Investiční program Univerzity Karlovy v Praze

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Ovocný trh 5, 116 36 Praha 1

Investiční program Univerzity Karlovy v Praze na období 2011-2015

Zpracoval :

Odbor výstavby Univerzity Karlovy v Praze

Datum :

září 2008, aktualizace 16. listopadu 2010

projednáno v KR 16.listopadu 2010

Obsah: • I. Investiční program : o Potřeba nových kapacit a zdůvodnění potřeb o Celková finanční bilance VVŠ v letech 2011 – 2015 - tabulka č.6a o Celková finanční bilance VVŠ z operačních programů EU v letech 2011 – 2015 - tabulka č.6b o Celková provozní bilance VVŠ po roce 2015 – tabulka č.7 • II. Rozvojová studie investiční výstavby : o Rozvojová studie investiční výstavby – textová část o Stávající a plánované počty studentů - tabulka č.2 o Přehled ploch - tabulka č.3 o Tvorba a užití FRIM - tabulka č.4 o Ubytovací a stravovací kapacity - tabulka č.5 o Rámcový výpočet plošných potřeb fakult a součástí Univerzity Karlovy v Praze o Generel rozvoje v letech 1997- 2020 – prezentace a rozvojové aktivity Univerzity Karlovy v Praze • Pasportizace majetku : o Seznam objektů vybraných k pasportizaci - tabulka č.1 o Pronajaté objekty, plochy k využití VVŠ - tabulka č.1a

2

I .Investiční program Univerzity Karlovy v Praze na období 2011 – 2015 Popis výchozí situace pro formulaci programu Stručné připomenutí historie Univerzita Karlova v Praze vstoupila do prvního desetiletí 21. století se sídly fakult v Praze, Hradci Králové a Plzni. V Praze se nachází 14 fakult, v Hradci Králové dvě (lékařská a farmaceutická) a v Plzni jedna fakulta (lékařská). V Praze vzniklo postupným historickým vývojem několik univerzitních center, z nichž nejstarší je na Starém Městě a zahrnuje i starobylou budovou Karolina. V 60. letech 20. st. byla budova dostavbou spojena se sousedními barokními domy a vznikl dnešní areál se sídlem rektorátu. Staré Město se postupně stalo sídlem několika fakult v budovách postavených po 1. světové válce. Ve 20. letech to byly např. budovy filozofické a právnické fakulty. Podobně pedagogická fakulta získala bývalou školní budovu z konce 19. století. Na Novém Městě pražském vznikalo od konce 19. století další univerzitní centrum. Dnes se zde, v oblasti Albertova a Karlova, nachází cca 18 budov lékařské, přírodovědecké a matematicko fyzikální fakulty. Další vysokoškolské areály vznikaly postupně v lokalitách vzdálenějších od centra. Od 70. let 20. st. byly budovány kolejní areály v Břevnově a Střešovicích v Praze 6. Jednalo se o panelovou výstavbu. Původně velkoryse zamýšlený vysokoškolský areál v Praze 8 na Pelc Tyrolce byl realizován pouze částečně. Budovy MFF tam byly zkolaudovány na počátku 80. let; budovy kolejí pak na konci 80. let. Po roce 1989 univerzita získala tři nové akvizice. (1) rozsáhlý areál bývalé politické školy na Veleslavíně, který se stal sídlem FTVS, (2) v Praze 15 v Hostivaři sportovní centrum a později i blízkou kolej Vltava, a konečně (3) budovu v Jinonicích, která se stala výukovou budovou tří humanitních fakult (pro výuku je však špatně adaptovatelná, protože jde původně o administrativní budovu). Kromě výše uvedených center má univerzita jednotlivé budovy umístěny na Malé Straně (budova MFF, Nosticova jízdárna), na Žižkově (kolej Švehlova, kolej HTF), na Vinohradech (kolej Budeč a 3.LF), v Kunraticích (koleje), v Motole (část bývalého areálu vojenských kateder) a v Karlíně (budova MFF). Již jen tento výčet ukazuje na základní charakteristiku infrastruktury UK vzniklou historickým vývojem – velký rozptyl sídel a pracovišť jednotlivých fakult po Praze. Pokud jde o mimopražské fakulty, ty vznikly po roce 1945 v Plzni a v Hradci Králové. Fakulty započaly svou práci v objektech původně určených k jinému

3

účelu (jubilejní okresní dětský domov v Plzni Lochotíně, vyšší hospodářská škola v Plzni, sborové vojenské velitelství v Hradci Králové), v objektech nevhodně rozmístěných a navzájem vzdálených. Zvláště chybějící vazba fakultních objektů na fakultní nemocnice vede dnes k projektům výstavby nových kampusů v blízkosti areálů nemocnic. V Hradci Králové je od r. 2005 lékařskou fakultou využívána nová výuková budova v areálu nemocnice. Pro Farmaceutickou fakultu v Hradci Králové byl zbudován v r. 2000 výukový pavilon v Botanické zahradě léčivých rostlin. Přesto se tyto fakulty potýkají i nadále s nedostatkem prostorových kapacit. Chybí jim posluchárny, laboratorní a seminární místnosti. Původní fakultní objekty vyžadují rozsáhlé rekonstrukce. Fakultní objekty v Plzni jsou rozmístěny v různých částech města, vzájemně jsou velmi vzdáleny a vzdáleny jsou též od fakultní nemocnice. Objekty postavené na počátku 20. století jsou nemovitými kulturními památkami vyžadujícími specifickou péči. Pro výuku lékařských věd jsou nevhodné a vyžadují rozsáhlé rekonstrukce. Je třeba zdůraznit, že mimopražské fakulty představují též centra kultury v regionu, jsou zdrojem inovačního transferu a obecně plní tzv. třetí roli UK mimo Prahu. Charakteristika současné situace I po rekonstrukcích a modernizaci je akutní nedostatek užitných ploch Univerzita Karlova v Praze v 90.letech a ještě v první polovině dekády 2000-2010 věnovala velkou pozornost především rekonstrukcím a opravám vlastních budov, obnově technického vybavení a modernizacím. Ty vedly především k ekologicky šetrnějšímu provozu. K rozsáhlejší výstavbě nových budov pro výuku, vědu a výzkum, či ubytování zatím v posledních letech nedošlo. V 90. letech byla univerzita také nucena vzhledem k restitucím majetku opustit řadu objektů. Tyto skutečnosti ve svém úhrnu vedly k tomu, že neustále klesá ukazatel užívaných ploch na jednoho studenta a prostor pro důstojné zázemí výzkumné práce. Zásadní nedostatek výukových ploch pociťují zvláště některé humanitní fakulty. Situace je na většině z nich bez nadsázky katastrofální. Nedostává se na nich nejen dostatečný prostor pro pedagogy a vědecké pracovníky, ale v mnoha případech chybí i dostatečné zázemí pro knihovny, studovny a další nezbytná zařízení. V nejhorší situaci se nachází Fakulta humanitních studií, které chybí vlastní fakultní budova a prostory (zatím sdílí v Jinonicích velmi stísněné prostory s Fakultou sociálních věd). Filozofická fakulta, Fakulta sociálních věd a Pedagogická fakulta se též potýkají s nevyhovujícími prostorovými podmínkami.

4

Pro některé fakulty je problematická i dislokace jejich budov nutící k složité organizaci výuky. Řadu starších budov lze pro jejich dispoziční uspořádání využívat jen velmi obtížně. Fakultě tělesné výchovy a sportu zase chybí kvalitní kryté tělovýchovné zařízení. Provizorní objekt s tělocvičnou v areálu fakulty na Veleslavíně musí být nahrazen novou budovou. Nedostatečné podmínky pro vznik excelentních pracovišť Lékařské fakulty, přírodovědecká fakulta a matematicko-fyzikální fakulta mají nedostatek prostorových kapacit pro výuku. Chybí jim prostory pro pedagogická a vědecká pracoviště; také knihovny a studovny jsou poddimenzované. Budovy fakult v Praze 2, na Albertově a Karlově, musejí v nejbližší době postupně projít celkovými rekonstrukcemi. Do plánovaných vestaveb v těchto budovách budou umístěny laboratoře, knihovny apod. Především však vzhledem k bouřlivému rozvoji výzkumu, doktorských studií, zapojení do špičkových mezinárodních projektů i k nárůstu mobilit nevyhovuje infrastruktura. Nůžky mezi úrovní prostorového a materiálního vybavení a kvalitou vědecké produkce se v posledních letech neúnosně rozevřely. Poslání ochrany kulturního dědictví a památkové ochrany Budovy nacházející se na Starém Městě, Malé Straně, Josefově, na Novém Městě jsou součástí Pražské památkové rezervace a podléhají přísnému režimu památkové ochrany. Univerzita vlastní dále několik nemovitých kulturních památek (Karolinum, budova MFF na Malostranském nám. 2, budovy v Celetné ul. a Kamzíkově, budova Právnické fakulty na nám, Curieových, budova FSV na Smetanově nábřeží 7, budova 3.LF v ulici Ke Karlovu 4, Švehlova kolej ve Slavíkově ulici na Praze 3). I řada dalších budov (a nejen v Praze, jak již bylo řečeno výše) podléhá režimu památkové ochrany. To pochopitelně zvyšuje nároky na rekonstrukce a modernizace. UK akceptuje tuto svou roli v ochraně národního kulturního dědictví, ale předpokládá, že také stát a obce budou vnímat tuto pozitivní roli UK a vyjdou vstříc jejím potřebám v investičním rozvoji.

Strategická řešení Minikampusy Koncepci budoucího univerzitního rozvoje spočívá v budování minikampusů. V Praze UK počítá se zachováním stávajících univerzitních center v historicky daných lokalitách. Přirozenou volbou je výstavba na vlastních pozemcích v oblasti Prahy 2, Albertova. Realizací dvou nových budov zde bude doplněn stávající minikampus na Albertově prostory, které budou využity pro ekologický výzkum globálních změn a pro biomedicínu. Nově získané plochy budou využívány lékařskou, přírodovědeckou a matematicko-fyzikální fakultou. Minikampus lékařských věd v těsném sousedství fakultních nemocnic vznikne v Plzni i v Hradci Králové. Další minikampus je plánován pro potřeby

5

pedagogické fakulty případně další fakulty pro vzdělávání budoucích učitelů v Praze 15 - Hostivaři. Reorganizace Chybějící prostorové kapacity, zejména pro humanitní fakulty, chce univerzita částečně získat reorganizací svých objektů. Menza 17. listopadu v Praze-Tróji byla po povodních v r. 2002 přestěhována do jiných prostor a objekt bude po celkové rekonstrukci využíván Fakultou humanitních studií. Též nevyužívaná bývalá menza v Praze 6 na Větrníku bude po rekonstrukci sloužit jako pracoviště Právnické fakulty. Po odkoupení podílu na budově bývalého hotelu Krystal v Praze 6 je jeho část transformována na Centrum doktorských a magisterských studií. Dílčí rekonstrukce Průběžně s novou výstavbou budou i nadále probíhat rekonstrukce stávajících univerzitních budov. Technický stav některých i relativně nových budov vyžaduje rozsáhlé rekonstrukce, at´ již např. z důvodu nevhodné technologie fasádních systémů (zateplení fasád budov kolejí, výměna obvodového pláště budovy MFF v Tróji), či morální zastaralostí dispozic (budovy kolejí). Všechna uvedená řešení jsou ohleduplná z hlediska zátěže pro životní prostředí. Umožňují navíc v přiměřené míře zavádět nové úsporné technologie (např. solární panely) nebo revitalizovat zanedbané plochy.

Specifikace věcných cílů Východiska pro stanovení cílů : Investiční Program vychází z Dlouhodobého záměru Univerzity Karlovy v Praze. V něm je formulována činnost UK jako permanentní vytváření podmínek akademického života odpovídajícího mezinárodním standardům konkurenceschopné vzdělávací instituce v evropském a celosvětovém měřítku. K tomu je třeba rozvíjet kvalitní výzkum, který obstojí i v mezinárodním měřítku, zdokonalovat akreditované studijní programy s důrazem na jejich interdisciplinární charakter a významně rozšířit nabídku vzdělávacích aktivit v rámci celoživotního vzdělávání. UK se chce též stát otevřenou potřebám znalostní ekonomiky a občanské společnosti. Také rozvoj inovačního transferu a partnerství s podniky i neziskovými organizacemi patří k jejím prioritním cílům. Těmto záměrům musí být připravena materiálně technická základna univerzity. Na základě těchto rozvojových trendů jsou posuzovány plošné potřeby dle „Technických podkladů pro zpracování stavebních programů vysokých škol“ a případné dislokace výukových ploch. Vzhledem k tomu, že většina fakult se potýká se značným nedostatkem výukových ploch, dlouhodobý záměr univerzity předpokládá řešení prostorových deficitů výstavbou minikampusů v několika lokalitách Prahy a také v Plzni a v Hradci Králové.

