Praktický průvodce rekonstrukcí koupelny

Praktický průvodce rekonstrukcí koupelny

Centrum energetického poradenství PRE • bezplatné poradenství zaměřené na: – úspory energie v domácnosti – hospodárné využití elektřiny – efektivní využití alternativních zdrojů energie • 11 tematicky zaměřených multimediálních prezentací • 6 výpočtových aplikací na dotykových obrazovkách • vzorová moderní domácnost • bezplatné zapůjčování měřičů spotřeby • sezónní slevy elektrických spotřebičů

Centrum energetického poradenství PRE Jungmannova 28 (palác TeTa), Praha 1 Tel.: 267 055 555, E-mail: [email protected] Provozní doba: Po – Pá 10.00 – 18.00

www.energetickyporadce.cz

Milí čtenáři! Na jaře roku 2008 jsme vydali brožuru Praktický průvodce rekonstrukcí kuchyně – publikaci určenou pro všechny, kteří se zajímají o hospodárné využívání elektřiny, úsporné spotřebiče a moderní technologie v domácnosti v souvislosti s přestavbou nebo modernizací kuchyně. Nyní vám přinášíme volné pokračování, tentokrát zaměřené na koupelnu. Koupelna je místem, kde se využívá elektřina jak pro provoz spotřebičů, tak i k ohřevu vody a vytápění. V koupelně také více než kde jinde záleží na správném umístění všech elektrozařízení, protože při nedostatečné ochraně a kontaktu s vodou může dojít k úrazu elektrickým proudem. V naší publikaci se proto dozvíte, jak správně naplánovat rekonstrukci, jak co nejlépe využít prostor nebo jak esteticky zvelebit svou koupelnu vhodnými doplňky. Poradíme vám, jaké jsou možnosti úspory energie – ať už výběrem inteligentních spotřebičů nebo jejich hospodárným provozem. Jistě vám přijdou vhod i naše tipy na drobné opravy a údržbu koupelny. Ne každý je tak zdatný kutil, aby zvládnul rekonstrukci koupelny provést sám; většinou je nezbytné najmout si na práce odbornou stavební firmu. V takovém případě je prospěšné mít po ruce dostatek informací, které vám usnadní rozhodování například při volbě materiálů nebo koupelnových zařízení. I otázka nákladů bude pro vás, informované investory přestavby, mnohem přehlednější. V září 2009 jsme pro vás v Praze 1, Jungmannově 28 otevřeli moderní informační Centrum energetického poradenství PRE, kde vám naši odborní poradci pomohou najít řešení, jak snížit spotřebu elektřiny a nemuset přitom ustupovat ze svého navyklého životního standardu. V expozici věnované moderní domácnosti se můžete inspirovat nejnovějšími trendy v regulacích a dalších technologiích, které mohou snížit náklady na provoz vaší domácnosti. Pražská energetika se tak stává nejen vaším spolehlivým dodavatelem elektřiny, ale i rádcem v oblasti úspor a šetrného nakládání se zdroji energie. Přejeme vám, abyste v naší publikaci našli vše, co pro vybudování své vysněné koupelny potřebujete.

Pražská energetika, a. s., váš dodavatel elektrické energie 1

Obsah 01 I koupelna potřebuje svůj prostor ..................................................................................................... 3 Moderní koupelna potřebuje dostatek správně uspořádaného prostoru. Kde a jak umístit koupelnu v bytě? Kolik místa budete potřebovat a s čím vším musíte počítat?

02 Koupelnové dispozice ...´

9

Rozměry koupelny a její uspořádání by měly vycházet z rozměrů zařizovacích předmětů. Poradíme jak vybrat správné umyvadlo, vanu a/nebo sprchový kout, WC či bidet.

03 Odolné materiály zdí a podlah............................................................................................................ 17 Koupelna je místo, kde se setkává vlhkost a časté střídání teplot, tudíž všechny povrchy – stěny i podlahy, musejí tomuto náročnému provozu odolat. Díky moderním technologiím se však nemusíme ve výběru příliš omezovat.

04 Teplo a teplá voda............´

24

Stabilní dodávka teplé vody a vytápěné prostory patří ke komfortu, bez něhož si už dnes jen těžko dokážeme představit naši domácnost. I zde však existuje spousta možností, jak tohoto komfortu dosáhnout.

05 Bezpečná a světlá koupelna ................................................................................................................. 32 Víte, že koupelna je po kuchyni dějištěm nejčastějších domácích úrazů? Lze jim však předcházet, pokud budete dodržovat několik bezpečnostních zásad.

06 Zařízení koupelny ............´

39

Aby koupelna sloužila svému účelu, nestačí jen zařídit ji sanitární keramikou či vanou. Neméně důležité je správně umístit vhodné úložné prostory, ale třeba i pračku či sušičku.

07 Šetřit se dá i v koupelně ........................................................................................................................... 47 Nebo spíše – především v koupelně. S racionálním přístupem k užívání koupelny lze uspořit na nákladech za vodu, topení i elektřinu.

08 Bezúdržbová koupelna............................................................................................................................... 54 Koupelna patří z hlediska hygieny a čistoty mezi nejchoulostivější místa v bytě. Správným výběrem materiálů a povrchů si lze péči o koupelnu usnadnit.

09 Malá koupelna .....................´

60

Mít velkou koupelnu je snem téměř každého z nás. Často si však musíme vystačit s málem předepsaným dispozicí našeho bytu. I malou koupelnu lze vyřešit tak, aby poskytla všechen komfort i servis. Stačí vědět jak na to. 2


I koupelna potřebuje svůj prostor


Koupelna se stala nepostradatelnou součástí každého domu a bytu teprve před necelým půlstoletím. Navzdory tomu patří mezi prostory, které prošly fascinujícími změnami a vývojem. A kdyby jen to. Dnes se běžnou součástí obytných prostorů stává nejen jedna koupelna – s koupelnou se v podstatě můžete setkat téměř na každém kroku.

Koupelna pro každého Řešení a vzhled koupelny je často rozhodnutím na desítky let, respektive na celý život. Styl ložnice nebo obývacího pokoje obměníte v průběhu několika hodin, ale změna v koupelně – to je na delší dobu s množstvím náročných stavebních zásahů. Proto si musíte dobře promyslet, co vlastně od své nové koupelny budete požadovat. Základem je hygiena – mytí, koupání a sprchování. Kromě toho se

často v koupelně pere a suší prádlo. Ve stísněných podmínkách sem lze umístit i záchod. O množství odkládacích prostorů ani nemluvě. A nezapomeňte na relaxaci a odpočinek. Moderní koupelna by měla být relaxačním centrem, v němž si kromě koupele ve vířivce či masážní sprchy můžete dopřát dokonce pobyt v sauně. Pro většinu z nás představuje přestavba koupelny nezbytnost, k níž nás donutil havarijní stav vodovodních rozvodů a odpadů, dezolátní stav zařizovacích předmětů a obkladů nebo prostě jen potřeba udělat z koupelny místnost, za niž se nemusíte stydět. Pak je načase zastavit se, přemýšlet, uvažovat a občas dělat ústupky a kompromisy. V zájmu většího a kvalitnějšího prostoru je někdy nutné vzdát se například samostatného WC nebo vany, případně najít jiné místo pro pračku. Nedá se však jednoznačně říci, jaké řešení je nejlepší. Závisí to na individualitě a různých specifických potřebách jednotlivých členů domácnosti.

Jak velkou koupelnu potřebujete? Odpovězte si nejprve na pár otázek, které pomohou vytvořit si správnou představu: • Kolik lidí bude koupelnu používat? • Jsou v domácnosti děti? • Budou koupelnu používat starší lidé nebo pohybově hendikepovaní? • Kdo bude koupelnu uklízet? • Je koupelna dostatečně velká, nebo jí chybí potřebné rozměry?

Kam s ní Koupelny jako méně důležité prostory bez potřeby přímého osvětlení a větrání se v dispozici umísťovaly většinou doprostřed 3


Na jádro se sádrokartonem Nejuniverzálnějším, konstrukčně a realizačně nejméně náročným systémem při renovaci bytového jádra je systém sádrokartonových příček a podhledů. Už jen porovnání pracnosti výstavby či dopravy materiálu mluví jasně v jeho prospěch. Samozřejmostí sádrokartonových systémů je mnoho promyšlených detailů, které pomohou vyřešit téměř každý větší či menší problém (jejich popis najdete v technických příručkách nebo jiných odborných materiálech).

a na chladnější stranu objektu. Moderní koupelna se v dispozici přesouvá k obvodovým stěnám na teplejší strany, nejlépe tam, kde získá i pořádné okno. Okno v koupelně je velká výhra – přímé větrání a především denní světlo vytvoří jedinečnou atmosféru. I v případě, že tento nedostatek nemáte možnost napravit, lze nalézt řešení. Použitím sklobetonových tvárnic (luxferů), případně vsazením proskleného otvoru pod strop koupelny, můžete získat nepřímé osvětlení ze sousední místnosti. I samotné umístění koupelny v rámci bytu se změnilo. V současnosti je ideální, je-li rodinná koupelna napojena na ložnici. V některých případech je praktické, když se dá do koupelny vcházet přímo z ložnice (případně přes malou šatnu). Takové řešení je nutné pečlivě zvážit – především v případě, když se v bytě nachází jen jediná koupelna. A nezapomeňte, že dveře do koupelny se z bezpečnostního hlediska nikdy nesmějí otevírat dovnitř.

Koupelna v bytovém jádru V případě koupelny v panelovém domě je otázka umístění ta první, na kterou musíte odpovídat. Od tohoto rozhodnutí se odvíjí celková náročnost rekonstrukce, a te4

dy i s tím spojené náklady. Při zachování původní dispozice získáte téměř vždy pár centimetrů, které původně zabírala konstrukce bytového jádra. Zvýší se i světlá výška koupelny, což přispěje k odlehčení a provzdušnění už i tak dost stísněných prostor. Velkou výhodou při zachování původní dispozice je to, že ve většině případů lze přímo, případně jen s malými úpravami použít původní rozvody elektroinstalací a vodoinstalací. Při celkové změně dispozice, většinou v případech, kdy se spojuje prostor koupelny a WC, je možné měnit umístění zařizovacích předmětů a nahrazovat je úplně odlišnými typy. Přináší to sice velké zásahy do instalací, které je lepší přenechat odborníkům, výsledek však bývá velmi zajímavý. Máte-li dobrého architekta, který spolupracuje s kvalitní stavební firmou, můžete si dovolit přestěhovat koupelnu do jiné části bytu. Je nutné však důkladně vyřešit spádování od vany a sprchového koutu v podlahových vrstvách, například celoplošným zvýšením podlahy (pozor na podchozí výšku zárubně!). Některá dispoziční řešení umožňují přestěhovat koupelnu k obvodové stěně, přičemž se využije jedno křídlo kuchyňského okna a koupelna získá pří-



mé osvětlení a odvětrání. V tomto případě je třeba počítat i s výměnou okna v kuchyni a s vložením sloupku v rámci původního členění okenních křídel. V místě sloupku se vytvoří napojení dělicí příčky. V případě, že máte vedle koupelny komoru či jiný víceméně nevyužívaný prostor, je rozumné popřemýšlet o zvětšení koupelny právě o tuto místnost.

Velikost Velikost i zařízení koupelny ovlivňuje počet uživatelů. Ačkoli se v ní většinou nevyskytují všichni najednou, musejí se v koupelně nacházet ručníky a kelímky na čištění zubů pro všechny. Koupelna by měla také pro všechny, kdo ji pravidelně používají, nabízet dostatek odkládacích

Omezující stoupačky Koupelna, to znamená mnoho vody, kterou je třeba dovést z veřejného vodovodu i odvést do kanalizace. V případě rekonstrukce koupelny v bytě je malá pravděpodobnost, že budete moci hýbat s hlavními svislými rozvody, na něž je vázáno umístění záchodové mísy. Tyto rozvody musejí zůstat zachovány funkční a dostatečně zakotvené. Potřebný spád odpadového potrubí ze záchodu výrazně ovlivňuje vzdálenost záchodu od stupačky. Čím dále od odpadu, tím výše musí být položen vývod z mísy nebo níže umístěno připojení na hlavní odpad. Podobný problém představuje i instalační šachta. Navíc k ní musíte zachovat volný přístup, aby se daly vyměnit svislé rozvody a byly dostupné měřiče spotřeby vody. V cestě radikálnějším přesunům v rámci dispozice bytu stojí nebo doslova překážejí i nosné panely. Dříve než se rozhodnete s nějakým pohnout nebo ho odlehčit otvorem, raději se zeptejte kvalifikovaného statika na možné následky.

ploch. Pro dvojčlennou až tříčlennou domácnost splňuje základní hygienické potřeby koupelna minimálních rozměrů s integrovanou záchodovou mísou. Avšak v případě početnějších rodin (a nejen jich) se doporučuje jak větší prostor koupelny, tak i další samostatný záchod s pohotovostním umyvadélkem na omytí rukou. Rozměry koupelny se určují také podle rozměrů zařizovacích předmětů a prostoru potřebného k jejich používání. Například k tomu, abyste se mohli naklonit nad vanu nebo se pohodlně umýt v umyvadle, potřebujete 65 – 70 cm průchozí šířky. Aby za vámi mohla projít další osoba, je třeba dalších 60 cm. Z toho vyplývá, že do koupelny minimálních rozměrů (1,4 × 1,7 m, případně 1,6 × 1,6 m), které však vůbec nevyhovují současným prostorovým požadavkům, se pohodlně vejde maximálně jedna osoba.

Zásady správného uspořádání Správná velikost, tvar a umístění sanitární keramiky či zařizovacích předmětů vycházejí z prostorových možností koupelny i ze způsobu realizace rozvodů a instalace. Renomovaní výrobci nabízejí speciální

5


Pěkné teplo V koupelně musí být teplo. Vždyť co by to bylo za zážitek z koupele nebo sprchy, kdybyste se museli usušit v chladném prostoru? Klasický radiátor svoje místo v koupelně nenajde. Častým řešením je tzv. trubkový registr, který se dá použít i na sušení ručníků. Elegantním vytápěním jsou desková elektrická sálavá tělesa na principu infravytápění. Jde o tenké panely, které mohou být umístěny kdekoliv, kde je elektrická zásuvka.

série menších umyvadel i toalet do malých prostorů. Někteří výrobci dokonce navrhují speciální tvary sanitární keramiky pro komplikovanější prostory, například úzké průchody. Pokud jste zvyklí mít hygienické potřeby neustále po ruce, věnujte zvýšenou pozornost dostatečně velkým odkládacím plochám v blízkosti umyvadla. Praktický je široký okraj umyvadla. Za výrazného šetřiče prostoru se považuje sprchový kout. Jestliže se však nechcete rozloučit s vanou, určitě na trhu najdete tu pravou, i když její nároky na prostor jsou vždy poměrně velké. Možná právě pro vás bude ideálním řešením vana spojená se sprchovým koutem. Základní výbavu moderní koupelny můžete doplnit o záchod s bidetem, případně pisoár, který určitě najde uplatnění v rodinách s mužskou většinou.

Každý člen rodiny potřebuje mít v koupelně své hygienické potřeby a všelijaké drobnosti. Bez poliček, háčků, držáků, skříněk či zásuvek by to v koupelně za krátkou dobu vypadalo jako v nepřehledném skladu. Proto už při návrhu přemýšlejte o odkládacích plochách a prostorech, které ukryjí vše, co nepotřebujete mít na očích. Vyberte si ucelenou kolekci doplňků, které sjednotí charakter koupelny. Hledejte důmyslná řešení, která usnadní udržování pořádku. Při návrhu koupelny si musíte přesně určit i výšku, v níž budou vedeny rozvody vody, což je důležité hlavně pro volbu baterií. Pokud si zvolíte stojánkovou, přívod vody se posouvá níže, a když si zvolíte stěnovou (raději podomítkovou, kde ze stěny vycházejí jen samotný vývod vody a ovlá-

Kam s pračkou? Podobný prostor jako vana zabere v koupelně pračka a koš na špinavé prádlo. Asi málokoho dnes překvapí pračka zabudovaná v kuchyňské lince. V panelákových bytech mají však i kuchyně minimální rozměry, a tak je třeba při umísťování pračky zapojit veškerou fantazii. Možná by se pro ni našlo místo na chodbě nebo v komoře... 6



dací páka, a směšovač je ukrytý ve stěně), je nutné počítat s prostorem na umístění směšovací kartuše, a to buď zasekáním do stěny, nebo vytvořením předstěnové instalace ukryté za sádrokartonovou konstrukcí. Důležitá je i výška odtoku pod umyvadlem, aby se vám nestalo, že si budete muset každé ráno při mytí kleknout, protože umyvadlo budete mít umístěno nízko.

Barva a materiál Celkový estetický obraz koupelny tvoří kombinace materiálu, barvy a osvětlení. Materiál a barva nejsou důležité jen u zařizovacích předmětů, na stěnách, podlaze a nábytku. Svou roli sehrává i vhodné doladění pomocí doplňků (držák ručníků, mýdla, police...), barvami sprchového závěsu, koberce, či dokonce ručníků. Výběrem barevně zajímavých doplňků vykouzlíte i z koupelny s jednoduchou povrchovou úpravou prostor s osobitým a svěžím charakterem.

Drobné „koupelnové“ rady • Použitím mechanického filtru na nečistoty ve vodě prodloužíte životnost vodovodních baterií. • V případě, že jste se rozhodli pro kvalitní značkové vodovodní baterie, zvolte k nim i rohové ventily s třídou hlučnosti menší než 20 dB. • Renomované stavební firmy a koupelnová studia nabízejí vypracování projektu koupelny včetně trojrozměrné vizualizace a plánu kladení. Takto ještě před realizací budete mít nejen jasnější představu o vzhledu koupelny a umístění zařizovacích předmětů, ale i výpočet spotřeby materiálu a podklad pro řemeslníka. • Běžná výška zálohy na stavební práce je 60 %. Smlouva s příslušnou firmou musí obsahovat termín dodání, délku záruky a způsob reklamace.

Barva stěn a podlahy nemusí být stejná, i když v menších koupelnách lépe působí stejný obklad stěn i podlahy, případně jen se změnou sytosti odstínu. Doporučuje se sladit barvu zařizovacích předmětů (vana, umyvadlo, záchodová mísa...) a obkladů, neznamená to však, že barva umyvadla a vany se musí shodovat s barvou stěn.

Koupání pod střechou Koupelna v podkroví má svoje výhody, ale i nevýhody. K výhodám patří možnost větrání a osvětlení vlastním oknem – v případě, že je koupelna na obvodu dispozice. S umístěním u obvodové stěny se však pojí i poloha v nejnižší části podkroví – u nadezdívky, což může občas způsobit problémy. Navíc především u rekonstrukcí může být problémem zvýšené zatížení stropu pod koupelnou (vana plná vody není maličkostí) a zvýšená vlhkost. Protože výška prostoru bývá v podkroví proměnlivá, je třeba v podkrovní koupelně brát v úvahu nejen půdorysné rozměry koupelnového zařízení a optimální plochu potřebnou k k pohodlnému pohybu u umyvadla či sprchy, ale i požadavek na dostatečnou výšku prostoru. Nejméně problémů bude se zařizovacími předměty, které se vám podaří umístit ke stěně kolmé na nadezdívku (také v tomto případě musí být například umyvadlo dostatečně vzdáleno od obvodové stěny, aby u něj mohl člověk stát) nebo naproti nadezdívce. Ne vždy však dispozice a rozměry koupelny dovolí vyhnout se nejnižším místům podkroví. Praktické je umístit k nadezdívce například pračku, která se plní zepředu a má výšku přibližně 85 cm, koš na prádlo či skříňky. Také zde však myslete na výšku podkroví, abyste se do hlavy neudeřili vždy, když se k pračce příliš přiblížíte.

7


Koupelna pro děti Pokud jste se rozhodli vést děti k samostatnosti a nezávislosti i při hygieně, určitě budete uvažovat o koupelně, která bude vyhovovat vašim potomkům během všech výškových období. Tento problém vám může vyřešit samostatná „dětská“ koupelna vybavená zařízením ve velikostech a tvarech přizpůsobených dětským rozměrům. Základ tvoří umyvadlo, buď výškově nastavitelné – dá se snadno a rychle kdykoliv nastavit na potřebnou výšku, nebo ve standardní výšce doplněné o vhodný schůdek nebo mobilní podestu, která vyrovná výškový rozdíl a případně poslouží i jako úložný prostor. Jednodušší přechod z nočníku na záchod zabezpečí záchodová mísa správné velikosti a výšky (napojení na kanalizaci je stejné jako u záchodu pro dospělé). Záchodové mísy pro děti mají tvarovaný podstavec pod nohy a ergonomickou záchodovou desku se zvýšeným okrajem, která se dá snadno demontovat. Velká vana je také pro nejmenší děti nepřiměřená, ale když ji doplníte o plastovou podložku, usnadníte život nejen jim, ale i sobě.

