RYCHLOKURS NOVÉHO OBČANSKÉHO PRÁVA

RYCHLOKURS NOVÉHO OBČANSKÉHO PRÁVA 1.(10.10.2013) Vážené kolegyně, vážení kolegové,

účinnost rekodifikace občanského práva se blíží a je třeba se na ni intenzivně připravovat. Více či méně pravidelně budete dostávat na svůj mail krátké či heslovité informace k novému občanskému zákoníku, které jsou zjednodušeny oproti textu, někdy i s komentářem. Tento postup je osvědčenou metodou pro studium, tak snad bude přínosný i pro Vás. Takže dnes začínáme. S pozdravem Simona Hejnová

Zákon č. 89/2012 Sb. (číslo je dle revolučního roku) Sb., nese název občanský zákoník a nabývá účinnosti 1.1.2014 (pokud se parlament ještě na poslední chvíli nerozhodne k něčemu jinému, informace se zatím různí). 2.(11.10.2013)

Občanský zákoník je základní normou soukromého práva. Uplatňuje se nezávisle na právu veřejném (např. správní právo). (§1 odst. 1 NOZ). Kdykoliv se můžeme odchýlit od NOZ, pokud to VÝSLOVNĚ!!!! není v zákoně ZAKÁZÁNO!!! (§1 odst. 2) (pozor – když NOZ mluví o „zákonu“ myslí tím jakýkoliv zákon; když o „tomto zákonu“ myslí tím NOZ)

1

3.(11.10.2013)

ZAKÁZÁNA jsou ujednání porušující: - dobré mravy (obecně uznávané mínění, prostě tak, jak se slušní lidé mají k sobě chovat) - veřejný pořádek (to, jak se máme podle společností obecně uznávaných pravidel chovat na veřejnosti) - osobnostní práva a práva na ochranu osobnosti (je třeba si pamatovat, že svoboda jednotlivce končí tam, kde začíná svoboda druhého). (§1 odst. 2 NOZ) 4.(14.10.2013)

Základními zásadami soukromého práva zejména jsou: - každý má právo na ochranu svého života, zdraví, svobody, cti, důstojnosti a soukromí, - rodina, rodičovství a manželství jsou zvláště chráněné, - nikdo pro nedostatek věku, rozumu, závislosti postavení nesmí utrpět nedůvodnou újmu, ale také svého postavení nesmí zneužívat, - slib zavazuje, smlouvy mají být plněny, - vysoká ochrana vlastnického práva, - každému náleží to, co mu patří. (§3 odst. 2 NOZ) 5.(15.10.2013)

Můžeme od každého svéprávného člověka očekávat, že má rozum průměrného člověka a že ho v běžném styku používá. (§4 odst. 1 NOZ) Jakmile se přihlásíte k tomu, že jste v určité oblasti odborníkem (povolání, stav), dáváte tím najevo, že Vaše jednání je v tomto směru odborné. Takže buď neříkejte, že jste např. právník nebo mluvte či jednejte odborně. Jinak můžete odpovídat za vzniklou škodu. 2

(§5 odst. 1 NOZ)

6.(16.10.2013) K dotazům: Co je „rozum průměrného člověka“? Co když budou mít 2 lidi v jednom problému opačné názory a každý bude tvrdit, že k věci přistupoval jako průměrně rozumný člověk, tak kdo rozsoudí, který z nich má více „rozum průměrného člověka“? Z odborného pohledu si vypůjčuji vyjádření z advokátní kanceláře PRK Partners s.r.o. advokátní kancelář, ve které pracují autoři zákona, hlavně prof. Eliáš. Cit: Jak ale uchopit hledisko průměrně rozumného člověka? Je to osoba, která vnímá svět kolem sebe se znalostí základních zákonitostí (fyzikálních, matematických, ale i společenských aj.), dokáže tak např. pochopit vtip a nadsázku. Umí se seznámit s běžně dostupnými informacemi způsobem, který je v dané kulturní oblasti obvyklým, a pochopit smysl a účel běžných právních jednání a následků s nimi spojenými. Průměrně rozumný člověk není statickým pojmem – nelze např. jednoduše říci, že průměrně rozumný člověk je srovnatelný se středoškolákem s maturitou. K průměrně rozumnému člověku se dobereme spíše tím, že eliminujeme excesivní případy – netrpí duševní poruchou, nemusí mít speciální znalosti vyžadované pro činnost v určité oblasti (např. ty, k nimž je třeba provádět znalecké dokazování), není přehnaně důvěřivý apod. A přidaná hodnota ode mne:

V případě sporu bude vyhodnocovat nepochybně soud nebo jiný orgán veřejné moci, pokud se osoby na něj obrátí.

NOZ vše staví na rozumném uvažování a tomu odpovídající zdravé míře opatrnosti. Obecně bych to shrnula tak, že rozum průměrného člověka vychází z vyhodnocení lidí, které známe, popř. z dalších, dostupných informací. My, kteří jsme ranění profesí právníka, budeme nepochybně opatrnější co do hodnocení legitimního očekávání, jelikož spíše očekáváme, že i průměrný člověk ne vždy svůj rozum používá na 100%. Koneckonců známe sami sebe a víme, jak se chováme v různých situacích a jaké skutečnosti ovlivňují rozumné uvažování. Příklad na závěr: Jednám-li s Vámi a prodávám-li Vám 2 roky nošený svetr, předpokládám či očekávám, že Vy, jako průměrně rozumný člověk víte, že po dvou letech svetr není jako nový, že nemusí už dlouho vydržet, že si ho máte prohlédnout a zjistit, jestli odpovídá výrobku, který byste chtěli koupit. Také víte, že se na něj nevztahuje záruka a že když se dohodneme na ceně, tak že dohoda platí. Na druhou stranu nečekám, že pouhým okem 3

odhadnete složení, takže když bude odstřižená cedulka se symboly, tak Vám musím říct, že je to vlněný svetr a tak jej musíte prát opatrně. 7.(16.10.2013)

Musíte jednat poctivě!!! Z nepoctivého nebo protiprávního jednání nikdo nesmí těžit nebo mít prospěch. (§6 NOZ)

(Žádná novinka, ale poprvé takhle jasně vyřčeno. Tato zásada prolíná celý občanský zákoník. Typickým příkladem je případ některých nepoctivých pojišťovacích agentů, kteří zvláště u důchodců např. nabízí nové pojištění s příslibem, že původní, které je samozřejmě daleko nekvalitnější než to, co nabízí, je automaticky zrušeno. Někdy dají podepsat výpověď, bohužel, pojistník přichází o naspořené výhody. Typicky nepoctivé jednání, ze kterého má agent prospěch. A jednání zakázané!) Když jednáte, tak my ostatní předpokládáme, že jednáte poctivě a v dobré víře. (§7 NOZ)

(Tímto ustanovením je chráněna naše přiměřená důvěra v poctivost ostatních jednajících. Všichni ale víme, jak to chodí, takže radím bez ohledu na toto ustanovení buďte stále náležitě opatrní.) 8.(16.10.2013)

Každý má právo domáhat se ochrany svých práv zpravidla u soudu. (§12 NOZ)

Důvodně mám právo od soudu očekávat, že bude v podobných věcech rozhodováno obdobně nebo bude vysvětleno, proč je rozhodnuto jinak (vliv judikatury). (§13 NOZ) !!!! Výrazně se tímto posiluje vliv judikatury, tzv. dřívějších rozhodnutí soudů, a to zpravidla vyšší instance. Nelze však vyloučit ani vliv pravomocných prvoinstančních rozhodnutí. Stále však se pohybujeme v kontinentálním systému práva, kde zákony netvoří také soudy (jako v angloamerickém systému), ale parlament. Rozhodnutí soudu by tedy měla vycházet z platného práva. 4

9.(17.10.2013)

OCHRANA SLABŠÍ STRANY – prolíná celý NOZ. Jsou jí např. děti, zdravotně postižení, spotřebitelé. Nikdo nesmí např. zneužít své odbornosti oproti neodborníkovi, síly vůči slabšímu, nepřiměřené nevýhodnosti něčí situace. (§§ 3, 419, 433, 1798 a násl., 1810 a násl., 1793 a násl., 1796 a násl. a 3030 NOZ) 10.(17.10.2013)

SVÉPOMOC připadá v úvahu jen v přímém (bezprostředním) ohrožení práva, kdy by zásah veřejné moci přišel pozdě (to je zásadní kritérium). Vždy však mohu použít jen přiměřené prostředky a úsilí. (§14 NOZ) NOZ v tomto směru nepřináší žádnou podstatnou změnu.

STARÁ A DOBRÁ ŘÍMSKÁ ZÁSADA „vim vi repellere licet“ říká, že násilí se odráží násilím. MSTA nebo OKO ZA OKO však není a nikdy svépomoc (ani po právu) nebude. 11.(20.10.2013) TENTOKRÁT K VYJÁDŘOVÁNÍ DOMNĚNKY A FIKCE.

„Má se za to, že ......“ : vyvratitelná právní domněnka připouštějící důkaz opaku Např. § 4 odst. 1 NOZ, cit. „Má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.“ „Platí, že .....“: nevyvratitelná právní domněnka Např. § 85 odst. 2 NOZ, cit. „Svolí-li někdo k zobrazení své podoby za okolností, z nichž je zřejmé, že bude šířeno, platí, že svoluje i k jeho rozmnožování a rozšiřování obvyklým způsobem, jak je mohl vzhledem k okolnostem rozumně předpokládat“ „Považuje se za .....“ nebo „ hledí se na.....“ Např.

fikce (fingování právní skutečnosti, která nenastala) 5

§ 19 odst. 1 NOZ, cit. „Každý člověk má vrozená, již samotným rozumem a citem poznatelná přirozená práva, a tudíž se považuje za osobu. Zákon stanoví jen meze uplatňování přirozených práv člověka a způsob jejich ochrany.“ § 25 NOZ, cit. „Na počaté dítě se hledí jako na již narozené, pokud to vyhovuje jeho zájmům. Má se za to, že se dítě narodilo živé. Nenarodí-li se však živé, hledí se na ně, jako by nikdy nebylo.“ 12.(21.10.2013) K dotazu: Co jsou to dle zákona přiměřené prostředky? (je myšleno v rámci uplatnění SVÉPOMOCI). NOZ výslovně hovoří o „přiměřeném způsobu zásah odvrátit“. Prostředky musí být přiměřené intenzitě, nebezpečí a způsobu zásahu. Takže vždy svépomoc musí být adekvátní k samotnému zásahu.

Např. soud konstatoval, že postaví-li vlastník nemovitosti samostříl k ochraně proti zlodějům, není to přiměřená obrana proti hrozícímu útoku zloděje. Přiměřenost (bude-li žalobce) posuzuje orgán veřejné moci (zpravidla soud). Je povinen na svépomoc nahlížet s přihlédnutím k okolnostem, v rámci nichž byla uskutečněna. Nikoliv pohledem tzv. generála po bitvě. 13.(21.10.2013)

OSOBY jsou FYZICKÉ (NOZ ji nazývá „člověk“) a PRÁVNICKÉ. (§18 NOZ)

Každá osoba má PRÁVNÍ OSOBNOST (nyní to je právní subjektivita) a nemůže se jí vzdát. U lidí právní osobnost znamená, že požívají zákonem garantovaných privilegií, která jsou výsostná právě jen lidem. I proto se nemohou stát otroky. K právům, ale také náleží povinnosti. Člověk má právní osobnost od narození až do smrti. Na „miminka“ teprve počatá se do narození hledí, jakoby už byla narozená (může být třeba dědicem). Pokud se však nenarodí, je to, jakoby nikdy nebylo. Právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku. (§23, §118, § 16 NOZ) 6

14.(22.10.2013)

SVÉPRÁVNOST znamená, že můžete právně jednat, tj. nabývat práva a zavazovat se k povinnostem (třeba uzavírat smlouvy). Nahrazuje nynější způsobilost k právním úkonům. Obecně se svéprávnost nabývá osmnáctým rokem (jinak uzavřením manželství nebo přiznáním svéprávnosti). (§15 odst. 2 NOZ) !!!! Právnická osoba nemá svéprávnost a tedy nemůže být tedy částečně nesvéprávná.

Nikdo nikoho nemůže zbavit svéprávnosti (nyní to lze). Ve výjimečných případech lze svéprávnost POUZE omezit. (§55 NOZ) 15.(23.10.2013)

JEDNÁNÍ NEZLETILÝCH

NEZLETILÍ mohou jednat a zavazovat se tak, jak je to obecně přiměřené k jejich věku (s ohledem na obvyklou vyspělost v určitém věku, bez ohledu na to, že některý je trochu rychlejší a některý trošku pomalejší ve vývoji). Např. šestileté dítě si může platně koupit sešit v obchodě, ale nemůže platně koupit osobní automobil. NEZLETILÝ může podnikat i provozovat obchodní závod se souhlasem zákonného zástupce (tím je zpravidla rodič) a přivolením soudu. !!!! Přivolení soudu nahrazuje podmínku věku např. pro vydání živnostenského listu. NEZLETILÝ do 15 let nesmí být zaměstnán. To se netýká umělecké a podobné činnosti dle zvl. předpisu.

NEZLETILÝ starší 15 let s ukončenou školní docházkou může uzavřít pracovní smlouvu. NEZLETILÝ starší 16 let, který je schopen se sám živit a starat se o sebe může být soudem prohlášen svéprávným. (§§31-37 NOZ)

7

16. (24.10.2013) ZMĚNA POHLAVÍ

Naprostá novinka v NOZ.

Změna pohlaví nastává chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů. Na osobním statusu člověka se jinak nic nemění (např. je stále vlastníkem stejných věcí jako dřív). Jedinou vážnou změnou v právních vztazích je, že MANŽELSTVÍ nebo REGISTROVANÉ PARTNERSTVÍ zanikají. Úprava souvisejících záležitostí je obdobná, jako po rozvodu. (§§ 29, 759 a násl., 906 a násl. NOZ) 17. (24.10.2013) OSOBA BLÍZKÁ

Osoba blízká je: - příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství. - jiná osoba, která by újmu, kterou utrpěla druhá, důvodně pociťovala jako újmu vlastní. - sešvagřené osoby nebo ty, co spolu trvale žijí (vyvratitelná domněnka).

UZÁKOŇUJE SE I VE VZTAHU K PRÁVNICKÝM OSOBÁM pro případ některého právního jednání mezi právnickou osobou a členem jejího statutárního orgánu nebo tím, kdo tuto právnickou osobu podstatně ovlivňuje. Toto je opatření na ochranu třetích osob. (§22 NOZ)

18. (25.10.2013) KDYŽ ČLOVĚK NENÍ SCHOPEN JEDNAT SÁM  Zdravotní postižení (např. Alzheimerova nemoc, mozkové příhody, demence) se bohužel stávají jevem častým. NOZ umožňuje se včas o sebe v tomto směru postarat, nebo to legálně umožňuje blízkým. VŽDY KAŽDÉ JEDNÁNÍ MUSÍ BÝT KU PROSPĚCHU POSTIŽENÉHO A MUSÍ BÝT ZJIŠŤOVÁN JEHO NÁZOR A JEHO VŮLE!!! 8

PŘEDBĚŽNÉ PROHLÁŠENÍ – čekám-li vlastní nezpůsobilost, mohu projevit jak a kým mají být mé záležitosti později spravovány. Také můžu určit svého budoucího opatrovníka. (§38-44 NOZ)

NÁPOMOC PŘI ROZHODOVÁNÍ – v různých stupních nemoci potřebuje člověk jiný rozsah pomoci. Zde je podpůrce nápomocný při těch jednáních, kdy síly člověka nestačí... (§45-48 NOZ) ZASTOUPENÍ ČLENEM DOMÁCNOSTI – nemůže-li zletilý v důsledku duševní poruchy samostatně právně jednat, může ho zastupovat např. potomek, předek, sourozenec, partner, spolubydlící. K zastupování je třeba schválení soudu. (§49-54 NOZ)

OMEZENÍ SVÉPRÁVNOSTI – lze rozhodnutím soudu jen tehdy, když dotčenému člověku (ne někomu jinému) hrozí závažná újma a nestačí-li mírnější opatření. Je vždy stanoven opatrovník. (§55-65 NOZ) (dále také §§ 465 až 488, 3032 až 3034 NOZ)

19. (28.10.2013) NEZVĚSTNOST Zcela nová právní úprava.

Když člověk zemře, je jeho tělo lékařem ohledáno a poté je jeho smrt osvědčována listinou, která se nazývá ÚMRTNÍ LIST. Když se člověk „ztratí“ či není nalezeno jeho tělo, je situace složitější.

Pokud SVÉPRÁVNÝ ČLOVĚK, opustil své bydliště, není o něm známo kde se nachází a nepodává o osobě zprávy, může soud takového člověka prohlásit za NEZVĚSTNÉHO. Pokud je potřeba souhlasu člověka, který je NEZVĚSTNÝM (např. podpis rodičů na přihlášce dítěte, hlasování na valné hromadě, souhlas se stavbou souseda), nepřihlíží se k tomu. (§§66-70 NOZ)

9

20. (30.10.2013)

DOMNĚNKA SMRTI

Málokdy se stane, že Vám člověk před očima zmizí a Vy víte, že je mrtvý – např. vědec před očima výpravy spadne do jícnu sopky. Spíše může nastat situace, kdy je vysoce pravděpodobné, že člověk nežije, a to proto, že je dlouho nezvěstný nebo se účastnil události, při které přišlo o život mnoho jiných lidí (např. útok na Světové obchodní centrum v roce 2001, tsunami, zemětřesení apod.) I takové případy NOZ přesně řeší.

