Sp. zn./Ident.: 2009/1148/vos/FTV Naše zn.: BUR/83/2009 Zasedání Rady č. 19 - 2009 / poř.č.: 2
FTV Prima, spol. s r.o. IČ: 48115908 Na Žertvách 24/132 180 00 Praha 8 - Libeň Česká republika
ROZHODNUTÍ Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen Rada) vydala dne 3. listopadu 2009 v souladu s ustanoveními § 5 písm. f) a § 60 odst. 3 písm. d) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, v platném znění (dále jen zákon č. 231/2001 Sb.), a dále podle ustanovení § 67 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, v platném znění (dále jen správní řád), toto
rozhodnutí: I. Rada ukládá provozovateli vysílání FTV Prima, spol. s r. o., IČ: 481 15 908, sídlem Na Žertvách 24/132, 180 00 Praha 8 – Libeň, pokutu ve výši 400.000,- Kč za porušení § 32 odst. 1 písm. f) a g) zákona č. 231/2001 Sb., kterého se dopustil tím, že dne 16. března 2008 od 14:20 hodin na programu Prima televize odvysílal pořad Nejúžasnější videa světa II, který obsahoval drastické, detailní, několikrát opakované a dlouhotrvající záběry skutečných událostí, které bezdůvodně zobrazují zejména těžké tělesné utrpení lidí, a to způsobem snižujícím lidskou důstojnost, a které jsou způsobilé ohrozit zejména psychický vývoj dětí a mladistvých, čímž došlo k porušení povinnosti bezdůvodně nezobrazovat osoby umírající nebo vystavené těžkému tělesnému nebo duševnímu utrpení způsobem snižujícím lidskou důstojnost a povinnosti nezařazovat v době od 6:00 hodin do 22:00 hodin pořady a upoutávky, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých. Pokuta je splatná ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí na účet č. 375419223001/0710, vedený u České národní banky, variabilní symbol 20091148. II. Současně Rada ukládá účastníkovi řízení v souladu s § 79 odst. 5 správního řádu a § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb. povinnost uhradit paušální částku nákladů správního řízení ve výši 1 000,- Kč, a to na účet č. 3711-19223001/0710, vedený u České národní banky, variabilní symbol 200901148. Úhrada nákladů řízení je splatná do pěti pracovních dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění: Účastník řízení, FTV Prima, spol. s r. o., je provozovatelem televizního vysílání programu Prima televize na základě licence č. 012/94, udělené rozhodnutím Rady č. j. Ru/93/94 ze dne 28. června 1994. Účastník řízení odvysílal dne 16. března 2008 od 14:20 hodin na programu Prima televize pořad Nejúžasnější videa světa II, ve kterém jsou k vidění záběry skutečných událostí, mimo jiné scéna z rodea, při níž jezdec padá z býka a je jím smýkán a okopáván, záběry ze sportovního žákovského utkání, které obsahují údery do obličeje a kopance do ležících lidí a končí rvačkou rodičů, dále scéna z motocyklového závodu, během kterého závodníci narážejí do bezmocně ležícího havarovaného jezdce, policejní auto srážející člověka, náraz kaskadéra na motocyklu do valníku apod. Záběry jsou drastické, detailní, několikrát opakované, dlouhotrvající, doprovázené komentáři nadšenými („velkolepá pranice“) či lehce zklamanými („stačilo pár centimetrů a Mike by byl bez hlavy“). V pořadu jsou tak zobrazeny osoby vystavené těžkému zejména tělesnému utrpení. Takový způsob prezentace těžkého tělesného utrpení lidí, který ukazuje nejen brutální obrazové výjevy, ale také jednoznačně obdivně pronesenou větu komentující počínání lidí dobrovolně riskujících život („Podívali se smrti do tváře, ale mohou o svých zážitcích vyprávět!“) snižuje lidskou důstojnost. Vzhledem k času, pořad byl odvysílán v neděli po obědě, a vzhledem k tématu vysílání lze předpokládat velký výskyt dětských a mladistvých diváků, na jejichž zejména psychický vývoj nepochybně mohou mít negativní dopad nejen brutální obrazové výjevy, ale také např. jednoznačně obdivně pronesená věta komentující počínání lidí dobrovolně riskujících život: „Podívali se smrti do tváře, ale mohou o svých zážitcích vyprávět!“ Návodnost takového pojetí pořadu vzhledem k formující se psychice dětí a mladistvých je zřejmá. Rada má za to, že odvysíláním pořadu, ve kterém jsou k vidění shora uvedené scény, mohl účastník řízení porušit povinnost provozovatele vysílání stanovenou v § 32 odst. 1 písm. g) zákona o vysílání, neboť takové záběry odvysílané v nedělních odpoledních hodinách, tedy v době, kdy se na televizi dívají především dětští diváci, by mohly ohrozit zejména psychický a mravní vývoj dětí a mladistvých a ve svém konečném důsledku i jejich vývoj fyzický, a dále povinnost stanovenou v § 32 odst. 1 písm. f) zákona o vysílání, neboť takové záběry bezdůvodně zobrazují osoby vystavené těžkému zejména tělesnému utrpení, a to způsobem snižujícím lidskou důstojnost. Z tohoto důvodu Rada v rámci své kompetence dané ustanovením § 5 písm. f) zákona č. 231/2001 Sb. rozhodla na svém 7. zasedání dne 9. dubna 2008 zahájit s provozovatelem FTV Prima, spol. s r. o., správní řízení z moci úřední pro možné porušení § 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb. (správní řízení bylo původně vedeno pod sp. zn. 2008/614/vos/FTV) a pro možné porušení § 32 odst. 1 písm. f) zákona č. 231/2001 Sb. (správní řízení bylo původně vedeno pod sp. zn. 2008/615/vos/FTV), neboť odvysíláním pořadu Nejúžasnější videa světa II dne 16. března 2008 od 14:20 hodin na programu Prima televize se mohl dopustit porušení povinnosti nezařazovat v době od 6:00 hodin do 22:00 hodin pořady a upoutávky, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých a porušení povinnosti bezdůvodně nezobrazovat osoby umírající nebo vystavené těžkému tělesnému nebo duševnímu utrpení způsobem snižujícím lidskou důstojnost. Obě oznámení o zahájení správního řízení byla účastníku řízení doručena dne 7. května 2008, tímto dnem byla správní řízení zahájena. Před vydáním rozhodnutí byl účastník řízení v souladu s ustanovením § 36 správního řádu seznámen s právem navrhovat důkazy a jejich doplnění, dále s možností vyjádřit se k projednávané věci, uplatňovat připomínky a činit jiné návrhy a současně byl účastník řízení vyzván, aby se ve věci písemně vyjádřil. Vyjádření účastníka byla Radě doručena až dne 8. července 2008 přesto, že lhůta k vyjádření uplynula dne 6. června 2008. Účastník řízení uvedl, že oznámení obsahuje zavádějící tvrzení a subjektivní interpretace, které vytvářejí pokřivený obraz o obsahu pořadu. Popis skutku v oznámení nebere, dle jeho názoru, ohled na celkový kontext prezentace scén, jímž je typicky upozorňování na rizika plynoucí z té které lidské činnosti, zejména sportu. V dané souvislosti účastník poukázal např. na následující součásti pořadu, které byly v oznámení zamlčeny: - rodeo: Nechce se ani věřit, ale přežil. Ale už na býka nikdy nesedl;
- rvačka rodičů: Obsahuje rozhovor s obětí incidentu, ze kterého plyne nepřijatelnost takového jednání, a informaci, že útočníci skončili ve vězení - násilí je tedy odsouzeno; - motocyklový závod: V prudkém dešti se jede závod na motocyklech. …. Sjíždějí s kopce. Jsou to strašlivé podmínky. Dá se čekat katastrofa. Nebezpečí je podstatou této hry. Ve sportu, kde trocha deště stačí, aby bylo zle. — upozornění na nebezpečnost motocyklového sportu; - policejní zásah: Muž se pomátl a nedalo se odhadnout, co udělá. Policisté neměli na vybranou. Věděli, že dva nabroušené kusy oceli nemají proti policejnímu autu naději; - kaskadér Mike: Mike přežil díky tomu, že se ve zlomku vteřiny správně rozhodl. „Jak jsem padal, tak jsem se motorky pustil a snažil jsem se zaklonit co nejdál dozadu.“ — popis opatření, které tragédii zabránilo; - skákání do křoví ze štaflí: „Když si na to vzpomenu, byl to blbý nápad. Co nás to napadlo?