PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ
Situační analýza tématu
Vnější vztahy
Plzeň, září 2002
PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ
Na zpracování se podíleli: Členové pracovní skupiny Ing. Pavel Beneš RNDr. Miroslav Kopecký Ing. arch. Irena Králová RNDr. Milan Svoboda Ing. Irena Vostracká
Účastníci workshopu Ing. arch. Karel Beránek Ing. Václav Brousek Ing. arch. Vít Červený Ing. Jiří Davídek Ing. Zdeněk Fluxa Ing. Ctibor Fojtíček Ing. Zdeněk Grundman Miroslav Hucl Ing. Miroslav Kalous Jaroslav Králík Ing. arch. Milan Körner, CSc. Oldřich Kožíšek Leoš Kubový Jan Nový Jaroslav Perlík Jana Římsová Ing. Ladislav Seemann Ing. Jaromír Šesták MUDr. Přemysl Tomašuk Ing. Ladislav Vítek Ing. Miloslav Zeman
VNĚJŠÍ VZTAHY
PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ
VNĚJŠÍ VZTAHY
Obsah I. Vnější vztahy .......................................................................................................................1 1. Obsah tématu ......................................................................................................................1 2. Členění území......................................................................................................................1 3. Vyhodnocení zpracovaných koncepčních dokumentů.........................................................1 4. Popis, základní informace....................................................................................................2 4.1. Poloha a přírodní podmínky ..............................................................................................2 4.1.1. Geografická poloha .................................................................................................2 4.1.2. Geomorfologie.........................................................................................................2 4.1.3. Vodstvo ...................................................................................................................2 4.2. Obyvatelstvo a bydlení ......................................................................................................2 4.2.1. Populační vývoj .......................................................................................................2 4.2.2. Struktura obyvatelstva.............................................................................................3 4.2.3. Bydlení ....................................................................................................................4 4.3. Sídla ..................................................................................................................................4 4.3.1. Sídelní struktura ......................................................................................................4 4.3.2. Územní plány ..........................................................................................................5 4.4. Ekonomika.........................................................................................................................6 4.4.1. Hospodářská základna............................................................................................6 4.4.2. Výzkum, vývoj, technologie.....................................................................................6 4.4.3. Trh práce.................................................................................................................7 4.4.4. Obchody a služby....................................................................................................7 4.4.5. Cestovní ruch ..........................................................................................................7 4.5. Doprava a technická infrastruktura....................................................................................7 4.5.1. Dopravní cesty ........................................................................................................7 4.5.2. Dopravní obslužnost ...............................................................................................8 4.5.3. Vodní hospodářství .................................................................................................9 4.5.4. Zásobení energiemi ..............................................................................................10 4.6. Občanská vybavenost .....................................................................................................10 4.6.1. Školství..................................................................................................................10 4.6.2. Zdravotnictví a sociální péče.................................................................................11 4.6.3. Kultura...................................................................................................................11 4.6.4. Rekreace a sport...................................................................................................11 4.7. Veřejná správa ................................................................................................................12 4.7.1. Správní členění území ..........................................................................................12 4.7.2. Úřady státní správy ...............................................................................................12 4.7.3. Samospráva ..........................................................................................................13 4.8. Občanská společnost ......................................................................................................13 4.8.1. Negativní společenské jevy...................................................................................13 4.8.2. Spolky, organizace ................................................................................................13 4.9. Životní prostředí ..............................................................................................................14 4.9.1. Krajina ...................................................................................................................14 4.9.2. Ovzduší .................................................................................................................14 4.9.3. Odpady..................................................................................................................14 5. Nástroje města...................................................................................................................14 5.1. Přímé nástroje .................................................................................................................14 5.2. Nepřímé nástroje.............................................................................................................14 6. Porovnání s dalšími městy nebo oblastmi v ČR ................................................................14 7. Závěrečné shrnutí podtématu............................................................................................15 II. Závěrečné shrnutí .............................................................................................................17 III. Přílohy ..............................................................................................................................19 IV. Seznam použité literatury..................................................................................................29
PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ
VNĚJŠÍ VZTAHY
Téma vnější vztahy je zpracováno jako jeden celek a není členěno do podtémat.
I.
Vnější vztahy
1. Obsah tématu Analýza vnějších vztahů města Plzně se zabývá postavením města Plzně jakožto významného nadregionálního centra v sídelní struktuře z hlediska sociální a technické obslužnosti v kontextu historického vývoje a geografických podmínek území. Kapitola hodnotí vzájemné vztahy města k nejbližšímu okolí, v aglomeraci, v regionu, v ČR i z pohledu budoucí integrace do EU. •
Vnější vztahy souvisí s těmito tématy • Územní rozvoj – podmínky rozvoje města a jeho okolí. • Obyvatelstvo a bydlení – pohyb obyvatel a bydlení. • Občanská vybavenost – služby poskytované na území města. • Doprava – dopravní vazby a obslužnost. • Technická infrastruktura – společné využití kapacit. • Hospodářský rozvoj – ekonomické vazby. • Řízení a správy města – spolupráce s okolím. • Občanská společnost – „společenské“ prostředí. • Životní prostředí – vazby přírodního prostředí.
2. Členění území Předmětem tématu je na jedné straně město Plzeň jako celek, na druhé straně okolní území vymezená následujícím způsobem: •
Regionální vztahy • blízké okolí Plzně – okruh o průměru cca 25 km • Plzeňská aglomerace – z hlediska správního okresy Plzeň – jih (PJ), Plzeň – sever (PS) a Rokycany (RO); okruh cca 50 – 60 km v průměru • Plzeňský kraj
•
Nadregionální vztahy • Praha • sousední kraje ČR • ostatní území ČR • Německo (Bavorsko) • ostatní území EU
3. Vyhodnocení zpracovaných koncepčních dokumentů • • •
Územní plán města Plzně - integruje a koordinuje závěry z koncepčních dokumentů. Územní plán Plzeňské aglomerace - využitelnost je vzhledem ke způsobu zpracování pouze podmíněná, zatím není dořešena koordinace nadřazených funkčních, prostorových a systémových vazeb. Program rozvoje Plzeňského kraje - základní rozvojový dokument pro území PK, zpracován v návrhu, zatím neschválen Zastupitelstvem Plzeňského kraje. 1
PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ
VNĚJŠÍ VZTAHY
4. Popis, základní informace 4.1.
Poloha a přírodní podmínky
4.1.1. Geografická poloha • • • •
geografická poloha na 49o45´ s.š. a 13o29´v.d. 80 km západně od Prahy, 60 km k hranicím se SRN excentrická poloha v rámci PK směrem ku Praze ovlivňuje spádovou oblast přirozené centrum pro blízké okolí
4.1.2. Geomorfologie • • •
Plzeňská kotlina na soutoku řek – 5 říčních údolí okolní pahorkatiny s členitým reliéfem determinující faktor osídlení a dopravních cest a na ně vážících rozvojových os
4.1.3. Vodstvo • • • • •
znečištění vodních toků nad Plzní, které ovlivňují využitelnost vody v Plzni (pitná voda Úhlava, rekreace - Radbuza) snaha měst a obcí na řece Radbuze o zlepšení kvality vod – výstavba několika ČOV ve větších sídlech – žádost do programu ISPA kvalita čištění vod na ČOV v Plzni ovlivňující území středního a dolního toku Berounky po opuštění území města velké vody jsou ovlivněny horními částmi povodí zejména v době jarního tání a přívalových dešťů režim průtoku vod je ovlivňován vodními nádržemi: na Úhlavě Nýrsko, na Mži Hracholusky, na Radbuze České údolí
4.2.
