Pohled do budoucnosti Prof. MUDr. Josef Syka, DrSc

Pohled do budoucnosti Prof. MUDr. Josef Syka, DrSc. 1) Mluví se o znalostní společnosti (knowledge based society). To v jistém smyslu přisuzuje vědě, výzkumu a vědcům velmi výsadní postavení. Co to znamená pro GA ČR? Věda a výzkum (oba termíny jsou často používány ve stejném významu) mají bezpochyby ve společnosti 21. století výsadní postavení. Jsou hnacími motory vývoje společnosti, ostatně je tomu tak již od časů Asýrie a Babylonu, a od konce osmnáctého století ve zvýšené míře. Nevím o tom, že by měli vědci u nás velmi výsadní postavení, rozhodně ne v současnosti. Podle sociologických výzkumů je česká společnost oceňuje, ale rozhodně se to neprojevuje v preferenčním odměňování. Nejlepším měřítkem prestiže povolání je kvalita mladých mužů a žen, kteří si určují ve věku dospívání svůj životní cíl. Kdyby měla věda u nás výsadní postavení, směřovali by do výzkumných ústavů a vysokoškolských institucí ti nejnadanější. Zatím tomu tak není a je naším úkolem, abychom se k tomu alespoň přiblížili. Proto například GA ČR otevřela program pro doktorské týmy, ve kterém zlepšuje finanční poměry doktorandů, stimuluje jejich pobyt v zahraničních laboratořích a usiluje o jejich kvalitnější výchovu. Stejně tak stále GA ČR trvá na existenci odměn za úspěšné řešení grantů, neboť finanční situace českých vědců rozhodně není ideální a dobrý vědecký výkon má s sebou zákonitě nést i příslušnou finanční odměnu. Je třeba se však při řešení budoucího postavení naší vědy soustředit již na velmi mladé ročníky výchovy až směrem k základním školám. Proto velmi podporuji snahu některých politických činitelů, kteří chtějí významným způsobem zvýšit počet středoškoláků absolvujících gymnázia. Takový krok bezpochyby přispěje i k rozvoji české vědy v budoucnosti. Jen nejsem přesvědčen, že zrušení matematiky jako povinného maturitního předmětu bylo rozhodnutí správným směrem. 2) Logickým krokem po lisabonských jednáních v březnu 2000 o vytvoření ERA (Evropského výzkumného prostoru) bylo jednání o vzniku ERC (Evropské grantové agentury). Jeden z důvodů byl pocit příliš pomalého vývoje. Mohl byste blíže specifikovat v kontextu anticipovaného vývoje v EU strategii a úkoly GA ČR? Účastnil jsem se bezprostředně mnoha kol jednání o založení evropské grantové agentury ERC, i když musím přiznat, že to bylo spíše z úhlu pozorovatele. Evropská vědecká nadace (European Science Foundation – ESF) se sídlem ve Štrasburku, kde jsem druhý rok členem výkonného výboru, zpočátku mírně koketovala s představou, že se přemění v ERC. Bohužel neměla pro to ani patřičnou zkušenost, ani vybavení finančními prostředky, tudíž logicky bylo ERC založeno jako součást Evropské komise, respektive jejího ministerstva (Directorate General) pro výzkum. Značnou úlohu, a to pozitivní, v rozhodování o založení ERC sehrál poradní orgán komisaře P. Busquina a nyní J. Potočnika, tzv. EURAB. Příliš těsná vazba ERC na DG Research je však pro jeho budoucí funkci určitou hrozbou, protože grantové agentury řízené přímo úředníky nemohou z principu dobře fungovat. Alespoň v oblasti základního výzkumu toto pravidlo jednoznačně platí, a důkazem jsou dvě největší světové vědecké agentury, americká NIH a NSF, které jsou řízeny vědeckými pracovníky. Typickým příkladem určité distorze, kterou vnášejí do vědy úředníci z DG Research, jsou megatýmy vědců v integrovaných projektech a v sítích excelence 6. rámcového programu, které slouží spíše evropské integraci ve vědě než samotným vědeckým cílům. Vraťme se však k úloze GA ČR v kontextu nového vývoje v EU. GA ČR je tradičně spojena s činností ESF, je společně s Akademií věd členskou organizací ESF a v současné době se aktivně účastní na činnosti ESF tím, že financuje granty v programu EUROCORES (viz webové stránky GA ČR, www.gacr.cz). EUROCORES považuji za jakýsi alternativní program k budoucí aktivitě ERC. Grantové agentury jednotlivých zemí stále ovládají více než 90 % prostředků, které Evropa investuje do vědy, a proto je žádoucí, aby spolupracovaly, například v programu EUROCORES. Abych neskončil u tohoto akronymu, musím ještě upozornit na jiný akronym – EUROHORCS, tj. European Heads of Research Councils. Jde o zájmové sdružení předsedů grantových agentur jednotlivých evropských zemí, jehož členskou organizací je také GA ČR. Společně s ESF se EUROHORCS věnuje formování evropské politiky v základním výzkumu a jistým způsobem také ovlivňují vývoj v ERC. GA ČR připravuje společně s EUROHORCS a ESF reprezentativní konferenci na téma peer review, která 1

