26.10.2005
Základní poznatky ze sociologického výzkumu
Postoj veřejnosti k Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (Text byl vypracován podle závěrečné zprávy z výzkumu)
1
Obsah
1.
2.
3.
4.
Uvedení do problematiky
………………………………………………
3
………………………….……………………………………
3
1. 1.
Úvod
1. 2.
Zaměření a metodika výzkumu
……………………………………
3
1. 3.
Struktura souboru respondentů
……………………….……………
4
Výsledky výzkumu ………………………………………………………
7
2. 1.
Informovanost veřejnosti o Filozofické fakultě UK
2. 2.
Profil Univerzity Karlovy v Praze a jejích jednotlivých fakult ……… 11
2. 3.
Obraz Filozofické fakulty UK u veřejnosti ……………………….… 13
2. 4.
Postoje k Filozofické fakultě UK …………………………………… 20
2. 5.
Vnější prezentace Filozofické fakulty UK
Závěry z výzkumu
………………
7
………………………… 23
……………………………………………………… 24
3. 1.
Závěry z výzkumu
…………………………………………………. 24
3. 2.
Závěrečná doporučení
…………………………………………….. 26
Příloha – Kvótní předpis …………………………………………………. 27
2
1.1. Úvod
Výzkum si formou pilotního projektu klade za cíl zachytit co nejširší spektrum postojů pražské veřejnosti k Filozofické fakultě UK. Vzhledem k relativně nevelkému vzorku respondentů si nemůže nárokovat zcela objektivní postihnutí problému. Spíše by měl sloužit jako podklad pro další komplexnější výzkum na tomto (zatím dostatečně neprozkoumaném) poli. Závěry z této studie by proto měly zprostředkovat především úvodní, orientační informace o tématu, případně doporučit, na co se v dalším bádání zaměřit.
1. 2. Zaměření a metodika výzkumu
Téma výzkumu Postoj veřejnosti k Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
Cíle výzkumu Objasnit: •
Jaký je celkový obraz Filozofické fakulty UK mezi širokou veřejností.
•
Jak je Filozofická fakulta UK hodnocena v porovnání s jinými fakultami UK.
•
Jaké akce a osobnosti jsou spojovány s Filozofickou fakultou UK.
•
Stupeň znalostí a přesnost informací veřejnosti o Filozofické fakultě UK.
Zadavatel Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze
Zpracovatelé Hastrmanová Šárka Madurkayová Barbora Malík Tomáš
3
Metodika výzkumu •
Sociologický průzkum byl proveden metodou dotazníkového šetření.
•
Na dotazníky odpovědělo 200 obyvatel Prahy, v průběhu dvou týdnů na přelomu června a července 2005.
•
Sběr zabezpečovali samotní členové výzkumného týmu za pomoci vyškolených tazatelů.
•
Sběr dat probíhal podle kvótního předpisu pro Prahu (kvótní předpis je uveden v příloze).
•
Dotazník obsahoval sadu 16 položek pokrývajících výše uvedené cíle výzkumu. Bylo připojeno 6 položek zjišťujících základní socio-demografické ukazatele. Data z provedeného šetření byla zpracována standardním způsobem prostřednictvím výpočetní
techniky (za použití statistického programu SPSS). Data byla tříděna a analyzována podle základních socio-demografických údajů.
1. 3. Struktura vzorku respondentů
Složení souboru respondentů se řídilo kvótním předpisem pro hlavní město Prahu. V zastoupení některých tříd
respondentů došlo k výchylce oproti kvótám, a nebylo tak dosaženo plné
reprezentativity. Některým skupinám Pražanů (např. lidem s nižším vzděláním) nebylo téma výzkumu postojů k Filozofické fakultě UK příliš blízké. Tito lidé proto necítili potřebu se k němu vyjadřovat. Tato studie je však v prvé řadě operativním, pilotním projektem, jehož hlavním cílem je zprostředkování rychlé informace. Plné reprezentativity by mohlo být dosaženo pouze za cenu zvýšených nákladů spojených se sháněním těchto respondentů, což by mimo jiné vedlo ke značnému prodloužení celkové doby zpracování výzkumu.
Struktura souboru respondentů podle pohlaví Ve zkoumaném vzorku byla obě pohlaví zastoupena rovnoměrně tak, jak uvádí kvótní předpis pro hlavní město Prahu.
4
15-20
Počet respondentů 19
9,5%
21-30
44
22%
31-40
39
19,5%
kvótního předpisu. Významnější odchylka se objevila
41-50
43
21,5%
pouze
51-60 61+
35 20
17,5ˇ% 10%
Celkem:
200
100%
Struktura souboru respondentů podle věku
Věk
Věkové rozložení ve vzorku respondentů přibližně kopírovalo věkové zastoupení obyvatel Prahy dle v
nižším
počtu
respondentů
zastoupených
ve věkové skupině mezi 51-60 lety.
v%
Struktura souboru respondentů podle nejvyššího dokončeného vzdělání Znak „dokončené vzdělání“ se u respondentů řídil kvótním předpisem. Dostatečně však nebyla naplněna kategorie respondentů s dokončeným základním a středoškolským vzděláním bez maturity. Naopak více byla zastoupena skupina respondentů s vysokoškolským vzděláním. Na tomto faktu se do značné míry podílela menší atraktivita tématu výzkumu pro lidi s nižším vzděláním. Dokončené Počet vzdělání respondentů ZŠ 18 SŠ vyučeni 30 SŠ s maturitou 98 VŠ 54 Celkem: 200
v% 9% 15% 49% 27% 100%
49%
15%
ZŠ SŠvyučeni SŠs maturitou
9% 27%
VŠ
Při třídění dat jsme v několika případech použili modifikovanou klasifikaci respondentů podle vzdělání, v níž byla z jednotlivých skupin vydělena samostatná skupina studentů. Důvodem pro toto dělení byl logický fakt, že odpovědi i míra znalostí Filozofické fakulty UK u těchto respondentů byla rozdílná ve srovnání s respondenty s ukončeným základním či středním vzděláním.1
1
Nutno dodat, že zmíněné rozdělení není zcela přesné, neboť ekonomicky aktivní studenti zůstávají zařazeni ve skupině absolventů středních (resp. základních) škol. Lze však předpokládat, že tito respondenti vzorek významněji nevychylují, protože je jich relativně málo. Pro případné další výzkumy této problematiky bychom však doporučovali pozměnit způsob zjišťování ekonomické aktivity s ohledem na identifikaci právě této skupiny respondentů.
