Počítačová tomografie slaví 30 let

03 2004

magazín pro partnery divize Medicínské systémy

trend

Počítačová tomografie slaví 30 let 6/ Reportáž

Chlouba radiologické kliniky FN Brno 10/ Zdravotnictví

Vznikne Spojená fakultní nemocnice Praha? 15/ Styl

Radiologie jako inspirace

OBSAH

ROZHOVOR

4

Podmínkou úspěchu je spolehlivý servis Rozhovor s Ing. Vladimírem Golovinským, vedoucím pracovníkem servisního oddělení divize Medicínské systémy společnosti Siemens, s. r. o.

R EP O R TÁ Ž

6

Ve FN Brno byl uveden do plného provozu angiografický přístroj Axiom Artis TA

R EP O R TÁ Ž

Chlouba radiologické kliniky FN Brno

Chlouba Radiologické kliniky FN Brno

6 OHLÉDNUTÍ

8

Kam se ubírá evropská teleradiologie Postřehy ze setkání radiologické sekce U.E.M.S. v Římě

NOVINKY

9

Nová řada hybridních zobrazovacích systémů ZDR AVOTNIC T VÍ

NOVINKY

Nová řada hybridních zobrazovacích systémů

10

9

Vznikne Spojená fakultní nemocnice Praha? Rozhovor s MUDr. Pavlem Horákem, CSc., ředitelem tří pražských nemocnic: Všeobecné fakultní nemocnice, FN na Bulovce a Fakultní Thomayerovy nemocnice

OHLÉDNUTÍ

12

Tři desetiletí počítačové tomografie STYL

15

Seznamte se s tvorbou malíře a rentgenového laboranta Vítězslava Rubera

ZDR AVOTNIC T VÍ

Vznikne Spojená fakultní nemocnice Praha?

Radiologie jako inspirace

10

trend magazín pro partnery divize Medicínské systémy, 3/2004 OHLÉDNUTÍ

Počítačová tomografie slaví 30 let

12

Předseda red. rady: Jana Mašínová Siemens, s. r. o. Vydává: AC&C Public Relations, s. r. o. Korunovační 7, 170 00 Praha 7 Šéfredaktor: RNDr. Michal Urban, tel. 233 375 364 e-mail: [email protected], www.accpr.cz Sazba, zlom, lito: AnFas, spol. s r. o., www.anfas.cz Vydáno v Praze dne 5. 10. 2004 Registrace MK ČR pod číslem E 145 25 Trend vychází čtyřikrát ročně a je distribuován zdarma

2

trend

03 | 2 0 0 4

AKTUÁLNĚ

Vynikající výsledky Siemens Med v České republice

Těžiště obchodu divize Medicínská technika společnosti Siemens spočívá v USA, kde vzniká polovina jejího obratu. Silně vzrůstá podíl Asie, avšak Evropa jako celek v poslední době stagnuje. Tradiční země jako Německo, Francie, Anglie a jiné se potácejí ve finančních potížích a diskusích, jak dále financovat zdravotnictví, růst německého trhu je tak vlastně nulový a v dalších západoevropských zemích činí roční přírůstky jen dvě až tři procenta. Naproti tomu ve střední a východní Evropě se prodej medicínské techniky každoročně zvyšuje o 10 až 15 procent. Nejlepší výsledky vykazuje Česká republika.

DIVIZE MEDICAL SOLUTIONS Divize Medical Solutions (Med) společnosti Siemens je ve světovém měřítku jedním z největších dodavatelů zařízení pro zdravotnictví. Je známá zaváděním nových lékařských technologií, zdravotnických informačních systémů a poskytováním konzultačních služeb pro vedení zdravotnických zařízení. Ve více než 120 zemích světa, ve kterých působí, zaměstnává přibližně 31 000 lidí. V obchodním roce 2003 (končí 30. září) dosáhla obratu 7,4 miliardy eur, objemu objednávek 7,8 miliardy eur a zisku 1,1 miliardy eur.

„Po roce 1989 to byla právě naše divize Medicínská technika, která se jako první v České republice etablovala, teprve až za námi přišly další divize společnosti Siemens jako Automatizace a pohony, Výroba energie a další,“ řekl nám dr. Peter Bertsch, vedoucí prodeje regionu střední a východní Evropa, Afrika a Blízký východ. „Na nové trhy ve střední a východní Evropě jsme nejprve vyslali naše zkušené odborníky, aby vybudovali počáteční strukturu. Nyní, po patnácti letech, můžeme s uspokojením konstatovat, že veškeré kompetence přebraly lokální managementy. To byl důležitý moment, který také podpořil naše další aktivity. Tyto managementy jsou nezávislé, i když od nás z centrály mají samozřejmě potřebnou podporu, know-how a servis, eventuálně pomoc ve složitých případech financování některých obchodů. Zvláště Prahy si ceníme nejen jako nejkrásnějšího města Evropy, ale i z obchodního hlediska. V minulých obdobích jsme byli opravdu mile překvapeni, protože výsledky českého vedení divize Medicínská technika byly doslova mimořádné. Velmi si toho vážíme, protože přechod od centrálního plánování k tržnímu hospodářství jistě nebyl jednoduchý. Pro zajímavost uveďme, že na obrovském ruském trhu jsme sice dosáhli obratu třikrát většího než v České republice, ale vzhledem k velikosti obou zemí by ruský obrat měl být desetkrát až dvacetkrát větší,“ konstatuje dr. Bertsch. Ing. Walter Uebelhör, vedoucí prodeje ve střední Evropě, informaci doplňuje: „Námi řízený region se skládá ze dvanácti zemí včetně balkánských. Česká republika hraje

mezi postkomunistickými státy prim. Patří také mezi ty evropské země, které instalují žhavé novinky jako první, v poslední době například tři přístroje Avanto. Struktura trhu se mění, od dodávek jednotlivých rentgenů se přechází k celým systémům, a tento moderní trend Česká republika včas zachytila. Za velký úspěch lze například označit instalaci PACS v Brně. Každá novinka potřebuje lokální řešení. To, co funguje v Americe, nelze jen tak přenést do jiné země. Překlad z angličtiny je relativně to nejsnazší, ale implementovat celý systém na zdravotnickou strukturu té které země tak snadné není. V tomto smyslu jsou Česká republika a Maďarsko na špici tohoto trendu.“ A jaký další vývoj lze očekávat? „Nyní nastupuje téma informačních technologií a služeb. Kvalitní servis a řešení jsou lokální záležitostí. Přímo v každé zemi je třeba vyvinout řešení pro určitou aplikaci v určité nemocnici. A v tom je přednost managementu, který zná místní poměry a mentalitu. Nezávislost znamená i odpovědnost a jsem rád, že Praha tuto kompetenci má,“ uzavřel náš rozhovor dr. Peter Bertsch. Peter Bertsch (vlevo) a Walter Uebelhör

03 | 2 0 0 4

trend

3

ROZHOVOR

Podmínkou úspěchu je spolehlivý servis Divize Medicínské systémy společnosti Siemens dodává technologické celky do předních nemocnic v České republice a ve velkých diagnostických přístrojích, jako jsou CT, MR, NM a PET, na domácím trhu jasně dominuje. „Této pozice by ale nedosáhla, kdyby kromě tradičně vysoké kvality svých produktů a jejich technického řešení nenabízela nemocnicím i kvalitní servis instalované techniky,“ říká Ing. Vladimír Golovinský, vedoucí pracovník servisního oddělení divize Medicínské systémy společnosti Siemens.