Na návrh osoby (fyzická i právnická!!!), která na tom má právní zájem, PROHLÁSÍ SOUD ČLOVĚKA ZA MRTVÉHO, pokud lze mít důvodně za to, že zemřel. Zároveň určí den jeho smrti. Soud to však učiní až poté, kdy uplyne minimálně zákonem stanovená lhůta od poslední zprávy nebo od jiné události (např. skupinové neštěstí, při kterém zahynulo větší množství osob). Vždy to bude složité a na důkazy náročné soudní řízení. Toto rozhodnutí soudu má za následek, že takový člověk je pro všechny MRTVÝ.

Objeví-li se domněle mrtvý člověk, k prohlášení za mrtvého se nepřihlíží. Manželství ani registrované partnerství se však nikdy neobnovuje. (§§71-76 NOZ).

21. (30.10.2013) K DOTAZŮM: Pokud je potřeba souhlasu člověka, který je NEZVĚSTNÝM (např. podpis rodičů na přihlášce dítěte, hlasování na valné hromadě, souhlas se stavbou souseda), nepřihlíží se k tomu … K ČEMU? že je nezvěstný, tedy souhlas nedá když tu není a musím počkat až tu bude … a nebo se nepřihlíží k tomu, že se vyžaduje jeho souhlas… tedy jako by souhlas dal? ABYCHOM NAŠLI ODPOVĚĎ, JE NAMÍSTĚ NAHLÉDNOUT DO TERMINOLOGIE NOZ. Zřejmě si chvíli budeme zvykat na nové pojmy a „NEPŘIHLÍŽÍ SE“ je jedním z následků, na které nejsme zvyklí. 10

Pokud tedy NOZ (a je tomu často) používá termín, že se k něčemu NEPŘIHLÍŽÍ, znamená to, že danému (potřebnost, jednání apod.) NEVĚNUJEME POZORNOST, prostě HLEDÍME, JAKOBY NEBYLO. Dle tvůrců zákona tento termín daleko lépe nahrazuje v současné době často užívanou neplatnost.

PŘÍKLAD

Dle § 93 odst. 1 NOZ souhlasí-li někdo, aby mu byla způsobena závažná újma, nepřihlíží se k tomu. Znamená to tedy, že za platnosti NOZ by neuspěl Shakespearův Žid Shylock z Kupce Benátského, který požadoval libru masa po kupci Antoniovi, který ve smlouvě souhlasil, že v určitém případě si ji lichvář smí vyříznout z jeho těla. V Benátkách podle dramatika zasáhla chytrá Porcie a právnickou kličkou (nesmí ukápnout ani kapka křesťanské krve) z toho Antonia „vysekala“. Podle NOZ by se na takové ujednání (prohlášení) hledělo, jakoby nebylo. Za platnosti současného občanského zákoníku by bylo ABSOLUTNĚ NEPLATNÉ, což přidávám pro Ty, kteří by případně něco podobného chtěli do 31.12.2013 stihnout. A NYNÍ K ODPOVĚDI NA DOTAZ:

Je-li člověk NEZVĚSTNÝM, a je potřeba jeho souhlasu, přivolení, odevzdání hlasu nebo jiného konání, tak k této potřebnosti se NEPŘIHLÍŽÍ. Tj. jakoby v zákoně potřeba (nutnost) takového jednání nebyla předepsána, vždy však pouze s ohledem na NEZVĚSTNÉHO.

Např. mají-li souhlas pro dítě podepsat oba rodiče, tak pokud je jeden z nich NEZVĚSTNÝ tak platí, že podepisuje pouze ten druhý a dokument je stejně platný, jakoby podepsali oba. 22. (31.10.2013)

JMÉNO

Jménem FYZICKÉ OSOBY – ČLOVĚKA je jeho osobní jméno (nyní křestní – ale ne každý je křtěn), příjmení (lze i připojované – např. Jablíčková-Třešničková), další jména (např. Anna Marie) a rodné příjmení. NOZ obsahuje pouze obecnou úpravu. Vše další nalezneme především v zákoně č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů. 11

POUŽIJETE-LI jiné jméno, nesete odpovědnost za právní následky. ZASAHUJE-LI někdo jiný do práva k Vašemu jménu nebo Vás tímto poškodí, NOZ Vám garantuje právní ochranu. (§§77-78)

23. (1.11.2013) Jménem PRÁVNICKÉ OSOBY je její NÁZEV. Nesmí být zaměnitelné ani klamavé. I jméno právnické osoby je chráněno. Každé jméno (název) právnické osoby musí obsahovat dovětek, který vyjadřuje, o jaký druh právnické osoby se jedná. Např. SPOLEK – „zapsaný spolek“ nebo „z.s.“ NADACE – „nadace“ ÚSTAV – „zapsaný ústav“ nebo „z.ú.“ AKCIOVÁ SPOLEČNOST - „akciová společnost“, „akc. spol.“ nebo „a.s.“

!!! Název ÚSTECKÉHO KRAJE i nadále nebude možno používat bez jeho souhlasu. (§§132-135) JEŠTĚ S JEDNÍM „JMÉNEM“ BUDETE PŘICHÁZET DO STYKU, A TO ZEJMÉNA PŘI UZAVÍRÁNÍ SMLUV. JEDNÁ SE O:

OBCHODNÍ FIRMA – to je jméno, pod kterým je PODNIKATEL zapsán do obchodního rejstříku. Tj. PODNIKATEL, který není zapsán v obchodním rejstříku, nepodniká pod OBCHODNÍ FIRMOU, ale pod VLASTNÍM JMÉNEM. !!!! Často se slovo FIRMA zaměňuje s OBCHODNÍ SPOLEČNOSTÍ (firma něco prodala) nebo s PODNIKEM či OBCHODNÍM ZÁVODEM (kominík má zavedenou firmu). Není to sice formálně právně správně, ale všichni si rozumíme a víme, co je tím myšleno. (§422-428 NOZ)

!!!! DOPORUČENÍ: uzavíráme-li SMLOUVU, tak v záhlaví u označení smluvních stran je vhodné uvádět „JMÉNO“. To má totiž každá osoba.

12

24. (4.11.2013) PSEUDONYM Tak to je naprostá novinka v NOZ.

ČLOVĚK si může zvolit (přijmout) PSEUDONYM. U umělců to bývá jejich UMĚLECKÉ JMÉNO a u některých lidí to může být třeba jejich PŘEZDÍVKA.

Pod PSEUDONYMEM mohou lidé vystupovat i v právních vztazích a ty jsou platné. Podmínkou však je, že všichni dotčení vědí, kdo pod PSEUDONYMEM vystupuje.

Dokonce, když je PSEUDONYM obecně znám, tak požívá stejnou ochranu jako jméno.

To se může týkat např. MICHALA DAVIDA, u kterého by asi pro většinu bylo překvapením, kdyby se nám představil jako Vladimír Štancl. Jméno Reginalda Dwighta (Elton John) by také zřejmě nevyprodalo koncertní sály. A PRÁVĚ TYTO OSOBY JEDNAJÍ POD PSEUDONYNEM a úspěšně tak vystupují v právních vztazích. (§79 NOZ) 25. (6.11.2013)

BYDLIŠTĚ/SÍDLO/ADRESA

má BYDLIŠTĚ (asi proto, že bydlí) tam, kde se zdržuje s úmyslem trvale žít (až do změny okolností, jelikož NIKDY neříkej NIKDY). Nemá-li člověk bydliště, považuje se za něj (toto je právní fikce) to místo, kde skutečně žije. Nemůžeme-li takové zjistit je to takové místo, kde má svůj majetek (tj. i např. uzlík bezdomovce pod příslovečným mostem) nebo místo, že člověk měl bydliště naposledy.

!!!!! BYDLIŠTĚ není MÍSTO TRVALÉHO POBYTU dle zvl. právních předpisů (evidenční účel dle veřejného práva).

13

PROČ TEDY EXISTUJÍ TYTO DVA INSTITUTY? V rámci veřejného práva (vždyť jsme úředníci, tak víme proč) je třeba, aby občan byl náležitě evidován s ohledem na místo jeho pobytu – např. práva občana dle krajského zřízení, vymezení volebního obvodu, doručování apod. Pro soukromé právo je důležitá fakticita, tj. např. „pro auto, které jsem Ti prodal si přejeď tam, kde bydlím“. (§80 NOZ) má SÍDLO, které je formálním místem, kde ji lze najít a kam lze doručovat. SÍDLO je určováno při ustavení právnické osoby. NOZ (a především běžná praxe) rozlišuje mezi SÍDLEM ZAPSANÝM (tj. tím, které je uvedené ve veřejných rejstřících, k němuž svědčí dobrá víra) a SÍDLEM SKUTEČNÝM (tj. tím, kde právnická osoba skutečně působí a každý se jej může dovolat stejně jako zapsaného). (§§ 136-137 NOZ)

(podnik/firma) nebo bydliště.

je adresa, která je zapsaná ve veřejném rejstříku nebo místo, kde má svůj obchodní závod

(§429 NOZ).

BYDLIŠTĚ i SÍDLO je určeno ADRESOU, což je přesná informace o umístění domu, stavby nebo jiného konkrétního místa a tvoří ji zpravidla ulice, číslo popisné/evidenční, číslo bytu, sídelní útvar (město, obec) a PSČ. 26. (7.11.2013)

Lidské tělo NENÍ VĚC. VĚCÍ MOVITOU však jsou takové části lidského těla, které je možné z těla odejmout bez znecitlivění, bezbolestně a přirozeně se obnovují. 14

Např. se jedná o vlasy, které lze prodat výrobci paruk. Matka také může prodat přebytečné mateřské mléko. Lidské tělo je chráněno i po smrti. S ostatky se vždy musí naložit důstojně. NÁKLADY POHŘBU – hradí se z pozůstalosti. Každý zemřelý musí být pohřeben slušným způsobem podle místních zvyklostí. Přání zemřelého zavazuje. Nezbylo-li však po něm tolik prostředků, aby pohřeb a uložení z nich mohly být zaplaceny, přání dodržet nelze a bude nutné postupovat úměrně jeho pozůstalosti. Pokud pozůstalost nepostačuje vůbec a není nikdo, kdo by pohřeb a uložení zaplatil, postupuje se dle zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů.

PITVA

a) bez souhlasu člověka je možná pouze stanoví-li to zákon – např. je-li obětí trestného činu, b) se souhlasem je možná za účelem lékařského výzkumu nebo k výukovým účelům.

Člověk může souhlasit s přenecháním částí svého těla jinému člověku (např. orgány pro transplantaci apod.) za stejných podmínek, jako dosud. (§§ 91-92, 111-117 NOZ) 27. (11.11.2013) PŘEVZETÍ ČLOVĚKA DO ZDRAVOTNICKÉHO ZAŘÍZENÍ BEZ JEHO SOUHLASU Jsou situace, kdy zdravotní stav člověka vyvolává nebezpečí pro něho i pro jeho okolí, což může vyvolat výkon zdravotní péče i bez jeho souhlasu. Např. se jedná o onemocnění úplavicí, cholerou, duševní chorobou.

Jelikož se jedná o zásah do Ústavou garantované lidské svobody, NOZ garantuje v tomto ohledu člověku maximální ochranu práv. ZEJMÉNA:

-

k převzetí nebo zadržení ve zdravotnickém zařízení je možné přistoupit, jenom když nelze postupovat mírněji a méně omezujícím způsobem, povinnost zdravotnického zařízení poskytnou okamžité a náležité vysvětlení tak, aby tomu bylo rozuměno. Je povinno také informovat osoby blízké, do 24 hodin musí být oznámeno převzetí či zadržení soudu, který ve věci rozhodne do 7 dnů, 15

-

možnost zvolit si důvěrníka, se kterým bude komunikovat bez přítomnosti třetích osob a jež jej zastupuje při této situaci (!!!!! Stejná práva má i PODPŮRCE – viz. dřívější lekce) přezkoumání stavu nezávislým lékařem.

(§§ 104-110 NOZ) 28. (12.11.2013) PRÁVNICKÉ OSOBY (PO) Víte, že právnické osoby začaly vznikat až v 18.-19. století v době, kdy zejména obchodníci hledali způsob jak podnikat a ochránit svůj soukromý majetek? Není divu, že se takových právnických osob ostatní lidé obávali. V současné době jsou PO běžnou součástí našeho života a již zdaleka neslouží jen k podnikání. Koneckonců jsme zaměstnanci jedné z nich.

PO hmotně neexistuje, nelze si na ni sáhnout, na rozdíl od člověka. K tomu, aby mohla existovat, musí tuto možnost připustit zákon a musí vzniknout. Neexistuje sama o sobě. Tj. např. - já si nemohu říct, že založím úplně speciální Simončinu obchodní společnost a tu podrobím zcela vlastním pravidlům - nemůže se nám stát, že najednou existuje PO, kterou nikdo nikdy nezaložil.

NOZ na rozdíl od stávajícího občanského zákoníku neobsahuje výslovně dělení PO. NOZ si vystačuje tím, že PO pojmenuje a odlišně reguluje. Právnické osoby dle NOZ (a vždy se jedná o PO soukromého práva) dělíme na: - Korporace (§ 210-302) – tvoří je společenství lidí nebo PO. - Fundace (§ 303-401) – je společný pojem pro nadace a nadační fondy - Ústav (§ 402-418) – kombinuje majetkovou a osobní složku. !!!! Když stát vystupuje v rámci soukromého práva je považován za právnickou osobu. Např. při uzavírání kupní smlouvy. (§165 NOZ)

PRÁVNICKÁ OSOBA nemusí mít v předmětu činnosti takovou činnost, která odpovídá její povaze. Např. nepotřebuje živnost typu realitní činnosti, když běžně spravuje vlastní majetek. (§20 NOZ) 16

29. (13.11.2013) Jak vzniká a zaniká PO dle NOZ? I NOZ respektuje již zavedenou dvoustupňovost. 1.

USTAVENÍ (nyní ZALOŽENÍ), a to zakladatelským právním jednáním (tj. buď zakladatelská smlouva nebo listina), zákonem, rozhodnutím orgánu veřejné moci nebo jiným způsobem, který stanoví zákon.

V mezidobí je třeba vyřídit řadu potřebných záležitostí, např. povolení k podnikání, složení vkladu, zajištění prostor k fungování nebo práv k sídlu apod. Teprve poté, kdy máme vše potřebné vyřízené, tak lze přistoupit ke druhé fázi, a to 2.

VZNIK – obecně a většinou nastává ZÁPISEM DO VEŘEJNÉHO REJSTŘÍKU (nejznámější je obchodní rejstřík), nebo např. účinností zákona (vzniká-li na základně něj).

!!!!! I za ustavené, ač nevzniklé PO může být jednáno (jinak by nemohla být ani podána žádost o vydání živnostenského oprávnění nebo založen bankovní účet). I zánik PO je obvykle dvoustupňový. 1. ZRUŠENÍ – zpravidla rozhodnutím o zrušení, nebo také uplynutím doby, rozhodnutím příslušného orgánu popř. dosažením účelu.

V mezidobí se obvykle provádí LIKVIDACE. Výjimkou je případ, kdy zrušená PO má právního nástupce (např. když nastane přeměna – tj. fúze, rozdělení nebo změna právní formy) nebo zákon stanoví, že se neprovádí. Teprve poté může nastat druhá fáze.

2. ZÁNIK – obvykle výmazem z veřejného rejstříku nebo pouhým skončením likvidace.

(§§ 20, 118, 122, 125-7 168-9, 174, 185-6, 3041 a násl. NOZ) 30. (14.11.2013)

VEŘEJNÁ PROSPĚŠNOST Zcela nová „vlastnost“, kterou může PO mít. Ve světě je považována za prestižní.

Status VEŘEJNÉ PROSPĚŠNOSTI bude moci být přiznán kterékoliv PO soukromého práva. 17

U PO veřejného práva (např. PO zakládané zákonem, příspěvkové organizace apod.) se jistá míra veřejné prospěšnosti předpokládá automaticky a tedy jim statut přiznáván nebude. Pokud však je PO založena např. krajem, bude moci být nositelem statutu (např. Krajská zdravotní, a.s.). Lze předpokládat, že jejím nositelem budou zejména neziskové organizace. Základními znaky VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ PO jsou: - přispívání vlastní činností k obecnému blahu, což je vyjádřeno v zakladatelských dokumentech - hospodárné využívání jmění i zisku k veřejně prospěšnému účelu - poctivost zdrojů majetku - bezúhonnost osob, které mají na rozhodování PO podstatný vliv.

