První etapa rekonstrukce náměstí dokončena

Informace pro obyvatele Kašperských Hor

Ročník 7

3/2010

První etapa rekonstrukce náměstí dokončena

V podmínkách smlouvy o poskytnutí finanční podpory z Regionálního operačního programu NUTS II – Jihozápad na projekt Revitalizace náměstí – 1. etapa - pro dokončení stavby byl stanoven termín 10. 6. 2010 a pro celkové zhodnocení průběhu výstavby včetně zpracování monitorovací zprávy a podání žádosti o platbu určen 30. červen t. wr. Průběh prací na 1. etapě jsme od počátku (únor 2009) průběžně sledovali, nejen pracovníci radnice a zastupitelé, ale i občané a návštěvníci města – rozsah prací této etapy je všem z výsledku zřejmý; stanovený termín dokončení byl dodržen. Plynule navázaly stavební práce i na zbývající ploše v horní části náměstí tak, aby byly dokončeny včas podle smlouvy o dílo se zhotovitelem, tj. do 30. 11. 2010. K datu ukončení fyzické realizace projektu (10. 6.) muselo být v souladu s podmínkami ROP uzavřeno i financování podporované etapy stavby a proplaceny všechny faktury za provedené práce. Z údajů, které eviduje účtárna města lze zjistit, že náklady na 1. etapu rekonstrukce náměstí (únor 2009 – červen 2010) dosáhly v účelových položkách částek zaplacených z rozpočtu města – údaje uvedeny včetně DPH: - stavební práce (včetně příslušných částí kanalizace, veřejného osvětlení, výsadby stromů a výměny vodovodního řadu a přípojek, o které byl projekt rozšířen) Kč 25.527. 065,- činnosti investorského technického dozoru nad průběhem stavby Kč 322. 380,- činnost koordinátora bezpečnosti při práci na stavbě Kč 190.006,Uvedené položky podle pravidel ROP patří k tzv. způsobilým výdajům projektu, na které při splnění všech podmínek smlouvy o poskytnutí podpory získáme dotaci ve výši 11,9 mil. Kč, kterou vrátíme do rozpočtu města k využití na další plánované akce. Další položkou plně hrazenou z rozpočtu města bez možnosti následné kompenzace dotací jsou výdaje spojené s archeologickým výzkumem na ploše 1. etapy náměstí, za který jsme zaplatili 4.963.102,- Kč. Nelze opomenout, že na realizaci celého projektu rekonstrukce náměstí se finančně podílí i Plzeňský kraj, který za práce v první etapě zaplatil více než 6,4 mil. Kč Stavební práce provedené na 1. etapě pracovníky a subdodavateli obou zhotovitelských firem byly předány v náležité kvalitě a věřím, že s výsledkem jsou spokojeni nejen projektant a techničtí pracovníci dozorující práce, ale především občané města. Všem, kteří se o konečnou podobu jižní a východní části náměstí zasloužili bych chtěla na tomto místě poděkovat. Velké poděkování patří speciálně dlaždičům za jejich pracovitost, vytrvalost, trpělivost a fortel s jakým dokázali „tuny kamení“ proměnit v upravené komunikace a pohodlně pochozí plochy chodníků. Všichni se těšíme, že i zbývající část náměstí v konečné podobě bude stejně pěkná jako ta dokončená, kterou už můžeme užívat. Alena Balounová

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 28. 5. – 29. 5. 2010 Výsledky hlasování v Kašperských Horách Celkový počet voličů (včetně voličských průkazů)

1364

Vydané obálky ve volební místnosti

790

Volební účast v %

57,92

Odevzdané obálky

790

Platné hlasy

783

Platné hlasy v %

99,11

Číslo

Čerpáno ze zdroje - volby.cz

Název strany

Platné hlasy

v %

1

OBČANÉ.CZ

1

0,12

4

Věci veřejné

84

10,72

5

Konzervativní strana

1

0,12

6

Komunistická str. Čech a Moravy

97

12,38

7

Koruna Česká (monarch. strana)

3

0,38

9

Česká str. sociálně demokratická

156

19,92

13

Strana Práv Občanů ZEMANOVCI

28

3,57

14

STOP

15

TOP 09

17

Křesť. demokr. unie – Čs. str. lidová

21

2,68

18

Volte Pr. Blok www.cibulka.net

5

0,63

1

0,12

136

17,36

19

Česká str. národ. socialistická

1

0,12

20

Strana zelených

18

2,29

21

Suverenita – blok J. Bobošíkové

34

4,34

23

Česká pirátská strana

9

1,14

24

Dělnická str. sociální spravedl

5

0,63

25

Strana svobodných občanů

1

0,12

26

Občanská demokratická strana

182

23,24

Pořadí

5. 4. 2.

3.

1.

Jaroslav Rajtmajer

Kašperskohorský zpravodaj

Ročník 7, číslo 3/2010

-2-

NÁMĚSTÍ Postup prací na revitalizaci náměstí asi každý pozorně sleduje, svědčí o tom vaše časté dotazy a připomínky. Největším problémem nového náměstí vidí někteří v malém počtu parkovacích míst. Je pravdou, že když bylo náměstí zastavěno auty, napočítal jsem jich tak 110 ks. Nyní je na náměstí vyprojektováno 89 stání. Záměrem bylo mít náměstí klidné, čisté, vyčlenit jakoukoliv dopravu od kostela, zkrátka vyzvednout historickou podobu celého náměstí. Pokud se někomu líbí pohled na zaparkovaná vozidla, bude se muset jezdit dívat před "Penáč" či "Tesko". Záchytné parkoviště chceme vybudovat v Sušické ulici na ploše bývalé pily. Projekt zároveň řeší nový chodník od tohoto záchytného parkoviště až k náměstí. V příštím roce by se měl chodník a parkoviště realizovat. Někteří si též stěžují na pomalý postup prací na náměstí. Je ale nutno vědět, že nejdříve jsme museli umožnit provést archeologický průzkum, následně se může provést pokládka nového vodovodu, pak kanalizace splašková, následně kanalizace odvodňující plochy náměstí, nutné bylo i snížit část teplovodu, napojit dva nové objekty

na centrální výtopnu, uložit kabely pro veřejné osvětlení, zabetonovat obrubníky a teprve pak se dají tvořit nové žulové povrchy. Sladit tolik postupů na poměrně malé ploše je vcelku umění. Abychom stavbu nezdržovali, museli jsme koncem května ukončit vytápění centrální kotelny, vypustit vodu a říznout potrubí. Přišlo poté celkem chladné a deštivé období, kdy už nešlo výtopnu rozběhnout. Za to se všem omlouváme, ale postup prací bychom značně zpozdili. Vyskytly se i fámy, že výtopně došlo palivo – není to pravda, topit se přestalo z důvodu prací na potrubí při revitalizaci náměstí. Dále slýchám, že na novém náměstí je málo zeleně, chybí tu trávníky. Všem odpovídám, že tvoříme náměstí, ne park. Navíc se zcela přibližujeme původnímu vzhledu náměstí, které naši předkové vytvořili a které známe z dobových fotografií. Na náměstí zůstávají 4 původní lípy u kašny a navíc zde bylo nově zasazeno 13 jeřábů, 2 lípy a 25 jasanů, které ještě vyrostou a zesílí. Zeleň budeme doplňovat i dřevěnými květníky. Za první týden se nám ale ztratilo 5 muškátů! K většímu nalákání turistů do města

snad poslouží i osazení nových reklamních cedulí na všech příjezdových komunikacích ke Kašperským Horám, odkazujícím na památkovou rezervaci Kašperské Hory. Ještě pár čísel o městském mobiliáři. Již vloni byla osazena nová čekárna za 122.tis. Kč. Letos byla zabudována nová povinná úřední deska na celkem 96 listů formátu A4 od firmy ENROM, s.r.o. za 91.778,- Kč. Na pěší zónu se umístily 3 ks dvoulaviček (á 25.683,- Kč), dodány byly i 3 ks laviček s opěradlem (á 13.203,- Kč) a 8 laviček bez opěradel (á 9.120,- Kč). Připraven je i stojan na 5 kol (10.387,- Kč). Celkem včetně dopravy a montáže za 215.172,- Kč a to od firmy SIA CITY, s.r.o.. Na sloupy veřejného osvětlení jsou postupně připevňovány odpadkové koše typ Milano 3 od firmy READY LINE s.r.o. Při ceně jednoho koše 6.750,- Kč se jednalo o dodávku za 94.500,- Kč. Ceny neuvádím proto, abych někoho ohromil, či se chlubil, ale z důvodu, abychom se k těmto věcem chovali slušně, zbytečně a úmyslně je neničili. Věřím, že nám budou dlouho sloužit. Za to všem děkuji. RV

SPOLKOVÝ DŮM Začíná se rozjíždět akce s názvem: „Objekt čp. 168 – Kašperské Hory – Spolkový dům – stavební úpravy a přístavba objektu“. Pod tímto názvem se skrývá dům, který si můžete pamatovat jako Závodní klub ROH Lesního závodu, později hospodu Zdeňka „Bédi“ Janouta, či městskou kuchyň s panem kuchařem Petrákem. Současným záměrem je vybudovat spolkový dům. Projekt řeší následující dispozici: 1. patro: společenský sál o podlahové ploše 117,9 m2 (14 x 8 m) s pódiem klubovna 24,4 m2 (4 x 6 m) kuchyňka – přípravna, WC, šatna a boční vstup do patra 2. patro: byt 2 + 1 (užitná plocha 119 m2) 2 klubovny ( 38,5 m2 a 16,9 m2), např. pro modeláře apod. S pomocí Stavební poradny, s.r.o., České Budějovice bylo vypsáno zjednodušené podlimitní řízení na stavební práce v rámci veřejné zakázky. Osloveno bylo 6 firem, z nichž vybere pětičlenná komise složená z 2/3 ze stavebních odborníků konečného zhotovitele. Ten by měl v období od srpna 2010 do května 2011 stavbu provést. Rozpočet akce je skoro 12 mil. Kč. Jen doufám, že se pro mne příšerný pracovní název „Spolkový dům“ brzy přejmenuje a ujme se jiný, např. „Klub K“. Jaký název byste dali Vy? Radek Vrhel

-3-

Další etapou v celkové rekonstrukci kina by měla být venkovní omítka – fasáda. Budova kina leží v městské památkové zóně, bylo proto nutno o vzhledu objektu jednat s památkáři. K těmto jednáním a vůbec k vytvoření návrhu vzhledu kina jsme požádali o spolupráci Ing. arch. Karla Jandu ze Sušice. Spolu s manželkou Irenou Jandovou navrhli novou tvář kina. Sami chtěli o svém návrhu říci následující: „Vážení čtenáři, byli jsme osloveni Vaším městem, abychom se coby architekti podíleli na přípravě úprav budovy kina, přičemž úpravy nemají být, vzhledem k požadavku minimalizovat náklady, příliš náročné. Protože zatím Vaše město nemůže, pravděpodobně z finančních důvodů, řešit zásadní a komplexní modernizaci a přestavbu budovy kina, rozhodli jsme se o poměrně jednoduché a snad efektní řešení, které asi v těchto dnech můžete posuzovat na čelní fasádě. Přišli jsme totiž s představou stylizovat objekt do „černo-šedo-bílé“ variace navozující jednak jednoduchou představu o počátcích kinematografie, zároveň jsme tím chtěli podpořit tu „tajemnou náladu“, kdy právě na filmy chodíme do tmy a za světlem .. Proto nebude-li Vám první část úprav (výměna oken a nátěr čelní fasády včetně reklamního poutače) na objektu kina připadat v pořádku, jistě to není zcela chyba vedení Vašeho města, ale náš „autorský“ neúspěch. Věříme však, že se nám společně podaří z mála vytěžit maximum.“ Irena a Karel Jandovi, Sušice


