BUTEO
I
9 (1997):
57-68
Potrava káne lesní v Ceské republice a její význam pro myslivost Diet of Common Buzzard in the Czech Republic and its importance for gamekeeping VORíŠEK
P.(l), KRIŠTÍN A.(2), OBUCH J.(3) & VOTÝPKAJ.(4)
(l)Mgr. Petr Voríšek, teská spolecnost ornitologická, Hornomecholupská 34,10200 Praha 10, Czech Republic; e-mail
[email protected] (2)RNDr.Anton Krištín, CSc., Ústav ekológie lesa SA V, Štúrova 2, 96053 Zvolen, Slovak Republic; e-mail
[email protected] (3)/ng.Ján Obuch, Botanická záhrada Univerzity Komenského, 038/5 Blatnica, Slovak Republic (4)Mgr.Jan Votýpka, katedra parasitologie Prírodovedecké fakulty University Karlovy, Vinicná 7, /2844 Praha 2, Czech Republic ABSTRAKT. V letech 1993-1995 byla studována potrava mládat káne lesní na území CHKO Pálava a soucasne zpracovány i starší publikované výsledky ze strední Evropy s cílem zhodnotit význam tohoto druhu pro myslivost. Vlastní výsledky byly získány s použitím 3 ruzných metod. Dominantní složkou potravy mladých kání je hraboš polní (32 až 43% v závislosti na metode), avšak v letech sjeho nižší pocetností je i jeho zastoupení v potrave kání nižší (12 až 26% v závislosti na metode). Jako náhradní složky potravy figurují ptáci (mládata pevcu), hmyz a cástecne i plazí. Podíl lovné zvere byl stabilne nízký, domácí zvírata nebyla zjištena vubec. Složení potravy kání v hnízdním období je závislé na nabídce hrabošu, nicméne ani v letech sjejich nedostatkem nebyl zaznamenán výrazne vyšší podíl lovné zvere (v žádném roce nepresáhl 7%). Zjištené výsledky jsou potvrzením starších publikovaných dat, že riziko škod zpusobených kání lesní na lovné zveri ci domácích zvíratech je zanedbatelné a káne lesní by tedy mela být celorocne hájena bez výjimek. ÚVOD
I
Složení potravy káne lesní (Buteo buteo) se venovalo relativne mnoho autoru u nás i v zahranicí. Velká vetšina prací na toto téma byla motivována tím, že bylo treba získat údaje pro diskuse o povolení odstrelu kání myslivci. Na území CR a SR lze za pionýrskou práci považovat príspevek SLÁDKA(1961), který zpracoval rozsáhlý materiál kání odstrelených na Slovensku v prubehu nekolika let. Na tuto práci pak navázali ŠEVCÍK(1981) a PATEROVÁ-LIšKOVÁ(1987), kterí vycházeli též z rozboru trávicích traktu zastrelených kání. Pomerne rozsáhlý je i soubor prací publikovaných v okolních zemích strední Evropy (GLUTZ et al. 1989, CRAMP& SIMMONS1980). Ze všech techto studií vyplynul záver, že káne lesní nepusobí v myslivosti závažnejší škody ajejí odstrel není oprávnený. Zdálo by se tedy, že význam káne lesní pro myslivost v CR byl již dostatecne odborne zhodnocen a situace v posledních letech, kdy krome bažantnic byla káne celorocne hájena, nasvedcovala spíše tomu, že hlasy volající po obnovení odstrel u kání budou postupne slábnout. Tuto problematiku však opetovne oživilo vydání novelizované Vyhlášky Ministerstva zemedelství CR c. 134 Sb. ze dne 9.5. 1996, kterou se provádí zákon o myslivosti. Podle této vyhlášky je káne lesní (a káne rousná) celorocne hájena (tedy i v bažantnicích), ovšem s jednou výjimkou - §6, odst. 6: "Ustanovení o celorocním hájení 57
káne lesní a káne rousné se nevztahuje najedince, kterí opakovane útocí na domácí drubež nebo holuby. Tyto jedince je možné v míste, kde pusobí tyto škody, a v bezprostredním okolí tohoto místa, lovit celorocne." Uvedené ustanovení vyhlášky zásadne zmenilo možnosti odstrelu kání aje tedy treba opetovne zhodnotit, zda je oprávnené. Pro takovéto zhodnocení je treba použít pokud možno aktuální data získaná více metodami a srovnat je s dríve publikovanými údaji. Jednou z potenciálních slabin dosud publikovaných prací je skutecnost, že byly založeny pouze na jedné metode, jejíž vypovídací schopnost je vždy omezená, prípadne že tyto práce již nejsou aktuální vzhledem ke zmenám ve složení naší fauny v posledních letech (predevším prudký pokles stavu drobné lovné zvere). Problematické by mohlo být též vyhodnocení výsledku získaných pouze v prubehu krátkého období (jedné hnízdní ci zimní sezóny), nebot složení potravy se muže mezi sezónami výrazne menit. Cílem našeho príspevku je tedy konfrontovat novou mysliveckou vyhlášku s výsledky vlastního výzkumu potravy káne lesní v hnízdním období, které byly získány nekolika ruznými metodami, a s pomocí techto údaju a také dat již dríve publikovaných zhodnotit skutecný význam káne lesní z hlediska myslivosti.
