Podpora rozvoje venkova v letech

Tento dokument byl zpracován v rámci projektu „Podpora zaměstnanosti na venkově“. Projekt je spolufinancován Evropským sociální fondem EU a státním rozpočtem ČR.

Podpora rozvoje venkova v letech 2007 - 2013 poziční dokument Spolku pro obnovu venkova k návrhu Programu rozvoje venkova ze dne 21.6.2006

Zpracovatel:

Centrum pro komunitní práci Mgr. Tomáš Svoboda www.cpkp.cz

Podpora rozvoje venkova v letech 07 - 13 pro SPOV zpracovalo Centrum pro komunitní práci

1. Účel dokumentu Spolek pro obnovu venkova (SPOV) sleduje od počátku jak proces přípravy a tvorby Národního strategického plánu pro rozvoj venkova (NSPRV) pro období 2007 – 2013, tak přípravu navazujícího prováděcího a realizačního nástroje – Programu rozvoje venkova České republiky na období 2007 – 2013 (PRV). Finanční prostředky, které mají být na základě PRV v následujících 7 letech investovány do rozvoje venkova jsou pravděpodobně jednou z posledních příležitostí, jak dosáhnout pozitivních strukturálních změn v ekonomické, sociální a evironmentální udržitelnosti českého venkova, aby zůstal zachován jako přijatelné místo pro život a práci jeho obyvatel i do budoucnosti a mohl plnit všechny své funkce. Sídelní struktura české republiky je tradičně velmi venkovská a prostor českého a moravského venkova je zdrojem obrovského množství hodnot, které stojí za ochranu a rozvoj. Venkovský prostor však představuje v rámci České republiky také většinou z hlediska ekonomiky zaostalé a méně rozvinuté území. Jedním z cílů regionální politiky je zvýšení životní úrovně venkovských obyvatel, zmírnění regionálních disparit a zachování životaschopnosti venkovského prostoru. Účelem tohoto dokumentu je zejména vytvoření jasně definovaného prostoru pro podporu projektů obcí, veřejných i soukromých organizací, které budou realizovány v rámci venkovských oblastí a jenž budou mít pozitivní vliv na regionální rozvoj a odstranění regionálních disparit. Smyslem předkládaného pozičního dokumentu tedy je : a) prostřednictvím analýzy některých ekonomických parametrů a trendů vývoje venkovského prostoru zjistit, zda PRV ve své současné podobě efektivně největší problémy současného venkova řeší, b) shrnout všechny dosud publikované postřehy a požadavky, které během přípravy PRV zaslal Spolek pro obnovu venkova MZe, do jednoho komplexního materiálu, c) podpořit dosavadní požadavky několika dodatečnými exaktními argumenty. Cílem tohoto dokumentu je vytvořit podklad, který zohledňuje konkrétní požadavky venkovských obcí a obyvatel venkova a navrhuje některé úpravy Programu rozvoje venkova pro další diskuzi orgány s odpovědnými za jeho přípravu. Podkladem pro přípravu tohoto dokumentu byly především následující dokumenty: - Majerová V., a kol., Český venkov 2002 : podniky a podnikání; Česká zemědělská univerzita v Praze. Provozně ekonomická fakulta, Credit, Praha 2001 - Majerová V., a kol., Český venkov 2003 : situace před vstupem do EU, Česká zemědělská univerzita, Praha 2003 - Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013, Ministerstvo zemědělství ČR, Praha, červen 2006 - dopis Mgr. Eduarda Kavaly, předsedy Spolku pro obnovu venkova ministru zemědělství ze dne 19.6.2006 shrnující připomínky SPOV k Programu rozvoje venkova - dopis Ing. Jiřího Kalisty, člen Rady Plzeňského kraje pro oblasti regionálního rozvoje, zemědělství a podporu fondů EU Ministerstvu zemědělství ze dne 8.3.2006 navrhující kompromisní řešení pro rozdělení prostředků z PRV 07-13 - Poziční dokument menších měst a venkova, Svaz měst a obcí, zpracovatel MEPCO s.r.o., Praha, leden 2006 - statistická data byla čerpána z: - Národní strategický plán pro rozvoj venkova ČR na období 2007 – 2013, s. 90 - Strategie regionálního rozvoje, verze 18.11.2005, - „Hlavní směry politiky rozvoje venkova“, koncepční materiál Národní diskuse o budoucnosti venkova, rozvoj_venkova05 2005., dostupné na http://www.narodnidiskuse.cz/n_docs/index.html. - Strategické pokyny Společenství pro rozvoj venkova, KOM(2005) 304, - Poziční dokument menších měst a venkova, MEPCO s.r.o., 2005 - Velikost obcí a ekonomická aktivita obyvatelstva, Deník veřejné správy, denik.obce.cz/go/clanek.asp?id=6207352, 1.2. 2006 - Výroční hodnotící zpráva o programu horizontální plán rozvoje venkova ČR za rok 2005, Ministerstvo zemědělství ČR 2006 - Statistická ročenka Plzeňského kraje 2005. ČSÚ. 2005. - Statistická ročenka Jihočeského kraje 2005. ČSÚ. 2005. - Statistická ročenka Olomouckého kraje 2005. ČSÚ. 2005. - Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2005. ČSÚ. 2005. - Sčítání lidu, domů a bytu 2001, CSÚ 2003