5
Struktura souboru dotázaných podle ekonomické aktivity Kvótní předpis pro ekonomickou aktivitu respondentů nebyl přesně naplněn. Ve zkoumaném vzorku je oproti kvótnímu předpisu méně zastoupena skupina ekonomicky aktivních respondentů. Počet respondentů 150 Ekonomicky aktivní
75%
Studující Důchodce Žena v domácnosti Nezaměstnaný
24 14 4 8
12% 7% 2% 4%
Celkem:
200
100%
v% 7% 2% 4%
ekonomicky aktivní studující
12%
důchodce žena v domácnosti nezaměstnaný
75%
Struktura souboru dotázaných podle místa bydliště V tomto ohledu se zastoupení respondentů ve vzorku významněji neodlišuje od kvótního předpisu. Došlo pouze ke sloučení okrajových částí Prahy2 pod kategorii Praha – ostatní. Do souboru byla také začleněna jedna osoba bez trvalého bydliště.
Místo bydliště
P1
P2
P3
P4
P5
P6
P7
P8
P9
P10 bezdom.
Počet respondentů 14
11
17
20
17
26
10
21
16
25
2
1
ostatní
Celkem
22
200
Jižní Město, Jihozápadní Město a Modřany.
6
2. 1. Informovanost veřejnosti o Filozofické fakultě UK Slova spojovaná s Filozofickou fakultou UK Při vyslovení názvu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze se respondentům poměrně často vybavovala slova spojená se vzděláváním (studenti, učitelé, věda, univerzita, knihy, vzdělání). Konkrétněji pak byly zmiňovány i některé z oborů, jež lze na Filozofické fakultě UK studovat (mimo jiné filozofie, psychologie, historie, jazyky). Dalším často se vyskytujícím tématem byla jména známých osobností spojených s činností Filozofické fakulty UK. Za všechny jmenujme Karla IV., Jana Palacha a Tomáše Halíka. Respondenti
si mnohdy Filozofickou fakultu UK vybavovali i
v souvislosti s umístěním její hlavní budovy. Frekventovanými slovy
proto byla: náměstí Jana
Palacha, stanice metra Staroměstská či Karlův most. Vlastnosti, jež respondenti nejčastěji asociovali s Filozofickou fakultou UK, lze rozdělit do dvou základních skupin. První skupinu tvořila pozitivně zabarvená slova poukazující na vysoký kredit Filozofické fakulty UK (náročnost, inteligence, moudrost, úctyhodnost, kvalita, prestiž). Na druhou stranu negativně zabarvené asociace vytýkaly fakultě její nepružnou strukturu (adjektiva jako zkostnatělá, nedostupná). Kritické ohlasy se ozývaly rovněž na adresu studentů a pedagogů (nepraktičtí, líní apod.). Pozitivně zabarvená slova se však ve srovnání se slovy s negativním nábojem objevovala mnohem častěji (pozitivní 41 krát, negativní 15 krát). Odpovědi respondentů byly velice různorodé. Z některých asociací bylo zřejmé, že část respondentů jen vzdáleně tušila, co by si měla představit pod Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze (lékaři, rovnají nosy, exaktní vědy, čtení myšlenek).
Velikost fakulty V další z otázek měli respondenti za úkol odhadnout počet oborů, které lze na Filozofické fakultě UK studovat. Naprostá většina dotázaných tipovala mnohem menší číslo, než odpovídá skutečnosti3 (zhruba desetina respondentů se domnívá, že jde o více než 50 oborů). Přesto lze říci, že poměrně značná část respondentů považuje Filozofickou fakultu UK za relativně velkou. Z respondentů, kteří na otázku odpovídali, odhadlo 41% počet oborů číslem 20 nebo větším. Větší čísla udávali spíše lidé s vyšším vzděláním: až dvě třetiny (65%) respondentů s vysokoškolským vzděláním uvedlo 20 či více oborů, oproti 12% respondentů ze skupiny s nejnižším stupněm dosaženého vzdělání (ZŠ či vyučeni).
3
Ve školním roce 2004/2005 bylo možné na Filozofické fakultě UK studovat 71 různých oborů.
7
45% 40%
Počet respondentů
%
35%
10 a méně
48
26%
30%
10 až 19
60
33%
25%
20 a více
74
41%
Celkem:
182
100%
20% 15% 10% 5% 0% 10 a méně
10 až 19
20 a více
Povědomí o oborech studovaných na Filozofické fakultě UK Dotazovaným byl předložen seznam oborů, z něhož měli vybrat ty, o kterých se domnívají, že je možné je studovat na Filozofické fakultě UK. V souladu s očekáváním určili filozofii jako jeden z oborů téměř všichni respondenti (97%). Také sociologii a psychologii dovedla správně zařadit převážná většina respondentů (u obou 92%). Nejméně správných zařazení se vyskytlo u divadelní vědy (37%) a ekonomie (39%). Respondenti by je možná hledali spíše na jiných fakultách či vysokých školách. Lze je tedy pokládat za méně známé a viditelné. Žurnalistku označila označila nesprávně za jeden z oborů, jež lze na Filozofické fakultě UK studovat více než polovina dotázaných (53%). Ekonomii považovali za jeden z oborů vyučovaných na Filozofické fakultě UK spíše lidé s nižším vzděláním: až 68% z nich volilo správnou odpověď. Naproti tomu, respondenti s vysokoškolským vzděláním a studenti mnohem častěji uváděli, že ji na Filozofické fakultě UK studovat nelze (u obou skupin bylo jen 28% zařazení správných).4 Lze předpokládat, že lidé s vysokoškolským vzděláním spojují studium ekonomie spíše s Vysokou školou ekonomickou. Je možné si to vysvětlovat i tak, že obor ekonomie je vzdělanými respondenty vnímán jako výrazně odlišný od nejznámějších oborů fakulty. Relativně často (přibližně ve čtvrtině případů) byly pod Filozofickou fakultu UK řazeny přírodovědní obory, jako jsou chemie a molekulární biologie. Signifikantně častěji volili nesprávné zařazení těchto oborů lidé s nižším vzděláním. Vzhledem k tomu, že tito respondenti nikdy na vysoké škole nestudovali, nemusí mít jasný přehled o dělení univerzit a vysokých škol na fakulty. Zdá se, že nerozlišovali mezi Filozofickou fakultou UK a samotnou Univerzitou Karlovou v Praze. Počet správných odpovědí ve skupině respondentů s nejnižším stupněm dosaženého vzdělání byl ve srovnání s ostatními vzdělanostními skupinami nižší i v případě dalších oborů – romistiky, švédštiny a cestovního ruchu. Obecně lze říci, že u oborů molekulární biologie, romistika, švédština, 4
V ostatních položkách však vysokoškolsky vzdělaní respondenti volili správnou odpověď výrazně častěji než lidé s nižším vzděláním.