“ Je to nejen hloupé, je to nebezpečné... Účastník dále namítal, že při posouzení obsahu pořadu je nutné brát v úvahu celý kontext pořadu, nevytrhávat z něj jednotlivosti a neinterpretovat je způsobem deformujícím celkové vyznění. Není například pravdou, že záběry jsou vždy drastické či detailní. Ze záběrů samotných utrpení protagonistů často není zřejmé, vědomost o vážnosti situace zásadním způsobem dotváří komentář. Záběry nebyly primárně pořizovány za účelem zobrazení úrazů, ty proto často nebývají vidět zblízka ale z povzdálí. Není pravdou, že zobrazované utrpení je vždy těžké. Neodpovídá realitě, že komentář „velkolepá pranice“ byl „nadšený“, jednalo se o vyjádření odstupu. Je naprosto zavádějící tvrdit, že komentář „stačilo pár centimetrů a Mike by byl bez hlavy“ byl „lehce zklamaný“, jednalo se naopak o verbální dokreslení vážnosti situace. Žákovské utkání neobsahovalo údery do obličeje (ty byly součástí související rvačky rodičů). Účastník pokládá za společensky prospěšné, pokud rodiče a děti vědí, že s kaskadérskými kousky, zápasem, motocyklovým či jiným sportem (či dokonce zločinem) je neodmyslitelně spojeno riziko úrazů a že rozhodnutí věnovat se takovýmto činnostem nepředstavuje pouze pozitiva plynoucí z možného úspěchu. Takováto povědomost o riziku jednoznačně vede k odpovědnějšímu chování. Účastník tvrdí, že sledování předmětného pořadu (který takovéto poselství rozhodně obsahuje) zejména ze strany teenagerů nemůže být škodlivé, ale je naopak žádoucí. Vhodným způsobem je tak informacemi o možných následcích pro zdraví vyvážen jednostranný dojem o atraktivitě a prospěšnosti některých sportů, který by mohl vzniknout např. při sledování sportovních pořadů. Výrok „Podívali se smrti do tváře, ale mohou o svých zážitcích vyprávět!“ v žádném případě nelze dle názoru účastníka interpretovat jako „obdivnou větu“ či „návod“ (z oznámení dokonce není jasné, co mělo být obdivováno a k čemu by měl údajný „návod“ směřovat). Pořady z dané série zobrazují výhradně případy, které neskončily úmrtím. Předmětným výrokem je divákům evidentně sdělováno, že protagonisté nezemřeli, ale přežili. Tento jediný smysl daného výroku je z obsahu pořadu zcela zřejmý. V každém jednom případě se jedná o úrazy, které skončily dobře, což je vždy zdůrazněno. Tím je vždy v rozhodující míře eliminován strach, který může být u některých diváků zprvu vyvolán. Lze navíc konstatovat, že k vážným úrazům dochází při sportu zcela běžně. Mnohé takovéto velmi bolestivé a nebezpečné úrazy mohou diváci vidět v přímých přenosech sportovních utkání. Zpomalený a opakovaný záběr je v těchto případech pravidlem (např. známé a celosvětově vysílané záběry úrazu fotbalového brankáře Petra Čecha, kterému šlo bez nadsázky o holý život, detailní záběry, zblízka zobrazující úmyslné našlapování fotbalistů na kotníky soupeřů, atp.) Účastník má za to, že odvysíláním pořadu nebylo porušeno ani jiné ustanovení zákona č. 231/2001 Sb. a zdůrazňuje, že kontextem prezentace případů úrazů je varování před rizikem. Protagonisté souhlasili se zařazením záběrů do pořadu a sami mluvili o svých negativních zkušenostech do kamery. Těmto protagonistům nelze legitimně vnucovat cizí subjektivní představu o jejich vlastní důstojnosti a údajné potřebě tabuizovat zobrazení jejich reálných zážitků, pokud se oni sami rozhodli, že zobrazení těchto situací, například z důvodu prevence, chtějí šířit. Nelze tedy hovořit ani o bezdůvodnosti zobrazení ani o způsobu zobrazení snižujícím lidskou důstojnost. V žádném ze zobrazených případů nebylo utrpení jako takové zlehčováno. Účastník je ze všech výše uvedených důvodů toho názoru, že daným skutkem nebyl porušen zákon, a navrhuje, aby Rada správní řízení zastavila. Pokud by se Rada s výše uvedeným vysvětlením nespokojila, navrhuje účastník, aby byl proveden důkaz znaleckým posudkem, který by se věnoval otázkám (ne)naplnění ohrožovacího následku jako znaku skutkové podstaty a kauzality.
Účastník též namítal, že o předmětném pořadu jsou totožným správním orgánem vedena dvě řízení a proto se domnívá, že pokračování správního řízení vedeného pod sp. zn. 2008/615/vos/FTV brání překážka litispendence ve smyslu § 66 odst. 2 správního řádu a má za to, že toto řízení je nutno zastavit. --Do obou spisů byla založena analýza pořadu. V tomto dokumentu se uvádí: že pořad je složen z řady příspěvků, které tematicky zaznamenávají nebezpečné situace s bezprostředním ohrožením života. Pořad začíná jakýmsi prologem, kde jsou předznamenány nejsenzačnější a neúžasnější záběry z celého pořadu. Moderátor říká: „Děs v obrovské rychlosti, závodní člun se tříští, a ještě nerovnost na trati a motocyklista padá přímo do cesty soupeřům a navíc fotbalové utkání malých kluků, rozčílení rodiče vtrhávají na hřiště a začíná velkolepá pranice, a potom rozzuřený muž hrozí, že bodne každého, kdo se přiblíží, policisté jsou nuceni učinit drastický krok, a také hořící jeep vybuchuje v obrovské ohnivé kouli, mohl to řidič přežít?“ Již tato úvodní anonce zobrazuje děsivé okamžiky, při kterých se evidentně vážně zraňují reální lidé, v některých případech možná i umírají. Dále v komentáři zaznívá: „Uvidíte nejneuvěřitelnější skutečné příběhy lidí v těch nejkritičtějších okamžicích. Lidí, kteří přežili a mohou o svých zážitcích vyprávět. Všechno, co uvidíte, je skutečné. Skuteční lidé, skutečné nebezpečí, skutečné vzrušení. Čekají vás nesmírně napínavé záběry, připravte se na sledování nejúžasnějších videí světa.“ První příspěvek pojednává o závodě motorových vodních člunů. V tomto příspěvku lze jako nejzávažnější skutečnost hodnotit, že nebezpečné hazardování se životem je zde glorifikováno a heroizováno. Sám závodník se prezentuje jako celebrita, kterou každý žádá o autogram. Shledáváme zde nebezpečí nápodoby a inspirace pro podobné hazardní kousky, neboť závodník svým způsobem „hecuje“, když říká, že nikdo nenatočil nic podobně šíleného. Další příspěvek je amatérským záznamem turnaje středoškoláků v zápase. Jeden ze zápasníků se vážně zraní, zlomí si paži pod vahou svého soupeře. Paže se protáčí dozadu, dle komentátora se mu utrhly všechny šlachy a vazy. Záběr na lámající se ruku je několikrát opakován - přibližně 6x. Scéna je umocněna zvukovým křupnutím - „nechutným křupnutím“ dle postřehu komentátora. Následuje závod motorek. Vedoucí závodník pokládá stroj a kluzká dráha ho vymrští do hrazení, od kterého se odráží zpět na trať. Následně je sražen dalším závodníkem, který svým motocyklem zasahuje jeho hlavu. Další závodníci se mu vyhýbají. Dochází však k hromadné nehodě. Automobilová honička policie a skupiny zločinců končí bizarním zásahem přihlížejícího svědka, který v úmyslu zabránit řidiči ve výhledu se vrhá na přední sklo automobilu. Tento svědek je následně zatčen. Řidič automobilu se poté vzdává policii. Následná reportáž se týká záchrany rybářů z lodi, která se potápí pod náporem vysokých vln. Záchranná akce probíhá bez obětí a zranění. Absentuje expresivní vykreslení potencionálních zranění, taktéž není žádný záběr na vystrašené či šokované rybáře. Nejobsažnějším příspěvkem je reportáž týkající se zápasu chlapců v americkém fotbale. Poté, co jeden hráč přeběhl čáru vymezující hřiště, se strhla strkanice mezi hráči. Napětí se v plném rozsahu přeneslo do hlediště, kde se prvotní pokřikování přeměnilo na hromadnou bitku, která vypukla mezi diváky - rodiči. Strkanice, údery dlaní. Obětí hromadného útoku je jeden muž. Útočí na něj kolem pěti lidí. Obrazová složka je umocněna popisem komentátora. V obrazovém ztvárnění se jakýsi muž v červeném snaží rvačku ukončit. Zasáhne jej přímý úder pěstí do obličeje. Muž se klátí k zemi a bezvládně zůstane ležet na zemi. Posléze je napaden muže jménem Desi, který je následně sražen. Desiho žena se snaží bránit manžela, ale Desi je bit pořád dál. Komentář moderátora situaci popisuje takto: „Děti na to hledí s hrůzou.“ Napadený muž je neustále obětí útočníků. Posléze na něj útočí jen jeden muž. Útočí kopy mířenými do obličeje. V příspěvku je zobrazen hromadný útok na člověka. Oběť je surově bita údery a kopy do obličeje. Příspěvek je čistě bulvárního charakteru, nemá zpravodajskou vypovídací hodnotu. Sekvence zachycující surové bití oběti jsou několikrát záměrně opakovány. Je tedy evidentní, že smyslem příspěvku je pouze upoutat a poskytnout senzaci pohledem na trpícího člověka. Násilná scéna ztvárněná prostřednictvím příspěvku je zcela samoúčelná. Zobrazené násilí lze jednoznačně hodnotit jako brutální. Údery a kopy směřují zejména na hlavu, tedy s cílem způsobit co nejvážnější zranění.
