Právní a sociální regulace alkoholismu

Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta

Kateřina Balatová

Právní a sociální regulace alkoholismu Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: PhDr. Gabriela Munková, Csc.

Katedra: Pracovního práva a sociálního zabezpečení

Datum vypracování práce: 29. 9. 2009

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem předkládanou diplomovou práci vypracovala samostatně za použití zdrojů a literatury v ní uvedených.

V Praze dne 30.9.2009

Podpis ….............................. Kateřina Balatová

OBSAH ÚVOD................................................................................................................................. 5 1.

ALKOHOL .............................................................................................................................6 1.1

Účinky a metabolismus alkoholu...............................................................................................7

1.2

Stádia opilosti ..........................................................................................................................11

1.3

Spotřeba alkoholu ....................................................................................................................12

1.4

Rizika spojená s užíváním alkoholu ........................................................................................14

1.4.1

Somatická poškození ..........................................................................................................15

1.4.2

Psychická poškození ...........................................................................................................16

1.5

2.

3.

ZÁVISLOST NA ALKOHOLU.................................................................................................23 2.1

Vývojová stádia opilosti ..........................................................................................................24

2.2

Historie léčby alkoholismu ......................................................................................................25

PREVENCE A LÉČBA............................................................................................................30 3.1

Primární prevence ....................................................................................................................31

3.2

Sekundární prevence................................................................................................................32

3.3

Terciální prevence....................................................................................................................33

3.4

Léčba .......................................................................................................................................34

3.4.1

Ambulantní léčba ................................................................................................................34

3.4.2

Ústavní léčba.......................................................................................................................35

3.5

4.

Historie alkoholu .....................................................................................................................17

Právní rámec prevence a léčby ................................................................................................35

PRÁVO A ALKOHOL.............................................................................................................39 4.1

Boj s alkoholem v historii........................................................................................................39

4.2

Zákon č. 86/1922 Sb., zákonů a nařízení o omezení podávání alkoholických nápojů.............42

4.3

Zákon č. 87/1948 Sb., o potírání alkoholismu .........................................................................43

4.4

Zákon č. 120/1962 Sb., o boji proti alkoholismu.....................................................................44

4.5

Zákon č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomániemi.......................46

4.6

Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních před škodami působenými tabákovými výrobky,

alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů............................................48

5.

REGULACE REKLAMY NA ALKOHOLICKÉ NÁPOJE ...........................................................52 5.1

Reklama ...................................................................................................................................52

5.2

Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy ...............................................................................53

5.3

Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasovém a televizním vysílání, ............................55

6.

ZÁVĚR A MOŽNÝ POHLED NA BUDOUCÍ PRÁVNÍ ÚPRAVU .................................................56

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...................................................................................... 64 ABSTRACT....................................................................................................................... 68

ÚVOD Téma mé diplomové práce „Sociální a právní regulace alkoholismu“ je téma značně obsáhlé, široké a závažné. Vždyť alkohol a závislost na něm, je stará jako lidstvo samo. Nebezpečnost této legální drogy je právě v její dostupnosti. Jak při řešení otázky ekonomické (nepříliš drahá cena), při řešení otázky legálnosti (mohu si alkohol koupit v obchodě, eventuálně jej veřejně konzumovat v restauracích) tak i v neposlední řadě v otázce šíře reklamy ve všech dostupných médiích. S alkoholem se tedy setkáváme již v raném dětství, kdy během sledování filmů v televizi se nejen my, ale i děti dozvědí, které druhy alkoholických nápojů lze koupit a konzumovat. Děti již na základních školách díky médiím dokážou rozdělit alkoholické nápoje na pivo, víno a další. A nejen to. Není zvláštností, že již děti osmileté mají s alkoholem nějakou zkušenost. Toto je jeden z atributů, které mě vedly k tomu, abych se tímto závažným tématem začala zabývat. Ve své práci se zaměřuji na objasňování definice alkoholu, jeho historii, závislostí na alkoholu, její typy a vývojová stádia. Tak jak alkohol má určitá historická pojetí, má tato pojetí i historie léčby etiologie. V těchto kapitolách jsem se snažila shrnout především obecně platná stanoviska k těmto tématům. Tato problematika je tak složitá, že bychom se k vlastnímu tématu „Sociální a právní regulace alkoholismu“ ani nedostali. Abych se mohla zpracováním mého tématu zabývat, je nezbytné zpracovat nejen již uvedenou kapitolu, ale je nutné upozornit i na další stati a touto je prevence a v neposlední řadě léčba. Tímto se dostávám k předmětu mé práce. Právní rámec je tvořen především zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Především se zabývám těmi ustanoveními tohoto zákona, která pojednávají o omezujících opatření a opatření snažící se předcházet škodám, které jsou působeny nadměrným užíváním alkoholu. V další části se zabývám problematikou reklamy na alkoholické nápoje. Upozorňuji na ta ustanovení, která stanovují pravidla a zároveň omezení pro reklamy, jejichž cílem je prezentace konkrétního alkoholického nápoje. Právní předpisy, ze kterých jsem čerpala byly platné k 28. 9. 2009.

5

1. A L K O H O L Alkohol lze vydefinovat jako: potravina, s vysokým energetickým obsahem; pochutina jako součást mnoha nápojů; jed, jehož toxický účinek se projevuje při akutním a chronickém předávkování; omamný prostředek s vysokým potenciálem zneužívání; prostředek na spaní, který uklidňuje a uvolňuje1. Pokud hovoříme o alkoholu, každý z nás si dovede představit konkrétní nápoj, směs vody a lihu. Pod pojmem „alkohol“ si představíme látku, jež je typickou součástí alkoholických nápojů (stejně budu tento pojem užívat v textu). Ale co je vlastně alkohol? Název slova alkohol pochází z arabského slova al-ka-hal, což je označení pro zvláštní, jemnou látky2. Chemie pod tímto slovem rozumí především etylalkohol či etanol, běžně nazývaný též líh3. Chemická látka alkohol je bezbarvá, průzračná, lehce těkavá, hořlavá a palčivě chutnající tekutina s chemickým vzorcem C2H5OH, kterou je možné v jakémkoli poměru mísit s vodou4. Výroba této substance je docela jednoduchá. Alkohol vzniká zkvašováním cukru působením kvasinek. Podle zákona č. 379/2005 Sb., o opatření k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkohol a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je alkoholickým nápojem lihovina, víno a pivo a dále též nápoj, který obsahuje více než 0,5 objemového procenta alkoholu5. Na závěr lze tady zkonstatovat, že alkohol je sloučenina, intoxikující prvek obsažený v pivu, vínu či lihovinách, které jsou v naší společnosti tak hojně užívané. Ač je alkohol ve společnosti tolerován, jedná se o velmi nebezpečnou látku, kterou z hlediska návykového potenciálu a rizik užívání, bychom mohli zařadit na úroveň tvrdých drog. I přesto, že je užívání alkoholu upraveno zákonnými normami, je pro většinu populace legálně dostupný a to vytváří dojem o jeho nižší nebezpečnosti než ve skutečnosti je.

1

2 3 4

5

GOHLERT, Ch, KUHN, F. Od návyku k závislosti. 1. vyd. Přeložila Dagmar Lieblová. Praha : Euromedia Group, 2001. ISBN 80-7202-950-9. Barbituráty a alkohol, s. 79-93. ŠEDIVÝ, V, VÁLKOVÁ, H. Lidé, alkohol a drogy. 1. vyd. Praha : Naše vojsko, 1988. 13 s. ŠEDIVÝ, V, VÁLKOVÁ, H. Lidé, alkohol a drogy. 1. vyd. Praha : Naše vojsko, 1988. 13 s. GOHLERT, Ch, KUHN, F. Od návyku k závislosti. 1. vyd. Přeložila Dagmar Lieblová. Praha : Euromedia Group, 2001. ISBN 80-7202-950-9. Barbituráty a alkohol, s. 79-93. Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami způsobenými návykovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, §2 odst. g

6

1.1 Účinky a metabolismus alkoholu Alkohol řadíme mezi tlumivé látky do skupiny hypno-sedativ6. Je vyhledáván především pro své působení na psychiku. V knize „Závislost známá neznámá“ se uvádí, že odstraňuje špatnou náladu a nahrazuje ji dobrou (trankvilizační účinek), uspává (hypnotický účinek), odstraňuje úzkost (antifobický účinek), tlumí vnímání bolesti (analgetický a anestetický účinek). Způsobuje celkový útlum činnosti CNS od nejvyšších etáží k nejnižším7. Prožití spojené s touto drogou, ale i její účinek se budou lišit a to v závislosti na osobnosti konzumenta, předešlé zkušenosti s alkoholem, ale podíl má i společnost, prostředí a kulturní zázemí. Alkohol lze požít jednak perorálně, tedy ústně a jednak parenterálně, mimo ústně. V případě prvního způsobu se ethanol vstřebává ponejvíce z horní části tenkého střeva, resorpci zpomaluje přítomnost potravy v žaludku8. Na rychlost vstřebání má vliv to, zda je alkohol konzumován na lačno nebo naopak, koncentrace nápoje. Rychleji se vstřebávají nápoje koncentrované nebo obsahující CO2, popřípadě nápoje teplé, vypité nalačno, pomaleji se vstřebávají ledové, sladké9. Další významný faktor ovlivňující rychlost vstřebání je okamžitý fyzický a psychický stav jedince, a dále také typ konzumovaného alkoholického nápoje. Tak například pivo, víno jsou absorbovány pomaleji než koncentráty. Vstřebání alkoholu je velmi individuální záležitostí a může při různých okolnostech probíhat odlišně10. Po absorpci dochází k rovnoměrné distribuci v celém těle podle množství vody v jednotlivých oblastech organismu11. V lidském organismu se etylalkohol hydrogenací alkoholu přemění na acetaldehyd, tato substance se následně odbourá na acetát a ta se konečně rozloží na oxid uhličitý a vodu12. Heller uvádí, že toto probíhá pomocí systému alkoholdehydrogenáz, který se vyvíjí až po narození (proto jsou kojenci a batolata proti alkoholu prakticky bezbranní) a je různě vyvinut u různých ras (např. 6 7

8 9

10

11 12

KVAPILÍK, J SVOBODOVÁ, A. Člověk a alkohol. 1. vyd. Praha : Avicenum, 1985. 13 s. HELLER, J, PECINOVSKÁ, O. Závislost známá neznámá. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1996. 55 s. ISBN 80-7169-277-8. KVAPILÍK, J, SVOBODOVÁ, A. Člověk a alkohol. 1. vyd. Praha : Avicenum, 1985. 17 s. HELLER, J, PECINOVSKÁ, O. Závislost známá neznámá. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1996. 56 s. ISBN 80-7169-277-8. EDWARDS, G. Záhadná molekula : Mýty a skutečnosti o alkoholu. Přeložila Kateřina Bodnárová. 1. vyd. Praha : NLN, 2004. 13 s. ISBN 80-7106-696-6. KVAPILÍK, J, SVOBODOVÁ, A. Člověk a alkohol. 1. vyd. Praha : Avicenum, 1985. 17 s. GOHLERT, Ch, KUHN, F. Od návyku k závislosti. 1. vyd. Přeložila Dagmar Lieblová. Praha : Euromedia Group, 2001. ISBN 80-7202-950-9. Barbituráty a alkohol, s. 79.

7

u Severoamerických indiánů a Japonců chybí, proto jsou tyto rasy zvlášť citlivé vůči alkoholu). Účinnou látkou působící na mozek je acetaldehyt13. Právě jeho toxické účinky způsobují žaludeční nevůli a zvracení, pocení, zrychlený tep, což hraje také důležitou roli v rozvoji mnohých chorob alkoholiků, zvláště jejich nemoci srdeční, urychluje proces stárnutí a podporuje degeneraci mozečku14. Na metabolismu alkoholu se podílejí i další enzymatické systémy jako je mikrosomální systém oxidující etanol (MEOS) a kataláza. MEOS oxiduje 1/3-1/4 vstřebaného etanolu, je lokalizovaný na endoplazmatickém retikulu a jeho aktivita se s chronickou konzumací zvyšuje 2-3x. Kataláze oxiduje 2% vstřebaného etanolu, lokalizovaná je na peroxizomech a její aktivita se s chronickou konzumací nezvyšuje15. Jakmile dojde k požití alkoholu, dochází zároveň k jeho eliminaci a to ledvinami, dechem, kůží. Rychlost vstřebávání je vyšší než rychlost vylučování. Proto v resorpční (vstřebávací) fázi jeho koncentrace stoupá16. Vylučování je provázeno poklesem hladiny alkoholu v krvi, začínajícím za 1 až 6 hodin po posledním napití17. Jaké množství, které bude vyloučeno z organismu, je závislé na tělesné hmotnosti. Nejdůležitějším orgánem podílející se na eliminaci alkoholu a to z 60-90% jsou játra, ve kterých dochází k oxidaci alkoholu a to pomocí enzymu (Alkoholdehydrogenáza, ADH), zajišťující dezaktivaci etanolu. Dále je alkohol eliminován v nezměněné formě v 5-10%, dechem 4-7%, močí v 1-3%

18

. Následující graf osvětluje vývoj koncentrace

alkoholu v krvi po jednorázovém napití.

13

14 15 16 17 18

HELLER, J, PECINOVSKÁ, O. Závislost známá neznámá. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1996. 56 s. ISBN 80-7169-277-8. KVAPILÍK, J, SVOBODOVÁ, A. Člověk a alkohol. 1. vyd. Praha : Avicenum, 1985. 19s. Alkoholik.cz [online]. 2003-2009. [cit. 2008-06-10]. Dostupný z WWW: . Alkoholik.cz [online]. 2003-2009. [cit. 2008-06-10]. Dostupný z WWW: . KVAPILÍK, J, SVOBODOVÁ, A. Člověk a alkohol. 1. vyd. Praha : Avicenum, 1985. 17s. SKÁLA, J. Až na dno.... 4. vyd. Praha : Avicenum, 1988. 11 s.

8

Ilustrace 1: Křivka vývoje koncentrace etanolu v krvi po jednorázovém napití. I. fáze vstřebávací (resorpce) II. fáze vylučovací (eliminace) Zdroj: www.alkoholik.cz [online]. 2003-2009. [cit. 200806-10]. Dostupný z WWW: .

Účinky alkoholu lze zmírnit, respektive jeho odbourávání lze urychlit jednak jídlem, které má vysoký obsah bílkovin a tuků, dále fyzickou aktivitou. Není ovšem vhodné pít kávu, která v odbourávání z těla nepomáhá, ale spíše naopak (viz tabulka)19. Bezpečná dávka pro zdravého dospělého člověka je, podle expertů Světové zdravotnické organizace, do asi 20g 100% lihu za den (16g pro ženu, 24g pro muže), což je asi do půl litru piva nebo 200ml vína, 50ml destilátu20. Pro zajímavost uvádím tabulku, která obsahuje údaje o době odbourání alkoholu. Je z ní patrné, že doba se různí jednak v závislosti na množství a druhu alkoholického nápoje, ale i v závislosti na pohlaví.

19

20

SIP [online]. c2005-2009 [cit. 2009-06-04]. Dostupný z WWW:. SOVINOVÁ, H, CSÉMY, L. Kouření cigaret a pití alkoholu. 1. vyd. Praha : SZÚ, 2003. 60 s.

9

Tabulka 1: Doba odbourání alkoholu u mužů a žen. Zdroj:SIP [online]. c2005-2009 [cit. 2009-06-04]. Dostupný z WWW: .

10

1.2 Stádia opilosti Alkoholová intoxikace neboli alkoholové opojení je možně rozdělit do tří stádií. Prvním stadiem je lehká opilost. Koncentrace alkoholu v krvi je mezi 0,5 - 1,5 promile. Dochází k všeobecnému psychomotorickému uvolnění zábran, neadekvátnímu povznesení

nálady,

nutkání

k

aktivitě,

mnohomluvnosti,

snížení

kritičnosti

a subjektivnímu pocitu stupňování výkonnosti při jejím objektivním poklesu. Člověk je rozpustilý, snadno a rád uzavírá přátelství, dostavuje se u něho zvýšený pocit sebevědomí, dojem, že by snadno překonal všechny životní těžkosti21. Druhé stádium, opilost středního stupně, nastává při koncentraci alkoholu v krvi mezi 1,5 - 2,5 promile. MUDr. Skála ve své knize popisuje toto stádium následujícími příznaky: Pijící člověk se stává nekritickým, netaktním, začíná křičet, zpívat, nedbá o své okolí. Jeho jednání a chování je impulsivní, nepromyšlené. Takoví lidé neumějí kontrolovat svou řeč, jejich obličej rudne, tep stoupá nad 100 tepů za minutu. Pohyby jsou neuspořádané, opilí mívají závratě, při chůzi vrávorají, vidí dvojitě22. Otrava alkoholem nastává při koncentraci alkoholu v krvi nad 2,5 promile. Zde vystupují do popředí poruchy orientace a ztráta kontinuity myšlení. Proto nemůže postižený jednat přiměřeně a má sklony k výbuchům citů s agresivními, výbušnými epizodami23. V případě požití velkých dávek alkoholu se mohou objevit narkotické příznaky, jako jsou bezvědomí, necitlivost, inkontinence, slabý tep, rozšířené zornice. V nejhorším případě zástava dechu (dechové centrum CNS, ale netýká se svalů hrudníku)24. Na závěr lze konstatovat, že opilost je charakterizována jednak vnějšími projevy jako je ztráta rovnováhy, porucha chůze, hlučnost, ale také obsahem alkoholu v krvi. Griffits ve své knize uvádí, že intoxikace alkoholem je sice zčásti ovlivnitelný stav a chování daného jedince se dá zvládnout, aby bylo více méně společensky únosné, je to však stav do jisté míry nepředvídatelný. Společnost se chce oddávat pití alkoholu,

21 22 23

24

SKÁLA, J. Až na dno.... 4. vyd. Praha : Avicenum, 1988. 13 s. SKÁLA, J. Až na dno.... 4. vyd. Praha : Avicenum, 1988. 13 s. GOHLERT, Ch, KUHN, F. Od návyku k závislosti. 1. vyd. Dagmar Lieblová. Praha : Euromedia Group, 2001. ISBN 80-7202-950-9. Barbituráty a alkohol, s. 82. .Alkoholik.cz [online]. 2003-2009. [cit. 2008-06-10]. Dostupný z WWW: .

11

potom však musí umět zvládat opilost25.

1.3 Spotřeba alkoholu Česká společnost je nejen ke konzumaci alkoholu velmi tolerantní, ale i k tzv. excesivnímu pití. Tolerantní normy dospělých utvářejí postoj dětí a mladých k alkoholu a ti potom velmi rychle přijímají pití jako normální součást sociálních kontaktů a téměř neodmyslitelnou součást oslav a zábav26. Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že spotřeba alkoholu v roce 2006 vzrostla na 10,2 litrů 100% alkoholu27. To odpovídá 7,8 litru lihovin, 16,8 litru vína, 163,5 litru piva28. Pohlédneme-li do minulosti, zjistíme, že spotřeba za několik desetiletí vzrostla a to několikanásobně. Tak například v roce 1935 byla spotřeba alkoholu téměř trojnásobně nižší, kdy na osobu připadlo 3,4 litrů 100% lihu29.