6

Pro řadu fakult by situaci dlouhodobě vyřešila výstavba jejich minikampusu, event. společného kampusu s další fakultou UK. Pokud jde o Prahu, v rámci tohoto programu bude realizována výstavba Biocentra a Globcentra na Albertově, dále se uvažuje o rozšíření již využívaných lokalit jako jsou Troja, Jinonice nebo v delším výhledu Hostivař. Jejich zásadní předností je jejich polyfunkčnost: plní funkci studijní, badatelskou, sociálního zázemí i společenskokulturní (osvětové aktivity, další vzdělávání). Na rozdíl od rekonstrukcí historických budov kampus umožňuje: - radikálně (skokově) zlepšit prostorové podmínky pro studenty i učitele, - naplánovat a postavit adekvátní, vzájemně navazující prostory pro výzkumnou činnost, včetně potřebného zázemí, - vytvořit žádoucí sociální zabezpečení studentů i učitelů (koleje, menzy, sportovní a kulturní zázemí), - takto dosaženou úrovní zvýšit předpoklady pro mobilitu studentů i učitelů univerzity (bezproblémové umístění zahraničních studentů, včetně samoplátců, a vyučujících), - vytvořit moderní zázemí pro tvorbu nových studijních oborů a studijních programů, distančního studia, různých podob celoživotního vzdělávání apod. Plánované nové univerzitní minikampusy vytvoří kvalitativně nové podmínky pro fakulty, u kterých je v současnosti stav prostorových kapacit zcela nepostačující vinou rychlého růstu počtu studentů ve studijních programech. Zlepšení podmínek nastane i u ostatních fakult v důsledku nového organizačního uspořádání. Výstavbou nových kampusů bude řešen i problém s dislokacemi objektů, což přispěje k rozvoji mezioborových studií. Některé provozy budou moci být sdíleny více katedrami, fakultami, tak dojde k maximálnímu a efektivnímu využití a vzroste prostupnost jednotlivých oborů. Úlohou nových univerzitních kampusů je tedy především: - zlepšení studijních a pracovních podmínek fakult - zabezpečení rozvoje výzkumné činnosti - podpora mezioborových aktivit (výukové programy, výzkumné programy) - zlepšení sociálního zabezpečení studentů (koleje, menzy) - podpora vědních a výzkumných aktivit nerealizovatelných v historických budovách - podpora doktorských a magisterských studijních programů - perspektiva nárůstu počtu zahraničních studentů a též podpora výměnných studijních programů - podpora mezinárodních výměnných studijních pobytů - vytvoření podmínek pro rozvoj celoživotního vzdělávání Cílem Investičního programu je vytvoření potřebné infrastruktury moderní evropské univerzity s vysokou úrovní vzdělávací a vědecké práce. Na UK se realizují všechny tři typy studijních programů: bakalářské, magisterské a

7

doktorské, v prezenční nebo kombinované formě. Mimořádný význam je přikládán doktorským studijním programům. UK bude podporovat jejich kvalitativní i kvantitativní rozvoj, mezioborovou spolupráci, s nimi spojený výzkum, a to jako program národní i mezinárodní. Za perspektivní UK považuje, v souladu s programy EU, rozvoj kombinovaného typu studia a programů celoživotního vzdělávání. Univerzita usiluje o zkvalitňování studia zaváděním nových výukových technologií i koncipováním nových moderních výukových programů. Významně je podporován interdisciplinární charakter studia, který znamená širší spolupráci mezi jednotlivými obory. Ve větší míře se bude prosazovat prostupnost studia na úrovni mezifakultní, meziuniverzitní i mezinárodní. Komplexnost univerzitního prostředí přináší výhody v možnostech interdisciplinární spolupráce a posuzování výsledků vědecké tvorby. Tomu má též napomáhat kvalitní univerzitní informační síť. Je třeba vytvořit podmínky pro mezinárodní výměnné programy, pro společná pracoviště s AV ČR, s resortními výzkumnými ústavy. Znovu však musíme konstatovat, že rozvoj UK uvedeným směrem je limitován chybějícími prostorovými kapacitami, dislokací objektů, jejich technickými možnostmi a vybavením. Cíle rozvoje Univerzity Karlovy v Praze odpovídají Dlouhodobému záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol (Dlouhodobý záměr MŠMT) ve využívání intelektuálního potenciálu mladé generace.

Formulace jednotlivých cílů 1.cíl - Nová výstavba a dostavba kampusů Prvním cílem programu je nová výstavba a dostavba minikampusů. Tím bude zajištěno větší soustředění výuky v určité lokalitě. Dojde tak k efektivnějšímu využití vysokoškolských prostor, omezí se časové ztráty vznikající přesunem studentů i pedagogů. Soustředění výuky dává možnost společného užívání technologicky náročných provozů pro více oborů i z různých fakult (Albertov). Vytváří lepší podmínky pro komunikaci, kooperaci ve výuce, i vědecké práci. Zlepší se podmínky pro prostupnost studia. V případě lékařských fakult je z hlediska propojení výuky, výzkumu a klinické praxe nezbytné umístění v blízkosti fakultních nemocnic. Protože současný stav takovouto základní vazbu u některých fakult plně neumožňuje, jsou navrhovány nové objekty v blízkosti stávajících nemocnic (Lékařská fakulta Plzeň, Lékařská fakulta Hradec Králové). Novou výstavbou budou zlepšeny podmínky výuky ve studijních programech odpovídající současným požadavkům tak, aby byly dosaženy plánované parametry, tj. došlo k rozšíření užitné plochy včetně plné vybavenosti.

8

Výrazný nárůst počtu studentů denního studia za posledních deset let a nově se rozvíjející další aktivity školy (např. program celoživotního vzdělávání) vyžadují vybudování potřebné technické a prostorové infrastruktury. V současnosti pracují zejména fakulty humanitního, společenskovědního, ale v některých případech i medicínského a přírodovědeckého zaměření ve velmi stísněných, a někdy až alarmujících, podmínkách. V nich přesto provozují kvalitní výuku, vědu a výzkum, fungují v nich děkanáty a příslušná administrativa. Uvedená situace je však již nadále neudržitelná a vyžaduje okamžité řešení. Z dosavadního vývoje je zřejmý trend rostoucího počtu zájemců o studium. Obrovský zájem o studium dokazuje každoroční počet uchazečů, které nelze přijmout z kapacitních důvodů. Snahou univerzity je rozvíjet především navazující magisterské a doktorské studijní programy. Univerzita hledá možnosti, jak zapojit již studenty magisterských programů do řešení vědeckých projektů. Usiluje o zvýšení počtu doktorandů i z řad absolventů jiných vysokých škol a hledá partnery pro spolupráci na významných badatelských, vzdělávacích i komercionalizačních projektech v zahraničí. Optimální prostorové podmínky tedy neznamenají jen prosté zvýšení ploch pro přímou výuku, ale komplexní, kvalitativně vyšší zázemí studijní i badatelské činnosti.

2.cíl - Rekonstrukce, modernizace a obnova stávajících budov Druhým cílem programu je optimalizace prostorových podmínek fakult a součástí Univerzity Karlovy spočívající v rekonstrukcích, modernizacích a obnově stávajících budov, modernizacích inženýrských sítí a technického vybavení a rekonstrukcí plášťů budov. Tyto konstrukční prvky jsou v mnoha případech opotřebované a za hranicí své životnosti nebo na nich dochází k poruchám a haváriím, u kterých již není efektivní pouhá oprava.

3.cíl - Zabezpečení přístrojového komunikačních technologií

vybavení

a

rozvoj

informačních

a

Třetím cílem programu je zabezpečení odpovídajícího přístrojového vybavení výukových, vědeckých a výzkumných center, zajištění výukové technologie používané v moderních výukových programech, zabezpečení informačními systémy, systémy přenosu dat, síťovými strukturami, zabezpečeného propojení vybraných pracovišť ke sdílení interních dat apod. Moderní a technicky vyspělé vybavení je nutnou podmínkou pro kvalitní naplňování poslání školy.

9

Formulace a zhodnocení variantních řešení Rozvojovou koncepcí univerzity je dostavba, přestavba a rekonstrukce stávajících univerzitních areálů či výstavba nových minikampusů ve vhodných lokalitách (viz dostavbu minikampusu v Praze Albertově). Variantním řešením pro rozvoj některých fakult může být vyhledání vhodného objektu, jeho nákup a případně následná rekonstrukce, tak aby vyhověl podmínkám výuky. Další možností je převod nevyužitého objektu mezi jednotlivými součástmi a fakultami např. mezi Kolejemi a menzami a Fakultou humanitních studií popř. Právnickou fakultou (viz rekonstrukci objektu bývalé menzy 17. listopadu v Tróji pro potřeby Fakulty humanitních studií nebo rekonstrukci objektu menzy Větrník pro potřeby Právnické fakulty). V případě odchodu FHS (do zrekonstruované menzy 17. listopadu v Tróji) z areálu Jinonice bude FSV umožněno využití uvolněných místností (899 m2). Podobná situace ve prospěch FSV by mohla v delším horizontu nastat i v případě uvolnění některých pracovišť FF po vyřešení její prostorové situace.

Členění programu na podprogramy Program je členěn na čtyři následující podprogramy : - Budovy a stavby - Hmotný majetek ICT - Nehmotný majetek ICT - Stroje a zařízení Rozvoj a obnova materiálně technické základny UK v Praze přitom respektuje následující priority UK v Praze: - podpora studijních programů, zejména magisterských, doktorských a celoživotního vzdělávání, - rozvíjení vědy a výzkumu, zejména základního, experimentálního, ale i aplikovaného, - zkvalitnění informačního systému (zajištění prostupnosti studia elektronickou komunikací, sjednocování databází vědeckých informací a zvýšení jejich dostupnosti, zkvalitnění zázemí pro administrativně řídící činnosti), - zlepšení sociálních podmínek studentů (ubytování, stravování, školicí a výcviková střediska). Cílem programu je zajistit kvantitativní i kvalitativní rozvoj všech hlavních funkcí UK od studia, vědecké a výzkumné činnosti až po podmínky života studentů a pracovníků na jednotlivých fakultách a součástech.

10

Podprogram „Budovy a stavby“ : Podprogram zajistí finanční krytí investiční výstavby nových staveb, dostaveb a nástaveb objektů, obnovy, oprav, rekonstrukcí a modernizací stávajících objektů. Prioritou univerzity je v první řadě využití a zkvalitnění podmínek pro realizaci programů ve stávajících prostorách, případně dostavba ve stávajících univerzitních areálech, a to přednostně tam, kde univerzita vlastní své pozemky. Jedná se o areál v Praze 2 na Albertově, areál Lékařské fakulty v Hradci Králové a Farmaceutické fakulty v Hradci Králové, areál Lékařské fakulty v Plzni. Univerzita má zájem - nejen v uvedených případech - vykoupit i ty pozemky, které nejsou v jejím vlastnictví, pokud by to umožnilo výstavbu potřebných kapacit. Univerzita dále plánuje výstavbu nových objektů lékařských fakult na pozemcích areálů fakultních nemocnic, např. v areálu FN Královské Vinohrady v Praze 10 pro 3. lékařskou fakultu. Mezi další rozvojové plány pak patří i výstavba minikampusů v nových lokalitách v Praze. Je však třeba zdůraznit, že tyto projekty velkých kampusů přesahují standardní možnosti financování z vlastních zdrojů. Podprogramy „Hmotný majetek ICT“ a „Nehmotný majetek ICT“ : V těchto podprogramech se jedná o zajištění prostředků pro zkvalitnění informačního systému (zajištění prostupnosti studia elektronickou komunikací, sjednocování databází vědeckých informací, knihovní systém, pořízení výpočetní techniky, síťové systémy a zvýšení jejich dostupnosti a zkvalitnění zázemí pro administrativně řídící činnosti s vazbou na informační systémy MŠMT a státní správu). Hlavní kritéria pro jednotlivé akce ICT jsou : pořízení zařízení k zabezpečení požadavků vyplývajících ze zákonů a vyhlášek obnova zařízení, která jsou za hranicí své životnosti technická a morální zastaralost stávajících zařízení, která je v rozporu s potřebami realizace jednotlivých studijních programů univerzity pořízení nových zařízení v souladu s požadavky rozšiřování akreditovaných studijních programů a vědeckých oborů, na kterých jsou založeny inovace zařízení vedoucí ke snížení provozních nákladů kompatibilita s provozovanými zařízeními, resp.soulad s koncepcí systému ICT na UK

11

Podprogram „Stroje a zařízení“ : Podprogram zajistí financování odpovídajícího laboratorního, přístrojového a strojního vybavení vysokoškolských provozů, ať už výukových, tak i dalších univerzitních provozů fakult a součástí UK. Jeho uskutečnění je hlavní podmínkou pro zajištění programu rozvoje zakotveného v Dlouhodobém záměru Univerzity Karlovy v Praze, udržení moderních výzkumných trendů, badatelských možností, vědeckých výsledků a pokroku srovnatelných s moderními evropskými univerzitami. Tento podprogram zahrnuje investice spojené se zajištěním odpovídající výukové technologie používané v moderních výukových programech, laboratorních přístrojů, výukových přístrojů, knihovních depozit, audiovizuální techniky, konferenční techniky aj. Hlavní kritéria pro strojní a přístrojové vybavení jsou : pořízení strojního a přístrojového vybavení k zabezpečení požadavků vyplývajících ze zákonů a vyhlášek obnova zařízení, která jsou za hranicí své životnosti technická a morální zastaralost stávajících zařízení, která je v rozporu s potřebami realizace jednotlivých studijních programů univerzity pořízení nových zařízení v souladu s požadavky rozšiřování akreditovaných studijních programů a vědeckých oborů, na kterých jsou založeny inovace strojního a přístrojového vybavení vedoucí ke snížení provozních nákladů

Zdůvodnění cílů programu Technicky je program řešený jako systémově pojatý komplexní rozvoj univerzity založený na řešení prostorové a technické infrastruktury formou výstavby univerzitních kampusů a rekonstrukcí a modernizací v současnosti užívaných objektů.

1.cíl - nová výstavba a dostavba kampusů : Z tabulky prostorových kapacit užívaných fakultami vyplývá neúnosná situace ve vybavenosti univerzity potřebnými plochami. Zvláště Fakulta sociálních věd, Fakulta humanitních studií, Pedagogická fakulta a Filozofická fakulta mají pro svoji výuku k dispozici jen omezené prostorové kapacity, nižší než doporučují prostorové standardy. Chybí plochy pro knihovny, počítačové učebny, studovny, pracovny pedagogů aj. Porovnáním doporučených prostorových normativů uváděných v Technických podkladech pro zpracování stavebních programů vysokých škol s užívanými

12

prostorovými kapacitami se jeví prostorové vybavení fakult jako zcela nedostatečné. S přihlédnutím na nároky potřebného technologického vybavení, chybějí na fakultách prostory pro rozvoj. Soustředění výuky v jedné lokalitě přinese nutné ekonomické výhody spojené s možností společného užívání některých provozů více subjekty, zamezení budování stejných provozů v různých lokalitách. Efektivní využití vysoce finančně náročných provozů vybavených drahými přístroji je nutnou podmínkou zřizování takových pracovišť. Zřizování těchto center je také výrazným krokem k většímu propojení výzkumných a vývojových kapacit s výukovými a tvoří základ pro další rozvoj v klíčových oblastech vědy.

2.cíl – rekonstrukce, modernizace a obnova stávajících budov : Nutnost rekonstrukcí, modernizací a obnov budov a pracovišť je doložena technickým stavem konstrukčních prvků, inženýrských sítí a technického vybavení. V mnoha případech nejde jen o obnovu po opotřebení, ale i o odstraňování poruch a havárií v důsledku odkládání včasné nápravy s ohledem na finanční možnosti. Tím dochází k tomu, že řada technologických prvků budov je hluboce za hranicí své životnosti. S tím souvisí také uzpůsobení provozu a technických podmínek kolejí a menz ve vazbě na závazné platné hygienické, požární a další související předpisy, vztahující se na tuto problematiku. 3.cíl - zabezpečení odpovídajícího přístrojového vybavení, rozvoj ICT : Zabezpečení odpovídajícího přístrojového vybavení výukových, vědeckých a výzkumných center, zajištění výukové technologie používané v moderních výukových programech, zabezpečení informačními systémy, systémy přenosu dat, síťovými strukturami apod. je nutnou podmínkou pro kvalitní naplňování poslání vysoké školy, zabezpečení odpovídajícího výukového standardu a výzkumného zázemí tak, aby vysoká škola měla srovnatelné vybavení s ostatními evropskými univerzitami.