8

Kvůli snížení rizika úrazů dává mnoho rodičů přednost sprchovým koutům. Zajímavým řešením je vana s vytvarovaným sedátkem a doplněná o schůdek s protiskluzovou úpravou. Na děti nezapomínejte ani ve společné koupelně. Veselý barevný závěs nebo zástěna prostor oživí a navíc zachytí většinu cákající vody. Termostatické baterie s pojistkou proti opaření (nepropustí vodu teplejší než 38 °C) a též průtokové pojistky (zabrání tomu, aby se koupelna zatopila vodou) by měly být ve společných koupelnách samozřejmostí. Už nejmenší děti ocení masážní sprchové hlavice s jemným proudem uchycené na nastavitelném držáku, který je lehce ovladatelný. Mezi důležité maličkosti patří rozmanité doplňky, jako jsou věšáky na ručníky, sklopné zrcadlo, držák na zubní kartáček či polička na oblíbené hračky do vody. Věšáky a držáky mají být ve výšce, do níž děti bez problémů dosáhnou, a samozřejmě bez ostrých hran či rohů a pevně uchycené ke stěně nebo koupelnovému nábytku.


Koupelnové dispozice


Rozměry koupelny a její uspořádání by měly vycházet z rozměrů jednotlivých zařizovacích předmětů a z velikosti funkčních ploch potřebných pro jejich používání. Pohodlí v koupelně zabezpečíme vhodným výbě-

rem, promyšlenou kombinací a optimálním umístěním sanitární keramiky a zařizovacích předmětů. Nejprve si však ujasněte, co všechno v koupelně chcete a především co všechno opravdu využijete.

umyvadlo 450 ÷ 600 550

1 000 ÷ 1 150 600 ÷ 800 900

9


Základem je umyvadlo Do styku s umyvadlem přicházíme několikrát denně, a přitom si ani neuvědomujeme, jak na nás působí. Současná moderní umyvadla nabízejí čisté, geometrické a funkční tvary a nadčasový vzhled. Vybrat si můžete z různých forem i rozměrů, variant umístění či způsobu montáže (zavěšené se sloupem, polosloupem, případně zabudované do koupelnové skříňky či jednoduše položené na desku, podstavec nebo zídku), o tloušťce materiálu, šířce okrajů a výběru různých doplňků nemluvě. Při výběru rozměrů, tvaru a počtu umyvadel je třeba vycházet z koupelnových zvyklostí uživatelů i prostorových možností koupelny. Prvořadá je funkčnost, ale zapomínat by se nemělo ani na bezpečnost. V početnějších rodinách přijdou vhod dvě umyvadla. Ale pokud to plocha koupelny nedovolí, existují různá dvojumyvadla, která plní stejnou funkci, avšak šetří prostor. Zapomenout byste neměli ani na odkládací plochy kolem – v nabídce jsou různé typy koupelnového nábytku, které dokážou dokonale využít i prostor pod umyvadlem. Umyvadlo se musí snadno čistit, k če10

Umyvadla se vyrábějí se šířkou od 18 do 63 cm a hloubkou v rozpětí 37 – 45 cm. Výška umístění umyvadla – vzdálenost od podlahy k hornímu okraji umyvadla – je asi 85 cm. Pokud však výška uživatele dosahuje nadprůměru, mělo by i umyvadlo být v přiměřené výšce. Umyvadlo by mělo být snadno dostupné a s dostatečným prostorem kolem. Před umyvadlem musí být místo na předklon, pohyb rukou při mytí a na utírání. Průchozí šířka 65 – 70 cm vedle umyvadla poskytne minimální komfort na pohodlné umytí a utření jednoho člena domácnosti. Je-li vás v koupelně obvykle více, přidejte dalších 60 cm na pohodlné procházení kolem. muž napomáhá i jeho tvar bez zbytečných záhybů. Módním trendem v materiálovém provedení je sklo. Zajímavá je i povrchová úprava s obsahem teflonu, která odpuzuje vodu, a zamezuje tak usazování prachu a nečistot a redukuje vznik vodního kamene. Nerez se sice častěji využívá v kuchyni, ale svoje místo si najde i v koupelně. Pokud vám však vadí kapky na lesklém povrchu, o nere-



zovém umyvadle raději neuvažujte. Pro milovníky extravagance je v nabídce plast či beton, z přírodních materiálů dřevo. Nejúspěšnějším materiálem pro výrobu umyvadla nadále zůstává keramika s mimořádně tvrdým povrchem odolným proti opotřebování, působení chemikálií i poškrábání. S výběrem umyvadla velmi úzce souvisí i volba vodovodní baterie. Může být stojánková nebo nástěnná, jednopáková, termostatická či dvojventilová. Na umyvadlo s jedním otvorem se hodí stojánková baterie, tři díry jsou určeny pro trojotvorovou dvojvrškovou nebo termostatickou baterii a k umyvadlu bez otvorů patří nástěnná baterie. Vyústění přívodu vody by mělo být asi 20 cm nad horní hranou umyvadla čili ve výšce, která zabezpečí pohodlné mytí rukou bez zbytečného cákání vody.

nebo zapuštěním vany do vyvýšeného podstavce. Především pro seniory je vhodné, když se na stěnu vedle vany namontuje madlo. Kolem vany, která se využívá i ke sprchování, je rozumné umístit sprchový závěs nebo prosklenou zástěnu. Velkou výhodou moderních van je vícero způsobů instalace, které umožňují umístit vanu kamkoliv – i do středu koupelny. Ideální délka vany je taková, která se shoduje s výškou, v níž máte ramena. Zabudované vany mají délku 125 – 180 cm, šířku 68 – 75 cm. Optimální výška okraje vany je 45 – 50 cm, měřeno od úrovně podlahy. Sedací vana dlouhá 100 – 105 cm a široká 65 – 70 cm nabízí výhodu navíc, protože kromě sprchování se hodí i na pohodlné mytí nohou a koupání dětí.

Vana a její umístění Teplá voda a ničím nerušený klid – nenahraditelný relaxační požitek v pohodlné vaně. Proto vana náležitých rozměrů nachází v koupelně stále své místo. U vany jsou důležité nejen vnitřní rozměry, ale i umístění, výška a způsob zabudování nebo pohodlnost vstupu a výstupu (to znamená, zda se vám vejdou chodidla pod vanu). Úroveň pohodlí při koupání zvyšují různé doplňky v podobě podhlavníků, poliček na houbu, mýdlo a pomůcky používané při koupání nebo držáky na noviny, časopisy, či dokonce na sklenice s nápojem. Svou estetickou roli má také ztvárnění čelní stěny. Naštěstí nehezké panely z umakartu jsou minulostí. Moderní přední panely jsou nejen pěkné a zajímavé, ale svou praktickou stránku ukážou hlavně při opravách a údržbě. Pohodlný přístup k vaně získáte ustoupením spodní řady obkladu pro chodidla

Rohová vana místo nešetří Dá se to snadno spočítat, a jestli nevěříte matematice, můžete si to nakreslit na čtverečkovaný papír. Proto si dávejte pozor na „zaručené“ rady – do malé koupelny se vejde rohová vana vhodná pouze k sezení. 11


12

vana

750

Novinkou je přesun vany z koupelny do obytných místností, například do ložnice, nebo nachází svůj prostor za skleněnou stěnou či zástěnou. Podstatné vlastnosti vany závisí na materiálu, z něhož je zhotovena, i když na výběr máte v podstatě smaltovaný plech nebo plast. Smaltovaný plech spojuje pevnost a odolnost plechu s tvrdostí smaltu. Smalt by měl být teoreticky stejně odolný jako sklo, ale je třeba si vybírat především podle kvality výrobku, a ne podle ceny. Základem plastových van je akrylát, respektive sanitární akryl. Jde o hygienický, lesklý, barevně stálý a neporézní plast příjemný na dotyk. Nevýhodou čistého akrylátu je jeho nízká pevnost, a proto se při výrobě van používá ve formě kompozitu doplněný o zpevňující materiál (něco jako výztuž do betonu). Plastovou vanu nikdy nečistěte přípravky, které obsahují pevné částečky. Akrylát se čistí běžnými tekutými čisticími prostředky, případně prostředky na odstranění vápenatých usazenin.

680 ÷ 900


800

1 530 –1 750


Vana versus sprcha? Mnozí lidé si ze začátku neumějí představit, že by se měli vzdát vany. Po důkladné úvaze však zjistí, že i tak se většinou jen sprchují, přičemž zacákají celou koupelnu a navíc riskují nebezpečný pád. Patříte-li ke šťastlivcům s velkou, prostornou koupelnou, není o čem přemýšlet, je možné si užít všech druhů hygienických radovánek. Ale když každé ráno svádíte v malé koupelně boj o místo, stojí za úvahu, zda by se nevyplatilo vanu oželet a nahradit ji sprchovým koutem. V případě, že se nacházíte někde mezi, je třeba se zamyslet nad koupelnovými zvyklostmi celé rodiny a zvážit, jak často používáte vanu k jejímu pravému účelu a zda ji náhodou nevyužíváte více ke sprchování. Malou pomůckou při rozhodování může být i následující přehled argumentů pro a proti.

Argumenty pro sprchový kout: • šetří místo v koupelně • je pohodlnější a bezpečnější pro starší osoby a lidi, kteří se těžko pohybují

Dejte přednost sprše Očista těla sprchou je zdravější, rychlejší, více osvěžující a navíc pod teplou tekoucí vodou se výborně uvolňuje svalstvo. Do

• jeho součástí může být i parní sauna či turecká lázeň • při sprchování se spotřebuje méně vody, • sprchování je zdravější • sprchování je rychlejší forma očisty těla, což je výhodou hlavně ráno

Argumenty pro vanu: • poležet si ve vodě s pěnou, vonným olejem či solí můžete jen ve vaně • pod sprchou se těžko čte, ve vaně to není problém • máte-li rádi romantiku se svíčkami a šampaňským, ve sprše nepochodíte • při praní rozměrného prádla, například peřin nebo potahů, přijde vana určitě vhod • i při očistě pokojových rostlin je vana praktičtější • nezbytná pro zdravotní procedury, bylinkové a jiné koupele

koupelny sprcha určitě patří. Jestli úplně nahradí vanu, je otázka k hlubší úvaze. Sprchové kouty se obvykle používaly tam, kde nebyl dostatek místa pro běžnou vanu. I takový minimální prostor je však třeba předem připravit. Stavební a instalační práce odpovídající normám a předpisům by měli realizovat jen ověření odborníci. V pořádku musí být kanalizace a odtoky, vývody teplé a studené vody musejí být zakončeny předepsanými ventily. Kvalitní elektroinstalace je otázkou života a smrti. Voda a elektřina nejsou nejlepšími přáteli, proto musí být instalace zásuvek, vypínačů a dalších elektrických doplňků vedena v bezpečných zónách podle příslušných technických norem. Nejmenší prostor na sprchování najdete v rohu, ve tvaru čtvrtkruhu s poloměrem 13


sprchový kout

800 ÷ 900

1 350 ÷ 1 450

550

800–900

80 cm. Standardní velikost sprchového koutu je 90 × 90 cm, pokud si však chcete užít co největšího pohodlí, vhodnější je rozměr 90 × 20 cm. Také při tvarování sprchového koutu máte na výběr několik možností – rohový, čtvrtkruhový nebo rovný, tedy paralelní, který je oddělen od dalšího prostoru skleněnou stěnou a z obou stran průchozí. Oblíbenou variantou je využití niky – tří stěn ve tvaru písmene U. Sprchový kout kromě místa, na němž stojí, vyžaduje i prostor kolem sebe, ať už na průchod nebo utírání. Některé dveře sprchových koutů se otevírají směrem ven a mohly by omezovat přístup k ostatnímu zařízení koupelny. Součástí sprchových koutů jsou sprchové vaničky různých typů a hloubek, které slouží k zachytávání vody a jejímu bezproblémovému odtoku. Nejdůležitějším bodem je řešení sifonu – vytopit sousedy přece není levná záležitost. Neméně podstatná je nosnost vaničky. Jestliže máte malé děti a do koupelny se vám vejde jen sprcha, podívejte se 14

po sedací minivaně, která s hloubkou 42 cm vytvoří dostatečný prostor na vodní hry alespoň pro vaše potomstvo. Ani vanička však není pro provoz sprchy nevyhnutelná. Stačí vhodný výklenek, oddělená část a odtok v podlaze. Nezbytná je samozřejmě dokonalá izolace proti vodě. Toto bezbariérové řešení se hodí do starších bytů třetí a čtvrté kategorie, kde se buduje nová koupelna. Je jen třeba najít přiměřený výklenek nebo nevyužitou komoru, zrealizovat kvalitní izolaci stěn a podlahy a můžete se sprchovat. Jen nezapomeňte umístit v blízkosti sprchového koutu elektrický větrák – ušetříte si problémy s vlhkostí a následnou plísní. Do sprchových koutů jsou určeny různé druhy vodovodních baterií, sprchových hlavic, ale především sprchových systémů, které se díky kvalitním masážním tryskám postarají o jedinečný relaxační zážitek. V kvalitním sprchovém koutě najdete i různé doplňky; například sedadla ocení všechny věkové kategorie.



Záchod a bidet Záchod za posledních deset let prodělal mnoho změn. Samostatně stojící záchodové mísy pomalu střídají závěsné se skrytou nádobkou na vodu a s dvojitým splachováním kvůli úspoře vody. Závěsné provedení nabízí mnoho výhod, například snadnější údržbu, úsporu prostoru či tišší provoz. Konstrukce má nosnost až 400 kg, takže odtržení od stěny příliš nepřipadá v úvahu. Vhodný instalační a nosný systém je třeba vybrat podle toho, jestli záchod montujete do stěny, sádrokartonu nebo bytového jádra. Určité problémy může způsobit i fakt, že tento typ záchodu se nedá připojit na svislý odpad, což je třeba zohlednit už před začátkem stavebních prací. Nejrozšířenějším typem stojacího záchodu je WC kombi se splachovací nádržkou, který nabízí univerzální způsob připojení odpadu a snadnou přístupnost splachovacího mechanismu například při opravě. Při výběru záchodové mísy dejte přednost co nejjed-

noduššímu tvaru bez zbytečných záhybů – bakterie a nečistoty tak nebudou mít šanci skrýt se a způsobovat problémy. Taktéž se doporučuje uzavřený splachovací okruh, který zabezpečí rovnoměrné umytí celého vnitřního prostoru. K záchodu si obstarejte sedátko se zpomalovacím mechanismem sklápění, ochráníte se tak před hlučným dopadem záchodového prkénka. Praktické jsou i odnímatelná záchodová sedátka, která usnadňují údržbu. Je-li záchod v samostatné místnosti, je vhodné u něj najít místo i na umyvadlo. Přesně k tomuto účelu se vyrábějí malá umyvadélka, která zaberou minimum místa, nebo šikovná rohová umyvadélka, která dokážou využít i tento hluchý prostor. Bidet se v našich koupelnách nepoužívá příliš často. I když se tvarem a umístěním podobá záchodu, jde o speciální umyvadlo na oplachování intimní části těla, což je k organismu mnohem šetrnější než používání toaletního papíru. Bidet by

záchodová mísa

bidet

550 – 600

1 050 –1 100

700 –750

1 200 –1 250

500

500 400 400 600 600

15


Minimální šířka volného prostoru z každé strany záchodu by měla být 15 – 20 cm. Když tento rozměr přidáme k průměrné šířce záchodové mísy (asi 40 cm), vyjde nám, že nejmenší šířka místnosti pro záchod je 70 – 80 cm. Hloubka místnosti v případě dveří otevíraných ven je minimálně 80 cm. Když se dveře otevírají směrem dovnitř, potřebujeme alespoň 110 cm. Výsledný rozměr místnosti však závisí i na rozměrech a konstrukci záchodové mísy (například závěsné WC se zabudovanou nádržkou potřebuje mnohem méně místa) a především délce nohou uživatele.

Společně, nebo odděleně? Podle normy by měl mít byt, v němž žijí více než dva lidé, samostatnou koupelnu a samostatné WC. I když je v bytě nebo domě více záchodových mís, měl by být alespoň jeden záchod oddělený. Umístění záchodu v koupelně je povoleno jen v garsonkách a jednopokojových a dvoupokojových bytech. Ve skutečnosti se však tato zásada příliš důsledně nedodržuje a v mnoha bytech, a to nejen renovovaných, ale i v novostavbách, najdeme koupelnu v jedné místnosti se záchodem. Vždyť toto řešení umožňuje nejlépe využít prostor. Otázka „společně, nebo odděleně?“ je v podstatě více méně otázkou národních tradic (či předsudků), osobních zvyků nebo nátury. Proto jste-li zastáncem oddělených místností, mějte je oddělené i na úkor jejich prostornosti či reprezentativnosti. Pokud z prostorových důvodů musíte mít záchod v koupelně, možná vnese trochu klidu do duše alespoň nízká stěna. Rozhodně by neměl chybět výkonný větrák nejlépe v kombinaci s odsáváním pachu přímo ze záchodové mísy, který odvede „kontaminovaný vzduch“ do bezpečné vzdálenosti. 16

měl být umístěn co nejblíže u záchodové mísy. K bidetu se doporučuje vybudovat přívod nejen studené vody (jako u záchodu), ale i teplé. Odpadové potrubí postačí stejné jako u umyvadla. Bidetová baterie se od umyvadlové liší vlastně jen naklápěcí koncovkou. Bidet se používá v poloze „čelem vpřed“ i „čelem vzad“ – důležité je, aby se vám pohodlně umývalo. Nutné je ponechat kolem dostatek místa, alespoň tolik jako u záchodu, i když více místa nikdy nebude na škodu. V blízkosti by neměl chybět ručník, nejlépe jeden pro každého člena rodiny. V domácnosti, kde bydlí více mužů nebo kde se žije čilým společenským životem s množstvím návštěv, najde své uplatnění urinál neboli domácí pisoár. Ke spláchnutí stačí podle normy dva litry vody a nároky na funkční prostor jsou ještě menší než u záchodové mísy.


Odolné materiály zdí a podlah


Ať už při rekonstrukci nebo řešení koupelny v novostavbě, o materiálu nosných stěn příliš rozhodovat nemůžete. Pokud se však začnete zajímat o finální úpravu stěn, stropu a podlahy, objevíte širokou škálu mož-

ností. Je potřeba mít na paměti, že koupelna je místo, kde se setkává voda, vlhko, střídání teplot a proměnlivé klima. Je proto jasné, že ne každý materiál se bude v tak náročném prostředí cítit dobře.

Suchá výstavba V rodinném domě je to jednoduché – nosný systém udrží i něco navíc, takže stěny nové koupelny mohou být klidně zděné (jestli však chcete mít stoprocentní jistotu, konzultujte projekt se statikem). Odlišná situace je u panelových domů – hromadná výměna umakartových jader nebyla v plánu, a tak ani statika paneláků není dimenzována na nové zděné příčky, určitě těžší než umakart. Z tohoto důvodu je třeba při výstavbě nové koupelny využít odlehčené stavební materiály, například pórobetonové tvárnice. Kromě toho, že 17


jsou lehké a přesné, mají i praktické rozměry, takže se s nimi pracuje velmi jednoduše a pohodlně. Pórobeton lze řezat a bez problémů do něj vyhloubíte drážky a otvory na instalace. Ke spojování se používá stavební lepidlo. Při volbě tloušťky tvárnice by se nemělo zapomínat na to, že rozvody (pokud nevyužijete předstěnové instalace) tloušťku zdi oslabí. Zdění z pórobetonu při troše snahy zvládne každý průměrně zdatný domácí kutil. Jde však opravdu o zdění, s nímž je spojen odpovídající nepořádek během výstavby. Jednou z nejpoužívanějších variant pro ohraničení koupelny v prostoru jsou montované sádrokartonové příčky, případně stavebnicový systém ze sendvičových panelů. Nízká hmotnost hotové stěny, malé zatížení stropní konstrukce a rychlá a suchá montáž předurčují tento systém pro situace, kdy úplně měníte původní polohu stěn, případně budujete koupelnu v podkroví. I když jde o čistší a promyšlenější konstrukci, její realizace vyžaduje více zkušenosti a důkladné plánování – už předem musíte znát přesné umístění všech zavěšených předmětů (nejen umyvadla či záchodu, ale i nábytku) a v těch-

18

to místech vytvořit nosnou konstrukci, na niž se upevní. Ve vlhkých prostorech se doporučuje použít impregnované desky RBI nebo protipožární impregnované desky RFI, které jsou určeny speciálně do vlhkého prostředí koupelen, záchodů a bazénů. Na hotovou stěnu můžete zvolit povrchovou úpravu podle libosti. Prakticky žádné materiály (dokonce ani keramický obklad) však nejsou zárukou ochrany sádrokartonu před vlhkostí, proto na místech, kde se předpokládá stříkání vody (vany, sprchové kouty), je třeba pod obkladem vytvořit hydroizolační vrstvu a důkladně zkontrolovat práci po řemeslnících – vyhotovení detailů napojení a styků musí být velmi přesné. V některých případech bude nejvhodnějším řešením kombinace různých konstrukčních systémů – například příčka mezi kuchyní a koupelnou, na niž se zavěsí mimo jiné i skříňky kuchyňské linky, může být zděná, ostatní příčky mohou být ze sádrokartonu.