MATERIÁL A METODIKA Vlastní výzkum složení potravy káne lesní probíhal vždy v hnízdní sezóne (duben cervenec) v letech 1993 až 1995 na lokalite Milovický les. Uvedená lokalita se nachází na územíCHKOPálava(okr.Breclav),kvadráty7165,7166(48.48-48.5IN, 16.39-16.44E). Sledovaná populace káne lesní se vyznacuje extrémne vysokou populacní hustotou: na ploše 22,2 km2 lesa prokazatelne hnízdilo v období let 1993 až 1995 30 až 53 páru (VORíŠEKin press, VORíŠEK1996), v letech 1989-1991 zde však JAGOŠ(1993) zjistilješte vyšší hnízdní hustotu kání. Podrobnejší popis lokality a prubehu hnízdení kání v uvedených letech viz VORíŠEK(in press). Potrava mládat kání na hnízde byla sledována tremi ruznými metodami: 1. Determinace zbytku nezkonzumované potravy pri kontrolách hnízd. Jednotlivé složky koristi ci jejich zbytky byly registrovány pri každé kontrole hnízda s mládaty. V nekolika málo prípadech byla potrava nalezena i na hnízdech, kde byla dosud nevylíhlá vejce. Krome techto výjimecných prípadu však nebyly kontroly hnízd se snuškou zapocítávány do celkového poctu kontrol. Na vetšine hnízd bylo provedeno nekolik kontrol v ruzném stadiu vývoje mládat. V roce 1993 bylo provedeno 129 kontrol 36 hnízd s mládaty, z nichž pri 81 kontrolách (62,8%) byla zaznamenána potrava. V roce 1994 to bylo 125 kontrol na 43 hnízdech, potrava byla zaznamenána pri 95 kontrolách (76%). V roce 1995 bylo sledováno jen 24 hnízd, která byla zkontrolována 64krát a z toho 48krát byla nalezena potrava (75%). Vývržky a zbytky potravy, které nebyly cerstvé a prímo na míste determinovatelné, byly sebrány a analyzovány zvlášt (viz dále). Aby bylo sníženo riziko vícenásobného zapocítání jednotlivých kusu koristi pri následných kontrolách, byla korist oznacena (vystrižením srsti, odstrižením nekteré z koncetin). U drobných savcu byla odebírána celá 58
hlava, takže u vetšiny jedincu bylo zcela vylouceno jejich opetovné zapocítání pri analýze vývržku. Presto není možné duplicitní zapocítání nekterých kusu koristi vyloucit a proto jsou výsledky z prímých kontrol hnízd a z rozboru vývržku vyhodnoceny zvlášt. 2. Metoda tzv. "potravních klecí". Byla použita metoda, kterou publikovali CZARNECKl & FOKSOWICZ(1954). Její podstatou je umístení mládat na hnízd.e do bedny s víkem z pruhledného materiálu (pletiva). Mládata tak nemohou prevzít potravu, kterou jim rodice prinášejí, na druhou stranu jsou s rodici stále v kontaktu ajejich žadonení stimuluje další prinášení potravy. Víko z pletiva je na bedne umísteno pod urcitým sklonem tak, aby potrava prinesená rodici padala do truhlíku na boku bedny. Oproti puvodním rozmerum uvedeným v publikaci CZARNECKl& FOKSOWICZ(1954) byla námi použitá zarízení vyšší, aby mládata mela v kleci dostatek místa. Také sklon víka z pletiva byl strmejší než v puvodní publikaci, nebot bylo treba zajistit hladké sldouzávání koristi do truhlíku. Nejprve byla na 6 dní na hnízdo umístena spodní cást klece bez horního víka, aby si rodice na klec zvykli (kratší "zvykací" fáze se neosvedcila, protože rodice na 3 až 4 dny po instalaci spodní cásti bedny omezí krmení). Teprve poté byla mládata zakryta víkem, vždy však pri minimálním stárí mládat 14 dnÍ. Hnízda byla kontrolována 3x denne, vždy v približne stejnou denní dobu: kolem 8. hod., 13. hod., a 17.-19. hod.). Prinesená potrava byla odebrána a determinována a mládata byla nakrmena náhradní potravou (drobní hlodavci odchytaní do sklapovacích pastí). Takto instalované klece byly na hnízde umísteny 7 až 8 dnÍ. V roce 1994 i 1995 byla touto metodou sledována vždy 2 hnízda. 3. Analýza vývržku. V roce 1993 byly vývržky sebrány z 26 hnízd s mládaty, v roce 1994 z 33 a v roce 1995 z 16 hnízd. V letech 1993, 1994 a 1995 bylo celkem analyzováno 117 vzorku (45, 47, 25). Každý vzorek predstavuje všechny vývržky ci starší zbytky potravy sebrané pri jedné kontrole. Vývržky sesbírané v roce 1993 byly nejprve zpracovány v 5% roztoku NaOH, který rozložil srst a perÍ. Poté jsme determinovali zbytky kostí obratlovcu (det. J. Obuch) a bezobratlých (det. A. Krištín). Po makroskopickém vytrídení hmyzu a bezobratlých byly tyto objekty trídené a determinované s pomocí stereomikroskopu (zvetšení 6-25x). Pri analýzách vývržku jsme zaznamenávali i údaje o obrati ovcích (hmyzožravých ptácích, obojživelnících), vyskytujících se ve vzorku. Na základe toho jsme dedukovali, které druhy bezobratlých nebyly prímým objektem potravy káne lesní, ale potravou jeho koristi. Vzorky z let 1994 a 1995 byly nejprve detailne rozebrány za úcelem vytrídení bezobratlých a teprve potom byly zpracovány v NaOH a determinováni obratI ovci podle osteologických zbytku. Jelikož dravci vcetne káne lesní vetšinu kostí ztráví, k urcení obratlovcu byly použity kraniální úlomky savcu, u hrabošovitých pravé spodní moláry (Ml), u krtku humerus. U ptáku jsme determinaci provádeli podle ctyr druhu kostí: zobáky, humerus, metatarsus a tarsometatarsus, u vetších druhu též sternum a prípadne i jiné kosti. U plazu jsme registrovali celisti, prípadne jenom šupiny ze zbytku kuže.
Nabídka potravy - pocetnost drobných hlodavcu - byla sledována metodou liniových odchytu do sklapovacích pastÍ. Pasti byly pokládány do linií po 50 pastech se sponem 3 m. Každá linie byla exponována 3 po sobe následující noci ve všech základních typech biotopu: pole s pícninami, ekotony (okraje lesa), paseky uvnitr lesního komplexu. Odchyty 59
byly provádeny v jarním období (konec brezna, zacátek dubna) a pri každé odchytové akci bylo položeno 6 linií. Statistické vyhodnocení výsledku bylo provedeno s použitím statistického softwaru Statgraphics. VÝSLEDKY
Zastoupeníjedn.!>tlivýchsložek koristi v potrave kání zjištené metodou prímých kontrol hnízd je pro každý rok zvlášt zachyceno na obr. 1.Z grafu je patrné, že složení potravy je ovlivneno nabídkou (pocetností) hlavní složky koristi, hraboše polního (Microtus arvalis): relativní pocetnost hraboše byla v roce 1993 stanovena na 0,889 ex.!l00 pastí a noc (pocetnost strední), v roce 1994 1,333 ex.!IOOpastí a noc (pocetnost vysoká), v roce 19950,444 ex.!100 pastí a noc (pocetnost nízká). V letech s vyšší nabídkou hrabošuje tedy hraboš polníjednoznacne dominantní složkou potravy. Další významnou skupinou koristi, která se však výrazneji objevuje v letech s nižší pocetností hrabošu,jsou ptáci (bez bažanta, v obr. 1 oznacení jako Ostatní Aves), reprezentovaní predevším mládaty pevcu. Vyšší zastoupení v letech s nedostatkem hrabošu je patrné též u hmyzu (predevším vetší druhy brouku, jako je rohác (Lucanus cervus)), který tedy zrejme spolecne s ptáky slouží jako náhradní korist. Vliv roku na podíl jednotlivých složek potravy byl vysoce signifikantní (chí-kvadrát test, X2 = 100,891; DF = 8, P
Ostatni/Others Dr.+Hol./Fowl&Pigeon Ost./Other
Rodentia
Microtus arvalis Lepus europaeus Talpa europaea Phasianus
-
colchicus
Ost./Other
Aves
CI
Reptilia
1993 1994
E888I 1995
Insecta
o
10
20
30 %
40
50
60
Obr. I - Potrava káne lesní v jednotlivých letech, metoda prímé kontroly hnízd. Pocetnost hrabošu: 1993
- strední,
1994
- vysoká,
1995
- nízká.
Fig. 1 - Diet of Common Buzzard, results of nest inspections. Voles abundance: 1993- middle, 1994high,1995-low.
60
Zastoupení myslivecky významných druhu je ve všech letech relativne nízké - podíl bažanta v koristi kání nepresáhl ani v jednom roce 3,5%, pQdíl zajíce (skupina Leporidae) nepresáhl 7% a domácí drubež nebo holubi nebyli na hnízdech vubec nalezeni (obr. I). V prípade bažanta se vetšinou jednalo o dospelé jedince (samice), které však nebyly s nejvetší pravdepodobností kání uloveny, nýbrž sebrány mrtvé nebo poranené zemedelskou mechanizací. Mezi zajíci nalezenými na hnízdech kání prevažovali mladí jedinci, kterí byli nepochybne aktivne uloveni. Jednalo se však o jednotlivé prípady a nebyl zjišten ani jeden pár kání, který by se na zajíce specializoval a lovil je ve vetším množstvÍ. Výsledky sledování metodou potravních klecí jsou uvedeny pouze souhrnne v tab. 1 spolecne se souhrnnými výsledky zbylých dvou metod, nebot data získaná za roky 1994 a 1995 neposkytují dostatecný materiál ke zhodnocení mezi sezónních rozdílu. Výsledky metody potravních klecí ukazují, že dominantní složkou potravy kání je hraboš polní, následují ptáci (opet predevším mládata pevcu) a ostatní hlodavci (myšice lesní a krovinná - Apodemus flavicollis, A. sylvaticus, norník rudý - Clethrionomys glareolus). Druhy ci skupiny druhu významné z hlediska myslivosti (bažant, zajíc, domácí drubež a holubi) nebyli touto metodou v potrave kání zjišteni.