KINO

zeňskými památkáři drobné spory. Chtěli volit rozsáhlejší přestavbu budovy, na kterou nyní město nemělo čas, energii ani peníze. V obhajobě svého návrhu uvedli manželé Jandovi památkářům následující: „Budova kina je podle našeho názoru „ ošklivou mladou stavbou socialistického pohraničí“, která vlastně nechala zapomenout na původní strukturu a kvalitu staveb historického jádra města a především na jejich uživatele a kterou chce nyní vlastník = Město Kašperské Hory za přijatelný finanční obnos nějak vylepšit, zlidštit. Kdyby bylo po našem, měla by být stavba možná i po nějaké diskusi a rozhodnutí, co na její místo, odstraněna, ale takovou finanční sílu naše obce prostě nyní ještě nemají ... Budova kina svou hmotou, architektonickou skladbou a vnějším působením je zce-


měrně jednoduchému a efektivnímu řešení, které však v kontextu s nejbližším okolím, tedy s volným prostorem obrostlým zelení, stále považujeme za možné a správné. Ano, stavba má co nejrychleji a nejjednodušeji naznačit svou funkci a potlačit svou jakoukoli historickou „hodnotu“. A i takový přístup je dle mého soudu možný a zralý pro památkovou zónu. Má-li však NPÚ Plzeň obavy z realizace úprav kina dle našeho návrhu především kvůli ostatním „účastníkům“ památkové zóny, což pociťujeme i z jeho výše uvedeného vyjádření, pak protiargumentem nechť je stáří domu, atmosféra vzniku domu, funkce domu a především snaha Města Kašperské Hory s tím cokoli dělat … Byli bychom rádi, kdyby Město Kašperské Hory mohlo realizovat jednoduché úpravy budovy kina dle našeho vlastně výtvarného názoru, bude-li s tím ovšem i nadále samo sympatizovat.“ Po těchto diskuzí jsme nakonec obdrželi souhlasné stanovisko odboru památkové péče MÚ v Sušici a můžeme opravu vzhledu objektu kina realizovat. Rozpočet na stavební úpravy je 814 tis. Kč, požádáno bylo o dotaci ve výši 489 tis. Kč z Programu stabilizace a obnovy venkova Plzeňského kraje (dotace byla přidělena ve výši 200. tis. Kč). Vhodnou příležitostí by bylo dát kinu nový název. Myslím, že oficiálně se jmenuje „Kulturní dům Karla Klostermanna“, ale v dnešní „překlostermannované“ době by se mi líbilo krátké a výstižné: KINO KELT. RV

O této „černo-šedé“ variantě se vedly s pl-

la vytržená z původního schématu města. Proto jsme ani nepovažovali za nutné zkoumat její „kvality“, historii, vrstvení. Vzhledem k požadavku investora jsme přistoupili k po-

Do bývalé uhelny v Besední ulici byla přestěhována hasičská nákladní vozidla. Došlo sice k zlepšení výjezdu než z původní hasičárny ve Vimperské ulici. I prostory jsou v lepším stavu, ale na potřeby hasičů jsou to prostory malé, nedostačující. Proto bylo přistoupeno k řešení – vybudovat další zázemí přístavbou ke garážím v Besední ulici a to zezadu, z jihu. 13. května 2010

bylo vydáno stavební povolení na tuto přístavbu, která by byla obdélníkového půdorysu o rozměrech 13,1 x 8,3 m, s pultovou střechou a dominantou bude věžovitý objekt sušárny hadic s jehlanovým zastřešením. V přístavbě bude prováděna školicí činnost, dále zde bude prostor dílny, sklad, garáž a sušárna hadic. Prostor je doplněn chodbou a sociálním zařízením. Rozpočet přístavby

je 2.872.643,- Kč. V květnu letošního roku byla hasičům v Besední ulici osazena nová vstupní garážová vrata, která nahradila stávající nefunkční ocelová. Jedná se o sekční průmyslová vrata s elektro pohonem a dálkovým ovládáním v ceně 156.120,- Kč.

Již třetím rokem se bude etapově opravovat návesní mešní kaple Panny Marie Pomocné na Červené. Po opravě střechy, dlažby a odvlhčení objektu bude v letošním roce provedena nová fasáda. Nebude to ale největší investice v obci. Již na podzim loňského roku byla zahájena velká přestavba čistírny odpadních vod s názvem „Intenzifikace ČOV Červená“.

Zcela nová a účinnější bude technologie ukrytá pod zemí. Současné nádrže byly rozšířeny o novou železobetonovou nádrž o objemu 12 m3. Na povrchu vyroste provozní objekt – stavba o rozměrech 5,2 x 3,6 m a výškou 4,5 m se sedlovou střechou a dřevěným obložením. Parametry čistírny zvládnou přečistit 174 ekvivalentních obyvatel, počet skutečně

napojených obyvatel je od 15 do 220. Stavba je financována městem Kašperské Hory za téměř 2,5 mil. Kč s dotací od Plzeňského kraje 1 mil. Kč. Následně by měla být provedena stoka splaškové kanalizace v délce 267,2 m. Napojit by se měly objekty Kimlů, Chmelíků, Mikešů a dále až do ČOV.

PŘÍSTAVBA HASIČÁRNY

ČERVENÁ U KAŠPERSKÝCH HOR

RV

Radek Vrhel



-4-

POKLAD se nalezne při archeologickém průzkumu, tem Máří Magdaleny do kamene vytesává patří Plzeňskému kraji, město musí umož- ještě původní technikou František Kalát – nit, strpět a zaplatit provedení průzkumu, dočasně působící v našem městě. Osazení plus uhradit zpracování nálezů (viz zákon se předpokládá začátkem července 2010. o státní památkové péči č. 20/1987Sb.). Našly se ještě jiné mince na náměstí? Ano. Zaplatili jsme tedy několik set tisíc korun Celkem bylo v loňském roce nalezeno za vyčištění a roztřídění pokladu. Nyní bu- dalších 35 ks mincí a medailí. K nejvzácdeme očekávat další osud tohoto kašper- nějším patří zřejmě dvě zlaté mince – dukáty z Nizozemí, raritou asi bude medaile skohorského pokladu. Aby se nezapomnělo na tento poklad, k položení základního kamene Národního který dle mého názoru nemá v Evropě ob- divadla v Praze z 16. 5. 1868, či medaile doby, nechal se vytesat do kamene nápis ZA HRABROST pocházející z Chorvatska s datem nálezu a tento pamětní kámen z 10. 4. 1941. RV bude osazen do místa nálezu. Text s citáRV ZDRAVOTNÍ STŘEDISKO V letošním roce jde samozřejmě nejvíce peněz z městského rozpočtu na Své připomínky a náměty na zlepšení našeho města a revitalizaci náměstí, ale musíme myslet i na zdraví. V místním zdravotním okolí můžete volat nebo psát vedoucímu technických středisku byly do zubní ordinace osazeny nové bezpečnostní dveře služeb Radku Vrhelovi (tel. 604 208 881, e-mail: za 15.044,- Kč a zároveň položeno nové lino (v ostatních prostorách [email protected]). Podněty by se měly týkat již byly nové podlahy řešeny nedávno). Do dětské ordinace byl úklidu města či drobných úprav, kterými by se zlepšil dodán nový nábytek za rovných 30.000,- Kč. U místního čalouníka stav a vzhled města. Děkuji Radek Vrhel je objednána oprava koženkových sedaček v čekárně pro děti. Již je to více jak rok, kdy v úterý odpoledne 12. května 2009 za deštivého počasí byl objeven a vyzvednut hromadný mincovní nález. Na náměstí v Kašperských Horách (souřadnice pokladu y-819651,50, x – 1138040,80) bylo v kameninovém hrnci ukryto celkem 3.754 stříbrných mincí. Jednalo se o groše, krejcary, tolary, denáry a feniky ze střední Evropy. Médii proběhla krátká tisková zpráva, mince byly odvezeny ke konzervátorovi Ing. Jiřímu Hánovi, Ph.D., kde byly čištěny v 0,5 % roztoku kyseliny citrónové, ale co se děje, či bude dít s pokladem, dále nevíme. Vše, co

VÝZVA

Všem občanům města Kašperské Hory, turistům i dětem přejeme příjemné a ničím nerušené prožití letních měsíců, dovolené a prázdnin.

Město Kašperské Hory

Mladí vědci

V rámci vyhlášeného programu Podpory klubové, spolkové a jiné zájmové činnosti v Kašp. Horách bylo přispěno na mezinárodní soutěž INTEL ISEF, které se zúčastnili v USA a reprezentovali ČR – Plzeňský kraj – Sušici a Kašperské Hory „naši“ mladí vědci – nyní studenti ČVUT – Jan Paták, Martin Ron a Jan Mareš (býv. absolventi Gymnázia Sušice). Umístili se mezi nejlepšími! Jejich počítačem řízený testovací prototyp stroje na vertikální navíjení trubek z uhlíkových vláken zaujal mezinárodní odbornou porotu oboru mechanického inženýrství natolik, že mu udělila 3. místo. Děkujeme, blahopřejeme ke skvělému úspěchu, jen tak dál! Město Kašperské Hory

Místa pro přecházení

Hasiči radí jak přivolat pomoc . . . Zachovat klid a nepodlehnout panice. Nejdříve chraňte život a zdraví, pak teprve majetek. Jakoukoliv mimořádnou událost, která se stane Vám nebo které jste svědkem, oznamte co nejdříve hasičům na tísňovou linku 150 nebo 112. Pokud jde vyloženě o zdravotní problém, volejte zdravotnickou záchrannou službu na číslo 155, Policii ČR na 158. Při ohlášení uveďte: co se stalo, kde k tomu došlo, své jméno, přímý kontakt na sebe (telefon). Nikdy nezavěšujte jako první, řiďte se pokyny operátora. Pokud cestujete do zahraničí a ocitnete se v nouzi – volejte 112 – platí v celé Evropské unii (domluvíte se jedním světovým jazykem kdekoliv).

Hasiči přejí hezkou dovolenou a dětem pěkné prázdniny.

Vzhledem ke stavebním úpravám náměstí a přilehlých komunikací dochází k vytváření bezbarierových míst pro přecházení. K upřesnění jak se mají chodci na těchto místech chovat, uvádím několik vysvětlujících informací. Zákon o provozu na pozemních komu- lejších větvích křižovatek), nikacích č. 361/2000 Sb. přinesl řadu *délka přechodu bez přerušení může činit změn, novinek a překvapení. Jednou ze nejvýše 7 metrů, zásadních změn je zavedení tzv. před- *musí být zajištěn optický kontakt mezi nosti chodců na přechodech. Aby bylo řidičem a chodcem minimálně na vzdáleuplatňování přednosti chodců technicky i nost pro zastavení, psychologicky reálné, musí tyto přechody *maximální používání stavebních prvsplňovat poměrně přísná kritéria. ků pro usnadnění přecházení (ochranné Přednost chodců striktně uplatňují násle- ostrůvky, vysazené chodníkové plochy, dující pravidla: zúžení apod.), a to na všech typech ko*nejvyšší dovolená rychlost nesmí být munikací vyšší nez 50 km/h, Přechody pro chodce se na místních ko*chodec nesmí bez přerušení přecházet munikacích zřizují a umisťují v závislosti na více než dva jízdní pruhy, a to ještě s pod- charakteru urbanizace a z toho vyplývajímínkou, že nesmějí být stejného směru cí poptávce po přecházení a v závislosti jízdy (s vyjímkou řadicích pruhů na ved- na funkční skupině komunikace. Mohou

Jiřina Petergáčová Starostka SDH Kašperské Hory být v odůvodněných případech doplněny místy pro přecházení vybavenými podpůrnými technickými prvky, jako jsou střední ochranné ostrůvky, vysazené chodníkové plochy, … Tato místa nezakládají přednost pro chodce a nejsou vyznačena dopravním značením. Místa pro přecházení nenahrazují přechody pro chodce, pouze je doplňují a vytvářejí pro chodce častější možnost přechodu přes komunikaci. Na místech pro přecházení se sníženým obrubníkem se zřizuje z bezpečnostních důvodů varovný pás dle zvláštního předpisu. (Místa pro přecházení nejsou vhodná pro osoby nevidomé/slabozraké). Pokračování na str. 5

-5-

Pokračování ze str. 4



Místa pro přecházení Přechod pro chodce je de facto zařízením na "výrobu umělých mezer mezi vozidly", které chodci umožňují přejít na druhou stranu. Není-li však intenzita provozu vysoká, je možné zajistit dobré podmínky přecházení i bez vyznačeného přechodu, pouze s využitím technických úprav komunikace. V tomto případě pak

hovoříme o místu pro přecházení. Časté obavy ohledně bezpečnosti provozu jsou neopodstatněné, při kvalitním provedení a viditelnosti místa pro přecházení je jeho bezpečnost velmi dobrá, často i lepší než s vyznačenou "zebrou" (kde jsou možné spekulace, kdy už má chodec "přednost" a kdy ji ještě nemá, resp. kdy už má řidič právní závazek zastavit a kdy ještě ne). Mís-

to pro přecházení je právně podstatně jednodušší – tam žádný právní závazek není a přecházení je usnadněno pouze technicky. I z tohoto důvodu není nezbytné místo pro přecházení speciálně právně definovat či označovat speciální značkou (takové požadavky se často objevují mezi odborníky i v médiích).