Status veřejné prospěšnosti umožní PO získat především nepřímé výhody spočívající v úlevách na dani z příjmů, do budoucna však není vyloučeno, že se statusem veřejné prospěšnosti budou spojovány i jiné typy výhod. V NOZ jsou pouze základní pravidla, bližší nalezneme v dosud neschváleném zákonu o statusu veřejné prospěšnosti. (NOZ §§§146-150) 31. (15.11.2013) Dnes trochu odbočíme. Informaci považujte jako bonus i pro Vás, kteří mají v plánu převody nemovitostí a váhají, jestli do 31.12.2013 nebo až později. A je také trochu delší. Senát schválil několik zákonných opatření (protože není Poslanecká sněmovna, tak dle Ústavy zákony mohou dočasně nahradit zákonná opatření, která však musí na své první schůzi nová Poslanecká sněmovna schválit, aby mohla platit dál). Jedním z nich je i č. 340/2013 Sb. o dani z nabytí nemovitých věcí (můžete najít v ASPI) a de facto nahrazuje dosud platný zákon o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí.

Zdanění dědictví a darování se od roku 2014 přesouvá do zákona o daních z příjmů a místo stávající daně z převodu nemovitostí se nově zavádí právě daň z nabytí nemovitostí!!!! Při porovnání stávajícího zákona o dani z převodu nemovitostí a nového zákona o dani z nabytí nemovitostí vysledujeme tyto zásadní změny: 18

Poplatník daně Nově je dána možnost, aby se převodce a nabyvatel v kupní nebo směnné smlouvě dohodli, že poplatníkem daně bude nabyvatel. V ostatních případech nabytí nemovitosti zůstává, stejně jako doposud, poplatníkem daně nabyvatel.

Předmět daně Nově se stává předmětem daně i právo stavby, pokud je nabyto úplatně, protože podle NOZ je toto věcné právo považováno za nemovitou věc. Předmětem daně bude nejen nabytí práva stavby, ale i jeho zánik. Jiných věcných práv, jako jsou například zástavní právo nebo věcná břemena se zdanění týkat nebude. Nově bude zdanění podléhat získání nemovité věci vydržením, nabytí nemovité věci do svěřenského fondu a nabytí stavby neoprávněně postavené na cizím pozemku. Naopak je z předmětu daně vyloučeno nabytí práva k nemovité věci prováděním pozemkových úprav, přeměnami obchodních korporací nebo získané jako náhrada při vyvlastnění. Osvobození daně S menšími změnami platí nadále osvobození při nabytí vlastnického práva k novým stavbám, nově však pouze v případě, že k prvnímu převodu dojde nejpozději do 5 let ode dne, od kterého lze podle stavebního zákona novou stavbu užívat, to znamená ode dne vydání kolaudačního rozhodnutí, popřípadě ode dne, kterým uplyne 30 dnů od oznámení započít s užíváním stavby, pokud stavební úřad užívání nezakázal. V dosavadní právní úpravě nebylo toto osvobození podmíněno splněním časového testu ale skutečností, že stavba nebyla dosud užívána. Nově se osvobozují všechna první úplatná nabytí vymezených nemovitých věcí uskutečněná ve výše uvedeném časovém období. Nadále budou osvobozeny také první úplatné převody bytu v nové stavbě nebo bytu, který vznikl nástavbou, přístavbou nebo stavební úpravou. Toto osvobození již ale není jako doposud podmíněno podnikatelskou činností převodce v oblasti výstavby nebo prodeje bytů. V praxi to znamená, že od daně z nabytí nemovitostí budou osvobozeny veškeré první převody nemovitých věcí sloužících k bydlení, pokud při jejich převodu bude splněn výše uvedený pětiletý test. Nově je osvobození rozšířeno o nabytí vlastnického práva k nemovité věci jejím uživatelem na základě finančního leasingu. Zde je potřeba připomenout, že doposud docházelo u finančního leasingu k dvojímu zdanění, jednou při pořízení předmětu leasingu leasingovou společností a podruhé při ukončení finančního leasingu a převedení vlastnického práva k předmětu leasingu na nájemce. Důvod této změny je tedy více než jasný, a to zdanit pouze jedno nabytí (poskytovatelem leasingu), stejně jako například při pořízení nemovité věci na úvěr nebo při platbě v hotovosti. V novém zákoně již nenajdeme osvobození převodů a přechodů vlastnictví k nemovitostem v rámci privatizace státního majetku, které bylo zrušeno pro jeho nadbytečnost a zrušeno je i osvobození vkladů do obchodních společností a družstev. Základ daně Oproti stávající právní úpravě nový zákon výrazně omezuje povinnost předkládat pro stanovení základu daně znalecké posudky. Znalecký posudek není vyžadován například při převodech nemovitostí určených k bydlení, rekreaci, garáží apod.,

19

zatímco při převodech nemovitostí, které jsou součástí obchodního majetku, je povinnost předložení znaleckého posudku zachována. Nově je základ daně definován jako nabývací hodnota, která může být snížená o výdaje prokazatelně vynaložené na znalecký posudek, to ale pouze v případech, kdy je posudek vyžadován jako povinná příloha daňového přiznání. Není-li znalecký posudek povinnou přílohou daňového přiznání je základem daně pouze nabývací hodnota. Co si představit pod pojmem nabývací hodnota? Nabývací hodnotou může být cena sjednaná, srovnávací daňová hodnota, zjištěná cena a nebo zvláštní cena. U většiny smluvních převodů se při stanovení základu daně bude vycházet z ceny sjednané (cena na které se dohodli prodávající s kupujícím), která se bude porovnávat s tzv. srovnávací daňovou hodnotou. Srovnávací daňová hodnota představuje 75% směrné hodnoty nebo ceny zjištěné (cena dle zákona o oceňování majetku) a poplatník si může zvolit, zda k určení srovnávací daňové hodnoty použije směrnou hodnotu nebo cenu zjištěnou. Směrná hodnota je údaj zjištěný správcem daně a vychází z cen nemovitých věcí v daném místě a čase při zohlednění dalších parametrů jako je účel, poloha, stav, stáří, vybavení, stavebně technické parametry a podobně. Postup při výpočtu směrné hodnoty je stanoven vyhláškou Ministerstva financí. Zjednodušeně lze konstatovat, že základem daně v případech, kdy není vyžadován znalecký posudek, bude cena sjednaná, pokud nebude více než o třetinu nižší než takzvaná směrná hodnota, která v podstatě představuje cenu obvyklou v místě a čase. Bude-li cena sjednaná více jak o třetinu nižší, základ daně bude stanoven ve výši 75% směrné hodnoty, tj. ceny obvyklé. Poplatníkům je nicméně zachována možnost nechat si zpracovat a správci daně předložit znalecký posudek i v případech, kdy jim tuto povinnost zákon neukládá. V takovém případě bude základ daně stanoven porovnáním ceny sjednané a 75% ceny zjištěné dle znaleckého posudku. V některých specifických případech, například při vydražení, insolvenci, prodeji nemovitosti v souvislosti s pozůstalostí, vkladech nemovité věci do obchodních korporací, se pro stanovení základu daně zjišťuje zvláštní cena. Daňové přiznání Daňové přiznání bude tedy podáváno stejně jako doposud ve lhůtě tří měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém byl proveden vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Na rozdíl od stávající právní úpravy provede výpočet daně správce daně. Poplatník daň nevyčíslí, pouze uvede v daňovém přiznání povinné údaje potřebné ke stanovení směrné hodnoty nemovité věci a vypočítá zálohu na daň ve výši 4% sjednané ceny. Vypočtená záloha se zaokrouhlí na celé koruny nahoru a je splatná poslední den lhůty pro podání daňového přiznání. Vyměří-li správce daně vyšší daň než je uhrazená záloha, je doplatek splatný ve lhůtě 30-ti dnů od doručení platebního výměru. Dobrou zprávou a změnou k lepšímu je skutečnost, že povinné přílohy daňového přiznání již nemusí být notářsky ověřovány, ale mohou být přiloženy jako prostá kopie v listinné podobě nebo elektronicky.

Některé další změny Ke zjednodušení dojde při prodeji, koupi nebo směně nemovité věci do společného jmění manželů. Daň přizná a odvede kterýkoliv z nich a v případě, že ji nezaplatí ani jeden, může finanční úřad úhradu daně požadovat na kterémkoliv z nich. 20

Na závěr je třeba uvést, že veškeré daňové povinnosti a práva týkající se daně z převodu nemovitostí, vzniklé přede dnem nabytí účinnosti zákonného opatření Senátu se řídí zákonem č. 357/1992 Sb., ve znění platném přede dnem nabytí účinnosti zákonného opatření Senátu. (za využití zdroje z e-prava) OPRAVA 18.11.2013

Milé kolegyně, milí kolegové,

obdržela jsem od několika z Vás upozornění na chybičku, která se vloudila daňovému poradci, který je autorem níže uvedeného článku (byl jen zestručněn) na e-pravu. I mistr tesař se utne když se pohybuje v prostředí jemu samozřejmému. Takže....

Poplatník daně Nově je dána možnost, aby se převodce a nabyvatel v kupní nebo směnné smlouvě dohodli, že poplatníkem daně bude nabyvatel. V ostatních případech nabytí nemovitosti zůstává, stejně jako doposud, poplatníkem daně nabyvatel převodce. Cit. stávající právní úpravu (do 31.12.2013) dle § 8 odst. 1 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí: 1) Poplatníkem daně z převodu nemovitostí je a) převodce (prodávající); nabyvatel je v tomto případě ručitelem, b) nabyvatel, jde-li o nabytí nemovitosti při výkonu rozhodnutí nebo exekuci podle zvláštního právního předpisu,2b) vyvlastnění, vydržení, v insolvenčním řízení po rozhodnutí o úpadku nebo ve veřejné dražbě anebo o nabytí nemovitosti na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva, v souvislosti s postoupením pohledávky, při zrušení právnické osoby bez likvidace nebo při rozdělení likvidačního zůstatku při zrušení právnické osoby s likvidací,

Cit. novou právní úpravu (od 1.1.2014 pokud bude potvrzeno PSP) dle § 1 odst. 1 zákonného opatření č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí: (1) Poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí je a) převodce vlastnického práva k nemovité věci, jde-li o nabytí vlastnického práva koupí nebo směnou a převodce a nabyvatel se v kupní nebo směnné smlouvě nedohodnou, že poplatníkem je nabyvatel, b) nabyvatel vlastnického práva k nemovité věci v ostatních případech.

21

32. (18.11.2013)

Zákon nebo ZAKLADATELSKÉ PRÁVNÍ JEDNÁNÍ (dokument, kterým se PO ustanovuje) stanoví ORGÁNY PO a způsob, jakým tvoří vůli PO a jak ji PROJEVUJE. PO sama nemá vůli, ústa ani mozek, proto musí existovat lidé, kteří ji zastupují a za ni jednají. ORGÁNY nejsou ve všech PO stejné. Lze je však podřadit do těchto skupin:

SHROMÁŽDĚNÍ VLASTNÍKŮ ČI ZAKLADATELŮ jsou zpravidla nejvyšším orgánem PO, kterému přísluší zásadní rozhodnutí v PO. Např. valná hromada, členská schůze, správní rada apod. STATUTÁRNÍ ORGÁNY obecně vykonávají vše, co nenáleží výslovně jinému orgánu PO, takže jejich kompetence jsou nejvíc akční. Statutární orgán (je-li sám) nebo jeho člen (jeli kolektivní) obecně může zastupovat PO (odlišnost oproti stávající úpravě, kdy jedná za statutární orgán) ve všech záležitostech. Např. ředitel, jednatel, představenstvo apod. DOZORČÍ ORGÁNY obecně dohlíží či kontrolují to, zdali jsou všechny záležitosti PO vedeny a vykonávány tak, jak mají být. Např. dozorčí rada, revizor, kontrolní komise apod. !!!! ZA PO MOHOU JEDNAT I JINÉ OSOBY. NEJČASTĚJI TO BÝVAJÍ JEJÍ ZAMĚSTNANCI. Ti PO zastupují v takovém rozsahu, který je obvyklý vzhledem k tomu, jakou práci (zařazení, funkce, pozice) vykonávají. VŮBEC NENÍ ROZHODUJÍCÍ, JAK konkrétně TOTO ZASTUPOVÁNÍ UPRAVUJÍ např. vnitřní předpisy. ROZHODNÉ JE TO, JAK SE TO JEVÍ VEŘEJNOSTI. Např. nikoho nepřekvapí, že prodavačka u Bati uzavírá za společnost kupní smlouvu, překvapivé by však bylo, kdyby Vám za pultem nabídla veškeré nemovitosti této společnosti. Okamžitě byste věděli, že toto není obvyklé k jejímu zařazení.

– k názvu PO se připojuje podpis zastupujícího, popř. i údaj o funkci nebo o pracovním zařazení. !!!! I při podepisování je NOZ chráněna dobrá víra osob mimo PO. Pokud o tom neví, tak pro třetí osoby není rozhodné, jestli předem rozhodl příslušný orgán PO nebo jestli 22

nepřekračují zaměstnanci své kompetence, které se třetím osobám jeví jako odpovídající. ZDŮRAZŇUJI, ŽE TOTO VŠE SE NETÝKÁ PO VEŘEJNÉHO PRÁVA, KTEROU JE NAPŘ. KRAJ. ZDE PLATÍ ÚPRAVA DLE ZÁKONA O KRAJÍCH. (Tedy alespoň dokud některý soud nepřekvapí svým rozhodnutím.) NOVINKA NOZ – členem orgánu PO může být i jiná PRÁVNICKÁ OSOBA. (§§ 151-167 NOZ) 33. (19.11.2013) Nyní si v několika zprávách představíme úplně nové PO soukromého práva. Začneme.....

Ten řádíme do korporací stejně, jako např. akciovou společnost.

SPOLEK od 1.1.2014 může NAHRADIT jak OBČANSKÁ SDRUŽENÍ, ZÁJMOVÁ SDRUŽENÍ PRÁVNICKÝCH OSOB, tak i OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI. Ty, které jsou již založené však NEPŘESTANOU EXISTOVAT. OBČANSKÁ SDRUŽENÍ se však automaticky od 1.1.2014 považují za SPOLKY a ZÁJMOVÁ SDRUŽENÍ PRÁVNICKÝCH OSOB se mohou na SPOLEK změnit. SPOLEK mohou založit minimálně 3 OSOBY, které tak vyjádří společný zájem se sdružit za určitým účelem. Účel spolku je libovolný, jen nesmí být zákonem zakázaný. Např. může existovat spolek zahrádkářů, filatelistů, ale také lidí, kteří se chtějí věnovat třeba alternativní medicíně.

SPOLEK NESMÍ BÝT založen za účelem podnikání, ale v rámci své vedlejší činnosti si podnikáním může přilepšovat (podobně jako naše příspěvkové organizace). (§§214-302, 3045, 3051) 34. (20.11.2013)

23

Jedná se o zastřešující termín pro NOZ upravené fondové PO. Jejich základem je MAJETEK, který slouží k předem stanovenému veřejně prospěšnému účelu. NADACE – jedná se o PO založenou za veřejně prospěšným účelem, kterým může být nejenom podporování obecného blaha (např. obdoba Nadace Alfreda Nobela udělující Nobelovy ceny), ale i dobročinné účely (např. podpora slepých nebo postižených). Jejím zásadním znakem je TRVALOST. PŘIDRUŽENÝ FOND – jedná se o tzv. nesamostatnou nadaci. Je tvořen majetkovým souborem, ale nemá právní subjektivitu – není tedy PO. Kdokoliv může svěřit určitý výnosný majetek již založené nadaci, avšak pouze do správy. Tato nadace smí majetek používat ke sjednanému účelu.

NADAČNÍ FOND –jedná se o PO založenou za užitečným společenským nebo hospodářským účelem ať již v podobě obecně prospěšné nebo dobročinné. Nejedná se však o TRVALOU SLUŽBU a svůj majetek může spotřebovat.

Dle přechodných ustanovení NOZ se může OBECNĚ PROSPĚŠNÁ SPOLEČNOST změnit na NADACI nebo NADAČNÍ FOND. (§§ 303 – 401, 3050 NOZ) 35. (21.11.2013)

Novinka v právním řádu.

Jedná se o zvláštní PO, jejíž hlavním účelem je poskytování společensky nebo hospodářsky užitečných služeb. Např. v současné době je státním ústavem (zřízeným zákonem) Národní galerie. Na rozdíl od fundací musí mít ÚSTAVY nejenom MAJETEK, ale také OSOBNÍ SLOŽKU (tou jsou jeho zaměstnanci), bez které by ÚSTAV nemohl poskytovat obecně prospěšné služby. Dle přechodných ustanovení NOZ se může OBECNĚ PROSPĚŠNÁ SPOLEČNOST změnit na ÚSTAV. Lze předpokládat využití ÚSTAVŮ pro činnost nemocnic, hospiců, útulků apod. 24

KRAJE a OBCE jsou oprávněny od 1.1.2014 na místo OBECNĚ PROSPĚŠNÝCH SPOLEČNOSTÍ zakládat ÚSTAVY. (§§ 402 – 418, 3050 NOZ)

36. (22.11.2013)

PODNIKATEL je ten, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. Je vytvořena fikce, že OSOBA zapsaná v obchodním rejstříku je vždy PODNIKATELEM.

Pokud však OSOBA má oprávnění k podnikání, má se za to, že je PODNIKATELEM. Zde se však jedná o vyvratitelnou právní domněnku a je důležité, jak se osoba skutečně chová. PROČ JE VYMEZENÍ PODNIKATELE PRO NORMÁLNÍ OBČANY TAK DŮLEŽITÉ?