Obyvatelstvo a bydlení
4.2.1. Populační vývoj •
Historický vývoj populace města a okolí • první výrazným zlomem v růstu populace města bylo zboření městských hradeb v první polovině 19. století - územní expanze a migrace obyvatel z okolí • rozvoj průmyslu, technické infrastruktury a železniční dopravy ve druhé polovině 19. století dále zvýšila intenzitu migraci do Plzně ze širokého okolí • srovnání 1869 – 1961: - Plzeň – z necelých 31 000 obyvatel na více než 139 000 obyvatel - okresy PJ + PS + RO – takřka shodný počet obyvatel • další období růstu velikosti města bylo zaznamenáno přibližně od šedesátých do poloviny osmdesátých let 20. století - ŠKODA • zdrojovou oblastí pro stěhování do města byly zejména okresy Plzeň - jih a Plzeň - sever – uvolňování pracovníků ze zemědělství • současně docházelo k výrazné migraci obyvatelstva Plzně do Prahy
•
Současný populační vývoj (viz obrázky č. 1, 2 a 3) • od roku 1986 dochází ke stagnaci a po roce 1990 k trvalému úbytku počtu obyvatel města • po roce 1995 dochází k obrácení migračního směru a migrační ztráty začínají významnou měrou přispívat k urychlení úbytku obyvatelstva města Plzně
2
PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ
VNĚJŠÍ VZTAHY
• v současnosti jsou zaznamenávány vysoké migrační úbytky obyvatelstva, zejména ve prospěch sousedních okresů Plzeň - sever a Plzeň - jih • v okresech Plzeň - jih a Plzeň - sever dochází současně s migračními zisky i ke ztrátám obyvatelstva přirozenou měnou, a proto je nárůst počtu obyvatel v okolí Plzně méně výrazný • na migračních ztrátách Plzně se podílí i stěhování do Prahy – postupně dochází k oslabování tohoto směru migrace • nejčastějším důvodem stěhování z Plzně jsou bytové důvody (u stěhování do Prahy pravděpodobně převládá důvod přiblížení k pracovišti) • nejčastějším důvodem stěhování do Plzně je přiblížení k pracovišti • Plzeň získává migrací nové obyvatele z okresů Karlovarského kraje, v menší míře i z Ústeckého kraje a v rámci Plzeňského kraje z okresu Tachov • migrační pohyby na Plzeňsku souvisí s procesem suburbanizace, kdy již nedochází k další koncentraci obyvatelstva do jádrového města, ale zvyšuje se počet obyvatel v obcích v blízkém okolí města •
Trendy populačního vývoje • lze očekávat postupné snižování, až zastavení migračních ztrát města? • za předpokladu zvýšení intenzity výstavby bytů včetně bytů nájemních a atraktivní nabídky pracovních míst lze očekávat i získávání obyvatelstva migrací ze vzdálenějších regionů
4.2.2. Struktura obyvatelstva •
Současný stav a vývoj • současná věková struktura obyvatelstva Plzně byla utvářena pod vlivem vývoje přirozené měny a zejména vysokých migračních přírůstků, které trvaly zhruba do počátku let devadesátých - vysoký podíl obyvatelstva ve věku 65 a více let (spolu s okresy Rokycany, Plzeň jih a Klatovy nejvyšší v kraji) - vysoký podíl obyvatestva v produktivním věku (nejvyšší z okresů Plzeňského kraje) - nejnižší podíl dětí ve věku 0 - 14 let mezi okresy Plzeňského kraje • dochází ke stárnutí obyvatelstva města, k růstu podílu osob v poproduktivním věku a poklesu podílu dětské složky populace • migračními úbytky ve druhé polovině devadesátých let dochází k určitému oslabování populace nejčastěji o osoby středního věku a rodiny s dětmi • město získává migrací osoby ve věku 20 - 29 let • ve městě Plzni je vyšší podíl obyvatelstva s dokončeným vysokoškolským nebo středoškolským vzděláním než v ostatních okresech Plzeňského kraje • vysoký podíl obyvatelstva s vyšším vzděláním je v Plzni dán koncentrací pracovních příležitostí s požadavky na vysokou kvalifikaci a soustředěním vysokých a středních škol ve městě
•
Trendy ve složení populace • lze očekávat pokračování stárnutí populace města - růst podílu obyvatel v poproduktivním věku a pokles podílu dětské složky populace • zvyšuje se podíl obyvatelstva s vysokoškolským a středoškolským vzděláním v Plzni i v sousedních okresech • migrací, rozvojem dopravy a posilováním vazeb mezi městem a obcemi bude docházet k postupnému sbližování profesní a sociální struktury obyvatelstva města a příměstských obcí
3
PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ
VNĚJŠÍ VZTAHY
4.2.3. Bydlení •
Stav a vývoj • k rychlému nárůstu počtu bytů a zkvalitňování bytového fondu docházelo v Plzni v souvislosti s výstavbou panelových sídlišť od šedesátých do první poloviny devadesátých let 20. století • k výraznému poklesu intenzity bytové výstavby došlo v Plzni ve druhé polovině devadesátých let (nejnižší intenzita výstavby mezi okresy Plzeňského kraje) • v současnosti dochází ke zvýšení zájmu o výstavbu rodinných domů nebo o modernizaci starších domků v okolí Plzně - nižší cena nemovitostí a stavebních pozemků v okolí Plzně - atraktivita některých obcí v blízkosti Plzně pro rozvoj bydlení (cena, dopravní dostupnost města a kvalita životního prostředí) • města a obce v okolí rozvíjí svůj typ bydlení: - menší města - nájemní (bytové domy), popř. vlastnické bydlení (rodinné domy) - obce především vlastnické bydlení (rodinné domy) • Sylván - oživení bytové výstavby v Plzni – aktivní přístup města - nutno zabývat se otázkou, jaký bude přístup města k další bytové výstavbě po dokončení výstavby na Sylvánu
•
Trendy • mezi městy a obcemi (jejich samosprávami) se vyvinul konkurenční vztah v oblasti bydlení - snižování počtu obyvatel v území, ale snaha o - posilování sídel - efektivnější řešení infrastruktury, podpory podnikání atd. • funkce bydlení bude pravděpodobně i nadále rozvíjena ve většině obcí v blízkém zázemí Plzně
4.3.
