Pracovní skupina právníků lingvistů Základní zásady fungování
2
Zpracoval: David Hadroušek (Stále zastoupení České republiky při Evropské unii) s pomocí českých právníků lingvistů Rady Evropské unie a Koordinačního a revizního centra Úřadu vlády 8. prosince 2004
3
4
Pracovní skupina právníků lingvistů je pracovní skupinou všeobjímající. Dokumenty projednávané jinými pracovními skupinami (ve stanovených případech 1 ) dříve nebo později končí „na jejím stole“. Účelem této „metodiky“ je podat dostatečně podrobně a srozumitelně, jak uvedená pracovní skupina funguje, jaký má mandát a jakým způsobem lze přispět k jejímu fungování ze strany České republiky. 1. K mandátu pracovních skupin obecně Existence pracovních skupiny Rady EU je založena na článku 19 odst. 3 jednacího řádu Rady 2 . Ten stanoví pouze následující: „Committees and working parties may be set up by, or with approval of, Coreper with a view to carrying out certain preparatory work or studies defined in advance.“ Praxi zakládání skupin ilustruje poměrně výstižně následující interpelace poslance Evropského parlamentu 3 a odpověď na ni: „WRITTEN QUESTION E-0314/01 by Daniel Hannan (PPE-DE) to the Council (14 February 2001) Subject: Working parties There are hundreds of Communities‘ working parties in which Council respresentatives meet to discuss legislative proposals. In order to improve transparency, can the Council: 1. List all active working parties, specifying the nature of the national and EC delegation and the mandate of the working party? 2. Supply a copy of the present agenda for future meetings of each working party, which should be placed on the internet on a regular basis?
1
Pracovní skupina právníků lingvistů se zpravidla schází ve dvou kolech (réunion interne, réunion experte), za účasti expertů z členských států se však neschází pokaždé a je dost složité předem určit, kdy bude a kdy nebude takové jednání za účasti expertů z členských států svoláno (zpravidla bývá svoláváno vždy, jedná-li se o návrh právního předpisu přijímaného spolurozhodovací procedurou). Viz také poznámku pod čarou č. 13. V této souvislosti lze nad rámec tohoto dokumentu doporučit, aby si české delegace hlídaly úroveň překladu do českého jazyka od prvopočátků legislativního procesu (návrhy Evropské komise jsou po vstupu České republiky do Evropské unie podávány rovněž v českém jazyce) a na chyby v něm upozorňovaly již během věcného projednávání textu na příslušné pracovní skupině. Pracovní skupina právníků lingvistů přichází (jak však bylo uvedeno, nemusí přijít vůbec) ke slovu až v samém závěru legislativního procesu (výjimkou bývá společný postoj po prvním čtení v Evropském parlamentu) a jejím úkolem je především legislativně či právně technická čistota přijímaných právních předpisů (nicméně napravit lze v té fázi ledacos).
2
Council Decision of 22 March 2004 adopting the Council’s Rules of Procedure (2004/338/EC, Euratom), OJ L 106 of 15 April 2004.
3
Official Journal 2001/C 340 E/023
5
Reply (10 July 2001) 1. The Council would inform the Honourable Member that committees or working parties may be set up by Coreper, or with its approval, for the performance of certain previously defined preparatory or study tasks. The list of the various committees and working parties involved in the Council‘s preparatory work is regularly updated by the General Secretariat of the Council. Annexed to this reply the Honourable Member will find the latest version of this list (5916/01 + COR 1). Only those committees and working parties on this list may meet as a Council preparatory body. As far as the nature of the bodies in question is concerned, the name of every working party clearly indicates the kind of issues for which it is responsible. 2. Regarding the publication of the agendas for meetings of these various working parties, groups and committees, the Council would refer the Honourable Member to the reply it gave to Written Question P-504/01, put by Chris Davies in which it is stated that, in accordance with the Council Decision which takes effect on 1 May 2001, the General Secretariat of the Council may make available to the public as soon as they have been circulated the documents which are clearly not covered by any of the exceptions laid down in Article 4 of Council Decision 93/731/EC, such as the provisional agendas of committees and working parties.“ Seznam pracovních skupin Rady EU (o kterém se v odpovědi na interpelaci hovoří) byl naposledy publikován ke dni 8. října 2004 4 . Formulář seznamu obsahuje kolonku „ACTION“, která by mohla být určena pro stručný popis působnosti pracovní skupiny. Tato kolonka je však s jedinou výjimkou prázdná a ta jediná výjimka (pracovní skupina 0405E400 PROCESSUS BARCELONE) naznačuje, že kolonka „ACTION“ je určena pouze pro vysvětlení změn učiněných na seznamu. Lze se tady spolehnout pouze na to, co v uvedené odpovědi naznačuje Rada EU: „[t]he name of every working party clearly indicates the kind of issues for which it is responsible“. Fungování pracovních skupin je v takových případech poměrně živelné, určované především postupnou praxí 5 . Výjimkou jsou případy, které ve svém dopise naznačuje generální sekretariát Rady EU (André Gillissen):
4
V EXTRANETu má označení „EC ALL_SCIC_20041008“.