8
chemie a cestovní ruch byl poměr správných odpovědí úměrný dosaženému vzdělání. Podíl správných odpovědí ve skupině respondentů se základním a středoškolským vzděláním bez maturity se pohyboval v rozmezí od 40% do 60%.5 Úspěšnost vysokoškolsky vzdělaných a studujících respondentů byla v průměru mezi 80% a 90%. Zajímavým faktem je, že více než čtvrtina respondentů zařadila mezi obory vyučované na Filozofické fakultě UK také astrologii. U vysokoškoláků a studentů vysokých škol byla nesprávně zařazena v přibližně 10% případů. U respondentů se základním a středoškolským vzděláním bez maturitní zkoušky dosáhl podíl nesprávných zařazení téměř 60%. Tito respondenti patrně zařazovali obory intuitivně a koncovka „logie“ tak pro ně byla nejspíš vodítkem pro automatické zařazení mezi obory studované na Filozofické fakultě UK. Alternativním vysvětlením je možná záměna astrologie s astronomií.
obor Divadelní věda Molekulární biologie Psychologie Astrologie Romistika Švédština
správné zařazení v % 37 75 92 72 71 75
obor Chemie Filozofie Cestovní ruch Žurnalistika Ekonomie Sociologie
správné zařazení v % 73 97 76 47 39 92
Děkan Filozofické fakulty UK Osoba děkana Filozofické fakulty UK není široké veřejnosti příliš známá. Nadpoloviční většina dotázaných (58%) nedokázala na otázku kdo je děkanem Filozofické fakulty UK odpovědět. Ostatní respondenti volili některou z nabídnutých možností (Jan Jirák, Tomáš Halík, Jaroslav Vacek, Ivan Wilhelm),
přičemž
největší
část
z těchto
respondentů
vybrala
jméno
rektora
Univerzity Karlovy v Praze Ivana Wilhelma (14%). Jan Jirák 8%
T omáš Halík 9% Jaroslav Vacek 11%
Nevím 58%
Ivan Wilhelm 14%
5
Pokud bychom vynechali ty obory, na které dokázali správně odpovědět téměř všichni respondenti (ekonomii, filozofii, psychologii a sociologii), bylo by průměrné skóre respondentů se základním vzděláním 3,7 správných odpovědí, tedy o něco méně než polovina (4). To by mohlo svědčit o často náhodné volbě odpovědi.
9
Jména známých osobností spojených s Filozofickou fakultou UK Zhruba třetina respondentů uvedla minimálně jedno jméno známé osobnosti spojené s Filozofickou fakultou UK. Nejčastěji zmiňováni byli Tomáš Halík (11x), Jan Palach (11x), Jan Patočka (10x) a Karel IV. (9x). Častěji než ostatní vzdělanostní skupiny uváděli nějaké jméno opět studenti a vysokoškolsky vzdělaní lidé (přibližně polovina z nich uvedla alespoň jedno jméno).
Index znalosti FF UK Pro účely další analýzy byl zkonstruován souhrnný ukazatel, který jsme nazvali indexem znalosti FF UK. Jeho základem byl počet správně zařazených oborů v otázce číslo 10.6 Do indexu se dále započítávala správná odpověď na otázku číslo 12 (znalost jména děkana Filozofické fakulty UK) a kladná odpověď na otázku číslo 8 (respondent byl schopen říci jméno známé osobnosti spojené s Filozofickou fakultou UK). Průměrná hodnota tohoto indexu ve zkoumaném vzorku byla 8,7 bodu. Statisticky významná závislost byla prokázána mezi mírou znalosti Filozofické fakulty UK (reprezentovanou indexem znalosti FF UK) a dosaženým vzděláním respondenta. 12
dokončené vzdělání
průměr
ZŠ
6,7
SŠ s maturitou
8,6
Studující
9,6
VŠ
9,7
10 8 6 4 2 0
ZŠ
SŠ s maturitou
studující
VŠ
Předmětem našeho zájmu bylo rovněž zkoumání souvislosti mezi stupněm znalosti Filozofické fakulty UK a jejím známkováním z hlediska prestiže, potřebnosti a budoucího uplatnění absolventů (otázka 4). V hodnocení prestiže a potřebnosti pro společnost nebyla v tomto smyslu prokázána statistická závislost. Známkování budoucího uplatnění studentů však s indexem znalosti FF UK korelovalo. Lze tedy říci, že respondenti s lepší znalostí Filozofické fakulty UK hodnotili uplatnění absolventů fakulty horší známkou. Dále se ukázalo, že hodnota indexu záporně korelovala s věkem respondenta. Můžeme konstatovat, že mladší respondenti měli o Filozofické fakultě UK lepší informace.
6
Vynechali jsme však položku ekonomie, neboť správná odpověď na tuto otázku záporně korelovala s celkovým počtem správných odpovědí v ostatních položkách.
10
2. 2. Profil Univerzity Karlovy v Praze a jejích jednotlivých fakult
Následující tabulky popisují průměrná hodnocení jednotlivých fakult Univerzity Karlovy v Praze (resp. těch fakult, které byli zahrnuty do statistického šetření) z hlediska společenské prestiže, budoucího pracovního uplatnění jejich absolventů a společenské potřebnosti. Ve všech těchto kritériích hodnotili respondenti nejlépe 1. Lékařskou fakultu UK. Nejhůře naopak Fakultu tělesné výchovy a sportu UK (prestiž, potřebnost) a Filozofickou fakultu UK (uplatnění). V hodnocení společenské prestiže a společenské potřebnosti se Filozofická fakulta UK pohybuje přibližně uprostřed pořadí jednotlivých fakult. Mezi příbuznými, humanitně zaměřenými fakultami má Filozofická fakulta UK v očích respondentů přibližně stejnou prestiž jako Fakulta sociálních věd UK a vyšší prestiž než Fakulta humanitních studií UK. Společenskou potřebnost Filozofické fakulty UK hodnotí respondenti jako relativně nižší než u Fakulty sociálních věd UK, ale vyšší než u Fakulty humanitních studií UK.