PODNIKATEL je obecně považován v rámci právních vztahů za silnější subjekt a proto NOZ poskytuje SPOTŘEBITELŮM zvláštní ochranu. Např. před podobnými praktikami, které aplikují některé marketingové společnosti v rámci předváděcích akcí – např. dříve BECK Europe a BECK Reisen. PODNIKATEL jedná buď osobně, nebo může někoho za tím účelem pověřit. Podnikatele ZAVAZUJE taktéž jednaní osob, které jednají v jeho provozovně. !!! Je zde však třeba být ze strany zákazníka v dobré víře.

Např. Mluví-li s Vámi prodavač označený jmenovkou podnikatele v obchodě, tak mohu věřit, že je oprávněn podnikatele zavazovat. Pokud však s Vámi jedná nahodilá osoba s visačkou „návštěva“ (často to bývá zástupce dodavatele, který umísťuje na regály zboží), tak těžko můžeme být v dobré víře, že taková osoba smí podnikatele zavazovat.

DOPORUČENÍ – pokud Vás navštíví podomní prodavač či někdo, kdo nabízí služby, ověřte si jeho právo jednat a pokud se rozhodnete nabízených služeb využít, je bezpečnější navštívit „kamennou provozovnu“. Pokud chcete doma uzavřít smlouvu, doporučuji ověřit si oprávnění podomního prodavače u podnikatele, v jehož jméně prohlašuje, že jedná.

25

37. (25.11.2013)

Náš život od narození je plný toho, jak někdo jiný jedná za nás. Někdy ze zákona, často z našeho vlastního rozhodnutí, v jiných případech z rozhodnutí příslušného orgánu. NOZ proto musí obsahovat úpravu ZASTOUPENÍ. OBECNĚ PLATÍ, ŽE ZASTUPOVAT NEMŮŽE TEN, JEHOŽ ZÁJMY JSOU V ROZPORU SE ZÁJMY ZASTOUPENÉHO. ZÁSTUPCE VŽDY SLEDUJE ZÁJEM ZASTUPOVANÉHO, i když hospodaří se spoustou jeho majetku, tak vše činí pro zastupovaného, NIKDY NE PRO SEBE. KONECKONCŮ ZÁSTUPCE JEDNÁ NA ÚČET ZASTUPOVANÉHO, tj. např. když uzavře smlouvu, tak práva a povinnosti, nebo majetek, vzniká zastupovanému, ne tedy tomu, kdo za něj jedná. V případě překročení oprávnění zástupce, NOZ řeší možné konflikty. I při stanovení zástupce musíme být opatrní a pečliví. Dáváme mu do určité míry moc nad svým osudem. ZÁSTUPCEM obecně může být i PRÁVNICKÁ OSOBA a může existovat i VÍCE ZÁSTUPCŮ NAJEDNOU. ZNÁME TYTO DRUHY ZASTOUPENÍ: ZÁKONNÉ ZASTOUPENÍ– zákonný zástupce je ten, kdo přímo na základě zmocnění plynoucího ze zákona zastupuje jinou osobu. V rámci zastoupení chrání zájmy zastoupeného a to, aby jeho práva došla naplnění. Zastupovaným může být i osoba nesvéprávná. Zákonným zástupcem je např. rodič vůči dítěti nebo jednatel vůči společnosti s ručením omezeným. SMLUVNÍ ZASTOUPENÍ (nahrazuje nynější ZASTOUPENÍ NA ZÁKLADĚ PLNÉ MOCI) – vznikne tehdy, když se strany dobrovolně dohodnou, že jedna zastoupí druhou v předem dohodnutém rozsahu. Zástupci se říká ZMOCNĚNEC. Např. zastoupení realitního makléře při prodeji domu, zastoupení advokáta apod. !!!! NOZ je daleko méně formální než platný OZ. Pro udělování plné moci platí pravidlo, že písemná musí být taková, která je tzv. GENERÁLNÍ (tj. netýká-li se jen určitého jednání) nebo když je pro právní jednání PÍSEMNÁ FORMA předepsaná. Např. u kupní smlouvy na prodej nemovitostí.

26

Zvláštním druhem je PROKURA – při jejím udělení PODNIKATEL zapsaný v obchodním rejstříku zmocňuje PROKURISTU k jednáním při jeho podnikatelské činnosti. !!!! Zde platí výjimka, prokurista nesmí být právnickou osobou. (§§ 436-464 NOZ)

38. (27.11.2013)

OPATROVNICTVÍ Svými obecnými pravidly je podobné zákonnému zastoupení, liší se zejména v tom, že vzniká na základě rozhodnutí soudu (!!! V případě upraveném NOZ). Zastupovaným může být i osoba nesvéprávná.

OPATROVNÍKOVI obecně nevzniká právo na odměnu (stejně jako zákonnému zástupci). Jen v případě správy jmění může být odměna přiznána.

POZN. správa jmění v případě opatrovnictví není správa cizího majetku podle §14001474 NOZ.

OPATROVNÍK musí být ustanoven zejména osobě, která není PLNĚ SVÉPRÁVNÁ, NEBO v případě, nutné ochrany zájmu NEZNÁMÉHO ČLOVĚKA, ČLOVĚKA NEZNÁMÉHO POBYTU nebo v případě OMEZUJÍCÍCH ZDRAVOTNÍCH POTÍŽÍ. NAPROSTÁ NOVINKA V PRÁVNÍM ŘÁDU JE OPATROVNICKÁ RADA.

Může být ustanovena pouze v případě, že je jmenován OPATROVNÍK. Je to jakási samospráva osob blízkých a přátel tomu, kdo je opatrován. Smyslem OPATROVNICKÉ RADY, kterou právě tyto blízké osoby a přátelé na zvláštní schůzi mohou zvolit, je dohled nad výkonem opatrovnictví a rozhodování v závažných věcech. ( §§ 457-488) 39. (27.11.2013)

NOZ mění právní pohled na definici a dělení věci.

VĚCÍ JE VŠE, CO NENÍ OSOBOU, JE LIDEM POTŘEBNÉ (UŽITEČNÉ) a JE OVLADATELNÉ. !!! věcí jsou i práva a další majetkové hodnoty (např. pohledávky, obchodní podíl). Vždy rozhoduje objektivní hledisko. Např. déšť je člověku užitečný, ale nemůžeme ho ovládat. NENÍ PROTO VĚCÍ. Pokud však dešťovou vodu nachytáme do sudu, můžeme ji ovládat a stane se tak věcí. VÝJIMKY: - lidské tělo, ani jeho část nejsou věci (to neplatí pro dříve vysvětlované vlasy apod.) 27

- živé zvíře není věcí proto, že je smysly nadaný živý tvor (o tom se s ohledem na NOZ snad mluví nejčastěji) – přesto se na něj ustanovení o věcech používá tehdy, pokud to neodporuje zvláštní povaze zvířat - ovladatelné přírodní síly – pokud se jimi obchoduje, přiměřeně se posuzují jako věci - zaknihované cenné papíry (vedené v samostatné evidenci) – přiměřeně se posuzují jako věci.

Pokud je věc určená k obecnému užívání stává se VEŘEJNÝM STATKEM a není rozhodující kdo jí vlastní. Např. jestli svou zahradu zpřístupním zdarma veřejnosti, stává se veřejným statkem.

VEŠKERÁ VAŠE AKTIVA (tj. peníze, pohledávky, věci apod.) tvoří VÁŠ MAJETEK. Pokud k majetku přičteme i PASIVA (tj. dluhy apod.) získáme přehled o stavu VAŠEHO JMĚNÍ. ( §§ 489-497) 40. (2.12.2013) Věci rozeznáváme jako HMOTNÉ A NEHMOTNÉ. Jak vyplývá z označení, tak první je předmětem s hmotnou podstatou a u druhé to připouští její povaha, ale hmotná není (je věcí v právním smyslu). Např. zaknihované cenné papíry, podíly na obchodních společnostech, patenty, ochranné známky. Nově jsou to však také práva, pokud to připouští jejich povaha (naplňují kvalifikační znaky věci). Např. je to pohledávka. Nikdy to ale nejsou např. rodinná práva, i když mají majetkovou podstatu.

Nejznámějším a nejpodstatnějším dělení VĚCÍ je na:

NEMOVITÉ VĚCI (nemovitosti) jsou pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Konkrétněji: • pozemky a věcná práva k nim; • podzemní stavby se samostatným účelovým určením (např. metro, vinný sklep pod cizím pozemkem) a věcná práva k nim; • práva, která za nemovité věci prohlásí zákon (jedná se například o právo stavby dle §§ 1240 a násl. NOZ) • věc, o které právní předpis stanoví, že není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez narušení její podstaty (takovým předpisem by byl např. vodní zákon, č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů);

28

(byt jako prostorově oddělená část domu + podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné, nebytový prostor a soubor bytů nebo nebytových prostorů – srov. §§ 1158 odst. 2 a 1159 NOZ); • stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, a je ke dni nabytí účinnosti NOZ ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku (§ 3055 odst. 1 NOZ). • jednotka

MOVITÉ VĚCI jsou všechny další věci, ať je jejich podstata hmotná nebo nehmotná.

!!!Jestliže více věcí náleží jedné osobě a jsou považovány za jeden celek, jedná se o VĚC HROMADNOU – např. knihovna, vinotéka. !!! OBCHODNÍ ZÁVOD dle NOZ je soubor jmění, které podnikateli slouží k provozu jeho činnosti. Nahrazuje stávající PODNIK. ( §§ 496 - 498, 500, 502) 41. (5.12.2013) KDYŽ VĚC ROZEBEREME....A NEBO CO JE SOUČÁSTÍ A CO PŘÍSLUŠENSTVÍM SOUČÁST VĚCÍ je všechno, co když od věci odebereme, odmontujeme nebo prostě oddělíme, tak ji znehodnotíme. Např. motor u auta, náplň u propisky. Významná novinka NOZ je v oblasti NEMOVITOSTÍ.

Ve smyslu staré římské zásady "povrch ustupuje zemi" je VŠE, CO JE PEVNĚ SPOJENO S POZEMKEM JEHO SOUČÁSTÍ. Konkrétně: - prostor nad i pod povrchem - stavba či jiné zařízení - to, co je v pozemku zapuštěno - to, co je upevněno ve zdech - rostliny a stromy na pozemku vyrostlé -podzemní stavba, která není samostatnou nemovitostí, i když zasahuje pod jiný pozemek (např. sklípek kouskem přesahující na sousedů v pozemek. NIKDY NEJSOU SOUČÁSTÍ POZEMKU inženýrské sítě (např. kanalizace) v něm vedené. !!!! Součástí těchto sítí jsou provozně související stavby a jiné technické součásti (např. čistička nebo hydrant). Důležitá jsou PŘECHODNÁ USTANOVENÍ, která doporučuji pozorně prostudovat, máteli co do činění s pozemky a stavbami, byť i budoucími. Jednoduše vyjádřeno: - je-li pozemek i stavba na něm ve vlastnictví stejné osoby, od 1.1.2014 je stavba součástí pozemku, - není-li tomu tak, i nadále se jedná o samostatné nemovitosti. Jak vlastníku 29

stavby, tak pozemku vzniká k nemovitosti druhého zákonné předkupní právo. PŘÍSLUŠENSTVÍM JE samostatná (vedlejší) věc, která je účelově určena k užívání s věcí hlavní a nic na tom nemění skutečnost, že je na přechodnou dobu od hlavní věci odloučena. Např. lékárnička v autě, pumpička u kola. Vedlejší věci stavby, která je součástí pozemku, jsou příslušenství pozemku. Např. kotec na psa ( §§ 505-513, 3054-3061)

42. (8.12.2013)

PRÁVNÍ JEDNÁNÍ Tvůrci NOZ nahrazují "PRÁVNÍ ÚKONY", dle jejich názoru, více odpovídajícím institutem "PRÁVNÍ JEDNÁNÍ". Rozdíl mezi těmito pojmy spočívá v tom, že právní jednání (PJ) vyvolává daleko širší následky než právní úkon. V současné době je toto dovozováno spíše z judikatury. NEZAPOMEŇTE, ŽE PRÁVO NEJSOU JENOM SLOVA! Když právně jednáme, tak musíme počítat s tím, že následky plynou i z jiných okolností, než jen z naší vůle. Těmito jsou: ZÁKON- nic nového, to platí i dnes - pokud si něco nedomluvíme, tak vždy pro neupravené nahlížíme do zákona. DOBRÉ MRAVY- taktéž platí i nyní. ZVYKLOSTI- ty jsou převzaty z obchodního zákoníku. Např. když jste v restauraci, tak není zvykem po sobě uklízet nádobí, nebo když je Vám vystavena faktura, tak je zvykem poskytnout přiměřenou dobu na její úhradu. ZAVEDENÁ PRAXE STRAN - taktéž vliv obchodního zákoníku. Např. jestliže s druhou smluvní stranou uzavřete 100x smlouvu se stejným obsahem, tak ji zpravidla později ani nečtete a rovnou podepisujete. Jestliže však ve 101 případě nám navrhovatel změní některé ustanovení bez toho, aniž by nás na to upozornil, tak jeho právní jednání stále působí následky z dřívější zavedené praxe.

PJ musí být VŽDY v souladu se zákonem a dobrými mravy. Když právně jednáme, tak to neznamená jen, že mluvíme nebo píšeme. Následky působí i naše opomenutí nebo jiný způsob, kterým nezpochybnitelně vyjadřujeme svou vůli. Např. předáním věci spolu s blahopřáním k narozeninám. ZDÁNLIVÉ PRÁVNÍ JEDNÁNÍ Chybí-li při jednání vůle, je-li jednáno v žertu, není-li jednání určité či srozumitelné, tak nemůže způsobovat právní následky a nemůže se jednat o PJ. Takovým jednáním se říká ZDÁNLIVÁ a NEPŘIHLÍŽÍ SE K NIM. 30

Strany si však i takové jednání mohou vyjasnit a to pak bez problémů platí. Např. já Vám v žertu nabídnu, že pokud budete chtít, tak si tu televizi, na které u nás pořád běží fotbal, můžete vzít. Vám se televize právě rozbila a nabídku využijete a přijedete si pro ni. Z mého jednání bylo zcela zřejmé, že nebylo právní. Když ale vidím Váš zklamaný obličej a s přihlédnutím k tomu, že stejně chci novou, tak se rozhodnu Vám tu televizi přece jen dát a Vy s nadšením souhlasíte. Všechno jsme si vyjasnili a máme zde platně uzavřenou darovací smlouvu. 43. (11.12.2013)

JAK PRÁVNÍ ODKLÁDAT....

JEDNÁNÍ

VYKLÁDAT,

ČI

JAK

HO

PJ se vykládají vždy podle jejich PRAVÉHO obsahu, tj. celkem důvodně předpokládáme SHODU PROJEVU S VŮLÍ.

Nemusí to však znamenat, že to tak musí být napsáno černé na bílém. Nejvyšší soud už dávno dovodil, že nejdůležitější je, aby ...smlouvě rozuměly smluvní strany... NOZ jednoznačně vyslovuje pravidlo, dle kterého se VYJÁDŘENÉ (ať slovy nebo jinak) posuzuje podle úmyslu jednajícího, samozřejmě pokud je ostatním znám nebo mohli-li o něm vědět. Jinak se při výkladu musíme opřít o vše, co jsme si minule řekli o následcích právních jednání. Tj. jak by to pochopil každý ve stejném postavení. Např. v autodílně může zaznít "uděláme to načerno" a je nad slunce jasnější, že se nebude jednat o změnu barvy karoserie. Zvláště, když to tak děláme pokaždé. !!!! A doporučení pro každého právně jednajícího, zvláště když jednáte za našeho zaměstnavatele. Veškeré případné spory budou vykládány i podle toho, jak bylo mezi stranami jednáno (např. obchodní korespondence apod.) - takže do složky si schovávejte vše, co je během jednání či právního vztahu stranami vyprodukováno.

V právním styku s podnikatelem, když je používán výraz mající více smyslů, má daný výraz smysl PRAVIDELNÝ. V mimo podnikatelském styku se však takový výraz vykládá k tíži toho, kdo ho použil.

Vznik, změnu nebo zánik práv můžeme buď:

a) VÁZAT NA PODMÍNKU tj. na NEJISTOU UDÁLOST, která může, ale nemusí nastat. Pokud na podmínce závisí, jestli právní následky nastanou, jedná se o podmínku ODKLÁDACÍ. Pokud na podmínce závisí, jestli právní následky pominou, jedná se o podmínku ROZVAZOVACÍ. 31

b)

ODLOŽIT ÚČINNOST PJ NA URČITOU POČÁTEČNÍ DOBU nebo OMEZIT ÚČINNOST PJ KONEČNOU DOBOU.

(§§ 548-550, 555-558 NOZ) 44. (12.12.2013) FORMALISTÉ PRÝ ZAPLÁČOU.... Jedním z hlavních proklamovaných pozitiv NOZ je nižší FORMÁLNOST PJ. Projevuje se tak, že v daleko větší míře ponechává na jednajících stranách volbu formy. Prostě.... autoři věří, že lidé jsou daleko poctivější, než se nyní prezentuje a také proto, že úprava v NOZ je prý důslednější (pro případ, že by něco zaskřípalo). FORMA:

 PÍSEMNÁ - stanoví-li tak zákon, zejména v případě dispozice s věcnými právy k nemovitostem (např. převod nemovitosti, vznik práva stavby), nebo dohodnou-li si to strany. Písemnost musí být podepsána.

