Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví
Role Mezinárodního měnového fondu při řešení finančních krizí Bakalářská práce
Autor:
Polina Rodina Bankovní management
Vedoucí práce:
doc. Ing. Lubomír Civín, CSc., MBA
červen 2011
Praha
1
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze dne 30. června 2011
Polina Rodina
2
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala svému vedoucímu bakalářské práce doc. Ing. Lubomíru Civínovi, CSc., MBA za cenné připomínky a odborné rady, které mi velmi pomohly během vypracování této práce.
3
Anotace Tato bakalářská práce se zabývá úlohou Mezinárodního Měnového Fondu při řešeni finančních krizí v letech 2008-2011 nepřikladu zemí Maďarska a Lotyšska. První část obsahuje základní charakteristiky typu krize. Druha stručné popisuje cíle, funkce, strukturu a aktivity MMF. Další kapitola obsahuje analýzu aktivit Fondu. Poslední kapitola je věnovaná problematice budoucího vývoje MMF. Závěr práce obsahuje shrnutí získaných poznatků.
Annotation The thesis describes the task of International Monetary Fund during the 2008 – 2011 financial crises, using Hungary and Latvia as an example. The first chapter is looking into the different types of crisis and there characteristics. The second chapter describes the goals, functions, structure and activity in IMF. The next chapter analyzes the activity of the Fund. The last chapter focuses on issues related to development of future of the IMF. The conclusion of my thesis is a summary of gained knowledge.
4
Obsah ÚVOD ..................................................................................................................................................................... 6 1.
VYMEZENÍ POJMŮ ........................................................................................................................................ 8 1.1. MĚNOVÁ KRIZE....................................................................................................................................................... 8 1.2. BANKOVNÍ KRIZE ................................................................................................................................................... 10 1.3. DLUHOVÁ KRIZE .................................................................................................................................................... 10 1.4. SYSTEMATICKÁ FINANČNÍ KRIZE ................................................................................................................................ 10 1.5. MEZINÁRODNÍ MĚNOVÝ SYSTÉM .............................................................................................................................. 11
2. MĚNÍCÍ SE ROLE MMF V ŘEŠENÍ EKONOMICKÝCH PROBLÉMŮ ČLENSKÝCH ZEMÍ ............................................. 13 2.1. MEZINÁRODNÍ MĚNOVÝ FOND ................................................................................................................................. 13 2.1.1 Cíle mezinárodního měnového fondu........................................................................................................ 13 2.1.2 Organizační struktura ............................................................................................................................... 14 2.1.3 Členství v Mezinárodním měnovém fondu ................................................................................................ 17 2.1.4 SDR ............................................................................................................................................................ 17 2.2. SOUČASNÉ AKTIVITY MEZINÁRODNÍHO MĚNOVÉHO FONDU ........................................................................................... 18 2.2.1 Dohled ....................................................................................................................................................... 18 2.2.2 Technická pomoc....................................................................................................................................... 20 2.2.3 Úvěry ......................................................................................................................................................... 21 3. FINANČNÍ A MĚNOVÁ KRIZE VE VYBRANÝCH ZEMÍCH PO ROCE 2008 .............................................................. 29 3.1. MAĎARSKO ......................................................................................................................................................... 30 3.1.1. Příčiny a projevy krize............................................................................................................................... 30 3.1.2 Úloha MMF ............................................................................................................................................... 34 3.2. LOTYŠSKO ............................................................................................................................................................ 36 3.2.1. Příčiny a projevy krize............................................................................................................................... 36 3.2.2. Úloha MMF .............................................................................................................................................. 39 3.3. ZHODNOCENÍ PŮSOBENÍ MMF NA ŘEŠENÍ KRIZE LOTYŠKA A MAĎARSKA .......................................................................... 41 4. ZÁMĚRY A NÁSTROJE MMF PŘI ŘEŠENÍ FINANČNÍCH KRIZÍ V BUDOUCNOSTI .................................................. 42 ZÁVĚR .................................................................................................................................................................. 47 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................................................................ 49 SEZNAM TABULEK ................................................................................................................................................ 52 SEZNAM OBRÁZKŮ .............................................................................................................................................. 52
5
Úvod Na středu dvacátého století vznikla potřebnost existence mezinárodních institucí, která byla vyvolána velkým rozvojem mezinárodního obchodu, pohybem kapitálu, průmyslovou výrobou, technologii a dalšími úkony. Hlavním úkolem institucí bylo řešit problémy spojené s těmito činnostmi. Jednou s takových organizaci je Mezinárodní měnový fond (dále jen MMF anebo Fond). V současné době je aktuální z řady objektivních ekonomických, ale i subjektivních a politických důvodů se zabývat aktivitami Fondu. Fond se totiž po určité stagnaci v průběhu prvního desetiletí XXI. století ukázal jako stále významný nástroj k překonávání řady krizových jevů v oblasti mezinárodních ekonomických zejména měnových a finančních vztahů, ale i vnitřních ekonomických krizí řady členských zemí. Cílem této bakalářské práce je analyzovat měnící se postavení MMF zájmena v kontextu tvorby nových mechanismů při řešení a prevenci finančních krizí na příkladu některých státních celků, které jsou jeho členy. Pro analýzu jsem vybrala finanční krizi v Maďarsku a Lotyšsku, protože tyto země byly jedné z prvních postižené dopady globální krize a to v značné míře. Metodologická práce vychází z vymezení základního kategoriálního aparátu, s kterým se dál pracuje (finanční krize, mezinárodní měnový systém, popis základních prvků systému a postavení MMF v jeho rámci). Na tuto úvodní část navazuje potom aplikační část zaměřená na rozbor strategie a nástrojů působení MMF při řešení finančních krizí dvou zemí z regionu střední a východní Evropy. Práce se zabývá časovou periodou roků 2007 - 2011, tj. obdobím bezprostředně předcházejícím největší hospodářské krizi od 30. let XX. století až po současnost tj. první polovinu roku 2011, která ještě stále běží. Krize zdaleka nebyla zejména v regionu střední a východní Evropy překonána a oživení, ke kterému v některých z těchto zemí došlo, je velice křehké. Výstupem této části je určité zobecnění aktivit Fondu a úspěšnosti jeho zásahů při překonávání důsledků krize, včetně identifikace indicie dalšího vývoje této důležité instituce mezinárodního měnového systému, a celkem globální světové ekonomiky. Předkládanou diplomovou práci bakalářského studia jsem s ohledem na použitý metodologický postup strukturovala následovně: 6
První kapitolu věnují vymezení pojmů krize, druhů krize a krátce mezinárodního měnového systému. Druhá kapitola je zaměřená na popis a charakteristiku podstaty činnosti MMF. Stručné zde popisuji jeho činnost a hlavně se zabývám některými jeho novými nástroji, mezi které patří zejména dohled, technická pomoc a úvěry. V této kapitole věnuji rovněž pozornost novým nástrojům, které byly Fondem zavedeny v současnosti, aby uspokojili novou poptávku vyvolanou světovou finanční krizí. V třetí kapitole budu analyzovat aktivity Fondu při řešení dopadů finanční krize a hledání východisek z této krize na přikladu dvou zemí regionu střední a východní Evropy ( a sice Maďarska a Lotyšska). Zde popisují průběh krizové situace, její příčiny a projevy a způsoby řešení. Speciální pozornost věnují roli, kterou přitom hrál MMF. Kapitola následně hodnotí provedenou analýzu a prezentuje vlastní názor autora na tuto problematiku. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na aktuální a očekávané budoucí změny v MMF, které lze v nejbližší době očekávat s ohledem na objektivní a subjektivní okolnosti, které nastaly v činnosti této instituce. Mezi ně se řadí jevy jako změna v rozsahu a struktuře členských kvót, hlasování a také problematika zavádění SDR jako globální měny.
7
1. Vymezení pojmů Podle Všeobecné encyklopedie Universum: „krize je ekonomicky dlouhodobé oslabení konjunktury, obvykle používáno jako synonymum deprese. Původními jevy krize jsou vysoká nezaměstnanost, pokles výroby, četné konkurzy, otřesy úvěrového trhu a deflace.“1 Krize postihuje jednotlivé hospodářské odvětví, které zatím můžou ovlivnit i celkové hospodářství států, kvůli závislosti všech odvětví na sebe. Dále krize může přeskočit i na jiné země, díky vysoké globalizace ve světě. Finanční krize lze definovat „jako výrazné zhoršení velké většiny finančních indikátorů, projevujících se nedostatečnou likviditou finančního systému, rozsáhlou insolventností finančních institucí, nárůstem volatility výnosových měr finančních instrumentů, výrazným poklesem hodnoty finančních i nefinančních aktiv a podstatným snížením rozsahu alokace úspor ve finančním sektoru.2“ Lze rozlišovat několik typů finančních krizí: měnová bankovní dluhová či úvěrová systematická finanční V období vypuknutí finanční krize často dochází k proplétání jednotlivých krizí, proto je nutno uvést základní charakteristiky jednotlivých typů krizí.
1.1. Měnová krize Měnová krize nastává v situaci, kdy prudce a nečekaně klesne kurz domácí měny. Když centrální banka vybere systém pohyblivého kurzu, tak měnová krize se projeví jako depreciace nominálního kurzu. V systému fixního kurzu dojde k devalvaci domácí měny, nebo centrální
1
KOL. AUTORŮ: Universum: Všeobecná encyklopedie. 5. díl. 1. vydání. Praha: Euromedia Group, k. s. – Odeon, 2000. 200 s. ISBN 80-207-1060-4. 2
CZESANÝS, S. Hospodářský cyklus: teorie, monitirování,analýza,prognoza. Praha. Lindie, 2006. 199s. ISBN 807201-576-1. s. 79.
8
banka bude muset bránit měnu, to znamená, že může dojit k odčerpávání značné častí devizových rezerv, výraznému zvýšení úrokových sazeb. Mechanismus vzniku měnové krize lze popsat v několika postupech3: Když země splňuje zvolená makroekonomická kritéria, MMF označí jí jako úspěšnou. Pokud země prochází příznivým ekonomickým vývojem, na trhu se začíná objevovat kapitál od investorů; Přiliv kapitálu trvá v rámci setrvačností, i když se v zemí objeví varové signály. Tyto problémy začínají narůstat a ohrožovat ekonomickou stabilitu země; MMF upozorní na zesílení varovných signálu. V důsledku klesne důvěra investoru. Pak následuje odliv kapitálu a devalvace měny; Následkem devalvace je snížení schopností splácet zahraniční úvěry z předchozích období. Kvůli růstu cen dovážených státků roste inflace; Zatím dojde k měnové restrikce prostřednictvím zvýšení úrokových sazeb, ale to odliv kapitálu nezastaví. Naopak klesne schopnost podniků splácet zahraniční úvěry v domácí měně. V domácích bankách se sníží příjmy, díky čemu banky se dostanou do vysokých ztát; Podniky vyhledávají nové zdroje v zahraničí, což pouze zvyšuje zadluženost domácích podniků a růst hrubé zahraniční zadluženosti. Krize se prohlubuje, země nemůže sama řešit své ekonomické problémy a musí požádat o pomoc MMF nebo země s vyspělými ekonomikami. Poskytnutý stabilizační úvěr bude vázán podmínkou liberalizace ekonomiky. Usnadnění volného vstupu na trh přímým zahraničním investicím, má za cíl zvýšit konkurenceschopnost hospodářství. Výsledkem je rychle ovládnutí jednotlivé ekonomiky pomoci MMF, silnými investoři a devizovými spekulanty. Proti útoku na měnu u dlužnické země existují směry obrany: zvýšení úrokových sazeb – obnoví důvěru v trh a pozastaví útoky na banky;
3
KUNEŠOVÁ, Hana; CIHELKOVÁ, Eva; a kol.: Světova ekonomika. Nové jevy a perspektivy. 2006. 56 s. ISBN 80-7179-455-4.
9
zadržování dostatečného množství devizových rezerv jako zajištěni proti kurzovým rizikům; získaní potřebného množství likvidity od mezinárodních věřitelů poslední instance např. MMF; stabilizace dluhu, měnové restrikce a dohoda na novém režimů pro splácení dluhu.
1.2. Bankovní krize Bankovní krizi můžeme definovat, jako problémy spojené s nedostatečnou likviditou, však s insolvencí některých či většiny komerčních bank. Bankovní krize se neprojevuje přímo úpadkem bank, např. v situace, kdy banky byly zachráněny státní intervenci, nebo dostali pomoc od centrální banky. Bankovní krize je delší než měnová krize. Nejčastější příčinou bankovní krize v rozvojových zemích je neočekávaná ztráta důvěry věřitelů, která se projeví hromadným těžením vkladů věřitelů, kteří zároveň s tím mají obavy budoucí insolvence bank. Ale tím se jenom urychluje krize bank. V rozvinutých ekonomikách jde spíše o problémy spojené s prudkým poklesem hodnoty některého typu bankovních aktiv, např. nemovitostí nebo akcií, apod. Bankovní krize vznikají v důsledku dluhové krize prostřednictvím nemírnému růstu objemu nesplacených úvěrů nebo v důsledku měnové krize, protože domácí banky se nachází v dlužnické pozici k zahraničí. Bankovní krize vedou k ostrému zvýšení veřejného dluhu, protože se doprovázejí vysokými fiskálními náklady.
