Číslo:
Ročník: 2007
Občasník obce Jakubov u Moravských Budějovic
1
33
Zprávy ze zasedání zastupitelstva obce 20. března 2007 Zastupitelstvo obce : Ø vzalo na vědomí zprávu o činnosti rady obce Ø schválilo zprávu o výsledku přezkoumání hospodaření obce za rok 2006 a přijatá opatření k odstranění nedostatků Ø schválilo závěrečný účet obce Jakubov u Mor. Budějovic za rok 2006 bez výhrad Ø schválilo kupní smlouvy na odkoupení pozemků pod vybudovaným chodníkem okolo silnice I/38 za cenu 9,- Kč/m2 Ø schválilo smlouvu o dílo se Zvonařskou dílnou TomáškováDytrychová na výrobu nového zvonu Ø schválilo vnitřní směrnice 1/2007 Oběh účetních dokladů Ø zrušilo usnesení o přijetí dvou pracovníků na VPP Ø neschválilo prodej akcií České spořitelny, a.s.
7. května 2007 Zastupitelstvo obce : Ø uctilo památku padlých v obou světových válkách Ø vzalo na vědomí zprávu o činnosti rady obce Ø určilo radu obce jako výběrovou komisi pro investiční akce do 200 tis. Kč Ø schválilo výběrovou komisi pro rekonstrukci sportovního areálu Ø určilo starostu obce ke spolupráci s pořizovatelem územního plánu Ø schválilo uspořádání veřejné besedy a následné ankety k problematice výstavby větrných elektráren Ø schválilo pronájem nádrže Stávek
2
12. června 2007 Zastupitelstvo obce : Ø vzalo na vědomí zprávu o činnosti rady obce Ø schválilo odkoupení struhy okolo cesty ke kostelu Ø schválilo výkup pozemků na Vícenické pro novou výstavbu za cenu 35,- Kč Ø schválilo zapracovat do územního plánu zásobování obce pitnou vodou z vlastních vrtů a výstavbu vlastní čističky odpadních vod Ø schválilo udělení výjimky z počtu žáků ZŠ a MŠ Jakubov a zavazuje se doplácet nadnormativní výdaje (asi ve výši 300 tis. Kč) Ø schválilo příspěvek na Sbírku na rekonstrukci Domu sv. Antonína v Mor. Budějovicích ve výši 3000,- Kč
Stinné stránky Jakubova Po nedávném sprejerství na obecních budovách se v naší obci objevily další nešvary. V čekárně lékaře na obecním úřadě byla ukradena z topení termostatická hlavice v ceně 500,- Kč. Koncem června byl za kulturním domem zlomen okrasný stromek. Jednalo se o převislou sakuru, která zde byla vysazena v roce 2005. Způsobenou škodu slíbili rodiče „silného“ mládence uhradit a nový stromek bude na podzim znovu vysazen. Začátkem července bylo v katastru naší obce nalezeno větší množství zbytků z krůt. Policie ČR nechala tuto páchnoucí skládku odstranit, náklady však budeme muset zaplatit z obecního rozpočtu. Je veřejným tajemstvím, odkud zbytky pocházejí a Policie již začala případ vyšetřovat. 3
Gratulujeme jubilantům 60. narozeniny 13. 5. 2007 Věra Vaníčková 21. 7. 2007 Ludmila Bulíčková
65. narozeniny 10. 5. 2007 11. 5. 2007 11. 6. 2007 5. 7. 2007
Jiří Vilímek Libuše Kloboučková Antonín Blaumüller Jan Pokladník
70. narozeniny 7. 8. 2007 Vladimír Major
75. narozeniny 11. 8. 2007 Karel Nechvátal
80. narozeniny 30. 7. 2007 Marie Nechvátalová
81. narozeniny 8. 8. 2007 Marie Macháčková
83. narozeniny 8. 7. 2007 Marie Oulehlová
84. narozeniny 2. 6. 2007 Jan Nechvátal
85. narozeniny 10. 7. 2007 Marie Benáčková 6. 8. 2007 Marie Buchalová
Prosíme občany, kteří si nepřejí zveřejňovat gratulace, aby to oznámili na obecním úřadě. Děkujeme
97. narozeniny 3. 8. 2007 Marie Šimková 4
Slavnostní svěcení nového zvonu Celý program začne v neděli 29. července 2007 v 9:00 hodin dopoledne před obecním úřadem udělením Ceny Ladislava Havlíka nejlepšímu studentovi (více na jiném místě). V 9:15 hodin se vydá průvod s novým zvonem vezeným na koňském voze od obecního úřadu přes celou vesnici ke kostelu sv. Jakuba Staršího. V 10:00 hodin bude před kostelem zvon slavnostně posvěcen a následně bude vyzdvižen jeřábem do věže kostela. V 10:30 hodin začne v kostele pouťová mše svatá, technici zatím ve věži upevní zvon. Po skončení mše se nový zvon slavnostně rozezní. Nový zvon do kostela sv. Jakuba Staršího v Jakubově věnovala paní Zdenka Havlíková s chotěm P. Havlíková s p. Dvořákem sledují Ladislavem Havlíkem. (Časy odlévání nového zvonu. jsou pouze orientační) Nový zvon byl slavnostně odlit ve středu 4. července 2007 ve Zvonařské dílně Tomášková-Dytrychová v Brodku u Přerova za účasti paní Havlíkové, zástupců farního úřadu, obce a kameramana pana Smejkala. Majitelka firmy nejprve seznámila všechny s technologickým postupem výroby zvonu. Poté všichni s napětím sledovali odlévání nového zvonu. Zvon bude mít v průměr 80 cm, vysoký bude také 80 cm a jeho hmotnost bude asi 330 kg. Po odlití následoval podle tradice přípitek „Ať zvoní“. Před odjezdem si 5
Jakubovští prohlédli a poslechli na náměstíčku zvonkohru, kterou Brodku darovala zvonařská dílna. Zvonkohra je složená z 22 zvonů od 5 kg do 220 kg, které dokáží zahrát na 100 melodií. Již tradičně bude v prvním patře mateřské školy v sobotu a v neděli otevřena výstava fotografií z dění v obci, část výstavy bude zaměřena na historii kostela sv. Jakuba Staršího v Jakubově. Na výstavě budou prodávány upomínkové předměty a zájemci si budou moci objednat videokazetu nebo DVD z odlévání a celého svěcení zvonu.