2


-

Albertina - firemní monitor, Albertina data, s.r.o. 2005 Zelená kniha zemědělství, 2005 Vlastní šetření

3


2. Vymezení a základní charakteristiky venkova

V České republice je pojem venkov rozuměn jako protiklad města, tedy jako prostor mimo města. Historicky se městské právo sestávalo z řady privilegií a bylo udělováno králem, církví nebo šlechtou. V současné době nemůže získat statut města obec s méně než 3000 obyvateli, historicky však titul města mají i obce s méně než 1000 obyvatel. Pro pojem venkova se používá řada definic a ani v OECD nebo v EU nedošlo ke jejímu sjednocení. Definice venkovských obcí lze z hlediska jejich obsahu rozdělit do tří oblastí: • • •

definice vycházející z hustoty obyvatelstva; definice vycházející z velikosti obce; definice vycházející z některých kvalitativních znaků obce.

Vedle definice venkovských obcí se užívají další kriteria pro klasifikaci uvnitř venkovských oblastí. Mezi ně patří: zdanitelný příjem na obyvatele; míra nezaměstnanosti; kvalita životního prostředí; počet osob s trvalým pobytem; počet pracovníků v jednotlivých odvětvích národního hospodářství; počet ekonomicky aktivních obyvatel a řada dalších. PRV vymezuje venkov poněkud nejednoznačně, snad i jeho zpracovatelé si byli v této otázce vědomi určité kontroverze jakéhokoliv přístupu (str. 16 – 17): „Pro klasifikaci venkovských regionů používá Evropská unie metodiku OECD, založenou na kritériu přepočtené hustoty obyvatel. … Statistickou hranicí, běžně používanou v ČR pro vymezení venkovských obcí, je 2 000 obyvatel. Obce s nižším počtem obyvatel než 2 000 jsou v našich podmínkách považovány za venkovské. Existují však i typické vesnice, které mají obyvatel více a podle tohoto kritéria se mezi venkovské obce nezařazují, ačkoliv městy ještě nejsou (nejvíce na jižní Moravě a na Ostravsku). K 1.1.2005 existuje 166 „neměstských“ obcí s 2 000 a více obyvateli, v tom 2 „neměstské“ obce s více než 5 000 obyvateli.“

2.1. Vztah hustoty osídlení a velikosti obce Z kombinace vymezení venkova na základě počtu obyvatel obce a hustoty osídlení obce vyplývají následující závěry: •

Z celkového počtu obcí do 2000 obyvatel (5616) má 85,5 % obcí hustotu do 100 obyvatel na km2, pouze 157 obcí má hustotu větší. Z obcí do 100 obyvatel na km2 (4925) má do 2000 obyvatel 97,5 % obcí a 121 obcí má počet obyvatel vyšší. Z uvedeného vyplývá, že definice venkova vycházející z hustoty obyvatelstva je užší než definice venkova daná počtem obyvatel.