Tabulka 2: Vývoj celkové spotřeby alkoholu (v litrech na osobu) v České republice. Zdroj: Demografie [online]. c2004-2009 [cit. 2009-05-27]. Dostupný z WWW: .

Česká republika patří dlouhodobě v celosvětovém žebříčku mezi státy s nejvyšší spotřebou alkoholu30. Ve spotřebě piva jsme dokonce na prvním místě a to se 160 litry 25

26 27 28

29 30

EDWARDS, G. Záhadná molekula : Mýty a skutečnosti o alkoholu. Přeložila Kateřina Bodnárová. 1. vyd. Praha : NLN, 2004. 58 s. ISBN 80-7106-696-6. SOVINOVÁ, H, CSÉMY, L. Kouření cigaret a pití alkoholu. 1. vyd. Praha : SZÚ, 2003.45 s. Spotřeba 100% lihu ročně Demografie [online]. c2004-2009 [cit. 2009-05-27]. Dostupný z WWW: . NEŠPOR, K, CSÉMY, L. Alkohol, drogy a vaše děti. 4. rozš. vyd. Praha : BESIP, 1997. 129 s. Solen [online]. c2005 [cit. 2009-05-25]. Dostupný z WWW:
12

na osobu. I přesto, že jsme považováni za národ „pivařů“, stoupá spotřeba vína každým rokem. Z posledních statistických údajů vyplývá, že činí něco málo přes 17 litrů vína na osobu. Jeho vzrůstající oblíbenost je zapříčiněna fenoménem zdravé výživy. Významný faktor ovlivňující spotřebu a zároveň dostupnost je nízká cena alkoholu. Nastává tedy situace, kdy je mnohdy levnější půl litr piva než půllitr nealkoholického nápoje, což negativně ovlivňuje především mladé lidi. Jak uvádí Nešpor a Czémy: „Podle údajů Světové zdravotnické organizace vede 10% zdražení alkoholu k 5% poklesu spotřeby piva, 7,5% poklesu spotřeby vína a 10% poklesu spotřeby destilátů. Přitom 10% snížení spotřeby alkoholu na jednoho obyvatele se projeví přibližně 20% snížením počtu úmrtí způsobených alkoholem u mužů a 5% snížením počtu smrtelných úrazů, sebevražd a vražd v celé populaci. Cena má určující význam na jejich volbu, která ve většině případů směřuje k tradičnímu pivu. Dalším významným faktorem ovlivňujícím spotřebu je všudy přítomná reklama na alkoholické nápoje“31. Podle Světové zdravotnické organizace míra problémů působených alkoholem úzce souvisí s jeho spotřebou32. Zároveň bylo prokázáno, že se alkohol negativně podílí na celkové mortalitě, a to nejen s ohledem na zřejmou souvislost s úrazy, ale také vzhledem k řadě onemocnění, na jejichž vzniku či průběhu se podílí. Jde zde především o onemocnění nádorová, trávicího systému, srdce a oběhového systému. Na portálu EU o veřejném zdraví se uvádí, že alkoholismus je jedním z hlavních zdravotních a sociálních problémů v celém Společenství. Evropa má nejvyšší podíl alkoholiků na světě, největší spotřebu alkoholu na obyvatele a vysokou úroveň škodlivých účinků souvisejících s alkoholem33. Největšími „pijany“ v zemích EU jsou podle posledních statistik Eurostatu Lucemburčané, kteří vypijí 17 litrů čistého alkoholu na osobu za rok, starší 15 let, na druhém místě jsou Irové a Portugalci se 16,6 litru, za nimi následují Češi34. Zdraví škodlivá a nebezpečná konzumace alkoholu je v EU hlavní příčinou 31 32

33

34

0013.php?back=search.php%3Fquery%3DZ%E1vislost>. NEŠPOR, K, CSÉMY, L. Alkohol, drogy a vaše děti. 4. rozš. vyd. Praha : BESIP, 1997. 45 s. Prudké zvýšení spotřeby alkoholu v ČR v roce 2005. Zpravodaj Drogového informačního centra 51 [online]. 2006 Dostupný z WWW: . Zdraví- EU : Portál EU o veřejném zdraví [online]. © Evropská společenství, 1995-2009 , 06/07/2009 [cit. 2009-06-20Dostupný z WWW:. Kurzy.cz [online]. c2000-2009 [cit. 2009-07-02]. Dostupný z WWW: . ISSN 1801-868.

13

7,4% případů špatného zdravotního stavu a předčasného úmrtí. K důsledkům škodlivé a nebezpečné konzumace alkoholu patří značný počet smrtelných úrazů na silnicích, široké sociální dopady jako je násilí, vandalismus, kriminalita, rodinné problémy, sociální vyloučení a nízká produktivita práce35. Hlavním rizikem je vytvoření závislosti na alkoholu, což ovšem znamená zátěž pro státní pokladnu. A kde najít řešení? Základním pilířem by měla být koordinace preventivních aktivit jednotlivých složek společnosti. Důraz by měl být kladen na prevenci, která by zahrnovala komplexní, koordinovaný a provázaný systém.

1.4 Rizika spojená s užíváním alkoholu Většina uživatelů alkoholických nápojů si neuvědomuje, že pití alkoholu může mít rozsáhlé zdravotní a sociální následky36. Mohou nastat jednak somatická onemocnění jako například infekční nemoci, zhoubné nádory, poruchy výživy a přeměna látek, nemoci krve, nervové onemocnění, úrazy a otravy a jiné. Popřípadě psychická onemocnění, ke kterým patří rozvoj psychické složky závislosti na alkoholu, postižení intelektu, poruchy osobnosti, delirium tremens, poruchy orientace, vnímání a jednání, nejen ve stavu opilosti, ale i v následující době. Jelikož alkohol pije člověk málokdy v čisté podobě, je třeba odlišit, které nepříznivé účinky můžeme připisovat alkoholu a které vyvolávají jiné látky obsažené v požitém alkoholickém nápoji. Jak je uvedeno v knize „Člověk a alkohol“, rozlišují se látky chuťové, které jsou zdrojem nesnášenlivosti, většinou při požití většího množství nápoje a vyvolávají časné nebo pozdní zažívací potíže svým dráždivým účinkem na aludeční nebo střevní sliznici, funkci žlučníku. Typickým projevem je zvracení, bolesti břicha a někdy i průjem. Dalšími látkami v alkoholických nápojích jsou látky toxické. Vyskytují se v každém alkoholickém nápoji a jejich obsah je závislý na technologické přípravě nápoje. Toxické látky jsou dávány do souvislosti s poškozením některých orgánů, hlavně jater37. 35

36 37

Zdraví- EU : Portál EU o veřejném zdraví [online]. © Evropská společenství, 1995-2009 , 06/07/2009 [cit. 2009-06-20]. Dostupný z WWW: . SOVINOVÁ, H, CSÉMY, L. Kouření cigaret a pití alkoholu. 1. vyd. Praha : SZÚ, 2003. 48 s. KVAPILÍK, J, SVOBODOVÁ, A. Člověk a alkohol. 1. vyd. Praha : Avicenum, 1985. 117 s.

14

1.4.1 Somatická poškození Nejčastěji je konzumace alkoholu spojována s poškozováním jaterní tkáně. Epidemiologické studie uvádějí, že chronická konzumace alkoholu vyvolá až 50% případů jaterní cirhózy v západních civilizacích a jedná se o 9. nejčastější příčinu úmrtí v populaci38. Cirhóza jater se objevuje u silných pijáků, jejichž denní spotřeba je více než 80g alkoholu39. Zákeřnost této nemoci spočívá v jejím téměř bezpříznakovém průběhu. Nemoc vzniká tak, že se nejdříve v jaterní buňce začne ukládat zvýšené množství tuků (hovoříme o tzv. jaterní steatoze). V této fázi má nemocný šanci na uzdravení za předpokladu trvalé abstinence. Játra mají šanci na rychlou regeneraci. V případě, kdy pacient konzumuje alkohol i nadále mohou být játra poškozena zánětem jaterních buněk. Průběh tohoto onemocnění může být různý. S příznaky, jako jsou zažívací obtíže, zvracení, nechutenství, ale je také bez příznaků40. Vývoj lze zastavit nebo alespoň zpomalit a to absolutní abstinencí. V tomto stadiu končí regenerační schopnost jater a ty postupně začínají selhávat, až pacient umírá41. Další nemocí, která se vyskytuje u alkoholiků, je chronické poškození srdce. Hosek ve své knize uvádí, že výše uvedené se vyskytuje u poměrně velké dávky alkoholu a soustavné konzumace trvající kolem deseti let. Denní spotřeba by znamenala asi 10 piv nebo 2 litry vína, nebo ¼ litru silné kořalky. Dochází ke ztučnění srdce, což vede k tomu, že srdce musí vykonat více práce. Typickým projevem je zadýchávání42. Důsledkem nadměrného požívání alkoholických nápojů je celá řada dalších onemocnění jako nemoci kůže, svalů, časté jsou úrazy, které mohou být komplikovány zvětšeným krvácením, v případě, že k nim dojde v ebrietě. Dále se u alkoholiků vyskytují infekční onemocnění, zhoubné nádory, otravy a další závažná onemocnění.

38

39 40 41 42

ZIMA, T. Metabolismus alkoholu a jeho důsledky pro poškození organismu. In Adiktologie. Tišnov : SCAN, 2006. s. 153-160. ISSN 1213-3841. KVAPILÍK, J, SVOBODOVÁ, A. Člověk a alkohol. 1. vyd. Praha : Avicenum, 1985. 121 s. KVAPILÍK, J, SVOBODOVÁ, A. Člověk a alkohol. 1. vyd. Praha : Avicenum, 1985. 121 s. HOSEK, J. Sám proti alkoholu. 1. vyd. Praha : [s.n.], 1998. 34 s. ISBN 80-7169-624-2. HOSEK, J. Sám proti alkoholu. 1. vyd. Praha : [s.n.], 1998. 34 s. ISBN 80-7169-624-2.

15

1.4.2 Psychická poškození Dlouhodobá konzumace alkoholu vede k rozvoji závislosti psychické i fyzické. Psychická závislost se projevuje bažením (intenzivní chuť), nutkáním dále pít, které vede až ke ztrátě kontroly nad pitím. Zpočátku dochází ke zvyšování tolerance, tj. ke snášenlivosti stále větších dávek alkoholu, které provází zvyšování vypitého množství alkoholu. Časem dochází k vyrovnání tolerance a pak k následnému poklesu, tak že pacient jeví známky opilosti již po malých dávkách alkoholu43. Chronický alkoholismus má za následek vznik různých psychóz, k nimž patří především delirium tremens, alkoholická halucinóza, alkoholová paranoia, Korsakova psychóza a alkoholová demence. Nejčastější psychózou objevující se u abuzérů je delirium tremens (dále jen DT), pro které jsou typickými příznaky halucinace zrakové i tělesné, třes celého těla, zvýšená teplota, výkyvy nálad od strachu k euforii, dezorientace místem, časem44. MUDr. Vojtěchovský uvádí, že se rozlišuje lehká forma, která vzniká obvykle do 1 dne po náhlé abstinenci a ustupuje za 2-3 dny. Pro ni jsou typické noční můry, pocení a mírná časová dezorientace Po 3-4 dnech nucené abstinence nastupuje těžká forma DT, která trvá 4-8 dnů. Typickým příznakem je vidění malých zvířátek, brnění, svědění, velká úzkost, neklid, pocení45. Při alkoholické halucinaci je jedinec orientován místem, časem i vlastní osobou a má neporušené vědomí. Jak se uvádí v knize „Člověk a alkohol“ má toto onemocnění dvě formy: akutní trvající 2-3 dny, se sluchovými přeludy s obsahem výčitek vztahující se k užívání alkoholu, někdy vzniká sekundární blud pronásledování. Při chronické formě vyústí onemocnění buď v paranoidní psychózu blízkou obrazu schizofrenie, nebo jindy do demence46. Alkoholová paranoia se vyznačuje sklonem k nedůvěřivosti, podezíravosti a vztahovačnosti, častým projevem je bludná představa o nějaké situaci47. Korsakovova psychóza vzniká v průběhu chronického abúzu, častěji navazuje náhle na jinou psychózu, především na delirium tremens48. Hlavním příznakem 43 44 45 46 47

SOVINOVÁ, H, CSÉMY, L. Kouření cigaret a pití alkoholu. 1. vyd. Praha : SZÚ, 2003. 96 s. HOSEK, J. Sám proti alkoholu. 1. vyd. Praha : [s.n.], 1998. 35s. ISBN 80-7169-624-2. KVAPILÍK, J, SVOBODOVÁ, A. Člověk a alkohol. 1. vyd. Praha : Avicenum, 1985. 162 s. KVAPILÍK, J, SVOBODOVÁ, A. Člověk a alkohol. 1. vyd. Praha : Avicenum, 1985. 163s. KVAPILÍK, J, SVOBODOVÁ, A. Člověk a alkohol. 1. vyd. Praha : Avicenum, 1985. 163s.

16

je porucha paměti a to zejména krátkodobé. Časové výpady si pacient často nahrazuje konfabulacemi49. Toto onemocnění může vyústit až v alkoholovou demenci, při které dochází ke snížení intelektových schopností, k rozpadu emoční lability, ztrátě zábran50. Následky způsobené alkoholem na lidském zdraví jsou zákeřné především právě proto, že nejsou patrné ihned, ale naopak. Dlouho se neprojevují žádné subjektivní potíže. Alkohol se nepodepisuje pouze na lidském zdraví, ale jeho účinky ovlivňují i sociální aspekty života. Alkoholická závislost jednoho z partnerů popřípadě manželů může být příčinou destrukce partnerských vztahů, popřípadě manželství. Důvodem jsou častější hádky, nespolehlivost, agresivita, výmluvnost partnera, který se oddává alkoholu na úkor společného soužití. Mohou se vyskytnout i další sociální problémy jako finanční, odsouzení za zločiny jako je například řízení pod vlivem alkoholu. Závislí neovlivňuje pouze jen sám sebe, ale i své okolí.

1.5 Historie alkoholu Dějiny pití alkoholu úzce souvisí s dějinami celého lidstva. Lidé ho využívali, jak k náboženským, společenským tak i k soukromým účelům. Alkohol měl ovšem i praktické využití a to v oblasti lékařství, kde byl využíván pro ztišení bolesti nebo ve formě obkladů např. vínové obklady, které přinášeli úlevu. Zmínky o takovém to využití nalezneme v dílech antického lékaře Hypokrata nebo lékaře a filozofa Ibn Síny51. Tak jak se liší jednotlivé kultury svými tradicemi, liší se i zneužívání a užívání alkoholu v těchto kulturách. Společná byla touha po halucinaci zrakové či sluchové, což bylo využíváno při náboženských rituálech. Tak například mexičtí indiáni vařili kaktusové pivo, které se konzumovalo při náboženských obřadech. Tím, že pití alkoholu bylo motivováno vírou, nebylo na něm nic špatného. Dokonce se vytvořila jakási náboženská norma52. Alkohol může sloužit společnosti jako rituální symbol, prostředek 48 49 50 51 52

SKÁLA, J. Až na dno.... 4. vyd. Praha : Avicenum, 1988. 32 s. KVAPILÍK, J, SVOBODOVÁ, A. Člověk a alkohol. 1. vyd. Praha : Avicenum, 1985. 163s. SKÁLA, J. Až na dno.... 4. vyd. Praha : Avicenum, 1988. 32 s. ŠEDIVÝ, V, VÁLKVÁ, H. Lidé, alkohol a drogy. 1. vyd. Praha : Naše vojsko, 1988. 22 s. ŠEDIVÝ, V, VÁLKOVÁ, H. Lidé, alkohol a drogy. 1. vyd. Praha : Naše vojsko, 1988. 24 s.

17

uvolňující psychické napětí, usnadňující navázání kontaktu ve společnosti, ale nesmíme zapomenout na jeho stinnou stránku, kterou bezpochyby má. Pod vlivem se jedinec může dopouštět od různých banálních pijáckých excesů až k přestupkům nebo dokonce trestné činnosti.

Medovina Podíváme-li se do historie kvašených alkoholických nápojů, zjistíme, že nejstarším je medovina, a to nejen z důvodů jednoduchosti technologie výroby, ale také z dostupnosti hlavní ingredience, medu53. Ten byl jako koncentrované sladidlo dostupný již v prehistorických dobách. Její konzumace byla zaznamenána všude, kde člověk začal sbírat a skladovat med. Velký rozmach v užívání medoviny se projevil v období stěhování národů. I když se medovině připisuje, že jde o původní staroslovanský nápoj, není tomu tak. Jedna z nejstarších zmínek o užívání medoviny pochází z Německa a to z období okolo roku 100 př.n.l.54 Záznamy o jejím požívání nalezneme i v řecké literatuře a to i přesto, že byla považována za něco, co patří do dávné minulosti. Naopak v Římě byla velmi populární. Největšího rozkvětu jak ve výrobě, tak i v konzumaci, dosáhla v raném středověku na území západní, severní, střední Evropy a na území dnešního Polska a Ruska55. S postupným rozvojem vinařství dochází k úpadku výroby medoviny. Nepřispěl k tomu ani přechod na výrobu cukru z cukrové třtiny a následně z vyšlechtěné řepy cukrové. K definitivnímu úpadku došlo v období mezi 18. a 19. stoletím a to v souvislosti s rozvojem vinařství, pivovarnictví a lihovarnictví56. V současnosti se s medovinou setkáme spíše v souvislosti s dobovými trhy.

53

54

55 56

Medovina [online]. $2005-2008 [cit. 20090610].DostupnýzWWW:. Medovina [online]. $2005-2008 [cit. 20090610].DostupnýzWWW:. Jan Amborž [online]. 2008 [cit. 2009-06-10]. Dostupný z WWW: . Jan Amborž [online]. 2008 [cit. 2009-06-10]. Dostupný z WWW: .