Cena Ladislava Havlíka Zastupitelstvo obce Jakubov u Mor. Budějovic na svém zasedání schválilo následující pravidla pro udělení Ceny Ladislava Havlíka: • Cena bude udělována každoročně nejlepšímu studentovi moravskobudějovického gymnázia • Student musí mít v daném roce v Jakubově u Mor. Budějovic trvalý pobyt • Student, který má o udělení ceny zájem, musí do 25. července daného roku předložit v kanceláři obecního úřadu své vysvědčení, hodnocen bude prospěch za obě pololetí • Přihlásit se mohou studenti ze všech ročníků, v případě víceletého gymnázia z posledních čtyř ročníků • S oceněním je spojena i finanční odměna ve výši 3.000,- Kč Cena Ladislava Havlíka bude poprvé udělena v neděli 29. července 2007 v 9:00 hodin před Obecním úřadem v Jakubově. Cenu předá paní Zdenka Havlíková a starosta obce Miroslav Kabelka.
6
Proč je cena udělována: Pan Ladislav Havlík se svou ženou Zdenkou daroval naší obci 1.000.000,- Kč, před svou smrtí projevil přání podporovat studenty. On sám díky nadaci úspěšně vystudoval moravskobudějovické gymnázium. Pokud se v obci najde student ze sociálně slabé rodiny bude jeho studium podpořeno z obdrženého daru, zatím bude každoročně odměňován nejlepší student.
Životopis Ladislav Havlík se narodil 24. července 1921 v Jakubově. Jeho rodiče František a Marie (rozená Kuchařová) žili až do roku 1920 ve Vídni, kde se narodili bratři Karel a František. Když bylo Ladislavovi 13 let, zemřela mu maminka. O domácnost se pak starala babička, která přijela z Vídně. Později se tatínek oženil. Ladislav Havlík byl šikovný žák již na obecné škole. Na doporučení pana řídícího pokračoval ve studiu na Gymnáziu v Moravských Budějovicích, na které často s láskou vzpomínal. Ladislav hrál na saxofon, ale většinu volného času trávil v truhlářské dílně svých sousedů. Když dostal kolo, rád podnikal výlety na Vranov. Po ukončení gymnázia byl v období druhé světové války totálně nasazen v Berlíně u firmy Ing. Soyka. Zde se dostal k zeměměřičství. Po čtyřech těžkých letech se Ladislav vrátil domů živý a zdravý. V roce 1945 byl přijat na České vysoké učení technické, obor geodézie. Roku 1948 odjel na studentskou výměnu do Norska, kde čtyři měsíce měřil u norských železnic. Zde vznikla jeho láska k Severu. Po promoci 1949 zůstal v Praze a pracoval na různých pracovištích. Procestoval a proměřil takřka celou republiku. V roce 1960 se oženil se Zdenkou ze Zlína. Ladislav začal pracovat jako geodet na Kavčích horách, jeho žena dostala místo učitelky postupně na několika pražských školách. V létě 1968 mohli manželé Havlíkovi poprvé vyjet do Švédska a Norska. 15. srpna 1968 se i přes varování přátel vrátili zpět do vlasti.
7
O šest dní později, 21. srpna se varování stalo skutečností, naše republika byla obsazena armádami států Varšavské smlouvy. Proto se Havlíkovi rozhodli a 28. října 1968 odjeli přes Vídeň do Švédska, kde zakotvili ve Falkenbergu, malém městečku na břehu moře. Zde Ladislav nastoupil na zeměměřičský úřad a manželka do továrny, později přešla do školství. Oba se učili švédsky, pracovali a doufali, že se budou moci vrátit domů do vlasti. Ladislav se stal oblíbeným u svých spolupracovníků i u obyvatel městečka. Havlíkovi zde koupili dům. Po pěti letech dostali švédské občanství. Po roce 1989 se konečně splnil jejich sen o svobodné zemi a mohli se vrátit domů. Po návratu bydleli opět v Praze a začali pomáhat sestrám Boromejkám. Ladislav Havlík měl ještě několikrát příležitost podívat se do svého rodného Jakubova. Naposledy tomu tak bylo na Setkání rodáků a přátel obce v roce 2005. 18. listopadu téhož roku zemřel. Společně se svou ženou Zdenkou přispěli na opravu kostela sv. Jakuba Staršího v Jakubově. Nemalou finanční částku věnovali i Obci Jakubov, z těchto peněz byl pořízen nový zvon do kostela a bude každoročně odměňován nejlepší student.