1.3. Dluhová krize Problémy neschopnosti splácet zahraniční dluh jsou označovány jako dluhová krize. Dluhovou krize můžeme rozlišovat na externí a interní. S externí dluhovou krizi se setkáme nejčastěji, souvisí to s neschopnosti vlády či firem splácet zahraniční dluh. Interní dluhová krize se projeví velkou vnitřní zadluženosti podniků a růstem objemu klasifikovaných úvěru. Interní dluhová krize vede k zmrznuti úvěrového trhu s negativními následky pro reálnou ekonomiku.
1.4. Systematická finanční krize Systematická finanční krize je taková krize, která v sobě zahrnuje všechny výše uvedené krize. Významný vliv má nadměrná úvěrová expanze a vyvolaný dluhový problém (viz. Obrázek 1.)
10
MMF definuje ji jako: „závazné poruchy finančních trhů, které zhoršuje schopnosti účinného fungovaní trhů a mohou mít značné negativní dopady na reálnou ekonomiku 4 “. Většinou systémová finanční krize zahrnuje bankovní a měnovou krizi. Bankovní krize díky vnitřním dluhovým problémům, může zhoršit kredibilitu domácího kapitálu s negativním vlivem na kurz. A také naopak, pokles hodnoty kurzu zvyšuje podíl zahraničního dluhu k celkové hodnotě jejich majetku a tím oslabí jejich finanční pozice. Obrázek 1:Dluhové problémy jako příčina vzniku systematické finanční krize.
Nadměrný přiliv kapitálu
Vnější dluhové problémy
Depreciace
Klasifikovan é úvěry
Nadměrná úvěrová
Spekulativní invetice do aktiv
Špatné investice
Vnitřní dluhové problémy
Nezdravé úvěry
Bankovní krize
Měnová krize
Systematické finanční krize
Dluhová deflace
Recese
Pramen: DVOŽÁK,Pavel: Veřejné finance, fiskální nerovnováhy a finanční krize. Praha: C.H.Beck, 2008 s. 213.
1.5. Mezinárodní měnový systém Mezinárodní ekonomické vztahy ve světové ekonomice se provádí pomoci mezinárodního měnového a finančního systému. Mezinárodní měnový a finanční systém tvoří národní a
4
Pramen: IMF. Characteristics and Idikator of Vulnerability [on-line]. World Economic Outlook, May 1998 [cit. 2011-05-15]. Dostupný z WWW
11
mezinárodní měnové postoje, které se skládají z dvou samostatných celků, úzce spojených vzájemným působením. Hlavní funkce mezinárodního měnového systému je zprostředkování plateb mezi jednotlivými ekonomickými subjekty a vytváření příznivých podmínek pro rozvoj mezinárodních ekonomických vztahů.5 Mezinárodní finanční systém (MFS) patří k finančním službám. Jeho struktura se skládá z burz, komerčních bank, spořitelen, fondu aj. MFS formuje typy trhů, jako jsou například devizový trh, kapitálový nebo derivátový. Mezinárodní měnový systém (MMS) se vztahuje k makrosféře a je orientován na udržování rovnováhy a stability měn. Infrastrukturu tvoří vlády, centrální banky a mezinárodní instituce. Jeho instrumenty jsou měnové kurzy a úrokové sazby. Významnou roli v MMS hrají Mezinárodní měnový fond a Světová banka.
5
KUNEŠOVÁ, Hana; CIHELKOVÁ, Eva; a kol.: Světova ekonomika. Nové jevy a perspektivy. 2006. 60 s. ISBN 80-7179-455-4.
12
2. Měnící se role MMF v řešení ekonomických problémů členských zemí Nutnost mezinárodni spolupráce vznikla již po první světové válce. V dvacátém století došlo k obrovskému ekonomickému a hospodářskému stoupání světového společenství. V tu dobu došlo k vývoji obchodu, výroby, kapitálu a pochybu lidí. V důsledku toho rozvoje vznikaly problémy, které se nevědělo jak řešit. Tyto problémy byli způsobeny světovou hospodářskou krizí v letech 1929-1934, v jejímž dopadu se zhoršily problémy mezinárodního finančního a platebního styku. Tato krize Spojených amerických států se rozšířila po celém světě. V zemích poklesla produkce, vzrostla nezaměstnanost a devalvace měn. Jednou z příčin takového rozsahu krize bylo nekoordinované činy jednotlivých zemí, které musely zachraňovat teprve vlastní hospodářství a občany před krizi. Očividně, že tento nekoordinovaný postoj byl překážkou rozvoje světové ekonomiky, aby to napravit, země musely začít pracovat nad rozvojem vzájemného obchodu a pohybu kapitálu a taky tohle potvrdila i Druhá světová válka.
2.1. Mezinárodní měnový fond MMF byl založen na základě závěrů přijatých na mezinárodní konference v Bretton-Woods v červnu 1944. Oficiálně Fond vznikl 27. prosince 1945, když 29 zemí potvrdilo podpisem, tzv. Články Dohody 6. V současnosti MMF má 187 členských zemí. Hlavní sídlo Fondu se nachází ve Washingtonu. Zahájení nastalo 1. Března 1947.
2.1.1 Cíle mezinárodního měnového fondu Základní cíle Fondu definované ve Článcích dohody jsou: podporovat mezinárodní měnovou součinnost stálou institucí, která zabezpečí mechanismus konzultací a spolupráce v mezinárodních měnových otázkách členských zemí; usnadňovat rozmach a vyrovnaný růst mezinárodního obchodu a přispívat tak k podpoře a udržování vysokého stupně zaměstnanosti a reálného důchodu a k rozvoji výrobních zdrojů všech členů jakožto prvořadých cílů hospodářské politiky; 6
Articles of Agreement.
13
podporovat kurzovou stabilitu, udržovat řádná devizová ujednání mezi členy a zabraňovat konkurenčnímu znehodnocování měny; napomáhat při ustanovení mnohostranné soustavy plateb pro běžné transakce mezi členy a při odstraňování devizových omezení, která brání rozvoj světového obchodu; dodávat členům důvěru tím, že jim budou za přiměřených jistot dočasně přístupné všeobecně zdroje Fondu, a poskytovat jim takto možnost napravit poruchy ve vyrovnanosti jejich platebních bilancí, aniž by se Fond uchyloval k opatřením škodlivým národní či mezinárodní prosperitě; v souladu s tím, co bylo uvedeno, zkracovat trvání a zmírnit stupeň nerovnováhy v mezinárodních platebních bilancích členů.7 V době trvání činnosti MMF odpovídal měnícímu se stavu na mezinárodních finančních trzích a přispíval členským zemím při vyřešení nově vzniklých problémů. Na základě toho jeho působení postupně rozšířila. Další současné cíle: řešení problému nedostatečně mezinárodní likvidity; pomoc při řešení problému zadluženosti rozvojových zemí; pomoc při řešení finančních krizí; výzkumně informační a poradenskou činnost.8
2.1.2 Organizační struktura Rada guvernérů9 je nejvyšším rozhodovacím organem MMF. Všechny ze 187 členských zemí jsou zastoupeny jedním guvernérem a jedním alternátem. Svého guvernéra umísťuje země sama. Zpravidla jsou to ministři financí nebo guvernéři centrálních bank. Nemají trvalé určitou dobu výkonu své pozice.
Alternáti mají právo hlasovat pouze v nepřítomnosti guvernéra. To je
vázáno s jejich odchodem z pozice, kterou vykonávají ve své zemi. Do pravomoci Rady guvernérů patří přijímat či vylučovat členské země, přeměňovat změní článků Dohody, upravovat kvóty, vydání SDR, vyjadřovat se k rozpočtu a účetní závěrce.
7
MARKOVÁ, Jana. Mezinárodní měnová spolupráce. 2006. 28 s. ISBN 80-245-1053-7. MARKOVÁ, Jana. Mezinárodní měnová spolupráce. 2006. 29 s. ISBN 80-245-1053-7. 9 Board of Governors. 8
14
Rada guvernérů se shromáždí jednou ročně na podzim. Také přednostně zasedání může být svoláno kdykoliv, když o to požádá minimálně 15 členských zemí nebo skupina zemí, které mají čtvrtinu hlasovací síly. Rada guvernérů má poradní výbory. Mezinárodní měnový a finanční výbor10, který se zabývá otázkami fungování mezinárodního měnového systému.
Výbor pro rozvoj
11
, který radí
v otázkách ekonomického rozvoje v rozvojových zemích. Obecné záležitosti MMF vede Rada výkonných ředitelů12. Tvoří jí generální ředitel a výkonné ředitelé, kterých je 24. Jsou to částečně zástupci pěti zemí s nejvyššími kvótami (USA, Japonsko, Francie, Velká Británie, Německo) a také zástupci Číny, Ruska a Saúdské Arábie 13 . Zbylé výkonné ředitele, zastupují skupinu zemí. Rada výkonných ředitelů dohlíží nad mnohostranným a dvoustranným dohledem, nad fungováním Fondu. Hraje vedoucí roli při formulování politiky MMF a také volí generálního ředitele. Generální ředitel je vrcholovým představitelem, který je současně předsedou Výkonné rady a vrchním ředitelem MMF. Díky své pozici vytváří svoji vlastní vizi, jak realizovat mandát MMF. I když nedisponuje ve Výkonné radě hlasovací silou, kromě případu, že hlasování bylo vyrovnané, jeho autorita a prestiž mohou být značné.14
10
International Monetary and Financial Committee. Development Committee. 12 Executive Board. 13 Čína ,Rusko a Saúdská Arábie mají svého zástupce s ohledem na postavení ve světovém hospodářství. 14 SEDLÁČEK, Petr. Mezinárodní měnový fond ve 21. století. 2008. 146 s. ISBN 978-80-7400-012-6. 11
15
Tabulka č. 1: Generální ředitelé Mezinárodního měnového fondu Období
Generální ředitelé
Země
květen 1946 - 6. května 1951
Camille Gutt
Belgie
srpen 1951 - říjen 1956
Ivar Rooth
Švédsko
prosinec 1956 - 5. května 1963
Per Jacobsson
Švédsko
1. září 1963 - 1. září 1973
Pierre-Paul Schweitzer
Francie
1. září 1973 - 17. června 1978
Johannes Witteveen
Nizozemí
17. června 1978 - 16. ledna 1987
Jacques de Larosière
Francie
16. ledna 1987 - 14. února 2000
Michel Camdessus
Francie
1. května 2000 - 4. března 2004
Horst Köhler
Německo
4. března 2004 - 4. května 2004
Anne Krueger
USA na přechodné období
4. května 2004 – 31. října 2007
Rodrigo de Rato
Španělsko
1. listopadu 2007 – 18. května 2011 Dominique Strauss-Kahn od 18. května 2011; zastupující
John Lipsky
Francie USA
Pramen: http://cs.wikipedia.org/wiki/MMF V MMF se začínají prosazovat velké změny. Vzhledem k posledním událostem na jaře 2011, kdy teď již minulý generální ředitel Strauss-Kahn měl problémy se zákonem, v MMF už začal boj o jeho pozici, který je současně bojem o další orientaci a vývoj této instituce. Koncem června 2011 by měl být zvolen nový ředitel MMF, jehož hlavním úkolem bude provést Fond zásadní transformaci. Tato by měla začít právě v systému volby řešení. Rozvojové země dlouhodobě zmiňují, že úvěrové programy pro zadlužené země západní Evropy jsou daleko volnější, než ty určené rozvojovému světu. Současnou situaci tak budou rozvojové země brát jako příležitost rozbít zaběhnutá pravidla a prosadit transparentní volbu. Úvěrový program pro Řecko dostal MMF do nepříjemné pozice vůči rozvojovým zemím, které ho vnímaly jako další ukázku asymetrického zacházení. I z těchto důvodů je otázka osoby nového generálního ředitele mimořádně důležitá, jelikož se od něj očekává, že bude reprezentovat ekonomické a politické zájmy celých skupin zemí, které jsou často protikladné vůči zájmům USA a EU. Mimoevropského šéfa fondu by preferovaly i rozvíjející se ekonomiky jako Rusko, Indie a Čína. Ty volají po opuštění nepsaného pravidla, že MMF vládne Evropan, zatímco v čele Světové banky sedí Američan. Rozhodovat už nesmí geografie, ale program a představa, co má fond dělat.
16
2.1.3 Členství v Mezinárodním měnovém fondu Členem MMF se může stát každá země, která o to požádá a poté její členstvo musí schválit větší podíl členských zemí. Pak novému členovi stanoví výše členské kvóty, vyjádřené ve zvláštním právě čerpání15 (SDR). Velikost členské kvóty stanoví hlasovací sílu, kolik země může čerpat finančních prostředků, objem SDR, které Fond předěluje při vydání. Každá země musí splatit svojí kvótu do šesti měsíců od přijetí. 25% kvóty musí být ve směnitelné měně jmenované MMF (Americký dolar, Britská libra, Euro, Japonský jen) a 75% v národní měně země. Členské kvóty nejsou stanoveny provždy. Revize kvót prochází periodicky jednou za pět let. Cílem revize je zajistit dostatečné zdroje k plnění svého mandátu MMF a rozdělení kvót mezi členskými zeměmi, aby to odráželo vývoj jednotlivé země ve světové ekonomice. Výsledkem revize může být jak navýšení kvót, tak i jejich přerozdělení.