Analýza provozních nákladů v důsledku realizace programu Reprodukce hmotného majetku, jako forma zejména technického zajištění vzdělávacího procesu, musí odrážet vývoj jeho struktury a návaznost na vědecké, výzkumné, vývojové a další tvůrčí činnosti. Jedná se o kontinuální činnost zaměřenou na plnění uvedených úkolů jak v oblasti strategické (dlouhodobé), tak v prováděcí, konkretizované v ročním rozpočtu. Základním strategickým dokumentem Univerzity je „Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a umělecké nebo další tvůrčí činnosti Univerzity“, který vymezuje rámec inovačních procesů stanovením směrů rozvoje již akreditovaných studijních programů, zajištění nových akreditací a odpovídajícího

13

trendu ve vývoji počtu studentů, početního stavu akademických pracovníků a jejich vědecké kvalifikace (habilitační struktury). Na Univerzitě Karlově je „Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a umělecké nebo další tvůrčí činnosti“ zpracován s ohledem na rozsah a počet akreditovaných studijních oborů a jejich specifiku ve dvou úrovních a to na univerzitní úrovni a na úrovni fakult a dalších součástí univerzity. Univerzitní Dlouhodobý záměr obsahuje nejen směry rozvoje fakult a dalších součástí, ale i akcí celouniverzitního charakteru. Více než 80% budov je starších než 50 let a vyžaduje dnes rozsáhlé a nákladné stavební rekonstrukce. Kromě programu celkové rekonstrukce stávajících objektů a modernizace jejich vybavenosti plánuje UK výstavbu nových objektů, které jsou motivovány vytvářením minikampusů se speciálním oborovým zaměřením. Zvláštní pozornost bude věnována zvyšování standardu kvality ubytování, který je hlavní podmínkou realizace výměnných programů studentů, učitelů a vědeckých pracovníků. Realizace těchto inovačních procesů nachází svůj finanční odraz ve vývoji výdajů provozních prostředků (materiál, energie, služby, mzdy a pojištění z mezd a odpisy hmotného a nehmotného investičního majetku).

Struktura financování programu Rozsah modernizace a rekonstrukce stávajícího hmotného majetku, nezbytná nová výstavba a tomu odpovídající nákup přístrojového a strojního vybavení učeben, studoven a laboratoří, zapracovaný do programu, je v současné době nezbytným základem pro rozvoj akreditovaných studijních programů. Financování programu předpokládá značný podíl prostředků státního rozpočtu a plné využití vlastních zdrojů.

Jmenovité akce Investičního na období 2011 – 2015

programu

Univerzity

Karlovy

v Praze

V této kapitole jsou podrobněji popsány stěžejní akce UK, především výstavby nových objektů. Analýza prostorového a materiálního vybavení humanitních fakult provedená v r. 2008 ukázala, že nejtísnivější situace mezi fakultami univerzity je právě na fakultách humanitních. Do investičního programu proto urychleně zařazujeme akce, které vyřeší (nebo alespoň významně zlepší) situaci zejména filozofické fakulty a fakulty humanitních studií. Opatření budou mít podobu rekonstrukcí vlastních objektů, reorganizací i nákupů budov.

14

FHS – Rekonstrukce objektu menzy 17.listopadu Vzhledem k tomu, že participace na kampusu Albertov by nároky fakulty v tomto směru dostatečně a včas nevyřešila, bylo rozhodnuto pro FHS rekonstruovat objekt bývalé menzy areálu Kolejí 17. listopadu v Tróji. Toto rozhodnutí o využití budovy bývalé menzy 17. listopadu pro potřeby Fakulty humanitních studií vzniklo na základě prostorové a finanční rozvahy zpracované v r. 2007, která ukázala, že je možno zde umístit celou fakultu o její současné velikosti. Po přestavbě dojde k pokrytí prostorových potřeb FHS. Po přestavbě v objektu vzniknou seminární a přednáškové místnosti, pracovny pedagogů, knihovna, prostory pro administrativu včetně nezbytného zázemí. Na jaře 2009 proběhla architektonická soutěž na přestavbu objektu bývalé menzy kolejí 17. listopadu v Praze 8 pro Fakultu humanitních studií, jejímž cílem bylo nalézt nejvhodnější řešení na přestavbu uvedeného objektu. Všechny návrhy v této soutěži byly prezentovány v Křížové chodbě Karolina. Vítězný návrh umístil ve třech podlažích budovy 2 141 m2 ploch pro výuku a k ní příslušející zázemí, 1978 m2 ploch pro pedagogy, vědecké pracovníky a administrativu a 712 m2 dalších prostor potřebných pro studenty (knihovna, bufet). Prosklené atrium přivede světlo do středu budovy, kde vznikne dvorana se schodišti a ochozy. Většina neosvětlených ploch ve 2. PP bude využita k parkování (2 081 m²), v 1. PP je vyhrazeno 1 034 m² pro sportovní využití (např. fitness).

FF - Rekonstrukce a dostavba objektů Opletalova 47 a 49 V roce 2009 bylo proto prověřeno několik nemovitostí nabízených na realitním trhu pro využití univerzitou. Jako nejvhodnější se ukázaly dvě sousední nemovitosti v centru Prahy, v Opletalově ulici. Zájem o ně projevila Filozofická fakulta, protože se nacházejí v nevelké vzdálenosti od stávajících výukových středisek fakulty. Po zpracování ověřovací kapacitní studie se ukázalo, že tato investice by po rekonstrukci fakultě zajistila prostor pro 7 ústavů se 122 zaměstnanci a 1126 studenty a knihovnu, tedy asi 3000 m2 čistých užitkových ploch. V březnu 2010 obdržela UK od MŠMT registrační list na nákup objektů v Opletalově ulici 47 a 49. Celá investice zahrnuje dostavbu a komplexní rekonstrukci pro výukové účely FF. Navržené řešení prohlubuje propojení obou objektů v jeden funkční celek s jedním vstupem hlavním (provozním), vstupem vedlejším a nově budovaným vjezdem do podzemních garáží. Bývalé přízemní garáže ve dvoře jsou určeny k demolici, dvorní trakt, řešený v rámci studie jako zastřešená hala, foyer, se stává hlavním komunikačním uzlem objektu. Z důvodu zvětšení kapacity objektu se uvažuje se zvýšením (nástavbou) původní funkcionalistické budovy ve dvoře a se vznikem nové stavby v rámci dvorního traktu objektu č.47.

15

Výstavba teoretických, preklinických a výzkumných ústavů Lékařské fakulty UK v Plzni Lékařská fakulta UK v Plzni je významným regionálním centrem medicínských, biomedicínckých a paramedicínských oborů s bohatým inovačním potenciálem. V současnosti neexistuje vhodné zázemí a infrastruktura pro podporu výzkumu a vývoje, včetně podpory špičkové výuky v pregraduálních a doktorských studijních programech, ani pro podporu postdoktorských pracovníků směrem k inovačnímu transferu (dislokace do mnoha nevhodných a zastaralých objektů). Projekt má zajistit výstavbu (včetně moderního přístrojového vybavení) teoretických, preklinických a výzkumných ústavů soustředěných v jedné lokalitě s propojením na fakultní nemocnici. Jeho významnou součástí budou pracoviště centra medicínských technologií regionu, jehož předběžnou studii proveditelnosti připravuje RRA Plzeňského kraje a město Plzeň. V rámci přípravy akce Výstavby teoretických, preklinických a výzkumných ústavů Lékařské fakulty UK v Plzni je již zpracováno architektonické řešení včetně připraveného investičního záměru s podrobnou specifikací stavebního programu. Projekt má zajistit výstavbu teoretických, preklinických a výzkumných ústavů soustředěných v jedné lokalitě s propojením na fakultní nemocnici, a to včetně moderního přístrojového vybavení. 1. Biomedicínské centrum Významnou součástí celého projektu bude Biomedicínské centrum Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy. Na financování tohoto záměru byla zpracována projektová žádost do Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (VaVpI), prioritní osa 2, která postoupila po fázi mezinárodního hodnocení do fáze negociací. Na tuto akci již existuje platné stavební povolení. 2. Výstavba teoretických ústavů Na výstavbu teoretických ústavů Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy bylo zahájeno zpracování projektové žádosti. Předpokládaný termín podání projektu do Operačního programu VaVpI, prioritní osa 4, je červen 2010. K tomuto datu se také předpokládá získání platného stavebního povolení.

Výstavba společných pracovišť Lékařské fakulty UK v Hradci Králové a Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové Lékařská a Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové si stanovily cíl vybudovat společný výukový a vědecko-výzkumný areál v blízkosti Fakultní nemocnice Hradec Králové. Jedná se o rozsáhlý projekt zasahující výměru cca 42 tis. m2, do něhož by postupně přestěhovaly své aktivity obě fakulty. Poloha byla strategicky zvolena v návaznosti na úzkou spolupráci

16

s fakultní nemocnicí a Fakultou vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, obě tyto instituce leží v sousedství vybraného území. Protože se jedná o široký a finančně náročný projekt, bude výstavba postupovat etapovitě dle možných finančních a organizačně – technických podmínek. V první etapě je plánováno využítí dotací v rámci OP VaVpI, proto je naplánována výstavba těchto center: 1. Výukové a výzkumné centrum Univerzity Karlovy v Hradci Králové MEPHARED Náplní projektu MEPHARED je zkvalitnění a rozvoj doktorandských studijních programů a podpora integrace výzkumu a výuky v oblasti medicíny a farmacie. Realizace projektu umožní zkvalitnění materiálních podmínek výuky a výzkumu a zvýšení kapacity vzdělávání na fakultě s akcentací praktické stránky vzdělávání a zlepšení uplatnitelnosti studentů. Realizací projektu dojde nejen ke koordinaci aktivit při zajištění výzkumného a výukového zázemí a realizaci doktorandského studia, ale také k rozvoji v oblasti zkoušení nových léků, diagnostických metod, biotechnologií, lékařské a farmaceutické techniky. Cílem je vybudovat zázemí pro teoretické a preklinické obory výuky na LF UK a některé vybrané obory na FaF UK, především ty, které odborně navazují na obory obdobného charakteru na LF UK. 2. Vědecké centrum pro aplikovaný biomedicínský výzkum v Hradci Králové (CeBioMed) CeBioMed je vědecké pracoviště, které podporuje rozvoj již existujících vědeckých týmů a širší zapojení studentů doktorských studijních programů. Vznik centra CeBioMed v Hradci Králové výrazně ovlivní kvalitu inovačního transferu v regionu v oblasti medicíny a farmacie. Vzhledem k lokalizaci v Hradci Králové je tento projekt velmi významný i pro rozvoj celého regionu, respektive cílové oblasti NUTS II. Zvýší zaměstnanost v regionu, výrazně přispěje ke zvýšení kvalifikační struktury osob regionu a umožní realizaci programů celoživotního vzdělávání. Součástí záměru je i vybudování infrastruktury pro spolupráci s vývojovými a komerčními subjekty regionu.

Kampus Albertov (Biocentrum a Globcentrum) Na projektu se podílejí tři fakulty, které sídlí v širší oblasti Albertova (MFF, 1LF a PřF), a které představují seskupení přírodovědeckých disciplín se značným badatelským i výukovým potenciálem. Vznikne tak ojedinělá lokalita koncentrace badatelských a pedagogických aktivit několika fakult v blízkosti centra města. Nabízí se zde forma sdružení fakult do výzkumných "center", umožňujících propojení kvalitního výzkumu s evropsky srovnatelným vzděláním na všech stupních studia.

17

Výzkum v Centrech bude sloužit jako základna pro studium, zejména na magisterské a doktorské úrovni. Předpokladem úspěchu je zejména ucelené a dostatečně velkorysé řešení umožňující sestavit základ několika větších a většího počtu menších dobře vybavených laboratoří/skupin/technologických laboratoří. Při dostavbě Kampusu Albertov zanikne stávající menza, takže tuto kapacitu bude třeba pokrýt novou stravovací kapacitou, která je navrhována do budovy Centra studia globálních změn. Ubytovací kapacity v rámci dostavby Kampusu Albertov nejsou v současné době navrhovány. Biocentrum Biocentrum bude koncipováno jako „centrum excelence“ v oblasti přírodních a lékařských věd a „core facility“ (základna přístrojově náročných technologií UK) zajišťující nejnáročnější a nejprogresivnější analytické techniky, které budou sloužit všem zainteresovaným skupinám i mimo zakládající fakulty. Objekt Biocentra je navržen jako čtyřpodlažní budova s částečně využitelným podkrovím. Pracoviště mají především výzkumný charakter – přibližně 70 % náplně objektu tvoří laboratoře s potřebným zázemím. V objektu je dále navržena velká posluchárna s kapacitou 250 – 300 míst, dvě malé posluchárny s 50 – 80 místy, malý praktikový sál pro 20 osob a nezbytné zázemí. Část s posluchárnami bude fungovat jako samostatný provozní celek. Globcentrum Objekt Globcentra (Centrum studia globálních změn) je navržen jako čtyřpodlažní budova s pátým ustupujícím podlažím. Charakter pracovišť je vědecko-výzkumný a výukový. V objektu jsou plánovány laboratoře, pracovny, seminární i přednáškové místnosti, tři patra podzemního parkingu a menza. Plánovaná menza v 1. PP by měla vydávat denně 2000 jídel a byla by určena pro cca 1200 osob. V úrovni 1. NP a 1. PP se dále nachází přednáškový sál s kapacitou 400 – 450 míst, dále je v přízemí počítáno s osmi seminárními místnostmi o kapacitě á 50 míst (t.j. 400 míst celkem). Záměrem je využít již ustavených skupin působících v ekologických, biologických, klimatologických, geochemických, geobiologických, geofyzikálních a geografických oborech pěstovaných na PřF a MFF k založení centra. Zásadním směrem činnosti Centra by bylo studium globálních změn s patřičným paleoekologickým, paleogeografickým, evolučním a historickým kontextem. Z tohoto důvodu bude Globcentrum představovat významný a celospolečensky přínosný zdroj poznatků o životním prostředí, ale také konkrétní mezioborovou instituci sledující systémově životně důležité procesy.

