2.1 7.2.2

7.2.2

7.2.2, 7.2.3

Viry

5. Nebuněčné EGS 2.2 organismy EGS 2.3 EGS 2.4 ENV 4.1 ENV 4.2

GEO, ZSV

Žák umí charakterizovat prokaryota a zařadit je do systému organismů Žák popíše stavbu buňky, typ metabolismu a způsob rozmnožování prokaryot Žák zná význam bakterií a sinic Žák popíše způsoby šíření bakteriální nákazy, zná možnosti prevence a některé způsoby jejich léčení Žák uvede příklady bakteriálních chorob člověka, možnosti prevence a způsoby léčení Žák zná příklady využití bakterií člověkem Žák srovná společné a rozdílné znaky říše hub s říšemi rostlin a živočichů Žák charakterizuje stavbu hub a stavbu houbové buňky Žák charakterizuje způsoby výživy hub, zná pojem parazit, saprofyt a symbiotická houba Žák vysvětlí základní způsoby rozmnožování hub Žák podle obrázku popíše

7.3

7.1.3

Bakterie a sinice

6. Prokaryotní EGS 2.2 organismy EGS 2.3 EGS 2.4 ENV 4.1 ENV 4.2

GEO

7.3.1 7.3.1, 7.3.2

7.3.2

7.3.1 7.5

7.5

7.5.2

7.5.2

Hlenky, slizovou, 7. Houby nádorovou, chytridie houbové Oomycetes, organismy Zygomycetes Ascomycetes Basidiomycetes Lichenes

a OSV 1.5 EGS 2.2 EGS 2.4 ENV 4.1

GEO

vnější a vnitřní stavbu hub Žák porovná znaky vřeckovýtrusých a stopkovýtrusých hub Žák uvede hospodářský, ekonomický a ekologický význam hub a uvede konkrétní příklady Žák objasní význam kvasinek a dalších hub v potravinářském a farmaceutickém průmyslu Žák uvede možnosti prevence a ochrany před nejzávažnějšími houbovými chorobami Žák pozná nejvýznamnější zástupce hub podle obrázku i v přírodě, zná jejich stanoviště a význam Žák charakterizuje stavbu těla, způsob rozmnožování a princip soužití řasy a houby u lišejníků Žák rozpozná nejvýznamnější zástupce lišejníků podle obrázků i ve volné přírodě Žák uvede ekologický význam lišejníků Žák si umí odvodit vztahy mezi imisní zátěží a

7.5.1 7.5.1, 7.5.2

7.5.1, 7.5.2

7.5.2

7.5.2

7.5.1, 7.5.2

7.5.2

7.5.1

7.5.2 7.5.2

velikostí a tvarem stélky Žák zná pojem druh a dokáže jej zařadit do systému Žák používá správné latinské koncovky pro taxonomické kategorie Žák charakterizuje specifické znaky řas, významné skupiny a jejich praktické využití Žák připraví mikroskopický preparát, ve kterém je možno pozorovat krásnoočka,správně popíše stavbu těla krásnoočka Žák popíše stavbu těla ploníku, způsob rozmnožování a stavbu těla mechorostů Žák pozná podle obrázků i ve volné přírodě základní zástupce mechorostů Žák popíše stavbu těla kapradi samce, plavuně vidlačky a přesličky rolní, zná význam kapraďorostů Žák pozná podle obrázků i ve volné přírodě základní zástupce kapraďorostů Žák popíše postupnou adaptaci rostlin k přechodu

7.6.4

Názvosloví

8. Systém a evoluce rostlin

Ruduchy Krásnoočka Hnědé řasy Zelené řasy

9. Nižší rostliny

7.6.4

7.6.3, 7.6.4

EGS 2.2 EGS 2.4 ENV 4.1

GEO

10. Výtrusné EGS 2.2 rostliny EGS 2.4 ENV 4.1

GEO

11. Semenné EGS 2.2 rostliny EGS 2.4

GEO

7.6.3, 7.6.4

7.6.3, 7.6.4, Mechorosty 7.6.6 Kapraďorosty

7.6.4, 7.6.7

7.6.3, 7.6.4, 7.6.6

7.6.4, 7.6.7

7.1.2, 7.1.5

Nahosemenné rostliny Generativní orgány

z vody na souš Žák porovná vznik a význam výtrusů a semen, vysvětlí evoluční význam semene Žák popíše a rozpozná charakteristickou stavbu a funkci generativních orgánů Žák interpretuje květní vzorce a diagramy Žák vysvětlí odlišnou stavbu květu vzhledem k rozdílným způsobům opylování Žák popíše způsob oplození u nahosemenných a krytosemenných rostlin Žák charakterizuje stavbu, význam a šíření semen a plodů Žák charakterizuje stavbu, rozmnožování, systém a významné druhy nahosemenných rostlin Žák charakterizuje stavbu, rozmnožování, systém a významné druhy krytosemenných rostlin Žák porovná charakteristické znaky a významné druhy jednoděložných a

7.6.2

7.6.1

7.6.1 7.6.1

7.6.2

7.6.1, 7.6.2

7.6.1, 7.6.2, 7.6.4,7.6.5, 7.6.6, 7.6.7 7.6.1, 7.6.2, 7.6.4,7.6.5, 7.6.6, 7.6.7 7.6.1, 7.6.2, 7.6.4,7.6.5, 7.6.6, 7.6.7

Krytosemenné rostliny Jednoděložné Dvouděložné

ENV 4.1

dvouděložných rostlin Žák pozná podle obrázků i ve volné přírodě vybrané zástupce vyšších rostlin Žák zná významné druhy vyšších rostlin a ví, k jakému účelu jich člověk používá Žák objasní základní vztah rostliny a biotického prostředí Žák uvede příklady důležitých biotopů v ČR a charakterizuje je Žák charakterizuje rostlinná společenstva a populace, umí na příkladech popsat vztahy mezi nimi Žák vysvětlí příčiny vzniku vegetačních pásem na Zemi a popíše je Žák objasní význam určitých skupin rostlin jako důležitých indikátorů životního prostředí Žák uvede příklady invazních rostlin, pozná je v terénu a ví, čím jsou nebezpečná pro původní rostlinná společenstva Žák je schopen využít znalosti o životních

7.6.4

7.6.4, 7.6.5

7.6.4, 7.6.6

7.6.6

710.1, 7.10.2

7.6.6, 7.10.2 7.6.4, 7.6.5

7.6.4, 7.6.7

7.10.2

Vztahy mezi rostlinami a 12. Rostliny a OSV 1.5 prostředí EGS 2.2 prostředím EGS 2.4 Rostlinné populace a ENV 4.1 společenstva ENV 4.2 Ekosystémy ENV 4.3 Rozšíření rostlin na Zemi Invazní rostliny Ochrana rostlin

GEO

nárocích a areálech druhů pro rekultivaci zničených ploch, např.odvalů a dolů Žák vysvětlí význam a 7.6.7 způsob ochrany původních rostlinných společenstev

předmět: Biologie ročník: 2. školní očekávaný výstup

výstup RVP učivo (číslem) Žák vysvětlí, čím se zabývá 7.7.1 Předmět zoologie zoologie, jaké má disciplíny a Dělení zoologických oborů speciální obory Žák zná názvy biologických 7.7.1 vědních oborů a charakterizuje, čím se zabývají Žák popíše buňku, zakreslí ji 7.1.3, 7.1.4, Živočišná buňka a je schopen popsat rozdíl 7.1.5 Dělení buněk mezi buňkou živočišnou a rostlinnou, prokaryotickou a eukaryotickou Žák popíše stavbu DNA a 7.1.3 RNA Žák charakterizuje jednotlivé 7.1.3 fáze buněčného cyklu Žák umí popsat průběh 7.1.3 mitózy a meiózy, zná rozdíly mezi oběma procesy

téma

Žák charakterizuje významné skupiny prvoků a jejich zástupce Charakterizuje prvoky a jejich vlastnosti, které jim umožňují přežít v jednobuněčné formě Pozná a popíše charakteristické organely prvoků podle nákresu Popíše typy rozmnožování prvoků a zná jejich souvislost

3.Jednobuněční živočichové

7.4.1

7.4.1

7.4.1

7.4.1

Prvoci

průřezová témata

mezipředmětové vztahy

1.Charakteristika zoologie

2.Buňka

CHE

OSV 1.5 EGS 2.4 ENV 4.1 ENV 4.2

GEO

s výměnou genetické informace Vysvětlí pojmy schizogonie, konjugace a kopulace Popíše nejvýznamnější nemoci člověka způsobené prvoky a zná možnosti ochrany a léčby těchto chorob Vyrobí podle návodu senný nálev a mikroskopický preparát s nálevníky, které zakreslí a popíše Žák popíše uspořádání těla mnohobuněčných organismů a vysvětlí, jak mnohobuněčnost vznikla Žák podle obrázků vysvětlí pojmy morula, blastula a gastrula a popíše vývoj zárodku Žák popíše vznik entodermu, ektodermu a mezodermu během zárodečného vývoje živočicha Žák vyjmenuje kmeny se dvěmi i třemi zárodečnými listy Žák popíše stavbu, funkce, způsoby rozmnožování a vyjmenuje zástupce houbovců Žák popíše na příkladu nezmara hnědého stavbu, funkce, způsoby rozmnožování a ekologii polypovců a vyjmenuje další zástupce z této třídy

7.4.1 7.4.1

7.4.1

7.1.2, 7.1.4

Vývoj mnohobuněčných 4.Vývoj mnohobuněčných živočichů živočichů

7.7.3

7.7.2, 7.7.3

7.7.4

7.7.1, Houbovci 7.7.3, 7.7.4, Žahavci 7.7.5, 7.7.6 7.7.1, 7.7.3, 7.7.4, 7.7.5, 7.7.6

5.Mnohobuněční OSV 1.5 živočichové - EGS 2.4 Diblastica ENV 4.1

GEO

Žák popíše na příkladu talířovky ušaté stavbu, funkce, způsoby rozmnožování a ekologii medúzovců a vyjmenuje další zástupce z této třídy Žák popíše na příkladu sasanky a korálu stavbu, funkce, způsoby rozmnožování a ekologii korálnatců a vyjmenuje další zástupce z této třídy Žák vysvětlí podle obrázku princip rozmnožování s důrazem na pojmy polyp a medúza Žák charakterizuje kmen ploštěnci, na modelových příkladech (ploštěnka mléčná, motolice jaterní a tasemnice bezbranná) vysvětlí stavbu a přizpůsobení těla způsobu života, ekologii a způsob rozmnožování jednotlivých tříd Žák definuje druhotné přizpůsobení vnitřních parazitů parazitickému životu Žák pozná podle obrázků vybrané zástupce ploštěnců

7.7.1, 7.7.3, 7.7.4, 7.7.5, 7.7.6

7.7.1, 7.7.3, 7.7.4, 7.7.5, 7.7.6

7.7.1, 7.7.3, Ploštěnci 7.7.4, 7.7.5, Vířníci 7.7.6 Hlísti Měkkýši Kroužkovci Členovci

7.7.4

7.7.4

Žák popíše stavbu těla a 7.7.4 ekologii kmene vířníci Žák charakterizuje kmen 7.7.1, 7.7.3, hlísti, stavbu těla, ekologii, 7.7.4, 7.7.5,

6.Mnohobuněční OSV 1.5 živočichové – EGS 2.4 Triblastica ENV 4.1 (Prvoústí)

GEO

rozmnožování 7.7.6 Žák vyjmenuje parazitické 7.7.4, 7.7.5 zástupce hlístů, charakterizuje je, zná preventivní opatření i léčbu spojenou s nákazou těmito parazity Žák pozná vybrané zástupce 7.7.4 na obrázcích Žák rozlišuje plže, mlže a hlavonožce podle typických znaků Žák vysvětlí vysokou specializaci hlavonožců a podobnost některých struktur s lidskými Žák rozlišuje suchozemské a vodní organismy tohoto kmene, dále organismy se schránkou a bez ní Žák pozná podle schránek základní zástupce plžů a mlžů Žák pozná podle obrázků i ve volné přírodě vybrané zástupce všech tříd kmene měkkýši

7.7.1

Žák charakterizuje kmen kroužkovci, stavbu těla, ekologii a rozmnožování Žák popíše vnější i vnitřní stavbu žížaly obecné Žák pozná podle obrázků vybrané mořské i suchozemské zástupce z

7.7.1, 7.7.3, 7.7.4, 7.7.5, 7.7.6 7.7.2, 7.7.4

7.7.2

7.7.4

7.7.4 7.7.4

7.7.4

kmene kroužkovci Žák dokáže popsat vnější i vnitřní stavbu těla členovců Žák rozlišuje jednotlivé třídy členovců podle charakteristických znaků Žák pozná podle obrázků i ve volné přírodě vybrané zástupce jednotlivých tříd Žák dokáže popsat tělo hmyzu Žák rozlišuje proměnu dokonalou a nedokonalou, uvede příklady organismů s oběma typy proměn Žák se orientuje v nejznámějších řádech hmyzu a pozná vybrané zástupce na obrázcích a ve volné přírodě

7.7.2, 7.7.4 7.7.1

7.7.4

7.7.2, 7.7.4 7.7.3

7.7.1, 7.7.4

Žák pochopí význam 7.7.2, 7.7.3 ostnokožců z vývojového hlediska Žák popíše stavbu těla 7.7.2, 7.7.4 ježovky jedlé

Ostnokožci Pláštěnci Kopinatci Kruhoústí Paryby Ryby Žák popíše stavbu těla 7.7.1, 7.7.3, Obojživelníci pláštěnců, jejich ekologii a 7.7.4, 7.7.5, Plazi způsob rozmnožování na 7.7.6 Ptáci modelovém organismu sumce Savci obecné Žák pochopí evoluční důležitost kmene kopinatci Žák popíše stavbu těla kopinatce plžovitého, ekologii a způsob rozmnožování

7.7.2, 7.7.4 7.7.1, 7.7.3, 7.7.4, 7.7.5, 7.7.6

Žák popíše stavbu těla 7.7.1, 7.7.3, kruhoústých na modelovém 7.7.4, 7.7.5, organismu mihuli potoční, 7.7.6 charakterizuje ekologii a způsob rozmnožování sliznatek a mihulí Žák popíše stavbu těla paryb, jejich ekologii a způsob rozmnožování na modelovém organismu máčce skvrnité Žák vysvětlí přizpůsobení paryb, která způsobila nepřítomnost skřelí a plynového měchýře

7.7.1, 7.7.3, 7.7.4, 7.7.5, 7.7.6 7.7.2

Žák rozlišuje nadřády v rámci 7.7.1, 7.7.4 třídy Ryby a vyjmenuje jejich

7.Mnohobuněční OSV 1.5 živočichové – EGS 2.4 Triblastica ENV 4.1 (Druhoústí)

GEO

zástupce Žák popíše stavbu těla ryb na modelovém organismu kapru obecném Žák roztřídí ryby podle tvaru těla do ekologických skupin Žák vyjmenuje s příklady způsoby rozmnožování ryb Žák vyjmenuje rybí pásma podle nadmořské výšky a uvede příklady ryb, které v daném pásmu žijí Žák popíše anadromní a katadromní tah s uvedeným druhem ryby, kterého se tento tah týká Žák chápe nebezpečí velkých vodních děl a přehradních nádrží pro tažné ryby, navrhne možná opatření pro zachování tahu ryb Žák rozlišuje typy šupin a u každé uvede příklad ryby

7.7.1, 7.7.4

7.7.4 7.7.3 7.7.4

7.7.4

7.7.4, 7.7.8

7.7.4

Žák popíše stavbu těla 7.7.1, 7.7.3, obojživelníků, jejich ekologii a 7.7.4, 7.7.5, způsob rozmnožování na 7.7.6, 7.7.8 modelových organismech skokanu hnědém a čolku obecném Žák popíše stavbu těla plazů, 7.7.1, 7.7.3, jejich ekologii a způsob 7.7.4, 7.7.5, rozmnožování na modelových 7.7.6, 7.7.8 organismech želvě bahenní, krokodýlu nilském, ještěrce

obecné a užovce obojkové Žák vysvětlí různé způsoby 7.7.4 získávání potravy a obrany plazů, uvede k různým typům příklady plazů Žák zdůrazní význam plazů 7.7.2 při vývoji dalších tříd živočichů Žák podle obrázku popíše stavbu ptačího pera, ptačího vejce a ptačí kostry, zdůrazní přizpůsobení ptačího těla pro let Žák popíše stavbu těla ptáků, jejich ekologii a způsob rozmnožování na modelovém organismu holubu domácím Žák vyjmenuje nejznámější řády ptáků, vymezí jejich charakteristiku a vyjmenuje zástupce těchto řádů Žák podle nahrávky pozná nejznámější ptáky podle hlasového projevu Žák s příkladem vysvětlí pojmy tažní-stálí ptáci Žák zná význam ptáků pro člověka i přírodu Žák si je vědom významu péče o ptactvo v zimě, zná jeho základní zásady a pravidla

7.7.2, 7.7.4

7.7.1, 7.7.3, 7.7.4, 7.7.5, 7.7.6 7.7.1, 7.7.4

7.7.4

7.7.4 7.7.6, 7.7.8 7.7.8

Žák popíše podle obrázku 7.7.2, 7.7.4 stavbu srsti a savčí kostry

Žák popíše stavbu těla savců, jejich ekologii a způsob rozmnožování na modelových organismech ježuře obecné, klokanu obrovském a kočce domácí Žák se orientuje v nejznámějších řádech savců, charakterizuje je a vyjmenuje jejich zástupce Žák si je vědom významu hmyzožravců pro vývoj savců Žák objasní vývoj a postupná přizpůsobení změnám ve stylu života člověka z primátů Žák si je vědom významu savců pro člověka i pro přírodu

7.7.1, 7.7.3, 7.7.4, 7.7.5, 7.7.6

7.7.1, 7.7.4

7.7.2 7.7.2

7.7.6, 7.7.8

Žák podle obrázků nebo 7.7.4 modelů pozná nejdůležitější zástupce ze skupiny druhoústých živočichů

Žák vysvětlí zvláštnosti 7.7.7 chování u vybraných druhů živočichů Žák uvede příklady 7.7.7 komunikace živočichů mezi sebou Žák shrne různé způsoby 7.7.3

Chování 8. Etologie Rozmnožování živočichů Problematika zoologických zahrad

OSV 1.5 EGS 2.4 ENV 4.1 ENV 4.2 ENV 4.3

GEO

rozmnožování v živočišné říši a ke každé skupině přiřadí několik příkladů živočichů s daným rozmnožováním Žák si vytvoří názor na existenci zoologických zahrad a jejich důležitostnedůležitost, je si vědom jejich významu pro záchranu některých ohrožených druhů Žák popíše tři základní typy potravních řetězců a uvede příklad ke každému z nich Žák ve volné přírodě pozná nejdůležitější zástupce vodního hmyzu, zná jejich ekologii a vývojové cykly Žák si je vědom problematiky velkých šelem v Beskydách, vysvětlí význam vhodného prostředí pro jejich výskyt a důležitost velkých šelem v ekosystému Žák uvede příklady živočichů žijících v extrémních podmínkách a popíše jejich ekologické adaptace

7.7.8

7.10.1, 7.10.2 7.7.3, 7.7.4

7.7.6, 7.7.8

7.7.4, 7.10.1, 7.10.2

Živočichové a prostředí

9.Živočichové prostředí

a OSV 1.5 EGS 2.4 ENV 4.1 ENV 4.2 ENV 4.3

GEO

předmět: Biologie ročník: 3. školní očekávaný výstup

výstup RVP (číslem) Žák vyjmenuje a vysvětlí 7.8.1 základní metody určování stáří paleontologických nálezů Žák zařadí člověka do 7.8.1 biologického systému Žák popíše vývoj člověka a jeho jednotlivé vývojové formy 7.8.1 Žák rozliší a popíše základní 7.8.1 lidské rasy Žák vysvětlí funkci a význam 7.8.2 pojivové hmoty v lidském těle Žák podle obrázku a modelu 7.8.2 popíše vnější a vnitřní stavbu dlouhé kosti Žák zná pojmy osifikace a 7.8.2 růstová chrupavka, vysvětlí vývoj kosti v průběhu lidského života Žák vyjmenuje typy spojení 7.8.2 kostí a uvede příklady, kde je lze na lidském těle najít Žák podle obrázků a modelu 7.8.2 kostry lidského těla popíše nejdůležitější kosti, u těch největších zná latinské názvy, ví, kde se nachází jaké spojení kostí Žák vysvětlí rozdíl mezi pánví a 7.8.2 lebkou muže a ženy Žák charakterizuje nejdůležitější 7.8.2, 7.8.3 onemocnění kosterní soustavy,

učivo

téma

Původ a vývoj člověka Systematické zařazení člověka Lidské rasy

1.Evoluce člověka

2.Opěrná a Pojivové tkáně Stavba kosti, růst kosti, spojení pohybová soustava kostí Kostra lidského těla Páteř Lebka Končetiny Onemocnění kosterní soustavy Svaly Kosterní Srdeční Hladké

průřezová témata MKV 3.1

mezipředmětové vztahy DEJ, GEO

FYZ, CHE, TV

ví, čím jsou způsobená Žák rozlišuje svalstvo kosterní, srdeční a hladké, zná jejich funkce a ví, kde se v těle nachází Žák podle obrázku nebo modelu popíše nejdůležitější svaly v lidském těle, ty největší zná i latinským názvem Žák vysvětlí, co zahrnuje pojem tělní tekutiny Žák definuje složení krve, krevní buňky a plazmu a funkci krve v lidském těle Žák popíše význam krevních skupin a vysvětlí nebezpečí výskytu faktoru Rh- u těhotné ženy Žák od sebe odliší pojmy nespecifická a specifická imunita, zná pojmy zánět, aktivní a pasivní imunizace, látková a buněčná imunita, antigen, protilátka, horečka, paměťové buňky, alergie Žák chápe, jak vzniká alergie a jak dochází k chorobě AIDS Žák popíše stavbu, typy a vlastnosti cév Žák podle obrázku nebo modelu popíše stavbu srdce a jeho práci při stahu, popíše malý a velký srdeční oběh Žák dokáže vysvětlit, co je myšleno automacií a rytmicitou srdce

7.8.2

7.8.2

7.8.2 7.8.2

7.8.2, 7.8.3

7.8.2

7.2.2, 7.8.3

7.8.2

7.8.2

7.8.2,

3.Oběhová Tělní tekutiny soustava a Krev imunitní systém Krevní buňky Zástava krvácení Krevní skupiny Obranný imunitní systém Specifická imunita Nespecifická imunita Oběhová soustava Cévy Činnost srdce Proudění krve Krevní tlak Mízní soustava

FYZ, CHE

Žák popíše, jakým způsobem proudí krev v těle a ví, jakou roli v tomto procesu hraje krevní tlak Žák zná pojmy systolickýdiastolický tlak, vysoký-nízký krevní tlak, cholesterol, EKG Žák si je vědom nebezpečí civilizačních chorob spojených s cévní soustavou, dokáže základní civilizační choroby vyjmenovat a ví, jak se proti nim chránit Žák vyjmenuje hlavní funkce mízní soustavy Žák definuje pojem elefantiáza Žák vysvětlí proces dýchání – plicní ventilaci, výměnu plynů mezi vzduchem a krví a oxidativní metabolismus tkání Žák podle obrázku nebo modelu popíše části dýchací soustavy, nejdůležitější části zná i latinským názvem Žák vyjmenuje, které části těla se podílejí na vdechu a výdechu Žák zná pojmy vitální kapacita plic, kyslíkový dluh, plicní ventilace Žák si je vědom důležitosti dýchací soustavy v procesu tvorby hlasu, zná důležitost čištění dýchací soustavy řasinkovým epitelem Žák definuje důležitá onemocnění dýchací soustavy –

7.8.2

7.8.2

7.8.3

7.8.2 7.8.3 7.8.2

Dýchací soustava Plicní ventilace Kyslíkový dluh Nerespirační funkce DS Onemocnění DS Přenos kyslíku a CO2 krví

7.8.2

7.8.2

7.8.2

7.8.2

7.8.2,

7.2.2,

4.Dýchání a dýchací soustava

ENV 4.2 ENV 4.3

FYZ, CHE, TV

astma bronchiale, zápal plic, 7.3.2 tuberkulózu, chřipku, jejich léčbu a prevenci Žák vysvětlí způsob, jakým dochází k přenosu O2 a CO2 krví 7.8.2 Žák na obrázku nebo modelu demonstruje průchod potravy lidským tělem, části trávicí soustavy charakterizuje a nejdůležitější části trávicí soustavy pojmenuje latinskými názvy Žák popíše stavbu zubu, mléčný a trvalý chrup a zubní vzorec člověka Žák si je vědom významu péče u zuby a možnosti vzniku chorob zubů a dásní způsobených nesprávnou nebo zanedbanou péčí o chrup Žák vyjmenuje nejdůležitější enzymy, podílející se na trávení potravy Žák objasní způsob vstřebávání důležitých látek do těla přes tenké střevo Žák vysvětlí význam existence bakterie E.coli v tlustém střevě pro vytváření některých vitamínů v lidském těle Žák popíše význam jater a charakterizuje choroby jater hepatitidu, novorozeneckou žloutenku a cirhózu, ví, jak se

7.8.2

7.8.2

7.8.3

7.8.2

7.8.2

7.8.2

7.8.2, 7.8.3

Dutina ústní Hltan, jícen Žaludek Tenké střevo Tlusté střevo Játra Přeměna látek (metabolismus) Cukry Tuky Bílkoviny Výživa