... proti vodě Řešením proti pronikání vlhkosti jsou nátěrové hydroizolace a izolační stěrky, které se nanášejí podobně jako barva – štětcem nebo válečkem, ve dvou vrstvách kolmých na sebe (tloušťka asi 1 mm). Do dilatačních spár, do přechodů mezi podlahou a stěnou a v rozích se po nanesení první vrstvy vkládá izolační páska. Nepropustná vrstva je připravena na realizaci povrchové úpravy po dvou až dvaceti čtyřech hodinách, v závislosti na použitém nátěru. Nesnažte se u této vrstvy příliš šetřit a raději používejte penetrační, lepicí, izolační a tmelicí materiály od jednoho výrobce. Předejdete tak pozdějším nepříjemnostem u komplikovaných oprav míst, kudy zatéká. Když nátěrům příliš nevěříte, můžete použít



hydroizolační polyetylenové fólie, které se na čistý a suchý podklad lepí podobně jako tapety. Lepidlo se nanáší celoplošně a fólie se zatlačí do této vrstvy též po celé ploše. Aby mezi podkladem a izolací nevznikly vzduchové bubliny, používá se fólie se speciální úpravou ze střiže, na niž lepicí hmota lépe přilne.

Materiály pro stěny Chcete, aby vaše koupelna nebyla jen účelným a praktickým prostorem, ale i přitažlivým místem s vlastní atmosférou? Věnujte pozornost stěnám. Povrchy stěn jsou velmi důležité pro příjemný pocit. Podstatné je vytvoření souladu výběrem materiálu, vhodných vzorů, barevných odstínů a povrchů. Výběr je obrovský.

Kam s instalacemi Instalace v koupelně můžete zabudovat dvěma způsoby. Do první skupiny patří instalace, které se řeší klasickým mokrým způsobem buď jako zasekané do zdiva, nebo jako tažené před zdivem a dodatečně obezděné. Jde o tradiční postup, který má několik nevýhod – vysokou pracnost, nepořádek při realizaci a především omezené možnosti uspořádání koupelny. Svobodu při budování nové koupelny vám nabízí suchá výstavba pomocí instalačních systémů předstěnové montáže nebo formou samostatné instalační stěny. V principu jde o montované stěny, do nichž schováte všechny rozvody i splachovací nádrže záchodů. Navíc můžete těmito stěnami rozdělit prostor koupelny nebo vytvořit nové odkládací plochy.

Koupelna je mimořádně zatížená působením vlhkosti, proto je nutné dobře zvážit a správně vybrat materiály, které na stěny použijete. Vzhledem k vysoké vlhkosti a tvorbě kondenzátu musejí být povrchové plochy snadno čistitelné. Taktéž je třeba dbát na zvukovou izolaci a zabránit pronikání hluku s větší intenzitou než 35 dB do dalších obytných místností.

Keramické obklady a mozaiky Keramické obklady jsou roky ověřenou klasikou určenou do vlhkého prostředí. Při nákupu však nerozhodujte jen podle vzhledu. Velmi důležitá je především kvalita a rozměrová přesnost. Jinak můžete

Trápí vás hlučná koupelna? Jakýkoliv větší hluk, který vzniká v koupelně, je ve většině případů znakem nekvalitní realizace vodovodního nebo kanalizačního potrubí. Častou příčinou jsou samotné kovové trubky, které jsou ideálními rezonančními tělesy. Vyhýbejte se proto instalaci potrubí do stěn, které sousedí s ložnicí, dětským pokojem, pracovnou, a všude tam, kde je ticho pro vás potřebné. Snížení hluku můžete dosáhnout použitím potrubních spon s protihlukovou izolační vložkou z gumy nebo elastické umělé hmoty. Šíření hluku předejdete, nebudete-li vodovodní rozvody zasekávat do drážek v příčkách s menší plošnou hmotností než 220 kg/m2. 19


třikrát delší životností a zvýšenou odolností proti hrubým čisticím prostředkům. Jsou ideální na optické zvětšení malých místností.

Přírodní a umělý kámen

zapomenout na tenké a přesné spáry. I když jsou obkládačky nepropustné, vodotěsnou stěnu z nich nevytvoříte, protože spáry vodu propouštějí. Keramické obklady se vyrábějí v lesklých i matných variantách, s drsnější glazurou, s imitací kresby přírodního kamene i s netradičním reliéfem. Výborně se kombinují, přičemž využívají horizontální nebo vertikální členění listelami nejen s motivy v duchu minimalismu, ale i s přírodními či rustikálními vzory. Velkou předností mozaiky je její použití na tvarově komplikované prostory a různé zaobleniny.

V opravdu velké koupelně si můžete dopřát i přírodní kámen. Kamenné desky se dodávají v určitých rozměrech. Na větší plochu je třeba pospojovat více kusů a vyřešit způsob utěsnění spojů, protože stejně jako u obkladu z keramických dlaždic jsou rizikovým místem spáry. Kvalitní lepidlo a tmel umějí udělat zázraky, i když s nasákavostí je třeba počítat stále. Když kámen zvlhne, tak ztmavne, ale po odpaření vody znovu získá svou dřívější podobu. Nasáknutí částečně brání vodoodpudivé přípravky. Jejich nevýhodou je, že se časem setřou, takže nátěr je třeba pravidelně opakovat.

Skleněné a zrcadlové obklady Své místo v koupelně má i sklo. Lakované sklo, lesklé i matné, se vyrábí v široké barevné škále. Odolává poškrábání i vlhkosti, a proto se objevuje i na stěnách – například jako materiál pro plochy za umyvadly nebo ve sprchovém koutě. Také použití zrcadla je velmi působivé. Ekologická zrcadla bez mědi a olova, odolná proti korozi, čirá nebo barevná se dají esteticky včlenit do jakéhokoliv prostoru. Oproti tradičním zrcadlům se vyznačují až 20



Přírodní kámen je materiál, který podtrhuje luxus a pozvedá estetickou úroveň prostorů. Mezi nejběžněji používané druhy kamene patří vysoce ušlechtilý mramor a tvrdá žula. Na obkládání se používá pískovec, travertin, vápenec, břidlice, syenit a různé druhy lomového kamene. Také umělé (syntetické) kameny nabízejí mnoho užitečných vlastností – nemají póry, jsou homogenní, tvrdé, nehořlavé, barevně stálé a odolávají organickým látkám i běžným chemikáliím. Kromě toho se výborně tvarují do požadovaných tvarů a forem. Výchozím materiálem při výrobě jsou přírodní plniva (práškový minerál) a pryskyřice. Barevná a tvarová stálost je prakticky nezávislá na vlhkosti prostředí. Krátkodobě dokážou odolávat teplotě až 200 °C.

Dřevo Ve prospěch dřeva v koupelně mluví mnoho jeho výhod – optické změkčení prostoru, pozitivní proudění energie, povrch teplý na dotyk... Bohužel naše dřeviny jsou hygroskopické (nasávají vlhkost), a protože zároveň se změnou vlhkosti obvykle mění i svůj objem a tvar, do vlhkého prostředí se zrovna moc nehodí. Odborníci doporučují do koupelny husté dřevo, například akát nebo různé exotické dřeviny. Nejpoužívanější jsou týk, cedr, ipe, iroko, wenge nebo makassar. Jejich vlastnosti se dají zlepšit různými povrchovými úpravami. Speciální laky zvyšují odolnost proti vodě a přidají i na tvrdosti, takže dřevo je ideálně připravené do vlhkého prostředí, kde může bezproblémově sloužit mnoho let. Je to sice dražší, ale zato jistější cesta k radosti z dřevěných obkladů. Ve skutečně stylové koupelně je použito na obklad totéž dřevo, z jakého je nábytek. Takový obklad je vhodný jen na jednu stěnu, a to nejen z důvodu šetření financí; příliš dřeva totiž může prostor koupelny

opticky zatížit. V koupelnách se slabým větráním je nejlépe dřevěný obklad ukládat na rovný podklad s dřevěným roštem. Ten zabezpečí dostatečný přístup vzduchu. Při lepení obkladu na čistý, suchý a rovný podklad zbavený mastnoty používejte polyvinylacetátová disperzní lepidla nebo lepidla odolná proti vodě na bázi polyvinylakrylátové emulze. Zdá se vám masivní dřevo do koupelny příliš velkým luxusem? Téměř k nerozeznání od masivního dřeva je dřevěná dýha, pod níž se ukrývá MDF deska, případně ještě lepší, hustší, tvrdší a těžší HDF deska, která bez problémů odolá zvýšené vlhkosti.

Fólie Finanční nenáročnost a velký výběr vzorů – od jednobarevných až po imitace různých druhů dřeva – nabízejí fólie. Jejich nevýhodou je citlivost na vyšší teploty, především v kombinaci s vlhkem, proto nejsou vhodné na místa, kam voda nejvíce stříká. Fólii můžete použít téměř na každém pevném povrchu. Dá se lepit na stěny, dlaždice, nábytek i vany. Výhodou samolepicích fólií je i jednoduchá manipulace. A když zatoužíte po změně, prostě fólii přelepíte. 21


Nezapomeňte na omítku a barvu V koupelně se není potřeba obávat ani použití omítky. A to ani v exponovaných místech, která bývají pravidelně zasažena pořádnými dávkami vody. Na taková místa je vhodná omítka určená do exteriéru, která je nejen voděodolná, ale díky větší zrnitosti působí i velmi dekorativně. Problémy s vlhkým prostředím nemá ani vápenná štuková (pálená) omítka. Na místa, kam nestříká voda, můžete použít hlazenou vápennou štukovou omítku, která svou strukturou a barvou připomíná mramor. Nejlevnějším a nejlehčím způsobem dekorování koupelny je barva. V nabídce je například ochranný nátěr do vlhkého prostředí – polomatná akrylátová barva ředitelná vodou s protiplísňovým prostředkem. Je určena na nátěry především do vlhkých prostorů nebo tam, kde se vyžaduje časté mytí stěn čisticími a dezinfekčními prostředky. Do interiérů koupelen a kuchyní na méně namáhané povrchy stačí například omyvatelný nátěr. Na trhu jsou k dostání i nátěry napodobující hrubozrnné štukové omítky. Zajímavý povrch vytvoříte rýhováním či roztíráním akrylátových nebo silikátových omítek. Do koupelny se hodí i omyvatelné tapety. V případě, že se vám líbí tapety, které se s vodou příliš nesnášejí, můžete je vylepšit polyuretanovým nátěrem.

Správná volba barvy umocní zamýšlený efekt – do velké koupelny můžete vybrat intenzivnější barvy, do malé světlejší. Bílá barva je barvou absolutní čistoty a pořádku. U barevného uspořádání hraje bílá v prostoru významnou roli, protože odděluje ostatní barevné skupiny od sebe a zároveň oživuje, zesvětluje a člení.

Podlaha trochu jinak Co byste tak řekli dřevěné podlaze v koupelně? Samozřejmě ne jakékoliv. Stejně jako u dřevěných obkladů je třeba vybírat dřevo odolné proti vodě, například exotické dřeviny, přesněji týk. Důležitou podmínkou dlouhodobé životnosti dřevěné podlahy je kvalitní povrchová úprava, která zabezpečí uzavření pórů, aby bylo dřevo chráněno proti vlhkosti. Také v tomto případě platí, že všeho moc škodí, protože silná vrstva laku je velmi kluzká. Důležité však nejsou jen prostředky na ochranu a údržbu, ale i pečlivé vytírání nacákané vody po každém mytí. Nedoceněným přírodním materiálem v koupelně je korek. Podle mínění některých podlahářů jsou jeho užitkové vlastnosti pro vlhké prostředí lepší než vlastnosti dřeva.

V koupelně nemusí převládat jen jeden materiál. Pokud se rozhodnete pro různé povrchy, pamatujte, že na připoutání pozornosti je jedné stěny akorát dost. Budete-li chtít vystřídat keramický obklad jinými povrchy, použijte je na méně kritických místech. Dřevo či omítka ani se speciálním nátěrem zdaleka nevydrží takový nápor vody jako klasický keramický obklad. 22



Je měkký, teplý a pružný a vyrábí se nejen v tlumených přírodních tónech, ale i v živých a zářivých barvách. Vyžaduje však precizní nalakování – dvě vrstvy laku vytvoří jednolitý povrch s uzavřenými spárami, který nepropustí žádnou vodu. Víte, že do koupelny si můžete dát i laminátovou plovoucí podlahu? Laminátová podlaha s označením Aquastar má vnitřní složení laminátové desky odolné proti vodě. Při kladení takové podlahy je třeba použít speciální těsnicí tmel. Ideální podlaha do vlhkého prostředí koupelny nepropouští vodu, má jednolitý povrch bez spár a dobře se čistí. Tyto požadavky splňuje staronové linoleum nebo modernější vinylová podlahová krytina s polyvinylchloridem, tzv. PVC. Oba materiály jsou měkké, pružné a pohlcují zvukové vibrace. Současný sortiment zahrnuje stovky vzorů – nejen jednobarevné nebo skládané z jednotlivých kousků, ale i lesknoucí se, s rozmanitými vzory dřeva, kamene či s imitací keramické dlažby nebo doplněné o různé ozdobné pásy a intarzie. PVC a linoleum se lepí na rovný, suchý a čistý podklad, případné spoje se upravují za studena. Na zakončení u stěny se používá lišta. Povrch beze spár, tzv. litá podlaha, se dá vytvořit i speciální hmotou, která se nalije na podklad a nechá se zatvrdnout. Může se barvit, vzorovat barevnými vločkami nebo pískem. Dokonce se v ní dají vytvářet různé dekorace. Samotná hmota je pórovitá, proto se musí povrchově upravit například polymerovými vosky, které ji chrání před působením vlhkosti. Trvanlivější je epoxidový nátěr. Velmi odolná hmota se získává smícháním epoxidové pryskyřice s rozemletým kamenem.

Klasikou v koupelnách je keramická dlažba. Nabídka dlaždic je tak obrovská, že na své si přijde určitě každý. V současnosti jsou v oblibě tradiční dlaždice s rozměry 45 × 45 cm, ale i větší, například 60 × 120 cm. Trápit se nemusíte, ani když potřebujete speciální odstín, protože na trhu najdete dlaždice téměř celého barevného spektra. Při realizaci dlažby je velmi důležité lepidlo, spárovací materiál a samozřejmě kvalita práce. Dlažba i obklady musejí být před samotným lepením čisté a suché. Spárovací materiál se stěrkou nanáší do mezer mezi obklady. Po krátkém, přibližně čtvrthodinovém zaschnutí se spárovaná plocha přetře vlhkým hadříkem a po několika minutách se přebytečný materiál setře. Během prvních dvanácti hodin se doporučuje dlažbu nezatěžovat a nevstupovat na ni. V koupelně by neměla kromě kvalitní protiskluzové dlažby chybět ani kvalitní protiskluzová předložka. Předložky z akrylu nebo z bavlny jsou bezpečné, příjemné na dotyk a navíc působí jako dekorativní prvek.

23

Teplo a teplá voda

Teplo a teplá voda

Stabilní dodávka teplé vody a vytápěné prostory patří ke komfortu, bez něhož si dnes už jen těžko dokážeme představit

24

naši domácnost. Právě tak, jak bylo pro naše babičky samozřejmostí, že vodu na praní a koupání ohřívaly v hrnci na sporáku, je pro nás úplně běžné otočení vodovodním kohoutkem, z něhož začne vytékat voda s požadovanou teplotou a v potřebném množství. Podobně je tomu i s teplem. Zásobování domácnosti teplou vodou závisí na několika faktorech. Mezi nejdůležitější z nich patří spotřeba, počet a vzdálenost odběrných míst, zdroj tepelné energie, kterou se voda ohřívá, a také závislost, respektive nezávislost přípravy teplé vody na vytápěcím systému. Z hlediska uživatele je principiálně největší rozdíl mezi dodávkou ohřáté vody z průtokového ohřívače a ze zásobníku.


Teplo a teplá voda

Průtokové ohřívače Průtokové ohřívače ohřívají jen tolik vody, kolik právě potřebujete. Zapínají se otočením vodovodního kohoutku. I když na ohřev vody je třeba poměrně vysoký příkon ohřívacího média, patří průtokové ohřívače k hygieničtějším a efektivnějším zařízením na přípravu teplé vody. Tato zařízení pracují mnohem kratší dobu než zásobníkové ohřívače, a protože se v nich ohřeje jen takové množství vody, které se opravdu zužitkuje, nedochází ke zbytečnému ohřevu velkého množství vody a zároveň k tepelným ztrátám během uskladnění. Díky kompaktním rozměrům nezaberou mnoho místa a obvykle se instalují přímo na místo odběru, takže na přítok ohřáté vody není třeba dlouho čekat. Průtokové ohřívače se hodí do domácností s krátkými vzdálenostmi mezi místy odběru a ohřívačem nebo tam, kde se nepředpokládá, že dojde k odběru ohřáté vody na dvou či více místech současně. Množství a teplota ohřáté vody z průtokového ohřívače jsou závislé na příkonu topného tělesa a regulaci. Při větším počtu odběrných míst se může stát, že dojde k prudké změně teploty vody, což nepříznivě ovlivňuje komfort užívání. Proto mají některé typy i malý zásobník.

Zásobníkové ohřívače vody Zásobníkové ohřívače slouží nejen k přípravě, ale i uskladnění ohřáté vody. Poskytují opravdu vysoký komfort, protože umožňují zásobovat teplou vodou velké množství odběrných míst. Zaručují stabilní teplotu vody a jednorázově dokážou

25

Teplo a teplá voda

pokrýt vysokou spotřebu vody. Teplota vody v zásobníku by se měla udržovat na hodnotách 55 – 65 °C. Nižší teplota zvyšuje nebezpečí vzniku choroboplodných zárodků a při teplotě nad 65 °C dochází k silnému usazování vodního kamene. Je-li objem zásobníku větší než 400 litrů, doporučuje se z hygienických důvodů teplou vodu jednou denně přehřát na více než 60 °C, aby se zabránilo množení mikroorganismů. U zásobníkových ohřívačů je topné těleso přímo součástí zásobníku a ohřev vody je zcela nezávislý na vytápění. Akumulační elektrický zásobník využívá levný nízký tarif (8 hodin denně), kdy se voda nahřeje. Využita je pak po zbytek dne. V kombinovaných zásobnících se voda ohřívá prostřednictvím výměníku – voda odebírá teplo z média ohřátého vytápěcím systémem – například elektrokotlem. Během topné sezony je tato možnost

Dimenzování ohřívačů a zásobníků ohřáté vody Za běžnou denní průměrnou spotřebu teplé vody v domácnosti se považuje 50 litrů na osobu. Pokud sezonně ohříváte vodu solárními kolektory, musíte počítat s objemem zásobníku minimálně dvojnásobným v poměru k denní potřebě na osobu. Potřebná velikost zásobníku ohřáté vody samozřejmě závisí na reálné spotřebě vody v domácnosti. Je-li zásobník příliš velký, zbytečně se ohřívá velké množství vody, je-li malý, je zase teplé vody nedostatek. U průtokových ohřívačů se potřebný výkon určuje v závislosti na požadované teplotě vody a průtoku v litrech za jednu minutu. Například při průtoku 5 l vody za minutu s teplotou 37 °C se rovná potřebný příkon dvojnásobku množství vody – 10 kW. Při teplotě 50 °C jde už o trojnásobek, tedy 15 kW. 26

smysluplná a obvykle i úsporná. Avšak používat kotel v létě jen na přípravu teplé vody je neefektivní, protože kotel se často zapíná a vypíná, což způsobuje jeho rychlejší opotřebování.

Bivalentní zásobníky Z praktického hlediska je nejkomfortnějším zařízením bivalentní zásobník, který umožňuje ohřívat vodu několika zdroji. V minulosti šlo o kombinaci ohřevu pomocí kotle a elektrické spirály. V souvislosti s rozvojem alternativních zdrojů energie jsou stále běžnější bivalentní zásobníky na solární zařízení nebo na tepelná čerpadla. Paralelní využívání více alternativních zdrojů energie vede k zavádění multivalentních zásobníků v kombinaci s vrstveným ukládáním.