1.LF UK MFF UK FF UK FTVS UK FHS UK PrirF UK PravF UK FSV UK
prestiž 1,33 1,72 1,91 2,56 2,37 1,82 1,51 2,25
uplatnění potřebnost 1,47 1,18 1,88 1,87 2,75 2,21 2,46 2,46 2,55 2,44 2,08 1,92 1,49 1,88 2,25 2,09
1.LF UK MFF UK FF UK FTVS UK FHS UK PrirF UK PravF UK FSV UK
prestiž 1 3 5 8 7 4 2 6
uplatnění potřebnost 1 1 3 2 8 6 6 8 7 7 4 4 2 3 5 5
1.LF PravF MFF PrirF FSV FF FHS FTVS
prestiž
uplatnění
potřebnost
11
Obecně hodnotili respondenti ve všech třech kritériích lépe spíše na praxi a exaktní vědy orientované fakulty (1.LF UK, MFF UK, PrirF UK, PravF UK). Nižší hodnocení humanitně orientovaných fakult (FF UK, FHS UK, FSV UK) může souviset s relativně abstraktním předmětem jejich bádání, resp. s obtížemi v jasnější identifikaci těchto fakult ze strany respondentů. Ti je zřejmě často mezi sebou nedokázali patřičně rozlišit a proto je hodnotili buď podobně, či dle představy, kterou v nich evokoval jejich název (filozofická, humanitní, sociální). Jinými slovy tedy bez toho, aby na ně měli již dříve utvořený názor. V neposlední řadě může za dosaženými hodnotami stát větší hmatatelnost a viditelnost výsledků exaktních věd stejně jako jasnější představa o pracovním uplatnění absolventů prakticky orientovaných fakult. Hodnocení fakult Univerzity Karlovy v Praze se v některých kritériích odlišuje v závislosti na věku respondenta. Věková skupina 15-20 let známkovala společenskou potřebnost Matematickofyzikální fakulty UK oproti ostatním věkovým kohortám významně hůře7. Můžeme předpokládat, že u těchto respondentů, často studentů, vstupuje do známkování potřebnosti Matematicko-fyzikální fakulty UK jejich bezprostřední zkušenost s matematikou ze ZŠ či SŠ. Tento předmět patří bezesporu mezi ty těžší, mezi studenty nepříliš oblíbené a obecně je mezi značnou částí studentů považován za příliš abstraktní a k praktickému životu neupotřebitelný. Z našeho výzkumu je patrné, že čím vyšší byl věk respondenta, tím lepší známky obecně uděloval. Většinou však tyto odchylky nebyly statisticky významné. Nejvýraznější rozdíly se vyskytly u hodnocení Fakulty tělesné výchovy a sportu UK. Zajímavým poznatkem plynoucím z výzkumu je zjištění, že hodnocení budoucího uplatnění absolventů Filozofické fakulty UK je nepřímo úměrné vzdělání respondenta. S rostoucím vzděláním, (resp. s rostoucí znalostí Filozofické fakulty UK) hodnotili respondenti uplatnění absolventů hůře. Vysokoškolsky vzdělaní respondenti udělili v této kategorii Filozofické fakultě UK průměrnou známku 3,15.8 Také Fakultu tělesné výchovy a sportu UK hodnotili respondenti odlišně v závislosti na dosaženém stupni vzdělání. Známkování prestiže, uplatnění a potřebnosti Fakulty tělesné výchovy a sportu UK bylo opět nepřímo úměrné vzdělání dotazovaného, přičemž ve všech třech kategoriích hodnotili studující respondenti tuto fakultu hůře než osoby s ukončeným vysokoškolským vzděláním. Nepřímo úměrné vzdělání respondenta bylo také hodnocení potřebnosti Právnické fakulty UK.
7 8
Přibližně o 0,8 bodu. V porovnání se skupinou respondentů se základním vzděláním je to zhruba o 0,8 bodu horší známka.
12
2. 3. Obraz Filozofické fakulty UK u veřejnosti
Pro komplexní zachycení struktury obrazu Filozofické fakulty UK u pražské veřejnosti jsme použili techniku sémantického diferenciálu. Princip této techniky spočívá v předložení dvojice polaritních vlastností (např. dobrý x špatný) respondentovi, který poté na škále vybírá z obou pólů ten, jež lépe odráží jeho postoj k danému tématu. Důležitým faktorem je vzdálenost postoje od zvoleného pólu. Sada podobných polaritních výroků pak tvoří určitý myšlenkový celek, jehož smyslem je zjištění širokého spektra aspektů jevu. Stejnou techniku jsme v redukované podobě9 použili také k analýze obrazu Univerzity Karlovy v Praze jako celku. Data jsme třídili podle základních socio-demografických ukazatelů (věk, vzdělání, pohlaví) a také podle hodnot indexu znalosti FF UK. Nalezené vztahy závislosti jsou zmíněny dále v textu.
Pracovitý x líný Celkově hodnotili respondenti Filozofickou fakultu UK nejčastěji jako spíše pracovitou (30,5%). Hodnocení variovalo převážně od střední kategorie 3 (27,5%) až po velkou pracovitost (25%). Více něž polovina respondentů (52,5%) je tedy toho názoru, že Filozofická fakulta UK je spíše či velmi pracovitou školou. Univerzita Karlova v Praze byla stejnou dvojicí položek hodnocena nejčastěji jako velmi pracovitá (35,5%). Stejně jako v případě Filozofické fakulty UK kolísalo hodnocení nejvíce mezi hodnotami 3 – 5. Přibližně 70% respondentů vnímá Univerzitu Karlovu v Praze jako spíše či velmi pracovitou. Respondenti náležející k věkové kohortě 21 – 30 let hodnotili pracovitost Filozofické fakulty UK statisticky významně hůře než ostatní věkové skupiny10. U
této
polaritní
dvojice
vlastností
byla
prokázána
korelace
mezi
hodnocením
Filozofické fakulty UK a celé Univerzity Karlovy v Praze. Více než polovina respondentů je hodnotila identicky. Více než 35% dotázaných udělilo lepší hodnocení Univerzitě Karlově v Praze. Znaménkový test zamítl hypotézu o celkově identickém hodnocení Univerzity Karlovy v Praze a Filozofické fakulty UK.
9
Sada vlastností byla stejná, jen byly vynechány některé položky. V průměru přibližně o 0,6 bodu.
10
13
80 70 60 50 FF UK
40 30 20 10 0 velmi liný
spíše liný
střed
spíše pracovitý
velmi pracovitý
Rychlý x pomalý V hodnocení rychlosti Filozofické fakulty UK jakožto instituce se respondenti nejčastěji (39,5%) uchylovali k volbě prostřední kategorie. Respondenti s vyšší hodnotou indexu znalosti FF UK volili střední kategorii méně častěji (24%) než respondenti ostatní. Dá se tedy předpokládat, že vyšší míra znalosti Filozofické fakulty UK umožňuje respondentům zaujmout jednoznačnější postoj k této otázce. Přibližně ve čtvrtině dotázaných (25,5%) evokuje Filozofická fakulta UK představu rychlosti. Opačný názor pak zastává 34% respondentů. V případě Univerzity Karlovy v Praze volila prostřední kategorii téměř polovina dotázaných (44,5%). Tento fakt může vyplývat ze značné různorodosti jednotlivých fakult Univerzity Karlovy v Praze, která respondentům brání zaujmout vyhraněný postoj k ní jako celku. S rychlostí má Univerzitu Karlovu v Praze spojena třetina (33,5%) respondentů, jako pomalou ji vnímá přibližně pětina dotázaných (19,5%). Také v případě této dvojice polaritních vlastností byla prokázána korelace mezi hodnocením Filozofické fakulty UK a Univerzity Karlovy v Praze. Polovina respondentů používala v obou případech identické hodnocení. Znaménkový test zamítl hypotézu o stejných rozděleních hodnocení Filozofické fakulty UK a Univerzity Karlovy v Praze jako celku. Přes 30% dotázaných hodnotilo Univerzitu Karlovu v Praze lépe.