5.Trávicí soustava a metabolismus

ENV 4.2

CHE

proti těmto chorobám chránit Žák objasní význam metabolismu cukrů, tuků a bílkovin a jeho průběh v lidském těle Žák vybere vhodnou skladbu jídelníčku pro zdravý životní styl, získá dobré stravovací návyky a řídí se jimi Žák popíše stavbu a funkce základní stavební jednotky nervové soustavy – neuronu Žák popíše vznik a průběh membránového potenciálu a převod signálu mezi neurony Žák vysvětlí princip a průběh akčního potenciálu Žák popíše reflex, vysvětlí pojmy podmíněný-nepodmíněný reflex Žák podle obrázku popíše stavbu a funkci míchy a mozku Žák vyjmenuje funkce jednotlivých částí mozku Žák vysvětlí, jak je řízena činnost svalů a vnitřních orgánů Žák objasní pojmy sympatikus a parasympatikus, vysvětlí, co který ze systémů ovlivňuje

7.8.2

7.8.3 7.8.2

7.8.2

6.Kontrolní a Neuron Nervové obvody, reflex, řídící systémy organismu centrální systémy CNS - mícha a mozek Somatická a vegetativní nervová soustava

FYZ, CHE, ZSV

Hypofýza Štítná žláza Příštítná tělíska Nadledviny Slinivka břišní Pohlavní orgány

CHE

7.8.2 7.8.2

7.8.2

7.8.2 7.8.2

7.8.2

Žák vysvětlí pojem hormon a 7.8.2 vyjmenuje funkce hormonů v lidském těle Žák na obrázku ukáže a 7.8.2 pojmenuje nejdůležitější sekretorické orgány a

7. Žlázy s vnitřní sekrecí, hormony

vyjmenuje hormony, které produkují Žák si je vědom důsledku nedostatku nebo nadprodukce jednotlivých hormonů a možné léčby těchto poruch Žák popíše nejdůležitější mechanoreceptory – hmatové receptory, proprioreceptory a vestibulární orgán a sluchový orgán Žák podle obrázku vysvětlí stavbu oka, popíše vady zraku krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus Žák charakterizuje chemoreceptory – čich a chuť Žák vysvětlí, na jakém principu fungují termo-a nociceptory Žák popíše stavbu a funkci ledviny a její základní jednotku nefron Žák vysvětlí princip odvádění moči z lidského těla Žák popíše stavbu kůže a její význam pro ochranu lidského těla a odvádění škodlivých látek z těla Žák získá informace o správné péči o pokožku např.při opalování a řídí se jimi Žák vyjmenuje způsoby produkce a ztrát tepla u člověka Žák určí optimální teplotu lidského těla a také hodnoty, které jsou pro organismus

7.8.2, 7.8.3

7.8.2

Mechanoreceptory Fotoreceptory Chemoreceptory Termoreceptory a nociceptory

8. Smyslové orgány

FYZ, CHE, ZSV

Ledvina Kůže Onemocnění kůže Tělesná teplota, homeostáze

9.Vylučovací soustava, kůže

FYZ, CHE

7.8.2

7.8.2 7.8.2 7.8.2

7.8.2 7.8.2

7.8.3

7.8.2

7.8.2

smrtelné Žák si je vědom významu horečky a pocení pro správnou funkci lidského organismu Žák popíše stavbu a funkci pohlavních buněk a pohlavních chromozómů Žák vysvětlí, proč je za pohlaví dětí zodpovědný vždy otec Žák podle obrázku popíše stavbu ženských a mužských pohlavních orgánů a objasní pojem druhotné pohlavní znaky Žák podle obrázku popíše ovulační a menstruační cyklus Žák vysvětlí princip oplození a vývoj vajíčka v zárodek Žák zná rozdíl mezi zárodkem a plodem, popíše vývoj dítěte v průběhu těhotenství a vliv těhotenství na ženu Žák si je vědom rizikových faktorů v těhotenství Žák zná možné alternativy porodu v současném porodnictví, popíše průběh porodu a vysvětlí pojem šestinedělí Žák se orientuje ve spektru dnes nabízené antikoncepce a zodpovědně se rozhoduje při jejím výběru Žák charakterizuje jednotlivá období lidského života s důrazem na typické charakteristiky těchto období

7.8.2 7.8.2

7.8.2

7.8.2

7.8.2

7.8.2 7.8.2, 7.8.3

7.8.3 7.8.2, 7.8.3

7.8.3

7.8.2, 7.8.3

9.Rozmnožovací Pohlavní chromozómy soustava, Pohlavní orgány ženy ontogeneze Pohlavní orgány muže Sexualita člověka Oplození Vývoj vajíčka, těhotenství, antikoncepce Ontogeneze člověka

CHE, ZSV

Žák na základě získaných poznatků volí z nabízených možností ty, které jsou vhodné pro zdravý způsob života Žák zná nebezpečí alkoholu, drog a kouření a snaží se jim vědomě vyhýbat Žák volí vhodné antikoncepční metody jako ochranu proti pohlavním chorobám Žák je dobře informován o nebezpečí genetických chorob a zodpovědně plánuje rodičovství Žák tráví volný čas ve vhodném prostředí a způsobem, který je možno označit za zdravý

7.8.3

7.8.3

7.8.3

7.8.3

7.8.3

Zdraví člověka Alkoholismus Toxikomanie Kouření Pohlavní choroby Genetické choroby Vliv vnějšího prostředí člověka

10.Životní EGS 2.2 prostředí a člověk EGS 2.3 ENV 4.1 ENV 4.2 ENV 4.3 na

CHE, GEO, ZSV

předmět: Biologie ročník: 4. školní očekávaný výstup Žák objasní pojmy dědičnost, proměnlivost, dominantní a recesivní alela, gameta Žák ví, kdo byl J.G.Mendel a stručně popíše jeho přínos pro genetiku Žák vyjmenuje základní pravidla a zákony dědičnosti Žák zakreslí a popíše strukturu kyseliny DNA a RNA Žák definuje pojmy genetický kód a gen Žák stručně vysvětlí transkripci, translaci a expresi genu Žák stručně objasní rozdíl mezi genetikou prokaryotické a eukaryotické buňky Žák definuje pojmy homologické chromozomy, haploidní a diploidní sada, karyotyp Žák zakreslí a popíše stavbu chromozomu Žák objasní pojmy genotyp, fenotyp, znaky kvantitativní a kvalitativní, kodominance Žák spočítá jednoduché příklady s monohybridní úplnou a neúplnou dominancí, umí provést zpětné křížení Žák spočítá jednoduché příklady

výstup RVP (číslem) 7.9.1

7.9.1

učivo

téma

Dědičnost a proměnlivost Nukleové kyseliny Genetický kód Gen

1.Molekulární základy dědičnosti

průřezová témata

mezipředmětové vztahy CHE

7.9.1 7.1.3 7.9.1 7.9.1

7.1.3, 7.1.4, 7.9.1

Genetika prokaryotické buňky 2.Genetika buňky Genetika eukaryotické buňky

7.9.1

7.9.1 7.9.1

7.9.1, 7.9.2

Dědičnost kvalitativních znaků Dědičnost kvantitativních znaků

3.Genetika mnohobuněčnéh o organismu

CHE

pro dihybridní křížení Žák vysvětlí princip kvantitativní dědičnosti, uvede příklady, kde se tato dědičnost vyskytuje Žák spočítá jednoduché příklady na krevní skupiny Žák vysvětlí pojem mutace a vyjmenuje základní typy mutací Žák uvede příklady chorob vzniklých mutacemi, jejich příznaky a průběh, případně prevenci Žák vysvětlí Hardyho-Weinbergův zákon Žák uvede možné vlivy na změny genofondu v populacích Žák objasní pojmy inbreeding, panmiktická populace, selekce, genofond Žák popíše základní dědičné choroby a dispozice člověka Žák spočítá jednoduché příklady týkající se dědičnosti některých chorob a určí prognózu pro potomky nemocných rodičů Žák podle obrázku vysvětlí princip, na kterém se vytvářejí rodokmeny, sám vytvoří svůj vlastní rodokmen Žák chápe význam rodokmenu pro zjišťování dědičnosti některých chorob Žák se orientuje v problematice genetiky člověka a zná její zvláštnosti (nemožnost přímého výzkumu na člověku, problematiku sledování více generací, studium

7.9.1, 7.9.2 7.9.1, 7.9.2

7.9.1, 7.9.2 7.9.1

Mutace

4.Genetická proměnlivost

EGS 2.2

Genetická struktura populace

5.Genetika populací

ENV 4.1

Dědičné choroby a dispozice Rodokmeny Zvláštnosti při výzkumu genetiky člověka

6.Genetika člověka

7.9.1, 7.9.2 7.9.1 7.9.1, 7.9.2

7.9.1 7.9.1, 7.9.2 7.9.1, 7.9.2

7.9.1, 7.9.2

7.9.1, 7.9.2

7.9.1, 7.9.2

ZSV

dvojčat) Žák popíše základní znaky živých organismů Žák vyjmenuje a vysvětlí biotické a abiotické vlivy působící na organismy Žák objasní pojmy ekologická nika, biotop a lokalita

7.10.1, 7.10.2 7.10.1, 7.10.2

7.Organismy a prostředí

OSV 1.5 ENV 4.1

7.10.1

Organismus jako systém Působení prostředí na organismus Životní prostor pro organismy

Žák objasní pojem populace Žák popíše různé typy populací z hlediska jejich vlastností Žák definuje vztahy mezi populacemi, uvede vhodné příklady u symbiózy, konkurence, amensalismu, predace a parasitismu

7.10.1 7.10.1, 7.10.2

Vlastnosti populace Vztahy mezi populacemi

8.Ekologie populací

OSV 1.5 ENV 4.1

Žák vysvětlí pojem společenstvo Žák vyjmenuje lesní patra a zařadí typické zástupce organismů, kteří v nich žijí Žák objasní pojmy sukcese a klimax Žák na mapě ukáže a popíše jednotlivé biomy; uvede klimatické podmínky a u každého zařadí typické organismy, které v něm žijí Žák charakterizuje jednotlivé vegetační zóny

7.10.1

Struktura společenstva Vztahy ve společenstvu Stabilita společenstva Biomy Vegetační zóny

9.Ekologie společenstev a ekosystémů

OSV 1.5 ENV 4.1 ENV 4.3

Žák objasní pojem potravní řetězec, uvede několik příkladů takových řetězců a dovede používat pojmy primární, sekundární producent, dekompozitor, destruent Žák popíše stavbu potravní

7.10.1, 7.10.2

7.10.1, 7.10.2

7.10.1, 7.10.2 7.10.1 7.10.1, 7.10.2

7.10.1, 7.10.2

Tok látek a energie v ekosystému Přírodní a umělé ekosystémy Produktivita ekosystému Rozbor některých ekosystémů

GEO

pyramidy Žák rozlišuje mezi přírodním a umělým ekosystémem, u vybraných ekosystémů provede jejich rozbor Žák vysvětlí problematiku toku energie a látek v ekosystému, podle obrázku popíše vybrané druhy biochemických cyklů

7.10.1, 7.10.2 7.10.1, 7.10.2

Žák vyjmenuje a vysvětlí nejdůležitější globální problémy lidstva a ekologické katastrofy a je si vědom jejich nebezpečí pro naši planetu Žák objasní pojmy emise, imise a smog Žák si je vědom možných zdrojů znečištění ovzduší (doprava, továrny, freony..) a dovede posoudit jejich vliv na ŽP; dokáže navrhnout možná řešení této problematiky Žák si je vědom důležitosti čistoty vod a zná nejdůležitější znečišťující faktory; dokáže navrhnout možná řešení této problematiky Žák objasní, čím jsou půdě nebezpečné pesticidy, hnojiva a eroze; navrhne možná řešení této problematiky Žák vysvětlí všechny důležité úlohy, které plní les v krajině Žák objasní základní ohrožující faktory pro lesy; dovede navrhnout možná opatření proti jejich ničení Žák si je vědom, že nejsnazší způsob, jak nemuset řešit odpady,

7.10.1, 7.10.2

7.10.1, 7.10.2

7.10.1 7.10.1, 7.10.2

7.10.1, 7.10.2

7.10.1, 7.10.2

7.10.1, 7.10.2 7.10.1, 7.10.2

7.10.1, 7.10.2 7.10.1, 7.10.2

Globální problémy Ekologické katastrofy Vzduch Voda Půda Les Odpady Doprava Obnovitelné zdroje energie Ochrana biodiverzity Ochrana přírody v ČR Ekologie krajiny

10.Ochrana životního prostředí

EGS 2.2 ENV 4.1 ENV 4.2 ENV 4.3 MEV 5.4

FYZ, CHE, GEO

je nevytvářet je Žák vysvětlí pojem recyklace, chápe základní principy třídění 7.10.1, 7.10.2 komunálního odpadu a ví, co se děje s tříděným odpadem dále Žák porovná obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie, dovede vybrat vhodnější alternativy 7.10.1, 7.10.2 a zná kladné i záporné stránky těchto zdrojů 7.10.1, 7.10.2 Žák vysvětlí pojmy trvale udržitelný rozvoj, Červená kniha, genofond a biodiverzita Žák dovede vyjmenovat nejzákladnější ohrožené druhy a vysvětlí, k čemu slouží dohoda CITES Žák vysvětlí, kde je zakotvena ochrana přírody pro ČR Žák charakterizuje skupiny ohrožených, silně ohrožených a kriticky ohrožených druhů, uvede typické příklady pro ČR Žák objasní význam introdukcí a reintrodukcí organismů zpět na území ČR Žák si je vědom nebezpečí invazních druhů pro původní genofond ČR Žák vyjmenuje a popíše základní zákony pro ochranu přírody v ČR Žák rozlišuje typy chráněných území pro ČR, v rámci svého kraje dovede ke každému typu uvést konkrétní příklad i s charakteristikou

7.10.1, 7.10.2 7.10.1, 7.10.2

7.10.1, 7.10.2 7.10.1, 7.10.2 7.10.1, 7.10.2 7.10.1, 7.10.2

7.10.1, 7.10.2

7.10.1, 7.10.2

Žák vyjmenuje typy krajiny a vysvětlí důležitost biokoridorů a biocenter pro migraci a přežívání organismů, vysvětlí pojem ÚSES Žák si je vědom způsobů, jak přispívat i na úrovni jednotlivce k ochraně přírody (např.šetřením energie v domácnosti, nákupem českých výrobků..) a snaží se tyto zásady zakomponovat aktivně do svého života a být tak vzorem svému okolí

Geografie – charakteristika vyučovacího předmětu

Obsahové vymezení předmětu Vyučovací předmět Geografie navazuje na předmět Zeměpis vyučovaný na druhém stupni základní školy. Spolu s obory Fyzika, Chemie, Biologie a Geologie je zařazen do vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Geografie rozšiřuje žákovy poznatky ve fyzické a socioekonomické geografii, regionální geografii a geografii České republiky. Žáci objevují mezipředmětové vztahy, vyhledávají, zpracovávají a hodnotí informace. Žáci chápou kulturní zvláštnosti různých národů, najdou potěšení v cestování, objevování krás přírody a v poznávání jiných náboženství. Geografie poskytuje vědomosti a dovednosti potřebné v praktickém životě, případně ve studiu na vysoké škole. Vzdělávací obsah geografie je rozdělen do pěti tematických okruhů: 1. Přírodní prostředí 2. Sociální prostředí 3. Životní prostředí 4. Regiony 5. Geografické informace a terénní vyučování Rozřazení učiva do ročníků ukazuje následující tabulka:

Číslo

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

1. ročník - 2 hod. týdně Země jako vesmírné těleso Geografická kartografie a topografie Geografický a kartografický vyjadřovací jazyk Geografické informační a navigační systémy Fyzickogeografická sféra Systém FGS sféry na planetární a na regionální úrovni Krajina Socioekonomická sféra Obyvatelstvo Sídla a osídlení Světové hospodářství Kulturní a politické prostředí Česká republika Místní region Terénní geografická výuka, praxe a aplikace

Číslo

1.

2.

2. ročník - 2 hod. týdně Makroregiony světa Regionální geografie - Evropa Regionální geografie - Asie Regionální geografie - Austrálie a Oceánie Regionální geografie - Afrika Regionální geografie - Amerika Interakce příroda - společnost

Časové a organizační vymezení předmětu Celková časová dotace pro výuku geografie jsou 4 hodiny, tj. 2 hodiny týdně v prvním a druhém ročníku. V souvislosti s Novou maturitní zkouškou je třeba uvést, že tento počet při 33 týdnech výuky ve školním roce nesplňuje požadavek na 144 odučených hodin pro volbu maturitního předmětu. Nicméně žáci se zájmem o zeměpis mají možnost zvolit si volitelný předmět Zeměpisný seminář a tak dostát podmínkám pro možnost složení maturity ze Zeměpisu (přestože vzdělávací obor se jmenuje Geografie, v maturitní legislativě byl ponechán název Zeměpis). Vyučovací hodiny se realizují ve kmenových učebnách s použitím moderních didaktických pomůcek (počítač, dataprojektor, případně interaktivní tabule). Žáci při výuce využívají notebooky, na nichž vyhledávají geografické informace dle pokynu vyučujícího. K dispozici mají zeměpisné atlasy a nástěnné mapy. Mezi další formy výuky patří terénní vyučovaní, exkurze a zeměpisné projekty v rámci projektových týdnů.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí Kompetence k učení Učitel
vede žáky k pochopení a osvojení geografických pojmů a vztahů
klade důraz na výběr a využívání vhodných metod pro efektivní učení geografie
umožňuje žákům vyhledávání informací z různých zdrojů: e-learningové prezentace, internet, atlasy, učebnice …
propojuje geografii s ostatními vzdělávacími předměty
rozvíjí u žáků logické uvažování a myšlení v souvislostech

Kompetence k řešení problémů Učitel


vede žáky k analyzování problémů, k objevování vztahů a příčin, ke zvažování kladů a záporů jednotlivých variant řešení, k volbě správného postupu, k vyhodnocování správnosti výsledku
motivuje žáky k využívání internetu a jiných informačních zdrojů při vyhledávání a třídění informací, potřebných k řešení zadaných úloh
diskutuje se žáky o možnostech správného řešení problému
poukazuje na mezipředmětovou provázanost při řešení geografických úloh

Kompetence komunikativní Učitel
vede žáky k správné formulaci a aktivnímu vyjadřování svých myšlenek v souvislém a kultivovaném ústním i písemném projevu
vysvětluje žákům geografické pojmy a používá při tom různých informačních zdrojů: internet, encyklopedie, geografické slovníky, tématické mapy…
poukazuje na srozumitelnost vyjadřování v geografické terminologii
směřuje žáky k využití moderních komunikačních technologií v předmětu geografie: komunikační aplikace v e-learningu, e-mail, chat Kompetence sociální a personální Učitel
vyžaduje slušné chování a dodržování stanovených pravidel v hodině geografie nebo terénních vycházkách
umožňuje aktivní spolupráci mezi žáky navzájem a mezi žáky a vyučujícím
vytváří podmínky pro účinnou spolupráci ve skupinách: projektové vyučování a skupinové vyučování
klade důraz na upevňování dobrých mezilidských vztahů
umožňuje spoluúčast žáků na vytváření kritérií hodnocení

Kompetence občanské Učitel
vyžaduje od žáků zodpovědnost a spolehlivost při práci v hodině geografie i při domácí přípravě na vyučování
učí porozumět odlišnému způsobu života lidí jiných kultur a náboženství
odmítá jakékoliv projevy ponižování, diskriminace a rasismu
vede žáky k respektování jiných názorů, ale zároveň i ke kritickému postoji nesouhlasných názorů
pěstuje u žáků vědomí sounáležitosti s obcí, vlastí, Evropou a světem
vede žáky k ochraně přírody a kulturního a duchovního dědictví

Kompetence k podnikavosti Učitel
vede žáky k aplikaci osvojených geografických dovedností do praktického života


vysvětluje a dokazuje žákům korelaci geografie s jinými vědními obory
učí žáky využívat moderní technologie jako nezbytnou podmínku pro úspěšný podnikatelský záměr
motivuje žáky prostřednictvím problémových geografických úkolů k pochopení základních principů podnikání

předmět: Geografie ročník: 1. školní očekávaný výstup

výstup

učivo

téma

průřezová témata

RVP

mezipředmětové vztahy

(číslem) Žák - charakterizuje postavení

8.1.1

•

Vesmír

Země jako

MEV 5.2

FYZ – Keplerovy

•

Tvar, pohyby Země a

vesmírné těleso

Výběr zpráv (TV -

zákony

jejich důsledky

filmové záběry z

DEJ – důkazy o

Země ve vesmíru, popisuje vlastnosti Země a

•

Časová pásma

vesmíru, Internet,

kulatosti Země

porovnává je s ostatními

•

Zatmění Slunce a

časopisy, noviny -

BIO – Vesmír

Měsíce

snímky z Vesmíru)

CHE – chemické

Slapové jevy

MEV 5.4

složení Vesmíru a

pohybů planet a Země

Vliv médií na teorii

planet

- vysvětluje význam

vzniku vesmíru,

MAT – vzdálenosti

časových pásem a

postavení Země ve

objasňuje princip zatmění

sluneční soustavě,

Slunce a Měsíce

tvar a pohyby Země

tělesy Sluneční soustavy - objasňuje důsledky

•

ve vesmíru - rozlišuje druhy kartografických zobrazení a

8.5.5

•

Vznik a druhy map

Geografická

MEV 5.2

MAT –

•

Kartografická

kartografie a

Grafická znázornění

trigonometrická síť

zobrazení

topografie

jako mediální

DEJ – vývoj

produkty

kartografie

analyzuje metody grafických znázornění (kartogramy, kartodiagramy

•

Grafická znázornění

(kartogramy,

a metody anamorfózy)

kartodiagramy, metoda anamorfózy ve statistikách sledovaných jevů)

- používá kartografickou

8.5.3

•

terminologii, analyzuje a

Obsah mapy, mapové

Geografický a

MAT – měřítko

značky, vysvětlivky

kartografický

plánu a mapy

interpretuje číselné a značkové kartografické

vyjadřovací jazyk 8.5.5

údaje •

- vysvětluje princip DPZ a GPS

GIS, DPZ, letecké

Geografické

MEV 5.1

snímkování, praktické

informační a

Využití

využití GIS, DPZ a

navigační systémy

multimediálních

ICT – digitalizace

technologií

GPS

MEV 5.4 Vliv médií v praktickém životě (GPS) MEV 5.5 Vývoj GPS v dějinách - porovnává působení

•

Složky FGS,

Fyzickogeografická ENV 4.2

BIO, FYZ, CHE –

endogenních a exogenních

vazby,souvislosti,

sféra

Trvale udržitelný

vlastnosti složek

procesů a jejich vliv na

vývoj a důsledky

rozvoj a ochrana

FGS

Členění zemského

životního prostředí

FYZ – vodní a

vzhled zemského povrchu a

8.1.2

•

povrchu

MEV 5.1

větrné elektrárny,

•

Litosféra

Vyhledávání a

výroba energie

cirkulace atmosféry a její

•

Pedosféra

vyhodnocování

DEJ – starověké

důsledky

•

Hydrosféra

informací o složkách civilizace na

•

Atmosféra

FGS z médií

život na Zemi - objasňuje mechanismy

- vysvětluje malý a velký

8.1.3

8.1.4

(internet, TV,

oběh vody, lokalizaci vody v kapalné a pevné formě a

veletocích světa

časopisy a noviny)

8.1.5

její význam na život na Zemi

8.1.5

- určuje základní vlastnosti půdního profilu a rozlišuje základní typy a druhy půd •

Podnebné pásy

Systém FGS na

ENV 4.1

BIO – fauna a flóra

•

Horizontální

planetární a na

Biotické a biotické

vegetačních oblastí

v závislosti na zeměpisné

pásmovitost

regionální úrovni

vlivy, tok energie a

FYZ, CHE –

šířce a nadmořské výšce

(vegetační oblasti)

látek v biosféře

vlastnosti biomů

Vertikální stupňovitost

ENV 4.2

- objasňuje uspořádání

8.1.7

rostlinstva a živočišstva

- charakterizuje a lokalizuje

8.1.6

hlavní vegetační oblasti

8.3.3

•

Vliv lidské činnosti

světa (tropický deštný les,

na místní prostředí –

savany, polopouště a

desertifikace,

pouště tropů/subtropů,

odvodňování,

středomořská vegetační

rozorávání stepí,

oblast, listnaté a smíšené

vysušování bažin

lesy mírného pásu, stepi,

tajga, tundra, polární mrazové pouště) - uvádí příklady přírodních a

8.3.1

•

kulturních krajin - rozlišuje funkce

8.3.2

jednotlivých typů krajin

Přírodní a kulturní

Krajina

BIO – ochrana

krajina

životního prostředí

•

Ekologie

ZSV – etika

•

Environmentalistika

CHE – recyklace FYZ – nové zdroje energie

•

- třídí a popisuje jednotlivé složky SES - posuzuje rozmístění,

8.2.1

•

strukturu a pohyb obyvatel •

v čase a závislosti na přírodním prostředí - analyzuje rasová, etnická

8.2.2 •

a jazyková specifika obyvatel světa - charakterizuje a

8.2.2

porovnává hlavní světová náboženství

Pojem SES a její

Socioekonomická

členění

sféra

Demografická

Obyvatelstvo

EGS 2.2

DEJ – vývoj počtu

revoluce

Přelidnění, etnické a

obyvatel, migrace

Základní demografické

náboženské

obyvatel v historii,

a etnické

konflikty

mísení ras, kultur a

charakteristiky

EGS 2.3

náboženství.

