Rizoto z pomalého hrnce

Rizoto z pomalého hrnce

1 hrnek rýže (já používám jasmínovou) 1,5 hrnku vývaru nebo vody + koncentr. bujón (výborný je domácí z pomaláče :-)) 250 g mletého vepřového 1 cibule 250 g zeleniny (tradičně mrkev s hráškem, ale dá se použít ledacos dle chuti, zkuste někdy kromě zeleniny i žampiony) 1 lžička sladké papriky 1/2 lžičky pálivé papriky sůl (pokud použijete masox, dejte ho 1,5 kostky a už nesolte – ale fakt vyzkoušejte bujón z PH a masox už nekoupíte ;-)) Lžíce sádla, lžíce másla. V rizotu na fotce jsou ještě i sušené houby. Postup: Cibuli nakrájíme na kostičky a zpěníme na sádle na pánvičce. Přidáme mleté maso a několik minut opékáme. V nádobě pomalého hrnce rozpustíme na plotně máslo, na něj dáme opranou rýži a za stálého míchání restujeme, až rýže jakoby „zprůhlední“. Pak přidáme mletou sladkou a pálivou papriku a ještě malinko orestujeme za stálého míchání. Pak zalijeme vývarem (nebo vodou a přidáme bujón – domácí z pomalého hrnce a kostí mám stále v mražáku, barbaři přidají masox :-)) Přidáme zeleninu. Důkladně zamícháme, nasadíme do základny a pomalíme asi 3 hodiny (na pomalejší stupeň).

Jednoduchý celožitný bochník

I ž i t n ý c h leba se dá upéct v podobě bochníku jen tak na plechu

Každý, kdo se pustil do kváskového pečení, dříve či později dojde k tomu, že by chtěl vyzkoušet něco zdravějšího a začne se poohlížet po celozrnných a nebo celožitných chlebech. Dnes se budeme věnovat tomu celožitnému. Pokud nemá být v našem bochníčku ani zrnko pšenice, budeme mu muset dopřát úplně odlišné zacházení při přípravě. Nejprve ale k surovinám. Bochník se nám spíše vydaří, bude-li menší než větší, proto tyto suroviny odpovídají spíše menšímu bochníku. Nachystejte si: 700 g žitého kvásku s hydratací 100 % (tj. rozkvasit lžičku kvásku žitnou moukou a vodou v poměru 1:1) 150 g žitné mouky do těsta Lžičku Sladěnky, melasy, cukru nebo medu 2 lžičky soli malinko oleje na potření rukou Fígl tohoto chleba je v rozkvašení co největší části žitného podílu, a tedy v rozpisu nenajdete žádnou vodu ni jinou tekutinu, protože už tam žádnou přidávat nebudeme. Postup: Všechny suroviny dobře smícháme, lze v robotu nebo domácí pekárně, ale POZOR – celožitné těsto nesmíte hníst. Proto hovořím doopravdy jen o smíchání – jakmile vidíte, že se suroviny spojily, hned spotřebič vypněte. Nyní přijde na řadu první kynutí. Nádobu zakryjeme igelitem a necháme těsto kynout, při běžné pokojové teplotě to bude asi tak 2 hodiny.

Poté těsto vyklopíme na vál. Abychom se vyhnuli dodatečnému přidávání mouky, ruce (a pokud je potřeba, i vál) lehce potřeme olejem.

Těsto nebudeme vůbec překládat, rukama ho jen lehce vytvarujeme do bochníčku, který nakonec stočíme stejně, jako jsme zvyklí u chlebů pšenično-žitných. Necháme ho také úplně stejně kynout v ošatce, lze i v lednici.

No a při pečení budeme postupovat podobně, jen mu raději dáme trochu delší čas a nebudeme ho nakrajovat teplý – necháme ho úplně vychladnout. Chceme se vyhnout mazlavému vnitřku, častému problému celožitných chlebů.