18

Pivo Kolébkou objevení a výroby je oblast Mezopotámie. Tato oblast byla na přelomu 4. a 3. tisíciletí před Kristem osídlena57 Sumery, kteří znali dokonce až osm druhů piv, vařených z ječmene, pšenice a dokonce se vyrábělo i pivo míchané. Sumerská říše se ve 20. století před Kristem rozpadla na dvě velké říše. Jednou z nich byla Starobabylonská říše, která svého rozmachu dosáhla za vlády Chamurapiho (18. století před Kristem). Ten vydal jeden z prvních zákonů a to tzv. „Chamurapiho kodex“, ve kterém byly upraveny pravidla vaření piva58. Odtud se výroba piva rozšířila do Egypta, kde jej ochutili různými hořkými bylinnými látkami (anýz, šafrán, jalovec a další). V této době se výroba piva objevuje i v Řecku a Římě. Zde bylo ovšem vytlačeno vínem, ale i přesto zde našlo své uplatnění a to v lékařství59. Používání chmele při výrobě piva se do střední Evropy rozšířilo ze severní Evropy. Z rané doby Hallstattské pochází vůbec nejstarší důkaz o výrobě piva ve střední Evropě (800 př.n.l.). Konkrétně se jedná o nález tzv. „pivní amfory“60. Nejstarší písemný doklad o vaření piva v Čechách je tzv. „Nadační listina pražského kolegiálního kostela na Vyšehradě“ z roku 1081 prvního českého krále Vratislava II, ve které přidělil vyšehradské kapitule desátek chmele na vaření piva61. První pivovárky vznikaly při klášterech a podle jejich vzoru se vaření piva rozšířilo i mezi šlechtu. Pro rozvoj pivovarství bylo důležité období od 13. století, kdy došlo k zakládání nových královských měst, která dostávala od panovníka řadu privilegií, mimo jiné i právo várečné62. Tato práva získala později i poddanská města. V období mezi 14. a 15 stoletím došlo k zakládání společných městských pivovarů. Roku 1542 došlo k úpadku pivovarství a to v důsledku vzpoury měst proti nadvládě Habsburků, na základě které došlo ke konfiskaci jejich majetku63. Jenč ve své knize „Alkohol jako lék“ uvádí, že významným krokem k rozvoji typických vlastností českých piv učinil český sládek FR. O. Poupě, který se zasloužil o vznik pivovarské školy v Brně, která byla první svého druhu v Evropě. Až do 57 58 59 60 61

62

63

JENČ, F. Alkohol jako lék. 1. vyd. Praha : Volvox Globator, 1998. 90 s. ISBN 80-207-151-3. JENČ, F. Alkohol jako lék. 1. vyd. Praha : Volvox Globator, 1998. 91 s. ISBN 80-207-151-3. JENČ, F. Alkohol jako lék. 1. vyd. Praha : Volvox Globator, 1998. 91 s. ISBN 80-207-151-3. Jan Amborž [online]. 2008 [cit. 2009-06-10]. Dostupný z WWW: . České piva a pivovary [online]. $2005-2008 [cit. 2009-06-10]. Dostupný z WWW: Wikipedie [online]. 2002- , 8. 7. 2009 [cit. 2009-06-15]. Dostupný z WWW: . JENČ, F. Alkohol jako lék. 1. vyd. Praha : Volvox Globator, 1998. 93 s. ISBN 80-207-151-3.

19

19. století hovoříme o řemeslné výrobě, neboť teprve v polovině 19. století dochází k využití výsledků prací vědců a techniků jako byl L. Paster (1822-1895) v oblasti kvašení a pasterizace, K. P. Lende

(1842 - 1934) zabývající se technikou chlazení

a K. N. Ballinga (1805-1868) v oblasti kvašení, na jejichž základě se pivovarnictví změnilo na průmyslovou výrobu64.

Víno Historicky je existence vína doložena již 3500 let př.n.l.65 Jednou z hlavních oblastí odkud se víno šířilo, je Zakavkazsko. Z této oblasti se víno dostává na území Sýrie, Malé Asie, Palestiny, Egypta a Mezopotámie odtud pochází nejstarší záznam o pěstování vína od starých Sumerů. Ze starověkých pramenů z Egypta a Mezopotámie se dovídáme, že víno na rozdíl od piva mohlo být konzumováno pouze ve vyšších společenských vrstvách, přičemž jeho pití bylo často spojeno s náboženskými a liturgickými obřady66. Rozkvět výroby a podávání vína byl zaznamenán v roce 2 700 př.n.l., za vlády faraona Tutanchámona.67. Prvenství ve výrobě kvalitních vín do dnešního letopočtu drží Řekové a Římané. Velmi zajímavé je také způsob konzumace vína. Podávalo se smíšené s teplou nebo studenou vodou. V běhu času ovšem toto pravidlo, stejně jako zákaz pití vína pro ženy, neobstálo68. Římané až do 3. století n.l. zakazovali pěstování vína ve svých provinciích, ale rozpad Říma vedl k rozvoji vinařství i v těchto oblastech, tedy v dnešním Španělsku, Francii, Německu, Švýcarsku, Rakousku, Maďarsku a za vlády císaře Probese i k nám. Ve středověku došlo k rozvoji vinařství v klášterech. Víno je úzce spojeno s křesťanskou liturgií, neboť vinná réva je symbolem Krista, křesťanské víry69. Katolická víra používá při svých obřadech tzv. „Mešní víno“, které mohou vyrábět pouze arcibiskupské sklepy, nacházející se v Kroměříži70. Toto právo bylo uděleno českým králem a císařem říšským Karlem IV., za jehož vlády došlo k rozvoji pěstování a výroby vína v Čechách a na Moravě71. 64 65 66 67 68 69 70 71

JENČ, F. Alkohol jako lék. 1. vyd. Praha : Volvox Globator, 1998. 94 s. ISBN 80-207-151-3. Jan Amborž [online]. 2008 [cit. 2009-06-10]. Dostupný z WWW: . Jan Amborž [online]. 2008 [cit. 2009-06-10]. Dostupný z WWW: . Jan Amborž [online]. 2008 [cit. 2009-06-10]. Dostupný z WWW: . Jan Amborž [online]. 2008 [cit. 2009-06-10]. Dostupný z WWW: . JENČ, F. Alkohol jako lék. 1. vyd. Praha : Volvox Globator, 1998. 122 s. ISBN 80-207-151-3. Tamtéž JENČ, F. Alkohol jako lék. 1. vyd. Praha : Volvox Globator, 1998. 122 s. ISBN 80-207-151-3

20

Na přelomu 18. a 19 st. dochází k rozvoji průmyslovému zpracování a zároveň k rozšíření možnosti pití vína i v širší společnosti. Rok 1860 byl pro produkci vína katastrofální. V tomto roce došlo k rozšíření nákazy tzv. „révokaze“72. Důsledkem napadení této mšice byla zničena značná část evropských vinohradů. Až v polovině 20. st. se podařilo vyšlechtit řadu odrůd odolných proti houbovým chorobám73. Konzumace vína ve společnosti stále roste a to i v zemích, kde převládá pivo. Do značné míry je to spojeno se stále se rozšiřujícím „zdravým životním stylem“, který se vyznačuje pestrostí, lehkostí, s hojným užíváním zeleniny a ovoce, a přiměřené pití vína s tímto směrem není v kolizi.

Lihoviny Významnou skupinou v oblasti alkoholických nápojů jsou destiláty. Jak bylo výše řečeno, nápoje s obsahem alkoholu se připravovaly od pradávna a to původně samokvašením sladkých plodů nebo obilného sladu, kterým se dosáhne pouze určité koncentrace. Kdo si tuto dovednost osvojil, jako první se přesně neví. Někteří historikové uvádějí staré Egypťany, ale první písemné zmínky pocházejí až z 10. století z Arábie74. Obecně lze konstatovat, že lihové nápoje byly původně určeny téměř výhradně k léčení. Z toho také plyne, že receptury a popisy výroby lihovin pochází od lékařů, lékárníků či alchymistů75. Poznání léčivých, nebo spíše utěšujících účinků, přispělo k rozšíření jejich obliby. Tak například, v Evropě ve 14. století při morové epidemii, se doporučovalo konzumovat destiláty jako utěšující látky. Destilát dostal také latinský název „Aqua Vitae“ neboli „voda života“76. Dále Ambrož pojednává o rozvoji jak výroby, tak i konzumaci destilátů, s čímž byla spojena i snaha státního aparátů o regulaci. Jednak šlo o omezení či sledování výroby z obilných produktů, jedním z důvodů bylo zajištění výživy obyvatelstva. Dalším neméně podstatným důvodem bylo omezení stále se rozšiřujícího neúměrného pití těchto produktů, ke kterému přispěla třicetiletá válka. Objevují se předpisy, na základě kterých je udělováno povolení k destilaci omezenému počtu osob. Zároveň 72 73 74 75 76

Jan Amborž [online]. 2008 [cit. 2009-06-10]. Dostupný z WWW: . Jan Amborž [online]. 2008 [cit. 2009-06-10]. Dostupný z WWW: . Tamtéž Jan Amborž [online]. 2008 [cit. 2009-06-10]. Dostupný z WWW: . JENČ, F. Alkohol jako lék. 1. vyd. Praha : Volvox Globator, 1998. 163 s. ISBN 80-207-151-3.

21

je stanoveno odvádění určitých poplatků a dávek, v čemž lze spatřovat prvopočátky pozdější daně z lihu. Na druhé straně je konzumace těchto produktů, dostupná pro široké masy obyvatelstva. Mezi nejrozšířenější patřily žitná či režná kořalka. V 18. století došlo k výraznému zlomu, neboť výroba přešla na novou surovinu a to na brambory. Zavedení této technologie vymezilo lokalizaci výroby lihu do oblastí, kde se brambory pěstovaly a zároveň došlo k přechodu od výroby ušlechtilých pálenek k produkci konzumního lihu, jako polotovaru k výrobě lihovin. Mezi hlavní střediska vývoje výroby lihu patřily oblasti oplývající vínem a ovocem, mezi něž patří např. Francie. U nás první vinopalna byla založena za vlády Václava II. v Horách Kutných. V průběhu doby docházelo k rozšiřování vinopalen. Původně značně roztříštěná lihovarnická výroba se postupně centralizovala, a to jak po stránce oblastí, tak i po stránce vlastníků. Konečná fáze centralizace začala po první světové válce a jedna z posledních etap proběhla v 90. letech dvacátého století77. Na světě se vyrábí velké množství různých destilátů. Každý národ má nějaký typický destilát. Pro obyvatele Ruska, Ukrajiny, Polska je to vodka, pro Brity je to „Scotch whisky“, pro Američany to může být americká „Burbon whiskey“, pro Mexičany to je „tequila“ (destilát z agáve), pro Brazilce „cachasa“ (destilát z cukrové třtiny), a tak bychom mohli podniknout dlouhou a zajímavou cestu kolem světa a ochutnávat jednotlivé produkty vyvíjené generacemi této země.

77

Jan Amborž [online]. 2008 [cit. 2009-06-10]. Dostupný z WWW: .

22

2. Z Á V I S L O S T

NA ALKOHOLU

S pojmem „alkoholismus“ přišel v roce 1849 švédský lékař Magnus Huss, používal však toto slovo ve zcela jiném smyslu, než jej aplikujeme dnes. Ovšem až za sto let, přesněji v roce 1951, Světová zdravotnická organizace (WHO) začala alkoholismus považovat za medicínský problém, přičemž až v roce 1974 byl WHO zaveden termín „problémy související s alkoholem“78. Tento komplexní termín v sobě zahrnuje jak negativní zdravotní a sociální důsledky konzumace alkoholu, které se týkají jednotlivce, tak i úzké skupiny jako například rodiny, ale i celé společnosti. Jak již bylo výše řečeno, Česká Republika, patří v celosvětovém měřítku mezi státy s největší spotřebou alkoholu. Ve spotřebě piva jsme dokonce na prvním místě se 160 litry na jednoho obyvatele za rok. Zároveň je v naší zemi cena alkoholu ve srovnání s jinými zeměmi západní Evropy relativně nízká, což je jeden z faktorů ovlivňující dostupnost a s tím související spotřebu a zároveň negativní následky, jako jsou smrtelné úrazy, dopravní nehody pod vlivem alkoholu, sebevraždy. S konzumací alkoholu je spojen termín „abúzus“. Jedná se o maladaptivní vzorec nadužívání alkoholu vedoucí ke klinicky významnému zhoršení či strádání, které má minimálního trvání po dobu dvanácti měsíců a projevuje se alespoň jedním z následujících 79. Jedná se o opakované selhání v práci, ve škole, v situacích, které jsou nebezpečné jak pro konzumenta samotného, tak pro společnost (řízení motorového vozidla), problémy se zákonem. Dále jde o konzumaci alkoholu i přes opakující se problémy v rodinných vztazích, na pracovišti. Nadměrné nadužívání se týká 25% dospělé mužské populace a 5% žen80. Definitivní diagnóza by se měla stanovit tehdy, jestliže během posledního roku došlo ke třem nebo více z následujících jevů, které uvádí MUDr. Nešpor ve své knize „Jak překonat problémy s alkoholem vlastními silami“: 1. Silná touha nebo pocit puzení (craving) konzumovat alkohol (pacient není schopen tuto touhu ovládnout). 78

79

80

Solen [online]. c2005 [cit. 2009-05-25]. Dostupný z WWW: . Klasifikace.Tabulky : Abúzus alkoholu [online]. c2008 [cit. 2009-06-15]. Dostupný z WWW: . Solen [online]. c2005 [cit. 2009-05-25]. Dostupný z WWW: .

23

2. Potíže při sebeovládání při počátku a ukončení konzumace alkoholu nebo v kontrole množství konzumovaného alkoholu (negativní vliv má především fakt, že alkohol je látka běžně dostupná a je konzumována většinou dospělé populace). 3. Projevy somatického odvykacího stavu při přerušení nebo ukončení konzumace (často při nucené abstinenci vyvolané hospitalizací pacienta, nejzávažnější stádium je „delirium tremens“). 4. Změny tolerance související s pravidelnou konzumací alkoholu. 5. Postupné zanedbávání jiných potěšení nebo zájmů (souvisí se sníženou nebo vymizelou schopností kontrolované konzumace alkoholu). 6. Pokračování v užívání přes jasný důkaz zjevně škodlivých následků (požadavkem pro přiznání tohoto kritéria je, aby pacient o škodlivých následcích věděl)81.

Popov ve svém článku „Alkohol“ mimo jiné uvádí, že syndrom závislosti na alkoholu se u pacientů vyvíjí relativně dlouho. K přechodu od škodlivého užívání k závislosti dochází nenápadně. Postupně dochází ke zvyšování tolerance vůči alkoholu, ztrátě kontroly užívání alkoholu, ke změnám v myšlení a chování, které mohou fixovat a způsobit osobnostní změny. Tyto změny v myšlení se nazývají jako „alkoholické obrany“, kdy se alkoholik nejprve zakrývá, vysvětluje a obhajuje pití82. Organismus dětí a dospívajících odbourává alkohol pomaleji, důvodem je menší hmotnost. I malé množství může vyvolat u dětí těžkou otravu. Závislost na alkoholu u dětí a mladých lidí se vytváří podstatně rychleji.

2.1 Vývojová stádia opilosti Vývojová stádia popsaná v předešlé kapitole úzce souvisí s typem závislosti na alkoholu, které jsou nazvány podle prvních písmen řecké abecedy.

81

82

NEŠPOR, K. Jak překonat problémy s alkohole. Praha : Sportpropag , 2004. 7 s. Dostupný z WWW: . POPOV, P. Drogy a drogové závislosti : mezioborový přístup 1. 1. vyd. Sv. 1. Praha : [s.n.], 2003. ISBN 80-86734-05-6. Alkohol, s. 151-157.

24

Typ Alfa představuje občasné avšak nedisciplinované pití, jedná se spíše o vybočení (exces). Nevede k progresi ani ke ztrátě kontroly. Mohou se vyskytnout rodinné a sociální konflikty. Pravý typ Alfa trvá např. 30-40 let83. Typ Beta představuje příležitostné požívání alkoholických nápojů v souvislosti s pijáckými zvyklostmi, nebo následkem nedostatku vhodných zájmů ve volném času84. K tomuto typu lze přiřadit jak víkendového, tak i společenského „pijana“85. Nedochází k vytvoření psychické ani somatické závislosti, avšak dochází k tělesným komplikacím (záněty nervů, cirhóza jater a jiné). Je možný přechod do typu Delta86. MUDr. Skála charakterizuje ostatní typy závislosti následovně. Typ Gama se vyznačuje zvýšenou tolerancí na alkohol, poruchovou kontrolou v požívání alkoholických nápojů a psychickou závislostí. Naproti tomu je závislý ještě schopen abstinovat. Tolerance zpočátku ještě stoupá (třetí stádium), nakonec pak klesá (čtvrté stádium). Typ Delta je charakterizován především somatickou závislostí. Od typu Gama se liší výskytem ztráty abstinence, postižení nemohou snést delší fázi bez alkoholu. Hladina alkoholu v krvi je trvale udržována a po stránce tělesného zdraví je zde větší riziko poškození (cirhóza jater, delirium tremens) nežli u typu Gama, kde jsou charakteristické spíše důsledky společenské (rodina, práce, zákon). Typ Epsílon představuje epizodický abúzus se změnou kontroly, který často doprovází larvovanou afektivní psychózou87.

2.2 Historie léčby alkoholismu88 Chceme-li se zabývat problematikou historie léčby alkoholismu, musíme se vrátit na přelom 19. a 20. století. Právě v tomto období alkoholismus představoval vážný

83 84 85

86 87 88

zdravotní

a

hlavně

sociální

problém.

Vypovídají

o

tom

záznamy

SKÁLA, J. Až na dno.... 4. vyd. Praha : Avicenum, 1988. 46 s. KVAPILÍK, J, SVOBODOVÁ, A. Člověk a alkohol. 1. vyd. Praha : Avicenum, 1985. 33s. GOHLERT, Ch, KUHN, F. Od návyku k závislosti. 1. vyd. Praha : Euromedia Group, 2001. 84 s. ISBN 80-7202-950-9. KVAPILÍK, J, SVOBODOVÁ, A. Člověk a alkohol. 1. vyd. Praha : Avicenum, 1985. 33s. KVAPILÍK, J, SVOBODOVÁ, A. Člověk a alkohol. 1. vyd. Praha : Avicenum, 1985. 34s. POPOV, P. Historie alkoholismu v českých zemích. In MIOVSKÝ , M. Adiktologie : odborný časopis pro prevenci, léčbu a výzkum závislostí. 1. vyd. Tišnov : SCAN, 2005. s. 234-241. ISSN 1213-3841.

25

„Zpráva zemského výboru Království českého o zemských ústavech humanitních a o stavu veřejného zdravotnictví“ z roku 1901, kde je alkoholismus přirovnáván k moru. Tak například z historických údajů zjistíme, že v tehdejší Ostravě na každého obyvatele připadlo 150 litrů piva a 28 litrů 50% alkoholu. Pro srovnání v tehdejší Francii průměrná spotřeba alkoholu na jednotlivce činila 16,5 litrů. Důsledkem nadměrné konzumace alkoholu byl založen v roce 1905 „Zemský spolek pro potírání alkoholismu v Království českém“. S konzumací alkoholu je neodmyslitelně spojená česká hospoda, považovaná za součást národní kultury, což je v kontrastu s chováním návštěvníků, které je často nekulturní. Opilci vracející se domů často narušují noční klid, znečišťují okolí veřejného prostranství. V těchto případech měly plnit svou úlohu represivní orgány – policie, četnictvo. V 19. století sloužily k „sběru opilců“ košatiny – dvoukolák, poháněny lidskou silou. Postupem doby byly nahrazeny sanitárními či policejními vozy. Opilci, nacházející se v bezvědomí, byli dopravováni do nemocnic, kam po právu patří. Osoby, nalézající se ve stádiu vzrušení byli často umístěny na policejní stanice. Otázkou je, zdali takovéto řešení je to nejvhodnější. Vezmeme-li v úvahu, že péče o intoxikované alkoholem je velmi náročná na personální i technické vybavení zařízení. Tím se zabýval již v roce 1926 Dr. Pilař, šéf Policejních lékařů v Praze. O několik desítek let později si podobné otázky kladl MUDr. Skála, který inicioval založení záchytné stanice (Apolinář) v roce 1951. Jím vytvořený systém protialkoholní léčby je v celosvětovém měřítku originální a průkopnický. Jednalo se o preventivní léčebné zařízení, nikoli o represivní. Apolinář nabízel i navazující služby, od motivačních rozhovorů až k nabídce ústavní odvykací léčby. Činnost záchytné stanice byla upravena vyhláškou Ministerstva zdravotnictví z roku 1954. V této době vznikla první záchytná stanice, která měla být pouhým experimentem a to na dobu tří let. Její činnost se orientovala na prevenci a intervenci alkoholismu. Postupem času se počet záchytných stanic rozšířil až na více než 70. V devadesátých letech byl osud záchytné stanice Apolinář rozpačitý. Objevovaly se teorie o zbytečnosti a tak došlo v roce 1993 k jejímu uzavření. O rok později došlo k přestěhování záchytné stanice Apolinář do nemocnice Na Míčánkách v Praze 10. V roce 1995 došlo k dalšímu přesunu a to do nemocnice Na Bulovce v Praze 8, kde sídlí dodnes a jedná se o jednu z nejkvalitnějších záchytných stanic v ČR.