Moderní přístroje se vyznačují vysokou spolehlivostí. Nabízí se proto otázka: potřebují vůbec servis? Je samozřejmé, že moderní přístroje vynikají spolehlivostí, ale nazývat je bezúdržbovými by bylo vědomou lží. Po montáži v nemocnici a zaškolení obslužného personálu je nutné na přístrojích provádět řadu preventivních údržbových prací, je třeba periodicky kontrolovat jejich parametry a podle doporučení výrobce provádět úpravy, které dále zvyšují jejich spolehlivost a bezpečnost. Mezi povinnosti servisu patří i pravidelný up-grade softwaru přístroje, který provádíme ihned, jakmile jej výrobce uvolní. Mnohdy se nám daří odhalovat závady dříve, než si na ně začne stěžovat obsluha stroje. Pokud ale k nějaké závadě na přístroji dojde, je tu call desk a školený servisní technik, aby závadu lokalizoval a odstranil. Někdy je pro odstranění závady zapotřebí dodat náhradní díl a do rychlosti znovuzprovoznění přístroje se pak promítá i funkční logistika. Jak je call desk organizován? Call desk je ustálený název, ale já bych spíše preferoval název help desk. Vždyť zákazníkovi nejde pouze o to, aby se dovolal, ale abychom mu rychle pomohli. A tomu v naší organizaci podřizujeme vše. Servis medicínské techniky Siemens zajišťuje v tuzemsku 31 techniků, kteří jsou průběžně školeni ve školicím centru firmy a pracují po celém území republiky. Tak je zajištěno, že účinná pomoc je vždy nedaleko a rychle dostupná.

4

trend

03 | 2 0 0 4

Čím se servis Siemens odlišuje od standardních zvyklostí? Na prvním místě vysokou zastupitelností techniků. Naši technici působí pouze v České republice, a tak se nemůže stát, že technik, který je pro daný problém „nejvhodnější“, zrovna opravuje například v Polsku a nemůže proto promptně pomoci. Potřebný náhradní díl jsme schopni dodat okamžitě proti potvrzení souhlasu s cenou, nikoliv až proti platbě. Dále nabízíme repasované náhradní díly s plnou zárukou asi za třetinu ceny nového. Sežene-li si náhradní díly nebo spotřební materiál zákazník sám, nemáme námitek a náš technik je ochotně instaluje. Bleskové dodací lhůty jsou dané tím, že výrobní závod je vzdálen „co by kamenem dohodil“ – z Prahy je to 300 kilometrů, a těžko by mohly být kratší. V tomto myslím nemáme konkurenci. Snadno a rychle dostupné jsou i speciální přístroje a nářadí, které jsme pro případ potřeby v naprosté většině do České republiky nakoupili. Například rampovací zdroje pro všechny typy magnetů Siemens jsou v majetku Siemens, s. r. o., anebo dokonce součástí stroje. Znovuzprovoznění MR po zrušení magnetického pole při vtažení feromagnetického předmětu větších rozměrů do magnetu je časově limitováno pouze rychlostí dodávky kapalného helia, tj. asi 24 hodinami. Jak vypadá smluvní zajištění servisu? Po uvedení stroje do trvalého provozu začíná záruční provoz, kdy má zákazník veškeré naše služby zcela zdarma. Během této doby má dost času, aby si vytvořil názor, který z nabízených způsobů servisu v pozáruční

době je pro něho nejvýhodnější. Zaprvé je to servis na objednání, kdy zákazník platí pracovní hodiny technika, cestovní náklady, náhradní díly a spotřební materiál dle přesné kalkulace. Druhou možností je paušální platba za servis (zahrnuje práci a cestovní náklady) – v tomto případě zákazník platí zvlášť pouze náhradní díly a spotřební materiál. Firma v takovémto případě garantuje opravu přístroje ve velmi krátkých termínech daných servisní smlouvou a s příslušným postihem při jejich nedodržení. Třetí nabídkou je plný paušální servis včetně náhradních dílů, přičemž smlouva se stává pro zákazníka určitou pojistkou nepřekročitelnosti provozních nákladů. K servisním smlouvám lze dojednat „evolve“ počítačů – periodickou obměnu zařízení, které zastarává nejrychleji, jakým právě počítače bezesporu jsou. Garantujeme obnovu hardwaru počítačů výměnou za zcela nový nejpozději každé tři roky. Dále v rámci servisu nabízíme veškerá měření podle atomového zákona a celkové elektrické revize. A jak je to s podmínkami pro CT rentgenky? Zatímco konkurence nabízí CT rentgenky jakoby do nájmu a zákazník platí podle množství nebo doby trvání skenů, my podobné podmínky nezavádíme. Naše rentgenky totiž obvykle vydrží nepoměrně více a pro zákazníka není obtížné si spočítat, že je pro něj mnohem výhodnější si rentgenku koupit. Zcela nový pohled do této problematiky přináší unikátní novinka firmy Siemens – rentgenka Straton, která díky své naprosto nové konstrukci má oproti konvenčním

NOVINKA

Univerzální rentgenový systém Axiom Artis U Mobilní přístroj s jednoduchou obsluhou a maximálním výkonem Siemens Medical Solutions uvedl na trh nový rentgenový systém s ramenem ve tvaru C Axiom Artis U. Tento univerzální a vysoce pružný rentgenový systém se svým výkonem 80 kW přibližuje charakteristikám stacionárních ramen ve tvaru C.

rentgenkám mnohonásobně delší životnost. Její životnost je tak značná, že ji díky novosti celé technologie zatím nebylo možno seriózně vyhodnotit. Můžete se pokusit servisní práci charakterizovat? Na prvním místě musím uvést celoživotní sebevzdělávání. Technik v servisu toho musí znát opravdu velmi mnoho, a není-li tomu tak, okamžitě se to pozná. Dále bych jmenoval stres při poruchách. Přicházíte na pracoviště, objednaní pacienti v čekárně bombardují personál otázkami, kdy to bude opraveno, a personál útočí na nás. V tomto prostředí se musíte koncentrovat na problém, bezchybně se rozhodovat a konat. Někdy je to opravdu složité. Na rozdíl od obchodníka, který může na projektu pracovat i rok a celá věc pak třeba nikoliv jeho vinou nedopadne, dobrý servisní technik si odnáší večer svou denní dávku úspěchu domů v kapse – zařízení opět pomáhá léčit nemocné. Někdy je to úžasný pocit, kterému se málo co vyrovná.