Sídla
4.3.1. Sídelní struktura •
•
•
• • • •
Geopolitické změny přinesly změny polohy ČR i Plzně v rámci Evropy (viz obrázek č. 4): • posun resp. rozpuštění hranic dvou politických bloků Evropě - Plzeň se z polohy periferního města stala městem s intenzivními kontakty s EU • Plzeň leží na křižovatce cest z Prahy do Bavorska – jedné z nejbohatší spolkových zemí Město Plzeň je největší centrum na jedné z nejvýznamnějších rozvojových os ČR – západní radiální pražská rozvojová osa – směřující do nejbohatších regionů EU • Alpský oblouk - Německo (Bavorsko a Badensko-Wuttenbersko), Rakousko, Švýcarsko, severní Itálie, jihovýchodní Francie • hlavní centra EU - Brusel, Londýn, Paříž Rozvojová osa/směr Plzeň – Cheb resp. dálnice D5 otevírá cestu • Norimberk – Stuttgart – severní Francie – Velká Británie • Norimberk – Frankfurt – Benelux – Velká Británie Rozvojová osa/směr Plzeň – Domažlice (popř. Klatovy) otevírá cestu • Mnichov – východní Rakousko – (Švýcarsko) – severní Itálie – jižní Francie – Španělsko Všechny tyto směry protínají tradiční významný koridor v EU Severní moře (resp. Baltské moře) – Středozemní moře (resp. Jaderské moře) Růst významu jiných center – Berlín, … • změna významu některých evropských koridorů – rozvojových os Plzeň v rámci ČR (viz obrázek č. 5) • Plzeň je 4. největší město v ČR a největší město ČR západně od Prahy 4
PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ
VNĚJŠÍ VZTAHY
• má postavení mezoregionálního střediska • patří k nejdůležitějším koncentračním prostorům • vazby k Praze jako makroregionálnímu středisku s koncentrací funkcí republikového významu - vládní a státní instituce - věda a výzkum - vysoké školství a kultura - sídla významných organizací a firem - dopravní uzel mezinárodního významu • má přímé vazby (dopravní) pouze se sousedními kraji (Karlovarský, Jihočeský a v omezené míře Ústecký a Středočeský), ale především s Prahou • s ostatním územím ČR existuje vazba (dopravní) pouze přes Prahu (rozvoj dálniční sítě) •
Plzeň v rámci Plzeňského kraje (viz obrázek č. 6 a 7) • má výrazné dominantní postavení - 30 % obyvatelstva Plzeňského kraje - 2. největší město Klatovy – 7,5 krát méně obyvatel • je centrem s rozsáhlou regionální působností a koncentrací vyšších služeb, s významem částečně přesahujícím hranice Plzeňského kraje • přes Plzeň vede většina cest z celého území kraje směrem do Prahy - excentrická poloha směrem ku Praze
•
Plzeň v rámci aglomerace • Plzeňská aglomerace není plnohodnotným aglomeračním útvarem - převaha gravitačních vztahů – polovina obyvatel aglomerace sídlí v Plzni - větší význam i menších center osídlení
•
Plzeň a blízké okolí • nejedná se o homogenní území z hlediska: - sídelní struktury – Plzeň sousedí se 3 městy (cca 5 tis. obyv.) i malou obcí (méně než 200 obyv.) - vztahů a zájmů – projevují se konkurenční vztahy i mezi obcemi v okolí • časté intenzivní migrační vazby – suburbanizace • atraktivní jsou i menší a malá sídla s dobrou dostupností Plzně – především pro střední a vyšší vrstvu obyvatel – zvyšují se nároky na: - vybavenost těchto sídel - na dopravu do města
• •
Trendy tendence ve vývoji sídelní struktury směřují k vytváření integrovaného systému osídlení a rozvoji oboustranných vztahů (migrace, dojížďky za prací) mezi městem a příměstskými obcemi město Plzeň má předpoklady k udržení svého postavení a funkce v sídelní struktuře České republiky změna (posilování) postavení Plzně v evropském kontextu
• •
4.3.2. Územní plány • •
Hodnocení územně plánovací dokumentace reflektuje stav k 04/2002 Územní plány velkých územních celků • Územní plán VÚC Plzeňská aglomerace (koncept) - nedává zásadní impulsy pro další rozvojové aktivity v území např. řešením území kolem dálničního obchvatu Plzně, území u dálničních křižovatek Kyšice, Sulkov a další území vyžadující koordinaci územních plánů více obcí - je nutné sjednotit návrhy konceptu s rozvojovými dokumenty Plzeňského kraje 5
PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ
VNĚJŠÍ VZTAHY
v návrhu je nutné stanovit pravidla pro plánování a povolování velkých investičních záměrů (obchodní centra, výrobní závody), jejichž lokalizace a obsluha se týká společně více obcí (Kyšice, Chotíkov, Starý Plzenec) • územní plány VÚC okresu Klatovy (projednaný koncept), okresu Tachov (projednaný návrh), okresu Domažlice (schválený) - nemají přímé vazby na město Plzeň a jeho okolí - přenášejí základní nadřazené vztahy, především komunikační, popř. tranzitní sítě Územní plány obcí • územní plány obcí jsou zpracovány zejména v okrese Plzeň-jih • v okrese Plzeň-sever a Rokycany je jich zpracováno mnohem méně, zde převažují urbanistické studie, v některých případech neexistují ani ty. • vyhledání nových rozvojových ploch pro bydlení a dále pro výrobu, služby a obchod • potřeba koordinace vzájemných vazeb jednotlivých územních plánů obcí – především dopravní a technické infrastruktury, systému ÚSES • nutný soulad s nadřazenou územně plánovací dokumentací • návaznost územních plánů obcí na Územní plán města Plzně - rezervy jsou v řešení inženýrských sítí -
•
4.4.
Ekonomika
4.4.1. Hospodářská základna •
• • • •
• •
Město Plzeň: • patří k největším hospodářským centrům ČR • v rámci kraje je jeho postavení bezkonkurenční (viz tabulku č. 1) transformace ekonomiky s dopadem na širší region – např. restrukturalizace Škoda a.s. – snížení počtu pracovních míst Borská pole - nová zóna jako projekt města - nové firmy - nové pracovní příležitosti v rámci regionu konkurenční vztahy zón – odmítnutí určitých výrob a technologií (prvovýroba apod.) vztahy ekonomických subjektů • významné zahraniční firmy mající pobočky nebo dceřiné společnosti v Plzni – významné z hlediska pracovních míst i z hlediska image města (Matsushita, Siemens) • firmy sídlící v Plzni mají pobočky, event. zázemí v okolních obcích (Škoda, Stock) • zájem pražských firem o pracovníky z Plzně - pouze dojíždí - solidní časová dostupnost, nižší mzdové nároky projevuje se zájem měst a obcí v okolí Plzně spolupracovat s městem Plzní při získávání investorů a stabilizaci kvalifikovaných pracovních sil nové rozvojové zóny – nutná kooperace města a okolních obcí z důvodů • lokalizace – vazba na D5 – dopravní dostupnost • investice – doprava, technická infrastruktura • pracovní síla – bydlení, vybavenost
4.4.2. Výzkum, vývoj, technologie • •
Plzeň je regionálním centrem vývoje a nových technologií Plzeň se může stát mostem mezi centry vývoje a výzkumu v ČR a EU • poloha (Praha – Mnichov) • centrum vzdělanosti (ZČU + LF UK) • tradice (výzkum a vývoj ŠKODA) a nové aktivity ve výzkumu a vývoji - výzkumné centrum firmy Matsushita v Plzni - výzkumné centrum při ZČU 6
PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ •
•
VNĚJŠÍ VZTAHY
- podnikatelské a inovační centrum zřízené BIC Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje je zapojena do přípravy Inovační strategie • 31 regionů z 18 evropských zemí (ČR – Praha, Liberecký kraj, Plzeňský kraj) Plzeň má potenciál pro šíření poznatků výzkumu do praxe i ve svém okolí – zatím ojedinělé příklady (Rodenstock ČR v Klatovech)
4.4.3. Trh práce • • •
Plzeň je významným zdrojem pracovních míst a centrem dojížďky za prací, přitom má vyšší míru nezaměstnanosti než okolní okresy (viz tabulku č. 2) při podpoře vytváření nových pracovních míst ze strany státu, kraje či města je nutné zvažovat faktory dostupnosti pracovních míst - při zachování tržního prostředí není žádoucí likvidace stávajících pracovních míst (dumping) spolupráce okresních úřadů práce
4.4.4. Obchody a služby • • • • • • •
obchod – naprostá změna systému prodeje velká obchodní zařízení – koncentrace v Plzni, dojížďka z regionu – obchodní turistika potřeba regulace x „konkurence“ při lokalizaci obchodních zařízení na hranici sousedních obcí (Plzeň x Chotíkov x Kyšice) dopad do stávající obchodní sítě nejen v Plzni - konkurence, odsávání pracovních sil banky - v Plzni jsou zastoupeny téměř všechny banky s různou úrovní služeb v bankovnictví - nejvyšší mzdy živnostenské provozy - nabídka je rovnoměrná v Plzni a blízkém okolí a je využívána bez ohledu na hranice obcí
4.4.5. Cestovní ruch •
• • •
silné regionální vazby • koncentrace některých aktivit v Plzni není dostatečným magnetem pro vícedenní návštěvy • vytváření společné nabídky s okolím • nutná spolupráce a koordinace municipalit i privátního sektoru (pořádání akcí, nabídky, vzájemné informovanost, apod.) nástupní místo pro zahraniční návštěvníky Prahy x služby cestovního ruchu chybí připravuje se krajská koncepce cestovního ruchu – nutná spolupráce v rámci kraje význam Šumavy pro Plzeň • protiváha urbanizovaného prostředí + solidní dostupnost • velmi pozitivní vnímání Šumavy českými i zahraničními návštěvníky
4.5.