se bude konat letos v říjnu v Praze. 3) V roce 2004 bylo na VaV vynaloženo celkem těsně přes 35 miliard Kč. V podnikatelském sektoru to bylo 22,344 miliardy Kč (z toho 3,395 z veřejných zdrojů), ve vládním sektoru pak téměř 14,7 miliardy Kč (z toho z podnikatelských zdrojů 0,696 miliardy). To odpovídá zvyklostem, že vlády stimulují především základní výzkum. Protože však prostředků nejen na výzkum není nikdy dost, jsou důležité priority. Jakým způsobem se nejvýznamnější grantová agentura ČR vyrovnává s prioritami ve výzkumu? Hlavní a nejdůležitější prioritou pro GA ČR je kvalita výzkumného návrhu. Nemáme dosud tematické priority, i když víme, že některé obdobně fungující grantové agentury, například německá DFG, je mají. Naší prioritou je financovat výzkum, který vede k publikacím v prestižních mezinárodních časopisech. Stále jsme ještě v situaci, že doháníme vyspělý svět v kvalitě našich publikací, která se měří objektivními ukazateli, jako je impakt faktor a citační index. Oba tyto ukazatele jsou v posledních letech pro českou vědu stále na vzestupu, jak ukazuje Analýza výzkumu a vývoje (MŠMT a Rada pro výzkum vývoj), ale zdaleka jsme nedosáhli v tomto směru výkonů, které mají evropské země podobné velikosti a s podobným intelektuálním zázemím, jako jsou Belgie, Nizozemsko, Dánsko, Švédsko a další. Jsme dominantní grantovou agenturou pro humanitní a sociální vědy a pro některé obory přírodních věd (matematiku, fyziku, astronomii atd.). Tyto obory mají další možnost žádat o účelové prostředky pouze v Grantové agentuře Akademie věd, s menším objemem prostředků. Proto je pro ně GA ČR velmi důležitá. V posledních letech se sice hladina financování výzkumu v ČR poněkud rozčeřila spuštěním četných nových výzkumných center a neortodoxním financováním některých výzkumných záměrů, což vyvolá nepochybně značné turbulence, to však nemůže odradit GA ČR od dodržování přísných pravidel grantového financování, ověřených mnoha zahraničními grantovými agenturami. Již jsem naznačil dříve, že pro nás je další významnou prioritou financování startovacího období mladých vědeckých pracovníků, a to cestou grantů doktorských týmů a postdoktorských grantů. Další prioritou je spolupráce se zahraničím, a v tomto směru se rýsuje jako žádoucí kromě spolupráce s ESF rozvinout spolupráci na společných projektech se zeměmi Dálného východu, konkrétně s Jižní Koreou, Čínou a dalšími. V této oblasti existuje velký výzkumný potenciál a bylo by chybou jej ignorovat. 4) Evropa je nápadně méně úspěšná než její konkurenti ve vývoji nových technologií, úzce vázaných na vědecké poznání. Je pomalejší ve vstupu do těchto oborů a její vazby mezi technologií a vědou rostou pomaleji než v USA. Jako jeden z ukazatelů kvality výzkumu a vývoje (VaV) bývá uváděn také počet patentů (viz připojený graf – obr. 1 a 2). Aby se posílila evropská konkurenceschopnost ve vztahu k technologickým inovacím, je zapotřebí nová organizace jako ERC, aby financovala nejlepší výzkum v nově se objevujících a rychle se rozvíjejících oblastech vědy. Mluví se o „evropské paradoxu“: Evropa je úspěšná v přípravě vysoce kvalifikovaných vědců, a dokonce vytvořila mnoho vynikajících center. Avšak převést nové vědecké poznatky na inovace plodící bohatství se jí nedaří. Philippe Busquin, předchozí komisař EU pro vědu, to vyjádřil slovy „Investovat do výzkumu je jen jedna strana mince. Prvotřídní výzkum potřebuje nalézt svoji cestu ke komerčně cenným inovacím.“ To, co Busquin konstatoval pro EU-15, zřejmě platí v plném rozsahu také pro ČR. Příčiny tohoto rozdílu budou asi složité, v čem však spatřujete rezervu České republiky, popř. skýtá nám proces transformace nějakou výhodu vůči „zaběhnutým“ zemím EU-15? Česká věda prošla od roku 1989 významnou transformací, která jí umožnila přes všechna negativa a hubené roky se rychle vzpamatovat z normalizačního marasmu. Bylo obrovskou zásluhou týmu transformátorů Akademie věd, že již v roce 1990 založili grantovou agenturu, a je nutné si uvědomit, že ještě ve stejném roce byla založena Interní grantová agentura Ministerstva zdravotnictví. To nám umožnilo velmi rychle do našeho systému vědy vnést novou dimenzi – grantové financování. Grantová agentura v obecném slova smyslu, tak jak ji známe u nás, byla například ve Francii založena až v minulém roce. Myslím, že jsme v rychlosti inovací a zavádění moderních procesů řízení vědy neustrnuli. Ještě jeden příklad ze současnosti: GA ČR a další české agentury již od loňska realizovaly plně elektronické podávání projektových návrhů, německá DFG se k tomuto kroku teprve chystá. Když však mluvíme o uplatňování výsledků výzkumu v praxi, o neutěšeném stavu v podávání patentů u nás, je třeba si uvědomit, že nejen česká věda, ale také český průmysl prošel v uplynulých letech obrovskou 2