2.1.4 SDR V mezinárodních měnových vztazích došlo koncem 60. let kvantitativním i kvalitativním změnám. Celkový objem devizových rezerv ve vztahu ke světovému obchodu postupně klesal, a to z 60% na počátku 50. let až na 30% na konci 60. let. Ve struktuře devizových rezerv vzrostl podíl národních měn, především USD, a rezervy v devizách poprvé v polovině 60. let převýšily rezervy ve zlatě. Relativní pokles devizových rezerv ohrožoval plynulost mezinárodního platebního styku a tím i další rozvoj světového obchodu. Obava z možného narušení zahraničně obchodní spolupráce vyvolala potřebu naléhavého řešení nově vzniklého problému.16 SDR je měnovou jednotkou, která představuje právo získat prostředky v rezervních měnách členských zemí. V roce 1967 byla schválena Dohoda o emise SDR. Cílem SDR bylo stabilizovat systém, který byl závislý na směnitelnosti USD za zlato. V současnosti SDR tvoří pouze zlomek celkových devizových rezerv a používá se jenom v rámci operací MMF. Přidělení SDR probíhá na základě alokací. Celkem alokací bylo tři, poslední byla v roce 2009. Hodnota SDR je v návaznosti na měnu ve světě nebo na zlato. Na začátku hodnota byla 1SDR=35USD=1 trojská unce zlata, ale po pádu zlatého krytí se začala hodnota pohybovat podle měnového koše. Ten koš se skládá ze čtyř měn ( euro, jen, britská libra, americky dolar, dříve místo eura byl frank a marka) ( viz tab. č.). Koš se prověřuje každých 5 let, aby souhrn změn plně odpovídal momentálním monetárním trendům, které se tvoří od pohybu vývozu kapitálu a 15 16
Special Drawing Rights. MARKOVÁ, Jana. Mezinárodní měnová spolupráce. 2006. 72 s. ISBN 80-245-1053-7.
17
podle množství měn cizích států. Poslední revize proběhla v roce 2005. Propočet hodnoty SDR se uskutečňuje denně. SDR je také spojena s hodnotou úrokové sazby. Hodnota úrokové sazby se přepočítává v týdenním intervalu. S její pomocí se vypočítává poplatek z regulárních půjček členům a další poplatky. SDR je také učni jednotkou MMF.
2.2. Současné aktivity Mezinárodního měnového fondu V této kapitole se budeme zabývat činnostmi MMF, pomocí kterých se snaží naplánovat své cíle. Tyto činnosti jsem rozdělila do tři skupin: dohled, technická pomoc a úvěry. Nejdříve rozeberu jednotlivé skupiny a jejich nástroje.
2.2.1 Dohled MMF má pravomoc dohlížet na mezinárodní měnový systém a kontrolovat ekonomickou a finanční politiku všech členů. MMF je jediná instituce, která disponuje tak širokou škálou ekonomických
informací.
Cílem
monitorování
je identifikovat
potenciální
problémy
v začátečném stadiu a zajistit, aby se tyto problémy nerozvinuly. Při vstupu země do MMF, souhlasí s tím, že bude poskytovat data o její hospodářské a finanční politice pro výzkum mezinárodním společenstvím. Je to také povinnost provádět takovou politiku, která vede k řádnému hospodářskému růstu a rozumné cenové stabilitě, aby zabránit manipulací s kurzy, a poskytovat údaje o svém hospodářství. MMF pravidelně sleduje, aby identifikoval možné slabiny, které způsobují nebo mohou vést k finanční nebo ekonomické nestabilitě. O důležitosti posloupného a koordinovaného dohledu se začalo hovořit ve spojení s Asijskou krizí a také v současné době v důsledku světové hospodářské krize. MMF provádí dohled ve tří rovinách: bilaterální, multilaterální a regionální. V červnu roku 2007 došlo k přijetí nového dokumentu, který má název Rozhodnutí o bilaterálním dohledu 17 . V rámci bilaterálního dohledu projednává plnění závazků členských zemí.
Posouzení se specializují na kurzovou, fiskální a měnovou politiku a také obrací
pozornost na vývoj platební bilance, regionální implikace a identifikaci potenciálních rizik pro ekonomický vývoj zakotvené v článků IV Dohody. Dohled probíhá jednou ročně. Pracovníci MMF navštíví členskou zemi a setkávají se s představiteli vlády a centrální banky, aby sebrali
17
Decision on Bilateral Surveillance .
18
aktuální informace o finančním a ekonomickém vývoji. Na závěr poslání je upraveno závěrečným prohlášením nebo memorandem, ve kterém jsou udány doporučení a závěr poslání. Když pracovníci MMF se vrátí do Washingtonu, musí připravit zprávu, která líčí ekonomickou situaci. Pak tuto zprávu posoudí Výkonná rada. Tyto dokumenty mohou být zveřejněny na webových stránkách MMF (www.imf.org) na základě schválení členskou zemí. MMF sleduje dále globální ekonomické podmínky a vývoj na mezinárodních kapitálových trzích v rámci multilaterálního dohledu. Fond se zabývá vývojem cen komodit, jako ropa a také podporuje objevovat systémová rizika a vzájemné vazby v globální ekonomice. Klíčové nástroje multilaterálního dohledu se skládají ze Světového ekonomického výhledu 18 , Zprávy o globální finanční stabilitě19, Roční revizi kurzových režimů a devizových restrikcí20 a nové multilaterální konzultace. Světový ekonomický výhled je jedním ze zásadních analytických výstupních údajů prezentovaných společnosti. Hlavní zprávy a závěry se zveřejňují dvakrát za rok. Ve výhledu jsou komplexní analýza očekávaného ekonomického vývoje a hospodářských politik s ohledem na prognózu globálních makroekonomických ukazatelů a cenových trendů. Tabulka č. 2: Vývoj HDP ve vybraných zemí (%) Země Rakousko Francie Německo Řecko Irsko Itálie Portugalsko
2008 2009 2010 2011 2.179 -3.888 1.603 1.639 0.091 -2.547 1.565 1.648 0.988 -4.720 3.332 2.022 2.015 -1.963 -3.971 -2.633 -3.548 -7.580 -0.273 2.277 -1.319 -5.038 1.003 1.001 -0.035 -2.584 1.122 -0.050 6.171 -4.660 4.100 4.300 Slovensko Slovinsko 3.492 -7.819 0.849 2.363 Španělsko 0.864 -3.722 -0.345 0.733 Pramen: IMF (World Economic Outlook) www.imf.org
2012 1.756 1.803 2.020 1.088 2.446 1.400 0.600 4.359 2.960 1.787
2013 1.781 1.970 1.841 2.142 2.908 1.365 1.100 4.303 3.196 2.114
Zpráva o globální finanční stabilitě je základním analytickým nástrojem dohledu nad globálním finančním trhem, který je publikován dvakrát ročně. Zpráva nabízí komplexní informace o finančních trzích vyspělých a nově vznikajících tržních ekonomikách. Cílem je identifikovat
18
World Economic Outlook. Global Financial Stability Report. 20 Annual Review of Exchange Arrangement and Exchange Restrictions. 19
19
slabé stránky mezinárodního finančního systému a analyzovat spolupůsobení mezi vývojem ve vyspělých finančních centrech a kapitálovými toky na trzích EMEs 21 . MMF vytvořila konzultativní skupinu ke kapitálovým trhům, pomocí tyto skupiny Fond vede dialog s představiteli mezinárodních soukromých finančních institucí. V rámci tohoto dialogu se konzultují v otázkách, jako jsou vývoj vztahů s investory, zabezpečení mezinárodních standardů a kodexů. Tato zpráva vyjmenovala možné problémy na americkém trhu rizikových hypoték na jaře 2007 před finanční turbulencí, ale veřejnost a trh těmto varováním nevnímali. Roční revize kurzových režimů a devizových restrikcí zahrnuje informace o kurzových a obchodních režimech, devizových restrikcích v jednotlivých zemích a analýzu trendů v těchto oblastech. Multilaterální konzultace slouží k usnadňování politického dialogu mezi členskými zeměmi. První konzultace proběhla v červnu 2006, kde řešili otázky globálních nerovnováh. Této konzultace se zúčastnili takové země, jako Čína, USA, Japonsko, Saudská Arábie a země EU. Multilaterální konzultace ohodnotili jako užitečný nástroj pro podporu spolupráce na řešení globálních otázek. Regionální dohled sleduje vývoj a hospodářskou politiku na regionální úrovni. Diskuse s regionálními nadnárodními autoritami je koordinována s bilaterálními konzultacemi, i když zprávy o regionálním vývoji jsou projednávány Výkonnou radou zvlášť. Bilaterální dohled je tak doplněn o regionální dimenzi.22
2.2.2 Technická pomoc MMF sdílí své zkušenosti členským zemím prostřednictvím zajištění technické pomoci a školení v celé řadě oblastí, jako je centrální bankovnictví, měnové a kurzové politiky, daňové politiky a správy. Cílem je napomáhat v zlepšení řešení a realizace hospodářských politik členských zemi, včetně posílení zkušenosti institucích, jako jsou ministerstva financí, centrální banky a statistické úřady. MMF také dává doporučení pro země, které měly obnovit vládní instituce po závažných civilních nepokojích nebo válkách. V roce 2008 MMF provedl reformu po zvýšení vlivu své technické pomoci. Reformy zdůrazňují lepší stanovení priorit, lepší měření výkonu, větší transparentnost nákladů a pevnějších partnerství s dárci. 21 22
Emerging Markets – Nově vznikající tržní ekonomiky. SEDLÁČEK, Petr. Mezinárodní měnový fond ve 21. století. 2008. 42 s. ISBN 978-80-7400-012-6.
20
Přibližně 80% technické pomoci je směrováno ve prospěch nízko příjmových a středně příjmových zemí. MMF poskytuje technickou pomoc zaměřenou na posílení mezinárodní finanční architektury, na snížení chudoby a na podporu růstu, na snížení dluhu nejvíce zadluženým chudým zemím a také na financování exogenních šoků. Technická pomoc má různé formy. Podle potřeby, MMF disponuje od dlouhodobého praktického posílení kapacit do krátkodobých podpor v průběhu finanční krize. Technická pomoc je dodávána mnoha různými způsoby. Pracovnici Fondu navštěvují členskou zemi a konzultují vládu a centrální banky v konkrétních otázkách. MMF poskytuje větší část své technické pomoci prostřednictvím regionálních centru, které se nachází v Gabonu, Mali, Tanzanie. MMF se chystá otevřít další čtyři regionální centra technické pomoci v Africe, Latinské Americe a střední Asii. Fond také nabízí vzdělávací kurzy pro úředníky vlády a centrálních bank členských zemí ve svém sídle ve Washingtonu a na regionálních vzdělávacích střediskách v Rakousku, Brazílii, Číně, Indii, Singapuru, Tunisko a Spojené arabské emiráty. Příspěvky od bilaterálních a multilaterálních dárců hrají stále důležitější roli v umožnění Fondem naplnění potřeb jednotlivých zemí v této oblasti (nyní jsou financovány asi dvě třetiny). Silné partnerství mezi přijímajícími zeměmi a dárci, umožňuje Fondu technickou pomoc, která má být vyvinutá na základě otevřenějších dialogů. Výhody dárcovských příspěvků jdou nad rámec finančního aspektu. MMF se v současné době snaží využít komparativních výhod své technické pomoci, aby rozšířit dárcové financování tak, aby vyhovovaly potřebám přijímajících zemí. Fond posiluje své partnerství s dárci a zapojuje je na širší a delší dobu a další strategický základ. MMF plánuje založit nabídku sedmi tematických svěřeneckých fondů v průběhu příštích dvou let, které zahrnují praní špinavých peněz, boj proti financování terorismu; nestabilní státy; řízení veřejných financí; řízení přírodních zdrojů bohatství, udržitelnost veřejného dluhu a řízení, statistiku a poskytování údajů a stability finančního sektoru a rozvoje.
2.2.3 Úvěry Úvěry od MMF jsou určeny pomáhat členským zemím řešit problémy platební bilance, stabilizováni jejich ekonomiky a obnovení trvalého ekonomického růstu.