26

V počátcích devadesátých se některé záchytné stanice transformovaly na detoxifikační centra, která se věnují léčbě odvykacích stavů a pacientům pod vlivem návykové látky. Dnes je tato problematika upravena zákonem č. 379/2005. Léčbou závislosti na alkoholu se zabývají i jiná zařízení jako například protialkoholní poradny, léčebny nebo svémocné protialkoholní hnutí, organizace, instituce. První protialkoholní poradna byla založena v Brně v roce 1910. Její působení trvalo pouhých pět let, avšak její činnost byla obnovena v roce 1931. První pražská protialkoholní poradna vznikla v roce 1928. V tomto roce existovaly v zemi 3 poradny. V roce 1955 bychom na území Československa našli 140 poraden. Tak jak se zvýšil počet zařízení pečující o závislé na alkoholu, vzrostl počet evidovaných pacientů. V roce 1955 jich bylo 39 500, o deset let později v roce 1965 již 87 000. Aktuální situace je nejasná. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistik ČR bylo v roce 2004 aktivně léčeno 40 625 uživatelů návykových látek, z toho 62,1% bylo osob nadměrně užívajících alkohol. Statistika je ovšem nepřesná. Není z ní patrno, která z uvedených zařízení tvoří specializovaná pracoviště. V

roce

1956

začaly

samostatně

pracovat

psychiatrické

polikliniky

a Protialkoholní poradny ztratily svou samostatnost. V letech 1948 a 1970 umožnila legislativa nedobrovolnou ambulantní léčbu. Jednalo se o zákon 87/1948 Sb., o potírání alkoholu, a v roce 1970 byla zavedena ambulantní protialkoholní léčba a to v rámci novelizace trestního zákona. Tuto nedobrovolnou léčbu nařizovaly zdravotní výbory okresních národních výborů nebo soudy. Pracoviště „Ordinace pro alkoholismus a jiné toxikománie“

(OAT)

byla

v

socialistickém

zdravotnictví

povinnou

součástí

psychiatrického oddělení poliklinik a tvořila tak celostátní síť. V roce 1990 došlo k jejich rozpadu. Některé OAT se privatizovaly, jiné zanikly. Dosud existující se věnují alkoholismu. Protialkoholní léčebny mají kořeny také na počátku 20. století. První vznikla v roce 1909 ve Velkých Kunčicích. Neměla však dlouhé trvání, pouhé čtyři roky. Stejný muž, který stál u jejího zrodu, kněz Bedřich Komařík-Bečvan, se zasloužil o vznik nového zařízení pod názvem „Abstinentní penzionát zámek Tuchlov“. Nemůžeme opomenout zmínit dodnes fungující Protialkoholní oddělení, Psychiatrické kliniky Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, „U Apolináře“.

27

Koncepce Apolináře byla do značné míry průlomová i ve světovém měřítku. Šlo o jedno z prvních oddělení svého druhu, které bylo postaveno na principech terapeutické komunity s důrazem na sociální učení. Svépomocné protialkoholní hnutí nemají u nás tak dlouhou tradici jako například v USA, Německu či Švýcarsku, objevují se u nás koncem 19. století. Období první republiky bylo pro rozvoj protialkoholních spolků celkově velmi příznivé. Do boje proti alkoholu se zapojil i T. G. Masaryk, jako univerzitní profesor. Tímto problémem se zabývali i jiné politické osobnosti. Říšský poslanec Josef Hybš byl zvolen předsedou „Spolku abstinentů“, který byl založen v roce 1900. V roce 1905 vznikl již zmiňovaný „Zemský spolek proti alkoholismu“, který se v roce 1908 spojil s dalšími spolky a vytvořily tak „Československý svaz abstinentů“. Po zadu nezůstala ani Morava, kde v Přerově vznikl v roce 1907 „Zemský spolek proti alkoholismu na Moravě“. V roce 1922 vzniká „Československý abstinentní svaz“, souborná organizace všech sdružení a odborů protialkoholních a abstinentních v celé oblasti Republiky československé. Záslužnou činnost svépomocných protialkoholních aktivit lze spatřovat především v jejich výborné práci spočívající na prevenci a osvětě při seznamování široké veřejnosti s problematikou alkoholismu. Významné místo v boji s alkoholismem mají „Kluby vyléčených alkoholiků“. První zařízení fungující v období 1931-38, zvláštní především tím, že bylo založeno abstinujícím alkoholikem Janem Novotným, který byl léčen v Tuchlově. Tyto instituty předstihly svou dobu. Představují jakýsi předobraz společenství „Anonymních alkoholiků“ (AA), které byly založeny v roce 1935 v USA. Již po vzoru AA byl založen v roce 1948 „KLUS“ (Klub lidí usilující o střízlivost). O jeho založení se zasloužil legendární MUDr. Skála. V následujících letech přešla organizace a koordinace protialkoholní prevence i léčby do kompetence institucí zřízené státními orgány, kterými byly okresní a krajské ordinace AT a od roku 1957 „Ústřední protialkoholní sbor“, který byl v roce 1993 zrušen ministrem zdravotnictví, Rubášem. Okresní a krajské protialkoholní sbory byly nahrazeny institutem protidrogových koordinátorů. Každý kraj v samostatné (tedy nikoliv v přenesené) působnosti povinně zřizuje, za účelem koordinace protidrogové politiky na svém území, funkci krajského protidrogového koordinátora89. Tato povinnost plyne přímo ze zákona č. 379/2005 Sb., 89

Zákon č. 379/2005 o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem

28

o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů. Obec rovněž v samostatné působnosti v případě potřeby (tedy nikoliv povinně) zřizuje, za účelem koordinace protidrogové politiky na svém území, funkci místního protidrogového koordinátora90. Spolupracuje se zařízeními zabývajícími se programy prevence a léčby, apod. Činnost protidrogového koordinátora může na základě veřejnoprávní smlouvy zabezpečovat jedna kontaktní osoba pro území více obcí na základě §66a a odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích, ve znění zákona č. 313/2002 Sb.

90

a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů §22 odst. 1 pís. d. Zákon č. 379/2005 o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů §22 odst. 2 pís. d.

29

3. P R E V E N C E

A LÉČBA

Pojem prevence (z latinského slova praevenire, předcházet) znamená soustavu opatření, které mají předcházet nějakému nežádoucímu jevu, například nemocem, drogové závislosti, zločinům, nehodám, neúspěchu ve škole, sociálním konfliktům, násilí a podobně91. Ideální systém prevence je provázaný a zahrnuje různé komponenty, které harmonicky spolupůsobí92. Pro představu předkládám tabulku převzatou z knihy „Kouření cigaret a pití alkoholu v České republice“. Rodiče Pracovníci v oblasti zdravotní prevence Lékaři různých klinických oborů Specializovaná protialkoholní ústavní i ambulantní zařízení Pracoviště telefonické pomoci Školy všech stupňů Pedagogicko-psychologické poradny Kulturní zařízení Orgány státní správy Organizace národnostních menšin Policie Regionální zdravotnické a školské orgány Sdělovací prostředky Soukromý sektor Místní společenství Církve Nevládní organizace a občasné iniciativy Tabulka 2: Systém prevence. 91 92

Wikipedia[online].2001[cit. 2009-06-28]. Dostupný z WWW:. SOVINOVÁ, H, CSÉMY, L. Kouření cigaret a pití alkoholu. 1. vyd. Praha : SZÚ, 2003. 60 s.

30

Jedním z hlavních dokumentů zabývající se prevencí je Evropský akční plán o alkoholu Světové zdravotnické organizace (EAP), ke kterému se Česká republika připojila. Cíle programu cituji z EAP93. 1. Prohlubovat znalosti o veřejných zdravotnických programech věnovaných prevenci škod způsobených pitím alkoholu a podporovat tyto aktivity včetně vzdělávání a výchovy. 2. Zmírňovat riziko problémů spojených s alkoholem v rámci domova, na pracovištích, ve společnosti a v prostředí, kde se alkohol konzumuje. 3. Snižovat rozsah i závažnost následků pití alkoholu, jako jsou úmrtí, úrazy, násilí, zneužívání a zanedbávání dětí a rodinné krize. 4. Poskytovat přístupnou a účinnou léčbu lidem s nebezpečnou a škodlivou spotřebou alkoholu a osobám na alkoholu závislým. 5. Poskytovat větší ochranu dětem, mladistvým a těm, kteří se rozhodli alkohol nepít před tlakem prostředí nutícím k jeho konzumu.

Své místo v oblasti prevence zaujímá i zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Konkrétně se jedná o hlavu IV. („Opatření k předcházení a zmírnění škod působených tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami“). Podrobněji se tímto zákon budu zabývat v kapitole „Právní rámec prevence a léčby“.

3.1 Primární prevence Cílovou skupinou, na kterou je tento druh prevence především zaměřen, jsou děti a mládež, neboť právě u nich je důležité oddálit první zkušenost s drogou co do nejpozdějšího věku. Primární prevence zahrnuje následující složky94:

93 Smích, relaxace, překonání závislosti [online]. [cit. 2009-06-28]. Dostupný z 94 Drogová poradna [online]. c2002-2009 [cit. 2009-06-28]. Dostupný z .

WWW: WWW:

31

1. Vytváření povědomí o informovanosti a nepříznivých zdravotních a sociálních důsledcích spojených s jejich užíváním. 2. Podpora protidrogových postupů a norem. 3. Posilování pro-sociálního chování v protikladu se zneužíváním drog. 4. Posilování jednotlivců i skupin v osvojování osobních a sociálních dovedností potřebných k rozvoji protidrogových postojů. 5. Podporování zdravějších alternativ, tvořivého a naplňujícího chování a životního stylu bez drog.

Základním nástrojem primární prevence je „Minimální preventivní program“ realizovaný na všech základních, středních školách a ostatních školských zařízeních, který se zaměřuje na podporu zdravého životního stylu a prevenci všech forem rizikového chování, nikoliv tedy jen na prevenci užívání návykových látek. Lektoři využívají různé techniky a formy. Jednak jsou to besedy, interaktivní a skupinové hry, techniky rozvoje osobnosti a další. Uplatňuje se i spolupráce profesních komor, odborných společností, zdravotnických zařízení, výrobců a distributorů léků a alkoholu, policie, obecních, úřadů95. Osvědčila se i účinná strategie „peer program“. Princip spočívá v aktivním zapojení předem připravených vrstevníků pro formování postojů mladých lidí, s možností účinně ovlivnit jejich rizikové chování96.

3.2 Sekundární prevence Cílem sekundární prevence je předejít rozvoji závislosti u osob, které již jsou uživateli návykové látky, včasné zajištění odborné pomoci a nápravy, jež je ve smyslu bio-psycho-sociálního principu péče97. Zároveň má zabránit vzniku a rozvoji závislosti,

95

96

97

SKÁCELOVÁ, L. Vrstevnické skupiny, peer programy. In KALINA, K. Drogy a drogové závislosti : mezioborový přístup 2. 1. vyd. [s.l.] : [s.n.], 2003. Primární prevence. s. 307-310. ISBN 80-86734-056. SKÁCELOVÁ, L. Vrstevnické skupiny, peer programy. In KALINA, K. Drogy a drogové závislosti : mezioborový přístup 2. 1. vyd. [s.l.] : [s.n.], 2003. Primární prevence. s. 307-310. ISBN 80-86734-056. SKÁCELOVÁ, L. Vrstevnické skupiny, peer programy. In KALINA, K. Drogy a drogové závislosti : mezioborový přístup 2. 1. vyd. [s.l.] : [s.n.], 2003. Primární prevence. s. 307-310. ISBN 80-86734-056.

32

dále pak rozvoji psychických a somatických komplikací98. Hlavní snahou je co nejvíce zabránit zdravotním, sociálním a ekonomickým škodám. Tyto služby provozují99: 1. Kontaktní centra, jejichž hlavní náplní práce je zastavit nebo omezit zneužívání alkoholu. Dále nabízejí diagnostikování problému, informace o možných způsobech léčby, informace o individuální či skupinové terapii, testy HIV a další. 2. Detoxifikačními jednotky, které jsou určeny k zvládání odvykacích stavů a intoxikací návykovou látkou, které nevyžaduje intenzivní péči v jiném zařízení (např: na jednotce intenzivní péče, ARO)100. 3. Denní

stacionáře

poskytující

zdravotní

sociální,

psychoterapeutickou,

ošetřovatelskou péči101. 4. Doléčovací a resocializační centra. 5. AT organizace.

3.3 Terciální prevence Cílem je zabránit recidivě a minimalizovat sociální handicap postižené osoby. Odpovídající přístup spočívá jednak v poradenství, léčení, sociální péči. Terciální prevencí v tomto smyslu je: 1. Resocializace či sociální rehabilitace u klientů, kteří prošli léčbou vedoucí k abstinenci. 2. Intervence u klientů, kteří aktuálně drogy užívají a nejsou rozhodnuti užívání zanechat, souborně zvané – Harm Reduction102. 98

NEŠPOR, K. Detoxifikační jednotky. In KALINA, K. et al. Drogy a drogové závislosti : mezioborový přístup 2. 1. vyd. Praha : [s.n.], 2003. Systém péče-jednotlivé složky. s. 190-194. ISBN 80-86754-056. 99 NEŠPOR, K. Detoxifikační jednotky. In KALINA, K. et al. Drogy a drogové závislosti : mezioborový přístup 2. 1. vyd. Praha : [s.n.], 2003. Systém péče-jednotlivé složky. s. 190-194. ISBN 80-86754-056. 100 NEŠPOR, K. Detoxifikační jednotky. In KALINA, K. et al. Drogy a drogové závislosti : mezioborový přístup 2. 1. vyd. Praha : [s.n.], 2003. Systém péče-jednotlivé složky. s. 190-194. ISBN 80-86754-056. 101 KALINA, K. Denní stacionáře. In Drogy a drogové závislosti : mezioborový přístup 2. 1. vyd. Praha : [s.n.], 2003. Systém péče-jednotlivé složky. s. 179--186. ISBN 80-86734-05-6. 102 KUDRLE, S. Bio-psycho-sociálně-spirituální model závislosti jako východisko k primární, sekundární a terciální prevenci. In KALINA, K. Drogy a drogové závislosti : mezioborový přístup 1. 1. vyd. Praha : [s.n.], 2003. Bio-psycho-sociální model. s. 145-148. ISBN 80-86734-05-6.

33

3.4 Léčba Alkoholismus je nemoc s kódem diagnózy F10 (poruchy vyvolané užíváním alkoholu). Formy léčby, podle Nešpora lze rozdělit na jednorázové porady, krizovou pomoc, popřípadě ambulantní léčbu a konečně ústavní péči.

3.4.1 Ambulantní léčba Hampl ve svém článku „Lékařská ambulantní péče o závislé“ charakterizuje hlavní aspekty ambulantní péče, která je určena všem osobám bez omezení věku, pohlaví, vzdělání nebo zaměstnání. Cílovou populací jsou jak děti ze základních škol, tak i středoškoláci a vysokoškoláci, zaměstnanci v pracovním poměru, nezaměstnaní a osoby v důchodovém věku nebo v invalidním důchodu. Ambulantní péči o závislé poskytují „Ordinace pro alkoholismus a (jiné) toxikománie“ (AT ordinace). Tato zařízení se skládají z kvalifikovaného lékaře, klinického psychologa, nejméně ze dvou zdravotních sester, jedné sociální pracovnice a podle potřeby z administrativního pracovníka. Léčebnou péči o pacienta nelze oddělit od poradenství a preventivních aktivit. Proto je náplní práce AT ordinací jak primární prevence, tak je i zároveň nezbytnou součástí léčebné péče oblast sekundární prevence. Nelze tedy od sebe oddělit péči preventivní a léčebnou, proto mluvíme také o léčebně-preventivní péči, která by měla mít prvky psycho-sociální. Lze tuto péči rozdělit na tři základní pilíře: 1. Psychoterapii. 2. Farmakoterapii. 3. Socioterapii.

Ordinace AT představují základní článek zdravotní péče o uživatele návykových látek a závislé. Jejím nezdravotnickým předstupněm mohou být nízkoprahová kontaktní centra. Další článkem je ústavní léčba103.

103

HAMPL, K. Lékařská ambulantní péče o závislé. In KALINA, K, et al. Drogy a drogové závislosti : mezioborový přístup. 1. vyd. Praha : [s.n.], 2003. Systém péče -jednotlivé složky. s. 172-178. ISBN 80-86734-05-6.

34

3.4.2 Ústavní léčba Tento typ léčby se snaží vytvořit pozitivní prostředí bez drog, vytváří jasný režim a pravidla pobytu a využívá různých terapeutických metod, které mají pomoci klientovi ujasnit si své postoje vůči návykovým látkám, řešit nejrůznější problémy, které se týkají jeho předchozího života, ať už na drogách nebo bez nich, získat komunikační, sociální dovednosti. Využívá skupinové a individuální psychoterapie, pracovní terapie. Klienti se účastní aktivit pro volný čas (sport, výtvarné aktivity apod.), mohou využít poradenství v sociálně právních problémech104. Dvořáček se snaží přiblížit a charakterizovat systém ústavní léčby. V našich podmínkách je poskytována některými psychiatrickými léčebnami a to v délce trvání 3 - 6 měsíců (střednědobá ústavní péče)105. Vzhledem k charakteru léčby je tým multidisciplinární. Tým se skládá z lékařů, středních zdravotnických pracovníků, klinických psychologů, psychoterapeutů, sociálních pracovnic a pracovních terapeutů, popřípadě další. Základním cílem je trvalá a důsledná abstinence. Střednědobá léčba vychází z „apolinářského modelu“ směřující k abstinenci. Léčbu lze rozdělit do 4 fází. První fází je detoxifikace, probíhající v délce 1-3 týdne, jejímž předmětem je jednak základní stabilizace pacienta, provedení základních vyšetření, budování terapeutického vztahu, posilování motivace k setrvání v léčbě. Ve druhé fázi dochází k adaptaci na terapeutický program a zařízení. Poté následuje fáze aktivní léčby, trvající přibližně 2-3 měsíce. Poslední fází, je fáze přípravy na návrat do původního prostředí106.