Hlavní světová

Mezinárodní

CJL, CIZÍ JAZYKY –

náboženství

spolupráce v oblasti

používání jazyků

kulturní a vzdělávací v dané geografické oblasti

8.2.7

BIO – lidské rasy,

- analyzuje příčiny

demografické

rasových, etnických a

ukazatele

náboženských konfliktů

ZSV – sociologie

- charakterizuje základní

8.2.3

•

znaky sídel a tendence ve

Typy a různorodost

Sídla a osídlení

EGS 2.1

DEJ – historický

sídel

Rozvojové programy vývoj osídlení, první

vývoji osídlení v průběhu

•

Urbanizace

venkova

města, městské

staletí

•

Funkce měst

EGS 2.2

státy, urbanizace

•

Jádra a periferie

Urbanizace a z ní

- hodnotí sídelní poměry

8.2.3

světa v současnosti a blízké

plynoucí problémy

budoucnosti

chudinských příměstských čtvrtí •

Lokalizační faktory

Světové

EGS 2.1

DEJ – hospodářský

energetické zdroje a

•

Primární sféra

hospodářství

Globalizace

vývoj makro a

prezentuje jejich využití a

•

Sekundární sféra

v hospodářství

mikroregionů.

perspektivu

•

Terciérní sféra

EGS 2.3

Vývoj dopravy

- charakterizuje zemědělství

•

Kvartérní sféra

Mezinárodní

(starověké a

v závislosti na podnebí a

•

Jádrové oblasti světa

hospodářská pomoc

středověké

přírodních podmínkách

EGS 2.5

obchodní cesty,

- vysvětluje rozdíl mezi

Vysoké školství,

Hedvábná stezka,

obnovitelnými a

věda a výzkum

zámořské objevy)

neobnovitelnými zdroji

ENV 4.2

FYZ – druhy energie

Negativní vliv těžby

CHE – chemické

ekonomické vyspělosti na

surovin a průmyslu

procesy

základě sektorové

na životní prostředí

v průmyslových

zaměstnanosti a jiných

a možnosti nápravy

odvětvích

ekonomických ukazatelích

škod

- lokalizuje hlavní světové

- třídí země podle

- porovnává výhody a

8.2.5

8.2.6

nevýhody jednotlivých druhů dopravy - vysvětluje pojem služby a analyzuje jejich přínos - vymezuje a posuzuje

8.2.4

jádrové oblasti světa - porovnává hlavní světové

8.2.8

oblasti cestovního ruchu a jejich potenciál •

Euroamerická kultura

Kulturní a politické

EGS 2.4

ZSV – politologie,

demokratické formy vlád.

vs. ostatní kultury

prostředí

Evropská unie a její

etika

- rozlišuje státy na základě

světa

hodnoty

Politická mapa světa –

MKV 3.1

správního uspořádání

dělení států podle

Kulturní odlišnosti

- orientuje se v hlavních

způsobu vlády,

světa

geopolitických změnách

politického zřízení,

MKV 3.3

s přihlédnutím

správního zřízení

Mezinárodní vztahy

- objasňuje totalitní a

8.2.6

•

odlišného územního a

k historickému vývoji

•

Mezinárodní integrace

kulturně a politicky

- rozlišuje mezinárodní

•

Globální problémy

odlišných států

světa

v mezinárodních

politické organizace a

organizacích

oblasti jejich působení - hodnotí globální problémy

8.3.3

MEV 5.4

lidstva a navrhuje jejich

Vliv médií na

řešení

formování

politických názorů 8.4.3

•

OSV 1.1

DEJ – územní a

vývoj ČR

Vlastenectví, pocit

demografický vývoj

Fyzickogeografická

sounáležitosti

ČR

charakteristika ČR

k českému národu

ČJL – regionální

•

Geomorfologie

EGS 2.1

odlišnosti českého

jednotky ČR, charakterizuje

•

Podnebí

ČR jako součást

jazyka

podnebí, vodstvo, půdy a

•

Vodstvo

globalizačního

BIO – půdy,

rostlinstvo ČR

•

Půdy

procesu

vegetace a kulturní

•

Vegetace

EGS 2.4

plodiny

výskytu nerostných surovin

•

Nerostné bohatství

ČR uprostřed

FYZ – energetický

v historickém kontextu

•

Ochrana přírody

Evropy

průmysl ČR

- vymezuje NP a CHKO ČR

•

Socioekonomická

EGS 2.5

CHE – chemické

České školství

procesy

(terciérní – kvartérní

v průmyslových

sektor hospodářství)

odvětvích ČR

- popisuje vývoj čs. hranic, názvu státu a jmenuje

•

panovnické dynastie českých zemí - určuje geomorfologické

- lokalizuje na mapě oblasti

8.4.3

8.4.3

a hodnotí jejich důležitost - vyhledává, srovnává a

charakteristika ČR 8.5.5

analyzuje základní demografické údaje ČR - lokalizuje na mapě hlavní jádrové a periferní oblasti ČR - hodnotí hospodářské poměry ČR a charakterizuje jednotlivé sektory (primární, sekundární, terciární,

Historicko-geografický

8.4.4

•

Obyvatelstvo

•

Sídelní systémy

•

Hospodářství (sektorová struktura)

•

Administrativní členění a politický systém ČR

•

Regiony ČR

•

ČR v Evropě a ve světě

Česká republika

MKV 3.3. Vztah Čechů K menšinám žijícím na území ČR ENV 4.3 Životní prostředí ČR

kvartérní) - porovnává předpoklady pro perspektivní hospodářská odvětví ČR - lokalizuje a charakterizuje

8.4.1

na mapě regiony a administrativní celky ČR - hodnotí působení ČR v EU - uvádí příklady účasti a působnosti ČR v mezinárodních institucích - lokalizuje hlavní přírodní

8.4.2

•

prvky místní krajiny a objasňuje příčiny

8.3.3

•

narušeného životního •

prostředí v (Brně a okolí) - prostřednictvím

8.5.1

geografických zdrojů,

8.5.5

EGS 2.4

DEJ – historický

SES charakteristika

Město (Brno) jako

vývoj města (Brna)

Specifika a kulturní

součást evropské

EVV – stavební

zajímavosti regionu

civilizace

slohy

Možnosti rozvoje

MEV 5.1

regionu

Obraz města (Brno)

Město a okolí - FGS a

Místní region

v českých a

statistických údajů a

zahraničních

vlastního výzkumu navrhuje

médiích

možné způsoby efektivního hospodaření s lidskými a přírodními zdroji místního

regionu - orientuje se v mapě a v

8.5.2

•

Exkurze

Terénní

OSV 1.2

ZSV – sociologie,

terénu, pracuje s buzolou

8.5.1

•

Spojení teorie s praxí

geografická výuka,

Organizační

etika

- v praxi aplikuje osvojené

8.5.3

•

Projektová výuka

praxe a aplikace

dovednosti při

BIO – poznávání

teoretické znalosti

8.5.4

řešení problémů

rostlin, ochrana

v praxi – místní

přírody a krajiny

- poznává místní krajinu

krajině OSV 1.3 Sociální komunikace OSV 1.5 Spolupráce a soutěž v terénu a společném projektu ENV 4.1 Hledání vztahů člověk a životní prostředí

předmět: Geografie ročník: 2. školní očekávaný výstup

výstup RVP učivo

téma

průřezová témata

(číslem)

mezipředmětové vztahy

Evropa

Makroregiony

EGS 2.3

DEJ – historický

•

FGS Evropy

světa

Humanitární a

vývoj země

hlavní fyzickogeografické

•

Státy západní Evropy

rozvojová pomoc

BIO – ochrana

prvky Evropy

•

Státy jižní Evropy

evropských států

přírody

- lokalizuje polohu a

•

Státy severní Evropy

EGS 2.4

ZSV – mezinárodní

porovnává rozlohu země

•

Státy střední Evropy

Srovnání životních

vztahy, politologie,

s jinými státy

•

Státy východní

podmínek

ekonomie

- analyzuje surovinové zdroje

Evropy a balkánské

jednotlivých

EVV – stavební slohy

a jejich vliv na hospodářskou

státy

evropských zemí EGS 2.5

Žák - popisuje polohu, rozlohu a

8.4.5

úroveň země

•

Evropská Unie

- vysvětluje historicko-politické

•

Rusko

souvislosti země

- poloha, rozloha, přírodní

v evropském, příp. světovém

podmínky a surovinové

kontextu

zdroje země

- charakterizuje státní zřízení,

- historický, politický a

politický systém a

hospodářský vývoj země

administrativní členění země - objasňuje demografické statistiky země v souvislosti

- demografická 8.2.1

charakteristika země

Kvartérní sektor evropských zemí MKV 3.1 Problémy národnostní, náboženské a kulturní menšiny v evropských zemích MKV 3.3

s historickým vývojem

- jádra a periferie země

Evropská spolupráce

- popisuje aktuální stav

- cestovní ruch, ochrana

mezi lidmi různého

hospodářské vyspělosti země

přírody a perspektivy země

kulturního prostředí

(HDP, sektorová

(evropský politicko-

zaměstnanost, export, import

ekonomický

a další ekonomické statistiky)

integrační proces)

- lokalizuje jádrové a periferní

ENV 4.2

oblasti země

Vztah obyvatel země

- vysvětluje polohu hlavních

k životnímu prostředí

zemědělských oblastí země

MEV 5.4

v závislosti na přírodních

Vliv médií na

podmínkách

formování politických

- lokalizuje hlavní kulturní a

8.2.8

názorů na zahraniční

přírodní památky země a

problematiku

vysvětluje jejich přínos pro

MEV 5.5

rozvoj cestovního ruchu

8.3.3

Výběr zpráv (TV,

- posuzuje stav ochrany

Internet, časopisy,

přírody země

noviny) k studované zemi či regionu

- popisuje polohu, rozlohu a

8.4.5

Asie

EGS 2.4

DEJ – historický

hlavní fyzickogeografické

•

FGS Asie

Srovnání životních

vývoj regionu

prvky Asie

•

Státy jihozápadní

podmínek asijských

BIO – ochrana

Asie

zemí s evropským

přírody

Státy střední Asie

průměrem

ZSV – mezinárodní

- lokalizuje polohu a porovnává rozlohu země

•

s jinými státy

•

Státy jižní Asie

MKV 3.1

vztahy, politologie,

- analyzuje surovinové zdroje

•

Státy jihovýchodní

Problémy

ekonomie

Asie

národnostních a

Státy východní Asie

náboženských

a jejich vliv na hospodářskou •

úroveň země - vysvětluje historicko-politický

- poloha, rozloha, přírodní

menšin v asijských

vývoj země v souvislosti

podmínky a surovinové

zemích

s kolonialismem

zdroje země

ENV 4.2

- charakterizuje státní zřízení,

- historický, politický a

Vztah obyvatel země

politický systém země

hospodářský vývoj země

k životnímu prostředí

- demografická

MEV 5.4

statistiky země v souvislosti

charakteristika země

Vliv médií na

s historickým vývojem

- většinová a menšinová

formování politických

- popisuje aktuální stav

náboženství země

názorů na zahraniční

hospodářské vyspělosti země

- jádra a periferie země

problematiku

(HDP, sektorová

- cestovní ruch, ochrana

MEV 5.5

zaměstnanost, export, import

přírody a perspektivy země

Výběr zpráv (TV,

- objasňuje demografické

8.2.1

a další ekonomické statistiky)

Internet, časopisy,

- lokalizuje jádrové a periferní

noviny) k studované

oblasti země

zemi či regionu

- vysvětluje polohu hlavních zemědělských oblastí země v závislosti na přírodních podmínkách - charakterizuje a porovnává

nejvýznamnější náboženství země - lokalizuje hlavní kulturní a

8.2.8

přírodní památky země a vysvětluje jejich přínos pro rozvoj cestovního ruchu - posuzuje stav ochrany

8.3.3

přírody země - popisuje hlavní polohu, rozlohu a fyzickogeografické

8.4.5

Austrálie a Oceánie

EGS 2.4

DEJ – historický

•

FGS Austrálie a

Srovnání životních

vývoj Austrálie

Oceánie

podmínek Austrálie,

BIO – ochrana

prvky Austrálie a Nového Zélandu

•

Austrálie

Nového Zélandu s

přírody, endemické

- lokalizuje polohu a

•

Nový Zéland

ostatními ostrovními

druhy živočichů a

porovnává rozlohu Austrálie a

•

Polynésie,

státy Oceánie

rostlin

Nového Zélandu s jinými státy

Mikronésie,

ENV 4.2

- analyzuje surovinové zdroje

Melanésie

Vztah obyvatel země

Austrálie a jejich vliv na

- poloha, rozloha, přírodní

k životnímu prostředí

hospodářskou úroveň země

podmínky a surovinové

MEV 5.5

- vysvětluje historicko-politický

zdroje

Výběr zpráv (TV,

vývoj Austrálie a Nového

- historický, politický a

Internet, časopisy,

Zélandu v souvislosti

hospodářský vývoj

noviny) k studované

s kolonialismem.

- demografická

zemi či regionu

- charakterizuje státní zřízení,

charakteristika

politický systém Austrálie a

- jádra a periferie

- cestovní ruch, ochrana

Nového Zélandu - objasňuje demografické

8.2.1

statistiky Austrálie a Nového Zélandu v souvislosti s historickým vývojem - popisuje aktuální stav hospodářské vyspělosti Austrálie a Nového Zélandu (HDP, sektorová zaměstnanost, export, import a další ekonomické statistiky) - lokalizuje jádrové a periferní oblasti Austrálie a Nového Zélandu - vysvětluje polohu hlavních zemědělských oblastí Austrálie v závislosti na přírodních podmínkách - lokalizuje hlavní kulturní a

8.2.8

přírodní památky Austrálie a Nového Zélandu a vysvětluje jejich přínos pro rozvoj cestovního ruchu - posuzuje stav ochrany

8.3.3

přírody a perspektivy

přírody Austrálie a Nového Zélandu - lokalizuje, třídí a popisuje souostroví Polynésie, Mikronésie a Melanésie - vysvětluje migrační proces obyvatelstva současné Oceánie 8.4.5

Afrika

EGS 2.4

DEJ – historický

hlavní fyzickogeografické

•

FGS Afriky

Srovnání životních

vývoj regionu

prvky Afriky

•

Region arabská

podmínek afrických

BIO – ochrana

Afrika

zemí s evropským a

přírody

Region subsaharská

světovým průměrem

ZSV – mezinárodní

Afrika

MKV 3.1

vztahy, ekonomie

Region jižní Afrika

Problémy

- popisuje polohu, rozlohu a

- lokalizuje polohu regionů •

- analyzuje surovinové zdroje a jejich vliv na hospodářskou

•

úroveň regionů - vysvětluje historicko-politický

- poloha, rozloha, přírodní

národnostních a

vývoj regionů v souvislosti

podmínky a surovinové

náboženských

s kolonialismem.

zdroje regionu

menšin v afrických

- charakterizuje politickou

- historický, politický a

zemích

stabilitu regionů

hospodářský vývoj regionu

MEV 5.4

- demografická

Vliv médií na

poměry regionů v souvislosti

charakteristika regionu

formování politických

s historickým vývojem,

- hlavní náboženství regionu

názorů na zahraniční

náboženstvím a zdravotní

- jádra a periferie regionu

problematiku

- objasňuje demografické

8.2.1

situací

- cestovní ruch, ochrana

MEV 5.5

- popisuje aktuální stav

přírody a perspektivy

Výběr zpráv (TV,

hospodářské vyspělosti

regionu

Internet, časopisy,

regionů (HDP, sektorová

noviny) k studované

zaměstnanost, export, import

zemi či regionu

a další ekonomické statistiky) - lokalizuje jádrové a periferní oblasti regionů - vysvětluje polohu hlavních zemědělských oblastí regionů v závislosti na přírodních podmínkách - lokalizuje hlavní kulturní a

8.2.8

přírodní památky země a vysvětluje jejich přínos pro rozvoj cestovního ruchu regionů - posuzuje stav ochrany

8.3.3

přírody regionů - popisuje polohu, rozlohu a

8.4.5

Amerika

MKV 3.1

DEJ – historický

hlavní fyzickogeografické

•

FGS severní Ameriky

Rasové a

vývoj regionu

prvky severní, střední a jižní

•

Státy severní

národnostní

BIO – ochrana

Ameriky

problémy v USA

přírody

FGS střední Ameriky

ENV 4.2

ZSV – politologie,

Ameriky - lokalizuje polohu

•

•

Region střední

Vztah obyvatel

- analyzuje surovinové zdroje

Amerika (vybrané

k životnímu prostředí

a jejich vliv na hospodářskou

země)

MEV 5.4

země/regionu

úroveň země/regionu

•

FGS jižní Ameriky

Vliv médií na

- vysvětluje historicko-politický

•

Státy jižní Ameriky

formování politických

vývoj země/regionu v

- poloha, rozloha, přírodní

názorů na zahraniční

souvislosti s kolonialismem

podmínky a surovinové

problematiku

- charakterizuje státní zřízení,

zdroje země/regionu

MEV 5.5

politický systém

- historický, politický a

Výběr zpráv (TV,

země/politickou stabilitu

hospodářský vývoj

Internet, časopisy,

regionu

země/regionu

noviny) k studované

- demografická

zemi či regionu

- objasňuje národnostní

8.2.1

strukturu země/regionu

charakteristika

v souvislosti s historickým

země/regionu

vývojem

- jádra a periferie

- popisuje aktuální stav

země/regionu

hospodářské vyspělosti

- cestovní ruch, ochrana

země/regionu (HDP,

přírody a perspektivy

sektorová zaměstnanost,

země/regionu

export, import a další ekonomické statistiky) - lokalizuje jádrové a periferní oblasti země/regionu - vysvětluje polohu hlavních

ekonomie

zemědělských oblastí země/regionu v závislosti na přírodních podmínkách - charakterizuje význam křesťanství v zemi/regionu - lokalizuje hlavní kulturní a

8.2.8

přírodní památky země/regionu a vysvětluje jejich přínos pro rozvoj cestovního ruchu - posuzuje stav ochrany

8.3.3

přírody země/regionu •

Globální problémy

Vývoj interakce

EGS 2.1

BIO – ochrana

lidstva

příroda -

Existence a vznik

přírody

Trvale udržitelný

společnost

ekologických,

CHE – znečišťování

rozvoj

humanitárních

ovzduší, půd, moří a

Ochrana kulturního a

mezinárodních

oceánů

národů a náboženství

přírodního dědictví

organizací

ZSV – mezinárodní

- osvětluje princip udržitelnosti

Země

EGS 2.2

vztahy, planetární

Globální problémy,

problémy

- určuje a analyzuje největší

8.3.3

přírodní rizika Země - vysvětluje největší problémy

8.2.7

•

Země způsobené lidskou •

činností a různorodostí ras,

rozvoje života na Zemi - pojmenuje hlavní zásady

8.1.5

jejich příčiny a

ochrany přírody

důsledky

- posuzuje význam a přínos

ENV 4.1

organizace UNESCO

Oboustranná

k celosvětové ochraně

závislost: rostlinné a

životního a kulturního

živočišné organismy

prostředí Země

- lidská činnost MEV 5.5 Negativní i pozitivní role médií na celosvětový názor ke stavu životního prostředí a mezinárodním konfliktům

Základy společenských věd – charakteristika předmětu Obsahové vymezení předmětu

Předmět základy společenských věd se vyučuje jako samostatný, povinný a je společný pro všechny žáky. Byl vytvořen z obsahu vzdělávacího oboru Občanský a společenskovědní základ, stanoveného RVP G, dále se zařazuje část učiva vzdělávacího oboru Člověk a svět práce a Člověk a zdraví. Částečně se také realizují průřezová témata Osobnostní a sociální výchova, Mediální výchova, Multikulturní výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Enviromentální výchova. Svým obsahem směřuje k postupnému formování a rozvíjení občanského profilu žáků, k rozvíjení občanského a právního vědomí, smyslu pro občanskou a osobní odpovědnost. Vede žáky k socializaci, k utváření pozitivních modelů chování, posilování úcty k základním životním hodnotám a k lidským právům. Formuje vnitřní postoje žáků k důležitým oblastem lidského života, rozvíjí způsobilost k mravně odpovědnému jednání a odpovědnost za důsledky svého rozhodování. Předmět rozvíjí a rozšiřuje poznatky zejména v oblastech sociologie, psychologie, politologie, práva, ekonomie, mezinárodních vztahů, filozofie a etiky. Zaměřuje se na reflexi společenské skutečnosti a utváření vlastní identity, s přihlédnutím k osobnostní vyspělosti žáků. Jeho prostřednictvím si žáci utváří realistický pohled na život, orientují se ve společenských jevech a procesech. Žák je veden k tomu, aby sledoval aktuální společenskou situaci, vyjadřoval se k aktuálnímu dění, získal přehled o možnostech budoucího pracovního uplatnění a tím si rozšířil možnost výběru vlastní profesní orientace.

Časové a organizační vymezení předmětu

Vyučování obvykle probíhá v kmenových třídách, které jsou vybaveny moderními didaktickými pomůckami – počítačem, dataprojektorem, v některých třídách je možnost využívat interaktivní tabuli. Žáci aktivně využívají v hodinách notebooky, součástí vzdělávacího procesu je metoda e-learningu. Výuka je realizována různými didaktickými metodami - kooperativní vyučování, výklad, projekty, diskuse… Ve vyučovacích hodinách se žáci účastní exkurzí, besed, pracují na projektech. Celková časová dotace je 6 vyučovacích hodin, tedy v prvním a druhém ročníku 1 hodina týdně, ve třetím a čtvrtém ročníku 2 hodiny týdně.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení Učitel • • •

probouzí zájem žáků o vědění, motivuje je ke sběru informací k tématům prostřednictvím odborné literatury, encyklopedií, internetových zdrojů apod. nabízí možnost samostatné práce a prohlubování znalostí (volitelné semináře, besedy, ročníková práce, exkurze…) vede žáky k tvorbě projektů, prezentací a učí je přijímat radu, kritiku, ocenění

Kompetence k řešení problémů Učitel • • •

rozvíjí u žáků schopnost klást otázky, hledat odpovědi v diskusi, argumentovat motivuje k diskusi o významných společenských problémech podporuje žáky v hledání řešení konkrétní společenské situace

Kompetence komunikativní Učitel • • •

nabízí žákům prostor k vyjádření názorů, postojů vytváří příležitosti k nácviku vhodných způsobů chování v modelových situacích klade důraz na užívání správné terminologie

Kompetence sociální a personální Učitel • • •

vede žáky k respektu k lidské důstojnosti, k úctě k ostatním nabízí žákům prostor k vyjádření jejich postojů, rozvíjí mravní povědomí, empatii motivuje žáky k zamyšlení nad společenskými problémy

Kompetence občanské Učitel • • •

klade důraz na tradiční hodnoty evropské vzdělanosti, současně podporuje pluralitu podporuje u žáků pozitivní postoj ke kultuře a aktivní zapojení do kulturního dění pomáhá zasazovat aktuální dění do historických souvislostí

Kompetence k podnikavosti Učitel • • •

pomáhá žákům rozvíjet schopnosti a využívat vědomosti a dovednosti při profesní orientaci podporuje používání moderních technologií vede žáky ke kritickému vyhodnocování informací o vzdělávacích a pracovních příležitostech

předmět: Základy společenských věd ročník: 1. PSYCHOLOGIE A SOCIOLOGIE Výstup RVP

Školní výstup

Učivo

Žák - žák objasní, proč a jak se lidé odlišují ve svých projevech chování, uvede příklady faktorů, které ovlivňují prožívání, chování a činnost člověka - žák umí vymezit, co která životní etapa přináší, jaké úkoly člověk ( z hlediska životních etap) plní -orientuje se ve své osobnosti, emocích a potřebách -uplatňuje odpovědné a etické přístupy k sexualitě, rozhoduje se s vědomím možných důsledků -orientuje se v problematice reprodukčního zdraví z hlediska odpovědnosti k budoucímu rodičovství -zná práva každého jedince v oblasti sexuality a reprodukce - žák se orientuje ve své osobnosti, hodnotách a potřebách - žák poznává sám sebe, učí se sám sebe přijímat pozitivně - učí se poznávat své kladné i záporné stránky a pracovat s nimi - žák vyloží, jak člověk vnímá , prožívá a poznává skutečnost, sebe i druhé lidi a co může jeho vnímání a poznávání ovlivňovat

Žák - žák umí charakterizovat základní pojmy obecné psychologie

OBECNÁ PSYCHOLOGIE

Poznámky ( mezipředmětové vztahy, PT, metody, …)

- žák dokáže porovnat osobnost v jednotlivých vývojových fázích

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE

PT – OSV

– rozumí tělesným, duševním a

ZMĚNY V ŽIVOTĚ ČLOVĚKA A JEJICH REFLEXE

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ

PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI

PT – OSV - praktické využití testů osobnosti

společenským změnám - orientuje se na budoucnost, rozvíjí odpovědnost, respekt, rozhodování

- žák umí charakterizovat vybrané pojmy psychologie osobnosti - chápe význam celoživotního učení a sebevýchovy - žák využívá získané poznatky při sebepoznávání a poznávání druhých lidí

- žák uplatňuje společensky vhodné způsoby komunikace - učí se řešit konflikty s druhými lidmi konstruktivně -korektně a citlivě řeší problémy založené na mezilidských vztazích -posoudí hodnoty, které mladým lidem usnadňují vstup do samostatného života, partnerských vztahů, manželství a rodičovství, a usiluje ve svém životě o jejich naplnění -projevuje etické a morální postoje k ochraně matky a dítěte - žák dodržuje zásady duševní hygieny - žák na příkladech ilustruje vhodné způsoby vyrovnávání se s náročnými životními situacemi

PT – OSV, MKV - žák umí jednat s druhými lidmi SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE přiměřeně svému věku - umí pomoci druhému - zná funkce odměny a trestu VZTAHY MEZI LIDMI A FORMY VÝCHOVA KE ZDRAVÍ - využívá a rozvíjí své sociálních dovednosti pro život s druhými lidmi SOUŽITÍ – otevřenost vůči druhým, vyjednávání, obhajování a prosazování vlastních názorů, odmítání nehumánních postojů, tolerance, respektování druhého, empatie, trpělivost, odpovědnost

- žák se orientuje v řešení PSYCHOHYGIENA náročných životních situací, snaží se jim předcházet - žák si upevňuje pravidla zdravého životního stylu a uvědomuje si důsledky nezdravého živ. stylu - žák se orientuje v problematice rozhodování o životních otázkách - žák posoudí úlohu sociálních změn ve - žák umí charakterizovat základní PŘEDMĚT SOCIOLOGIE, vývoji společenském i individuálním sociologické pojmy VÝVOJ, SOCIOLOGICKÉ DISCIPLÍNY, SBĚR DAT - žák umí posoudit, jaký význam má - žák rozumí pojmům sociální SOCIÁLNÍ PROCESY, sociální kontrola ve skupinách, ale i ve pozice, status, role, sociální STRUKTURA A SOCIÁLNÍ větších sociálních celcích kontrola, sociální změna VZTAHY - uplatňuje společensky vhodné způsoby - žák chápe význam začlenění komunikace ve formálních i neformálních jedince do sociálních vazeb a vztazích, konflikty řeší konstruktivně proces socializace - umí řešit problémy související s lidskými vztahy - žák si uvědomuje podstatu sociální - žák zná základní typy SOCIÁLNÍ STRATIFIKACE nerovnosti, snaží se jí čelit stratifikačních systémů, orientuje se SPOLEČNOSTI v otázkách sociální nerovnosti, mobility apod.