21
Prakticky každý z členů alespoň jednou využil úvěr od MMF. Ale částka nesplacených úvěrů a počet dlužníků v průběhu času výrazně kolísala. V prvních dvou desetiletích existence MMF, více než polovina jeho úvěrů šla do průmyslových zemí. Ale od roku 1970 tyto země byly schopny pokrývat své finanční potřeby na kapitálových trzích bez intervencí a půjček Fondu. Ropné šoky sedmdesátých let a dluhové krize osmdesátých let vedly k situaci, kdy nízko příjmové a středně příjmové země byly nuceny si půjčovat od MMF. V roce 1990 proces transformace ekonomik ve střední a východní Evropě a krize v rozvíjejících se a ve vyspělých tržních ekonomikách vedly k dalšímu zvýšení poptávky po zdrojích MMF. V roce 2004 příznivé hospodářské podmínky po celém světě znamenaly, že mnoho zemí začalo splácet své půjčky MMF. V důsledku toho poptávka po zdrojích fondu prudce klesla. Ale v roce 2008 MMF začal opět poskytovat půjčky do zemí zasažených finanční krizí a vysokými cenami potravin a paliv. Na konci roku 2008 a počátkem roku 2009 MMF půjčil 60 miliard dolarů rozvojovým zemím postiženým krizí. Zatímco finanční krize vyvolala obnovení poptávky po financování MMF, propad objemu poskytnutých úvěrů, který předcházel finanční krizi, vyvolal potřebu přizpůsobit úvěrové nástroje měnícím se potřebám členských zemí. V reakci na to Fond začal realizovat všestrannou revizi svých úvěrových facilit a podmínek poskytování úvěru. V březnu 2009 Fond oznámil generální úpravy podmínek svých úvěrů, včetně jejich modernizace. V reakci na finanční krizi, MMF zavádí novou flexibilní úvěrovou linku, dochází k posílení pružnosti pravidelných stand-by úvěru, zdvojnásobení přístupu k limitu na úvěry, přizpůsobuje svoji strukturu nákladů a racionalizaci nástrojů, které byly zřídkakdy používány. Změny rovněž vedly k urychlení procedury půjčování a přepracování facility exogenních šoků, aby k nim měly nízko příjmové země snazší přístup. Půjčky od MMF slouží třem hlavním účelům. Za prvé, je to nastavení od různých šoků, pomáhá členské země zabránit ničivé ekonomické adaptace nebo státní zadluženosti. Bylo by to velmi nákladné, jak pro tuto zemi, tak i pro jiné země prostřednictvím hospodářských a finančních vlnových efektů. Za druhé, tyto programy mohou pomoci otevřít přístup k dalšímu financování, které fungují jako katalyzátor pro další věřitelé. Jedná se zejména o to, že poskytnutí úvěrové facility MMF může 22
sloužit jako signál, že země přijala řádné politické změny, aby posílila důvěryhodnost své politiky a zvýšila tak důvěru dalších investorů. Za třetí, půjčky od MMF pomáhají zabránit krizi. Zkušenost říká, že krize kapitálového účtu platební bilance vyvolávají značné dodatečné náklady pro samotnou zemi a následně pro jiné země prostřednictvím turbulencí, kterou způsobí. Nejlepším způsobem jak řešit problémy kapitálových účtu je proto vymezení jejich vzniku už předtím než se rozrostou a rozvinou do hluboké krize. Hlavní facility Stand-By Arrangement (SBA) Země často v době hospodářské krize potřebují financování, které jim pomůže překonat jejich problémy platební bilance. Od svého vzniku v červnu 1952 SBA Fond používal překlenovací úvěr – je to tahoun úvěrového nástroje pro nově vznikající trhy. Sazby jsou výhodnější, než kdyby země získávala finance ze soukromých trhů. SBA byl aktualizován v roce 2009. Úvěr je pružnější a reaguje na potřeby členských zemí. Výpůjční limity byly zdvojnásobeny (z 100% členských kvót na 200%) s větším množstvím finančních prostředků dopředu, podmínky byly zefektivněny a zjednodušeny. Termín splatnosti je v rozmezí 3¼ -5 let. Čerpání SBA je rozděleno na jednotlivé části (úvěrové tranše). To znamená, že poskytnutí finančních prostředků jednotlivých tranší závisí na provedení dohodnutého nápravného programu. Zápůjční sazba se skládá z základní sazby SDR a bazických bodů23.
23
Zdroj: http://www.imf.org/external/np/exr/facts/pdf/sba.pdf
23
Tabulka č. 3: Stav Stand-By Arrangements k 31.06.2011
Země
Angola Antigua and Barbuda Bosnia and Herzegovin a Dominican Republic El Salvador
Datum dohody
Celková Nevyčerpaný částka zůstatek v tis. v tis. SDR SDR
Splatnost
November 23, February 22, 2012 2009
858900
171780
June 07, 2010
June 06, 2013
81000
54000
July 08, 2009
June 30, 2012 1014600
676400
November 09, March 08, 2012 1094500 2009 March 17, 2010 March 16, 2013 513900 September Georgia June 14, 2011 747100 15,2008 Greece May 09, 2010 May 08, 2013 26432900 Honduras October 01, 2010 March 31, 2012 64750 November 19, Iceland August 31, 2011 1400000 2008 Iraq February 24, 2010 July 23, 2012 2376800 Jamaica February 04, 2010 May 03, 2012 820500 Kosovo July 21, 2010 January 20, 2012 92656 December 23, December 22, Latvia 1521626 2008 2011 December 04, December 03, Maldives 49200 2009 2012 November 24, September 30, Pakistan 7235900 2008 2011 Romania March 31, 2011 March 30, 2013 3090600 Sri Lanka July 24, 2009 May 23, 2012 1653600 December 27, Ukraine July 28, 2010 10000000 2012 Celkem 59048532 Pramen: http://www.imf.org/external/np/fin/tad/extarr1.aspx
547250 513900 170000 13697100 64750 420000 1307240 278700 73896 539386 41000 2299865 3090600 551200 7750000 32247067
Flexibilní úvěrová linka 24(FCL) Flexibilní úvěrová linka byla vytvořená, aby uspokojila zvýšenou poptávku členských zemi po prevenci krize a zmírnila rizika financování zemí. FCL je předem schválený úvěrový limit, který může dostat země, která splnila napřed přísné ekonomické podmínky stanovené Fondem. 24
Flexible Credit Line
24
Odměnou za splnění podmínek je poskytnutí FCL. Doba splatnosti FCL je 3¼ -5 let. Splatnost FCL je 6 měsíců nebo 1 rok a pak následuje revize. MMF kontroluje, aby země splňovala stanovené podmínky25. Tabulka č. 4: Stav Flexible Credit Line k 31.06.2011 Země Colombia Mexico Poland
Celková Nevyčerpan částka ý zůstatek v tis. SDR v tis. SDR May 06, 2011 May 05, 2013 3870000 3870000 January 10, January 09, 47292000 47292000 2011 2013
Datum dohody
January 21, 2011
Splatnost
January 20, 19166000 2013
19166000
Celkem 70328000
70328000
Pramen: http://www.imf.org/external/np/fin/tad/extarr1.aspx Preventivní úvěrová linka26 (PCL) Během světové krize MMF zjistil potřebnost zavádění nového preventivního nástroje, který bude sloužit pro země se zdravou základnou a politikou. Tyto země se také mohou dostat do problémových situací, ale ne takových, aby mohli používat FCL. PCL kombinuje v sobě stejné podmínky (jako u FCL), které jsou zaměřeny na slabiny přijímající země. Pokrok MMF kontroluje jednou za půl roku po dobu jednoho anebo dvou let. Velikost úvěru umožňuje přístup k většímu množství zdrojů, než při běžném SBA27. Tabulka č. 5: Stav Precautionary Credit Line k 31.06.2011
Země
Macedonia
Datum dohody January 19, 2011
Splatnost
Celková Nevyčerpan částka v tis. ý zůstatek SDR v tis. SDR
January 18, 2013
413400
216400
Celkem
413400
216400
Pramen: http://www.imf.org/external/np/fin/tad/extarr1.aspx
25
Zdroj: http://www.imf.org/external/np/exr/facts/pdf/fcl.pdf Precautionary Credit Line 27 Pramen: http://www.imf.org/external/about/lending.htm#facilities 26
25
Rozšířená facilita 28(EFF) Cílem EFF je poskytovat dlouhodobé zdroje členům, kteří mají nerovnováhu platební bilance, kvůli postižení ekonomiky ve výrobě, mezinárodním obchodě a dosahovaných cenách. Tyto problémy mohou trvat déle, než náprava makroekonomické nerovnováhy. Program obvykle zahrnuje opatření na zlepšení způsobů fungování trhu a instituci, daní a reforem finančního sektoru, privatizaci státních podniků29. Tabulka č. 6: Stav Extended Arrangements k 31.06.2011
Země
Datum dohody
Celková Nevyčerpan částka v tis. ý zůstatek SDR v tis. SDR
Splatnost
Armenia,
June 28, 2010
June 27, 2013
133400
98400
Ireland
December 16, 2010
December 15, 2013
19465800
13043375
January 29, 2010 January 28, 2013
184800
134800
Moldova Portugal
May 20, 2011
May 19, 2014
23742000
18131000
Seychelles
December 23, 2009
December 22, 2012
19800
10560
Celkem
43545800
31418135
Pramen: http://www.imf.org/external/np/fin/tad/extarr1.aspx Dále následují facility na snížení chudoby a na podporu růstu30, ke kterým patří: Extended Credit Facility(ECF) - poskytuje finanční pomoc zemím s vleklými problémy platební bilance. ECF je úspěšným nástrojem PRGF, který slouží k poskytování střednědobé pomoci nízko příjmovým zemím s vyšší úrovní přístupu, výhodnějšími finančními podmínkami a flexibilními funkcemi programu, stejně jako efektivní podmíněnosti.
28
Extended Fund Facility Pramen: http://www.imf.org/external/about/lending.htm#facilities 30 Poverty Reduction and Growth Facility (PRGF) 29
26
Repaid Credit Facility (RPF) - poskytuje rychlou finanční pomoc s omezenými podmínkami pro země s nízkými příjmy. RCF byla vytvořena v rámci PRGT jako součást širší reformy, aby fond poskytoval finanční podporu pružněji a lépe se přizpůsoboval potřebám různých zemí s nízkými příjmy, a to i v době krize. RCF zjednodušuje úkol Fondu při mimořádných událostech. Standly Credit Facility (SCT) - ) poskytuje finanční pomoc zemím s nízkými příjmy s potřebou financování nerovnováhy krátkodobé platební bilance. Tabulka č. 7: Stav Extended Credit Facility k 31.06.2011
Země
Datum dohody
Splatnost
Celková Nevyčerpan částka ý zůstatek v tis. v tis. SDR SDR
Armenia
June 28, 2010
June 27, 2013
133400
96000
Burundi
July 07, 2008 August 31, 2011
46200
6600
Grenada Haiti Kenya
Mali
Moldova
April 18, 2010
April 17, 2013
8775
6250
July 21, 2010
July 20, 2013
40950
24570
January 31, January 30, 2014 2011
325680
260544
December 31, 2011
27990
2000
January 29, January 28, 2013 2010
184800
64800
Celkem
767795
460746
May 28, 2008
Pramen: http://www.imf.org/external/np/fin/tad/extarr1.aspx
27
Tabulka č. 8: Stav Standly Credit Facility k 31.06.2011
Země Datum dohody
Honduras Solomon Islands
Splatnost
Celková Nevyčerpan částka ý zůstatek v tis. SDR v tis. SDR
October 01, March 31, 2012 2010
64750
64750
December 01, 2011
12480
6240
Celkem
77230
70990
June 02, 2010
Pramen: http://www.imf.org/external/np/fin/tad/extarr1.aspx Některé země s nízkými příjmy dosáhli významného pokroku v posledních letech v hospodářské stabilitě a nepotřebují finanční pomoc od MMF. Ale mnoho z těchto zemí také hledá poradenství, kontrolu a podporu jejich hospodářské politiky. Aby MMF mohl pomoci těmto zemím, vytvořil program na podporu politik a signalizování, který má název Policy Support Instrument31. Kromě zvýhodněných půjček, některé země s nízkými příjmy mají potíže s dluhy. Tyto problémy řeší dvě iniciativy:
• Iniciativa na snížení dluhu nejvíce zadlužených zemí32 (HIPC) • Iniciativa na multilaterální odpuštění dluhů33 (MDRI) Existuje ještě mnoho různých facilit a dohod, které jsem neprobrala. Ale chtěla jsem upozornit jenom na hlavní a nové nástroje.
31
Pramen: http://www.imf.org/external/about/lending.htm#facilities Heavily Indebted Poor Countries 33 Multirateral Debt Relief Initiative 32
28
3. Finanční a měnová krize ve vybraných zemích po roce 2008 Do roku 2008 v mezinárodních kruzích se hodně mluvilo o tom, že možnosti MMF se vyčerpaly a že už mezinárodní společenství a ani jeho členské země již nemají takovou potřebu existence MMF jako v poválečném období. Ale světová finanční krize 2007-2009 ukázala, že MMF stalé hraje významnou roli při napomáhaní stabilizace globální ekonomiky a v řešení jednotlivých problémů členských zemí, vyvolaných světovou finanční krizí. Globální světová krize taky oslabila světová finanční centra. Propad zaznamenaly dvě největší země kontinentální Evropy - Německo a Francie, které vypadly z první desítky žebříčku druhé výroční zprávy o globálním finančním vývoji Světového ekonomického fóra (SEF) za rok 2009. Celkové hodnocení SEF je založeno na 120 různých proměnných. Vedle finanční stability zde figuruje například institucionální a podnikatelské prostředí nebo velikost a hloubka kapitálových trhů. Obě tyto země jsou na tom ovšem z dílčího hlediska finanční stability výrazně lépe než Británie a USA, které jsou, však předčí v celé řadě jiných oblastí. Pořadí zemí světa z hlediska finančních systémů a kapitálových trhů:
Tabulka č. 9: Změny v pořadi finančnich centru podle finančni stability Země Británie Austrálie USA
Pořadí 2009 Pořadí 2008 1 2 2 11 3 1
Singapur 4 Hongkong 5 Kanada 6 Švýcarsko 7 Nizozemsko 8 Japonsko 9 Pramen: http://zpravy.e15.cz
10 8 5 7 9 4
MMF se v průběhu krize velmi rychlé začal měnit tak, aby odpověděl na současnou potřebu členských zemi. Na konci roku 2008, Fondem byly poskytnuté obrovské půjčky zemím postižným krizí. Půjčky byly určené zejména pro akutní ochranu zemí před dopady světové finanční krize, přičemž jejich objem mohl překonat limit až 1000% členských kvót. Nejčastěji MMF uděloval půjčky prostřednictvím
instrumentu Stand-by Arrangements.