3.5 Právní rámec prevence a léčby Zákonný rámec týkající se otázky, prevence a léčby vytváří zákon č. 379/ 2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Touto problematikou se zabývá především hlava IV. „O opatření 104

105

106

Drogová poradna [online]. c2002-2009 [cit. 2009-06-28]. Dostupný z WWW: . DVOŘÁČEK, J. Střednědobá ústavní péče. In KALINA, K. Drogy a drogové závislosti : mezioborový přístup. 1. vyd. Praha : [s.n.], 2003. Systém péče-jednotlivé složky. s. 195-200. ISBN 80-86734-05-6. DVOŘÁČEK, J. Střednědobá ústavní péče. In KALINA, K. Drogy a drogové závislosti : mezioborový přístup. 1. vyd. Praha : [s.n.], 2003. Systém péče-jednotlivé složky. s. 195-200. ISBN 80-86734-05-6.

35

k předcházení a mírnění škod působených tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami“. Konkrétně se jedná o ustanovení §18 a §20. Ustanovení §18 zakotvuje, že koordinací realizace preventivních opatření je pověřena vláda, finančně a organizačně je zajišťuje vláda a příslušné ministerstvo. Dle mého názoru je včlenění tohoto ustanovení právě do hlavy IV. poněkud nevhodné. Pro lepší přehlednost, bych volila zařazení až do hlavy IV. „Organizace a provádění protidrogové politiky“. Zmíněný §20 pojednává o jednotlivých typech odborné péče poskytované osobám užívajících jak legální, tak i nelegální drogy. Základním cílem péče je mírnění vzniklých škod na zdraví. Konkrétní typy odborné péče jsou následující107: 1. Akutní lůžková péče, kterou je diagnostická a léčebná péče, poskytovaná pacientům, kteří se požitím alkoholu nebo jiných návykových látek uvedli do stavu, v němž jsou bezprostředně ohroženi na zdraví, případně ohrožují sebe nebo své okolí. 2. Detoxifikace, kterou je léčebná péče poskytovaná ambulantními a ústavními zdravotnickými zařízeními při předcházení abstinenčnímu syndromu. 3. Terénní programy, kterými jsou programy sociálních služeb a zdravotní osvěty pro problémové uživatele jiných návykových látek a osoby na nich závislé. 4. Kontaktní a poradenské služby. 5. Ambulantní léčba závislostí na tabákových výrobcích, alkoholu a jiných návykových látkách. 6. Stacionární programy, které poskytují nelůžkovou denní léčbu problémovým uživatelům a závislým na alkoholu a jiných návykových látkách, jejichž stav vyžaduje pravidelnou péči bez nutnosti vyčlenit je z jejich prostředí. 7. Krátkodobá a střednědobá ústavní péče, kterou je léčba problémových uživatelů a závislých na alkoholu a jiných návykových látkách ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče v obvyklém rozsahu 5 až 14 týdnů. 8. Rezidenční péče v terapeutických komunitách, kterou je program léčby a resocializace ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče a v nezdravotnických zařízeních v obvyklém rozsahu 6 až 15 měsíců.

107

Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů., §20 odst. 2.

36

9. Programy následné péče, které zajišťují zdravotnická zařízení a jiná zařízení; obsahují soubor služeb, které následují po ukončení základní léčby a pomáhají vytvářet podmínky pro udržení abstinence. 10. Substituční léčba, kterou je krátkodobá nebo dlouhodobá léčba závislosti na návykových látkách, jež spočívá v podávání nebo předepisování látek nahrazujících původní návykovou látku, je prováděna ve zdravotnických zařízeních ambulantní péče pod vedením lékaře.

Tento právní předpis nám umožňuje nahlédnout jak do realizace preventivních opatření, tak i do jednotlivých typů odborné péče. Na tomto místě je vhodné zmínit další právní předpis týkající se správy zdravotnictví, jež obsahují normy, které se dotýkají jak prevence, tak i léčby. Jedná se především o zákon č. 20/ 1966 Sb., o péči zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. V samotném začátku tohoto zákona jsou obsaženy hlavní zásady péče o zdraví lidu, z nichž bych upozornila především na Čl.II.: „Péči společnosti o zdraví lidu musí odpovídat snaha každého jednotlivce žít zdravě a vyvarovat se vlivů škodlivě působících na jeho zdraví. Zároveň má každý občan napomáhat dobrému vývoji zdraví svých spoluobčanů, a proto aktivně přispívat k vytváření zdravých podmínek a zdravého způsobu života a práce“. Dále bych zmínila Čl. IV.: „Péče o zdraví lidu se zaměřuje především preventivně k ochraně a soustavnému upevňování a rozvíjení tělesného i duševního zdraví lidu; zvláštní pozornost je přitom věnována péči o novou generaci a ochraně zdraví pracujících“. Tento článek představuje určitou zásadu pro prevenci alkoholismu, ale nejen pro tento sociopatologický jev. V druhé části tohoto zákona jsou stanoveny povinnosti občanům při zabezpečování péče o zdraví lidu. Významné místo zaujímá ustanovení §8108, z něhož vyplývá, že každý z nás se podílí na prevenci zdraví jako takového. Třetí část se zabývá zdravotnictvím. 108

Znění §8 Občané se aktivně podílejí na zabezpečování péče o zdraví lidu zejména tím, že: a) uplatňují při své činnosti hygienické zásady a spolupracují na opatřeních k ozdravění životních podmínek, b) dávají podněty ke zlepšení péče o zdraví lidu, upozorňují na hygienické závady a projednávají opatření k rozvoji zdraví lidu, c) zrušeno d) účastní se na zdravotnických akcích; své vysoké občanské uvědomění projevují též dárcovstvím krve.

37

Zdravotnickou péči zajišťuji zdravotnická zařízení a to na základě spolupráce a při zachování jednoty odborné péče o zdraví lidu a osobní odpovědnost za poskytovanou péči. Zdravotní péče je poskytována formou léčebně preventivní péče. Léčebně preventivní péče zahrnuje veškerou ambulantní i ústavní péči včetně lázeňské péče, závodní preventivní péče, před nemocniční neodkladné péče a léčebné výživy, poskytování léčiv s výjimkou vyhrazených léčiv prodávaných prodejci těchto léčiv, zdravotnických

prostředků,

potravin

pro zvláštní

lékařské

účely

a

dopravu

nemocných109. Souvislost s léčením alkoholismu mají i ustanovení zabývající se problematikou zdravotnické dokumentace. Tyto údaje jsou následně zpracovány Národním informačním systémem a jeho registry, jež jsou uvedeny v příloze toho to zákona. Tuto kapitolu zakončím pohledem na reálnou situaci v oblasti závislosti na alkoholu. Na stránkách Národního informačního centra pro mládež, se mimo jiné uvádí, že počet rizikových a závislých konzumentů v ČR můžeme odhadovat na základě dotazníku AUDIT, který byl použit v populačním šetření. Názorů občanů na zdraví a zdravotnictví v roce 2006 (N = 2326, věk 18-64 let, průměrný věk 39,2 roků). Výsledky ukazují, že 2% populace tj. více než 140 tisíc ekonomicky aktivních obyvatel ČR konzumuje alkohol s takovými problémy, které by vyžadovaly odbornou pomoc. S velkou pravděpodobností jde o závislé osoby. Rizikovým nebo škodlivým způsobem pije alkohol téměř pětina dospělé populace, tj. více než 1,3 miliónu obyvatel z dospělé ekonomicky aktivní populace ČR110.

109 110

Zákon č. 20/1966 Sb., o péči zdraví péči lidu, ve znění pozdějších předpisů §17 odst. 2. Národní informační centrum pro mládež [online]. 2006 [cit. 2009-09-15]. Dostupný z WWW: .

38

4. P R Á V O

A ALKOHOL

4.1 Boj s alkoholem v historii Od doby, kdy lidé poznali alkohol, se seznámili zároveň i s jeho účinky a to především se stavem opilosti. Tento stav mnohé civilizace odsuzovali. Jak uvádí MUDr. Skála ve své knize „Až na dno…“: Konfucius v 5 st. a Buddha v 6 st., kategoricky odmítali pití alkoholických nápojů. Římané měli právo zabít svou ženu, jestliže ji přistihli opilou. Opilý otrok byl potrestán 80 ranami holí, člověk svobodný 40 ranami. V Aténách za Drakóna opilé prostě zabíjeli. Solón nejprve opilství pokutoval, ale při opakované opilosti dával takové osoby popravovat111. Nebyly vytvářeny pouze normy vztahující se na opilství, ale byly stanovovány i normy, které byly namířeny přímo proti obchodu s alkoholem. Jeden z nejstarších zákoníků na světě, pocházející z roku 1686 př.n.l., je Chamurapiho zákoník, který mimo jiné obsahuje opatření týkající se právě obchodu s alkoholem. Sournia ve své knize „Dějiny pijáctví“ uvádí následující paragrafy z tohoto zákoníku: §108: V případě, že by některá obchodnice s vínem z datlí a sezamového zrna za cenu datlového vína neobdržela zrno, ale peníze, a snížila kvalitu datlového vína o cenu zrna, je třeba se obchodnice zmocnit a vrhnout ji do vody. §109: V případě, že by nějaká obchodnice s vínem z datlí a sezamu nepřivedla do paláce spiklence, kteří se spolčují v jejím domě, budiž usmrcena112. Nejstarší česká právní památka z roku 1039, tzv. Břetislavova dekreta, jež byla vyhlášena českým knížetem Břetislavem I. nad hrobem Sv. Vojtěcha, zakazovala zřizování krčem a zároveň směřovala proti konzumaci alkoholu. Toto ustanovení znělo následovně: „Krčmu, která jest kořen všech špatností, odtud pocházejí krádeže, vraždy, smilstva a všechny špatnosti, kdo zřídí nebo kdo zřízenou za plat převezme: krčmář, jestliže bude postižen, ať je veden ke středu tržiště, přivázán k sloupu a mrskán pruty jak dlouho by biřic chtěl, avšak jeho věcí ať nesbírí fiskus, ať nepropadají komoře knížecí, nýbrž ať jsou pod zemí pohřbeny, aby se nikdo neposkvrnil nabytím 111 112

SKÁLA, J. Až na dno.... 4. vyd. Praha : Avicenum, 1988. 89 s. SOURNIA, J, Ch. Dějiny pijáctví. Přeložili Galina Kavanová a Petr Himmel. 1. vyd. Praha : Garamond, 1999. 17-18s. ISBN 80-86379-01-9.

39

tak prokletým. Pijáci pak, kdyby byli postiženi v krčmě, ať nevyjdou z vězení, dokud by nesložili 300 denárů pro knížecí komor“113. Z výše uvedeného je patrné, že lidé s fenoménem „alkohol“ bojují všemi možnými prostředky. Od udělování pokut přes zákazy zřizování krčem až k trestu zabitím. Nepochybně dalším z nástrojů, kterým se lidé snažili zamezit negativním vlivům působených alkoholem, byla prohibice. Termín prohibice je nejčastěji spojován se Spojenými státy, kde dosáhla značných rozměrů. S touto problematikou nás seznamuje Griffith, který toto období popisuje následovně: Důvody, které vedly roku 1920 k zavedení národní prohibice, musíme hledat dávno před tímto datem. Již od počátku 19 století vznikla různá hnutí snažící se řešit otázku boje s alkoholem. Jednou z radikálních hnutí byla Ženská křesťanská abstinentská unie (Woman´s

Christian Temperance Union, WCTU), vedena

F. E. Willardovou. Stejně jako WCTU bojovala proti alkoholu Národní Prohibiční strana (Prohibition Party). Ovšem jejich zájmy byly pro jejich škodu rozptýlené. Oproti tomu Liga proti saloonům (Anti-Saloon League) měla jasný a potenciálně dosažitelný cíl. Dokázala také ovlivňovat politiku na národní i místní úrovni. Když v roce 1913 zahájila kampaň za národní prohibici, mohla se již opírat o dobře zavedenou organizační a politickou základnu. Po vstupu Ameriky do první světové války, použila Liga proti saloonům svého politického vlivu, aby prosadila v Kongresu návrh zákona, který v zájmu šetření potravinami zakazoval používání obilí na destilaci. V prosinci 1917 Kongres předložil jednotlivým státům návrh, aby se k ústavě přidal dodatek, podporující národní prohibici114. V lednu 1920 byl osmnáctý dodatek ratifikován a Amerika se ocitla „na suchu“. Zakázal veškeré lihové nápoje nad 40% alkoholu. Veškeré zásoby whiskey byly zničeny, přístroje všech palíren zabaveny. Pouze některým palírnám byla udělena výjimka kvůli výrobě alkoholu pro lékařské účely. Mezitím ale byl v říjnu 1919 zaveden tzv. Volstead Act, který zakázal veškeré nápoje s obsahem alkoholu vyšším než 0,5%. Přitom prohibice nezastavila konzumaci ani výrobu alkoholu, pouze ji přesunula do ilegality. Ilegálních palíren bylo více než kdysi legálních. Kvetl černý trh a s ním 113

114

Digitální knihovna České Sněmy [online]. 1995-2005 [cit. 2009-06-15]. Dostupný z WWW: . EDWARDS, G. Záhadná molekula. Přeložila Kateřna Bodnárová. 1. vyd. Praha : NLN, 2004. 73-90 s. ISBN 80-7106-696-6.

40

spojený organizovaný zločin. Prohibice dala vznik i první skutečné mafii na americké půdě (v čele s Al Caponem). Whisky byla pašována z jiných zemí, zejména z Kanady a Skotska. Kanadu však zanedlouho postihl podobný osud, takže zůstaly pouze Britské ostrovy. Přes severní hranici USA s Kanadou se přesto úspěšně pašovala žitná whiskey, na jihu přivážely „nápoj života“ lodě z Karibského moře115. Prohibice vyřadila dříve silné a legální průmyslové odvětví, které se zabývalo výrobou, distribucí a prodejem alkoholických nápojů, a navíc vedla ke zvýšení daně z příjmu, protože bylo třeba kompenzovat ztracené příjmy z daně z alkoholu a pití116. V roce 1933 byla celonárodní prohibice zrušena. Již v prvních letech vynesli daně z alkoholu pět set milionů dolarů, které byly využity Rooseveltem na financování sociálních programů117. Velkovýrobci piva a whiskey poskytli obživu tisícům lidem. V současné době prohibice v USA není, ale je tam daleko více omezení, než jsme zvyklí v Evropě. V Americe kromě Las Vegas se na veřejných místech pít nesmí a platí mnohé další zákazy118. Závěrem této kapitoly musím konstatovat, že tvrdé zákony a negativní stanoviska a to nejen ke konzumaci alkoholu nikdy nevedly a nevedou k řešení problému jako takového. Všem je nám jasné, že nedojde tímto zákazem k tomu, že se např. nebudou alkoholické nápoje vyrábět, a dokonce, že se nebudou konzumovat. Dojde pouze k tomu, že se legální zneužívání změní v nelegální. Abychom byli schopni zdravě žít, třeba i s legální drogou jakou alkohol bezesporu je, musíme zvážit to, co je pro náš životní styl potřebné, co nás nebude devastovat jak po stránce psychické tak fyzické. Tady je třeba využít preventivních opatření, která nesouvisí se striktními zákazy, ale ve schopnostech vysvětlit a předat pravdivá sdělení. Dle mého mínění je právě prevence touto cestou.

115

116

117

118

Skotská whisky.cz [online]. Copyright © [cit. 2009-06-05]. Dostupný z WWW: . GRIFFITH, E. Záhadná molekula. Přeložila Kateřna Bodnárová. 1. vyd. Praha : NLN, 2004. 73-90 s. ISBN 80-7106-696-6. SOURNIA, J. Ch. Dějiny pijáctví. Přeložili Galina Kavanová a Petr Himmel. 1. vyd. Praha : Garamond, 1999. 171s. ISBN 80-86379-01-9. ČT 24 [online]. 2009 [cit. 2009-06-07]. Dostupný z WWW: .

41

4.2 Zákon č. 86/1922 Sb., zákonů a nařízení o omezení podávání alkoholických nápojů119 V období první republiky pod vlivem morální autority prezidenta T. G. Masaryka a významných osobností politického, ale také i veřejného života byl přijat zákon č. 86/1922. Jak samotný název zákona napovídá, jeho obsahem bylo především omezení podávání alkoholických nápojů. Zákaz se vztahoval jednak na děti do 16 let a dále na mladistvé od 16 let věku do 18 roku života a to na veřejných místech, dále na poutích, výletištích apod. k použití na místě. Z uvedeného tedy vyplývá především striktní zákaz podávání alkoholických nápojů dětem do 16 let věku. Osobám, které dosáhly 16. roku života, může být podáno pivo a víno (ovocné víno). Po dosažení 18. roku života smí tyto osoby konzumovat i jiné alkoholické nápoje. Takto stanovené omezení mi přijde dosti liberální. Pro upřesnění dodávám, že za alkoholický nápoj byl považován nápoj, jehož obsah alkoholu byl nejvýše 0,5 promile. Trestně-právní odpovědnost za dodržování těchto norem byli odpověděni jednak živnostníci provozující podnik, v němž se podávali alkoholické nápoje, ale také zaměstnanci, pokud nedbali příkazů stanovených zaměstnavateli. Zákon dále pamatoval na odpovědnost rodičů, pěstounů dětí a mladistvých. Byl-li spáchán přestupek živnostníkem, hrozila mu pokuta od 20 do 10 000 Kč, případně sankce ve formě vězení od 24 hod. do 3 měsíců. Dopustil-li se takového přestupku někdo jiný než živnostník, hrozila mu pokuta od 20 do 1 000 Kč, popřípadě vězení do 14 dnů. V případě, že se živnostník přestupku podle tohoto zákona dopustil opakovaně, hrozilo mu odejmutí živnostenského oprávnění. Tento zákon platil až do roku 1948, kdy byla přijata nová právní úprava a to zákon č. 87/1947 Sb., o potírání alkoholismu, z jehož důvodové zprávy lze vyčíst důvody pro vydání nového zákona a to, že normy tohoto zákona společně s prováděcím vládním nařízením č. 174/1922 Sb., „už dříve nebyly dodržovány, jejich provádění nebylo a není dostatečně kontrolováno a leckde se o nich ani neví. Ministerstvo zdravotnictví u vědomí toho a ve snaze zabrániti neblahým následkům stále se šířícího 119

Podávání „alkoholických“ nápojů mládeži v letech první Čsr. Zemědělská podohospodářská škola [online]. 2008, 70, č. 5 [cit. 2009-06-04]. Dostupný z WWW: . ISSN 0044-3875.