Kombinované zásobníky Zásobníky s nepřímým ohřevem vody ve spojení s kotlem se stále používají nejčastěji. Výměník ve tvaru spirály, umístěný v zásobníku, kudy se zároveň přivádí studená voda, ohřívá vodu, která stoupá nahoru a smíchává se s ostatní vodou v zásobníku. Díky tomu je voda v celém objemu zásobníku ohřáta na stejnou teplotu. Zásobník poskytuje vysoký komfort při větším odběru ohřáté vody na několika odběrných místech. Nevýhodou zásobníků je to, že po zapnutí ohřevu je třeba poměrně dlouho čekat, než se voda ohřeje na potřebnou teplotu. Další problém se stále častěji objevuje při modernizaci vytápěcího systému. Teplota ve výměníku musí při ohřevu vody dosahovat 80 °C, což je u alternativních zdrojů energie nevýhodné.

Centrální ohřev vody V rodinných domech a bytových domech, které si vytápění i přípravu teplé vody za-


Teplo a teplá voda

bezpečují samostatně, se využívá centrální ohřev vody – všechna odběrná místa jsou napojena na centrální zdroj. Potrubí na rozvod ohřáté vody – čím kratší, tím lepší – musejí být kvalitně izolované. Jsou-li vzdálenosti mezi kotlem, respektive zásobníkem a odběrnými místy delší než 5 m, doporučuje se vyřešit cirkulaci teplé vody. Cirkulační čerpadlo zabezpečí, aby voda v potrubí byla vždy k odběru. Cirkulační čerpadlo patří mezi elektrospotřebiče s poměrně malou spotřebou. V současnosti existují čerpadla s integrovaným časově programovatelným modulem, který umožňuje programovat zapínání a vypínání čerpadla podle zvyků domácnosti. Jsou-li v domě izolovaná vzdálená odběrná místa, je efektivnější zvážit instalaci malých místních zásobníkových ohřívačů s objemem 5 – 15 litrů, které dokážou pokrýt denní potřebu kuchyňské linky nebo umyvadla. Jde o samostatné malé elektrické ohřívače, které jsou obvykle umístěny přímo na místě spotřeby. Díky tomuto řešení se minimalizují tepelné ztráty energie v rozvodech.

Ohřev vody sluneční energií V dnešních dobách už není výjimečné využívat k ohřevu vody sluneční záření. Solární systém dokáže v České republice během celého roku zabezpečit 50 – 70 % teplé vody pro domácnost, v létě dokonce až 100 %. Solární systém není třeba odstavovat ani v zimním období, kdy sluneční paprsky nemají dost energie na ohřev vody. Tehdy můžete kolektory využít na předehřátí vody, čímž se ušetří asi 10 – 20 % nákladů. Na zabezpečení teplé vody pro čtyřčlennou až pětičlennou rodinu postačují solární panely s plochou přibližně 5 – 6 m2. Voda ohřívaná sluncem se ukládá v solárním zásobníku, který je na dohřev doplněn elektrickou spirálou nebo

nepřímo ohřívaným výměníkem napojeným na kotel. Ke snížení tepelných ztrát v potrubích je ideální umístit zásobník co nejblíže ke kolektoru, tedy do podkroví nebo v nejvyšším podlaží v domě.

Základní solární informace • Průměrná roční hodnota skutečného energetického zisku standardního kolektoru je 300 kWh na 1 m2 absorpční plochy. • Maximum výkonu dodává kolektor za slunného dne kolem 14. hodiny. • Pro celoroční přípravu dostatečného množství teplé vody je nutné instalovat ještě základní zdroj ohřevu užitkové vody. • Solární kolektory se vyplatí hlavně u objektů s vyšší spotřebou teplé užitkové vody, při průmyslovém využití a při ohřevu vody v bazénu. • Sluneční kolektory se instalují nejčastěji na šikmou střechu se sklonem 35° – 45° a s jižní až jihozápadní orientací. • Životnost slunečních kolektorů se pohybuje kolem 30 let. • Investiční náklady na pořízení dvou slunečních kolektorů včetně příslušenství činí minimálně 70 000 Kč.

Dešťová voda šetří V průměrné domácnosti spotřebuje každá osoba asi 130 litrů vody denně. Z tohoto množství se jen necelá 2 % spotřebují na pití a vaření. Největší část, asi 32 %, se spláchne na záchodě. Pokud nechcete za toto množství platit vodárenské společnosti, měli byste zapřemýšlet nad zařízením na využívání dešťové vody. Díky využívání dešťové vody, například na splachování záchodů, zalévání a zavlažování či mytí aut, můžete ušetřit až 68 litrů vody na osobu za den. 27

Teplo a teplá voda

Vyberte si vodovodní baterii Kohoutkové baterie si udržují přízeň především zastánců retrostylu a obdivovatelů módních trendů. Vysoké kvality dosahují díky ventilům s keramickými sedly, které zaručují výbornou těsnost a lehkost při ovládání. Maximálního průtoku vody z kohoutku dosáhnete už při otočení o 180°. Nevýhodou však zůstávají vyšší ztráty vody a energie, protože doba potřebná k namíchání požadované teploty je několikrát delší než u ostatních typů baterií. Mírného snížení spotřeby vody se dá dosáhnout perlátorem osazeným na ústí výtokového ramínka armatury. Úspornější a pohodlnější pákové baterie postupně vytlačují klasické kohoutky. Moderní páky umožňují přesné nastavení požadované teploty vody a pohotové uzavírání průtoku i na krátkou dobu. Jejich ovládání je velmi jednoduché – jedním pohybem nastavíte teplotu i průtok vody. Kvalita, funkčnost a životnost pákových armatur závisí na kartuši směšující vodu pomocí dvou na sobě umístěných keramických destiček s otvory. Jejich vzájemným pohybem se mění výstupní teplota vody a její průtok. Kvalitní kartuš navíc zaručuje dokonalou těsnost a tichý provoz pákové

Termostatické baterie jsou určeny především k vanám a sprchám. Dokážou vyrovnávat poklesy teploty, tlak vody a zabezpečují rovnoměrný proud vody s konstantní teplotou. Pokud chcete teplotu vody změnit, musíte nejprve zatlačit tlačítko bezpečnostní pojistky na ovladači teploty. Až potom se dá nastavit požadovaná teplota na vyznačené stupnici. Změna teploty nastane do dvou sekund s přesností 1 °C. Podobným způsobem se ovladačem průtoku vody nastavuje velikost průtoku. Termostat zareaguje okamžitě i na náhlý výpadek přítoku studené vody uzavřením horké vody. Pojistka proti opaření, tzv. brzda horké vody, zabraňuje náhodnému nastavení výtoku vody s teplotou větší než 38 °C. Sprchový termostat bývá vybaven systémem eco-klick – omezovačem průtoku, který sníží spotřebu vody a energie až o polovinu. Výměna termostatické baterie místo klasické se určitě vyplatí – v průměru se spotřeba vody sníží o 40 – 50 %, což znamená návratnost investice do jednoho roku až dvou let.

Teplo v koupelně je důležité

Životnost baterie Většina kvalitních vodovodních baterií a zařízení na přípravu teplé vody je velmi citlivá na kvalitu vody. Vodovodní baterie nesmějí přijít do styku s hrubými nečistotami, proto k jejich výbavě patří filtrační sítka. Investovat byste měli i do mechanického filtru na přívodním potrubí, protože voda i navzdory úpravám obsahuje mnoho příměsí (písek, rez, sloučeniny hořčíku, chlóru a vápníku), které mohou napáchat nemalé škody. Řešením je montáž změkčovače vody, který oceníte i u pračky a dalších spotřebičů. 28

baterie. Součástí může být i omezovač teploty průtoku, díky němuž ušetříte až 50 % vody.

Doporučená teplota pro koupelny je 24 °C. Zajistit si ji můžete buď lokálními vytápěcími tělesy, nebo centrálním vytápěním. Vytápět se dá akumulačně nebo pomocí přímotopných zařízení.


Teplo a teplá voda

Akumulační vytápění využívá podstatnou část elektrické energie v noci. Jak v akumulačních kamnech, elektroakumulační kotelně, tak u akumulačního i poloakumulačního podlahového vytápění je podstata v akumulaci tepla, které se v průběhu dne uvolňuje do vytápěného prostoru. Při návrhu je třeba respektovat charakter stavby – tepelněizolační parametry objektu, prostředí, v němž se stavba nachází, i objem vytápěného prostoru. Navrhovaný výkon je přibližně 2,5násobkem tepelných ztrát objektu. Elektrickému akumulačnímu vytápění je však třeba přizpůsobit elektroinstalace.

Elektrická energie se pro vytápění objektů nejčastěji využívá formou přímotopných systémů. Vzhledem k tomu, že se jedná o systém lokálního vytápění, je možné vytápěcí režim jednotlivých místností v objektu přizpůsobit potřebám uživatelů. Přímotopné vytápění slouží k přímé přeměně elektrické energie na energii tepelnou. Pomocí vytápěcích odporových spirál nebo tyčí se ohřívá vzduch (konvektor) nebo voda (elektrokotel). Vytápěcí těleso musí být napojeno na samostatný elektrický okruh, který se dá ovládat pomocí stykače. Spotřebiče se ovládají automaticky – dálkovým signálem (HDO), který vysílají distribuční společnosti prostřednictvím elektrické sítě.

Hybridní vytápění je ideálním řešením, když váháte mezi akumulačními kamny a přímotopným systémem. V podstatě jde o jejich kombinaci navíc spojenou s výhodným tarifem.

Podlahové topení je jeden z nejefektivnějších způsobů vytápění objektů. Jedná se o soustavu odporových vodičů či teplovodních rohoží umístěných v podlaze. Odporové podlahové topení může být v podobě speciální tenkovrstvé fólie nebo tkaných rohoží uloženo v předepsané skladbě vrstev. Rohože, které jsou uzpůsobeny i pro nainstalování svépomocí, jsou napájeny jednofázovým napětím. Průchodem elektrického proudu v odporovém vodiči dochází k vytváření tepla. Teplo vyzařuje od spodních izolovaných vrstev a je předáváno do podlahové krytiny, kde dochází k jeho částečné akumulaci. Teplovodní podlahové topení je soustava speciálních plastových trubek či plastových rohoží, které jsou uloženy v předepsané skladbě vrstev podlahy. Jsou napojeny na hlavní zdroj vytápění (elektrokotel, tepelné čerpadlo, akumulační kotelna), který ohřívá teplovodní médium, nejčastěji vodu. Teplo sálá přes podlahové krytiny dále do místnosti. Pomocí speciálních oběhových čerpadel dochází k neustálé cirkulaci teplovodního média v systému. 29

Teplo a teplá voda

Elektrické infrazářiče Pro vytápění koupelen a záchodů jsou ideální elektrické infrazářiče. Prodávají se v různých velikostech ve formě panelů (buď nástěnných, nebo samostatně stojících), sloupů, závěsných koulí a podobně. Infrazářič (sálavý panel) vyzařuje elektromagnetické vlny, které dopadem na předměty a odrazem zpět předávají teplo. Největší výhodou je tepelná pohoda v okamžiku sepnutí přístroje. Pro jeho instalaci, především v malých prostorech, mluví i kompaktní rozměry, jednoduchá instalace a prakticky žádná potřeba údržby. K nevýhodám patří nutnost umístit ho v bezpečnostní zóně, protože povrchová teplota spirál či tyčí se pohybuje ve výši až několika set stupňů. Infrazářiče byly dříve vybaveny výhradně spirálou z odporového vlákna, ale moderní kvalitnější typy už obsahují keramická tělesa, která mají delší životnost a vyšší teplotní odolnost. Infrazářiče jsou běžně používány pro krátkodobé a efektivní vyhřátí prostoru.

Praktický doplněk koupelny – topný žebřík Topný žebřík nejen temperuje prostor, ale také na něm můžete sušit ručníky i župany. Je možné jej zapojit rovnou do zásuvky. Příkon se pohybuje v řádu desítek až stovek W. Topný žebřík je na našem trhu nabízen v několika podobách od rovných příček přes zaoblené až po otočná ramena. Z praktického hlediska je ideální varianta s otočnými rameny (až o 180°), byť je na trhu méně rozšířená. Snadno se přizpůsobí prostoru, všechna ramena lze na rozdíl pevných žebříků plně obsadit mokrými osuškami, takže všechny bez problémů uschnou. Jeho jedinou nevýhodou je možná jenom pomalejší náběh a u pevných žebříků potřeba místa pro montáž na stěnu, co může být v malých koupelnách problém. 30


Kvalitní spotřebiče se slevou Nakupujte přímo v Centru energetického poradenství PRE Našim zákazníkům poskytujeme slevy na elektrotepelná zařízení značek Stiebel Eltron, AEG a Electrolux. Ohřev vody: • Malé zásobníkové ohřívače vody – tlakové i beztlakové • Velké tlakové zásobníkové ohřívače vody – bojlery • Průtokové ohřívače 11 – 27 kW. Vytápění: • Infrazářiče • Přímotopné rychloohřívače • Přímotopné konvektory 0,5 – 3 kW • Přenosné přímotopné konvektory

Centrum energetického poradenství PRE Jungmannova 28 (palác TeTa), Praha 1 Tel.: 267 055 555, E-mail: [email protected] Provozní doba: Po – Pá 10.00 – 18.00


Bezpečná a světlá koupelna


Koupelny patří podle vyjádření pojišťoven mezi nejrizikovější místa vůbec – soudě alespoň podle počtu úrazů. Množství z nich lze předejít anebo jejich počet alespoň výrazně omezit. Je však potřeba na bezpečnost myslet už při jejím zařizování. Vše, co má něco společného s vodou, s sebou totiž přináší množství rizik. Vlhká podlaha, ostré hrany a kluzký povrch vany – prvky, které mohou být každý den v koupelně příčinou úrazu. Zajistit bezpečné užívání koupelny je prvořadým úkolem při jejím zařizování. Každoročně dochází k mnoha zraněním jen kvůli mokré podlaze a netýká se to jen dětí a hendikepovaných lidí. Z tohoto důvodu je třeba věnovat zvýšenou pozornost protiskluzové úpravě dlažby (označuje se symbolem bosé nohy). Protiskluzový efekt mají také spáry. Čím 32

více jich je, tím je podlaha méně kluzká. Proto je vhodné dát na podlahu například mozaikovou dlažbu. Svou dávku bezpečí dodá i koupelnový kobereček s protiskluzovou úpravou na spodní straně. Před vanu, umyvadlo či sprchu můžeme položit takzvané softy – snadno čistitelné gumové nebo pěnové předložky (kusové nebo v metráži). Účinnou prevencí uklouznutí je i podlahové topení. Kapky vody rychle uschnou a podlaha neklouže. Pomůckou proti vodě na podlaze jsou sprchové zástěny. Elegantní průsvitné nebo průhledné konstrukce jsou často součástí vany a sprchového koutu. Díly sprchové zástěny pravidelně kontrolujte. Předejdete tak případnému vypadnutí a rozbití. Obávat se nemusíte ani těch skleněných z tvrzeného strukturovaného mléčného skla.



Bezpečnost podle zón Bezpečnostní zóny jsou prostory, v nichž je zvýšené riziko újmy na zdraví nebo majetku. Jde o místa, kde byste mohli přijít k úrazu a škodě, ať už elektrickým proudem nebo požárem. V těchto místech platí speciální pravidla pro umístění elektrospotřebičů a zásuvek. Zákon rozeznává čtyři typy zón s předepsanými vzdálenostmi a umístěním přístrojů a zařízení. Především v koupelně je otázkou (možná až života a smrti) dodržování těchto pravidel; vždyť určitě byste nebyli rádi, kdybyste si vy nebo někdo z vašich blízkých ublížili.

zóně nesmějí být instalovány žádné spínače a elektrospotřebiče, kromě výjimek, jakými jsou spínače obvodů SELV, ohřívače vody, sprchová čerpadla a zařízení na elektrický proud s proudovým chráničem. Zóna 2

Zóna 0

Nejpřísněji chráněna je zóna 0. Označuje vnitřní prostor vany nebo sprchového koutu. V případě sprchy bez vaničky jde o prostor vymezený podlahou a rovinou ve výšce 5 cm nad podlahou. Do tohoto prostoru se nesmějí umísťovat žádné spínače nebo příslušenství, až na výjimky (napájení pomocí SELV – malé elektrické napětí bez spojení se zemí), které si můžete najít v normách.

Zóna 2 v podstatě navazuje na zónu 1 v 60 cm širokém páse a dosahuje od podlahy až po strop, minimálně do výšky 2,25 m nad podlahou. Umísťovat se sem nemohou žádná spínací zařízení, vypínače nebo zásuvky, byť s menšími výjimkami, například spínače a zásuvky obvodů SELV, svítidla, ventilátory, vytápěcí zařízení a jednotky pro vířivé vany s patřičnou ochranou. Zóna 3

Zóna 1

O něco méně přísné je to v zóně 1, která se nachází v prostoru nad zónou 0 a dosahuje až do výšky 2,25 m nad podlahou. Ani v této

Zóna 3 se nachází nejdále od zdroje vlhkosti a vody. Vytváří ji prostor, který se rozprostírá v šířce 2,4 m od vnějšího okraje zóny 2 a výškově je ohraničen podlahou a stropem (od 2,25 do 3 m). Navíc do zóny 3 patří i prostory pod vanou nebo sprchou, které jsou přístupné jen s použitím nástroje. V této zóně už mohou být i zásuvky, ale jen s samočinným odpojením od zdroje s ochranou oddělovacího transformátoru, pomocí SELV, s použitím proudového chrániče. 33


Jde o materiál vysoce odolný proti tlaku na plochu, který má charakter automobilového skla – po úderu zůstane vcelku. Nemáte-li zástěnu, pomůže i klasický sprchový závěs, samozřejmě jen tehdy, když voda z něj nestéká přímo na podlahu. Dalším nebezpečným prvkem v koupelně je vana, i ta ve sprchovém koutě. Designové vany sice lákají svým vzhledem, mějte však na paměti bezpečnost! Čím méně ostrých hran, tím lépe. Samozřejmostí musí být protiskluzová úprava dna.

Jak se chránit Koupelna je bohužel i místo, kde může dojít k úrazu elektrickým proudem. Existují však prostředky, které vás před nebezpečím mohou ochránit. • Pospojujte všechny nechráněné vodivé části ochranným vodičem. • Proudový chránič je elektrický přístroj, který odpojí chráněný elektrický obvod, když část přicházejícího proudu odtéká mimo obvod (například při dotyku člověka). Ve většině domácností se používají proudové chrániče jen zřídka jako doplněk ke standardním jističům. V nových instalacích koupelen je naštěstí použití proudových chráničů povinné. • Jistič je elektrický přístroj, který při nadměrném elektrickém proudu (tzv. nadproudu) automaticky rozpojí elektrický obvod, například při přetížení nebo zkratu. Na rozdíl od pojistky, která se musí vyměnit, se dá jistič opět zapnout, čímž se obnoví dodávka proudu do elektrického obvodu. • Elektrické krytí označuje ochranu elektrického zařízení před dotykem, vniknutím cizích předmětů a proti proniknutí vody. Stupeň ochrany zjistíte podle zkratky IP a dvou číslic. První označuje stupeň krytí před dotykem a vniknutím cizích předmětů a druhá ochranu proti vodě. 34

Kritická místa v koupelně z pohledu dětí: • Mokré povrchy jsou kluzké, proto je vhodné používat ve vaně protiskluzovou podložku a na podlaze protiskluzové koberce. • Přebalovací stůl by měl mít zvýšené okraje, navzdory tomu je třeba dítě stále jednou rukou přidržovat. • Pozor na horkou vodu. Zásadou je vždy nejprve pouštět studenou vodu a až následně přidávat teplou. Zvlášť u pákových baterií by si neměly děti pouštět vodu samotné. • Většina koupelen je vybavena zámkem. Pokud jdou do koupelny děti, je vhodnější klíč odložit. • V koupelně je většinou mnoho kosmetiky, čisticích prostředků a chemikálií. Někdy je právě v koupelně místo i na domácí lékárničku. Všechny chemické látky a přípravky, včetně těch určených na hygienu dětí, by měly být uloženy mimo dosah dětí. Totéž platí pro holicí potřeby, zvlášť pro žiletky a nůžky. • Při pobytu dětí v koupelně by se tu neměly nacházet elektrické spotřebiče. Fén raději vyndejte ze skříně a zapojte až po skončení koupele. Pokud se nechystáte na výměnu původních zařizovacích předmětů bez protiskluzové úpravy, podívejte se po protiskluzových podložkách, které se přilepí ke dnu vany. Nebezpečím může být i horká voda. Před opařením se můžete uchránit také například termostatickou baterií. Připlatíte si, ale v rodině s dětmi je to investice zajišťující bezpečí a po několika měsících provozu navíc zjistíte, že i účty za teplou vodu jsou o dost nižší. Samozřejmě nezanedbatelné riziko představuje také spojení vody a elektřiny. Proto dbejte na správné vyhotovení elektrických rozvodů a vývodů, protože setkání vody s elektřinou by dopadlo katastrofálně.