29
Tabulka č. 10: Obrovské půjcky zemím postižným krizí v roce 2008
Stát Ukrajina Maďarsko Island
Výše půjčky(mil. % kvóty Termín schválení SDR) 11000 802 5. 11. 2008 10537 1015 6. 11. 2008 1400 1190 19. 11. 2008
7236 Pákistán 1522 Lotyšsko Pramen: http://www.cnb.cz
700 1200
24. 11. 2008 23. 12. 2008
Dále budu analyzovat krizovou situaci ve vybraných zemích, které byli nejvíce postižený dopady globální krize. Budu popisovat zdroje vzniku, příčiny a projevy, způsob řešení a úlohu Fonda. Vybrala jsem pro analýzu země, které jako první nejvíce zasáhla světová krize. Jsou to Maďarsko a Lotyšsko.
3.1. Maďarsko Ještě před vypuknutí světové finanční krize, Maďarsko se nacházelo v těžké situaci. Dynamika růstu maďarského hospodářství se v posledních letech pozvolna snižovala (1,3% v roce 2007, 0,6% v roce 2008). Hodnota státního dluhu byla 73%
HDP. Maďarsko také mělo velký
rozpočtový schodek, který činil v roce 2008 858,5 miliard forintů. Toto všechno vyvolávalo velkou citlivost maďarské ekonomiky na jakékoliv změny.
3.1.1. Příčiny a projevy krize Jednou z hlavních příčin je špatné hospodařeni vlády. Kvůli čemu ekonomika Maďarska má vysoký rozpočtový schodek a neprovedení v čas dočasné reformy. A to hrozí tím, že stát bude těžko moct splácet vysoké úvěry. Na středu říjnu roku 2008, maďarská burza ostře kleslá – ztratila asi 12%. Investoři se namáhali zabranit akcie a forint. Hodnota forintů velmi pokleslá, zhruba o 30% oproti dolaru. Dvě zahraniční banky omezily poskytování úvěru v zahraniční měně, protože se obávali, že nebudou moct splácet úvěry (úvěry v cizí měně pro maďarské obyvatele je běžnou věci).
30
Centrální banka Maďarska zvýšila úrokovou sazbu z 3% na 11,5%, je to kvůli slabému forintu, který za poslední měsíc ztratil vůči euru15%. Forint propadl na dvouleté minimum, protože velcí investoři přemístili své peníze do zahraničí. Maďarsko požádalo MMF o pomoc, aby stabilizovala otřesenou ekonomiku a nastartovala její budoucí růst. Fond, Světová banka a Evropská unie se dohodly, že poskytnou maďarské ekonomice zasažené finanční krizí prostředky v hodnotě celkem 25,1 miliardy dolarů. To je největší mezinárodní záchranný balík pro rozvíjející se ekonomiku od začátku celosvětové krize34. 6. listopadu 2008 byla schválena půjčka ve výši 25,1 miliard dolarů. MMF udělila hodnotu 15,7 miliardy dolarů, Evropská Unie poskytla Maďarsku 8,1 miliardy dolarů a Světová banka dalších 1,3 miliardy dolarů. Výkonná rada MMF schválila 17 měsíční Stand-By Arrangement Maďarska k odvrácení prohloubení finančních tlaků na trhu. Ihned k dispozici jsou 6,3 miliardy dolarů a zbytek bude k dispozici v pěti splátkách, které podléhají čtvrtletnímu přezkoumání. Stand-By Arrangement vyžaduje mimořádný přístup ke zdrojům MMF ve výši 1015% z kvóty Maďarska a byl schválen v rámci nouzového mechanismu financování. Fond žádá, aby se snížily státní výdaje včetně sociálních dávek a platů ve veřejném sektoru - od tohoto kroku slibují pokles schodku veřejných financí na 2,6 procenta HDP z předpokládaných 3,4 procenta v příštím roce. Program je určen na podporu rychlého návratu méně stresovaních podmínek na finančním trhu a zároveň na podporu dlouhodobějšího strukturálního cíle. Hlavní tlakové body v Maďarsku jsou veřejné finance a bankovnictví. V odezvě, je program založen na následujících klíčových prvcích: Vzhledem k tomu, že Maďarsko má velký veřejný dluh, jsou podstatné daňové úpravy, aby vládní finanční potřeby mohly být uspokojeny v krátkodobém a střednědobém horizontu. Program předpokládá značné strukturální rozpočtové úpravy na 2,5 % HDP, s důrazem na výdajové opatření v souladu s potřebou snížit velký veřejný sektor v zemi. Aby fiskální udržitelnosti fungovala trvale, bude založená na pravidlech fiskálního rámce. Pro zmírnění sociálních dopadů, budou důchodci s nízkými příjmy osvobozeny od zrušení penzijních prémií. Před zvýšením kapitálu banky je třeba se ujistit, že banky jsou dostatečně silné, aby vydrželi hrozící hospodářskou recesi, a to jak v Maďarsku, tak v regionech. Balíček podpory pro
34
Pranem: http://aktualne.centrum.cz/tema/madarsko_281/krize_53/?offset=16
31
bankovní sektor v rámci programu obsahuje ustanovení pro větší kapitál a zdroje pro financování záručního fondu pro mezibankovní úvěry. Velká vnější finanční pomoc je nutná pro podporu Maďarska, aby ho vrátila k normálnímu mezinárodnímu financování.35 Maďarská vláda a centrální banka přidělily na pomoc bankovnímu systému 600 miliard forintů na rekapitalizaci největších bank a na pomoc při refinancování dluhů. Vážné problémy maďarské ekonomiky pokračují. Klesají ceny, poptávka a inflace. Roční míra inflace v Maďarsku tak klesla na 5,1 procenta, což je nejméně za dva roky. Reformy v oblasti daní. Vláda chce mírně zvýšit daně z přidané hodnoty, zrušit některé daňové úlevy, zavést majetkové daně pro nejbohatší lidi a snížit sociální výdaje. Jako další opatření, vláda omezí veřejné výdaje a zastaví růst mezd státních zaměstnanců na dva roky. Ruší se třinácté platy a podle agentury Reuters, také třinácté penze pro důchodce. Celkem chce vláda úspornými opatřeními ušetřit 120 miliard forintů. Také Maďarsko oznámilo, že v rámci úspor uzavře čtyři své ambasády a osm konzulátů. "Díky reorganizaci ministerstvo ušetří ročně 2 miliardy forintů (asi 190 milionů korun)" - oznámil na tiskové konferenci ministr zahraničí Péter Balázs. Bude uzavřena jedna evropská ambasáda (Lucembursko) a tři mimoevropské (Chile, Malajsie, Venezuela). Škrty se mají dotknout i dalších velvyslanectví36. Vláda vytvořila také krizový fond, do kterého vložila miliardu forintů, ze kterého budou moci peníze čerpat rodiny, které se dostanou do neřešitelné finanční situace. HDP Maďarska se v prvním čtvrtletí roku 2009 meziročně snížil o 6,7%, přičemž ekonomika ani v posledních několika letech výrazně nerostla. Průmyslová výroba v zemi v dubnu meziročně propadla o 27%. Míra nezaměstnanosti je nejvyšší za posledních 13 let - 57%. Maďarsko navíc musí řešit i problémy se zahraničními investory. Projevy "netransparentního chování" mohou odradit zahraniční investory a ohrozit tempo růstu v této středoevropské zemi. V roce 2010 MMF vykázal ekonomický růst maďarská až o 1% a snížení rozpočtového schodku na 3,8% HDP, a to prostřednictvím zavadění krizových daní. Na rok 2011 měnový fond se počítá s růstem ekonomiky asi o 2,5%. Maďarský forint zahájil obchodování v červnu očekávaným propadem a proti euru oslabil o 2,4%. Devizový trh tím reagoval na předčasné ukončení mise Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie, která v Budapešti prověřovala plnění úvěrové
35 36
Premen: http://www.imf.org/external/np/sec/pr/2008/pr08275.htm Premen: http://aktualne.centrum.cz/tema/madarsko_281/krize_53/?offset=1
32
dohody. Forint se ráno dne 19. 7. 2010 pohyboval kolem 289 HUF za euro proti pátečnímu oficiálnímu fixingu 281,10 HUF. Stal se tím nejnižším od počátku června. Státní rozpočet v roce 2010 se počítá s příjmy 15 693,9 miliard forintů a výdaji 16 754,3 miliard forintů. Deficit státního rozpočtu je stanoven ve výši 1060,3 miliard forintů, tj. 3,8 % HDP. V roce 2011 maďarská vláda musí pomáhat bankám. Banky do dluhové situace se dostali kvůli tomu, že nabrali úvěry v cizí měně (hodnota forintu není stabilizována a občas klesne). To je jen část problému, který vznikl tím, že tyto zahraniční úvěry v důsledku rozdílných úrokových sazeb na domácím a mezinárodním trhu byli poskytovány bankami domácím klientům - většinou jako hypotéky v cizí měně bez zohlednění kurzovních a úrokových rizik). V okamžiku poklesu kurzu HUF vůči cizím měnám, vznikl obrovský problém neschopnosti klientů bank splácet radikálně zvýšené úvěry. Tento problém se pak vrátil do ohrožení likvidity a kapitalizace bank v důsledku vzniklých ztrát. Vláda má plán, že převezme hypotékami zatížené nemovitosti, které jsou více než devadesát dní po splatnosti. Dlužníkům, kteří nesplácejí méně než devadesát dní, nabídne nové úvěry se zastupovanou sazbou. Vládní pomoc by mohla bankám pomoci a opět nastartovat úvěrovou aktivitu.37 Maďarská ekonomika se postupně vzpamatovává z krize 2008-09. Export a průmyslové výroby se rozšiřují, ale domácí poptávka zůstává slabou a trvalá vysoká nezaměstnanost také zůstává. Při pohledu do budoucna, hospodářský růst by měl zůstat pod svým střednědobým potenciálem v příštích dvou letech. Očekává se, že strukturální nedostatky ve finančním sektoru a výrazné rozpočtové změny během roku 2012, budou brzdit oživení domácí poptávky. Nicméně, bude zvýšení exportní schopnosti a silná poptávka z Německa umožňující růst HDP o 2,5% v letošním a dalším roce. V této souvislosti běžný účet podle plánů musí být v přebytku až do výše potenciálního růstu od roku 2013. Klíčovým rizikem pro ekonomiku je významná zranitelnost, především z vysokých veřejných a zahraničních dluhů, náročné suverénní amortizace a velkého nesouladu měn.