Kompaktní stativ systému je vhodný pro instalaci v místnostech jakékoli velikosti. Systém umožňuje pružné polohování, a protože jeho rameno ve tvaru C i vozík jsou na kolečkách, je „room-mobile“. Lze jej rychle připravit k provozu a snadno obsluhovat. Axiom Artis U je zvláště vhodný pro cévní diagnostiku a chirurgické intervence, pro kardiologii, neurologii a ortopedická vyšetření. První systémy se již používají, a to v cévní diagnostice. Výkon dřívějších systémů s ramenem ve tvaru C dosahoval přibližně 20 kW, což byl omezující faktor pro celou řadu aplikací. Stacionární angiografické systémy, které disponují až pětinásobkem výkonu přístroje Axiom Artis U, však s ohledem ke své nepohyblivosti nemusí být vždy vhodné pro jiné aplikace. Mobilita přístroje Artis U ve spojení s jeho vysokým výkonem (80 kW) z něj činí vynikající alternativu pro široké spektrum uplatnění. Uživatelské rozhraní je snadno pochopitelné, takže systém mohou obsluhovat dokonce i neškolení

pracovníci. S obrazovým systémem a vyšetřovacími programy se pracuje přímo na vyšetřovacím stole. CCD kamera s vysokým rozlišením a obrazovou maticí 1k2 zabezpečuje vynikající kvalitu obrazů. Funkce DDO (digitální optimalizace hustoty) automaticky kompenzuje odlišné hustoty. Integrovaný program pro dodatečné zpracování obrazů jednak optimalizuje diagnostiku, jednak podporuje další terapeutické kroky. Bezproblémovou integraci do již existujících informačních technologií příslušného nemocničního zařízení nebo soukromé praxe zabezpečuje plné spektrum funkcí DICOM. Součástí systému Artis U je také firmou Siemens vysoce propracovaná technologie ochrany proti záření. Její součástí je funkce Carefilter pro automatické nastavování tloušťky filtru a funkce Carevision, která zajišťuje proměnné frekvence pulzů při prosvěcování. Třetí komponenta, Careprofile, umožňuje nastavování clon kolimátoru, aniž by bylo nutné zapínat záření. Systém se vyrábí v Číně a od srpna 2004 je připraven pro dodávky po celém světě.

Co byste uvedl na závěr? Za roky, co tuto práci dělám, jsem si povšiml skutečnosti, že přístroje od ostatních výrobců jsou nahrazovány po týdnech, kdy stojí odstaveny pro neopravitelnou poruchu, zatímco naše pracují do posledního okamžiku a jsou nahrazovány moderními kvůli morálnímu zastarání. Často nás zákazník v den plánované demontáže požádá, abychom s ní chvíli posečkali, než vyšetří ještě několik pacientů. Myslím, že to je důvod k určité hrdosti na naše produkty i na kvalitu servisní péče.

03 | 2 0 0 4

trend

5

R EP O R TÁ Ž

Chlouba Radiologické kliniky FN Brno Na angiografickém a intervenčním pracovišti Radiologické kliniky FN Brno byl na začátku letošního roku uveden do plného provozu angiografický přístroj Axiom Artis TA. Jedná se o špičkový rentgenový přístroj firmy Siemens, na kterém lze vyšetřovat především cévy a provádět intervenční výkony v celé šíři, včetně neurointervenčních zákroků a výkonů u onkologických pacientů. Nový přístroj umožňuje zvýšit počty těchto výkonů a dále zlepšovat jejich kvalitu. Navíc chrání nemocné před zbytečnými dávkami RTG záření a výrazně zvyšuje jejich komfort během výkonu.

Fakultní nemocnice Brno má dvě radiologické kliniky. Jedna, o které jsme již v našem časopise referovali (viz Trend 01/2003), je na pracovišti dětského věku, druhá, která je předmětem naší dnešní reportáže, se nachází na pracovišti dospělého věku v Bohunicích. Historie této nejmladší radiologické kliniky v České republice se datuje od roku 1988, kdy byla nemocnice postavena. Založil ji prof. MUDr. Karel Benda, DrSc., druhým přednostou je prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc. Přístroje již téměř kompletní „Z hlediska výstavby kliniky přišla listopadová revoluce roku 1989 buď o několik let později, nebo naopak o několik let dříve,“ směje se prof. Válek. Vysvětlení je prosté – došly peníze. Nemocnice měla v té době postavenu lůžkovou část, ale chyběla jí ambulantní část radiologické kliniky, která se postupně dokončuje až v posledních letech. Je to jediná fakultní nemocnice v republice bez polikliniky, a tedy i bez samostatného rentgenového pracoviště pro ambulantní pacienty. FN Brno má rentgenové pracoviště pro hospitalizované pacienty. Pracuje zde asi 80 zaměstnanců, z toho 24 lékařů, ostatní jsou nelékaři – laboranti, asistenti, sestry, sanitáři. Toto obrovské pracoviště provádí, až na některé specifické úkony, radiologii v celém spektru. Probíhá zde i výuka, a to nejen mediků, ale i postgraduální vzdělávání laborantů z celé České republiky. Pracoviště navíc spoluorganizuje celou řadu vzdělávacích kurzů i několik kongresů, zaměřených na problematiku magnetické rezonance, PACS, ultrazvuku, lymfologie a abdominální

6

trend

03 | 2 0 0 4

radiologie. Jednou z největších akcí je kongres s názvem Valtické kurzy, který se letos počátkem září uskutečnil již podruhé, tentokrát i za podpory firmy Siemens. Hlavním tématem byla abdominální a gastrointestinální radiologie, dalším odborným tématem byla abdominální sonografie. „Klinika je, z hlediska přístrojové techniky, téměř dobudovaná, takže můžeme nemocným nabídnout všechny radiologické modality, byť je stáří přístrojů rozdílné a rozdílná je i jejich kvalita,“ konstatuje s uspokojením přednosta prof. Válek. Tím je dána i struktura pracoviště. Je zde magnetická rezonance, i když snad nejstarší v republice, spirální CT přístroj, dvě konvenční skiaskopické sklopné stěny, moderní skiagrafické pracoviště a moderní ultrazvuk. Chloubou je nové angiografické pracoviště. Jeho těžiště spočívá v přístroji Axiom Artis TA. Cena přístroje, na kterém bylo za necelých osm měsíců provedeno více než 800 vyšetření, představuje 30 milionů korun. „Na našem angiografickém a intervenčním pracovišti, které vede as. MUDr. Jaroslav Boudný, PhD., se provádí při plném provozu ročně okolo 1200 výkonů. Intervenčním zákrokem je ročně ošetřeno asi 400 nemocných. Do těchto čísel nejsou započítány intervenční výkony prováděné na Interní kardiologické klinice,“ informuje nás prof. Válek. Počty výkonů řadí toto pracoviště mezi pět největších v České republice. Některé zákroky, například intervenční výkony u nemocných s nádory jater, se provádějí v rámci naší republiky rutinně pouze na tomto pracovišti. „Posun od konvenčního k digitálnímu přístroji je obrovský,“ hodnotí přednosti pří-

stroje Axiom Artis TA prof. Válek. „Můžeme debatovat o menších dávkách záření nebo o menší spotřebě kontrastních látek, nelze ale diskutovat o kvalitě vyšetření, o rozlišení a o komfortu pro pacienta. Výhodou je především mnohonásobně větší rychlost vyšetření. Například mozkovou panangiografii lze dnes provést za dvacet minut, zatímco při konvenční metodě výkon trval nejméně dvě hodiny. Významný je také fakt, že lze zachytit stále drobnější cévy. Předností je i celá škála softwarových možností, které dramaticky zvyšují komfort lékaře během výkonu. Dalším vývojovým krokem budou pravděpodobně flat panely, které umožní přímou digitalizaci obrazu.“ „Jelikož je přístroj Axiom Artis TA plně zakomponován do systému PACS a digitálního archivu FN Brno, je možné zhotovené snímky prohlížet na vhodném počítači na kterémkoliv místě nemocnice v bohunickém areálu, pomocí internetu ale mohou lékaři konzultovat snímky třeba i doma u kávy,“ dodává přednosta kliniky Vlastimil Válek. Ve FN Brno je v současnosti více než 60 % všech radiologických snímků ukládáno do digitálního archivu. Kam směřuje radiologie „Kam směřuje radiologie? To je věčné téma radiologů,“ usmívá se prof. Válek. „Já si myslím, že se řítí ke svému konci. Dokladem mého tvrzení je fakt, že vznikly samostatné atestace, tedy všeobecná radiologie, angiografie a intervenční radiologie, pediatrická radiologie a neuroradiologie. Radiologie vznikla vlastně náhodou. Konrad Roentgen objevil paprsky X, do půldruhého roku se začalo s výrobou prvních přístrojů a během

