PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ

Č. j.: 2012/40

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA OBECNICE

Zpracování Mgr. Barbory Zívrové Doplnila: Mgr. Jana Pokorná Školní metodik prevence Schválil:

Mgr. Jiří Kadlec Ředitel školy

OBSAH:

1.

Vymezení šikanování a jeho dělení

str. 3

2.

Odpovědnost školy a pedagogických pracovníků

str. 5

3.

Prevence šikanování

str. 6

4.

Postupy řešení šikanování a krizový plán

str. 13

5.

Kyberšikana

str. 15

č. 1

Zařazení průřezových témat – OSV, Multikulturní výchova, VDO

str. 20

č. 2

Informační leták o šikaně pro žáky

str. 36

č. 3

Informační leták pro rodiče žáků - Jak ochránit dítě pře šikanou?

str. 37

č. 4

Guess Who - technika Hádej kdo, zaměřená na šikanu

str. 38

č. 5

Klíč k vyhodnocení techniky Hádej kdo, zaměřené na šikanu

str. 39

č. 6

Co není kyberšikana…

str. 40

č. 7

Jak uchovat důkazy kyberšikany?

str. 41

č. 8

Listina dětských práv na internetu

str. 42

č. 9

Doporučená literatura z oblasti školního šikanování

str. 43

Přílohy

2

1. Vymezení šikanování a jeho dělení Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit, ohrozit nebo zastrašovat žáka, případně skupinu žáků. Spočívá v cílených a opakovaných fyzických a psychických útocích jedincem nebo skupinou vůči jedinci či skupině žáků, kteří se neumí nebo z nejrůznějších důvodů nemohou bránit. Zahrnuje jak fyzické útoky v podobě bití, vydírání, loupeží, poškozování věcí, tak i útoky slovní v podobě nadávek, pomluv, vyhrožování či ponižování. Může mít i formu sexuálního obtěžování až zneužívání. Nově se může realizovat i prostřednictvím elektronické komunikace, jedná se o tzv. kyberšikanu. Ta zahrnuje útoky pomocí e-mailů, SMS zpráv, vyvěšování urážlivých materiálů na internetové stránky apod. Šikana se projevuje i v nepřímé podobě jako demonstrativní přehlížení a ignorování žáka či žáků třídní nebo jinou skupinou spolužáků. Nebezpečnost působení šikany spočívá zvláště v závažnosti, dlouhodobosti a nezřídka v celoživotních následcích na duševní a tělesné zdraví oběti. M. Kolář uvádí následující stručnou definici šikany: Jeden nebo více žáků úmyslně, většinou opakovaně týrá a zotročuje spolužáka či spolužáky a používá k tomu agresi a manipulaci.1 Mezi hlavní znaky šikany patří: existence útočníka (útočníků) a oběti, agrese útočníka (útočníků) omezení psychické a fyzické svobody oběti, opakovanost, nepoměr sil – moc útočníka/bezmoc, strach a stres oběti, samoúčelnost převahy, agrese je samotným cílem šikany. Pro rozpoznání šikanování může učitelům velmi pomoci znalost známek šikany, a to jak přímých, tak nepřímých. Při jejich případném odhalení je potřeba si všímat jejich četnosti a současného výskytu většího počtu různých znaků šikany. P. Říčan uvádí čtrnáct typů vnějších známek šikanování: Přímé známky šikany 1. Posměch: posměšné poznámky na adresu dítěte, pokořující přezdívka, nadávky, ponižování. 2. Kritika dítěte, výtky na jeho adresu, zejména pronášené nepřátelským až nenávistným, případně pohrdavým tónem. 3. Příkazy, které dítě dostává od jiných dětí a skutečnost, že se jim dítě podřizuje. 4. Honění, strkání, šťouchání, rány, kopání, které oběť neoplácí. 5. Rvačky, v nichž jeden z účastníků je zřetelně slabší a snaží se uniknout. Nepřímé známky šikany 1. Dítě je o přestávkách často samo, nemá kamarády. 2. Při týmových sportech bývá dítě voleno do mužstva mezi posledními. 3. O přestávkách vyhledává blízkost učitelů. 4. Má-li dítě promluvit před třídou, je nejisté, ustrašené. 5. Působí smutně, nešťastně, stísněně. 6. Zhoršuje se jeho školní prospěch, někdy náhle. 7. Jeho věci jsou poškozené nebo znečištěné, případně rozházené. 8. Zašpiněný nebo poškozený oděv. 9. Odřeniny, modřiny, škrábance nebo řezné rány, které dítě nedovede uspokojivě vysvětlit.2 Také podoby šikanování můžeme rozdělit na přímé a nepřímé:

1 2

KOLÁŘ, M.: Bolest šikanování. Cesta k zastavení epidemie šikanování ve školách. Praha: Portál, 2001, str. 27 ŘÍČAN, P.: Agresivita a šikana mezi dětmi. Jak dát dětem ve škole pocit bezpečí. Praha: Portál, 1995, str. 49.

3

Přímé podoby šikanování fyzické útoky v podobě bití, vydírání, loupeže poškozování věcí, slovní útoky v podobě nadávek, pomluvy, vyhrožování, ponižování sexuální obtěžování až zneužívání, kyberšikana prostřednictvím ICT (útoky pomocí e-mailů, SMS zpráv, vyvěšování urážlivých materiálů na internetové stránky…). Nepřímé podoby šikanování demonstrativní přehlížení, ignorování žáka či žáků. K včasnému zachycení projevů šikany může pomoci jejich rozdělení do tří dimenzí na: 1. přímé a nepřímé, 2. fyzické a verbální, 3. aktivní a pasivní.3 Šikana ve škole neprobíhá jen mezi agresorem a obětí, vždy jsou při ní přítomni nějací svědkové. Z tohoto pohledu vyplývá, že šikana je nemocí celé skupiny, je při ní narušena rovnováha sociálních vztahů. Šikanování má svůj zákonitý vývoj, který probíhá v pěti stádiích. Pro to, aby bylo možné vztahy ve skupině léčit a napravit, je nutné určit stádium, ve kterém se šikanování právě nachází. Vývoj šikanování je rozdělen do následujících stádií: První stadium: Zrod ostrakismu Jde o mírné, převážně psychické formy násilí, kdy se okrajový člen skupiny necítí dobře. Je neoblíben a není uznáván. Ostatní ho více či méně odmítají, nebaví se s ním, pomlouvají ho, spřádají proti němu intriky, dělají na jeho účet „drobné“ legrácky apod. Tato situace je již zárodečnou podobou šikanování a obsahuje riziko dalšího negativního vývoje. Druhé stadium: Fyzická agrese a přitvrzování manipulace V zátěžových situacích, kdy ve skupině stoupá napětí, začnou, ostrakizovaní žáci sloužit jako hromosvod. Spolužáci si na nich odreagovávají nepříjemné pocity například z očekávané těžké písemné práce, z konfliktu s učitelem nebo prostě jen z toho, že chození do školy je obtěžuje. Manipulace se přitvrzuje a objevuje se zprvu ponejvíce subtilní fyzická agrese. Třetí stadium (klíčový moment): Vytvoření jádra Vytváří se skupina agresorů, úderné jádro. Tito šiřitelé „viru“ začnou spolupracovat a systematicky, nikoli již pouze náhodně, šikanovat nejvhodnější oběti. V počátku se stávají jejich oběti ti, kteří jsou už osvědčeným objektem ostrakizování. Jde o žáky, kteří jsou v hierarchii nejníže, tedy ti „slabí“. Čtvrté stadium: Většina přijímá normy Normy agresorů jsou přijaty většinou a stanou se nepsaným zákonem. V této době získává neformální tlak ke konformitě novou dynamiku a málokdo se mu dokáže postavit. U členů „virem“ přemožené skupiny dochází k vytvoření jakési alternativní identity, která je zcela poplatná vůdcům. I mírní a ukáznění žáci se začnou chovat krutě – aktivně se účastní týrání spolužáka a prožívají při tom uspokojení. 3

KOLÁŘ, M.: Bolest šikanování. Cesta k zastavení epidemie šikanování ve školách. Praha: Portál, 2001, str. 32.

4

Páté stadium: Totalita neboli dokonalá šikana Násilí jako normu přijímají všichni členové třídy. Šikanování se stává skupinovým programem. Obrazně řečeno nastává éra „vykořisťování“. Žáci jsou rozděleni na dvě sorty lidí, které jsem pro přehlednost označil jako „otrokáře“ a „otroky“. Jedni mají všechna práva, ti druzí nemají práva žádná. Využití metody Při mapování vztahů ve třídě je cílem metody: 1. Zachytit varovné signály počátečních stádií šikanování. 2. V případě, že se jedná o první dvě stádia šikanování – zakomponovat informace bezpečně a účinně do programu osobnostní a sociální výchovy. 3. Když je podezření na existenci závažnějších stádií šikanování (3., 4., 5. stádium), potom je na místě indikace speciálního programu šikanování. Rozdělení šikany na její vývojová stádia je velmi důležité pro možnost účinné léčby šikany. Pokud by se pedagogové řídili pouze vnějšími projevy šikany, byla by jejich pomoc nahodilá a mohla by ve svém důsledku obětem spíše ublížit, než pomoci. Znalost vnitřního vývoje šikanování umožňuje vybrat vhodné postupy pro jeho diagnostiku a léčbu.4

2. Odpovědnost školy a pedagogických pracovníků Škola či školské zařízení má jednoznačnou odpovědnost za děti a žáky. V souladu s ustanovením § 29 zákona č. 561/2004 Sb., v novelizovaném znění o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, jsou školy a školská zařízení povinny zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů v průběhu všech vzdělávacích a souvisejících aktivit, a současně vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku rizikového chování (sociálně patologických jevů). Z tohoto důvodu musí pedagogický pracovník šikanování mezi žáky předcházet, jeho projevy neprodleně řešit a každé jeho oběti poskytnout okamžitou pomoc. Z hlediska trestního zákona může šikanování žáků naplňovat skutkovou podstatu trestných činů či provinění dle zákona č.40/2009 Sb. Pedagogický pracovník, kterému bude znám případ šikanování a nepřijme v tomto ohledu žádné opatření, se vystavuje riziku trestního postihu pro neoznámení, případně nepřekažení trestného činu. Z hlediska trestního zákona může šikanování žáků naplňovat skutkovou podstatu trestných činů vydírání, omezování osobní svobody, útisku, ublížení na zdraví, loupeže, vzbuzení důvodné obavy, poškození cizí věci, znásilnění, kuplířství apod. dle výše uvedeného zákona.

4

srov. KOLÁŘ, M.: Bolest šikanování. Cesta k zastavení epidemie šikanování ve školách. Praha: Portál, 2001, str. 36–44

5

3. Prevence šikanování 3.1 Školní vzdělávací program Prevence šikany je komplexní snahou o kvalitní každodenní život žáků školy a jejich pedagogů. Proto je základem prevence šikanování a násilí ve škole Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Škola poznání. Školní vzdělávací program Škola poznání vede k rozvoji pozitivních vztahů mezi žáky a učiteli a mezi žáky navzájem. Zároveň usiluje o vytváření bezpečného prostředí školy. Nástrojem prevence šikanování je zejména rozvoj klíčových kompetencí žáků a zařazení průřezových témat Osobnostní a sociální výchova, Multikulturní výchova, Výchova demokratického občana do výuky jednotlivých předmětů. Obsah těchto průřezových témat je náplní Přílohy č. 1. K prevenci šikanování vedou následující klíčové kompetence:

Kompetence sociální a personální 1. období

K. K.4/4.1.1

kooperace v týmu (účinně spolupracuje ve skupině)

2. období

3. období

určuje podíl své zodpovědnosti za výslednou práci skupiny

stanovuje podíl své zodpovědnosti za výsledky práce skupiny

zodpovídá za svůj přínos pro práci týmu

vymezuje svůj úkol a nachází jeho řešení

odpovědně si stanovuje svůj úkol a připravuje si podmínky pro jeho plnění

aktivně plní přidělený úkol na základě získaných vědomostí

navrhuje způsob organizace práce

zorganizuje si práci svou i činnost týmu

aplikuje získané zkušenosti, orientuje se, činí rozhodnutí a řídí práci týmu

zařazuje se do skupiny, vysvětluje nutnost spolupráce členů týmu

navazuje a udržuje kontakty ve skupině, začleňuje se do práce podle svých úkolů, obhajuje přínos společné práce

účinně se zapojuje do práce pro tým, komunikuje s ostatními, obhajuje své postoje před členy týmu

pracuje samostatně podle návodu, tiše přechází od individuální práce ke skupinové

bez problémů přechází od práce individuální k práci ve dvojici, mění partnery

přizpůsobuje se spolupracovníkům v týmu

o jevech přemýšlí, je vynalézavý v řešení

myslí tvůrčím způsobem

projevuje schopnost vynalézavě a tvořivě myslet i jednat

nachází a stanovuje cíl práce společně s pedagogem

určuje cíl pro práci skupiny ve spolupráci s učitelem

aktivně určuje cíl práce pro skupinu jako celek i pro jednotlivé členy ( s učitelem se poradí)

tvorba kritérií

určuje si časový termín pro splnění úkolu

plánuje své úkoly v týmu a vymezuje dostatečnou časovou dotaci na jeho splnění

organizuje časové rozplánování práce své i týmu

(podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce týmu)

vyjadřuje vlastními slovy, jak si zorganizuje práci, sestavuje si postup

navrhuje způsob organizace práce tak, aby přispěl k správnému řešení

vymezuje a řídí činnost týmu, koordinuje ji

popisuje svou představu požadavků na práci (rozsah, formát, vzhled, obsah,…)

navrhuje a posuzuje pravidla pro plnění úkolů skupiny

aktivně a účelně stanovuje kritéria pro týmovou práci ( plnění, výsledek)

rozpoznává různé role ve skupině, zjišťuje jejich nutnost

vyhledává různé role ve skupině, ztotožňuje se s nimi, přijímá je

přijímá jakoukoli roli, analyzuje ji, vyrovnává se s ní na základě získaných zkušeností

poznává různé role ve skupině a podle nich usměrňuje svoji práci

na základě přijaté role ovlivňuje práci skupiny

na základě poznané a přijaté role pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce

uvědomuje si přínos pohodové atmosféry i pro svůj duševní klid a dobré výsledky

potlačuje svoji špatnou náladu, aby nevyvolal negativní pocity u ostatních

ovlivňuje svým vystupováním atmosféru ve skupině

utváření atmosféry

naslouchá druhým

pozorně naslouchá druhým

soustředěně naslouchá druhým, dává najevo zájem

(podílí se na utváření příjemné atmosféry)

pozoruje situace, které konkrétně ovlivňují jeho i příjemnou atmosféru ve skupině

využívá prostředky, kterými sám může přispět k příjemnější atmosféře

aktivně připravuje podmínky pro příjemnou spolupráci, vychází druhým vstříc

nevyvolává v týmu spory

taktně předchází sporům

diplomaticky reaguje při řešení sporných otázek

vhodně se omluví svému okolí

citlivě a vnímavě se chová ke svému okolí

aktivně používá základy diplomatického jednání

řídí se pravidly, nepodvádí

posuzuje jednání druhých poctivě a spravedlivě

poctivě přistupuje k práci, v jednání s ostatními uplatňuje smysl pro spravedlnost

K. K. 4/ 4.1.2

K. K. 4/4.1.3 role ve skupině (na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce) K. K. 4/4.2.1

6

K. K. 4/4.2.2. zdůvodňuje si potřebu navazovat vztahy s ostatními

získává zkušenosti o změnách (pozitivních i negativních) ve vztazích mezi lidmi

používá při jednání takt a ohleduplnost, jedná s druhými tak, aby sdělil svůj názor a přitom se nedotkl citů jiných

rozlišuje pojmy ohleduplnost a úcta , váží si sebe i druhých

chová se tak, aby byl druhými kladně hodnocen a přijat

uplatňuje respekt a úctu, oceňuje jejich přínos pro další vývoj vztahu

pozoruje odlišnost druhých i rozdílnost jejich postojů

váží si druhých, jejich postojů i názorů, i když jsou odlišné (pokud nejsou v rozporu s pravidly)

s úctou jedná s ostatními členy týmu bez ohledu na jejich protichůdné názory, toleruje je (pokud nejsou v rozporu s pravidly)

svůj nesouhlas s postoji a názory druhých vyjadřuje bez negativních emocí a afektu tak, aby neztratil úctu sám k sobě ani k ostatním

taktně vyjadřuje svůj souhlas i nesouhlas, chová se asertivně

pokouší se usměrňovat projevy svých emocí

přiměřeně reaguje na vyjádřené myšlenky, nálady, emoce

koriguje emocionální i intelektuální reakce na přicházející vjemy

pomoc

rozeznává, kdy má požádat o pomoc a požádá o ni

posuzuje nutnost pomoci; ví, koho o ni požádat

nemůže-li najít řešení v přístupných informačních zdrojích, požádá správným způsobem o pomoc odborníka