Dění v obci Ve čtvrtek 5. dubna 2007 se na dětském hřišti sešlo na brigádě několik šikovných tatínků, kteří provedli instalaci nových houpaček a žebříku. Nainstalována byla i nová skluzavka, kterou děti již vyzkoušely o karnevale v kulturním domě. Na své místo bylo vrácena i opravená přehupovací kláda. Na závěr bylo celé prostranství dětského hřiště upraveno. Obecní úřad děkuje všem za pomoc. 8
K 30. dubnu již neodmyslitelně patří pálení čarodějnic. Již třetím rokem se tato akce konala na hřišti za bazénem. Dospělé čarodějnice si pro své malé kolegyně a kolegy přichystaly různé soutěže, např. metání hromů a blesků, přechod po ztrouchnivělé lávce přes smrdutý močál, hod koštětem do dálky, přeskok přes černou kočku, hod vysušenou ropuchou na cíl apod. K dobré náladě po celý večer přispěla i uzená klobáska, pivo a limo.
Již tradičně se 30. dubna staví v Jakubově před kulturním domem máj. Sešlo se 30 mužů, kteří klasickým ručním způsobem postavili asi 20 metrů vysokou máj. Se zdobením pomáhaly i děti. Stavění přihlíželi i další občané Jakubova. Novinkou byla vybetonovaná šachta pro ukotvení máje, která v budoucnu ušetří starosti s kopáním jámy.
V předvečer státního svátku v pondělí 7. května 2007 uctili zastupitelé památku padlých ve světových válkách. Nejprve položili kytici na hrob partyzána Mrvky na místním hřbitově. Na návsi v parku pak položili zastupitelé věnce k pomníkům padlých v první a druhé světové válce. 9
S kytičkou básniček, písniček a scének přišly v neděli popřát maminkám děti z mateřské a základní školy v Jakubově. Vše začalo v pohádkovém lese plném zvířátek - známou pohádkou O perníkové chaloupce - v novém zpracování si ji připravily děti z MŠ. Po tanečcích, básničkách a písničkách předvedli školáci své velmi originální modely. Milé maminky, přejeme Vám nejen tento den, ale po celý rok jen a jen radost. V úterý 15. května 2007 byl na území naší obce nalezen vlčák. Pes byl umístěn do provizorního kotce za obecním úřadem, protože umístění do útulku v Třebíči by stálo obecní rozpočet každý měsíc asi 2.000,- Kč. Žádný majitel se o psa doposud nepřihlásil. Nakonec si nalezeného vlčáka vzala k sobě jedna rodina z Jakubova.
Ve středu 23. května 2007 se v základní škole v počítačové učebně uskutečnilo školení nových uživatelů Jakubovského webu, kteří budou na tyto stránky vkládat nové zprávy z dění v obci za různé spolky a organizace, např. hasiče, sportovce, školu, hudební soubor apod. 10
Naše obec získala z Programu obnovy venkova Vysočiny dotaci ve výši 119 tisíc Kč na další rekonstrukci kulturního domu. Stejnou částku musí obec doplatit ze svého rozpočtu jako vlastní spolupodíl. Část finančních prostředků byla použita na výměnu oken v prvním patře kulturního domu. Stávající okna špatně těsnila a docházelo zde k velkým ztrátám tepla. Zbývající částka bude použita na rekonstrukci topení v prvním patře kulturního domu, popřípadě i v přísálí.
V úterý 22. května 2007 večer se v kulturním domě uskutečnila beseda k záměru výstavby větrných elektráren v katastru obce. Následně v sobotu proběhla anketa, zda lidé souhlasí nebo nesouhlasí s výstavbou větrných elektráren na katastru obce. Ze 492 občanů obce starších 18 let využilo možnosti vyjádřit se k uvažované výstavbě 200 obyvatel. Z toho jich 124 s výstavbou souhlasilo (62%), 74 nesouhlasilo (37%) a 2 hlasy byly neplatné (1%). Obecní úřad děkuje všem občanům, kteří přišli vyjádřit svůj názor. Na základě výsledku ankety rozhodlo zastupitelstvo obce podepsat smlouvu s firmou AFE Bohemia, v současné době se upřesňují podmínky smlouvy. Po podpisu smlouvy bude po dobu 1 roku měřena rychlost větru ve výšce 50 metrů a zahájena příprava na stavební řízení. Pokud bude vše v pořádku, budou se větrné elektrárny stavět. Když bude naměřena malá rychlost větru nebo některý z dotčených úřadů vydá zamítavé stanovisko, větrné elektrárny se stavět nebudou. 11
Ve čtvrtek 24. května 2007 byly na víceúčelovém sportovním hřišti brigádnicky nainstalovány koše. Vzápětí se v obci objevilo několik míčů na košíkovou a denně je na hřišti vidět děti a mládež hrát košíkovou. OÚ děkuje všem, kteří se na výrobě a instalaci košů podíleli. V sobotu 9. června 2007 si vyrazili slavní jakubovští rodáci Kuběna a Kuba Jakubsenovi na jarmark do Moravských Budějovic. Usadili se u vstupu na nádvoří, kde byly na nástěnce prezentovány i další postavičky ze sena a slámy. Vidět jste tu mohli klauny na chůdách, divadlo, ukázku koňské stříkačky i start balónu.