Doprava a technická infrastruktura
4.5.1. Dopravní cesty •
Plzeň je významným dopravním uzlem/křižovatkou v rámci Čech - poloha + radiální uspořádání cest v rámci kraje • 6 dopravních koridorů • prochází zde IV. A větev IV. multimodálního koridoru evropské sítě (Madrid - Norimberk Plzeň - Praha - Moskva), který protíná koridory sever - jih (Severní moře - Středozemní moře, Balt - Jadran) - dálnice D5 - III. železniční koridor Praha - Plzeň - Cheb - Norimberk (bude budován po IV. koridoru Praha - České Budějovice - Rakousko) - vysokorychlostní trať 7
PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ •
VNĚJŠÍ VZTAHY
roste význam dopravního koridoru Praha - Plzeň - Domažlice - Regensburg - Mnichov trať 180, silnice I/26 - zájem Bavorska o přímé spojení Prahy a Mnichova - přes Plzeň mimo Norimberk - Mnichov uzel pro směr západní (Francie) i jihozápadní (Itálie) + letiště méně významné jsou dopravní koridory přímo spojující Plzeň s dalšími kraji (krajskými městy) - Plzeň – České Budějovice – trať 190, silnice I/20 (E49) - Plzeň – (Most) Ústí nad Labem – trať 160, silnice I/27 - Plzeň – Karlovy Vary – silnice I/20 s ostatním územím ČR (kraji) je spojení nepřímé přes výše uvedená centra směr Plzeň – Klatovy – Železná Ruda (trať 183, silnice I/27 (E53)) má spíše význam pro spojení dvou největších měst kraje s česko-bavorským pohraničím (Šumava, Bavorský les – rekreace, …)
•
• •
•
Železnice • všechny železniční tratě jsou zastaralé (trasování z 2. poloviny 19. století) a nevyhovují současným požadavkům – konkurenceschopnost železnic z hlediska času, ceny, pohodlí, pružnosti, apod. • železnice v úseku Plzeň – Praha není konkurenceschopná vůči silnici - časová dostupnost zatím 1:20 až 1:30, potřebné 0:55 - cestující preferují automobilovou, popř. autobusovou dopravu • téměř havarijní stav železnice v úseku Plzeň – Cheb
•
Silnice • radiální uspořádání - koncentrace dopravních proudů automobilů před městem Plzní • největší podíl tranzitu ve směru Praha - Norimberk (dálnice D5), resp. Mnichov (Domažlice) - dokončování dálnice D5 v okolí Plzně - odvedení tranzitní dopravy mimo Plzeň - významné tangenciální propojení na jih od Plzně - nutná modernizace severní tangenty – silnice II/180 • ostatní směry mají zřejmě vyšší podíl dopravy s cílem v Plzni resp. v Plzeňské aglomeraci
•
Letiště • pro Plzeň a Plzeňský kraj má význam pražské letiště Ruzyně - výborná časová dostupnost • kromě letiště Letkov a Plasy (vnitrostátní letiště veřejná) se v blízkosti Plzně nachází bývalé vojenské letiště Líně, pro které existuje záměr na využití jako mezinárodní civilní letiště (zatím pro malá letadla) a začlenění do evropské sítě regionálních letišť • realizací záměru v Líních by došlo k rozvoji širších vztahů pro celé Plzeňsko
•
Cyklodoprava • Plzní prochází mezinárodní cyklistická trasa č. 3 Praha - Rokycany - Ejpovice - Plzeň Dobřany - Domažlice - Bavorsko (Furth in Wald) •
v Plzni začínají 2 nadregionální cyklistické trasy ve směru sever - jih: - Č. 31 Plzeň - Starý Plzenec - Blovice - Nepomuk - Jižní Čechy (Blatná) - Č. 35 Plzeň - Horní Bříza - Manětín - Karlovarský kraj (Žlutice)
4.5.2. Dopravní obslužnost •
•
Plzeň je významným centrem dojížďky obyvatel z okolí autobusy a vlaky i nákladní dopravy • klesl a klesá zájem o železniční dopravu • prudký růst automobilové dopravy ve městě harmonizace jízdních řádů
8
PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ
VNĚJŠÍ VZTAHY
• problémy v koordinaci různých typů dopravy: - souběh autobusové a železniční dopravy ve stejném čase - návaznost spojů • dosud dopravní obsluhu řeší OkÚ, od 1.1.2003 zřejmě v gesci kraje •
Autobusová doprava • jediné autobusové nádraží blízko centra – zde projíždí nebo končí naprostá většina spojů • chybí přímá vazba na osobní železniční dopravu • vybudování přestupních terminálů v okrajových částech města
•
Automobilová doprava – cílová z okolí • potřeba vytvoření systému záchytných parkovišť a výhodné podmínky pro využití MHD • chybí legislativní podmínky pro účinnou restrikci individuální automobilové dopravy v centru
•
Městská hromadná doprava (MHD) • zatím pouze jednotlivé jízdy nebo časové kupóny pro dobu 1 měsíc a delší • chybí přestupní jízdenky, popř. časové kupóny na kratší dobu • autobusy zajíždí do Starého Plzence, Dýšiny, Chrástu, Kyšic, Nové Huti, Smědčic, Tlučné, Vejprnic
•
Integrovaná doprava Plzeňska (IDP) • spočívá v zavedení jednotných časových jízdenek pro MHD, (vybranou) autobusovou dopravu a ČD • má dvě pásma - vnitřní – Plzeň a 8 obcí - vnější – 37 obcí • zatím financována pouze městem Plzní • výhodné především pro dojíždějící do Plzně z blízkého okolí • komplexní vyhodnocení přínosů – využití zkušeností po prvním roce provozu - zájem cestujících o veřejnou dopravu – vyšší investice do vozového parku - protiváha individuální automobilové dopravy – konkurence dvou dopravních systémů - přínos pro životní prostředí - sporná je efektivita v územích s nižší hustotou osídlení nebo četností vazeb – menší obce ležícímimo radiály podmínky rozvoje integrované dopravy na Plzeňsku • spolupráce s Plzeňským krajem • zapojení dalších měst a obcí i do systému financování • koordinátor - harmonizace jízdních řádů - územní organizace dopravy atd.