transformací. Ta byla nesrovnatelně hlubší a drsnější než transformace české vědy, dnes však je v tomto směru situace více stabilizována, a je proto třeba i naše nástroje vědní politiky přizpůsobit novému stavu v průmyslu a v podnikatelské sféře. Proto bylo v poslední době výrazným způsobem posíleno financování aplikovaného výzkumu a vývoje cestou Národních programů výzkumu I a II, proto se trvale zvyšují prostředky Ministerstva průmyslu a obchodu, proto se usiluje o založení technologické agentury po vzoru finské TEKES nebo švédské VINNOVA. Je však nutné na straně výzkumu, především českých technických vysokých škol a stejně tak průmyslu, budovat nové vztahy spolupráce, vedoucí k novým patentům, novým výrobkům a technologiím. Stejně tak je nutné ve zvýšené míře podporovat rozvoj malých a středních podniků, zakládajících svou budoucnost na inovacích. To všechno nemůže být a není úlohou GA ČR, která však nepřestane ze svých zdrojů financovat kvalitní základní výzkum ve všech technických oborech. O tom, že české technické obory vědy přežily úspěšně kritické období patnácti let transformace, svědčí data z Thompsonovy agentury ISI, která ukazují, že citační index našich výzkumných pracovníků v technických vědách dosahuje světového průměru, obdobně jako výstupy naší matematiky a klinické medicíny. GA ČR stále vydává procentuálně největší část svých prostředků na granty v oboru technických věd. Popiska obr. 2: „Tříhvězdičkové“ patenty – patenty uplatněné u Evropského patentového úřadu, Patentového úřadu Spojených států a Japonského patentového úřadu. Předpokládá se, že je vysoce pravděpodobné, že přinesou velký komerční zisk, neboť patentovat ve třech patentových úřadech je docela nákladné. Zde je srovnání pozice ČR se Švýcarskem v roce 1998 tristní – 1 : 119! (Takže samotná velikost státu není kritériem.) Počet „tříhvězdičkových patentů“ na milion obyvatel, porovnání let 1998 a 2000 Zdroj: DG Research, Key Figures 2003–2004, OECD Eurostat; Towards a European Research Area, Science, Technology and Innovation, Key Figures 2005

3

Key Figures 2005

PART III-2. S&T output ��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

�

��

��

��

��

�

��

��

��

61

��

��

��

��

��

��

��

��

�

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

When technological output is standardised by population size, a different picture emerges. Japan has the highest number of patents in total triadic patent families per million population (93) followed by the US (53) and EU-25 (31). In Europe, only Finland and Sweden can keep pace with Japan. Germany and the Netherlands outperform the US. In contrast, no less than 13 Member States were producing less than ﬁve triadic patents per million population in 2000.

Key Figures 2005

PART III-2. S&T output ��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

�

��

��

��

��

�

��

��

��

61

��

��

��

��

��

��

��

��

�

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

When technological output is standardised by population size, a different picture emerges. Japan has the highest number of patents in total triadic patent families per million population (93) followed by the US (53) and EU-25 (31). In Europe, only Finland and Sweden can keep pace with Japan. Germany and the Netherlands outperform the US. In contrast, no less than 13 Member States were producing less than ﬁve triadic patents per million population in 2000.

Pohled do budoucnosti Prof. MUDr. Josef Syka, DrSc

Recommend Documents