A nakonec jen malou poznámku – pokud si netroufáte hned na bochník, můžete nejdříve

recept vyzkoušet na chlebu ve formě – formu vymažete máslem či olejem a vysypete semínky, těsto může ve formě už kynout a následně se v ní i péct, ale doporučuji před koncem pečení z formy vyklopit a dopéct volně na plechu. DOBROU CHUŤ!

Vady chleba Zde uvádím přehled nejčastějších vad a jejich možných příčin, který budu dál doplňovat. Pokud máte vhodné ilustrační fotky a byli byste ochotni dát mi souhlas k jejich zveřejnění zde, budu vám moc vděčná. Někdy přitom nemusí jít přímo o vady, ale o pro konkrétního pekaře nežádnoucí jev (např. tlustá či tenká, tvrdá či měkká kůrka).

Odfouknutá kůrka (jeskyně, kapsa) Pokud je díra těsně pod kůrkou, jde s největší pravděpodobností o to, že se při vsazování bochníku do trouby s těstem „bouchlo“. Druhá možnost jsou nevyrovnané teploty v troubě, resp. v bochníku. Jako prevence slouží naříznutí bochníku, kůrka se neodfoukne. Jeskyně, vzduchová kapsa, která není těsně pod kůrkou, spíše napovídá tomu, že se při překládání nebo formování bochníku nabrala do těsta mouka (pokud někdo používá olej, i ten

může tohle udělat). Kapsy mohou být způsobeny i moukou nebo kváskem, ale ten výskyt je mnohem řidší.

Spálená kůrka, syrová střídka Pečení příliš dlouhou dobu na příliš vysokou teplotu. Bohužel, každá trouba peče jinak, je potřeba vše vyzkoušet, ale platí základní pravidlo: péct minimálně ve dvou fázích, v první fázi péct 10-20 minut na co nejvyšší teplotu (250-300°C), ve druhé fázi teplotu snížit, resp. postupně snižovat, délku pečení na nižší teplotu je třeba vyzkoušet. Dobře upečený chléb poznáme podle toho, že na poklep „zvoní“. Pokud je kůrka příliš tmavá a chléb ještě nezvoní, můžeme dopéci přikrytý.

Příliš bledá kůrka, dobře upečená střídka Pečení příliš krátkou dobu v první fázi (vysoká teplota). Viz předchozí odstavec.

Příliš silná kůrka Druhá fáze pečení je moc dlouhá, je třeba druhou fázi zkrátit a zvýšit v ní teplotu.

Příliš slabá kůrka Druhá fáze pečení je moc krátká, je třeba druhou fázi prodloužit a snížit v ní teplotu.

Praskliny chleba Možné příčiny a jejich odstranění: Nepravidelné praskliny kráterovitého charakteru. Mohou být, pokud chleba kynul nezakrytý (nejlépe je zakrýt při kynutí igelitem). Prasklina ve spodní části po obvodu chleba: Plech byl málo zahřátý nebo je příliš tenký – plech je nutno rozpálit na vysokou teplotu, pokud máme příliš tenký plech, který se rychle ochladí při vsazení chleba, je třeba použít jiný plech, pečicí kámen nebo péct v nádobě. Delší, vcelku pravidelné praskliny, někdy až boule: Chléb je nedokynutý (příště nechat déle kynout, naříznout nebo udělat hluboký důlek vařečkou). Chléb je špatně stočený (utažený) – tam bývají často praskliny v místě „švu“.

N a p r a s k l ý b o c hník

Chléb je kyselý Překynutí chleba, obvykle bývá doprovázeno „rozpláclým“, nízkým tvarem. Příště nechat kynout kratší dobu. Byl použit starý kvas. Kvásek je třeba použít do chleba v té fázi, kdy dosáhl vrcholu, případně krátce před tím, nebo krátce potom. Pokud dosáhne vrcholu, dále klesá a je pak tzv. hladový, říká se mu „starý kvas“ a může být velmi kyselý. Bylo použito příliš mnoho kvasu na rozkvas v poměru k rozkvašované mouce. Při zakládání kvásku – všimla jsem si, že někteří zakládají kvásek a přitom vůbec neodebírají, ve výsledku mají po pár dnech obrovské množství kvásku. Pokud tento použijete do chleba, bude pravděpodobně chleba kyselý.