Po skončení tohoto příspěvku jsou zařazeny upoutávky na další části pořadu (nepovedený pokus pobavit kamarády pomocí štaflí, havárie při závodu automobilů, pekelná jízda při rodeu s býkem). A následuje reklamní blok. Dalším příspěvkem jsou automobilové závody. Je zde ztvárněna hromadná nehoda na závodním okruhu. Z havarovaných aut uniká benzín a jedno vozidlo začne hořet včetně řidiče. Hořící řidič se svaluje na zem a snaží se uhasit. Stále mu však hoří rukavice. Příspěvek z Kanady popisuje pokus mladistvých spočívající ve skoku ze štaflí do křoví. Jeden ze zúčastněných vyleze na vrchol štaflí a padá, neboť jeden z kamarádů mu z recese štafle podtrhává, následně dopadá na hlavu. Tento pád je opětovně opakován. Rozzuřený muž v Torontu ohrožuje okolí. Pomatený muž je posléze z bezpečnostních důvodů sražen policejním vozem. Následně je muž paralyzován pepřovým sprejem. Srážka muže policejním autem je opakována 4x. Následuje upoutávka na další části pořadu (útok býka, výbuch auta, nepovedený pokus o rekord na motorce). Ocitáme se v Mexico City na závodech rodea. Jezdec rodea je sražen z hřbetu býka a smýkán po aréně. V komentáři zaznívá: „Pohazuje si s ním jako s hadrovou panenkou.“ Záběry působí dosti otřesným dojmem. Jezdec je upoután k býkovi a smýkán, býk poskakuje po jeho trupu a hlavě. Bezvládné tělo se komíhá. Několikrát je vraženo i na hrazení arény. Posléze je naloženo na auto. Komentátor vyjadřuje pochybnosti o životě jezdce. Rovněž tento příspěvek zcela bezohledně ztvárňuje vážné zranění či dokonce usmrcení člověka, a to jen pro samotnou podívanou na tento akt. Jiný, například zpravodajský smysl, zveřejnění těchto sekvencí nemá. Jedná se tak jednoznačně o bezdůvodné zobrazení osoby vystavené těžkému tělesnému utrpení. Bezcitnost a bezohlednost zveřejňování takových záběrů spočívá zejména v záměrném opakování nejbrutálnějších a nejvypjatějších situací. Důstojnost trpícího člověka je vážným způsobem snižována, jelikož jeho utrpení se stává pouhým prostředkem přilákání diváků k televizní obrazovce a zvýšení sledovanosti pořadu. Dochází tak k jednoznačnému porušení § 32 odst. 1 písm. f) zákona č. 231/2001 Sb. Ovšem tato reportáž je problematická rovněž z pohledu ustanovení § 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb., neboť pohled na trpící osobu, jejíž bezvládné tělo je vláčeno a podupáváno zdivočelým býkem, může vážným způsobem traumatizovat a děsit dětské diváky. Riziko ohrožení psychického vývoje dětí konfrontací s takovým zážitkem je značně vysoké. Další příspěvek je z Číny. Dítě je uvězněno ve studni o průměru 30 cm. V hloubce 8 metrů. Dítě evidentně lapá po vzduchu a má značné obtíže s dýcháním. Je zaklíněno a nemůže se hýbat. Vesničané se je snaží zachránit. Ve tváři dítěte se odráží bolest, strach a beznaděj. Komentátor graduje napětí informací, že hrozí déšť, který dítě uvězněné ve studni utopí. Záchranná akce se posléze podaří. Dítě je vytaženo bez prvotních známek zranění, avšak evidentně vážně otřeseno šokem. Jedná se o bezprecedentní ztvárnění utrpení dítěte. Dítě se ocitlo v bezprostředním ohrožení života. Ze záběrů je patrné, že dítě se dusí, z posledních sil lapá po vzduchu a prožívá muka. Tato skutečnost vyplývá i ze zvukového komentáře. Ztvárnění utrpení dítěte spolu s jeho úzkostným výrazem a evidentním strachem je záměrně vulgarizováno. Je patrná touha po zachycení senzace, kuriozity. Zcela absentuje potencionální zpravodajský motiv, který by teoreticky obhajoval důvod pro odvysílání tohoto příspěvku. Takovéto jednání je v přímém rozporu se zákonem, konkrétně pak s § 32 odst. 1 písm. f) zákona č. 231/2001 Sb., které ukládá povinnost nezobrazovat bezdůvodně osoby umírající nebo vystavené těžkému tělesnému nebo duševnímu utrpení způsobem snižujícím lidskou důstojnost. Taktéž lze vyhodnotit porušení § 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb., neboť příspěvek může ohrozit psychický vývoj dětí a mladistvých. Ztvárnění utrpení dítěte a jeho bezmoci, může v dětských divácích vyvolat pocit úzkosti a strachu, zejména z rizika, že by se sami mohli ocitnout v podobné situaci, což je reakce typická pro dětské vnímání. Příspěvek z Austrálie, konkrétně Queenslandu, se týká hořícího auta, které následně vybuchne. Řidič vybuchlého vozu je oděn jen do půli těla, na těle má popáleniny, je v evidentním hlubokém šoku, třese se. Je ošetřován na trávníku. Muž se třese pravděpodobně bolestí a šokem. Je svlečený do půli těla, na odhaleném těle jsou evidentní popáleniny, je poléván vodou k ochlazení. Je mu podáván kyslík k podpoře dýchání a následně je odvážen záchrannou službou. I tento příspěvek je nutno hodnotit
jako porušení § 32 odst. 1 písm. f) zákona č. 231/2001 Sb., neboť došlo k prezentaci, která snižuje důstojnost zraněného. Je zobrazen v nejintimnějších chvílích svého duševního i fyzického utrpení popálený, evidentně v šoku a duševním otřesu. A to pouze za účelem, aby byla zachycena a divákovi zprostředkována senzační podívaná. Tomu odpovídá i komentář, který se snaží z dramatičnosti situace vytěžit maximum: „Roztavený kov z kapoty kapal na zem, takový to byl žár“, „on (myšleno řidič vozu) i kameraman měli štěstí, že explozi přežili“ Srážka auta v LA je dalším příspěvkem. Jedná se o náhodně pořízený záznam srážky auta. Nehoda je několikrát opakována. Příspěvek je založen na atraktivnosti záběrů jiskřícího a bortícího se plechu kapot aut. Jedna z řidiček zůstává zraněná v autě a nemůže se hýbat. Přihlížející lidé se snaží ženu vyprostit. Ženu vytahují hasiči a odvážejí ji do nemocnice. Zraněná žena je několikrát zabírána kamerou. Přestože absentuje pohled na krev, popřípadě konkrétní zranění, je patrný strach a šok oběti nehody. Přepadení bankovní úřednice, která se schovává pod stolem. Lupička se snaží přes pult dostat k ženě schované pod stolem. Lupička posléze bezhlavě střílí. Tuto situaci komentátor graduje komentářem o krvežíznivosti útočnice. Motocyklista na rampě se pokouší o světový rekord ve skoku na motorce. Skok v délce 60 metrů se však nedaří. Kaskadér naráží na drn a po ztrátě rychlosti končí pod valníkem. Komentátor: „Stačí pár centimetrů a Mike by byl bez hlavy“. Motocyklista si prorazil plíce a zlomil páteř. Sekvence jeho pádu je několikrát opakována. Tímto příspěvkem pořad končí. V závěru pořadu jsou opakovány „nejatraktivnější“ pasáže - potápějící se loď, hromadná bitka, havárie motorového člunu, výbuch. --V pořadu odvysílaném v nedělních odpoledních hodinách jsou zařazeny záběry skutečných tragických a dramatických událostí. A to vše pouze s cílem nabídnout divákovi pochybně atraktivní podívanou. Provozovatel tak činí bez sebemenších ohledů k obětem těchto událostí či k jejich blízkým. Bolest a utrpení skutečných lidí, a v jednom případě dokonce