37
Premen: http://zpravy.e15.cz
33
Tabukla č. 11: Vývoj základních ekonomických ukazatelů Maďrska Základní ukazatele
2005
2006
2007
2008
2009
HDP (mld.HUF) 2198860 2375550 2540810 2654330 2609480 Roční nárůst HDP (%) Inflace (%) Míra nezaměstnanosti (%)
2010 13Q:19 601,3
410
390
130
50
-630
1-3Q: 0,9
360
390
800
610
420
490
720
750
740
780
1010
1090
Průměrný kurs HUF/USD
19966
21050
18383
18791
18292
20865
Průměrný kurs HUF/EUR
24805
26427
25131
26478
27255
27234
Základní úroková sazba MNB
600
800
750
1000
625
5,75
Pramen: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/madarsko-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/1000690/
3.1.2 Úloha MMF 8. června 2011, výkonná rada MMF uzavřela první monitorovány program s diskuzí o poskytování Stand-by Arragment v roce 2008. Výkonní ředitelé MMF poznamenali, že v Maďarsku ekonomický program byl úspěšný v posilování ekonomiky a stabilizaci podmínek na trhu a zároveň poskytuje poučení pro makrofinanční dohled a balíčky bankovních podpor. Také byla uznána pozitivní spolupráce mezi Evropskou unií a Fondem v průběhu programového období. Zotavení z krize je skromné a zůstávají zranitelné místa38. V této souvislosti byl zdůrazněn význam konsolidace veřejných financí a urychlení strukturálních reforem k podpoře ekonomického růstu. Uvítali se nedávné politické oznámení, které mají za cíl upevnit fiskální situaci a odstranit klíčové strukturální nedostatky ve finančním sektoru. Představenstvo počítalo plán strukturálních reforem jako krok správného směrů, který by umožnil snižování veřejného dluhu. Zatímco velikost souboru a jeho zaměření na náklady jsou 38
Pramen:IMF Executive Board Concludes First Post-Program Monitoring Discussions and the Ex-Post Evaluation of Exceptional Access under the 2008 Stand-By Arrangement with Hungary [on-line]. June 15, 2011 [cit.2011-0620]. Dostupný z WWW< http://www.imf.org/external/np/sec/pn/2011/pn1173.htm >
34
vhodné, existuje prostor pro další zlepšení povahy opatření. Další doporučením je nahrazovat uvalení speciálních daní
na určitá odvětví, zejména pokud jde o bankovní sektor na více
ambiciózní výdaje konsolidace v oblastech, jako jsou reformy státních služeb a restrukturalizace veřejné dopravy. Existuje znepokojení ohledně částečného využití penzijních aktivů k financování běžných výdajů. Nedostatek podrobností v klíčových fiskálních opatřeních zvyšuje rizika provádění konsolidace. Vzhledem k tomu, že Maďarsko má vysoký veřejný dluh a velké finanční potřeby je třeba plně a včasné provádění konsolidačních opatření. Oni uvítali nové ústavní limit dluhu, ale viděli hodnotu na zavedení přechodných ustanovení. Zajištění účinnosti nové finanční rady bude zejména důležité z pohledu jeho užšího mandátu. S ohledem na finanční sektor, byly přivítaný plány na snížení napětí v oblasti portfolia nemovitostí na podporu oživení růstu úvěrů. Ve stejné době, ale upozorňují, že režimy podpory pro selhání dlužníků musí být pečlivě navrženy tak, aby se omezil morální hazard a finanční riziko. Byl tam také zájem o postupné odstraňování omezení přístupu a vystěhování moratoria. Měnová politika je vhodná. Zatímco ceny potravin se tlačili do celkové inflace, omezené oživení domácí poptávky a stále vysoká nezaměstnanost způsobovaly cenový tlak. Další nárůst pokrytí rezervy by poskytnul další záruku, vzhledem ke značné externí amortizace v letech 2012-14 a pokračujícího napětí na evropských finančních trzích. Přetrvávající jistota bank v externím financování a měnovém trhu představuje další rizika. V této souvislosti ředitel vyjádřili znepokojení nad nedávnými rozhodnutí o čerpání devizové rezervy ke koupi podílu v MOL energy utility39. Celkem působení MMF v Maďarsku můžu označit jako úspěšné. MMF poskytnul ne jenom finanční výpomoc, ale také poskytoval i poradenské služby. Byly provedeny daňové úpravy, které měli za cíl snížit rozpočtový schodek. Daň s příjmu přišla na jednotné daňové pásmo 16 %. U firem došlo ke snížení daňového zatížení u malých a středních podniků s 19 % na 10 % a zvedli se hranice ročních zisku z 50 mil na 500 mil. HUF. Záměrem bylo podpořit malé a střední podniky, které generují podstatnou část zaměstnanosti, tedy podpora růstu. Také bylo upraveno zdanění bankovního sektoru. Dočasné zvednuti daní s 30 % na 50 % celkového zisku sektoru. Tím opatřením vláda chtěla rychle převést obrovské
39
Pramen: http://www.imf.org/external/np/sec/pn/2011/pn1173.htm
35
finance do rozpočtu. MMF neschválil zvyšování bankovní daně a upozornil, že budou negativní dopady. V konečném důsledku nové daně vedli místo zvětšeni rozpočtového příjmu ke zpomalení ekonomiky a růstu výdajů na podporu nezaměstnaností. Ještě jeden negativní dopad zvetšení daní je, že velcí investoři museli zavřít své pobočky, aby snížili výdaje, a tím propouštěli zaměstnance, což také zvětšovalo nezaměstnanost. Také byly provedeny úspory ve veřejném sektoru. Byla snížena daň ve veřejném sektoru o 15%. Byla omezena výše odstupního, a to maximálně do 2 měsíčných platů, také se snížil počet lidi ve správních a dozorčích radách. Byla provedena řada kroků v oblasti penzijní reformy, u níž se očekávalo, že poněkud omezí nárůst budoucích výdajů na důchody.
3.2. Lotyšsko Současná globální finanční krize přinesla Lotyšsku zranitelnost. Léta neudržitelného vysokého růstu a velkého deficitů běžného účtu se vzájemně propojily do finanční a platebně bilanční krize. Koncem srpna 2008 vklady soukromého sektoru klesly o 10%, to vedlo k útoku na Parex Bank (druhý největší bank s největším domácím vlastnictvím), který narazil na vážné problémy s likviditou, poté co ztratil více než čtvrtinu svých vkladů. Pokusy vlády k jednání o částečné převzetí této banky, nehledě na podstatný vliv akcionářů v řízení, nepovedli k obnovení důvěry. Od konce srpna do konce listopadu, oficiální rezervy klesly téměř o 20% (na € 3,4 miliardy) tj., třetina krátkodobého zahraničního dluhu a více než 100% měnové báze (z 127% v září). Stalo se to kvůli tomu, že centrální banka prodávala v cizí měně, aby zabránila stabilizaci cen. Přes tento zásadní zásah, od začátku října kurz zůstal v jeho horním pásmu. Obavy o finanční systém a zahraniční dluh vzrostli, udržitelnost fixního kurzu se dostala do hrozby.40
3.2.1. Příčiny a projevy krize Lotyšsko zřejmě utrpělo zatím největší škody mezi evropskými státy, způsobené světovou finanční krizí. Velmi dynamický růst jeho ekonomiky se začal zpomalovat již na počátku roku 2008, a následně přešel do poklesu, který zatím vyvrcholil v prvním čtvrtletí roku 2009 - HDP klesl o neuvěřitelných 29 % oproti předchozímu čtvrtletí. Takový výsledek zatím nebyl nikde v současné etapě světové krize zaznamenán.
40
Pramen: http://www.imf.org/external/np/sec/pr/2008/pr08345.htm
36
Základní příčinou tohoto vývoje byla skutečnost, že od roku 2000 Lotyšsko mělo trvale zápornou obchodní bilanci – v některých letech to byla až třetina HDP. Deficit se ovšem pokrýval přílivem kapitálu, především však spekulačního kapitálu. Přitom většina z tohoto přítoku kapitálu nešla do rozvoje reálné ekonomiky a nesměřovala k posílení její exportní výkonnosti, ale byla využita na vytváření spekulační poptávky na nemovitosti a také do vkladů do bank, které tyto zahraniční zdroje dále půjčovaly obyvatelstvu. Ovšem, že zde v národní měně vznikalo riziko změny kurzu. Únik kapitálu po vzniku krize pak vedl k tomu, že vláda byla nucena znárodnit téměř celý bankovní systém - aby se podařilo předejít jeho možnému kolapsu. Další kroky však vláda již nepodnikla. Také proto, že nemají zkušenosti, jak řešit hospodářské problémy takového rozsahu. Navíc na začátku roku 2008 došlo k masovým demonstracím, což povedlo k pádu vlády. 12. března 2009 nastoupila nová vláda vedená Valdisem Dombrovskisem, která se pokouší krizi řešit. Hlavní záměr spočívá v tom, že vláda si vezme úvěr od MMF a dalších evropských zemí. Výkonná rada MMF 23. prosince 2008 schválila 27 - měsíční půjčku typů Stand-By Arrangement v hodnotě přibližně 7,5 miliard eur pro Lotyšsko na podporu země, programu na obnovení důvěry a stabilizaci ekonomiky. SBA vyžaduje mimořádný přístup ke zdrojům MMF ve výši asi 1200% z kvóty Lotyšska41. Program je zaměřen na udržení v Lotyšsku fixního kurzu a zároveň vyžaduje mimořádně silnou domácí politiku a významnou mezinárodní finanční pomoc. Mezi klíčové prvky programu SBA patří: • okamžitá opatření na zastavení ztráty bankovních vkladů a mezinárodních rezerv; • kroky k obnovení důvěry v bankovním systému ve střednědobém horizontu a podpora restrukturalizace soukromého dluhu; • fiskální opatření k omezení podstatného rozšíření deficitu státního rozpočtu a příprava na začátek plnění maastrichtských kritérií. • příjmy politiky a strukturální reformy, které obnoví konkurenceschopnost v rámci režimu pevného kurzu42.
41
Pramen: http://www.cmkos.cz/archiv-dokumentu/1586-3/pripad-lotysska-jako-prikladu-neuspesnehopokusu-prechodu-na-euro 42 Pramen: http://www.imf.org/external/np/sec/pr/2008/pr08345.htm
37
Dalším krokem, který by vláda mohla udělat, je devalvace národní měny. Je jasné, že by to velmi pomohlo řešit obchodní deficit, protože by to omezilo dovoz a naopak stimulovalo vývoz. Mělo by to přirozený a velmi pozitivní vliv na omezení spotřeby – prostřednictvím zdražení dovozů. Stejně tak by to mohlo pozitivně ovlivnit vývoj průmyslových firem zaměřených na export. Lotyšsko si totiž vytklo za cíl přejít co nejdříve na euro. To ovšem znamená, že musí udržovat v podstatě pevný kurz národní měny lat k euru a přirozeně i dodržovat další maastrichtská kriteria. Pokud by Lotyšsko vystoupilo z tohoto pevného kurzu, pak by nemohlo usilovat o vstup do EU, kam chtělo vstoupit již v roce 2012. Původní představa Lotyšska byla, že euro zavede již v roce 2008. Proto také již od roku 2005 vstoupilo do systému ERM II, kde je požadavek udržovat kurz národní měny v toleranci +/15%. Lotyšsko ovšem dobrovolně udržuje kurz latu vůči euru jako pevný – tolerance je 1 %. Kromě tohoto vysvětlení je zde ještě jedna neoficiální příčina. Lotyšsko má poměrně velké půjčky v západní a severní Evropě, především ve Švédsku. Devalvace pak ohrožuje vrácení těchto půjček, a proto těmto bankám hrozí poměrně velké ztráty (závisí to totiž na tom, v jaké měně jsou tyto půjčky poskytnuty). A zřejmě proto, je z jejich strany vyvíjen tlak na to, aby nedošlo k žádné výrazné devalvaci. Vzhledem k tomu, že většina lotyšské politické reprezentace odmítá jakoukoli možnost devalvace, někteří experti usuzují, že i část politiků je pod vnějším tlakem, který se snaží zabránit takovému nepříznivému vývoji událostí. Za této situace nemá lotyšská vláda moc možností jak reagovat, kromě jediné – výrazně snížit rozpočtové výdaje a dosáhnout tak regulace spotřeby, kterou by jinak obstarala devalvace. Proto premiér navrhl snížit rozpočtové výdaje o 20 %, přitom ministr financí dokonce navrhl ještě výraznější snížení výdajů – dokonce o 40 %. Nejsnazší cestou, jak snížit výdaje rozpočtu, pak bylo snížení starobních důchodů, což je řešením, které v Evropě dosud nebylo přijato. Je to velmi problematické řešení. Vede ke snížení spotřebitelských výdajů a tedy i povede ke snížení – absolutnímu - soukromé spotřeby jako rozhodující součásti HDP. Je to také řešení, které je za podmínek krize neobvyklé. Parlament Lotyšska proto přijal návrh vlády snížit důchody o 10 % a přitom důchody pro pracující důchodce byly sníženy o 70 % a přídavky na děti pro pracující rodiče byly sníženy o polovinu. Platy pro zaměstnance z organizací závislých na státním rozpočtu – v podstatě tedy 38
státní zaměstnanci – policie, školství, státní správa atd. - byly sníženy o 20 %. Dalším opatřením pak bylo zvýšení daní z loterie, zvýšení daní na alkoholické nápoje a současně bylo sníženo nezdanitelné minimum příjmů na 35 latů měsíčně (kolem 1200 Kč). I přes tyto drastické zásahy se nedá očekávat, že by bylo možné dosáhnout snížení deficitu rozpočtu na úroveň 3 % HDP. Lotyšsko tak bude i v dalším roce odkázáno na další půjčky ze zahraniční a tedy zadlužení země dále vzroste – již v současnosti podle některých dat tvoří soukromé dluhy kolem 150 % HDP a k tomu je nutno připočítat ještě další státní dluh. V souvislosti s ozdravováním ekonomiky po rok 2008 bylo možno v posledních letech pozorovat podstatné změny ve finančních ukazatelích, plynoucí jednak ze spolupráce s mezinárodními věřiteli a z řízeného ozdravování finanční sféry, jednak jako důsledek zlepšování situace v zahraniční výměně. Tabukla č. 12: Vývoj základních ekonomických ukazatelů Lotyšska 2006 2007 2008 2009 2010 2011 změna proti předchozímu roku, % HDP 122 10 -42 -18 -3 3 Vývoj spotřebitelských 65 101 154 35 -16 25 cen (inflace) % HDP, není-li uvedeno jinak Rozpočtová -5 -3 -41 -9 -85 -6 bilance Běžný účet -225 -225 -126 8 87 71 platební bilance Veřejný dluh 107 9 197 366 551 591 Příliv PZI 83 78 4 25 5 v daném roce Bilance zahraničního n/a -202 -131 -7 -8 13 obchodu Míra 68 6 75 173 15 138 nezaměstnanosti Pramen: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/lotyssko-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/1000682/
3.2.2. Úloha MMF Silné politické akce v rámci SBA pomohli obnovit důvěru, přispět k hospodářskému oživení a umožnit významný pokrok směrem k cíli Lotyšska - přijetí eura. Vláda pokračovala dosahovat významných daňových úspor a zároveň chránit nejchudší přes sociální síť výdajů a dočasná pracovní místa pomoci veřejných programů. Při pohledu do budoucna vláda se zavázala ke 39
splnění maastrichtských kritérií pro přijetí eura a posílení finančního sektoru, což by mělo dále posílit důvěru a podporu oživení růstu. Kroky jsou: • silná implementace rozpočtu na rok 2011, bezpečně snížit deficit v roce 2012 pod referenční hodnotou maastrichtského kriteria. • dokončení restrukturalizace hypoték a mateřských bank, provádění obchodní strategie a Citadele Parex banky. Silná politika provádění ekonomického programu přispěla k hospodářskému oživení Lotyšska a poskytla dosažení maastrichtských kritérií pro přijetí eura na dosah. Nezaměstnanost je stále vysoká, nicméně, je nutno využiti větší aktivity politiky trhu práce. Přijetí eura bude znamenat úspěšný výstup z těžké situace a ambiciózní program pro Lotyšsko, ale bude vyžadovat zaměření vlády na splnění kritérií uvedených přesvědčivým způsobem. Zásadní fiskální úpravy v aktuálním stavu a rozhodnutí o usilování deficitu o 2,5% HDP v roce 2012. Bude důležité udržovat plnění rozpočtu v roce 2011. Inflace roste díky vyšším světovým cenám potravin a energií, stejně jako růst daní. Vláda by se měla zaměřit na snižování výdajů spíše, než na zvyšování daní v roce 2012 a zvýšení efektivity na trzích výrobků a státních podniků, které pomohou udržet inflaci pod kontrolou. Vývoj restrukturalizačního plánu pro hypoteční a zemské banky, představuje významný krok k posílení finančního systému v důsledku krize. Stejný pokrok v restrukturalizaci a prodejní strategii pro Parex Banky a Citadele pomůže maximalizovat využití státní podpory a omezení účasti státu v bankovním sektoru. Na podporu dalšího půjčování, bude důležité pro ochranu práv zajištěných věřitelů nadále usnadňovat tržní restrukturalizaci dluhu43. Podle mého názoru opatření, které MMF dával jako podmínku pro poskytnutí úvěru, byly efektivní a užitečné. Kdyby stát sledoval přesněji a tvrdě a hlavně včas, krize by měla menší dopady na lotyšské hospodářství, které by jí nebylo tak hluboce postiženo.