Chléb je nízký a placatý Nejčastěji to způsobuje překynutý chléb. Příště nechat kynout chléb kratší dobu. Případně péct v nádobě. Dále může být příčinou špatné překládání a stáčení chleba. Při práci s řídkým, hydratovaným těstem více hrozí tyto nedostatky, protože takové těsto rychleji kyne a hůře se s ním pracuje. Dále je problém s celožitným chlebem, který špatně drží tvar a je lepší ho péct ve formě. Tvar bochníku se dá vychytat, ale chce to praxi. Celožitný bochník je dobré dát kynout do hodně vysoké, úzké ošatky. Kromě toho může být nízký tvar způsoben nevhodně velkou ošatkou.

Chléb je příliš hutný, není nadýchaný Toto nemusí být vada chleba, spíš to bude nežádoucí a nezamýšlený jev. Příčinou bývá malá hydratace – příliš mnoho mouky, někdy hojně přidávané ještě i během překládání. S takovým hutným těstem se dobře pracuje, ale chleba nebude nadýchaný. Platí, že čím hydratovanější, tím více nadýchaný. Je třeba najít kompromis a získat praxi v práci s těstem. Hutnost bývá také často způsobena nevhodným použitím celozrnné mouky do těsta. Celozrnná žitná mouka v kvásku není problém, při použití do těsta je třeba dávat jen malý podíl, než člověk získá praxi, dávat více vody (celozrnná mouka více saje), na těsto nespěchat, nechat ho pracovat dlouho a nejlépe v chladu. Lze péci i nadýchané 100% celozrnné chleby, ale opět to chce velkou praxi, opravdu vysokou hydrataci těsta a čas: http://www.kvaskovepeceni.cz/lazansky-bochnik-celozrnny-nehneteny-kvaskovy-chleb/#more -328

Chléb je uvnitř jakoby mokrý, lepivý Toto se zpravidla stává při dlouhém hnětení žitné mouky, tedy nejčastěji u celožitného chleba. Žitnou mouku je třeba do těsta jen vmíchat a dále již nehníst. Dále se to může stát z důvodu příliš brzkého rozkrojení celožitného chleba – musí být při krájení úplně vychladlý, nejlépe 24 hodin po upečení. Také to může být způsobeno použitím např. namočených vloček (ovesných a jiných) do těsta – je třeba prodloužit dobu pečení.

Chleba je suchý, není vláčný Toto je opět spíše nechtěná vlastnost chleba, než jeho vada. Vláčnost přidáme chlebu vyšším podílem žitné mouky (pro začátek doporučuji celý žitný podíl rozkvašovat), dále je vynikající přidat do chleba nastrouhaný brambor (syrový či vařený, může být i zbytek kaše od oběda ;)), výborné je také psyllium (lžíci nechat nabobtnat ve vodě a přidat do těsta). Suchý, drobivý chleba také může být způsoben příliš velkým množstvím mouky v těstě, obzvláště té přidávané v pozdějších fázích, kterou už si těsto nestihne vhodně zpracovat. Je potřeba více hydratovat těsto a po uhnětení již mouku nepřidávat.

Brousek (zákalec) Může být způsoben chybou v pečení – nedopečený chléb. Nebo to může být moukou. Může to udělat i nějaká přísada v těstě, která zadržuje vodu (např. namočené vločky).

Nepravidelné bubliny ve střídce Pokud jsou těsně pod kůrkou, může jít o příliš krátké, rychlé kynutí.