NOVINKA

Axiom Artis TA Větší bezpečnost a vyšší komfort pro pacienta a lékaře

Vedoucí angiografického a intervenčního pracoviště, MUDr. Jaroslav Boudný, Ph. D., demonstruje použití nového přístroje Axiom Artis TA

dalších pěti let musel lékař, který chtěl být „in“, mít rentgen. Byl to přelom v medicíně v pravém slova smyslu – pacient se ani nemusel svléknout a doktor do něho viděl. Každý, kdo chtěl jít s dobou, musel mít svůj snímek. Rentgenologové byli původně chirurgové a internisté, čistými radiology se stali až v druhé či třetí generaci. Tak vznikla celá radiologická oddělení a posléze i kliniky a vývoj nerušeně pokračoval až do šedesátých let minulého století. Potom se objevila magnetická rezonance, angiografie, ultrazvuk a začala vznikat oddělení zobrazovacích metod. Obor se stává obrovsky atraktivní, kvantum poznatků narůstá a dochází ke specializaci. Klasický radiolog popisuje snímky, aby stanovil diagnózu, intervenční radiolog léčí nemocné a digitální virtuální radiolog se potýká s počítačovým softwarem, aby co nejlépe zobrazil virtuální realitu. Takže se na jednom pracovišti sdružují rozdílní specialisté a velká radiologie se jen s obtížemi snaží vše zastřešit. Ale vážně. Budoucnost radiologie je optimistická, obor je stále zajímavější, jistě nezanikne, ale bude existovat a rozvíjet se dál. Na velkých pracovištích a v centrech pak bude jedna velká radiologie rozdělena na více či méně samostatné specializované úseky. Šéf takovýchto velkých pracovišť se jenom bude muset smířit s tím, že sice rozumí celému oboru, ale jeho hlavní prací bude shánět peníze na stále lepší a dražší přístroje. Takže otázkou není, jaká je budoucnost radiologie, ale jaká je budoucnost medicíny. Není tou budoucností nakonec hlavně genetika a radiologie?“

Nový angiografický systém Axiom Artis TA umožňuje veškerou běžnou diagnostiku a splňuje všechny medicínské požadavky na kvalitu 3D obrazů, na maximální ochranu před zářením pro pacienta a obsluhujícího pracovníka i na optimální začlenění do počítačových sítí. Vychází vstříc zejména nárokům univerzální angiografie, kardangiografie a neuroradiologie. Axiom Artis TA je vhodný nejen pro vaskulární a nevaskulární diagnostiku, ale s integrovaným 3D zobrazováním i pro intervence. Lékař může kdykoli využít služeb ultrazvuku, což mu pomáhá při určování diagnózy i při intervencích, protože se může opřít o další informace – například i během závěrečné kontrolní fáze lze provést pozorování, aniž by se zvýšila dávka záření. Lékař může přímo od vyšetřovacího stolu ovládat veškeré funkce systému, což mu nejen šetří čas, ale usnadňuje se tím i určení diagnózy a průběh intervence. Díky zavěšení roušek na ramenu ve tvaru C je ze všech stran zabezpečen optimální přístup k pacientovi. Vysoce výkonný počítač se stará o extrémně rychlý výstup výsledků a ostrost obra-

zů. Softwarově podporované funkce pro optimalizaci obrazů zobrazují i ty nejjemnější cévní struktury s dostatečným kontrastem a automaticky určují optimální expoziční parametry pro dosažení té nejlepší jakosti obrazů při co možná nejnižší dávce záření. Jednoduché a z větší části zautomatizované postupy šetří čas obsluhy a zlepšují klinickou produktivitu. Výhodou pro pacienta je krátká čekací doba a rychlost ošetření. Těchto předností je dosaženo mimo jiné použitím systému syngo, standardní softwarové platformy pro veškeré zobrazovací systémy firmy Siemens (jako je tomu kupříkladu i u počítačové tomografie, magnetické rezonance a ultrazvuku). Pro nejlepší možnou ochranu proti záření vyvinula firma Siemens soubor prostředků C.A.R.E (Combined Application to Reduce Exposure), který stejnou měrou chrání jak pacienta, tak vyšetřujícího pracovníka. Například speciální předřadný měděný filtr automaticky přizpůsobuje svou tloušťku hustotě příslušné vyšetřované oblasti pacientova těla. Pomocí funkce „Careprofile“ mohou být na vyšetřovanou oblast těla pacienta nastavovány clony a filtr i bez záření. Ke snížení dávky vede rovněž použití pulzního prosvěcování.

03 | 2 0 0 4

trend

7

OHLÉDNUTÍ

Kam se ubírá evropská teleradiologie

Ve dnech 10.–11. června proběhlo setkání radiologické sekce U.E.M.S. (Evropská společnost lékařských specialistů) s názvem Teleradiologie: Technické a odborné aspekty pro radiology v Evropské unii. Uskutečnilo se v Římě a jeho organizátorem byl prof. Paolo Pavone. Jednání se zúčastnili jednak pozvaní přednášející, kteří hovořili o technických aspektech teleradiologie, a jednak též zástupci firem Siemens a Kodak, kteří prezentovali ucelená technická řešení teleradiologie společně s různými typy digitalizace radiologických vyšetření. Během setkání se diskutovalo o sociálně ekonomických vztazích teleradiologie i o jejím významu ve vzdělávání a v medicínské praxi. Významná část setkání byla věnována legislativním vztahům teleradiologie a telemedicíny. Opakovaně byla zmíněna skutečnost, že technika v tomto ohledu předběhla legislativu a v současné době je provozována řada systémů, které nemají schválení nebo používají postupy, jež nejsou zabezpečeny proti zneužití. V současnosti je již reálně možné (a i prakticky používané), že

pacient je vyšetřen v jedné zemi a nález jeho vyšetření zhotoví radiolog v zemi jiné (či dokonce na jiném kontinentu). Druhý den setkání vystoupili zástupci radiologických společností velké většiny evropských států včetně České republiky a informovali o stavu implementace teleradiologických systémů v jednotlivých zemích. Informaci o stavu teleradiologie v České republice s výhledem do budoucna přednesl prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., spoluautorem zprávy byl MUDr. Marek Mechl, PhD., z Radiologické kliniky FN Brno-Bohunice. Prakticky všechna sdělení prokázala, že teleradiologie se rozvíjí značným tempem a že s tímto rozvojem souvisí řada otázek a problémů. Zajímavé byly i kuloární diskuse mezi jednotlivými bloky přednášek, kdy si mohli všichni účastníci vyměnit své zkuše-

nosti s provozováním nejen teleradiologických, ale i ostatních digitálních systémů, především systémů PACS. Při porovnání našich možností s možnostmi teleradiologie v jiných zemích bylo potěšitelné, že v České republice nejenže nejsme nijak pozadu, ale naopak vybavení některých našich pracovišť je na velmi dobré úrovni a srovnatelné s ostatními zeměmi Evropské unie. Jedná se například o FN Brno, kde je provozován systém PACS již několik let. Pracoviště v dětské nemocnici je již kompletně digitalizováno a na pracovišti v Bohunicích je používán systém přístupu do digitálního archivu z domu pomocí vysokorychlostního připojení k internetu. Na závěr setkání byl předložen návrh pravidel pro provozování teleradiologie v Evropské unii, který by měl projít připomínkovacím řízením v rámci U.E.M.S. a posléze být publikován jako závazné pravidlo Evropské unie. Všichni účastníci se shodli na nutnosti takového pravidla, které by jednoznačně specifikovalo požadavky na provozování teleradiologie, ať už v soukromé praxi či ve státním sektoru. Je zřejmé, že před výborem Radiologické společnosti ČLS JEP, který na tomto setkání zastupovali tři čeští delegáti (prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., MUDr. Marek Mechl, PhD., a MUDr. Daniel Zoubek), stojí velké úkoly spojené se standardizací a legislativou týkající se PACS a teleradiologie, nezanedbatelná je nicméně i ekonomická otázka týkající se celé této problematiky. MUDr. Marek Mechl, PhD. primář Radiologické kliniky FN Brno-Bohunice