i malého dítěte, se stávají jen formou zábavy televizního diváka. Dochází tak k jednoznačnému porušení ustanovení § 32 odst. 1 písm. f) zákona č. 231/2001 Sb., které ukládá povinnost nezobrazovat bezdůvodně osoby umírající nebo vystavené těžkému tělesnému nebo duševnímu utrpení způsobem snižujícím lidskou důstojnost. Současně však dochází k porušení ustanovení § 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb., které ukládá povinnost nezařazovat v době od 06.00 hodin do 22.00 hodin pořady a upoutávky, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých. Ohrožení vývoje dětských diváků lze konstatovat z několika úhlů: - návodnost: příspěvek heroizující muže, který jen náhodou přežil havárii motorového člunu, je zpracován způsobem, který v dětském divákovi může vypěstovat představu, že kaskadérské kousky tohoto typu jsou hodny obdivu a následování. Některé děti mohou na základě podobných příspěvků nabýt dojmu, že hazardováním se životem mohou získat uznání a slávu. Dětská potřeba nápodoby slavných a úspěšných v tomto případě může vést k vážnému zranění či dokonce úmrtí dítěte; - strach a traumatizace: hned v několika příspěvcích pořadu je explicitně a detailně ztvárněno utrpení a bolest skutečných lidí. Pohled na zraněné a trpící může děti vyděsit a vážným způsobem traumatizovat. Strach o své vlastní bezpečí může pak v dítěti vyvolat konfrontace s příspěvkem, v němž je bezmocné a dusící se dítě uvězněno ve studni; - otupění k bolesti druhých: velmi vážným rizikem pro zdravý psychický vývoj dětí a mladistvých je možnost otupění k utrpení druhých a ztráta přirozeného soucitu. Jsou-li děti od raného věku konfrontovány s lidským utrpením způsobem, který je zlehčuje a který je prezentuje jako senzační podívanou, jako se tomu stalo v tomto pořadu, mohou některé děti reagovat ztrátou soucitu s trpícími. --Po doplnění spisů Rada vyzvala účastníka řízení k vyjádření ve věci ve lhůtě 20 dnů ode dne doručení výzvy. Oznámení o doplnění podkladů pro rozhodnutí ve věci spolu s výzvou k vyjádření bylo účastníku řízení doručeno dne 8. října 2008. Dne 23. října 2008 účastník řízení nahlížel do spisů, přičemž mu byla poskytnuta kopie analýzy posuzovaného pořadu. Účastník řízení se poté
k doplněným podkladům vyjádřil přípisem doručeným Radě dne 10. listopadu 2008, v němž konstatuje, že dle jeho názoru je obsah analýzy natolik vzdálen skutečnému obsahu a vyznění pořadu, že podjatost osoby, která ji zpracovala, nelze vyloučit. Z analýzy rovněž nevyplývá, zda vyjadřuje názor Rady či nikoli. Analýza dle názoru účastníka obsahuje subjektivní interpretace, které vytvářejí zavádějící obraz o obsahu pořadu. Při posouzení obsahu pořadu je nutné brát v úvahu celý kontext pořadu, nevytrhávat z něj jednotlivosti a neinterpretovat je způsobem deformujícím celkové vyznění. Analýza obsahuje kategorický závěr o tom, že byl spáchán delikt dle ustanovení § 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb. Takový závěr, stejně jako závěr, že byl spáchán delikt dle § 32 odst. 1 písm. f) zákona č. 231/2001 Sb., pokládá účastník za předčasný a nepřípustný. Účastníku řízení není zřejmé, jak by mohl být návodný příspěvek o nehodě motorového člunu. Závodník při závodu jel tak, jak je u závodů motorových člunů běžné. Z příspěvku je naprosto jasné, že se jednalo o nehodu, nikoli o událost, která byla závodníkem naplánována. Účastník si je jist, že žádné dítě po zhlédnutí pořadu neusedne do člunu a záměrně si za účelem získání světské slávy nepřivodí nehodu, která mu poškodí zdraví. Závodění ve člunu sice nepochybně riziko poškození zdraví či smrti nese, stejně jako například závodění na kole či v automobilu, jedná se však o riziko, které je legitimní součástí života. Strach sám o sobě není dle názoru účastníka ničím negativním a nelze jej ztotožňovat s traumatizací. Vyvolání strachu z toho, že by dítě mohlo být uvězněno ve studni, považuje účastník za společensky prospěšné, neboť se zvyšuje pravděpodobnost, že si dítě v takovýchto situacích dá pozor. V každém jednom případě se jedná o úrazy, které skončily dobře, což je vždy zdůrazněno, čímž je počáteční strach eliminován. Otupění k bolesti druhých se dle názoru účastníka logicky vylučuje se strachem, který pořad může vyvolávat. Otupění k bolesti druhých je spojeno s odosobněním, aktéři pořadu naopak o svých zážitcích mluví a jsou s divákem v kontaktu, vyvolání otupělosti dle názoru účastníka účinkem vysílání pořadu není. Účastník řízení odmítá, že by pořad prezentoval lidské utrpení jako senzační podívanou. Senzační je to, že byly pořízeny záběry předmětných situací, aktéři přežili a dobrovolně se rozdělili o své zkušenosti. Pořad utrpení nezlehčuje a naopak varuje před rizikovým chováním. Není možné dovozovat, že účastník nabízí divákům „pochybně atraktivní podívanou“ a činí tak bez sebemenších ohledů k obětem událostí či k jejich blízkým. Pravidelnou součástí pořadu je, že oběti o svých zkušenostech mluví na kameru. Dotčení se tedy podílejí na natáčení. O tom, zda je vysílání záběrů k „obětem“ ohleduplné, rozhodují tito lidé sami, nemůže to za ně dělat analytik regulačního orgánu. Účastník zdůrazňuje, že pořad utrpení nezlehčuje a jedním z jeho smyslů je naopak varování před rizikovým chováním. Závěrem účastník upozorňuje na skutečnost, že pořad byl v časech před 22. hodinou již v několika evropských zemích vysílán (např. v Belgii). Americká Spike TV jej vysílala v 9:00 hodin ráno. I z těchto důvodů účastník žádá, aby správní řízení bylo zastaveno. --Rada ve správním řízení hodnotila, zda pořad Nejúžasnější videa světa II odvysílaný dne 16. března 2008 od 14:20 hodin na programu Prima televize mohl ohrozit psychický, fyzický nebo mravní vývoj dětí či mladistvých a zda bezdůvodně zobrazoval osoby umírající nebo vystavené těžkému tělesnému nebo duševnímu utrpení způsobem snižujícím lidskou důstojnost. Rada na základě obrazovězvukového záznamu pořadu, seznámení se s vyjádřeními účastníka řízení a analýzou předmětného pořadu dospěla k závěru, že je prokázáno, že se účastník řízení dopustil porušení § 32 odst. 1 písm. f) a g) zákona č. 231/2001 Sb. Rada na základě shromážděných podkladů a jejich hodnocení dospěla na svém 4. zasedání konaném ve dnech 17. – 18. února 2009 k závěru, že provozovatel FTV Prima, spol. s r. o., výše uvedeným jednáním porušil povinnosti uvedené v § 32 odst. 1 písm. f) a g) zákona č. 231/2001 Sb., čímž se dopustil správního deliktu 1) podle § 60 odst. 3 písm. d) zákona č. 231/2001 Sb., za který mu ve správním řízení vedeném pod sp. zn. 2008/614/vos/FTV uložila Rada pokutu ve výši 200.000,- Kč a 2) podle § 60 odst. 1 písm. a) zákona č. 231/2001 Sb., za který mu ve správním řízení vedeném pod sp. zn. 2008/615/vos/FTV uložila Rada pokutu ve výši 200.000,- Kč.