Plesnivění chleba Pravděpodobně je chleba nedopečený. Kupovaný chleba bývá často nedopečený záměrně – na chuti to není znát, ale na omak je zřetelně měkčí (díky měkčí kůrce) a většina lidí kupuje chleba právě podle měkkosti na omak. Pokud vám tedy domácí chleba plesniví, pečte delší dobu. Kůrka by měla být tak tvrdá, že nejde na omak snadno promáčknout. Problém může být také ve špatném skladování, ale to by musely být opravdu extrémně vlhké podmínky.

Jak skladovat chleba Pokud chceme, aby chleba vydržel dlouho vláčný,

je dobré na to myslet už při jeho výrobě. Vláčnosti pomůžeme přidáním nastrouhané brambory (vařené či syrové) nebo lžíce psyllia nabobtnané ve vodě, taktéž záparou např. z pohanky. Upečený chleba musíme v první řadě nechat zcela vychladnout na mřížce. Dále doporučuju chleba skladovat zabalený do utěrky, řeznou plochou postavený na podložku a v uzavřeném prostoru (např. chlebník, skleněná nebo keramická nádoba, skříňka apod.). Takto vysychá přirozeně a vydrží dlouho čerstvý. Někteří skladují chleba v plátěném pytlíku, jiní v mikrotenovém sáčku (ten má mnoho odpůrců, ale vzhledem k tomu, že kváskový chleba nemá sklony k plesnivění, nebála bych se

toho zas až tak moc). Kváskový chleba můžeme samozřejmě i zmrazit, já mrazím krajíce zbylého chleba, když upeču čerstvý, a použiji je, když chleba dojde a já ještě nemám upečený čerstvý, nebo do houskových knedlíků.

Cibulový chleba tety Marti Co takhle zkusit chleba, který se dá jíst jen tak samotný, chleba s chutí cibulky, voňavý a měkký? Na co nejmenším množství sádla osmažím dozlatova nadrobno nakrájenou cibulku a nechám zcela vychladnout. Nebo cibulku vůbec nesmažím a přidávám ji do těsta syrovou, nakrájenou nadrobno.

Namočím si 2 lžíce lněných semínek a 2 lžíce sezamových semínek. Zvlášť do sklenice namočím 1 lžíci psyllia v asi 2 dl vody. Vše nechám odstát. V domácí pekárně si smíchám 75 ml podmáslí, 75 ml sladké smetany, 300 g hladké mouky, 2 lžíce sušené syrovátky, lžičku Sladěnky, 300 g žitného kvásku. Nemíchám moc dlouho, jen než se suroviny spojí. Pokud je čas nechám stát asi hodinku. Pak přidám 13 g soli, okapaná semínka a psyllium, ze kterého jsem slila vodu. Nechám proběhnout program hnětení v pekárně. Poté vyklopím na pomoučený vál, přiklopím obrácenou mísou a nechám chvilku odpočinout. Pak překládám, když je čas, s pauzami cca 20-40 minut. Celkem takto těsto odpočívá asi 1,5 hodiny. Těsto nechám spíše více hydratované, malinko lepivé, proto nepřidávám žádnou dodatečnou mouku, pracuju naolejovanýma nebo namočenýma rukama. Stočím bochník do ošatky a nechám v igelitu vykynout, nejlépe v lednici přes noc. Po důkladném předehřátí trouby vyklopím na horký plech a peču v zapařené troubě (po chvíli vyvětrám a odstraním plech s vodou), ve spodní části, mám na to jakýsi program „chleba“, peču 10 min na 250 a asi 25 min na 220. Zpravidla se mi nejvíce zvedne až asi 15 minut od začátku pečení, to je pro mě to nejlepší kino („hele, máma zas čumí do trouby“ ;))…..).POZOR! Každá trouba peče úplně jinak, časy a teploty musíte zkoušet, řídit se barvou

kůrky a poklepem (musí „zvonit“). Samozřejmě dělám nespočet variací, mouka může být chlebová, celozrnná, špaldová různě nakombinovaná, když není podmáslí, musí stačit voda ;-), místo semínek může být třeba kmín nebo semínka jiná či vůbec nic atd. Místo cibule nic nebo třeba česnek. Jde to i bez syrovátky a psyllia, ale doporučuju je přidat, pro větší nadýchanost a vláčnost. Chleba s psylliem je skvělý, když potřebujete, aby dlouho vydržel, týden dokáže předstírat, že je čerstvý! Pro babičku, co sní jen dva krajíčky denně, pro studenta, co mu pečete do zásoby na kolej, s sebou na prodloužený víkend a tak ;-). Dobrou chuť!