•

S rostoucím počtem obyvatel v obci se zvyšuje hustota obyvatelstva, přičemž celkový počet obcí klesá. Je nelogické, aby např. obce o velikosti 400 až 600 obyvatel vlivem větší hustoty než 100 nebyly počítány mezi venkovské.

•

Rozhodujícím problémem je při charakterizování venkovského obyvatelstva poznatek, zda převážná část obyvatelstva je koncentrována na jednom místě nebo zda se jedná o významný podíl samot. V druhém případě je zřejmé, že roztroušenost obyvatelstva v obci má své specifické rysy na budování infrastruktury a dalších zařízení. Tuto skutečnost ovšem z hustoty obyvatel nezjistíme.

Z uvedených vztahů vyplývá, že velikost obce je tím vhodnějším určujícím faktorem pro vymezení venkovských oblastí. Rozdělení obcí podle velikosti definuje určité charakteristické rysy těchto obcí, které určují, proč je třeba tyto charakteristiky rozvíjet.

4


Klíčové teze: Je nezbytné zmírnit nepříznivé dopady limitu velikosti obce 2000 obyv./Km2 jako kritéria přijatelnosti žadatele na typicky venkovské obce, kdy by při striktním uplatňování tohoto kritéria nemohli žadatelé z těchto obcí být způsobilí. Jako vhodný nástroj lze použít např. jmenovitý výčet obcí, které jsou pro podporu zařazeny, přestože jejich počet obyvatel přesahuje 2000. Podpora poskytovaná v rámci PRV musí být koordinována s podporou poskytovanou v rámci Regionálních operačních programů (ROP), tak aby mohly být v rámci obou programů podobné aktivity a dělicí čáry byla vedena prostřednictvím kritéria velikosti příjemce a nikoliv na základě typu intervence. Tím budou odstraněny dosavadní pochybnosti o překryvech ROP a PRV.