!!!! Neplést s TEXTOVOU PODOBOU - zákon takto někdy stanoví nutnost poskytnutí informace, údaje apod. tak, aby tato byla UCHOVATELNÁ (např. § 1819 údaje v rámci spotřebitelských smluv). V NOZ JE ZAČLENĚNA ÚPRAVA LISTIN SOUKROMÉHO PRÁVA: VEŘEJNÉ LISTINY jsou takové, jež jsou vytvořeny orgánem veřejné moci nebo je zákon za takové prohlásí. Např. notářský zápis. V tomto případě to, co je v listině uvedené, tak je plným důkazem o vůli či skutečnostech zde zachycených. SOUKROMÉ LISTINY jsou ty ostatní. Např. smlouva. Pravost a správnost dokazuje ten, kdo se listiny dovolává. Ten kdo listinu podepsal, nebo jeho právní nástupce, listinu uznává.  OSTATNÍ - jakákoliv jiná, než písemná. (§§ 559-569 NOZ) 45. (13.12.2013)

PLATNÉ? NEPLATNÉ? NEÚČINNÉ? PŘEHLÍŽENÉ? Tak v této oblasti je toho hodně nového. Když si však zapamatujeme hlavní pravidla, máte šanci to zvládnout. 32

To nejdůležitější je, že HLEDÁME DŮVODY PROTO, ABY JEDNÁNÍ BYLO SPÍŠE PLATNÉ, NEŽ NEPLATNÉ. Koneckonců, nejsme podvodníci a když už něco děláme, tak sledujeme určitý cíl a nestojíme o to, aby nějaký soudce z úřední povinnosti prohlásil to, co všem vyhovuje, za NEPLATNĚ ABSOLUTNÉ a tedy za NEEXISTUJÍCÍ. ABSOLUTNÍ NEPLATNOST (ke které se přihlíží z úřední povinnosti) POSTIHUJE PJ: 1/ příčícímu se dobrým mravům 2/ odporujícímu zákonu a zjevně narušujícímu veřejný pořádek 3/ s od počátku nemožným plněním. „RELATIVNÍ“ NEPLATNOST NOZ jinak ponechává na těch, kteří byly na právech dotčeni a nezpůsobili ji, aby se neplatnosti dovolali. (!!!! Pozor nelze si "hrát na hlupáka", když máme „rozum průměrného člověka" apod. - viz základní zásady.) Např. - NEDOSTATEK FORMY - (mimochodem lze ji zhojit dodatečně) můžeme namítnout pouze dokud nebylo plněno. - OMYL pouze v rozhodujících okolnostech vyvolaný druhou stranou. Byl-li omyl vyvolán lstí, tak i ve vedlejších okolnostech. - HROZBA tělesného nebo duševního násilí. Přesto však např. když člověk pod hrozbou prodá nemovitost a nakonec dojde k závěru, že podmínky jsou pro něj výhodné a je rád, že se té ruiny zbavil, nemusí se neplatnosti dovolávat (v současné době se jedná o absolutně neplatný právní úkon). JE-LI NEPLATNÁ ČÁST, ZŮSTÁVÁ PLATNÝ ZBYTEK. Použití SALVATORNÍCH USTANOVENÍ je rozhodně jistější. NEZÁKONNÉ URČENÍ množství, času, územního nebo jiného rozsahu - soud spravedlivě uspořádá (aniž je vázán návrhy). Např. lze předpokládat, že pokud zákon o majetku ČR omezuje dobu nájmu a ve smlouvě je doba delší, smlouva nebude neplatná, ale soud vše spravedlivě uspořádá. !!! Výše popsané řešení zabraňující neplatnosti však musí respektovat vůli stran k tomuto PJ. Tj. bylo-li by učiněno, pokud bychom hned od počátku věděli, jak nakonec vše dopadne. Pokud jednání nenaplňuje znaky právního jednání (např. zdánlivé PJ) nebo nenaplňuje podmínky zákona (je to přímo v textu uvedeno) NEPŘIHLÍŽÍ SE K NĚMU. Současnou ODPOROVATELNOST (ochranu před zbavováním se majetku dlužníkem) nyní upravuje RELATIVNÍ NEÚČINNOST. ( §§ 4, 65, 574-599)

33

46. (16.12.2013)

D TÍÍ OJJIIT DO NÍÍ--D ÁN VÁ OV ČO UČ RU OR DO NOZ zavádí v § 570-573 dosud nepříliš používaný termín DOJITÍ. Myslím si však, že při použití námi úředníky oblíbeného termínů DORUČOVÁNÍ nic nepokazíme. NOZ se v jiných případech použití DORUČOVÁNÍ nevyhýbá, ale spíše ve smyslu transferu před tím, než dochází k DOJITÍ. V uvedených ustanoveních nalezneme OBECNOU ÚPRAVU v jiných částech pak speciální (např. v rámci jednání o uzavření smlouvy).

NOZ velmi dobře řeší situaci, kdy adresát PJ maří doručení nebo kdy prostě mlčí. PJ působí vůči nepřítomné osobě okamžikem, kdy jí projev vůle dojde, a to i tehdy, kdy dojití druhá strana zmaří. PJ I TAK DOŠLO. Samozřejmě důkazní břemeno dojití je na tom, kdo právně jedná.

DORUČOVÁNÍ PROSTŘEDNICTVÍM PROVOZOVATELE POŠTOVNÍCH SLUŽEB Využíváme-li tohoto způsobu, pak NOZ zakládá FIKCI DORUČENÍ. Při doručování v ČR došla zásilka třetí pracovní den po odeslání a mimo ČR patnáctý pracovní den po odeslání. 47. (17.12.2013) Největším nepřítelem člověka je prý čas. Nejde ho vrátit, což v právu může mít fatální následky. ZÁKONY stanoví, která práva a povinnosti vznikají, mění se nebo zanikají nezávisle na vůli osob. I strany právního vztahu si mohou ujednat, že následek nastane v důsledku takovéto PRÁVNÍ UDÁLOSTI. NOZ velmi důsledně (na rozdíl od současného OZ) rozlišuje DOBY A LHŮTY. DOBA = časový úsek, jehož uplynutím zaniká právo nebo povinnost bez dalšího, aniž je třeba za účelem dosažení tohoto následku zvláště právně jednat. Např. nájemní smlouva uzavřená na dobu určitou. LHŮTA = časový úsek stanovený k uplatnění práva u druhé strany, jiné osoby, soudu či jiného orgánu. Např. promlčecí lhůta. 34

Správné počítání lhůt je základním předpokladem pro to, aby byla osobami jejich práva plněna a uplatňována včas. NOZ upravuje tzv. HMOTNĚPRÁVNÍ LHŮTY, nikoliv PROCESNĚPRÁVNÍ LHŮTY, jejichž úpravu nalezneme např. ve správním řádu nebo občanském soudním řádu. Jestliže máme něco VYKONAT, musí se tak učinit v obvyklou dobu (není-li dán důvod v jiných okolnostech – např. zavedená praxe). Např. končí-li nájemní smlouva k 31.12., tj. k tzv. nulté hodině, není v právu nájemce, který právě v tento čas chce pronajatý prostor předat pronajímateli. JAK TEDY PO PRÁVU POČÍTÁME ČAS? (píši-li o LHŮTĚ, platí totéž pro DOBU)

Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po skutečnosti, jež je rozhodující pro její počátek. Do lhůty se tak nezapočítá den, kdy došlo ke skutečnosti, která určuje počátek běhu lhůty. Pokud není uvedeno jinak, jedná se vždy o lhůtu určenou v kalendářních dnech. Např. když jsem povinna zaplatit fakturu do 5 dnů od doručení, první den běží až následující den po doručení. Konec lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den posledním v měsíci, připadne konec lhůty na jeho poslední den.

Polovinou měsíce se rozumí patnáct dní. Toto pravidlo platí bez ohledu na to, kolik má příslušný měsíc dnů. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. !!!! Toto však neplatí pro dobu. Např. Připadá-li poslední den záruky na sobotu, je zákazník v právu, pokud přijde do obchodu reklamovat rozbitou žehličku v pondělí, jako v první následující pracovní den. Je-li však posledním dne nájmu sobota, tak skutečně v sobotu nájem končí. Lhůta počítaná dle kratších časových úseků než den se prostě musí spočítat a hlavně, nelze si např. hodiny převádět na dny. Např. 48 hodin nejsou pro počítání lhůt 2 dny. Obdržím-li nabídku pro jejíž přijetí je mi dána lhůta 2 hodin ve 13.00 hod, lhůta pro přijetí končí v 15.00 hod. 48. (18.12.2013)

Jak říkali staří Římané ve své zásadě VIGILANTIBUS IURA – NEPEČUJE-LI ČLOVĚK O SVÁ PRÁVA, TAK MÁ PROSTĚ SMŮLU. 35

Podstata PROMLČENÍ spočívá v tom, že pokud MARNĚ UPLYNE LHŮTA, která je stanovená pro uplatnění práva, dochází k oslabení možnosti, jak se práva domoci. PLATÍ ZDE TATO PRAVIDLA: 1. pokud právo nebylo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit, 2. pokud dlužník plnil po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat, aby mu plnění bylo vráceno, 3. pokud dlužník namítne u soudu promlčení, nemůže být právo přiznáno.

NOZ sjednotil původně odlišné lhůty u OZ a obchodního zákoníku (OBZ).

Zásadně platí, že se promlčují všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jedním z práv, které se nepromlčuje, je právo vlastnické. Nepromlčuje se dále např. právo na výživné, právo na život, na soukromí, právo na zřízení nezbytné cesty atd. OBECNÁ PROMLČECÍ LHŮTA ČINÍ 3 ROKY. Další speciální lhůty nalezneme v NOZ a pro Ty z Vás, které to zajímá, tak v příloze uvádím seznam. Strany si mohou sjednat délku promlčecí lhůty. Ta nesmí být kratší než rok a delší než 15 let. !!!! Toto neplatí v neprospěch tzv. slabší strany – např. u spotřebitelů a v případech, kdy to NOZ nedovoluje.

Na rozdíl od PROMLČENÍ, kdy právo nezaniká, tak v případě PREKLUZE právo zaniká marným uplynutím lhůty. K prekluzi soud musí přihlédnou z úřední povinnosti. Např. pokud dle § 2148 odst. 1 NOZ v případě předkupního práva (není-li ujednána jiná lhůta) není zaplacena kupní cena do 3 měsíců poté, co pozemek byl nabídnut ke koupi, uplynutím uvedené lhůty dochází k prekluzi. (§§609-645 NOZ) 49. (23.12.2013) Dnešní část rychlokursu obsahuje informaci o některých změnách v souvislosti s rekodifikací soukromého práva od 1.1.2014, které nastanou v důsledku změn jiných právních předpisů. Zákon č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva, obsahuje značné množství změn různých právních předpisů a naleznete ho nejenom v ASPI, ale i v sekci k NOZ na intranetu. 36

naleznete v části třicáté páté – ČL. XLI. Většina změn je terminologická (např. půjčka – zápůjčka, právní úkon – právní jednání, sdružení – spolek apod.). Podstatné změny, dle mého názoru, jsou však tyto: nové znění § 23

(1) Podmiňuje-li tento zákon platnost právního jednání kraje předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se listina o tomto právním jednání doložkou, v níž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny. Je-li listina touto doložkou krajem opatřena, má se za to, že povinnost předchozího zveřejnění, schválení nebo souhlasu byla splněna. (2) Právní jednání, která vyžadují schválení zastupitelstva, popřípadě rady, lze učinit jen po jejich předchozím schválení, jinak jsou tato právní jednání kraje neplatná. (3) K neplatnosti právního jednání z důvodů stanovených v odstavci 2, v § 17 odst. 4 a § 18 odst. 1 přihlédne soud i bez návrhu. dle § 24 – 28 -

dochází ke zmírnění zbytečných formalizmů při spolupráci krajů spolupracovat s ostatními kraji a s obcemi nelze v rámci spolku a smlouvy o společnosti, s jinými právnickými a fyzickými osobami však ano.

č. 137/2006 Sb., předpisů, naleznete v části šedesáté čtvrté – ČL. LXXV.

, ve znění pozdějších

Bylo-li přede dnem nabytí účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zahájeno zadávací řízení, řídí se soukromá práva a povinnosti ze smlouvy uzavřené na základě tohoto zadávacího řízení, včetně práv a povinností z porušení této smlouvy, dosavadními právními předpisy, ledaže zadavatel v zadávacích podmínkách určí jinak. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich soukromá práva a povinnosti budou řídit zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. ZMĚNA ZÁKONA č. , o rozpočtových pravidlech územních celků, ve znění pozdějších předpisů, naleznete v části čtyřicáté páté – ČL. LIII. Územní samosprávný celek je oprávněn zakládat ÚSTAVY. PŘEJI KLIDNÉ A KOUZELNÉ SVÁTKY

37

50. (6.1.2014) KDYŽ PŘIJDE ŘEČ NA MAJETEK..... Abychom pochopili, jak se majetkové právo chová, je třeba si něco říct o jeho rozdělení, které NOZ důsledně zachovává.

MAJETKOVÁ PRÁVA DĚLÍME NA:

(§§ 976-1720 NOZ) K těm náleží věcná práva a dědické právo. Jsou upravena docela přísně, protože působí vůči každému (s několika malými výjimkami) a tudíž se týkají i třetích osob. Kdybychom si je mohli upravit zcela svobodně, tak by tím ostatní mimo nás mohli být vážně dotčeni, což NOZ nemůže dovolit. Pro tento druh práv platí zásada, že ODCHÝLIT SE V PŘÍPADĚ, KDY SE NAŠE UJEDNÁNÍ DOTÝKÁ TŘETÍCH OSOB, LZE POUZE TEHDY, KDYŽ TO NOZ PŘIPOUŠTÍ. USTANOVENÍ týkající se věcných práv (tj. §§ 979-1474 NOZ) se vztahuje jak na věci, tak i na některá práva (např. práva z průmyslového a duševního vlastnictví).

VĚCNÝM PRÁVEM JE např. DRŽBA, VLASTNICKÉ PRÁVO, PRÁVO STAVBY, VĚCNÁ BŘEMENA apod.

(§§ 1721-3014 NOZ) Relativní majetkové právo působí vůči jeho účastníkům, tj. dlužníkovi a věřiteli a nikoliv vůči každému. Proto také NOZ dopřává účastníkům daleko větší svobodu. Základním pojmem relativního majetkového práva je ZÁVAZEK. Na základě závazku vzniká POVINNOST K PLNĚNÍ a tomu samozřejmě odpovídá PRÁVO NA PLNĚNÍ. To, co má být plněno se nazývá DLUHEM a ten, kdo plní se označuje jako DLUŽNÍK.

NOZ (a hlavně jeho autoři) se pyšní tím, že pečlivě dodržuje správnou terminologii, tj.: ZÁVAZEK je něco jiného než DLUH, který je povinností k plnění vzniklou ze závazku. SMLOUVA není ZÁVAZEK, ale právní skutečnost, na základě níž závazek vzniká. 38

ZÁVAZEK především vzniká ze SMLOUVY, ale také např. z PROTIPRÁVNÍHO ČINU (delikt) nebo z JINÉ PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI (např. veřejný příslib, odstoupení od smlouvy apod.). 51. (8.1.2014)

VEŘEJNÝ SEZNAM je společné označení VEŘEJNÝCH EVIDENCÍ VĚCÍ (např. katastr nemovitostí, patentový rejstřík, evidence smluv o manželském majetkovém režimu apod.). (Pozn. VEŘEJNÝ REJSTŘÍK je společné označení VEŘEJNÝCH EVIDENCÍ OSOB.)

Všímáte se, co mají společné? JE TO SLOVO „VEŘEJNÉ“. Ona totiž ne každá existující veřejnoprávní evidence je veřejně přístupná. veřejných seznamů znamená, že ÚDAJE Tzv. V TĚCHTO SEZNAMECH JSOU OBECNĚ PŘÍSTUPNÉ, COŽ ZAKLÁDÁ DOBROU VÍRU V TYTO ÚDAJE. NOZ jednoznačně vyjadřuje, že TEN, KDO PRÁVNĚ JEDNÁ V DOBRÉ VÍŘE V ÚDAJE VE VEŘEJNÉM SEZNAMU, NEMŮŽE BÝT ZKLAMÁN A JE CHRÁNĚN. Zároveň však neznalost těchto údajů NIKOHO NEOMLOUVÁ.

Pokud zákon stanoví, že se právo k věci zapisuje do veřejného seznamu, má se za to, že když JE PRÁVO ZAPSÁNO, TAK EXISTUJE a když JE VYMAZÁNO, TAK NEEXISTUJE. Co když bude podáno víc návrhů na ZÁPIS VĚCNÉHO PRÁVA? Pak rozhoduje, který přišel dřív. Toto je důležité např. u zástavního práva. NOVINKOU JE, ŽE VLASTNÍK MŮŽE PŘEDEM VYHRADIT LEPŠÍ POŘADÍ PRO DOSUD NEZAPSANÁ PRÁVA. Toho určitě využijí banky.