5
Například Ad Hoc Pracovní skupina pro draftování přístupové smlouvy s Bulharskem a Rumunskem (0405E477 GPE RED. TRAITE ADHESION) byla zřízena pouhým schválením dokumentu 11136/04 (zařazeného jako „I“ Item Note), který obsahoval následující tři body: „1. The Brussels European Council on 17/18 June 2004 decided that "with a view to signature of the Accession Treaty for Bulgaria and Romania as early as possible in 2005, drafting of the Accession Treaty for the two countries will begin in July 2004". 2. In this light, the Committee is invited to establish an ad hoc working party on drafting the Accession Treaty. 3. The ad hoc working party shall report to COREPER and the Enlargement Group.“
6
„Sometimes, when Coreper (or the Council) sets up a working party, it does so by adopting a written mandate. This document then serves as a guide to the functions and exact remit of that group. However, it does also happen that a working party be set up without such a written mandate. In which case only the name, the practice, and common sense, serve to indicate what that group does.“ 2. K mandátu pracovní skupiny 6 právníků a lingvistů Uvedenou výjimkou není pracovní skupina právníků a lingvistů, která je v Seznamu pracovních skupin Rady EU uvedena pod kódem 0409JU02 7 a pod označením „JURISTES LINGUISTES“. Ze samotného označení pracovní skupiny neplyne mnoho. Tito Gallas, vedoucí oddělení právníků lingvistů právní služby Rady, k otázce založení pracovní skupiny a k otázce jejího mandátu nicméně napsal: „... the Laywer Linguists Group was created in the sixties, with the task to insure the strict concordance of all the linguistic versions of the legislation adopted by the Council. In our archives there is no written decision on the creation and the mandate of the lawyer-linguists. Later on, they became also responsible for the drafting quality. The Presidency conclusions of the Edinburgh European Council (December 1992) indicate, among the "practical steps ... to improve the quality of Community legislation ...: d) the jurist-linguist group, which does the final legal editing of all legislation before it is adopted by the Council (with the participation of national legal experts), should give suggestions fot simplifying and clarifying the laguage of the texts without changing their substance".“ V podobném duchu jako (v dopise zmíněná) Evropská rada v Edinburghu (prosinec 1992) se vyjádřila mezivládní konference, která vedla k podpisu Amsterdamské smlouvy. K ní je připojeno prohlášení č. 39 o redakční kvalitě právních předpisů Společenství (ze dne 2. října 1997), které zní: „Konference konstatuje, že redakční kvalita právních předpisů Společenství má zásadní význam, pokud mají být řádně uplatňovány příslušnými vnitrostátními orgány a pokud je má lépe pochopit veřejnost a hospodářské kruhy. Připomíná závěry přijaté k této věci předsednictvím Evropské rady v Edinburghu ve dnech 11. a 12. prosince 1992 a usnesení Rady o redakční kvalitě právních předpisů Společenství schválené dne 8. června 1993 (Úřední věstník Evropských společenství, č. C 166 ze dne 17. dubna 1993, s. 1). 6
Zaměstnanci Generálního sekretariátu Rady EU často namítají, že tato pracovní skupina není vlastně pracovní skupinou, nýbrž se jedná o vnitřní záležitost Rady, a odborníci, kteří jsou zváni na jednání této skupiny mají v podstatě poradní charakter a neúčastní se jednání stejným způsobem jako v případě standardních pracovních skupin. Tato informace není vzhledem k informacím dále uvedeným zcela přesná. Nepochybně se o pracovní skupinu jedná (je uvedena na Seznamu pracovních skupin), byť se od ostatních liší svým specifickým zaměřením (nejedná se o otázky věcné povahy, ale výlučně o formu jejich jazykového vyjádření).