3. Zemědělství a jeho veřejná podpora Zemědělství lze zařadit mezi odvětví jen málo liberalizovaná. Prostředí zemědělského trhu je záměrně a odůvodněně řízeno především finančními nástroji, mezi kterými v našich podmínkách dominují intervenční nástroje na evropské a národní úrovni. Tyto finanční nástroje (kromě produkčních kvót a kvót výrobních kapacit) ve formě především přímých subvencí (viz. příloha). Státem dotovaný intervenční fond vykupuje zemědělské přebytky vyvolané nadprodukcí a pak se je snažní rozprodat za co nejvyšší cenu. Přirozeně, tržní cena je nižší (kdyby nebyla tak není potřeba přebytky vykupovat), takže fond prodělává několik miliard korun ročně. Kromě těchto subvencí spojených s produkcí se postupně podpory rozšiřují i na jiné oblasti činnosti zemědělství, z nichž za nejperspektivnější je považována funkce krajino-tvorby, která se stává sama o sobě předmětem finančních intervencí motivovaných mj. zájmem o ochranu životního prostředí. Zemědělství v souvislosti se změnami v oblasti energetické politiky získává perspektivnější pozici, kdy využívání obnovitelných zdrojů energie je v dlouhodobém výhledu spojeno s perspektivní produkcí biomasy a kdy se dále bude rozšiřovat použití finančních nástrojů pro rozvoj její produkce, zpracování a navazující distribuce takto vyrobených energií. S postupující integrací obchodních vazeb se postupně se zlepšila i vyjednávací pozice zemědělců s producenty potravin a obchodními řetězci. S nadsázkou lze tvrdit, že už současný systém podpor a intervenčních nástrojů (částečně financovaných ze zdrojů EU) značně posílil ekonomickou konkurenceschopnost zemědělského odvětví v ČR (koneckonců hospodářské výsledky tato tvrzení od roku 2004 potvrzují) a tedy schopnost stabilní ekonomické činnosti. Kromě výše uvedeného se pak lze domnívat, že na pozitivním vývoji zemědělství se výrazně podílí i prostředí volného pohybu zboží v rámci EU. Celkovou ekonomickou situaci zemědělství a jeho význam z hlediska ekonomické stability celé republiky a specificky venkova musíme podrobněji analyzovat, abychom mohli odpovědět na otázku, zda odvětví zemědělství je třeba i nadále intenzivně podporovat jako základní nástroj rozvoje venkova z důvodu nedostatečné konkurenceschopnosti zemědělských podniků, z důvodu jeho dalších funkcí – např. zachování biodiverzity a péči o krajinu, nebo nás výsledky našich analýz dovedou ke zjištění, že při podpoře obnovy venkova musíme uplatnit vyvážený přístup a spíše vytvářet jak specifické nástroje tak i obecné fyzické, společenské a kulturní podmínky pro různé typy podnikání na venkově. Nejdříve ve pokusíme na několika vybraných ukazatelích popsat místo zemědělství z hlediska celkové udržitelnosti ekonomiky státu a následně i samotnou ekonomickou situaci zemědělství, jako jednoho z odvětí, které lidé v ČR provozují, aby se uživili. Mnohem podrobnější analýzu, než dovoluje tento materiál, by bylo na místě očekávat i od PRV, kde však pohříchu téměř chybí, a to přestože EU poskytuje svoji pomoc především proto, aby naplnila cíle Lisabonského a Göteborského procesu a všechny jí operace spolufinancované ze zdrojů EU musí prokázat svoje ekonomické, sociální a environmentální přínosy k udržitelnosti společnosti. 3.1. Význam zemědělství z hlediska ekonomiky ČR Zaměstnanost v zemědělství v rámci ČR se dlouhodobě snižuje. Dnes dosahuje úrovně zhruba 4,3%. Pokračující transformace nezpůsobila mimořádné sociální otřesy, míra nezaměstnanosti i přes postupný pokles počtu zaměstnanců v odvětví zemědělství zůstává v ČR poměrně nízká (mnohem větší regionální problémy přinesla transformace v oblasti těžkého strojírenství či těžby). Zemědělství se ovšem větším dílem podílelo na zaměstnanosti ve venkovském prostoru. Šetření, která jsme provedli, ukazují, že v obcích do 2000 obyvatel je současný podíl zaměstnanosti v zemědělství cca 11%. Většina ekonomicky aktivního obyvatelstva postupně nalezla zaměstnání v oblasti zpracujícího průmyslu, který zaměstnává cca 3 x více zaměstnanců, než

5


zemědělství. Na zaměstnanosti v obcích do 2000 se průmysl podílí dokonce 32%. Odvětví stavebnictví, obchodu, oprav mot. vozidel, dopravy veřejných služeb apod. zaujímají ve venkovských obcích do 2000 obyvatel zbývajících 32,8% podíl na celkové zaměstnanosti. Je možné tvrdit, že přestože zemědělství hraje stále velmi důležitou roli v oblasti tvorby pracovních příležitostí, mnohem významnější úlohu má zpracovatelský průmysl a další služby. Při úvaze o očekávané další mírné redukci zaměstnanosti v zemědělství nelze na odvětví zemědělství spoléhat jako na zásadní zdroj nových pracovních příležitostí na venkově.

Struktura činností ekonomicky aktivních obyvatel podle odvětví v jednotlivých typech obcí Ek. aktivní celkem

zeměděls tví

Průmysl

z toho podle odvětví stavebnic obchod,o doprava, tví pravy pošty a

lesnictví, rybolov obce do 2000 obyv. % obce nad 2000 obyv. % ČR celkem

motor. vozidel

telekomu nikace

veřejná správa, obrana, soc. zabez.

školství, zdravot., veter. a soc. činn.