( v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá)

seznamuje se s možnostmi, jakým způsobem nejlépe nabídne pomoc

hodnotí, zda bude schopen nabídnout pomoc, a vhodným způsobem ji nabídne

taktně a citlivě nabízí svoji pomoc

posuzuje, zda je vhodné nabídnout pomoc

hodnotí situaci, zvažuje nutnost nabídnout svoji pomoc

vyhodnocuje situaci, rozeznává, zda spolužák chce přijmout nabízenou pomoc

diskuse

naslouchá ostatním a přemýšlí o jejich návrzích

shrnuje, co bylo řečeno, a reaguje na návrhy či názory ostatních

zaujímá stanovisko k názorům ostatních

(přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy)

pojmenovává problém

zaujímá postoj k problému

diskutuje o problému

vyjadřuje svůj názor

vyhledává pro své tvrzení vhodný argument

argumentuje logicky a věcně

užívá k vyjádření souhlas i nesouhlas

nachází vhodná slova pro pochvalu i kritiku ostatních

přiměřeně situaci reaguje souhlasně či nesouhlasně na různé podněty

vybízí druhé ke spolupráci, sám se zapojuje do činnosti podle svých možností

povzbuzuje ostatní v činnosti, aktivně přistupuje k řešení zadání; ví, kde hledat informace

stanovuje si cíl, nejlepší způsob jeho dosažení, nejvhodnější způsoby jeho řešení (kritéria)

sleduje přístupy druhých

vnímá přístupy druhých, posuzuje jejich přínos

reaguje na přístupy druhých s ohledem na efektivitu řešení

vyhledává body, na kterých se mohou členové skupiny dohodnout

hledá nejlepší společné řešení při rozdílných názorech

vyhodnocuje situaci, posuzuje ji, navrhuje a přijímá kompromis

zvažuje výběr lepšího řešení ze dvou nabízených

na základě získaných informací posuzuje různá řešení, vybírá nejlepší

analyzuje problém, vybírá nejvhodnější řešení

chápe nutnost rozdělení úkolů vzhledem k rychlému vyřešení zadaného problému

svěřený úkol plní svědomitě, v dohodnutém termínu

systematicky plní svůj úkol v týmu, dodržuje časové rozvržení

posuzuje, co jiní lidé říkají a dělají

čerpá poučení ze zkušeností jiných lidí

oceňuje zkušenosti druhých a čerpá z nich

pochválí úspěch druhých

pozitivně reaguje na úspěch druhých, hodnotí ho, zaznamenává přínos

oceňuje tvořivost a úspěch druhých, poučí se z nich

nechá si poradit

zvažuje rady druhých, přijímá je, pokud uzná za vhodné

je vstřícný, očekává názory ostatních, posuzuje je, přijímá radu

vyslechne názor druhých, přemýšlí o něm

požádá druhé o jejich názor na řešení problému

porovnává svůj názor s názorem odborníka

naslouchá tomu, co druzí lidé říkají, pozoruje jejich vystupování

naslouchá druhým, hodnotí jejich vystupování, chování

naslouchá druhým, respektuje jejich odlišné projevy ve vystupování a chování, pokud nejsou v rozporu s pravidly

poslouchá názory druhých

vnímá názory druhých lidí, přemýšlí o nich

hodnotí názory druhých lidí, respektuje je

poznává, že lidé mohou mít různá hlediska

rozlišuje různá hlediska, porovnává je s běžnými pravidly

respektuje různá hlediska, čerpá z nich poučení

pokouší se tolerovat odlišné postoje

toleruje odlišné postoje a názory, pokud nejsou v rozporu s pravidly

respektuje různé postoje a názory, posuzuje je podle pravidel, rozhoduje, zda jsou pro něj přínosem

upevňování mezilidských vztahů

(na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů)

sděluje svůj nesouhlas tak, aby se druhých osobně nedotkl

K.K. 4/4.2.3

K.K. 4/4.3.1

K.K. 4/4.3.2

efektivní spolupráce

(chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu)

K.K. 4/4.3.3

zkušenosti druhých

(oceňuje zkušenosti druhých lidí)

K.K. 4/4.3.4

různá hlediska

(respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají)

7

K.K. 4/4.4.1

sebereflexe

(vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a jeho samostatný rozvoj)

posuzuje, co mu jde a co mu nejde

rozeznává své přednosti i zápory, nedostatky se snaží překonávat

vybere si oblast svého profesního působení na základě svých předností a zdůvodní proč

pokouší se hodnotit výsledky své činnosti vzhledem k sobě samému

hodnotí vhodně výsledky své práce vzhledem k sobě samému

kriticky hodnotí výsledky své práce vzhledem k sobě samému

rozlišuje sebehodnocení a hodnocení druhého člověka

užívá sebehodnocení jako důležitou součást svého výkonu

považuje sebehodnocení za nejdůležitější prvek hodnocení vlastní práce rozliší různé životní role (žák, člen rodiny, zaměstnanec, partner…)

vysvětlí pojem životní role

porovná rozdíl životní role školák – dítě

vymezuje si nejdůležitější životní roli (nejdůležitější by mělo být, jaký člověk je)

K.K. 4/4.4.2

chování

(ovládá a řídí svoje chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení, sebeúcty)

seznamuje se s pravidly soužití v kolektivu, ve společnosti, rozeznává dobré a špatné chování rozpoznává základní lidské emoce (radost, smutek, strach, zlobu…) a vysvětluje jejich projevy

dodržuje pravidla soužití v kolektivu, vyhledává další informace o společenském chování

aktivně používá pravidla chování ve společnosti

vyjadřuje své emoce a usměrňuje jejich vnější projevy

koriguje emocionální a intelektuální reakce na přicházející vjemy

pokouší se odhadnout reakce druhých lidí, nezesměšňovat je a neurážet

přiměřeně reaguje, jedná ohleduplně s druhými lidmi

vystupuje směrem k druhým upřímně, avšak citlivě a taktně

pokouší se své názory sdělit otevřeně, ale slušně

sděluje otevřeně své názory a připomínky, dodržuje při tom pravidla soužití

je vnímavý, vychází ostatním vstříc, otevřeně, ale citlivě sděluje své názory a připomínky, chová se asertivně

Kompetence k řešení problémů K. K. 4/2.1.1

pozná a pojmenuje problém

1. období

2. období

3. období

zaznamenává problémy ve svém nejbližším okolí

rozpozná problémy ve škole i mimo školu

vnímá problémy a problémové situace ve škole, mimo školu, ve společnosti

jednoduchými slovy pojmenovává problémy

pojmenovává a popisuje problémy

přesně a výstižně pojmenovává konktrétní problém, objasňuje jeho podstatu

vnímá rozdílnost jednotlivých problémů

porovnává jednotlivé problémy

rozděluje problémy podle jejich závažnosti, diskutuje o problému

odhaduje příčiny problémů

vysvětluje příčiny problémů

vysvětluje a přemýšlí o příčinách problémů, rozebírá příčiny

seznamuje se s příčinami problémů

poznává, že jeden problém může mít více příčin

rozeznává a vysvětluje hlavní příčiny problému

zaznamenává potřebu řešit problémy

zjišťuje nutnost řešení problémů

vysvětluje, proč je třeba problémy řešit

promýšlí způsob řešení jednoduchých problémů

promýšlí a navrhuje způsob řešení složitějších problémů

promýšlí a zdůvodňuje způsob řešení problémů, problém rozčlení na části a popisuje jednotlivé kroky nutné k vyřešení problému

seznamuje se s možností více způsobů řešení problému

vybírá mezi několika způsoby řešení problému a zdůvodňuje je

navrhuje způsob nebo způsoby řešení problémů, v případě více variant řešení promýšlí ideální řešení, zdůvodňuje, argumentuje, proč označil jisté řešení za ideální

spolupracuje s učitelem, předkládá svůj návrh řešení problému ve skupině

respektuje názor většiny členů skupiny ohledně řešení problému, postupně si vytváří vlastní názor, nebojí se svůj názor přehodnotit

spoléhá se na vlastní úsudek a využívá osobní zkušenost s řešením podobných problémů

zaznamenává zlepšení při řešení problémů, uvědomuje si správnost jednání v nových problémových situacích

přemýšlí o důvodech, které vedly k lepšímu řešení probl. situací, získává nové životní zkušenosti

posuzuje vlastní pokrok, hledá příčiny správných postupů, uplatňuje tyto v další činnosti

K.K. 4/2.1.2

hledá příčiny problémů

K.K. 4/2.1.3

promyslí a naplánuje způsob řešení problémů

K.K. 4/2.4.3 sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů

8

K. K. 4/ 2.5.1

kriticky myslí

jednoduchým způsobem vyjadřuje vlastními slovy myšlenky, nápady nebo získané informace

vysvětluje své myšlenky, nápady, názory

vlivem učebního procesu přehodnocuje své myšlenky, tříbí názory, hledá souvislosti pro nové informace

vnímá rozmanitost a množství myšlenek, nápadů, názorů ve své třídě

respektuje různost myšlenek, nápadů, názorů svých spolužáků, porovnává se svými myšlenkami, …

posuzuje myšlenky a názory spolužáků, do svého uvažování zahrnuje i názor, který původně nebyl jeho

naslouchá komentářům nebo kritice svých myšlenek a nápadů od ostatních spolužáků

zaujímá postoj ke kritickým připomínkám, vnímá význam kritiky

na základě kritických připomínek znovu posuzuje (nebo přehodnocuje) svůj původní názor, kritika se stává výzvou k hlubšímu zamyšlení nad problémem

seznamuje se s možností vést dialog nebo diskusi o daném problému, přijímá první pravidla diskuse

zapojuje se do otevřené diskuse, nebojí se vystoupit se svým názorem či postojem, respektuje pravidla diskuse

stává se účastníkem plnohodnotné diskuse, ve které jsou všechny příspěvky respektovány a považovány za důležité

nevysmívá se myšlenkám, nápadům nebo názorům jiných spolužáků

spolu s ostatními spolužáky vytváří prostředí, kde se všichni mohou vyjádřit bez strachu z výsměchu

aktivně se podílí na vytváření takového prostředí, kde se všechny názory a postoje respektují

rozhoduje se na základě zkušeností s podobným problémem

rozhoduje se na základě vyhledaných informací

činí uvážlivá rozhodnutí na základě dostupných informací

jednoduchými slovy vysvětluje své rozhodnutí

objasňuje důvody svého rozhodnutí, hodnotí své rozhodnutí

obhajuje své rozhodnutí, argumentuje pro a proti, posuzuje účinek svého rozhodnutí

K.K. 4/2.5.2

činí uvážlivá rozhodnutí a obhajuje tato rozhodnutí

Kompetence občanské 1. období

K. K. 4/5.1.1

2. období

3. období

přijímá svoji roli postavení v kolektivu

pozorně naslouchá druhým lidem, vyjadřuje zaujetí a zájem

trpělivě a citlivě naslouchá druhému člověku, je přiměřeně kritický a sebekritický

specifikuje své postavení v kolektivu a přijímá jiné názory

usuzuje, že lidé mohou mít odlišné přesvědčení

je tolerantní k odlišnému přesvědčení

seznamuje se s pojmem náboženství

ozlišuje různá náboženství, se kterými se setkává

rozpoznává rozmanitost náboženství a vztahů mezi nimi

všímá si různých projevů náboženství a víry kolem sebe

pokouší se zaujmout stanovisko k různým náboženským přesvědčením a porovnává odlišné chování lidí, kteří vyznávají jiná náboženství

toleruje odlišná náboženská přesvědčení

hledá vlastní identitu a pojmenovává svoje hodnoty

porovnává rozdíly mezi sebou a ostatními

dodržuje morální hodnoty v rámci úcty k druhému člověku

hodnotí sám sebe

hledá vnitřní hodnoty lidí

váží si sebe i ostatních lidí

vnímá svoje problémy

vnímá problémy druhých lidí

je citlivý a chápavý k problémům druhých lidí

rozpoznává svoje nálady a pocity

vnímá různé pocity a nálady druhých lidí

toleruje chování druhého člověka a snaží se ho pochopit

posuzuje chování svých spolužáků

pokouší se porozumět různým situacím a odůvodnit chování druhých lidí na základě těchto poznatků

sdílí kladné i záporné pocity s jinými lidmi, taktně projevuje soucit

zajímá se o své spolužáky, o jejich situaci a způsob života

rozeznává, že člověk se může dostat do různých situací a různě na ně reaguje

vciťuje se do situací jiných lidí

seznamuje se s pojmem šikana a hrubé zacházení

rozeznává znaky šikany

aktivně odmítá šikanu a hrubé zacházení

rozeznává dobré a špatné chování v kolektivu spolužáků

zastává se spolužáka, snaží se pomáhat slabším spolužákům

staví se proti fyzickému a psychickému násilí a pomáhá druhým lidem

s pomocí učitele se zapojuje do preventivních programů

rozlišuje význam preventivních programů, zapojuje se do akcí, které odpovídají jeho věku a schopnostem

aktivně se účastní preventivních programů, podílí se na jejich tvorbě

rozpoznává možnosti využívání volného času a vymezuje si vlastní oblast zájmů

poznává důležitost správného využívání volného času, hodnotí své schopnosti a vyhledává činnosti, kde by rozvíjel své záliby

nachází vhodné způsoby trávení volného času, rozvíjí své záliby

toleruje přesvědčení druhých lidí

K.K. 4/5.1.2

váží si vnitřních hodnot druhých lidí

K.K. 4/5.1.3

je schopen vcítit se do situací druhých lidí

K.K. 4/5.1.4

odmítá útlak a hrubé zacházení, uvědomuje si povinnost postavit se proti fyzickému a psychickému násilí

9

K.K. 4/5.2.1

chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy

seznamuje se se školním řádem a vytváří pravidla ve svých třídách

objasňuje vlastními slovy jednotlivá pravidla školního řádu a pravidla pro svou třídu

zobecňuje principy školního řádu nejen v rámci školy a třídy, ale i jako společenské normy

dodržuje jednotlivá pravidla školního řádu

důsledně a cílevědomě dodržuje a respektuje pravidla školního řádu

podílí se na tvorbě pravidel školního řádu

sleduje chování jednotlivých žáků ve třídě a jejich dodržování pravidel školního řádu

třídí a posuzuje dodržování pravidel školního řádu jednotlivců v rámci třídy; rozpoznává vhodnost chování jednotlivců v souladu s principy školního řádu

posuzuje a hodnotí chování žáků v rámci celé školy, doporučuje nápravu

seznamuje se se základními pojmy – zákon, spol. norma

třídí a posuzuje konkrétní situace z hlediska zákonů a spol. normy

posuzuje, hodnotí, dává do souvislostí konkrétní situace z hlediska zákonů a spol. norem v rámci různých zemí s odlišnými spol. normami

seznamuje se s pojmy právo, povinnost a Úmluva o právech dítěte

posuzuje, zda chování jeho i spolužáků je v souladu s právy a povinnostmi a s Úmluvou o právech dítěte

dává do souvislostí svá práva a povinnosti ve škole a mimo školu vzhledem ke spol. normám

seznamuje se s právy a povinnostmi, které musí dodržovat vzhledem ke svému věku a spol. roli

posuzuje dodržování svých práv a povinností vzhledem ke svému věku a spol. roli

ověřuje dodržování práv a povinností v různých situacích a spol. rolích

pojmenovává svá práva a povinnosti ve škole i mimo školu

jedná v rámci svých práv a povinností ve škole i mimo školu

rozpoznává nutnost dodržování povinností a sleduje, zda jsou respektována jeho práva

rozeznává situace, kdy je potřeba učinit nějaké rozhodnutí

pokouší se zorientovat v dané situaci

uvědoměle vyhodnocuje situaci a vyvozuje závěry

seznamuje se s různými situacemi a způsoby jejich řešení

vyhledává možnosti zodpovědného řešení dané situace

porovnává zodpovědná rozhodnutí a nachází možnosti řešení dané situace

přijímá různé názory na řešení dané situace

vytváří si vlastní postoj k různým názorům na řešení dané situace

respektuje názory druhých lidí ohledně rozhodnutí

provádí rozhodnutí v jednoduchých situacích, se kterými se běžně setkává

ověřuje si své schopnosti rozhodnout, pokouší se učinit rozhodnutí v různých situacích

přijímá roli člověka, na kterém stojí rozhodnutí, nebojí se učinit rozhodnutí v různých situacích

odhaduje správnost svého rozhodnutí na základě zkušeností s podobnými situacemi

hodnotí své rozhodnutí, objasňuje důvody svého rozhodnutí, seznamuje se s okolnostmi, které by mohly důsledky rozhodnutí ovlivnit

zvažuje důsledky rozhodnutí a bere ohled na různé okolnosti, které by mohly důsledky rozhodnutí ovlivnit