Proti oběma rozhodnutím Rady podal účastník řízení žalobu. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 25. srpna 2009, č. j. 10 Ca 125/2009-54, rozhodnutí Rady ze dne 18. února 2009, sp. zn. 2008/614/vos/FTV, č. j. vos/1267/09, zrušil a věc vrátil Radě k dalšímu řízení a rozsudkem ze dne 4. září 2009, č. j. 9 Ca 127/2009-46, zrušil rozhodnutí Rady ze dne 18. února 2009, sp. zn. 2008/615/vos/FTV, č. j. vos/1452/09, a věc vrátil Radě k dalšímu řízení. Městský soud v Praze ve svých rozsudcích vytkl Radě absenci Protokolu o provedení důkazu. --Po obdržení citovaných rozsudků Rada pokračovala ve správním řízení, doplnila spisy o rozsudky Městského soudu v Praze, spojila obě správní řízení a provedla důkaz zhlédnutím obrazovězvukového záznamu předmětného pořadu (Protokol o provedení důkazu vložila do spisu). Následně Rada na základě shromážděných podkladů a jejich hodnocení a na základě provedení důkazu zhlédnutím obrazově-zvukového záznamu posuzovaného pořadu dospěla na svém 19. zasedání konaném dne 3. listopadu 2009 k závěru, že provozovatel FTV Prima, spol. s r. o., odvysíláním pořadu Nejúžasnější videa světa II dne 16. března 2008 od 14:20 hodin na programu Prima televize porušil povinnosti uvedené v § 32 odst. 1 písm. f) a g) zákona č. 231/2001 Sb. Dle ustanovení § 32 odst. 1 písm. f) zákona č. 231/2001 Sb. je provozovatel vysílání povinen bezdůvodně nezobrazovat osoby umírající nebo vystavené těžkému tělesnému nebo duševnímu utrpení způsobem snižujícím lidskou důstojnost. Dle ustanovení § 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb. je provozovatel vysílání povinen nezařazovat v době od 6:00 hodin do 22:00 hodin pořady a upoutávky, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých. Rada má za nesporné, že posuzovaný pořad Nejúžasnější videa světa II byl účastníkem řízení odvysílán dne 16. března 2008 od 14:20 hodin na programu Prima televize. Na základě obrazově-zvukového záznamu předmětného pořadu Rada konstatovala, že předmětný pořad obsahuje drastické, detailní, několikrát opakované a dlouhotrvající záběry skutečných událostí, které bezdůvodně zobrazují zejména těžké tělesné utrpení lidí, a to způsobem snižujícím lidskou důstojnost, a které jsou způsobilé ohrozit zejména psychický vývoj dětí a mladistvých. Jedná se o scény, zobrazující skutečné tragické a dramatické události, v nichž je prezentováno těžké zejména tělesné utrpení. A to vše pouze s cílem nabídnout divákovi pochybně atraktivní podívanou. Bolest a utrpení skutečných lidí, a v jednom případě dokonce i malého dítěte, se stávají jen formou zábavy televizního diváka. Příspěvky nemají zpravodajskou vypovídací hodnotu, utrpení lidí je tak zobrazováno bezdůvodně. Příběhy jsou prezentovány jako napínavé a vzrušující. Těžké utrpení lidí je devalvováno na atraktivní podívanou, stává se tak pouhým prostředkem přilákání diváků k televizní obrazovce a zvýšení sledovanosti pořadu, je tedy prezentováno způsobem snižujícím lidskou důstojnost. Konkrétně se jedná o scény výše uvedené, popsané v analýze předmětného pořadu, v nichž zejména - již úvod pořadu zobrazuje děsivé okamžiky, při kterých se evidentně vážně zraňují reální lidé, a tyto záběry jsou označovány za nejsenzačnější a neúžasnější záběry. Tragické životní události jsou tak předkládány jako obdivuhodné, nebezpečí je dáváno do souvislosti se vzrušující podívanou. Osoby vystavené těžkému tělesnému utrpení jsou tak zobrazeny bezdůvodně a způsobem snižujícím lidskou důstojnost; - v případě reportáže týkající se zápasu chlapců v americkém fotbale je v příspěvku zobrazen hromadný útok na člověka. Oběť je surově bita údery a kopy do obličeje. Sekvence surového bití jsou několikrát opakovány. Zobrazené násilí lze jednoznačně hodnotit jako brutální. Utrpení oběti je devalvováno na atraktivní podívanou. V příběhu je tak bezdůvodně zobrazeno těžké tělesné utrpení člověka způsobem snižujícím lidskou důstojnost; - v případě rodea je bezohledně ztvárněno vážné zranění, a to jen pro samotnou podívanou na tento akt, nejbrutálnější a nejvypjatější situace jsou záměrně několikrát opakovány. Reportáž tak bezdůvodně zobrazuje osobu vystavenou těžkému tělesnému utrpení, možná osobu umírající, a to způsobem snižujícím lidskou důstojnost; - v případě hořícího auta a popáleného řidiče, který je bezprostředně po úrazu v šoku, je řidič zobrazen v nejintimnějších chvílích svého duševního i fyzického utrpení, a to pouze za účelem, aby byla zachycena a divákovi zprostředkována senzační podívaná. Došlo
k bezdůvodnému zobrazení osoby vystavené těžkému tělesnému i duševnímu utrpení způsobem snižujícím lidskou důstojnost; - v případě dítěte uvězněného ve studni jde o bezprecedentní ztvárnění utrpení dítěte, které se ocitlo v bezprostředním ohrožení života. Dochází tak k jednoznačnému porušení ustanovení § 32 odst. 1 písm. f) zákona č. 231/2001 Sb., které ukládá povinnost nezobrazovat bezdůvodně osoby umírající nebo vystavené těžkému tělesnému nebo duševnímu utrpení způsobem snižujícím lidskou důstojnost. Dále se jedná o scény, které mohou na dětského diváka působit děsivě, mohou v něm vyvolávat pocity obav, strachu a úzkosti. Tyto působivé scény mohou též dětského diváka citově otupit. Některé scény mohou též působit na dětského diváka návodně. Konkrétně se jedná o scény výše uvedené, popsané v analýze předmětného pořadu, v nichž zejména - již úvod pořadu zobrazuje děsivé okamžiky, při kterých se evidentně vážně zraňují reální lidé, v některých případech možná i umírají, a tyto záběry jsou označovány za nejsenzačnější a neúžasnější záběry. Tragické životní události jsou tak předkládány jako obdivuhodné, nebezpečí je dáváno do souvislosti se vzrušující podívanou, takové záběry jsou způsobilé vyvolávat u dětského diváka strach a pocity úzkosti nebo naopak snižovat práh soucitu s utrpením druhých osob; - v případě závodu motorových člunů jde o glorifikaci nebezpečného hazardování se životem, závodník sám se prezentuje jako celebrita, čímž může být v dětském divákovi vzbuzována touha dokázat podobný „hrdinský“ čin a stát se významným a obdivovaným; - v případě reportáže týkající se zápasu chlapců v americkém fotbale je v příspěvku zobrazen hromadný útok na člověka. Oběť je surově bita údery a kopy do obličeje. Sekvence surového bití jsou několikrát opakovány. Zobrazené násilí lze jednoznačně hodnotit jako brutální. Utrpení oběti je devalvováno na atraktivní podívanou. Takové záběry jsou způsobilé dětského diváka šokovat, vyvolat v něm strach a úzkost, v opačném případě mohou v dítěti vyvolat touhu po vyzkoušení si takové brutální agrese „na živo“, mohou též dětského diváka citově otupit; - v případě rodea je bezohledně ztvárněno vážné zranění člověka, a to jen pro samotnou podívanou na tento akt, nejbrutálnější a nejvypjatější situace jsou záměrně opakovány. Pohled na trpící osobu, jejíž bezvládné tělo je vláčeno a podupáváno zdivočelým býkem může vážným způsobem traumatizovat a děsit dětské diváky. Riziko ohrožení psychického vývoje dětí konfrontací s takovým zážitkem je značně vysoké; - v případě dítěte uvězněného ve studni jde o bezprecedentní ztvárnění utrpení dítěte, které se ocitlo v bezprostředním ohrožení života. Ztvárnění utrpení dítěte a jeho bezmoci může v dětských divácích vyvolat pocit hrůzy, úzkosti a strachu, zejména z rizika, že by se sami mohli ocitnout v podobné situaci, což je reakce typická pro dětské vnímání. V pořadu odvysílaném v nedělních odpoledních hodinách jsou zařazeny záběry skutečných tragických a dramatických událostí, v nichž bolest a utrpení skutečných lidí, a v jednom případě dokonce i malého dítěte, se stávají jen formou zábavy televizního diváka. Prezentované scény jsou