8

trend

03 | 2 0 0 4

NOVINKY

Magnetom C! – malý, ale mimořádně výkonný

Magnetom C! je nový otevřený systém pro zobrazování pomocí magnetické rezonance s intenzitou pole 0,35 tesla. Obsahuje v současnosti nejkompaktnější permanentní magnet ve tvaru C s průměrem pouhých 137 cm, který splňuje běžné klinické požadavky pro neurologii, ortopedii a angiografii stejně jako pro pediatrii, onkologii a kardiologii. Optimalizované komponenty spojují inovativní technologii pole o vysoké intenzitě a zjednodušují pracovní postupy v nemocnicích a soukromých praxích. V jednom nákladově efektivním celku poskytuje Magnetom C! vynikající kvalitu obrazů a vysokou diagnostickou spolehlivost. Systém Magnetom C! je otevřený na třech stranách. Pro všechna vyšetření se používá „vstupní“ část jednotky (s výjimkou vyšetření hlavy a krku), takže pacient má nerušený výhled na všechny strany. Vyšetřovací stůl se pohybuje ve dvou směrech. Oblast zájmu se tedy vždy nachází uprostřed magnetu, čímž lze dosáhnout optimální kvality obrazů. Konstrukce ve tvaru C usnadňuje vyšetření nejen pacientům, ale i obsluze. Do přístroje Magnetom C! byla integrována řada inovačních komponentů (2D Pace, PAT, technologie Inline, syngo, Phoenix). Výsledkem je systém se střední intenzitou pole, který však disponuje technologií pole s vysokou intenzitou a se snadnou obsluhou.

Nová řada hybridních zobrazovacích systémů

Divize Medical Solutions společnosti Siemens představila na 51. výročním setkání Společnosti pro nukleární medicínu (SNM) v USA novou koncepci technologie hybridního zobrazování. Nese název TruePoint™ SPECT·CT (Single-Photon Emission Computed Tomography – Computed Tomography) a je úplně první, která spojuje funkční citlivost techniky SPECT a dokonalost zobrazení diagnostických podrobností z diagnostického vícevrstvého CT. Díky tomu poskytuje lékařům skutečně precizní zobrazení a tím i vyšší jistotu při stanovení diagnózy. TruePoint SPECT·CT může způsobit převrat v diagnostice a léčbě onkologických, kardiologických a neurologických onemocnění. Pomocí jediného skenu tato zobrazovací technologie rychle

a přesně zaznamená všechny důležité diagnostické informace na molekulární i anatomické úrovni a umožní lékařům detekovat změny molekulární aktivity ještě dříve, než se projeví strukturální změny. V kardiologických aplikacích bude TruePoint SPECT·CT poskytovat neocenitelné informace o funkci srdce a celkovém zdraví. TruePoint je jedinou SPECT technologií umožňující měřit korekci atenuace pomocí diagnostického vícevrstvého CT, díky čemuž vznikají atenuační mapy s nedostižnou přesností. Díky rychlejší a přesnější diagnóze budou lékaři schopni plánovat léčbu mnohem efektivněji a zároveň budou dostávat zpětnou vazbu o její úspěšnosti. Také se budou moci vyhnout zbytečným invazivním chirurgickým zákrokům včetně snížení rizika nutných chirurgických operací.

03 | 2 0 0 4

trend

9

ZDR AVOTNIC T VÍ

Vznikne Spojená fakultní nemocnice Praha? Pražské zdravotnictví připomíná nikoliv jen klubko problémů, ale spíše gordický uzel spletený během několika desetiletí. Hledání východiska z bludiště vzájemných vztahů a souvislostí není snadné. Je to ale jediná možnost, jak dospět k reformě, jež je nutná jak z ekonomického hlediska, tak z pohledu péče o pacienty. A to je i téma našeho rozhovoru s MUDr. Pavlem Horákem, CSc., ředitelem tří pražských nemocnic: Všeobecné fakultní nemocnice, FN na Bulovce a Fakultní Thomayerovy nemocnice.

Jak hodnotíte současnou situaci v Praze? Existence sedmi – a počítáme-li IKEM, pak dokonce osmi – velkých nemocnic v Praze a tří dalších výzkumných ústavů, z toho dvou s lůžkovou kapacitou, vede ke tříštění lidských i materiálních zdrojů. Výsledkem je přetahování odborníků a státních dotací, závody v pořizování investic. Příkladů je mnoho – každoroční otevírání zbytečných nových superspecializovaných pracovišť, výstavba kardiocenter, jichž je nyní v Praze pět a další je dětské, traumacenter, dialýz, katetrizačních laboratoří, endoskopických center atd. Důsledkem je nedostatečné a nerovnoměrné využívání kapacit, což vede ke zvýšení nákladů na zdravotní péči a k nedostatku zdrojů na údržbu, která se zanedbává. Zdravotnická zařízení v hlavním městě jsou pak paradoxně stavebně a často i přístrojově nevyhovující a pro pacienty nevytvářejí odpovídající prostředí. Současný extenzivní rozvoj není dále možný. Slučování a profilace provozů, odstranění duplicit a multiplicit a konsolidace příjmů může vytvořit předpoklady pro to, aby zařízení disponovala prostředky na obnovu a provoz a byla vybavena i dostatkem kvalifikovaného personálu. Měla by se zvýšit produktivita práce i kvalita léčebné péče a předpoklady pro akreditaci. Kapacity by přitom měly být umístěny tam, kde je to výhodné pro klienty, a to nejen lokalitou, ale i komplexností služeb v místě s návazností na další nutnou péči.

10

trend

03 | 2 0 0 4

Jaká je ekonomická situace pražských nemocnic? Problémem pražských fakultních nemocnic jsou dluhy. Bez ohledu na tvořivost v účetnictví vypovídá o situaci fakt, že skutečná splatnost faktur od jejich vystavení je běžně u většiny z nich jeden rok i déle. Tuto situaci je nutno řešit, protože vede k prodražování a zhoršování zdravotní péče. Jednou z cest je odprodej přebytečného majetku za podmínky věnování získaných prostředků na odstranění dluhů. Objekty je možné uvolnit buď plošným rušením, spojeným s rozpadem týmů a ekonomickými ztrátami, nebo výhodněji tlakem na přeskupení a vznik konsolidovaných center. Jaké řešení si představuje vedení hlavního města? Praha ve své koncepci zdravotní péče požaduje restrukturalizaci akutní nemocniční péče ve fakultních nemocnicích a před úvahami o změně jejich statutu považuje za nutné vyřešit jejich zadlužení. Hlavní město logicky odmítá návrhy na převzetí fakultních nemocnic v současném stavu a s dluhy, protože k jejich vyřešení nejsou v rozpočtu města prostředky. Praha očekává rozhodující kroky od zřizovatele těchto nemocnic, tedy od ministerstva zdravotnictví. Není také možné zapomenout, že pražské zdravotnictví neslouží jen občanům hlavního města, ale i ostatním krajům. Stejně neekonomické by bylo sázet na extenzivní rozvoj center superspecializované péče ve všech krajích, protože ani na to není dostatek finančních prostředků a kvalifikovaných odborníků. Rozhodující úloha ministerstva zdravotnictví je zde tedy nezastupitelná.