42

alkoholismu, vyzvalo oběžníkem ze dne 11. září 1946, č. II a/4-6034/46 všechny kompetentní úřady a orgány, aby dbaly na přísné dodržování ustanovení zákona č. 86/1922 Sb., jakož i jeho prováděcího vládního nařízení č. 174/1922 Sb“.120

4.3 Zákon č. 87/1948 Sb., o potírání alkoholismu Tento zákon se svým obsahem přibližuje dnešní právní úpravě. Ustanovení §1 vysvětluje jednak pojem potírání alkoholismu a zároveň stanovuje rámec tohoto zákona. Cílem je především výchova obyvatelstva ke střídmosti, omezení podávání alkoholických nápojů, trestání přestupků proti jednotlivým ustanovením tohoto zákona Jde tedy o zakotvení určitých preventivních opatření, které provádí okresní národní výbory prostřednictvím ústavů národního zdraví (§3 a §7 zákona ze dne 19. března 1947, č. 49 Sb., o poradenské zdravotní péči). Přitom spolupůsobí zejména orgány péče o nezletilé podle zákona ze dne 19. března 1947, č 48. Sb., o organizaci péče o mládež, a předpisů vydaných podle něho, školy a školní úřady a úřady ochrany péče121. Na rozdíl od předešlé právní úpravy byla do tohoto zákona zakotvena povinnost, která se týká osob, jež mají problém s alkoholem, podrobit se péči příslušné poradny ústavu národního zdraví122. Spočívající jednak v účasti na pravidelných přednáškách, podrobení se pravidelným prohlídkám a dát se odborně léčit podle pokynů poradny. Následují ustanovení zakotvující prohibiční opatření. Zákaz platil striktně pro všechny osoby, mladších 18 let věku a dále pro osoby podnapilé nebo opilé a dále osoby uvedené v ustanovení §7. Od předchozí úpravy je patrný značný posun ohledně zákazu podávání alkoholických nápojů. Věková hranice pro požívání alkoholických nápojů je posunuta na 18 rok věku a stává se tak jedinou hranicí. Zákon zakazuje konzumaci jiných alkoholických nápojů než je pivo a víno na tanečních zábavách. Poněkud úsměvné je ustanovení §5 odst. 3, kde je zakotvena výjimka ze zákazu o podávání piva mladistvým, kteří je odnášejí mimo živnostenskou provozovnu k požívání osobám starším 18 let.

120 121 122

Důvodová zpráva Zákon č. 87/1948 Sb., o potírání alkoholismu §2. Zákon č. 87/1948 Sb., o potírání alkoholismu §3.

43

Ti, jež se dopustili porušení zákazů stanovených tímto zákonem, mohli být soudem potrestáni tuhým vězením od jednoho do šesti měsíců. Tato sankce se týkala těch, kteří porušili ustanovení §10 „Kdo podává mladistvému pro jeho vlastní spotřebu alkoholické nápoje takového druhu nebo takovou měrou, že se tím může vážně ohroziti jeho zdraví, nebo kdo, až je povinen tomu zabrániti (§8 odst. 2), tak neučiní, bude potrestán, není-li jeho čin přísněji trestný podle jiných ustanovení, soudem pro přestupek tuhým vězením od jednoho do šesti měsíců“. V dalších případech hrozil trest odnětí svobody za spáchaný přestupek a to vězením od tří dnů do tří měsíců. Rovněž mohla být uložena pokuta od 500 Kč do 25 000 Kč vedle trestu na svobodě. V případě, že porušení ustanovení dopustil živnostník, hrozilo mu uložení vedlejšího trestu, ztráta živnostenského oprávnění na čas nebo navždy.

4.4 Zákon č. 120/1962 Sb., o boji proti alkoholismu V relativně krátkém čase byl přijat zákon č. 120/1960 Sb., o boji proti alkoholismu. Samotný zákon je uveden preambulí, která je jakýmsi politickým úvodem. Podle této preambule: „Alkoholismus brzdí upevňování a rozvoj socialistického soužití, působí škody společenské, hospodářské, mravní i zdravotní a může narušovat výstavbu rozvinuté socialistické společnosti“123. Oproti předešlému zákonu se rozrostl počet prostředků boje proti alkoholismu. Novinkou v tomto směru byla snaha o aktivní zapojování pracujících do různých forem preventivní protialkoholní činnosti, výzkum příčin a následků alkoholismu a jejich odstraňování a další124. Orgány, které jsou kompetentními v boji proti alkoholismu, nejsou již pouze národní výbory. Na vrcholu soustavy orgánů stojí ústřední protialkoholní sbor, jehož členy byli jmenováni a odvoláváni ministrem zdravotnictví. Hlavní náplň práce tohoto sboru byla iniciativní, tedy podávat návrhy a náměty na rozvíjení a prohloubení protialkoholického boje a dále plnil kontrolní funkci125. Národní výbory měly taky svůj podíl v boji proti alkoholismu. Jejich úkolem bylo zajišťovat propagaci boje proti alkoholismu, propagovat a organizovat využití volného 123 124 125

Zákon č. 120/1962 Sb., o boji proti alkoholismu, preambule. Zákon č. 120/1962 Sb., o boji proti alkoholismu §2 . Zákon č. 120/1962 Sb., o boji proti alkoholismu §3odst. 3.

44

času pro mládež a děti, organizovat protialkoholní přednášky jak pro žáky, učitele i pracující. Zajišťovali dostatečné plynulé zásobování měst a vesnic nealkoholickými nápoji a další126. Dalším článkem soustavy byly protialkoholní sbory sloužící podle ustanovení §5 odst. 1 „ke koordinaci a k zabezpečení úkolů v boji proti alkoholismu“. Národní výbory okresní a popř. místní (městské) byly zřizovateli protialkoholních sborů. Věková hranice, od které bylo možno legálně konzumovat alkohol, byla stanovena 18 rokem věku. Opět zákon zakazuje na tanečních zábavách, veřejných shromážděních konzumaci jiných alkoholických nápojů než pivo a víno, pokud šlo o taneční zábavu nebo veřejná shromáždění, v případě sportovní akce se smělo podávat pouze pivo a to nejvýše deseti stupňové. Nově byl upraven zákaz pálit podomácku líh127. Další zákaz se týkal vstupu osob mladších 15 let, kteří byli bez doprovodu zletilé osoby do veřejných místností po 20. hodině, kde se podávaly alkoholické nápoje. Opět se objevuje ustanovení, které dovolovalo prodej piva osobám mladším 18 let a to za předpokladu, že jej odnášeli z provozovny dospělé osobě. Dále byl zakotven zákaz týkající se především těch osob, které vykonávali činnost, s níž je spojeno nebezpečí pro život nebo zdraví lidí, majetku. Tyto osoby nesměly konzumovat alkohol před vykonáním takové činnosti a ani v době, kdy by hrozilo, že při zahájení činnosti by stále byly ještě pod vlivem alkoholu. Zároveň byla těmto osobám stanovena povinnost podrobit se na výzvu vyšetření na zjištění alkoholu v krvi. Zákon upravoval podmínky ošetření v protialkoholním zařízení. Povinnost podrobit se ošetření až do úplného vystřízlivění měla taková osoba, která se konzumací alkoholu přivedla do stavu vzbuzující pohoršení nebo ohrožuje sebe, svou rodinu, okolí. Bylo pamatováno i na osoby závislé na alkoholu. Těmto osobám byla uložena povinnost podrobit se podle rozhodnutí zdravotnického zařízení dispenzární péče, zejména je povinna: 1. Podrobit se vyšetření zdravotního stavu. 2. Dát se ambulantně léčit.

126

127

Zákon č. 120/1962 Sb., o boji proti alkoholismu §4. Zákon č. 120/1962 Sb., o boji proti alkoholismu §9 odst. 1.pís. d.

45

O odvolání proti tomuto rozhodnutí, pokud mu v plném rozsahu nevyhoví ředitel ústavu národního zdraví, rozhoduje národní výbor, jemuž je tento ústav národního zdraví podřízen128. Okresní národní výbor mohl uložit ústavní léčení a to v případě, kdy ambulantní léčení nebylo dostačující a v případě, kdy se osoba závislá odmítala podrobit ústavní léčbě dobrovolně. Ustanovení §14 pamatovalo i na takové situace, „jestliže ostatní výchovná opatření byla nedostačující a výplatou mzdy alkoholikovi, by byly poškozeny zájmy jeho dětí nebo jiných osob, jimž je alkoholik povinen výživou, může příslušný odborový orgán, u členů výrobních družstev představenstvo družstva, určit v součinnosti s protialkoholním zařízením a po projednání s místním národním výborem příslušným podle místa bydliště alkoholika, komu bude mzda, popř. její část vyplácena; u členů jednotných zemědělských družstev může to určit místní národní výbor v součinnosti s protialkoholním zařízením. Příjemce mzdy nebo její části je povinen použít jí toliko k úhradě životních potřeb alkoholika, jeho dětí a jiných osob, kterým je alkoholik povinen výživou“129.

4.5 Zákon č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomániemi Předmětem tohoto zákona nebyl pouze alkohol, ale týkal se i dalších sociálně patologických jevů. Ve své první části vymezuje obsah pojmů jako alkoholismus, jiné návykové látky, kouření a definici osoby závislé130. Druhá část pojednává o prostředcích ochrany před alkoholem a jinými toxikomaniemi a povinností organizací a občanů. Ustanovení §2 podává demonstrativní výčet způsobů ochrany: „Ochrana před alkoholismem a jinými toxikomaniemi včetně kouření se uskutečňuje zejména výchovou, omezujícími opatřeními, ošetření v protialkoholní záchytné stanici, léčebně preventivní péči, sociální péči, ukládáním pokut podle tohoto zákona a postihem podle jiných právních předpisů“. Omezující 128 129 130

Zákon č. 120/1962 Sb., o boji proti alkoholismu §13 odst. 1. Zákon č. 120/1962 Sb., o boji proti alkoholismu §14. Zákon č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomániemi §1 odst. 1-5.

46

ustanovení zakotvují zákaz podávání alkoholických nápojů: osobám mladším 18 let, ve zdravotnickém zařízení, osobám řídící motorové vozidlo, při sportovních podnicích, při kulturních podnicích, tanečních zábavách určených pro mládež, dále je zakázána domácí výroba lihu a další131. Obce v samostatné působnosti mohly obecně závaznou vyhláškou omezit nebo zakázat prodej a podávání alkoholických nápojů v určitých dnech nebo hodinách nebo na určitých místech. Dále byla zakotvena povinnost týkající se osob, které mohly při výkonu činnosti ohrozit život nebo zdraví lidí nebo poškodit majetek, podrobit se na výzvu vyšetření vedoucí ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem popřípadě jinou návykovou látkou. Následují ustanovení zabývající se úkoly organizací, ke kterým patřilo přijímání opatření k ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, zabývat se návrhy, připomínkami orgánů, které řídí ochranu před alkoholismem, kontrolovat dodržování zákazů a omezení, která ukládá tento zákon. Zákon obsahuje i ustanovené pojednávající o povinnosti podrobit se podle závěru lékařského vyšetření odběru krve, zúčastnit se výchovy k ochraně před alkoholismem a uhradit náklady na dopravu, vyšetření a ošetření v protialkoholní záchytné stanici132, která byla zřizována a spravována krajem na úseku zdravotnictví. .

Osoby závislé, ať na alkoholu nebo jiné látce, měly právo na preventivní péči,

kterou poskytovaly zdravotnická zařízení. Pokud se dobrovolně nepodrobili nebo tuto péči stěžovali, mohla být uložena povinnost podrobit se ambulantní péči a následně i ústavní péči. I tento zákon upravoval institut „výplata mzdy nebo odměny za práci jiné osobě. Sankce za porušení jednotlivých ustanovení byly ukládány ve formě pokut. Právnické osobě hrozila pokuta až do výše 50 000 Kč, fyzické osobě do výše 5 000 Kč. Pokuty ukládala obec a zároveň tvořily příjem obce. Lhůta, ve které bylo možno pokutu uložit, byla stanovena objektivně a to do jednoho roku ode dne, kdy došlo k porušení ustanovení tohoto zákona. Třetí část zákona se věnuje organizaci a řízení ochrany před alkoholismem a jinými toxikomániemi. Řídícím a koordinačním orgánem bylo ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky, které si jako svůj

131 132

Zákon č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomániemi §4. Zákon č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomániemi §8 odst. 1.

47

iniciativní poradní orgán zřizovalo Sbor pro ochranu před alkoholismem a jinými toxikomániemi. Další orgány byly krajské úřady.

4.6 Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů Účinnost zákona nastala 1. ledna 2006. Výjimkou je ustanovení části první §4, §5, §11 odst. 1 a §12 odst. 2, jež nabyly účinnosti 1. července 2006 a ustanovení části páté nabývající účinnosti 1. ledna 2007. Zákon je členěn na sedm částí, přičemž nejpodstatnější je část první, která se dále dělí na sedm hlav. V hlavě první jsou vysvětleny definice pojmů, které jsou důležité pro další potřeby zákona. Je zde například vysvětlen pojem prodejna, provozovatel, zařízení společného stravování a další. Ustanovení §2 pís. g objasňuje pojem alkoholický nápoj: „alkoholickým nápojem lihovina, víno, pivo: alkoholickým nápojem se rozumí též nápoj, který není uveden ve větě první, pokud obsahuje více než 0,5 objemového procenta alkoholu“. Další významnou částí je až Hlava III., která pojednává o omezení dostupnosti a podávání alkoholických nápojů, zároveň jsou uvedeny podmínky, za kterých lze alkoholické nápoje prodávat. Nejprve je uveden taxativní výčet, kde je možné alkoholické nápoje prodávat. Jednak se jedná o specializované prodejny, specializované oddělení velkoplošných prodejen, zařízení společného stravování. Z toho plyne, že prodej nelze uskutečnit na jiných místech až na výjimku, kdy je povolen prodej rozlévaných alkoholických nápojů při slavnostech a trzích. Dalšími nástroji k dosažení omezení dostupnosti je jednak zákaz prodeje a dovozu hraček napodobujících tvar alkoholických nápojů a dále omezení, týkající se osob, které mohou prodávat alkohol. Je stanovena podmínka věkové hranice, která činí 18 let věku. Toto se nevztahuje na žáky připravující se na budoucí povolání. Alkohol nesmí být prodáván nebo podáván osobám mladším 18 let, dále osobám zjevně ovlivněným alkoholickým nápojem. Je zakotveno, omezení, na kterých místech nesmí být vydáván (zdravotnická zařízení,

48

všechny typy škol, sportovní akce, s výjimkou piva deseti stupňového). Podle ustanovení §14 „je provozovatel povinen na místech prodeje alkoholických nápojů umístit pro kupujícího zjevně viditelný text zákazu prodeje osobám mladším 18 let. Text musí být pořízen v českém jazyce černými tiskacími písmeny na bílém podkladě o velikosti písma nejméně 5 cm“. Významná je i pravomoc obce v samostatné působnosti omezit či zakázat obecně závaznou vyhláškou prodej, podávání a konzumování alkoholických nápojů a to v určitých dnech, hodinách, na určitých místech. Následující Hlava IV. pojednává o opatřeních předcházení a mírnění škod působených tabákovými výrobky a jinými návykovými látkami. Předně je uveden zákaz vstupu osob ovlivněných alkoholem nebo jinou návykovou látkou na místa zákonem stanovená. Dále je upraven postup odborného vyšetření přítomnosti alkoholu nebo jiné návykové látky a zároveň uvedeny orgány s kompetencí provádět jednotlivé úkony. Zároveň zákon pamatuje i na finanční úhrady za provedené vyšetření. Ustanovení §17 se věnuje problematice týkající se ošetření v protialkoholní a proti toxikomanické záchytné stanici (dále jen „záchytná stanice“): „je zdravotnické zařízení, které zřizuje územně samosprávný celek, který může v samostatné působnosti zajišťovat péči poskytovanou v tomto zařízení též smluvně, a to tak, aby na celém jeho území byla zajištěna záchytná služba s dojezdovou vzdáleností do 45 minut“133. Podle tohoto zákona záchytné stanice zajišťují ošetření jednak osobám pod vlivem alkoholu, ale i osobám pod vlivem nelegálních drog. Ošetření v záchytné stanici se musí podrobit osoba, která není ohrožena na životě selháním základních životních funkcí134, ale je nebezpečná pro sebe a své okolí, vzbuzuje veřejné pohoršení. Doprava je zajišťována právě tím orgánem, který je k vyšetření oprávněn vyzvat. Náklady nese osoba, u které se prokázala přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky. V opačném případě pobyt hradí osoba, která k vyšetření vyzvala. O pobytu se povinně informuje jednak registrující praktický lékař, v případě, že se jedná o mladistvého, tak se informují zákonní zástupci nebo jiné odpovědné osoby za jeho výchovu a dále informuje orgán sociálně-právní ochrany dětí.

133

134

Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních před škodami působených tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů §17 odst. 1. Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních před škodami působených tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů §17 odst. 2.

49

Následující ustanovení o preventivních opatřeních a jednotlivých typech odborné péče byla již probrána v kapitole „Prevence a léčba“. Hlava V. „Organizace a provádění protidrogové politiky“, zakotvuje, kdo zajišťuje preventivní opatření. Jedná se především o vládu a příslušná ministerstva, kterými jsou ministerstvo zdravotnictví; práce a sociálních věcí; školství, mládeže a tělovýchovy. Jejich hlavní náplní je zabezpečit finanční prostředky a kontrolovat jejich účelné využití. Při výkonu této činnosti se řídí Národní strategií protidrogové politiky. Svou úlohu protidrogový politiky zaujímají i kraje a obce. Zákon jim vymezuje kompetence v této oblasti. Kraj se v rámci samostatné působnosti podílí a koordinuje protidrogovou politiku na svém území, zpracovává krajskou strategii, financuje programy, zabývající se touto problematikou, zřizuje iniciativní a poradní orgány, záchytné stanice a každoročně vyhodnocuje údaje o škodách způsobených tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami. Obce mohou v rámci své samostatné působnosti činit obdobné kroky jako kraje. Zásadní rozdíl spočívá však v tom, že pro obce nejsou jednotlivé úkoly formulovány jako povinnosti, ale jako opatření nebo oprávnění „v případě potřeby“. Zákon dále zakotvuje funkci krajského a místního protidrogového koordinátora. Jejich náplň práce je bohatá a různorodá. Krajský protidrogový koordinátor odpovídá za uskutečnění protidrogové politiky na území kraje, spolupracuje na koncepci krajské strategie, spolupracuje se státními a nestátními subjekty zabývajícími se programy prevence a léčby, poskytuje součinnost dalším orgánům v dané problematice. Obdobnou náplň práce má i místní protidrogový koordinátor, který plní dané úkoly na území obce. Hlava IV. v první řadě stanovuje výčet orgánů, které dohlížejí na dodržování povinností podle tohoto zákona. Těmito orgány jsou: obecní policie, Policie české republiky, obec v přenesené působnosti, česká obchodní inspekce (v případě alkoholu), Státní zemědělská a potravinářská inspekce (v případě tabáku), orgány ochrany veřejného zdraví (jde-li o stravovací služby). Sankce za správní delikt ukládají všechny zmíněné orgány s výjimkou obecní policie a Policie české republiky. Za spáchané správní delikty lze provozovateli jako fyzické osobě uložit pokutu do výše 50 000 Kč nebo zákaz činnosti až na dobu 2 let. Provozovateli jako právnické osobě lze uložit pokuta do výše 500 000 Kč nebo zákaz činnosti až na dobu 2 let. Lhůta, ve které je

50

možno zahájit řízení o uložení sankce je stanovena jednak subjektivní lhůtou, která činí 1 rok ode dne, kdy se příslušný orgán o porušení ustanovení tohoto zákona dozvěděl a objektivní tříletá, běžící ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

51

5. R E G U L A C E

R E K L A M Y N A A L K O H O LI C K É N Á P O J E

5.1 Reklama Reklama je možná stará jako lidstvo samo. Ve svých prvopočátcích ovšem existovala pouze v grafické podobě. S touto formou jsme se mohli setkávat na tržištích, kde jeden obchodník přes druhého ukazoval obraz předmětu a vychvaloval své zboží. Reklama v psané podobě samozřejmě přichází později. V Česku se s reklamou setkáváme prokazatelně až na počátku 20. století. Zvláště reklamy z První republiky jsou dokladem toho, že s rozmachem sdělovacích prostředků, zvláště pak novin, rostl i objem reklamy135. Slovo reklama vzniklo z latinského „reklamare“ (znovu křičeti), což odpovídalo obchodní komunikaci v době, kdy nebyl k dispozici rozhlas, televize nebo dokonce internet136. Současná definice reklamy je stanovena zákonem č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, představující komplexní veřejnoprávní úpravu reklamy, kde v ustanovení §1 je reklama definovaná takto: „Reklamou se rozumí oznámení, předvedení či jiná prezentace šířené zejména komunikačními médii, mající za cíl podporu podnikatelské činnosti, zejména podporu spotřeby nebo prodeje zboží, výstavby, pronájmu nebo prodeje nemovitostí, prodeje nebo využití práv nebo závazků, podporu poskytování služeb, propagaci ochranné známky“. V dnešní době je reklama jeden z moderních prostředků komunikace, ovlivňující života každého z nás. O reklamě můžeme říct, že je všudy přítomná. Setkáváme se s ní téměř na každém kroku a to jak v soukromí, tak i na místech veřejně přístupných. Reklama má řadu podob a forem. Vystupuje z našich televizních obrazovek, slýcháme ji v rádiích, bez reklamy se neobejdou tiskoviny ať seriozní či bulvární, billboardy lemují okraje dálnic a silnic, vstupuje do našich životů jako nezvaný host. V této kapitole se budu zabývat regulací reklamy na alkoholické nápoje. Předně je třeba upozornit na fakt, že regulace reklamy je zákonným omezením svobody projevu a práva šířit informace, k čemuž zmocňuje Listina základních práv a svobod v článku 17 135 136

Wikipedia [online]. 2001 [cit. 2009-06-28]. Dostupný z http://cs.wikipedia.org/wiki/Reklama Wikipedia [online]. 2001 [cit. 2009-06-28]. Dostupný z http://cs.wikipedia.org/wiki/Reklama

52

odst. 4.137 Takové omezení je nutné s ohledem na ochranu druhých, v tomto případě zejména na ochranu práv spotřebitelů, a ochranu mravnosti.