7
České úřady používají zkratky B.15.
7
Konference bere v úvahu, že tři orgány, které se účastní procesu přijímání právních předpisů Společenství, totiž Evropský parlament, Rada a Komise, by měly stanovit obecné zásady pro zajištění redakční kvality těchto právních předpisů. Také zdůrazňuje, že právní předpisy Společenství by měly být přístupnější, a vítá v tomto ohledu schválení a první uplatnění zrychlené pracovní metody pro úřední kodifikaci právních dokumentů zřízené interinstitucionální dohodou ze dne 20. prosince 1994 (Úřední věstník Evropských společenství, č. C 102 ze dne 4. dubna 1996, s. 2). Konference tudíž prohlašuje, že Evropský parlament, Rada a Komise: - vytvoří na základě vzájemné dohody obecné zásady pro zlepšení redakční kvality právních předpisů Společenství a uplatní tyto obecné zásady při zvažování návrhů právních předpisů Společenství a přijmou vnitřní organizační opatření, která považují za nezbytná pro správné uplatňování těchto obecných zásad; - učiní vše pro urychlení úřední kodifikace právních dokumentů.“ Na základě uvedeného byla dne 22. prosince 1998 přijata interinstitucionální dohoda (mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí) o společných pokynech k redakční kvalitě právních předpisů Společenství (dále jen „dohoda“). Dohoda (přiložena) byla zveřejněna dne 17. března 2003 v Úředním věstníku Evropských společenství (C 73) a upravuje základní „legislativní pravidla“ (např. v bodě 6 stanoví, že „terminologie užívaná v daném aktu by měla být jednotná jak v rámci samotného aktu, tak i s jinými již platnými akty, zejména v dané oblasti“, v bodě 20 stanoví, že „ustanovení o lhůtách pro provedení a použitelnost aktu stanoví datum v podobě den/měsíc/rok“ apod.). Dohodu inkorporuje Jednací řád Rady. Podle článku 22 (Quality of drafting): „In order to assist the Council in its task of ensuring the drafting quality of the legislative acts which it adopts, the Legal Service shall be responsible for checking the drafting quality of proposals and draft acts at the appropriate stage, as well as for bringing drafting suggestions to the attention of the Council and its bodies, pursuant to the Interinstitutional Agreement of 22 December 1998. 8 “ Na základě uvedeného lze konstatovat, že v základních rysech spadá do mandátu pracovní skupiny právníků a lingvistů následující: a) zajištění přísné shody všech jazykových verzí právních předpisů schvalovaných Radou (dopis Tito Gallase, bod 5 dohody), b) zajištění redakční kvality právních předpisů (dohoda).