Tab. I - Složení potravy mládat káne lesní v Milovickém lese. Souhrnné výsledky z jednotlivých metod. Table 1 - Diet composition oí Common Buzzards nestlings in "Milovický les" (Biosphere Reserve Pálava, Czech Republic).Summarized results oí different methods. Metoda Methoi*)
n
lnsecta Reptilia Phasianus colch. Ostatní Aves OtherAves Talpa europaea Leporidae Microtus arvalis Ostatní Rodentia
%
n
%
1.49
151
26.77
4.48 0.00 28.36
37 4
6.56 0.71
2.99 0.00 43.28 17.91
40 58 13 180 60
7.09 10.28
O
0.00
I
0.18
I
1.49
20
3.55
%
n
44
6.13
82 12
11.42 1.67 21.59 8.64
I 3 O 19 2
259 59
4.74 36.07 8.22
O 29 12
O
0.00 1.53
155 62 34
III.
II.
I.
Položka potravy Preyitems
2.30 31.91 10.64
Other Rodentia
Dom. drubež a holubi Fow/s & domestic pigeons
Ostatní Others
II
Celkem Tota/
718
* Metody/Methods: I. - prímé kontroly II. - potravní III. - analýza
hnízd
100
67
100
564
100
(nest inspectíans)
klece ('food boxes ", sec Summary) vývržku (pel/ets ana/ysís)
61
Výsledky analýz vývržku jsou zobrazeny podle let na obr. 2. Podle výsledku této metody dominuje v potrave kání hraboš polní, ovšem jeho zastoupení se výrazne mení v závislosti na jeho pocetnósti. Jako náhradní složky koristi v letech s nižší pocetností hrabošu vystupují opet ptáci (predevším mládata pevcu), hmyz (zejména rohác velký), plazi (slepýš krehký - Anguis fragilis, ješterka obecná - Lacerta agilis) a ostatní druhy hlodavcu (myšice lesní a krovinná, norník rudý). Vliv roku na zastoupení jednotlivých složek potravy zjištených analýzou vývržkuje vysoce signifikantní (chí-kvadrát test, X2= 101,869; DF= 8, P
-
Ostatni/Others Dr.+Hol./Fowl&Pigeon
Ost./Other
D
Rodentia
Microtus
1993
1994
E888J 1995
arvalis
Lepus europaeus Talpa europaea Phasianus
colchicus
Ost./Other
Aves Reptilia Insecta
o
10
20
30
40
50
60
% Obr. 2 - Potrava káne lesní v jednotlivých letech, metoda analýzy vývržku. Pocetnost hrabošu: 1993 - strední, 1994 - vysoká, 1995 - nízká. Fig. 2 - Diet of Common Buzzard, results of pellets analysis. Voles abundance: 1993 - middle, 1994 high, 1995 -low.