90 80 70 60 50
FF UK
40 30 20 10 0 velmi rychlý spíše rychlý
střed
spíše pomalý
velmi pomalý
14
Tradiční x moderní Pražané chápou Filozofickou fakultu UK nejčastěji jako velmi tradiční (39,4%), přičemž za velmi či spíše tradiční ji považuje 65,5% respondentů. Střední kategorii volila téměř pětina respondentů (17,5%). Pro 17% dotázaných představuje Filozofická fakulta UK velmi či spíše moderní instituci. Univerzitu Karlovu v Praze si s tradicí spojuje téměř 70% dotázaných. Necelá polovina Pražanů z našeho vzorku (49%) vnímá Univerzitu Karlovu v Praze jakožto velmi tradiční, přičemž za spíše tradiční ji považuje necelá pětina dotázaných (19%). Podobně jako v případě Filozofické fakulty UK se 17,5% respondentů domnívá, že Univerzita Karlova v Praze je spíše či velmi moderní institucí. Opět byla prokázána silná korelace mezi hodnocením Filozofické fakulty UK a Univerzity Karlovy v Praze. Více než polovina respondentů je u této položky hodnotila identicky. Přibližně čtvrtina dotázaných pak vnímá Univerzitu Karlovu v Praze jako tradičnější ve srovnání s Filozofickou fakultou UK, opačného názoru bylo téměř 20% dotázaných. Znaménkový test však v tomto případě nezamítl hypotézu o stejném rozdělení. 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
FF UK
velmi tradiční
spíše tradiční
střed
spíše moderní
velmi moderní
Veselý x smutný Při hodnocení této relativně obtížné a na imaginaci náročné položky volili respondenti nejčastěji prostřední kategorii, a to v téměř polovině případů (44%). Ve více než čtvrtině respondentů evokuje Filozofická fakulta UK spíše či velmi smutné představy (27,5%). Naopak na čtvrtinu respondentů (25,5%) působí Filozofická fakulta UK spíše či velmi vesele. Na základě statistických testů můžeme konstatovat, že v hodnocení této položky je naznačena určitá tendence. Respondenti s nižší a vyšší mírou znalosti Filozofické fakulty UK ji hodnotí jako veselejší oproti respondentům, kteří mají o Filozofické fakultě UK průměrné znalosti. U skupiny respondentů s relativně nízkou mírou znalosti Filozofické fakulty UK lze předpokládat, že spíše než ji samotnou hodnotili svou subjektivní představu spojenou s vysokým školstvím jako takovým. Naznačená tendence se pak částečně potvrzuje při třídění respondentů podle dosaženého vzdělání:
15
respondenti se základním či středním vzděláním bez maturity hodnotili Filozofickou fakultu UK významně lépe11 než respondenti s vyšším vzděláním.
100 80 60 40 20 0 smutný
spíše smutný
střed
spíše veselý
veselý
Známý x neznámý Respondenti hodnotili Filozofickou fakultu UK nejčastěji jako velmi známou (33%), přičemž hodnocení nejvíce variovalo od střední kategorie až po kategorii velmi známý. Více než polovina dotázaných (59%) považuje Filozofickou fakultu UK za spíše či velmi známou. Naproti tomu pětina dotázaných má pocit, že je Filozofická fakulta UK spíše či velmi neznámá. Střední kategorii volila rovněž pětina dotázaných. Více než polovina respondentů (54,5%) považuje Univerzitu Karlovu v Praze za velmi známou. Za spíše či velmi známou ji pokládá více než tři čtvrtiny (76,5%) námi dotázaných Pražanů. Téměř desetina dotázaných vnímá Univerzitu Karlovu v Praze jako více či méně neznámou. Střední kategorii pak volilo 12,5% respondentů. Také u této polaritní dvojice vlastností byla prokázána korelace mezi hodnocením Filozofické fakulty UK a Univerzity Karlovy v Praze. Téměř polovina respondentů je hodnotila identicky. Přibližně 40% dotázaných se pak přiklánělo k lepšímu hodnocení Univerzity Karlovy v Praze v porovnání s Filozofickou fakultou UK. Znaménkový test zamítl hypotézu o celkově identickém hodnocení Univerzity Karlovy v Praze a Filozofické fakulty UK.
120 100 80 60
FF UK
40 20 0
11
velmi neznámý
spíše neznámý
střed
spíše známý
velmi známý
Přibližně o 0,6 bodu.
16
Organizovaný x chaotický12 Nejčastěji považují respondenti Filozofickou fakultu UK za spíše organizovanou (32,5%), více než polovina (54%) ji přitom vnímá jako spíše či velmi organizovanou. Pro přibližně čtvrtinu (24%) dotázaných představuje Filozofická fakulta UK spíše či velmi chaotickou instituci. Pětina Pražanů volila střední kategorii. Statistické testy prokázaly významnou odlišnost v hodnocení věkové skupiny mezi 21 a 30 lety. Tito respondenti hodnotili Filozofickou fakultu UK jako chaotickou častěji než ostatní věkové kohorty.13
80 60 40 20 0
velmi spíše organizovaný organizovaný
střed
spíše chaotický
velmi chaotický
Úspěšný x neúspěšný V otázce úspěšnosti Filozofické fakulty UK převládalo hodnocení spíše úspěšná (28,5%) či velmi úspěšná (27,5%). Celkově se tedy více než polovina dotázaných (56%) přiklání k názoru, že je Filozofická fakulta UK víceméně úspěšnou institucí. Opačného názoru je necelá pětina dotázaných (18%). Prostřední kategorii pak volila přibližně čtvrtina respondentů (24,5%). Mezi hodnocení úspěšnosti Filozofické fakulty UK a vzděláním respondenta existuje statisticky významná souvislost. Můžeme konstatovat, že s rostoucím vzděláním hodnotí respondenti úspěšnost Filozofické fakulty UK kritičtěji. Zajímavým faktem je, že studující respondenti tuto kategorii hodnotili v průměru hůře, než respondenti s dokončeným VŠ vzděláním. Podobný směr souvislosti se objevuje rovněž v třídění respondentů podle míry znalosti Filozofické fakulty UK. Univerzitu Karlovu v Praze si s úspěchem spojuje tři čtvrtiny dotázaných Pražanů (75,5%), přičemž za velmi úspěšnou ji považuje necelá polovina respondentů (48,5%). Desetina dotázaných považuje Univerzitu Karlovu v Praze za velmi či spíše neúspěšnou a 12,5% se u této položky nepřiklání ani k pozitivnímu, ani k negativnímu hodnocení. I zde byla prokázána korelace mezi hodnocením Filozofické fakulty UK a Univerzity Karlovy v Praze. Téměř polovina respondentů je hodnotila identicky a přibližně 40% dotázaných hodnotilo Univerzitu Karlovu v Praze lépe než Filozofickou fakultu UK. Znaménkový test opět zamítl hypotézu o stejném rozdělení hodnocení Filozofické fakulty UK a Univerzity Karlovy v Praze.