Ve čtvrtek navečer 14. června 2007 se v kulturním domě uskutečnil další kurz ručních prací pro ženy. Tentokrát byl na programu kurz "Patchworku" bez jehly. Jde o vytváření obrázků zasouváním polystyrénu.
12
ústřižků
látek
do
Ve středu 27. června 2007 se v kroužku zdravého cvičení v mateřské škole pod vedením Bronislavy Kabelkové uskutečnila malá sportovní olympiáda. Děti si vyzkoušely hod míčkem, běh a sílu v rukou. Vítězem se stal Dan Hosnedl. Všichni sportovci dostali za odměnu medaili, diplom a látkové srdíčko. V roce 2006 bylo započato s opravou prostranství před obecním úřadem. Byl vybudován nový plot, lavička a stojany na kola. V pátek 15. června 2007 došlo i na schody, na které byla položena nová dlažba.
Dne 26.5.2007 proběhla v Třebíči krajská soutěž v atletickém čtyřboji. Zúčastnil se ho i žák jakubovské školy Jaromír Novák, který se sem kvalifikoval pěkným výkonem v okresní soutěži. I v krajském kole dosáhl velice pěkného výsledku a zlepšeným výkonem obsadil 2. místo a zajistil si tak postup do republikového finále. To se uskutečnilo ve dnech 15.17. 6. 2007 ve Staré Boleslavi. Zde reprezentoval kraj Vysočina. Jarda si zde opět vylepšil své osobní rekordy a svým výkonem přispěl k celkovému 3. místu družstva kraje Vysočina. V jednotlivcích obsadil velice pěkné 12. místo. Gratulujeme a přejeme hodně úspěchů. 13
Řádky z MŠ Školní rok skončil a všechny děti se už těšily na prázdniny. Po celoroční práci si to jistě zaslouží. I my v MŠ se zamýšlíme nad uplynulým školním rokem a hodnotíme naši práci s dětmi. Náš školní vzdělávací program je vypracován v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro školní vzdělávání. Hlavním cílem našeho programu je učit děti vnímat svět kolem sebe, rozvíjet jejich identitu a samostatnost, poskytovat podněty pro harmonický rozvoj jejich osobnosti, rozvíjet charakterové vlastnosti, připravovat je na vstup do základní školy. Tomuto programu přizpůsobujeme i různé akce, které například proběhly: drakiáda, mikulášská nadílka, vánoční posezení s rodiči, návštěvy ZŠ, maškarní rej v MŠ a KD, oslavy Dne matek, společný výlet se ZŠ do ZOO v Jihlavě, slet čarodějnic v MŠ, Den dětí a výlet do Budišova – Muzeum zvířat. Během roku jsme navštívili řadu pohádkových představení v Mor. Budějovicích a v Třebíči. Úplně poslední akcí bylo „Rozloučení s předškoláčky“ – letos nám do základní školy odešlo 5 dětí. Závěrem prosím dovolte popřát dětem radostné a spokojené prázdniny. Kolektiv MŠ
14
Řádky ze základní školy Pro žáky naší školy nastává nejhezčí období z celého roku! Prázdniny! Každý se těší na zasloužený odpočinek od učení, úloh a školních povinností. A že naše škola nezahálela ani poslední 3 měsíce školního roku, se můžete přesvědčit: - 20.4. výlet do ZOO v Jihlavě, pořádaný ke Dni Země - 26.4. turnaj ve stolním tenise v rámci školní družiny - 30.4. chození čarodějnic po Jakubově - 2.5. sběr papíru - 13.5. besídka ke Dni matek - 14.5. návštěva divadelního představení ze ZŠ Nové Syrovice - 18.5. účast na "Olympiádě" v Domamili - 22.5. účast na atletických závodech v Třebíči - 24.5. děti 4. a 5. ročníku se zúčastnily výuky na dopravním hřišti v Moravských Budějovicích - 24.5. stanovaly děti na školní zahradě - 1.6. branné cvičení s úkoly ke Dni dětí - 3.6. oslava Dne dětí v kulturním domě se soutěžemi a šermířským představením - 21.6. taneční soutěž na školní zahradě - 25.6. školní výlet do Znojma a na krokodýlí farmu Ráda bych Vám jménem celé školy popřála krásné prožití nejen dovolené, ale celého léta. Martina Bartuňková
15
Dramatický kroužek Dětí ve věku od 5 do 12 let pod vedením Bronislavy Kabelkové a Lenky Svobodové nacvičily v letošním roce známou pohádku Mrazík. Kulisy vyrobila Jarmila Čurdová a Rostislav Kabelka, dále spolupracovala Marie Vejmelková a Hana Dračková. Děti pohádku zahrály celkem pětkrát, poprvé to bylo v kulturním domě v Jakubově v neděli 1. dubna 2007. Další představení následovala v Lukově, v Domě sv. Antonína v Moravských Budějovicích a na přehlídce Divadelní mládí v Třebíči, kde pohádku zhlédlo nejvíce diváků – asi 450. Naposledy hráli malí herci Mrazíka na letním táboře v Kdousově ve čtvrtek 5. července 2007. Z důvodu dovolených a nemoci museli někteří herci zahrát i několik rolí, v kostýmu musela zaskakovat i vedoucí souboru.