62
DISKUSE Výsledky uvedené na obr. 1 a 2 a v tab. 1 ukazují, že vypovídací schopnost jednotlivých použitých metod je ruzná. Metoda prímých kontrol hnízd, ve srovnání s analýzou vývržku, zcela evidentne podhodnocuje zastoupení drobných složek potravy, jako je hmyz, jenž je zrejme ihned po prinesení na hnízdo mládaty zkonzumován a jeho nevelké zbytky jsou velmi rychle zašlapány do hnízdního materiálu a nejsou tak pri bežné kontrole hnízda zaregistrovány. Ve vývržcích se naopak hmyz objevuje mnohem casteji, nebot chitinové zbytky tel v nich zustávají dobre zachované. V prípade studované populace se navíc jednalo predevším o roháce velkého, podle jehož nezkonzumovaných kusadel je možno s velkou presností stanovit i pocet jedincu. Naopak v prípade plazu a zejména ptáku poskytují rozbory vývržku zrejme podhodnocené výsledky ve srovnání se zbývajícími metodami. Je to zpusobeno tím, že kosti jsou kánemi z velké cásti natrávené a ve vývržcích pak jsou hure zachytitelné. Vetší rozdíly ve výsledcích získaných metodou potravních klecí ve srovnání se zbylými metodami (rozdílné zastoupení hmyzu, ptáku a hlodavcu s výjimkou hraboše polního) jsou pravdepodobne ovlivneny relativne malým materiálem, který pochází pouze ze dvou hnízd sledovaných dve sezóny. Krome toho pochází znacná cást výsledku z potravních klecí z roku 1995, který byl z hlediska pocetnosti hraboše polního silne nepríznivý a káne se v tomto roce zamerily na náhradní potravu, zejména ptáky (obr. 1 a 2). Z hlediska myslivosti je duležité, že zastoupení myslivecky významných složek koristi je podle výsledku všech použitých metod víceméne stejné, tedy minimální. Za zmínku také stojí fakt, že obe hnízda, na nichž byly v roce 1995 instalovány potravní klece, se nacházela v blízkosti hájovny (rádove stovky metru), v jejímž okolí se volne pohybovala domácí drubež i holubi, a ani v jednom prípade nebylo zaznamenáno jejich ulovení. Navíc se jednalo o rok s extrémne nízkou nabídkou hraboše polního, kdy káne precházely na náhradní zdroje potravy. Získané výsledky potvrzují i drívejší zjištení, že káne lesní je dravec, který (alespon ve stredoevropské cásti svého areálu) preferuje hraboše polního jako svou hlavní složku koristi v hnízdním období (MELDE 1983, MEBS 1964). Byly sice publikovány výsledky, které ukazují, že káne v hnízdním období je více závislá na pevcích (JEDRZEJEWSKIet al. 1994) ci na zajícovitých (GRAHAMet al. 1995), to však platí pro oblasti (Belovežský prales v Polsku, jižní Skotsko), které se svým charakterem liší od krajiny ve strední Evrope. V letech s nižší pocetností hrabošu jsou káne schopny se preorientovat na náhradní zdroje potravy, v daném prípade hmyz, plazy a predevším ptáky (viz obr. 1 a 2). Podobné zjištení presentovali i jiní autori ze strední (MEBS 1964, MELDE 1983) i severní Evropy (SPIDSO & SELAS 1988). Prestože lze káni lesní zaradit spíše mezi potravní generalisty, nebot její potravní spektrum je velmi široké (MELDE 1983, GLUTZet al. 1989), stále zustává hraboš polní nebo jiné druhy drobných hlodavcu nejduležitejší složkou její koristi v hnízdním období a pocetnost hrabošu v jarním období urcuje i hnízdní úspešnost (SPIDSO & SELAS 1988, MEBS 1964, ROCKENBAUCH1975) a nekdy i hnízdní hustotu kání (ROCKENBAUCH 1975, MEBS 1964, VORíŠEKin press, VORíŠEK1996). Z hlediska myslivosti je duležité, že ani v letech s nízkou pocetností hrabošu nevzrustá výrazneji podíl lovné zvere v potrave kání (viz kapitola Výsledky, obr. 1 a 2). Z lovné zvere byl v potrave studované populace nejvíce nacházen zajíc polní, kde se ve vetšine prípadu skutecne jednalo o aktivne ulovené 63
mladéjedince. Absolutní pocet ulovených zajícuje však malý (tab. I) a dá se predpokládat, že káne nemá výraznejší vliv na lokální populaci zajícu. Káne tedy muže príležitostne lovnou zver lovit, avšak nejsou zde sebemenší známky specializace na ni. V prípade domácí drubeže a holubu, tedy skupin, kvuli nimž je novou mysliveckou vyhláškou povolen odstrel kání,je zrejmé, že v hnízdním období nejsou, snad až na naprosté výjimky, soucástí potravy káne lesní. Pro myslivost je samozrejme duležité znát složení potravy i v ostatních rocních obdobích, protože složení potravy káne lesní se v prubehu roku mení (SLÁDEK1961), a taktéž i z ostatních oblastí CR ci strední Evropy. Výsledky ostatních autoru, zabývajících se potravou káne lesní v regionu strední Evropy, jsou uvedeny v tab. 2. Zastoupení myslivecky zajímavých druhu zvere nebylo ani v jednom prípade príliš