pokouší se zdůvodnit své rozhodnutí a věřit ve správnost tohoto rozhodnutí

získává a rozvíjí sebedůvěru ve své schopnosti rozhodnout

upevňuje víru ve své vlastní schopnosti rozhodnout, nemění často svá rozhodnutí

seznamuje se s různými situacemi, kdy je potřeba poskytnout pomoc

vybírá nejlepší možnost pomoci

odhaduje svoje možnosti a potřeby druhých lidí a na základě toho poskytuje účinnou pomoc

pokouší se rozeznat situace, kdy může sám pomoci

odhaduje, kdy sám na pomoc nestačí, a navrhuje jiné osoby, které by mohly poradit

hodnotí situaci, podle potřeby žádá o radu kompetentnější osobu

seznamuje se se způsoby nabízení pomoci

hodnotí, jakým způsobem nejlépe nabídne pomoc

vhodným způsobem a taktně nabízí pomoc

odhaduje situace, kdy člověk chce nebo nechce přijmout pomoc

zjišťuje vhodným způsobem, jestli člověk chce přijmout nabízenou pomoc

rozeznává, jestli člověk chce přijmout nabízenou pomoc, a vhodně reaguje

projevuje upřímnou snahu a ochotu pomoci

naslouchá člověku, který potřebuje pomoci, a pokouší se zodpovědně posoudit své schopnosti pomoci druhému člověku, nepřeceňuje své možnosti

svým zodpovědným postojem získává důvěru člověka, kterému se snaží účinně pomoci

seznamuje se s pojmem krizová situace a situace ohrožující život (úměrně svému věku)

popisuje, co je krizová situace, a pokouší se zaujmout vlastní postoj k řešení těchto situací

poznává krizovou situaci, odhaduje vážnost situace, zaujímá stanovisko a postoj

rozeznává situace, které by mohly ohrozit život a zdraví člověka

vybírá z několika možností nejlepší způsob řešení krizové situace a posuzuje vlastní schopnosti danou situaci řešit

rychle a správně vyhodnocuje situaci a stanovuje nejlepší postup pro řešení krizové situace

seznamuje se se základními pravidly bezpečného chování v krizových situacích

orientuje se v základních pravidlech, chování v krizových situacích, vysvětluje nutnost zachovat klid a rozvahu

chová se zodpovědně v krizových situacích, zachovává klid a rozvahu, pokouší se ovládat své emoce, nepanikaří

seznamuje se s pocitem stresu a základními možnostmi odolávání stresu

rozvíjí sebeovládání a zvládání stresu na modelových situacích

odolává stresu podle svých schopností

seznamuje se s nejjednoduššími pravidly zdravotní první pomoci

navrhuje použití základních pravidel první pomoci a sám provádí některé úkony podle svých schopností

používá základní pravidla první pomoci v oblasti zdraví

seznamuje se s možnostmi předcházení vzniku krizových situací

objasňuje nutnost předcházet krizovým situacím

navrhuje a odhaduje způsoby předcházení krizovým situacím a situacím ohrožujícím život a zdraví člověka

K.K. 4/5.2.2

je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu

K.K. 4/5.3.1

rozhoduje se zodpovědně podle dané situace

K.K. 4/5.3.2

poskytne podle svých možností účinnou pomoc

K.K. 4/5.3.3

chová se zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člověka

10

K.K. 4/5.4.3

aktivně se zapojuje do kulturního dění a sportovních aktivit

seznamuje se s kulturními a sportovními akcemi, uvědomuje si jejich význam v rámci třídy a popř. školy

seznamuje se s kulturními a sportovními akcemi, uvědomuje si jejich význam v rámci školy, obce a regionu

seznamuje se s kulturními a sportovními akcemi, uvědomuje si jejich význam v rámci regionu, státu, popř. světa

zapojuje se podle svých možností do kulturních a sportovních akcí v rámci třídy a popř. školy

zapojuje se podle svých možností do kulturních a sportovních akcí v rámci školy, obce a popř. regionu

zapojuje se podle svých možností do kulturních a sportovních akcí v rámci školy, obce, regionu a popř. státu nebo světa

spolupracuje na přípravě a pořádání kulturních a sportovních akcí s pomocí učitele nebo vychovatele v rámci třídy

spolupracuje na přípravě a pořádání kulturních a sportovních akcí s pomocí učitele nebo vychovatele v rámci školy

samostatně a aktivně spolupracuje na přípravě a pořádání kulturních a sportovních akcí v rámci školy, obce, regionu

vědomě nastavuje celé tělo k mluvčímu, udržuje kontakt očima, pozorně naslouchá

vědomě používá mluvu těla, dává mluvčímu známky zaujetí, posuzuje vyslechnuté

aktivně naslouchá promluvám druhých, projevuje vhodně souhlas či nesouhlas, komentuje vyslechnuté

vybírá a nahrazuje vhodné výrazy

dokáže se vyjadřovat vlastními slovy

diskutuje - obhajuje vhodnost zvolených výrazů

klade krátké otázky, ověřuje pravdivost řečeného

reaguje na pocity a mínění druhých, komentuje vyslechnuté

posuzuje stanoviska jiných, vhodně reaguje

seznamuje se s ovládáním jednoduchých komunikačních a informačních prostředků, pracuje s nimi pod vedením, seznamuje se s možnostmi využití, uplatňuje představivost při využívání technologií

vyhledává informace dle návodu, při práci s prostředky využívá schématu, volí optimální způsob technologie

tvoří originální informace z oblastí zájmů vedoucí ke komunikaci (internet. stránka), využívá složitějších komunikačních prostředků ke spojení se světem (Internetová pošta)

vnímá nutnost soužití v kolektivu a jeho výhody

využívá komunikativní dovednosti k posouzení života v kolektivu, nachází rozdíly v soužití různých kolektivů (třída, školní družina, sportovní oddíl…)

podílí se na organizaci života v kolektivu, posuzuje na základě znalostí život v různých kolektivech a zdůvodňuje rozdíly i z kulturního a společenského hlediska

posuzuje své jednání

zaujímá vhodné postoje k problémům života v kolektivu

zdůvodňuje a posuzuje jednání své ostatních jedinců kolektivu a nachází nejvýhodnější řešení problémů soužití

poznává výhody spolupráce a pomoci mezi spolužáky

zkoumá různé formy pomoci a spolupráce

zvažuje formy spolupráce v rozsahu malého kolektivu i mezinárodní spolupráce a dle možností se aktivně zapojuje

uznává zásady pomoci silnějšího slabšímu

vybírá vhodné formy spolupráce v menším i větším kolektivu

posuzuje úspěšnost spolupráce

Kompetence komunikativní K.K. 4/3.2.1

naslouchá promluvám druhých lidí

K.K. 4/3.2.2

rozumí, vhodně reaguje, zapojuje se do diskuze

K.K. 4/3.4.2 využívá jednoduché i složitější komunikační a informační prostředky a technologie pro účinnou komunikaci s okolním světem K. K.4/3.5.1

soužití s ostatními lidmi

i

K.K. 4/3.5.2

spolupráce s ostanímu lidmi

3.2 Systém primární prevence rizikového chování K prevenci šikanování přispívá také systém primární prevence rizikového chování, který je dán Minimálním preventivním programem, Programem proti šikanování a Dlouhodobou strategií prevence MZŠ Obecnice, č. j. 2008/3, která je přílohou Školního vzdělávacího plánu pro základní vzdělávání Škola poznání. Školní metodik prevence vypracovává MPP na dobu jednoho školního roku a má tak možnost poměrně pružně reagovat na aktuální situaci ve škole a případné problémy. Na základě vyhodnocení situace z uplynulého školního roku tak stanovuje prioritu v působení primární prevence na další období. Se školními dokumenty prevence jsou každoročně seznamováni pedagogičtí pracovníci školy, žáci školy a jejich zákonní zástupci. Obsah výše zmíněných školních dokumentů je v souladu s následujícími dokumenty Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy: Strategií prevence rizikových projevů chování u dětí a mládeže v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy na období 2009 – 2012 č. j. 10 514/ 2009 – 61, Metodickým doporučením k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže č. j. 21 291/ 2010 - 28 , Metodickým pokynem ministra školství k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení č. j. 24 246/2008 – 6. 3.3 Systém dalšího vzdělávání Školní metodik prevence a výchovný poradce jsou vzděláni (případně vzděláváni) ve specializačním studiu nebo dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických 11

pracovníků. Ostatní pedagogičtí pracovníci jsou průběžně vzděláváni v oblasti diagnostiky třídního kolektivu, problematiky vytváření dobrých vztahů, v podpoře a upevňování zdravých třídních norem žáků, případně v oblasti problematiky šikanování. 3.4 Informování o problematice šikanování K účinné prevenci šikanování vede také informování pedagogických pracovníků, žáků školy a jejich zákonných zástupců o problematice šikanování a pedagogičtí pracovníci se každoročně seznamují s Minimálním preventivním programem, Programem proti šikanování a Dlouhodobou strategií prevence. Žáci školy i jejich zákonní zástupci jsou každý školní rok seznamováni třídními učiteli s obsahem vybraných částí těchto dokumentů. Dlouhodobá strategie prevence školy je k dispozici v kompletním znění na internetových stránkách školy. Žáci školy a jejich rodiče jsou dále informováni o problematice šikany pomocí letáků. Letáky jsou rozděleny do tří kategorií – pro žáky 1. stupně, 2. stupně a pro rodiče žáků. Informační letáky pro žáky školy jsou vytvořeny dle M. Koláře (Portál 2001). Na letácích si žáci mohou přečíst co je to šikana, koho mají kontaktovat v případě, že jsou šikanováni a jak se mohou před šikanou bránit. Každý z žáků dostane svůj vlastní leták. Tím pádem si ho žák může přečíst bezpečně a v klidu, například doma. Rodiče se z letáků pro ně určených dozvídají co je to šikana, jaké může mít pro oběť následky, jaké projevy dítěte mohou signalizovat, že je šikanováno, a také základní kroky, které má rodič podniknout pro záchranu svého šikanovaného dítěte (viz Příloha č. 3). K informovanosti žáků přispívá i nástěnka školního metodika prevence. Tu lze realizovat dle možností jako klasickou nástěnku či klipart. Součástí nástěnky jsou kontakty na krizové linky, případně vybrané instituce. 3.5 Ředitel školy a pedagogičtí pracovníci v prevenci šikanování Ředitel školy Zajistí vzdělávání pracovníků (pedagogických i nepedagogických) v akreditovaných kurzech k problematice šikanování. Zajistí v souladu s pracovním řádem dohled pedagogických pracovníků nad žáky zejména ve škole před vyučováním, o přestávkách mezi vyučovacími hodinami, mezi dopoledním a odpoledním vyučováním, podle potřeby při přecházení žáků mezi budovami školy, do zařízení školního stravování a do školní družiny. Především v prostorách, kde k šikanování již došlo nebo kde by k němu mohlo docházet. Zajistí, aby žáci i pedagogičtí pracovníci byli seznámeni s negativními důsledky šikanování, a to jak pro jeho oběti a pachatele, tak i pro celý třídní (školní) kolektiv. Za zvlášť nebezpečnou je třeba považovat tendenci podceňovat počáteční projevy šikanování. Zajistí doplňování školní knihovny o literaturu z oblasti problematiky násilného chování a šikanování. Pedagogičtí pracovníci Vedou důsledně a systematicky žáky a studenty k osvojování norem mezilidských vztahů založených na demokratických principech, respektujících identitu a individualitu žáka. Pomáhají rozvíjet pozitivní mezilidské vztahy a úctu k životu druhého člověka. Všichni pedagogičtí pracovníci by měli vnímat vztahy mezi žáky a atmosféru v třídních kolektivech, kde působí, jako nedílnou a velmi důležitou součást své práce. Důležité aktivity školy nelze spojovat jen s určitým vyučovacím předmětem nebo skupinou předmětů. Vztahy a chování pedagogických i nepedagogických pracovníků vůči sobě a vůči žákům, ovlivňují chování žáků. 3.6 Školní řád Pravidla chování žáků jsou součástí Školního řádu MZŠ Obecnice. Dodržování školního řádu je přirozenou součástí života školy. V případě porušení školního řádu se řídí pedagogičtí pracovníci Metodickým pokynem k hodnocení žáků.

12

3.7 Spolupráce se specializovanými institucemi Při předcházení případům šikany a při jejich řešení spolupracuje vedení školy, školní metodik prevence, výchovný poradce nebo zástupce školy s dalšími institucemi a orgány, zejména: v resortu školství – s pedagogicko-psychologickými poradnami, středisky výchovné péče, speciálně pedagogickými centry. V resortu zdravotnictví – s pediatry a odbornými lékaři, dětskými psychology, psychiatry a zařízeními, která poskytují odbornou poradenskou a terapeutickou péči, včetně individuální a rodinné terapie. V resortu sociální péče – s oddělením péče o rodinu a děti, s oddělením sociální prevence (možnost vstupovat do každého šetření, jednat s dalšími zainteresovanými stranami, s rodinou). Případně s NNO specializujícími se na prevenci a řešení šikany. . Dojde-li k závažnějšímu případu šikanování nebo při podezření, že šikanování naplnilo skutkovou podstatu trestného činu (provinění), ředitel školy nebo jím pověřená osoba oznámí tuto skutečnost Policii ČR.

4. Postupy řešení šikanování a krizový plán 4.1. Postupy řešení šikanování Postup pedagogického pracovníka 1. Má-li pedagogický pracovník podezření na šikanování, kontaktuje okamžitě školního metodika prevence (v jeho nepřítomnosti výchovného poradce) a spolu s ním zahájí vyšetřování šikany, informuje ředitele školy. 2. Informují-li rodiče pedagogického pracovníka o podezření na šikanování, kontaktuje okamžitě školního metodika prevence (v jeho nepřítomnosti výchovného poradce) a spolu s ním zahájí vyšetřování šikany, informuje ředitele školy. 3. V případě prokázaných projevů šikany neprodleně informuje školního metodika prevence a ředitele školy, spolupodílí se na vyšetřování šikany dle pokynů ředitele školy, respektive metodika prevence. 4. Vždy informuje rodiče o výsledcích vyšetřování šikany, a to i v případech, že se podezření neprokáže. 5. Po poradě se školním metodikem prevence navrhne v pedagogické radě potrestání agresorů, 6. Podílí se na vytváření Programu proti šikanování. Postup ředitele školy Přijme informaci o šikanování od školního metodika prevence, pedagogického pracovníka, rodiče žáka. Rozhodne, zda škola zvládne řešit šikanu vlastními silami nebo zda škola potřebuje pomoc z venku a je nezbytná její součinnost se specializovanými institucemi a Policií ČR. V případě prokázaných projevů šikany spolupracuje se školním metodikem prevence a jmenuje pracovníky, kteří se budou podílet na vyšetřování šikany. Zajistí informování dotčených rodičů o vyšetřování šikany, případně sám informuje o výsledcích vyšetřování šikany. Dohlíží na spolupráci školního metodika prevence s vybranými institucemi. Oznámí orgánu sociálně právní ochrany dítěte skutečnosti, které ohrožují bezpečí a zdraví žáka. Pokud žák spáchá trestný čin (provinění), popř. opakovaně páchá přestupky, zahájí spolupráci s orgány sociálně právní ochrany dítěte bez zbytečného odkladu. Projedná v pedagogické radě potrestání agresorů. Dojde-li k závažnějšímu případu šikanování nebo při podezření, že šikanování naplnilo skutkovou podstatu trestného činu (provinění), ředitel školy nebo školského zařízení oznámí tuto skutečnost Policii ČR.

13

Školní metodik prevence Postup školního metodika prevence se při vyšetřování a řešení šikanování řídí Metodickým pokynem ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení, Č. j. 24 246/2008-6, zejména články 4-9. Školní metodik prevence koordinuje vyšetřování a řešení šikanování, zajišťuje odbornou pomoc při vyšetřování a řešení šikanování pedagogickým pracovníkům. V případě negativních dopadů šikanování na oběť zprostředkuje péči pedagogicko-psychologické poradny, střediska výchovné péče, speciálně pedagogického centra nebo dalších odborníků – klinických psychologů, psychoterapeutů nebo psychiatrů. V mimořádných případech doporučí rodičům dobrovolné umístění dítěte do pobytového oddělení SVP, případně doporučí realizovat dobrovolný diagnostický pobyt žáka v místně příslušném diagnostickém ústavu. V mimořádných případech podá v zastoupení ředitele školy návrh orgánu sociálně právní ochrany dítěte k zahájení práce s rodinou, případně k zahájení řízení o nařízení předběžného opatření či ústavní výchovy s následným umístěním v diagnostickém ústavu. V zastoupení ředitele školy oznámí orgánu sociálně právní ochrany dítěte skutečnosti, které ohrožují bezpečí a zdraví žáka. Pokud žák spáchá trestný čin (provinění), popř. opakovaně páchá přestupky, zahájí spolupráci s orgány sociálně právní ochrany dítěte bez zbytečného odkladu. Koordinuje tvorbu Programu proti šikanování. 4. 2 Krizový plán u výbuchu brutální šikany První kroky pomoci:  zvládnout vlastní šok  zastavit skupinové násilí  poskytnout nejnutnější pomoc oběti

Nejlepší ze všech řešení: láska, soucit, odvaha

Po překonání vlastního šoku a bezprostřední záchraně oběti je nutné pokračovat v poplachové činnosti a zorganizovat podmínky vyšetřování. Prakticky to znamená udělat čtyři věci:

1. Zalarmovat pedagogy na poschodí a domluvit se s nimi na spolupráci při vyšetřování

Takováto situace je natolik závažná, že je na místě, aby učitelé přerušili vyučování a domluvili se, kdo a co bude dělat. Podstatné je, aby pedagog, který šikanování odhalil, nenechal žáky ani na chvíli bez dozoru. Koordinátorem vyšetřování by měl být metodik prevence, v jeho nepřítomnosti výchovný poradce.