43
Pramen: http://www.imf.org/external/pubs/cat/longres.aspx?sk=24902.0
40
3.3. Zhodnocení působení MMF na řešení krize Lotyška a Maďarska Na základě provedené analýzy lze říct, že MMF hraje významnou roli v řešení finančních krizí. Jak jsme mohli vidět, Fond používal skoro stejné opatření v programech po předcházení krize jak v Maďarsku, tak v Lotyšsku: Snížení rozpočtového schodku prostřednictvím snížení výdajů Restuktalizace bankovního systému Přijaté reformy v oblastech daní, důchodů, státních dávek Posílení důvěry zahraničních investorů atd. Charakteristickým rysem provádění transformace v Maďarsku a Lotyšsku je odlišná stupeň připravenosti hospodářství a společnosti k reformám a navrhovanému planu vývoje. Podle mého názoru prováděné aktivity Fondem byly úspěšnější v Lotyšsku než v Maďarsku. Klíčovým problémem bylo nedodření přísných podmínek, opatření a včasného uskutečnění, což způsobovalo prohloubení krize. Lotyšsko se dostalo s krize snadněji, a to kvůli tomu, že splňovalo přísné opatření Fondu. Nedostatky spolupráce jsou v tom, že vláda ne vždycky sledovala přísným opatřením, nebo váhala s jejich zavedením, čímž snižovala efektivnost těchto aktivit a prohlubovala se dál v krizi. Jeden problém, se kterým se setkává Fond, je v tom, že vláda mnohdy nevšímá jakékoli varování. Myslím si, že je to kvůli tomu, že MMF nezískal velkou důvěru u mezinárodního společenství. A také z důvodu, že stát občas přehodnocuje své schopností nebo podceňuje současnou situaci se svými problémovými body a možnými dopady. Jednoduše řečeno, vláda nevidí celkovou situaci. Budeme doufat, že časem se to změní.
41
4. Záměry a nástroje MMF při řešení finančních krizí v budoucnosti Jak už víme z minulosti, MMF se mění podle potřeb členských zemi a světových událostí. Myslím, že už nastal čas na velké změny v MMF. Boj, který se rozhořel o uprázdněné křeslo generálního ředitele MMF, otevřel otázku, podle jakých pravidel by se měl výběr šéfa této klíčové globální instituce řídit. Do jmenovacího procesu se citelně vložily rozmanité nezápadní země, jimž byl díky dosavadní praxi vrcholný post odpírán. Obsazování této pozice se řídí nepsanou dohodou uzavřenou západními mocnostmi po druhé světové válce. Podle tohoto pravidla dosazuje generálního ředitele MMF Evropa, zatímco v čele Světové banky stojí zástupce Spojených států. Tato dohoda nezohledňuje dramatické posuny v mezinárodním vlivu, ke kterým za poslední půlstoletí došlo, zejména ekonomický a politický vzestup globálního Jihu. Změnu způsobu, jakým se vybírá šéf MMF, není dobré odkládat, jakkoliv to může být nyní pro EU nepříjemné. Je v zájmu dlouhodobé legitimity a efektivity globálního řízení, aby tento post nyní dostal nejvíce kompetentní kandidát. Ačkoliv ani občané EU či USA by neměli být do budoucna diskriminování, nejvíce prozíravým počinem v této době by bylo vybrat zástupce či lépe zástupkyni globálního Jihu, ideálně z menší nebo středně velké země. Proces i výsledek volby nového šéfa MMF na každý pád ukážou, nakolik jsou bohaté země - a v první řadě Evropa - připraveny ctít své sliby a přenechat část globální moci nezápadnímu světu. Na politické mapě světa je už delší dobu možné sledovat vzestup globálního Jihu, zejména tzv. nově se vynořujících ekonomik, jakou jsou Čína, Indie či Brazílie. Společně s Ruskem dosud tvořily samostatnou hospodářskou skupinu (BRICs), která se však v souvislosti s volbou nového šéfa MMF profilovala i politicky. K protestu proti euro-americkému paktu v brettonwoodských institucích se připojilo i Japonsko, Turecko a mnohé další země. Na symbolické stvrzení svého vlivu v podobě ředitelského křesla u klíčové mezinárodní finanční a ekonomické organizace však nezápadní země stále čekají. Tvrzení o sílícím vlivu rostoucích ekonomik ovšem neplatí pro mezinárodní finanční instituce, tedy především Mezinárodní měnový fond a Světovou banku, které značně ovlivňují světové ekonomické a politické dění a v minulosti čelily silné kritice z tábora méně rozvinutých zemí. Rozhodování „Fondu a Banky“ nestojí na principu jedna země - jeden hlas. Ačkoliv se velmi často snaží rozhodovat na základě konsenzu, formálně je vliv členských států úměrný jejich 42
vkladům, které učinily při založení. Vklady zástupců Jihu sice mohly nedávno drobně vzrůst, avšak podílům Evropy a USA se zdaleka neblíží. Obě instituce sídlí ve Washingtonu a historicky měly úzkou vazbu nejen na americkou administrativu, ale též na západní ekonomické a politické myšlení. Bitva o křeslo nového šéfa MMF však zdaleka není jen symbolická. Velcí globální hráči sdílejí společný zájem v řadě oblastí, např. zájem na globální finanční stabilitě, funkční a legitimní mezinárodní architektuře, které by zamezily opakování globálních krizí, jako byla ta z let 20092010. Jejich shoda však brzy končí v okamžiku, kdy se začne hovořit o konkrétních reformách, jako je kupříkladu rozšíření koše globálních rezervních měn. Do hry vstupují specifické zájmy různých uskupení i konkrétních zemí a člověk v čele takové globální instituce představuje pro mocné země bez ohledu na geografickou polohu další politickou pákou. U kandidátů z menších a středních zemí je takové riziko mnohem menší. Navíc existuje i řada dílčích úkolů v kompetenci MMF, na jejichž řešení se chtějí různé členské země podílet víc než jiné. Dobrým příkladem je role MMF v současné dluhové krizi Evropy, která hrozí přerůst do krize eura, a tudíž evropské integrace jako takové. MMF je důležitým věřitelem Řecka, Portugalska, Maďarska či Irska (v dubnu byla Evropa dlužníkem takřka čtyř pětin všech nesplacených dluhů MMF), a tudíž má své slovo při rozhodování o podmínkách půjčky či případné restrukturalizace jejich dluhu. Terčem kritiky méně rozvinutých zemí se MMF stal hlavně pro své sporné způsoby řešení finančních a ekonomických krizí, které přinášely sporné výsledky, ale velmi reálné náklady, včetně zásahů do národní politiky. Coby věřitel poslední instance, podobně jako v případě předlužených zemí EU, by MMF měl poskytovat záchranné úvěry vládám s nepříznivou platební bilancí, které již nejsou s to získat finance z jiných zdrojů (na trhu). Každý takový úvěr provází smlouva, v níž se přijímající země musí zavázat k řadě ozdravných kroků: omezení veřejných výdajů, prodeji státního majetku, liberalizaci ekonomiky či ke snížení kurzu své měny. Mnohá z těchto bolestivých opatření však krátkodobě vedla v „klientských“ zemích k prohloubení chudoby (například omezení výdajů na školství a zdravotnictví, zaměstnanost) a u nejedné země zkomplikovala její ekonomické zotavení i v delším časovém horizontu – zkomplikovala tedy jeden z hlavních cílů intervence MMF.
43
Univerzálním receptům neoklasické ekonomie44 , které MMF a Světová banka v 80. a 90. letech minulého století přísně, bez většího rozlišování specifických podmínek, možností a souvisejících (zejména neekonomických) problémů, ordinovaly chudým zemím, definitivně odzvonila globální finanční a následně hluboká ekonomická krize. Rozsah, hloubka, rychlost a zejména původ finanční krize (v liberálním anglosaském světě) ukázaly na potřebu inteligentní regulace a dohledu státu nad finančními trhy. Právě z neschopnosti MMF a dalších institucí zabránit globální krizi odvozují nezápadní země potřebu reformovat mezinárodní finanční architekturu. Navíc je nutno zdůraznit, že mnohé ze zemí globálního Jihu v posledních letech či dekádách znatelně zlepšily svou makroekonomickou politiku (na rozdíl od řady evropských zemí). Zejména většina z rozvíjejících se trhů si vzala poučení např. z asijské či latinsko-americké krize a snaží se vystříhat ekonomické destabilizace, rizikového zadlužení a hlavně finančních krizí. To je jeden z hlavních důvodů, proč vynořující se trhy vyšly z globální krize posíleny. Jednou z hlavních motivací pro obezřetnější chování je přitom právě obava z dohledu MMF, který pak značně zasahuje do politické suverenity postižených zemí. V neposlední řadě se v mezinárodním společenství proměnil převažující náhled na chudobu a její řešení. Zatímco silné trhy a ekonomický růst zůstávají důležitým faktorem rozvoje, zdaleka nejsou faktorem jediným, ani dostačujícím. Do popředí zájmu se dostává udržitelnost a distribuce ekonomického růstu, potřeba kvalitních institucí, zodpovědné veřejné správy a zapojení co nejširší škály dotčených společenských skupin do politických rozhodnutí, včetně žen. Významnou možnost formovat myšlení MMF, jeho výzkum a uplatňovanou politiku vůči chudším i bohatým zemím, tak bude mít i jeho nové šéfka či šéf. Funkce generálního ředitele MMF však klade vysoké nároky i na další kvality, jichž by měl ten, kdo ji obsadí, dosahovat. Kromě ostříleného diplomata a politika se zkušeností velkého úřednického aparátu, kvalitního ekonoma, musí být nový šéf či šéfka i vynikající vyjednavačkou a respektovanou vůdčí osobností. Generální ředitel MMF musí být schopný usměrňovat hlavní světové mocnosti v nové geopolitické situaci ve prospěch konsenzu pro globální kolektivní zájem a zachování citlivé rovnováhy silných zájmů. Právě v tomto úkolu si MMF v minulosti nevedl dobře, protože jeho 44
Programy strukturálních reforem typu liberalizace, privatizace, deregulace se také vžily pod názvem Washingtonský konsenzus
44
šéf se na základě neformální dohody rekrutoval vždy z řad západních mocností, jejichž barvy pak mohl v MMF těžko nehájit. Jak je takové stranění čím dále více nepřijatelné, dokládá nebývalá jednota velmi různých nezápadních zemí v razantní kritice této staré volební praxe. Faktickou rozhodovací pravomoc však nedrží v MMF generální ředitel, nýbrž Výkonný výbor složený z 24 výkonných ředitelů, jejichž hlasy mají váhu dle historicky přidělených kvót jejich zemí. Tento výbor mimo jiné rozhoduje o obsazení uprázdněného postu šéfa MMF. Nepoměr mezi hlasovacími kvótami představuje jeden z dlouhodobých sporných bodů mezi Západem a zbytkem světa, neboť neúměrně zvýhodňuje Evropu a Spojené státy. Pokud by tedy post šéfa MMF obsadil představitel globálního Jihu, lze očekávat mnohem razantnější tlak i na jejich reformu. Kdo je šéfem MMF (a Světové banky) a jak byl vybrán, do značné míry předurčí nejen to, jak legitimní a efektivní je celý MMF ve své vlastní práci a jaký vliv (často neformální, ale doposud silný) bude mít na globální rozhodování o dalších otázkách (např. klimatická jednání). Výsledek současné mezinárodní rozepře bude mít bezesporu důsledky pro legitimitu celého systému multilaterální spolupráce. Podobné volby se neodehrávají ve vzduchoprázdnu, ale v diplomatickém kontextu volby dalších klíčových globálních postů, mají vliv na vztahy mezi hlavními světovými bloky a na funkčnost dalších mezinárodních organizací. Další změny v MMF. MMF se znovu snaží posunout svět pryč od amerického dolaru ke globální měně. V nové zprávě s titulem “Enhancing International Monetary Stability — A Role for the SDR” [Zvětšování mezinárodní měnové stability - Role pro SDR] uvádí MMF detaily “problémů”, které jsou s americkým dolarem jako s rezervní globální měnou, a MMF projednává potenciál pro větší roli SDR. Ale MMF samozřejmě nenahlíží na SDR jako na “konečné řešení” pro problémy globální měny. Spíše Fond považuje SDR za přechodnou fázi mezi tím, co máme dnes a novou světovou měnou. V této nově vydané zprávě MMF dělá tento bod velmi jasně: “V budoucnosti, když bude dobrá politická vůle to udělat, tyto cenné papíry mohou vytvořit embryo globální měny.” Mezinárodní měnový fond vydal ve 11.2.2011 zprávu o možné náhradě za dolar jako světové rezervní měny. To je přesně to, co zamýšlí MMF udělat. Oni zamýšlí nahradit americký dolar jednotkou SDR jako světovou rezervní měnou. SDR je to syntetická měnová jednotka, která je udělaná z košíku měn.