způsobilé vyvolávat v dětském divákovi pocity hrůzy, strachu, obav a úzkosti, dětský divák jimi může být šokován, čímž může dojít k ohrožení zejména psychického vývoje dětí a mladistvých. Pořad na dětského diváka působí svou návodností, kdy některé děti mohou na základě příspěvků nabýt dojmu, že hazardováním se životem mohou získat uznání a slávu. Dětská potřeba nápodoby slavných a úspěšných v tomto případě může vést k vážnému zranění či dokonce úmrtí dítěte. Pořad též působí na dětského diváka vzbuzováním strachu a úzkosti, které mohou dětského diváka traumatizovat, a to detailním ztvárněním utrpení a bolesti skutečných lidí, ale i strachem o své vlastní bezpečí. Pořad též může vést k otupění dítěte k bolesti druhých a ke ztrátě přirozeného soucitu, scény mohou vyvolat lhostejnost vůči smrti a zranění, případně i obdiv k prezentovanému nebezpečí, riziku a hazardování se zdravím a životem apod., což je velmi vážným rizikem pro zdravý psychický vývoj dětí a mladistvých. Jsou-li děti od raného věku konfrontovány s lidským utrpením způsobem, který je zlehčuje a který je prezentuje jako senzační podívanou, jako se tomu stalo v tomto pořadu, mohou některé děti reagovat ztrátou soucitu s trpícími. Dětský divák, který si teprve utváří vlastní názory na to, co je správné a co nikoliv, a který si teprve utváří svůj pohled na svět, může být shora uvedenými scénami šokován a vyděšen. Pořad ve svém celku je způsobilý mít negativní vliv na psychiku dětského diváka a zapříčinit úzkosti či noční můry, vzbudit pocity strachu, apod. Takový negativní dopad na dětskou psychiku je zvláště nebezpečný u dětí, které nejsou vědomostně vybaveny natolik, aby mohly shora uvedené scény vnímat bez emocionální zátěže. Toto negativní působení na dětskou psychiku je navíc umocněno faktem, že
provozovatel zařadil takové vysílání na nedělní odpolední hodinu, kdy je velmi pravděpodobné, že jej budou sledovat dětští, nezletilí diváci. Celý děj pořadu může v dětském divákovi navozovat zejména pocity strachu a úzkosti, čímž může být ohrožen především jeho psychický vývoj. Vzhledem k výše uvedenému lze konstatovat, že vysílání obsahující popsané záběry jednoznačně nepatří do odpoledního vysílacího času, a že jeho zařazením do programu v odpoledních hodinách se provozovatel vysílání dopustil porušení zákona o vysílání, § 32 odst. 1 písm. g), který ukládá povinnost nezařazovat do vysílání v době od 6:00 hodin do 22:00 hodin pořady, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých. Rada se dále zabývala analýzou předmětného pořadu. Analýza neobsahuje doslovný přepis pořadu, obsahuje však dostatečný popis jednotlivých příspěvků obsažených v pořadu. Rada se po zhlédnutí obrazově-zvukového záznamu pořadu se závěry analýzy ztotožnila. S námitkami účastníka řízení se Rada vypořádala následovně: 1) Účastník řízení předně uvedl, že oznámení o zahájení správního řízení obsahuje zavádějící tvrzení a subjektivní interpretace, které vytvářejí pokřivený obraz o obsahu pořadu. Popis skutku dle oznámení nebere, dle názoru účastníka řízení, ohled na celkový kontext prezentace scén, jímž je typicky upozorňování na rizika plynoucí z té které lidské činnosti, zejména sportu. V dané souvislosti účastník poukazuje na některé součásti pořadu, které byly v oznámení zamlčeny. K tomu Rada uvádí, že v oznámení o zahájení správního řízení uvádí především přesnou specifikaci pořadu, jeho zařazení do vysílání (tedy název, čas a program) a pouze stručné informace o tom, co bylo shledáno závadným. Při zahájení řízení má totiž správní orgán vědomosti o skutkových okolnostech pouze v rozsahu, který umožňuje jejich předběžné právní zhodnocení. Jde o informace, které mají nezbytnou míru určitosti a věrohodnosti, která zabezpečuje, že řízení není zahájeno a vedeno na podkladě informací neověřených, nejasných či zjevně nevěrohodných. Prokázání porušení zákona je pak předmětem dále vedeného správního řízení, v němž měl účastník všechna práva účastníka řízení, která mu správní řád přiznává. Tuto námitku tedy Rada shledala nedůvodnou. 2) Účastník dále namítal, že při posouzení obsahu pořadu je nutné brát v úvahu celý kontext pořadu, nevytrhávat z něj jednotlivosti a neinterpretovat je způsobem deformujícím celkové vyznění. Není například pravdou, že záběry jsou vždy drastické či detailní. Ze záběrů samotných utrpení protagonistů často není zřejmé, vědomost o vážnosti situace zásadním způsobem dotváří komentář. Záběry nebyly primárně pořizovány za účelem zobrazení úrazů, ty proto často nebývají vidět zblízka ale z povzdálí. Není pravdou, že zobrazované utrpení je vždy těžké. Neodpovídá realitě, že komentář „velkolepá pranice“ byl „nadšený“, jednalo se o vyjádření odstupu. Je naprosto zavádějící tvrdit, že komentář „stačilo pár centimetrů a Mike by byl bez hlavy“ byl „lehce zklamaný“, jednalo se naopak o verbální dokreslení vážnosti situace. Žákovské utkání neobsahovalo údery do obličeje (ty byly součástí související rvačky rodičů). K tomu Rada uvádí, že předmětný pořad posuzovala nejen v jeho jednotlivostech, ale i v celém jeho kontextu a nijak netvrdí, že všechny záběry jsou drastické či detailní, nebo že by záběry byly primárně pořizovány za účelem zobrazování úrazů apod. Nelze však odhlédnout od faktu, že všechny záběry jsou v pořadu shledány za úžasné a hodné jejich odvysílání. A to bez ohledu na zobrazované utrpení protagonistů. Rada shledala námitku, že údery do obličeje byly součástí rvačky rodičů za relevantní. Nicméně uznání námitky nemůže mít žádný vliv na nezákonnost pořadu, neboť záběry v pořadu obsaženy byly (avšak o několik sekund později). Rada posuzovala pořad z hlediska možného porušení § 32 odst. 1 písm. f) a g) zákona č. 231/2001 Sb. a dospěla k závěru, že předmětný pořad bezdůvodně zobrazuje zejména osoby vystavené těžkému tělesnému utrpení, a to způsobem snižujícím lidskou důstojnost a že je způsobilý ohrozit zejména psychický vývoj dětí a mladistvých. Tuto námitku tedy Rada shledává nedůvodnou. 3) Účastník pokládá za společensky prospěšné, pokud rodiče a děti vědí, že s kaskadérskými kousky či sportem je neodmyslitelně spojeno riziko úrazů a že rozhodnutí věnovat se takovýmto činnostem nepředstavuje pouze pozitiva plynoucí z možného úspěchu. Takováto
povědomost o riziku jednoznačně vede k odpovědnějšímu chování. Účastník tvrdí, že sledování předmětného pořadu (který takovéto poselství rozhodně obsahuje) zejména ze strany teenagerů nemůže být škodlivé, ale je naopak žádoucí. Vhodným způsobem je tak informacemi o možných následcích pro zdraví vyvážen jednostranný dojem o atraktivitě a prospěšnosti některých sportů, který by mohl vzniknout např. při sledování sportovních pořadů. Pořad zobrazuje výhradně případy, které neskončily úmrtím, jedná se o úrazy, které skončily dobře, což je vždy zdůrazněno. Tím je v rozhodující míře eliminován strach, který může být u některých diváků zprvu vyvolán. Účastník svou polemiku o společenské prospěšnosti pořadu nijak nedoložil, jak je jeho povinností dle § 51 správního řádu. Rada má za to, že dětský divák není schopen z pořadu vypreparovat poselství o riziku, které má účastník řízení na mysli a naopak shledává pořad v celém jeho kontextu za způsobilý ohrozit zejména psychický vývoj dětí a mladistvých. Rada se neztotožňuje s názorem účastníka řízení a tuto námitku shledává nedůvodnou. 4) Dle názoru účastníka řízení je obsah analýzy natolik vzdálen skutečnému obsahu a vyznění pořadu, že podjatost osoby, která ji zpracovala, nelze vyloučit. Analýza dle názoru účastníka obsahuje subjektivní interpretace, které vytvářejí zavádějící obraz o obsahu pořadu. Analýza obsahuje kategorický závěr o tom, že byl spáchán delikt dle ustanovení § 32 odst. 1 písm. f) a g) zákona č. 231/2001 Sb. Takový závěr pokládá účastník za předčasný a nepřípustný. K tomu Rada uvádí, že provedla důkaz obrazově-zvukovým záznamem posuzovaného pořadu a po jeho zhlédnutí se se závěry analýzy ztotožnila. Rada tuto námitku shledává nedůvodnou. 