Vážení spoluobčané Kašperských Hor, jak jste si již všimli, byla dokončena rekonstrukce dolní části náměstí, došlo k výsadbě nových stromů, k umístění truhlíků s květinami, laviček a odpadkových košů. Ale pořád zde něco chybí. Víte co? Pořádek. Jak již ve zpravodaji bylo psáno, taktéž majitelé psích miláčků by si po nich měli uklízet. Není nic příjemného sbírat psí exkrementy. Pokud ovšem majitelé nemají zájem si po svých "miláčcích"

uklízet ihned, nabízím jim možnost se mnou náměstí každé dopoledne "čistit". Jen pro zajímavost uvádím, že během jednoho dopoledne se na "novém náměstí" nasbírají 2 odpadkové pytle (20 l) plné nedopalků od cigaret, odhozených papírů a dalších odpadků. Takže za měsíc se jenom na polovině náměstí nasbírá přibližně 800 l odpadků. Zkuste si sami spočítat kolik nepořádku "naházíme" na náměstí za jeden rok. Při jarním úklidu celého města a okolí jsme nasbírali 9 velkých

120 l pytlů odpadků. Naše město je během celého roku hojně navštěvováno ze strany turistů a to i zahraničních. Pro město a tudíž pro nás všechny je to nemalý přínos – proto bychom se všichni měli snažit, aby se k nám rádi vraceli, aby je od příští návštěvy neodradil nepořádek nejen na náměstí, ale i v celém městě a okolí. Nikdo se nerad vrací na místa, kde to vypadá jako „smetiště“. Jana Hetzmanová

Pořádek . . .

Irena Šmatová

OPRAVA VNĚJŠÍCH SCHODIŠŤ KOSTELA SV. MARKÉTY NA NÁMĚSTÍ V KAŠPERSKÝCH HORÁCH

V souvislosti s generální opravou náměstí byla mezi Městem Kašperské Hory a Římskokatolickou farností v Kašperských Horách dohodnuta vzájemná spolupráce při opravě tří vnějších schodišť kostela sv. Markéty na náměstí v Kašperských Horách. Jedná se o dvě schodišťě na západní straně a dvouramenné schodiště na jižní straně. Tato schodiště byla přistavěna k našemu kostelu při jeho neogotické přestavbě v roce 1883, kdy byla k našemu kostelu přistavěna i věž. K rozhodnutí rekonstruovat tato schodiště právě v průběhu letošního jara vedly dva hlavní důvody. Byla to logická nutnost návaznosti opravy schodišť na opravy povrchu náměstí a také jejich špatný technický stav. Málokdo by si přál, aby se nedlouho po čerstvě zrekonstruovaném náměstí začala přímo v jeho srdci kompletně rozebírat schodiště, aby tam pojížděla stavební technika, kopaly se základy, přijel mix s betonem apod. Ani jeden ze zmiňovaných vstupů do kostela nebyl vystavěn na jakýchkoliv základech, proto byla celková konstrukce schodišť tak vážně narušena, schodišťové stupně stejně jako pískovcové sloupky byly uvolněny a o několik centimetrů posunuty ze svého původního místa. Samotné pískovcové opracované sloupky byly navíc vážně narušeny ve své podstatě. Byly to především velké trhliny a odpadávající vnější povrch, díky čemuž

byl narušen i samotný tvar sloupků. Z toho důvodu bylo třeba tyto pískovcové prvky předat kvalifikovanému restaurátorovi. Vzhledem k již uváděnému vážnému stupni narušení, především odpadávajícímu vnějšímu povrchu, byla vnější strana sloupků po čištění a zpevnění spojena umělým kamenem. Poté byly sloupky znovu instalovány a na místě bylo prováděno jejich finální opracování. Proto se mohlo bezprostředně po převozu od restaurátora zdát, že se jedná o zcela nové sloupky. Všechna tři schodiště se musela nejprve kompletně demontovat, poté byly provedeny základy, na něž byly znovu vystavěny schodišťové konstrukce. Práce byly o něco náročnější vzhledem k faktu, že se jedná o součást nemovité kulturní památky, kostela sv. Markéty. Proto nebylo ze strany památkových orgánu např. povoleno nahradit prasklé schodišťové stupně u západního vstupu do kostela novými. Z několika návrhů na menší praktické úpravy ze strany vlastníka objektu, tj. církve, došlo u památkových orgánů k sluchu pouze snížení podesty u jižního dvouramenného schodiště, vzhledem k velmi nízké výšce zábradlí.

Tato stavební akce je spolufinancována z Programu regenerace městských památkových rezervací zón. Jedná se o dotační program ministerstva kultury na podporu obnovy nemovitých kulturních památek ležících na území městských památkových zón a rezervací. Bohužel, právě v letošním roce jsme z tohoto programu obdržely o polovinu nižší částku, než která nám byla pravidelně přidělována v minulých letech. Proto vedeme intenzivní jednání se zástupci ministerstva kultury o navýšení přidělené částky. Zajímavostí při obnově schodišť bylo nalezení zbytků gotického nebo přinejmenším historizujícího portálu, jehož části byly při stavbě schodiště umístěny do zásypu vnitřního prostoru jižního schodiště. Je dost možné, že se jedná o části portálu hlavního vstupu do kostela sv. Markéty před rekonstrukcí v 80. letech 19. století. Zajímavá je profilace a prokazatelné zbytky polychromie (barevných nátěrů) na jejich vnějším povrchu. Tento nález byl okamžitě oznámen jak zástupcům archeologické organizace provádějící odborný dohled nad zemními pracemi v prostoru náměstí i odborným zástupcům národního památkového ústavu. Tento fragment je nám velice cennou informací o našem kostele z doby před gotizující přestavbou z konce 19. století. Vzhledem k finanční náročnosti celkového restaurování sloupků a k faktu, ponížení státní dotace bude restaurování hlavic sloupků vč. jejich ozdob provedeno v příštím roce. Zdeněk Svoboda


Právě v ruce držíte nové číslo Kašperskohorského zpravodaje, možná máte chuť si přečíst i tento příspěvek. Nechci Vás informovat o všech aktivitách, které k naší škole neodmyslitelně patří. Řadu zajímavostí o životě ve škole se dozvíte i v příspěvcích mých kolegů. Můj článek je určen zejména rodičům našich žáků. Takové malé zamyšlení na konci školního roku. Hned v úvodu bych chtěla poděkovat všem rodičům, kteří mají s dětmi trpělivost, pomáhají jim překonávat různé překážky, které s sebou život přináší. Nemyslím ale ty rodiče, kteří penězi nešetří, nakoupí dětem vše super – značkovým oblečením počínaje a posledními modely mobilů konče. Za kapesné si pak děti kupují „zdravé“ svačinky – smažené brambůrky a láhev sladké limonády. Ráda bych poděkovala mnohým rodičům za to, že si vzali k srdci doporučení učitelů, ale také pracovnic ze Střediska výchovné péče z Domažlic, s nimiž již dlouhodobě spolupracujeme. Ve vybraných třídách se řešily nevhodné projevy chování některých našich žáků.


Malé zamyšlení

Dětský kolektiv není nijak harmonický, zvláště tehdy, když se v něm vyskytne arogantní, ale bohužel často dominantní žák. Pokud se rodina se školou domluví, leccos se dá včas napravit. Jenže ve škole by na 1. místě měla být výuka. Každý učitel má jasno, co chce žáky naučit, a ví i jak. V naší škole máme i velmi dobré materiální vybavení včetně interaktivních tabulí. Mnohým žákům však chybí chuť do učení, nesnaží se zlepšit svůj prospěch. Spokojí se se známkami horšími a jsou tzv. v klidu. Není to škoda? Máme také žáky, kteří si často udělají volno a rodiče jim dodatečně vše „ řádně“ omluví. Na školním prospěchu se častá absence samozřejmě projeví. O omluvenkách z tělesné výchovy se už nechci vyjadřovat vůbec. Naši bývalí kolegové – důchodci - si možná mnou ruce, že už se jich to netýká, mají zasloužený klid. A co my ostatní? Současný tlak na školu je skutečně značný. Kromě projektů, kterými se snažíme změnit styl výuky a samozřejmě získat i nějaké finance, jsme zavaleni povinnostmi. Pro příští školní rok by měla být v popředí etická výchova. Myslím si, že je

-6-

smutné, že instituce bude napravovat nedostatky ve výchově dětí. Čím začneme? Zdravením či poděkováním, nebo omluvou? Slušnému chování by se měly děti učit hlavně doma. My, dospělí, bychom si mnohem více měli uvědomovat, že jsme pro děti vzorem – dobrým, či špatným?! Škola má samozřejmě jasná pravidla pro to, co děti smí a nesmí, nebo naopak musí. Ale jasná pravidla musí mít nastavená hlavně rodina. To je nejlepší etická výchova. Děti jsou vlastně naším obrazem. Snažme se proto, milí rodičové, vytvořit dětem harmonické prostředí, věnujme se jim a pomáhejme jim, ale hlavně je však mějme rádi. V dnešní době to děti opravdu nemají snadné! Ráda bych poděkovala všem učitelům, vedoucím zájmových kroužků, kteří se dětem věnují nad rámec všech povinností. Děkuji i všem institucím v našem městě, které organizují pro děti různé soutěže a aktivity všeho druhu. Všem žákům naší školy přeji pěkné prázdninové putování, hodně zajímavých zážitků a hlavně klid a pohodu v rodině. Věra Korcová

Vzduchoplavec v Kašperských Horách?