18

Kompletní rekonstrukce Celetná 13 Důvodem rekonstrukce je především nutnost řešit konstrukční závady objektu. Je třeba neprodleně řešit větrání suterénu, kde dochází k destrukci historických kamenných prvků. Nosná konstrukce krovu je napadena jak dřevokaznými houbami, tak dřevokazným hmyzem. Krytina je na mnoha místech poškozená, podobně jako klempířské prvky. Bylo zjištěno i biotické poškození dřevěných stropních trámů dřevokazným hmyzem. Hygienické zázemí pro studenty a pedagogy je nedostatečné, dále nevyhovuje řada dispozičních vazeb. Výukové místnosti v přízemí jsou nedostatečně větrané. Podzemní prostory nejsou využívány. Stávající situace neumožňuje pohyb tělesně postiženým. V objektu není výtah, mobilní plošina ani jiné zařízení pro vertikální dopravu vozíčkářů. Z technických instalací je nutno vyměnit rozvody vody a kanalizace. Podle zprávy o revizi elektrického zařízení a posouzení celkového stavu elektrické instalace objektu je nutná celková rekonstrukce silnoproudé elektrické instalace. Dále je potřeba doplnit slaboproudé el.rozvody (počítačová síť, STA apod.). 1. LF – Rekonstrukce Ústavu imunologie, mikrobiologie a hygieny – Studničkova 7 Stávající objekt byl dokončen ve třicátých letech minulého století. Od té doby neprošel žádnou významnější rekonstrukcí. Veškeré rozvody médií jsou již za hranicí své životnosti, uspořádání prostor pro výuku a studentský výzkum nevyhovuje současným nárokům a hygienickým předpisům. Realizací této akce dojde k výraznému zkvalitnění podmínek pro výuku a laboratorní praktika včetně zázemí pro studenty. V rámci této akce budou kompletně zrekonstruovány vnitřní prostory objektu, vyměněny veškeré nevyhovující inženýrské sítě, a dále se předpokládá provedení dispozičních úprav a změn, po kterých budou výukové prostory odpovídat stávajícím požadavkům výuky a výzkumu.

2.LF – Výstavba a dostavba výukových pavilonů v areálu Plzeňská 2.lékařská fakulta UK je jedinou lékařskou fakultou, která nemá vlastní sídlo. Administrativní část fakulty je v současné době v nájmu FN Motol. Většina teoretických ústavů je umístěna ve starých budovách po bývalé vojenské katedře v areálu Plzeňská, z nichž část byla zničena požárem a zbylá část je v technickém stavu na hranici únosnosti. V roce 2006 byla zahájena projektová příprava přestavby prvé části teoretických ústavů a v roce 2007 zahájena výstavba 1.etapy. Záměrem je v rámci investičního programu dokončení 2. a 3. etapy výstavby a dostavby výukových pavilonů areálu Plzeňská.

19

2.LF – Výstavba komplexu v areálu FN Motol – preklinické ústavy, knihovna a děkanát FN Motol v rámci plánu rozvoje nemocnice zamýšlí rozsáhlou přestavbu a výstavbu na svém území. V tomto plánu je počítáno s výstavbou komplexu, který by sloužil 2. LF. Nezbytné je v předstihu zahájit přípravné práce včetně vyřešení otázky ohledně pozemků budoucího komplexu.

3.LF – Výstavba výukového pavilonu patologie, mikrobiologie a soudního lékařství Fakulta provozuje výuku uvedených oborů v budově FNKV. Budova, která je v provozu přes 60 let je v havarijním stavu. Výuka probíhá ve zdravotně závadných prostorách za podmínek nevyhovujícím hygienickým normám. FNKV, jako správce budovy, nemá finanční prostředky na rekonstrukci, nemůže proto řešit problém výuky. Řešením by byla výstavba nového pavilonu.

3.LF - Přístavba výukového pavilonu interního lékařství Stávající posluchárny a seminární místnosti nepostačují potřebě výuky studentů. Budova je navržena na severní straně pavilonu S v areálu FNKV, ale na pozemku MHMP, který bude nutno vykoupit.

3.LF - Koupě SZŠ v areálu FNKV Od roku 2002 má část budovy SZŠ fakulta pronajatou. S ohledem na předpoklad, že Magistrát hl. m. Prahy bude z důvodu nevyužití budovu prodávat, má UK eminentní zájem budou odkoupit a přesunout do ni některá pracoviště 3.LF, provádět zde výzkum a rozšířit výuku.

KaM – Revitalizace kolejí a menz Současnou úroveň ubytování lze zvýšit pouze formou rozsáhlých rekonstrukcí a modernizací (rušení vícelůžkových pokojů, budování tzv. buňkového uspořádání náhradou za pokoje bez sociálního zařízení, splnění normových hodnot ubytovací plochy na jednoho studenta a pod. ), což však ve svém důsledku přinese snížení počtu lůžek na cca 8 800. Současně je nutné řešit rekonstrukce kotelen a rozvodů, rekonstrukci výtahů nevyhovujících směrnicím EU, přetížené Al elektrorozvody, splnění podmínek energetických auditů (nutné zateplení budov) atd. Zvýšená potřeba plochy pro ubytování (normovaná hodnota plochy nutná pro jednoho ubytovaného studenta) představuje cca 25.000 m2 ( v této ploše nejsou zahrnuty ostatní plochy v objektu – chodby, studovny, zázemí atd.)

20

v odhadované ceně za 1 m2 ve výši 30.000 Kč jde 700 mil. Kč.

o částku

převyšující

UK – Centrální univerzitní archiv Jedná se o výstavbu specializovaného archivu vykonávajícího dohled nad výkonem spisové služby všech součástí univerzity. Bude uchovávat historické a současné písemné fondy zejména Univerzity Karlovy, Německé univerzity v Praze a písemnosti studentských spolků působících na území českých zemí (v současné době 5300 běžných metrů; počet stále narůstá). Shromažďuje odbornou literaturu a další informační zdroje k dějinám školství a vzdělanosti se zvláštním zaměřením na dějiny Univerzity Karlovy, k nimž připravuje bibliografické pomůcky. Knihovna obsahuje 44 000 svazků. Archiv v současné době realizuje projekty výzkumného záměru UDAUK Badatelské využití nejstarších památek pražské univerzity (listiny, matriky, úřední knihy) a Vědecká obec v českých zemích 1882-2000. Stěžejním úkolem je práce na biografickém slovníku pražských univerzit pro léta 1882-1945, skládajícího se z biografických slovníků jednotlivých fakult. Přestože ve stávajících depozitářích archivu v Praze (Ovocný trh) a Lešeticích byly v roce 2008-2009 prováděny nejnutnější stavební úpravy, aby prostory vyhověly přísným normám nového archivního zákona, ve střednědobé perspektivě je nutné řešit otázku moderních depozitářů zásadním způsobem.

PF – Přestavba objektu menzy Větrník Právnická fakulta je druhá největší fakulta ze skupiny humanitních fakult, má však zhruba polovinu studentů než největší Filosofická fakulta. Charakteristické je, že výuka není tak členěna jako u ostatních fakult, akreditované jsou pouze dva studijní obory pro magisterské studium. Bilance ploch (bez započtení menzy Větrník) ukázala deficit PUČ při současném stavu přibližně 2200 m2. Mírný je nedostatek učební plochy, hlavní podíl deficitu připadá na knihovnu - 2000 m2. Fakulta v současnosti užívá jedinou budovu. Samostatně stojící rozsáhlý objekt Právnické fakulty je situován na Dvořákově nábřeží v centru města. Druhým objektem, který má fakulta ve správě, je objekt bývalé menzy v areálu kolejí v Praze 6 na Petřinách. Jedná se o samostatně stojící objekt. Postaven byl v osmdesátých letech minulého století. V původním záměru sloužil jako menza pro studentské koleje. V současnosti je nevyužívaný a je pouze v dílčích částech pronajímán soukromým osobám. Samostatně stojící objekt má jedno podzemní a tři nadzemní podlaží, jeho stav vyžaduje kompletní rekonstrukci. V současnosti je zpracována studie na jeho nové využití. 21

Po rekonstrukci by měl objekt sloužit jako knihovna, částečně pro výuku (2. NP) a dále zde budou vybudovány nové služební byty sloužící především k ubytování zahraničních návštěv a hostů účastnících se mezinárodních konferencí v rámci vědecko výzkumné činnosti fakulty, a dále též reprezentačních konferenčních prostor v nově vybudovaném 4. NP. Rekonstrukce budovy menzy Větrník vcelku pokrývá celkovou vypočítanou potřebu PUČ pro potřeby Právnické fakulty. Hlavním záměrem je využití daných prostor pro uskladnění knih, neboť po povodních v roce 2002 nemohou být knihovní fondy trvale umístěny a uskladněny v 2. PP budovy Právnické fakulty UK, kde dle znaleckých posudků hrozí trvalé riziko zatopení těchto prostor při povodňovém stupni hladiny Vltavy. D8le se počítá s přenesením části výuky z PF UK a s vybudováním nových služebních bytů včetně konferenčních prostor. Tomuto zadání bylo podřízeno nově vzniklé dispoziční řešení. Hlavní těžiště 1.PP bude uskladnění a možnost vypůjčení knih. V 1. NP. bude část dispozice rozložena do prostor sloužící ke studiu, zázemí pro celý objekt, akademická knihovna, komerční prostory, technické prostory a zázemí pro knihovnu. Ve 2. NP. bude hlavní zaměření na výukové prostory s kabinety. Ve 3.NP. budou vybudovány hlavně služební bytové jednotky a v části bude zázemí pro konferenční místnosti umístěné ve 4. NP. Ve 4.NP. budou dvě konferenční místnosti.

Dílčí rekonstrukce a obnova budov UK Do této položky jsou zařazeny ostatní významné, ale doposud jmenovitě nespecifikované akce dílčího rozsahu a obsahu, jednotlivých fakult a součástí UK.

Veškeré náklady jsou uvedeny v CÚ 2009.

22

II. Rozvojová studie investiční výstavby Univerzity Karlovy v Praze na období 2011 – 2015 1. Charakteristika, postavení a poslání Univerzity Karlovy v Praze Univerzita Karlova v Praze je univerzitní veřejná vysoká škola, která je dle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, právnickou osobou. Univerzita svobodně uskutečňuje tvůrčí vědeckou, vzdělávací, uměleckou a kulturní činnost, jejímž nutným předpokladem jsou akademické svobody a akademická práva. Pedagogická činnost na univerzitě je založena na poznatcích vědy včetně výsledků vlastního vědeckého bádání. Univerzita uskutečňuje všechny typy studijních programů, jakož i programy celoživotního vzdělávání. Poskytuje knihovnické a jiné informační služby, vykonává nakladatelskou a vydavatelskou činnost související především s vědeckou a pedagogickou činností její akademické obce. Spolupracuje s domácími a zahraničními vysokými školami, vědeckými a výzkumnými institucemi a jinými právnickými institucemi. Je jednou z nejvýznamnějších vzdělávacích a vědeckých institucí v České republice uznávanou v kontextu evropském i světovém. Její vědecký a pedagogický výkon i unikátní historická tradice z ní činí významnou kulturní instituci. Na Univerzitě Karlově v Praze studuje téměř 1/6 všech studentů České republiky a 1/3 všech doktorandů v ČR. Posláním univerzity je šíření vzdělanosti a ochrana poznaného, pěstování svobodného myšlení, nezávislého vědeckého bádání i svébytné umělecké tvorby a všestranná podpora tvůrčího ducha lidské společnosti.

2. Historie Pražskou univerzitu založil český a římský král Karel IV. listinou ze 7. dubna 1348 jako první z vysokých učení (studií generale) na sever od Alp a na východ od Paříže. V krátkém čase dosáhla mezinárodního věhlasu. Měla čtyři fakulty: teologickou, svobodných umění, právnickou a medicínskou. Na její vývoj měly zásadní vliv významné dějinné události, jako husitské reformního hnutí, vláda Rudolfa II, porážka protihabsburské opozice v 17. století, reformní roky 1848/49. Po jejím rozdělení na českou a německou (v r. 1882) obě dosáhly vysoké vědecké úrovně a na obou působily výjimečné osobnosti. Univerzita Karlova, jak byla česká univerzita v samostatné Československé republice nazvána, dále vynikajícně přispívala k rozvoji vědeckého bádání, s přerušením činnosti v době hitlerovské okupace. Nastolený režim po r. 1948 podřídil ideologicky a politicky výuku i bádání kontrole, zasaženy byly i mezinárodní styky a impulsy vědy. Sepětí univerzity s osudy českého národa se znovu projevilo 17. listopadu 1989, kdy studenti, věrni tradici svých svobodných zásad, dali podnět k odstranění totalitního režimu.

23

3. Organizační struktura Univerzita Karlova v Praze má 17. fakult (14 v Praze, 2 v Hradci Králové a 1 v Plzni), 3 vysokoškolské ústavy, 6 dalších pracovišť pro vzdělávací, vědeckou, výzkumnou a vývojovou nebo další tvůrčí činnost či pro poskytování informačních služeb, 5 celouniverzitních účelových zařízení a rektorát jako výkonné pracoviště řízení UK. Jsou to : Katolická teologická fakulta Evangelická teologická fakulta Husitská teologická fakulta Právnická fakulta 1. lékařská fakulta 2. lékařská fakulta 3. lékařská fakulta Lékařská fakulta v Plzni Lékařská fakulta v Hradci Králové Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Filozofická fakulta Přírodovědecká fakulta Matematicko-fyzikální fakulta Pedagogická fakulta Fakulta sociálních věd Fakulta tělesné výchovy a sportu Fakulta humanitních studií Ústav dějin UK a Archiv UK Centrum pro teoretická studia Centrum pro ekonomický výzkum a doktorská studia Ústav výpočetní techniky Ústav jazykové a odborné přípravy Ústřední knihovna Centrum pro otázky životního prostředí Centrum pro přenos poznatků a technologií Agentura rady vysokých škol Koleje a menzy Arcibiskupský seminář Nakladatelství Karolinum Správa budov a zařízení Sportovní centrum