45
Globální organizace jako MMF říkají, že když budeme mít opravdovou globální měnu, tak to usnadní světový obchod, měnové války budou méně pravděpodobné, bude to stabilizovat globální ekonomiku a udělá to zbytek světa méně závislým na tom, co se děje ve Spojených státech. Vlastně je již mnoho diskuzí v mezinárodních finančních kruzích o tom, že s naftou by se mělo obchodovat v SDR spíše než v amerických dolarech. Ale znovu, je důležité si pamatovat, že ani MMF nevidí, že by SDR vydržely navždy. Spíše MMF považuje SDR za “embryo”, z kterého se vyvine opravdová globální měna.
46
Závěr Mezinárodní měnový fond je jednou z nejznačnějších institucí, která se vyvíjela vzhledem k světovým událostem v mezinárodní spolupráce. Tato organizace v průběhu svého vývoje se setkala s řadou složitých úkolů a situace. Často, rovněž dělala chyby, ale poučovala se z ních a získávala z nich důsledné poznatky. MMF se podrobil obviněním v podpoře a prosazení politiky Spojených Států do mezinárodní spolupráce. Do roku 2008 Mezinárodní měnový fond byl hodně kritizován ze své činnosti a společnost začala pochybovat o potřebnosti existence takové instituce.
Po vypuknutí
americké hypoteční krize a velkému rozšíření jejích dopadů na ostatní ekonomiky, společenstvo změnilo svůj názor ohledně MMF. Různými druhy a kombinacemi krize, byl postižen cely svět. Prvním tématem, kterým jsem se zabývala ve své práci, byly druhy krize. Definovala jsem základní pojmy. Největší pozornost jsem věnovala definici jednotlivých krizí takových, jako měnová, bankovní, dluhová a jejich systematické příčiny a důsledky. Krátce jsem zmínila definici mezinárodního měnového systému a vymezila jeho funkce. Druhým tématem, kterému jsem se v této práce věnovala, byla stručná podstata MMF, jeho cíle a struktura. Velkou pozornost jsem věnovala činnostem Fondu, které jsem rozdělila do tří skupin: dohled, technická pomoc a úvěry. Dohled je hlavním nástrojem v oblasti prevence krizí. Vzhledem ke zvyšující se globalizaci a významu finančních trhů, role MMF je nepochybná, protože dopady globální ekonomiky jsou velice propojeny s vlivy na hospodářskou politiku jednotlivých zemí a ty jsou zároveň propojený s dalšími zeměmi. Pro zvýšení efektivity je nezbytné lépe integrovat výsledky regionálního, bilaterálního a multiraterálního dohledu. Nejvíce významnou oblasti je technická pomoc, která napomáhá v zlepšení a realizaci hospodářských politik a posiluje jednotlivé finanční instituce (centrální banky, ministerstvo
financí).
Technicky,
pomoc
hraje
značnou
roli
při
vytváření
makroekonomické a institucionální stability. Úvěry slouží k výpomoci členským zemím řešit problémy platební bilance, stabilizování jejich ekonomiky a obnovení trvalého ekonomického růstu. Půjčky od MMF slouží třem 47
hlavním účelům. Za prvé, je to nastavení od různých šoků, pomáhá členské země zabránit ničivé ekonomické adaptaci nebo státní zadluženosti. Za druhé tyto programy mohou pomoci otevřít přístup k dalšímu financování, které funguje jako katalyzátor pro další věřitelé. Za třetí, půjčky od MMF pomáhají zabránit krizi.
Globální světová krize
vyvolala potřebnost ve změně poskytování facilit, jejich objemu, podmínek poskytovaní a byly také zavedený i nově facility. V reakci na finanční krizi, MMF zavádí novou flexibilní úvěrovou linku, dochází k posílení pružnosti pravidelných stand-by úvěru, zdvojnásobení přístupu k limitě na úvěry, přizpůsobuje svoji strukturu nákladů a racionalizaci nástrojů, které byly zřídkakdy používány. Změny rovněž vedly k urychlení procedury půjčování a přepracování facility exogenních šoků, aby k nim měly nízko příjmové země snazší přístup. Třetím tématem, na které jsem se zaměřila, byla analýza aktivit MMF při řešení finančních krizí na přikladu hospodářských krizích v Maďarsku a Lotyšsku. Celkem působení MMF hodnotím pozitivně. V obou zemích byl snížen rozpočtový schodek prostřednictvím snížení státních výdajů, daňových reforem a úspor veřejného sektoru. MMF doporučoval podporovat bankovní sektor. Také byly provedený aktivity po obnovení důvěry zahraničním investorům. Pomalu ekonomiky se začali zvedat. Podle mého názoru prováděné Fondem aktivity byly úspěšnější v Lotyšsku než v Maďarsku. Klíčovým problémem bylo nedodržení přísných podmínek, opatření a včasného uskutečnění, což způsobovalo prohloubení krize. Lotyšsko lépe zvládlo krizi, a to kvůli tomu, že sledovalo přísným opatřením Fondu. V poslední kapitole jsem se zabývala budoucím vývojem MMF. V problematice změn ve vedení Fondu, které mohou za sebou vést ke změně v hlasovací rozvaze ve prospěch rozvojových zemi, které zároveň vykazovali v poslední době velký ekonomický růst. V této souvislosti také mohou vest ke změnám udělení členských kvót. Dotkla jsem se ještě jednoho problému globální měny. Fond nabízí použit SDR jako přechodnou fázi mezi tím, co máme dnes a novou světovou měnou. MMF zamýšlí nahradit americký dolar jednotkou SDR jako světovou rezervní měnou. MMF si nemyslí, že by SDR vydržely navždy. Spíše MMF považuje SDR za “embryo”, ze kterého se vyvine opravdová globální měna.
48
Seznam použité literatury Tištěná monografie 1) BRŮŽEK, Antonín a kol. Svštová ekonomika na prahu 21. století. 1. vyd. 2003. ISBN 80-85860-14-7. 2) DURČÁKOVÁ, Jaroslava; MANDEL, Martin. Mezinárodní finance. 4. vyd. 2010. ISBN 978-80-7261-221-5. 3) JONÁŠ, Jiří. Světová ekonomika na přelomu tisíciletí.1. vyd. 2000. ISBN 80-7261016-3. 4) KUNEŠOVÁ, Hana; CIHELKOVÁ, Eva a kol. Světová ekonomika. 2.vyd. 2006. ISBN 80-7179-455-4. 5) MARKOVÁ, Jana. Mezinárodní měnové instituce. 2002. ISBN 80-245-0431-6. 6) MARKOVÁ, Jana. Elektonická monografie 1) Centrum.cz. Gyurcsány svolá národní summit. Má řešit finanční krizi. [online]. c. 2008 [cit. 2011-05-15]. Dostupný z WWW: 2) Centrum.cz. Maďaři v nejistotě. Krize prohlubuje ekonomické potíže. [online]. c. 2008 [cit. 2011-05-15]. Dostupný z WWW: 3) Centrum.cz. Maďarsko zachraňuje forint. Zvýšilo úrokovou sazbu. [online]. c. 2008 [cit. 2011-05-15]. Dostupný z WWW: 4) Centrum.cz. Měnový fond zachraňuje z krize další zemi: Maďarsko. [online]. c. 2008 [cit. 2011-05-15]. Dostupný z WWW: 5) Centrum.cz. Maďarský boj s recesí: Šetřit a mít daň pro nejbohatší. [online]. c. 2009 [cit. 2011-05-15]. Dostupný z WWW:
49
6) Centrum.cz. Drsné časy v Maďarsku: Důchodci přijdou o část penzí. [online]. c. 2009 [cit. 2011-05-15]. Dostupný z WWW: 7) Centrum.cz. Maďarská vláda uzavře ambasády. Nemá peníze. [online]. c. 2009 [cit. 2011-05-15]. Dostupný z WWW: 8) Centrum.cz. Maďarsko v krizi čeká příští rok 'vojenské hospodaření'. [online]. c. 2009 [cit. 2011-05-15]. Dostupný z WWW: 9) Centrum.cz. MMF hrozí Maďarům: snižte schodek, jinak nebudou záruky. [online]. c. 2010 [cit. 2011-05-15]. Dostupný z WWW: 10) E15.cz. Maďarsko: Po bankovní dani přijdou i krizové. [online]. c. 2010 [cit. 201105-15]. Dostupný z WWW: 11) E15.cz. MMF varoval Maďarsko před zamýšlenou změnou penzijního systému. [online]. c. 2010 [cit. 2011-05-15]. Dostupný z WWW: 12) E15.cz. Maďarsko asi bude pomáhat bankám. [online]. c. 2011 [cit. 2011-05-15]. Dostupný z WWW: 13) E15.cz. Maďarská vláda kritizuje MMF za špatný rozpočtový dohled. [online]. c. 2011 [cit. 2011-05-15]. Dostupný z WWW: 14) IDNES.cz. Lotyšsko zestátní druhou největší banku Parex. [online]. c. 2008 [cit. 2011-05-15]. Dostupný z WWW: 15) Centrum.cz. "Pobaltský tygr" v krizi: Lotyšsko žádá o pomoc. [online]. c. 2008 [cit. 2011-05-15]. Dostupný z WWW: 50
16) Centrum.cz. Speciál z Lotyšska: Tady krize udeřila nejtvrději. [online]. c. 2009 [cit. 2011-05-15]. Dostupný z WWW: 17) Presseurop.eu. Lotyšsko a konec kapitalismu. . [online]. c. 2010 [cit. 2011-05-15]. Dostupný z WWW: 18) E15.cz. Zadlužené Lotyšsko se ode dna zvedá jen těžko. [online]. c. 2010 [cit. 201105-15]. Dostupný z WWW: 19) Army.cz. Zkušenosti Lotyšska s reformou sektoru ministerstva obrany v důsledku dopadů ekonomické krize. [online]. c. 2011 [cit. 2011-05-15]. Dostupný z WWW: 20) IMF. Surveillance. [online]. c. 2011 [cit. 2011-05-15]. Dostupný z WWW: 21) IMF. Lending by the IMF. [online]. c. 2011 [cit. 2011-05-15]. Dostupný z WWW: 22) IMF. Technical Assistance. [online]. c. 2011 [cit. 2011-05-15]. Dostupný z WWW: 23) IMF. IMF Executive Board Approves €12.3 Billion Stand-By Arrangement for Hungary. [online]. c. 2008 [cit. 2011-05-15]. Dostupný z WWW: 24) IMF. IMF Executive Board Concludes First Post-Program Monitoring Discussions and the Ex-Post Evaluation of Exceptional Access under the 2008 Stand-By Arrangement with Hungary. [online]. c. 2011 [cit. 2011-06-26]. Dostupný z WWW: 25) IMF. IMF Completes Second Review Under Stand-By Arrangement with Latvia and Approves €200.3 Million Disbursement. [online]. c. 2011 [cit. 2011-05-26]. Dostupný z WWW: 26) IMF. Joint IMF-EC Statement on Latvia on the Review Mission. [online]. c. 2011 [cit. 2011-05-26]. Dostupný z WWW:
51
27) IMF. After Severe Recession, Stabilization in Latvia. [online]. c. 2010 [cit. 2011-0526]. Dostupný z WWW:
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Generální ředitelé Mezinárodního měnového fondu Tabulka č. 2: Vývoj HDP ve vybraných zemí (%) Tabulka č. 3: Stav Stand-By Arrangements k 31.06.2011 Tabulka č. 4: Stav Flexible Credit Line k 31.06.2011 Tabulka č. 5: Stav Precautionary Credit Line k 31.06.2011 Tabulka č. 6: Stav Extended Arrangements k 31.06.2011 Tabulka č. 7: Stav Extended Credit Facility k 31.06.2011 Tabulka č. 8: Stav Standly Credit Facility k 31.06.2011 Tabulka č. 9: Změny v pořadi finančnich centru podle finančni stability Tabulka č. 10: Obrovské půjcky zemím postižným krizí v roce 2008 Tabulka č. 11: Vývoj základních ekonomických ukazatelů Maďrska Tabulka č. 12: Vývoj základních ekonomických ukazatelů Lotyšska
Seznam obrázků Obrázek č. 1:Dluhové problémy jako pričina vzniku systematické finanční krize.
52