8
K tomuto ustanovení je v poznámce pod čarou uvedeno: „The Council Legal Service has also been instructed to provide assistance to a Member State responsible for an initiative within the meaning of Article 67(1) of the EC Treaty or Article 34(2) of the Treaty on European Union for the purpose, inter alia, of checking the quality of drafting of such initiatives, if that assistance is requested by the Member States concerned.“
8
Stanovit hranice mandátu pracovní skupiny právníků a lingvistů (co ještě může, co už nemůže) je obtížnější. Zde se opravdu nelze než spolehnout na výše uvedené – praxi a selský rozum (practice and common sense). Z dosavadních zkušeností s fungováním pracovní skupiny lze vyvodit následující základní pravidla: 1) Je povoleno měnit formu, není povoleno měnit obsah 9 (výjimkou jsou zjevné věcné chyby, které mohou vyplývat zejm. z délky legislativního procesu 10 ). 2) Ani formální zásah do textu není vhodný v případě, že se jedná o věc citlivou (např. z mezinárodně politických důvodů nebo z toho důvodu, že dané ustanovení je výsledkem složitě dosaženého kompromisu), byť v řadě případů to znamená upuštění od deklarované snahy zajistit lepší kvalitu normotvorby 11 . Z dosud pozorované praxe mají delegace kromě toho k dispozici jakési „právo veta“ vůči navrhovaným změnám 12 . 9
Návrhy, které by usilovaly o flagrantní změnu (věcného) obsahu, samozřejmě podávány nejsou, řada případů je však hraničních. Na jednom jednání bylo například sousloví „when any modifications is made to a product, process, or at any stage of production“ po delší diskusi nahrazeno kompromisním „when any modifications is made in a product, process, or any stage of production“ (mezi jiným bylo navrhováno např. „when any modifications is made in a product, process, or any step“, a to s poukazem na jiný již platný předpis z téže oblasti, popř. bylo navrhováno pouhé vypuštění předložky „at“). Jindy bylo navrženo nahradit sousloví „structural requirements“ slovy „structural deficiencies“ (přičemž Evropská komise připustila, že navržené sousloví je skutečně výstižnější, nicméně doporučila držet se původního textu). V dalším jiném případě bylo bez obtíží akceptováno doplnění ustanovení „conditions and requirements for registration and approval“ o slova „of establishments“ (jelikož z obsahu předpisů skutečně vyplývalo, že o registraci a schvalování zařízení se skutečně jedná). V jiném případě bylo navrženo změnit podmínku pro zákaz obchodování z „has reasonable grounds for suspecting that provisions of this Directive might be infringed“ na „has reasonable grounds for suspecting that provisions of this Directive have been infringed“. Tento návrh narazil zpočátku na odpor, logicky, protože výrazně mění obsah ustanovení („might be infringed“ versus „have been infringed“). Nakonec však byla změna přijata s poukazem na to, že obdobnou hypotézu obsahuje směrnice 2003/71/ES, článek 21, která používá slov „have been infringed“. Bylo tak použito pravidlo, které je obsaženo v bodě 6 dohody („terminologie užívaná v daném aktu by měla být jednotná jak v rámci samotného aktu, tak i s jinými již platnými akty, zejména v dané oblasti“).
10
Takovou zjevnou věcnou chybou se má na mysli např. odkaz na již neplatný předpis nebo na údaj, který byl změněn (např. při projednávání dokumentu týkajícího se statistiky platební bilance zahraničního obchodu byl takto změněn údaj statistického ukazatele z EU 15 na EU 25).
11
Příklady druhého pravidla: Diskutovaný předpis obsahoval text, který zněl „The Directive shall apply to Gibraltar“. Německá delegace namítla, že z právního hlediska je takové znění nepřesné, mělo by znít „The Directive shall also apply to Gibraltar“, jelikož se přece nechce říct, že se směrnice bude vztahovat pouze na něj. Přestože změna navržená německou delegací měla logiku, setkala se (ze známých důvodů) s velkým odporem Španělska. Změna proto nebyla přijata. V jiném případě se jednalo o kontroverzní ustanovení o finančních zárukách, které jsou povinni poskytnout provozovatele určitých zařízení. Jakékoliv návrhy na úpravu předmětného textu (byť poměrně nedobře sepsaného) byly zástupcem Evropské komise odmítány s tím, že text byl předmětem složitého jednání, proto se nedoporučuje jakýmkoli způsobem ho měnit.
12
Pravidla takového „práva veta“ podrobně stanovena nejsou. Pokud nicméně někdo ze zástupců členských států nebo zástupců institucí EU prohlásí, že s navrhovanou změnou zásadně souhlasí, změna se zpravidla nepřijme. V této souvislosti je však třeba upozornit na to, že pracovní skupina právníků lingvistů pracuje na více méně neformálním základě, nehlasuje se, cílem je dosažení obecně pociťovaného konsensu. Proto pokud je navrhovaná změna podpořena kvalitní argumentací a pro její odmítnutí nejsou podobně silné argumenty (citlivost, flagrantní změna obsahu), uvedené „právo veta“ nemusí být ostatními členy pracovní skupiny respektováno.