1315553 100,0

145664 11,1

430237 32,7

131037 10,0

116654 8,9

84400 6,4

67021 5,1

103568 7,9

3937847 100,0 5253400 100,0

84811 2,2 230475 4,4

1095600 27,8 1525837 29,0

323798 8,2 454835 8,7

439259 11,2 555913 10,6

266516 6,8 350916 6,7

254987 6,5 322008 6,1

466882 11,9 570450 10,9

Míra nezaměstnanosti v obcích do 2000 obyvatel nevykazuje známky faktu, že by ekonomicky aktivní obyvatelé, kteří se zabývali zemědělstvím trpěli v masovém měřítku sociální exkluzí v důsledku nemožnosti nalézt pracovní uplatnění. V řadě případů dokonce preferují zaměstnání v jiných odvětvích z důvodu vyšší mzdové úrovně (mzdová úroveň zemědělství je o zhruba 1/3 nižší než v průměru ostatních odvětví NH) i za cenu vyšší dojížďky za prací. Míra nezaměstnanosti venkov vs. město Počet obcí obce do 2000 obyv. % obce nad 2000 obyv. % ČR celkem

Obyvatelstvo celkem

Míra nezam.

5634 90,0

2665860 26,1

8,93

624 10,0 6258 100,0

7564200 73,9 10230060 100,0

9,38 9,27

Makroekonomické ukazatele nabízejí další zajímavé podklady o diskusi o potřebě dalších intervencí do oblasti zemědělství. Zemědělství se na tvorbě HDP v ČR podílí jen cca 3%, zatímco např. zpracovatelský průmysl tento podíl vykazuje v úrovni cca 26%. Ekonomická výkonnost samozřejmě předznamenává i úroveň příjmů, které z odvětví zemědělství do veřejných rozpočtů plynou. Čistý provozní přebytek a smíšený důchod plynoucí ze zemědělství tvoří jen 5% celkového údaje za ČR (pro porovnání průmysl 25%, stavebnictví 10%). Záporná hodnota čisté daně z výroby a dovozu zboží v případně zemědělství roste od roku 2002 nejrychleji z porovnávaných odvětví s nejvíce zápornou hodnotou a po odvětví dopravy, telekomunikací, spojů a pošt je odvětvím s druhou nejvíce zápornou hodnotou.

Hrubá přidaná hodnota podle odvětví (%)

6


1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

A Zemědělství, myslivost, lesnictví

4,95

4,65

4,17

4,17

3,81

3,86

3,92

3,29

3,10

3,26

B Rybolov, chov ryb, přidružené činnosti C Dobývání nerostných surovin D Zpracovatelský průmysl

0,05

0,05

0,04

0,04

0,04

0,03

0,03

0,03

0,03

0,03

2,20

1,98

1,86

1,63

1,46

1,47

1,37

1,32

1,13

1,40

24,26

26,27

27,30

25,67

26,56

26,83

26,40

25,35

24,66

25,63

E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

5,26

5,25

3,88

3,86

3,80

3,33

3,70

3,85

3,70

3,85

F Stavebnictví G Obchod, opravy motor. vozidel a spotř. zboží H Pohostinství a ubytování

6,58

8,32

7,52

8,07

6,97

6,45

6,27

6,21

6,37

6,51

11,13

10,05

11,52

11,75

12,01

13,81

13,13

13,55

12,97

12,17

2,83

2,62

2,69

2,46

2,19

2,19

2,03

2,04

2,09

2,26

I Doprava, skladování, pošty a telekomunikace J Peněžnictví a pojišťovnictví K Nemovitosti, služby pro podniky, výzkum, vývoj L Veřejná správa; obrana; sociální zabezpečení

10,41

10,07

10,48

10,61

10,38

9,83

10,49

11,25

11,66

10,85

3,21

3,17

2,93

3,77

3,54

2,84

3,25

3,07

3,58

3,52

13,64

11,73

11,82

12,53

12,86

13,38

13,29

13,00

13,08

13,07

5,41

5,51

5,34

5,28

5,58

5,40

5,50

5,62

5,93

5,72

M Školství N Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti

4,05

4,22

3,97

3,73

3,97

3,97

4,01

4,07

4,25

4,26

3,52

3,45

3,54

3,47

3,49

3,52

3,74

4,10

4,08

4,12

O Ostatní veřejné, sociální a osobní služby

2,48

2,64

2,92

2,95

3,34

3,09

2,86

3,23

3,36

3,36

P Domácnosti zaměstnávající personál

0,02

0,02

0,01

0,01

0,01

0,01

0,01

0,01

0,02

0,02

Pozn. Hrubá přidaná hodnota představuje nově vytvořenou hodnotu, kterou získávají institucionální jednotky z používání svých výrobních kapacit. Je stanovena jako rozdíl mezi celkovou produkcí, oceněnou v základních cenách a mezispotřebou, oceněnou v kupních cenách.