12 13
Tato položka byla měřena pouze pro Filozofickou fakultu UK. V průměru přibližně o 0,6 bodu.
17
100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
FF UK
velmi úspěšný
spíše úspěšný
střed
spíše neúsp.
velmi neúsp.
Moudrý x hloupý Při hodnocení Filozofické fakulty UK byla nejvíce používanou kategorie velmi moudrá, volila ji přibližně polovina (52%) respondentů. Celkově považuje Filozofickou fakultu UK za velmi či spíše moudrou více než tři čtvrtiny (78,5%) respondentů. Naopak jako spíše či velmi hloupou ji vnímá necelá desetina respondentů (7,5%). Střední hodnocení udělilo 12,5% dotázaných. Univerzitu Karlovu v Praze hodnotili respondenti nejčastěji jako velmi moudrou (57%). Více než tři čtvrtiny dotázaných ji považuje za spíše či velmi moudrou. Opačného názoru je 6% respondentů. Více než desetina dotázaných se nepřiklonila ani k pozitivnímu, ani negativnímu hodnocení. Také u této položky existuje výrazná souvislost mezi hodnocením Filozofické fakulty UK a Univerzity Karlovy v Praze. Téměř 70% respondentů je hodnotilo identicky. Necelých 20% dotázaných volilo lepší hodnocení ve prospěch Univerzity Karlovy v Praze. Znaménkový test však v tomto případě nezamítá hypotézu o shodě obou rozdělení.
120 100 80 60
FF UK
40 20 0
velmi moudrý
spíše moudrý
střed
spíše hloupý
velmi hloupý
18
Přitažlivý x odpudivý Respondenti hodnotili Filozofickou fakultu UK nejčastěji jako spíše přitažlivou (31%). Hodnocení nejvíce variovalo od střední kategorie (28%) až po kategorii velmi přitažlivá (28,5%). Za velmi či spíše odpudivou považuje Filozofickou fakultu UK přibližně desetina respondentů. Celek Univerzity Karlovy v Praze považují respondenti nejčastěji (36,5%) za velmi přitažlivý. Téměř čtyři pětiny dotázaných (78%) ji hodnotí jako více či méně přitažlivou. Opačného názoru je 6% respondentů. Necelá čtvrtina dotázaných Pražanů (24%) na tuto položku neodpovídala ani negativně ani pozitivně. Byla prokázána relativně silná korelace mezi hodnocením Filozofické fakulty UK a Univerzity Karlovy v Praze. Více než 60% respondentů je hodnotilo identicky. Znaménkový test ale v tomto případě hypotézu shodu obou rozdělení zamítá: téměř 30% respondentů hodnotilo Univerzitu Karlovu v Praze lépe.
80 70 60 50 40
FF
30
UK
20 10 0
velmi odpudivý
spíše odpudivý
střed
spíše přitažlivý
velmi přitažlivý
Souhrnné srovnání profilů Univerzity Karlovy v Praze a Filozofické fakulty UK
5 4,5 4 3,5 3 2,5
průměr FF průměr UK
2 1,5 1
19
2. 4. Postoje k Filozofické fakultě UK úroveň vzdělání přijímací řízení finanční zajištění trendy ve vzdělávání náročnost studia teoretické studium volba pro maturanta životní styl zrušení uplatnění na trhu práce jméno v zahraničí vůdčí osobnosti 0%
20%
40%
60%
Rozhodně souhlasím
Spíše souhlasím
Spíše nesouhlasím
Rozhodně nesouhlasím
80%
100%
Nevím, nedokážu rozhodnout
a. FF UK poskytuje studentům výbornou úroveň vzdělání. b. Přijímací řízení na FF UK je obtížnější než na jiných VŠ. c. V porovnání s ostatními fakultami Univerzity Karlovy je FF UK dobře finančně zajištěna. d. FF UK nedokáže dostatečně reagovat na nejnovější trendy ve vzdělávání. e. Studium na FF UK není příliš náročné. f. Zaměření studia na FF UK je spíše teoretické než praktické. g. Pro současného maturanta je studium na FF UK dobrou volbou. h. Absolvování FF UK umožňuje vést nezávislý a svobodný život. i. Nebyla by škoda, kdyby byla FF UK zrušena. j. Studium FF UK zaručuje budoucí dobré uplatnění na trhu práce. k. Filozofická fakulta má dobré jméno v zahraničí. l. FF UK vychovává vůdčí osobnosti společenského života.
20
Charakter vzdělání poskytovaného na Filozofické fakultě UK S výrokem, že Filozofická fakulta UK poskytuje svým studentům výbornou úroveň vzdělání, souhlasilo necelých 40% respondentů. Spíše souhlasný postoj vyjádřila téměř třetina respondentů. Přibližně čtvrtina dotazovaných zvolila prostřední kategorii. K výroku poukazujícímu na nenáročnost studia na Filozofické fakultě UK zaujala více či méně nesouhlasný postoj přibližně polovina dotázaných. V této otázce se 27% dotázaných
uchýlilo
ke středové odpovědi. Přibližně pětina dotázaných Pražanů se s výrokem více či méně ztotožňuje. Necelých šedesát procent respondentů spíše či rozhodně souhlasí s výrokem, že zaměření studia na Filozofické fakultě UK je spíše teoretické (z toho je o tom 28% rozhodně přesvědčeno). Neutrální postoj k tomuto výroku vyjádřilo 34% respondentů. Jedna z dalších položek měřila postoj respondentů ke schopnosti Filozofické fakulty UK reagovat na nejnovější trendy ve vzdělávání. Téměř polovina respondentů (45%) hodnotila tento aspekt neutrálně. Pokud dotázaní k hodnocení přistoupili, pak přibližně čtvrtina z nich více či méně souhlasila s výrokem, že Filozofická fakulta UK nedokáže dostatečně reagovat na nejnovější trendy ve vzdělání. Opačného názoru byla více než čtvrtina respondentů.