významné. Dokonce i výsledky ŠEvcfKA(1981), které pocházejí ze zimního období, kdy se dají predpokládat castejší útoky vyhladovelých kání na domácí drubež ci na lovnou zver, neukazují na výrazne vyšší podíl techto skupin ulovených kání. Navíc jeho výsledky jsou postaveny na materiálu z bažantnic a ani zde nebyl nalezen vyšší podíl lovné zvere. Nejvyšší zastoupení domácích holubu a drubeže zjistili HASTÁDT& SbMMER(1987) v okolí Berlína. V tomto prípade se však mohla projevit blízkost velkého mesta s vysokou nabídkou uhynulých ci handicapovanýchjedincu. Záverem lze tedy zformulovat stanovisko k významu káne lesní pro myslivost v CR. Z našich vlastních výsledku i z výsledku ostatních autoru plyne, že populacní dynamika káne lesní je v našich podmínkách urcována pocetností drobných hlodavcu, zejména hraboše polního. V obdobíchjeho nižší pocetnosti se káne dokáží preorientovat na náhradní zdroje potravy, které však nedokáží plne kompenzovat nedostatek hrabošu a hnízdní úspešnost a nekdy i hnízdní hustota je nižší. Lovná zver ani domácí zvírata však není ani v techto prípadech významneji v potrave kání zastoupena. Krome toho byly naše výsledky získány na populaci s extrémne vysokou hustotou, kde by se daly predpokládat zmeny v potravním spektru vlivem vysoké populacní hustoty. I v takto koncentrované populaci však nebyly zjišteny významnejší zmeny v potravní preferenci kání smerem k myslivecky zajímavým druhum. Príležitostné útoky kání na domácí drubež ci holuby samozrejme nelze nikdy zcela vyloucit, zejména v zimním období pri dlouhotrvajících mrazech a vyšší snehové pokrývce. Témer s jistotou však lze tvrdit, že se nejedná o potravní specializaci jedincu. Je také otázkou, zda každý útok na domácí zvírata je úspešný a koncí jejich ulovením (ve vyhlášce je uvedeno, že lovit lze útocící káne a není brána v úvahu úspešnost takového útoku). Diskutovaná myslivecká vyhláška má i další slabinu: není jasné, jak je posuzováno to, zdaje káne specializovaná na lov domácí drubeže a holubu a co se rozumí termínem opakované útoky. Rovnež termín "místo, kde tyto škody pusobí, a jeho bezprostrední okolí"je vágní a umožnuje velmi volný výklad.V neposlední rade je žádoucí údajné útoky kání na domácí drubež a holuby rádne zdokumentovat a údajné škody skutecne prokázat. Potenciální škody zpusobené kánemi rozhodne nemohou prevýšit škody, které by vznikly jejich odstrelem na základe uvedené vyhlášky. Z Evropy jsou známy prípady, kdy práve prímé pronásledování kání zredukovalo velmi výrazne jejich populace (napr. GIBBONSet al. 1995, MEBS 1964). Neopominutelné je však i riziko zástrelu jiných, podstatne vzácnejších druhu dravcu vinou zámeny za káni lesní. 64
- -- --
-----
-
-
- ---
- ---
Tab.2 - Složení
potravy káne lesní v ruzných oblastech strední Evropy. Table 2 - Diet composition of Common Buzzard in central Europe. Oblast (autor) Region (author)
Podíl mysl. zajímavých druhu Praportion oj game animals in the diet
Dom. složka Dominant item
Ostatní význ. složky Other important items
Období Period
Metoda Method
Slovensko Slovakia (SLÁDEK1961)
Lepus eur. 4%, Anas plat. 0.5%, kachna dom.ldom. duck 0.3%, Perdix perdix 1.3%, Phasianus colch. 0.3%, Gal/us dam. 0.7%, Columba 1.f dam. 0.3%
Microtus arv. 56.5%
lnsecta 17.5%
celý rok wholeyear
trávo trakty, n=494 stomach analysis
CR Czech Republic ŠEVCíK(1981)
Lepus eur. 1.5%, kachna dom.ldom. duck 0:2%, Gal/us dam. 1.7%, Columba 1.f Mm. 1.7%,Phasianus colch. 5.9%
Microtus arv. 55.5%
Micromammalia 15.6%
zima winter
trávo trakty, n=336 stomach analysis
CR Clech Repub/ic
Phasianus colch. 2.6%
Microtus arv. 58.1%
lnsecta 19.8%
celý rok
trávotrakty, n=246 stomach ana/ysis
Phasianus colch. 0%, dom. drubež a holubí/dam. fowls & pigeons0.27%, Lepus eur. 1.91 %
Talpa eur. 50.7%
Microtus arv. 32.97%
hnízdní breding
potravní klece, n=367 " 'foodcages
Nemecko Germany (Baden- Wurtenberg) ROCKENBAUCH (1975)
Lepus eur. 2.7%,
Aves 58.7%
Rodentia 24.9%
hnízdní breeding
nálezy na hnízdech' nests remains
Nemecko Germany (okolí Berlína)
Anas plat. 8.2%, Columba livia f. Aves 59.1% dam. 7%, Gallus dom. 2.3%, Phasianus colch. 1.9%, Lepus eur. 3.9%
Microtus arv. 19.5%
hnízdní breeding
nálezy na hnízdech n=257 nests remains
PATEROVÁ- WKOVÁ (1987)
Polsko Po/and CZARNECKI &
FOKSOWICZ(1954)
HAST ADT & SOMMER (1987)
0\ Ut
whole year
dom. drubež a hQlubi/dom.fowls & pigeons1.3%
Rakousko Austria (Waldviertel) HABERL(1995)
Lagomorpha 0.5%
Rodentia 82.2%
lnsectivora 8.4%
brez. až list. March-Nov.