9
3. K samotnému fungování pracovní skupiny právníků a lingvistů Pracovní skupina 13 se schází k dokumentům v různých fázích legislativního procesu (zejm. před jejich konečným schválením nebo před schválením společného postoje), obecně řečeno vždy, kdy má být dokument schválen Radou (a to krátce před tímto okamžikem, tj. po vyřešení všech otázek věcného obsahu). Z hlediska jazykového je projednání daného dokumentu dvojí: 1) Samotné plénum pracovní skupiny se zabývá pouze „původním“ (ve valné většině případů anglickým) textem relevantního dokumentu; úkolem tohoto jednání je urovnat právně lingvistické nesrovnalosti textu, ze kterého by měly ostatní jazykové verze vycházet. I takové projednání může být ovšem užitečné pro ostatní jazykové verze dokumentu (projednání „původního“ textu je příležitostí vznést otázku, co ten který výraz vlastně znamená, aby bylo zřejmé, jak má být přeložen do jiného jazyka 14 ). 2) Ostatní jazykové verze se na plénu pracovní skupiny neřeší (nemá-li to souvislost s projednávaným „původním“ textem), ty se řeší separátně (zástupce členského státu se „svým“ právníkem lingvistou). Přesto je pro ostatní jazykové verze důležité upozornění, které obsahuje (s různými drobnými obměnami) každá pozvánka na pracovní skupinu a které zní: „It should be noted that at the end of the Legal/Liguistic Experts‘ meeting, all the language versions will be considered to be definitive. It is therefore essential that any comments concerning each language are made before or, at the latest, during the meeting.“ Z toho plyne požadavek, aby připomínky k české verzi dokumentu byly odevzdány českým právníkům lingvistům Rady EU nejpozději před jednáním pracovní skupiny, popřípadě během něho 15 .
13
Právně lingvistická revize textu probíhá v několika kolech, řekněme dvou. Prvním je „réunion interne“, kterého se účastní pouze právníci lingvisti Rady. U některých dokumentů (obtížných nebo velmi důležitých, většinou ve spolurozhodovacím procesu, ale i v jiných případech) se svolá „réunion experte“. Teprve toto „druhé“ kolo se koná za účasti expertů členských států v pracovní skupině. V obou kolech se revize samostatně účastní Evropský parlament.
14
Na jednom jednání bylo např. navrženo nahradit sousloví „may not result in“ souslovím „must not result in“. Delegace GB na tento návrh odpověděla, že z pohledu anglického jazyka v tom není rozdíl, v obou případech je zřejmé, že se jedná o zákaz. Text byl tudíž ponechán v původním znění, zástupce Evropské komise nicméně dodal, že je dobře, že byl tento návrh podán; pro ostatní delegace to znamená jednoznačný pokyn, že slova „may not result in“ musí vyznít i v ostatních jazykových verzích jako zákaz.
15
Uvedené časové omezení nemusí v individuálních případech platit ani pro „původní“ jazykovou verzi dokumentu. Na pracovní skupině se stalo, že některá z delegací uplatnila výhradu k složitější otázce, ke které byla nucena si vyžádat konzultace s odborníky v ústředí. Uvedené delegaci bylo umožněno posoudit a podat případné připomínky, popř. vyjádřit svůj souhlas či nesouhlas s navrhovanou změnou v dodatečné lhůtě po skončení jednání pracovní skupiny právníků lingvistů.