Několik koupelnových zásad pro seniory: • Dno vany i podlaha ve sprše by měly mít protiskluzovou úpravu, případně si obstarejte protiskluzové podložky. • Pro pohodlné a bezpečné vstupování a vystupování je dobré doplnit vanu a sprchový kout držadly. Své uplatnění najde i speciální sedačka. • Také ostatní podlaha v koupelně může být kluzká. Nezapomeňte na protiskluzový koberec. • Nikdy nepoužívejte elektrické přístroje ve vaně ani před sušením, když z vás ještě kape voda. Všechny elektrické přístroje musejí být v bezvadném stavu. Úraz elektrickým proudem ve vlhkém prostředí koupelny se nesmí podceňovat.

Posviťte si na sebe Kvalitní a hlavně bezpečné osvětlení je nezbytnou součástí koupelny. Svítidla do koupelny by měla splňovat kritéria daná příslušnými normami a předpisy, které jednoznačně definují možnost umístění a provedení svítidel do koupelen. Správné osvětlení v koupelně by se mělo skládat minimálně ze dvou komponentů: hlavní osvětlení a osvětlení prostoru

u zrcadla. Minimální hodnota intenzity osvětlení koupelny je 200 luxů, doporučuje se však 300 luxů. Příjemně bude působit světlo rovnoměrně rozptýlené po celém prostoru. Nezapomeňte, že světlé obklady odrážejí světlo lépe než tmavé, správné nasvícení světlé koupelny tak vyžaduje méně elektrické energie, než je potřebné k dosažení stejné kvality světla v koupelně tmavé.

Hlavní osvětlení K zajištění hlavního osvětlení můžete zvolit centrální stropní svítidlo umístěné uprostřed stropu nebo bodová svítidla s rozptylným krytem umístěná do podhledů. Stropní svítidla mohou být namontována na strop, ale i zapuštěna do stropu. Centrální svítidlo můžete doplnit nástěnnými svítidly kolem zrcadla. Díky jasnému světlu z obou stran zrcadla získáte dostatek světla jak při holení, tak i při nanášení make-upu, protože svítidla po stranách zrcadla, na rozdíl od horního osvětlení, nevytvářejí na tváři stíny. Při navrhování hlavního osvětlení je třeba vzít v úvahu celý prostor koupelny i se zařízením a jeho barevnost. V koupelnách s malými rozměry může funkci hlavního osvětlení plnit osvětlení zrcadla. V tomto případě by dvě lampy umístěné vpravo a vlevo od zrcadla měly postačovat.

Osvětlení zrcadla Velká zrcadla jsou trendem, neboť opticky zvětší prostor. A k zrcadlu nevyhnutelně patří kvalitní osvětlení. Svítidla by měla kromě prostého osvětlení důležitých činností poskytnout především příjemné, rozptýlené, měkké světlo, které nebude oslňovat a osvětlí tvář co nejrovnoměrněji. Neoslňujícího a rovnoměrného osvětlení bez rušivých stínů dosáhnete lampami namontovanými po stranách zrcadla. U větších 35


vého koutu. Jedinečnou harmonii světla, barev a prostoru vytvoříte především pomocí bodových svítidel či LED pásů.

Dávejte si pozor na ochranné známky

zrcadel se doporučuje použít i jedno svítidlo nad zrcadlem, které vytvoří rovnoměrné světlo na celé zrcadlové ploše. Oblíbeným řešením jsou halogenové žárovky, halogenová bodová svítidla, obvyklá jsou i zářivková lineární svítidla s opálovým krytem. Všechny interiérové světelné zdroje používané v koupelnách by měly dosahovat velmi dobrého podání barev (index Ra = 80 u zářivkových zdrojů, Ra = 100 u klasických a halogenových žárovek).

Náladové osvětlení

Jedním z nejdůležitějších požadavků při realizaci osvětlení v koupelně je bezpečnost. K řešení osvětlení je nutné přistupovat s rozvahou a dodržovat všechny bezpečnostní požadavky. V minulosti platilo pravidlo, že v koupelně nesmíte používat žádný vypínač ovládaný přímo dotykem ruky, ale jen vypínač ovládaný šňůrkou. I když se toto pravidlo změnilo, mohou se v současnosti v koupelnách používat jen osvětlovací zdroje odolné proti vodě a páře. Speciální technická norma o bezpečnostních požadavcích v koupelnách říká, že v prostoru kolem vany a sprchy se mohou používat jen lampy, které jsou chráněny před stříkající a tekoucí vodou. Tyto lampy mohou být napájeny jen nízkým napětím v rozsahu do 12 V a musejí být určeny speciálně pro prostory se zvýšenou vlhkostí. Bezpečnostní norma rozeznává ještě další tři ochranná pásma, která by měli znát všichni elektro-

Je-li pro vás koupelna i místem relaxace, určitě oceníte možnost vytvořit si pomocí osvětlení příjemnou atmosféru. K tomuto účelu jsou ideálním prostředkem svítidla s LED diodami. Jejich malé rozměry a především malé napájecí napětí umožňují instalaci v místech, kde by se jiná svítidla uplatnila jen velmi těžko, například u podsvícení vany. Výsledným efektem je intimní atmosféra a díky podsvícení opticky odlehčená hmota vany. V koupelně však najdete i další místa, kde můžete pomocí osvětlení vytvářet různé nálady a zajímavé akcenty. Nasvícením lze zvýraznit skoro všechno – i tekoucí vodu v umyvadle, sklo, zrcadlo, ale i zajímavý prvek na obkladech nebo vnitřek sprcho36



instalatéři a odborníci v prodejnách svítidel. Ke zvýšení bezpečnosti se doporučuje pojistit elektrický obvod v koupelně proudovým chráničem. Zabráníte tak neštěstí způsobenému pádem zapnutého elektrického spotřebiče do vany plné vody.

Několik pravidel při navrhování koupelnového osvětlení • Kosmetické procedury vyžadují osvětlení s dobrou barevnou odezvou, respektive podáním barev. Znamená to, že i při umělém osvětlení se barvy musejí zobrazovat stejně jako při přirozeném denním světle (index podání barev Ra je u žárovky a halogenového zdroje 100). • Nejvhodnější barva světla do koupelny je teplá bílá 2 700 K. • Bíle opálové sklo má vynikající vlastnosti při rozptylování světla. • Světlé plochy odrážejí světlo lépe než tmavé. V tmavých prostorech se potřeba výkonu lampy může zvýšit až o 100 %. • V koupelně nepoužívejte svítidla bez krytů a stínidel nebo taková, která svítí přímo do tváře. Zabráníte tak nežádoucímu oslňování. • Svítidla nasměrovaná přímo na zrcadlo mohou nevhodně oslňovat. • Halogenová svítidla nad vanu? Proč ne, jen dobře zapřemýšlejte nad jejich umístěním, aby vám při relaxaci ve vaně nesvítila přímo do očí a nepříjemně neoslňovala. Vhodný světelný zdroj do sprchových kabin a ke čtení ve vaně je lampa s širokým rozptylem světla.

Nejlepší je denní světlo Okno v koupelně nemá jen praktický význam. Denní světlo přijde vhod i při nanášení make-upu a milovníci všeho živého jistě ocení možnost zkrášlit koupelnu živými rostlinami. Také z hlediska bezpečnosti, hygieny a psychické pohody je vítané mít koupelnu dobře

prosvětlenou a vyvětranou. Sladění funkce oken a zařízení koupelny je poměrně ošemetná záležitost, protože řešení obvykle nespadá do kompetence téže osoby. Zatím co o velikosti, tvaru a rozmístění oken na stavbě rozhoduje architekt, zařízení koupelny si určíte vy, případně koupelnové studio. Při řešení oken v koupelně dodnes architekti volí raději jakýsi paušální, nekonfliktní přístup. Okno, nebo spíše okénko, umístí někam výše, přibližně doprostřed stěny, a to tak, aby zvenku neměl nikdo možnost nahlédnout dovnitř. Jenže tímto řešením zruší i výhled ven. Naštěstí ne všechny koupelny jsou tmavou komorou a stále častěji se objevují takové, do nichž dopadá dostatek denního světla. I když i zde musíte vytvořit alternativu pro večerní a noční používání.

Zajištění přístupu světla Prvním krokem při využívání denního světla v koupelně je zvětšování standardního rozměru koupelnového okna (40 × 40 cm). S větším oknem proniká do koupelny více světla a otevírají se i nové možnosti jeho využití. S jedním oknem se v některých případech dostanou do koupelny i další a mezi ně můžete umístit umyvadlo se zrcadlem, čímž využijete kvalitní boční osvětlení. Prostor mezi okny se hodí i na umístění polic nebo praktického závěsného programu. Rohová okna nebo okna umístěná v rohu na doraz ke stěně jsou též výzvou, jak vyřešit koupelnu netradičně. V moderních koupelnách se klade důraz na kvalitní prosvětlení velkými okny nebo zasklenými stěnami. Populární jsou i úzké pásy oken, které vytvářejí netradiční efekt nejen při pohledu zvenčí, ale i zevnitř. V koupelně je můžete zúročit například jako zdroj denního světla nad vanou nebo řadou umyvadel. Při tvorbě prostorů svou roli sehrává i hra světla a stínu. Například v prostorech přímo pod střechou se 37


dá kouzlit s proudy světla, které přicházejí přes bodová či pásová střešní okna a světlíky. Tímto způsobem můžete zlepšit osvětlení zrcadla nebo velmi zajímavě nasvítit sprchový kout. Extravagantním řešením koupelny, které se musí zohlednit už v návrhu samotné stavby, je úzký pás okna v netradiční výšce, například nad úrovní horní hrany vany. Výsledek působí o to překvapivěji, že může jít o kombinaci zcela klasické vany s úplně netradičním oknem. Principiálně podobným řešením je luxferový pás v příčce, která odděluje koupelnu od vedlejší místnosti, řekněme od kuchyně. V takovém případě jde spíše o efekt doplňkového prosvětlení prostoru. Okna s vysokým parapetem nebo umístěná úplně pod stropem neumožňují svou velikostí a polohou tak kvalitní osvětlení jako běžná okna. Jsou však vhodná pro doplňkové osvětlení, které zvyšuje celkový jas, a spolu s ostatními okny vytvářejí rovnoměrnější osvětlení místnosti. Výhodou takto umístěných oken je, že se pod ně vejde mnoho zařizovacích předmětů a koupelnového nábytku.

Střešní okno v koupelně V některých rodinných domech či podkrovních a mansardových bytech se musíte vyrovnat s osvětlením koupelny přes vikýř nebo střešní okno. Vikýř může velmi dobře posloužit tam, kde není dostatečná podchozí výška a hrozí, že byste si při hygieně otloukali hlavu o zešikmenou stěnu. U vysokých podkrovních prostorů je velmi zajímavý a účinný způsob prosvětlení střešní okno, které vpouští světlo přímo shora. Denní světlo přicházející shora vytváří velmi zajímavý efekt i v domech s plochou střechou. Světlo můžou přivádět souvislé zasklené pásy nebo bodově rozmístěné světlovody různých tvarů a rozmanitého uspořádání. 38

Proti slunci a nežádoucím pohledům Pokud je v koupelně okno, mělo by se dát i zatemnit nebo zastínit. Opálové či matované sklo je krásnější než sklo vzorované nebo sklo s imitací ledu. Další variantou jsou žaluzie, police s květinami napříč oknem nebo jednoduché textilní záclony. Pokud používáte tenké, poloprůsvitné závěsy, umístěte osvětlení tak, aby zvenku nebylo vidět siluetu koupající se postavy. Do koupelny se hodí i omyvatelné rolety. Dlouhé závěsy jsou určeny do velkých prostorů, kde není problém s párou. Dobrým tipem do malých místností je výměna některých skleněných okenních tabulí za zrcadlo. Ani u střešních oken nezapomeňte na účinné a snadno ovladatelné stínicí prvky. Koupelny, které mají přístup na terasu nebo balkon, mohou těžit z přísunu světla přicházejícího přes balkonové dveře. Z takového komfortu se můžete těšit i v případě, že byt nemá balkon – stejně dobře poslouží francouzské okno sahající až po zem. V moderně řešených domech se objevují i celoprosklené stěny, které prostoru dodávají punc výjimečnosti a elegance. V takových případech se i od samotného řešení koupelny očekává více extravagance a exkluzivnosti. Světlovod je zařízení, které umožňuje na nepřístupné místo v bytě či domě přivést denní světlo. Světlovod tvoří zrcadlový tubus ukončený skleněnou kupolí na vnější straně a průhledným krytem v interiéru (skleněným či plastovým). Světlovod ústí na fasádě či na střeše a díky soustavě zrcadel v tubusu dokáže přivést sluneční světlo (a to i při zatažené obloze) dovnitř dispozice.


Zařízení koupelny


Koupelna patří k jednomu z nejnáročnějších prostorů v bytě. Vyžaduje se v ní maximální využití prostoru, praktičnost, dokonalá funkčnost, jednoduchá údržba a zároveň i poměrně vysoká estetická úroveň. Bez ohledu na velikost má koupelna plnit nejen úlohu místa pro očistu těla. Měl by to být prostor, který působí útulně, příjemně, kde můžete odpočívat a relaxovat. Často se však zapomíná ještě na jednu důležitou funkci – skladování. Chcete-li mít koupelnu, která nejen dobře vypadá, ale máte v ní i všechno potřebné po ruce, zaměřte svou pozornost na koupelnový nábytek a různé užitečné doplňky. Nezapomeňte však, že problém s nezvládnutelným chaosem v koupelně nezpůsobuje jen nedostatek úložných prostor, ale i živelné zaři-

zování – jednotlivé zařizovací předměty se dokupují postupně a bez logických souvislostí. Proto se v mnoha koupelnách to málo místa, které se tu nachází, nakonec využívá velmi neefektivně.

Místo se najde vždycky Ve většině koupelen je příliš málo místa na to, aby se do nich vešel ještě i nábytek. Aspoň na první pohled to tak vypadá. Vždy se však v koupelně skrývá obrovské množství věcí, které jsou uloženy na neuvěřitelných místech. Přitom příležitostí a prostoru na vhodné uskladnění je opravdu hodně. Je třeba se jen zamyslet nad správnou organizací, například ve formě praktického koupelnového nábytku. Světoví výrobci koupelen a koupelnových doplňků nabízejí 39


navzájem sladěná umyvadla, vany, zrcadla, ale i nábytek a doplňky. Při tvorbě nábytku kladou důraz na promyšlený design, elegantní, čisté linie, přitažlivé povrchy, propracované detaily, rafinované osvětlení, účelné uspořádání a s tím související dokonalou funkčnost. A všechno s jediným cílem – vytvořit praktickou a harmonicky sladěnou koupelnu.

Nábytek v koupelně Nábytek určený do koupelny musí být nejen praktický, ale i důmyslný. Touto myšlenkou se řídí většina výrobců skříněk, poliček a různých úložných koupelnových prostorů. Sestavy se řeší promyšleně, aby dokázaly využít každé volné místo beze zbytku. Na skříňku se zabudovaným umyvadlem bezprostředně navazuje horní část se zrcadlem a s osvětlením, horní skříňky a police, vysoké skříňky nebo nízké skříňky, které slouží i jako kosmetický stolek. Vnitřní vybavení koupelnového nábytku též odpovídá specifickým nárokům koupelny. U skříněk se osvědčila například 40

dvířka s mělkými poličkami – podobná jako v chladničce. V nich je možné přehledně a bezpečně seřadit lahvičky, tuby a nádobky různých tvarů a velikostí. Velmi praktické jsou zásuvky, věšáky či výsuvné regály, které jsou mnohem přehlednější

Po ruce, ale ne na očích Pokud máte pocit, že úložné prostory a množství poliček a vystavených přípravků narušují designový vzhled koupelny, nezbývá než najít řešení, které vám všechny úložné prostory elegantně schová. Skříňky, police a zásuvky se dají maskovat celistvou plochou koupelnového nábytku, do umyvadlových desek, designových podstavců pod umyvadlem nebo za celodřevěnou stěnu, z níž se uvolní lehkým dotykem. Krása tvarové jednoduchosti přiměla výrobce koupelnového nábytku k hledání vtipných, překvapivých, ale hlavně funkčních řešení, která si vypůjčila nápaditost výsuvů, otočných košů a skrytých úchytek z dnes už povinné výbavy kuchyňských linek.



než klasické police. Populárním prvkem moderních koupelen je umyvadlo zabudované do pultu. Tímto jednoduchým způsobem si vytvoříte prostor na mnoho věcí denní potřeby a nemusíte je pokaždé odkládat někam do police nebo do skříňky. K zabudování do pultu lze použít všechny typy umyvadel – od klasicky tvarovaných až po extravagantní skleněné kousky, které se do plochy pultu zapouštějí úplně, jen tak do půli nebo se na desku pouze položí. Prostor pod pultem dokážou výrobci využít k zabudování praktických skříněk a polic. Univerzálním doplňkem, který se objevuje v koupelnových řadách mnoha renomovaných firem, jsou nízké zásuvkové skříňky na kolečkách. Mohou sloužit i jako příruční stolek nebo jako židlička. V případě, že je právě nepotřebujete, jednoduše je zasunete pod umyvadlo jako obyčejnou skříňku.

Zrcadlo nesmí chybět V koupelně nesmí chybět zrcadlo z tvrzeného skla, které dokáže dělat v tomto prostoru zázraky – opticky ho zvětšuje, rozjasňuje. Vzhled umyvadla, vany a dalších zařizovacích předmětů spolu s ostatními doplňky a nábytkem, ovlivňuje nejen celkové řešení koupelny, ale také umístění zrcadel, zrcadlových skříněk nebo větších zrcadlových ploch a funkčního doplňkového osvětlení. Zrcadlo s osvětlením osazené nad umyvadlem se zabudovanou stojánkovou baterií má svůj prostor vyhrazený ve výšce nad 120 cm od podlahy. V případě, že je umyvadlová armatura vyvedena ze stěny, všechny předměty nad umyvadlem musejí být umístěny o něco výše – nad 130 cm od podlahy, dbejte přitom ale především na výšku členů vaší rodiny, aby se v zrcadle neviděli od pasu dolů anebo aby naopak nemuseli použít stoličku, pokud chtějí vidět svůj obličej.

Jednoduché ale praktické Pokud svou zabydlenou koupelnu nechcete nijak radikálně reorganizovat, ale přece jen byste chtěli její vzhled trochu vyčistit a sjednotit, možná vám pomohou jednoduché triky. • Police, pračku nebo kotel umístěný ve výklenku můžete zakrýt zatahovací roletou nebo žaluzií. Máte-li po stranách dost místa, v úvahu přichází i posuvná stěna na kolejničkách. • Jestliže se vám líbí nápad se skříňkou na kolečkách, podobným způsobem poslouží i obyčejný taburet. Sedací nábytek v koupelně oceníte, když si porovnáte kvalitu sezení na okraji vany se sezením na pohodlné a stabilní ploše. Kromě toho, má-li taburet úložný prostor, můžete do něj odkládat například špinavé prádlo. • Velmi oblíbený je závěsný drátěný systém, který dokáže vyřešit ukládání prakticky čehokoliv. Jeho instalace je přitom velmi jednoduchá. Pokud se vám nechce vrtat do stěny nové díry, kupte si košíky a police, které se dají zavěsit na koupelnové dveře, na dveře skříňky, nebo na existující polici nebo na skobu. Velké zrcadlové plochy vyžadují úplně hladký povrch stěny, na kterou se montují. Minimální tloušťka zrcadla je 4 mm. U tloušťky 6 mm a více lze na zrcadlové ploše udělat i ozdobnou fazetu. Šikovné ruce kvalifikovaných řemeslníků a kvalitní lepidla dojem prostornosti koupelny znásobí.

Drobnosti na každý den Každodenními společníky v koupelně jsou i misky a dávkovače na mýdlo, stojany a kelímky na zubní kartáčky a mnoho dalších praktických doplňků, které pomáhají udržet v koupelně pořádek. I když se 41


zdá, že jde o drobnosti, jejich designem se zabývají přední designéři. Jejich snahou je sladění se vzhledem jednotlivých koupelnových sérií. Na trhu se však najdou i originální kousky, jimiž svou koupelnu oživíte a rozveselíte.

Pro skromné i náročné Mezi nejčastější, ale také nejlevnější materiály na výrobu koupelnového nábytku patří stále plasty a kovy. Pokud však toužíte po něčem exkluzivnějším, není problém ani dřevo, proutí nebo textil, samozřejmě s důkladnou ochranou proti vlhkosti. Podobně jako v kuchyních se i v koupelnách objevují lakované desky s vysokým leskem, laminát a fólie, které se vyrábějí v různých barvách a vzorech imitujících například dřevo nebo kámen. V nabídce jsou moderní, klasické nebo rustikální modely a stále častěji se setkáváme i se zajímavými průniky rozmanitých protichůdných stylů. Výjimkou

Textilní barvy a vzory Textil dokáže změnit koupelnu k nepoznání. Jeho výraznými atributy jsou barva a vzor, protože právě ty vás jako první zaujmou při vstupu. Zatím co muži zpravidla ocení šedé a černé odstíny, ženy se nebojí výrazných barev, jako jsou oranžová, červená, žlutá a podobně. Obě pohlaví se shodnou na zemitých tónech. Co se týče obliby vzorů, převládají geometrické dezény a květinové motivy – od malých po velké, vypadají, jako byste si je kreslili sami. Téměř ve všech kolekcích najdete i vzory spjaté s koupelnovým prostředím (kapka vody, nápisy aqua a podobně).

není například klasický design v šatu moderních materiálů, nebo naopak tvarově jednoduchý moderní design, který v duchu návratu k přírodě nese znaky tradičního nábytku.