2. Zabránit domluvě na křivé skupinové výpovědi Nejjednodušší způsob, jak zabránit domluvení a ovlivnění svědků, je zajistit průběžné hlídání celé třídy, ve které „lynčování“ proběhlo, některým z učitelů. Ten žákům nedovolí komunikovat mezi sebou a v rámci možností s nimi realizuje nějaký program. Uvažovat lze i o rozdělení třídy do menších skupinek.

3. Pokračovat v pomoci a podpoře oběti

a) V případě vážnějšího poranění žáka okamžitě voláme záchranku. Potom co nejdříve informujeme rodiče oběti. b) Neprojevuje-li oběť známky zranění, poskytneme ji podpůrnou péči. Především se snažíme utišit její panickou hrůzu a pokoušíme se navodit pocit bezpečí a ochrany. Je-li to možné, krátce se oběti zeptáme, co se ve třídě stalo a kdo ji ublížil. Pro jistotu zabezpečíme co nejrychlejší posouzení zdravotního stavu lékařem. Návazně potom školní metodik prevence zprostředkuje psychoterapeutickou pomoc (např. v PPP).

4. Ohlásit celou věc policii

Hned na počátku je nutné nahlásit brutální násilí policii. Je to oznámení trestného činu a to je naše občanská povinnost. Pro výchovnou pomoc je ale zásah policie málo významný, neboť její činnost jde prakticky mimo školu. Výsledky svého šetření nemusí škole sdělit, nemá to ve svých povinnostech. 14

Nezřídka se případ uzavře pro nedostatek důkazů. Mimořádně důležité je zabránit domluvě pachatelů a nainscenování křivé skupinové výpovědi. Nesmíme propást výhodu okamžitého vyšetřování. Vyšetřování povede metodik prevence, v jeho nepřítomnosti výchovný poradce. Bezpodmínečně nutné, je dokončení vyšetřování stejný den, kdy k provalení šikany došlo. Musí se stihnout mluvit se všemi žáky.

5. Vlastní vyšetřování

Mimořádně důležité je zabránit domluvě pachatelů a zinscenování křivé skupinové výpovědi. Nesmíme propást výhodu okamžitého vyšetřování. Vyšetření provede školní metodik prevence, v jeho nepřítomnosti výchovný poradce. Bezpodmínečně nutné je dokončení vyšetřování stejný den, kdy k provalení šikany došlo. Musí se stihnout mluvit se všemi žáky. Vyšetřování pokročilého stadia šikany při výbuchu brutálního násilí je velice obtížnou záležitostí, pedagogičtí pracovníci proto nevyšetřují případ takové šikany sami, ale vždy s metodikem prevence. Ten (v případě jiný pověřený pracovník) na základě zvážení okolností spolupracuje při vyšetřování s dalšími institucemi a orgány.

5. Kyberšikana 5.1 Vymezení pojmu kyberšikana - definujeme jako zneužití ICT (informačních komunikačních technologií), zejména pak mobilních telefonů a internetu, k takovým činnostem, které mají někoho záměrně ohrozit, ublížit mu. Podobně jako u šikany tváří v tvář se jedná o úmyslné chování, kdy je oběť napadána útočníkem nebo útočníky. Povaha a provedení útoků pak určuje její závažnost. Předpona kyber - značí prostředí, ve kterém se šikana odehrává, tedy kybernetický svět počítačů, internetu a mobilních telefonů. Kyberšikana může samozřejmě probíhat i přes jiné technické komunikační prostředky, např. pagery, v české realitě jsou však v drtivé většině využívány právě výše zmíněné mobilní telefony a internet. Kyberšikana bývá u dětí školního věku často doplňkem klasické přímé a nepřímé šikany. Je tedy důležité při řešení prověřit případné souvislosti s klasickou šikanou. Tedy pokud probíhá klasická šikana (př. nadávky, ponižování), je nutné zjistit situaci oběti v kyberprostoru (mobil, profil, chat,..) a naopak. Oběť klasické šikany se může stát agresorem v kyberšikaně. Zvláštnosti kyberšikany Oproti šikaně tváří v tvář má kyberšikana ze své podstaty mnohem větší dosah, čímž ještě více zhoršuje prožívání oběti. Pokud je oběť šikanována ve třídě, svědkem pomluv, nadávek, posmívání a ztrapňování je max. několik desítek lidí. V prostředí internetu je svědkem (ale i útočníkem) stejného chování klidně i několik desítek tisíc lidí. Anonymita

oběť o napadení leckdy ani nemusí dlouhou dobu vědět oběť není vždy schopná identifikovat či vystopovat agresora vnímání dopadu jednání (útočník nevidí přímou reakci oběti na útok) odosobněnost útoku

Čas útoky se prostřednictvím internetu šíří mnohem rychleji než v realitě probíhají bez přestávek - oběť je šikanována 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. útok je možné provést kdykoli (0:00, při hodině matematiky, apod.) příprava a realizace útoku není časově limitována Místo

agresor může provést útok odkudkoli (škola, hřiště, kavárna, doma,….) není nutná přítomnost agresora a oběti na stejném místě

15

Proměna profilu agresora i oběti pro útok není nutná fyzická, psychická či sociální zdatnost (oběť „klasické šikany“ může být kyberagresorem) podmínkou provedení útoku je „kyber – gramotnost“ a její úroveň kyber - prostor je dostupný komukoli Řešení děti a mladí lidé za těmito projevy šikanu vůbec nemusí vidět. A protože nepoznají, že se jedná o šikanu, neví, jak se s ní vypořádat. obtížnost zajištění rychlé ochrany oběti (odstranění profilu, SMS, ICQ….) často chybí svědci obtížně stopovatelný útočník nejednoznačný přístup k legislativě Závislost související s využíváním ICT Často se obětí kyberšikany stávají děti, které jsou na internetu nebo mobilním telefonu závislé. Sociální kontakty navazují především ve virtuálním světě, ve skutečném světě nemají příliš kamarádů. Čím více jsou ICT využívány a jejich potřeba se stává nedílnou součástí běžného života, tím se zároveň zvyšuje riziko napadení. Pro školní prostředí to znamená - v případě využívání ICT (www, profil,…), nutnost vyššího zabezpečení. Typy kyberšikany: 1. Přímá kyberšikana: útočník  oběť 2. Kyberšikana v zastoupení: útočník  třetí osoba  oběť Nejčastější motivy kyberagresora (řazeny od nejzávažnějšího po nejméně závažný typ) Snaží se ovládat druhé prostřednictvím strachu, touží po moci. Obvykle potřebují pro svou činnost publikum. Znuděný, hledá zábavu, narcistický… Kyberšikana je obvykle páchána ve skupině, nebo je ve skupině alespoň plánována. Bere právo do svých rukou (zlonapravující, uděluje lekci,…). Pracují většinou sami, ale mohou své aktivity a motivy sdílet se svými nejbližšími přáteli. Má tendenci odpovídat ve vzteku nebo frustraci – pomsta, kompenzace. (někdy může být obětí klasické šikany) Má sklon vystupovat na internetu jako někdo jiný. Zneužívat ICT, bez vědomí závažnosti tohoto jednání. Motivem jsou dva hlavní důvody: a) Můžu b) Je to legrace. Principy (proč to pachatelé dělají): Uvolnění Uznání Posílení pocitu sounáležitosti Demonstrace síly Strach Příčiny a spouštěče: Je to „normální“ Nuda Kulturní konflikty Spory ve třídě Rozpad přátelství Proměna třídního kolektivu Zveřejnění osobních informací

16

Praktiky kyberšikany: Mobil SMS/MMS/videa nevhodného obsahu (urážení, zastrašování…) volání, prozvánění natáčení/focení a následné zveřejňování natočeného/vyfoceného (rozesílání dalším lidem, umístění na YouTube apod.)… Internet Zakládání falešných profilů nebo změna původního Zakládání profilů proti nějaké osobě E-maily nevhodného obsahu Krádež hesel a následné zneužití účtů Obtěžování přes webkamery a IM (ICQ, Skype…) Pro řešení kyberšikany potřebujeme počítačovou gramotnost: ICT nejsou špatné, ale záleží jen na nás, zda je využijeme ve svůj prospěch či neprospěch nutná spolupráce školního metodika prevence, třídního učitele s odborníkem IT (zálohování dat, zajištění stop,…) prověřit všechny možnosti napadení (SMS, You Tube, profil, email, www….) základní znalost a povědomí o využívání mobilů a ICT U každého podezření o výskytu daného jevu musí být vždy informován ředitel školy/šk. zařízení. Kdo řeší + s kým spolupracuje: školní metodik prevence s výchovným poradcem, školním psychologem, třídním učitelem, se školským poradenským zařízením, pediatrem. V právní praxi bývá pojem šikana používán jako synonymum pro „úmyslné jednání, které je namířeno proti jinému subjektu, a které útočí na jeho důstojnost". Z hlediska výkladu pojmu šikanování není důležité, zda k němu dochází slovními útoky, fyzickou formou, nebo hrozbou násilí. Rozhodující je, kdy se tak děje úmyslně. Dále musí být splněny tyto podmínky pachatel se dopustil jednání, které splňuje znaky konkrétního trestného činu tak, jak jsou vymezeny v trestním zákoně musí být prokázán úmysl pachatele dopustit se takového jednání a míra společenské nebezpečnosti jeho jednání dosahuje intenzity uvedené v zákoně U trestných činů, jejichž podstatou byla šikana, lze proto předpokládat, že právě s ohledem na rozšiřující se případy podobných jednání bude skutek za trestný čin považován. Šikana bývá nejčastěji postihována podle ustanovení trestního zákona, a to jako: - trestný čin omezování osobní svobody, - trestný čin vydírání, - trestný čin vzbuzení důvodné obavy, - trestný čin loupeže , - trestný čin ublížení na zdraví, - trestný čin poškozování cizí věci, - trestný čin znásilnění či pohlavního zneužívání. K tomu, aby byl pachatel postižen, musí být starší 15 let (15 -18 let mladiství). K trestní odpovědnosti mladších 15 let nedochází, neznamená to však, že nemohou být postiženi jinak, případně 17

mohou být postiženi rodiče. Nezletilý pachatel může být postižen nařízením ústavní výchovy, může nad ním být stanoven dohled. Pokud jde o trestní sazby, je v případě šikany možný i jednočinný skutek, tzn. že jedno jednání může být kvalifikováno jako více trestných činů. Pokud k šikanování došlo v průběhu vyučování, nese plnou odpovědnost škola. Prokáže-li se zanedbání ředitele školy nebo některého pedagoga, může být právně nebo pracovněprávně potrestán. Na školském zařízení lze v oprávněných případech požadovat i náhradu škody vzniklé v důsledku šikany. A to jak náhradu na věcech, tak na zdraví, včetně způsobené psychické újmy. Pokud dítě v důsledku šikany nemohlo např. docházet do školy (vyšší stupeň šikany), nese školské zařízení odpovědnost i škody vzniklé rodičům dítěte v důsledku např. uvolnění ze zaměstnání, zajištění hlídání dítěte, zajištění doprovodu do a ze školy apod.5 5.2 Postupy pro prevenci kyberšikany ve škole: Škola by se kyberšikanou zabývá vždy, když se o ní dozví. Základem je důkladné zmapování případu, které nám pomůže se rozhodnout pro správný postup řešení. Poslouží k tomu zodpovězení tří otázek: Týká se kyberšikana žáka mé školy? Jak jsem se informaci dozvěděl? Děje se kyberšikana během vyučování? 1. Zanesení pravidel používání ICT, intranetu a mobilních telefonů(během vyučování, přestávkách, v prostorách školy..) ve školním řádě MZŠ Obecnice č.j. 2012/11. 2. Žáci jsou seznámeni o etickém chování „listina práv na internetu“. 3. Využití sowtware, které v učebnách vyučující umožňuje informovat se přes svůj počítač, co právě žáci dělají na své ploše (žáci jsou o tomto opatření informováni, učitelé nezneužívají!). 4. Učitelé jsou vzorem vhodného užívání moderních technologií. 5.3 Co může udělat pedagog pro prevenci kyberšikany Posílit empatie žáků Pracovat na klimatu Vést k úctě k druhým Dávat pozitivní zpětnou vazbu Vytvářet dobré vztahy 5.4 Postup školy při řešení kyberšikany 1) Zajištění ochrany oběti (kontaktovat operátora mobilní sítě nebo zřizovatele www stránek, profily…) 2) Zajištění dostupných důkazů s podporou IT kolegy. 3) Důkladné vyšetření a žádost o odbornou pomoc (IT expert, policie, PPP), kontakt a spolupráce MY Space, Facebook…). 4) Opatření 5) Informování a poučení rodičů – informovat rodiče oběti a kyberagresora, postupy jsou stejné jako u řešení klasické šikany. Poučení rodičů o tom, že mohou kontaktovat Policii ČR, OSPOD, PPP, právní zástupce). Některé případy kyberšikyny nespadají do kompetence školy. 6) Škola žádá o konečný verdikt a informace - při zapojení výše uvedených institucí (Policie ČR) a dalších subjektů (rodiče). 5

KOLÁŘ, M. Bolest šikanování. Praha, Portál, 2001, s. 213 – 218. Upraveno podle: www.poradenskecentrum.cz

18

7) Postihy - při postižení agresorů postupuje škola v souladu se Školním řádem MZŠ Obecnice a vypracovaným krizovým plánem. 5.5 Kdy vyrozumět Policii ČR? Pokud má učitel jistotu, že byl spáchán trestný čin, má ze zákona povinnost obrátit se na orgány činné v trestním řízení, pokud má podezření, zákon určuje školskému zařízení za povinnost nahlásit tuto skutečnost obecnímu úřadu, tedy sociálnímu pracovníkovi z orgánu sociálně právní ochrany dětí (OSPOD). V případě, že se rodiče odmítají spolupracovat se školou a odmítají se zúčastňovat výchovných komisí, je škola opět oprávněna vyrozumět OSPOD. 5.6 Doporučení pro oběti kyberšikany: neodpovídat ukládat důkazy mluvit o tom, co se děje 1. Ukončete komunikaci Nekomunikujte s útočníkem, nesnažte se ho žádným způsobem odradit od jeho počínání, nevyhrožujte, nemstěte se. Cílem útočníka je vyvolat v oběti reakci, ať už je jakákoli. 2. Blokujte útočníka Zamezte útočníkovi přístup k vašemu účtu nebo telefonnímu číslu a je-li to v dané situaci možné, i k nástroji či službě, pomocí které své útoky realizuje (kontaktujte poskytovatele služby). 3. Oznamte útok, poraďte se s někým blízkým, vyhledejte pomoc Svěřte se blízké osobě. Pro uchování důkazů oslovte někoho, kdo má vyšší IT gramotnost. Kontaktujte školu a specializované instituce (PPP, policii, SVP, intervenční služby specializující se na řešení kyberšikany, psychology apod.). 4. Uchovejte důkazy Uchovejte a vystopujte veškeré důkazy kyberšikany (SMS zprávy, e-mailové zprávy, zprávy z chatu, uložte www stránky apod.). Na základě těchto důkazů může být proti útočníkovi či útočníkům zahájeno vyšetřování. (postup viz příloha). 5. Žádejte konečný verdikt Po prošetření celého případu trvejte na konečném stanovisku všech zainteresovaných institucí. 5.7 Doporučení pro rodiče Zajistěte, aby dítě vědělo, že všechna pravidla chování při kontaktu s ostatními lidmi jsou stejná jako v reálném životě Ujistěte se, že vaše škola má vhodný vzdělávací program o bezpečnosti na internetu. Učte své děti vhodnému chování na internetu. Seznamte je s pravidly používání internetu či mobilního telefonu. Buďte vzorem vhodného užívání moderních technologií. Sledujte aktivity svých dětí, když jsou online. Zajímejte se o to, k čemu vaše dítě mobilní telefon či internet používá. Používejte filtrační a blokační software Všímejte si varovných znaků toho, že se děje něco neobvyklého. Jak se dítě při elektronické komunikaci chová, včetně reakcí dítěte na vaši přítomnost. Použijte „Smlouvu o používání internetu“ viz www.kapezet.cz – kyberšikana Kultivujte a udržujte se svými dětmi otevřenou a upřímnou linii komunikace. Dejte dítěti najevo, že za vámi může přijít s problémem. 19