Finanční zajištění Filozofické fakulty UK Za nedostatečně finančně zajištěnou oproti ostatním fakultám Univerzity Karlovy v Praze považuje Filozofickou fakultu UK necelá čtvrtina respondentů. Z toho 6% nesouhlasí rozhodně. Jako finančně lépe zajištěnou ji vnímá zhruba 15% dotázaných. Více než polovina dotázaných Pražanů (54%) se v této otázce uchylovala k volbě neutrální odpovědi. Pomocí statistických testů byla nalezena
souvislost
mezi
dosaženým
vzděláním
a
hodnocením
finančního
zajištění
Filozofické fakulty UK. Čím vyšší je vzdělání respondentů, tím hůře hodnotí její finanční zajištění oproti ostatním fakultám Univerzity Karlovy v Praze. Stejný trend vykazuje třídění podle indexu znalosti FF UK.
Přijímací řízení a atraktivita Filozofické fakulty UK pro uchazeče o studium Více než polovina respondentů (54%) více či méně souhlasí s výrokem, že pro současného maturanta je studium na Filozofické fakultě UK dobrou volbou. Naopak patnáct procent respondentů studium na Filozofické fakultě UK za dobrou volbu nepovažuje. Přibližně čtvrtina respondentů volila neutrální odpověď. Téměř polovina respondentů považuje přijímací řízení na Filozofickou fakultu UK za obtížnější v porovnání s jinými vysokými školami. Více než třetina respondentů se v hodnocení této otázky
21
uchylovala k neutrální odpovědi. Přijímací řízení na Filozofickou fakultu UK nepovažuje za obtížnější méně než 10% respondentů.
Absolventi Filozofické fakulty UK Přibližně pětina dotázaných spíše či rozhodně souhlasí s tvrzením, že studium na Filozofické fakultě UK zaručuje dobré uplatnění na trhu práce. Opačného názoru je více než třetina respondentů. Rozhodně je o tom přesvědčeno pouze 6,5% dotázaných Pražanů. Necelých 40% respondentů hodnotilo výrok neutrálně. Celkově hodnotili respondenti výrok konzistentně se známkováním budoucího uplatnění studentů Filozofické fakulty UK (otázka 4)14. Více než 40% respondentů spíše či rozhodně souhlasí s tvrzením, že absolvování Filozofické fakulty UK umožňuje vést nezávislý a svobodný život. Opačného názoru je přibližně 17% respondentů. Polovina dotázaných přisuzuje Filozofické fakultě UK schopnost vychovávat vůdčí osobnosti společenského života. Rozhodně je o tom pak přesvědčena přibližně pětina respondentů. Naproti tomu více než 15% respondentů s tímto výrokem nesouhlasí. Více než třetina respondentů se k tomuto výroku vyjadřovala neutrálně. Ženy signifikantně častěji než muži s výrokem spíše či rozhodně souhlasily, zatímco muži častěji spíše či rozhodně nesouhlasili.
Jméno Filozofické fakulty UK v zahraničí Téměř dvě třetiny (65%) respondentů více či méně souhlasí s tvrzením, že má Filozofická fakulta UK dobré jméno v zahraničí. Necelých 40% dotázaných je pak o tom přesvědčeno rozhodně. Téměř třetina (30%) respondentů se přikláněla ke středové odpovědi. Přibližně 6% respondentů není přesvědčeno o dobrém jménu Filozofické fakulty UK v zahraničí.
Zrušení Filozofické fakulty UK S výrokem, že by nebyla škoda, kdyby byla Filozofická fakulta UK zrušena, rozhodně nesouhlasily více než dvě třetiny respondentů (68%), spíše nesouhlasilo 12%. Celkem se tedy až 80% respondentů vyjádřilo proti zrušení fakulty. Počet neutrálních odpovědí byl u této položky relativně malý (9%).
14
Byla zaznamenána souvislost mezi hodnocením uplatnění a vzděláním (resp. mírou znalosti Filozofické fakulty UK) respondenta. Bližší informace jsou uvedeny „Profil Univerzity Karlovy v Praze a jejích jednotlivých fakult“.
22
2. 5. Vnější prezentace Filozofické fakulty UK Akce pořádané Filozofickou fakultou UK Přibližně
10%
respondentů
zaregistrovalo
v poslední
době
nějakou
akci
pořádanou
Filozofickou fakultou UK. Zaznamenanou akci uváděli nejčastěji mladí lidé ve věku od 21 do 30 let. V této věkové kohortě věděla o konání nějaké akce pořádané Filozofickou fakultou UK přibližně třetina dotázaných. Jednalo se zejména o vysokoškolské studenty a absolventy. Výpis všech akcí jmenovaných respondenty: • • • • • •
Filmový klub Koncert K. Plíhala Přednášky (T. Halík, V. Klaus, Z. Neubauer, D. Zbavitel) Prezentace překladu Upanišad Protestní akce za zvýšení finančních dotací VŠ Ples FF UK
Internetové stránky Filozofické fakulty UK Podle
výsledků
výzkumu
navštívilo
internetové
stránky
Filozofické
fakulty
UK
22% z celkového počtu dotázaných Pražanů. Ve srovnání s ostatními věkovými skupinami na otázku častěji odpovídali kladně respondenti ve věku 21 až 30 let. Většina návštěvníků stránek (58%) byla mladší než 30 let, což zřejmě souvisí s tím, že mladí lidé mají celkově lepší vztah i přístup k internetu. Rovněž to může souviset s jejich větším zájmem o Filozofickou fakultu UK (zejména u studentů). Ti respondenti, kteří internetové stránky navštívili, byli požádáni o zhodnocení jejich přehlednosti, dostatku nabízených informací a grafické úpravy. Tito respondenti by internetovým stránkám ve všech položkách udělili v průměru známku mezi 2 a 2-.
23
průměrná známka Přehlednost
2,38
Dostatek informací
2,24
Grafická úprava
2,44
3. 1. Závěry z výzkumu Ve zkoumaném vzorku se projevily výrazné rozdíly ve vnímání Filozofické fakulty UK v závislosti na přitažlivosti tématu pro respondenta. Bližší bylo zejména vysokoškolsky vzdělaným lidem a studentům. Respondentům s nižším stupněm dosaženého vzdělání byla problematika vzdálenější. Často shodné hodnocení Filozofické fakulty UK a Univerzity Karlovy v Praze (kap. 2.2) jako celku indikuje, že početná skupina respondentů vnímá Filozofickou fakultu UK především skrze Univerzitu Karlovu v Praze, a utváří si tak o ní podobný či dokonce stejný obraz. Část respondentů si nebyla s nejvyšší pravděpodobností vědoma členění univerzity na fakulty, někteří z nich
proto
Filozofickou fakultu UK s Univerzitou Karlovou v Praze přímo ztotožňovali. Respondenti připisovali obecně Filozofické fakultě UK i Univerzitě Karlově v Praze pozitivní vlastnosti. Celkově jim respondenti přisoudili pracovitost, rychlost, známost, úspěšnost, moudrost a přitažlivost. Filozofické fakultě UK také veselost a organizovanost. Ve všech položkách (kap. 2.2) přisuzovali dotázaní kladné vlastnosti ve větší míře Univerzitě Karlově v Praze než Filozofické fakultě UK. U respondentů s vyšším vzděláním byla zaznamenána tendence ke kritičtějšímu hodnocení Filozofické fakulty UK. Tento trend byl zaznamenán napříč otázkami, nicméně z důvodu malého vzorku byl statisticky potvrzen jen u některých z nich. Podobná
tendence
byla
zaznamenána
i
u
starších
respondentů.