vývržky, n=202 pellets
Nemecko Germany (Unterfranken) MEBS (1964)
Lepus eur. 5%, Perdix pedix 0.26%
Microtus arv. &agr.41%
Reptilia 15%, Aves 12%
hnízdní breeding
nálezy na hnízdech n=384 nestsremains
Protožeje zrejmé, že potenciální škody pusobené kánemi na domácí drubeži a holubech mohou vznikat jen príležitostne a za specifických podmínek a že v našich podmínkách nedochází ke specializaci kání na lov této koristi, nabízejí se jiné, podstatne šetrnejší zpusoby,jak temto škodám zabránit. Patrí mezi ne napr. lepší ochrana drubeže pred útokem dravce ci krátkodobé prikrmování kání v dobe kritického nedostatku potravy. Rozhodne lze na základe predložených výsledku i výsledku shromáždených jinými autory konstatovat, že povolení odstrelu kání tak, jak je definováno ve vyhlášce Ministerstva zemedelství CR c. 134 Sb. ze dne 9.5. 1996,je neopodstatnené a vyhláška by mela být v tomto smyslu novelizována. PODEKOV ÁNI. Naše podekování patrí predevším pracovníkum Správy CHKO a BR Pálava za mnohostrannou podporu a pomoc pri terénním sberu materiálu. Dále dekujeme pracovníkum Lesního závodu Židlochovice, polesí Mikulov, za pochopení, sjakým pristupovali k naší práci na lokalite Milovický les. Za pomoc pri sberu dat v terén u dekujeme M. Svobodové. Tato práce byla cástecne financne podporena v rámci projektu MŽP CR Program péce o životní prostredí - Strategie ochrany ptáku ajejich stanovištv CR, c. GA/1690/94.
SUMMARY According to new rules for hunting in the Czech Republic announced by the Ministry of
Agriculture, Common Buzzards (Bl/teobl/teo)are allowed to be shot in casesof individuals specializing on fowls and domestic pigeons and repeatedly attacking them. The aim of this article is to evaluate the diet composition of the Buzzard in the Czech Republic from a point of view of potential damage to game and domestic animals. The results of a three-year study of the Buzzards diet in the Biosphere Reserve Pálava (South Moravia, Czech Republic, 48.48-48.51N, 16.39-16.44E) are used for this evaluation as well as the results obtained by other authors in the region of Central Europe. The Buzzards diet was studied in the Biosphere Reserve Pálava during breeding seasons 1993-1995. The population investigated has an extremely high breeding density: 30 to 53 breeding pairs were found in an area of 22.2 km2 every year (VOiU$EKin press). Three different methods of the diet analysis were used: 1. recording of prey remains in nests during nest inspections; altogether 318 inspections were done at 103 nests. 2. the method of "food cages" according to CZARNECKI & FOKSOWlCZ (1954) - two nests were investigated in 1994 and 1995 resp. 3. pellet analysis - pellets from 75 nests were analysed in total. AIso prey (small mammals, particularly rodents) availability was estimated by snap-trapping at the beginning of each breeding season. Snap-traps were installed in lines, each containing 50 traps, at the end of March/beginning of April in all main habitat types (ecotones, alfaalfa fields, clear-cuts); six lines were installed during three consecutive nights each season. The relative abundance of Common Vole (Microtl/s arva/is) was estimated as 0.889 ind./I00 trap-nights (middle abundance), 1.333 ind./1O0 trap-nights (high abundance), 0.444 ind./1O0 trap-nights (low abundance) in 1993,1994 and 1995 resp. The diet composition according to the nest inspections is presented in Figure 1. The diet composition is dependent on vole abundance, voles predominate in the diet in years ofhigh abundance, the other important diet items being birds, especially passerine nestlings and fledglings, which are taken by Buzzards in the years of low vole availability. This is also the casewith insects (mainly large beetles). There was found a highly significant influence of theyearon the dietcomposition (chi-square test, X2= 100,891; DF = 8, P< 0,0001). Fowls and domestic pigeons were not found in the Buzzards' diet and the proportion of other game
f I
\
\
66 l
animals (pheasants, hares) was low in all years (see Fig. 1). However, most hares found in Buzzards' prey were juveniles which were actively caught by Buzzards. On the other hand, hares are not taken by Buzzards in higher proportion in the years with lower vole availability and there is no evidence of specialisation on hare hunting in Buzzard pairs. The relatively small material obtained by the "food cages" method does not allow analysis of interseasonal changes in the diet composition. Therefore, the results of this method are summarized in Table 1. According to this method, the Common Vole is the predominant food item. The other important food items are birds (young passerines) and other rodents (Apodemusjlavicollis, A. sylvaticus, Clethrionomys