24

4. Budovy UK Specifičnost Univerzity Karlovy v Praze spočívá v historicky daném situování v Praze, v městě zařazeném do seznamu světových kulturních památek UNESCO, ale i v dalších městech a obcích. V rámci Pražské památkové rezervace, svazuje a omezuje ochrana tohoto nesmírného kulturního dědictví, vznikajícího tisíciletí, možnosti rozvoje univerzity. Nachází se zde historické jádro univerzity v areálu Karolina (budovy v ulicích Celetná, Ovocný trh, Železná), ale i sídla fakult na Palachově náměstí (FF), náměstí Curieových (PF), na Smetanově nábřeží (FSV), v ulici M.D.Rettigové (PedF), budovy na Malé Straně (MFF, FTVS), v ulici Opletalově (FSV, KAM), budovy na území Albertova a Karlova (1.LF, PřF, MFF, KAM). Univerzitní centra, tak jak se postupně rozvíjela jsou vzájemně vzdálená, rozmístěná po celé Praze, v současnosti prostorově omezená bez možnosti rozšíření (jako např. areál Karolina, areály kolejí v Břevnově, v ulici Slavíkova), případně s omezenou možností rozvoje (na Albertově, v Tróji a Hostivaři). Řada fakult se dnes potýká s problémy spojenými s dislokací jednotlivých fakultních objektů. S přihlédnutím na rozvoj mezioborových studií se jeví tato skutečnost jako vážný organizační a technický problém. Tak jak historicky nevznikl ucelený univerzitní kampus, i rozmístění kolejí (Břevnov, Jižní Město, Žižkov, Brandýs nad Labem, Stará Boleslav) je značně vzdálené od výukových areálů. Mimopražské fakulty vznikaly po roce 1945 v Plzni a Hradci Králové. Fakulty započaly svou práci v objektech původně určených k jinému účelu (jubilejní okresní dětský domov, vyšší hospodářská škola, sborové vojenské velitelství), v objektech nevhodně rozmístěných a navzájem vzdálených. Zvláště chybějící vazba fakultních objektů na fakultní nemocnice vede dnes k projektům výstavby nových kampusů v blízkosti areálů nemocnic. Součástí Univerzity Karlovy v Praze jsou kromě fakult též vysokoškolské ústavy, jiná pracoviště a účelová zařízení. Některá pracoviště mají více než čtyřicetiletou historii (Ústav dějin Univerzity Karlovy a archiv Univerzity Karlovy, Ústav jazykové a odborné přípravy), jiná vznikla po roce 1990. Vědeckopedagogická pracoviště se podílejí na uskutečňování akreditovaných studijních programů, vytváří podmínky pro moderní výuku doktorského studia a rovněž provádějí a podporují pokročilá teoretická bádání. Zprostředkovávají informace z evropského regionu, zajišťují celouniverzitní koncepci informačních systémů, provádí výuku češtiny pro cizince, koordinují činnost mezi jednotlivými pracovišti UK. Účelová zařízení slouží pro kulturní, sportovní činnost celé univerzity, pro ubytování a stravování a zajištění provozu školy. Sportovní centrum UK v Praze 15 Hostivaři zabezpečuje výuku tělesné výchovy pro všechny pražské fakulty s výjimkou Fakulty tělesné výchovy a sportu. Výcviková střediska v jižních Čechách a v Krkonoších jsou každoročně vytížena letními a zimními výcvikovými kursy pro studenty.

25

5. Vývoj počtu studentů Společenská potřeba možnosti přístupu většího počtu uchazečů k vysokoškolskému vzdělání vedla v posledních deseti letech ke každoročnímu nárůstu počtu studentů prezenční formy studia, celkový počet studentů vzrostl za deset let o více než 15000. V posledních pěti letech roste počet studentů univerzity průměrně o 4 % ročně, což klade zvýšené požadavky na zajišťování stálé kvality studijních programů. Zájem o studium je i u zahraničních studentů. Celkový počet studentů na Univerzitě Karlově v Praze činí pro akademický rok 2009/2010 52842 studentů. Ačkoli budoucnost svého rozvoje univerzita vidí v důrazu na kvalitu studijních programů a vědeckovýzkumné činnosti, předpokládá v budoucnu do roku 2015 další každoroční nárůst počtu studentů, a to i přes očekávaný demografický vývoj v tomto období na celkový počet téměř 62000. Kromě obou forem bakalářského a magisterského studia se bude klást důraz na rozvoj doktorských studií. Dále se budou rozvíjet podmínky pro moderní formy studia: individualizovaného prezenčního, distančního i celoživotního.

6. Zhodnocení současného stavu Skutečnost, že většina objektů užívaných univerzitou je vysokého stáří, památkově chráněná, často původně projektovaná k jiným než výukovým a vědeckým účelům, způsobuje, že je velmi obtížné a nákladné uzpůsobit užívané prostory pro provoz se stále vyššími technickými nároky. V období několika posledních desítek let téměř nebyla realizována investiční výstavba spočívající v zisku nových výukových ploch, pozornost je věnována nákladným stavebním rekonstrukcím a modernizacím, které většina stávajících objektů UK vyžaduje. V 90. letech byla univerzita nucena vzhledem k restitucím majetku opustit řadu objektů ( v Praze dům v Dlouhé ulici, Řeznické, Černé, Švédské, vila Svatava, zámek Lobkovice u Neratovic, objekt v Hradci Králové - Třebši, objekt děkanátu v Plzni ). Tyto skutečnosti také zapříčinily, že neustále klesá ukazatel užívaných ploch na jednoho studenta, a projevuje se nedostatek ubytovacích kapacit. Řada fakult se dnes potýká s problémy spojenými s dislokací jednotlivých fakultních objektů. S přihlédnutím na rozvoj mezioborových studií se jeví tato skutečnost jako vážný organizační a technický problém. Nedostatek výukových ploch se projevuje tím, že na mnoha fakultách probíhají semináře, ale i přednášky v pracovnách pedagogů, kapacita poslucháren nestačí zájmu studentů, chybí seminární místnosti, studovny, laboratoře, počítačové místnosti, knihovny, prostory pro výzkum aj. Řada fakult řeší prostorové deficity výukou do pozdních hodin a o sobotách.

26

Rozbor základní situace jednotlivých fakult : Katolická teologická fakulta je stabilizována v pronajatém objektu v Thákurově ulici. Má v současnosti odpovídající prostorové podmínky pro studenty prezenční formy studia, pro pedagogy, i pro knihovnu. Také pracovní místa pro doktorandy prezenční formy studií jsou zajištěna. Problematické je zabezpečení kombinované formy výuky, kde kapacitní možnosti jsou na fakultě již vyčerpány. V současnosti je třeba problém řešit organizačně. Budova bude procházet jen dílčími rekonstrukcemi. V budoucnu při navýšení počtu studentů lze uvažovat o rozšíření nájmu v budově zhruba o 500 m2. Parametrické ukazatele jsou v současnosti 0,9 m2 čisté výukové plochy na studenta všech studií, 3,2 m2 čisté celkové užitkové plochy na studenta všech studií. Evangelické teologické fakultě patří ideální 1/5 budovy v ulici Černá, zbytek budovy si fakulta pronajímá. V této budově je stabilizována. Fakultě chybí prostory pro výuku i pracovny pedagogů a doktorandů. Knihovna odpovídá počtu studentů. Deficit ploch v budově je zhruba 400 m2. Řešením může být využití prostor pro ubytování a bydlení v budově nově pro výuku a vědecká pracoviště. Ubytovací možnosti náhradně hledat v jiném objektu, tak aby fakulta mohla nadále užívat výhody jen jedné lokace. Parametrické ukazatele jsou v současnosti 0,5 m2 čisté výukové plochy na studenta všech studií, 2,95 m2 čisté celkové užitkové plochy na studenta všech studií. Husitská teologická fakulta je pro dalších zhruba 40 let stabilizována v pronajaté budově v Praze 4, Pacovské ul. Potýká se s nedostatkem pracoven pro pedagogy. Učeben má fakulta dostatek, jsou však nevhodné velikosti. Řešením nedostatků by mohla být dílčí rekonstrukce budovy. Úpravy by spočívaly v rozdělení několika vhodných učeben na dvě menší místnosti, které by mohly sloužit dílem jako pracovny pro pedagogy, dílem jako seminární místnosti. O těchto úpravách se uvažuje v letech 2011–2012. V roce 2009 byla zřízena nová aula rekonstrukcí nevyužité tělocvičny a tím se zvýšila plocha užívaná pro výuku. V roce 2008 a 2009 proběhla také změna dispozic v prostorách knihovny. Byl vytvořen nový depozitář a rozšířeny plochy pro studovny a služby a pro prezenční fond. Parametrické ukazatele jsou v současnosti 1,12 m2 čisté výukové plochy na studenta všech studií, 2,48 m2 čisté celkové užitkové plochy na studenta všech studií. Právnická fakulta má své sídlo v rozsáhlé budově na nám. Curieových, která byla na začátku 20. století projektována pro cca. 1500 studentů. V současnosti se pohybuje na samé hranici svých kapacitních možností. Fakulta se potýká s nedostatkem výukových a studijních ploch. Zvláště chybí větší posluchárny s kapacitou 65-100 míst. Pedagogicko vědecká pracoviště jsou s dostatečnou kapacitou. Nepostačující je svou kapacitou knihovna, chybí zde min. 2000 m2.

27

V současnosti se prověřuje možnost zastřešit atrium v areálu budov a využít jej jako studovnu. Fakultě byla přidělena budova již nevyužívané menzy Na Větrníku. Budova je v současnosti fakultou nepoužívána, čeká na celkovou rekonstrukci. Vzhledem k značné vzdálenosti od hlavní budovy bude v budoucnu využívána pro uskladnění knihovního fondu a samostudium. Parametrické ukazatele jsou v současnosti 0,69 m2 čisté výukové plochy na studenta všech studií, 2,25 m2 čisté celkové užitkové plochy na studenta všech studií. 1. lékařská fakulta svým situováním osmi fakultních budov v oblasti AlbertovaKarlova v těsném sousedství zařízení Všeobecné fakultní nemocnice se nachází v optimální poloze. Většina užívaných budov vznikla na konci 19. st. či přelomu 19./20. století. Budovy jsou z dnešního pohledu na technické vybavení již zastaralé. Nevyhovující stav fakulta postupně napravuje rekonstrukcemi. Na fakultě studuje velké množství doktorandů v prezenční formě, navýšení prostorových kapacit je třeba pro pracovny pedagogů a doktorandů. Stávající knihovní plochy jsou potřeba navýšit. Fakulta používá pro výuku, vědu a výzkum 56239 m2 čisté užitkové plochy ( tj. 14,32 m2 na studenta prezenční formy studia). Parametrické ukazatele jsou v současnosti 3,39 m2 čisté výukové plochy na studenta všech studií, 11,86 m2 čisté celkové užitkové plochy na studenta všech studií. 2. lékařská fakulta svým situováním v budovách Fakultní nemocnice Motol zajišťuje vhodné podmínky pro vědu a výuku spojenou s klinickou praxí. Kapacita však nestačí kvalitnímu výukovému standardu, poddimenzována je část pro výuku, pracovny pedagogů a plochy pro výzkum. Chybí dostatečná knihovna. Pronajaté plochy v nemocnici doplňuje budova v nedalekém areálu na Plzeňské ul. Vinou požáru byly prostorové podmínky v budově zhoršeny, připravuje se jejich obnova. Parametrické ukazatele jsou v současnosti 1,67 m2 čisté výukové plochy na studenta všech studií, 5,34 m2 čisté celkové užitkové plochy na studenta všech studií. 3. lékařská fakulta má sídlo v ulici Ruská v Praze 10. Protože spolupracuje s fakultní nemocnicí Královské Vinohrady, řada pracovišť se nachází v budovách nemocnice, hledala další možnosti rozšíření prostorových kapacit v nejbližším okolí. Poté, co získala do pronájmu část budovy SZŠ v Ruské ulici, uvažuje o jejím odkoupení. Fakulta má nedostatek výukových prostor, prostor pro pracoviště pedagogů a doktorandů, potřebuje rozšířit knihovnu a plochy pro administrativu jsou též poddimenzovány. Problematická jsou pracoviště patologie a anatomie v pronajaté budově FNKV, která nesplňují hygienické normy a jejich vlastník nemá prostředky na rekonstrukci.

28

Parametrické ukazatele jsou v současnosti 1,13 m2 čisté výukové plochy na studenta všech studií, 4,12 m2 čisté celkové užitkové plochy na studenta všech studií. Lékařská fakulta v Plzni - fakultní objekty v Plzni, původně postavené k jiným účelům než vysokoškolským, jsou rozmístěny v různých částech města. Objekty byly postavené na počátku 20. století a jsou nemovitými kulturními památkami. V současnosti svou kapacitou nestačí, v mnoha případech jsou v havarijním stavu (ústav anatomie, zvláště pitevny, patologie, soudní lékařství atd.), nevyhovují po stránce pedagogické, hygienické, bezpečnostní. Výuka probíhá na sedmi místně odloučených pracovištích, což způsobuje vysoké provozní náklady. Objekt děkanátu v Husově ul. č. 13 a dva další fakultní objekty byly vráceny v restituci. Budoucnost rozvoje této fakulty spočívá ve vybudování nového kampusu v těsném sousedství fakultní nemocnice v Plzni na Lochotíně. Stávající objekty fakulty budou zatím jen nejnutněji opravovány. V současnosti chybí fakultě prostory pro výuku (asi 3000 m2), pedagogy a doktorandy, knihovnu. Parametrické ukazatele jsou v současnosti 1,22 m2 čisté výukové plochy na studenta všech studií, 5,4 m2 čisté celkové užitkové plochy na studenta všech studií. Lékařská fakulta v Hradci Králové užívá areál budov v Šimkově ulici, značně vzdálený od fakultní nemocnice, s kterou intenzivně spolupracuje. Tato dislokace vyvolala potřebu výstavby nové výukové budovy přímo v areálu nemocnice. Fakulta se potýká s nedostatkem prostorových kapacit. Chybí posluchárny, laboratorní a seminární místnosti. Pracoviště pedagogů a doktorandů jsou poddimenzované. Stávající objekty vyžadují rozsáhlé rekonstrukce. Na žádost města byly v souladu s územním plánem města zlikvidovány provizorní objekty v Šimkových sadech, kde ubylo 973 m2 čistých užitkových ploch. Naprostou nezbytností se proto stává vybudování společných pracovišť LF HK s FaF HK v blízkosti areálu nemocnice. Parametrické ukazatele jsou v současnosti 1,36 m2 čisté výukové plochy na studenta všech studií, 5,05 m2 čisté celkové užitkové plochy na studenta všech studií. Farmaceutická fakulta v Hradci Králové užívá rozsáhlý areál v ul. Heyrovského a v nejbližším okolí. Nachází se tu Botanická zahrada léčivých rostlin s novou výukovou budovou. Situování areálu je příhodné svou blízkostí s Fakultní nemocnicí HK a Fakultou vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. Fakultě chybí prostory pracovišť pedagogů a doktorandů, pro administrativu. Knihovna a studovna potřebuje zásadně rozšířit. Parametrické ukazatele jsou v současnosti 5,95 m2 čisté výukové plochy na studenta všech studií, 10,7 m2 čisté celkové užitkové plochy na studenta všech studií. Filozofická fakulta užívá rozsáhlou hlavní budovu na nám. J. Palacha, kde je děkanát fakulty. V Hybernské ulici se nachází druhá fakultní budova o cca.