Růžičky s karamelovou prdelkou

K a r a m e l ová dobrota

Lehoučké, křehoučké, s prdelkou umazanou od karamelu, který vznikne z máslové náplně – takové jsou kynuté růžičky, které můžete upéct z kvásku, ale i z kvasnic, záleží na vás.

Na těsto budeme potřebovat: 500 g hladké mouky, 200-250 ml vlažného mléka, 4 žloutky, lžíci Sladěnky,

špetku soli, ½ balíčku droždí nebo lžičku kvásku na rozkvašení. Na náplň budeme potřebovat: 200 g změklého másla, 200 g moučkového cukru, trošku rumu. Varianta z droždí: Ze surovin vypracujeme pevné těsto, které necháme asi hodinu vykynout. Poté rozválíme placku silnou asi 5 mm, na kterou natřeme náplň (máslo dobře utřené s cukrem), rádýlkem rozdělíme na proužky, ze kterých smotáme růžičky. Postavíme je do vymazané formy a necháme ještě asi ½ hodiny přikryté kynout. Poté upečeme v předehřáté troubě, nejprve zprudka, pak zmírníme. Růžičky by měly vlivem náplně odspoda pěkně zkaramelizovat. Varianta z kvásku: Lžičku kvásku rozkvasíme s 1/3 celkového množství mouky a přiměřeným množstvím mléka, nejlépe nadvakrát. Pak přidáme zbylé 2/3 mouky, zbylé mléko a ostatní suroviny. Ze surovin vypracujeme pevné těsto, které necháme asi dvě hodiny vykynout. Poté rozválíme placku silnou asi 5 mm, na kterou natřeme náplň (máslo dobře utřené s cukrem), rádýlkem rozdělíme na proužky, ze kterých smotáme růžičky. Postavíme je do vymazané formy a necháme ještě asi 2 hodiny přikryté kynout. Poté upečeme v předehřáté troubě, nejprve zprudka, pak zmírníme. Růžičky by měly vlivem náplně odspoda pěkně zkaramelizovat. Nejlepší jsou ještě teplé!

U h n ě t e m e t ě s t o

T ě s t o k r á j í m e r á d ý l k e m

Růžičkám necháme ještě trochu místa k nakynutí

N á p l ň z k a r a m e l i z u j e a s t e č e n a d n o růžiček

Vyzkoušeli jste to? Podařilo se? Napište svoje zkušenosti do komentáře a pošlete fotku na [email protected], ať ji mohu dát na výstavku!