CO KDYŽ ZÁPIS VE VEŘEJNÉM SEZNAMU NESEDÍ SE STAVEM SKUTEČNÝM?

Chráněn je ten, kdo nabyl věcné právo (např. právo vlastnické – jistě jste zaznamenali těžkosti při nakupování nemovitostí od nevlastníků) za úplatu od toho, kdo je k tomu dle zápisu ve veřejném seznamu oprávněný (tj. např. zejména vlastník nemovitosti). Bohužel však stále budeme muset žalovat, pokud budeme nesouladem zápisu a skutečného právního stavu dotčení, a to ve lhůtách stanovených NOZ. V tomto případě však můžeme zažádat, aby do veřejného seznamu byla zapsána POZNÁMKA SPORNOSTI ZÁPISU. 39

Jsme-li vlastníci, či svědčí-li nám věcné právo, NEUŠKODÍ OBČAS KOUKNOUT DO SEZNAMU, jestli se náhodou něco nepřihodilo. Chceme-li nabýt věcné právo, je třeba se ŘÁDNĚ PŘESVĚDČIT, JAKÝ JE ZAPSANÝ STAV A NEJLÉPE I SKUTEČNÝ PRÁVNÍ STAV (např. chci-li koupit nemovitost, provedu lustrum v katastru nemovitostí a nejlépe se i poptám okolo. Toto lze obzvlášť doporučit např. u čerstvého dědictví nebo u tzv. překupníků.) (§§ 980-986 NOZ)

52. (9.1.2014)

O držbě se běžně mezi lidmi nemluví. NOZ se jí však věnuje hned v úvodu věcných práv.

Pokud vykonáváte NOZ stanovené právo PRO SEBE, jste (např. vlastník věci, oprávněný z osobní služebnosti). DRŽITELEM JSTE JEN TEHDY, POKUD MÁTE VŮLI NAKLÁDAT S VĚCÍ JAKO S VLASTNÍ A FAKTICKY VĚC OVLÁDÁTE. DRŽET můžeme jen PŘEVODITELNÁ PRÁVA, která lze TRVALE nebo OPAKOVANĚ VYKONÁVAT (např. vlastnické právo, nájem, pacht). Vždy jen PRÁVO SOUKROVÉ, nikdy ne PRÁVO VEŘEJNÉ.

ROZLIŠUJEME TYTO DRUHY DRŽEB a vždycky k ní NOZ počítá s opakem: 1) DRŽBA ŘÁDNÁ (např. nabyla-li jsem nemovitost regulérně z kupní smlouvy a bylo zapsáno právo do katastru nemovitostí, jsem řádným držitelem) x DRŽBA, KTERÁ ŘÁDNÁ NENÍ (např. jestli nabudu věc z neplatné smlouvy, nejsem řádným držitelem). 2) DRŽBA POCTIVÁ (např. jestliže mi den po skončení prodejní akce prodavačka dá druhý výrobek zdarma a já nevím, že akce skončila, jsem poctivým držitelem) x DRŽBA NEPOCTIVÁ (např. najdu-li na lavičce v parku notebook, ponechám si ho a budu užívat, nejsem poctivým držitelem). 3) DRŽBA PRAVÁ (např. získám-li vlastnické právo férovou koupí a nikoliv lstí, jsem pravým držitelem) x DRŽBA NEPRAVÁ (např. když ukradnu automobil, dávám najevo, že je můj, tak nejsem pravým držitelem).

NOZ stanoví vyvratitelnou právní domněnku, že DRŽBA JE ŘÁDNÁ, POCTIVÁ A PRAVÁ. Toto koneckonců vychází z normálního chování, např. nepodezíráte mě, že toho krásného červeného kabátu, který nosím, nejsem oprávněným držitelem. JSTE-LI POCTIVÝM DRŽITELEM VLASTNICKÉHO PRÁVA, tak smíte věc užívat „pozitivně“, ale také ji smíte třeba zničit. Nikomu do toho nic není. 40

POCTIVÉHO DRŽITELE NOZ do určité míry CHRÁNÍ, i když držba není např. PRAVÁ – náleží mu náhrada nutných nákladů od oprávněného DRŽITELE. DRŽBU NOZ CHRÁNÍ, nejenom proti NEOPRÁVNĚNÝM „DRŽITELŮM“, ale i proti NARUŠITELŮM – např. při tzv. VYPUZENÍ Z DRŽBY.

Držba zaniká v těchto případech: - držitel se jí vzdá nebo nevykoná právo, když je vypuzen - držitel ztratí možnost práva vykonávat. SMRTÍ nebo ZÁNIKEM DRŽITELE DRŽBA NEZANIKÁ. (§§ 987- 1010 NOZ)

53. (12.1.2014) Minulý OZ rozlišoval mezi vlastnictvím věcí a majetnictvím práv. Tj. obecně jen hmotné věci mohly mít vlastníka, kdežto práva měla majitele. Také v tom necítíte rozdíl? Proto NOZ již „majetnictví“neřeší a tak i nehmotné věci jsou ve vlastnictví.

Znovu si proto připomeňme, co jsou hmotné a nehmotné věci (nalezneme v §496 NOZ).

HMOTNÉ VĚCI: ovladatelná část vnějšího světa, která má povahu samostatného předmětu. Např. dům, auto, televize, mobilní telefon. NEHMOTNÁ VĚC: práva, jejichž povaha to připouští, a jiné věci bez hmotné podstaty. Např. pohledávka. NOZ se vyhýbá definici VLASTNICKÉHO PRÁVA. Jsou to však veškerá práva, která má vlastník ke svému vlastnictví, přičemž VLASTNICTVÍ je všechno to, co můžeme vlastnit, jak jsem popsala výše (hmotné i nehmotné věci). Nesmíme zapomenout, i když o tom NOZ nemluví, že některé věci mohou být ve vlastnictví pouze státu nebo jiných právnických osob. Toto umožňuje Ústava.

PLODY A UŽITKY VLASTNICTVÍ se automaticky stávají VLASTNICTVÍM téhož VLASTNÍKA. NOZ v duchu ústavního pořádku garantuje NEZÁVISLOST VLASTNICKÉHO PRÁVA. Tato svoboda je ale limitována: a) zákon stanoví vlastníkova omezení (zákazem či příkazem) b) nelze zasahovat do zákony garantovaných práv jiných osob. (§§ 496, 1011-1012 NOZ) 54. (14.1.2014)

41

JAK SE SOUSEDY A NA SOUSEDY Úprava sousedských práv pro každého, kdo nežije na opuštěném ostrově nebo nepoustevničí je nesmírně důležitá. NOZ obsahuje řadu pozitivních přínosů a zlepšení oproti dřívějšímu OZ, který, zvláště v době dřívější, trochu příliš předpokládal sousedskou slušnost. Mimochodem, pravidla tzv. SOUSEDSKÝCH PRÁV se vztahují nejenom na vlastníky pozemků (a staveb jako jejich součástí), ale i podzemních staveb a bytů. A rozhodně se nejedná jen o vztahy mezi sousedními pozemky. . Proniká-li něco od souseda do mé sféry, tak mluvíme o Ne každá imise je závadná. Např. vůně čerstvě pověšeného prádla mé sousedky je u mě na zahrádce (má sféra) příjemná. Pokud by však zřídili skládku domácího „bioodpadu“ na hranici s mým pozemkem, tak mě zápach a hmyz bude hodně vadit.

IMISE rozeznáváme: 1/ PŘÍMÉ, což jsou případy, kdy dojde k cílenému zásahu a TY JSOU ZAKÁZANÉ (např. svedení dešťové vody na pozemek souseda, trativod s odpadní vodou pod pozemek souseda), nebo 2/ NEPŘÍMÉ, což jsou negativní důsledky jiných (často pro sousedy příjemných) aktivit (např. kouř a zápach z grilování a hluk od společnosti, která se k tomu sešla) a JEJICH NEPŘÍPUSTNOST SE POSUZUJE PODLE MÍSTNÍCH POMĚRŮ. OBECNĚ SE MUSÍME ZDRŽET VŠEHO TOHO, CO OBTĚŽUJE SOUSEDY S OHLEDEM NA OBVYKLÉ UŽÍVÁNÍ POZEMKŮ. Ochrany se můžeme domoci tzv. ZDRŽOVACÍ ŽALOBOU s cílem PROTIPRÁVNÍ ZÁSAHY ZAKÁZAT. Často je mohu spojit s nárokem na náhradu škody.

To však nejde u úředně povoleného závodu nebo podobného provozu. Zde je možné se jen domáhat náhrady v penězích. Jestli však provozovatel překračuje podmínky povolení i v tomto případě mohu využít uvedené žaloby.

IMISÍ MŮŽE BÝT I VNIKÁNÍ ZVÍŘAT. Neplatí jen pro chovné, ale i pro ostatní. Vše musíme posoudit podle okolností případu. Tak např. kočka je sice chovné zvíře, ale neuznává žádné ploty. Těžko uspějeme se žalobou, aby sousedova kočička přestala chodit na naší zahradu, ale můžeme se domoci toho, aby si soused po ní chodil uklízet. Myši jsou sice často nutné zlo, ale pokud je soused odpůrce násilí a nezabíjí žádné zvíře, což způsobí přemnožení, budeme se žalobou úspěšní.

/které se ocitnou na našem pozemku…/

Autoři NOZ převzali úpravu z německého práva, kde se jí říká „PRAVIDLO GOLFOVÉHO MÍČKU“. 42

Spadne-li věc na náš pozemek (např. míč nebo klobouk), jsme povinni ji vydat. V případě, že nám věc způsobí škodu (např. míč rozbije okno), máme zadržovací právo do náhrady škody nebo jejího zajištění. Zaběhne-li se k nám cizí chovné zvíře, má jeho vlastník právo stíhat zvíře a odchytit si ho i na našem pozemku. Koneckonců zabrání tak efektivněji škodě, která nám může vzniknout. Pokud nám hrozí přímý negativní následek (např. když zuřivý pes vnikne do ohrady a začne nám trhat ovečky) nemusíme čekat na vlastníka a můžeme využít ustanovení o SVÉPOMOCI a KRAJNÍ NOUZI. VČELY JSOU ZVLÁŠTNÍ A ZÁKONEM UPRAVENOU KOMODITOU. Jestliže nám na pozemek vletí jednotlivé včely, jedná se o imisi. Celkem logicky se považují za zvíře, které nikomu nepatří (JE NIČÍ) a případným zabitím nezpůsobíme nikomu škodu. Pokud však na náš pozemek vnikne celý ROJ, tak vlastník pozemku musí jednat opatrněji a nepoškozovat vlastnictví (ROJ). Jestliže však je ten, ke komu roj přiletěl shodou okolnosti včelař a náhodou má prázdný úl, tak když se mu tam roj usadí, přijde zcela zdarma k jeho vlastnictví. A příště to bude o stromech, plodech a listí. (§§ 14, 1013-1015, 3023, 2906) 55. (15.1.2014)

STROMU SE PORUČIT NEDÁ, ROSTE SI JAK CHCE..... Když větve sousedovy meruňky přesahují na můj pozemek, tak komu patří meruňky? Pokud jsou na stromě, tak jsou jeho součástí a patří vlastníkovi stromu. Takže musím sousedovi dovolit, aby si je očesal. Pokud však meruňka spadne, mohu se po ní beztrestně vrhnout, protože patří mně, jako vlastníku pozemku, jelikož v tom případě právně „přirůstá“ k pozemku. Toto se bohužel týká i šišek, jehličí nebo listí, ze kterého už takovou radost mít nebudeme.

Větve nebo kořeny ze sousedova stromu, které přesahují na můj pozemek, mohu požadovat odstranit, když i to působí potíže nebo škodu. Např. když hrozí, že větve stromu poškodí okna nebo fasádu, nebo když díky nim je mi znemožněno užívat část pozemku, protože tam prostě neprojdu. Když soused v přiměřené době nevyhoví, tak mohu šetrně a ve vhodném (vegetačním) období, odstranit kořeny nebo větve sám. Pokud mi na pozemek prorůstá sousedovo rostlinstvo (např. agresivní maliní nebo plevel), mohu ho zlikvidovat sám.

!!!!! Vždy si musím počínat tak, abych vlastníku stromu, keře nebo rostliny nezpůsobila škodu. Např. v důsledku nešetrného ořezání odumře strom. 43

Některé stromy mohou pro sousední pozemky představovat potencionální nebezpečí. Např. některé stromy mají sice krásnou korunu, která nepřekáží, ale kořeny mohou vážně narušit základy domu. Je proto možné již preventivně požadovat odstranění. NOZ stanoví také přípustné hranice vysazování stromů od hranice pozemků. To však neznamená, že když bude strom blíže, tak automaticky mohu požadovat jeho odstranění. PROSTĚ S ROZUMEM. (jiný právní předpis nebo zvláštní ochrana může upravit odlišně) NIKDO NESMÍ NARUŠIT STABILITU SOUSEDNÍHO POZEMKU.

STÉKÁNÍ VODY, pokud je přirozené (např. dešťová voda stékající z pozemku na vrcholu kopce na pozemek níže položený). Svedení vody z pozemku na níže položený pozemek je však nepřípustné, stejně tak jako např. vyhazování sněhu přes plot k sousedovi.

Je-li pro to rozumný důvod, může vlastník pozemku požadovat, aby soused nepostavil stavbu v těsné blízkosti hranic pozemku. Např. v případě zabránění zastínění nebo při riziku vnikání zvířat z chlévů či nadměrném zápachu z hnojiště. NOZ však neposkytuje ochranu pro případy, kdy soused má úřední povolení (např. stavební povolení), jelikož všechny námitky proti stavbě musí uplatnit v rámci vedeného řízení.

NEJDE-LI TO JINAK, MŮŽE BÝT STAVĚNO, BOURÁNO ČI OPRAVOVÁNO ZE SOUSEDNÍHO POZEMKU a jeho vlastník má právo na přiměřenou náhradu (něco jako alternativa za zábor veřejného prostranství). Toto však nemusí být dovoleno, pokud je u dotčeného pozemku zájem na nerušeném užívání – např. když těžce nemocný soused na prahu smrti tráví chvíle odpočinku na tomto pozemku. (§§ 1016-1023 NOZ) 56. (16.1.2014)

Pamatujete si, jak ve starých filmech o kolektivizaci a zakládání JZD slavnostně traktory rozorávaly meze mezi poli? Tak to byly likvidovány

.

NOZ zavádí tento staronový institut, který je zastřešujícím pojmem pro HRANICE MEZI DVĚMA POZEMKY. ROZHRADAMI je všechno, co pozemky odděluje, ať PŘIROZENĚ (např. mez, stromořadí) nebo UMĚLE (např. plot, živý plot, zeď).

Obecně ROZHRADA náleží vlastníkům obou hraničících pozemků a je tak v jejich SPOLUVLASTNICTVÍ. Je však možné prokázat, že patří jen jednomu ze sousedů. U zdi se pravidla o spoluvlastnictví nepoužijí a každý ze sousedů používá svou stranu až do půlky zdi a nesmí narušit její stabilitu. 44

Když jsou ROZHRADY dvě vedle sebe, tak se každý soused stará o tu svoji.

Nikde však není psáno, že sousedé musí udržovat ROZHRADU za každou cenu, aby stála na věky věků, nebo když se rozpadne, tak postavit nebo založit novou. Musíme se však o ni starat tak, aby nevznikla škoda a také v případě, že hrozí „setření“ hranic pozemků, může být obnova ROZHRADY požadována.

URČITĚ JE VŠAK SPRÁVNÉ ROZHRADY UDRŽOVAT, neboť vždycky je dobré vědět, kde je sféra každého ze sousedů.

Předchozí OZ ROZHRADY neřešil, jen případné

.

V NOZ ukládá povinnost k VYBUDOVÁNÍ PLOTU soud na základě stanoviska stavebního úřadu tomu sousedovi, od kterého hrozí narušování výkonu vlastnických práv dalších pozemků (všímáte si? Nemusí to být přímo sousední, ale musí tam být zachována určitá návaznost). Např. když soused chová slepičky na neoploceném pozemku, tak ostatní sousedé nebo vlastníci nemovitostí vedle mohou požadovat, aby si chovatel plot vybudoval.

KDYŽ NENÍ ROZHRADA a sousedé si nejsou jisti, kde vede hranice jejich pozemků,

mohou o to vzniknout spory. NOZ stanoví jak na to. Opět přichází na řadu soud, který rozhodne na základě žaloby Samozřejmě hodně bude záležet na tom, co budou dokazovat sousedé a na údajích v katastru nemovitostí, ale nesmíme zapomínat i na VYDRŽENÍ. Když nikdo nebude schopen dokázat, kde by hranice mohla vést, tak SOUD JI URČÍ podle „poslední pokojné držby“. Tj., podle posledního stavu, kdy mezi sousedy panovala jednota o tom, kde hranice jsou. A KDYŽ NEVYJDE ANI TO, SOUD JI URČÍ PODLE SLUŠNÉHO UVÁŽENÍ. Takže v praxi bude soud rozhodovat buď 1/ KUDY VEDE SPORNÁ HRANICE MEZI POZEMKY nebo 2/ STANOVÍ HRANICI, KDYŽ NELZE ZJISTIT, KDE VEDE. (§§ 1024-2018 NOZ, Žaloba na určení hranic mezi pozemky, Rekodifikace v praxi 11/2013, JUDr. Spáčil, soudce Nejvyššího soudu) 57. (20.1.2014)

NOZ na rozdíl od předešlého OZ řeší důkladně úpravu .