Děti z dramatického kroužku, které hrály pohádku Mrazík, vyrazily na výlet. Pěšky se vydaly z Jakubova na Kosovou, kde strávily dva dny na chatě.
Činnost dramatického kroužku byla v letošním podpořena z Fondu Vysočiny a obecním úřadem.
16
roce
Klub maminek s dětmi Uplynulý školní rok přinesl pro naše děti hodně radosti a spokojenosti. Děti se seznámily se svými vrstevníky, poznaly, jak si spolu hrát, cvičit a trochu i povídat. Vyzkoušely si prolézání tunelem, skrývání se ve stanu, malování na tabuli fixem a trochu i po sobě. Od dubna nám přibyly i nové hračky: velká tatrovka, malé i velké kostky a divadélko. S ním jsme si hned zahráli několik pohádek. Děkujeme i za nákup nové houpačky pro tři děti, která byla pořízena z dotace. V krátkosti se zmíníme i o šipkované, kterou jsme uspořádali pro děti z klubu a jejich sourozence. I díky počasí se nás sešlo málo. Přesto jsme vyrazili po šipkách, které před námi značili tatínci. Hned na začátku nás čekal poklad – sladké povzbuzení na cestu. Po cestě plné šipek a dopisů, ve kterých byly snazší i těžší úkoly, jsme dorazili k cíli. Na konci čekal strom zvaný „špekáčkovník“ a hledání ztracených tatínků. Musíme přiznat, že tatínci byli velice vynalézaví a připravili pro děti pěkné odpoledne. Tuto hru si určitě ještě zopakujeme. V příštím školním roce se budeme opět scházet a doufáme, že k nám přijde více maminek se svými ratolestmi. Za klub maminek s dětmi Lída Košáková a Soňa Košáková 17
Expedice Croatia aneb z Jakubova k moři – na kole za 5 dnů Moji rodiče mi vyprávěli, jak můj děd za císaře pána dojel do Vídně na kole. Když to dokázal on, proč ne já v mých 55 letech? Kamarád Ing. Petr Hons (58 let) má ve svých snech ještě vzdálenější cíl – dojet na kole k moři. A tak se dáváme dohromady… 19. června 2007, čtvrtek, - den první Odjezd z Jakubova v 3.40 hodin, v Mor. Budějovicích se ke mně připojuje společník Petr. Proč jsme vyjeli tak brzo ráno, ještě za tmy? Abychom se na státní silnici vyhnuli nákladním automobilům a co nejdříve přijeli na hranice Hatě u Znojma.Cesta probíhala bez problémů a již v 6.00 hodin jsme překročili hranice do Rakouska. Po místních komunikacích jsme přijeli v půl desáté do Stockerau a tady jsme najeli na cyklostezku vedoucí podél Dunaje. Byli jsme překvapeni množstvím cyklistů, z nichž někteří se doslova řítili podél nás. Všichni ale byli k ostatním velice ohleduplní. Vesele jsme ujížděli, najednou se naše cesta stočila na most přes Dunaj a my se ocitli v centru Vídně. Projíždět centrem Vídně jako cyklista je něco úžasného. Na křižovatkách jsou zvlášť semafory pro cyklisty, do jednosměrky můžete jet i v protisměru. Na nenápadné znamení rukou vám projíždějící auta uvolní místo v jízdním pruhu. Projížděli jsme centrem města kolem císařského paláce, chrámu svatého Štěpána, parlamentu. Po krátkém odpočinku jsme se vydali směrem na jih – k Alpám. Po výjezdu z centra Vídně se ale dopravní značení cyklostezek výrazně zhoršilo. Na křižovatkách chyběly směrovky, vzdálenosti nebyly uvedeny vůbec. Ke všemu se dalo do deště a my jsem se snažili udržet směr na jih pouze instinktivně. Zeptat se nebylo koho, na tomto okraji Vídně jsou sídliště přistěhovalců a místní Turci nerozumí německy, natož česky. Přes veškeré trable konečně v 6 hodin večer najdeme na mapě, kde přesně jsme a podél Neustadtského kanálu se blížíme k našemu prvnímu noclehu. Po 198 km, s kolem na pokoji, usínáme v hotelu v Wienerneustadtu – najedení, umytí a spokojení. 20. června 2007, pátek – den druhý V 7 hodin ráno po vydatné snídaní vyjíždíme na další cestu. Před námi se již zřetelně rýsují Alpy a my víme, že musíme překonat Mönichkirchen s nadmořskou výškou 967 m.