Lehoučký tmavý chleba se semínky

C h l e b a j

e zdravý, přitom velice chutný a velmi nadýchaný

Dopřejte si chuťově vynikající chleba, který je i zdravý, navíc má schopnost dlouho vydržet jako čerstvý (jenže ho stejně asi brzy sníte! ;-))! Večer si připravíme kvásek, záparu a necháme nabobtnat mouku. Kvásek: 1 lžičku žitného kvásku smícháme se 120 g celozrnné žitné mouky (nejlépe grahamové – Předměřická) a dostatečným množstvím vody – Předměřická saje opravdu hodně! Kvásek necháme rozkvasit do rána. Zápara: 150 g směsi z různých vloček (žitné, ovesné….), semínek (dýně, sezam, slunečnice, drcené lněné semínko….), případně dalšími dobrůtkami (pohanková lámanka ap….), přidáme asi 8 g soli a zalejeme 200 ml vroucí vody. Přiklopíme pokličkou a necháme stát do rána. Mouka: 200 g hladké mouky smícháme se 150 ml vody a šoupneme zakryté na noc do lednice (já nechám smíchat v domácí pekárně a do lednice šoupnu celou nádobu ;-)) Ráno pokračujeme v tomto úžasném díle. K nabobtnané mouce přidáme lžíci melasy (pokud nemáme, můžeme dát Sladěnku, med nebo v nejhorším nic ;-)), vzešlý kvásek, krátce promícháme a necháme půl hodiny odpočinout. Poté přidáme ještě 100 g hladké mouky, 50 g žaludové mouky (pokud nemáme, nahradíme obyčejnou hladkou nebo chlebovou, ale je to škoda, protože dá chlebu krásně hnědou barvu a má i výbornou chuť), 7 g soli, záparu a řádně prohněteme (asi 20 minut v domácí pekárně). Nesmíme to přehnat s moukou, těsto nesmí být tuhé, musí pořád lepit, čím hydratovanější ho dokážeme zpracovat, tím větší nadýchaností se nám chleba odmění. Vyklopíme na vál, necháme asi 1,5 hod odpočinout a rukama namočenýma ve studené vodě každých 20 minut těsto přeložíme. Nakonec stočíme bochník a dáme kynout do ošatky vysypané navíc semínky. Ideální je opět dlouhé kynutí v lednici, ale pokud nechceme čekat, můžeme samozřejmě nechat vykynout při pokojové teplotě. Pečeme klasicky, jak jsme ve své troubě zvyklí péct jiné chleby, nejprve na 250°C (já peču dokonce 20 minut) s počátečním zapařením, potom na 210°C peču ještě 40 minut, mám na to speciální program trouby pro pečení chleba. Necháme vychladnout na mřížce.

D o b r o u c h u ť !

Kváskové i kvasnicové sádlové loupáky

D o m á c í m u loupáku se ten kupovaný nevyrovná

Dozlatova upečené, posypané mákem, voňavé, na jazyku se doslova rozplývají… Co? No

přece loupáky! Pokud si na ně netroufáte z kvásku, mám výborný recept i z kvasnic!

L o u p á k y d o z l a t o v a u p e č e n é

Co budete potřebovat? 200-220 ml mléka, 1 vejce, 3 lžíce rozpuštěného sádla, asi 600 g hladké mouky, 120 g cukru (pro kváskovou variantu 1,5 až 2 násobek), lžička sladěnky, pro kvasnicovou variantu 1/2 balíčku droždí (pro kváskovou lžička kvásku), vanilka, citr. kůra, špetka soli. Ideální příprava je v domácí pekárně. Kvasnicové:droždí necháme vzejít s troškou mléka, mouky a Sladěnkou. Přidáme postupně ostatní suroviny, až vznikne nelepivé těsto. Důkladně prohněteme a necháme kynout asi tak hodinku. Pak těsto přeložíme,

P r o z m ě n u t ř e ba kulaté makovky

necháme chvilku odpočinout a rozdělíme na kousky, já dělám obvykle 100 g, ale váha je samozřejmě libovolná. Uděláme malé bochníčky, které zas necháme malou chvilku odpočinout. Z nich pak rozválíme loupáky, které necháme na plechu kynout asi tak půl hodinky nebo v lednici přes noc. Potřeme vajíčkem, posypeme mákem a pečeme pěkně dohněda. Já peču na 220°C, ale je potřeba vyzkoušet, trouby jsou individuální ;-).