Příloha č. 1

Začlenění průřezových témat do výuky v rámci plnění programu proti šikanování Osobnostní a sociální výchova: Průřezové téma

OSV PT 6/1.1 vede k porozumění sobě samému a druhým

Průřezové téma

OSV PT 6/1.2 napomáhá k zvládání vlastního chování

Přínos

1. období Tem.okruh

Přínos


Přínos


snaží se vnímat sám sebe jako osobnost

OR - Sebepoznání a sebepojetí - co o sobě vím a co ne, můj vztah ke mně

snaží se vnímat druhé lidi jako osobnosti

OR - Sebepoznání a sebepojetí - moje vztahy k druhým lidem

snaží se zaujmout OR - Sebepoznání citlivý a chápavý postoj a sebepojetí - moje k druhým lidem vztahy k druhým lidem

snaží se rozpoznávát svoje nálady a pocity

OR - Sebepoznání a sebepojetí - co o sobě vím a co ne, můj vztah ke mně

snaží se vnímat různé pocity a nálady druhých lidí

SR - Mezilidské vztahy - empatie a pohled na svět očima druhého

snaží se tolerovat chování druhého člověka a pochopit ho

SR - Mezilidské vztahy - empatie a pohled na svět očima druhého

pokouší se hledat vlastní identitu

OR - Psychohygiena porovnává rozdíly mezi sebou a ostatními - dovednosti pro dobrý vztah k sobě samému

OR - Sebepoznání a sebepojetí - já jako zdroj informací o sobě, druzí jako zdroj informací o mně

je veden k tomu, aby si vážil sebe a ostatních lidí a jejich názorů o své osobě

OR - Sebepoznání a sebepojetí - já jako zdroj informací o sobě, druzí jako zdroj informací o mně

zajímá se o své spolužáky

SR - Poznávání lidí pokouší se porozumět - vzájemné poznávání svým spolužákům ve skupině/třídě, rozvoj pozornosti vůči odlišnostem

SR - Poznávání lidí snaží se porozumět - vzájemné poznávání druhým lidem a vcítit ve skupině/třídě, rozvoj se do jejich situace pozornosti vůči odlišnostem

Přínos


Přínos


Přínos

SR - Poznávání lidí - vzájemné poznávání ve skupině/třídě, rozvoj pozornosti vůči odlišnostem


snaží se rozeznávat u sebe dobré a špatné chování

OR - Sebepoznání a sebepojetí - jak se promítá mé já v mém chování

je veden k dodržování základních pravidel chování a soužití

OR - Sebepoznání a sebepojetí - jak se promítá mé já v mém chování OR - Sebepoznání a sebepojetí - moje psychika

je veden k dodržování pravidel chování a soužití a porovnává je s danými normami

OR - Sebepoznání a sebepojetí - moje psychika

snaží se rozeznávat dobré a špatné chování u svých spolužáků

MR - Hodnoty, postoje, praktická etika - analýzy vlastních i cizích postojů a hodnot a jejich projevů v chování lidí OR - Sebepoznání

snaží se porovnávat své chování s chováním spolužáků


je veden k vyhodnocování svého chování v porovnání se spolužáky a s danými normami


snaží se rozpoznat vyjadřuje své emoce snaží se usměrňovat základní lidské emoce a sebepojetí - zdravé a snaží se usměrňovat a sebepojetí - zdravé reakce na přicházející a vyrovnané sebepojetí jejich vnější projevy a vyrovnané sebepojetí vjemy

snaží se usměrňovat projevy svých emocí

OR - Seberegulace a sebeorganizace - cvičení sebekontroly a sebeovládání

snaží se usměrňovat své chování

OR - Seberegulace a sebeorganizace - cvičení sebekontroly a sebeovládání

snaží se usměrňovat a zvládat projevy vlastního chování i ve složitých situacích (stres)

a sebepojetí - zdravé a vyrovnané sebepojetí

OR - Seberegulace a sebeorganizace - cvičení sebekontroly, sebeovládání a dovednosti zvládání stresových situací

20

Průřezové téma

Přínos


cítí potřebu navazovat vztahy s ostatními

pozoruje odlišné názory a postoje OSV druhých PT 6/1.3 přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů ve třídě vyjadřuje svůj i mimo ni souhlas/nesouhlas, snaží se být taktní

Přínos


OSV PT 6/1.4 rozvíjí základní dovednosti dobré komunikace

Přínos


SR - Mezilidské získává zkušenosti vztahy - vztahy a naše o pozitivních a negativních změnách třída/skupina ve vztazích mezi lidmi

SR - Mezilidské vztahy - vztahy a naše třída/skupina SR - Mezilidské vztahy - péče o dobré vztahy, chování podporující dobré vztahy; respektování

snaží se jednat s druhými taktně a ohleduplně, zajímá se o názory a postoje druhých

SR - Mezilidské vztahy - péče o dobré vztahy, chování podporující dobré vztahy; respektování

SR - Komunikace - cvičení pozorování a empatického naslouchání

je veden k tomu, aby si vážil druhých, i když jsou ve svých názorech a postojích odlišní

SR - Poznávání lidí - rozvoj pozornosti vůči odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech, chyby při poznávání lidí

snaží se s úctou jednat s ostatními bez ohledu na jejich odlišné názory a postoje, toleruje je

SR - Poznávání lidí - rozvoj pozornosti vůči odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech, chyby při poznávání lidí

SR - Komunikace - dovednosti pro sdělování verbální i neverbální, komunikace v různých situacích

snaží se vyjádřit svůj souhlas/nesouhlas bez emocí


snaží se taktně vyjádřit svůj souhlas/nesouhlas, chová se asertivně


pozoruje své OR - Kreativita je veden nedostatky v porovnání - tvořivost ke kritickému s ostatními v mezilidských vztazích přemýšlení o své vlastní osobě

Průřezové téma

Přínos


Přínos

OR - Kreativita je veden k tomu, aby přijímal kritiku - tvořivost v mezilidských vztazích ostatních, poučil se z ní a sám k sobě byl kritický


Přínos

OR - Kreativita - tvořivost v mezilidských vztazích


snaží se pozorně naslouchat druhým, udržuje kontakt

SR - Komunikace - řeč těla, zvuků a slov

vědomě používá mluvu SR - Komunikace těla, reaguje - řeč těla, zvuků a slov na vyslechnuté

snaží se aktivně naslouchat druhým, zaujímá stanovisko k vyslechnutému

SR - Komunikace - řeč těla, zvuků a slov, empatické a aktivní naslouchání

zapojuje se do diskuze, klade jednoduché otázky

SR - Komunikace -dialog, vedení dialogu, jeho pravidla a řízení; asertivní komunikace

samostatně se zapojuje do diskuze, zaujímá stanovisko, dodržuje pravidla při diskuzi


je veden k ovládání pravidel důležitých pro zapojení do diskuze, posuzuje stanoviska svá i jiných


vybírá a nahrazuje vhodné výrazy, rozvíjí správnou výslovnost a intonaci

SR - Komunikace -specifické komunikační dovednosti

vyjadřuje se vlastními slovy, řeč je plynulá se správnou výslovností a intonací


rozvíjí a obohacuje slovní zásobu, používá pravidla rétoriky (mluvit nahlas, zřetelně, plynule se správnou výslovností a intonací)


používá verbální i neverbální projevy při běžném kontaktu s lidmi (pozdrav, prosba, omluva…)

SR - Komunikace - komunikace v různých situacích (pozdrav, omluva, prosba, informování…)

uvědoměle vybírá správné verbální i neverbální projevy při běžném kontaktu s lidmi (pozdrav, prosba, omluva…)

SR - Komunikace - komunikace v různých situacích (pozdrav, omluva, prosba, informování…)

snaží se ovládat své verbální i neverbální projevy i ve složitých situacích

SR - Komunikace -komunikace v různých situacích

21

Průřezové téma

Přínos


seznamuje se s pravidly soužití v kolektivu, rozeznává dobré a špatné chování

OR - Sebepoznání a sebepojetí - moje vztahy k druhým lidem SR - Poznávání lidí - vzájemné poznávání ve skupině SR - Komunikace - komunikace v různých situacích

pokouší se své názory MR - Hodnoty, sdělit otevřeně, postoje, praktická ale slušně etika - analýzy vlastních i cizích postojů a jejich projevů v chování lidí OSV SR - Kooperace PT 6/1.5 a kompetice - rozvoj utváří a rozvíjí základní individuálních dovednosti a sociálních pro spolupráci dovedností řídí se pravidly, snaží MR - Hodnoty, se plnit svěřené úkoly postoje, praktická etika - vytváření povědomí o kvalitách typu odpovědnost, spolehlivost, spravedlnost, respekt SR - Komunikace je-li žádán, poskytne SR - Mezilidské pomoc, přijímá pomoc, vztahy - péče o dobré požádá o ni vztahy, empatie, pomoc OR - Psychohygiena - hledání pomoci při obtížích

Průřezové téma

OSV PT 6/1.6 umožňuje získat základní sociální dovednosti pro řešení složitých situací (konfliktů)

Přínos


Přínos


snaží se dodržovat pravidla soužití v kolektivu, vyhledává další informace o společenském chování


snaží se aktivně OR - Sebepoznání používat pravidla a sebepojetí - moje chování ve společnosti, vztahy k druhým lidem chová se asertivně SR - Poznávání lidí - vzájemné poznávání ve skupině SR - Komunikace - komunikace v různých situacích

pokouší se sdělovat své názory a připomínky otevřeně, ale citlivě, dodržuje pravidla soužití

MR - Hodnoty, postoje, praktická etika - analýzy vlastních i cizích postojů a jejich projevů v chování lidí SR - Kooperace a kompetice - rozvoj individuálních a sociálních dovedností snaží se posuzovat své MR - Hodnoty, jednání spravedlivě, postoje, praktická plní své úkoly etika - vytváření povědomí o kvalitách typu odpovědnost, spolehlivost, spravedlnost, respekt SR - Komunikace hodnotí situaci, zvažuje SR - Mezilidské nutnost nabídnout vztahy - péče o dobré pomoc, přijímá pomoc, vztahy, empatie, požádá o ni pomoc OR - Psychohygiena - hledání pomoci při obtížích

Přínos

Přínos


snaží se být vnímavý, vychází ostatním vstříc, otevřeně, ale taktně sděluje své názory a připomínky, respektuje atmosféru demokracie a přátelství

snaží se poctivě přistupovat k práci, v jednání s ostatními uplatňuje smysl pro spravedlnost

snaží se taktně a citlivě nabízet svoji pomoc, přijímá nabízenou pomoc, požádá o ni vhodným způsobem

Přínos

OR - Sebepoznání a sebepojetí - moje vztahy k druhým lidem SR - Poznávání lidí - vzájemné poznávání ve skupině SR - Komunikace - komunikace v různých situacích MR - Hodnoty, postoje, praktická etika - analýzy vlastních i cizích postojů a jejich projevů v chování lidí SR - Kooperace a kompetice - rozvoj individuálních a sociálních dovedností MR - Hodnoty, postoje, praktická etika - vytváření povědomí o kvalitách typu odpovědnost, spolehlivost, spravedlnost, respekt SR - Komunikace SR - Mezilidské vztahy - péče o dobré vztahy, empatie, pomoc OR - Psychohygiena - hledání pomoci při obtížích


snaží se nevyvolávat spory

SR - Mezilidské vztahy - chování podporující dobré vztahy

snaží se taktně předcházet sporům

OR - Kreativita diplomaticky reaguje - schopnost vidět věci při řešení sporných otázek jinak SR - Kooperace a kompetice - řešení konfliktů MR - Řešení problémů a rozhodovací dovednosti - problémy v mezilidských vztazích

OR - Kreativita - schopnost vidět věci jinak SR - Kooperace a kompetice - řešení konfliktů MR - Řešení problémů a rozhodovací dovednosti - problémy v mezilidských vztazích

je veden k tomu, aby se nevysmíval myšlenkám, nápadům nebo názorům spolužáků

SR - Komunikace - komunikace v různých situacích SR - Kooperace a komunikace - etika

společně s ostatními žáky vytváří prostředí, kde se všichni mohou vyjádřit beze strachu z výsměchu

SR - Mezilidské vztahy - pohled na svět očima druhého, respektování, podpora, pomoc, vztahy v naší třídě

snaží se podílet na vytváření takového prostředí, kde se všechny názory a postoje respektují, pokud nejsou v rozporu s normou

SR - Mezilidské vztahy - pohled na svět očima druhého, respektování, podpora, pomoc, vztahy v naší třídě

pokouší se rozeznat dobré a špatné chování v kolektivu spolužáků

SR - Poznávání lidí - rozvoj pozornosti vůči odlišnostem

zastává se spolužáka v případě potřeby, snaží se pomáhat slabším

je veden k tomu, aby se stavěl proti fyzickému a psychickému násilí, pomáhá druhým

SR - Komunikace - řešení konfliktů SR - Mezilidské vztahy - lidská práva jako regulativ vztahů, školní řád, pravidla

snaží se rychle a správně vyhodnocovat situaci a stanovovat nejlepší postup pro řešení krizové situace

MR - Hodnoty, postoje, praktická etika - dovednosti rozhodování v eticky problematických situacích všedního dne SR - Komunikace


SR - Komunikace - řešení konfliktů SR - Mezilidské vztahy - lidská práva jako regulativ vztahů, školní řád, pravidla MR - Hodnoty, vybírá z několika MR - Hodnoty, možností způsob postoje, praktická postoje, praktická řešení konfliktní situace etika - dovednosti etika - dovednosti rozhodování v eticky rozhodování v eticky problematických problematických situacích všedního dne situacích všedního dne SR - Komunikace SR - Komunikace

22

Průřezové téma

Přínos


má dobrý vztah k sobě samému (má se rád)

OR - Sebepoznání a sebepojetí - můj vztah k sobě samému

hledá svoji identitu a své hodnoty ke kolektivu

MR - Řešení problémů a rozhodovací dovednosti - problémy v seberegulaci OR - Sebepoznání a sebepojetí - moje vztahy k druhým lidem

Přínos


uvědomuje si svoji jedinečnost

rozpozná sebe jako nedílnou součást pro spolupráci v kolektivu

SR - Mezilidské vztahy - péče o dobré vztahy SR - Poznávání lidí

OSV 6/1.9 pomáhá k utváření pozitivního (nezraňujícího) postoje k sobě samému a k druhým respektuje ostatní jedince

respektuje rozdíly u jednotlivců

SR - Mezilidské vztahy - péče o dobré vztahy, respektování, vztahy a naše skupina MR - Hodnoty, postoje, praktická etika SR - Mezilidské vztahy - péče o dobré vztahy, respektování, vztahy a naše skupina MR MR -poznávání - Hodnoty, lidí

uvědomuje si, že ostatní lidé mají pozitivní i negativní stránky osobnosti

zaujímá k ostatním nezraňující stanovisko

postoje, praktická etika

Průřezové téma

Přínos


posuzuje, zda vše zvládne bez pomoci

OR - Sebepoznání a sebepojetí - co o sobě vím a co ne

Přínos

MR - Řešení problémů a rozhodovací dovednosti - problémy v seberegulaci zaujímá v kolektivu SR - Mezilidské takové místo, kde je vztahy užitečný sobě respektování, vztahy a i kolektivu naše skupina SR - Mezilidské SR - Poznávání lidí vztahy - péče o dobré SR - Kooperace vztahy OR - Kreativita SR - Poznávání lidí - tvořivost MR - Hodnoty, MR - Hodnoty, postoje, praktická postoje a praktická etika etika SR - Mezilidské oceňuje kladné stránky SR - Mezilidské vztahy - péče o dobré druhých vztahy - péče o dobré vztahy, respektování, vztahy, respektování, vztahy vztahy a naše skupina a naše skupina MR - Hodnoty, MR - Hodnoty, postoje, praktická postoje, praktická etika etika SR - Mezilidské váží si ostatních lidí, SR - Mezilidské vztahy - péče o dobré pro jejich kladné vztahy - péče o dobré stránky vztahy, respektování, vztahy, respektování, vztahy vztahy a naše skupina a naše skupina Poznávání lidí Poznávání lidí MR - Hodnoty, MR - Hodnoty, postoje, praktická postoje, praktická etika etika

OR - Sebepoznání a sebepojetí - co o sobě vím a co ne MR - Řešení problémů a rozhodovací dovednosti MR - Hodnoty, postoje, praktická etika

příjímá svoji roli při spolupráci

SR - Mezilidské vztahy - péče o dobré vztahy

posuzuje své možnosti SR - Mezilidské a schopnosti taktně vztahy - péče o nabídnout pomoc dobré vztahy

SR - Komunikace

SR - Komunikace MR - Řešení problémů a rozhodovací dovednosti

Přínos


MR - Řešení problémů a rozhodovací dovednosti MR - Hodnoty, postoje, praktická etika

chápe, že v některých SR - Mezilidské vyhodnotí, jakým situacích musí požádat vztahy - péče o dobré způsobem požádá o pomoc o pomoc vztahy