Kam s ručníky? Také tady platí klasická rada – vždy mají být po ruce. Menší ručník na utírání tváře a rukou věšte k umyvadlu. Výška umístění háčku by měla odpovídat délce ručníku tak, aby osušky neležely na zemi, a naopak ručníky na tvář nevisely metr nad umyvadlem. Praktickou pomůckou bývá kromě klasických háčků i trojramenný držák nebo dlouhá rukojeť nebo tyč, kde mokré ručníky lépe proschnou. Držák se dá nainstalovat přímo na stěnu a díky kloubovému upevnění zabírá místo jen ve chvíli, kdy plní svůj účel. Šikovnou možností je mít přímo v koupelně (nebo alespoň v její blízkosti) skříňku nebo vhodný prostor, kam můžete uložit náhradní koupelnový textil. Nezapomeňte ani na stylově vhodný koš na špinavé prádlo. 42



Ručníky a spol. Koupelnový textil – pěkný, praktický a příjemný na používání – by neměl chybět v žádné koupelně. Dnes už ovšem neplní jen čistě praktickou funkci, výběr toho správného materiálu a barvy může dojem z koupelny zcela zničit, nebo naopak podpořit. Asi nejčastěji se v koupelnách setkáme s ručníky a osuškami z přírodních materiálů, například z froté ze stoprocentní bavlny. Kvalita bavlněného froté se určuje gramáží – hustotou nití nebo smyček. Nejčastěji se používá 350 – 400 g/m3, přičemž platí, že čím je gramáž vyšší, tím lepší užitkové vlastnosti výrobek má. Někdy se může stát, že ani výrobek s vysokou gramáží nebude při prvním použití dostatečně sát. Je to způsobeno úpravou nití při tkaní. Správnou nasákavost materiál získá až po vyprání. Ručníky a osušky by měly být sladěny s ostatním textilem (závěsy, předložky k umyvadlu, vaně nebo záchodu). Při výběru se musíme řídit celkovým zařízením a vzhledem koupelny. Určujícími faktory jsou i velikost koupelny a počet jejích

uživatelů. Každý by měl mít svůj háček nebo držák na ručník či osušku umístěný minimálně 80 cm nad zemí. Předložky před vanu, sprchový kout a záchod najdete většinou v sériích s jednotným vzorem, tvarem i barvami, součástí může být i kryt poklopu záchodového sedátka, sprchový závěs a záchodové doplňky. Předložky se šijí z materiálu s gramáží 700 g/m3 s protiskluzovou úpravou na rubové straně. Tvar, rozměr a vzor vybírejte s ohledem na velikost koupelny. Barevnost by měla korespondovat s použitým obkladem a barvou sanitárního zařízení. Levnější variantou sprchové zástěny je závěs – buď z PVC, nebo textilní. Jeho nízká nákupní cena dovoluje rychlou změnu, takže v momentě, když vás začne nudit jeho barevnost a design, prostě ho vyměníte za jiný.

Jakou pračku vybrat V rodinném domě si můžete vybudovat samostatnou prádelnu, ale v bytě většinou umístíte pračku do koupelny. Na jedné straně, pokud máte pračku plněnou

43


Na co je nutné myslet před koupí pračky a sušičky • Velikost – najděte si tak velkou pračku, která se vejde nejen do plánovaného prostoru, ale i do dveří koupelny při stěhování. Shora plněné pračky jsou široké 40 – 45,6 cm, vysoké 85 – 90 cm a hluboké 60 – 62 cm. Zpředu plněné pračky jsou široké 60 cm, vysoké 85 cm a hluboké 60, 45, 44, nebo dokonce jen 37 cm. Máte-li málo místa a nemáte kde prádlo sušit, zvolte si kombinovanou pračku se sušičkou. • Kapacita – pro rodinu je vhodná pračka s kapacitou 6 – 9 kg prádla. Pokud žijete sami či jen s partnerem, stačí vám menší pračka na 3,5 – 4,5 kg prádla. • Spotřeba energie – energeticky úsporná pračka ušetří peníze a chrání životní prostředí (nenižší spotřeba energie je 0,15 kW na kilogram prádla, tj. od 0,75 do 1,35 kW na kapacitu 5 – 9 kg). • Spotřeba vody – pračka s funkcí DirectSpray stříká vodu přímo na prádlo, čím využívá vodu opravdu úsporně. Ověří množství prádla v bubnu a podle toho přizpůsobí spotřebu vody i energie (nejnižší spotřeba vody je od 39 do 42 litrů). • Alergie – pokud trpíte alergií, zvolte pračku, která má funkci extra máchání. Jestliže budete sušit v sušičce, zbavíte prádlo pylů, prachu a dalších alergenů. • Odstřeďování – máte sušičku, nebo budete sušit venku, či dokonce uvnitř v bytě? Pračka odstřeďující při vysokých otáčkách vysuší prádlo rychleji a úsporněji, než kdybyste sušili stejné množství prádla v sušičce. Pračku s menším počtem otáček než 1 000 si v současnosti už nekupujte. Počet otáček 1 000 znamená účinnost sušení třídy C. Až 2 000 otáček za minutu je potřeba na účinnost sušení třídy A.

44

Do sušičky se doporučuje prádlo odstředit při minimálně 800 otáčkách. Při odstřeďování ve vysokých otáčkách se však prádlo více zmačká a někdy dojde i ke zlámání vláken. • Senzor vlhkosti – sušičky mají časovač nebo elektronický senzor vlhkosti, který sušení ukončí, když je prádlo usušeno tak, jak jste chtěli. Tato funkce šetří spotřebu energie. • Inteligentní praní – technologie FuzzyLogic, 6. smysl nebo Softtronic regulují praní podle zvoleného programu, nastavují teplotu praní, máchání a odstředění. Dokážou identifikovat množství náplně a vnímat jednotlivé fáze pracího cyklu a podle toho zabezpečit vynikající výsledky praní každého druhu prádla s vysokou úsporou vody, času a energie. V zájmu zefektivnění pracího cyklu a přizpůsobení praní rychlému životnímu tempu jsou mnohé pračky vybaveny funkcí TimeManager, která umožní upravit si délku praní nebo posunout start.



zpředu, získáte místo na odkládání různých drobností, ale prostor, který pračka potřebuje na umístění, může při zařizování dost chybět. Do malých prostorů nebo tam, kam se nevejde pračka standardních rozměrů 60 × 60 cm, jsou ideální úzké pračky s předním plněním s hloubkou 37 – 40 cm, tzv. „slimky“. Svrchu plněná pračka je vhodná do prostorů s omezenou šířkou. Otevírání směrem nahoru zabírá asi 50 cm prostoru nad pračkou a tyto pračky jsou často méně stabilní než pračky plněné zpředu. Je také třeba počítat s tím, že víko pračky bude často otevřené po praní, aby vnitřek pračky neplesnivěl, což nepůsobí zrovna esteticky. Pro umístění pračky je vhodné počítat se zásuvkou, která bude sloužit pouze pro pračku, připojením do odpadu a napojením na studenou, případně teplou vodu (vyplatí se pouze tehdy, je-li teplá voda ihned k dispozici bez prodlev a tepelných ztrát). Při realizaci nových rozvodů na to nezapomínejte. I když neplánujete nové rozvody, můžete si opatřit speciální odtok k umyvadlu se samostatnou odbočkou pro odtok pračky. Rovněž se neobejdete bez samostatného, případně sdruženého (společný i pro potřeby baterie) ventilu,

Moderní pračky a sušičky jsou vybaveny bezpečnostními prvky, díky nimž se nemusíte obávat škod způsobených vodou ani se strachovat o bezpečnost dětí nebo samotné pračky. • Ochrana proti přetečení vody – běžná je několikanásobná ochrana proti škodám způsobeným vodou (AquaStop, AquaSafe, WaterProof, 3D-AquaSpar systém). • Senzor na kontrolu stavu vody v pračce před začátkem ohřevu. Toto zařízení se uplatní například tehdy, když zapomenete otevřít vodovodní kohoutek. • Dvířka pračky zůstanou během praní a odstřeďování zamknuta. • Pračky s velkým plnicím otvorem jsou vybaveny dětskou pojistkou proti nechtěnému uzavření dvířek, kterou můžete aktivovat sami. Toto opatření například zabrání dětem, aby uvízly v bubnu. • Dětská pojistka uzamkne funkce pračky. • Kontrola stability pračky zabezpečí, aby při odstřeďování pračka zvyšovala otáčky postupně, a je-li prádlo špatně rozložené, pračka pomalu otáčí bubnem střídavě na jednu a druhou stranu do té doby, než je buben zatížen rovnoměrně. • Indikace různých kontrolních funkcí na displeji, testovací program pro servisní službu. Sušičky mají LED ukazatele stavu sušení a signalizují, kdy vyprázdnit nádržku nebo vyčistit filtr. • Elektronická regulace pěnivosti, která zabrání nadbytečné tvorbě pěny a problémům s tím spojeným. nejlépe se zpětnou klapkou. Ventily spotřebiče je lepší neumísťovat za spotřebič, jednak kvůli jejich přístupnosti a také kvůli možným vibracím pračky, která může do ventilu narážet. 45


V koupelně najde uplatnění i mnoho malých elektrospotřebičů – dnes jsou již zcela běžné kulmy, fény, holicí strojky či elektrické zubní kartáčky. Každý takový přístroj však potřebuje elektrickou zásuvku. A pokud vás koupelnu používá najednou více, určitě nevystačíte jen s jednou. Proto při plánování nezapomeňte na dostatečný počet elektrických zásuvek, samozřejmě s náležitou ochranou před úrazem elektrickým proudem.

Suší a nemačká Častým problémem při provozu domácnosti je zajistit místo, kde se dá sušit prádlo. S terasou, lodžií, balkonem nebo dokonce sušárnou máte vystaráno, nám ostatním zůstávají radiátory nebo sušičky prádla, kterým k provozu v podstatě stačí obyčejná zásuvka. Dobrá sušička totiž dokáže vysušit prádlo tak, aby se snadno žehlilo nebo se dalo přímo uložit do skříně. Navíc pokud se prádlo ze sušičky nevyndá hned po usušení, mnohé

46

ze sušicích programů se zakončí až třicetiminutovou fází proti pomačkání a na usnadnění žehlení. V prostorné koupelně může sušička tvořit celek s pračkou zpředu plněnou. Postavit je můžete nejen vedle sebe, ale pomocí speciálního podstavce i přímo na sebe do tzv. komínu. Dveře sušičky se dají přizpůsobit na levé nebo pravé otevírání, na rozdíl od pračky, kde jsou dveře zpravidla s otevíráním doleva. Pokud ani na toto řešení místo prostě nemáte, můžete si obstarat alespoň pračku kombinovanou se sušičkou. Po vyprání vložíte do sušičky poloviční množství prádla, zvolíte vhodný program, nastavíte dobu sušení. Toto řešení však není zcela ekonomické, co se týče provozu. Existují tři typy sušiček: ventilační, kondenzační a kondenzační s tepelným čerpadlem. Rozdíl spočívá v tom, jakým způsobem se ze spotřebiče odvádí horký vzduch, který odebírá vlhkost z prádla. U ventilační se vlhký vzduch odvádí mimo spotřebič. Proto je třeba počítat s odvodem do exteriéru (například do světlíku), aby voda nekondenzovala v místnosti. V kondenzační sušičce vlhkost odebraná z prádla zkondenzuje a odteče do sběrné nádoby přímo v sušičce. Nasbíranou vodu lze odvést do kanalizace či pravidelně vylévat.


Šetřit se dá i v koupelně


Koupelna patří k prostorům, kde je mnoho příležitostí k úsporám, především během provozu. S racionálním přístupem k vedení domácnosti lze ušetřit na nákladech za vodu, topení i elektřinu. Metody, jak šetřit, můžeme rozdělit do dvou skupin. Do první skupiny tzv. technických opatření patří zařízení, díky nimž lze snížit spotřebu a tepelné ztráty nebo zvýšit efektivitu využívání všech zdrojů. Druhým způsobem jsou racionalizační opatření čili vědomě šetrný přístup ke spotřebě, například změnou hygienických návyků.

přímou spotřebu – pití a vaření, využijí jen 4 litry. A protože pitná voda se stává poměrně vzácným artiklem, je třeba se zamyslet nad způsoby, jak jí šetřit. Cesta k úsporám přitom není v radikálním

Při provozu koupelny můžete ušetřit značné množství energií, ale především pitné vody, ať už teplé, nebo i té studené. Z přibližně 122 litrů pitné vody, které denně jeden člověk použije, se na 47


omezení, ale v její efektivnější spotřebě. Například pokud eliminujete plýtvání vody u domácích spotřebičů, jako jsou pračky, můžete být překvapeni, kolik vody ušetříte. Při koupi nových spotřebičů proto věnujte pozornost třídě jejich energetické účinnosti a vybírejte si modely třídy A, případně ještě lepších tříd A+ nebo A++.

Koupání a mytí Podle typu vodovodní baterie odteče do kanalizace 7 – 20 litrů vody – za každou minutu. Proto když vodu právě nepotřebujete, zastavte její přívod. Na ústní hygienu používejte kelímek. Dokonce i mokré holení zvládnete s malým množstvím vody v umyvadle. Pomocí pákové baterie nastavíte požadovanou teplotu vody mnohem rychleji než pomocí kohoutků. Tak se zredukuje množství vody, které zbytečně proteče odpadem. Instalovat se vyplatí i termostatické směšovací baterie. To, že spotřeba vody je při sprchování mnohem nižší než u koupele, asi ani není třeba zmiňovat. Navíc omezovač průtoku a speciálně upravené sprchové otvory umožňují i u sprchování až 50% úsporu vody. Některé horní a ruční sprchy mají dokonce spotřebu jen 6 litrů vody za minutu. Tyto výhody přináší regulační technologie

48

využívající takzvaný O-kroužek, který se flexibilně přizpůsobuje tlaku vody: je-li tlak vysoký – plocha kroužku se zvětší, u nízkého tlaku se jeho plocha opět zmenší – takže proud vytékající vody zůstává stejný. Důvtipná technologie umožní šetřit vodu i energii též na jiných místech – při mytí smíchává vodu se vzduchem, čímž se v konečném výsledku zvětšuje objem vodních kapek. Díky tomu je vodní proud objemnější a pocit při mytí a sprchování intenzivnější, přičemž hodnota průtoku je o 10 % nižší.

Záchod Také běžný záchod spotřebuje příliš mnoho pitné vody. U klasických toalet se při jednom spláchnutí použilo až 15 litrů! Méně vody spotřebujete, když si obstaráte splachovací nádržku s duálním systémem nebo regulátorem splachování – tak dokážete omezit spotřebu vody až o třetinu. Úsporným plovákovým ventilem ve splachovací nádržce získáte možnost regulovat množství vody vytékající z nádržky při splachování podle potřeby, čímž můžete ušetřit až 60 % vody. Neplánujete koupi nové toalety? Úspory dosáhnete, například když do splachovací nádržky dáte naplněnou jednu až dvě PET láhve, které svým objemem zmenší objem nádržky, takže při spláchnutí odchází vody méně. Nainstalovat si můžete i fotobuňku, která automaticky zastaví přívod vody, když se od záchodu vzdálíte. Nezapomeňte pravidelně kontrolovat těsnění v nádržkách – protékající WC je velký původce plýtvání vodou. Do záchodové mísy nikdy nelijte jedovaté a nebezpečné látky (ředidla, ropné látky, zbytky léků, benzín, barvy atd.), protože je čistírny odpadních vod nedokážou v některých případech bezpečně odstranit, a tak se následně dostávají do vodních toků.



Jak šetřit vodu • Dávejte přednost sprchování před koupáním, ušetříte až 30 % energie. • Na sprchování používejte úsporné hlavice. • Namontujte si pákové baterie, předejdete zbytečnému pouštění vody při nastavování správné teploty a ušetříte až 30 % energie potřebné pro ohřev vody. • Opravte kapající kohoutky. Při úniku desíti kapek za minutu je roční ztráta 1 800 litrů. U teplé vody se kromě toho zbytečně plýtvá energií. • Šetřete vodu při splachování – pomocí úsporného splachování, nastavení plováku v nádržce na nižší hladinu, vložením cihly nebo plné láhve s vodou do nádržky apod.

Ekotoaleta Vodu v rodinném domě můžete ušetřit i vybudováním kompostovací toalety, jejíž princip je založen na oddělení pevné a tekuté části odpadu. Pevný odpad a papír skončí ve speciálním odvětrávaném kompostovacím zásobníku, kde se rozkládá. Odpad dokonale rozložený na humus se zhruba jednou za dva roky vynese na kompost, nebo je-li příliš suchý, dá se i spálit. Větrání se řeší buď vlastním odtahem, nebo ventilátorem. Tekutý odpad (moč) se odvádí jinou odpadovou rourou do zemního zásobníku (po zředění dešťovou vodou vhodné na zalévání zahrady), do malé čistírny odpadních vod (biologického filtru) nebo do běžné kanalizace.

Úspory při ohřevu vody Asi největší položku v rodinném rozpočtu představují náklady na přípravu teplé vody. Dodržováním několika jednoduchých pravidel můžete i zde ušetřit. Například přeprava teplé vody z místa

Malý koupelnový výměník

ohřevu do místa spotřeby – čím je potrubí delší, tím více musíte odpustit vychlazené vody, než přiteče dostatečně teplá. Než se tak stane, voda odtéká do odpadu, a i když ji nevyužíváte, zaplatit musíte. Proto je důležité promyslet si důkladně výběr zdroje na ohřev vody. K odběrným místům s častým odběrem většího množství je vhodný bojler, u nárazového odběru průtokový ohřívač a k umyvadlu, které je daleko od centrálního rozvodu, je ideální malý beztlakový zásobník. Svou roli sehrává i kvalitní tepelná izolace rozvodných potrubí. 49


Jak ušetřit při přípravě teplé vody • Před výběrem nového zdroje tepla pro vytápění a pro ohřev vody se poraďte s odborníkem a zvažte možnost přechodu na úspornější systém nebo na alternativní zdroje (tepelné čerpadlo, solární kolektory, rekuperace apod.). • Vybírejte druh ohřívače podle toho, co od něj čekáte:  častý odběr většího množství vody – bojler,  nárazový odběr vody – průtokový ohřívač,  umyvadlo vzdálené od centrálního rozvodu – malý zásobník. • Zjistěte si energetické ztráty (pohotovostní spotřebu) spotřebiče a vybírejte ten s nejnižšími. Kvalitní bojler by neměl mít energetické ztráty vyšší než asi 1 kWh na 120 litrů za den, malý beztlakový ohřívač 0,22 kWh na 5 litrů za den. • Potrubí s teplou vodou od kotle k radiátorům po celé délce obalte izolací doporučenou výrobcem. • Snažte se co nejpřesněji dimenzovat ohřev – nastavte ohřívač vody přesně podle svých požadavků a potřeb Ohřátou vodu můžete získat z alternativních zdrojů. I když asi nepokryjete celkovou spotřebu domácnosti, přispějete alespoň k hospodárnosti jejího provozu. Využít můžete solární kolektory, případně tepelná čerpadla. Zajímavým řešením je i koupelnový výměník. Pro běžné sprchování se používá voda ohřátá asi na 37 – 40 °C, která v podstatě se stejnou teplotou (asi 34 – 36 °C) i odtéká. V kanalizaci tak končí bez užitku více než 90 % energie vynaložené na ohřátí vody. Tato energie se dá získat zpět pomocí koupelnového výměníku, který pracuje podobně jako vzduchová rekuperační jednotka. Dokáže ušetřit 20 – 50 % nákladů vynaložených na ohřev vody. Pracovní část výměníku tvoří 50

•

•

•

•

a nemusíte platit energii navíc. Bojler nepřehřívejte, průtokový ohřívač nastavujte na teplotu sprchování, abyste nemuseli teplou vodu míchat se studenou. Nenastavujte teplotu ohřevu vody v bojleru na více než 65 °C – při této teplotě je provoz ekonomicky nejvýhodnější, neboť energetické ztráty jsou minimální a navíc je výrazně omezena přirozená tvorba vodního kamene snižující životnost zařízení. Bojler pravidelně čistěte – asi jednou za tři roky nechte bojler kompletně vyčistit od usazenin a kalu. Zvýšíte tím podstatně jeho účinnost a ušetříte za elektřinu. Pokud používáte oběhovou cirkulaci teplé vody v potrubí (kvůli okamžité dodávce teplé vody z baterie), instalujte časovou regulaci. Cirkulaci tak můžete naprogramovat pouze na tu dobu, kdy jste doma a tuto službu využíváte. Nenechávejte nikdy téct teplou vodu zbytečně. Ať už při čištění zubů, nebo nanášení šamponu na vlasy, vždy se vyplatí otočit kohoutkem a neplýtvat energií ani vodou.

ploché měděné profily, po jejichž povrchu volně stéká teplá odpadní voda. Uvnitř profilů proudí studená voda z vodovodu a odebírá teplo odpadní vody. V profilech se ohřeje na teplotu asi 22 – 25 °C. Tato vlažná voda se přivede do směšovací baterie na studenou stranu. Ve směšovací baterii se při sprchování smíchává teplá voda ohřátá běžným spůsobem s vlažnou, předehřátou ve výměníku, takže spotřeba klasicky ohřáté vody klesá. Optimální namíchání stále stejné teploty během sprchování zajistí termostatická směšovací baterie.