glareolus). Neither game animals nor fowls or domestic pigeons were found. The results of the pellet analysis are shown in Figure 2. The dominant prey item is Common Vole, blit its proportion changes in relation to vole abundance. Birds (young passerines), insects, reptiles (Anguis fragilis, Lacerta agilis) and other small rodents are altemative prey in seasons with low vole availability. There was found a highly significant infIuenceoftheyearon thedietcomposition (chi-squaretest, l= 100,869;DF = 8, P< 0,0001). The results of thethree different methods used are compared in Table 1.There is a remarkable difference in the proportion of insects found by the different methods - more insects were found in the pellets than by nest inspections. On the other hand, the pellet analysis underestimated the proportion ofbirds in the diet of young Buzzards (see Table 1). The results of this study are compared with results of other authors from Europe and also data from the non-breeding period, particularly winter, are discussed. There is a clear support for the view that Common Buzzard diet composition and population dynamics are dependent on vole abundance and that game or domestic animals are not an important part of the diet. Potential damage caused by Buzzards is low in comparison with the potential risk of reducing population through legal persecution. AIso the risk of shooting rare and endangered raptor species mistaken for Buzzards should be taken into account. We can conclude that the new hunting rules in the Czech Republic which allow the shooting Buzzards, are not well-founded and should be changed. LITERATURA CRAMP, S. & SIMMONS, K.E.L. (eds.) 1980: The Birds of the Westem Palearctic, Vol. II. - Ox.f()rd Univer.vity Pre,v.v.Ox.ford. London, New York. CZARNECKI, Z. & FOKSOWICZ, T. 1954: Obserwacje
dotyczace skladu pokannu
myszolowa
zwyczajnego (Buteo buteo (L.).- Ekologia Polska, 2: 477-484. GIBBONS, D., GATES, S., GREEN, R.E., FULLER, R. & FULLER, R.M. 1995: Buzzards Buteo buteo and Ravens Corvus corax in the uplands of Britain: limits to distribution and abundance. - fbi.v. 137: 75-84. GLUTZ VaN BLOTZHEIM,
U.N., BAUER, K.M. &
BEZZEL, E. 1989: Handbuch der Vogel Mineleuropas. - Aula Verlug (2., durchgesehene AulZage), Wiesbaden.
GRAHAM,
LM., REDPATH,
S.M. & THIRGOOD,
SJ. 1995: The diet and breeding density ofCommon Buzzards Buteo buteo in relation to indices of prey abundance. - Bird Study, 42: 165-173. HABERL, W. 1995: Zum Beutespektrum des Miiusebussards, Buteo buteo (Accipitridae), im Waldviertel (Niederosterreich). - Egretta, 38: 124129. HASTÁDT, V. & SbMMER, P. 1987: Ein Beitrag zur Emiihrung nestjunger Miiusebussarde Buteo buteo (L). - ln: PopulatioTlSijkologie Greifvogel- und Eulenarten 1 (1987). Wiss. Beitr. Univ. Hulle 1987/14 (P 27), Hulle, 1987: 267-277. JAGOŠ, B. 1993: Populacní hustota, hnízdní a potravní podmínky dravcu v Milovickém lese. - Zprav. lihomor. pob. csa, J: 2-3.
67
JEDRZEJEWSKI,
W., SZYMURA,
A. & JEDRZE-
JEWSKA, B. 1994: Reproduction and food of the Buzzard Buteo buteo in relation to the abundance of rodents and birds in Bialowieza National Poland. - Ethol.Ecol.Evo/., 6: 179-190.
Park,
MEBS, T. 1964: Zur Biologie und Populationsdynarnik des Mausebussards (Buteo buteo). - J. Om., 105: 247-306. MELDE, M. 1983: Der Mausebussard.
- A. Ziemsen
Verlag, Wittenberg Lutherstadt. PATEROV Á-UŠKOV Á, Š. 1987: Složení potravy káne lesní (Buteo buteo) a jestrába lesního (Accipiter gentilis) v CSR. - In: SlTKO, J. & TRPÁK. P. (eds.): Dravci 1985. - SÚPPOP Praha, OVM J.A. Komenského, MOS, SZN Praha, 1987: 211-219. ROCKENBAUCH, D. 1975: Zwolfjahrige Untersuchungen zur Ukologie des Mausebussards (Buteo buteo) auf der Schwabischen Alb. - J. Om.. 116: 39-54.
SPIDSO, T.,K. & SELAS, V. 1988: Prey selection and breeding success in the Common Buzzard Buteo buteo in relation to small rodent cycles in southern Norway.- Fauna norY. Ser. C, Cinclus, ll: 61-66. ŠEvcíK, J. 1981: Potrava káne lesní a káne rousné v podzimním a zimním období. - Živa, 29: 31-33. VORíŠEK, P. (in press): Extremely high population density of Common Buzzard (Buteo buteo) in
J 1
Biosphere Reserve Palava (Czech Republic): possible causes and consequences. - ln: "Bird Numbers 1995", lntemationa/ Conference and 13th Meeting of the European Bird Censu.f Council. Pilmu
25.-30.9.
1995.
VORíŠEK, P. 1996: Hnízdní úspešnost a regulacní mechanismy lokální populace káne lesní (Buteo buteo) v Milovickém lese (CHKO Pálava). - Konference "Dravci a sovy 1996", Miku/ov, abstrakt.
SLÁDEK, J. 1961: Príspevok k poznani u potravnej ekologie myšiaka lesného Buteo buteo (L). - Folia Zoo/., 10: 331-343. (Došlo 28.5.1997, prijato 5.9.1997)
i It ;""",1: .~Cfl
68
I