OR -Sebepoznání a sebepojetí - můj vztah k sobě samému, zdravé a vyrovnané sebepojetí

MR - Řešení problémů a rozhodovací dovednosti - problémy v seberegulaci OR - Sebepoznání a sebepojetí - moje vztahy k druhým lidem

zjišťuje, čím může SR - Mezilidské uplatňuje své přispět ke společnému vztahy - péče o dobré schopnosti výsledku při spolupráci vztahy

MR - Hodnoty, postoje, praktická etika

projevuje snahu pomoci


OR - Sebepoznání je hrdý na pozitivní stránky své osobnosti a sebepojetí - můj vztah k sobě samému, zdravé a vyrovnané sebepojetí


MR - Řešení problémů a rozhodovací dovednosti

uvědomuje si, že v některých OSV případech je 6/1.10 vede k uvědomování si spolupráce přínosem vlastní hodnoty spolupráce a pomoci

Přínos

SR - Mezilidské vztahy - péče o dobré vztahy MR - Hodnoty, postoje, praktická etika

SR - Mezilidské vztahy - péče o dobré vztahy MR - Řešení problémů a rozhodovací dovednosti MR - Hodnoty, postoje, praktická etika OR - Kreativita - tvořivost v mezilidských vztazích SR - Kooperace a kompetice SR - Komunikace

aktivně se zapojuje a řídí některé formy spolupráce

SR - Mezilidské vztahy, péče o dobré vztahy SR - Komunikace MR - Hodnoty, postoje, praktická etika

využívá svých SR - Mezilidské schopností k účinné vztahy - péče o pomoci při použití taktu dobré vztahy

SR - Komunikace

SR - Komunikace

SR - Mezilidské váží si pomoci vztahy - péče o dobré ostatních lidí vztahy

SR - Mezilidské vztahy - péče o dobré vztahy



23

Průřezové téma

Přínos


OSV PT 6/1.12 uvědomování si mravních rozměrů různých způsobů chování


Přínos


pozoruje odlišnost druhých lidí

OR - Rozvoj snaží se posuzovat schopnosti poznání odlišnost druhých lidí - cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění SR - Poznávání lidí

OR - Sebepoznání a sebepojetí - moje vztahy k druhým lidem SR - Mezilidské vztahy - pohled na svět očima druhého

je veden k respektování hodnoty druhých lidí, posuzuje je dle pravidel, rozhoduje, zda jsou pro něj přínosem

MR - Hodnoty, postoje, praktická etika - analýza vlastních a cizích postojů, hodnot SR - Mezilidské vztahy - respektování

snaží se poslouchat názor druhých

OR - Rozvoj vnímá názory lidí schopnosti poznání a přemýšlí o nich - cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění SR - Poznávání lidí

OR - Sebepoznání hodnotí názory druhých lidí, snaží se je a sebepojetí - moje vztahy k druhým lidem respektovat SR - Mezilidské vztahy - pohled na svět očima druhého


snaží se vyslechnout názor na řešení problému a přemýšlí o něm

OR - Rozvoj čerpá ze zkušenosti schopnosti poznání řešení problémů jiných lidí - cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění SR - Poznávání lidí

OR - Sebepoznání oceňuje různost přístupů k řešení a sebepojetí - moje vztahy k druhým lidem problému SR - Mezilidské vztahy - pohled na svět očima druhého


OSV PT 6/1.11 uvědomování si hodnoty různosti lidí, názorů, přístupů k řešení problémů

Průřezové téma

Přínos

Přínos


Přínos


Přínos


sleduje chování jednotlivých žáků ve třídě a jejich dodržování pravidel školního řádu

MR - Hodnoty, postoje, praktická etika - projevy v chování lidí SR - Komunikace - otevřená a pozitivní

rozpoznává vhodnost chování jednotlivců v souladu s principy školního řádu


posuzuje a hodnotí chování žáků v rámci celé školy, doporučuje nápravu


snaží se rozeznat dobré a špatné chování v kolektivu spolužáků


je veden k tomu, aby se zastal spolužáka, snaží se pomáhat slabším

OR - Seberegulace, sebeorganizace - regulace vlastního jednání OR - Psychohygiena - pomoc při potížích SR - Kooperace a kompetice - rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci

snaží se stavět se proti fyzickému a psychickému násilí a pomáhá druhým

OR - Seberegulace, sebeorganizace - regulace vlastního jednání OR - Psychohygiena - pomoc při potížích SR - Kooperace a kompetice - rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci

definuje vlastní názor a mravní hodnoty svého chování, vnímá vlastní postoj

OR - Sebepojetí a sebepoznání - mé já v mém chování

analyzuje odlišné způsoby lidského chování v různých situacích

SR - Mezilidské vztahy - péče o dobré vztahy komunikace v různých situacích

je veden k tolerování chování druhých lidí, pokud nejsou v rozporu se zákonem a snaží se je pochopit

MR - Hodnoty, postoje, praktická etika - projevy v chování lidí SR - Mezilidské vztahy - péče o dobré vztahy

24

Průřezové téma

OSV PT 6/1.13 napomáhá prevenci sociálně patologických jevů a škodlivých způsobů chování

Průřezové téma

Přínos


Přínos


Přínos


seznamuje se s pojmem šikana a hrubé zacházení

OR - Rozvoj schopnosti poznávání - řešení problémů

rozezná druhy šikany

MR - Řešení problémů a rozhodovací dovednosti - řešení z hlediska různých problémů MR - Hodnoty, postoje, praktická etika

je veden k aktivnímu odmítání šikany a hrubého zacházení

MR - Řešení problémů a rozhodovací dovednosti - řešení z hlediska různých problémů MR - Hodnoty, postoje, praktická etika

získává základní informace o skladování nebezpečných látek v domácnosti


objasňuje škodlivost návykových látek, gamblérství a dalších sociálně patologických jevů

OR - Sebepojetí a sebepoznání - organizace vlastního času OR - Psychohygiena - předcházení stresů, pozitivní naladění mysli

je veden k odmítání alkoholu, cigaret, drog, zdůrazňuje nebezpečí závislosti

OR - Sebepojetí a sebepoznání - organizace vlastního času OR Psychohygiena - předcházení stresů, pozitivní naladění mysli

s pomocí učitele se zapojuje do preventivních programů

OR - Sebepojetí a sebepoznání - organizace vlastního času, stanovení osobních cílů a kroků k jejich dosažení

rozlišuje význam preventivních programů, zapojuje se do akcí, které odpovídají jeho věku a schopnostem


aktivně se účastní preventivních programů, dle svých možností se podílí na jejich tvorbě


úměrně svému věku se seznamuje s pojmem náročná životní situace


popisuje, co je náročná životní situace a pokouší se zaujmout vlastní postoj k řešení těchto situací


snaží se rozeznávát náročnou životní situaci, odhadovat vážnost situace, zaujímat stanovisko a postoj

MR - Řešení problémů a rozhodovací dovednosti - mezilidské problémy

Přínos


Přínos


Přínos



OR - Psychohygiena - předcházení stresů MR - Hodnoty, postoje, praktická etika - dovednost rozhodování v eticky problémových situacích všedního dne

vybírá z několika možností nejlepší řešení náročné životní situace a posuzuje svoje schopnosti danou situaci řešit


je veden k rychlému a správnému vyhodnocení situace a ke stanovení nejlepšího postupu pro řešení náročné životní situace


seznamuje se se základními pravidly, jak se má člověk chovat v náročné životní situaci

OR - Psychohygiena - předcházení stresů MR - Hodnoty, postoje, praktická etika - dovednost rozhodování v eticky problémových situacích všedního dne OR - Psychohygiena - předcházení stresů MR - Hodnoty, postoje, praktická etika

orientuje se v základních pravidlech, jak se má nejlépe chovat v náročných životních situacích, vysvětluje nutnost zachování klidu a rozvahy


je veden k zodpovědnému chování v náročných životních situacích, k zachování klidu a rozvahy


na modelových OR - Psychohygiena situacích pozoruje - předcházení stresů různé způsoby chování MR - Hodnoty, postoje, praktická etika - dovednost rozhodování v eticky problémových situacích všedního dne

na modelových situacích analyzuje (vysvětluje), které způsoby chování jsou dle stanovených pravidel vhodné a které nežádoucí


snaží se reagovat tak, aby jeho chování nebylo nežádoucí, nebylo v rozporu s danými pravidly

seznamuje se s možnostmi, jak předcházet vzniku náročných životních situací

objasňuje nutnost předcházet náročným životním situacím

dle svých možností navrhuje a odhaduje způsoby, jak předcházet náročným životním situacím


25

Multikulturní výchova Průřezové téma

1. období Přínos Tem.okruh sleduje rozdílnost lidí ve svém okolí

Multikulturní výchova 6/4.1 poskytuje žákům základní znalosti o různých etnických a kulturních skupinách žijících v české a evropské společnosti

Průřezové téma

Multikulturní výchova 6/4.2 rozvíjí dovednost orientovat se v pluralitní společnosti a využívat interkulturních kontaktů k obohacení sebe i druhých

Průřezové téma

Multikulturní výchova 6/4.3 učí žáky komunikovat a žít ve skupině s příslušníky odlišných sociokulturních skupin, uplatňovat svá práva a respektovat práva druhých, chápat a tolerovat odlišné zájmy, názory i schopnosti druhých

Průřezové téma

Multikulturní výchova 6/4.4 učí přijmout druhého jako jedince se stejnými právy, uvědomovat si, že všechny etnické skupiny a všechny kultury jsou rovnocenné a žádná není nadřazena jiné

Přínos

Lidské vztahy - integrace jedince v rodinných a vrstevnických vztazích


Přínos


rozlišuje informace o etnických a kulturních skupinách

Přínos

Lidské vztahy - vztahy mezi kulturami


Přínos


snaží se zaujmout kladný postoj k různým etnickým a kulturním skupinám

Kulturní diference - základní problémy sociokulturních rozdílů


Přínos

orientuje se ve školním kolektivu

Lidské vztahy - uplatňování principu slušného chování

orientuje se ve společnosti

Lidské vztahy - význam kvality mezilidských vztahů pro harmonický rozvoj osobnosti

žák se snaží zaujmout postoj v pluralitní společnosti

Lidské vztahy - tolerance, empatie, lidská solidarita

poznává důležitost kontaktů v rámci třídy

Lidské vztahy - právo všech lidí žít společně a podílet se na spolupráci s jinými lidmi bez ohledu na jejich kulturní, sociální, náboženskou, zájmovou nebo generační příslušnost

využívá kontakty v rámci různých společenských skupin

Lidské vztahy - význam kvality mezilidských vztahů pro harmonický rozvoj osobnosti

žák se snaží využívat interkulturních kontaktů k obohacení sebe i druhých

Multikulturalita - význam užívání cizího jazyka jako nástroje dorozumění a celoživotního vzdělání

Přínos


Přínos


Přínos


seznamuje se se zásadami komunikace

Multikulturalita - multikulturalita jako prostředek vzájemného ohohacování

porovnává způsoby komunikace různých sociokulturních skupin

Multikulturalita - specifické rysy jazyků, jejich rovnocennost

žák se snaží komunikovat a žít s příslušníky odlišných sociokulturních skupin

Multikulturalita - komunikace s příslušníky odlišných sociokulturních skupin

seznamuje se se svými právy a s právy druhých

Lidské vztahy - důležitost integrace jedince v rodinných, vrstevnických vztazích, principy slušného chování

přijímá a uplatňuje svá práva a práva druhých

Kulturní diference - jedinečnost každého člověka a jeho individuální zvláštnosti

žák je veden k prosazování svých práv a k respektování práv druhých

Kulturní diference - základní problémy sociokulturních rozdílů Princip sociálního smíru a solidarity - lidská práva

všímá si odlišností ve svém okolí

Kulturní diference - jedinečnost každého člověka a jeho individuální zvláštnosti

žák si uvědomuje odlišnost druhých, snaží se respektovat různé zájmy, názory

Etnický původ - odlišnost a rovnost lidí

žák se snaží chápat a tolerovat odlišné zájmy, názory a schopnosti druhých

Princip sociálního smíru a solidarity - nekonfliktní život v multikulturní společnosti

Přínos


2. období

Přínos

Tem.okruh

Přínos


seznamuje se se zásadami soužití v kolektivu

Lidské vztahy - principy slušného chování

snaží se přijímat druhého jako jedince se stejnými právy

Kulturní diference - základní problémy sociokulturních rozdílů

žák je veden k toleranci etnických rozdílů

Princip sociálního smíru a solidarity - odpovědnost každého jedince za odstranění diskriminace

seznamuje se s kulturou své země

Etnický původ - poznávání vlastního kulturního zakotvení

poznává kulturu své země

Multikulturalita - multikulturalita současného světa

poznává a porovnává různé kultury, uvědomuje si rovnocennost kultur

Princip sociálního smíru a solidarity - nekonfliktní život v multikulturní společnosti Multikulturalita - multikulturalita současného světa

26

Průřezové téma Multikulturní výchova 6/4.5 rozvíjí schopnost poznávat a tolerovat odlišnosti jiných národností, etnických, náboženských, sociálních skupin a spolupracovat s příslušníky odlišných sociokulturních skupin

Průřezové téma

Multikulturní výchova 6/4.6 rozvíjí dovednost rozpoznat projevy rasové nesnášenlivosti a napomáhá prevenci vzniku xenofobie

Průřezové téma

Přínos


pojmenuje podle vnějších znaků odlišnosti lidí, je schopen spolupráce se žáky v třídním kolektivu

Přínos


vyjmenuje základní rizika, rozpozná rozdíl mezi rasově motivovaným postojem

Přínos

Multikulturní výchova 6/4.7 učí žáky uvědomovat si možné dopady svých verbálních i neverbálních projevů a připravenosti nést odpovědnost za své jednání

Multikulturní výchova 6/4.8 poskytuje znalost některých základních pojmů multikulturní terminologie: kultura, etnikum, identita, diskriminace, xenofobie, rasismus, národnost, netolerance aj.

Průřezové téma

Multikulturní výchova 6/4.9 pomáhá žákům prostřednictvím informací vytvářet postoje tolerance a respektu k odlišným sociokulturním skupinám

Přínos

Lidské vztahy - udržování tolerantních vztahů a rozvoj spolupráce s jinými lidmi bez ohledu na jakoukoliv příslušnost


seznamuje se se základními pojmy multikulturní terminologie

Přínos

Princip sociálního smíru a solidarity - nekonfliktní život v multikulturní společnosti Kulturní diference - jedinečnost každého člověka a jeho individuální zvláštnosti


naslouchá druhému, hodnotí chování druhých, přijímá jazykové odlišnosti

Průřezové téma

Kulturní diference - základní problémy sociokulturních rozdílů v ČR i v Evropě Etnický původ - rovnocennost všech etnických skupin a kultur

Multikulturalita - vstřícný postoj k odlišnostem


Přínos


třídí základní znaky rasy, řekne svůj názor, vytváří kompromis

Přínos


je si vědom rizik svého chování, jednání i vzhledu

Přínos




hodnotí své chování, uvědomuje si plně následky svého jednání, tolerantně přijímá jiné autority, respektuje odlišnosti


Přínos


vyjmenuje hlavní znaky a odlišnosti v charakteristice, dokáže zdůvodnit svůj postoj i k odmítnutí spolupráce

Přínos


rozpozná projevy rasové nesnášenlivosti, porovnává historické projevy rasismu se současností, v hraničních situacích jedná vhodným způsobem

Přínos

Tem.okruh

Přínos

jednoduše vysvětluje základní pojmy multikulturní terminologie

Lidské vztahy - důležitost integrace jedince Princip sociálního smíru a solidarity - příčiny a důsledky diskriminace

rozpozná projevy rasové diskriminace a xenofobie i dalších negativních jevů a zaujímá k nim vlasní odmítavý postoj


Přínos



Přínos

Přínos



hodnotí své chování kriticky a přijímá za ně důsledky, hledá cesty k řešení problému, respektuje názory jiných a vyjadřuje své

2. období


Lidské vztahy - důležitost integrace jedince Princip sociálního smíru a solidarity - nekonfliktní život v multikulturní společnosti


seznamuje se a získává základní informace o sociokulturních skupinách

Multikulturalita - rovnocennost všech etnických skupin a kultur

popisuje význam harmonického rozvoje osobnosti (empatie) v odlišných sociokulturních skupinách


vlastními slovy vyjadřuje důležitost mezilidských vztahů, podle těchto zásad jedná


pracuje ve skupině i s dětmi jiné kulturní či sociální skupiny

Lidské vztahy - právo všech lidí žít společně a podílet se na spolupráci

reflektuje zázemí spolužáků ostatních sociokulturních skupin


vyjadřuje a zdůvodňuje svůj postoj ve skupině


27

Průřezové téma

Multikulturní výchova 6/4.10 napomáhá žákům uvědomit si vlastní identitu, být sám sebou, reflektovat vlastní sociokulturní zázemí