Z výše uvedených pokud si dáme do souvislostí informace o struktuře činností ekonomicky aktivních obyvatel a s údaji o ekonomickém výkonu zemědělského sektoru v kontextu výkonnosti celé ČR musíme nezbytně dojít k jednoznačnému závěru: z hlediska ekonomické udržitelnosti ČR nehraje zemědělství významnější úlohu a i z hlediska venkovských obcí se jeho význam stále snižuje. Takový závěr podporuje především ukazatel podílu zemědělství na hrubé přidané hodnotě, který se ve sledované časové řadě snížil u zemědělství nejvíce absolutně (o 1,7 procentního bodu) a snižuje se zároveň zdaleka největším tempem ze všech odvětví. I Program rozvoje venkova předpokládal v dřívějších verzích své analytické části s dalším masivním úbytkem podílu osob zaměstnaných v zemědělství, jeho význam se proto bude i nadále snižovat.

7


Klíčové teze: PRV správně věnuje poměrně velkou pozornost diverzifikaci struktury ekonomických činností na venkově (především osa III. a IV.), ovšem i zde orientovanou především na rozšiřování spektra podnikatelských činností zemědělců. Jde sice o jeden z výslovně stanovených cílů programu, nicméně jeho finanční váha vzhledem k ostatním typům intervencí směřující na přímé a polopřímé platby zemědělcům za jejich produkční aktivitu (osa I. a II.) je bohužel nedostatečná, a to přestože zemědělství zjevně nehraje významnou úlohu z hlediska ekonomické udržitelnosti venkovských obcí. Zemědělství bylo výše analyzováno pouze z hlediska jeho ekonomického výkonu a jeho významu z hlediska ekonomiky venkova, od dalších funkcí zemědělství, především sociálních a environmentálních jsme vědomě odhlédli. Podpora zemědělství a všech jeho funkcí je bezpochyby jeden ze zásadních celospolečenských a celoekonomických problémů, na druhou stranu z hlediska lokálního podpora zemědělců paradoxně řeší problémy velmi malé skupiny venkovského obyvatelstva. Pokud má být v rámci PRV podporována skutečná ekonomická udržitelnost venkovských obcí, doporučujeme výrazně posílit nástroje podporující podnikání ve venkovských obcích obecně a nástroje vytvářející podmínky pro další diverzifikaci ekonomických činností na venkově – především posilovat občanskou vybavenost a dostupnost obcí. 3.2. Zlepšující se konkurenceschopnost zemědělství Už několik let není skutečností, že zemědělské podnikání je v ČR čistě prodělečným byznysem, a že české a moravské zemědělství není ani zdaleka konkurenceschopné ve srovnání se státy EU15. Dokladem hypotézy o jednoznačném zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství svědčí např. ukazatel tvorby hrubého fixního kapitálu, kdy meziroční nárůst mezi roky 2003 a 2004 byl v případě zemědělství 14% a zemědělství se tak umístilo jen o 2% za odvětvím průmyslu (16%) a za odvětvím zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti (rovněž 16%), v době, kdy např. peněžnictví pojišťovnictví zaznamenalo pokles o 9%, stavebnictví pokles o 9%, nebo výroba elektřiny a rozvod zemního plynu dokonce 16%, či odvětví pohostinství a ubytování 17% pokles. Zjevně můžeme tento fakt přičíst novému systému přímých plateb a podpor. Tvorba hrubého fixního kapitálu - odvětvová struktura (běžné ceny) OKEČ 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 461 540 542 562 562 612 659 677 687 729 CELKEM 825 352 142 408 260 469 288 787 468 332 A Zemědělství, myslivost, lesnictví 20 470 26 330 17 111 17 187 13 133 17 209 20 600 21 134 16 652 19 059 B Rybolov, chov ryb, přidružené 114 100 44 121 81 138 105 134 174 189 činnosti C Dobývání nerostných surovin 9 081 12 142 8 605 7 632 6 952 7 459 10 017 9 263 6 835 7 063 100 118 126 121 127 142 163 159 165 191 D Zpracovatelský průmysl 908 580 773 344 012 320 496 889 453 502 E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a 60 536 62 974 59 298 55 338 56 049 45 990 45 616 38 441 42 641 35 724 vody F Stavebnictví 12 519 15 650 22 106 18 320 14 769 17 036 26 607 22 525 25 205 22 728 G Obchod, opravy motor. vozidel a 32 131 51 594 40 615 52 429 67 447 48 314 53 821 54 343 56 380 55 152 spotř. zboží H Pohostinství a ubytování 8 763 6 520 7 801 4 549 6 933 7 537 5 281 8 772 13 031 10 783 I Doprava, skladování, pošty a 103 115 130 104 108 118 51 560 78 623 98 094 98 884 telekomunikace 015 328 113 748 445 084 J Peněžnictví a pojišťovnictví 26 829 23 170 21 803 17 123 13 227 16 829 14 474 18 374 16 373 14 937 K Nemovitosti, služby pro podniky, 111 101 123 110 143 132 149 71 623 81 923 89 375 výzkum, vývoj 207 227 001 879 196 256 461 L Veřejná správa; obrana; sociální 36 087 24 647 22 825 17 277 10 202 14 637 16 499 20 922 23 372 24 323 zabezpečení M Školství 5 027 6 119 4 678 5 105 8 518 12 456 13 495 14 342 13 661 15 370 N Zdravotnictví, veterinární a 7 798 15 621 7 539 8 957 14 125 16 656 20 566 23 369 20 643 23 980 sociální činnosti