Nepleťte si s veřejnou cestou, popř. s některou z komunikací dle silničního zákona. Zde se jedná o úpravu čistě soukromoprávní vztahující se ke konkrétní nemovitosti.

NELZE-LI NA NEMOVITOSTI ŘÁDNĚ HOSPODAŘIT NEBO JI ŘÁDNĚ UŽÍVAT PROTO, ŽE NENÍ DOSTATEČNĚ SPOJENÁ S VEŘEJNOU CESTOU, MŮŽE VLASTNÍK TÉTO NEMOVITOSTI ŽÁDAT PO SVÉM SOUSEDU, ABY MU POVOLIL NEZBYTNOU CESTU PŘES SVŮJ POZEMEK. 45

Teď si to více rozebereme: KDO JE OPRÁVNĚNÝ? KDO JE POVINNÝ?

KDY?

NOZ jednoznačně přiznává právo VLASTNÍKU nemovitosti bez přístupu.

VLASTNÍK nemovitosti, přes níž je možné nejpřirozeněji (nejvhodněji) vést cestu. Jeli okolo sousedů více, vybere se právě ta nemovitost, přes kterou je nejpřirozenější přístup.

Když je objektivně zjevné, že nelze řádně hospodařit nebo řádně užívat a nezpůsobil-li si nemožnost přístupu vlastník sám, je poškození sousedního pozemku cestou vyšší než výhoda přístupu, nebo se jedná jen o pohodlnější spojení.

JAK MÁ NEZBYTNÁ CESTA VYPADAT? JAKÝM ZPŮSOBEM?

CO ZA TO?

DO KDY?

Buď je využita stávající cesta nebo je vybudována cesta nová (tzv. umělá).

a/ vlastníci se dohodnou a neupraví svůj vztah formálně b/ je využita některá ze smluv na dočasné užívání (např. nájem, výpůjčka) c/ vlastník bez přístupu si nezbytnou část sousedova pozemku odkoupí, nebo je zde zřízeno spoluvlastnictví k dotčené nemovitosti d/ dohodou dojde ke zřízení služebnosti (věcné břemeno) cesty (§ 1274 a násl. NOZ) e/ vlastníci se nedohodnou a přístup upraví soud, může i zřídit služebnost. Vlastník pozemku, v jehož prospěch je zřizován přístup, je povinen uhradit úplatu za zřízení, jinou újmu (i třetím osobám s věcným právem, např. zástavním věřitelům), náklady na údržbu, jistotu na případnou náhradu škody. Do doby, než pomine důvod pro existenci cesty. Např. koupíli vlastník nemovitosti, pro kterou je cesta zřízena, jinou nemovitost, přes kterou se může spojit s veřejnou cestou.

Příklad na závěr: Pan Novák si koupil stavební pozemek, na kterém si plánuje postavit rodinný dům. Teprve po uzavření kupní smlouvy a návštěvě stavebního úřadu za účelem zjištění, co vše bude pro stavbu domu potřebovat, zjistil, že se k pozemku nemá jak dostat, sousední pozemky oploceny nebyly, nikdo mu v přístupu nebránil, nezjistil si však, že oficiálně k pozemku žádná cesta nevede. Domáhal se tak vůči sousedovi, aby mu povolil právo cesty. Soused nesouhlasil a pan Novák s nárokem u soudu neuspěl. Měl a mohl si totiž předem ověřit z veřejně přístupných zdrojů, zda je přístup k nemovitosti možný. Jeho přístup lze považovat za lehkovážný a nedbalý. O podobný případ by šlo, kdyby nepřístupné pozemky skoupil spekulant, jehož úmyslem by bylo dosáhnout zřízení umělé cesty a poté prodat již přístupné pozemky za výrazně vyšší cenu. (§§ 1029-1036, 1274-1277) 46

58. (22.1.2014) VLASTNICKÉ PRÁVO POŽÍVÁ VYSOKÉ OCHRANY, což je mimochodem vidět i v tom, že se jako jedno z mála práv NEPROMLČUJE. Jsou však případy, kdy je možné VLASTNICKÉ PRÁVO

VĚC

.

nebo lze dokonce

OMEZENÍ VLASTNICKÉHO PRÁVA a VYVLASTNĚNÍ jsou mimořádné právní instituty, které obsahuje tradičně občanský zákoník, i když mají jednoznačně VEŘEJNOPRÁVNÍ CHARAKTER.

OMEZENÍ VLASTNICKÉHO PRÁVA připadá dočasně v úvahu ve stavu: 1/ NOUZE, zejména v případě bezprostředního ohrožení života člověka, nebo jeho majetku, bez ohledu na důvody, které ohrožení vyvolaly. Např. otce s dítětem na procházce pronásleduje a ohrožuje opilý řidič. Muž vyrazí dveře do nejbližšího domu. Jeho chování je ospravedlněno. 2/ NALÉHAVÉHO VEŘEJNÉHO ZÁJMU, který budeme posuzovat podle konkrétních případů. Např. ochrana bezpečnosti, života a zdraví osob.

Taktéž lze ve veřejném zájmu, nelze-li cíle dosáhnout jinak, vlastnické právo omezit nebo dokonce přistoupit i k vyvlastnění. Příklad V obci se staví obecně prospěšná stavba – vodovod. Trasa podle územního plánu vede přes část pozemku pana Nováka, který odmítá s vlastníkem vodovodu, kterým je obec, uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene položení, vedení a správy vodovodu. Obec zahájí u příslušného správního úřadu vyvlastňovací řízení, ve kterém bude prokazovat veřejný zájem, a bude usilovat o zřízení věcného břemene, tj. nucené omezení vlastnického práva na základě zákona o vyvlastnění. Příklad Vlastník kulturní movité památky není oprávněn s nemovitostí libovolně nakládat, zejména ji nesmí přemístit bez souhlasu krajského úřadu po vyjádření odborné organizace státní památkové péče. Příklad Vlastník historického vozidla, který chce vůz prodat do zahraničí, je povinen požádat o povolení k vývozu Národní technické muzeum. Za uvedené zásahy do vlastnického práva vždy náleží vlastníkovi odpovídající náhrada.

NOZ obsahuje i ustanovení o

47

.

NOZ rozlišuje tyto případy zásahů a tomu odpovídajících prostředků ochrany:

1/ ZADRŽENÍ VĚCI – ochranu poskytuje soud na základě ŽALOBY NA VYDÁNÍ VĚCI (u nemovitostí připadá v úvahu žaloba na vyklizení nebo na určení vlastnického práva). Např. půjčíme-li si na dovolenou od souseda auto a jelikož se nám líbí, tak ho nevrátíme, má právo soused podat žalobu na vydání neoprávněně zadržovaného automobilu. 2/ RUŠENÍ VLASTNICKÉHO PRÁVA – ochrany se lze domáhat prostřednictvím ŽALOBY ZÁPŮRČÍ (NEGATORNÍ). Např. pokud chovatel vypouští své ovečky na sousední pozemek a je hluchý k žádostem sousedů, aby v tomto nepokračoval, tak se sousedé mohou bránit zápůrčí žalobou. !!! A to není jediné právo ochrany, které mají. V jedné z minulých informací jsme si něco řekli o oprávněném požadování oplocení pozemku, kterého se sousedé mohou domáhat taktéž. NOZ poskytuje tutéž ochranu i oprávněnému držiteli a tomu, kdo ji užívá, např. proto, že ji má v nájmu. (§§ 1037 – 1044, 992 NOZ, zákon č. 2/1991 Sb., Listina základních práv a svobod, dále např. zákon č.184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty.) 59. (27.1.2014)

Nyní je načase si postupně říct něco o různých způsobech, jak lze nabýt VLASTNICKÉ PRÁVO.

VĚC, která nikomu NEPATŘÍ, může kdokoliv užívat a nabývat do svého VLASTNICTVÍ. Ledaže speciální zákony toto znemožňují.

Když dá VLASTNÍK VĚCI DOSTATEČNĚ NAJEVO, ŽE NECHCE BÝT DÁL VLASTNÍKEM, není důvod ho dále chránit (např. když vyhodí po vánocích štěňátko do parku, nebo odveze starou sedací soupravu do lesa). Je pravda, že někdy nemusí být úplně jasné, že věc je OPUŠTĚNÁ, protože může být pouze ZTRACENÁ (např. štěňátko se mohlo zaběhnout a na parkovišti pohozená kabelka může být jen nehodícím se lupem). Je logické, když cokoliv najdeme, ať už movitou věc, nebo ZVÍŘE BEZ PÁNA (to je nový termín), je třeba, abychom učinili vše proto, aby byl vlastník nalezen. KDYŽ VLASTNÍK STOJÍ O SVÉ VLASTNICTVÍ, TAK VĚC NEMŮŽE BÝT OPUŠTĚNÁ. U MOVITÝCH VĚCÍ platí, že:

48

i/ když je nalezená věc jen nepatrné hodnoty na veřejně přístupném místě, považuje se za opuštěnou (např. nedopitá lahev vína na lavičce v parku nebo časopis ležící na stolku ve vlaku), ii/ u ostatních movitých věcí se věc považuje za opuštěnou až když není vykonáváno 3 roky vlastnické právo. U NEMOVITÝCH VĚCÍ je stanovena lhůta 10 let, než je považována za opuštěnou.

POKUD TEDY NAJDEME VĚC, JAK SE MÁME CHOVAT?

Věc odevzdáme tomu, komu patří, nebo zpravidla do 3 dnů obci, na jejímž území byla nalezena. Pokud nalezneme věc např. ve vlaku, odevzdáváme ji provozovateli vlaku. Informace o nálezu je zveřejněna obvyklým způsobem (vyhlášena). Když má nalezená věc vyšší hodnotu, musí být i vyvinuto větší úsilí pro dohledání jejího vlastníka. Věc je vhodným způsobem uschována (např. peníze do soudní úschovy), třeba i u nálezce. Když jsou náklady na úschovu nalezené věci příliš vysoké, věc je prodána ve veřejné dražbě a peníze uschovány. VLASTNÍK MÁ 1 ROK NA TO, ABY SE OD VYHLÁŠENÍ NÁLEZU PŘIHLÁSIL. Když to udělá, náleží mu samozřejmě věc, nebo výtěžek z prodeje, popř. plody a užity, snížené o vynaložené nutné náklady (např. na přiměřené hledání vlastníka, náklady úschovy) a nálezné. NÁLEZNÉ činí 1/10 z ceny nálezu. Když je věc běžně neocenitelná (např. jediná fotografie prababičky), tak nálezné je podle slušného uvážení. KDYŽ SE NIKDO DO 1 ROKU NEPŘIHLÁSÍ, tak je OBEC, nebo osoba, které je věc SVĚŘENÁ (to obvykle bývá NÁLEZCE) považována za POCTIVÉHO DRŽITELE.

Když však se vlastník přihlásí do 3 LET, tak se mu VYDÁ VĚC nebo VÝTĚŽEK Z JEJÍHO PRODEJE (nikoliv však UŽITKY). PO UPLYNUTÍ 3 LET OD VYHLÁŠENÍ NÁLEZU NABÝVÁ VLASTNICTVÍ K VĚCI BUĎ OBEC, NEBO TEN, KDO JÍ MÁ SVĚŘENOU.

Jak jsme si již řekli dřív, tak zvířata přestala být věcmi a také úprava jejich OPUŠTĚNÍ se změnila. Opět je třeba zdůraznit, že NOZ řeší zvířata pouze s ohledem na jejich právní povahu, tedy v tomto případě vlastnictví, nikoliv další aspekty (např. neřeší, jestli je vypuštění papouška „na svobodu“ týráním, na to jsou zvláštní právní předpisy). DIVOKÉ ZVÍŘE (např. orel, lev, jelen) – je tzv. zvířetem bez pána, tj. nikomu nepatří, ale je možné si ho přivlastnit, pokud tomu nebrání zvl. právní předpisy. 49

DIVOKÉ ZVÍŘE ZAJATÉ ( např. orel ve voliéře, lev v kleci, jelen v ohradě) – stane se zvířetem bez pána, když získá svobodu, vlastník ho soustavně nestíhá/nehledá a není označeno (např. kroužek, čip, tetování). DIVOKÉ ZVÍŘE ZKROCENÉ (např. orel vycvičený k lovu, lev cvičený v cirkusu, jelen hajného Robátka) – se stává zvířetem bez pána když ho vlastník nestíhá, nevrátí se k němu (pokud mu nic nebrání v době 6 týdnů) a není-li označeno. V tom případě si ho může přivlastnit vlastník soukromého pozemku nebo na veřejném statku kdokoliv.

DOMÁCÍ ZVÍŘE (např. kočky, psi, což nevylučuje ojedinělý výskyt jako divokého zvířete v přírodě) – je opuštěné, když je z okolností zřejmé, že ho vlastník nechce (např. přivázaný pejsek u stromu v lese). Toto platí i pro ostatní zvířata v zájmovém chovu. Pak se stává zvířetem bez pána a kdokoliv si ho může přivlastnit. (ÚČEL CHOVU: i/ ZÁJMOVÝ – zvířata chovaná pro potěšení, jako společník a hospodářský význam není žádný, nebo není hlavní (např. kočka, pes) ii/ HOSPODÁŘSKÝ – zvířata chovaná výlučně nebo hlavně k hospodářskému prospěchu (např. kůň pro práci, býk pro maso, pes na chov) !!!! ZVÍŘATA CHOVANÁ V ZOO, RYBY V RYBNÍCE vlastníka ZOO, vlastníka rybníku).

- mají pána vždycky (např.

Když je nalezeno zvíře, které zjevně nemá vlastníka, tak je oznámeno jeho nalezení obci. Buď se o něj stará nálezce, nebo obec, když o zvíře nálezce nemá zájem. NÁLEZCE nabude VLASTNICKÉ PRÁVO ke zvířeti CHOVANÉMU V ZÁJMOVÉM CHOVU, když se o něj do 2 měsíců od vyhlášení nálezu nikdo nepřihlásí. Když nálezce zvíře nechce, obec SVĚŘÍ ZVÍŘE provozovateli ÚTULKU, které se zvířetem může nakládat, když se o něj nikdo do 4 měsíců od svěření (nebo od vyhlášení, když je pozdější) nepřihlásí.

NIKDO SI NEMŮŽE PŘISVOJIT NÁLEZ, KDYŽ NEUČINÍ VŠE, CO ŘÍKÁ NOZ, PRO JEHO VRÁCENÍ. (§§ 1045-1063)

60. (28.1.2014)

ANEB NÁLEZ SKRYTÉ VĚCI.....

Ta je NOZ obecně definovaná jako VĚC ZAKOPANÁ, ZAZDĚNÁ NEBO JINAK SKRYTÁ. 50

Pokud nálezce najde skrytou věc a není zřejmé komu patří (např. kufr plný EUR), tak je to povinen oznámit obci a také vlastníku pozemku, na kterém se našla. Nálezce s vlastníkem pozemku se dohodnou na vypořádání, principiálně každému patří polovina. Takže buď si sjednají, kdo koho vyplatí, nebo věc patří vlastníku pozemku a vyplatí nálezce.

Jestliže však věc nalezne ten, kdo je k tomu najat (hledač pokladů), tak není nálezcem a náleží mu pouze sjednaná odměna. VÝJIMKOU JE TO, KDYŽ VĚC podle zvláštních právních předpisů náleží do vlastnictví státu, kraje nebo obce, např. matrice na bankovky při krádeži odcizené ze Státní tiskárny cenin. Obecně platí o nálezu věci skryté to, co o nálezu věci ztracené. (§ 1063-1064 NOZ)

61. (3.2.2014)

NOZ rozeznává:

U NEMOVITOSTÍ: (např.) - vlastníkovi neobdělávaného pozemku nebo jiné nemovitosti náleží vše, co pozemek vyplodí (např. tráva na louce, léčivé byliny na pozemku), - když na pozemku vyroste strom, patří vlastníkovi pozemku, strom na hranici pozemku je společný vlastníků pozemků (např. hrušky ze stromu patří vlastníkovi pozemku, ze kterého hrušeň vyrostla), - naplaveniny (zejména zemina) je vlastníkem pobřežního pozemku, kam byla naplavena (např. úrodná půda při vítaných záplavách Nilu ve starém Egyptě, nebo prostě jen vedlejší produkt našich nevítaných povodní). MOVITÉ VĚCI - přírůstek movité věci náleží vlastníkovi.

PLODY ZVÍŘAT JSOU VLASTNÍKA ZVÍŘETE (např. štěňátka). Automaticky však nenáleží 1. štěně majiteli psího otce, odměna za krytí musí být sjednána. 51

ZPRACOVÁNÍ Když z více věcí, které Vám patří se vytvoří jedna nová, tak se samozřejmě stáváte jejím vlastníkem (např. látka,niť, knoflíky a z nich ušité šaty). Když věci patří různým vlastníkům, tak nově vytvořená věc náleží tomu, kdo přispěl nejvíc. Ten ostatním jejich věci nahradí. Nedá-li se toto určit, stává se věc spoluvlastnictvím (např. z několika nefunkčních aut se zpracuje auto nové). Použije-li se jedna věc k opravě druhé, stává se vlastnictvím toho, komu patří opravovaná věc (např. nový buben do pračky). SMÍSENÍ V tomto případě dochází ke smísení movitých věcí více vlastníků, ale na rozdíl od ZPRACOVÁNÍ tady chybí prvek práce, která by k tomu přispívala (např. smísení sypkých materiálů apod.).