D ě t i u v í t a j í , k d y ž j i m j e n a p l n í te Nutelou

Kváskové: lžičku kvásku (může být žitný) rozkvasíme s mlékem a cca 200 g mouky (můžeme trochu nakombinovat hladkou s celozrnnou pšeničnou nebo špaldovou, většinou kvásku více chutná), ideální je rozkvasit nadvakrát. Pěkně aktivní kvásek pak smícháme se zbytkem surovin, pořádně prohněteme a necháme kynout dle potřeby, cca 2 hodiny. Pak těsto přeložíme, necháme chvilku odpočinout a rozdělíme na kousky, já dělám obvykle 100 g, ale váha je samozřejmě libovolná. Uděláme malé bochníčky, které zas necháme malou chvilku odpočinout. Z nich pak rozválíme loupáky, které necháme na plechu kynout, bude to trvat delší dobu než u kvasnic, nebo v lednici přes noc. Potřeme vajíčkem, posypeme mákem a pečeme pěkně dohněda. Já peču na 220°C, ale je potřeba vyzkoušet, trouby jsou individuální ;-). Kváskovou variantu tradičně doporučuji zkoušet těm, co již umí péct z kvásku chleba. Vyzkoušeli jste to? Podařilo se? Napište svoje zkušenosti do diskuse a pošlete fotku na [email protected], ať ji mohu dát na výstavku!

Tipy a triky Postupem času a denním pečením jsem přišla na různé fígle, jak si pekařský život usnadnit, i když jsou to někdy jen drobnosti. A vlastně stále na nové a nové fígle přicházím a mají pro mě velký význam. Často se mě třeba lidi ptají, jak a zda vůbec se dá

Pouze pro registrované. Prosím, přihlaš se nebo se zaregistruj pro přístup. Postupně budu tuhle rubriku doplňovat, třeba i o vaše tipy, když mi je napíšete. [email protected]

KVÁSKOVÉ BUCHTY "HONZOVKY" (nebo svatební koláčky)

J e n j e s b alit Honzovi do ranečku

Vzpomínka na prázdniny u babičky voní po pravých českých (nebo moravských? buchtách…. Co takhle si je upéct z kvásku? Z celkového množství cca 1/2 kila mouky (základem je hladká, často část nahrazuju polohrubou, celozrnnou nebo špaldou) nechám cca 1/3 rozkvasit (nejlépe nadvakrát) na teple se lžící kvásku (může být žitný), přiměřeným množstvím vlažného mléka a trochou syrovátky. Pěkně vzešlý kvásek v pekárně smíchám (ne celý program, jen krátké promíchání) s další částí mouky, cca 100 g cukru, cca 0,5-1 dl vlažného mléka a nechám hodinku odpočinout. Pak přidám 2 žloutky, špetku soli, většinou i trochu psyllia, zapnu program těsto a postupně přisypávám mouku, až vznikne pěkně hladké těsto, které se nelepí.

P e k á č b u c h e t s n í t e z a j e d n o o d p o l edne!

Pak program vypnu, přidám asi 1/3 kostky rozpuštěného a zase vychladlého másla a zapnu program těsto znova od začátku. Nechám dojet jen do konce hnětení, mělo by vzniknout krásně hladké těsto. To pak vrazím na noc do lednice vykynout, ze studeného těsta se líp motají buchty. Ráno uhňácám buchty, potírám v mezerách i zvrchu rozpuštěným máslem. Ty pak nechám kynout podle situace na teple či na chladu nebo i v lednici. Když trochu nakynou, šupnu je do zapařené trouby vyhřáté na 230 st. a peču 10 minut, v troubě ještě vyskočí. Pak stáhnu na 170 st., vyvětrám, přestanu zapařovat a dopékám asi 40 minut (tvarohové spíš víc, makové spíš míň ;-)). Horké vyklopím na mřížku, kde pocukruji a nechám vychladnout. Ze stejného těsta dělám po vzoru sousedky Blanky koláčky jedna báseň: postupuji stejně, jen mezi koláčky nechávám mezery, koláčky potírám před pečením vejcem a pokryju drobenkou nebo mandlovými plátky, po upečení je opiju potřením rozpuštěným máslem s rumem.

K o l á č e m a j í t u v ý h o d u , ž e j s o u p o t řené rumem ;-)

Vyzkoušeli jste to? Podařilo se? Napište svoje zkušenosti do diskuse a pošlete fotku na [email protected], ať ji mohu dát na výstavku!