8


O Ostatní veřejné, sociální a osobní služby

18 379 16 359 15 475 22 804 23 701 27 559 27 719 38 335 46 347 40 977

Tvorba hrubého fixního kapitálu (P.51) představuje pořízení fixních aktiv (nových i použitých), snížené o jejich úbytky u rezidentských výrobců v průběhu daného období plus zvýšení hodnoty nevyráběných aktiv, které vzniká v důsledku produkční činnosti výrobců nebo institucionálních jednotek.

4. Bariéry podnikání na venkově Centrum pro komunitní práci realizovalo v roce 2006 výzkum, který měl zmapovat základní bariéry drobného podnikání na venkově – tedy v obcích do 2000 obyv. kde je hustota nižší než 120 obyv/Km2. Vzorek respondentů v zásadě odpovídal struktuře podniků dle typů ekonomických činností v obcích do 2000 obyv., aby bylo možné považovat výsledky za relevantní pro situaci podnikatelů na venkově. Pro uvádění detailů výsledků výzkumu není v tomto materiálu prostor, celkovou výzkumnou zprávu lze získat na http://www.cpkp.cz/index.php?tbl=4&id=58. Na základě provedeného dotazníkového šetření a rozhovorů v rámci kvalitativního byly identifikovány 4 základní bariéry podnikání ve venkovských obcích: - příliš velké daně a odvody státu - nedostatek finančních zdrojů pro další rozvoj podniku (především chybějící úvěrové zdroje); - nedostatek kvalitních lidí - zaměstnanců, kteří jsou jednak vzdělání v relevantním oboru podnikání, a pokud odpovídajícím vzděláním disponují, jsou po zaučení ochotni setrvat v zaměstnání, aby se vrátila hodnota vložená déle zůstat v oboru - přílišná byrokracie spojená s podnikáním (např. pracovní právo, živnostenské právní předpisy apod.) - nedostatečná kupní síla na venkově, která neumožňuje obyvatelům platit za některé typy produktů a služeb. Pro ukázku uvádíme dvě typické citace: „V současnosti jsme zjistili, že jako déle existující firma, nemáme žádnou možnost získat další úvěr v rámci některého podpůrného programu a že všechny bankami běžně nabízené úvěry jsou pro tak malou firmu buď nedostupné nebo velice nevýhodné, takže jsme se dostali do situace, kdy nás nedostatek okamžité finanční hotovosti brzdí v dalším rozvoji.“ (truhlář - 3 zaměstnanci) „Nedostatek kvalitních zaměstnanců. Vezmeme lidi, zaučíme je. Schopní odcházejí a zařizují si své živnosti. Zůstávají neschopní a ty kteří nechtějí pracovat. Není možné tyto lidi bez problémů propustit. Schopní pak mají pocit, že na ně doplácejí a odcházejí.“ (stavebnictví - 10 zaměstnanců)