STAVBA V části přírůstků řeší NOZ 2 situace: - když vlastník pozemku na něm zřídí stavbu za použití cizího materiálu, tak se stává VLASTNÍKEM STAVBY, ale musí se s vlastníkem materiálu vypořádat, (např. když postavím chatu z cihel, které nezaplatím. Vlastník cihel nemůže tvrdit, že chata je jeho, ale má právo na vypořádání – tj. na úhradu ceny cihel) - když někdo postaví neoprávněně stavbu na cizím pozemku, tak má smůlu, stavba připadá VLASTNÍKOVI POZEMKU, ale ten se musí vypořádat s tím, kdo stavěl. Když si nechce stavbu ponechat, tak se může domáhat odstranění stavby na náklady stavebníka.

Naprosto novým pojmem je PŘESTAVEK Ten se může přihodit, když naše stavba přečuhuje k sousedovi. Pokud jsme to neudělali záměrně, a přesahuje jen malá část, tak nabudeme vlastnictví pod PŘESTAVKEM. Musím však sousedovi za to zaplatit obvyklou cenu. Úmyslný PŘESTAVEK se nevyplácí, vlastník pozemku může požadovat odstranění.

Ten nejčastěji nastává, když osejeme pozemek semeny nebo vysázíme rostliny, které patří někomu jinému. Co vyroste je vlastníka pozemku, rostlinky ale až když se 52

zakoření. Pochopitelně vlastník pozemku se musí s vlastníkem semen nebo rostlin vypořádat. 62. (24.2.2014) Tak po trochu delší přestávce opět pokračujeme. Naposledy jsme si řekli něco o prvních, NOZ upravovaných způsobech nabytí vlastnického práva. Takže jen pro shrnutí, vlastnické právo můžeme dle NOZ nabýt zejména takto: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

PŘIVLASTNĚNÍM A NÁLEZEM PŘÍRŮSTKEM (přirozený, umělý, smíšený) VYDRŽENÍM PŘEVODEM NABYTÍM OD NEVLASTNÍKA ROZHODNUTÍM ORGÁNU VEŘEJNÉ MOCI

A trochu teorie práva PRÁVNÍ SKUTEČNOST, na základě níž dochází k nabytí vlastnického práva se nazývá PRÁVNÍ TITUL, nebo PRÁVNÍ DŮVOD. Základní rozdělení nabývání vlastnictví je na ORIGINÁRNÍ (původní) – vlastnické právo vzniká nově, nezávisle na předešlém vlastníkovi (např. vytvoření nové věci, přisvojení, nález, přírůstky, vydržení), DERIVÁTNÍ (odvozené) – vlastnické právo se přenáší z jednoho subjektu na druhý (např. dědění, převod). K 1.-2. jsme si již řekli, dnes budeme pokračovat

.

Možná si pamatujete na spor ohledně obrazů českých umělců, které jsou uloženy v Muzeu v Teplicích a jejichž vydání po Ústeckém kraji požadovala paní Mikleová, jejich původní vlastnice. Ústecký kraj ve sporu chytře uplatnil institut VYDRŽENÍ a soud rozhodl v náš prospěch. VYDRŽENÍM nabýváme vlastnické právo pokud držíme věc po dobu stanovenou zákonem. To je obecné, pro další je důležité, jestli se jedná o vydržení ŘÁDNÉ nebo MIMOŘÁDNÉ.

Vlastnické právo , pokud věc držíme řádně (tj. přesvědčivý důvod) a poctivě (tj. ne např. krádeží nebo lstí). VYDRŽECÍ DOBA je 3 roky u movitých věcí a 10 let u nemovitých věcí. 53

Vlastnické právo (mimochodem novinka oproti dřívějšímu OZ), když věc držíme poctivě, ale nemusíme již prokazovat držení řádné (tj. jak jsme k přesvědčení, že jsme vlastníkem, došli). VYDRŽECÍ DOBA je dvojnásobná, než u ŘÁDNÉHO VYDRŽENÍ, tj. 6 let u movitých věcí a 20 let u nemovitých věcí. NIKDY nemůže VYDRŽET vlastnické právo zákonný zástupce proti zastoupenému (např. rodič proti potomkovi), opatrovník proti opatrovanci (např. opatrovník proti osobě s omezenou svéprávností) nebo poručník proti poručenci. Logicky, ani mezi MANŽELI nemůže běžet vydržecí doba. A proč jsme tedy byli úspěšní a nemuseli jsme vydávat výše uvedené obrazy? Protože kraj obrazy nabyl od státu na základně rozhodnutí v rámci delimitace, svědčila mu dobrá víra a držel je déle než 3 roky. (§§ 987-1010, 1089-1098 NOZ) 63. (23.3.2014) je základním a nejčastějším způsobem nabytí vlastnictví ( např. koupě domu, pozemku, psa, zeleniny atd.). je to, že POKUD SE VE SMLOUVĚ NEUJEDNÁ, NEBO POKUD TO NESTANOVÍ ZÁKON, tak vlastnické právo k jednotlivě určené věci (např. konkrétní sekačka, boty) SE NABÝVÁ JIŽ ÚČINNOSTÍ SMLOUVY (nezapomínejte, že smlouva nemusí být písemná!!!). TOTO JE OBECNÉ PRAVIDLO. ZÁKON stále zachovává dvoufázový způsob nabytí vlastnictví (např. zápis vlastnického práva do veřejného seznamu nebo prodej zboží v obchodě). NOZ konkretizuje nabývání vlastnictví u některých věcí, např.: - je-li movitá věc určená druhově (např. písek, štěrk, brambory, sůl), tak můžeme vlastnictví nabýt nejdříve, když je to, co nabýváme, odděleno od ostatního (např. nabráno do lžíce nakladače a nasypáno na korbu nákladního automobilu) - je-li movitá nebo nemovitá věc zapsaná ve veřejném seznamu, tak nabýváme tuto věc zápisem do tohoto seznamu (např. katastr nemovitostí, letecký rejstřík). 54

NOZ obsahuje postup, jak se zachovat, když vlastník převádí totéž vlastnické právo více osobám. Ústava říká, že VLASTNICTVÍ ZAVAZUJE. Pokud tedy nabudete vlastnické právo, nabudete i práva a povinnosti s věcí spojená. Je jasné, že pouze ty, o kterých jste museli nebo měli vědět (např. závady uvedené ve veřejném seznamu – předkupní právo). (§§ 1099 – 1108, 2160 NOZ) 64. (27.3.2014)

NABYTÍ VLASTNICKÉHO PRÁVA OD NEOPRÁVNĚNÉHO,

tak to je skutečná novinka v NOZ. Zatím toto bylo řešeno pouze rozhodnutími soudu. Všichni se musíme starat o svá práva. Jsme povinni si ověřit veškeré okolnosti, i pokud hodláme nabýt vlastnictví. Ten, kdo učiní vše, co po něm lze rozumně požadovat, je zákonem chráněn. Nově začleněná úprava tak chrání nabyvatelovu dobrou víru, že vlastnictví nabývá od toho, kdo je oprávněn jej převádět. A v jakých případech náš zákon chrání? Pouze tehdy, NABÝVÁME-LI V DOBRÉ VÍŘE. Především tehdy, když věc není evidována ve veřejném seznamu (např. katastr nemovitostí) a nemůžeme si tedy ověřit, kdo je zapsaný vlastník, a to když: - věc koupíme ve veřejné dražbě (zákon o veřejných dražbách přísně upravuje jejich konání, takže nabyvatel těžko může učinit víc ), - věc získáme od podnikatele, který se prodejem „živí“, - věc koupíme od toho, komu byla svěřena (zde musíme být opatrní, aby „svěření“ bylo opravdu právoplatné, tj. např. správnou plnou mocí apod.), - věc získáme od dědice, pokud mu je dědictví stvrzeno soudem. NOZ řeší ochranu i v souvislosti s dispozicemi s cennými papíry nebo při obchodech na burzách. A ještě poznámka ke KOUPI POUŽITÝCH VĚCÍ – tj. např. bazary včetně autobazarů, aukce, zastavárny, vetešnictví, antikvariáty, starožitnictví. ZDE PLATÍ ÚPRAVA SPECIÁLNÍ. V těchto případech je po dobu nejvýše tří let chráněn původní vlastník, i když bude řádně koupena od podnikatele, který se prodejem takovýchto věcí „živí“. Např. koupíte v bazaru zlatý prstýnek, kde jsou vyryty údaje o obdarování milované Andulce k výročí svatby 20.10.1994. Na WC si prstýnek sundáte, myjete si ruce a pak chvíli křísíte paní, která vedle v šoku pozná prstýnek, který po loupežném přepaden před rokem oplakávala. Pokud paní prokáže, že opravdu byla oloupena (např. policejní protokol) a že se loupež nestala před 3 lety, tak jste povinni prstýnek Andulce vydat. !!! Pochopitelně máte právo na náhradu škody. TAKŽE POZOR NA NÁKUPY Z POCHYBNÝCH ZDROJŮ A OPATRNĚ U NÁKUPU POUŽITÉHO ZBOŽÍ. (§§ 1109-1113 NOZ) 65. (8.4.2014)

NABYTÍ VLASTNICKÉHO PRÁVA ROZHODNUTÍM ORGÁNU VEŘEJNÉ MOCI 55

Jedná se o poslední ze způsobů nabytí vlastnického práva upravenou NOZ. Nejedná se o žádnou novou právní úpravu. NOZ se spokojuje s jediným paragrafem, protože přesnou úpravu obsahují veřejnoprávní předpisy.

VLASTNICKÉ PRÁVO je nabýváno DNEM, který je STANOVEN V ROZHODNUTÍ, když tomu tak není, tak celkem logicky DNEM PRÁVNÍ MOCI ROZHODNUTÍ.

ROZHODNUTÍM SOUDU je např. nabýváno vlastnictví v těchto případech: - § 1086 NOZ – přikázání pozemku do vlastnictví zřizovatele stavby - § 1147 NOZ – přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků při úpravě poměrů spoluvlastníků ROZHODNUTÍM SPRÁVNÍHO ORGÁNU je zejména nabýváno vlastnictví v důsledku VYVLASTNĚNÍ dle zákona č. 184/2006 Sb., zákona o vyvlastnění. (§§ 1037-1039, 1086, 1114, 1147 NOZ) 66. (16.4.2014)

(aneb ĎÁBLŮV VYNÁLEZ)

je společné VLASTNICTVÍ věci dvěma a více osobami, přičemž míra jejich vlastnictví je vyjádřena v PODÍLU.

Úprava spoluvlastnictví se přiměřeně použije i na společenství věcných práv (např. společná držba nebo společná služebnost). SPOLUVLASTNÍCI jsou považováni ve vztahu ke SPOLEČNÉ VĚCI za jednu osobu a tak i s touto věcí NAKLÁDAJÍ. (Např. pokud spoluvlastníci hodlají prodat společně vlastněný dům, musí s tím všichni souhlasit. Pokud ne, připadá v úvahu pouze prodej spoluvlastnických podílů.)

KAŽDÝ SPOLUVLASTNÍK VLASTNÍ POUZE SVŮJ PODÍL. Stále platí, že SPOLEČNÁ VĚC není mezi spoluvlastníky KONKRÉTNĚ ROZDĚLENA. (A tomu se říká IDEÁLNÍ.) (Např. jestliže vlastníte s dalšími 2 osobami dům, každý z 1/3, neznamená to, že první vlastní přízemi, druhý první patro a třetí půdu, i kdybyste se tak dohodli). 56

Není však vyloučeno, že se můžete dohodnout na užívání konkrétních částí společné věci. (Např. 4 dědici společně vlastní pole a to si pro účely užívání rozdělí na 4 díly, které obhospodařují dle vlastního uvážení).

SPOLUVLASTNICKÝ PODÍL je rozhodující i pro stanovení míry účasti na nákladech a výnosech. (Např. tři spoluvlastníci, každý z 1/3 vlastní sad, ze kterého se urodilo 300 kg jablek. Každému tak ze zákona náleží 100 kg. Tomu samozřejmě odpovídá i podíl na nákladech sadu. Mohou se však dohodnout úplně jinak, třeba i tak, že prvnímu náleží všechno a druzí dva se rovným dílem dělí o náklady.) CO KDYŽ CHCEME SPOLUVLASTNICKÝ PODÍL PRODAT (nebo jinak s ním nakládat)? Dle NOZ nám obecně do toho nemá nikdo co mluvit, na rozdíl od předešlé úpravy. Ale jako obvykle tu máme výjimky. - Nesmí to být ostatním spoluvlastníkům k újmě. - Když se spoluvlastníkem staneme bez možnosti toto od počátku ovlivnit - např. v důsledku závěti (§ 1124 NOZ). - Podrobná úprava předkupního práva u tzv. zemědělských farem (§ 1125 NOZ). - Zvláštní úprava v případě spoluvlastnění rodinného závodu (§ 700 a násl. NOZ).

!!!!!! PROTOŽE PŘEDCHOZÍ OZ UPRAVOVAL PŘEDKUPNÍ PRÁVO VÝHODNĚJI PRO SPOLUVLASTNÍKY, JE V PŘECHODNÝCH USTANOVENÍCH UPRAVENO, ŽE NEVYUŽITÉ PŘEDKUPNÍ PRÁVO ZANIKÁ 1.1.2015 (§ 3062 NOZ).

Spoluvlastníci věc spravují sami nebo si ustaví správce. Když jsou mezi spoluvlastníky spory, může se spoluvlastník domáhat u soudu, aby v duchu SLUŠNÉHO UVÁŽENÍ jejich poměry upravil. SPOLUVLASTNICTVÍ ZANIKÁ BUĎ: a) dohodou (s vypořádáním, např. rozdělení, oddělení, finanční náhrady apod.) b) rozhodnutím soudu. (§§ 1115-1153, 3062) 68. (24.4.2014)

Úprava nahrazuje dřívější vlastnictví bytových jednotek, které bylo obsaženo v zákoně č. 72/1994 Sb., zákon o vlastnictví bytů. Ten je již ZRUŠEN. Právní poměry vlastníků bytů nabytých do 31.12.2014 se posuzují podle původní právní úpravy. Platí pravidlo, že v jednom domě nemohou existovat vedle sebe vlastníci dle zákona o vlastnictví bytů a vlastníci dle NOZ. 57

Úprava se vztahuje i na nebytové prostory a soubory (bytů i nebytů).

BYTOVÉ SPOLUVLASTNICTVÍ může vzniknout jen tam, kde je součástí nemovité věci dům (tj. stavba) alespoň se dvěma byty. JEDNOTKA je byt s podílem na nemovitosti (společných částech). Je samostatnou nemovitostí. SPOLEČNÉ ČÁSTI jsou především: a) takové, které svou podstatou slouží všem vlastníkům jednotek společně (např. půdy, prádelny, kočárkárny) b) pozemek, na kterém byl dům postaven nebo věcné právo (např. právo stavby) c) stavební části domu, konstrukce, tvar, vzhled (např. střecha, komíny, výtahy, rozvody, přípojky) d) částí, která slouží jen některým vlastníkům (např. sklepy, komory). Na velikosti podílu na společných částech je dle NOZ nově možné se dohodnout, tj. nejenom jako poměr podlahové plochy bytu k součtu podlahových ploch všech bytů. BYTOVÉ SPOLUVLASTNICTVÍ VZNIKÁ: a) výstavbou (např. stavíme-li nový dům nebo když původní přestavujeme) b) zápisem do katastru nemovitostí (např. PROHLÁŠENÍM o rozdělení práva k nemovitosti na vlastnická práva k jednotkám, v rámci vypořádání spoluvlastnictví nebo uspořádání vztahů v souvislosti se společným jměním manželů) c) rozhodnutím soudu (např. oddělení ze spoluvlastnictví nebo jeho vypořádání).

SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ již dle NOZ nevzniká automaticky, ale NOZ stanoví

povinnost k ZALOŽENÍ. NOZ také stanoví, že na SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ se přiměřeně použijí ustanovení spolkového práva (tedy když speciální ustanovení NOZ nebo úprava ve stanovách nedostačují).

JEDNOTKU LZE PŘEVÁDĚT (např. kupní smlouvou, darovací smlouvou apod.). NOZ zavádí nově tato důležitá pravidla: - převádějící musí předložit potvrzení správce domu o tom, jaké dluhy, které přejdou na nového vlastníka - ručení převádějícího za dluhy, které na nového vlastníka přechází - předkupní právo nájemce (ale musí to být fyzická osoba) při prvním převodu po vzniku spoluvlastnictví rozdělením práva k nemovitosti - v případě, že vznikla jednotka v domě, který náleží právnické osobě, tak pokud je nájemce jejím členem nebo společníkem (např. bytové družstvo), který se podílel na pořízení nemovitosti (např. prací nebo majetkově), je možné vlastnické právo k jednotce převést jen na něj. (§§ 1158-1222, 3028 odst. 2, 3063)

58

59