•
•
Železniční doprava • taktová železniční doprava se musí stát páteří integrovaného dopravního systému pro širší území • žádoucí je rozšíření taktové dopravy i mezi krajskými městy ČR a Bavorska
4.5.3. Vodní hospodářství •
Zásobování pitnou vodou • závislost Plzně na jediném zdroji pitné vody z řeky Úhlavy – poměrně rizikový zdroj povrchová voda • zvažovány náhradní zdroje – Mže, Radbuza 9
PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ
VNĚJŠÍ VZTAHY
• vodárenskou kapacitu Plzně využívají další okolní obce - okres Plzeň - sever - obce Kyšice, Dýšiná, Nová Huť, Chrást, Vejprnice, Tlučná, Vochov, Nýřany, Úherce, Zbůch, Týnec, Červený Újezd, Líně, Sulkov, Třemošná, Záluží, Česká Bříza, Senec, Zruč a Chotíkov - okres Rokycany - obec Ejpovice • nejdále zasahuje vodárenský přivaděč do Blovic (25 km), na který je napojeno několik dalších obcí okresu Plzeň - jih • řešení zásobování obyvatel pitnou vodou v širším území by mohlo vést k optimálnímu využití kapacit i zajištění náhradního zdroje (pro případ havárie) •
Likvidace odpadních vod • Plzeňská ČOV má dostatečnou kapacitu pro připojení okolních obcí • na kanalizační systém a ČOV města Plzně nejsou dosud napojeny žádné okolní obce důvodem jsou: - chybějící kapacitní kanalizční síť v okrajových částech Plzně - zájem okolních obcí o vlastní řešení likvidace odpadních vod - náročnější technické překonávání přírodních překážek – vyšší investice
4.5.4. Zásobení energiemi •
Plyn • město je zásobeno ze dvou větví vysokotlakého plynovodu - tzv. Severní a Jižní obchvat Plzně • okolní města a obce neřeší plynofikaci ve spolupráci s městem Plzní přesto • Plzeň i okolní sídla dosáhly vysokého podílu plynofikace
•
Elektrická energie • zásobování města Plzně elektrickou energií z nadřazené přenosové soustavy zajišťují transformovny Chrást a Přeštice • problémem je neexistující propojení 110 kV systémů Chrást a Přeštice na území Plzně
•
Centrální zásobování teplem • systémy centrálního zásobování teplem nezásobují obce v okolí města Plzně
4.6.
Občanská vybavenost
4.6.1. Školství •
•
Současný stav (viz tabulku č. 3) • některé speciální školy (např. pro zdravotně postižené žáky) mají celokrajskou působnost • základní školy s rozšířenou výukou některých předmětů vyučují i žáky z obcí v blízkém okolí • střední školy mají převážně krajskou působnost - v Plzni je soustředěno 45 % středoškolských vzdělávacích kapacit kraje • vysoké školy s nadregionální, částečně republikovou působností a studiem cizinců • studium obyvatel Plzně na vysokých školách v Praze a dalších vysokých školách České republiky Vývoj a trendy • pokles počtu žáků a tříd základních škol • roste počet zájemců z obcí v okolí Plzně o využívání plzeňských základních škol s rozšířenou výukou předmětů • optimalizace sítě středních škol a učilišť • stabilizace počtu studentů středních škol
10
PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ
VNĚJŠÍ VZTAHY
• rozvoj Západočeské univerzity v Plzni - zakládání nových fakult (aplikovaných věd, ekonomická, právnická, humanitních studií), zvyšování nabídky studijních oborů • nárůst počtu studujících VŠ • obecně dochází ke zvyšování vzdělanosti - Plzeň zůstává vysoko nad krajským průměrem (viz tabulku č. 4)
4.6.2. Zdravotnictví a sociální péče •
•
Současný stav • nemocnice a speciální zdravotická zařízení s krajskou i nadregionální působností (pro Plzeňský i Karlovarský kraj) • zdravotnická záchranná služba - Územní systém záchranné služby zajišťuje pozemními dopravními prostředky rychlou zdravotnickou pomoc ve spádové oblasti Plzně a rychlou lékařskou pomoc leteckou záchrannou službou v rámci celého západočeského regionu • kojenecký ústav s dětským domovem poskytuje služby pro děti z celého Plzeňského kraje • vztahy k lázeňským zařízením republikového až mezinárodního významu v Karlovarském kraji • Psychiatrická léčebna v Dobřanech v blízkosti Plzně má nadregionální význam Vývoj a trendy • privatizace a vznik nových nestátních zdravotnických zařízení, rozšíření rozsahu zdravotní péče • potřeba posílení kapacity lůžek následné péče a léčeben dlouhodobě nemocných
4.6.3. Kultura •
•
Současný stav • ve městě jsou soustředěna kulturní zařízení krajského až nadregionálního významu, mezi která patří zejména divadla, muzea, galerie, knihovny, sály pro víceúčelové využití, střediska zahraniční kultury, rozhlas a různá zařízení pro volný čas (např. ZOO, hvězdárna a planetárium a výstaviště) • Divadlo J. K. Tyla je 100% financováno z rozpočtu města, přestože je využíváno i návštěvníky z jiných obcí Plzeňského kraje • kulturní akce krajského až nadregionálního významu (slavnosti, festivaly, přehlídky) • vztahy ke kulturním zařízením republikového významu v Praze (divadla, muzea, galerie, koncertní sály, televize a rozhlas) • kulturní aktivity v okolí města (zámek Kozel) Vývoj a trendy • kvalitativní a kvantitativní rozšiřování nabídky služeb knihoven, galerií, výstavních síní s krajským významem • vznik nových kulturních akcí (festivaly, přehlídky) a rozvoj komerčních kulturních aktivit • výstavbou nové budovy Komorního divadla by došlo ke zvýšení kvality služeb návštěvníkům, a tím zvýšení návštěvnosti včetně návštěvnosti z území kraje • doplnění vybavenosti města dalšími zařízeními pro trávení volného času (multikino, aquapark apod.) s regionálním významem • zaměření na pořádání akcí regionálního a nadregionálního významu, spolupráce při propagaci a plánování časového rozložení akcí v průběhu roku
4.6.4. Rekreace a sport •
Současný stav • sportovní zařízení převážně krajského významu - zimní stadion, areál ve Štruncových sadech (kopaná, atletika), hala na Slovanech, plavecký bazén na Slovanech, střelecký stadion Lobzy a sportovní areál na Borech
11
PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ
•
VNĚJŠÍ VZTAHY
• konání celorepublikových a mezinárodních sportovních akcí ve sportovních zařízeních nadměstského významu • oblast Boleveckých rybníků s vybaveností pro sezónní rekreaci je využívaná i návštěvníky z ostatního území republiky a zahraničí • k nejvýznamnějším oblastem mimo území města využívaným obyvateli Plzně k rekreaci, je Šumava a oblast Hracholuské přehrady • k individuální rekreaci obyvatel města jsou využívány soukromé chaty a chalupy na území celého kraje Vývoj a trendy • rozvoj značených turistických stezek a cykloturistických tras v okolí města • růst zájmu o některé druhy sportu - hokej, hokejbal, futsal a bojová umění • potřeba nové ledové plochy, haly na futsal, hřiště na hokejbal, rozšíření možností pro plavedké sporty – regionální využití • zájem o kvalitnější služby v oblasti rekreace
4.7.