PT - OSV

PT – OSV

PT – MKV

- žák se umí ve skupině podřídit, ale zároveň umí vhodnou formou prosadit si svůj názor

- žák umí rozlišit druhy a podstatné znaky skupin - respektuje rozdíly v projevu příslušníků různých sociálních skupin - žák si uvědomuje složitost současného - žák se orientuje v otázkách světa v jeho šíři patologických jevů, umí je - žák objasní podstatu některých charakterizovat sociálních problémů současnosti a popíše - respektuje kulturní odlišnosti možné dopady sociálně- patologického - orientuje se v problematice chování jedince na společnost sociální deviace, sociálních -projevuje odolnost vůči výzvám k problémech (např.nezaměstnanost, sebepoškozujícímu chování a rizikovému kriminalita, extremismus apod.), uvědomuje si důsledky porušování životnímu stylu zákonů a rizikového chování -zaujímá odmítavé postoje ke všem formám rizikového chování -uvede důsledky porušování paragrafů trestního zákona souvisejících s výrobou a držením návykových látek a s činností pod jejich vlivem, sexuálně motivovanou kriminalitou, skrytými formami individuálního násilí a vyvozuje z nich osobní odpovědnost -rozhoduje podle osvojených modelů chování a konkrétní situace o způsobu jednání v situacích vlastního nebo cizího ohrožení -rozhodne, jak se odpovědně chovat při - chápe význam ochrany člověka za konkrétní mimořádné události mimořádné situace -prokáže osvojené praktické znalosti a - učí se, jak se chovat v případě dovednosti související s přípravou na vzniku mimořádné události, jak mimořádné události poskytnout první pomoc a aktivně se zapojuje do likvidace následků hromadného zasažení obyvatel

SOCIÁLNÍ SKUPINY A ÚTVARY PT – OSV, MKV

SOCIÁLNÍ PROBLÉMY SOUČASNÉHO SVĚTA

RIZIKA OHROŽUJÍCÍ ZDRAVÍ A VÝCHOVA KE ZDRAVÍ JEJICH PREVENCE

OCHRANA ČLOVĚKA ZA MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ

PT – EV VÝCHOVA KE ZDRAVÍ

předmět: Základy společenských věd ročník: 2. POLITOLOGIE, MEZINÁRODNÍ VZTAHY Výstup RVP

Školní výstup

Učivo

Žák - rozlišuje a porovnává historické i současné typy států (forem vlády)

Žák - uvede znaky nejčastějších forem států

POLITOLOGIE JAKO VĚDA

Poznámky ( mezipředmětové vztahy, PT, metody, …)

– rozlišuje podstatu občanské společnosti, její instituce – uvede politické subjekty – objasní politický život ve státě

- rozlišuje složky politického spektra, porovnává přístupy vybraných politických seskupení k řešení různých otázek a problémů každodenního života občanů - vymezí, jakou funkci plní ve státě ústava a které oblasti života upravuje - objasní, proč je státní moc v ČR rozdělena na tři nezávislé složky, rozlišuje a porovnává funkce a úkoly orgánů státní moci ČR

- objasní význam a účel používání státních symbolů

POJEM, ZNAKY, FORMY, TEORIE VZNIKU, FUNKCE STÁTU

- uvědomuje si rizika porušování právních ustanovení

ÚSTAVA ČR

- objasní rozdíly v činnosti zákonných, výkonných a soudních orgánů - zná základní ustanovení

PT- MeV

- vyloží podstatu demokracie, odliší ji od nedemokratických forem řízení sociálních skupin a státu, porovná postavení občana v demokratickém a totalitním státě - vyloží podstatu komunálních a parlamentních voleb, na příkladech ilustruje možné formy aktivní participace občanů v životě obce či širších společenstvích uvede okruhy problémů, s nimiž se může občan obracet na jednotlivé státní instituce, - zvládá komunikaci ve styku s úřady uvede příklady, jak může občan ovlivňovat společenské dění v obci a ve státě a jakým způsobem může přispívat k řešení záležitostí týkajících se veřejného zájmu - uvede příklady projevů korupce, analyzuje její příčiny a domýšlí její možné důsledky - obhajuje svá lidská práva, respektuje lidská práva druhých lidí a uvážlivě vystupuje proti jejich porušování

- vysvětlí princip voleb - objasní demokratický způsob řízení státu

ORGÁNY STÁTNÍ MOCI ČR, PRINCIP TVORBY A SCHVALOVÁNÍ ZÁKONŮ

PT-OSV, MeV

LIDSKÁ PRÁVA

PT-OSV, VMEGS, MKV

IDEOLOGIE

PT-OSV

MEZINÁRODNÍ VZTAHY A ORGANIZACE, MEZINÁRODNÍ INTEGRACE

PT-VMEGS

– chápe principy a podoby demokracie, zná občanská práva a povinnosti, orientuje se v problematice, se kterou se občan může obrátit na státní instituce – orientuje se ve volbách a volebních systémech

-uvede příklady zakotvení lidských práv v dokumentech -uvědomuje si nebezpečí porušování a nutnost ochrany lidských práv -chápe význam funkce ombudsmana – uvede znaky a funkce ideologií – charakterizuje vybrané ideologie

- objasní podstatu a význam politického pluralismu pro život ve státě, uvede příklady politického extremismu a objasní, v čem spočívá nebezpečí ideologií -objasní důvody evropské integrace, - vysvětlí význam Evropské unie, posoudí její význam pro vývoj Evropy proces integrace, dokáže - rozlišuje funkce orgánů EU a uvede charakterizovat orgány EU,

příklady jejich činnosti - posoudí vliv začlenění státu do Evropské unie na každodenní život občanů, uvede příklady, jak mohou fyzické a právnické osoby v rámci EU uplatňovat svá práva - uvede příklady činnosti některých významných mezinárodních organizací a vysvětlí, jaký vliv má jejich činnost na chod světového společenství

jednotnou evropskou měnu -objasní důvody, význam a výhody evropské integrace, posoudí její význam pro vývoj Evropy - charakterizuje významné mezinárodní organizace a společenství, jejich účel a náplň činnosti

- zhodnotí význam zapojení ČR uvede příklady institucí, na něž se může obrátit v případě problémů při pobytu v zahraničí

- posoudí význam začlenění státu do EU, vliv na každodenní život občanů -uvede příklady činnosti některých významných organizací

ČR V MEZINÁRODNÍCH VZTAZÍCH

PT-VMEGS, OSV

- posoudí projevy globalizace, uvede příklady globálních problémů současnosti, analyzuje jejich příčiny a domýšlí jejich možné důsledky

-chápe příčiny, objasní projevy, důsledky globálních problémů

GLOBÁLNÍ PROBLÉMY LIDSTVA

PT-EV, VMEGS

-rozhodne, jak se odpovědně chovat při konkrétní mimořádné události -prokáže osvojené praktické znalosti a dovednosti související s přípravou na mimořádné události a aktivně se zapojuje do likvidace následků hromadného zasažení obyvatel

- získává sociální dovednosti potřebné při řešení mimořádných událostí-rozhodnost, pohotovost, obětavost, komunikace

OCHRANA ČLOVĚKA ZA MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ

PT- EV VÝCHOVA KE ZDRAVÍ

předmět: Základy společenských věd ročník: 3. PRÁVO, EKONOMIE Výstup RVP

Školní výstup

Učivo

Poznámky ( mezipředmětové vztahy, PT, metody, …)

Žák -objasní, v čem spočívá odlišnost mezi morálními a právními normami, odůvodní účel sankcí při porušení právní normy -uvede, které státní orgány vydávají právní předpisy i jak a kde je uveřejňují -rozlišuje fyzickou a právnickou osobu, uvede jejich příklady

Žák - posoudí smysl a účel práva, chápe rozdíl mezi morálkou a právem, zdůvodní nepřijatelnost chování v rozporu s právními normami, vysvětlí pojem fyzická a právnická osoba - orientuje se v právním řádu ČR a v jeho uspořádání

ZÁKLADY PRÁVA (POJEM A VÝZNAM PRÁVA, PRÁVNÍ NORMY A PŘEDPISY)

PT – OSV

-vymezí podmínky vzniku a zániku důležitých právních vztahů (vlastnictví, pracovní poměr, manželství) i práva a povinnosti účastníků těchto právních vztahů -na příkladu ukáže možné důsledky neznalosti smlouvy, včetně jejích všeobecných podmínek -rozeznává, jaké případy se řeší v občanském soudním řízení a jaké v trestním řízení -rozlišuje trestný čin a přestupek, vymezí podmínky trestní postižitelnosti občanů a uvede příklady postihů trestné činnosti -rozlišuje náplň činnosti základních orgánů právní ochrany, uvede příklady právních problémů,

SYSTÉM PRÁVA, PRÁVNÍ -orientuje se v systému právních ODVĚTVÍ odvětví, norem - chápe význam smluv, jejich obsahu i podmínek - orientuje se v průběhu a rozumí smyslu občanského soudního řízení, rozlišuje orgány činné v trestním řízení a posoudí jejich úkoly - chápe význam činnosti a úkolů občanských poraden, orientuje se v systému právního poradenství a ochrany, chápe smysl a úkoly právnické profese

PT - OSV

s nimiž se na ně mohou občané obracet -ve svém jednání respektuje platné právní normy -kriticky posoudí své zdravotní, osobnostní a kvalifikační předpoklady pro volbu dalšího studia a profesní orientace -posuzuje profesní a vzdělávací nabídku vztahující se k jeho profesní volbě a kariéře -posoudí profesní poptávku na českém i evropském trhu práce a pružně na ni reaguje dalším vzděláváním -vyhotoví potřebnou dokumentaci pro přijímací řízení k dalšímu studiu i ve zvolené profesi -vhodně prezentuje vlastní osobu a práci, vhodně vystupuje při přijímacím pohovoru nebo konkurzu -reflektuje význam práce pro psychické zdraví člověka, vytvoří si vyvážený pracovní rozvrh s ohledem na své osobní vztahy

-uvede postup, jak uzavřít pracovní smlouvu a podat výpověď -uvede svá pracovní práva a vyžaduje jejich respektování od ostatních, respektuje své pracovní povinnosti -objasní funkci odborů -volí bezpečné pracovní postupy šetrné k životnímu prostředí, používá adekvátní

-uvědomuje si důležitost práce jako TRH PRÁCE A PROFESNÍ seberealizace, umí posoudit vlastní VOLBA schopnosti, chápe důležitost vzdělávání - připravuje se na volbu profese (profesní a vzdělávací nabídka), uvědomuje si důležitost přijímacího pohovoru a výběrového řízení (společenské jednání, komunikační dovednosti, asertivní jednání, empatie) -umí posoudit nabídku a poptávku po pracovních místech v ČR i v EU, orientuje se v systému informačních, poradenských a zprostředkovatelských služeb profesní mobilita, -vysvětlí význam rekvalifikace, chápe nutnost celoživotního vzdělávání -efektivně plánuje osobní práci ( time management), učí se budovat mezilidské vztahy v zaměstnání i v rodině

ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE PT - OSV

- vysvětlí podmínky uzavření a ukončení pracovní smlouvy, zná svá pracovní práva a povinnosti vycházející ze Zákoníku práce, vysvětlí hlavní náplň činnosti odborových organizací - uvědomuje si důležitost bezpečnosti práce, dodržuje

PT - OSV ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE

PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY

pracovní pomůcky -chová se poučeně a adekvátně situaci v případě pracovního úrazu

-vysvětlí na základě konkrétní, reálné a aktuální situace ve společnosti mechanismy fungování trhu -stanoví cenu jako součet nákladů, zisku a DPH, vysvětlí, jak se cena liší podle typu zákazníků, místa či období, objasní důvody kolísání cen zboží či pracovní síly na trhu podle vývoje nabídky a poptávky -rozpozná běžné cenové triky (cena bez DPH aj.) a klamavé nabídky -rozlišuje a porovnává praktické využití jednotlivých forem podnikání, posoudí, která forma podnikání je v konkrétní situaci nejvýhodnější -posoudí výhody a rizika podnikání v porovnání se zaměstnáním -uvede, jak postupovat při zakládání vlastní podnikatelské činnosti a jak zažádat o živnostenské oprávnění -analyzuje skrytý obsah reklamy, kriticky posuzuje podíl marketingu na úspěchu výrobku na trhu -používá nejběžnější platební nástroje, smění peníze za použití kursovního lístku -uvede principy vývoje ceny akcií a možnosti forem investic do cenných papírů -rozliší pravidelné a nepravidelné příjmy a

bezpečnostní předpisy

-uvede příklady výrobních a nevýrobních odvětví

ZÁKLADY EKONOMIE (ZÁKLADNÍ POJMY)

- rozlišuje různé formy vlastnictví -na příkladu vysvětlí podstatu fungování trhu, vztah nabídky a poptávky

TRŽNÍ EKONOMIKA, PODNIKÁNÍ

ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE

FINANCE, BANKOVNÍ SOUSTAVA

ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE

-vysvětlí způsob stanovení ceny zboží, kolísání ceny zboží a pracovní síly -rozlišuje základní formy podnikání, seznámí se s postupem zakládání živnosti, uvědomuje si výhody a rizika podnikání - posoudí význam, smysl a účinnost reklamy

-vhodně nakládá s penězi a svěřeným majetkem

PT - OSV -vysvětlí, jaké služby nabízí finanční ústavy občanům

výdaje a na základě toho sestaví rozpočet domácnosti -navrhne, jak řešit schodkový rozpočet a jak naložit s přebytkovým rozpočtem domácnosti -na příkladu vysvětlí, jak uplatňovat práva spotřebitele (při nákupu zboží a služeb, včetně produktů finančního trhu) -navrhne způsoby, jak využít volné finanční prostředky (spoření, produkty se státním příspěvkem, cenné papíry, nemovitosti aj.), ---vybere nejvýhodnější produkt pro investování volných finančních prostředků a vysvětlí proč vybere nejvýhodnější úvěrový produkt s ohledem na své potřeby a zdůvodní svou volbu, posoudí způsoby zajištění úvěru a vysvětlí, jak se vyvarovat předlužení -vysvětlí způsoby stanovení úrokových sazeb a rozdíl mezi úrokovou sazbou a RPSN -vybere nejvýhodnější pojistný produkt s ohledem na své potřeby -objasní funkci ČNB a její vliv na činnost komerčních bank -využívá moderní formy bankovních služeb, včetně moderních informačních a telekomunikačních technologií, ovládá způsoby bezhotovostního platebního styku -objasní základní principy fungování systému příjmů a výdajů státu -rozlišuje základní typy daní, rozlišuje, na které jeho činnosti se zdaňovací povinnost vztahuje

- posoudí význam peněz a vysvětlí jejich funkci, rozlišuje tuzemskou a zahraniční měnu a cenné papíry, vysvětlí úlohu burzy - dokáže posoudit, jak řešit schodkový rozpočet domácnosti -uvede příklad, jak uplatnit práva spotřebitele - orientuje se v bankovní soustavě, vysvětlí funkci ČNB

-vysvětlí, z kterých zdrojů pochází příjmy státu a do kterých oblastí směřuje stát výdaje - orientuje se v daňovém systému

NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ, ÚLOHA STÁTU V TRŽNÍ EKONOMICE

ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE

-uvede, jakým způsobem podá daňové přiznání především k dani z příjmu, jak provede základní výpočty daní a zjistí výši sociálního a zdravotního pojištění -na základě aktuálních mediálních informací posoudí vliv nejdůležitějších ekonomických ukazatelů (inflace, úroveň HDP, míra nezaměstnanosti) na změny v životní úrovni občanů -vysvětlí podstatu inflace a její důsledky na příjmy obyvatelstva, vklady a úvěry, dlouhodobé finanční plánování a uvede příklady, jak se důsledkům inflace bránit -uvede postup, jak vypočítá životní minimum své domácnosti, a zažádá o sociální dávku, na niž má nárok -objasní funkci podpory v nezaměstnanosti, funkci úřadů práce a personálních agentur, vyhledá informace o zaměstnání a rekvalifikaci v různých typech médií

ČR, uvede příklady daní -umí porovnat životní úroveň občanů vybraných států - odhadne míru nezaměstnanosti v naší zemi, umí posoudit, kdo má nárok na podporu v nezaměstnanosti a za jakých podmínek -rozumí pojmu inflace, kurs měny, HDP

předmět: Základy společenských věd ročník: 4. FILOZOFIE Výstup RVP

Školní výstup

Žák -objasní podstatu filozofického tázání, porovná východiska filozofie, mýtu, náboženství, vědy a umění k uchopení skutečnosti a člověka - eticky a věcně správně argumentuje v dialogu a diskusi, uvážlivě a kriticky přistupuje k argumentům druhých lidí, rozpozná nekorektní argumentaci a manipulativní strategie v mezilidské komunikaci -zhodnotí význam vědeckého poznání, techniky a nových technologií pro praktický život i možná rizika jejich zneužití -posuzuje lidské jednání z hlediska etických norem a svědomí jednotlivce, objasní dějinnou proměnlivost základních etických pojmů a norem - rozliší hlavní filozofické směry, uvede jejich klíčové představitele a porovná řešení základních filozofických otázek v jednotlivých etapách vývoje filozofického myšlení - rozlišuje významné náboženské systémy, identifikuje projevy náboženské a jiné nesnášenlivosti a rozezná projevy sektářského myšlení

Žák -rozlišuje základní filozofické otázky FILOZOFICKÉ POZNÁNÍ -porovná vztah filozofie a mýtu, filozofie a náboženství, filozofie a vědy, filozofie a umění

-uvede klíčové etapy a směry filozofického myšlení - orientuje se v náboženských systémech, znacích náboženské víry, podobách víry - posoudí projevy sekt

Učivo

FILOZOFIE V DĚJINÁCH

Poznámky ( mezipředmětové vztahy, PT, metody, …)

PT - OSV

PT - OSV

Dějepis – charakteristika vyučovacího předmětu

Obsahové vymezení předmětu Vyučovací předmět Dějepis přináší základní poznatky o konání člověka v minulosti. Jeho hlavním posláním je kultivace historického vědomí jedince a uchování kontinuity historické paměti, především ve smyslu předávání historické zkušenosti. Významně se zde uplatňuje zřetel k základním hodnotám evropské civilizace, a to v průběhu jejího vývoje od pravěku, přes starověk, středověk a novověk s důrazem na dějiny 19. a 20. století, kde leží kořeny většiny současných společenských jevů. Žáci jsou tak vedeni k poznání, že historie není jen uzavřenou minulostí a shlukem faktů, ale zdrojem zkušeností pro pochopení celé řady současných problémů a východiskem pro budoucnost. Obecné historické problémy jsou konkretizovány prostřednictvím zařazování poznatků z dějin regionu i z dějin místních. Cílem dějepisu je rozvíjet časové i prostorové představy a empatie, které umožňují žákům lépe proniknout k pochopení historických jevů a souvislostí. Žáci se v hodinách dějepisu učí rozpoznávat a formulovat problémy minulosti, věcně argumentovat, zjišťovat a zpracovávat informace nutné pro jejich řešení, nacházet řešení, vyvozovat z nich závěry, reflektovat je a aplikovat při řešení současných problémů a společenských jevů. Vyučovací předmět dějepis realizuje tématické okruhy průřezových témat Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Environmentální výchova a Mediální výchova. Začlenění průřezových témat do vzdělávacího obsahu je uvedeno v tabulce osnov jednotlivých ročníků. Vzdělávací obsah dějepisu je rozdělen do osmi tematických okruhů: 1. Úvod do studia historie 2. Pravěk 3. Starověk 4. Středověk 5. Počátky novověku 6. Novověk, osvícenství a idea svobody, modernizace společnosti 7. Moderní doba I – situace v letech 1914 – 1945 8. Moderní doba II – soudobé dějiny Rozřazení učiva do ročníků je obsahen samostatného dokumentu.

Časové a organizační vymezení předmětu

Celková časová dotace pro výuku dějepisu je 6 hodin, tj. 2 hodiny týdně v prvním až třetím ročníku. Celkem tedy žáci absolvují ve svém kurikulu 190-200 hodin výuky tohoto předmětu. Obvyklou formou realizace výuky jsou především hodiny v kmenových učebnách. Naše učebny jsou vybaveny moderními didaktickými pomůckami (možnost projekce je ve všech), žáci při výuce využívají notebooky. Dalšími aktivitami ve výuce dějepisu jsou návštěvy výstav, exkurze na historicky významná místa, účast v dějepisných soutěžích a práce na projektech s dějepisným zaměřením.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení Učitel • vede žáky k samostatnosti a soustavnosti v učení, ke správnému osvojování a užívání matematických pojmů, k přesnosti v úsudcích a ke zobecňování poznatků • zdůvodňuje nutnost ověřování a správné interpretace získaných výsledků • rozvíjí u žáků logické uvažování a systémové myšlení • zařazuje vhodné slovní úlohy z běžného života • motivuje žáky k rozšiřování a prohlubování znalostí • podporuje žáky v aktivní práci s matematickým textem, s tabulkami a grafy • umožňuje používání moderních technologií při vyhledávání, třídění a tvořivém zpracovávání informací

Kompetence k řešení problémů Učitel • vede žáky k samostatnosti a soustavnosti v učení, ke správnému osvojování a užívání matematických pojmů, k přesnosti v úsudcích a ke zobecňování poznatků • zdůvodňuje nutnost ověřování a správné interpretace získaných výsledků • rozvíjí u žáků logické uvažování a systémové myšlení • zařazuje vhodné slovní úlohy z běžného života • motivuje žáky k rozšiřování a prohlubování znalostí • podporuje žáky v aktivní práci s matematickým textem, s tabulkami a grafy • umožňuje používání moderních technologií při vyhledávání, třídění a tvořivém zpracovávání informací

Kompetence komunikativní Učitel

• vede žáky ke správné formulaci a vyjadřování svých myšlenek a názorů v souvislém a kultivovaném písemném i ústním projevu • klade důraz na užívání správné terminologie při pojmenovávání historických událostí • umožňuje vhodnou komunikaci mezi spolužáky i s učitelem a účinné zapojení do diskuze • vede k umění naslouchat druhým a zaujmout i nesouhlasné nebo kritické stanovisko k názorům druhých • umožňuje efektivní využívání moderních komunikačních technologií

Kompetence sociální a personální Učitel • klade důraz na dodržování stanovených pravidel slušného chování a vytváření příznivého klimatu při výuce • vede žáky k rozhodování na základě vlastního úsudku, k pěstování sebereflexe a ke spolupráci při týmové práci • zadává úkoly, při kterých žáci mohou spolupracovat a organizuje práci ve skupinách • přispívá k diskuzi v malé skupině i k debatě celé třídy a podporuje sebedůvěru a samostatný rozvoj žáků

Kompetence občanské Učitel • vede žáky jako svobodné a zodpovědné osobnosti k plnění jejich povinností, k zodpovědnému chování i k uplatňování jejich práv • klade důraz na reflexi společenského dění a srovnání s historickými událostmi • rozvíjí u žáků vztah k národním tradicím a ke kulturnímu a historickému dědictví • umožňuje efektivní využívání moderních komunikačních technologií k odevzdávání úkolů • vyžaduje od žáků respektování různorodosti názorů, přesvědčení a schopností ostatních a uvědomování si povinnosti postavit se proti fyzickému i psychickému násilí

Kompetence k podnikavosti Učitel • pomáhá žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti a využít své vědomosti a dovednosti při profesní orientaci • motivuje a povzbuzuje žáky k tvořivosti a dosahování úspěchů, podporuje inovaci • rozvíjí u žáků schopnost orientovat se v základních aktivitách potřebných k uskutečnění nejrůznějších projektů a podnikatelských záměrů • podporuje používání moderních technologií

Dějepis – rozřazení učiva RVP do jednotlivých ročníků 1. ročník Úvod do studia 1. Význam historického poznání pro současnost 2. Práce historika, historické informace, jejich typy a možnost využití Pravěk 3. Doba kamenná, bronzová a železná Starověk 4. Staroorientální státy (Mezopotámie, Egypt, Indie, Čína) 5. Antické Řecko 6. Antický Řím 7. Naše země a Evropa v době římské, civilizovanost a barbarství Středověk 8. Utváření středověké Evropy (Byzanc, západní, střední a východní Evropa) 9. Islám a arabská říše, mongolská a turecká expanze 10. Křesťanství, papežství, císařství, křížové výpravy 11. Venkov a zemědělství, kolonizace, obchod, urbanizace 12. Vzdělanost a umění středověké společnosti

2. ročník 13. Kacířství a husitství 14. Renesance a humanismus, reformace

Středověk Počátky novověku

15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.