10
3.1. K časovému hledisku uplatňování připomínek k české verzi dokumentu Pokud se výjimečně vyskytnou důvodné připomínky po uvedené lhůtě, nabízí se několik možností: a) Termín, který mají pro zpracování dokumentu čeští právníci lingvisti Rady, bývá stanoven na pozdější dobu (na večer po jednání pracovní skupiny, ale i na dobu pozdější). Proto je-li zřejmé, že připomínky nebude možno podat ve stanovené lhůtě, je nutno bezodkladně se obrátit na příslušného právníka lingvistu Rady a dále postupovat v dohodě s ním 16 . b) Pokud i přesto česká verze dokumentu rozeslaná po právně lingvistické revizi obsahuje chyby nebo je třeba k ní uplatnit nějaké další připomínky, tyto připomínky je třeba (po pracovní linii) opět řešit s příslušným právníkem lingvistou. Pokud se jedná o dokument, který je na pořadu jednání Coreperu (což bude pravidlem), mělo by být na tuto skutečnost upozorněno v instrukcích pro jednání Coreperu (byť by se jednalo o tzv. jedničkový bod), aby na jednání skupiny Mertens či Antici, popř. na samotném Coreperu, mohla být uplatněna jazyková výhrada (taková je stabilní praxe členských států) 17 . Pokud navzdory veškerému úsilí a využití výše naznačených možností vyjde v Úředním věstníku Evropské unie text obsahující (formálně jazykové) chyby, zbývá jediná možnost: korigenda (viz poznámka pod čarou č. 18). 4. Účast na jednání pracovní skupiny, připomínky k české verzi Účast na pracovní skupině je nepochybně důležitá, především je jednou z posledních možností napravit terminologická a jiná jazyková pochybení v původním textu či jeho českém překladu 18 . Jak je uvedeno v příloze II (Procedure for adopting corrigenda) 16
V tomto případě je pak rozhodující termín, který má interně stanoven právník lingvista Rady. Teprve po uplynutí tohoto termínu je dokument (jeho česká verze) uložen definitivně do Extranetu (databáze Rady) pod příslušným jednacím číslem.
17
Této (nestandardní) možnosti bylo např. využito v případě návrhu směrnice Rady, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování. Návrh byl po projednání na pracovní skupině právníků lingvistů uložen v Extranetu po číslem 14438/04. Bohužel i v tomto dokumentu (jeho české verzi) objevila česká delegace chyby. Po projednání s příslušným právníkem lingvistou Rady byly do dokumenty zapracovány a pozměněný dokument byl v Extranetu uložen pod označením 14438/1/04 REV 1.
18
Úplně poslední (a logicky výjimečnou) možností nápravy chyb v textu právních předpisů jsou korigenda (angl. corrigenda, fr. rectificatifs). Pravidla pro přijímání korigend obsahuje (pro akty Rady a pro akty přijímané spolurozhodovací procedurou) příloha II dokumentu „Manual of Precedents for Acts Established within the Council of the European Union“ (July 2002, Fourth edition). Uvedený dokument je volně přístupný na této adrese: http://europa.eu.int/comm/dgs/translation/workingwithus/freelance/guide/index_en.htm Korigenda primárního práva se přijímají postupem stanoveným mezinárodním právem veřejným, tj. článkem 79 Vídeňské úmluvy o smluvním právu, vyhlášené ve Sbírce zákonů pod č. 15/1988 Sb.
11
dokumentu „Manual of Precedents for Acts Established within the Council of the European Union“: „every effort should be made to avoid the occurence of errors. To this end, national delegations should endeavour to make a more active part in the finalisation of Council acts at the meetings of legal/linguistic experts. For its part the General Secretariat should continue its present practice of giving as much notice as possible of such meetings, normally at least 10 days, except in cases of real urgency. In such cases the telex convening the meeting should indicate the reason for the urgency“ 19 Účast na pracovní skupině nemusí být nutně osobní. Zejména u méně závažných či jednodušších textů jsou připomínky řešitelné přes elektronickou poštu (zaslanou příslušnému právníkovi lingvistovi Rady). Osobní účast by však měla být pravidlem z několika důvodů, které uvádějí právníci lingvisti Rady. Vzájemné osobní jednání je příjemnější. Expert může právníkovi lingvistovi na řadu věcí upozornit, může mu vysvětlit odbornou problematiku a (účastnil-li se legislativního projednávání předpisu) objasnit mu, proč daný text zní tak nebo onak. Na druhou stranu má právník lingvista Rady prostor vysvětlit „národnímu“ expertovi, proč některého jeho návrhy nemůže přijmout (např. proto, že v češtině již existují předpisy komunitárního práva, které je nutno respektovat). Kromě toho z dosavadních zkušeností plyne, že ze samotného jednání pracovní skupiny (nad „původním“ textem) mohou vyplynout zásadní změny textu mající vliv i na jeho českou verzi (viz poznámka pod čarou č. 9). Osobní účast na jednání pracovní skupiny se doporučuje spojit s následným jednáním s příslušným českým právníkem lingvistou Rady. Taková je ostatně dosavadní praxe českých úřadů (česká verze dokumentu se řeší samostatným jednáním s příslušným právníkem lingvistou Rady v jeho kanceláři po skončení jednání pracovní skupiny). Pro účely vstupu do budovy Rady Evropské unie se doporučuje hlásit účast na pracovní skupině předem na tuto e-mailovou adresu Stálého zastoupení České republiky při Evropské unii (které následně oznámí účast příslušnému útvary Rady Evropské unie) 20 :
[email protected] 21
19
Uvedené je citací z „Council minutes of 3 December 1975 (annexed to Document R/2521/75 (JUR 149))“.