18
Po několika kilometrech nás postihla první technická závada naší cesty Petr ztrácí šroubek ze stupačky svého kola. Naštěstí je nedaleko autoservis Peugeot, kde mu závadu rychle a bez problémů opraví, poradí nám další cestu a odmítnou peníze za opravu. Jedeme dále a před námi je opravdový kopec. Z 200 metrů nad mořem 12 km stále stoupáme až do 967 metrů nad mořem. Ale pak už jsme na vrcholu, spokojeně se fotíme a v místní restauraci probereme naši další cestu. Ještě tu doplníme zásoby pitné vody a vydáváme se na cestu z kopce. Následujících 15 km jedeme snad bez jediného šlápnutí. V této části cesty si užíváme nádherné výhledy do krajiny, vše okolo je velice pěkně upravené. U benzinové stanice poobědváme, tentokrát ještě z vlastních zásob. Pokračujeme v cestě, okolní krajina je podobná té naší. Místní lidé jsou k nám velice vstřícní, vždy nám ochotně poradí, kudy nejlépe dál, kde je menší provoz a méně kopců, a tak před sednou hodinou večer začínáme ve městě Funstenfeld. hledat nocleh. V místním hotelu nás přivítá nepříjemný číšník, za nocleh požaduje hříšných 29 € za každého a snídani, která je v ceně, nabízí až po osmé hodině ranní. Ani se nemusíme domlouvat a odcházíme pryč. Z nedaleké hasičské zbrojnice slyšíme hrát dechovku. Petr prohlásí: „Hasič všude bratra má, hlídej kola!“ a než se nadám, mizí ve zbrojnici. Po čtvrthodině vychází s místními hasiči, ti nám ukazují cestu do sousední vesnice. Výsledek – spíme v krásné zemědělské usedlosti za 13€, asi desetiletá dcerka paní domácí je námi nadšena a se vším nám pomáhá. 21. června, sobota – den třetí Snídani máme připravenou ráno v 6 hodin podle našeho přání, na rozloučenou se společně vyfotografujeme a před sedmou odjíždíme. Očekávali jsme zvlněnou krajinu podél maďarských hranic, a tak nás překvapují prudké kopce 300 až 400 m vysoké. Šlapeme nahoru a pak zase prudký sjezd dolů. Je zde však na co se dívat. Projíždíme sady, vinicemi, zelinářskou oblastí. Sady jabloní a vinice jsou celé zahrazeny sítěmi proti ptactvu. Je zde nemálo sadů černého bezu – ten je pěstován jako strom – a místní nám vysvětlují, že z něj vyrábějí velmi dobré víno. U plantáže jahod na stráni je stánek, ve kterém majitel prodává jahody. Když si sami natrháte, stojí 1 kg 2 €, za natrhané už zaplatíte 3 €. Jahody pěstuje na širokých brázdách asi 60 cm vysokých, 2 m od sebe. Pod keříky jahod je
19
plachta, aby se plody neušpinily. Vodu přivádí hadičkou přímo pod kořeny jahodníků. My jsme jahody ochutnali, s majitelem si popovídali a uháněli dále kolem plantáží křene, na kterých celé rodiny od malých dětí až po dědečky motykami nakopávají hlínu, aby křen měl správně bílý a silný kořen. Před námi vidíme chmelnice, omyl – jsou to fazole. K asi 3-metrové tyčí vede z každé strany 5 drátků a po nich se pnou fazole, vše pečlivě okopané a upravené. Pokračujeme v cestě a míjíme směrovku „Drůbeží farma“ a u ní pojízdný gril s kuřaty, po pár kilometrech prasečí farma a opět nabídka vepřového na grilu. Postupně se blížíme k Bad Radkesburgu a přechodu do Slovinska. V místní Bille nakupujeme tvaroh, sýr a kolu na svačinu a vydáváme se na cestu přes Slovinsko. Svačíme ve stínu na návrší, projíždějící svatba na nás troubí a mává. My jim odpovídáme máváním naší vlajkou. Bohužel nepochopili, že bychom přijali místo u svatební tabule, a tak po nezbytném odpočinku vjíždíme v 6 hodin večer do Ptuje. Opravu druhé šlapky v cykloservisu nám provede mladík za hlt slivovice a navíc pro nás vytelefonuje příjemný nocleh. Pan domácí si pro nás přijede autem, my mu na kolech přes Ptuj sotva stačíme, skoro nezaregistrujeme krásnou řeku Drávu. „Tady spíte, teď musím zpátky do práce, ráno v šest bude kafíčko, nashle.“ Ubytujeme se a jdeme ochutnat místní pivo. Raději si dáme každý jen jedno (1,5 €), aby nám neztěžkly nohy. Uléháme v 9 hodin večer, opět s kolem na pokoji. 22. června, neděle – den čtvrtý Ráno ve tři čtvrtě na šest jsme nachystaní a čekáme na pana domácího. Místo něho se ale začínají scházet dělníci ze stavby silnice, kteří tu také nocovali. Rozprávíme s nimi a za chvíli se k nám hlásí jeden Slovák, který s nimi pracuje. Říká, že zde vydělá dvojnásobek toho, co doma. Měsíc tu pracuje, 14 dní je na Slovensku a tak dokola. Po šesté hodině dělníci odcházejí a tak na domácího zvoníme. Místo snídaně dostáváme malé kafíčko a omluvu, že zaspal a vydáváme se na další cestu. Po hodině zastavujeme u autobusové zastávky za vsí a v čekárně si vaříme snídani. Přes Slovinsko jedeme po úzkých silničkách spojujících malé vesničky a vstřebáváme velký rozdíl mezi městem a vesnicí. Lidé zde pracují na svých malých políčkách s celou rodinou, vidíme jenom malé a staré traktory, žádný nový stroj. Velký dům je pouze u obchodu, hospody, autoservisu nebo firmičky pro kamionovou dopravu. A tak si s Petrem říkáme: „Je to Slovinsko 10 let před námi nebo 30 let za námi?“ Obojí bude asi pravda. Od místních lidí se dozvídáme, že podpora pro