Ti
hodnotili
Filozofickou fakultu UK obecně méně kriticky než mladší respondenti. I zde jde však pouze o naznačený trend, který nebyl celkově prokázán statistickými testy. V hodnocení prestiže, možného uplatnění a potřebnosti jednotlivých fakult Univerzity Karlovy v Praze byly nejlepší známky přidělovány 1. Lékařské a Právnické fakultě UK. Nejhůře byla celkově hodnocena Fakulta tělesné výchovy a sportu UK. U položek společenská prestiž a společenská potřebnost se Filozofická fakulta UK umístila zhruba ve středu pořadí vybraných fakult. Z hlediska uplatnění studentů však byla nejhůře hodnocenou fakultou.
24
Vzdělanější lidé udělovali při hodnocení uplatnění Filozofické fakulty UK spíše horší známku. V baterii předložených výroků se respondenti o Filozofické fakultě UK vyjadřovali spíše pozitivně. Poměrně často však volili neutrální odpověď, což může naznačovat nedostatek informací potřebných k hodnocení. Většina respondentů souhlasila, že fakulta poskytuje výbornou úroveň vzdělání (70%), pro současného maturanta je dobrou volbou (56%) a má dobré jméno v zahraničí (64%). Nesouhlasný postoj k výroku „Nebyla by škoda, kdyby byla FF UK zrušena.“ vyjádřilo až 89% respondentů. Vědomosti respondentů o Filozofické fakultě UK byly úměrné stupni jejich vzdělání a nepřímo úměrné jejich věku. Téměř všichni respondenti správně zařadili na Filozofickou fakultu UK obory filozofie, psychologie a sociologie. Relativně málo dotázaných však uvedlo, že se na Filozofické fakultě UK studuje i ekonomie (39%) a divadelní věda (37%). Z hlediska počtu oborů odhadovali respondenti Filozofickou fakultu UK menší než je ve skutečnosti. Velká část respondentů (41%) však považuje Filozofickou fakultu UK za relativně velkou (20 nebo více oborů). Naprostá
většina
dotázaných
(89%)
nevěděla,
že
je
Jaroslav
Vacek
děkanem
Filozofické fakulty UK. Internetové stránky fakulty navštívilo 22% dotázaných. Návštěvnost byla nejvyšší u mladých lidí. Akci pořádanou Filozofickou fakultou UK zaznamenalo 10% respondentů. Nejčastěji se jednalo o některou z přednášek. S Filozofickou fakultou UKse respondentům nejčastěji spojovala jména Jana Palacha, Tomáše Halíka, Jana Patočky a Karla IV.
25
3. 2. Závěrečná doporučení Obecná doporučení Jak vyplynulo z výsledků výzkumu, respondenti velmi často neměli dostatek informací k relevantnímu posouzení předložených otázek. Toto konstatování platí zejména pro lidi s nižším vzděláním. Pokud by tedy bylo primárním cílem přiblížit Filozofickou fakultu UK nejširší veřejnosti, doporučovali bychom se zaměřit právě na tuto kategorii respondentů. Na druhou stranu zřejmě právě lidé, kteří mají jinak spíše intuitivní představu o Filozofické fakultě UK, ji hodnotili pozitivněji než ostatní. Pokud by tedy bylo prvořadým cílem zlepšit celkový obraz Filozofické fakulty UK u veřejnosti, pak se jeví vhodnějším zaměřit se na vzdělanější a v této otázce častěji kriticky smýšlející část populace. Mimo jiné i proto, že tito lidé mohou svým názorem inspirovat méně informované okolí. Širší veřejnosti by měly být představeny i menší a méně známé obory, jež lze studovat na Filozofické fakultě UK s důrazem na jejich možné praktické uplatnění. Veřejnost by tak mohla získat diferencovanější vhled do problematiky Filozofické fakulty UK a neztotožňovala by jí převážně se studiem filozofie a psychologie. Právě tyto známé obory pak ovlivňují celkovou představu veřejnosti o Filozofické fakultě UK, jejích posluchačích i zaměstnancích. Doporučujeme rovněž důkladnější prezentaci osoby děkana Filozofické fakulty UK. Ten je jako jeden z jejích hlavních představitelů široké veřejnosti v podstatě neznámý. Přestože na Filozofické fakultě UK působí řada význačných a známých osobností veřejného života, s fakultou jako takovou je spojována pouze malá část z nich. I na tento fakt by bylo výhodné se v budoucí prezentaci fakulty zaměřit.
Doporučení k dalšímu výzkumu •
Zaměřit se na studenty Filozofické fakulty UK jako cílovou skupinu výzkumu a zjistit přitom, jaké klima na fakultě panuje.
•
Jako
vhodné
se
nám
jeví
obrátit
se
v dalším
výzkumu
i
na
zaměstnance
Filozofické fakulty UK; získaná informace by byla nedílnou součástí zjištění klimatu panujícího na fakultě. •
Další výzkum by se mohl rovněž orientovat na studenty středních škol, neboť právě oni jsou budoucností fakulty.
•
Celkově by bylo vhodné prohloubit informace z tohoto výzkumu týkající se postavení Filozofické fakulty UK v rámci Univerzity Karlovy v Praze. Případně se zaměřit na Univerzitu Karlovu v Praze obecně.
26
4. Příloha – Kvótní předpis Kvóty jsou upraveny a přepočítány podle počtu respondentů ve výzkumu (200). Pohlaví:
Vzdělání:
muž = 100
základní vzdělání = 60
žena = 100
středoškolské vzd. ukončené maturitou = 100 vysokoškolské vzdělání = 40
Věk: 15 – 20 let = 20
Ekonomické postavení:
21 – 30 let = 40 31 – 40 let = 40
ekonomicky aktivní = 160
41 – 50 let = 40
ekonomicky aktivní = 40
51 – 60 let = 40 61 a více = 20 Místo bydliště: Praha 1 = 9
Praha 7 = 8
Praha 2 = 12
Praha 8 = 20
Praha 3 = 17
Praha 9 = 10
Praha 4 = 25
Praha 10 = 25
Praha 5 = 17
Praha – ostatní = 34
Praha 6 = 25
27