Novověk

22. 23. 24. 25. 26. 27.

Moderní doba

Zámořské plavby Rivalita a kooperace evropských velmocí v raném novověku, třicetiletá válka Absolutismus a stavovství Barokní kultura, politika a náboženství Osvícenství Počátky britského impéria, vznik USA, Velká francouzská revoluce, Evropa za napoleonských válek a po Vídeňském kongresu Revoluce v Evropě 1848/1849 Rozvoj výroby a vědy, proměna agrární společnost ve společnost průmyslovou Utváření novodobých národních společností, emancipační hnutí sociálních skupin Předpoklady a projevy imperiální politiky velmocí, nástup Ruska jako nové velmoci, USA do 1. sv. války Vzájemné střetávání velmocí v předvečer 1. světové války, mimoevropská ohniska koloniálních konfliktů Životní styl, vzdělanost a umění přelomu 19. a 20. století

3. ročník 28. První světová válka, české země v době první světové války 29. 30. 31. 32.

Revoluce v Rusku, upevňování bolševické moci Versailleský systém a jeho vnitřní rozpory Vznik Československa, ČSR v meziválečném období Evropa a svět ve 20. a 30. letech, světová hospodářská krize, růst mezinárodního napětí a vznik válečných ohnisek 33. Mnichovská krize a její důsledky

34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43.

Kultura 1. poloviny 20. století Druhá světová válka, Protektorát Čechy a Morava, II. odboj Evropa a svět po válce (OSN, princip sociálního státu) Východní blok, jeho politický a hospodářský vývoj, SSSR jako světová velmoc, RVHP, Varšavská smlouva Euroatlantická spolupráce a vývoj demokracie, USA jako světová velmoc Životní podmínky na obou stranách železné opony Konflikty na Blízkém východě, vznik státu Izrael Dekolonizace, třetí svět a modernizační procesy v něm Pád komunistických režimů a jeho důsledky, sjednocující se Evropa Globální problémy moderní společnosti

předmět: Dějepis ročník: 1. školní očekávaný výstup

výstup RVP (číslem)

Žák -

11.1.1

Žák -

Žák -

charakterizuje smysl historického poznání a jeho povahu jako poznání neuzavřeného a proměnlivého

-

11.1.2 rozlišuje různé zdroje historických informací a úskalí jejich interpretace

-

11.2.1 objasní ve shodě s aktuálními vědeckými poznatky materiální a duchovní život lidské společnosti v jednotlivých vývojových etapách pravěku, charakterizuje pojem archeologická kultura

učivo

-

téma

průřezová témata

mezipředmětové vztahy

historie a dějepisectví význam dějepisu pro moderního člověka vnímání historického času a periodizace dějin

Úvod do studia historie: význam historického poznání pro současnost

druhy historických pramenů společenské instituce uchovávající dědictví minulosti

Úvod do studia historie: práce historika, historické informace, jejich typy, účel a možnosti využití

MDV 5.5 Písemné prameny, od vzniku písma až k internetu

antropologická geneze paleolit a jeho dělení mezolit, neolit, počátky zemědělství eneolit, zpracování kovů doba bronzová doba železná

Pravěk: doba kamenná, bronzová a železná

ENV 4.2 BIO – evoluce člověka Vliv člověka na životní prostředí během svého vývoje Využívání půdy a surovin

CJL – dějepisectví jako součást literatury

-

-

Žák -

-

-

Žák

vysvětlí zásadní zlom ve vývoji lidstva v důsledku cílevědomé zemědělské a řemeslné činnosti zařadí časově a prostorově hlavní archeologické kultury pravěku

11.2.2

11.2.3

11.3.1 zdůvodní civilizační přínos vybraných starověkých společenství, antiky a křesťanství jako základních fenoménů, z nichž vyrůstá evropská civilizace objasní židovství (vazbu mezi židovstvím a křesťanstvím) a další neevropské náboženské a kulturní systémy popíše určující procesy a události, uvede významné osobnosti starověkých dějin

-

Mezopotámie Egyptské dějiny a kultura Starověká Indie a Čína Civilizace předního východu Hebrejský stát, judaismus

Starověk: staroorientální státy

EGS 2.1 Prolínání světových kultur a náboženství ve starověku

CJL – starověké literární památky MAT – historický vývoj matematiky a geometrie ZSV – pojem stát, vznik státu

kořeny antické

Starověk:

EGS 2.4

CJL – řecká antická

11.3.2

11.3.3

11.3.1

-

-

-

zdůvodní civilizační přínos vybraných starověkých společenství, antiky a křesťanství jako základních fenoménů, z nichž vyrůstá evropská civilizace popíše určující procesy a události, uvede významné osobnosti starověkých dějin

-

11.3.3

-

-

Žák -

-

-

11.3.1 zdůvodní civilizační přínos vybraných starověkých společenství, antiky a křesťanství jako základních fenoménů, z nichž vyrůstá evropská civilizace objasní židovství (vazbu mezi židovstvím a křesťanstvím popíše určující procesy a události,

-

11.3.2 11.3.3

antické Řecko civilizace Homérské období Řecka Archaické období Řecka, vznik řecké polis, velká řecká kolonizace městské státy, tyranida, náboženství aristokratické zřízení v Athénách a státní zřízení ve Spartě řecko-perské války a peloponéská válka kultura a umění klasického Řecka Alexandrova říše, helénistické státy a jejich kultura

Evropské kulturní kořeny a hodnoty

Etruskové a jejich kultura, Řím v době královské Římská republika a její instituce punské války počátky římského umění a literatury krize římské republiky, povstání otroků první a druhý triumvirát principát, rozmach impéria v 1. a 2. století, kultura a

EGS 2.4 Evropské kořeny a kultury, křesťanství Významní evropští umělci, vědci a filozofové v době antiky

Starověk: antický Řím

OSV 1.4 Hodnotové žebříčky a morálka v některých řeckých městských státech ve srovnání se současností

MKV 3.1 Zdroje etnické a náboženské nesnášenlivosti ve starověku

literatura FYZ – antická věda MAT – rozvoj matematiky v antice ZSV – podstata státu, občan a stát, státní moc

CJL – literatura antického Říma GEO – územní expanze antického Říma, práce s mapou

uvede významné osobnosti starověkých dějin

-

-

-

-

Žák -

-

-

11.3.1 zdůvodní civilizační přínos vybraných starověkých společenství, antiky a křesťanství jako základních fenoménů, z nichž vyrůstá evropská civilizace objasní židovství (vazbu mezi židovstvím a křesťanstvím popíše určující procesy a události, uvede významné osobnosti starověkých dějin

-

11.3.2

11.3.3

náboženství v době principátu politická a hospodářská krize, nápor barbarů křesťanství a jeho šíření, pronásledování křesťanů, Nový zákon dominát, zánik antického světa, rozdělení říše kultura pozdní antiky

doba římská, Germáni období stěhování národů

Starověk: naše země a ostatní Evropa v době římské, civilizovanost a barbarství, limes romanus jako civilizační hranice

ZSV – filozofické a etické otázky v životě člověka

Žák -

-

-

Žák -

11.4.1 objasní proces christianizace a její vliv na konstituování raně středověkých států v Evropě, vysvětlí podstatu mezi světskou a církevní mocí a projev vlivu náboženství a církve ve středověké společnosti definuje proměny hospodářského a politického uspořádání středověké společnosti a jeho specifické projevy ve vybraných státech charakterizuje základní rysy vývoje na našem území

-

11.4.2 -

-

důsledky stěhování národů, vznik barbarských států Franská říše Byzantská říše Vikingové Sámova říše, Velkomoravská říše a počátky české státnosti český stát v době knížecí střední a východní Evropa v raném středověku Francie, Anglie a Svatá říše římská v raném středověku románská vzdělanost a umění

Středověk: Utváření středověké Evropy (Byzanc, západní, střední a východní Evropa)

EGS 2.4 Historický vývoj českého národa v evropském kontextu

Arabové a jejich kultura vztahy muslimské a křesťanské kultury nápor osmanských Turků, boje na Balkáně mongolští nájezdníci ve východní a střední Evropě

Středověk: Islám a arabská říše, mongolská a turecká expanze

OSV 1.3 CJL – Korán a Bible Verbální komunikace, vztahy křesťanské a muslimské kultury MKV 3.2 Porozumění mezi lidmi různého kulturního původu, Korán, Bible

11.4.3

11.4.4 vymezí specifika islámské oblasti vysvětlí důsledky tatarských a tureckých nájezdů, zejména pro jižní a východní Evropu

-

-

11.4.5. -

-

Žák -

-

Žák -

-

Žák -

11.4.1 objasní proces christianizace a její vliv na konstituování raně středověkých států v Evropě, vysvětlí podstatu mezi světskou a církevní mocí v západním i východním kulturním okruhu i projev vlivu náboženství a církve ve středověké společnosti charakterizuje základní rysy vývoje na našem území

-

-

11.4.2 -

-

rozvoj zemědělství, vesnická kolonizace vznik měst, městská práva, rozvoj řemesel a obchodu společnost vrcholného středověku

Středověk: venkov a zemědělství, kolonizace, rozvoj řemesel a obchodu, urbanizace

MAT – staré jednotky obsahu – sáh, lán

český stát za Lucemburků

Středověk: Vzdělanost a

CJL – nestarší česká literární tvorba, Dalimilova

11.4.3

11.4.1 vysvětlí projevy vlivu

Středověk: křesťanství jako nové kulturní a společenské pojítko, vnitřní nejednota křesťanství, papežství císařství, křížové výpravy, kacířství

11.4.3

definuje proměny hospodářského a politického uspořádání středověké společnosti a jeho specifické projevy ve vybraných státních celcích charakterizuje základní rysy vývoje na našem území

Svatá říše římská a boj o investituru křížové výpravy do Svaté země český stát za posledních Přemyslovců Heretické hnutí

-

-

náboženství a církve ve středověké společnosti charakterizuje základní rysy vývoje na našem území

-

11.4.3

-

vzdělanost a životní styl vrcholného středověku rytířská kultura a gotické umění

umění středověké společnosti

kronika

předmět: Dějepis ročník: 2. školní očekávaný výstup

výstup RVP (číslem)

Žák -

11.4.1

-

-

Žák -

-

vysvětlí projevy vlivu náboženství a církve ve středověké společnosti a podstatu vztahu mezi světskou a církevní mocí charakterizuje základní rysy vývoje společnosti na našem území definuje problémy hospodářského a politického uspořádání společnosti ve 14. a 15. století ve vybraných státních celcích

rozpozná nové filozofické a vědecké myšlenky 14. – 17. století, zhodnotí jejich praktické dopady popíše základní rysy reformace a

učivo

-

11.4.3

-

11.4.2

-

11.5.1

-

11.5.3 -

téma

průřezová témata

mezipředmětové vztahy

česká společnost na přelomu 14. a 15. století, počátky opravného hnutí, Jan Hus husitská revoluce a význam husitství český stát a střední Evropa za Jiřího z Poděbrad a Jagellovců stoletá válka

Středověk: Kacířství a husitství, společnost v době pohusitské

EGS 4.2 Významní Evropané z českého prostředí

CJL - díla reformátorů a literární tvorba Jana Husa, Petr Chelčický a Jednota bratrská

renesance a humanismus v Evropě německá reformace a její šíření v Evropě, katolická reforma české země po nástupu Habsburků renesance a

Počátky novověku: Renesance a humanismus, reformace

MEV 5.5 Význam knihtisku

CJL – literatura a divadlo v období renesance

-

Žák -

Žák -

-

protireformace, vysvětlí důsledky pro další evropský i světový vývoj posoudí postavení českého státu uvnitř habsburského soustátí a analyzuje jeho vnitřní sociální, politické a kulturní poměry

humanismus u nás

11.5.5

11.5.2 porozumí důsledkům zámořských objevů, jež vedly k podstatným hospodářským i mocensko-politickým změnám

popíše základní rysy reformace a protireformace, vysvětlí důsledky pro další evropský i světový vývoj - vymezí základní znaky stavovství a absolutismu, uvede konkrétní projevy v jednotlivých zemích a příklady střetů posoudí postavení českého státu uvnitř

-

-

11.5.3

-

11.5.4

-

11.5.5

zámořské plavby a objevy a jejich důsledky vznik a rozmach koloniálních říší

Počátky novověku: Zámořské plavby

EGS 2.3 Historické kořeny kolonialismu

francouzskohabsburské soupeření o hegemonii v Evropě,rozmach Nizozemí alžbětinská Anglie utváření ruského státu třicetiletá válka, příčiny a průběh

Počátky novověku: Rivalita a kooperace evropských velmocí v raném novověku, třicetiletá válka

MKV 3.2 Vztahy mezi lidmi různého náboženství, interkulturalita

GEO – práce s mapou, zámořské objevy a nové zdroje surovin v Africe, Asii a Americe

habsburského soustátí a analyzuje jeho vnitřní sociální, politické a kulturní poměry Žák -

-

Žák -

-

11.5.4 vymezí základní znaky stavovství a absolutismu, uvede konkrétní projevy v jednotlivých zemích a příklady střetů posoudí postavení českého státu uvnitř habsburského soustátí v dané době a analyzuje jeho sociální a politické poměry

-

-

11.5.5

-

-

11.5.4 vymezí základní znaky stavovství a absolutismu, uvede konkrétní projevy v jednotlivých zemích a příklady střetů posoudí postavení 11.5.5 českého státu uvnitř habsburského soustátí v dané době a analyzuje jeho sociální a politické poměry

-

-

české stavovské povstání a třicetiletá válka v českých zemích anglická cesta k parlamentní demokracii západní Evropa po třicetileté válce, absolutistická Francie vzestup Ruska a Pruska habsburská monarchie a české země po třicetileté válce

Počátky novověku: Absolutismus a stavovství

ZSV – formy státu, absolutní a konstituční monarchie

dovršení rekatolizace českých zemí, pragmatická sankce barokní kultura a architektura

Počátky novověku: Barokní kultura, politika a náboženství

CJL – literatura v období baroka

Žák -

11.6.1 určí a zhodnotí hlavní myšlenky a principy osvícenství, rozpozná jejich uplatnění v revolucích 18. a 19. století

-

-

-

Žák -

-

Žák -

11.6.1 určí a zhodnotí hlavní myšlenky a principy osvícenství, rozpozná jejich uplatnění v revolucích 18. a 19. století na konkrétních 11.6.2 příkladech jednotlivých států demonstruje postupný rozklad, zánik a proměny dosavadních systémů přes úsilí mocenských struktur o jejich udržení

-

určí a zhodnotí hlavní myšlenky a principy

11.6.1 -

osvícenské myšlení v Evropě, rokoko a klasicismus válka o rakouské dědictví osvícenský absolutismus v habsburské monarchii, reformy Marie Terezie a Josefa II., počátky manufaktur počátky českého národního obrození

Novověk, osvícenství a idea svobody, modernizace společnosti: Osvícenství

vzestup Anglie a vznik Velké Británie boj anglických osad za nezávislost, vznik USA

Novověk, osvícenství a idea svobody, modernizace společnosti: Počátky britského impéria, vznik USA

Velká francouzská revoluce napoleonské války

Novověk, osvícenství a idea svobody,

ZSV – vývoj filozofických názorů

-

-

Žák -

-

osvícenství, rozpozná jejich uplatnění v revolucích 18. a 19. století na konkrétních 11.6.2 příkladech jednotlivých států demonstruje postupný rozklad, zánik a proměny dosavadních systémů přes úsilí mocenských struktur o jejich udržení posoudí význam 11.6.3 ústavy a novou organizaci státu, uvede základní typy parlamentních státních systémů 11.6.2 na konkrétních příkladech jednotlivých států demonstruje postupný rozklad, zánik a proměny dosavadních systémů přes úsilí mocenských struktur o jejich udržení posoudí význam 11.6.3 ústavy a novou organizaci státu, uvede základní typy parlamentních státních systémů

-

-

-

-

Vídeňský kongres a jeho důsledky, Svatá aliance východní Evropa po napoleonských válkách, revoluce na Balkáně revoluce v Itálii, ve Španělsku a ve Francii

modernizace společnosti: Velká francouzská revoluce, Evropa za napoleonských válek a po vídeňském kongresu

romantismus a zrod občanské společnosti revoluce v evropských zemích revoluční události v českých zemích

Novověk, osvícenství a idea svobody, modernizace společnosti: Revoluce v Evropě 1848/1849

ZSV – občanská práva a jejich uplatňování, význam občanské společnosti

-

Žák -

Žák -

-

vysvětlí emancipační hnutí národů i jednotlivých společenských vrstev, vymezí místo utváření českého novodobého národa v tomto procesu, včetně jeho specifických rysů

11.6.4

11.6.5 charakterizuje proces modernizace, vysvětlí průběh industrializace a její ekonomické, sociální a politické důsledky, rozpozná její ekologická rizika, určí základní příčiny asymetrického vývoje Evropy a světa v důsledku rozdílného tempa modernizace

-

-

11.6.2

-

na konkrétních příkladech jednotlivých států demonstruje postupný rozklad, zánik a proměny dosavadních systémů přes úsilí mocenských struktur o jejich udržení vysvětlí emancipační 11.6.4 hnutí národů i

-

zrození industriální společnosti, průmyslová revoluce hospodářský rozvoj a průmyslová revoluce v českých zemích

Novověk, osvícenství a idea svobody, modernizace společnosti: Rozvoj výroby a vědy, proměna agrární společnosti ve společnost průmyslovou, změny v sociální struktuře

EGS 2.1 Charakteristika vývojových procesů, rozvoj techniky, kapitál, zboží

FYZ – nové vynálezy, využití páry

České národní obrození v 19. století, rozvoj českého společenského života, národní obrození na Slovensku počátky politické činnosti v českých zemích a politické proudy v 19. století, nacionalismus, liberalismus,

Novověk, osvícenství a idea svobody, modernizace společnosti: Utváření novodobých národních společností, emancipační hnutí sociálních skupin

MEV 5.4 Vliv mediálních produktů na společnost a kulturu (v době národního obrození)

CJL – české národní obrození

jednotlivých společenských vrstev, vymezí místo utváření českého novodobého národa v tomto procesu, včetně jeho specifických rysů Žák -

-

11.6.6 vysvětlí expanzivní záměry velmocí v okrajových částech Evropy a v mimoevropském světě, jež byly příčinou střetů a konfliktů daného období

-

-

-

Žák -

11.6.6 vysvětlí expanzivní záměry velmocí v okrajových částech Evropy a v mimoevropském světě, jež byly

-

-

konservatismus, socialismus Sjednocení Itálie a Německa

Velká Británie v 19. století Francie mezi císařstvím a republikou, pařížská komuna carské Rusko, krymská válka vzestup německého císařství USA, vnitřní vývoj a mezinárodní postavení do 1. světové války kolonialismus habsburská monarchie, vznik Rakouska-Uherska, česko-německé vztahy

Novověk, osvícenství a idea svobody, modernizace společnosti: Předpoklady a projevy imperiální (mocenské a koloniální) politiky velmocí, nástup Ruska jako evropské velmoci, USA, jejich vnitřní vývoj a mezinárodní postavení do 1. světové války

evropské mocnosti koncem 19. století, Berlínský kongres mimoevropská ohniska koloniálních konfliktů, ruské výboje v Asii, Japonsko Čína

Novověk, osvícenství a idea svobody, modernizace společnosti: Vzájemné střetávání

EGS 2.3 Kolonialismus, ohniska koloniálních problémů

příčinou střetů a konfliktů daného období

Žák -

11.6.4 vysvětlí emancipační hnutí národů i jednotlivých společenských vrstev, vymezí místo utváření českého novodobého národa v tomto procesu, včetně jeho specifických rysů

-

Spolek a Dohoda, dělnické hnutí

velmocí, diplomatické a vojenské aktivity v předvečer 1. světové války, mimoevropská ohniska koloniálních konfliktů

-

věda a umění na přelomu století, moderní umělecké proudy věda a umění v českých zemích

Novověk, osvícenství a idea svobody, modernizace společnosti: Proměny životního stylu, vzdělanost a umění „belle epoque“ přelomu 19. a 20. století

-

EGS 2.4 Významní představitelé evropské vědy a kultury

CJL – česká a světová literatura konce 19. století, nové literární směry

předmět: Dějepis ročník: 3. školní očekávaný výstup

výstup RVP (číslem)

Žák -

11.7.1

Žák -

Žák -

charakterizuje první světovou válku, dokumentuje sociální, hospodářské a politické důsledky

-

-

téma

příčiny, průběh a důsledky první světové války české země v době první světové války, první odboj

Moderní doba I situace v letech 1914 – 1945: První světová válka, české země v době 1. světové války, první odboj

11.7.2

-

revoluce v Rusku občanská válka v Rusku a vznik Sovětského svazu, upevňování bolševické moci

Moderní doba I – situace v letech 1914 – 1945: Revoluce v Rusku, upevňování bolševické moci

11.7.2

-

versailleský mír, mezinárodní vztahy po první světové válce, revoluční vlna v Německu a v Maďarsku

Moderní doba I – situace v letech 1914 – 194: Versailleský systém a jeho vnitřní rozpory

uvede příčiny a projevy politického a mocenského obrazu světa, který byl určen vyčerpáním tradičních evropských velmocí, vzestupem USA a nastolením bolševické moci v Rusku

uvede příčiny a projevy politického a mocenského obrazu světa, který byl určen vyčerpáním tradičních

učivo

průřezová témata

mezipředmětové vztahy

GEO – změny hranic v Evropě, nové státy – práce s mapou

evropských velmocí, vzestupem USA a nastolením bolševické moci v Rusku

Žák -

Žák -

-

11.7.1 Dokumentuje sociální, hospodářské a politické důsledky první světové války (vznik ČSR)

-

11.7.4 vysvětlí souvislost mezi světovou hospodářskou krizí a vyhrocením politických problémů, které byly provázeny radikalizací pravicových i levicových protidemokratických sil vymezí základní znaky hlavních totalitních ideologií a dovede je srovnat se zásadami demokracie, objasní příčiny a podstatu agresivní politiky a

-

-

-

11.7.3

vznik Československa, T.G. Masaryk hospodářská, národnostní a politická situace v Československu, zahraniční politika

Moderní doba I – situace v letech 1914 – 1945: Vznik Československa, Československo v meziválečném období

mezinárodní vztahy ve dvacátých a třicátých letech totalitní režimy, Itálie, Sovětský svaz světová hospodářská krize ve světě i v ČSR nástup fašismu v Německu, Stalinova diktatura v Sovětském svazu totalitní režimy v dalších státech, cesta k nové válce, počátky Hitlerovy agrese

Moderní doba I – situace v letech 1914 – 1945: Evropa a svět ve 20. 30. letech, světová hospodářská krize ve světě i v ČSR, růst mezi národního napětí a vznik válečných ohnisek

ZSV – ideologie, ideologické směry

neschopnosti potencionálních obětí jí čelit

Žák -

-

Žák -

11.7.4 vysvětlí souvislost mezi světovou hospodářskou krizí a vyhrocením politických problémů, které byly provázeny radikalizací pravicových i levicových protidemokratických sil Vymezí základní 11.7.3 znaky hlavních totalitních ideologií a dovede je srovnat se zásadami demokracie, objasní příčiny a podstatu agresivní politiky a neschopnosti potencionálních obětí jí čelit

11.7.5 popíše a zhodnotí způsob života v moderní evropské společnosti, zhodnotí význam masové

-

-

-

-

politický vývoj v ČSR ve třicátých letech, hospodářské a národnostní problémy, zahraniční politika, Malá dohoda sudetoněmecká otázka a mnichovský diktát důsledky Mnichova, druhá republika a zánik ČSR v roce 1939

Moderní doba I – situace v letech 1914 – 1945: Mnichovská krize a její důsledky

věda a umění meziválečných let, umělecké proudy a směry, nástup masové kultury věda, kultura a umění

Moderní doba I situace v letech 1914 – 1945: Kultura první poloviny 20. století (zrod moderního

ZSV – význam občanské společnosti pro fungování demokratického státu

EGS 2.4 Významní představitelé evropské a československé vědy a kultury

CJL – československá a světová literatura první poloviny 20. století

kultury

Žák -

11.7.1 charakterizuje druhou světovou válku, dokumentuje sociální, hospodářské a politické důsledky

-

-

-

-

-

-

Žák -

11.8.1 charakterizuje vznik, vývoj a rozpad bipolárního světa, jeho vojenská, politická a hospodářská seskupení, vzájemné vztahy a

-

-

předválečné ČSR

umění, nástup masové kultury, sport

příčiny druhé světové války, německá agrese Evropě střetnutí dvou totalitních režimů, zlom ve vývoji války otevření druhé fronty, jednání o poválečném uspořádání, závěrečná fáze války válka a civilní obyvatelstvo, holocaust, bilance druhé světové války Protektorát Čechy a Morava, domácí a zahraniční odboj proti fašismu osvobození ČSR a obnova státnosti

Moderní doba I – situace v letech 1914 – 1945: Druhá světová válka (globální a hospodářský charakter války, věda a technika jako prostředky vedení války, holocaust), Protektorát Čechy a Morava, II. odboj

vznik OSN, postupimská konference, poválečné uspořádání, lidská práva, norimberský proces počátek konfrontace mezi východem a západem, studená

Moderní doba II – soudobé dějiny: Evropa a svět po válce (OSN, princip sociálního státu)