5) Účastníku řízení není zřejmé, jak by mohl být návodný příspěvek o nehodě motorového člunu. Účastník dále uvádí, že strach sám o sobě není dle jeho názoru ničím negativním a nelze jej ztotožňovat s traumatizací. Vyvolání strachu z toho, že by dítě mohlo být uvězněno ve studni, považuje účastník dokonce za společensky prospěšné, neboť se zvyšuje pravděpodobnost, že si dítě v takovýchto situacích dá pozor. Otupění k bolesti druhých se dle názoru účastníka logicky vylučuje se strachem, který pořad může vyvolávat. K tomu Rada uvádí, že má za to, že v tomto odůvodnění dostatečně vyjadřuje čím a jak je pořad shledán způsobilým ohrozit zejména psychický vývoj dětí a mladistvých. Rada také uvedla, v jakých částech pořadu, resp. jakým způsobem pořad návodným shledala. Tuto námitku tedy Rada považuje za nedůvodnou. 6) Účastník odmítá závěr analýzy o tom, že byl spáchán delikt dle § 32 odst. 1 písm. f) zákona č. 231/2001 Sb., takový závěr pokládá za předčasný a nepřípustný. Není možné dovozovat, že účastník nabízí divákům „pochybně atraktivní podívanou“ a činí tak bez sebemenších ohledů k obětem událostí či k jejich blízkým. Pravidelnou součástí pořadu je, že oběti o svých zkušenostech mluví na kameru. Dotčení se tedy podílejí na natáčení. O tom, zda je vysílání záběrů k „obětem“ ohleduplné, rozhodují tito lidé sami, nemůže to za ně dělat analytik regulačního orgánu. Účastník zdůrazňuje, že pořad utrpení nezlehčuje a jedním z jeho smyslů je naopak varování před rizikovým chováním. K tomu Rada uvádí, že vlastní závěr o porušení zákonných povinností účastníkem učinila na základě provedených důkazů, nikoliv pouze na základě závěru analýzy. Pokud jde o tvrzení účastníka, že oběti o svých zkušenostech mluví na kameru a sami se tak podílejí na natáčení a že pořad nezlehčuje jejich utrpení, Rada nepopírá, že oběti mluví na kameru, neztotožňuje se však s tvrzením účastníka řízení o nezlehčování utrpení, neboť pořad je prezentován jako „nejsenzačnější a nejúžasnější záběry, … skutečné nebezpečí, skutečné vzrušení, … nesmírně napínavé záběry apod.“, čímž jsou skutečné tragické a dramatické události předkládány divákům jako zábavná podívaná. 7) Závěrem účastník upozorňuje na skutečnost, že pořad byl v časech před 22. hodinou již v několika evropských zemích vysílán (např. v Belgii). Americká Spike TV jej vysílala v 9:00 hodin ráno. Tuto argumentaci shledává Rada irelevantní, protože nelze porovnávat časy vysílání pořadu v jiných zemích podléhajících jiné jurisdikci. Ani zákon č. 231/2001 Sb. takové hledisko nijak neuvažuje. Dle ustanovení § 60 odst. 1 písm. a) zákona č. 231/2001 Sb. uloží Rada provozovateli vysílání a provozovateli převzatého vysílání pokutu od 5.000,- Kč do 2.500.000,- Kč, pokud zařazuje do vysílání
pořady, které bezdůvodně zobrazují umírající nebo lidi vystavené těžkému tělesnému nebo duševnímu utrpení způsobem snižujícím lidskou důstojnost. Dle ustanovení § 60 odst. 3 písm. d) zákona č. 231/2001 Sb. uloží Rada provozovateli vysílání a provozovateli převzatého vysílání pokutu od 20.000,- Kč do 10.000.000,- Kč, pokud zařazuje do vysílání od 6:00 hodin do 22:00 hodin pořady a upoutávky, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých. Porušením povinností uvedených v § 32 odst. 1 písm. f) a g) zákona č. 231/2001 Sb., tedy povinnosti bezdůvodně nezobrazovat osoby umírající nebo vystavené těžkému tělesnému nebo duševnímu utrpení způsobem snižujícím lidskou důstojnost a povinnosti nezařazovat v době od 6:00 hodin do 22:00 hodin pořady a upoutávky, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých, se provozovatel FTV Prima, spol. s r. o., dopustil správního deliktu podle § 60 odst. 1 písm. a) zákona č. 231/2001 Sb., za který lze uložit pokutu ve výši od 5.000,- Kč do 2.500.000,- Kč, a správního deliktu podle § 60 odst. 3 písm. d) zákona č. 231/2001 Sb., za který lze uložit pokutu ve výši od 20.000,- Kč do 10.000.000,- Kč. Při ukládání pokuty přihlédla Rada k jednání účastníka řízení v jednočinném souběhu, kdy uložila úhrnnou sankci podle zásady absorpční, tedy pokutu pouze podle § 60 odst. 3 písm. d) zákona č. 231/2001 Sb. Za spáchání výše uvedených správních deliktů tedy uložila Rada pokutu podle § 60 odst. 3 písm. d) zákona č. 231/2001 Sb., a to ve výši 400.000,- Kč. Povinnost danou § 32 odst. 1 písm. f) zákona č. 231/2001 Sb. porušil účastník řízení opakovaně. Přesto, že byl na její porušení upozorněn např. ve správním řízení vedeném pod sp. zn. 2007/769/dzu/FTV, a byl za toto porušení i sankcionován ve správních řízeních sp. zn. 2008/289297/FOL/FTV, nápravu nesjednal. Ve správním řízení vedeném pod sp. zn. 2007/769/dzu/FTV byly jako závadné shledány záběry nahého chlapce v komoře (kauza týraných chlapců z Kuřimi). Účastníku je tedy z průběhu dřívějších správních řízení zcela jasné, jaký typ jednání považuje Rada za porušení § 32 odst. 1 písm. f) zákona č. 231/2001 Sb., a účastník řízení si tedy musel být vědom toho, že při dalším takovém porušení může Rada rozhodnout o uložení pokuty. Účastník řízení již také povinnost danou § 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb. porušil opakovaně, byl na její porušení upozorněn a byl již také sankcionován (např. správní řízení vedené pod sp. zn. 2006/361/kov/FTV, 2006/365/kov/FTV, 2006/894/jan/FTV – upozornění a správní řízení vedené pod sp. zn. 2006/921/dzu/FTV, 2006/893/jan/FTV, 2006/323/dzu/FTV – pokuty uložené v roce 2007). Přesto účastník řízení nesjednal nápravu a povinnost porušil opětovně. Rada podotýká, že účastníku byla uložena pokuta např. ve správním řízení vedeném pod sp. zn. 2006/323/dzu/FTV, ve kterém bylo v posuzované reportáži shledáno mimo jiné hazardování s vlastním zdravím a životem, které bylo vydáváno za zajímavý a pozoruhodný způsob zábavy, tedy skutkově velmi podobné porušení zákona. Účastníku tak musí být z průběhu správního řízení zcela jasné, jaký typ jednání považuje Rada za porušení § 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb., a musel si být vědom toho, že při dalším takovém porušení může Rada rozhodnout o uložení pokuty. Pro zřetelnost své právní úvahy se Rada rozhodla definovat pojmy, jichž zákon č. 231/2001 Sb. ve vztahu ke správnímu řízení užívá: V prvé řadě se Rada rozhodla definovat pojem děti a mladiství, přestože se na první pohled jedná o terminologii obecně známou. Dítětem se dle čl. 1 Úmluvy o právech dítěte (dále jen Úmluva) rozumí každá lidská bytost mladší osmnácti let, pokud podle právního řádu, jenž se na dítě vztahuje, není zletilosti dosaženo dříve. Dle čl. 3 Úmluvy musí být zájem dítěte předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí, ať už uskutečňované veřejnými nebo soukromými zařízeními sociální péče, soudy nebo správními orgány nebo zákonodárnými orgány. Čl. 17 pak upravuje důležitou funkci hromadných sdělovacích prostředků a za tímto účelem státy, které jsou smluvní stranou Úmluvy, povzbuzují tvorbu odpovídajících zásad ochrany dítěte před informacemi a materiály škodlivými pro jeho blaho, majíce na mysli ustanovení čl. 13 a 18 Úmluvy. Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, rozlišuje dítě zletilé a nezletilé. Dle § 8 odst. 2 občanského zákoníku se zletilosti nabývá dovršením osmnáctého roku. Před dosažením tohoto věku se zletilosti nabývá jen uzavřením manželství. Takto nabytá zletilost se neztrácí ani zánikem manželství ani prohlášením manželství za neplatné.