20
ty, kdo nemohou pracovat, takřka není. Každý se tam musí postarat sám o sebe. My už se však po malebné silničce kolem lesa blížíme k přechodu do Chorvatska. Celník kárá řidiče auta, který nás chtěl na celnici předjet, a zatímco nám jenom s úsměvem kyne, jemu důkladně kontroluje doklady. A jsme v Chorvatsku. Po mírně zvlněné silnici podél dálnice pokračujeme směrem na Záhřeb. Je po desáté hodině a v každé vesnici míjíme nespočet hospůdek, plných místních obyvatel, kteří nám vesele kynou. Zřejmě tudy tímto způsobem mnoho cestovatelů nejezdí. Převážně starší lidé tu opět pracují na polích a s malými traktory a žebřiňáky svážejí seno. Jak se blížíme k Zábřehu, přibývá na silnici mládeže na motocyklech. Poobědvali jsme v restauraci velice chutné čevabčiči se zelným salátem a hranolky za 30 Kun. (l Kuna – 4 Kč). Před Záhřebem jsme omylem najeli na silnici, která vede do centra města, a proto musíme na okraji města přetáhnout kola přes železniční násep, abychom mohli pokračovat dále směrem na Karlovac. Krajina je mírně zvlněná, a tak se nám jede velice dobře. Na okraji Karlovace předjíždíme dvě dívky, jedoucí pomalu na kolech. Když se po chvíli skláníme nad mapou a hledáme další směr cesty, slyšíme vedle sebe chichotání a zájem: „Hallo, odkud vy a kam máte namířeno?“ Obě by mohly být našimi dcerami, přesto nás velice ochotně provedou přes celý Karlovac jako průvodci a ukáží nám dál nejlepší cestu na Duga Resu. Za Duga Resou u restaurace zastavujeme a ptáme se na nocleh. Číšnice nás pošle za starší paní a ta nás vede do prvního poschodí, chová se velice úlisně až slizce. Za nocleh požaduje 20 € za jednoho, na dveřích má ale uvedenu cenu 15 €. To nás naštve a bez dalšího vyjednávání o slevě odcházíme, šmelinu podporovat nebudeme. Jedeme dál, začínají kopce , domy jsou méně výstavné. Zastavujeme u dalšího motorestu, má bohužel zavřeno. Místní pán nám říká, že od té doby, co postavili dálnici, zkrachoval. Je půl osmé večer a my musíme pokračovat dál do země kopců a kamení. Po hodině zastavujeme u samoty. Dva hoši zde popíjejí. „Nechte nás tu přenocovat, zaplatíme vám.“ „Nemáme místo.“ „Máme stan, můžeme si ho postavit za domem?“ „Ano, ale jen kde je vysečená tráva! Kde není vysečeno, nechoďte, ať nedojdete k úrazu!“ Petr staví stan, já vařím večeři a po setmění spokojeně uléháme ve stanu.
21
22. června, pondělí – den pátý Před čtvrtou ranní mě probudí blesky. Později jsem pochopil, že od fotoaparátu, jak si mě Petr fotil spícího. Zase se mi povedlo usnout, ale když se za chvíli začal procházet po stanu velikosti 2 x 1,8 m, pochopím, že musím taky vstávat. Petr poklízí stan, já vařím snídani a vyrážíme na další cestu. Po několika kilometrech zastavujeme u motelu, umyjeme se a posnídáme hemenex a palačinky se šunkou za 20 Kun pro každého. Pokračujeme v cestě – kraj je chudý, samé kamení a křoviska, sem tam malá samota tak 6 x 8 metrů, někde jenom domeček z dřevotřísky, vedle pod přístřeškem kuchyňka, sporák na dřevo. Oba se divíme, o co ti lidé zde vlastně válčili. Až doposud jsme se setkávali s lidmi, na kterých byla vidět radost ze života. Zde jsme ale potkali čtyřicetileté starce a stařeny, kteří v sobě nesli obrovskou tíhu. Cestu nám vždy spolehlivě ukáží, ale jsou úplně bez zájmu. Celou cestu jsme fotili, zde jsme z toho byli tak přepadlí, že nám bylo hanba foťák vytáhnout. Po 90 km horským terénem a výšlapech z 500 m n. m. do 1000 m n. m. a zase zpět a to asi 8x za sebou konečně vyjíždíme na poslední vrchol naší cesty (1029 m n. m.) a v dálce dole vidíme něco modrého – Jaderské moře. Sjíždíme na parkoviště. Tady se musíme nechat vyfotit. Dokázali jsme to. Opodál stojí 2 auta. Jdu k nim požádat řidiče, aby nás vyfotografoval. Z šábí za auty vystupují 2 muži. Když mě uvidí, zůstanou celý zkoprnělí. Mám na sobě oranžovou reflexní vestu (absolvovali jsme v nich téměř celou cestu, abychom byli dobře viditelní). Zřejmě si mysleli, že jsem policista. Jeden muž rychle skočil do dodávky a ujíždí pryč. Druhého se mi naštěstí podaří přesvědčit, že jsme cyklisté a chceme pouze vyfotografovat. Pak se s námi dá do řeči, chlubí se, že je bývalý boxer a boxoval i v Praze. A jedeme dál. Sjíždíme pomalu, za stálého fotografování z kopce k moři. Já mám na kole úplně obroušené zadní brzdy, tak brzdím pouze přední brzdou, naštěstí bez havárie. Sjíždíme posledních 20 km k mostu na ostrov Krk, kde se ubytujeme na 4 dny v hotelu Uvala Scott. Jsme šťastni, plní euforie, že jsme splnili svůj cíl.