Veřejná správa
4.7.1. Správní členění území • •
•
město Plzeň je historicky krajským městem, i když území a název kraje se měnily katastrální území města Plzně, které zároveň tvoří správní území okresu Plzeň - město, sousedí s 19 obcemi, které náleží: • okresům Plzeň - jih, Plzeň - sever • ke správním územím pověřených úřadů (viz obrázek č. 8) - Dobřany - Starý Plzenec - Nýřany - Třemošná - Město Touškov v případě realizace reformy veřejné správy v navržené podobě bude území města sousedit se správním územím pověřeného úřadu III. kategorie Nýřany a Stod
4.7.2. Úřady státní správy •
•
město je sídlem Krajského úřadu Plzeňského kraje a některých dalších institucí s krajskou působností: • Krajské státní zastupitelství • Krajský soud • Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje • Krajská hygienická stanice Plzeň je sídlem některých odloučených pracovišť celostátních institucí, z nichž některá mají (z historických důvodů) působnost i v Karlovarském kraji: • životní prostředí – regionální odbor MŽP ČR, ČIŽP, AOPK, SFŽP • Policie ČR • NKÚ • Finanční ředitelství • Celní ředitelství • Inspektorát bezpečnosti práce • ČOI, ČZPI • Zeměměřičský a katastrální inspektorát • ČSÚ • Státní oblastní archiv 12
PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ •
•
VNĚJŠÍ VZTAHY
v současné době je město Plzeň sídlem Okresních úřadů Plzeň - jih a Plzeň - sever a pro tyto okresy i sídlem dalších úřadů: • Okresní hygienické stanice • Okresní správy sociálního zabezpečení • Okresního ředitelství policie • Úřadu práce připravovaná reforma veřejné správy uvažuje se zřízením sídla pověřeného úřadu III. kategorie Nýřany ve městě Plzni
4.7.3. Samospráva •
•
• • • • •
zapojení města Plzně do • Svazu měst a obcí ČR - Sdružení primátorů statutárních měst • Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje napjaté vztahy mezi Plzní: • a některými obcemi v souvislosti s platbami za žáky ZŠ • a obcemi Štěnovice a Útušice v souvislosti s dálničním obchvatem • a obcí Chotíkov v souvislosti se skládkou problematické vnímání ochoty Plzně o spolupráci s městy a obcemi v okolí (malá vstřícnost) přeměna některých konkurenčních vztahů mezi samosprávami na vztah spolupráce řešení některých problémů v širším území je efektivnější spolupráce s Českými Budějovicemi v rámci NUTS 2 Jihozápad, např. při rozvoji dopravní infrastruktury spolupráce s některými dalšími statutárními městy při prosazování konkrétních legislativních úprav - např. s městem Brnem spolupráce s některými městy v zahraničí – partnerská města
4.8.
Občanská společnost
4.8.1. Negativní společenské jevy •
• • •
do Plzně se zejména z důvodu anonymity většího města koncentrují některé problémové skupiny osob • kriminální živly • drogově závislí • bezdomovci atd. přítomnost těchto osob ze širšího okolí vyvolává potřebu řešení jejich pobytu a souvisejících problémů - sociální zařízení, represe, … klade však větší nároky i na prevenci těchto negativních společenských jevů směrem k obyvatelům města zatím neexistuje spolupráce města s blízkým ani vzdálenějším okolím
4.8.2. Spolky, organizace • •
Plzeň je sídlem téměř 70 odborových organizací a profesních sdružení, z nichž většina má působnost širší (až krajskou) také některé nevládní a neziskové organizace působí i v okolí Plzně - jedná se především o organizace věnující se : - sociálním službám - ekologii - vzdělávání 13
PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ
4.9.
VNĚJŠÍ VZTAHY
Životní prostředí
4.9.1. Krajina • • •
nadregionální a regionální ÚSES, některé problematické vazby místního ÚSES komplexy lesů na okrajích města zabíhající do území sousedních obcí - zejména rekreační využití výrazná diferenciace krajiny - silně urbanizovaná krajina Plzně a nejbližšího okolí a na druhé straně významné celky přírodní a přirozené krajiny – Křivoklátsko, Manětínsko, Tepelská vrchovina, Merklínsko, Brdy a Podbrdsko, Šumava a Český les
4.9.2. Ovzduší • •
oboustranný dálkový přenos znečištění ze zdrojů REZZO 1 - snížení dálkového přenosu ze Sokolovska, přenos z Plzně až do míst mimo kraj znečištění ovzduší z automobilové dopravy – tranzit, cílová a zdrojová doprava
4.9.3. Odpady • • • •
zpracovává se koncepce odpadového hospodářství Plzeňského kraje, je nutná koordinace s koncepcí odpadového hospodářství města Plzně ukládání odpadů z města na skládky mimo město zvažována spalovna komunálních odpadů sběr a druhotné zpracování odpadů
5. Nástroje města 5.1. •
• • •
územní plány • měst a obcí • velkých územních celků nakládání s pozemky ve vlastnictví města Plzně využití infrastruktury ve vlastnictví města Plzně společné využití zdrojů finanční podpory městem Plzní a obcemi
5.2. • • • •
Přímé nástroje
Nepřímé nástroje
Program rozvoje Plzeňského kraje a jeho realizace krajské odvětvové koncepce vyhlášky a nařízení kraje zapojení do činnosti SMO ČR a SMO PK
6. Porovnání s dalšími městy nebo oblastmi v ČR •
České Budějovice • obdobná snaha o dálnici • důsledně „drží“ územní plán proti nadměrnému rozvoji hypermarketů • snaha o spolupráci Českých Budějovic a Českého Krumlova v cestovním ruchu • JČU – snaha o další rozvoj univerzity, např. zavedením jediného VŠ studia pivovarnictví v Evropě 14
PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ
VNĚJŠÍ VZTAHY
7. Závěrečné shrnutí podtématu •
Postavení města Plzně ve vztazích 1. regionálních – blízké okolí, aglomerace, kraj 2. nadregionálních – Praha, okolní kraje, ostatní kraje ČR, Německo (Bavorsko), EU • podmíněno především polohou, historickým vývojem a dostupností
•
Nadregionální vztahy • Evropská unie - poloha ČR v Evropě + poloha Plzně v ČR - spojení Prahy s nejbohatšími regiony a centry EU: - jihozápadní směr – Mnichov – Alpský oblouk - západní směr – Norimberk – největší města EU - křížení tradičního koridoru Severní moře – Středozemní moře - ostatní směry v ČR spíše spojení severu s jihem • Česká republika - 4. největší město ČR - nejsilnější vztahy k Praze (D5) - zprostředkovává i vazbu s dalšími krajskými městy - další přímé spojení jen s Karlovými Vary a Českými Budějovicemi, popř. bližšími částmi Středočeského a Ústeckého kraje - tradiční průmyslové centrum ČR => hospodářské centrum ČR (rozvoj terciéru) - nadregionální význam: - ekonomika – subdodávky významných firem, bankovnictví, vývoj, apod. - občanská vybavenost – zdravotnictví, vysoké školství, obchod
•
Regionální vztahy • kraj - unikátní sídelní struktura v rámci ČR - více než 30% obyvatel kraje sídlí v Plzni - excentrická poloha směrem k Praze + radiální uspořádání cest - téměř celé území kraje je směrem do vnitrozemí obsluhováno přes Plzeň - regionální význam Plzně - analogie vztahů nadregionálních, ale intenzivnější - význam území kraje mimo aglomeraci pro Plzeň - protiváha urbanizovaného centra - rekreační zázemí, potenciál pro cestovní ruch • aglomerace - gravitační vazby (dle převažujícího směru a intenzity) - význam Plzně - viz kraj + pracovní místa, střední školství - význam aglomerace - viz kraj + pracovní síly • blízké okolí - proces suburbanizace (migrace obyvatel Plzně do blízkého okolí) - migrace z města zatím není kompenzována imigrací ze vzdálenějších území - projekt Integrovaná doprava Plzeňska - změny ve veřejné správě – reforma
15
PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ
II.
ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ
Závěrečné shrnutí
Analýza vnějších vztahů se zabývá postavením města Plzně jakožto významného regionálního centra v sídelní struktuře z hlediska sociální a technické obslužnosti. Kapitola hodnotí vzájemné vztahy města k nejbližšímu okolí, v aglomeraci, v Plzeňském kraji, v ČR i z pohledu budoucí integrace do EU. Pro postavení města Plzně v mezinárodních vztazích je určující poloha Plzně na polovině cesty mezi Prahou a Bavorskem. Plzeň se nachází na křižovatce dopravních koridorů ze SRN do Prahy. Je největším centrem na významné rozvojové ose ČR, která směřuje z Prahy do nejbohatších regionů EU. Plzní prochází IV. A větev IV. multimodálního koridoru evropské sítě, kterou tvoří dálnice D5 a III. železniční koridor Praha – Plzeň – Cheb – Norimberk. Tento koridor otevírá cestu do středního Německa a přes severní Francii nebo země Beneluxu do Velké Británie. Zároveň roste význam dopravního koridoru Plzeň – Domažlice – Regensburg – Mnichov, který je odbočnou větví tohoto koridoru a je tvořen silnicí I/26 a železniční tratí č. 180. Rostoucí význam spočívá v zájmu Bavorska o přímé spojení Prahy a Mnichova přes Plzeň. Rozvoj této dopravní cesty je velmi atraktivní i pro Plzeňský region. Tento koridor otevírá cestu do severní Itálie a jižní Francie, popř. Švýcarska. Obě větve multimodálního koridoru protínají tradiční spojnici Severního a Středozemního moře. Poloha a dopravní dostupnost přispívá k zájmu o investování ve městě Plzni. V 90. letech se zde podařilo lokalizovat významné investice z hlediska pracovních míst, které přispěly též ke zlepšení image města (Matsushita, Siemens). Dalším faktorem, který ovlivňuje investory, je nadregionální význam Plzně ve vzdělávání a aplikaci nových technologií. Aktivity BIC, ZČU i firmy Matsushita mohou posílit postavení Plzně jako centra vývoje a výzkumu. Plzeňský kraj je zapojen do přípravy Regionální inovační strategie společně s 30 regiony z 18 evropských zemí. Od 90. let 20. století se znovu rozvíjí historicky velmi intenzivní vztahy mezi Plzeňskem a Bavorskem. Hraniční pohoří Šumava - Bavorský les je velmi příznivě vnímáno obyvateli ČR i EU, neboť vytváří protiváhu urbanizovaným územím sídelních aglomerací na obou stranách hranice. Cestovní ruch a rekreace je také zatím nejčastější formou spolupráce Plzeňského kraje a Bavorska. Spojení města Plzně se Šumavou obstarává silnice I/27 a železniční trať č. 183. Obě dopravní cesty jsou morálně zastaralé a především ve své jižní části nevyhovují zvýšeným nárokům na přepravu. Připravovaný vstup ČR do EU je dalším impulsem spolupráce sousedících regionů. Lze očekávat rozvoj vztahů v oblasti hospodářské, ve vzdělávání apod. Plzeň a Plzeňsko se může stát sílícím středoevropským regionálním centrem. Podmínkou je spolupráce samospráv na obou stranách hranice a na všech úrovních. Plzeň je po Praze druhým největším městem v Čechách a čtvrtým v České republice. V západní části Čech zaujímá výrazně dominantní postavení jako silné průmyslové, obchodní, kulturní a správní centrum. Nejsilnější vazby má město Plzeň k hlavnímu městu Praze. Výstavba dálnice D5 velmi zrychlila dopravní spojení obou měst a Prahou dnes prochází naprostá většina dopravních vazeb Plzně s dalšími kraji a krajskými městy. Přímé spojení funguje pouze směrem k Českým Budějovicím a Karlovým Varům. Zlepšení dopravního spojení Plzně s Prahou zatím nevedlo k adekvátnímu rozšíření dvoustranných vztahů obou měst. Praha zůstává pro Plzeňany významným centrem dojížďky za vzděláním. Obyvatelé Plzně dále dojíždí do Prahy za vysoce specializovanou zdravotnickou péčí, kulturním a sportovním vyžitím. Praha jako makroregionální centrum koncentruje některé další funkce, např. je sídlem státních institucí republikového významu, významných organizací a firem. Nevyužité zůstávají možnosti Plzeňska vůči Praze v cestovním ruchu při vytváření nabídky zahraničním návštěvníkům.
16
PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ
ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ
Praha má s Plzní dlouhodobě kladnou bilanci migračního pohybu obyvatel. Postupně však dochází k oslabování tohoto směru migrace, jehož příčiny je možno hledat v přiblížení pracovišti. Trvá sice zájem pražských firem o vysoce kvalifikované pracovníky z Plzně, avšak stěhování je nahrazováno dojížďkou za prací automobily, popř. autobusy. Železniční doprava neposkytuje v tomto ohledu přijatelnou alternativu. Vztah Plzně k ostatnímu území Plzeňského kraje ovlivňuje sídelní struktura kraje, která je unikátní v rámci ČR. Plzeň je výrazně dominantním centrem kraje. Sídlí v něm více než 30 % obyvatel kraje. Druhé největší město Klatovy je sedmkrát menší. Dominantní role Plzně vychází z historicky založených hospodářských vztahů. Plzeň leží v rámci kraje excentricky směrem ku Praze, což spolu s radiálním uspořádáním dopravních cest do Plzně vede k tomu, že téměř celé území kraje je směrem do vnitrozemí dopravně obsluhováno přes Plzeň. Tento fakt posiluje význam Plzně v západních Čechách a přispěl v uplynulých dvou stoletích k mimořádnému populačnímu růstu města. Přeměna Plzně z průmyslového v ekonomické centrum kraje je doprovázeno rozvojem terciéru. Město je sídlem bank, jejichž služby využívají firmy ze širokého okolí. Ekonomické vazby významných firem se sídlem v Plzni přesahují hranice kraje. Vysoké školy v Plzni mají nadregionální a v některých oborech též republikovou působnost. Studují zde i cizinci. V Plzni je soustředěno 45 % středoškolských kapacit kraje a žije zde téměř 40 % obyvatel kraje s vysokoškolským nebo středoškolským vzděláním. Vysoký podíl obyvatelstva s vyšším vzděláním je dán také koncentrací pracovních příležitostí s požadavky na vysokou kvalifikaci. Fakultní nemocnice poskytuje specializovanou zdravotnickou péči obyvatelům Plzeňského i Karlovarského kraje. Ve městě jsou soustředěna kulturní zařízení a další zařízení pro volný čas, některá z nich s nadregionální působností. Také některé pořádané kulturní a sportovní akce přesahují regionální měřítko. Město Plzeň je historicky krajským městem. Kromě krajského úřadu zde sídlí další instituce s krajskou působností a odloučená pracoviště celostátních institucí. Některé z nich mají působnost i v Karlovarském kraji. Město Plzeň je zapojeno ve Svazu měst a obcí ČR a Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje. Tyto platformy využívá samospráva města k rozvoji širších vztahů a k řešení problémů, které nelze řešit pouze v rámci města. Příkladem může být nakládání s odpady nebo čistota řek. Plzeň je také jádrem sídelního útvaru Plzeňská aglomerace tvořeného dále okresy Plzeň-jih, Plzeň-sever a Rokycany. Nejedná se o plnohodnotný aglomerační útvar s mnohostrannými vazbami, ale převažují gravitační vazby okolí na Plzeň, kde žije polovina obyvatel aglomerace. Plzeň byla v minulosti cílem migrace obyvatel především z okresů Plzeň-jih a Plzeň-sever. V současnosti je zřetelný vysoký migrační úbytek populace Plzně ve prospěch těchto okresů zejména obcí v nejbližším okolí města. Tato počáteční fáze procesu suburbanizace přináší změny v rozložení a pohybu obyvatel a vyvolává potřebu nových investic především do dopravy a technické infrastruktury. Město Plzeň představuje v rámci Plzeňského kraje nejvyšší koncentraci pracovních příležitostí a je proto významným cílem dojížďky za prací. S pohybem za prací je často spojeno využívání zařízení obchodu a služeb v místě dojížďky. Zvláštním fenoménem, který ovlivňuje území aglomerace, jsou velká obchodní zařízení v Plzni. Aglomerované území tvoří svými krajinnými hodnotami protiváhu urbanizovaného centra a nabízí obyvatelům Plzně možnosti rekreace v blízkosti města. Ještě významnější je však úloha aglomerace jako zdroje pracovních sil pro plzeňské firmy. Aglomerační vazby jsou podmíněny dobrou dopravní dostupností. Mimořádným projektem, který byl zahájen v roce 2002 je Integrovaná doprava Plzeňska. Projekt zahrnuje více než 40 obcí na Plzeňsku a umožňuje používat jednotné časové jízdenky pro MHD, autobusy a železnici. Předpokládaný rozvoj tohoto integrovaného dopravního systému vyžaduje zapojení krajské samosprávy a dalších měst a obcí do jeho organizace a financování.