29

pětinové kapacitě. Další pracoviště a výukové plochy využívá v Jinonicích, v areálu Karolina, řadu pracovišť má fakulta v pronajatých prostorách. Fakultě chybí výukové plochy v řádu mnoha tisíc metrů. Výuka probíhá díky malým studijním skupinám v pracovnách pedagogů. Pedagogická a vědecká pracoviště jsou zásadně poddimenzovaná. Chybí prostory pro depozitáře, knihovní prostory, studovny, pracoviště doktorandů. Dislokace jednotlivých budov je pro organizaci výuky nevhodná. Parametrické ukazatele jsou v současnosti 0,53 m2 čisté výukové plochy na studenta všech studií, 1,7 m2 čisté celkové užitkové plochy na studenta všech studií. Přírodovědecká fakulta je stabilizována v oblasti Albertova a Karlova v Praze 2. Většina užívaných budov vznikla na přelomu 19. a 20. století. Budovy jsou z dnešního pohledu na technické vybavení již zastaralé. Nevyhovující stav fakulta postupně napravuje rekonstrukcemi. Fakulta shledává vážný nedostatek výukových prostor, pro zajištění pracovišť pro akademiky a doktorandy (kterých v prezenční formě studuje na fakultě přes 700) by bylo třeba zdvojnásobit v současnosti užívané prostory . Knihovna zaujímá též poloviční prostor. Parametrické ukazatele jsou v současnosti 3,59 m2 čisté výukové plochy na studenta všech studií, 5,46 m2 čisté celkové užitkové plochy na studenta všech studií. Matematicko fyzikální fakulta – svými dvěma budovami v ulici Ke Karlovu doplňuje biomedicinské centrum na Albertově. Dislokace fakultních budov – Albertov, Malostranské nám., Pelc- Tyrolka, ul. Sokolovská - způsobuje náročnější hledání optimalizace rozmístění studijních programů v rámci fakulty. Fakulta postupně rozvíjí areál na Pelc – Tyrolce, kde vznikl nový pavilon kryogenní techniky. Vzhledem k prudkému nárůstu počtu studentů na oboru finanční a pojistná matematika je nutná výstavba nového objektu pro potřeby sekcí matemetiky a informatiky v areálu Pelc – Tyrolka. Současná situace vede k nutnosti pronájmu dalších prostor v Karlíně (a k nutnosti znovuzavedení přijímacích zkoušek na studijním programu matematika) a tato situace je dlouhodobě neudržitelná. Parametrické ukazatele jsou v současnosti 2,84 m2 čisté výukové plochy na studenta všech studií, 9,28 m2 čisté celkové užitkové plochy na studenta všech studií. Pedagogická fakulta má sídlo ve školní budově v ulici M.D. Rettigové postavené na konci 19. st. Tato budova je postupně rekonstruována, mnoho dílčích rekonstrukcí ji čeká. Nově zrekonstruovaná budova v Myslíkově ulici není velká. Fakulta zatím využívá také budovu v Celetné 13, která je před generální rekonstrukcí. Areál fakulty v Brandýse nad Labem je rozsáhlý, dobře vybavený (tělocvična, bazén), ale díky své vzdálenosti od ostatních fakultních budov, má omezené možnosti využívání. Nyní zde bylo zřízeno Centrum celoživotního vzdělávání zajišťující výuku i ubytování. Fakulta má nedostatek výukových ploch, pracoven zaměstnanců i doktorandů. Nepostačující je knihovní plocha.

30

Parametrické ukazatele jsou v současnosti 1,05 m2 čisté výukové plochy na studenta všech studií, 1,93 m2 čisté celkové užitkové plochy na studenta všech studií. Fakulta sociálních věd má sídlo na Smetanově nábřeží, v budově stavebně nevhodné pro výuku (pavlače, výstavní síň), památkově chráněné. Reorganizací univerzity získala budovu v Opletalově ulici, po rekonstrukci velmi dobře slouží fakultě k výuce. Zisk výukových a pedagogických ploch v Jinonicích pomohl uvolnit přetížená pracoviště v centru, fakulta se však nadále potýká s nedostatečnými prostorovými podmínkami a zároveň rozmístění budov je nevhodné a komplikující organizaci výuky. Plochy pro výuku, pedagogická a doktorandská pracoviště jsou nepostačující a úplně chybí centrální knihovna. Fakulta si pronajímá pracoviště a prostory pro depozitář. Řadu pracovišť má také v areálu Karolina. Parametrické ukazatele jsou v současnosti 0,35 m2 čisté výukové plochy na studenta všech studií, 1,27 m2 čisté celkové užitkové plochy na studenta všech studií. Fakulta tělesné výchovy a sportu má k dispozici rozsáhlý areál, který svým objemem zabezpečuje prostorové potřeby fakulty, co se týče výuky v posluchárnách, učebnách a seminárních místnostech. Areál je třeba vybavit krytými sportovišti, neboť současně užívaná tělocvična se nachází v provizorní budově, je nevyhovující svými parametry a v havarijním stavu. Naprostý deficit krytých sportovišť fakulta řeší pronájmy v okolí, včetně bazénu. Fakulta provozuje vlastní kolej, v areálu je menza. Nová venkovní sportoviště jsou doplněna šatnami a sociálním zařízením v samostatném pavilonu. V budově v Nosticově ulici na Malé Straně je užívána tělocvična. Sportovní zařízení doplňuje loděnice v Tróji a dvě horské chaty v Krkonoších a výcvikové středisko na břehu Nežárky. Na fakultě probíhají čtyřsemestrální kurzy celoživotního vzdělávání pro cca. 500 osob. Pro výuku zimních sportů musí být částečně kapacita pronajímána. Parametrické ukazatele jsou v současnosti 2,02 m2 čisté výukové plochy na studenta všech studií, 5,69 m2 čisté celkové užitkové plochy na studenta všech studií. Fakulta humanitních studií jako nejmladší fakulta nemá vlastní budovu. V areálu U Kříže v Jinonicích má přiděleno několik pracoven a seminárních místností, větší učebny a přednáškové sály sdílejí fakulty FF, FSV a FHS společně. Nyní zde získala cca. 125 m2 po přestěhovaném COŽP. Chybějící prostorové kapacity fakulta řeší příležitostnými krátkodobými pronájmy. Parametrické ukazatele jsou v současnosti 0,38 m2 čisté výukové plochy na studenta všech studií, 0,93 m2 čisté celkové užitkové plochy na studenta všech studií.

31

Koleje a menzy - v r. 2009 bylo k dispozici na kolejích Univerzity Karlovy v Praze 13 716 lůžek. Žádost o ubytování podalo 14 606 studentů, kladně bylo vyřízeno 13 409 žádostí. Celkem se ubytovalo v r. 2009 12 570 studentů. V současné době není možné studentům vyhovět, co se týče kvality ubytování. Nabízené koleje jsou morálně zastaralé, společné sociální zařízení pro např. 50 studentů na jednom poschodí je stěží akceptovatelné. Modernizace kolejí na ubytování buňkového typu se sociálním zařízením postupuje z nedostatku finančních prostředků jen velmi pomalu. Tyto modernizace povedou ke snižování kapacity kolejních lůžek. Dále budovy kolejí vyžadují obnovu vnitřní infrastruktury, zateplení plášťů, střech apod.

7. Řešení nevyhovujícího stavu Prostorová tíseň na řadě fakult a potřeba modernizovat jejich pracoviště vyžaduje komplexní řešení. Jednoznačný názor drtivé většiny fakult zní: neopouštět historické lokality, nestavět megakampusy někde za městem, ale orientovat se na rekonstrukce a dostavby stávajících areálů a výstavbu tzv. minikampusů. V nejbližší době je hlavním úkolem UK zkvalitnit logistické zázemí výuky a výzkumu (kromě nových prostor jde o dobudování jednotného informačního systému, modernizaci přístrojů a zařízení a infrastruktury moderních forem studia: individualizovaného prezenčního, distančního i celoživotního). Strategické rozhodnutí nestavět obří kampus pro celou univerzitu „na zelené louce“ začalo být v r. 2006 naplňováno v několika lokalitách. Posun nastal zejména ve vývoji situace okolo humanitních fakult, v Plzni, v Hradci Králové a na Albertově v Praze 2. UK začala již v r. 2008 řešit situaci humanitních fakult odkupem podílů jiných škol v CDMS Krystal (přednostně pro FF, dále pro FSV, ČOZP), studiemi a přípravnými pracemi pro rekonstrukci bývalé menzy v Tróji pro potřeby FHS a zadáním studie potřeb humanitních fakult UK. V období 2009-2015 připravuje koupi vhodných objektů zejména pro potřeby FF (Opletalova 47 a 49), ale v případě nutnosti i některé z dalších fakult. V Plzni a v Hradci Králové jsou zpracovány rozvojové studie na výstavbu lékařských ústavů. V rámci tzv. programového financování je univerzita připravena podpořit financování přípravných a projektových prací v obou svých regionálních centrech. V Plzni již byl připraven k registraci investiční záměr a v Hradci Králové pokračují aktivity směřující k dořešení vlastnictví pozemků. V těchto dvou regionálních centrech by mělo jít o klasický kampus se všemi funkcemi, včetně centra inovačního transferu. Jejich společnou charakteristikou je těsná blízkost městských nemocnic. Albertov – Karlov je ojedinělou lokalitou koncentrace badatelských a pedagogických aktivit několika fakult v blízkosti centra města, která nabízí i

32

prostory k expanzi, byť omezené. Je proto třeba plně využít potenciálu území. Projekt dostavby je třeba koncipovat jako integrovaný celek sloužící vědeckopedagogickým potřebám fakult s primárně přírodovědeckým zaměřením, otevřeným sociálně a humanitně zaměřeným disciplinám k zvýšení potenciálu k interdisciplinárním projektům v budoucnosti. Projekt dostavby biomedicinského minikampusu Přírodovědecké fakulty, 1. lékařské fakulty a Matematicko-fyzikální fakulty tzv. „Biocentra“ a „Globcentra“ je zatím koncipován na pozemcích UK. Součástí budov bude nové stravovací zařízení nahrazující stávající menzu. Ubytovací kapacity vzhledem k omezeným prostorovým možnostem nejsou navrhovány. Zahájení prací na dostavbě areálu bylo v roce 2009. Dostavba areálu FTVS v Praze 6, Veleslavíně je vynucena situováním jediné tělocvičny v provizorní budově, jejíž životnost již končí. Pro rozvoj fakulty by měly sloužit také pozemky západně od areálu FTVS, J. Martího 31/269 - k dostavbě sportovních zařízení a výukových budov. Pozemky jsou v územním plánu určeny pro využití vysokou školou, je třeba je vykoupit od soukromého vlastníka. Chybějící prostorové kapacity lékařských fakult bude univerzita dle možností zajišťovat novou výstavbou v areálech spolupracujících nemocnic – 2.LF v areálu Fakultní nemocnice Motol a 3. LF v areálu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Alternativně při nemožnosti zajistit pozemek v areálu se uvažuje o využití lokality „Třešňovka“ západně u Fakultní nemocnice Motol. V Praze 8, na Pelc –Tyrolce na pozemcích jižně od ulice V Holešovičkách, které jsou v majetku UK, je možnost situování nových budov pro doplnění areálu MFF. Koncepce rozšíření stávajícího areálu je v současnosti ohrožena nárůstem negativních vlivů dopravy v souvislosti s budováním městského okruhu. Praha 5, Jinonice – pozemky jihovýchodně od budovy FHS přes ulici Radlická jsou v územním plánu navrženy pro využití vysokou školou. V návaznosti na stávající výukovou budovu humanitních fakult U Kříže by areál humanitních studií zajistil odpovídající prostorové kapacity, které humanitním fakultám dnes chybí. Pro výstavbu rozsáhlého kampusu humanitních studií je třeba pozemky vykoupit od soukromých vlastníků. Praha 7, Bubny - Zátory – pozemky byly v územním plánu určeny pro využití vysokou školou. Situování areálu je vhodné svou blízkostí centra města a dobrou dopravní dostupností. Pro výstavbu vysokoškolských budov je třeba pozemky vykoupit od soukromého subjektu. Územní plán sídelního útvaru hl. m. Prahy uvažoval pro výhledové umístění vysokoškolského areálu o pozemcích v Praze Dubči. Jde o územní rezervu pro budoucí vysokoškolský rozvoj o kapacitě až 10000 studentů. Vzhledem k situování území je plánovaný rozvoj lokality vázán na zavedení metra do území.

33

Dlouhodobý záměr Univerzity Karlovy v Praze hovoří o nutnosti posílit prostorové kapacity kolejí. Posílení kapacity kolejí a zkvalitnění standardu bydlení si žádá také zvyšující se mobilita studentů a učitelů, která bude v nejbližších letech ještě narůstat. Naléhavě proto chybějí kapacity pro ubytování zahraničních studentů a učitelů. V posledních dvaceti letech nebyly postaveny nové objekty kolejí. Nejstarší kolej Jednota je z konce 19. století, nejmladší kolej 17.listopadu z 80. let minulého století. Objekty jsou ve špatném technickém stavu, vyžadují neodkladnou rekonstrukci a modernizaci. Vzhledem k nárůstu studentů je nedostatek kolejních lůžek. Je proto problematické některý objekt kolejí přechodně vyřadit kvůli celkové rekonstrukci. Některé vysokoškolské koleje jsou značně vzdáleny od výukových center (Břevnov, Střešovice), koleje v Brandýse nad Labem jsou užívány převážně studenty z Pedagogické fakulty, která zde má i výukový objekt. Kolej ve Staré Boleslavi je mimo provoz z důvodu havarijního stavu, nyní došlo k majetkovému vypořádání s dalším vlastníkem nemovitosti. K určitému zlepšení situace došlo po uvedení do provozu areálu Vltava - v Praze Hostivaři. Nově získané objekty však vyžadovaly rekonstrukci a nutné úpravy pro potřeby vysokoškolských kolejí. Rozvoj Univerzity Karlovy v Praze, který nastiňoval generel z roku 1996, vyžaduje zásadní aktualizaci. Univerzita zahájila přípravné práce na novém generelu. Rozbory a analýzy současného nevyhovujícího stavu byly zatím provedeny pro část univerzitních fakult – fakult s humanitním zaměřením. Analytická studie o potřebách humanitních fakult Univerzity Karlovy v Praze byla dokončena na jaře 2008. Analýza prostorových podmínek humanitních fakult otevřela problematiku chybějících výukových ploch a ploch pro vědu a výzkum. Ukazuje naprosto nevyhovující stav prostorových možností téměř všech fakult, který brání možnému dalšímu rozvoji fakulty. Formulace detailních potřeb jednotlivých fakult s konkrétním návrhem prostorového a provozního řešení bude předmětem nového generelu a přípravných architektonických studií. Nástin rozvojových aktivit je patrný z Generelu rozvoje v letech 1997-2020 – prezentace a rozvojové aktivity Univerzity Karlovy v Praze, zpracovaného v říjnu 2008. Další informace týkající http//rozvoj.cuni.cz.

se

rozvojových

34

aktivit

jsou

umístěny

na:

Rámcový výpočet plošných potřeb fakult Univerzity Karlovy v Praze Katolická teologická fakulta Základní údaje: Počet studentů akademický rok 2009/2010 ( k 31.10. 2009) prezenční forma studia (PF) 452 kombinovaná forma studia (KF) 465 celkem 917 doktorská studia (stav k 31.10. 2009 ) 52 (27/25) Pracovníci (přepočtený stav r. 2009) Akademičtí 40 Vědečtí pracovníci 1,5 Ostatní 22 Pracovníci celkem 63,5 Stávající užívané plochy čisté celkem 2933 m2 (PUČ celkem r. 2010) 2 tj. 6,5 m / 1 stud. prezenční formy studia 3,2 m2 / 1 stud. Stávající užívané plochy čisté pro výuku 822 m2 2 2 tj. 0,9 m / 1 stud., 1,8 m / 1 stud. PF, 1,77 m2 / 1 stud. KF Současný stav je vyhovující pro studenty PF, KF studia probíhá o sobotách, plocha pro výuku je o 1/3 menší. Lze řešit organizačně. Stávající užívané plochy čisté pro pedagogická pracoviště 937 m2 t.j. 22,6 m2 / 1 akademického pracovníka Stávající užívané plochy čisté pro administrativu 231 m2 2 tj. 10,5 m / 1 ostatního pracovníka Stávající plochy pro knihovnu 860 m2 Potřebná plocha pro knihovnu 917x 1 m2/200 svazků = 917 m2 pro cca. 180 000 svazků (předpoklad cca. 200 svazků na 1 studenta). Stav ještě vyhovuje. Při nárůstu počtu studentů bude potřeba pro výuku cca. + 300 m2 . Bude třeba nová střední posluchárna pro 150 míst. Celková potřebná plocha čistá užitková k zajištění cca. 500-900 m2.