MEV 5.5 Role médií v moderních dějinách, zneužití v propagandě

GEO – Evropa v době druhé světové války, práce s mapou

nejvýznamnější konflikty

Žák -

-

válka, německá otázka, berlínská krize

11.8.2 vysvětlí základní problémy vnitřního vývoje zemí západního a východního bloku, zaměří se na pochopení vnitřního vývoje a vzájemných vztahů supervelmocí USA, SSSR a na situaci ve střední Evropě a v naší zemi porovná a vysvětlí způsob života a chování v nedemokratických společnostech a v demokraciích

-

-

11.8.3 -

-

-

Východní blok po druhé světové válce, odmítnutí Marshallova plánu, nástup komunismu ve státech východní Evropy, roztržka s Jugoslávií, založení RVHP východní blok po Stalinově smrti, vznik Varšavské smlouvy, protikomunistická vystoupení v Polsku a v Maďarsku, karibská krize neostalinismus, Pražské jaro a Solidarita v Polsku, nástup Gorbačova, glasnosť a perestrojka v SSSR únorový převrat a padesátá léta v Československu pokus o reformu socialismu, Pražské jaro 1968, sovětská okupace a období normalizace, počátky disentu

Moderní doba II – soudobé dějiny: Východní blok, jeho politický, hospodářský a sociální vývoj, SSSR jako světová velmoc, RVHP

MEV 5.5 Role médií v dějinách

Žák -

-

-

Žák -

11.8.2 vysvětlí základní problémy vnitřního vývoje zemí západního a východního bloku, zaměří se na pochopení vnitřního vývoje a vzájemných vztahů supervelmocí USA, SSSR a na situaci ve střední Evropě a v naší zemi porovná a vysvětlí způsob života a chování v nedemokratických společnostech a v demokraciích popíše mechanismy a prostředky postupného sjednocování Evropy na demokratických principech, vysvětlí lidská práva v souvislosti s evropskou kulturní tradicí, zná základní instituce sjednocující se Evropy, jejich úlohu a fungování

-

-

-

Trumanova doktrína a Marshallův plán, studená válka počátky euroatlantické spolupráce, vznik NATO, pařížské dohody západní demokracie a integrační procesy v západní Evropě USA jako světová velmoc, zahraniční politika

Moderní doba II – soudobé dějiny: Euroatlantická spolupráce a vývoj demokracie, USA jako světová velmoc

EGS 2.4 Evropský integrační proces, Evropská unie

životní podmínky na obou stranách železné

Moderní doba II – soudobé dějiny:

EGS 2.4 Významní

11.8.3

11.8.4

11.8.3 porovná a vysvětlí

-

-

CJL – česká a slovenská literatura v období totality

způsob života a chování v nedemokratických společnostech a v demokraciích -

-

Žák -

Žák -

11.8.5

-

počátek rozkladu koloniálních mocností, konflikty na blízkém východě, Liga arabských států, válka o Palestinu, vznik státu Izrael

Moderní doba II – soudobé dějiny: Konflikty na blízkém východě, vznik státu Izrael

11.8.5

-

rozklad koloniálního systému v Asii a Africe poválečná ohniska konfliktů, Střední a Blízký východ, Indočína, válka v Koreji a ve Vietnamu vývoj v Číně, na Kubě, v latinské Americe, v oblasti Perského

Moderní doba II – soudobé dějiny: Dekolonizace, „třetí svět“ a modernizační procesy v něm

objasní hlavní problémy specifické cesty vývoje významných postkoloniálních rozvojových zemí, objasní význam islámské, židovské a některé další neevropské kultury v moderním světě

objasní hlavní problémy specifické cesty vývoje významných postkoloniálních rozvojových zemí, objasní význam islámské, židovské a některé další

opony, soupeření Životní podmínky velmocí, berlínská zeď, na obou stranách helsinská konference „železné opony“ o bezpečnosti a spolupráci v Evropě věda a kultura ve druhé polovině 20. století, výzkum vesmíru poválečné umění v Československu

-

-

představitelé české a evropské vědy a kultury

EGS 2.3 Historické kořeny rozvojové spolupráce – kolonialismus, dekolonizace, organizace humanitární pomoci

GEO – poválečná ohniska konfliktů – práce s mapou

neevropské kultury v moderním světě

Žák -

Žák -

zálivu a v dalších částech světa, modernizační procesy třetího světa 11.8.4

popíše mechanismy a prostředky postupného sjednocování Evropy na demokratických principech, vysvětlí lidská práva v souvislosti s evropskou kulturní tradicí, zná základní instituce sjednocující se Evropy, jejich úlohu a fungování

-

-

11.8.6 vymezí základní problémy soudobého světa a možnosti jeho dalšího vývoje

-

-

pád komunismu ve východním bloku a jeho důsledky, rozpad Sovětského svazu a válka na Balkáně sametová revoluce v Československu, rozpad Československa a vznik ČR a SR, vstup ČR do NATO a Evropské unie sjednocující se Evropa a její místo v globálním světě

Moderní doba II – soudobé dějiny: Pád komunistických režimů a jeho důsledky, sjednocující se Evropa a její místo v globálním světě

EGS 2.4 ZSV – Česká republika a Česká republika její postavení ve světě v EU, významné evropské instituce a organizace

globální problémy moderní společnosti, nová ohniska konfliktů, politické, hospodářské, náboženské, kulturní a ekologické problémy lidstva

Moderní doba II – soudobé dějiny: Globální problémy moderní společnosti

EGS 2.1 Šíření globální kultury na Zemi a jeho důsledky EGS 2.2 Nerovnoměrný vývoj světa, chudoba a bohatství, náboženské, politické, ideologické a

hospodářské konflikty ENV 4.2 Myšlenky udržitelného rozvoje, prognózy globálního rozvoje světa na podkladě současného enviromentál. jednání lidstva

Estetická výchova hudební – charakteristika vyučovacího předmětu

Obsahové vymezení předmětu

Vyučovací předmět Estetická výchova hudební realizuje obsah integrujícího tématu Umělecká tvorba a komunikace (společné téma pro Hudební obor a Výtvarný obor oblasti Umění a kultura) a vzdělávacího oboru Hudební obor RVP GV. Cílem předmětu Estetická výchova hudební je přispět k formování estetického a pocitového vnímání žáků v kontextu s ostatními, převážně naukově orientovanými předměty, ale i s předměty výchovnými (Dějepis, Základy společenských věd, Český jazyk a literatura Estetická výchova výtvarná, Biologie, Tělesná výchova, Fyzika, Informatika). V průběhu výuky se žáci seznámí se základními hudebními styly, žánry a formami, s kategoriemi hudebních nástrojů i s moderními prostředky pro editaci a zpracování hudby. Důležitou složkou je přehled nejvýznamnějších hudebních skladatelů a děl. Realizují se tematické okruhy průřezových témat Osobnostní a sociální výchova (OSV), Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (EGS), Multikulturní výchova (MKV), Environmentální výchova (ENV), Mediální výchova (MEV) – viz tabulka průřezová témata. Předmět Estetická výchova hudební je tvořen třemi vzájemně provázanými a podmíněnými okruhy činností – produkce, reflexe a recepce, které žákovi umožňují hudebně se projevovat při individuálních i skupinových aktivitách, poznávat zákonitosti hudební tvorby, seznamovat se s funkcemi, hodnotami a normami hudby, porozumět sdělením přenášeným hudebním jazykem, vytvářet hodnotící soudy o znějící hudbě.

Časové a organizační vymezení předmětu Předmět Estetická výchova hudební je realizován v 1. a 2. ročníku studia s dotací 2 hodiny týdně. Žáci volí Estetickou výchovu hudební nebo Estetickou výchovu výtvarnou, v některých letech může však být otevřen pouze jeden tento předmět. Výuka probíhá ve kmenových učebnách, k dispozici je audiovizuální technika a nahrávky klasických a moderních děl. Do budoucna bude vhodné doplnit základní hudební nástroje Výuka je realizována i mimo třídu (využití tělocvičny pro tanec, návštěvy koncertů, výstav, dramatických představení). K dalším fakultativním formám výuky patří pěvecké a instrumentální soutěže.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí

Učitel • • • •

klade důraz zejména na individuální přístup k žákům a na rozvoj jejich vlastních schopností, dovedností emotivně a pocitově prožívat hudbu a pomáhá najít prostředek pro relaxaci a duševní obohacení (kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální) organizuje žákům práci formou větších společných projektů, rozvíjí tak jejich schopnosti týmové spolupráce a zodpovědnost jedince za společné dílo (kompetence sociální a personální, kompetence občanské, kompetence pracovní). organizuje návštěvy výstav, koncertů a divadelních představení podle aktuálních možností, formuje tak postoje žáků k emotivním a pocitovým prožitkům a formuje jejich vztah k hudbě, rozvíjí tak jejich kulturní rozhled (kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální). zadává žákům referáty k samostatnému či skupinovému zpracování a prezentaci (kompetence k učení, kompetence komunikativní).

předmět: Estetická výchova hudební ročník: 1.

školní očekávaný výstup

- vědomě uplatňuje tvořivost při vlastních aktivitách, objasní její význam v procesu umělecké tvorby i v životě i jako základního faktoru rozvoje své osobnosti - vysvětlí umělecký znakový systém jako systém vnitřně diferencovaný a rozpozná v něm umělecké znaky od objevných až po konvenční - na příkladech vysvětlí roli uměleckého znaku jako neukončenou, nedefinitivní ve svém významu; vysvětlí vztah mezi subjektivním obsahem znaku a významem získaným v komunikaci - objasní význam osobně založených podnětů na vznik estetického prožitku; popíše vlastní zkušenosti i zkušenosti s uměním, které s jeho vznikem souvisejí - vysvětlí, jaké předpoklady jsou zapotřebí k recepci uměleckého díla a zejména k porozumění uměleckým dílům současnosti - objasní podstatné rysy magického, mýtického, univerzalistického, modernistického přístupu k uměleckému procesu, rozpozná je v současném umění a na příkladech vysvětlí posun v jejich obsahu

výstup RVP (číslem) 14.3.1

14.3.2

14.3.3

14.3.4

14.3.5

14.3.6

učivo

téma

průřezová témata

mezipředmětové vztahy

- umělecký proces a jeho vývoj (umělecký proces a realita, chápání uměleckého procesu, znakové systémy jednotlivých druhů umění, historické proměny pojetí uměleckého procesu, prezentace uměleckého díla) - role subjektu v uměleckém proces (smyslové vnímání a jeho rozvoj, interpretace a recepce uměleckého díla, tvořivá osobnost v roli tvůrce, interpreta, recipienta) - úloha komunikace v uměleckém procesu (umění ve společnosti, role umělce, proces tvorby nových, sociálně dosud nezakotvených znaků, publikum a jeho role, nové technologie a jejich vliv na umělecký proces, subjektivní chápání uměleckých hodnot a hodnoty společensky uznávané)

1) Umělecký proces

OSV 1.3

CJL, ZSV, EVV Poznámka: téma, učivo a výstupy prolínají celým učivem EVH. Viz 2. ročník.

- objasní podstatné rysy aktuálního (pluralitního, postmodernistického) přístupu k uměleckému procesu a na základě toho vysvětlí proces vzniku „obecného vkusu“ a „estetických norem“ - vystihne nejpodstatnější rysy dnešních proměn a na příkladech uvede jejich vliv na proměnu komunikace v uměleckém procesu - uplatňuje zásady hlasové hygieny v běžném životě - využívá svého individuálního pěveckého potenciálu při zpěvu, při mluvním projevu vede svůj hlas zněle a přirozeně, správně artikuluje - zpívá jednohlasé písně, kánony, lidový dvojhlas, trojhlas (na základě hudebních schopností a dovedností, a rozložení hlasů ve třídě) - reprodukuje zpívaný (hraný) vzor na základě svých individuálních schopností a dovedností - dotváří hudební melodie, nebo vytváří vlastní, provádí jednoduché hudební improvizace na zákl. svých individ. schopností a dovedností - vytváří tonální představu dur, moll, ale i intervalovou 1 – 8 - rytmizuje jednoduché texty - tvoří vlastní rytmické modely, které zhudebňuje - používá rytmické nástroje Orffova instrumentáře k doprovodné hře - užívá i některých melodických nástrojů při individuálních i společných hudebních aktivitách

14.3.7

14.3.8

13.1.1

- hlasová výchova (správné dýchání, hlasová hygiena, rozezpívání, správné tvoření tónů, artikulace, hlavový tón) - zpěv (jednohlasé písně lidové a umělé, kánony lidové a umělé, úpravy lidových i umělých písní, trojhlas) - intonace (zpěv hudebních motivů, imitace, intonační výcvik) - zhudebňování (přísloví, pořekadel, vlastního textu, vytvoření vlastních drobných skladeb) - intervaly (opěrné písně, základ harmonie: T, D, S) - rytmický výcvik (hra na tělo, Orffův instrumentář, rytmizace textů a písní rytmickými nástroji)

2) Vokální činnosti

OSV 1.5

BIO, CJL, TV

- hra na hudební nástroje (tvorba instrumentálních doprovodů, jednoduchá

3) Instrumentální a pohybové činnosti

MKV 3.1 MEV 5.2

TV

13.1.2

13.1.2

přiměřeně svým hudebním schopnostem a dovednostem - orientuje se v notovém zápise 13.1.4 jednoduchých, příp. i složitějších vokálních, instrumentálních i vokálně-instrumentálních skladeb 13.1.3 - reaguje na hudbu pohybem a ztvárňuje ji úměrně svým hudebním schopnostem a pohybovým dispozicím

aranžmá, nauka o hudebních nástrojích) - partitura (partitura a part, vývoj notace) - tanec (pohyb na hudbu, dobové tance, lidové a umělé tance, reprodukce pohybů)

- vyděluje podstatné hudební znaky z proudu znějící hudby, rozpoznává hudebně výrazové prostředky užité ve skladbě, uvědomuje si hudební formu díla a k dílu přistupuje jako k logicky utvářenému celku

13.2.1

- orientuje se ve vývoji hudebního umění; uvědomuje si rozdílnost hudebního myšlení v jednotlivých etapách, rozlišuje hudební slohy podle charakteristických hudebních znaků. na základě historických, společenských a kulturních kontextů, popíše podmínky a okolnosti vzniku hudebního díla

13.2.4

- popíše a na příkladech ukáže důležité znaky tvorby a interpretace hudebního díla, vysvětlí, v čem tkví

13.2.2

Období: - rytmicko-monomelodické (starověk) - polymelodické (středověk – renesance) - melodicko-harmonické (baroko) Hudební pojmy (rytmus, melodie, výrazové prostředky, tónina) Hudební formy (organum, kánon, moteto, mše, madrigal) Periodizace hudebního vývoje - hudba vokální a instrumentální - hudební formy - charakteristické znaky slohů - hledisko historické a kulturní - hudba česká a světová Pravěk Starověk Ars antiqua Ars nova Renesance a humanismus Baroko - tvůrce a interpret jako jedna osoba, řecké hudební umění, ranný středověk, skladatelé

4) Dějiny hudebního myšlení (od pravěku po baroko)

EGS 2.5

DEJ, CJL, EVV

5) Dějiny hudební tvorby (od pravěku po baroko)

EGS 2.4

DEJ, CJL, EVV

6) Tvůrce hudby a interpret

EVV

originální a nezaměnitelný přínos skladatele a interpreta

- odliší hudbu podle jejího stylového zařazení, významu a funkce, rozpozná vhodnost či nevhodnost využití určité hudby v konkrétních situacích - interpretuje a kriticky hodnotí hudbu na základě vědomostí a individuálních hudebních schopností; vytváří vlastní soudy a preference o znějící hudbě, které dokáže v diskusi obhájit - přistupuje k hudebnímu dílu jako k autorově reflexi vnějšího i vnitřního světa vyjadřované pomocí hudby (hudebních znaků), jako k možnému poselství; na základě svých schopností, znalostí i získaných zkušeností toto poselství dešifruje a interpretuje - uvědomuje si rozdílnost přístupu jednotlivých lidí k hudbě a hudební tvorbě, vnímá hudbu jako způsob prezentace vlastních idejí a názorů i idejí, pocitů a názorů ostatních lidí a na základě toho je schopen se s hudbou ztotožnit či ji odmítnout

13.2.5

13.2.3

13.2.2

13.2.7

Ars antiqua a Ars nova a jejich služba idejím, nizozemští skladatelé a přísná imitace, Palestrina, Lasso; čeští skladatelé – Vodňanský, Kryštof Harant, Adam Michna, B. M. Černohorský - Bach, Mozart, Chopin, Schumann, Liszt - estetická a umělecká hodnota hudebního díla - komplexní popis a interpretace hudebního díla, zařazení díla do historického a sociálního kontextu, vlastní reflexe hudebních děl - muzikál, šanson, šantán, kabaret, revue, jazz, swing, trampská píseň

- populární hudba - jazz- konce 19. stol. - 20. léta - 30. léta – swing - 40. léta – pop, blues, country western, zpěvácké hvězdy - 50. léta – rokenrol - hudba jako kulturní statek a jako zboží - hudební průmysl - hudba a její využití v běžném životě

7) Hudební dílo a hudební žánr

MEV 5.3

CJL

8) Nonartificiální hudba

MEV 5.4

ZSV

předmět: Estetická výchova hudební ročník: 2. školní očekávaný výstup

- vědomě uplatňuje tvořivost při vlastních aktivitách, objasní její význam v procesu umělecké tvorby i v životě i jako základního faktoru rozvoje své osobnosti - vysvětlí umělecký znakový systém jako systém vnitřně diferencovaný a rozpozná v něm umělecké znaky od objevných až po konvenční - na příkladech vysvětlí roli uměleckého znaku jako neukončenou, nedefinitivní ve svém významu; vysvětlí vztah mezi subjektivním obsahem znaku a významem získaným v komunikaci - objasní význam osobně založených podnětů na vznik estetického prožitku; popíše vlastní zkušenosti i zkušenosti s uměním, které s jeho vznikem souvisejí - vysvětlí, jaké předpoklady jsou zapotřebí k recepci uměleckého díla a zejména k porozumění uměleckým dílům současnosti - objasní podstatné rysy magického, mýtického, univerzalistického, modernistického přístupu k uměleckému procesu, rozpozná je v současném umění a na příkladech vysvětlí posun v jejich obsahu - objasní podstatné rysy aktuálního

výstup RVP (číslem) 14.3.1

14.3.2

14.3.3

14.3.4

14.3.5

14.3.6

14.3.7

učivo

téma

průřezová témata

mezipředmětové vztahy

- umělecký proces a jeho vývoj (umělecký proces a realita, chápání uměleckého procesu, znakové systémy jednotlivých druhů umění, historické proměny pojetí uměleckého procesu, prezentace uměleckého díla) - role subjektu v uměleckém proces (smyslové vnímání a jeho rozvoj, interpretace a recepce uměleckého díla, tvořivá osobnost v roli tvůrce, interpreta, recipienta) - úloha komunikace v uměleckém procesu (umění ve společnosti, role umělce, proces tvorby nových, sociálně dosud nezakotvených znaků, publikum a jeho role, nové technologie a jejich vliv na umělecký proces, subjektivní chápání uměleckých hodnot a hodnoty společensky uznávané)

1) Umělecký proces

OSV 1.3

CJL, ZSV, EVV Poznámka: téma, učivo a výstupy prolínají celým učivem EVH. Viz 1. ročník.

(pluralitního, postmodernistického) přístupu k uměleckému procesu a na základě toho vysvětlí proces vzniku „obecného vkusu“ a „estetických norem“ - vystihne nejpodstatnější rysy dnešních proměn a na příkladech uvede jejich vliv na proměnu komunikace v uměleckém procesu - uplatňuje zásady hlasové hygieny v běžném životě - uplatňuje zásady sluchové hygieny v běžném životě - využívá svého individuálního pěveckého potenciálu při zpěvu, při mluvním projevu vede svůj hlas zněle a přirozeně, správně artikuluje - zpívá jednohlasé písně, kánony, lidový dvojhlas, trojhlas, čtyřhlas (na základě hudebních schopností a dovedností, a rozložení hlasů ve třídě) - dotváří hudební melodie, nebo vytváří vlastní, provádí jednoduché hudební improvizace na zákl. svých individ. schopností a dovedností - zpívá z not v rozsahu 1 – 5 v daných tóninách - vytváří vlastní rytmické modely, které zhudebňuje a podkládá textem - využívá jednoduché, příp. složitější hudební nástroje (např. elektronické) při individuálních či společných hudebních aktivitách - orientuje se v notovém zápise jednoduchých, příp. i složitějších vokálních, instrumentálních i vokálně-instrumentálních skladeb;

14.3.8

13.1.1

13.1.4

- akustika (hlasové ústrojí, sluchové ústrojí) - tvorba tónu (vyrovnávání vokálů, hlasové rejstříky, hlavový tón) - zpěv (jednohlasé písně lidové a umělé, kánony lidové a umělé, úpravy lidových i umělých písní, trojhlas, čtyřhlas) - individuální tvorba (melodie rytmizuje, podkládá textem a zapisuje do not) - intervaly (opěrné písně, harmonické cítění) - rytmický výcvik (hra na tělo, Orffův instrumentář, vytváření drobných rytmických etud, jejich rytmický zápis)

2) Akustika, tón, rytmus

OSV 1.5

BIO, CJL, TV, FYZ

- hra na hudební nástroje (tvorba instrumentálních doprovodů, jednoduchá aranžmá, improvizace, stylizace, partitura) - nástroje symfonického orchestru - orientace v notovém zápise

3) Instrumentální a pohybové činnosti

MKV 3.1 MEV 5.2 MEV 5.3

TV. ICT

13.1.2

13.1.2

13.1.4

na základě svých individ. hudebních schopností tyto skladby realizuje (účastní se jako vokalista nebo instrumentalista) - pohyb ve spojení s hudbou využívá k vyjádření vlastních představ a pocitů - vyděluje podstatné hudební znaky z proudu znějící hudby, rozpoznává hudebně výrazové prostředky užité ve skladbě, uvědomuje si hudební formu díla a k dílu přistupuje jako k logicky utvářenému celku

moderní hudební nástroje - taneční hudba (techno, disco, hip hop, reggae, house, break, trance, rap) 13.1.3

13.2.1

- orientuje se ve vývoji hudebního umění; uvědomuje si rozdílnost hudebního myšlení v jednotlivých etapách, rozlišuje hudební slohy podle charakteristických hudebních znaků. na základě historických, společenských a kulturních kontextů, popíše podmínky a okolnosti vzniku hudebního díla

13.2.4

- popíše a na příkladech ukáže důležité znaky tvorby a interpretace hudebního díla, vysvětlí, v čem tkví originální a nezaměnitelný přínos skladatele a interpreta

13.2.2

- odliší hudbu podle jejího stylového zařazení, významu a funkce, rozpozná vhodnost či

13.2.5

Období: - melodicko-harmonické (klasicismus, romantismus, impresionismus) - sonické (hudba 20. stol.) Rytmus, melodie, výrazové prostředky, hudební formy. Periodizace hudebního vývoje - hudba vokální a instrumentální - hudební formy - charakteristické znaky slohů - hledisko historické a kulturní - hudba česká a světová Baroko Rokoko Klasicismus Romantismus – impresionismus Další směry 20. a 21. století - tvůrce a interpret jako jedna osoba Divadla malých forem Britský rock – Beatles Folk music – Bob Dylan Folkrock – Simon & Garfunkel Underground – Frank Zappa Big Beat u nás – Miki Volek, Olympic, Matadors, Petr Novák - hudba a její využití v běžném životě - hudba jako kulturní statek a

4) Dějiny hudebního myšlení (od klasicismu po současnost)

EGS 2.5

DEJ, CJL, EVV

5) Dějiny hudební tvorby (od baroka po současnost)

EGS 2.4

DEJ, CJL, EVV

6) Tvůrce hudby a interpret

7) Hudební styly, žánry, funkce hudby

EVV, CJL

MEV 5.3

CJL, ZSV

nevhodnost využití určité hudby v konkrétních situacích

- přistupuje k hudebnímu dílu jako k autorově reflexi vnějšího i vnitřního světa vyjadřované pomocí hudby (hudebních znaků), jako k možnému poselství; na základě svých schopností, znalostí i získaných zkušeností toto poselství dešifruje a interpretuje - uvědomuje si roli hudebního průmyslu v současném světě; popíše možnosti využití hudby - uvědomuje si rozdílnost přístupu jednotlivých lidí k hudbě a hudební tvorbě, vnímá hudbu jako způsob prezentace vlastních idejí a názorů i idejí, pocitů a názorů ostatních lidí a na základě toho je schopen se s hudbou ztotožnit či ji odmítnout - upozorní na ty znaky hudební tvorby, které s sebou nesou netoleranci, rasismus a xenofobii, a dokáže se od takové hudby distancovat

13.2.2

- interpretuje a kriticky hodnotí hudbu na základě vědomostí a individuálních hudebních schopností; vytváří vlastní soudy a preference o znějící hudbě, které dokáže v diskusi obhájit

13.2.3

13.2.6

13.2.7

13.2.8

jako zboží - hudební průmysl - hudba vážná a populární, převádění stylů, úpravy, transkripce ve 20. století (u nás např. Jiří Stivín, Tomáš Víšek, Jiří Hlaváč, Michael Kocáb, ve světě např. Sting, ERA) - bludiště stylů ve 20. století (volná atonalita, dodekafonie a serialismus, modální hudba, neoklasicismus, neofolklorismus, témbrová hudba, elektroakustická a elektronická hudba a mikrointervaly A. Háby, minimalismus, stylové syntézy, fúze a „nezařaditelní“) - využití hudby (muzikály, festivaly, divadla, nahrávací studia, CD, DVD, masová média, reklama, znělka) - moderní populární hudba konce 20. a začátku 21. století u nás i ve světě (Hard rock, Heavy metal, Art rock, Pompézní rock, Pop rock, Disco, Punk a nová vlna, Nový romantismus a neorock, Střední proud, Protestsongy, neonacistické metalové kapely - pojem kýč - hudba jako zboží - pojem komerce - hudba na objednávku - kvalita uměleckého díla

8) Hudba 20. a 21. století

MEV 5.1 MEV 5.4 MEV 5.5

DEJ, CJL, ZSV, EVV

9) Estetická a umělecká hodnota hudebního díla ve 20. a 21. stol.