Ne, nejedná se o žádné kaskadérské ani jiné představení. A přesto jste na začátku května mohli v Kašperských Horách balón vidět. Zasloužily se o to děti z místní ZŠ, které se zapojily do projektu občanských sdružení Antikomlex, Job (zajišťující metodickou podporu pro školy) a České televize. Pomáhaly připravit jeden díl seriálu Vzduchoplavec Kráčmera, díl o našem regionu. Seriál je určen k výuce předmětu Člověk a jeho svět na 1. stupni základní školy. Cílem nebylo jen pobavení, ale mnozí ze zúčastněných žáků se přesvědčili, že jde o docela složitou a dlouhodobou činnost. A i když si to dnes nejspíš plně neuvědomují, během vyučování i mimo něj plní řadu úkolů a činností, které jim mají jiným způsobem pomoci zvládnout některé z požadavků školního

vzdělávacího programu – např. mediální a komunikativní dovednosti, schopnost pracovat s textem, zpracovávat a třídit informace. Děti hledají historické prameny, musí jim porozumět, pochopit souvislost se současností, zvyšují svoji čtenářskou gramotnost. Učí se ovládat kameru, fotoaparát a následně zpracovávat dílčí výsledky na počítači. Nezbytné je také propojit různé předměty – český jazyk, dějepis, informatiku, environmentální výchovu a další. Zatím máme za sebou shromažďování informací, práci na scénáři, který sloužil jako předloha pro scénáristu České televize, a natáčení ČT v našem regionu. V současné době pracujeme na vlastní verzi, kterou už budou muset děti realizovat z velké části samy, po prázdninách nás ještě čeká příprava výstavy. Chceme poděkovat všem občanům, na které se děti obrátily se žádostí o spolupráci, za ochotu a pochopení, s nimiž se setkávaly. Ludmila Hromádková

Pohár rozhlasu 2010

Stejně jako v každém roce se i letos naše škola zúčastnila Poháru rozhlasu. Obzvlášť starší hoši měli těžkou pozici, protože navázat na loňské skvělé umístění našich starších žáků (2. v okrese, 3. v kraji) nebylo jednoduché. Výsledek se jim sice zopakovat nepodařilo, ale i tak 6. místo v okrese s tím, že jen pokažená předávka ve štafetě je připravila o místo 4. je skvělý výsledek. Kluci úžasným způsobem zabojovali jako tým, ale i jako jednotlivci se neztratili: Daniel Řimnáč 3. na 1500 m (4:56,6), Josef Korál 2. v kouli (13,97 m). Mezi děvčaty dosáhla nejlepšího umístění Iveta Kehartová ve vrhu koulí 8. výkonem 8,31 m. Smutné je, že školy s námi srovnatelné již tento druh závodů dávno vzdaly, a tak se setkáváme pravidelně se školami ze Sušice, Klatov a Mgr. Jaroslav Havel z Nýrska

-7-



Návštěva učitelek z Turecka

Ve dnech 2. – 6. 6. navštívilo náš region 5 učitelek z tureckého Istanbulu. Návštěva se uskutečnila v rámci již započaté spolupráce mezi Adnan Kahveci school v Istanbulu a ZŠ, ZUŠ a MŠ v Kašperských Horách s cílem dohodnout se na dalším postupu a projektu pro příští školní rok. Ve čtvrtek 3. 6. navštívily sušickou ZŠ Lerchova, v pátek potom Základní školu ve Strašíně a v Kašperských Horách. Nejspontánněji reagovaly menší děti - z družiny v KH a ze školy ve Strašíně, větší děti měly trochu ostych používat angličtinu. Šesťáci (z KH) si připravili krátké místní pověsti v angličtině, které sehráli ve vlastnoručně vyrobeném papírovém divadle s papírovými loutkami, sedmáci se pochlubili projektem o České republice. Zeptala jsem se učitelek na pár otázek: 1. Jaký je váš první dojem z České republiky? (všechny jsou zde poprvé) Je zde všude hodně zeleně, to nás zaujalo již z pohledu z letadla. Města jsou čistá, upravená, s velkým smyslem pro estetiku, ne jen užitek. Moc hezké jsou budovy ve městech i na vesnicích. Jsou tu ale i stejné věci jako u nás – např. McDonald´s nebo Ikea. Cítíme, že zde máte velký respekt k národní historii. Co se týče turismu, je škoda, že v malých městech nemáte žádné nápisy v angličtině. Oproti Turecku to zde není tak zaplněné lidmi, to je u nás velký problém, obzvláště mnoho je u nás mladých lidí a dětí, např. v naší škole je okolo

Taneční skupina Power se vydala na tři dny (13. – 15. 5. 2010) do bavorského Kulmbachu, aby navázala kontakt s německými kolegyněmi, se kterými společně nacvičily taneční vystoupení pro televizní vysílání „Südwild“. Devět dívek z Kašperských Hor a ze Sušice se se svojí trenérkou Martinou Novou zúčastnily česko-německého tanečního setkání pořádaného v rámci projektu „Sousedé se stávají přáteli“. Cílem setkání bylo secvičit společně s dívčí taneční skupinou z Centra pro mládež „Alte Spinnerei“ vystoupení, které pak obě taneční skupiny zatancovaly pro veřejnost. Celý průběh secvičování i samotné vystoupení bylo dokumentováno, aby z natočeného materiálu mohl vzniknout krátký dokument

1800 dětí. Zde máte problém ú p l n ě o p a č ný. Jinak lidé jsou zde velmi přátelští. 2. Co říkáte na naše školy? Navštívily jsme zde tři školy a cítily jsme se v nich velmi příjemně. Hlavní rozdíl kromě velikosti vidíme v tom, že zde mají větší vliv na chod školy učitelé a ředitelé, kteří stanovují jasná pravidla a žáci je dodržují. U nás to jsou někdy více samotní žáci a jejich rodiče, kteří přijdou do školy, něco chtějí, nějakou změnu například, a ředitel jim vyhoví. Dalším rozdílem je, že u nás musíme mít jako učitelky oblečení podle přísných předpisů, do r. 2000 to musely být dokonce sukně, nyní jsou to speciální, vyžehlené kalhoty, neexistuje jít do školy v džínách. Učitelé nesmí mít vousy, povolený je pouze knírek. Moc se nám líbí, jak jsou vaše školy vyzdobené, je vidět, že umění je pro vás důležité. 3. Jaký byl důvod vaší cesty do České republiky? První důvod byl poznat vaši kulturu a váš systém vzdělávání. V průběhu započaté spolupráce s vaší školou se již objevily věci, které nám nebyly jasné, protože jsme vůbec neznaly vaše prostředí. Nyní budeme moct spoustu věcí našim žákům vysvětlit. V naší škole např. musí žák platit za fotokopie, takže to není tak jednoduché dávat jim pracovní listy. Musí také projít každé

Když hudba spojuje

pro německou televizi. Choreografie, která běžně vzniká půl roku, zde vznikla za dvě odpoledne. Skupiny se promíchaly a nácvik mohl začít. Velké úsilí, maximální koncentrace a odhodlání. Důležité je se při prvním nezdaru ne-

pololetí třemi testy, evaluační systém je zde přesně daný. Peněz ve školství moc není, částečně také kvůli problémům s terorismem na východě země, takže stát investuje více do armády. 4. V čem vidíte přínos společného projektu s naší školou? Rozhodli jsme se společně s vámi pro téma „Zdravý životní styl“. První velký rozdíl vidíme v životním prostředí – vaše je velmi krásné a zdravé, všude příroda, u nás je to velkoměsto. Jsme zvědavy, jak to uvidí naši žáci, doufáme, že si uvědomí, jak je životní prostředí a příroda důležitá. Doufáme, že vašim žákům projekt pomůže více se otevřít a nebát se mluvit, zdá se nám, že naši žáci chtějí více mluvit anglicky a také se chtějí naučit něco česky! Ale možná měli vaši žáci před námi ostych, protože jsme učitelky. Mezi učitelkami byla i učitelka hudební výchovy: „Miluju Smetanu a Dvořáka, už moje paní učitelka mi o nich řekla, že jsou to nejslavnější čeští skladatelé. Velmi se mi líbilo, jak Vaši žáci reagovali na to, když jsem jim hrála na housle, umí poslouchat hudbu. Hudba lidi spojuje, v tom je její kouzlo.“ Děkuji za rozhovor a těším se na další spolupráci s vámi! Za ZŠ Kašperské Hory, Jiřina Helíšková, učitelka angličtiny

vzdat. Každá strana přinesla něco svého, jeden se učil od druhého. Společnou řeč i přes neznalost druhého jazyka nebylo těžké najít – hudba spojuje. Jedna z účastnic celé setkání popisuje: „Byl to skvělý zážitek. Zvládly jsme za jedno odpoledne víc než běžně za měsíc. Naučila jsem se nové kroky i nová slovíčka. Těším se, až německé holky přijedou na návštěvu k nám.“ Koordinátorka projektu „Sousedé se stávají přáteli“ Lucie Piksová k tomu dodává: „Potěšilo by nás, kdyby se z tohoto jednoho setkání podařilo vytvořit dlouhodobé partnerství obou skupin. Jak jsme viděli už při prvním kontaktu, příhraniční spolupráce může být obohacením pro obě strany.“ Martina Nová



-8-

Předlékařská první pomoc Možná máte podobnou zkušenost jako já. Když vidím v televizi nebo novinách nějaké neštěstí, kde jsou zranění, napadají mne otázky : „Jak bych reagovala? Uměla bych pomoci? Jak se dává umělé dýchání? ...“ A potom se dostaví pocit nejistoty. Přemýšlím, vzpomínám, lovím uložené vědomosti a nejistota zůstává. Proč o tom píši? Protože v NAŠÍ ŠKOLE mají žáci 8. třídy každoročně skvělou příležitost naučit se poskytovat před-

lékařskou první pomoc. Š estihodino vý kurz vede MUDr. Jiří Böhm. Lektor je vybaven moderní technikou a pomůckami. Pan doktor nezapomíná ani na novinky ve svém oboru. Žáci si vyslechnou teorii, následují praktické ukázky. Sami mají příležitost si vyzkoušet obvazové techniky, použití dlahy při zlomeni-

nách, správné použití trojcípého šátku, stabilizační polohu a také umělé dýchání a masáž srdce na moderní figurině. V závěrečné hodině je prostor pro otázky a zajímavosti. Pro žáky je to bezpochyby cenná zkušenost. Taková průprava by byla užitečná jistě i pro nás - dospělé. Panu doktorovi patří velký dík za skvěle odvedenou práci. M. Melicharová

Základní škola již po několik let pořádá fyzikálně chemickou exkurzi do Informačního centra jaderné elektrárny Temelín. Letos poprvé se jí zúčastnili nejen žáci osmé a deváté třídy, ale zájemci z celého druhého stupně. Přestože se o jaderné energii děti učí až ve vyšších ročnících, informační centrum má co nabídnout i šesťákům a sedmákům. Dojmy z exkurze zachytil žák deváté třídy Aleš Kůs. Exkurze v informačním centru v Temelíně,

která se konala v pondělí 1. března 2010, se mi líbila. Dozvěděl jsem se další nové a zajímavé věci. Nejvíc mne zaujala přednáška s 3D projekcí. Temelín je druhá elektrárna na našem území, jejímž palivem je uran. Přípravné práce na stavbu Temelína začaly v roce 1987, spuštěna byla v roce 2000. Proti stavbě Temelína protestují dodnes aktivisté v naší republice, ale i v okolních státech, zejména v Rakousku. Výstavba elektrárny stála 98

miliard. Další věc, která se mi líbila, byla vybavenost informačního střediska. Byly tam různé modely strojů, obrázky, kvízy, fotky, zmenšeniny. Taky mě zaujalo štěpení jader v reaktoru (ve formě 3D animace), dále výměna palivových článků a další. A proč se mi to líbilo? Dozvěděl jsem se netradiční formou věci ze zajímavého oboru.