20
To samozřejmě neplatí pro pracovníky z ústředí, kteří již mají oprávnění ke vstupu do budovy Rady Evropské unie
21
Uvedená adresa je použitelná pro oznámení účasti na kterékoli pracovní skupině Rady EU. Oznámení by proto mělo obsahovat: a) jméno účastníka, b) úřad, jehož je zaměstnancem, c) název pracovní skupiny (WP Juristes linguistes), d) datum jednání, a pokud možno e) předmět jednání. Podle informace sekretariátu právníků lingvistů nicméně není absence předchozího ohlášení účasti na závadu: „...delegates don't have to inform in advance the Council of their attendance. Showing at the main entrance the communication convening the meeting would be enough to be authorized to enter into the Council building.“.
12
5. Koordinace v rámci České republiky Gestorem pracovní skupiny právníků lingvistů je v rámci České republiky Koordinační a revizní centrum Úřadu vlády. Navzdory tomu bylo Koordinační a revizní centrum do nedávné doby ve fungování předmětné pracovní skupiny „v závěsu“. To bylo způsobeno problémy se zasílám pozvánek a dokumentů pro jednotlivá jednání pracovní skupiny. Ve spolupráci s příslušnými experty Stálého zastoupení České republiky při Evropské unii (dále jen „Stálé zastoupení“) by však tento problém měl být vyřešen (podrobněji o tom níže). Koordinační a revizní centrum vždy kontaktuje gestora dokumentu ohledně odborných připomínek k českému znění. Samo vypracovává připomínky zaměřující se na právní a jazykové prvky v dokumentu a na přesnost překladu. Sleduje zejména, aby v rámci dokumentů ES (či EU) byla průřezově zachována konzistence bez ohledu na konkrétní oblast, jíž se dokument zabývá (bod 6 dohody). Zpravidla se pracovník Koordinačního a revizního centra, který byl pověřen vypracováním připomínek a bude se účastnit jednání skupiny právníků lingvistů, spojí s příslušným odborníkem na resortu. Je otázkou vzájemné dohody (resortního odborníka s pracovníkem Koordinačního a revizního centra), v jakém pořadí vypracují připomínky. Pro celkové sledování činnosti pracovní skupiny právníků lingvistů a připomínek české strany k dokumentům, které byly na jednáních ať úspěšně či neúspěšně uplatněny, se v nejbližší době uvažuje o vytvoření speciální databáze v rámci databáze ISAP, která by evidovala jednotlivá jednání skupiny právníků lingvistů, účast na nich včetně archivace jednotlivých dokumentů a připomínek k nim. Tato databáze by měla sloužit i pro využití při připomínkování analogických dokumentů v budoucnu. 6. Zasílání dokumentů Distribuce dokumentů k pracovní skupině naráží na technický problém. Zatímco pozvánky jsou běžně dostupné v EXTRANETu 22 a lze je vygenerovat za pomocí kódu pracovní skupiny (0409JU02), dokumenty, které jsou v pozvánkách uvedeny nejsou v této síti dostupné. Podle všeho je to dáno tím, že touto cestou ani dostupné být nemohou, jelikož definitivními se tyto dokumenty stávají teprve po právně lingvistické revizi (a teprve po ní dostane dokument příslušné číslo, pod nímž je zařazen do EXTRANETu). Kromě toho jsou dokumenty, které směřují na plénum pracovní skupiny právníků lingvistů, distribuovány svou „tradiční“ cestou, tj. jsou adresovány těm osobám, kterým byly adresovány doposud (jedná-li se např. o návrh směrnice z oblasti ochrany životního prostředí, je dokument zaslán „environmentalistům“, tj. těm zástupcům členských států na ministerstvech životního prostředí, kterým byl zasílán od samého počátku legislativního procesu). Touto cestou se dokumenty bez potíží dostanou do rukou odborníka na příslušném resortu, Koordinační a revizní centrum Úřadu vlády však zůstává zcela stranou. V návaznosti na uvedené je proto s Koordinačním a revizním centrem Úřadu vlády neformálně dohodnuto následující: 22