Jaké jsou tedy konkrétní možnosti? Je zřejmé, že v různě radikálních úvahách o reformě je nutné zachovat v Praze minimálně dvě centra, tedy velké komplexní nemocnice, na pravém a levém břehu Vltavy. Důvodů je víc – zastupitelnost, dopravní obslužnost, výhody konkurence před existencí jediného subjektu, velikost pražské metropole. Na tato centra by měla navazovat ostatní spolupracující zdravotnická zařízení. Z tohoto předpokladu vychází záměr propojit tři fakultní nemocnice – VFN, FTN a FNB? Tento krok může být první fází širší reformy nebo v případě výrazného úspěchu i dočasným cílovým stavem. Nevylučuje jak následné prohloubení integrace v rámci Prahy, tak pozdější přeskupení do více subjektů či jiné kroky na základě zkušeností z první fáze. V hlavním městě je také výrazný nedostatek lůžek dlouhodobé, ošetřovatelské a rehabilitační péče. Odhad hovoří o tom, že jich chybí celý tisíc! Pokud se podaří naplnit deklarovaný záměr při sloučení těchto velkých subjektů, tedy snížení lůžkového akutního fondu a uvolnění přebytečných objektů a areálů, bylo by jistě možné využít část uvolněných prostor k tomuto účelu. Jaké výhody tento návrh přináší? „Spojená fakultní nemocnice Praha“ by byla schopna provést ve své režii většinu nutných zeštíhlovacích a integračních kroků včetně slučování kapacit a rušení jejich přebytku, odprodejů majetku a personálního zeštíhlení. Navíc by to udělala způsobem,

ZDR AVOTNIC T VÍ

Fakultní nemocnice v Praze na Bulovce

M U D R . PAV E L H O R Á K , C S C . , M B A 1982 ukončil Lékařskou fakultu UK v Praze 1987 získal vědeckou hodnost CSc. ve farmakologii ve Farmakologickém ústavu ČSAV v Praze, kde poté působil jako vědecký pracovník a vědecký sekretář ústavu 1989–1992 studijní pobyt v USA 1992 lékař ve VFN Praha (III. Interní klinika), oddělení kardiologie 1994 atestace z interního lékařství, 1998 z kardiologie, 2000 z organizace a řízení zdravotnictví 1999 tréninkový kurz Organizace a řízení univerzitních nemocnic v rámci programu NMCP v Nizozemí 2002 titul MBA v Pražské mezinárodní manažerské škole (PIBS)

který by byl medicínsky oprávněný a byl by i výsledkem odborného konsenzu na půdě 1. lékařské fakulty, která působí ve všech třech nemocnicích, a odborných společností a ve spolupráci se sociálními partnery – odbory. Spojovaná zařízení jsou svým spektrem oborů a kapacit komplementární a vzájemná integrace by vedla k racionálnějšímu poskytování služeb včetně jejich účelné dislokace. Můžete uvést příklady? Předpokládám vznik jediného velkého centra hematologické onkologie pro dospělé na Karlově náměstí a dále vybudování centra onkologie a radioterapie na Bulovce s lůžkovým zázemím interních klinik. Důležitá by byla i centralizace onkologicky zaměřené pneumologie na Bulovce a pneumologie ostatní včetně léčby TBC v zařízeních FTN, která by se zabývala i péčí chronickou a péčí v léčebně. Na Karlově náměstí by dále působilo centrum preventivní a invazivní kardioangiologie a kardiochirurgie s rozsáhlou ambulantní složkou. Těžiště gynekologie a porodnictví by bylo přesunuto do jednoho zařízení – budovy Zemské porodnice na Karlově – a v ostatních nemocnicích by nastala účelná profilace kapacit. Výzkumné medicínské aktivity spadající pod 1. lékařskou fakultu by se integrovaly do jednoho zdravotnického subjektu. Ve FTN by vznikl komplex rehabilitace, následné péče a geriatrie. Urologie by se koncentrovala do centra ve VFN. Podobně by se na jedno místo soustředila i lůžková dermatologie, oftalmologie a stomatologie a stomatochirurgie. A tak bych mohl pokračovat. Podmínkou je, aby tyto kroky byly podlo-

ženy nezpochybnitelnými medicínskými i ekonomickými daty, aby byly připomínkovány institucemi odpovědnými za zajištění dostupnosti zdravotní péče a byl pro ně zajištěn konsenzus. Proto chci zdůraznit, že výše uvedené alternativy jsou zatím jen možnými příklady. Projevil by se přínos i ve správě a řízení? Bezesporu. Společné zajištění technické správy a údržby, investiční podpory, nemocniční farmacie, zajišťování nákupu léků a materiálu, praní prádla, úklidu, přípravy stravy a marketingu, využití sloučených kapacit a spojené vyjednávací síly všech tří nemocnic představují další možné výhody. Také propojení a konsolidace laboratorního komplementu včetně zobrazovacího by zvýšilo produktivitu práce, přineslo úspory z rozsahu a odstranilo zanedbanost některých přístrojů, jež už nevyhovují normám. Využili bychom rovněž personálního potenciálu tří nemocnic a ÚHKT v transfuzní službě. Další výhodou by bylo propojení nemocnic jednotným informačním systémem, klinickým i ekonomickým, s možností pilotního projektu pro získání datové základny kupříkladu pro systém DRG či pro modelování úhrad a zcela jistě i pro výzkum. Dají se tyto předpokládané efekty vyčíslit? Toto řešení by v příštích čtyřech letech přineslo snížení počtu lůžek o jeden tisíc, odprodej majetku v hodnotě zhruba pět set milionů korun a mohli bychom dosáhnout vyrovnaného hospodaření konsolidovaného subjektu relativním snížením nákladů.

Od 1997 náměstek pro léčebnou péči VFN v Praze, v letech 1999 až 2000 zastupující ředitel, poté náměstek pro léčebnou péči, od května 2004 ředitel VFN v Praze, od června ředitel FNB a FTN

Jak si představujete mechanismus takové změny? V první fázi by byly zachovány současné právní subjektivity tří subjektů. Dále by se propojil management tří mateřských nemocnic. Pravomoci k jejich řízení by se delegovaly k jedné osobě. Následovalo by ustavení nové společné dozorčí rady složené kupříkladu ze tří zástupců ministerstva zdravotnictví (léčebného, kontrolního a ekonomického úseku), dvou zástupců hlavního města a Středočeského kraje, kvestora a prorektora univerzity, děkana a proděkana lékařské fakulty, tří zástupců samosprávy a dvou až tří zástupců významných organizací nemocných. Poradními orgány ředitele by mohly být například Lékařská rada složená ze zástupců volených přednosty klinik, Vědecká rada jmenovaná ředitelem, Strategické oborové komise sestavené z představitelů jednotlivých skupin oborů, Rada odborových organizací složená ze zástupců odborových organizací, Lékařská revizní komise, oddělení vnitřního auditu a kontroly a spojená Etická komise. Kdy by měla padnout rozhodnutí? Původně měly být vstupní údaje posouzeny a první rozhodnutí učiněno do konce září. Nyní hodně záleží na zadání, které dostanu od paní ministryně Emmerové. Rychlost není úplně na prvním místě, nebylo by dobré ztratit perspektivní projekt spěcháním na úkor řádného projednání a prezentace podkladů k rozhodnutí.