Exkurze do Temelína

Aleš Kůs

Škola očima výchovné poradkyně V září loňského roku jsem převzala funkci výchovného poradce, kterou dlouhá léta vykonával můj předchůdce pan učitel Pavel Ruda. Co vlastně tato funkce obnáší? Přesný popis všech činností lze najít v zákoně, ale je poměrně zdlouhavý a nudný. Zjednodušeně lze říci, že výchovný poradce se stará zejména o kariérové poradenství pro vycházející žáky, pracuje se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, dále spolupracuje se školskými poradenskými zařízeními, pomáhá při řešení výchovných i výukových problémů žáků, spolupracuje s třídními učiteli atd. A také samozřejmě v neposlední řadě učí. Na všechny výše uvedené činnosti má výchovný poradce nárok na snížení úvazku o 1 až 3 vyučovací hodiny týdně, podle počtu žáků školy (v naší malé škole je to 1 hodina). A jak tedy vypadal školní rok z mého pohledu? Asi nejvíce času jsem věnovala žákům, kteří mají problémy s kázní. Čili dětem zlobivým, vyrušujícím, neukázněným, zkrátka dětem, které nám učitelům někdy dávají pořádně „zabrat“. Někdo zlobí (vrtí se, vstává, vykřikuje), protože si takzvaně nemůže pomoci. K těmto dětem se snažíme být shovívaví, protože dobře víme, že čas a trpělivost tyto dětské neduhy časem vyléčí. Z jiného soudku je ovšem „zlobení“

typu arogantních poznámek a komentářů, záměrné rušení vyučovacích hodin nebo třeba šikana. A věřte mi, že s takovými žáky se denně potýkáme a není to právě příjemné. Zde už rozhodně není na místě shovívavost, ale na řadu bohužel přicházejí pohovory se žáky, či s jejich rodiči, případně kázeňské tresty. Naším cílem ovšem není neukázněného jedince potrestat a radostně si mnout ruce, jak jsme mu to „nandali“, ale přivést ho k rozumu a pomoci mu pochopit, že správná cesta vede jinudy. K tomu je ovšem potřeba plná podpora rodičů. Bez spolupráce rodiny a školy nezmůžeme nic. V tomto školním roce naše škola také spolupracovala se Střediskem výchovné péče (SVP) v Domažlicích. V čem tato spolupráce spočívá? Pracovnice SVP k nám pravidelně jezdí pracovat s kolektivy těch tříd, ve kterých se vyskytují problémy ve vztazích mezi žáky. Ty by totiž časem mohly vést až k šikaně, které se snažíme touto cestou předejít. Letos probíhala práce se čtvrtou, šestou a sedmou třídou. Domažlické středisko také uskutečnilo v naší škole několik poradenských dnů. V těchto dnech se pracovnice z SVP věnují zejména rodičům, kteří potřebují pomoci při výchovných problémech s dětmi. Nyní pár slov o přijímacím řízení na

střední školy, které se týká vycházejících žáků. V průběhu 9. ročníku ZŠ se děti rozhodují, jakým směrem se bude ubírat jejich příprava na budoucí povolání. V tomto nelehkém rozhodování se žákům i jejich rodičům snažíme pomoci. Velmi přínosná je spolupráce s Pedagogicko – psychologickou poradnou v Klatovech, která každoročně pořádá pro vycházející takzvané profitesty. Tento soubor testů ukáže, jaké schopnosti, vlohy či předpoklady dítě má, které povolání by pro ně mohlo být vhodné. V průběhu roku pak do školy přicházejí zástupci středních škol představit obory, které lze u nich studovat. Snaží se žáky „nalákat“ právě do jejich školy. A jak tedy dopadlo letošní přijímací řízení? Z 22 vycházejících žáků jich 15 půjde studovat maturitní obory, 6 žáků se hlásí na učební obory a 1 žákyně se rozhodla v dalším studiu prozatím nepokračovat. Doufejme, že budou všichni ve svém působení na středních školách úspěšní a zvolené obory zdárně dokončí. Co říci závěrem? Školní rok se chýlí ke konci, takže mi zbývá už jen popřát všem dětem, rodičům i kolegům, aby školní starosti i radosti hodili na čas za hlavu a užili si léto plné sluníčka a pohody. Pěkné prázdniny! Mgr. Alena Jelínková

-9-



Výstava KRISTUS V UMĚNÍ VĚKŮ

v Muzeu Šumavy v Kašperských Horách ( květen – říjen 2010)

Pro letošní sezónu připravilo Muzeum Šumavy do svých výstavních prostor v Kašpersk ých Horách výstavu s názvem Kristus v umění věků. Expozice je součástí cyklu výstav věnovaných křesťanskému umění a křesťanské ikonografii, které v tomto muzeu probíhají již od roku 1992. Jako hlavní autor na nich tradičně spolupracuje přední historik umění, profesor Univerzity Karlovy PhDr. Ing. Jan Royt, PhD., ředitel Ústavu pro dějiny umění FFUK. Letošní expozice přichází letos na řadu po takových výstavách jako byly například Lidová zbožnost na Šumavě, Sv. Jan Nepomucký v lidové úctě, Lidové devocionálie, Barokní kultura, Sv. Vintíř a poustevnictví, Poslové nebes, Zahrada mariánská, Dítě Ježíš nebo Memento mori! ... Současná výstava shromažďuje přes dvě stovky exponátů jednak z vlastního majetku muzea a jednak ze sbírek více než desítky zapůjčovatelů – dalších muzeí, galerií, církve ale i soukromých sběratelů. Výstavní prostory tak zaplnily ukázky domácího ale i evropského výtvarného umění – obrazy, grafika, plastiky i práce uměleckého řemesla z rozmezí 14. – 20. století. Vedle děl mistrů tu našla své umístění rovněž lidová tvorba jako dřevořezby nebo podmalby na skle. Zvláštní skupinu exponátů tvoří ruské ikony ze sbírky Západočeského muzea v Plzni. Prostřednictvím výtvarných děl minulých století výstava přibližuje život Ježíše Krista od narození přes jeho veřejné působení, pašije, smrt až po slavné zmrtvýchvstání a oslavení. Zvláštní pozornost

věnovali tvůrci výstavy proměnám podob Krista i jeho symbolů. Nejstarším vystaveným předmětem je vzácná polychromovaná gotická socha Madony s dítětem z poloviny 14. století, tedy z doby Karla IV., nejmladší dílo ve výstavě pak zastupuje obraz českého malíře Josefa Lieslera Snímání s kříže z roku 1942. Vedle gotických Piet z Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou a středověkých sošek Vítězného Krista Mistrů Týneckého Zvěstování a Zvíkovského Oplakávání patří mezi nejzajímavější exponáty například mírně podživotní socha Ježíše Krista na oslátku ze 16. století z muzea ve Strakonicích. Dřevěná plastika bývala součástí průvodů Květné neděle, kdy se slavila připomínka slavného vjezdu Krista do Jeruzaléma. Podobně umělecky i historicky cenný je ve výstavě obraz Piety od španělského malíře 16. století Louise Moralese, kdysi prý uctívaný v pražské katedrále sv. Víta. Podle historiků umění se dílo později stalo předlohou pro milostný obraz chrámu v západočeských Přešticích. Badatelským objevem je ikonograficky výjimečná socha Krista – Pána žně z Chýnova, se srpem a snopem obilí jako atributy. Jedná se o mistrovské dílo připisované českému baroknímu sochaři Ferdinandu Maxmiliánu Brokofovi. Z dalších exponátů mohou návštěvníky nadchnout lidové nebo i mistrovské podmalby na skle z 18. a 19. století, kříže zhotovené ze dřeva, slonové kosti, drahých kamenů nebo i z annínského křišťálu, rovněž ukázky tzv. klášterních prací nebo zvláštní sochařské znázornění Nejsvětější Trojice postavou vladaře s třemi tvářemi ze sbírky Městského muzea ve Volyni, ale i celá řada dalších dosud nevystavovaných památek. Současná kašperskohorská výstava patří

Části kamenného portálu

Při rekonstrukci jižního schodiště kostela sv. Markéty na náměstí v Kašperských Horách byly v dubnu t. r. objeveny různé kamenické prvky z původní stavby, mimo jiné části gotického profilovaného portálu. Mohlo by se jednat o části hlavního portálu kostela, který byl rozebrán při regotizaci kostela a stavbě nové věže v roce 1883. Je možné, že některé tyto kamenické prvky patří také původní věži kostela, která byla zbořena po požáru v roce 1863 a stávala nad prostorem sakristie. Předměty prozkoumají příležitostně specializovaní odborníci. Původní středověký kostel sv. Linharta a sv. Markéty na náměstí v Kašperských Horách, vystavěný patrně někdy kolem poloviny 14. století, budovala patrně stejná huť, která realizovala starší kostel sv. Mikuláše. Soudí se tak podle nápadné podoby obou chrámových staveb. Rozměrné kostelní budovy přesvědčivě dokládají bohatství horního města ve středověku.

mezi výjimečné projekty muzea. Připravovala se několik let. Řada předmětů z vlastních sbírek muzea se s velkým předstihem podrobovala restaurování v ateliéru akademického malíře Jana Hály z Lažánek u Blatné. Výtvarné řešení včetně instalace bylo svěřeno zkušené výtvarnici Zuzaně Jonové z Hartmanic, která s Muzeem Šumavy spolupracuje již více než čtvrt století. Díky zapojení regionálního nakladatelství Karmášek v Českých Budějovicích do tohoto projektu vyšla v jeho edici Historie k výstavě bohatě ilustrovaná stošedesátistránková doprovodná kniha s názvem „Kristus v křesťanské ikonografii“. Tato publikace je k dispozici nejen v místě konání výstavy, ale i prostřednictvím některých knihkupectví. V rámci příprav expozice vznikla rovněž aktuální studie známého českého teologa, profesora Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Karla Skalického „Ježíš Nazaretský – Otázka a výzva člověku naší doby“. Umělecko-historická výstava v Kašperských Horách tak rozšiřuje svůj záběr o podněty k poznání ústřední postavy křesťanství, osobnosti, která jedinečným způsobem a nesmazatelně poznamenala charakter velké části naší civilizace. Rovněž tuto Skalického knížku z produkce Teologické fakulty Jihočeské univerzity, ale i některé další vhodné tituly (včetně nejnovějších překladů bible) si můžete zakoupit v době konání kašperskohorské výstavy. K výstavě se připravuje také několik doprovodných akcí zejména přednášky a koncerty. Umělecko-historická expozice Kristus v umění věků v Muzeu Šumavy v Kašperských Horách, nad kterou převzal čestnou záštitu českobudějovický biskup Mons. Jiří Paďour OFMCap., potrvá do konce října 2010.

Malíř z Nezdic na Šumavě

100 let uplyne letos 30. srpna od narození malíře Jana Pešťáka, rodáka z blízkých Nezdic na Šumavě. V letech 1923 – 1927 Pešťák studoval na gymnáziu v Sušici. Od roku 1935 spolupracoval s malíři A. Moravcem, B. Ulrychem a V. Polívkou. Po válce soukromě studoval u profesora AVU J. Obrovského. Věnoval se malbě a grafice, námětově zaměřené na jihočeskou krajinu a zvyky spojené se životem venkova. Jeho tvorbu charakterizovala hlavně plenérová krajinomalba expresivního charakteru i vlastní interpretace krajinných motivů. Své práce vystavoval už od 40. let v kolektivních i autorských výstavách. Byl členem Svazu jihočeských výtvarných umělců v Českých Budějovicích, zastoupen je hlavně ve sbírkách AJG Hluboká. Ctitelem a podporovatelem Pešťákova malířského umění byla někdejší obvodní lékařka v Kašperských Horách paní MUDr. Helena Kostrouchová. Nezdický rodák, malíř Jan Pešťák, zemřel 23. 4. 2003 v Českých Budějovicích. PhDr. Vladimír Horpeniak, Muzeum Šumavy Kašperské Hory



-10-

JSI V ANALÝZE ? MÁŠ SMŮLU!