22
Podle map jsme měli ujet 598 km, celkem jsme ale ujeli 669 km. Velice nás těší, že jsme celou cestu jeli společně, jeden druhému pomáhali, byli k sobě ohleduplní. Jsme zkrátka spolehlivý tým. Vždy na zastávkách a hlavně večer jsme vzpomínali na manželky s rodinami a moc dobře jsme věděli, že bez jejich podpory a fandění bychom to nedokázali. Ze začátku byli sice proti, měli o nás zřejmě strach, ale když viděli naše zaujetí, začali nám pomáhat. Já děkuji své manželce za veškerou pomoc, že nám dělala styčného důstojníka, přebírala od nás zprávy, rozesílala je dál našim dětem a kamarádům a předávala nám zprávy z domova. V úterý večer pro nás se synem přijeli autem, tři dny s námi pobyli u moře, pak jsme kola naložili na střechu auta a odjeli šťastně domů. Tahle dovolená nás každého stála 4 900 Kč – 2 500 Kč noclehy, jídlo a pití za pět dnů cesty a 2 400 Kč pobyt u moře s polopenzí za 4 dny. Každý den jsme vyjížděli ráno kolem sedmé hodiny. Kolem poledne jsme zastavili někde ve stínu, trochu pojedli a hodinku si zdřímli na karimatkách. Na den jsme měli jako doping 3 müsli tyčinky. Denně jsme každý vypili nejméně 5 litrů vody. S sebou jsme vezli plynový vařič, hrnec na vaření, instantní polévky v sáčku, kávu a čaj. Stan, karimatky, spací pytle, tepláky, tričko, šusťákovou soupravu, dvě sady cyklistického oblečení (kalhoty s molitanovou vložkou a cyklotričko). Oblečení z uplynulého dne jsem vždy večer vypral, ráno upevnil na zavazadla na nosiči kola, aby přes den uschlo. V druhé soupravě jsem ten den jel.
Krotký Antonín Statistika: Den 1. 2. 3. 4. 5. celkem
Začátek cesty
Konec cesty
3:40 7:00 7:10 6:15 5:05
20:10 20:15 17:45 20:35 20:20
Na cestě hodin 16:30 13:15 10:35 14:20 15:15 69:55
V sedle hodin
Ujeto km
Průměr km/hod
11:28 7:18 5:40 8:35 7:55 40:56
198 117 89 156 109 669
17,4 16,0 15,9 18,2 13,8 16,4
Pokud chcete i Vy seznámit čtenáře se svými zážitky, můžete nám donést svůj příspěvek na obecní úřad a my ho rádi otiskneme 23
Víte, že: •
•
žádost o dotaci na rekonstrukci sportovního areálu v Jakubově ve výši 8,5 mil. Kč byla schválena. Naše obec musí do měsíce předložit na Ministerstvo financí potřebné doklady. Z důvodu vysokých nákladů bude provedena jen část zamýšlených prací, o kterých jsme vás informovali v minulém čísle, naši obci byla schválena dotace na výstavbu 14 obecních bytů na Chmelenci ve výši 8,8 mil. Kč. Jak nám sdělil Státní fond rozvoje bydlení, z důvodu nesouladu s předpisy EU musíme počkat, až vláda ČR přijme nové nařízení a poté nám bude dotace přidělena.
Ve středu 18. července 2007 v dopoledních hodinách se uskuteční sběr nebezpečného odpadu. Donést můžete staré barvy, televizory, ledničky apod. V případě elektrospotřebičů by měl každý občan využít možnosti zpětného odběru při koupi nových spotřebičů. Nebezpečný odpad je třeba dopravit před obecní úřad ve středu 18. července 2007 do 7:00 hodin ráno.
V neděli 29. července 2007 se uskuteční slavnostní svěcení nového zvonu (program uvnitř). V sobotu 25. srpna 2007 se uskuteční další ročník pohádkové cesty. Vydal Obecní úřad v Jakubově u Moravských Budějovic pro potřebu místních obyvatel dne 16. července 2007.
24