03 | 2 0 0 4

trend

11

OHLÉDNUTÍ

Tři desetiletí počítačové tomografie V květnu roku 1974 se firma Siemens stala prvním výrobcem lékařské techniky, který uvedl na trh počítačový tomograf (CT). Od prvního přístroje s názvem Siretom a jeho prvních počítačových tomogramů mozku však bylo třeba urazit ještě dlouhou cestu k trojrozměrnému zobrazování vnitřní anatomie s rozlišením 0,4 milimetru, jež nabízí dnešní přístroj Somatom Sensation 64. Dnes je možné virtuálně cestovat tlustým střevem člověka a stejně snadno lze provádět selektivní vyšetření koronárních tepen. Výsledky vývoje firmy Siemens představují ohromný přínos v rozšiřování diagnostických možností, ve zvyšování pohodlí pacienta a v nákladové efektivitě.

Detektory osazené ultrarychlou keramikou (UFC – Ultra Fast Ceramic), které se používají od roku 1996, zvyšují kvalitu obrazů a výrazně snižují dávku záření Designérská studie napovídá, jak by mohl vypadat přístroj CT v budoucnosti

12

trend

03 | 2 0 0 4

Již od chvíle, kdy v roce 1895 Wilhelm Konrad Roentgen objevil rentgenové záření, se radiologové a výzkumníci pokoušeli zobrazovat anatomické struktury ve dvou, ale i ve třech rozměrech. Průlomová práce britského technika Godfreye Hounsfielda a amerického fyzika A. M. Cormacka vedla k prolnutí počítačové a rentgenové technologie, které vyvrcholilo v roce 1972 zrozením CT. Godfrey Hounsfiels je všeobecně uznáván jako „otec“ CT a jeho úspěch byl o to překvapivější, že pracoval v britské společnosti EMI, jež vyráběla pouze gramofonové desky a elektronické součástky. Od Siretomu k Somatomu V témže roce 1972 zahájila firma Siemens ve svém oddělení základního výzkumu vlastní vývoj počítačového tomografu. A jen o dva roky později představila svůj první CT skener, Siretom. Umožňoval lékařům i bez

kontrastní látky rozlišit měkké tkáně v mozku a díky tomu detekovat tumory, hematomy a mozkové příhody a zjišťovat jejich velikost a polohu. Kromě toho bylo možné vymezit hranici mezi mozkovou komorou a mozkovou tkání. Na konci roku 1977 pak byl vztyčen další milník, celosvětově první CT skener celého těla, Somatom 1. Během vývoje CT se skenované vrstvy těla soustavně ztenčovaly, takže bylo možné získávat stále podrobnější obrazy lidské anatomie. V roce 1985 se poprvé podařilo zobrazit trojrozměrně povrchy, například kostí. Technologie sběrného kruhu přístroje Somatom plus Classic v roce 1987 vůbec poprvé umožnila soustavné otáčení gantry okolo pacienta. Na tomto základě firma Siemens ještě téhož roku začala vyvíjet spirální CT. Při této technice se vyšetřovací stůl nesoucí pacienta pomalu pohybuje skrz gantru. První spirální skener byl uve-

OHLÉDNUTÍ

Somatom Plus Classic umožnil v roce 1987 díky technologii sběrného kruhu vůbec poprvé soustavné otáčení gantry okolo pacienta V roce 1974 vyrobil Siemens první přístroj CT, který dostal označení Siretom a umožňoval rozlišit měkké tkáně v mozku Díky své přímo chlazené anodě a kompaktní konstrukci umožnily nové rentgenové trubice Straton poprvé dosáhnout rychlosti otáčení gantry 0,37 sekundy za otáčku

den na trh v roce 1989. Jeho kontinuální měření umožňovalo naskenovat objem o délce 24 cm za pouhých 24 sekund, takže například bylo vůbec poprvé možné naskenovat plíce pacienta během jediného zadržení dechu. V roce 1991 byly CT systémy obohaceny o rozhraní operačního systému Windows ovládaného myší, díky čemuž se jejich obsluha stala ještě snazší a pohodlnější. V průběhu následujícího roku se výroba CT systémů přesunula z Erlangenu do nového výrobního závodu asi 20 km severně od Forchheimu. V roce 1992 pronikla CT technologie také do angiografie, zobrazování krevních cév. Díky vyšším otáčkám a rychlostem zpracování mohli lékaři skenovat krevní cévy naplněné kontrastní látkou, dříve než dojde k jejímu rozlití v těle pacienta. Dalším mezníkem se stal rok 1998, kdy byl uveden na trh přístroj Somatom Volume Zoom – první CT systém skenující více vrstev najednou. Poprvé bylo možné v průběhu jedné otáčky gantry nasnímat větší počet vrstev těla pacienta – v tomto případě čtyř. Společně s vysokou rychlostí otáčení (jedna otáčka za 0,5 sekundy) umožňoval tento systém poprvé také neinvazivní zobrazování koronárních cév. Kalcifikace a stenózy tak bylo možné odhalit a vyléčit už v jejich raných stádiích. Nejnovější systém, jímž je Somatom Sensation 64, skenuje 64 vrstev těla pacienta na jednu otáčku gantry. Dosahuje rychlosti otáčení gantry 0,37 sekundy za otáčku a se svými 0,4 mm poskytuje nejvyšší rozlišení v celém průmyslu počítačové tomografie. Diagnostické možnosti systému jsou tím mimořádně rozšířeny,

zejména v oboru kardiologie, kde je možné s vysokým rozlišením zobrazovat pohybující se srdce a všechny jeho krevní cévy. Také je možné vygenerovat virtuální průlet koronárními tepnami. Vývoj pokračuje Kromě samotných CT systémů vyvíjí firma Siemens také jejich ústřední prvky, jako jsou rentgenové trubice a detektory. Detektory osazené ultrarychlou keramikou (UFC – Ultra Fast Ceramic), které se používají od roku 1996, umožňují dosahovat jedinečnou jakost obrazů, a to při výrazně snížené dávce záření. Nové rentgenové trubice Straton s přímo chlazenou anodou a kompaktní konstrukcí umožnily poprvé dosáhnout rychlosti otáčení gantry 0,37 sekundy za otáčku. Průlomová konstrukce vychylovacího systému elektronového svazku vytváří dvě ohniska, díky nimž vznikají dva rentgenové svazky pro dvě samostatná měření detektoru, což je rovněž patentovaný produkt vývoje firmy Siemens. Neustále pokračující vývoj umožnil v poslední době využití CT systémů v dalších klinických aplikacích. Na podzim roku 2003 se firma Siemens stala vůbec prvním dodavatelem CT systémů, který dostal povolení od FDA pro počítačovou techniku pro identifikaci uzlíků, tj. možných nádorů, v plicích. CT systémy se používají rovněž pro diagnostiku rakoviny tlustého střeva: Virtuální cesta vnitřkem tlustého střeva člověka umožňuje detekovat dokonce i ty nejmenší polypy, a pokud jsou tyto zavčasu odstraněny, je propuknutí rakovinného bujení v tlustém střevě s největší pravděpodobností zažehnáno.