17
PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ
ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ
Plzeňskou aglomeraci ani blízké okolí Plzně nelze považovat za homogenní území z hlediska sídelní struktury ani z hlediska zájmů jednotlivých měst a obcí. Město Plzeň sousedí s 19 obcemi okresů Plzeň-jih a Plzeň-sever. Jsou mezi nimi 3 města (po cca 5 tisících obyv.) i malé obce (méně než 200 obyv.). Projevují se některé konkurenční vztahy nejen mezi Plzní a okolím, ale i mezi okolními městy a obcemi navzájem. Příkladem může být budování technické infrastruktury, bytová výstavba, příprava rozvojových lokalit, získávání investorů, stabilizace pracovních sil. Stále více se projevuje snaha obcí o spolupráci pro dosažení vyšší efektivity investic. Tendence ve vývoji sídelní struktury směřují k vytváření integrovaného systému osídlení a rozvoji oboustranných vztahů mezi městem a příměstskými obcemi. Existence kvalitních komunikací a rozvinuté dopravní obslužnosti vytváří předpoklady posilování kooperačních vazeb mezi sídly. Město Plzeň má předpoklady k udržení svého postavení a funkce v sídelní struktuře České republiky a k posílení postavení Plzně v evropském kontextu.
18
PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ
III.
PŘÍLOHY
Přílohy
Tabulky: • Tabulka č. 1 - Základní ekonomické charakteristiky v rámci Plzeňského kraje (2000) • Tabulka č. 2 - Míra nezaměstnanosti v rámci Plzeňského kraje (31. 12. 2001) • Tabulka č. 3 - Školy v Plzeňském kraji (2000) • Tabulka č. 4 – Dosažené vzdělání dle okresů v Plzeňském kraji (2001) Grafické přílohy: • Obrázek č. 1 – Saldo migrace okresu Plzeň-město • Obrázek č. 2 – Změna počtu obyvatel v Plzeňském kraji • Obrázek č. 3 – Průměrný migrační přírůstek v Plzeňském kraji • Obrázek č. 4 – Plzeň a její vazby v rámci EU • Obrázek č. 5 – Plzeň a její vazby v rámci ČR • Obrázek č. 6 – Plzeň a její regionální vazby • Obrázek č. 7 – Hustota osídlení v Plzeňském kraji • Obrázek č. 8 – Správní členění Plzeňského kraje
19
PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ
PŘÍLOHY
Tabulka č. 1 - Základní ekonomické charakteristiky v rámci Plzeňského kraje (2000) Okres, kraj, ČR
Počet ekonomických subjektů na 1000 obyvatel
Domažlice Klatovy Plzeň-jih Plzeň-město Plzeň-sever Rokycany Tachov Plzeňský kraj ČR
Daň z příjmů ze závislé činnosti [%]
141,9 169,5 148,3 192,1 158,4 165,0 149,8 167,2 180,9
Objem Průměrná mzda vyplacených [tis. Kč/obyv.] mezd [%]
6,4% 10,0% 6,2% 60,0% 5,6% 5,3% 6,5% 100,0% -
9% 13% 8% 45% 8% 7% 9% 100%
Daňová výtěžnost obcí [tis. Kč/obyv.] (1999)
10 221 10 234 10 433 12 541 10 389 10 926 10 376 11 259 11 705
-
4,48 5,32 4,17 11,63 3,54 4,59 4,75 5,54 -
Tabulka č. 2 - Míra nezaměstnanosti v rámci Plzeňského kraje (31. 12. 2001) Okres, kraj, ČR ČR Plzeňský kraj Plzeň – město Plzeň – jih Plzeň – sever Domažlice Klatovy Rokycany Tachov
Počet uchazečů 461923 18580 6224 1620 2140 1400 2957 1704 2535
Míra nezaměstnanosti v % 8,9 6,5 7,2 4,9 5,7 4,6 6,4 7,5 8,8
Pozn. Tabulka je převzata ze závěrečné zprávy tématu Hospodářský rozvoj a cestovní ruch
Tabulka č. 3 - Školy v Plzeňském kraji (2000) Okres, kraj Plzeň-město Plzeň-jih Plzeň-sever Rokycany Klatovy Domažlice Tachov Plzeňský kraj
VŠ (fakulty) 8 0 0 0 0 0 0 8
Gymnázia
SOŠ
SOU a U
6 1 1 1 2 1 2 14
19 2 1 1 5 4 3 35
14 5 3 3 7 2 4 38
ZŠ 1.-9. 27 15 25 13 29 14 14 129
ZŠ 1.-5. 7 17 11 6 20 15 10 82
Tabulka č. 4 - Dosažené vzdělání dle okresů v Plzeňském kraji (2001) Okres, kraj
Bez vzdělání+ zákl. vzdělání Plzeň-město 17,9 Plzeň-jih 25,3 Plzeň-sever 26,4 Rokycany 23,3 Klatovy 25,1 Domažlice 25,2 Tachov 30,3 Plzeňský kraj 23,4
Učňovské 19,2 25,3 23,6 22,5 21,5 22,1 20,6 21,6
Střední odborné + učň. s maturitou 16,2 19,4 21,3 20,7 19,9 21,1 19,5 19
20
Úplné střední 32,3 23,4 22,5 26,1 26,1 24,7 22,9 26,7
Vysokoškolské 12,5 5,3 5,2 6,3 6,6 5,3 5,0 7,8
PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ
PŘÍLOHY
Obrázek č. 1 - Saldo migrace okresu Plzeň-město
21
PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ
PŘÍLOHY
Obrázek č. 2 - Saldo migrace okresu Plzeň-město
22
PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ
PŘÍLOHY
Obrázek č. 3 – Průměrný migrační přírůstek v Plzeňském kraji
23
PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ
PŘÍLOHY
Obrázek č. 4 – Plzeň a její vazby v rámci EU
24
PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ
PŘÍLOHY
Obrázek č. 5 – Plzeň a její vazby v rámci ČR
25
PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ
PŘÍLOHY
Obrázek č. 6 – Plzeň a její regionální vazby
26
PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ
PŘÍLOHY
Obrázek č. 7 – Hustota osídlení v Plzeňském kraji
27
PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ
PŘÍLOHY
Obrázek č. 8 – Správní členění Plzeňského kraje
28
PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
IV. Seznam použité literatury • • • • • • • •
CHOCHOLE, E. Plzeň v nástupu do 90. let. Plzeň : Útvar hlavního architekta města Plzně, 1990. KOPECKÝ, M. Analýza vazeb města Plzně a okolních obcí. Plzeň : Útvar koncepce a rozvoje města Plzně, 2001. KOPECKÝ, M. Migrace obyvatelstva města Plzně a okresů Plzeňského kraje. Plzeň : Útvar koncepce a rozvoje města Plzně, 2000. Územní plán města Plzně. Plzeň : Útvar koncepce a rozvoje města Plzně, 2000. Územní plán velkého územního celku Plzeňské aglomerace. Praha : Terplan Praha, a. s., 2000. Zásady sociálně-ekonomického a územního rozvoje. Plzeň : Útvar koncepce a rozvoje města Plzně, Plzeň 1993. Program rozvoje Plzeňského kraje – návrh. Plzeň : Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o. p. s., 2002. Programy a strategie rozvoje mikroregionů Plzeňského kraje
29