5.2 Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy Tento zákon je jeden z hlavních prostředků stanovující omezení pro reklamu. Účinnosti nabyl 1. dubna 1995. Za svou existenci prošel několika novelizacemi, přičemž byl postupem času zejména rozšiřován o jednotlivé regulace ve své zvláštní části zabývající se reklamou specifických produktů či služeb. Nejprve zákon vymezuje obecně hranice pro reklamu jakýkoliv komodit. Následují ustanovení týkající se tabákových výrobků, alkoholických nápojů, humánních léčivých přípravků, zdravotnických potřeb, potravin a kojenecké výživy, přípravky na ochranu rostlin, střelné zbraně a střelivo. Zároveň obsahuje úpravu zákona o rozhlasovém a televizním vysílání tak, aby nebránil zařazování reklam do pořadů. Důležitým faktem, na který je třeba upozornit je to, že alkohol je považován podle zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů, za potravinu. Vyplývá to z ustanovení §2 pís. a zmíněného zákona. Konkrétní omezení reklamy na alkoholické nápoje obsahuje ustanovení §4 zákona o regulaci reklamy. Reklama na alkoholické nápoje nesmí138: a) nabádat k nestřídmému užívání alkoholických nápojů anebo záporně či ironicky hodnotit abstinenci nebo zdrženlivost, b) být zaměřena na osoby mladší 18 let, zejména nesmí tyto osoby ani osoby, které jako mladší 18 let vyhlížejí, zobrazovat při spotřebě alkoholických nápojů nebo nesmí využívat prvky, prostředky nebo akce, které osoby mladší 18 let oslovují, c) spojovat spotřebu alkoholu se zvýšenými výkony nebo být užita v souvislosti s řízením vozidla, d) vytvářet dojem, že spotřeba alkoholu přispívá ke společenskému nebo 137

138

Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod, čl. 17 odst. 4 : Svoboda projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti, nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti. Zákon č 40/1995 Sb., o regulaci reklamy § 4.

53

sexuálnímu úspěchu, e) zdůrazňovat obsah alkoholu jako kladnou vlastnost nápoje.

Jak jsem již výše zmínila, alkohol je v právním slova smyslu považován za potravinu a z tohoto důvodu se na něj vztahuje i ustanovení §5 pís. d zákona o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů139: a) pokud jde o charakteristiku potravin, jejich vlastností, složení, množství, trvanlivost, původ nebo vznik a způsob zpracování nebo výroby, b) pokud jde o přisuzování účinků nebo vlastností, které potravina nevykazuje, c) vyvoláním dojmu, že potraviny vykazují zvláštní charakteristické vlastnosti, když ve skutečnosti tyto vlastnosti mají všechny podobné potraviny, d) přisuzováním potravině vlastností prevence, ošetřování, léčby nebo vyléčení lidských onemocnění nebo takové vlastnosti naznačovat; to však nesmí bránit u potravin pro zvláštní lékařské účely, uvádění informací nebo doporučení určených výhradně osobám kvalifikovaným v oboru lékařství, výživy nebo farmacie; rovněž tak u minerální vody nesmí tato omezení bránit uvádění údajů o tom, že minerální voda podporuje nebo usnadňuje určité životní funkce lidského organismu, e) doporučováním potraviny s odvoláním na nekonkrétní klinické studie.

Orgánem dozoru nad dodržováním tohoto zákona je jednak Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, Státní ústav pro kontrolu léčiv, Ministerstvo zdravotnictví, Státní rostlinolékařská správa, krajské živnostenské úřady140. Za porušení může respektive za spáchání přestupku být uložena pokuta 2 mil. Kč až do 10 mil Kč. V roce 2002 byla přijata Euronovela zákona o regulaci reklamy, která přijala direktivu EU TV bez hranic. Ovšem opět nepřinesla žádné zákazy, ale pouze obsahové omezení.

139 140

Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů §5 pís. d Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů §7

54

5.3 Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasovém a televizním vysílání, Předmětem tohoto zákona jsou práva a povinnosti právnických a fyzických osob při provozování rozhlasového a televizního vysílání. Ve své první části definuje základní pojmy pro potřeby tohoto zákona a stanovuje působnost. Druhá část je zaměřena na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, která je tímto zákonem zřízena. Definici tohoto úřadu obsahuje ustanovení §4: Rada je správní úřad, který vykonává státní správu v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a převzatého vysílání a dohlíží na zachovávání a rozvoj plurality programové nabídky a informací v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a převzatého vysílání, dbá na jeho obsahovou nezávislost a plní další úkoly stanovené tímto zákonem a zvláštními právními předpisy. Zákon se zabývá i úpravou reklamy na alkoholické nápoje. V tomto směru je významné ustanovení §52 „Zvláštní ustanovení o reklamě a teleshoppingu na alkoholické nápoje“. Reklama a teleshopping na alkoholické nápoje nesmějí141: a) být zaměřeny speciálně na mladistvé nebo zobrazovat mladistvé konzumující alkoholické nápoje, b) spojovat spotřebu alkoholických nápojů se zvýšenými tělesnými výkony nebo řízením vozidla, c) vytvářet dojem, že spotřeba alkoholických nápojů přispívá ke společenskému nebo sexuálnímu úspěchu, d) tvrdit, že alkoholické nápoje mají léčebné, stimulující nebo uklidňující účinky nebo že jsou prostředkem řešení osobních konfliktů, e) podporovat nestřídmou spotřebu alkoholických nápojů nebo ukazovat abstinenci nebo umírněnost v požívání alkoholických nápojů v nepříznivém světle, f) zdůrazňovat vysoký obsah alkoholu jako pozitivní kvalitu alkoholického nápoje.

141

Zákon č. 231/2001Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání §52

55

6. Z Á V Ě R

A M O ŽN Ý P O H L E D N A B U DO U C Í P R Á V N Í Ú P R AV U

Ve své práci jsem se zabývala fenoménem „alkohol“. Poukázala jsem na něj jako na sociální problém, který je starý jako lidstvo samo. Druhým a neméně významným úhlem pohledu byla právní stránka. V prvním tematickém okruhu jsem se snažila objasnit základní pojmy, které s touto problematikou souvisí. Z části jsem představila alkohol po stránce chemické, i jak ho vnímá náš právní systém. Objasnila jsem, co se stane s alkoholem v našem těle a jaké účinky vyvolává jeho konzumace. Nemohla jsem opomenout ani rizika, která bezesporu s užíváním této látky souvisí. Hlavní a nejzávažnější riziko představuje vytvoření závislosti na alkoholu jak psychické tak i fyzické. Alkoholismus je považován za nemoc s kódem F10. Koncepce závislosti na alkoholu je podrobena kritice, podle které není uvažováno o závislosti, ale o problémovém pití jako o naučeném chování, jemuž se lze odnaučit a změnit nejen směrem k totální abstinenci, ale i ke kontrolovanému, umírněnému pití142. Základ této teorie spočívá právě v tom, že se naučené chování dá modifikovat popřípadě odnaučit. Zastánci této teorie tvrdí, že i bývalí alkoholici mohou své pití kontrolovat. Východiskem je tzv. „Harm reduction“ spočívající v předcházení poškození, která mohou nastat nejen u jednotlivců ale i ve společnosti jako takové. Je podporováno především méně rizikové chování u jednotlivců. Podle mého názoru je nepodstatné, jakým způsobem se docílí zlepšení zdravotního stavu i zkvalitnění života jako takového. Důraz by měl být především kladen na individualitu každého jedince, měly by být brány v potaz jeho potřeby a rovněž by měly být zváženy všechny možné varianty terapie, popřípadě možné postupy léčby. Všechny tyto aspekty jsou ovlivňujícím faktorem podílející se na kvalitní léčbě. Dostáváme se k právní stránce, k právní regulaci užívání alkoholu. Obecně od zákonů očekáváme úpravu určité společenské oblasti, kterou nemohou nebo nedokážou účinně zasáhnout jiné společenské normy. Ovšem je třeba upozornit na ten fakt, že pouhý zákaz není vždy tím dostačujícím prostředkem. Pokud se týče alkoholu 142

RADIMECKÝ, J. Časy se mění aneb přístup harm reduction vůči užívání alkoholu?. Adiktologie [online]. 2005 [cit. 2009-07-10]. Dostupný z WWW: http://www.adiktologie.cz/search.php?searchstring=%C4%8Dasy+se+m%C4%9Bn%C3%AD&l=cz>.

56

a jeho problémů s ním spojených, je podle mého mínění třeba, aby lidé byli informováni a následně i přesvědčeni o jeho negativním vlivu na psychiku člověka, jeho zdraví a negativních společenských jevů, které jsou způsobeny jedincem pod vlivem alkoholu. Právní normy, které se zabývají alkoholem a alkoholismem, se prolínají celým právním řádem ČR. Hlavní důvod spočívá v tom, že alkohol se vyskytuje ve všech sférách naší společnosti. To vede k státním zásahům v podobě tvorby a aplikace právních norem a to nejen v odvětvích veřejného práva, ale také v odvětvích soukromého práva. V oblasti veřejného práva je nutno zmínit ústavní právo. Především základní prameny ústavního práva a to ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů a Usnesení ČNR č. 2/1993 Sb., o vyhlášení listiny základních práv a svobod jako součást ústavního pořádku. Oba tyto dokumenty představují demokratické hodnoty morální a přirozeně-právní úrovně. Především bych zmínila čl. 1 LZPS: „Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné“. Z tohoto ustanovení je patrné, že každý, tedy i alkoholik má právo, aby byla respektována jeho svoboda. Zároveň s osobou, která je závislá na alkoholu má být zacházeno stejně jako s každým jiným. Velmi významné je i ustanovení čl. 8 odst. 6: „zákon stanoví, ve kterých případech může být osoba převzata nebo držena v ústavní zdravotnické péči bez svého souhlasu. Takové opatření musí být do 24 hodin oznámeno soudu, který o tomto umístění rozhodne do 7 dnů“. Ve sféře veřejného práva mají své významné postavení normy finanční a správního práva. Z hlediska regulace alkoholismu je nutno zdůraznit předpisy finančního práva. Alkohol je prostřednictvím spotřebních daní snadným zdrojem finančních prostředků do státní pokladny. Zároveň stát omezuje spotřebu alkoholu pomocí spotřební daně. Základním právním předpisem je zákon č. 353/2003 Sb., o spotřební dani, ve znění pozdějších předpisů, který se skládá z pěti částí. Část první obsahuje obecná ustanovení, část druhá zvláštní ustanovení o jednotlivých spotřebních daních, část třetí se věnuje omezení prodeje lihovin a tabákových výrobků, část čtvrtá stanoví přestupky a správní delikty a nakonec část pátá obsahuje společná, přechodná, zrušovací a závěrečná ustanovení. V oblasti správního práva najdeme celou řadu právních předpisů zabývající se

57

problematikou alkoholu, alkoholismu. Jedná se o zákon č. 379/2005 Sb., o patřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, ve znění pozdějších předpisů. Účelem zákona je vytvořit účinné nástroje na ochranu společnosti před škodami působenými alkoholem, tabákovými výrobky a jinými návykovými látkami. Obsahuje jednak ustanovení, která omezují dostupnost alkoholu, dále ustanovení týkající se preventivních a mírnících opatření, jako například ošetření v protialkoholní záchytné stanici, omezení vstupu intrikovaným osobám, součástí tohoto právní předpisu jsou i sankce za správní delikty. V oblasti prevence zaujímá významné místo i další zákon a to zákon č. 20/1966 Sb., o péči zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. Tato právní norma nám přináší základní rámec pro poskytování zdravotní péče a činnost zdravotnických zařízení. Definuje jednotlivé typy zdravotnických

zařízení,

obsah

léčebně

preventivní

péče,

úkoly pracovníků

ve zdravotnictví apod. A to ovšem v obecné rovině. Velmi podstatná je i právní úprava týkající se dopravy, kde jedním z hlavních právních předpisů v této oblasti je zákon č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů. Novela tohoto zákona, jež nabyla účinnosti 1. července 2006, zakotvila především přísnější postihy, sankce za jízdu pod vlivem alkoholu a jinými návykovými látkami. Je dána možnost Policii ve služebním stejnokroji vyzvat řidiče k dechové zkoušce ke zjištění, není-li ovlivněn alkoholem, a v případě pozitivního zjištění i k lékařskému vyšetření s odběrem krve k tomuto zjištění nebo vyzvat řidiče k orientační zkoušce, není-li ovlivněn návykovou látkou a v případě pozitivního zjištění, k odbornému lékařskému vyšetření (§124 odst. 9). Za řízení motorového vozidla pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek hrozí řidiči také ztráta bodů v rámci bodového systému hodnocení řidičů, a to v rozmezí 3-7 bodů. Novinkou je skutečnost, že řízení pod vlivem alkoholu je nově považováno za trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky upravený v ustanovení §201 trestního zákona. Podle tohoto ustanovení platí: „ kdo, byť i z nedbalosti, vykonává ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, zaměstnání nebo jinou činnost, při kterých by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem nebo zákazem činnosti“143. 143

Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů § 201

58

Významným nástrojem v boji proti alkoholismu je pododvětví správního práva, správní právo trestní, které zahrnuje právní úpravu základů a následků odpovědnosti za správní delikty. Správní delikty lze členit na přestupky, jiné správní delikty fyzických osob postihované na základě zavinění, správní delikty právnických osob a fyzických osob postihované zásadně bez ohledu na zavinění, správní disciplinární delikty, správní pořádkové delikty. Z tohoto výčtu je patrné, že problematikou správních deliktů, se nezabývá pouze jeden právní předpis. Problematikou alkoholismu se zabývá přestupkový zákon a to konkrétně ve své zvláštní části v ustanovení §30 nazvaném „Přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomániemi“. „ Přestupku se dopustí ten který a) prodá, podá nebo jinak umožní požití alkoholického nápoje osobě zjevně ovlivněné alkoholickým nápojem nebo jinou návykovou látkou, osobě mladší osmnácti let, osobě, o níž lze mít pochybnost, zda splňuje podmínku věku, nebo osobě, o níž ví, že bude vykonávat zaměstnání nebo jinou činnost, při níž by mohla ohrozit zdraví lidu nebo poškodit majetek; b) neoprávněně prodá, podá nebo jinak umožní druhé osobě škodlivé užívání jiné návykové látky, než jsou omamné látky, psychotropní látky a alkohol; c) se nepodrobí opatření postihujícímu nadměrné požívání alkoholických nápojů nebo užívání jiných návykových látek; d) úmyslně vyrobí líh nebo destilát bez povolení anebo úmyslně líh nebo destilát bez povolení vyrobený přechovává nebo uvádí do oběhu; e) úmyslně umožňuje požívání alkoholických nápojů nebo užívání jiných návykových látek než látek omamných a psychotropních osobě mladší osmnácti let, ohrožuje-li tím její tělesný nebo mravní vývoj; f) umožní neoprávněné požívání omamných a psychotropních látek osobě mladší osmnácti let, nejde-li o čin přísněji trestný; g) požije alkoholický nápoj nebo užije jinou návykovou látku, ačkoliv ví, že bude vykonávat zaměstnání nebo jinou činnost, při níž by mohl ohrozit zdraví lidí nebo poškodit majetek; ch) ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil požitím alkoholického nápoje nebo užitím jiné návykové látky, vykonává činnost uvedenou v písmenu; i) odepře se podrobit vyšetření, zda není ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou, k němuž byl vyzván podle zvláštního právního předpisu“. V případě, že dojde ke spáchání některého z výše uvedeného přestupku, zakotvuje přestupkový zákon v ustanovení §30 odst. 2, 3144 sankce. K ustanovení §30 se 144

Znění §30 odst. 2,3 : Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) lze uložit pokutu do 3 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. e) a f) pokutu do 5 000 Kč a zákaz činnosti do 1 roku, za přestupek podle odstavce 1 písm. g) až i) pokutu od 25 000 Kč do 50 000 Kč a zákaz činnosti od 1 do 2 let a za

59

vztahuje i ustanovení §17145. Jedná se o omezující opatření, zařazené v první části tohoto zákona. Stát bojuje proti alkoholismu prostřednictvím norem trestního práva. Konkrétně jde o zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, ve znění pozdějších předpisů a také zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů. Trestní zákon obsahuje jednak normy upravující následky alkoholické trestné činnosti, kterými jsou tresty a vedle nich i ochranná opatření146. Smyslem ochranného léčení je terapeutické působení na osoby, které se dopustily trestného činu, či činu jinak trestného147. Ukládá se buď obligatorně, nebo fakultativně. Soud obligatorně uloží ochranné léčení v případech uvedeném v ustanovení §25148 a §32 odst. 2149, nebo jestliže pachatel jinak trestného není pro nepříčetnost trestně odpovědný a jeho pobyt na svobodě je nebezpečný150. Fakultativně soud uloží ochranné léčení v případech, kdy „pachatel trestný čin spáchal ve stavu vyvolaném duševní poruchou jeho pobyt na svobodě je nebezpečný nebo pachatel se oddává zneužívání návykové látky, spáchal trestný čin pod jejím vlivem, v souvislosti s jejím zneužíváním: ochranné léčení však neuloží, je-li vzhledem k osobě pachatele zřejmé, že jeho účelu nelze nedosáhnout“151. přestupek podle odstavce 1 písm. j) a k) podle odstavce 1 písm. j) pokutu do 15 000 Kč. (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2010.). (3) Sankci za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. g) až i) lze snížit pod stanovenou hranici jen tehdy, že byl prokázán dechovou zkouškou nebo lékařským vyšetřením obsah alkoholu v krvi v množství pod 0,5 promile a současně nebylo užito žádné jiné návykové látky. 145 Znění §17 : Omezující opatření spočívá v zákazu navštěvovat určená veřejně přístupná místa a místnosti, v nichž se podávají alkoholické nápoje nebo se konají veřejné tělovýchovné, sportovní nebo kulturní podniky. Lze je uložit pachateli přestupku na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi (§30), přestupku proti veřejnému pořádku (§47 a §48) a přestupku proti občanskému soužití (§48). (2) Omezující opatření musí být přiměřené povaze a závažnosti spáchaného přestupku; lze je uložit jen spolu se sankcí a nejdéle na dobu jednoho roku. 146 Znění §71 Druhy ochranných opatření: Ochrannými opatřeními jsou ochranné léčení, zabezpečovací detence, ochranná výchova a zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty. 147 JELÍNEK, J. et al. Trestní právo hmotné : Obecná část, zvláštní část. 2. aktualiz. vyd. Praha :Linde,2006. 402 s. ISBN 80-7201-630-X. 148 Znění §25: Soud může upustit od potrestání i tehdy, jestliže pachatel spáchal trestný čin ve stavu zmenšené příčetnosti nebo ve stavu vyvolaném duševní poruchou, a soud má za to, že ochranné léčení (§72) které zároveň ukládá, zajistí působení na pachatele, aby vedl řádný život, a ochranu společnosti, lépe než trest. Tohoto ustanovení se nepoužije, jestliže si pachatel stav zmenšené příčetnosti nebo duševní poruchu přivodil, byť i z nedbalosti, vlivem návykové látky. 149 Znění §32 odst. 2 (2) Má-li soud za to, že by vzhledem k zdravotnímu stavu takového pachatele bylo možno za současného uložení ochranného léčení (§72) dosáhnout účelu trestu i trestem kratšího trvání, sníží trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby, nejsa vázán omezením uvedeným v §40 odst. 3, a uloží zároveň ochranné léčení. 150 Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů §72 odst. 1. 151 Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů §72 odst. 2.