Průřezové téma

Multikulturní výchova 6/4.11 stimuluje, ovlivňuje a koriguje jednání a hodnotový systém žáků, učí je vnímat odlišnost jako příležitost k obohacení, nikoli jako zdroj konfliktu

Průřezové téma

Multikulturní výchova 6/4.12. pomáhá uvědomovat si neslučitelnost rasové (náboženské či jiné) intolerance s principy života v demokratické společnosti

Průřezové téma

Multikulturní výchova 6/4.13 vede k angažovanosti při potírání projevů intolerance, xenofobie, diskriminace a rasismu

Přínos


seznamuje se s pojmy: jedinečnost člověka, tělesná a duševní stránka

Přínos

Kulturní diference - rozdílnost a jedinečnost každého člověka


Přínos


Přínos


rozlišuje a popisuje jednotlivé pojmy


aktivně rozvíjí jednotlivé stránky své vlastní osobnosti


popisuje odlišnosti a porovnává s jinými jedinci


toleruje zvláštnosti ostatních jedinců


Přínos


Přínos


zaznamenává odlišnosti jiných etnických skupin

Princip sociálního smíru a solidarity - odstranění diskriminace a předsudků vůči etnickým skupinám

popisuje a respektuje odlišnosti jiných etnických skupin


spolupracuje s jedinci jiných etnických skupin, zaujímá k odlišnostem vlastní postoj


sestavuje ve skupině reálná pravidla pro vztahy mezi spolužáky

Princip sociálního smíru a solidarity - aktivní spolupodílení dle svých možností na přetváření společnosti

seznamuje se s pojmem lidská práva

Princip sociálního smíru a solidarity - otázka lidských práv, základní dokumenty

zaujímá kladný postoj k dodržování lidských práv v reálném životě

Princip sociálního smíru a solidarity - aktivní spolupodílení dle svých možností na přetváření společnosti

Přínos


Přínos


Přínos


popíše odlišnosti konkrétních skupin


porovnává odlišnosti různých sociokulturních skupin


zaujímá vstřícný postoj k odlišnostem jiných sociokulturních skupin


vyjádří vlastními slovy pojem diskriminace a předsudek

Princip sociálního smíru a solidarity - odpovědnost a přispění každého jedince za odstranění diskriminace a předsudků vůči etnickým skupinám

vybírá vhodné řešení k odsranění diskriminace či předsudku


řeší konkrétní příklad odstranění diskriminace či předsudku


shrnuje význam pojmu "lidská práva"

Princip sociálního smíru a solidarity - otázka lidských práv

vysvětluje nutnost zabývat se otázkami lidských práv


zaujímá vlastní stanovisko k otázce lidských práv


Přínos


Přínos


Přínos


rozlišuje rozdíly ve způsobu života konkrétních etnik

Kulturní diference - respektování zvláštností různých etnik (zejména cizinců nebo příslušníků etnik žijících v místě školy)

nalézá konkrétní rozdíly ve zvycích a odlišnostech způsobu života známých etnik


respektuje odlišnosti různých etnik


vybírá a označuje kladné i záporné vztahy mezi lidmi

Princip sociálního smíru a solidarity - aktivně se spolupodílí na přetváření společnosti

nalézá konrétní možnosti kladné změny ve svém okolí


aktivně se spolupodílí dle svých možností na potírání negativních společenských jevů


28

Průřezové téma

Přínos


rozlišuje různé postoje

Princip sociálního smíru a solidarity

Multikulturní výchova 6/4.14 učí vnímat sebe sama jako občana, který se aktivně spolupodílí na utváření vztahu společnosti k minoritním skupinám

Přínos


Přínos


zaujímá postoj


uvědomuje si a zaujímá vlastní postoj, diskutuje o vztahu společnosti k minoritním skupinám


porovnává potřeby své s odlišnostmi potřeb jiných skupin

Princip sociálního smíru a solidarity - zohlednění potřeb minoritních skupin

podporuje stanoviska k zohlednění potřeb minoritních skupin

Princip sociálního smíru a solidarity - zohlednění potřeb minoritních skupin

Výchova demokratického občana Průřezové téma

Výchova demokratického občana 6/2.1 vede k ativnímu postoji v obhajování a dodržování lidských práv a svobod

Přínos


Přínos


Přínos


vnímá sám sebe jako člověka, který je (existuje) a má na světě své místo

Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování - principy demokracie

vnímá sám sebe jako osobnost s určitými nezadatelnými právy vyplývajícími z lidské přirozenosti


uznává hodnotu člověka a principy humanity


popisuje vlastními slovy svá práva

Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování - principy demokracie Občan, občanská společnost a stát - občan jako odpovědný člen společnosti

vyjmenuje a objasní základní lidská práva

Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování - principy demokracie Občan, občanská společnost a stát - Listina základních práv a svobod, práva a povinnosti občana

seznamuje se s Listinou základních práv a svobod ČR

Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování - principy demokracie Občan, občanská společnost a stát - Listina základních práv a svobod, práva a povinnosti občana

zaujímá postoj k otázce lidských práv a svobody člověka

Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování - principy demokracie Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování - demokracie jako protiváha diktatury a anarchie

je veden k obhajování hlavních myšlenek Listiny základních práv a svobod ČR

Občan, občanská společnost a stát - Listina základních práv a svobod

popisuje rozdíly mezi demokracií a diktaturou jako totalitním politickým systémem

Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování - demokracie jako protiváha diktatury a anarchie


je veden k aktivnímu postoji v obhajování a dodržování lidských práv a svobod na celém světě, v každém politickém zřízení


seznamuje se s demokracií jako formou politického zřízení

objasňuje zásadní principy demokracie, tedy svobodu a rovnost občanů, lidská práva

29

Průřezové téma

Výchova demokratického občana 6/2.3 umožňuje participovat na rozhodnutích celku s vědomím vlastní odpovědnosti za tato rozhodnutí a s vědomím jejich důsledků

Přínos


Přínos


Přínos


podílí se na rozhodnutích menší skupiny

Občanská společnost a škola - formy participace žáků na životě místní komunity

aktivně se podílí na rozhodnutích třídy


s pocitem vlastní zodpovědnosti se snaží podílet na rozhodnutích třídy a většího celku


odhaduje správnost rozhodnutí skupiny


projevuje snahu hodnotit rozhodnutí třídy (dobré nebo špatné rozhodnutí)


pevně si stojí za rozhodnutím třídy nebo skupiny s vědomím spoluzodpovědnosti za toto rohodnutí


snaží se zdůvodnit rozhodnutí skupiny


objasnuje a obhajuje rozhodnutí třídy


obhajuje rozhodnutí skupiny, připouští možné důsledky tohoto rozhodnutí


vymezuje pojem obec, místní region

Formy participace občanů v politickém životě - obec jako základní jednotka samosprávy státu

rozlišuje územně samoprávné celky - obce, kraje


rozezná správní orgány obcí/měst a krajské správní orgány, snaží se posoudit spolupráci školy s těmito orgány

Formy participace občanů v politickém životě - obec jako zákl. jednotka samosprávy státu, spolupráce školy se správními orgány a institucemi

seznamuje se se způsobem volby do dětské rady

Formy participace občanů v politickém životě - volební systémy a demokratické volby a politika

snaží se vysvětlit jeden ze základních principů demokracie - možnost volit svého zástupce do správních orgánů


rozlišuje volby komunální, krajské a parlamentní


seznamuje se s volebním systémen ČR objasňuje principy demokratických voleb

Průřezové téma

Výchova demokratického občana 6/2.3 umožňuje participovat na rozhodnutích celku s vědomím vlastní odpovědnosti za tato rozhodnutí a s vědomím jejich důsledků

Přínos


Přínos


Přínos


podílí se na rozhodnutích menší skupiny


aktivně se podílí na rozhodnutích třídy


s pocitem vlastní zodpovědnosti se snaží podílet na rozhodnutích třídy a většího celku


odhaduje správnost rozhodnutí skupiny


projevuje snahu hodnotit rozhodnutí třídy (dobré nebo špatné rozhodnutí)


pevně si stojí za rozhodnutím třídy nebo skupiny s vědomím spoluzodpovědnosti za toto rohodnutí


snaží se zdůvodnit rozhodnutí skupiny


objasnuje a obhajuje rozhodnutí třídy


obhajuje rozhodnutí skupiny, připouští možné důsledky tohoto rozhodnutí


vymezuje pojem obec, místní region


rozlišuje územně samoprávné celky - obce, kraje


rozezná správní orgány obcí/měst a krajské správní orgány, snaží se posoudit spolupráci školy s těmito orgány

Formy participace občanů v politickém životě - obec jako zákl. jednotka samosprávy státu, spolupráce školy se správními orgány a institucemi

seznamuje se se způsobem volby do dětské rady


snaží se vysvětlit jeden ze základních principů demokracie - možnost volit svého zástupce do správních orgánů


rozlišuje volby komunální, krajské a parlamentní


seznamuje se s volebním systémen ČR objasňuje principy demokratických voleb

30

Průřezové téma

Výchova demokratického občana 6/2.5 prohlubuje empatii, schopnost aktivního naslouchání a spravedlivého posuzování

Průřezové téma

Výchova demokratického občana 6/2.6 - 1 vede k uvažování o problémech v širších souvislostech a ke kritickému myšlení

Přínos



Přínos

Přínos


rozpozná svoje nálady a pocity

Občan, občanská společnost a stát - úloha občana v demokratické společnosti Občanská společnost a škola - demokratická atmosféra ve škole

vnímá různé pocity a nálady druhých lidí


snaží se tolerovat pocity a nálady druhých lidí, snaží se o citlivý a chápavý přístup


projevuje zájem o své spolužáky, pozoruje jejich chování


odůvodňuje chování druhých lidí


snaží se tolerovat chování druhých lidí, pokud není v rozporu se společenskými pravidly


snaží se naslouchat druhému člověku


prohlubuje schopnosti naslouchat a chápat druhého


projevuje snahu pozorně naslouchat druhému a vnímat jeho neverbální projevy


Přínos


Přínos


Přínos


seznamuje se s problémem a se způsobem jeho řešení

Občanská společnost a škola - škola jako model dem. společ., uplatňování dem. principů Občan, občanská společnost a stát - občan jako odpovědný člen společnosti

nalézá problém a pokouší se ho s pomocí řešit


předvídá problém a navrhuje řešení


vnímá rozdílnost jednotlivých problémů


porovnává jednotlivé problémy


rozděluje problémy podle jejich závažnosti, diskutuje o problému


seznamuje se s možností více způsobů řešení problému


vybírá mezi několika způsoby řešení problémů a zdůvodňuje je


navrhuje způsoby řešení problémů, v případě více variant řešení promýšlí ideální řešení, zdůvodňuje, argumentuje


31

Průřezové téma

Výchova demokratického občana 6/2.7 vede k otevřenému, aktivnímu, zainteresovanému postoji v životě

Přínos


Přínos


Přínos


přijímá svoji roli postavení v kolektivu

Občanská společnost a škola - demokratické vztahy ve škole a formy participace žáků Občan, občanská společnost a stát - občan jako odpovědný člen společnosti - práva a povinnosti občana, principy soužití s minoritami

pozorně naslouchá druhým lidem, vyjadřuje zaujetí a zájem


je veden k trpělivému a citlivému naslouchání druhému člověku, je přiměřeně kritický a sebekritický


hledá vlastní identitu a pojmenovává svoje hodnoty


porovnává rozdíly mezi sebou a ostatními


je veden k dodržování morální hodnoty v rámci úcty k druhému člověku


akceptuje svou osobnost jako součást společnosti, svá práva a povinnosti


uplatňuje svá práva a povinnosti ve společnosti, přijímá odpovědnost za své postoje a činy

Občanská společnost a škola - demokratické vztahy ve škole a formy participace žáků Občan, občanská společnost a stát - občan jako odpovědný člen společnosti - práva a povinnosti občana, odpovědnost za své postoje a činy

je veden k aktivnímu angažování se ve společnosti v zájmu kolektivu a plnému zodpovídání za své činy a postoje

Občanská společnost a škola - demokratické vztahy ve škole a formy participace žáků Občan, občanská společnost a stát - občan jako odpovědný člen společnosti - práva a povinnosti občana, odpovědnost za své postoje a činy

32

Průřezové téma

Výchova demokratického občana 6/2.8 vychovává k úctě k zákonu

Přínos


Výchova demokratického občana 6/2.9 rozvíjí disciplinovanost a sebekritiku

Průřezové téma

Výchova demokratického občana 6/2.10 učí sebeúctě a sebedůvěře, samostatnosti a angažovanosti


Přínos


seznamuje se se školním řádem a vytváří pravidla ve svých třídách

Občanská společnost a škola - občanská demokratická atmosféra Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování - principy demokracie, základní fungování demokracie, způsoby řešení konfliktů

objasňuje vlastními slovy jednotlivá pravidla školního řádu a pravidla pro svou třídu


je veden k zobecňování principů školního řádu nejen v rámci školy a třídy, ale i jako společenské normy


dodržuje jednotlivá pravidla školního řádu

Občanská společnost a škola - občanská demokratická atmosféra Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování - principy demokracie, základní fungování demokracie, způsoby řešení konfliktů Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování - principy demokracie, základní fungování demokracie, způsoby řešení konfliktů

snaží se důsledně a cílevědomě dodržovat a respektovat pravidla školního řádu


je veden k podílení se na tvorbě pravidel školního řádu


pojmenovává svá práva a povinnosti ve škole i mimo školu

Průřezové téma

Přínos

Přínos


jedná v rámci svých práv a povinností ve škole i mimo školu

Přínos


rozpoznává nutnost dodržování povinností a sleduje, zda jsou respektována jeho práva

Přínos


dodržuje pravidla školního řádu a třídní pravidla

Občan, občanská společnost a stát - odpovědný člen společnosti

důsledně dodržuje pravidla stanovená třídním kolektivem a školou


je veden k disciplinovanému jednání v souladu se školním řádem


vnímá sebe sama a své postavení v kolektivu, pokouší se sám sebe hodnotit vyslechne kritiku od ostatních


vhodně hodnotí sám sebe


snaží se o kritické sebehodnocení



přijímá kritiku od jiných


je veden k disciplinovanému reagování na kritiku od ostatních


Přínos


vnímá sebe sama a na podnět se chválí za úspěchy

Občan, občanská společnost a stát - odpovědný člen společnosti a jeho úloha

řeší problém s pomocí učitele či spolužáků


zapojují se do školních akcí, seznamují se s termínem dětská rada

Občanská společnost a škola - způsoby uplatňování dem. principů a hodnot v každodenním životě (význam aktivního zapojení žáků do žákovské samosprávy)

Přínos


Přínos


rozpoznává své kladné stránky osobnosti, snaží se důvěřovat sám sobě, za dosažené úspěchy se kladně hodnotí vyhledává problém, pokouší se ho řešit sám


s úctou pohlíží na svou osobnost, důvěřuje si



je veden k předvídání problému a k jeho samostatnému řešení


je veden k aktivnímu se zapojování do akcí pořádaných třídou a školou, seznamují se s prací v dětské školní radě


je veden k aktivnímu angažování se v žákovské samosprávě, při třídních, školních i mimoškolních akcí


33

Průřezové téma

Výchova demokratického občana 6/2.11 přispívá k utváření hodnot jako je spravedlnost, svoboda, solidarita, tolerance a odpovědnost

Průřezové téma

Výchova demokratického občana 6/2.12 rozvíjí a podporuje schopnost zaujetí vlastního stanoviska v pluralitě názorů

Průřezové téma

Výchova demokratického občana 6/2.13 motivuje k ohleduplnosti a ochotě pomáhat zejména slabším

Průřezové téma

Výchova demokratického občana 6/2.15 vede k respektování kulturních, etnických a jiných odlišností

Přínos


Přínos


Přínos


seznamuje se s pojmy spravedlnost, svoboda, solidarita, tolerance, odpovědnost

Občanská společnost a škola - škola jako model demokratického společenství

zaujímá postoj ke spravedlnosti, svobodě,…..