Za mladistvého se dle § 74 trestního zákona považuje osoba, která v době spáchání trestného činu dovršila patnáctý rok a nepřekročila osmnáctý rok svého věku. Rada tedy tvrdí, že § 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb. rozumí pod pojmem děti a mladiství všechny osoby ve věku do osmnácti let bez dalšího přesnějšího vymezení (dále jen dítě). Rada se dále zabývala pojmy ohrožení fyzického, psychického nebo mravního vývoje. Rada má za to, že není nutno polemizovat nad obsahem slov „vývoj“, jakož i „fyzický“ nebo-li tělesný a „psychický“ nebo-li duševní, neboť se jedná o pojmy obecně známé. V případě pojmu „mravní“ vychází Rada z morálky, tedy ze sféry lidského jednání a chování pozorovatelného z hlediska etických hodnot. Mravní pak je Radou chápáno jako soubor pravidel morálky, jimiž se řídí jednání lidí v určité společnosti. V této souvislosti považuje Rada za vhodné zmínit také pojem dobré mravy – měřítko hodnocení konkrétních situací, odpovídající obecně uznávaným pravidlům slušnosti v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti. Možné ohrožení pak Rada vykládá jako případnou, možnou odchylku z normálního (obvyklého, běžného, průměrného) vývoje jedince v důsledku shlédnutí pořadu nebo upoutávky v televizním vysílání, k níž ale fakticky nemusí dojít (může jí být včasným zásahem, např. dalších osob, zabráněno). Rada má za to, že je její povinností dohlížet, aby konkrétním pořadem nebo upoutávkou nemohla být způsobena odchylka od jedinečného vývoje osobnosti dítěte, a to jednotlivě nebo současně ve všech součástech jeho vývoje, tedy (buď pouze) v tělesném a (nebo pouze) duševním vývoji, jakož i v (také současně nebo pouze) jeho normách chování. Rada konstatuje, že předmětný pořad naplňuje znaky porušení § 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb., přičemž pro naplnění skutkové podstaty porušení tohoto ustanovení jsou, dle názoru Rady, nezbytné následující atributy: - pořad byl zařazen do vysílání ve 14:20 hodin, tedy mezi 6:00 – 22:00 hodinou; - pořad může ohrozit …. postačuje tedy možnost, k faktickému ohrožení nemusí dojít; - pořad může ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj – postačuje jedna z komponent vývoje dítěte; - pořad může ohrozit … vývoj dětí a mladistvých – zákon blíže nespecifikuje věk této skupiny diváků, Rada považuje za děti a mladistvé všechny osoby ve věku do osmnácti let. Za zvláště nebezpečný považuje Rada předmětný pořad pro děti ve věku do deseti let. V daném případě má Rada za to, že předmětný pořad je způsobilý ohrozit zejména psychický (traumatizovat), případně též mravní vývoj dětí a mladistvých. Za bezdůvodné zobrazování těžkého utrpení považuje Rada záběry, které nemají zpravodajskou vypovídací hodnotu, a přesto jsou samoúčelně několikrát opakovány. Jsou-li pak takové záběry prezentovány za účelem upoutání diváků, poskytnutí senzace a atraktivní podívané, kdy bolest a utrpení jedněch je devalvováno na zábavu jiných, považuje Rada takový způsob prezentace za nehumánní a snižující lidskou důstojnost, a to nejenom osob v pořadech znázorňovaných, ale také televizních diváků, kteří mohou toto vnímat jako formu snížení jejich lidské důstojnosti, je-li jim předkládáno lidské (navíc nehrané) utrpení jako nejúžasnější a skvělá forma zábavy. Rada má za to, že v odůvodnění zřetelně vysvětlila všechny úvahy, kterými byla při posuzování předmětného pořadu vedena. Dále má Rada za to, že je zcela v souladu s platnou právní úpravou, když k hodnocení možného ohrožení vývoje dětí přistoupila z pohledu rodičů a veřejnosti. Rada dospěla k závěru, že jsou dány všechny zákonné podmínky pro uplatnění sankce v mezích zákona č. 231/2001 Sb. a rozhodla dle § 60 odst. 3 písm. d) zákona č. 231/2001 Sb. o uložení pokuty ve výši 400.000,- Kč. Rada byla omezena dolní a horní zákonnou hranicí a při stanovení výše pokuty byla vedena následujícími úvahami: V souladu s § 61 odst. 2 zákona č. 231/2001 Sb. Rada při stanovení výše pokuty zohlednila všechna zákonná kritéria, když přihlédla k povaze vysílaného programu a k postavení účastníka na mediálním trhu se zřetelem k jeho odpovědnosti vůči divácké veřejnosti v oblasti informací, výchovy, kultury a zábavy.
Je jisté, že program Prima televize je plnoformátovým programem obsahujícím pořady různého zaměření a témat, zejména pořady zpravodajské, filmové, dokumentární, hudební a vzdělávací, který není zaměřen pouze na určitou skupinu obyvatel se shodnými zájmy. Je tedy snahou provozovatele vysílání „přilákat“ k obrazovkám maximální počet diváků. Dále je jisté, že účastník provozuje celoplošné vysílání, tzn. že jeho vysílání může ve vymezeném územním rozsahu přijímat alespoň 70% obyvatel České republiky. Jedná se tedy o provozovatele televizního vysílání s velmi vysokým podílem sledovanosti na mediálním trhu, a to na jeho nejvyšších příčkách. Rovněž je tedy jisté, a z povahy vysílaného programu a z postavení účastníka na mediálním trhu to nepochybně vyplývá, že odpovědnost účastníka řízení jako provozovatele televizního vysílání vůči divácké veřejnosti je vysoká. V souladu s § 61 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb. Rada při stanovení výše pokuty zohlednila i další zákonná kritéria, když výši pokuty stanovila podle závažnosti věci, míry zavinění a s přihlédnutím k rozsahu, typu a dosahu závadného vysílání a k výši případného finančního prospěchu. Porušení povinností stanovených v § 32 odst. 1 písm. f) a g) zákona č. 231/2001 Sb. Rada považuje v tomto konkrétním případě za velmi závažné, neboť pořad je způsobilý negativně působit na zejména psychický vývoj dětí a mladistvých a současně bezdůvodně zobrazuje těžké zejména tělesné utrpení osob, a to pouze za účelem zábavy, tedy způsobem snižujícím lidskou důstojnost. Pořad ve svém celku obsahuje tragické a dramatické události, Rada vytýká konkrétní záběry, které působí především traumatizujícím způsobem, stejně tak i celá atmosféra pořadu. Rada při svém rozhodování přihlédla též k míře zavinění, přičemž je jisté, že obsah pořadu Nejúžasnější videa světa II účastník řízení nemohl sám ovlivnit, bylo však na jeho rozhodnutí, resp. na jeho vůli, tento pořad zařadit do vysílání tak, aby nedošlo k porušení povinností stanovených zákonem č. 231/2001 Sb. Jedná se o pořad trvající 42 minuty, charakterizovaný dle webových stránek provozovatele jako „Nehody, přírodní katastrofy a jiné záběry, ze kterých tuhne krev v žilách, jak je zachytily televizní, policejní nebo domácí kamery...“, zařazený do programu v neděli odpoledne, provozovatelem televizního vysílání s velmi vysokým podílem sledovanosti na mediálním trhu, a to na jeho nejvyšších příčkách. Od toho se logicky odvíjí i dosah vysílání na diváckou veřejnost, když vysílání účastníka může ve vymezeném územním rozsahu přijímat alespoň 70% obyvatel České republiky. Je tedy zřejmé, že výše uvedené závadné vysílání zasáhlo velmi vysoký počet diváků a s ohledem na nedělní odpolední vysílání zejména dětských diváků. Finanční prospěch v konkrétní výši nelze Radě dostupnými důkazními prostředky prokázat, proto tato skutečnost neměla na stanovení výše pokuty vliv, neboť k výši případného finančního prospěchu Rada při stanovení výše pokuty nepřihlížela.
Vzhledem k tomu, že správní řízení vyvolal účastník řízení porušením své právní povinnosti, uložila mu Rada v souladu s ustanovením § 79 odst. 5 správního řádu a § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb. povinnost uhradit paušální částku nákladů správního řízení ve výši 1.000,- Kč.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze v souladu s ustanovením § 66 zákona č. 231/2001 Sb. podat žalobu k Městskému soudu v Praze ve lhůtě dvou měsíců od doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. Podání žaloby má odkladný účinek.
V Praze dne: 3.11.2009
Dokument digitálne podepsán JUDr. Katerina Kalistová
T=predsedkyne O=Rada pro rozhlasové a televizní vysílání [IC 45251002] D3:A5:9D:B5:46:F2:9C:48:50:03:5F:76:A8:DF:AB:02:CF:A5:D8:1D