European Council Extranet
13
a) zaměstnanec Stálého zastoupení, který má pracovní skupinu právníků lingvistů na starosti 23 , sleduje pozvánky na budoucí jednání pracovní skupiny a posílá je Koordinačnímu a reviznímu centru Úřadu vlády (na adresu elektronické pošty
[email protected] 24 ), b) dokumenty v pozvánce uvedené si zmíněný zaměstnanec Stálého zastoupení vyžádá od věcně příslušných expertů na Stálém zastoupení; po jejich obdržení pošle dokumenty Koordinačnímu a reviznímu centru Úřadu vlády (na uvedenou adresu elektronické pošty) 25 . Uvedené řešení nemusí být stoprocentně funkční 26 . V takovém případě lze doporučit obracet se s žádostí o zaslání potřebných dokumentů přímo na právníky lingvisty Rady EU 27 . Těmi v současné době jsou: Jan Faltys (32-2) 235-3989,
[email protected] Dita Forejtová (32-2) 285-5235,
[email protected] Radovan Pekař (32-2) 285-5212,
[email protected] 23
Toho času David Hadroušek (právní a institucionální úsek), tel. +32-2-2130-101 (recepce Stálého zastoupení České republiky při Evropské unii), e-mail:
[email protected].
24
V případě její nepřítomnosti lze využít adres
[email protected] nebo
[email protected].
25
Naději, že se zasílání dokumentů zlepší, v sobě skýtá „Note for the Member of the Antici and Merents Groups“ ze dne 15. října 2004 (DG/55/04), ve které je uvedeno: „In the light of recent discussions in Coreper, the Secretariat has taken the following steps in order to enable delegations of the new Member States to have timely access to documents translated into the new languages: - all documents destined for Jurists Linguist finalisation will be made available with an official Council document number (in some cases as an Extract („EXT“)), in the Council’s AIS archive; - delegations will therefore receive the translations automatically via the U32 mail system, thus enabling them to take cognizance of the pre-Jurist Linguists version and to make such comments as they deem fit; - any comments on the texts should either be brought to the attention of the Jurist Linguists (if a revision meeting is planned with Member States) or be forwarde to the relevant handling department in the Secretariat (and not to the linguistic division).“
26
Problematickou oblastí je například zemědělská politika, a to především vzhledem k značnému množství dokumentů a způsobu, jakým jsou rozesílány. Podle sdělení příslušného zaměstnance Stálého zastoupení je v tom mírně řečeno nepořádek, takže se často stane, že je dokument zaslán přímo na Ministerstvo zemědělství a příslušný zaměstnanec Stálého zastoupení se o něm nedoví.
27
Dle vyjádření jednoho z právníků lingvistů Rady, dodatečné zaslání požadovaného dokumentu v zásadě možné je. Je přitom třeba mít na vědomí, že příslušní právníci lingvisté jsou oprávněni poskytovat pouze dokumenty, které již byly oficiálně uvolněny ke zveřejnění (a které by tudíž měly být k dispozici v EXTRANETu); v naléhavém případě je nicméně možné příslušného právníka lingvistu kontaktovat.
14
Přílohy: a) Interinstitucionální dohoda ze dne 22. prosince 1998 o společných pokynech k redakční kvalitě právních předpisů
15