ENV 4.2 MEV 5.3

ZSV, CJL, EVV

Charakteristika vyučovacího předmětu Dějiny kultury – Estetická výchova je předmět výchovného charakteru, který je vyučován v oboru gymnázium ve dvouhodinové dotaci v prvním a druhém ročníku. Jedná se o předmět volitelný. Cílem naší práce je naučit žáky vnímat kulturu a její dějiny kolem sebe, v čase a prostoru, vytvářet si pozitivní vnímání světa a lidské společnosti prostřednictvím umění a kultury. Klíčové kompetence 1. Kompetence k učení • využíváme literaturu a časopisy zaměřené na dějiny umění a kultury • učíme žáky pohybovat se v kulturním prostředí, vnímat vkus a nevkus, hledat pravé hodnoty umění, učíme je orientovat se v jednotlivých historických etapách dějin umění a kultury • žáci sami vyhledávají aktuální kulturní témata, zpracovávají je a prezentují před pedagogem i ostatními žáky 2. Kompetence k řešení problému • používáme výkladu jako nástroje k pochopení dějin kultury, ikonografické ukázky, konkrétní kulturní akce • vědomostní testy zaměřujeme na zájem žáky, kteří si mohou svobodně zvolit témata ke zpracování 3. Kompetence komunikativní • vytváříme optimální podmínky pro rozvoj žáků a její vlastní tvořivost v oblasti výtvarných technik a užitých výtvarných činností • seznamujeme žáky prostřednictvím literatury i návštěvami kulturních akcí s divadelní a filmovou uměleckou a jinou tvorbou 4. Kompetence sociální a personální • dbáme vlastního vkusu a cítění žáka a vedeme jej nenásilnou formou k poznávání kvalitních kulturních hodnot a jejich výběru • vytváříme prostor pro skupinovou a týmovou práci • vytváříme příjemné, vnímavé a citlivé prostředí 5. Kompetence občanské • žáky vedeme k ochraně kulturních památek, a tím zároveň i ochraně životního prostředí • pořádáme kulturní exkurze a vycházky, divadelní a jiná kulturní představení 6. Kompetence pracovní • znalosti z oblasti dějin kultury jsou velkou devizou v Evropě i ve světě • umožňují každému člověku přístup k oblasti prožitkové, citové, dějinné a poskytují vybudovat si hodnoty pro celý další život

předmět: Estetická výchova – dějiny kultury ročník: první a druhý školní očekávaný výstup

výstup RVP Učivo (číslem)

5.6.2

Dějiny umění v jednotlivých etapách lidských dějin, v oblastech architektura, malířství, sochařství, další tvůrčí lidská umělecká činnosti

Téma

Dějiny umění: pravěk, starověk, středověk, novověk, nová doba

průřezová témata

mezipředmětové vztahy

DEJ, ZSV umění v dějinách, umění ve společnosti

5.6.2

5.6.1

Výtvarná výchova, práce s materiálem, jednotlivé malířské a výtvarné techniky

Výtvarná výchova: malířská technika, další výtvarné techniky

Dějiny kultury, hudba, divadlo, tanec a film

Dějiny kultury: divadlo, tanec, film, hudba

DEJ, ZSV umění v dějinách, umění ve společnosti

DEJ, ZSV vliv umění na dějinný proces, ovlivňování člověka prostřednictvím umění, vliv umění na lidskou společnost, na politické události, na vývoj myšlení a utváření lidské společnosti

Tělesná výchova – charakteristika vyučovacího předmětu

Obsahové vymezení předmětu Vyučovací předmět Tělesná výchova je součástí vzdělávací oblasti Člověk a zdraví, zahrnující vzdělávací obory Výchova ke zdraví a Tělesná výchova z RVP pro gymnázia. Tato vzdělávací oblast navazuje ve svém obsahu i výstupech na stejnojmennou vzdělávací oblast vymezenou pro základní vzdělávání. Předmět Tělesná výchova si klade za cíl vytvořit kladný a trvalý vztah k pohybovým aktivitám a získat takové dovednosti a znalosti z oblasti tělesné kultury, které žákům umožní pečovat o tělesnou zdatnost a zdraví jako součást zdravého životního stylu. Je zaměřen na optimální rozvoj tělesné, duševní a sociální zdatnosti žáků. Žáci rozvíjejí své pohybové schopnosti a dovednosti, korigují jednostranné zatížení organismu či zdravotní oslabení. Žáci si utvářejí vztah ke zdraví a umí si preventivně zdraví chránit. Tělesná výchova umožňuje žákům poznávat, aktivně využívat a cíleně ovlivňovat

vlastní

pohybové předpoklady. Takto chápaný vztah k pohybovým aktivitám lze rozvíjet jen v atmosféře důvěry, spolupráce a radostného prožitku z pohybové aktivity, který vychází z aktuální, individuální pohybové úrovně žáků, a především z konkrétních splnitelných cílů. Žáci se učí využívat škálu různých pohybových aktivit v různém prostředí a s různými účinky. Seznamují se s různými sociálními rolemi vyžadujícími vzájemnou spolupráci a odpovědnost za zdraví své i spolužáků. Důležité je propojování pohybových činností s dalšími oblastmi a obory vzdělávání, jako jsou výchova ke zdraví, umění a kultura nebo biologie včetně ekologie. Pokud žáci nedosahují potřebné pohybové a výkonnostní úrovně v dané sportovní aktivitě, není jim učivo nabízeno „silou“. Pro konkrétního žáka nebo skupinu žáků může učitel příslušné učivo i výstupy upravit a přizpůsobit dané kategorii a její výkonnosti. Skutečné časové rozvržení učiva zůstává na učiteli, který zná dokonale každého žáka iskupinu žáků, může je průběžně sledovat, hodnotit a rozhodnout tak o dalším časovém postupu. Obsah učiva je prostředkem pro dosažení cílů jednotlivých etap vzdělání. V rámci předmětu Tělesná výchova není učivo přesně členěno do ročníků, ale učitel vybírá v souladu s celkovou koncepcí předmětu, s konkrétními podmínkami školy (prostorové, materiální), konkrétní úrovní žáků (skupin, jednotlivců), jejich převažujícími pohybovými zájmy i vzhledem ke svému případnému speciálnímu

pohybovému zaměření. Základní učivo si osvojí všichni žáci. Konkrétní úroveň osvojení závisí především na individuálních předpokladech žáků. Rozhodující pro vzdělání je směřování k dílčím a celkovým cílům a respektování individuálních předpokladů žáků. Přestože školy skupiny EDUCAnet nejsou primárně zaměřeny na tělesnou výchovu a sport, považujeme zde dosahované kompetence za nezbytnou podmínku harmonického rozvoje osobnosti. Do obsahu předmětu Tělesná výchova jsou začleněna průřezová témata Osobnostní a sociální výchova (OSV), Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (EGS), Multikulturní výchova (MKV), Environmentální výchova (ENV), Mediální výchova (MEV) – více je uvedno v tabulce průřezových témat.

Časové a organizační vymezení předmětu

Výuka předmětu Tělesná výchova je rozdělena na dvě skupiny podle pohlaví žáků. Koedukovaná výuka sice není striktně vyloučena, ale naše škola k ní nepřistupuje – je však možné současně probíhající výuku chlapců a dívek na některou hodinu spojit, pokud je provozována aktivita, při níž je to vhodné. Dodržujeme pravidlo, že dívky vyučují výhradně ženy-učitelky, v případě skupin chlapců je sice vhodnější výuka muži, nepovažujeme to ale za nutnou podmínku. Výuka je realizována vyučovací hodinou, závodem, soutěží, turnajem, kurzy, projekty, výukovými programy, besedou se sportovní osobností, sledováním či návštěvou sportovní události (závod, utkání, soutěž…). Vyučovací hodiny mohou být spojeny po dvou, což redukuje ztrátové časy. Místem realizace je nejčastěji odborná učebna – tělocvična, v letním období pak venkovní sportoviště, jimiž je areál Campanus nadprůměrně vybaven. K dispozici máme atletickou dráhu, zavlažované travnaté hřiště, kurt pro volejbal, plochu pro basketbal s umělým povrchem a dokonce hřiště pro plážový volejbal. Další možností pro sportovní vyžití žáků během vyučovacích hodin je Kunratický les, vhodný pro běhy a cyklistiku, plavecký bazén a v zimě ledová plocha na některém ze zimních stadionu. Naše škola každoročně organizuje lyžařské výcvikové kurzy, zpravidla v zahraničí (Rakousko, Itálie). Ceny jsou zde srovnatelné s tuzemskými centry a pravděpodobnost dostatečné sněhové pokrývky je větší. Účast nabízíme přednostně žákům prvních ročníků, mohou se však do naplnění kurzu účastnit i žáci starší. Učitelé jsou pro vedení kurzů řádně vyškoleni a certifikováni. V jarním období pořádáme také vodácké a cyklistické kurzy. Další moderní a netradiční pohybové aktivity jsou zařazovány podle zájmů žáků a možností školy.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí Kompetence k učení Učitel • • •

vede žáky k poznání smyslu a cíle jeho pohybových aktivit, cílené organizaci a řízení své vlastní pohybové činnosti vede žáky k zpracování, třídění a vyhodnocení poznatků získaných v procesu tělesné výchovy učí žáky přijímat rady i kritiku jak ze strany vyučujících, tak ze strany spolužáků

Kompetence k řešení problémů Učitel • • • •

učí žáky vnímat problémové situace a navrhovtat způsob řešení problémů vede je k tomu, aby získané informace a poznatky vhodně využívali při hledání řešení problémů učí je nahlížet na problémovou situaci z různých úhlů pohledů a vyhledávat nejvhodnější variantu řešení vede žáky ke kritickému myšlení a obhajování vlastních rozhodnutí

Kompetence komunikativní Učitel • • • •

používá správně odbornou terminologii tělesné výchovy a totéž požaduje po žácích nabádá žáky ke komunikaci na úrovni, kterou vyžaduje situace vede k vhodnému využívání verbálních i neverbálních vyjádření, brání vulgárnímu a agresivnímu vyjadřování učí správně vyhodnocovat přijímaná sdělení spoluhráčů (žáků)

Kompetence sociální a personální Učitel • • • •

vede žáka k tomu, aby znalfyzické i sociální schopnosti a dovednosti učí žáka vytvářet si potenciál pohybových aktivit vzhledem k jeho schopnostem a možnostem učí spolupráci ve skupině při dosahování společných cílů vede žáky k zodpovědnosti k vlastnímu zdraví i zdraví ostatních

Kompetence občanské Učitel • • • • • •

respektuje názory druhých a vede k tomu své žáky učí žáky rozhodovat se občansky zodpovědně podle dané situace a svá rozhodnutí obhájit upevňuje v žácích kladné morálně-volní a charakterové vlastnosti vede žáky k podpoře a aktivní účasti na sportovních aktivitách v jeho okolí učí žáky znát práva a povinnosti vyplývající z různých sportovních rolí naučí žáky poskytnout první pomoc v situacích ohrožujících život a zdraví

Kompetence k podnikavosti Učitel • • •

učí žáky organizovat si svůj denní pohybový režim efektivně v souladu s prací vede žáky k stanovování postupných cílů vede žáky k tomu, aby své tělesné schopnosti a dovednosti vhodně využívali v každodenním životě

Informační a komunikační technologie – charakteristika vyučovacího předmětu

Obsahové vymezení předmětu

Vyučovací předmět Informatika vychází ze vzdělávacího oboru Informační a komunikační technologie (dále jen ICT) vymezeného v RVP pro gymnázia. Tento předmět navazuje na oblast ICT základního vzdělávání, která je zaměřená na zvládnutí základní úrovně informační gramotnosti, tj. na dosažení znalostí a dovedností nezbytných k využití digitálních technologií. Žáci jsou vedeni ke schopnosti aplikovat výpočetní techniku s využitím pokročilejších funkcí k efektivnímu zpracování informací, a přispět tak ke transformaci dosažených poznatků k systematicky uspořádané vědomosti. Cílem je zpřístupnit žákům základní pojmy a metody informatiky, napomáhat rozvoji abstraktního, systémového myšlení, podporovat schopnost vhodně vyjadřovat své myšlenky, smysluplnou argumentací je obhajovat a tvůrčím způsobem přistupovat k řešení problému. Výuka informatiky směřuje k tomu, aby si žáci osvojili základní principy fungování prostředků ICT a soustředit se na pochopení podstaty a průběhu informačních procesů, algoritmického přístupu k řešení úloh a významu informačních systémů ve společnosti. Při výuce informatiky jsou žáci vedeni k uplatňování mezipředmětových vztahů. Vzdělávací obsah Informatika je rozdělena do tří tematických okruhů dle RVP: 1. digitální technologie; 2. zdroje a vyhledávání informace, komunikace; 3. zpracování a prezentace informací. Dále může být obsah rozšířen o téma základy tvorby webových stránek.

Časové a organizační vymezení předmětu

Předmět ICT má týdenní dotaci 2 vyučovací hodiny ve všech ročnících denního studia. Výuka vzhledem k vybavenosti školy může probíhat v jakékoli učebně, neboť všude je zajištěn přístup k internetu a lokální počítačové síti a žáci užívají vlastní notebooky nebo je jim je možné zapůjčit. Pro specializovanou výuku předmětu je určena učebna ICT, která je vybavena špičkovými stacionárními počítači. Při výuce je využíván jak frontální způsob výuky formou výkladu a vysvětlování, tak i další metody, mezi které patří metoda řízeného rozhovoru, učení se ze zkušeností, ale především

zpracovávání samostatných (dílčích) úloh. Učitelé zajišťují individuální přístup, který je nutný vzhledem k velmi rozdílné počáteční úrovni kompetencí v tomto předmětu. Cílem je aktivně zapojit do výuky všechny přítomné žáky. Plně využíváme didaktické pomůcky jako počítač, projektor a pokud jsou k dispozici, též interaktivní tabule; žákovské notebooky již byly zmíněny. Doplněním výuky jsou pak odborné exkurze a přednášky odborníků z řad partnerských firem a rodičů. Zapojujeme se také do projektů a soutěží.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí Kompetence k učení Učitel • • •

vede žáky k vhodné organizaci činností během výuky ICT; vede žáky k objektivnímu hodnocení vlastní práci i práce druhých; učí žáky využívat různé informační zdroje (např. internet, příručky, nápovědu v programech, e-learning a jiné multimediální pomůcky)

Kompetence k řešení problémů Učitel • • •

vede k rozpoznání podstatu problému učí žáky nahlížet na problém z různých stran a nalézat různé způsoby řešení problému učí být otevřený k jiným postupům a názorům druhých

Kompetence komunikativní Učitel • • • •

vede žáky k jasnému a srozumitelnému vyjadřování nejen v písemných, ale i ústních projevech vede k dodržování základních gramatickým, typografických a estetických pravidel i pravidla slušného chování používá odbornou terminologii na odpovídající úrovni a učí tomu své žáky vede k jasnému a srozumitelnému vyjadřování

Kompetence sociální a personální Učitel • • • •

učí odhadovat důsledky vlastního jednání a chování v nejrůznějších situacích vede žáky k smysluplné spolupráci podporuje toleranci, projevy vzájemné úcty a empatie učí žáky respektovat pravidla slušného chování

Kompetence občanské Učitel • • •

vede k respektování různorodých hodnot, názorů, postojů a schopností vede k environmentálně udržitelnému chování při užívání techniky učí žáky zajímat se o problematiku z pohledu sociálního, kulturního, a z pohledu mezilidských vztahů

Kompetence k podnikavosti Učitel učí žáky • • • •

tvořit administrativní texty orientovat se v problematice pracovních nabídek v oblasti ICT posuzovat vlastní možnosti při volbě profese cíleně rozvíjet svůj osobní i odborný potenciál

předmět: Informační a komunikační technologie ročník: 1. školní očekávaný výstup žák − využívá informační a komunikační služby v souladu s etickými, bezpečnostními a legislativními požadavky

výstup RVP učivo (číslem) − ochrana 17.2.4 autorských práv a osobních údajů

− ochrana zdraví − organizuje účelně data a chrání je proti poškození či zneužití

− využívá dostupné služby informačních sítí k vyhledávání informací, ke komunikaci, k vlastnímu vzdělávání

− zpracovává a prezentuje výsledky své práce s využitím

17.1.3

17.2.1 (část 1.)

17.3.1 (část 1.)

téma

průřezová témata

Informační etika, legislativa

OSV (1.4) Problematika legálního SW.

Ergonomie, hygiena a bezpečnost práce s ICT Údržba a ochrana dat

OSV (1.2) Péče o zdraví.

− správa souborů a složek − komprese − antivirová ochrana − firewall − zálohování dat − globální charakter Internet internetu − multikulturní a jazykové aspekty − služby na internetu Sdílení odborných − e-learning informací Publikování − zásady grafické a typografické úpravy dokumentu − estetické zásady publikování Aplikační software − prezentační pro práci s software informacemi

mezipředmětové vztahy ZSV − etika, právo

FYZ − převody jednotek

MEV (5.1) Historie internetu jako média.

CJL − typografie EVV − estetické zásady MEV (5.1) Tvorba vlastních materiálů.

pokročilých funkcí aplikačního softwaru a internetu − formy dokumentů a jejich struktura − textové editory

Publikování Aplikační software pro práci s informacemi

předmět: Informační a komunikační technologie ročník: 2. školní očekávaný výstup žák − zpracovává a prezentuje výsledky své práce s využitím pokročilých funkcí aplikačního softwaru a internetu − využívá nabídku výukových programů − využívá teoretické i praktické poznatky o funkcích jednotlivých složek softwaru k tvůrčímu a efektivnímu řešení úloh − využívá dostupné služby informačních sítí k týmové spolupráci − orientuje se v možnostech uplatnění ICT v různých oblastech společenského poznání a praxe − využívá nabídku informačních a vzdělávacích portálů, encyklopedií, knihoven, databází − posuzuje tvůrčím

výstup RVP učivo (číslem) − tabulkové 17.3.1 kalkulátory (část 2.)

17.2.2 (část 1.) 17.1.2 (část 1.)

17.2.1 (část 2.)

17.1.4

17.2.2 (část 2.)

17.2.3

téma

průřezová témata

Aplikační software pro práci s informacemi

− funkce operačních systémů a programových aplikací, uživatelské prostředí − diskusní skupiny, elektronické konference

Software

− vymezení teoretické a aplikované informatiky

Informatika

− data a informace − relevance − věrohodnost informace − odborná terminologie

Informace

Sdílení odborných informací

mezipředmětové vztahy MAT − grafy, funkce

OSV (1.3) Komunikace. OSV (1.5) Spolupráce.

OSV (1.2) Kde vyhledávat informace. MEV(5.2) Věrohodnost informačních

MAT − logaritmické funkce CJL − knihovny

způsobem aktuálnost, relevanci a věrohodnost informačních zdrojů a informací

− informační zdroje − informační procesy − informační systémy

zdrojů

předmět: Informační a komunikační technologie ročník: 3. školní očekávaný výstup žák

− zpracovává a prezentuje výsledky své práce s využitím pokročilých funkcí multimediálních technologií a internetu − využívá teoretické i praktické poznatky o funkcích jednotlivých složek hardwaru k tvůrčímu a efektivnímu řešení úloh − ovládá, propojuje a aplikuje dostupné prostředky ICT − popíše a rozhodne vhodnosti řešení z oblasti digitální snímací techniky

výstup RVP učivo (číslem) − typologie sítí − internet − síťové služby a protokoly − přenos dat 17.3.1 − grafické editory (část 3.) − multimédia

17.1.2 (část 2.)

17.1.1

téma

průřezová témata

mezipředmětové vztahy

MEV (5.1) Tvorba vlastních materiálů.

EVV − práce s grafikou

Informační sítě

Aplikační software pro práci s informacemi

− funkce prostředků ICT, jejich částí a periferií, technologické inovace, digitalizace a reprezentace dat − digitální technologie a možnosti využití v praxi

Hardware

− možnosti využití prostředků ICT handicapovanými osobami

Ergonomie, hygiena a bezpečnost práce s ICT

Digitální svět

FYZ -

optika základy elektrotechniky

předmět: Informační a komunikační technologie ročník: 4. školní očekávaný výstup Žák − aplikuje algoritmický přístup k řešení problémů − zpracovává a prezentuje výsledky své práce s využitím aplikačního softwaru a internetu − orientuje se v základních algoritmech s využitím matematických struktur

výstup RVP učivo (číslem) 17.3.2 − algoritmus − zápis algoritmu − úvod do programování 17.3.1 − databáze (část 3.) − export a import − modelování a simulace 17.3.2

− algoritmus − programování

téma

průřezová témata

Algoritmizace úloh

OSV (1.2) Myšlenkové postupy řešení problémů.

mezipředmětové vztahy MAT − logické myšlení

Aplikační software pro práci s informacemi

Algoritmizace úloh

OSV (1.2) Myšlenkové postupy řešení problémů.

MAT - Základní pojmy z diskrétní matematiky

Management sportu – charakteristika vyučovacího předmětu

Obsahové vymezení předmětu Vyučovací předmět Management sportu je součástí vzdělávací oblasti Člověk a zdraví, zahrnující vzdělávací obory Výchova ke zdraví, Tělesná výchova, Člověk a svět práce, Člověk a společnost a Občanský a společenskovědní základ z RVP pro gymnázia. Vzdělávací oblast navazuje ve svém obsahu i výstupech na stejnojmennou vzdělávací oblast vymezenou pro základní vzdělávání. Předmět Management sportu si klade za cíl vytvořit si ucelený přehled charakteristických rysů, segmentů a základních poznatků interdisciplinárně pojímaného managementu, s invencí aplikovaných do podmínek sportu v České republice. Součástí je i sportovní trénink, který prohlubuje znalosti menežera od základních aktivit sportovce a oddíl Psychologie sportu, který prezentuje poznatky mezi pohybem a psychikou.kladný Cílem je získat takové dovednosti a znalosti z oblasti tělesné kultury, ekonomie, psychologie, fyziologie, které žákům umožní pochopit provázanost oborů k praktickému využití v životě ve společnosti. Žáci se učí využívat škálu různých aktivit v různém prostředí a s různými účinky. Seznamují se s různými sociálními rolemi vyžadujícími vzájemnou spolupráci a odpovědnost. Důležité je propojování s dalšími oblastmi a obory vzdělávání, jako jsou ekonomie psychologie. Skutečné časové rozvržení učiva zůstává na učiteli, který zná dokonale každého žáka i skupinu žáků, může je průběžně sledovat, hodnotit a rozhodnout tak o dalším časovém postupu. Obsah učiva je prostředkem pro dosažení cílů jednotlivých etap vzdělání.

Časové a organizační vymezení předmětu

Management sportu je povinně volitelný předmět v 1. A 2. Ročníku gymnázia. Výuka je realizována vyučovací hodinou, soutěží, turnajem, kurzy, projekty, výukovými programy, besedou se sportovní osobností, sledováním či návštěvou sportovní události (závod, utkání, soutěž…). Vyučovací hodiny mohou být spojeny po dvou, což redukuje ztrátové časy. Místem realizace je nejčastěji odborná učebna.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí Kompetence k učení Učitel • • •

vede žáky k poznání smyslu a cíle jeho aktivit, cílené organizaci a řízení své vlastní činnosti vede žáky k zpracování, třídění a vyhodnocení poznatků získaných v procesu managementu sportu učí žáky přijímat rady i nové poznatky jak ze strany vyučujících, tak ze strany spolužáků

Kompetence k řešení problémů Učitel • • • •

učí žáky vnímat problémové situace a navrhovat způsob řešení problémů vede je k tomu, aby získané informace a poznatky vhodně využívali při hledání řešení problémů učí je nahlížet na problémovou situaci z různých úhlů pohledů a vyhledávat nejvhodnější variantu řešení vede žáky ke kritickému myšlení a obhajování vlastních rozhodnutí

Kompetence komunikativní Učitel • • • •

používá správně odbornou terminologii managementu sportu a totéž požaduje po žácích nabádá žáky ke komunikaci na úrovni, kterou vyžaduje situace vede k vhodnému využívání verbálních i neverbálních vyjádření učí správně vyhodnocovat přijímaná sdělení žáků

Kompetence sociální a personální Učitel • • •

vede žáka k tomu, aby znal sociální schopnosti a dovednosti učí žáka rozpoznat psychické stavy ve sportu učí spolupráci ve skupině při dosahování společných cílů

Kompetence občanské Učitel • • • • •

respektuje názory druhých a vede k tomu své žáky učí žáky rozhodovat se občansky zodpovědně podle dané situace a svá rozhodnutí obhájit upevňuje v žácích kladné charakterové vlastnosti vede žáky k podpoře a aktivní účasti na sportovních aktivitách v jeho okolí učí žáky znát práva a povinnosti vyplývající z různých sportovních rolí

Kompetence k podnikavosti Učitel • • • •

učí žáky organizovat si svůj denní pohybový režim efektivně v souladu s prací vede žáky k stanovování postupných cílů vede žáky k tomu, aby své tělesné schopnosti a dovednosti vhodně využívali v každodenním životě učí žáky organizovat skupiny ve sportu, seskupovat lidi do celků a a pracovat dle stanovených cílů

předmět: Management sportu ročník: 1. školní očekávaný výstup

výstup RVP učivo (číslem)

téma

průřezová témata

mezipředmětové vztahy

OSV

Tělesná výchova VZ Dějepis

MANAGEMENT SPORTU -

-

-

Umí zdůvodnit potřebu oboru v praxi Zorganizuje turnaj pro děti Určí jednotlivé role, které má manažer Zpracuje projekt

Zná marketingu Umí plánovat

Zdůvodní

strategii

důvod

1. Sportovní management: - Vymezení pojmu - Historie, vývojové etapy - Role manažera Projekt: Organizace mezinárodního turnaje ve zvoleném kolektivním sportu - Projektový týden: sportovní aktivity dle zájmu a nabídky - Zpracování projektu

2. Strategické plánování v podmínkách tělesné výchovy a sportu Strategický marketing v podmínkách sportovních klubů - Předpoklady a možnosti strategického plánování - Manažerské hry: soft skills 3. Organizování v sportovních klubech a tělovýchovných jednotách Význam a logika organizování

VMG

Ekonomie

OSV

VDO

-

-

-

-

organizování lidí Rozlišuje jednotlivé typy sportovních organizací Zná jejich struktury a úlohy

Umí založit sportovní klub v souladu se zákony Zná legislativu Vede lidi v kolektivu, kooperuje Dokáže se podřídit Vnímá činnosti kolem sebe a srovnává je s teorií

Zná důležitost sportu pro širokou populaci Umí vysvětlit zásady , znaky, cíle úkoly a

Sportovní organizace, jednotlivé typy - stanovy a hospodařeni - Organizační struktury a jejich úloha - Význam organizování ve sportu - Vymezení hlavních kritérií v tvorbě organizačních struktur sportovních klubů 4. Projekt: Zřízení fiktivního sportovního klubu nabízejícího sportovní aktivity

ZSV

VDO

5. Manažerské hry 6. Návštěva extraligového klubu – beseda s manažerem

MuV

7. Návštěva extraligového utkání – sledování předzápasových a pozápasových aktivit všech činovníků

VMG

1. Sportovní trénink a výkon - Sport jako společenský fenomén, teoretické základy sportu.

Tělesná výchova VZ OSV MuV

-

obsah Dokáže charakterizovat strukturu sportovního výkonu

-

2.