Před 35 lety, v době Husákovy normalizace, bylo mnoho lidí trvale nesouhlasících se sovětskou okupací a následnou „přátelskou pomocí“ vyhozeno ze zaměstnání či přeřazeno na jinou, podřadnější práci. Týkalo se to především učitelů na všech druzích škol. Těm bylo na Sušicku nabízeno tehdejší soudružkou inspektorkou J. Bauerovou, aby odešli ze škol na vlastní žádost sami, výměnou za krásný pracovní posudek. Na to však mnozí nepřistoupili, neboť k tomu neměli žádný důvod. Takže byli po roce vyhozeni bez tohoto posudku, dle paragrafu 8-46, odst. 1 c – pro nadbytečnost! Jak krásně jim to tehdy napsal vedoucí odboru školství soudruh J. Topinka z Klatov. Vyhození mylně doufali, že se za rok, či dva opět vrátí ke své práci. Čekali celých patnáct let, mnozí až do důchodu, než přišla sametová svoboda. A nebyli to jen učitelé, mnozí jste to také poznali na vlastní kůži i s dětmi. Nejplodnější léta života jim vzala právě ta „potvora analýza“. Co to bylo zač? Nepovím Vám nic pěkného. Na základě „Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po 13. sjezdu KSČ v roce l97O“, které bylo určeno pouze pro vnitrostranickou potřebu, s dodatkem Nerozmnožovat!, jednotlivé výbory KSČ v městech a obcích zpracovaly tzv. Analýzu politických událostí za léta 1968 - 69. Na základě těchto blábolů pak docházelo k výše uvedeným čistkám a potrestáním osob pro režim nepohodlných. To se tý-

kalo i mne a mojí rodiny. Dozvěděl jsem se, že jsem taky v té „Analýze“, proto mám smůlu. Co se v ní píše, bylo pro ty v ní uvedené nedostupné. Když ale člověk po něčem hodně touží, dříve nebo později toho dosáhne. Dostal jsem se se štěstím k tehdejšímu ideologickému tajemníkovi OV KSČ v Klatovech, myslím že se jmenoval Skořepa. Jeho první slova mne šokovala: „ Prosím, mluvte tady velmi potichu, Analýzu si přečtěte, jste uveden na mnoha stránkách.“ Tak jsem si pomyslel, co je to za stranu, když tam mají „štěnice“/ tzn. odposlech/. Ta kašperskohorská analýza měla 24 stran, nejvíce v celém okrese, což bylo divné i tajemníkovi – proč ta píle spisovatelská. Pochopil jsem, že šéfautor soudruh Vl. Suchánek a jeho osm soudržných pomocníků odvedlo „dobrou práci.“ A nikoho, kdo se jim nelíbil, nevynechali. Jsou tam i zajímavosti, které měly ohrozit republiku, jako že … je zvýšená aktivita strany lidové, ... je nutno poznamenat u příslušníků Horské služby podnikání i společná cvičení pomocí vysílaček – Reckerberk, ... farmář Němec na Svojších hanobil představitele a Sovětský svaz, .... zaměstnanec LZ J. K. je členem KAN, .... jsou přijímány rezoluce proti přehradě Rejštejn, ... učitelé a vychovatelé si nedostatečně uvědomují morální odpovědnost učitele, např. několik jmen, za socialistickou výchovu mládeže a že jde o nositele protisocialistických ideologií, nelze je na školách trpět

... odhlašuje se stranický tisk ... nekriticky je vyzdvihována osobnost Masaryka a Beneše a zatlačována úloha a význam dělnické třídy ... učitelé rozpouštějí PO a zakládají organizaci Junák ... , a to už asi stačí. Výsledkem v Kašperkách bylo, že odbojní členové KSČ byli vyloučeni z lůna rodné strany, čtyři učitelé propuštěni, což nikde jinde se nestalo, známý fotograf Sváťa Macák byl vyhoštěn z Kašperských Hor a záhy umírá, velitel místní posádky zajišťující ochranu města v srpnu l968 byl přeřazen na nižší funkci, některým zaměstnancům dopravního střediska LZ odebrány propustky do HP, docházelo i k odebrání cestovních pasů. Trpké osudy jednotlivců nejen v Kašperských Horách, by jistě byly zajímavými příběhy o této době tzv. normalizace. Ti, kteří ji ve zdraví přežili, byli po zásluze v roce l990 „rehabilitováni“ kouskem papíru. Bohužel jen těmi, kteří jim tu újmu nezpůsobili. Od těch druhých se omluvy už nedočkali. To jsou známé paradoxy nové doby. Tak, pamětníci, nezapomínejte na ty staré „krásné“ časy a vy mladší, jak jste dokázali v květnových volbách, jistě nedopustíte, aby se v budoucnu podobné Analýzy již nikdy nemusely psát. Douška: a představte si, že tu tajnou Analýzu jsem po letech snažení taky získal. Bude uložena v našem muzeu. Emil Kintzl

Cyklistický závod Krajem Karla Klostermanna V sobotu 12. 6. 2010 za krásného počasí uspořádal cyklistický oddíl KČT Kašperské Hory 7. závod pohárové soutěže ŠUAC – Efiasan – Ramala CUP 2010. Do Kašperských Hor se sjelo celkem 98 závodníků (i 3 závodnice) s cyklistickou licencí na silničních kolech. Start i cíl byl situován do prostor firmy Medica Fitler, s. r. o., což poskytlo perfektní zázemí pro závod. Trasa v délce 67 km zavedla závodníky na vrcholy šumavských hor jako Churáňov i Javorník a cílové stoupání se uskutečnilo od Radešova. Nejlepší závodník zdolal tuto velice náročnou a zároveň krásnou trať za 1 hodinu a 50 minut. Závodu

se zúčastnili i čtyři reprezentanti z Kašperských Hor, Richard Nový – 7. místo, Radek Vrhel – 15. místo, Josef Štěpán – 44. místo a Lubomír Jánošík – 47. místo. Poděkování patří Městu Kašperské Hory s jehož finanční podporou se závod uskutečnil, firmě Medica Filter s. r. o., Pekárně Kvilda, místní Policii ČR a celé řadě dobrovolníků, kteří nám pomohli s organizací. To, že byla odvedena profesionální práce, ocenili zúčastnění závodníci chválou. Radek Vrhel

Na foto zleva: R. Vrhel, R. Nový, J. Štěpán, L. Jánošík

-11-



První cyklistický závod mládeže před 50 lety

Start žáků

Před padesáti lety byl v Kašperských Horách uspořádán tehdejší TJ Tatran první cyklistický závod mládeže. Samozřejmě kola brázdila Šumavou již daleko dříve. Jezdilo se na nich za prací, mnozí až do sušických továren. Ale později, někdy ve třicátých letech minulého století, se jízda na kole stala i zde zábavou, jak dokazuje historický snímek z aleje k Tuškovu. Na první skutečný závod o Pohár vítězství se 9. 5. 1961 sešlo na náměstí 58 závodníků. Tam před mnoha diváky zvítězil Josef Majer a tím zahájil dlouhou sérii svých vítězství. Závodilo se na trati na Cikánku a zpět. Majerův otec, asi jako nejvěrnějsí divák, nevynechal žádný z patnácti ročníků, za což byl odměněn pamětním diplomem. Později trať závodu vedla ulicemi města, což bylo náročnější, ale pro četné diváky atraktivnější. Často se na školním hřišti pořádala Jízda zručnosti za pomoci mnohých učitelů, ředitele nevyjímaje. Cyklistika mezi zdejší mládeží zapustila kořeny, a tak družstvo školy vždy odešlo s pohárem vítězů tří etapového závodu jednotlivců a družstev, pořádaného od roku 1966 po dobu sedmi let Pionýrským domem v Sušici. Pamětníci jistě i dnes vzpomenou jmen tehdejších mladých cyklis-

Kašperskohorští cyklisté

tů kromě Majera ještě Míčku, Müllera, Pešla, Kocúma, Holého, Kintzla, Hasenköpfa, Řimnáče, Dolejše, Kůse, Vintra a dalších borců. Tyto úspěchy mladých přiměly obětavé pořadatele v roce 1968 k rozšíření Závodu vítězství o kategorii mužů. Prvním vítězem na trati 120 km dlouhé se stal Martin Kalouner z Klatov. Závod měl úspěch, a tak byl v roce 1971 odstartován samostatný závod nazvaný Krajem Karla Klostermanna na okruhu Kašperské Hory, Nezdice, Sušice, R a d e š o v, Kašperské Hory a to dvakrát či třikrát. Ten- Nejstarší a nejmladší závodník to závod (Ch. Battaglia a J. Kopa) byl velmi náročný na organizaci. Vítězem se stal František Vild z Klatov. Začínal zde kariéru i náš pozdější reprezentant Alipi Kostadinov, ale hvězdou závodů byl vždy nestárnoucí veterán, legenda české cyklistiky, Christián Battaglia, doprovázený svou sestrou. Závod bohužel neměl dlouhého trvání. Tradice kašperskohorských závodů byla zrušena roku 1975, kdy zlovůlí bolševických přisluhovačů bylo ze škol vyhozeno několik učitelů, organizátorů a závody nenašly ku škodě své pokračovatele. Ale naštěstí nic není na věčné časy a tyto populární závody byly obnoveny v roce 1998. Okruh Kašperské Hory, Nezdice, Javorník, Nicov, Kašperské Hory přilákal 23. května Michal Moureček

Cyklisté na cestě k Tuškovu 1935

více jak stovku "nadržených" cyklistů, jimž ukázal záda Sušičan Michal Moureček ze stáje Dukly Praha. V roce 2001 se závodu spolu s otcem zúčastnil i patnáctiletý syn Roman Kreuziger (obsadili 1. a 3. místo). Dnes je to náš nejlepší cyklista. Byla zde i význačná jména jako F. Raboň, K. Ptáček, J. Martinec, Zd. Sláma a další jistě budou. Nezůstávají ve stínu hvězd ani místní cyklisté - sdružení v KČT. Ti neustále přivážejí cenné trofeje nejen ze závodů ŠUAC a maratonu Král Šumavy. A ti také úspěšně převzali organizaci jak dětských závodů, tak i závodu KKK, který péčí tahounů Vaška Vintra, Radka Vrhela a Richarda Nového a jejich dobrých pomocníků, patří mezi nejlépe organizované v širokém okolí. A tak nová náročná trať láká každoročně více jak stovku závodníků do našeho města. Je jistě přáním, aby díky jejich elánu závod v našem městě vydržel co nejdéle, aby se našli i jejich pokračovatelé. A já jim děkuji také za to, že když se občas na kolech potkáme, oni z přátelství trochu zpomalí a "vydrží" to moje stařecké tempo pár kilometrů se mnou. Já je pak opouštím vzad. Tak nám, milí hoši, vydržte ještě dlouho bez defektu. Emil Kintzl

Roman Kreuziger se synem



-12-

Škola s ušlechtilým posláním

Čestné místo v dějinách řemesel a prů- karosérií. Pozoruhodná byla také snaha myslové výroby na Šumavě zaujímá vedle školy využít pro nábytkářství bukové dřeprůmyslové školy ve Volyni a dřevařské vo, jehož byl v okolních lesích nadbytek a školy ve Volarech také Odborná škola pro nemělo jiné využití než jako palivo. Prozpracování dřeva v Kašperských Horách, to se v rámci školy konaly četné pokusy která vyvíjela svou činnost v letech 1878 s možnostmi jeho zpracování a úprav. Od - 1926. Za téměř půl století svého půso- začátku 80. let 19. století v rámci školy bení vychovala velkou řadu schopných pracovala také všeobecná živnostenská dřevařských odborníků, účinně se snažila pokračovací škola, která měla přispět ke napomáhat povznesení průmyslu na Šumavě. Měla řadu oborů, připravovala například truhláře, tesaře, soustružníky dřeva, bednáře, koláře a další řemeslníky. Zdatnější učni v truhlářském oboru se zde připravovali také pro výrobu luxusního nábytku, své dovednosti mohli doplnit například školením v řezbářském umění nebo ve speciální vypalovací dekorativní technice tzv. „Brandmallerei“. Tesaři kromě stavby krovů získávali navíc praktické dovednosti ve stavbě mlý- Praktická výuka stavby krovů pro budoucí tesaře na nů. Postupem času a s rozvojem nádvoří Odborné školy pro zpracování dřeva v Kašperských techniky tu obor kolářství přešel Horách, snímek po r. 1890, archiv Muzea Šumavy od stavby kočárů, různých kolesek a landauerů ke konstrukci karosérií automobilů. Ve 20. letech se zde vyučil zvýšení pracovní způsobilosti a kvalifikace místních řemeslníků. Snad největšího úspěchu škola dosáhla, když v roce 1891se její výrobky vystavovaly na Jubilejní výstavě v Praze a získaly zlatou medaili Obchodní komory ve Vídni. Školu navštěvovala přibližně stovka žáků. Mezi přední podporovatele tohoto ústavu patřil významný sklářský podnikatel Max Spaun z Klášterského Mlýna u Rejštejna. Počátkem 80. let 19. století školu řídil architekt Karl A. Romstorfer, autor regotizace městského kostela Učitelé Odborné školy pro zpracování dřeva v Kašperských Horách včetně projektu v Kašperských Horách v interiéru vyrobeném v této jeho nové věže z roku 1883. Osmatřicet škole, snímek kolem r. 1890, archiv Muzea Šumavy let práce věnoval škole jako její ředitel František Tratnik, který zpracovával naJosef Sodomka (1904 – 1965), v pozdější příklad návrhy modernizace pohřebního době náš nejvýznamnější konstruktér vozu, projektoval zařízení nové poštovní