Evangelická teologická fakulta Základní údaje: Počet studentů akademický rok 2009/2010 ( k 31.10. 2009) prezenční forma studia (PF) 450 kombinovaná forma studia (KF) 273 celkem 723 doktorská studia (stav 2008) 69 (22/47) Pracovníci (přepočtený stav r. 2008) Akademičtí 36 Ostatní 17 Pracovníci celkem 53

35

Stávající užívané plochy čisté celkem 2136 m2 (PUČ celkem) tj. 4,75 m2 / 1 stud. prezenční formy studia 2,95 m2 / 1 stud. Stávající užívané plochy čisté pro výuku 360 m2 tj. 0,5 m2 / 1 stud., 0,8 m2 / 1 stud. PF, 1,32 m2 / 1 stud. KF Plocha pro výuku je nepostačující, chybí cca. + 200 m2 Stávající užívané plochy čisté pro pedagogická pracoviště 431 m2 t.j. 12,0 m2 / 1 akademického pracovníka Stávající plochy pro vědecká a pedagogická pracoviště nedovolují umístění pracoviště doktorandů. (431/ (36+22)= 7,4 m2 / 1 akad. a dokt.) Stávající užívané plochy čisté pro administrativu 265 m2 2 tj. 15,58 m / 1 ostatního pracovníka - vyhovuje Stávající plochy pro knihovnu 889 m2 Potřebná plocha pro knihovnu 723 x 1 m2/200 svazků = 723 m2 plocha vyhovuje Celková potřebná plocha čistá užitková k zajištění cca. 400 m2 .

Husitská teologická fakulta Základní údaje: Počet studentů akademický rok 2009/2010 ( k 31.10. 2009) prezenční forma studia (PF) 914 kombinovaná forma studia (KF) 141 celkem 1055 doktorská studia (stav r. 2008) (PF/KF) 63 (20/43) Pracovníci (přepočtený stav r. 2008) Akademičtí 52 Ostatní 17 Pracovníci celkem 69 Stávající užívané plochy čisté celkem 2621 m2 PUČ celkem 2 tj. 2,86 m / 1 stud. prezenční formy studia 2,48 m2 / 1 stud. Stávající užívané plochy čisté pro výuku 1178 m2 2 2 tj. 1,12 m / 1 stud., 1,28 m / 1 stud. PF Stávající plocha pro výuku je odpovídající, místnosti jsou však nevhodné velikosti. Stávající užívané plochy čisté pro pedagogická pracoviště 501 m2 t.j. 9,63 m2 / 1 akademického pracovníka Stávající plochy pro vědecká a pedagogická pracoviště nedovolují umístění pracoviště doktorandů. (501/(52+20)= 6,96 m2 / 1 akad. a dokt.) Stávající užívané plochy čisté pro administrativu 309 m2 2 tj. 18,18 m / 1 ostatního pracovníka Stávající plochy pro knihovnu 356 m2 Potřebná plocha pro knihovnu 1055 x 1 m2/200 svazků = 1055 m2

36

Plocha knihovny vyhrazená z celkové plochy pro studovny a služby (266 m2) je vyhovující. Depozitář knihovny (90 m2) by bylo vhodné rozšířit na celkovou plochu cca. 200 m2. Poddimenzována jsou pracoviště pedagogů. Částečně lze napravit změnami v dispozicích interiéru, celkovou rekonstrukcí. Deficit je asi 1400 m2.

Právnická fakulta Základní údaje: Počet studentů akademický rok 2009/2010 ( k 31.10. 2009) prezenční forma studia (PF) 4231 kombinovaná forma studia (KF) 428 celkem 4659 doktorská studia (stav 2008) (PF/KF) 413 (29/384) Pracovníci (přepočtený stav r. 2008) Akademičtí 151 Ostatní 107 Pracovníci celkem 258 Stávající užívané plochy čisté celkem 10478 m2 PUČ celkem tj. 2,47 m2 / 1 stud. prezenční formy studia 2,25 m2 / 1 stud. Stávající užívané plochy čisté pro výuku 3211 m2 2 2 tj. 0,69 m / 1 stud., 0,76 m / 1 stud. PF Plochy pro výuku jsou mírně nepostačující, chybí větší posluchárna. Deficit je cca. 350 m2 Stávající užívané plochy čisté pro pedagogická pracoviště 3421 m2 t.j. 22,66 m2 / 1 akademického pracovníka. Stav dovoluje umístění doktorandských pracovišť. Vědeckoped. prac. : 3421/(151+29)= 19,0 m2 / 1 akad.+dokt. Stávající užívané plochy čisté pro administrativu 1249 m2 tj. 11,67 m2 / 1 ostatního pracovníka Stávající plochy pro knihovnu 2317 m2 Potřebná plocha pro knihovnu 4659 x 1 m2/200 svazků = 4659 m2 Převažující deficit ploch je pro knihovnu, min. 2000 m2 Celkový deficit PUČ je cca. 2350 m2 Po rekonstrukci budovy Na Větrníku bude celková plocha užitková čistá fakulty 13286 m2 (+ 2808 m2 ) a při nárůstu počtu studentů o cca. 550 osob tj. 2,58m2/1studenta.

37

1. lékařská fakulta Základní údaje: Počet studentů akademický rok 2009/2010 ( k 31.10. 2009) prezenční forma studia (PF) 3928 kombinovaná forma studia (KF) 814 celkem 4742 doktorská studia (stav 2008) (PF/KF) 916 (312/604) Pracovníci (přepočtený stav r. 2008) Akademičtí 765 Ostatní 535 Pracovníci celkem 1240 Stávající užívané plochy čisté celkem 56239 m2 (PUČ celkem) tj. 14,32 m2 / 1 stud. prezenční formy studia 11,86 m2 / 1 stud. Stávající užívané plochy čisté pro výuku 16061 m2 tj. 3,39 m2 / 1 stud., 4,09 m2 / 1 stud. PF Stávající užívané plochy čisté pro pedagogická pracoviště 8647 m2 t.j. 11,30 m2 / 1 akademického pracovníka stávající plocha pro výzkum 15878 m2 Potřebná plocha pro doktorandy 312 x 8 m2 2496 m2 2 Vědeckoped. prac. : 24525/(765+312)= 22,77 m / 1 akad.+dokt. Vědeckopedagogická pracoviště plošně vyhovují . Stávající užívané plochy čisté pro administrativu 6425 m2 tj. 14,28 m2 / 1 ostatního pracovníka Stávající plochy pro knihovnu 1799 m2 Potřebná plocha pro knihovnu 4742 x 1 m2/200 svazků = 4742 m2 Nárůst počtu studentů o cca. 1200 osob – potřeba +18000 m2 PUČ.

2. lékařská fakulta Základní údaje: Počet studentů akademický rok 2009/2010 ( k 31.10. 2009) prezenční forma studia (PF) 1484 kombinovaná forma studia (KF) 254 celkem 1738 doktorská studia (stav 2008) (PF/ KF) 372 (139/233) Pracovníci (přepočtený stav r. 2008) Akademičtí 224 Ostatní 77 Pracovníci celkem 302 Stávající užívané plochy čisté celkem 9281 m2 (PUČ celkem) 2 tj. 6,25 m / 1 stud. prezenční formy studia 5,34 m2 / 1 stud. Stávající užívané plochy čisté pro výuku 2898 m2 2 2 tj. 1,67 m / 1 stud. , 1,95 m / 1 stud. PF, plochy pro výuku jsou nepostačující. Stávající užívané plochy čisté pro pedagogická pracoviště 1971 m2

38

t.j. 8,8 m2 / 1 akademického pracovníka stávající pracoviště pro výzkum 324 m2 1112 m2 Potřebná plocha pro doktorandy 139 x 8 m2 2 2295/(224+139)= 6,3 m / 1 akad.+dokt. Vědeckopedagogická pracoviště jsou poddimenzovaná o cca. 2000 m2 Stávající užívané plochy čisté pro administrativu 1045 m2 2 tj. 13,57 m / 1 ostatního pracovníka Stávající plochy pro knihovnu 383 m2 Potřebná plocha pro knihovnu 1738 x 1 m2/200 svazků = 1738 m2 Celkově chybí fakultě cca.10000 m2 čistých užitkových ploch. Nárůst počtu studentů o cca. 500 osob – potřeba + 16000 m2 PUČ.

3. lékařská fakulta Základní údaje: Počet studentů akademický rok 2009/2010 ( k 31.10. 2009) prezenční forma studia (PF) 1414 kombinovaná forma studia (KF) 456 celkem 1870 doktorská studia (stav 2008) /PF/KF) 251 (74/177) Pracovníci (přepočtený stav r. 2008) Akademičtí 231 Ostatní 164 Pracovníci celkem 395 Stávající užívané plochy čisté celkem 7709 m2 (PUČ celkem) tj. 5,45 m2 / 1 stud. prezenční formy studia 4,12 m2 / 1 stud. Stávající užívané plochy čisté pro výuku 2118 m2 tj. 1,13 m2 / 1 stud., 1,5 m2 / 1 stud. PF tj. deficit až cca. 3000 m2 . (Specializované učebny 3-5 m2/1 stud.) Stávající užívané plochy čisté pro pedagogická pracoviště 2931 m2 t.j. 12,69 m2 / 1 akademického pracovníka stávající plochy čisté pro výzkum 931 m2 Potřebná plocha pro doktorandy 74 x 8 m2 592 m2 Vědeckoped. prac.: 3862/(231+74)=12,66 m2 / 1 akad.+dokt. Stávající užívané plochy čisté pro administrativu 839 m2 tj. 5,12 m2 / 1 ostatního pracovníka Stávající plochy pro knihovnu 280 m2 Potřebná plocha pro knihovnu 1870 x 1 m2/200 svazků = 1870 m2 Chybějící plochy PUČ jsou cca. 6500 m2 Nárůst počtu studentů o cca. 700 osob – potřeba +15000 m2 PUČ.

39

Lékařská fakulta v Plzni• Počet studentů prezenční formy magisterského a bakalářského studia 1 889 • počet studentů prezenční formy doktorského studia 20 • počet studentů kombinované formy doktorského studia 161 • celkový počet studentů 2 070 (z toho studenti doktorského studia celkem 181) • počet akademických pracovníků (přepočtený stav) 264 • počet ostatních pracovníků (přepočtený stav) 168 • celkový počet pracovníků (přepočtený stav) 432 Stávající plochy užitné čisté: • plocha užitná čistá celkem 9 779 m2 • plocha na jednoho studenta prezenční formy studia 5,12 m2 • plocha na jednoho studenta 4,72 m2 Stávající plochy užitné čisté pro výuku: • plocha užitná čistá pro výuku celkem 2 552 m2 • plocha na jednoho studenta prezenční formy studia 1,34 m2 • plocha na jednoho studenta 1,24 m2 Stávající plochy užitné čisté pedagogických pracovišť: • plocha užitná čistá pedagogických pracovišť celkem 1 584 m2 • plocha na jednoho akademického pracovníka 6,00 m2 Stávající plochy užitné čisté pro výzkum: • plocha užitná čistá pro výzkum celkem 2 229 m2 Potřebná plocha užitná čistá pro studenty prezenční formy doktorského studia: • potřebná plocha užitná čistá (20 x 8 m2) 160 m2 Stávající plochy užitné čisté vědeckopedagogických pracovišť: • plocha užitná čistá vědeckopedagogických pracovišť 3 813 m2 • počet akad. pracovníků a studentů prezenční formy doktorského studia 284 • plocha užitná čistá na jednoho vědeckopedagogického pracovníka 13,43 m2 Stávající plochy užitné čisté administrativních pracovišť: • plocha užitná čistá administrativních pracovišť celkem 1 330 m2 plocha na jednoho ostatního pracovníka 7,92 m2 Plocha užitná čistá knihoven: • stávající plocha užitná čistá knihoven celkem 635 m2 2 • potřebná PUČ knihoven (2 045 studentů x 1 m /200 svazků) 2 070 m2 • chybějící plocha užitná čistá knihoven 1 435 m2 Celková plocha užitná čistá: • standard celkové PUČ na jednoho studenta prezenční formy studia 15,00 m2 • optimální celková plocha užitná čistá 28 635 m2 • chybějící celková plocha užitná čistá 18 856 m2 Na základě výše uvedených údajů a ukazatelů lze konstatovat celkový výrazný nedostatek ploch pro činnost lékařské fakulty, nejvýrazněji pak u prostor určených pro výuku a plochy knihoven.