Recyklace vody Jednou z možností šetření vodou je domácí systém recyklace odpadních vod,



Kolik vody spotřebuje domácnost? V tabulce jsou shrnuty hodnoty denní potřeby vody na osobu při činnosti v domácnosti. Jde o teoreticky nejnižší možné hodnoty potřeby vody nutné k zajištění funkce dané činnosti. Účel spotřeby

l / os. / den

Splachování WC

18

Velká hygiena (sprchování, koupání)

40

Malá hygiena (mytí rukou)

16

Praní prádla v pračce

18

Vaření, pití

10

Mytí nádobí

10

Ostatní činnosti

10

Celkem

122

(zdroj www.tzb-info.cz)

který čistí vodu použitou ve vaně nebo při sprchování. Domácí recyklace vody se dá bez problémů zapracovat do projektu nového domu či rekonstrukce. Jejím úkolem je vytvářet čistou vodu z použité a připravit ji například pro splachování toalety nebo zalévání zahrady. Dalším řešením je využívání dešťové vody, která je vhodná na splachování záchodů a zalévání zahrady. Sběrné zařízení na dešťovou vodu je třeba navrhnout na začátku stavby, protože namísto tradičního připojení na rozvod pitné vody se instaluje ve všech záchodech rozvodná síť na dešťovou vodu. Při nedostatku dešťové vody se nádrž doplňuje pitnou vodou. Zdá se vám investice na zachycování dešťové vody při stavbě rodinného domu příliš velká? Myslete alespoň na budoucnost a už při novostavbě nezapomínejte na opatření, která později umožní její využívání, například při projektování navrhněte i prázdné potrubí pro rozvod užitkové dešťové vody.

Teplo není levná záležitost Ačkoli koupelny a záchody patří většinou k nejmenším místnostem v domě či bytě, úspor při vytápění můžete dosáhnout také zde. Začněme u oken a dveří. Samozřejmostí by mělo být kvalitní těsnění a jejich pravidelná údržba. Vytápěcí tělesa je třeba umístit pod okna a jen v ojedinělých případech je využívat na sušení ručníků. Prostor před radiátorem má být volný, bez nábytku či převislých závěsů. Do malých koupelen je vhodný lokální zdroj tepla, který pracuje na radiačním principu – tepelné paprsky infrazářiče procházejí prostorem rovnou k uživateli, takže ohřev je přímý bez jakékoliv časové nebo energetické ztráty. Z tohoto důvodu je vhodné umístit infrazářič tak, aby paprsky dopadaly před i na prostor sprchového koutu nebo vany. Koupelny běžných rozměrů stačí vytápět nárazově – vytápěcí těleso spustit pár minut před použitím koupelny. Vhodné je používat inteligentní zónovou a časovou regulaci teplot, která dokáže vytápěcí režim jednotlivých místností, a tedy i koupelny, naprogramovat podle skutečného využití. Nezapomeňte po skončení sprchování a koupání vždy důkladně vyvětrat. Předejdete tak tvorbě plísní a nadbytečné vlhkosti.

Úsporné žárovky nešetří světlo, ale energii Světlo v koupelně je velmi důležité, neznamená to však, že musíte za ně i hodně platit. Ideálním řešením během dne je okno. Pokud ho však nemáte, používejte místo klasických žárovek kompaktní zářivky, které mají pětkrát menší spotřebu a patnáctkrát větší životnost. Vhodné 51


jsou i kompaktní zářivky s elektronickým předřadníkem. Pozor však na vhodnou barvu světla. Klasické žárovky jsou vhodné jen na krátkodobé svícení. I když používáte při náladovém osvětlení kvalitní a úsporné světelné zdroje, například kompaktní zářivky, trubicové zářivky nebo LED svítidla, omezte jejich svícení na opravdu potřebnou dobu. Při řešení osvětlení vybírejte jen kvalitní světelné zdroje ve specializovaných obchodech. Kvalitní zářivky mají delší životnost, lepší podání barev i odolnost proti častému spínání. Při koupi kompaktní zářivky se ujistěte, že pasuje do konkrétního svítidla. Kompaktní zářivky mají často objemnější spodní část – patici, která znemožňuje použití v některých lampách. A nezapomeňte pravidelně všechna svítidla zbavovat prachu.

Jak prát za méně peněz • Dopřejte vaší domácnosti úsporného pomocníka – nové typy praček spotřebují v porovnání s těmi staršími až o 60 % méně elektřiny a téměř o 3/4 méně vody. Vybírejte si kvalitní značkové spotřebiče od renomovaných výrobců, kteří nabízejí záruční i pozáruční servis. • Pračku postavte na rovnou a pevnou podlahu, aby se optimálně odstřeďovalo. U nerovné nebo „houpavé“ panelákové podlahy se doba odstřeďování prodlužuje, takže se zvyšuje spotřeba elektřiny a klesá životnost pračky. • Méně perte, více větrejte. Časté praní látku ničí, a přitom někdy stačí oblečení jen vyvětrat. Máte-li sušičku s programem na osvěžení prádla, můžete si oděv napařit. Testování ukázalo, že je to dokonce účinnější než čerstvý vzduch. • Pračku zapínejte, až když bude zcela naplněná. 52

• Volte úsporné a krátké programy a nižší teplotu praní. Snížením teploty z 90 °C na 60 °C ušetříte 25 % energie. Předpírání používejte jen v nutných případech. • Používejte prací prášky, které jsou účinné při nižších teplotách. Prospěje to i prádlu. • Při dávkování pracího prášku se řiďte tvrdostí vody. Dávkujte přiměřeně – prací prášky zatěžují životní prostředí. • Většinu elektřiny spotřebuje pračka na ohřev vody, proto je vhodné používat k praní vodu předehřátou například slunečními kolektory nebo tepelným čerpadlem – pokud to pračka umožňuje. • Pravidelně, alespoň dvakrát ročně, čistěte filtr odtokové vody. • Starší pračku alespoň jednou ročně změřte měřičem spotřeby elektřiny. Získáte tak údaj, který vám prozradí, zda je její provoz ještě ekonomický.



Omezte náklady na provoz sušičky • Dejte přednost samostatné sušičce s bubnem na asi 5 kg prádla. • Při výběru se řiďte energetickým štítkem. Vybírejte kategorii B a lepší. Zvažte možnost koupit sušičku využívající k úspoře elektřiny tepelné čerpadlo. Jde o jedinou sušičku zařazenou do energetické třídy A. • Vyberte si vhodnou sušičku pro dané klima – v mírném a chladném pásmu je vhodnější kondenzační. Ventilační sušička sice spotřebuje méně energie, ale protože odsává ohřátý vzduch z bytu a vypouští ho ven, zhoršuje celkovou energetickou bilanci bytu. • Do sušičky dávejte prádlo dostatečně vyždímané a odstředěné (min. při 800 otáčkách). Čím je prádlo sušší, tím lepšího výsledku dosáhnete. • Prádlo nejprve vytřiďte. Vhodnost použití sušičky musí být vyznačena výrobcem symboly na štítku prádla.

•

• •

•

Důležitý je i materiál – samostatně se suší bavlna a len, odděleně syntetické prádlo. Ani oděvy, které je nutné žehlit, nesušte společně s nemačkavými. Nepoužívejte funkci sníženého tepelného výkonu – snížíte účinnost sušicího procesu a zvýšíte spotřebu elektřiny. Pravidelně čistěte vzduchový filtr sušičky. Otevřete dveře do místnosti, v níž je sušička umístěna – okolní vzduch využívá sušička k chlazení kondenzátoru, a jestliže bude příliš ohřátý, sníží se účinnost kondenzace, zvýší spotřeba energie a prodlouží doba sušení. V zimě můžete teplo vytvářené kondenzační sušičkou využít jako přídavný zdroj vytápění. Díky tepelnému výkonu kondenzační sušičky tak lze snížit celkové náklady na vytápění

53

Bezúdržbová koupelna


Koupelna patří z hlediska hygieny a čistoty mezi nejchoulostivější místa v bytě. Její úklid a čištění zabere v téměř každé domácnosti podstatné množství času. A přitom stačí tak málo – pořídit si koupelnu, která se sama uklízí. Čištění vany, umyvadla, záchodové mísy nebo keramických obkladů se díky výrobkům se speciálními úpravami povrchu stalo opravdu jednoduchou záležitostí. Nová generace keramických obkladů a dlaždic má aktivní povrchovou vrstvu s výjimečnými hygienickými vlastnostmi a vysokými samočisticími a antibakteriálními schopnostmi, které zabezpečují snadnou, nenáročnou údržbu. Na povrch keramické dlažby je nanesena a natavena tenká, průhledná vrstva, která nemá vliv na vzhled a mechanické vlastnosti keramických prvků. Hygienické vlastnosti zlepšuje pomocí 54

hydrofilního a antibakteriálního efektu. Životnost vrstvy je stejná jako životnost keramického obkladu či dlažby. Aktivní vrstva trvale odolává působení čisticích prostředků. Hydrofilita (smáčivost) i antibakteriální účinek této povrchové úpravy mohou byt aktivovány slunečním UV zářením. Hydrofilita zabezpečuje, aby povrch keramické dlažby přitahoval vodu – částečky vody vytvářejí namísto kulovitých kapiček rovnoměrný souvislý vodní film, který podmáčí, rozpustí a z povrchu odplaví všechny částečky špíny. Antibakteriální efekt spočívá v tom, že samočisticí vrstva při kontaktu se vzdušným kyslíkem a vlhkostí, za pomoci slunečného světla nebo UV světla, vytváří aktivní kyslík. Aktivní kyslík na povrchu ničí organické látky, choroboplodné zárodky, bakterie, plísně, kvasinky atd. Navíc neutralizuje zápach a zabraňuje jeho vzniku.



Novinkou, která usnadňuje údržbu zařizovacích předmětů, je povrchová úprava se samočisticím účinkem a velmi vysokým leskem. Tato úprava je schopna zabránit i množení bakterií. Výrobci ji nabízejí pod různými názvy, ale v principu jde o další vrstvu glazury, která se vypaluje při vysokých teplotách. Antibakteriální účinek zabezpečují různé chemické prvky, například stříbro v glazuře. Samočisticího účinku se dosahuje díky hladkému povrchu keramiky. Mikroskopické póry, které jsou běžné na povrchu neupravené keramiky, jsou zahlazeny. Špína se nemá kde zachytit a dá se snadněji odstranit dokonce i po několika týdnech. Při čištění takových povrchů ušetříte nejen čas a sílu, ale i čisticí prostředky, protože k čištění vám postačí jen navlhčená utěrka. Koupelnové smaltované vany s jedinečným zušlechtěným povrchem a samočisticím efektem odolávají otěru, poškrábání, nárazům, poškození kyselinami či chemikáliemi. Vypalovaný smaltový povrch na bázi skla vydrží mnoho let stále stejný. Na hladkém povrchu tvrdém jako sklo se nevytvoří ani nejmenší mikroskopické rýhy, bakterie nemají šanci usadit se. Z tohoto samočisticího povrchu voda jednoduše odteče a odnese s sebou všechny nečistoty i vodní kámen. Také pravidelnou údržbu provedete velmi rychle, přičemž ani po zaschnutí nezůstanou žádné stopy. Při koupi nové záchodové mísy byste měli dbát na to, aby byla po celém povrchu opatřena glazurou. Glazování vnitřních kruhů a sifonu (jakož i systém sprchovacích kanálků po celém obvodě záchodové mísy) zaručí snadnější údržbu a vyšší hygienický standard. Sprchovací kanálky rovnoměrně rozvádějí splachovací vodu pod vyšším tlakem, čímž se dosahuje dokonalého omytí. Zvýšenou pozornost věnujte i záchodovému sedátku. Mezi jeho

základní vlastnosti by měly patřit lehká a jednoduchá demontovatelnost, kvalitní materiál a povrchová úprava, která brání tvorbě a množení mikroorganismů, zárodků a bakterií. Taková povrchová úprava může být obohacena o složku s antibakteriálním a protiplísňovým účinkem, která se nachází nejen na povrchu, ale i v celém průřezu materiálu, čímž se zabezpečuje permanentní účinnost. Použití čirého skla není v koupelně neobvyklé. Je lepší používat sklo s povrchovou úpravou, která zaručuje snadné čištění. Takto upravené čiré sklo má hladký, vodoodpudivý povrch, na němž se nezachycují nečistoty a vodní kámen. To málo, co přece jen zůstane, snadno a bez problémů odstraníte jemným otřením navlhčeným hadříkem s trochou saponátu. Druhou možností je volba neprůhledného skla s kapkovým dekorem, na němž nejsou vidět ani zaschlé kapky. Největším problémem při údržbě a čištění koupelny bývají vodovodní baterie. Dosud se nepodařilo vytvořit žádnou povrchovou úpravu, která by ochránila chromový nebo nerezový povrch vodovodní baterie.

55


Výrobci doporučují pravidelné čištění bez čisticích prostředků a především přetření vodovodní baterie suchým a savým hadříkem po každém použití. Jiná situace je v ochraně vodovodních baterií proti zanesení vodním kamenem. Baterie je doplněna o silikonový provzdušňovač, který obohacuje vodu o vzduch, čímž se proud vody stává měkčím a jemnějším. Na této silikonové podložce se jen velmi těžko usazuje vodní kámen. Pokud se i nějaký zachytí, dá se snadno odstranit prstem. Také u sprchových hlavic existuje účinná technika proti usazeninám vodního kamene. Systém ochrany proti nečistotám a vodnímu kameni může být složen až ze tří úrovní: • filtr – při každém sprchování protéká voda vyplachovatelnou filtrační svíčkou; v jemných žlábcích filtrační svíčky se zachytí drobné částečky nečistot, které se při čištění sprchy vypláchnou; • silikonové výstupky – mají na sprchové hlavici manuální čisticí funkci; vodní kámen se jen těžko usazuje a také se dá snadno odstranit rukou; • čisticí kolíčky – prvky proti vápenatým usazeninám jsou automaticky aktivní při každém přepnutí proudu vody na hlavici sprchy; při otočení hlavice se posunou čisticí kolíčky proudovými kanálky v hlavici a vytlačí zbytky vodního kamene.

Čištění koupelny Koupelnu je třeba čistit jemně – raději se sametovým hadříkem než s kartáčem. Také v případě chemikálií a čisticích prostředků platí podobné pravidlo – méně, ale častěji. Nikdy nepoužívejte abrazivní, drsné práškové čisticí prostředky! Při mytí a čištění je třeba začínat s těmi nejšetrnějšími a řekněme i tradičními čisticími prostředky. A jiné byste vlastně 56

při pravidelné péči potřebovat ani neměli. Jen pokud se objeví odolnější špína, můžete použít i silnější čisticí přípravek. Trvalým jevem v koupelně je postříkaná podlaha, na kterou stačí mít po ruce suchou houbičku nebo podlahovou žínku na časté stírání. V koupelně s dřevěnými rošty se musíme starat i o ně – čistí se podobně jako dřevěná podlaha. Náročnější na údržbu jsou textilní předložky před umyvadlem, vanou nebo záchodem; jejich stříhané střapcové okraje zachycují vlasy a prach a odstranění vyžaduje důkladné kartáčování, vysávání a praní. S hladkými povrchy si poradí tzv. švédská utěrka nebo textilie z mikrovlákna. Její účinnost stoupá úměrně s hustotou vláken. Vyplatí se jich mít více, na různé povrchy jinou kvalitu. Funkční utěrka však musí být suchá a čistá. Šetrně čistěte i umyvadlo. Vanu ošetřujte velmi opatrně podle návodu, který by měl být součástí její dodávky. Na vodovodní baterie stačí jemný saponát, vysušit a vyleštit měkkým hadříkem. Záchodovou mísu čistěte vaším osvědčeným čisticím prostředkem. Důležité je, aby se dala dobře vyčistit nepřístupná místa za horním ohybem mísy. Při čištění svítidel používejte suchý hadr. Pracujte při vypnuté elektřině. V saponátu umývejte vždy jen odšroubovaná a sundaná stínidla lamp.



Několik tipů pro čistou koupelnu Na vodní kámen jsou všeobecně vhodné prostředky, které mají pH pod hodnotou 2, například kyselina šťavelová, mravenčí nebo fosforečná. Nepoužívejte tyto prostředky na chromované a postříbřené předměty – kyselé čističe způsobí nenapravitelné škody. Usazeniny vodního kamene na umyvadle a vanách jednoduše odstraníte i pomocí prášku do pečiva. Kypřicí prášek nasypte na jemně zvlhčená místa, rovnoměrně rozneste vlhkým hadříkem, nechejte chvíli účinkovat a nakonec setřete. Ucpaný odtok v umyvadle je vhodné čistit čisticími prostředky na zubní protézy. Lépe rozkládají usazeniny, poradí si i s vlasy a nepoškodí odtokové trubky. Na vlasy v odtoku stačí použít rovný kartáč na vymývání lahví, který zasuneme do odtoku a několikrát jím otočíme dokola. Vlasy se na něj nalepí a odtok už jen pročistíte pomocí prášku do pečiva. Otvory na hlavici sprchy zanesené vodním kamenem nejlépe očistíte, když hlavici vložíte do misky s teplým octem nebo slanou vodou a necháte odležet, než se vodní kámen rozpustí. Jestliže vás trápí pomalý odtok vody v záchodě, můžete si pomoci horkou vodou – dvě až tři varné konvice plné horké vody vylijte do záchodové mísy a nechte

15 – 30 minut účinkovat. Celý proces zopakujte, pokud se ani po prvním čištění nedá stále pořádně spláchnout. Ucpané WC můžete kromě klasického zvonu vyčistit i pomocí PET láhve. Stačí, když odstřihnete dno, zavřete ji a zasunete do otvoru ve WC – dále je to jako s klasickým zvonem. Plesnivých míst v koupelně se zbavíte, když do alkoholu přidáte špetku (na špičku nože) kyseliny askorbové (koupíte v lékárně). Roztok přelijte do rozprašovací láhve a místa s plísní postříkejte. Nechejte chvíli účinkovat a přečistěte jemnou drátěnkou. Nakonec opláchněte vodou. Plesnivé spáry se dají očistit i roztokem práškového droždí a vody. Roztok se nechá účinkovat asi 10 minut. Potom stačí opláchnout a dočistit zubním kartáčkem. Podobně poslouží i kypřicí prášek s vodou, který se nanese zubním kartáčkem na spáry. Nechejte účinkovat 10 – 15 minut a setřete vlhkým hadříkem. Škrábance na emailových vanách zahladíte, když je natřete dvěma vrstvami bílého laku na nehty. Trvalou a příjemnou vůni a lesk v koupelně a na záchodě získáte čištěním slupkou z pomeranče – potřete všechny plochy a přeleštěte utěrkou z mikrovlákna.

Proti vodnímu kameni I když na kvalitu pitné vody dohlíží vodárenská společnost, přece se v ní občas objeví různé příměsi, jako písek, rez, sloučeniny hořčíku, chlóru, vápníku a ve výjimečných případech mikroorganismy. A všechny tyto příměsi mohou čas od času působit problémy. K odstranění nežádoucích látek a zabránění nadměrné tvorby vodního kamene slouží zařízení na úpravu vody, které se umísťují za vodoměrem. Tvrdostí vody (podle stupně pH) se rozumí podíl rozpuštěných vápenných 57


Usazeniny vodního kamene se tvoří už v nádržce záchodu. Proto je třeba ji občas vyčistit. Vezměte kryt z nádržky a utřete ho. Podobně pokračujte i s nádržkou – samozřejmě nezapomeňte nejprve uzavřít přívod vody. Z nádržky vytřete usazeniny. Jsou-li usazeniny větší, nalijte do vysušené nádržky sklenici octa a nechte účinkovat alespoň hodinu, nejlépe však během noci. Potom znovu otevřete přívod vody a alespoň dvakrát spláchněte.