ÚSPĚCH TECHNOLOGIE CT Po třech desetiletích od svého vzniku představuje technologie CT vysoce rozvinutý nástroj, který umožňuje diagnostikovat anatomické procesy rychle a způsobem, jenž minimalizuje nepohodlí pacienta. Získávané diagnostické informace se soustavně zlepšují, potřebná dávka záření se naproti tomu výrazně snížila. Také prodejní ukazatele firmy Siemens dokládají, jak důležitou se technologie CT stala pro každodenní lékařskou praxi: zatímco v roce 1974 byly prodány pouze dva CT systémy Siretom, nyní je každoročně vyrobeno téměř 2000 systémů současných typů Somatom Smile, Somatom Emotion a Somatom Sensation 64. Výroba probíhá ve dvou výrobních podnicích, ve Forchheimu v Německu a v Šanghaji v Číně.

64 VRSTEV LIDSKÉHO TĚLA Počítačová tomografie (CT) umožňuje podrobné skenování vnitřní anatomie lidského těla. CT však na rozdíl od normálních rentgenových obrazů ukazuje příčný řez nebo „vrstvu“ těla, jelikož při této technice se zdroj rentgenového záření a systém detektoru otáčejí okolo těla pacienta. Lékař tak za velmi krátkou dobu získává dvourozměrné obrazy řezů a trojrozměrné datové objemy s velmi vysokým prostorovým rozlišením. Díky průlomové technologii „multislice“, která umožňuje skenovat větší počet řezů lidského těla v průběhu jedné otáčky gantry, lze dnes zobrazit dokonce i pohybující se orgány, například srdce, během několika sekund a do nejmenších podrobností. S rychlostí skenování přesahující 190 řezů za sekundu, rychlostí otáčení gantry 0,37 sekundy za otáčku a tloušťkou skenované vrstvy 0,4 mm nabízí nejnovější 64vrstvová technologie mnoho diagnostických výhod.

03 | 2 0 0 4

trend

13

STYL

Radiologie jako inspirace S neobyčejně vřelým přijetím se letos na jaře na speciální výstavě u příležitosti Evropského radiologického kongresu ve Vídni setkaly obrazy, jejichž autorem je Vítězslav Ruber z Fakultní nemocnice v Brně. Obrazy jsou to vskutku zvláštní. Představují lidské nitro a jeho proměny moderním, unikátním způsobem. Virtuální skiagrafie, rentgenové zobrazovací metody, slouží v tomto případě jako syžet a transformace nebo transpozice skiagramů čili rentgenových snímků jsou inspirovány radiologií, oborem neomezených invencí.

14

trend

03 | 2 0 0 4

STYL

Sonorific tract

„Radiologie, nebo lépe řečeno její produkt v podobě rentgenogramů, je v zásadě především černobílá. Je to také většinou, v její klasické podobě, demonstrace prostoru o dvou rozměrech,“ říká Vítězslav Ruber. „Ne vždy je ale rentgenový snímek mou hlavní inspirací nebo tím, co ovlivňovalo výslednou podobu obrazů. Někdy při jejich vzniku sehrávají důležitou roli technické souvislosti, ať již přímo anebo prostřednictvím výpočetní techniky, která dnes nahrazuje klasické postupy a navíc dokáže nabídnout donedávna netušené možnosti při tvorbě obrazové dokumentace vyšetření. Mnohdy je to ale hlavně představa o ději, který se odehrává mimo možnost jakéhokoliv pozorování. I když obrazy vznikly pod těmito vlivy a jsou součástí jednoho tématu, dokážou žít samostatným životem, protože jsou vyjádřením pocitů a dojmů, nikoliv opisem skutečnosti, reprodukcí vzájemně spjatých konkrétních postupů, výsledků a dějů. Je-li divák ochotný se jimi nechat ovlivnit, pak by ho měly nutit k obrazotvornosti hlavně tím, že skrývají pro někoho možná zjevné, pro jiného jen tušené, pro každého však patrně odlišné zážitky.“ Vítězslav Ruber se narodil v Brně v roce 1952 a jako malíř je autodidakt. Navštěvoval výtvarný kroužek vedený brněnskými renomovanými mistry. „Jmenovitě to byli Hliněnský, Skácel, Škarohlíd a Ochrymčuk. Díky těmto pánům, kteří mě především naučili otvírat oči, se moje „opisování skutečnosti“ začalo v té době (1975) dost měnit,“ líčí svůj vývoj Vítězslav Ruber. „Cítil jsem, že mě realita poměrně silně svazuje, nedokážu se od ní odpoutat, nutí mě zachytit každý detail,

Insert

X rays go digital

mnohdy i nepodstatný. Řešení jsem objevil v tom, že jsem si v plenéru začal pořizovat pouze skici a podle nich pak dělal obraz doma.“ Tak vzniklo několik obrazů oprýskaných zdí starých domů s názvem Čtvero ročních období (1982), soubor obrazů Krajina když… a dále pak několik obrazů pod společným názvem Přestavba krajiny. To byly Ruberovy první abstraktní pokusy. Dále už jako by vše šlo samo. Pohledy na krajinu shora, struktura krajiny či přírody, její zvrásnění, vnitřní napětí a skládání vrstev a jejich vzájemné působení. Koncem devadesátých let pak začínají vznikat práce spojené s jeho profesí rentgenového laboranta. „Každodenní kontakt s obrazy plnými inspirace, s obrazy plnými vnitřní struktury a uvědomění si dynamických jevů, jež probíhají skrytě, mne nutí k výtvarnému zpracování,“ říká Vítězslav Ruber. „Výsledek však není překvapivý, jen logicky navazuje na mou dřívější tvorbu: mnohé obrazy totiž evokují představu krajiny. Všechno to nazývám X-ray. Je to cyklus dosud neuzavřený, inspirovaný radiologií, magnetickou rezonancí, počítačovou tomografií, ultrazvukem či denzitometrií.“

Superpozice (výřez) Vítězslav Ruber Artefakt II 03 | 2 0 0 4

trend

15

divize Medicínské systémy kontakty: Ing. Josef Krmenčík – ředitel divize tel.: 23303 2000 e-mail: [email protected] sekretariát: Apolena Trojanová – sekretářka ředitele divize tel.: 23303 2001 fax: 23303 2008 e-mail: [email protected]

HOTLINE: 800 - 15 00 21

C EN T R Á L A :

K A N C EL Á Ř B R N O :

Úsek ultrazvukové diagnostiky (US)

Úsek radiodiagnostický (AX + SP)

Ing. Jan Smetana – vedoucí úseku US tel.: 23303 2030 e-mail: [email protected] Gabriela Hanová – asistentka tel.: 23303 2031 e-mail: [email protected]

Ing. Ivo Baborovský – vedoucí úseku AX a SP tel.: 54321 5885 e-mail: [email protected]

Úsek nemocničních informačních systémů (HS) Ing. Ladislav Šula – vedoucí úseku SHS tel.: 23303 2043 e-mail: [email protected]

Úsek počítačové tomografie a magnetické rezonance (CT+MR) Ing. Vratislav Švorčík – vedoucí úseku CT a MR tel.: 23303 2020 e-mail: [email protected] Petra Hořejšová – asistentka tel.: 23303 2021 e-mail: [email protected]

Úsek nukleární medicíny a radioterapie (NM + TH) Ing. Radomír Klíčník – vedoucí úseku NM a TH tel.: 54321 5885 e-mail: [email protected] Jana Lysková – asistentka úseku AX+SP a NM+TH tel.: 54321 5885 e-mail: [email protected]