60

Skutkových podstat „alkoholových trestných činů“ nalezneme v trestním zákoně několik. Jsou obsaženy ve zvláštní části tohoto zákona v hlavě čtvrté nazvané „Trestné činy obecně nebezpečné“. Konkrétně se jedná například o trestný čin „nedovolená výroba lihu“ zakotvený v §194: „Kdo bez povolení ve větším množství pálí nebo jinak vyrábí líh, nebo kdo líh bez povolení vyrobený ve větším množství přechovává nebo uvádí do oběhu, bude potrestán, nejde-li o čin přísněji trestný, odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. Stejně bude potrestán, kdo neoprávněně zhotoví nebo přechovává zařízení na výrobu lihu“. Objektem tohoto trestného činu je boj proti neoprávněné výrobě lihu a jeho distribuci, jež je nebezpečný lidskému zdraví a zároveň neoprávněnému zhotovení nebo přechování zařízení na výrobu lihu. V následující hlavě „trestné činy hrubě narušující občanské soužití“, bych upozornila především na trestný čin „opilství“ v §201a: „Kdo se požitím nebo aplikací návykové látky nebo jinak přivede, byť i z nedbalosti, do stavu nepříčetnosti, v němž se dopustí jednání, které má jinak znaky trestného činu, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až osm let; dopustí-li se však jednání, které má jinak znaky trestného činu, na který zákon stanoví trest mírnější, bude potrestán oním trestem mírnějším“. Ustanovení odstavce 1, jakož i §12152 se neužije, přivedl-li se pachatel do stavu nepříčetnosti v úmyslu spáchat trestný čin, nebo spáchal trestný čin z nedbalosti, která spočívá v tom, že se přivedl do stavu nepříčetnosti. Přesuneme-li se do roviny soukromého práva, musím zmínit normy pracovního práva, které jsou obsažené v zákoně č. 262/2006 Sb., pracovní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ukládá v ustanovení §106 odst. 4 pís. e153 „nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo ně a nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště 152

Znění §12: Kdo pro duševní poruchu v době spáchání činu nemohl rozpoznat jeho nebezpečnost pro společnost nebo ovládat své jednání, není za tento čin trestně odpovědný. 153 Znění §106 odst. 4 pís. e: Každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci. Znalost základních povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance. Zaměstnanec je povinen: nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele a nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci. Zákaz požívání alkoholických nápojů se nevztahuje na zaměstnance, kteří pracují v nepříznivých mikroklimatických podmínkách, pokud požívají pivo se sníženým obsahem alkoholu, a na zaměstnance, u nichž požívání těchto nápojů je součástí plnění pracovních úkolů nebo je s plněním těchto úkolů obvykle spojeno,

61

zaměstnavatele“. Další významné ustanovení je rovněž zařazené v §106 odst. 4 pís. i154. Týká se dechové zkoušky, kterou může provést zaměstnavatel nebo vedoucí zaměstnance a to v případech zákonem stanovené. Pokud se zaměstnanec nepodrobí dechové zkoušce, porušuje tím povinnosti vyplývající z právního předpisu. V případě opakovaného odmítnutí, může být upozorněn na možnost rozvázání pracovního poměru nebo může obdržet výpověď podle §52 pís. g, zákoníku práce. Tento předpis zakazuje konzumaci alkoholických nápojů časově. Platí zákaz požívání alkoholických nápojů v pracovní době a to bez ohledu, zda je zaměstnanec na pracovišti či mimo ně. Zákaz platí i na pracovní cestě. Na pracovišti platí toto omezení i po pracovní době. Tento zákaz se netýká zaměstnanců, jejichž náplň práce spočívá v požívání alkoholických nápojů

a

dále

na zaměstnance

pracující

v

nepříznivých

mikroklimatických

podmínkách155. V oblasti soukromého práva jsem zdaleka nepředstavila veškerou právní úpravu, která se dotýká problematiky alkoholu, alkoholismu. Normy týkající se tohoto palčivého problému nalezneme i v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů a dále také v zákoně č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů. Z mého průřezu právním řádem vyplývá, že norem, které se jakýmkoli způsobem dotýkají problematiky související s alkoholem jako sociopatologického jevu, není málo. I přesto se v naší společnosti vyskytuje velké procento těch, kteří mají s tímto fenoménem značný problém. Proto by měl být kladen důraz na osvětu, která by měla být uskutečňována už u dětí předškolního věku a to zábavnou a hravou formou. Právě prevence a osvěta pomáhá vytvořit pozitivní a konstruktivní vzory. Proto by měly zákony především pamatovat na úpravu prevence. Nesmíme zapomínat ani na právní úpravu regulace na jakých místech, komu a za jakých okolností je možné alkoholické nápoje podávat. Ustanovení §12 zákona č. 379/2005 mimo jiné zakazuje podávat

154

Znění §106 odst. 4 pís. i: Každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci. Znalost základních povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance. Zaměstnanec je povinen: i) podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance písemně určeného zaměstnavatelem zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. 155 Nařízení vlády č. 361/2007 Sb.,kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci

62

alkoholické nápoje na akcích určených osobám mladším 18 let156. Zasáhnout má možnost i obec, která může obecně závaznou vyhláškou na určitých místech omezit nebo zakázat prodej, podávání a konzumaci alkoholických nápojů157. Pak je ovšem důležité, aby takovéto omezení bylo nejen dodržováno ale také rovněž kontrolováno příslušnými orgány. Důležitým faktorem, který ovlivňuje naše mínění nejen o alkoholu, je reklama. Právní úprava reklamy na alkohol je dle mého názoru nedostačující. Myslím, že by bylo vhodné zpřísnit pravidla pro reklamu a zároveň i snížit její množství. V první řadě by měla být stanovena doba, od které je možné reklamu na alkoholické výrobky vysílat. Současná právní úprava umožňuje vysílat reklamu na alkohol prakticky kdykoliv a to i v době, kdy u televizních obrazovek sedí převážně děti. Zdá se mi to poněkud paradoxní s ohledem na fakt, že reklama na cigarety je zakázána úplně. Naše společnost je velmi tolerantní k požívání alkoholu. Proto by měl být kladen důraz právě na osvětu a prevenci. Lidé by měli být seznámeni se skutečnými příběhy lidí, kteří bojovali a bojovat budou s tímto „démonem“, měli by být seznámeny s následky nadměrného používání alkoholu a to v nezkreslené podobě.

156

157

Zákon č.379/2005 Sb., o opatřeních před škodami působených tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů §12. Zákon č.379/2005 Sb., o opatřeních před škodami působených tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů §13.

63

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Monografie a sborníky 1) EDWARSD, G. Záhadná molekula. 1. vyd. Přeložila Kateřina Bodnárová. Praha : NLN, 2004. 209 s. ISBN 80-7106-696-6. 2) GOHLERT, Ch, KUHN, F. Od návyku k závislosti. 1. vyd. Přeložila Dagmar Lieblová. Praha : Euromedia Group, 2001. ISBN 80-7202-950-9. Barbituráty a alkohol, s. 79-93 3) HELLER, J, PECINOVSKÁ, O. Závislost známá neznámá. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1996. 168 s. ISBN 80-7169-277-8. 4) HOSEK, J. Sám proti alkoholu. 1. vyd. Praha : [s.n.], 1998. 184 s. ISBN 807169-624-2. 5) JELÍNEK, J., et al. Trestní právo hmotné : obecná část, zvláštní část. 2. aktualiz. vyd. Praha : Linde, 2006. 823 s. ISBN 80-7201-630-X. 6) JENČ, F. Alkohol jako lék. 1. vyd. Praha : Volvox Globator, 1998. 251 s. ISBN 80-207-151-3. 7) KALINA, K. Drogy a drogové závislosti : mezioborový přístup 1. 1. vyd. Sv. 1. Praha : [s.n.], 2003. 319 s. ISBN 80-86734-05-6. 8) KALINA, K. Drogy a drogové závislosti : mezioborový přístup 2. 1. vyd. Sv. 1. Praha : [s.n.], 2003. 343 s. ISBN 80-86734-05-6. 9) KVAPILÍK, J, SVOBODOVÁ, A. Člověk a alkohol. 1. vyd. Praha : Avicenum, 1985. s. 240. 10) NEŠPOR, K, CSÉMY, L. Alkohol, drogy a vaše děti. 4. rozš. vyd. Praha : BESIP, 1997. 11) NEŠPOR, K. Jak překonat problémy s alkoholem. Praha : Sportpropag , 2004. 128 s. Dostupný z WWW: . 12) POPOV, P. Historie alkoholismu v českých zemích. In MIOVSKÝ, M. Adiktologie : odborný časopis pro prevenci, léčbu a výzkum závislostí. 1. vyd. Tišnov : SCAN, 2005. s. 234-241. ISSN 1213-3841.

64

13) SKÁLA, J. Až na dno.... 4. vyd. Praha : Avicenum, 1988. 32 s 14) SOURNIA, J. Ch. Dějiny pijáctví. Přeložili Galina Kavanová a Petr Himmel. 1. vyd. Praha : Garamond, 1999. 304 s. ISBN 80-86379-01-9. 15) SOVINOVÁ, H, CSÉMY, L. Kouření cigaret a pití alkoholu. 1. vyd. Praha : SZÚ, 2003. 96 s. 16) ŠEDIVÝ, V, VÁLKOVÁ, H. Lidé, alkohol a drogy. 1. vyd. Praha : Naše vojsko, 1988. 160 s. 17) ZIMA, T. Metabolismus alkoholu a jeho důsledky pro poškození organismu. In Adiktologie. Tišnov : SCAN, 2006. s. 153-160. ISSN 1213-3841

Elektronické zdroje 1) Alkoholik.cz [online]. c2003-2009 [cit. 2009-06-10]. Dostupný z WWW: . 2) České pivo a pivovary [online]. c2005-2008 [cit. 2009-06-10]. Dostupný z WWW: . 3) ČT

24

[online].

c2009

[cit.

2009-06-07].

Dostupný

z

WWW:

. 4) Demografie [online]. c2004-2009 [cit. 2009-05-27]. Dostupný z WWW: http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=182 5) Digitální knihovna České Sněmy [online]. 1995-2005 [cit. 2009-06-15]. Dostupný z WWW: . 6) Drogová poradna [online]. c2002-2009 [cit. 2009-06-28]. Dostupný z WWW: . 7) AMBROŽ, J. Jan Ambrož [online]. c2008 [cit. 2008-06-10]. Dostupný z WWW: . 8) Klasifikace. Tabulky [online]. c2008 [cit. 2009-02-07]. Dostupný z WWW: > 9) Kurzy.cz finanční portál pro odborníky i laiky [online]. c2000-2009 [cit. 200902-07]. Dostupný z WWW: . ISSN 1801-8688.

65

10) Medovina aneb "nejstarší nápoj vinného typyu" [online]. c2005-2009 [cit. 200906-10]. Dostupný z WWW: . 11) Národní informační centrum pro mládež [online]. 2006 [cit. 2009-09-15]. Dostupný z WWW: http://www.icm.cz/kolik-je-v-ceske-republice-alkoholiku 12) Podávání „alkoholických“ nápojů mládeži v letech první Čsr. Zemědělská podohospodářská škola [online]. 2008, 70, č. 5 [cit. 2009-06-04]. Dostupný z WWW: . ISSN 0044-3875. 13) Prudké zvýšení spotřeby alkoholu v ČR v roce 2005. Zpravodaj Drogového informačního centra 51 [online]. 2006 Dostupný z WWW: . 14) RADIMECKÝ, J. Časy se mění aneb přístup harm reduction vůči užívání alkoholu?. Adiktologie [online]. 2005 [cit. 2009-07-10]. Dostupný z WWW: http://www.adiktologie.cz/search.php?searchstring=%C4%8Dasy+se+m%C4%9 Bn%C3%AD&l=cz> 15) SIP [online]. c2005-2009 [cit. 2009-06-04]. Dostupný z WWW: 16) Skotská whisky.cz [online]. www.skotska-whisky.cz/clanky/whisky-a-americkaprohibice.html [cit. 2009-06-05]. Dostupný z WWW: . 17) Smích, relaxace, překonání závislosti [online]. [cit. 2009-06-28]. Dostupný z WWW: http://www.drnespor.eu/addictcz.html 18) Solen [online]. c2005 [cit. 2009-05-25]. Dostupný z WWW: . 19) Wikipedie [online]. 2001 [cit. 2009-06-15]. Dostupný z WWW: . 20) Wikupedie [online]. 2001 [cit.2009-06-28]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Prevence 21) Wikipedie [online]. 2001 [cit.2009-06-28]. Dostupný z http://cs.wikipedia.org/wiki/Reklama

66

22) Zdraví EU : Portál EU o veřejném zdraví [online].06/07/ 2009 [cit. 2009-0620].Dostupný z WWW: .

Právní předpisy Zákon č. 86/1922 Sb., kterým se omezuje podávání alkoholických nápojů Zákon č. 87/1948 Sb., ze dne 15. dubna 1948, o potírání alkoholismu Zákon č. 140/1961 Sb., ze dne 29. listopadu 1961, trestní zákon Zákon č. 120/1962 Sb., ze dne27.prosince 1962, o boji proti alkoholismu Zákon č. 20/ 1966 Sb., ze dne 17. března 1966 o péči o zdraví lidu Zákon č. 37/1989 Sb., ze dne 28. března 1989, o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomániemi Vyhláška č. 187/1989 Sb., kterou se provádí zákon o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi Zákon č. 200/1990 Sb., ze dne 17. května 1990, o přestupcích Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., ze dne 16. prosince 1992 Ústava České republiky Usnesení ČNR č. 2/1993 Sb., ze dne 16. prosince1992 o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součást ústavního pořádku Zákon č. 40/1995 Sb., ze dne 9. února, o regulaci reklamy Zákon č. 61/1997 Sb., o lihu Zákon č. 167/1998 Sb., ze dne 11. června, o návykových látkách Zákon č. 231/ 2001 Sb., ze dne 17. května, o provozování rozhlasovém a televizním vysílání Zákon č. 353/2003 Sb., ze dne 26. září o spotřebních daních Zákon č.379/2005 Sb. ze dne 19. srpna 2005, o opatřeních před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů. Zákon č. 262/2006 Sb., ze dne 21. dubna zákoník práce Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci

67

ABSTRACT

Topic of my thesis „Legal and social regulation of alcoholism“ is a very comprehensive, wide and large topic. Alcohol and addiction to it is as old as the human kind. Danger of this legal drug lies mainly in its availability both economic and legal. I have divided my work into 5 chapters. In the first chapter, I am looking into the phenomenon of alcohol. The chapter is divided into 5 sub-chapters, where I gradually explain the definition of alcohol, metabolism of alcohol, consumption of alcohol in the Czech Republic. The forth sub-chapter deals with possible consequences of excessive consumption of alcohol. Those consequences may lie in somatic damage, which is analysed in the first part of this sub-chapter, as well as mental damage, which is dealt with in the second part of this sub-chapter. The fifth sub-chapter is dedicated to the history of alcohol. The following chapter deals with the addiction to alcohol. I am introducing individual types of addiction and stages of intoxication with alcohol. This chapter has 2 sub-chapters. The first one is dedicated to stages of intoxication with alcohol and the following sub-chapter is dedicated to the history of treatment of alcoholism in our country. In the next chapter, I am trying to explain the term of prevention and treatment of alcoholism. I am introducing each type of prevention (primary, secondary, tertiary) and I am characterising their basic aim as well. This is included in the first three subchapters. We are going to look into the possible ways of treatment of alcoholism. The forth sub-chapter is dedicated to this issue and it is divided into two parts. First of them deals with out-patient treatment and the second one characterises the inpatient treatment. This chapter finishes with the summary of act no. 379/2005 about provisions leading to protection against damage caused by tobacco products, alcohol and other addictive substances and about changes of related acts. This legal regulation creates legal framework of prevention and treatment. Furthermore, I am introducing the act no.20/1966 about public health care, as subsequently amended. Chapter 4 “law and alcohol” includes the development of legislation in our country. In five sub-chapters I am introducing individual regulations related to the issue of alcohol, alcoholism. In the first sub-chapter I am as well focusing on prohibition 68

which is mostly connected with the United States. The last chapter looks into the problem of advertisement of alcoholic drinks. It is divided in three sub-chapters. In the first sub-chapter, I am trying to define the term of advertisement as specifically advertisement is one of the main elements influencing our conceit of alcohol. The other two parts are dedicated to regulations, specifically act no. 40/1995, about regulation of advertisement and act no. 231/2001, about radio and television broadcasting. I am bringing forward those provisions which set rules as well as regulation of advertisement.

Key words: alcohol - alkohol addiction to alcohol – závislost na alkoholu alcohol and law – alkohol a zákon

69