JUBILEUM MADONY

Právě před sto lety přinesli vídeňští poutníci do Kašperských Hor sochu Panny Marie Sněžné, která je uctívána v místě dodnes. 5. srpna letošního roku uplyne rovných sto let od poutní slavnosti, při které poutníci – členové Spolku Panny Marie Sněžné z Vídně přinesli do našeho města nádhernou zlacenou sochu sedící Madony se žehnajícím Ježíškem v náručí. Vídeňský spolek tvořili vesměs rodáci z Kašperských Hor a okolí, kteří žili v hlavním městě monarchie, našli zde své uplatnění a zaměst-

nání. Na poutě do Kašperských Hor se vydávali až do počátku 30. let 20. století vždy s nějakým darem pro místní kostely. V roce 1910 takovou donací byla krásná zlacená socha sedící Madony – Panny Marie Sněžné, vyřezaná mistry řezbáři v jihotyrolském uměleckém středisku Grödenu. Poutníci i s Madonou dojeli vlakem do Sušice a teprve odtud Madonu nesli na speciálních nosítkách v průvodu starou cestou přes Bohdašice až do Kašperských Hor. Kašperskohorská pouť bývala tenkrát velkou církevní slavností, v těch

budovy v Karlových Varech nebo výstavbu a zařízení vily Heintschel von Heinegg v Karlově u Hartmanic, dostavbu vlastní budovy dřevařské školy atd. Podobně dlouhou dobu na škole působil jako učitel Josef Bradler, známý především jako reprezentant oboru soustružnictví a řezbářství. Škola využívala vlastní areál v jižní části Kašperských Hor u dnešního Žižkova náměstí. (Na jejím místě dnes stojí Dům s pečovatelskou službou.) Zakladatelé tohoto ústavu hledali především možnosti prosperity místní dřevařské výroby. Poukazovali na enormní kontrast mezi obrovským a do té doby jen málo využívaným surovinovým bohatstvím lesů Šumavy a chudobou místního nevýdělečného obyvatelstva. S politováním konstatovali, že dřevo je k dalšímu zpracování dopravováno mimo Šumavu a místním lidem zbývají jen skrovné možnosti výdělku za kácení, přibližování, případně za plavení dřeva. Dřevní surovina byla tehdy vyvážena jen s minimálním podílem práce místních obyvatel. Proto si škola vytkla za cíl podporovat místní dřevařský průmysl, domácké dřevařské výrobce a místní řemeslníky. Vedle teoretické a praktické pomoci jim například ochotně zapůjčovala vzorky a nákresy nových výrobků, umožňovala jim doplnění vzdělání i odborné konzultace. V této souvislosti se často připomínal příklad obce Sonnebergu v Duryňsku, která dříve chudá a nevýznamná, se vzmohla a proslavila prosperující domáckou výrobou dřevěných hraček. Velké šance byly ve škole spatřovány v nábytkářství, provozovaném na úrovni uměleckého řemesla. Ústav s takovými ušlechtilými cíli, jaké měla někdejší kašperskohorská odborná škola, by jistě hrál důležitou úlohu i v životě dnešní Šumavy. PhDr. Vladimír Horpeniak Muzeum Šumavy Kašperské Hory Sedící Madona s žehnajícím Ježíškem - P. Maria Sněžná, dřevěná polychromovaná a zlacená plastika, foto Hynek Pulánek kolem roku 1960

dobách se jí účastnilo až 10.000 poutníků z blízka i daleka. Socha Madony, kterou darovali poutníci z Vídně, je dnes trvale vystavena na hlavním oltáři arciděkanského kostela sv. Markéty. PhDr.Vladimír Horpeniak, Muzeum Šumavy

-13-

Výsledková listina I. ročníku běhu kolem Lišáku, Kašperské Hory 22. května 2010



Poděkování

Vedení OS Náš domov Šumava se sídlem v Kašperských Horách touto cestou děkuje místním živnostníkům a podnikatelům. Vřele děkuje níže jmenovaným za příkladný přístup při poskytnutí finančních částek a drobných dárků pro zajištění turistických a sportovních akcí v prvém pololetí roku 2010.

Závod se uskutečnil za velmi dobrých povětrnostních podmínek, na zcela nových tratích po polních a lesních cestách v okolí lyžařského střediska okolo vrchu Lišáku. Malou účast závodníků značně ovlivnila skutečnost – nutnost přeložení závodu z původního termínu 15. 5. na náhradní termín 22. 5. 2010. Hlavním důvodem přeložení byly nevhodné povětrnost- Jmenovitě děkujeme: 1) Statek Kašperské Hory, s.r.o. ní podmínky hlášené na tento den. v kategorii muži do 39 let hlavní závod na 10 km vyhrál 1.

Martin Černý, Plzeň Bolevec

35:32 min.

muži do 49 let 1.

Rostislav Kudlička, Kluky Písek

38:01 min.

muži do 59 let 1.

František Šika, AC Trial Plzeň

2.

Alois Šatra, Velké Hydčice

3.

Miroslav Huspeka, BH České Budějovice muži do 69 let

35:32 min. 36:06 min. 36:10 min.

1.

Jiří Přibík, PSK Klatovy

2.

Petr Janový, AC Trial Plzeň

36:20 min. 36:28 min.

3.

Jiří Čada, KČT Nýrsko

36:46 min.

v kategorii ženy 40 – 49 let na 7 km 1.

Ivana Machová, FIT BODY Klatovy

29:47 min.

dorostenky starší r. nar. 1993 – 1994, 7km 1.

Šárka Štádlerová, LK Plzeň

33:30 min.

muži nad 70 let Nejstarší účastník závodu – nestor běžců a úspěšný trenér běžeckého lyžování v Železné Rudě 1.

Josef Růžička, Tatran Železná Ruda

V lednu tohoto roku se uskutečnila ustavující valná hromada Občanského sdružení s názvem Náš domov Šumava, Dlouhá 92, Kašperské Hory. V současné době tvoří základnu OS 27 spoluobčanů z Kašperských Hor - převážně důchodového věku a 2 občané z Nicova. Výbor OS organizuje a zároveň realizuje společně s členskou základnou akce vycházející z usnesení valné hromady pro rok 2010. První jarní vycházka (uskutečnila se 24. 4. 2010, účast 24 účastníků včetně malých "Králováků", vedených Pavlem Klementem) s uctěním památky umučených 11 žen židovského původu při pochodu smrti na konci druhé svět. války na trase Rejštejn – Plzenec – Kozí Hřbety. Na trase je vybudován pomníček těchto obětí hrůzného pochodu. Zde pochodníci OS a jejich mladí "Králováci" uctili památku obětí minutou ticha a položením kytice k pomníčku. Druhá akce na sebe nedala dlouho če-

36:34 min.

2) Kašperskohorské městské lesy, Kašperské Hory, s.r.o. 3) Restaurace Pod Věží Kašperské Hory 4) Müller – Reality/Immobilien s.r.o. v Kašperských Horách 5) Správa NP a CHKO Šumava – Informační středisko Kašp. Hory 6) Sklárna Jiří Jirman Kašperské Hory 7) Restaurace U Muzea, Kašperské Hory 8) Obkladačské a zednické práce Jaroslav Gregr, Kašperské hory 9) Prodejna suvenýrů Jirmanová, Kašperské Hory 10) Prodejna suvenýrů Hrach, Kašperské Hory 11) Prodejna suvenýrů U Lukešů, Kašperské Hory 12) Restaurace Waikiki – Kortusová, Kellner 13) Technické služby města Kašperské Hory 14) Městské kulturní a informační středisko Kašperské Hory 15) Prodejna domácích potřeb Zdeněk Hadrava, Kašperské Hory 16) Cukrárna, Kašperské Hory 17) Správa a údržba silnic Klatovy a.s.

Přes skutečnost, že ani na Kašperských Horách nemají živnostníci a podnikatelé "na růžích ustláno", nezříkají se přispět neziskové organizaci OS Náš domov Šumava Kašperské Hory na zajištění akcí této mladé organizaci, i když tuto organizaci tvoří převážně důchodci, kteří neskládají "ruce v klín" a snaží se oživit a obohatit svojí činností život v Kašperských Horách. Za příkladný přístup při pořádání akcí OS Náš domov Šumava v Kašperských Horách nutno jmenovat Ludmilu Veselou, Lenku Čemengovou, Zdenku Oudesovou, Jarku Peškovou, paní Míkovou, Evu Kolaříkovou, paní Dolejšovou, paní Loužilovou, Karla Nového a Jardu Podzemského.

kat, uskutečnila se 8. 5. 2010 jako II. ročník pochodu "Ždánovskou vrchovinou". I této akci přálo počasí i milovníci turismu. Pořadatel určil celkem 4 trasy, ze kterých si každý účastník mohl zvolit tu, která mu vyhovovala. Jediná trasa nebyla obsazena účastníky a to ta nejdelší – 24 km. Snad se najdou v příštím roce i zdatní turisté, kteří i tuto delší trasu absolvují při pořádání OS III. ročník pochodu Ždánovskou vrchovinou. Při pořádání třetí akce pořadatelům OS počasí mnoho nepřálo a dle předpovědi meteorologů měla proběhnout v jihozápadní části Šumavy v den pořádání větrná smršť. Přes skutečnost, že se předpovědi nevyplnily, pořadatelé s ohledem na zdraví a bezpečnost závod přeložili na 22. 5. V den pořádání závodu pak účastníky přivítalo sluníčko a počasí odpovídající ročnímu období. Je pravdou, že očekávaná účast závodníků se díky přeložení závodu neuskutečnila v předpokládaných počtech, ale všechny vypsané kategorie byly obsazeny.

Čtvrtá akce se neuskutečnila v plném rozsahu – Den turistiky v Nýrsku. Jelikož se nesešel potřebný počet účastníků, kteří by obsadili objednaný autobus (20 osob), byla akce změněna na vycházku kolem Kašperských Hor. O zamýšlených akcích mohou zájemci získat informace v místní knihovně u paní Veselé, případně u zmocněnce OS Františka Kortuse. Výbor OS upozorňuje spoluobčany, pokud mají zájem spolupracovat nebo se stát členy OS, získají bližší informace u výše jmenovaných členů výboru OS. Do letní sezony přejí členové OS dobré povětrnostní podmínky, hodně sluníčka na dovolené a mnoho příjemných zážitků Kortus František Občanské sdružení Náš domov Šumava



-14-

Kulturní program - léto 2010 30. 6. – Souboj titánů

Ve filmu „Souboj Titánů” staví boj o moc muže proti králům a krále proti bohům. Boj mezi bohy samotnými může zničit celý svět. Dobrodružný, 106 min., do 12 let nevhodný, místní kino od 19:00 hod.