40

Lékařská fakulta v Hradci Králové Základní údaje: Počet studentů akademický rok 2009/2010 ( k 31.10. 2009) prezenční forma studia (PF) 1450 kombinovaná forma studia (KF) 358 celkem 1808 doktorská studia (stav 2008) 286 (79/207) Pracovníci (přepočtený stav r. 2008) Akademičtí 194 Ostatní 155 Pracovníci celkem 349 Stávající užívané plochy čisté celkem 9135 m2 PUČ celkem 2 tj. 6,3 m / 1 stud. prezenční formy studia 5,05 m2 / 1 stud. Stávající užívané plochy čisté pro výuku 2435 m2 2 2 tj. 1,36 m / 1 stud., 1,68 m / 1 stud. PF Stávající užívané plochy čisté pro pedagogická pracoviště 1561 m2 t.j. 8,04 m2 / 1 akademického pracovníka Stávající užívané plochy čisté pro výzkum 1319 m2 Potřebná plocha pro doktorandy 79 x 8 m2 632 m2 Vědeckopedagogická pracoviště: 2880/(194+79)=10,55 m2 / 1 akad.+dokt. Stávající užívané plochy čisté pro administrativu 863 m2 tj. 5,57 m2 / 1 ostatního pracovníka Stávající plochy pro knihovnu 1225 m2 Potřebná plocha pro knihovnu 1808 x 1 m2/200 svazků = 1808 m2 Potřebné doplnění PUČ je cca. 12000 m2 Nárůst počtu studentů o cca. 500 osob – potřeba +20000 m2 PUČ.

Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Základní údaje: Počet studentů akademický rok 2009/2010 (k 31.10. 2009) prezenční forma studia (PF) 1440 kombinovaná forma studia (KF) 254 celkem 1694 doktorská studia (stav k 31.10.2009, PF/KF) 151 (76/75) Pracovníci (přepočtený stav r. 2009) Akademičtí 139 Ostatní 115 Pracovníci celkem 254 Stávající užívané plochy čisté celkem 18145 m2 PUČ celkem tj. 12,6 m2 / 1 stud. prezenční formy studia 10,7 m2 / 1 stud. Stávající užívané plochy čisté pro výuku 10080 m2

41

tj. 5,95 m2 / 1 stud., 7,0 m2 / 1 stud. PF, odpovídá potřebám Stávající užívané plochy čisté pro pedagogická pracoviště 1706 m2 t.j. 12,3 m2 / 1 akademického pracovníka Stávající užívané plochy čisté pro výzkum 1337 m2 608 m2 Potřebná plocha pro doktorandy 76 x 8 m2 Vědeckopedagogická pracoviště: 3043/(147+75)=14,15 m2 / 1 akad.+dokt. Stávající užívané plochy čisté pro administrativu 668 m2 tj. 5,8 m2 / 1 ostatního pracovníka Stávající plochy pro knihovnu 247 m2 Potřebná plocha pro knihovnu 1694 x 1 m2/200 svazků = 1694 m2 Chybějící plocha PUČ je cca. 3000 m2 Nárůst počtu studentů o cca. 400 osob – potřeba +10 000 m2 PUČ.

Filozofická fakulta Základní údaje: Počet studentů akademický rok 2009/2010 ( k 31.10. 2009) prezenční forma studia (PF) 7008 kombinovaná forma studia (KF) 1939 celkem 8947 doktorská studia (stav 2008) 1769 (611/1158) Pracovníci (přepočtený stav r. 2008) Akademičtí 569 Ostatní 192 Pracovníci celkem 761 Stávající užívané plochy čisté celkem 15377 m2 PUČ celkem 2 tj. 2,2 m / 1 stud. prezenční formy studia 1,7 m2 / 1 stud. Stávající užívané plochy čisté pro výuku 4749 m2 2 2 tj. 0,53 m / 1 stud., 0,68 m / 1 stud. PF, 2,4 m2 / 1 stud. KF Plochy pro výuku potřebují doplnit o cca. 5000 m2 Stávající užívané plochy čisté pro pedagogická pracoviště 5550 m2. t.j. 9,75 m2 / 1 akademického pracovníka Potřebná plocha pro doktorandy 611 x 8 m2 4888 m2 5550/(569+611)= 4,7 m2 / 1 akad.+dokt. Plochy pro vědeckopedagogická pracoviště jsou velmi poddimenzovány, chybí cca. 6000 m2. Stávající užívané plochy čisté pro administrativu 939 m2 2 tj. 4,9 m / 1 ostatního pracovníka Stávající plochy pro knihovnu 3808 m2 Potřebná plocha pro knihovnu 8947 x 1 m2/200 svazků = 8947m2 Celkový deficit fakulty je značný, pro výuku, vědeckopedagogická pracoviště a knihovnu je třeba navýšit PUČ o cca. 15000 m2 Nárůst počtu studentů o cca. 750 osob – potřeba + 18500 m2 PUČ.

42

Přírodovědecká fakulta Základní údaje: Počet studentů akademický rok 2009/2010 ( k 31.10. 2009) prezenční forma studia (PF) 4388 kombinovaná forma studia (KF) 652 celkem 5040 doktorská studia (stav 2008) 1358 (745/613) Pracovníci (přepočtený stav r. 2008) Akademičtí 426 Ostatní 246 Pracovníci celkem 672 Stávající užívané plochy čisté celkem 27547 m2 (PUČ celkem) 2 tj. 6,28 m / 1 stud. prezenční formy studia 5,46 m2 / 1 stud. Stávající užívané plochy čisté pro výuku 18084 m2 2 2 tj. 3,59 m / 1 stud., 4,12 m / 1 stud. PF Stávající užívané plochy čisté pro pedagogická pracoviště 4466 m2 t.j. 10,48 m2 / 1 akademického pracovníka Potřebná plocha pro doktorandy 745x 8 m2 5960 m2 Vědeckopedagogická pracoviště: 4466/(426+745)=3,81 m2 / 1 akad.+dokt. Pro vědeckopedagogická pracoviště chybí cca. 6650 m2 Stávající užívané plochy čisté pro administrativu 1248 m2 tj. 5,1 m2 / 1 ostatního pracovníka Stávající plochy pro knihovnu 2775 m2 Potřebná plocha pro knihovnu 5040 x 1 m2/200 svazků = 5040 m2 Celkový deficit je kolem 30 000 m2 PUČ. Nárůst počtu studentů o cca. 800 osob – potřeba +40000 m2 PUČ.

Matematicko-fyzikální fakulta Základní údaje: Počet studentů akademický rok 2009/2010 ( k 31.10. 2009) prezenční forma studia (PF) 2972 kombinovaná forma studia (KF) 917 celkem 3889 doktorská studia (stav 2008) 669 (423/246) Pracovníci (přepočtený stav r. 2008) Akademičtí 474 Ostatní 242 Pracovníci celkem 716 Stávající užívané plochy čisté celkem 36081 m2 (PUČ celkem) tj. 12,14 m2 / 1 stud. prezenční formy studia 9,28 m2 / 1 stud. všech forem studia Stávající užívané plochy čisté pro výuku 11054 m2

43

tj. 2,84 m2 / 1 stud., 3,72 m2 / 1 stud. PF Potřebná nová plocha pro výuku vzhledem k nárůstu počtu studentů hlavně na finanční a pojistnou matematiku......800 m2 Stávající užívané plochy čisté pro pedagogická pracoviště 8147 m2 t.j. 17,18 m2 / 1 akademického pracovníka Potřebná nová plocha čistá pro pedagogická pracoviště 447 m2 Stávající užívané plochy čisté pro výzkum 1024 m2 Vědeckopedagogická pracoviště: 9171/(474+423)=10,22 m2 / 1 akad.+dokt. Potřebná plocha pro doktorandy 423 x 8 m2 = 3384 m2 Stávající užívané plochy čisté pro administrativu 648 m2 2 tj. 2,67 m / 1 ostatního pracovníka Stávající plochy pro knihovnu 1576 m2 Potřebná plocha pro knihovnu 3889 x 1 m2/200 svazků = 3889 m2 Fakultní knihovna je umístěna asi na poloviční ploše. Deficit je cca. 5500 m2

Pedagogická fakulta Základní údaje: Počet studentů akademický rok 2009/2010 ( k 31.10. 2009) prezenční forma studia (PF) 3470 kombinovaná forma studia (KF) 1380 celkem 4850 doktorská studia (stav 2008) 318 (79/239) Pracovníci (přepočtený stav r. 2008) Akademičtí 263 Ostatní 115 Pracovníci celkem 378 Stávající užívané plochy čisté celkem 9353 m2 PUČ celkem 2 tj. 2,69 m / 1 stud. prezenční formy studia 1,93 m2 / 1 stud. Stávající užívané plochy čisté pro výuku 5069 m2 2 2 tj. 1,05 m / 1 stud. , 1,46 m / 1 stud. PF, 3,67 m2 / 1 stud. KF (odpovídá velkým posluchárnám, deficit v případě specializovaných učeben) Stávající užívané plochy čisté pro pedagogická pracoviště 2314 m2 t.j. 8,8 m2 / 1 akademického pracovníka Potřebná plocha pro doktorandy 79 x 8 m2 = 632 m2 Vědeckopedagogické pracoviště: 2314/(263+79)=6,77 m2 / 1 akad.+dokt. Stávající užívané plochy čisté pro administrativu 902 m2 tj. 7,84 m2 / 1 ostatního pracovníka Stávající plochy pro knihovnu 800 m2 Potřebná plocha pro knihovnu 4850 x 1 m2/200 svazků = 4850 m2 Chybí cca. 4000 m2 plochy knihovny. Fakultě chybí celkem cca. 6000 m2 čistých užitkových ploch. Nárůst počtu studentů o cca. 500 osob – potřeba +9000 m2 PUČ.

44

Fakulta sociálních věd Základní údaje: Počet studentů akademický rok 2009/2010 ( k 31.10. 2009) prezenční forma studia (PF) 3266 kombinovaná forma studia (KF) 1106 celkem 4372 doktorská studia (stav 2008) 499 (237/262) Pracovníci (přepočtený stav r. 2008) Akademičtí 159 Ostatní 72 Pracovníci celkem 231 Stávající užívané plochy čisté celkem 5542 m2 PUČ celkem 2 tj. 1,7 m / 1 stud. prezenční formy studia 1,27 m2 / 1 stud. Stávající užívané plochy čisté pro výuku 1559 m2 2 2 tj. 0,35 m / 1 stud., 0,48 m / 1 stud. PF, 1,4 m2 / 1 stud. KF Pro výuku chybí cca. 3000 m2 ploch. Stávající užívané plochy čisté pro pedagogická pracoviště 1744 m2 t.j. 10,96 m2 / 1 akademického pracovníka Potřebná plocha pro doktorandy 237 x 8 m2 1896 m2 1744/(159+237)=4,4 m2 / 1 akad.+dokt. Plochy pro vědeckopedagogická pracoviště je třeba navýšit o cca. 2800 m2 Stávající užívané plochy čisté pro administrativu 627 m2 2 tj. 8, 7 m / 1 ostatního pracovníka Stávající plochy pro knihovnu 1192 m2 Potřebná plocha pro knihovnu 4372 x 1 m2/200 svazků = 4372 m2 Celková chybějící čistá užitková plocha je cca. 6000 m2 Nárůst počtu studentů o cca. 500 osob – potřeba + 10000 m2 PUČ.

Fakulta tělesné výchovy a sportu Základní údaje: Počet studentů akademický rok 2009/2010 ( k 31.10. 2009) prezenční forma studia (PF) 1444 kombinovaná forma studia (KF) 555 celkem 1999 doktorská studia (stav 2008) 168 (83/85) Pracovníci (přepočtený stav r. 2008) Akademičtí 129 Ostatní 121 Pracovníci celkem 250 Stávající užívané plochy čisté celkem 11374 m2 (PUČ celkem) 2 tj. 7,88 m / 1 stud. prezenční formy studia

45

5,69 m2 / 1 stud. Stávající užívané plochy čisté pro výuku 4043 m2 2 2 tj. 2,02 m / 1 stud., 2,8 m / 1 stud. PF Stávající užívané plochy čisté pro pedagogická pracoviště 4237 m2 t.j. 32,84 m2 / 1 akademického pracovníka 664 m2 Potřebná plocha pro doktorandy 83 x 8 m2 2 4237/(129+83)= 19,98 m / 1 akad.+dokt. Plocha je postačující. Stávající užívané plochy čisté pro administrativu 1360 m2 2 tj. 11,24 m / 1 ostatního pracovníka Stávající plochy pro knihovnu 737 m2 Potřebná plocha pro knihovnu 1999 x 1 m2/200 svazků = 1999 m2 Stávající plocha krytých tělovýchovných zařízení 3933 m2 Potřebná plocha krytých TV zařízení 1444 x 2 = 2888 m2 . deficit Při nárůstu studentů o cca. 500 osob lze uvažovat se zajištěním ploch v rámci stávající budovy kromě krytých sportovišť.

Fakulta humanitních studií Základní údaje: Počet studentů akademický rok 2009/2010 ( k 31.10. 2009) prezenční forma studia (PF) 1699 kombinovaná forma studia (KF) 746 celkem 2445 doktorská studia (stav 2009) 136 Pracovníci (přepočtený stav r. 2009) Akademičtí 85 Ostatní 20 Pracovníci celkem 105 Stávající užívané plochy čisté celkem 2062 m2 PUČ celkem 2 tj. 1,27 m / 1 stud. prezenční formy studia 0,93 m2 / 1 stud. Stávající užívané plochy čisté pro výuku 942 m2 2 2 tj. 0,38 m / 1 stud., 0,55 m / 1 stud. PF, 1,26 m2 / 1 stud. KF Chybějící plocha učeben je cca. 2000 m2 . Stávající užívané plochy čisté pro pedagogická pracoviště 833 m2 t.j. 9,8 m2 / 1 akademického pracovníka Potřebná plocha pro doktorandy cca 30 x 8 m2 240 m2 Pro vědeckopedagogická pracoviště chybí cca. 700 m2 ploch. Stávající užívané plochy čisté pro administrativu 162 m2 tj. 7,7 m2 / 1 ostatního pracovníka Stávající plochy pro knihovnu 25 m2 Potřebná plocha pro knihovnu 2445 x 1 m2/200 svazků = 2445 m2 Celkově chybí fakultě cca. 2800 m2 čistých užitkových ploch. Nárůst počtu studentů o cca. 200 osob – potřeba +4500 m2 PUČ.

46

Koleje a menzy Počet stud. PF akad. rok 2009-2010 41964 Počet lůžek pro studenty ve vlastních kolejích 13716 ubytováno 12570 studentů, tj. 30 % studentů PF studia ubytováno na kolejích. Podaných žádostí o ubyt. 14606, vyřízeno bylo 13409 žádostí. Současná kapacita menz je 8800 teplých jídel, vytíženost se pohybuje mezi 3671 %. PU = 24873 m2 ploch pro 2544 míst …..9,8 m2 / 1 místo.

47