Občanská společnost a škola - způsoby uplatňování demokratických principů a hodnot v každodenním životě

aktivně se podílí na prosazování hodnot jako je spravedlnost, svoboda, solidarita, tolerance a odpovědnost

Občan, občanská společnost a stát - občan jako odpovědný člen společnosti

snaží se o sebehodnocení


poznává rozdíly mezi sebou a ostatními


je veden k sebeúctě i k úctě k ostatním


Přínos


Přínos


Přínos


poslouchá názory druhých


vnímá názory druhých, přemýšlí o nich


žák je veden k zaujetí vlastního stanoviska k názorům druhých


zajímá se o své spolužáky


pokouší se odůvodnit chování druhých lidí


snaží se demokratickým způsobem řešit konflikty a problémy v osobním i společenském životě


Přínos


Přínos


Přínos


seznamuje se se způsoby, jak nabídnout pomoc


přemýšlí, jakým způsobem nejlépe nabídne pomoc


žák je veden k ohleduplnému chování ke svému okolí


poznává význam vzájemné pomoci


pokouší se pomáhat slabším


snaží se aktivně pomáhat slabším

Občan, občanská společnost a stát - občan jako odpovědný člen společnosti Formy participace občanů v politickém životě - společenské organizace a hnutí

Přínos


Přínos


Přínos


vnímá kulturní a etnické odlišnosti ve svém okolí

Občanská společnost a škola - demokratická atmosféra a demokratické vztahy ve škole

snaží se pozitivně reagovat na kulturní, etnické a jiné odlišnosti

Občan, občanská společnost a stát - principy soužití s minoritami

žák je veden k respektování kulturní, etnické a jiné odlišnosti

Občan, občanská společnost - občan jako odpovědný člen společnosti

vnímá své postavení v kolektivu a přijímá jiné názory


rozeznává a posuzuje odlišnosti druhých lidí

Občan, občanská společnost a stát - principy soužití s minoritami

přijímá zodpovědnost za své postoje k odlišným kulturním, etnickým skupinám

Občan, občanská společnost - občan jako odpovědný člen společnosti

34

Průřezové téma

Výchova demokratického občana 6/2.16 vede k asertivnímu jednání a ke schopnosti kompromisu

Přínos


Přínos


Přínos


snaží se jednat vhodným a přiměřeným způsobem


snaží se jednat v souladu se společenskými pravidly, v rámci svých práv a povinností


směřování k asertivnímu jednání


poznává, že beze strachu může vyslovit svůj názor

Občanská společnost a škola - škola jako model otevřeného partnerství a demokratického společenství

vhodným způsobem se snaží svůj názor obhájit


snaží se vytvořit prostředí, ve kterém jsou všechny názory akceptovány, vystupuje přiměřeně sebevědomě


35

Příloha č. 2

Informační leták o šikaně pro žáky

Nepřehlédni, trápíš- li se kvůli šikaně. Pomohu ti! Jmenuji se: Najdeš mě: Návštěvní hodiny mám: Telefon: 318 614 022 linka 35 Vím, že je to moc těžké. Cítíš se sám, je ti smutno, máš strach a nevíš, co máš dělat. Přečti si následující řádky. Co je to šikanování? Za šikanování se považuje to, když jeden nebo více žáků úmyslně, většinou opakovaně ubližuje druhým. Znamená to, že ti někdo, komu se nemůžeš ubránit, dělá, co je ti nepříjemné, co tě ponižuje, nebo to prostě bolí strká do tebe, nadává ti, schovává ti věci, bije tě. Ale může ti znepříjemňovat život i jinak - pomlouvá tě, intrikuje proti tobě, navádí spolužáky, aby s tebou nemluvili a nevšímali se tě. Proč jsi šikanován? Není to proto, že jsi špatný, nebo proto, že si to nějak zasloužíš. Chyba není v tobě, ale ve špatných vztazích mezi žáky vaší třídy nebo školy. Převládá v nich bezohlednost a násilí. Pamatuj si, že nikdo ti nemá právo ubližovat! Jak se můžeš bránit? Když se ptali jednoho zoufalého žáka, proč o svém trápení neřekl rodičům, odpověděl: „Já nevím, když přijdu domů, tak se snažím na to nemyslet. A doufám, že už to bude lepší.“ Myslet si, že to bude lepší, je omyl. Nikomu nic neříct je strkání hlavy do písku, které situaci jenom zhoršuje. Nevzdávej to a udělej následující:

1. Obrať se na mě jako na preventistku šikanování. Mohu ti pomoci, budu ti věřit a neprozradím tě. 2. Svěř se svým rodičům. 3. V případě, že nenajdeš odvahu říct to mně ani svým rodičům, zavolej na pražskou Linku bezpečí, telefon 0800 155 555. Bezplatně můžeš telefonovat z celé republiky. Nepotřebuješ k tomu peníze ani telefonní kartu. Tito lidé ti budou věřit, protože nejsi sám, kdo se takto trápí.

36

Příloha č. 3

Informační leták o šikaně pro rodiče žáků- Jak ochránit své dítě před šikanou? Co je to šikanování? Za šikanování se považuje, když jeden nebo více spolužáků úmyslně, většinou opakovaně ubližuje druhým. V počátku se to děje nenápadně, prostřednictvím různých legrácek a „testíků“ (strkání, nadávání, schovávání věcí…), případně odmítáním, přehlížením, zesměšňováním a pomlouváním. Později se otravování života obětem stupňuje a zdokonaluje. Nastupuje fyzické násilí (bití, krádeže a poškozování věcí) nebo kruté psychické násilí, někdy oboje dohromady. Následky šikanování Šikanování je vážná věc a v řadě případů bývá trestným činem. Utrpení dětí je nepředstavitelné a jeho následky na těle i na duši mohou nést po celý svůj život. Jak dítě zachránit? Šikanované děti zoufale potřebují pomoc svých rodičů. Problémem však je, že si velmi často samy o ni nedokážou říci. Nejsou toho z různých důvodů schopné, a to i tehdy, když jsou rodinné vztahy v naprostém pořádku. Pro orientaci Vám mohou sloužit projevy Vašeho dítěte, které mohou mít vztah k šikanování (viz níže). Čím více se jich objeví, tím je riziko větší. Jednotlivé projevy nemusejí mít se šikanováním samozřejmě vždy něco společného, ale téměř jistě signalizují skryté volání o pomoc. Podezřelé projevy Za dítětem nedochází domů žádný spolužák, zdá se, že nemá žádné kamarády. Dítě je zaražené, posmutnělé až depresivní, nemluví o tom, co se děje ve škole. Špatně usíná, má poruchy spánku, zdají se mu hrůzostrašné sny. Často ho před odchodem do školy nebo po příchodu pobolívá hlava, břicho apod. Dítě často navštěvuje lékaře, znenadání se objeví neomluvená absence. Dítě chodí do školy nebo ze školy oklikami. Přichází domů s potrhaným oblečením, poškozenými školními pomůckami nebo bez nich. Často mu nevychází kapesné, ztrácí ho, požaduje další peníze. Dítě přichází domů vyhladovělé, i když dostává svačiny a obědy má zajištěny. Nedokáže uspokojivě vysvětlit svoje zranění – „monokl“, odřeniny, modřiny, lehký otřes mozku, naraženou nebo zlomenou kost, popáleniny na ruce apod. Vyhrožuje sebevraždou, nebo se o ni dokonce pokusí. Co tedy udělat, pokud jste zaznamenali varovné signály a máte podezření, že je Vaše dítě šikanováno, případně když se Vám dítě se šikanováním svěřilo? 1. Poskytněte dítěti maximální oporu – do vyšetření a nápravy situace si s dítětem o vývoji situace povídejte. 2. Navštivte školního metodika prevence, případně třídního učitele – úkolem setkání je, co nejlépe pedagogy informovat o tom, co jste se od dítěte dozvěděli, případně co jste vypozorovali. 3. Školní metodik prevence poskytne Vašemu dítěti i Vám odbornou pomoc při řešení problému a zjedná nápravu celé situace. Může Vám také pomoci kontaktovat odborná pracoviště. 4. V případě nejistoty se můžete obrátit na poradnu Občanského sdružení proti šikaně, která je zaměřena na pomoc obětem šikanování a jejich rodičům. Podrobnější informace lze získat na kontaktní adrese Podbabská 17, 160 41 Praha 6, nebo http://sweb.cz/sikana.os

37

Příloha č. 4

Guess Who- technika Hádej kdo, zaměřená na šikanu dotazník pro třídní učitele (mohou využít ve třídě - sociometrie třídy)6

Hádej kdo? Hádej, koho z tvých spolužáků nejvíce vystihuje každý z následujících výroků. Ke každé nedokončené větě se pokus přiřadit alespoň jedno příjmení některého z tvých spolužáků, kteří chodí do vaší třídy. Může jich být ovšem i několik. 1. Kdo je přátelský a kamarádský? .... 2. Kdo je vtipný? ... 3. Kdo se zastává slabších? ... 4. Kdo je napadán a neumí se bránit? ... 5. Kdo je nejoblíbenější? ... 6. Kdo uráží jiné děti? ... 7. Kdo dává třídu dohromady? ... 8. Kdo je nejpravdomluvnější? ... 9. Kdo má strach z nějakého spolužáka? ... 10. Kdo je nejméně oblíbený/á? ... 11. Kdo ubližuje slabším? ... 12. Kdo se rozdělí o věci, které má rád? ... 13. Kdo se stává terčem různých vtipů a legrací? ... 14. Kdo je spolehlivý a zodpovědný? ... 15. Kdo je rozesmátý a spokojený? ... 16. Kdo je nejvíce uznáván? ...

38

6

Příloha č. 5

Klíč k vyhodnocení techniky Hádej kdo, zaměřené na šikanu 7

Položky poukazující na potenciální oběti Kdo je napadán a neumí se bránit? Kdo má strach z nějakého spolužáka? Kdo se stává terčem různých vtipů? Otázky upozorňující na potencionálního agresora Kdo uráží jiné děti? Kdo ubližuje slabším? Kdo se stává terčem různých vtipů? Položky zaměřené na vyhledávání členů pozitivního jádra (spolusprávy) Kdo se zastává slabších? Kdo dává třídu dohromady? Kdo se rozdělí o věci, které má rád? Otázky na identifikaci omegy (okrajového člena skupiny) Kdo je nejméně oblíbený? Položky na identifikaci hvězdy? Kdo je nejoblíbenější? Otázky na identifikaci vůdce Kdo je nejvíce uznáván? Neutrální – pozitivní- otázky vyhodnocené v kontextu ostatních položek Kdo je přátelský? Kdo je vtipný? Kdo je pravdomluvný? Kdo je spolehlivý a zodpovědný? Kdo je rozesmátý a spokojený?

6 7

Zdroj: : KOLÁŘ,M. Nová cesta k léčbě šikany. Praha: Portál 2011, ISBN 978-80-7367-871-5 Zdroj: : KOLÁŘ, M. Nová cesta k léčbě šikany. Praha: Portál 2011, ISBN 978-80-7367-871-5

39

Příloha č. 6

Co není kyberšikana… Za kyberšikanu nemůžeme označit veškeré zavrženíhodné chování v prostředí moderních technologií. Zmiňme několik příbuzných fenoménů, které jsou sice také nebezpečné, ale nejsou kyberšikanou. Kyberstalking – pronásledování prostřednictvím moderních technologií. Zahrnuje opakované a intenzivní telefonování, psaní SMS, e-mailů, vzkazů na sociálních sítích apod. Na toto jednání pamatuje trestní zákoník (zákon 40/2009 Sb.) v § 354, odst. 1, písmeno c: Kdo jiného dlouhodobě pronásleduje tím, že jej vytrvale prostřednictvím prostředků elektronických komunikací, písemně nebo jinak kontaktuje a toto jednání je způsobilé vzbudit v něm důvodnou obavu o jeho život nebo zdraví nebo o život a zdraví osob jemu blízkých, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti. Kybergrooming – nebezpečné chování dospělých osob, které se prostřednictvím manipulativních technik a navázáním „přátelství“ v internetovém prostoru snaží dostat své oběti na schůzku v reálném světě. Cílem jejich počínání bývá sexuální zneužití, točení a focení pornografie, nucení k prostituci. Nejohroženější skupinou jsou děti a dospívající ve věku 6 – 15 let. Happy Slapping – volně přeloženo jako „veselé fackování“. Jde o obětí nevyprovokovaný útok, kdy útočník využije momentu překvapení náhodně vybrané osoby (v parku, na ulici, v metru…), kterou následně zbije. Komplic vše natáčí na mobilní telefon a video se rvačkou je poté umístěno na internet, např. na YouTube. Sexting – distribuce fotografií a videomateriálů intimního charakteru bez souhlasu zobrazené osoby. Buď tyto materiály pořizují oběti samy, s úmyslem zaujmout nebo vyhovět svému partnerovi, nebo jsou pořizovány bez jejich vědomí. Útočník tyto materiály pak buď rozesílá všem svým známým pro „pobavení“, nebo se stanou prostředkem vydírání oběti.8

8

http://www.kapezet.cz/admin/data/articleFiles/211/soubor_2809486.pdf

40

Příloha č. 7

Jak uchovat důkazy kyberšikany? Používejte Google (www.google.cz): v případě, že máte podezření nebo již zajišťujete důkazy ke kyberšikaně, napište do okénka vyhledávače (Googlu) např. jméno oběti či jinou indicii a uvidíte, zda se na internetu ještě něco dalšího najde. Klávesové zkratky Klávesa Print screen (Print Scrn): tato klávesa „vyfotí“ aktuální zobrazení obrazovky, které následně uložíte v programu Word, malování apod. pomocí klávesy Ctrl V. Ctrl C (copy) a Ctrl V (vložit): klávesové zkratky pro kopírování a vložení. Např. pokud vyfotíme pomocí klávesy Print scrn obsah nějaké stánky, tak pomocí Ctrl V vložím tuto fotku např. do MS Word, Windows Malování apod.. Ctrl A (all – vše): označí vše a pak je možné obsah kopírovat pomocí Ctrl C. Ctrl F (find – hledat): po zmáčknutí se otevře okénko, do kterého můžete napsat jakékoli slovo a počítač ho automaticky vyhledá. Ctrl P (print – tisk): pomocí této stránky vytisknete aktuální zobrazení obrazovky. Adresa – odkaz: v každém prohlížeči je podlouhlé okénko, kde se zobrazuje aktuální www adresa dané stránky (např. www.seznam.cz). Je vždy umístěné zhruba 1 – 2 cm od shora obrazovky a je součástí ovládací nástrojové lišty prohlížeče (např. E-exploreru). Opět je možné i tuto adresu zkopírovat a uložit. Obecné: Mobil: V případech, kdy se kyberšikana odehrála prostřednictvím mobilního telefonu, kontaktujte mobilního operátora. Internet: V případech, kdy se kyberšikana odehrála prostřednictvím internetu, kontaktujte a spolupracujte s jakýmkoli webovým prostředím, kde ke kyberšikaně došlo (např. MySpace, Facebook, Youtube, Lidé…). Jejich zaměstnanci jsou zvyklí spolupracovat při řešení kyberšikany a mohou vám asistovat při odstranění závadného obsahu, shromažďování důkazů, nebo vám mohou poskytnout kontakt na někoho, kdo vám může pomoci.

41

Příloha č. 8

Listina dětských práv na Internetu Mám právo bádat, učit se a užívat si na internetu všechny dobré věci pro děti. Mám právo uchovávat veškerou informaci o sobě v tajnosti. Mám právo, aby mne nikdo neobtěžoval a netrápil. Mám právo ignorovat e-maily a zprávy od lidí, které neznám nebo kterým nevěřím. Mám právo nevyplňovat na internetu žádné formuláře a neodpovídat na otázky. Mám právo vždy požádat rodiče nebo vychovatele o pomoc. Mám právo nahlásit každého, kdo se podle mého názoru chová divně nebo dává divné otázky. Mám právo necítit se provinile, když se na obrazovce počítače objeví odporné věci. Mám právo, aby mi lidé na internetu prokazovali respekt. Na internetu mám právo cítit se bezpečně a být v bezpečí!9

9

www.kapezet.cz

42

Příloha č. 9

Doporučená literatura z oblasti školního šikanování Knihy Kolář, M. (2001, 2005). Bolest šikanování. Praha: Portál. Kolář, M. (1997, 2000). Skrytý svět šikanování ve školách. Praha: Portál. Kolář, M. (2005). Školní násilí a šikanování. Ostrava: CIT, Ostravská univerzita. Kolář, M. (Ed.) (2004). Školní šikanování. Sborník z první celostátní konference konané v Olomouci na PF UP 30.3. Kolář, M. (2003). Specifický program proti šikanování a násilí ve školách a školských zařízeních. Praha: MŠMT ČR. Kolář, M. (2011). Nová cesta k léčbě šikany. Praha: Portál. Parry, J., Carrington, G. (1997). Čelíme šikanování: sborník metod. Praha, IPPP. Říčan, P. (1995). Agresivita a šikana mezi dětmi: jak dát dětem ve škole pocit bezpečí. Praha: Portál. Časopisy Kolář, M. (2007). Český školský program proti šikanovaniu. Perspektivy. In: Sociálna prevencia. Bratislava: Národné osvetové centrum. Kolář, M. (2007). Český školní program proti šikanování. Právo a rodina č.3/2007 Kolář, M. (2006). Jak na šikanu? Psychologie dnes 2 (12), 16-18 Kolář, M. (2005). Devět kroků při řešení počáteční šikany aneb pedagogická chirurgie. Prevence 7 (2), 3-7. Kolář, M. (1998). Soudce Lynch na českých školách? Vyšetřování a léčba specifických typů šikan; in Sborník „Prevence šikanování ve školách“, Institut pedagogicko-psychologického poradenství ČR, Praha.

43

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ

Recommend Documents