2. 7. - Vernisáž výstavy Příroda Šumavy objektivem zoologa

od 18:00 hod. v zasedací místnosti beseda se známým večerníkovým režisérem Václavem Chaloupkem, poté vernisáž fotografií ve výstavní místnosti na radnici. Více informací na plakátech.

3. 7. - 28. 8. - Speciální prohlídky pro děti - Hrad Kašperk - "Staň se

rytířem nebo dvorní dámou" - denně mimo pondělí od 10:30 hod.

3. 7. – IKONOGRAFIE KRISTA CORPUS CHRISTI

Univ. Prof. Jan Royt, Filozofická aThelogická fakulta UK v Praze - přednáška předního českého historika umění k probíhající výstavě Kristus v umění věků v Muzeu Šumavy bude tentokráte zaměřená především na náměty eucharistie, od 20:00 hod. zasedací místnost na radnici.

4. 7. - Slavnostní koncert klasiků

- v podání sólistů Opery Divadla J.K.Tyla v Plzni ,Ivany Klimentové a Jana Jandy a klavíristek, Kláry Prunerové a Markéty Tymlové. V rámci koncertu obnovená premiéra cyklu Antonína Dvořáka ZE ŠUMAVY, od 20:00 zasedací místnost na radnici.

5. 7. – Roháči z Lokte

8. 7. - Clarinet Factory a Clarinet 21. 7. - Robin Hood Zapomeňte na všechno, co jste kdy slyšeli Orchestra Tour Kostel sv. Mikuláše. Vlastní koncert dá prostor k vytvoření velkých klarinetových varhan, v kontrastu k tradičnímu komornímu umění Clarinet Factory. Zazní především díla Bachova a Vivaldiho. Jedná se o čistě akustický projekt využívající spojení výjimečných akustických prostor kostela sv. Mikuláše a atraktivních a pestrých aranží velkého klarinetového tělesa.

13. 7. - Po stopách zlatokopů

Pořádá IS a SEV Kašperské Hory od 10:00 14:00 hod. Vycházka s povídáním o těžbě zlata v okolí Kašperských Hor v dávné i nedávné minulosti. Délka trasy 7,5 km.

14. 7. - Chlupatá odplata

Pomsta nejlíp chutná, když je pěkně… chlupatá! Skvělá rodinná komedie plná neodolatelných gagů vás naučí, že pokoušet se bojovat proti matce přírodě, je předem prohraná bitva. Chamtiví developeři si budou muset uvědomit, že zelená není jen barva dolarů. Komedie, rodinný, 92 min., mládeži přístupný, místní kino od 19:00 hod.

14. - 16. 7. - Kašperští loupežníci vs. Skřítkové - Hrad Kašperk -

vždy od 20:00 hod.. Napínavé, ale i veselé představení se šermem, tancem, loupežníky a záludnými kašperskými skřítky. Účinkuje skupina scénického šermu Romantika a hosté.

22. 7. - Hledání šumavských skřítků

Pořádá IS a SEV Kašperské Hory od 10:00 - 13:00 hod. Dopoledne plné překvapení pro rodiče s dětmi.

27. 7. - Tvořivá dílna „Z ovčína“

Pořádá IS a SEV Kašperské Hory od 13:00 - 16:00 hod. Přijďte a zjistíte, jak se zpracovává ovčí vlna a co vše je možné z ní vyrobit.

28. 7. - Alenka v říši divů

Devatenáctiletou Alenku Kingsleyovou (Mia Wasikowska / v českém znění Marika Šoposká) čeká zážitek, na který hned tak nezapomene. Když ji na viktoriánské zahradní slavnosti požádá o ruku Hamish, bohatý, ale přihlouplý syn lorda a lady Ascotových, sebere se a uteče pryč. Vydá se za Bílým králíkem ve vestě a s kapesními hodinkami, kterého uvidí pospíchat po louce. 108. min., mládeži přístupné, místní kino od 18:00 hod.

16. 7. – Po stopách šumavských zálesáků

31. 7. – Pouťové hudební Pořádá IS a SEV Kašperské Hory od 13:00 odpoledne

Skupina vznikla v roce 1975 a hraje country, folk, spirituál a další. Místní kino od 19:30 hod.

- 17:00 hod. Umíte se dobře vybavit do přírody a poradit si i v nouzové situaci?

5. 7. – Ruční výroba skleněných korálků (páteřníků) na sklářském kahanu

Pořádá IS a SEV Kašperské Hory od 19:00 hod. Co by se mohlo stát, kdyby se Země střetla s jiným vesmírným tělesem? Přednáška a pozorování noční oblohy. Cena programu 20,- Kč.

Pořádá IS a SEV Kašperské Hory od 14:00 - 18:00 hod. Co to byly páteříky a jak se vyrábí vinuté perly? Cena programu je 20,- Kč.

o slavném zbojníkovi Robinu Hoodovi. Režisérská legenda Ridley Scott vám odvypráví vlastní verzi tohoto příběhu. Ta je temná, jak temný byl raný středověk, v němž se film odehrává, vášnivá tak, jak vášniví byli lidé, kteří věděli, že další den pro ně nemusí nastat, a dobrá tak, jak dobrá herecká a tvůrčí sestava se na tomto výjimečném projektu sešla. Historický, 140 min., přístupný od 12 let, místní kino od 19:00 hod.

16. 7. - Drtivý dopad

19. 7. – hudba

Gwalarn – keltská

Repertoár Gwalarnu, což v bretonštině znamená severozápadní vítr, se skládá z bretonských písní, zpívaných jak v bretonštině, tak ve francouzštině. Obřadní síň na radnici od 16:00 hod.

Pořádá Keltská stopa, v parčíku pod kinem, vystoupí několik hudebních skupin. Bližší informace na plakátech.

31. 7. - Pouťová zábava

Pořádá sdružení Pohoda od 20:00 hod. do ranního korůpění. K poslechu a tanci hraje Cassa na Dranc – na přírodním parketu proti Sokolovně (přístup od Sokolovny). Více informací na plakátech.

-15-



Kulturní program - léto 2010 31. 7. – 1. 8. – Tradiční Kašperskohorská pouť

V letošním roce proběhne pouť opět na Žižkovo náměstí. Tradičně zde budou pouťové atrakce, staročeský jarmark a další stánky. Doprovodný program bude probíhat na nově opravené spodní části náměstí. Více informací na plakátech.

3. - 5. 8. - Divadelní spolek Kašpar: Norway Today Hrad Kašperk – vždy od 21:00 hod.

"Končím se životem. Půjdeš se mnou? Smile" Originální milostný příběh, humor a extrémní situace. Hodně extrémní, skvělé, překvapivé!

6. - 8. 8. - Divadelní spolek Kašpar: Černé mléko Hrad Kašperk – vždy od 21:00 hod..

Hra o zázraku na konci světa - na vlakové zastávce, odkud už skoro vůbec nic nejede.

6. 8. - Umíme si ještě hrát, aneb nejen jídlem živ je člověk

Pořádá IS a SEV Kašperské Hory od 10:00 - 13:00 hod. Co lidé na Šumavě v historii jedli a jak se bavili.

8. 8. – Tradiční pouť v Červené

Občanské sdružení „Za obnovu a rozvoj Červené na Šumavě“ pořádá 5. ročník obnovené tradiční pouti v Červené. Více informací na plakátech.

11. 8. - Ženy v pokušení

zpracovává ovčí vlna a co vše je možné z ní vyrobit.

14. 8. - Hůlka a Brabec

Město Kašperské Hory pořádá koncert dvou známých osobností a to Daniela Hůlky a Lubomíra Brabce. Kostel sv. Markéty od 20:00 hod. Předprodej vstupenek od 1. 7. 2010 na MěKIS Kašperské Hory, tel. 376 503 412, email: [email protected].

Čtyřicátnice Helena, uznávaná odbornice na manželské problémy jednoho dne zjišťuje, že se dostala do situace, jaké řeší se svými pacienty. Její doposud milující a milovaný manžel je přistižen in flagranti s mladší ženou a Helena brzy bezradně stojí na prahu nového života. Komedie, mládeži přístupné, 118 min., místní kino od 19:00 hod.

Hory od 10:00 - 15:00 hod. Vydejte se s námi na romantickou vycházku na šumavskou zříceninu.

12. 8. - Eva a Vašek

20. 8. - Šumava panoramatická

Pěvecké duo Eva a Vašek nám zahraje v místním kině od 19:00 hod. Předprodej vstupenek od 1. 7. 2010 na MěKIS Kašperské Hory, tel. 376 503 412, email: [email protected]

12. - 14. 8. - Noční prohlídky hradu Kašperk

Hrad Kašperk – vždy od 20:00 hod., historicky první noční oživené prohlídky hradu Kašperk, více informací na www.kasperk.cz.

12. 8. - Tvořivá dílna „Z ovčína“

19. 8. - Putování na hrad Kašperk - Pořádá IS a SEV Kašperské

Beseda se známým šumavským fotografem V. Hoškem, spojená s promítáním od 19:00 hod. ve výstavní místnosti na radnici.

27. 8. - Netopýří noc

Pořádá IS a SEV Kašperské Hory od 18:00 - 24:00 hod. Seznámení s životem našich netopýrů, soutěže pro děti.

29. 8. – Odpolední čaje na faře

Tento měsíc různé rockové kapely od 16:00 hod., sál Miriam – fara.

Pořádá IS a SEV Kašperské Hory od 13:00 - 16:00 hod. Přijďte a zjistíte, jak se

Město Kašperské Hory vyhlašuje druhé kolo programu Podpora klubové, spolkové a jiné zájmové činnosti v Kašperských Horách na rok 2010. Žádost musí být podána na předepsaném formuláři, který je možno obdržet na MěKIS nebo na www.sumavanet.cz/khory, kde budou k dispozici i pravidla pro poskytnutí finančního příspěvku a to nejdéle do 31. 7. 2010.

Město Kašperské Hory pořádá k o n c e r t

Eva a Vašek

dne 12. 8. 2010 od 19 hodin v místním kině Předprodej vstupenek v MěKIS na radnici v Kašperských Horách. Předprodej: 190,- Kč Na místě: 210,- Kč

Nabízíme místním podnikatelům možnost zajistit občerstvení na této akci. Podmínkou je domluva s pořadatelem!

Upozornění redakce: anonymní příspěvky v Kašperskohorském zpravodaji nezveřejňujeme!

Uzávěrka příštího vydání Kašperskohorského zpravodaje bude 13. srpna 2010

Sleva řeziva od 7. do 29. července 2010 nabízí pila Kašperskohorské městské lesy

prodej

zlevněných sortimentů řeziva. Jedná se o vytříděné řezivo 2. kvality - prkna 23 mm a různé latě . . . . (vše s oblanou) Cena prken 1.750,- Kč/m3 a latí 2.200,- Kč/m3 + 20% DPH.

Kašperskohorské městské lesy

Inzerce

Bližší informace získáte na pile od 7 do 13 hodin kontakt p. Ešner - telefon 602 492 937. Kašperskohorský Zpravodaj vydává Město Kašperské Hory. Redakce si vyhrazuje právo vybrat k otištění příspěvky pisatelů podle potřeb KZ. Příspěvky představují názory a postoje pisatelů. Za obsah inzerátů zodpovídá zadavatel. Vydavatel: Město Kašperské Hory, Náměstí 1, 341 92, tel. 376 503 411, IČ 00 255 645. Web: www.sumavanet.cz/khory, email: informace@kasphory. cz. Odpovědný redaktor a grafická úprava I. Šmatová, tiskne Tiskárna Strakonice spol. s r.o., evidence na Ministerstvu kultury České republiky pod číslem E 14893

První etapa rekonstrukce náměstí dokončena

Recommend Documents