-

-

-

Rozlišuje jednotlivé cykly Sestaví roční plán s ohledem na sport a počet vrcholů v Sezóně

Zná cíle, formy a zatížení TJ Sestaví TJ na konkrétní sport Vede skupinu Zohledňuje její požadavky a potřeby Umí charakterizovat

3.

4. 5.

Sportovní trénink (ST): charakteristika , znaky, cíle a úkoly, obsah, systémové pojetí ST. - Sportovní výkon: charakteristika, struktura – faktory SV, dlouhodobé formování SV, předpoklady SV, trénovanost a sportovní výkonnost. Stavba sportovního výkonu (periodizace) - Mikrocyklus, mezocyklus, mikrocyklus - Jednotlivá období - Tréninkové bloky Projekt: Sestavení ročního plánu Tréninková jednotka - Struktura - - forma - - cíle - - zatížení Řízení sportovního tréninku ST dětí a mládeže

6. Rozvoj schopností -

Koordinační

-

-

jednotlivé PSch Zná jejich strukturu a zaměření

- Síla - Pohyblivost - Rychlost - Vytrvalost 7. Technická a taktická příprava

Vede tým k vítězství Určí strategii Rozpozná a využije silné stránky družstva Rozpozná a využije slabší stránky soupeře Vede tým v utkání coaching

8. Projekt: příprava tréninkové jednotky -

Vedení družstva v utkání

předmět: Management sportu ročník: 2. školní očekávaný výstup

výstup RVP učivo (číslem)

téma

průřezová témata

mezipředmětové vztahy

OSV

Ekonomie

Management sportu -

-

-

-

Umí rozlišovat a charakterizovat typy organizací Zná model řízeného marketingu Zná zákonitosti určování ceny zboží a služeb Dokáže určit specifika marketingu TV v ČR

Orientuje se v získávání zdrojů příjmů Zná strukturu sportovního podniku

1. Neziskové organizace v oblasti sportu 2. Ziskové organizace ve sportu 3. Marketing a sport Model řízeného marketingu ve sportu - Charakteristické rysy sportovního marketingu - Sportovní průmysl - Projektový týden – zpracování projektu dle nabídky sportů - Cena zboží a služeb - Formy marketingu ve sportu - Marketing tělesné výchovy a sportu v ČR

-

4. Zdroje sportu

příjmů

ve

Ekonomie

5. Sportovní podnik jako obchodní společnost (Sazka) 6. Sportovní reklama

MeV

Výtvarná výchova

-

-

Rozlišuje typy sportovní reklamy, jejich funkce a důležitost Umí analyzovat jednotlivé druhy reklam

-

-

-

Popíše zdroje příjmů ve sportu

-

Orientuje se v zásadách sponzoringu

-

Zná legislativu ČR

-

Rozeznává pozice ve vztahu sponzor – sponzorovaný

-

Umí sepsat sponzorskou smlouvu

-

Orientuje se v daňových zákonech

Vymezení pojmů Druhy sportovní reklamy Funkce reklamy Příklady analýzy jednotlivých druhů sportovní reklamy Souhrnně ke sportovní reklamě Aktuální otázky aplikace a realizace 7. Zdroje sportu

příjmů

ve

8. Sponzorování v činnosti sportovního manažera - Smysl sponzorování TV a sportu a pozice jeho participantů (sponzor vs. Sponzorovaný) - Charakteristika forem sponzorování - Nabídka pro sponzora, sponzorský balíček, sponzorská smlouva - Nabídka pro sponzora ze strany sportovního klubu - Sponzorování sportu a dary versus daně - Možnosti a limity sponzorování TV a sportu 9. Manažerské manažerská vystupování,

hry – etika, body

MuV

talking -

Umí vystupovat Vede jednání skupiny lidí Rozpoznává kritické chování Zpracuje projekt

OSV VDO

10. Projekt: Finanční krytí chodu sportovního klubu (získání prostředků)

PSYCHLOGIE SPORTU

-

-

-

-

Zná historii sportu ve vývoji člověka a jeho potřeby Určuje typologii sportu

Rozpoznává zvláštnosti vnímání Dokáže popsat představy při PC Určí jednotlivé prvky, ovlivňující pozornost Rozpozná kladné a záporné emoce

1. Vývojové základy psychologie sportu - Pohyb, adaptace a vývoj člověka - Hra, rituál a sport

OSV VDO

2. Psychologická typologie sportů - Metody PS 3. Psychické procesy a sport - Zvláštnosti vnímání ve sportu - Představy při pohybových cvičeních - Myšlení ve sportu - Pozornost ve sportu

-

4. Emoce ve sportu Emocionalita sportu Stenické a astenické emoce ve sportu Úzkost a strach ve sportu

SPJ

Tělesná výchova Psychologie

-

Pojmenuje emocionality

prvky

-

Dokáže extrémní emocionalitu

tlumit

-

Umí určit cíl každé činnosti

-

Zvolí postup pro získání týmu na svou stranu

-

Rozpozná sportovní talent podle typických struktur a znaků

-

Určuje psychotypy a somatotypy

-

Pojmenuje příčiny agrese a násilí a jejich eliminaci

-

Radost a sport Volní procesy ve sportu

-

5. Motivace Struktura Aspirace ve sportu Výkonová motivace Potřeby a motivy

-

6. Osobnost ve sportu Sportovní talent Psychotyp a somatotyp Problémový sportovec

OSV

7. Sociální skupiny ve sportu 8. Agrese a násilí ve sportu 9. Doping

-

Zná durhy dopingu a jejich následky

-

Umí improvizovat

-

Umí rozpoznat řídit stavy

-

Umí odpočívat

-

10. Psychologická příprava sportovce Modelový trénink Regulace stavů 11. Psychohygiena sport

a

aktivně

SPJ

VZ Biologie člověka

ve

VZ EV

9 Pravidla pro hodnocení a klasifikaci žáků Základní pravidla • předem stanovíme a vysvětlíme jasná kritéria pro klasifikaci • umožníme žákům účast na hodnotícím procesu • hodnocení z vyučovacího předmětu nesmí zahrnovat žákovo chování • klasifikujeme pouze probrané a procvičené učivo (s výjimkou referátů a podobných aktivit) • vyváženě budeme promítat do klasifikace vědomosti, dovednosti, postupy, práci s informacemi, úroveň komunikace, případně tvořivost žáka • při klasifikaci budeme užívat pěti klasifikačních stupňů bez dalších doplňků • klasifikace má 5 stupňů důležitosti (vah) A-E, přičemž A je nejdůležitější • písemné práce žáků budou archivovány po celé pololetí s přesahem min. 1 týden • opravená chyba je cennou zkušeností a v klasifikaci je nutné k tomu přihlížet Klasifikaci rozdělujeme na průběžnou a celkovou (pololetní, na konci školního roku). Zásady uvedené v této kapitole ŠVP jsou závazné pro všechny učitele. Procentní hodnocení průběžné klasifikace bude užíváno všude tam, kde je to možné (obtížné by to bylo např. v referátech). Aktivita žáků v hodinách procentní vyjádření nevyžaduje, neboť je hodnocena pouze kladná část aktivity.

Způsoby hodnocení průběžné klasifikace jsou přehledně uvedeny v tabulce. způsob

váha klasifikace

kompozice (pouze CJL, cizí jazyky, MAT)

A

celohodinová písemná práce

B

nebo pís. práce trvající větší část hodiny

krátká písemná práce

C

tzv. desetiminutovka

ústní zkoušení

A až C

s hodnotou seznámí vyučující žáky na začátku školního roku

písemné zkoušení

B až C

dtto

aktivita

E v TV, EVV a EVH

poznámka

též C-D referát

C až E

hodnotu uvede vyučující při zadání

motorické dovednosti (pouze v TV)

C

skupinová práce

C až E

samostatná práce v hodině

E

laboratorní práce

C

tvůrčí činnost

A až E

hodnotu uvede vyučující při zadání

praktické použití jazyka

C až E

hodnotu uvede vyučující při zadání

domácí úkol

E, v EVV B

projekt

A až C

hodnotu uvede vyučující při zadání

diktát

B až C

hodnotu uvede vyučující při zadání

zápisy z kulturních akcí

C

soutěže v souvislosti s výukou

A až C dle významu a rozsahu soutěže

seminární nebo ročníková práce

A

hodnotu uvede vyučující při zadání

hodnotu uvede vyučující při přihlášení

Kritéria pro hodnocení průběžné klasifikace procento výkonu

známka

poznámka

100% až 85%

1

84% až 75%

2

74% až 50%

3

pro cizí jazyky platí odlišná kritéria v závislosti na zvyklostech mezinárodního testování:

49% až 30%

4

29% až 0%

5

100-90% 1, 89-80% 2, 79-65% 3, 64-50% 4, 49-0% 5

Kritéria pro hodnocení celkové klasifikace

Známka 1 (výborný prospěch) Žák dosahuje očekávaných kompetencí, konkretizovaných výstupů, klíčových kompetencí a cílů základního vzdělávání rychle, v určeném nebo kratším čase, s výrazným podílem samosttané práce a jen s minimální pomocí učitele. Projevuje výrazný zájem o výuku a o pozitivní rozvíjení své osobnosti. Řádně se na výuku připravuje a vzorně plní zadané úkoly. Při výuce plně využívá svých schopností, možností a rezerv.

Známka 2 (chvalitebný prospěch) Žák dosahuje stanovených výstupů v určeném čase, jen s malou pomocí učitele. Je schopen samostatně pracovat. Projevuje zřetelný zájem o výuku a o rozvíjení své osobnosti. Jeho příprava na výuku a plnění zadaných úkolů vykazují drobné nedostatky. Při výuce se snaží plně využívat svých schopností, možností a rezerv.

Známka 3 (dobrý prospěch) Žák dosahuje stanovených výstupů, ale v delším než určeném čase a s výraznou pomocí učitele. Samostatné práce je schopen jen částečně. Projevuje částečný zájem o výuku a rozvíjení své osobnosti. Jeho příprava na výuku a plnění zadaných úkolů často vykazují výraznější nedostatky. Svých schopností, možností a rezerv využívá při výuce jen částečně a vykazuje jen malou snahu o zlepšení tohoto stavu.

Známka 4 (dostatečný prospěch) Žák dosahuje i přes výraznou pomoc učitele, a za mnohem delší, než určený čas, jen některých stanovených výstupů. Samostatné práce je téměř neschopen. Projevuje malý zájem o výuku a rozvíjení své osobnosti. Jeho příprava na výuku trvale vykazuje výrazné nedostatky. Svých schopností, možností a rezerv využívá při výuce jen velmi málo, spíše ojediněle, a nejeví téměř žádnou snahu tento stav zlepšit.

Známka 5 (nedostatečný prospěch) Žák nedosahuje prakticky žádných stanovených výstupů, ani ve výrazně delším, než určeném čase, a to i přes maximální pomoc a snahu učitele. O výuku a rozvíjení své osobnosti neprojevuje zájem. Na výuku se nepřipravuje nebo jen minimálně. Své schopnosti, možnosti a rezervy při výuce nevyužívá; snahu zlepšit tento stav neprojevuje.

10 Autoevaluace školy Autoevaluace je v životě školy nezbytným prvkem, který poskytuje zpětnou vazbu ohledně studijních výsledků, silných a slabých stránek školy a její atmosféry. Reflektuje také potřeby a přání žáků, jejich rodičů (zákonných zástupců) a zaměstnanců. Respektováním a zohledňováním výsledků autoevaluace chceme 1. dosáhnout zlepšení výuky a vzdělávacího procesu, 2. reflektovat klientské pojetí vzdělávání, 3. dosáhnout vyššího stupně spolupráce subjektů zúčastněných na vzdělávání. Prvky, které hodnotíme, vycházejí z vyhlášky č. 15/2005, kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy. §8 této tohoto předpisu stanovuje, že hodnotit je třeba • podmínky ke vzdělávání • průběh vzdělávání • podporu školy žákům a vzájemné vztahy školy, žáků a rodičů • výsledky vzdělávání žáků • řízení školy, personální práci, kvalitu vzdělávání pedagogických pracovníků • úroveň výsledků práce školy vzhledem k podmínkám a ekonomickým zdrojům Abychom zajistili, že autoevaluace bude probíhat objektivním způsobem, budeme využívat především profesionálně připravených dotazníků v rámci programů, které nabízí Scio, CERMAT, případně další společnosti: • Pro zjištění klimatu školy, úrovně vnitřní spolupráce, stejně jako úrovně komunikace s rodiči a veřejností, se budeme účastnit dotazníkového šetření Mapa školy. • Přidanou hodnotu žáků a tedy naši pedagogickou práci zhodnotíme pomocí projektu Vektor. V rámci tohoto dlouhodobého programu je nezbytné testovat žákovské kompetence po dobu několika let, od prvního do minimálně 3. ročníku. • Snad nejdůležitější zpětnou vazbu škole poskytne standardizovaná nová maturitní zkouška, jejíž zavedení předpokládáme v souladu se školským zákonem a vyhláškou č. 177/2009 Sb. v roce 2010. Žáci, jichž se týká toto ŠVP, by ji měli konat již v plné, neredukované formě. Naopak postupně opouštíme klasický model přijímacích zkoušek, pomocí kterého se původně daly zjistit výchozí hodnoty dovedností, znalostí a vědomostí. Velká konkurence středních škol spolu s poklesem populace patnáctiletých a šestnáctiletých vedla k tomu, že rozhodující váhu v přijímacím řízení získal studijní průměr a přijímací testy tak konali pouze žáci s horším prospěchem. Tím byla zásadním způsobem narušena objektivita získaných informací. Nemůžeme se však chovat jinak, neboť pokud bychom na konání

přijímacích testů trvali, řada výborných žáků by dala přednost jiným školám, které by toto kritérium zachovaly. Každoročně žádáme žáky 3. ročníků o vyplnění anonymních dotazníků, v nichž uvádějí své názory na školu a výuku. Poskytují pohled na vzdělávací proces z jiné strany a znamenají zapojení názorů žáků do vlastního hodnocení školy. Statistické zhodnocení testových odpovědí ukazuje silné a slabé stránky života školy, stejně tak jako vztah učitelů k využívání moderních metod výuky, výpočetní a další didaktické technice a spokojenost žáků s e-learningovými aplikacemi, které jsou v síti škol EDUCAnet nezastupitelným zdrojem studijních materiálů. Dotazník je k této kapitole přiložen. Další zpětnou vazbu nám poskytují dva dotazníky pro čtvrté ročníky – první ukazuje profesionální směřování budoucích maturantů, druhý ukazuje, kterou školu si v rámci terciárního vzdělávání zvolili. Také tyto dotazníky přikládáme. Jednou za dva roky provedeme SWOT analýzu, která ukáže silné a slabé stránky školy. Pomocí anonymního dotazování na něm budou participovat žáci, rodiče i učitelé. Časové rozvržení úkolů v rámci procesu SWOT analýzy kopíruje přibližně toto schéma: • září – příprava dotazníků a SWOT formulářů; • říjen – zahájení šetření; • listopad – odevzdání odpovědí; • leden – vyhodnocení odpovědí a seznámení učitelů s výsledky; • březen – stanovení opatření pro další období na základě odpovědí; • květen – zapracování opatření do plánu práce a upgradu ŠVP na příští školní rok. Výsledky autoevaluačních procesů jsou vždy k dispozici - kromě samozřejmé přístupnosti vedení školy - vyučujícím jednotlivých předmětů a třídním učitelům testovaných tříd. Zhodnocení provádíme na pedagogických radách. Plán autoevaluace na školní rok včetně struktury zjišťování projednáváme každoročně na zahajovací pedagogické radě, která se koná na počátku přípravného týdne. Plán včetně přesného znění hodnotících dotazníků bude každoroční přílohou školního vzdělávacího plánu. Otázka autoevaluace je také řešena v rámci výroční zprávy školy a zprávy o činnosti, kterou gymnázium EDUCAnet předkládá zřizovateli.

EDUCAnet – Soukromé gymnázium Praha, s.r.o., Jírovcovo nám. 1782, Praha 4 - Chodov

Dotazník pro žáky Vážené žákyně, vážení žáci, trvalou snahou vedení školy je zlepšovat výuku na našem gymnáziu. Abychom při tom mohli uplatnit také Vaše názory, předkládáme Vám dnes tento dotazník. Je anonymní, jméno zásadně neuvádějte. Prosíme Vás o pravdivé odpovědi. 1. Zaškrtněte jednu z následujících možností. a) Jsem rád, že jsem si pro studium zvolil tuto školu. b) Raději jsem si měl vybrat jiné gymnázium. c) Raději jsem si měl zvolit jiný studijní obor. 2. Požadavky, které jsou na nás kladeny, považujeme za a) příliš jednoduché, b) přiměřené, c) příliš náročné. 3. Zhodnoťte, jak z Vašeho pohledu probíhá vyučování v jednotlivých předmětech. Jednička znamená „vždy“, dvojka „většinou“, trojka „občas“, čtyřka „málokdy“, pětka „nikdy“. Hodnoťte pouze předměty, které sami navštěvujete. Předmět

jsou vyučovací hodiny zajímavé?

máte pocit, že učitel vykládá učební látku srozumitelně?

máte z tohoto předmětu obavy nebo přímo strach?

český jazyk anglický jazyk německý j. francouzský j. španělský j. zákl.spol.věd dějepis zeměpis matematika fyzika biologie chemie informatika Tělesná a estetická výchova zde není hodnocena.

jste spokojeni s materiály na e-learningu?

používá se v hodinách technika (notebooky, projekce) ?

4. Celkové klima školy (vztahy mezi žáky navzájem, mezi učiteli a žáky…) je podle vás a) velmi dobré, b) průměrné, c) nepříliš dobré.

5. Pokud byste měli na veřejnosti EDUCAnet za něco pochválit, bylo by to:

6. Pokud byste naopak měli vybrat jednu věc, která zaslouží největší kritiku, bylo by to:

7. Máte nějaké nápady, jak by šlo naši školu vylepšit? Pokud ano, napište je.

8. Navštěvuji třídu _______________. Jsem muž/žena. (Nehodící se škrtněte).

Děkujeme za spolupráci.

EDUCAnet – Soukromé gymnázium Praha, s.r.o., Jírovcovo nám. 1782, Praha 4 - Chodov

Dotazník pro maturanty Vážené žákyně, vážení žáci, z důvodu statistického zjišťování Vás žádáme o sdělení oborů terciárního vzdělávání, k jejichž studiu se hlásíte. Příjmení a jméno:__________________________ 1) Vysoké školy číslo škola 1

studijní program

studijní obor

studijní program

studijní obor

2 3 4 5 6 7 8

2) Vyšší odborné a další školy číslo škola 1 2 3 4

Děkujeme za pravdivé vyplnění dotazníku.

EDUCAnet – Soukromé gymnázium Praha, s.r.o., Jírovcovo nám. 1782, Praha 4 - Chodov

Dotazník pro absolventy Vážená absolventko, vážený absolvente, prosíme Vás o vyplnění tohoto tiskopisu. Ručíme za to, že údaje v něm obsažené budou použity jen pro vnitřní potřebu školy a zveřejněna bude pouze statistika bez uvedení jmen. Uvádějte jen fakulty, na které jste skutečně konali přijímací zkoušky. Vyplněný tiskopis vraťte nejpozději do _________ poštou nebo osobně do kanceláře školy. Předem děkujeme za spolupráci.

Příjmení a jméno:__________________________ škola fakulta

1.

2.

3.

4.

ano/ne*

ano/ne*

ano/ne*

ano/ne* ano/ne*

ano/ne* ano/ne*

ano/ne* ano/ne*

6.

7.

8.

ano/ne*

ano/ne*

ano/ne*

ano/ne* ano/ne*

ano/ne* ano/ne*

ano/ne* ano/ne*

obor přij.zkoušky jsem ano/ne* vykonal/a úspěšně přijat/a ano/ne* do této školy ano/ne* nastoupím škola fakulta

5.

obor přij.zkoušky jsem ano/ne* vykonal/a úspěšně přijat/a ano/ne* do této školy ano/ne* nastoupím * - nehodící se prosím škrtněte

11 Příloha ke školnímu vzdělávacímu programu Zařazení vzdělávacích oblastí do vyučovacích předmětů Rámcový učební plán uvádí vzdělávací oblasti, jejichž výstupy musí být zařazeny do školního vzdělávacího plánu. V případě vzdělávacích oblastí Geologie, Člověk a svět práce a vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví, který je součástí vzdělávací oblasti Člověk a zdraví, jsme zvolili zařazení výstupů do následujících předmětů:

1) Geologie – zařazena v biologii, některé výstupy též v geografii. Biologie: výstupy jsou součástí výuky ve 4. ročníku – Člověk a anorganická příroda (v ekologii) Geografie: výstupy jsou součástí výuky v 1. ročníku – Složení, struktura a vývoj Země, Geologické procesy v litosféře, Voda (v kapitolách Fyzickogeografická sféra – včetně hydrogeologie a Systém FGS na planetární a na regionální úrovni). V regionálním pojetí se jich dotýkají výstupy týkající se FGS v makroregionech světa.

2) Člověk a svět práce – výstupy jsou součástí výuky základů společenských věd. Základy společenských věd reflektují výstupy vzdělávací ve 3. ročníku – kapitoly jsou přímo nazvány Trh práce a profesní volba, Pracovněprávní vztahy, Tržní ekonomika, Národní hospodářství a úloha státu v ekonomice, další kapitolou jsou Finance a bankovní soustava (zahrnuje výstupy z oddílu Finance). V těchto kapitolách jsou dosahovány výstupy, které RVP pro vzdělávací oblast stanovuje.

3) Výchova ke zdraví – výstupy jsou rozřazeny do předmětů tělesná výchova a biologie. Biologie: výstupy prostupují celým 3. ročníkem s výjimkou kapitoly o vývoji člověka jako druhu. Nejvíce jsou soustředěny v kapitolách 9. Rozmnožovací soustava a ontogeneze, kde zdůrazňujeme podmínky pro zdravý výoj před i po narození, a v kapitole 10. Životní prostředí a člověk, kde jsou studenti nabádáni k dodržování základních zdravotních pravidel a zdravého životního stylu. Tělesná výchova: vzhledem k tomu, že tělesnou výchovu vyučujeme jako soubor praktických a teoretických kompetencí, je významnou úlohou učitelky/učitele zdůrazňovat principy zdravého života a jít v tomto ohledu také osobním příkladem. Nelze tedy výstupy vzdělávacího oboru oddělit od ostatních výstupů a kompetencí, které jsou v předmětu dosahovány. Je potřeba také zdůraznit, že zatímco fyzické výkony jsou limitovány mnoha vnitřními i vnějšími faktory, dodržování zdravého životního stylu je cílem, kterého může dosáhnout každý žák.

Výstupy jsou také reflektovány v kompetencích dosahovaných ve vyučovacím předmětu základy společenských věd, a to v 1. ročníku, který je věnován psychologii a sociologii. Do zdraví jedince zahrnujeme nejenom fyzickou, ale také psychickou stránku. Ochrana člověka za mimořádných událostí je zmiňována i v dalších předmětech – dotýkají se jí například fyzika (zdroje a působení radioaktivního záření), matematika (výpočet poločasu rozpadu) a chemie (anorganické a organické jedovaté látky a ochrana před jejich působením). Témata výchovy ke zdraví jsou součástí projektů během projektových týdnů a přednášek konaných v rámci lyžařských výcvikových kurzů a dalších sportovních kurzů, které považujeme za nedílnou a přínosnou součást výuky.