Také o pračku se musíme starat • Myjte ji – v průběhu roku pusťte pračku občas naprázdno na 90 ˚C, stačí, když přidáte běžné množství přípravku na bílé prádlo nebo trochu octa. • Čistěte filtr – je nutné ho čistit pravidelně alespoň dvakrát ročně (raději častěji než méně). Nové typy mají sítko, které zachycuje drobnosti, například mince. Pravidelně ho vyprazdňujte. • Čistěte násypku na prášek a změkčovadlo (aviváž) – zbytky vody, prášku a aviváže mohou způsobit množení bakterií. Po každém praní vyndejte násypku a umyjte ji horkou vodou. Pořádně vyčistěte především část na aviváž i místo, kam násypku zasouváte – hlavně shora, protože odtud stříká voda. Aby násypka nezapáchala, když neperete, nechávejte ji pootevřenou.

a hořčíkových sloučenin ve vodě. Čím je voda měkčí, tím spíš se v ní rozpouštějí kovy a kovové oxidy v potrubí. Tvrdá voda není v zásadě zdraví škodlivá nebo horší než měkká. Její velkou nevýhodou však zůstává ukládání vodního kamene, které může způsobit zanášení potrubí a tím například snížení účinnosti vytápěcích těles nebo ucpání potrubí v pračkách či myč58

Domácí recepty na čištění Použití

Prostředek

čištění oken/skla

1/4 hrnku octa a 1/4 l teplé vody nebo1 – 2 lžíce citronové šťávy a 1/4 l vody

odolné skvrny

třít půlkou citronu namočeného v boraxu

osvěžovač vzduchu

ocet na otevřeném talíři, odpařovat skořici a hřebíčky

leštění mosazi

worcesterská omáčka nebo směs 1 : 1 soli a mouky a troška octu

leštění stříbra

namočit do vařící vody s obsahem sody, soli a kouskem hliníku

čištění chrómu

třít novinami, alkoholem nebo moukou v suchém hadru

čištění mědi

citronová šťáva nebo horký ocet a sůl

dřevěná podlaha

mýdlová voda

čištění linolea

soda

všeobecné čištění

horká voda, soda a mýdlo, respektive roztok sody v teplé vodě

kách nádobí, o vápencovém znečištění okrajů umyvadel a van ani nemluvě. Ukládání vodního kamene nastává při teplotě vody nad 60 °C. Pokud voda ve vnitřním vodovodu nepřesáhne tuto teplotu, starostí s vodním kamenem ubude. Kromě jednoduchých přípravků na odstraňování vodního kamene (například ocet, soda) se na trhu objevuje mnoho zařízení na změkčování vody. Změkčování je možné řešit několika způsoby: • převařením, • destilací, • přidáním mycí sody, • výměnou iontů použitím tzv. iontoměničů. Na trhu jsou většinou ke koupi změkčovače vody, které používají technologii výměny iontů vápníku a hořčíku a jejich na-



hrazování ionty sodíku. Voda procházející změkčovačem proudí přes vrstvu, v níž dochází k výměně iontů, a tak k jejímu změkčení. Chemická úprava vody je určena na úpravu tvrdé vody všude tam, kde je potřebné snížit nebo úplně odstranit z upravované vody soli vápníku a hořčíku. Spočívá v dávkování zdravotně neškodných chemických přípravků, obvykle na bázi potravinářských polyfosfátů, které mají za úkol zabránit usazení vodního kamene v potrubích, jemných dýzách perlátorů výtoků nebo v pračkách, ohřívačích teplé vody a myčkách nádobí. Podstatou fyzikální úpravy vody je přenos nebo uložení volného elektrického náboje na jednotlivé molekuly vody, které se v důsledku toho zpolarizují (jednotně orientují). Tento efekt má za následek změnu tvaru rozpustných pevných látek ve vodě tak, že už tak lehce netvoří krystalickou mřížku, protože mají různý tvar a velikost. Díky tomu se nevytváří vodní kámen. Srážením vzniká měkké, nepřilnavé bahno – kal. Mezi fyzikální úpravu vody lze zařadit úpravu vody elektrostatickým (vyšší účinnost) a magnetickým (nejnižší účinnost) polem nebo ultrazvukem. Elektrostatická úprava vody pracuje na principu působení

Tvrdost vody podle společnosti PVK, a. s. Pitná voda

Obsah vápníku a hořčíku (mmol/l) mmol/l

odH

oF

velmi tvrdá

> 3,76

> 21,01

> 37,51

tvrdá

2,51–3,75

14,01–21

25,01–37,5

středně tvrdá

1,26–2,5

7,01–14

12,51–25

měkká

0,7–1,25

3,9–7

7– 2,5

velmi měkká

< 0,5

< 2,8

<5

Levné filtry Ochrana před nečistotami v potrubí a usazováním vodního kamene vám pomůže i k úspoře nákladů na provoz. Z tohoto důvodu by měly být výtokové baterie, ale i ruční sprchy a sprchové hlavice vyrobeny z materiálů odolných proti usazování vodního kmene, čímž se zvyšuje jejich životnost. Určitě se vyplatí investovat do mechanického filtru, který se instaluje na přívodní potrubí z vodovodního řadu, aby ochránil drahé vodovodní baterie. Filtry přitom nemusejí výrazně ovlivnit váš rozpočet. Na našem trhu prodávají filtry s plastovým nebo s nerezovým sítkem, které si koupíte opravdu za pár korun.

Doporučená tvrdost pitné vody Doporučená hodnota pro pitnou vodu určuje obsah vápníku a hořčíku 1,1 – 5 mmol/l (tj. tvrdost vody 6,16 – 28 °N). Vápník, který tvoří hlavní faktor tvrdosti, nemá žádné negativní účinky na zdraví. Voda z vodovodu je vlastně nejjednodušším každodenním zdrojem vápníku a hořčíku pro organismus člověka.

vysokonapěťového elektrostatického pole na krystalickou strukturu vápenatých solí, kdy dochází k jejich rozpouštění. Působením zařízení se vytváří v potrubí antikorozní ochranná vrstva. Elektrodynamická metoda používá modulované impulsy střídavého proudu vysoké frekvence. Tak se naruší vazby vápníku a hořčíku s molekulami vody a uvolní se jako ionty, které vzájemně kolidují a vytvářejí neškodné krystalické zárodky. Tato metoda rozpouští i starší vrstvy vodního kamene. Škodlivé působení fyzikálních metod na zdraví nebylo dosud prokázáno ani u osob citlivých na elektromagnetická pole. 59

Malá koupelna

Malá koupelna

V malé koupelně je každá rada drahá. Existují však dva způsoby, jak se můžete s koupelnou minimálních rozměrů vypořádat: buď přizpůsobíte rozměry koupelny svým představám o její velikosti a vybavení na úkor jiného prostoru, nebo přizpůsobíte své nároky rozměrům koupelny na úkor svých smělých představ. Zůstanete-li u druhého řešení, pamatujte, že z malé koupelny velká nikdy nebude, ale pomocí několika triků může být příjemná a především uživatelsky pohodlná. Všechno je možné – chce to jen správným směrem o kousek vybočit z běžného standardu. Velikost koupelny je relativní pojem. Většina lidí si standardně představuje koupel60

nu vybavenou pohodlnou vanou a umyvadlem, s místem na pračku a koš na prádlo, na stěnách nějaké ty poličky nebo skříňky. Obvykle se však setkáváme s koupelnou jen o málo větší než tři metry čtvereční (často i menší). Při proměně koupelny, která je limitovaná malým prostorem, je proto třeba všechno dobře naplánovat, důkladně změřit, spočítat a snažit se dobře využít každého prostoru a zákoutí. Důležitý je též výběr místa, kde svou novou koupelnu začnete budovat. Od tohoto rozhodnutí se dále odvíjí správná volba zařizovacích předmětů a samozřejmě výsledný vzhled – výběr povrchové úpravy stěn, podlahy a doplňků.


Malá koupelna

Příklad rekonstrukce jádra Starší byty mívají někdy zbytečně mnoho chodbových prostorů. Zkuste se zamyslet, zda by se nedaly využít ve prospěch koupelny. Pomoci může i tzv. otevření koupelny a její propojení s jiným prostorem – například s ložnicí. Pro další zařízení získáte sice jen malou plochu, například v místě bývalých dveří, ale vaše koupelna nebude tak stísněná. Řešení je vhodné pro odvážné, kteří žijí sami, případně ve dvojici, nebo mají k dispozici vícero koupelen. Pro tradičněji založené může být kompromisním řešením použití posuvných nebo skládacích dveří, nejlépe z matného skla. Dveře totiž v malém prostoru dokážou způsobit poměrně mnoho komplikací. Centimetry navíc, alespoň kvůli volnějšímu pohybu, získáte i spojením koupelny se záchodem. Tento krok však je nutné dobře zvážit hlavně v početnějších rodinách. V některých případech je dobré

oddělit záchod nízkou stěnou nebo krátkou odlehčenou příčkou, například z luxferů. Elegantně a především definitivně vyřešíte malou koupelnu, když jí najdete nový a větší prostor. Stěhování koupelny je vhodné především ve velkých bytech, kde zůstala jen koupelna tmavou a stísněnou výjimkou. Také v případě, že můžete oželet některou z místností v bytě (například nejmenší pokoj za kuchyní), je vhodné koupelnu přestěhovat. Jedinou podmínkou je, aby byly v dosahu nové koupelny všechny potřebné instalace a hlavní svislé rozvody. To je i důvod, proč se koupelna nejjednodušeji stěhuje na místo bývalé kuchyně nebo do pokoje, který s kuchyní nebo původní koupelnou sousedí. Takové náročné dispoziční a stavební úpravy je lepší svěřit do rukou odborníka – architekta a projektanta. Několik způsobů řešení malé koupelny:

Příklad rekonstrukce jádra

Původní stav

Původní stav

Původní stav

Návrh

Návrh

Návrh 61

Malá koupelna

Plánování I ta nejmenší koupelna může změnit svůj rozměr. Je třeba se jen zamyslet nad dispozicí a umístěním. Jestliže jste se rozhodli zachovat původní dispozici, pár centimetrů navíc získáte například odstraněním umakartové konstrukce jádra. U tohoto řešení je velkou výhodou zachování původních rozvodů, což vám ušetří nemalé finance. Pokud vám nepomůže ani těchto pár centimetrů, měli byste zapřemýšlet nad vybudováním koupelny ve větším prostoru – rozšířit ji můžete o prostor chodbičky nebo o část kuchyně či pokoje. A bránit vám nemusejí ani panelové stěny – dají se do nich vyřezávat otvory, případně je

lze úplně zbourat. Likvidace panelové stěny však není ani levná, ani čistá záležitost, navíc je třeba někdy stěnu nahradit jinou nosnou konstrukcí (například nenápadnými ocelovými sloupy a překladem). Důležité je nepouštět se do likvidace stěn bezhlavě. Každý zásah do stěn by měl posoudit statik, protože ke změně jakékoliv nosné stěny rozhodně potřebujete nejen její posouzení, ale i odborný projekt a stavební povolení.

Zařizování Největší problém v malé koupelně představuje vana. Někdy pomůže, když si vyberete menší model vany, případně když kratší vanu umístíte na jiné místo (napří-

Několik praktických tipů pro plánování malé koupelny • Přesně analyzujte Základ malé koupelny musí vycházet z přesné analýzy potřeb a požadavků budoucích uživatelů koupelny. Proto si musíte předem zodpovědět otázky: Kdo bude koupelnu používat? Jak bude vypadat půdorys koupelny? Jak bude rozmístěno zařízení (například záchod, bidet, sprcha, umyvadlo a vana)? • Nejprve kreslete Užitečnou pomůckou je nakreslit si na milimetrový papír půdorys v poměru 1 : 50. Na čtvrtku stačí nakreslit ve stejném poměru plošné nároky různého zařízení, případně i instalační stěny, které po vystřižení můžete libovolně přesouvat po nakresleném půdoryse koupelny. A nezapomeňte, že délka instalační stěny se mění v závislosti na umístění jednotlivých zařizovacích předmětů, jakož i na vzdálenosti od hlavního svislého rozvodu vody a odtoku. • Optimalizujte plošnou spotřebu Při plánování je třeba co nejlépe využít prostor v koupelně bez toho, aby působil přeplněně. 62

• Racionalizujte Především u renovace malých koupelen se ukazují výhody instalačních systémů na předstěnovou montáž, které dokážou využít i ten nejmenší prostor pro umístění zařizovacích předmětů. • Kombinujte modulové systémy Pro malé koupelny existují speciální programy sanity a koupelnového nábytku, které jsou velmi variabilní a umějí se přizpůsobit téměř každému prostoru. • Profitujte z přidané hodnoty V praxi to znamená zvolit raději kvalitnější, i když dražší výrobek, který bude odpovídat vašim požadavkům. • Nechte si poradit od odborníka Už i u nás jsou poměrně dostupné odborné služby architekta nebo specialisty v koupelnovém studiu. Za návštěvu takového studia nic nedáte, a když už nenajdete pomoc, alespoň se můžete inspirovat. • Nevzdávejte se Každý problém má řešení, které jednou určitě objevíte.


Malá koupelna

klad u kratší strany dlouhé a úzké koupelny). Výrobci nabízejí vany normální délky tvarované tak, aby se v nich mohl koupat člověk průměrného vzrůstu a zároveň aby se v koupelně mohly otevřít dveře běžných rozměrů. Vana je u nohou užší, takže zabere méně místa, ale koupelový komfort se tím v podstatě nemění. Je-li vaše koupelna opravdu malá, řešením bude zřeknutí se vany a pořízení sprchového koutu nebo sprchové kabiny. Nejméně místa zabere půlkruhový rohový sprchový kout. Jeho úsporné rozměry vám umožní umístit do koupelny i pračku. I v případě, že chcete dopřát svým dětem radost z koupele, existuje řešení – hluboká a prostorná sprchová vanička dětem na koupání jistě postačí. Koupelna však není jen hygiena, ale i relaxace a odpočinek. Protože vana i sprcha nabízejí odlišný druh relaxačního zážitku, můžete si do malé koupelny obstarat takzvaná dvojčata – sprchový kout a vana tvarované tak, aby na sebe rafinovaně navazovaly a dokonale tak využily každý centimetr koupelny. Ještě méně náročná na prostor je vana „dva v jednom“ – jeden konec vany je tvarován jako sprchový kout (je dostatečně široký, má rovné dno a téměř svislé boky), někdy je na tomto konci vany integrovaný masážní panel a zástěna. Pro labužníky

je určena kombinace masážní vany a masážního sprchového boxu, samozřejmě oboje v jednom. Do malé koupelny patří kvalitní design. Dobří designéři totiž dokážou s vtipem vyřešit problémy malých místností a navrhnout efektní a zároveň praktické zařízení s různými promyšlenými detaily. Díky designu se například nemusíte v malém prostoru automaticky vzdávat ani takové příjemné vymoženosti, jakou je bidet. Dokonce i zde máte na výběr z několika možností. Nejběžnější je zkrácená verze, která má namísto běžných 52 centimetrů jen něco přes 45. Variací na téma zmenšování je i připojení záchodu k bidetu. Toto řešení zabere opravdu jen minimum prostoru, i když trochu na úkor pohodlí pro nohy. Řešením, které šetří prostor (rozhodně však nešetří na komfortu), je záchod a bidet v jednom – „douche WC“. Vše se ovládá a reguluje elektronicky. Nevýhodou tohoto velmi efektního zařízení je však jeho cena. Každý seriózní výrobce má alespoň jednu sérii určenou speciálně do malých místností, větší sety často obsahují takzvané kompaktní verze (s o trochu menšími rozměry, než mají běžné zařizovací předměty) a zařízení určené do koupelen pro hosty, které se vyznačuje úspornými proporcemi. Důležité jsou přitom nejen rozměry předmětu, ale i jeho tvar a možnosti umístění – je-li určen do rohu nebo se 63

Malá koupelna

jednotlivé zařizovací předměty navzájem tvarově doplňují, dá se prostor koupelny využít lépe než u standardních tvarů. Postačí vám tedy menší místnost, a přesto získáte větší komfort.

Zaostřeno na detaily Zůstala koupelna zařízená promyšlenými tvary a úspornými rozměry zařizovacích předmětů stále stejně malá? Pak přichází čas na fázi dolaďování, v níž se musíte důkladně zamyslet nad barevným řešením a celkovou atmosférou koupelny. Díky jednoduchým optickým trikům tak nabudete pocitu volnějšího prostoru. Prvním osvědčeným zvětšovacím prostředkem je velké zrcadlo. Pokud je dostatečně široké, včleněné bez rámu přímo do obkladu, optický klam bude dokonalý a vám přibude ještě jedna stejně velká místnost. Zrcadlo však může být dvojsečnou zbraní – všechno totiž znásobí – ne-

64

jen to dobré a pěkné, ale i to špatné, nejen prostor, ale i všechny předměty a ozdoby. Takže pozor na to, kam ho umístíte a co všechno se v něm odrazí. Ještě opatrněji je třeba pracovat s několika zrcadly v jedné místnosti – dokážou vskutku divy, ne vždy však pozitivní. Dalším osvědčeným trikem je sklo – když nahradíte mléčným sklem všechny dveře, stěny a zástěny, které se jím nahradit dají, téměř jako byste v koupelně vybudovali okno. Posuvné skleněné dveře vám navíc poskytnou nejen efekt prostornosti, ale i skutečný prostor. V malé koupelně jsou velmi důležité barevnost a členění stěn a podlahy. Osvědčenou volbou je světlá barevnost. Rozhodně tady není nutné příliš experimentovat s extravagantními vzory a pestrými barvami. Opatrně pracujte i s formátem obkladů. Moderní velkoformátový obklad bude vypadat směšně, když se na stěnu vejdou dvě a půl obkládačky. Je tedy lepší sáhnout po klasice (formáty s hranou 15 – 30 cm), případně mozaice (nejlepší je kombinovat ji s klasickým formátem jednoduchého obkladu), dobrou volbou jsou i jednolité povrchy. Pravidlem, jehož byste se měli při dolaďování koupelny držet, je střídmost a jednoduchost. Neznamená to, že se musíte vzdát například vaší oblíbené červené. Nevybírejte však nápadité kreace. Úplně postačí jednoduchá červená listela a červená podlaha, případně jedna červená mozaiková stěna ke třem nenápadným béžovým a správně umístěné zrcadlo. Máte-li rádi květinové vzory, můžete je mít i v malé koupelně – ne však květy, ale květ. Nebo pár decentních kvítků, které vytvoří jednoduchou linku. Rozhodně nic komplikovaného. A na závěr ještě jedna univerzální rada – v malé koupelně neplatí ono méně je někdy více; v malé koupelně je méně vždy více.


Poradenský web

• Úspory energie a hospodárné využití elektřiny • Obnovitelné zdroje • Interaktivní komunikační nástroje • Výpočtové aplikace • Tipy a rady pro výběr, provoz a recyklaci spotřebičů • Elektronický katalog elektrotepelných zařízení za zvýhodněné ceny • Aplikace zásuvky ve světě • Spotřebitelské testy


Praktický průvodce rekonstrukcí koupelny nabízí spoustu užitečných nápadů a tipů, jak se vypořádat s přestavbou Vaší koupelny. Najdete v ní informace jak postupovat – od prostorového řešení přes tipy na výběr zařizovacích předmětů, záludnosti a pravidla instalace a elektroinstalace, osvětlení, vytápění, praní, návod jak zvládnout rekonstrukci malé koupelny a v neposlední řadě i rady jak a kde ušetřit nejen na spotřebě elektřiny.

Publikaci Praktický průvodce rekonstrukcí koupelny vydala pro své zákazníky Pražská energetika, a. s. Na Hroudě 1492/4, 100 05 Praha 10 Zákaznická linka PRE: 267 055 555 Centrum energetického poradenství PRE, Jungmannova 28, Praha 1 www.pre.cz, www.energetickyporadce.cz Texty: Ing. arch. Erika Vodičková, Jaga Media, s. r. o., a PRE, a. s. Editor: PhDr. Matej Šišolák Foto: BSH – spotřebiče, Devi, Duravit, Duscholux, Electrolux, Grohe, Hansgrohe, Ideal Standard, Jika, Kaldewei, Keramag, Keuco, KKH, Knauf, Laufen, Massive, Nippon, Oras, PRE, Rako, RAVAK, Redwell, Riho, Roca, Sakal, Sanitec, Stiebel Eltron, Teiko, Tomterm, Viera Struhařová, Villeroy & Boch, Wagner, Whirlpool a vydavatelství Jaga Media, s. r. o. Foto na titulní straně: Villeroy & Boch Tisk: Kavka Print Vyšlo v Praze ve vydavatelství Jaga Media, s. r. o., v listopadu 2009

Praktický průvodce rekonstrukcí koupelny

Recommend Documents