5. Shrnutí analýz Základní problémy venkova jsou podle našich zkušeností následující a v PRV ani jeho analytické části nejsou dostatečně zohledněna, natož aby byla zohledněna v návrhu priorit a opatření: • •

• •

Současná nepříznivá situace na venkově vyplývá z nepříznivé věkové a vzdělanostní struktury a ze stále se zhoršující se dopravní obslužnosti. Dopravní dostupnost hraje významnou roli z hlediska stabilizace zemědělství a hlavně místního průmyslu. V posledních letech dále dochází k postupnému zhoršování dostupnosti venkovských sídel prostředky veřejné dopravy. Dále je nutno zmínit velkou zanedbanost sítě silnic II. a III. třídy a prakticky celého rozsahu místních komunikací, které vyžadují náročné opravy a rekonstrukce. Zvyšující se závislost lidí žijících na venkově na možnosti pracovat ve větších centrech a z toho plynoucí tlak a vysokou míru dopravní obslužnosti venkova V kombinaci výše uvedených faktorů se zvyšuje ohrožení kvality a přijatelnosti životních podmínek venkovského obyvatelstva a stability venkovského osídlení.

9


Klíčové teze: Výše uvedené argumenty lze shrnout: Konkurenceschopnost zemědělství na venkově se nejméně v posledních 2 letech výrazně zlepšila. Další posilování produkčních funkcí zemědělství nebo úhrady za podnikání v zemědělství ve znevýhodněných oblastech pravděpodobně nebude mít výraznější vliv na ekonomickou a sociální udržitelnost venkovského prostoru, především v době, kdy EU začíná velmi vážně uvažovat o podstatné reformě Společné zemědělské politiky. PRV velmi správně předpokládá investice do další diverzifikace ekonomických činností na venkově a podporu mimoprodukčních funkcí zemědělství a lesního hospodářství, na druhou stranu klade i nadále příliš velký důraz na podporu zemědělců a orientaci téměř výhradně na cestovní ruch a agroturistiku, místo aby byla poskytována výraznější podpora obcím, které vytvářejí podmínky pro udržitelné podnikání na venkově a především drobným podnikatelům ve venkovských obcích, které není přímo vázáno na cestovní ruch. Jedním z klíčových nástrojů pro dlouhodobou udržitelnosti venkova je posilování místní komunity, aktivit místních lidí a zvyšování jejich podnikavosti. Vede výrazné posílení metody LEADER v distribuci prostředků je k tomu nejlepší cestou. Zavedení této metody jako řídícího principu (angl. mainstreaming) pro stabilizaci venkovského prostoru (místo dotačních titulů distribuovaných z hlavního města přímo jednotlivým příjemcům) je základní podmínkou úspěšnosti Programu rozvoje venkova. Zkrátka vydávat podporu zemědělství za podporu venkova není úplně korektní. Většina obyvatel venkova v zemědělství dávno nepracuje. Pokud bychom použili jen polovinu z celkových dotací poskytnutých zemědělství (odpovídá zhruba 40 mld. Kč), a použili je pro účely rozvoje dopravní infrastruktury a obsluhy nebo občanské vybavenosti v obcích, pak by do každé z 6 tis. obcí bylo možno alokovat částku cca 6,5 mil. Kč.

6. Oblasti podpory dle Strategických pokynů Společenství pro programové období rozvoje venkova 20072013 KOM(2005)304 Evropská komise stanovila základní mantinely pro rozvoj venkova ve svých Strategických pokynech Společenství pro programové období rozvoje venkova 2007-2013. Zde vybíráme několik základních tvrzení a pokusíme se analyzovat, jak byly zohledněny v návrhu PRV na období 2007-2013. 6.1. Zlepšování konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví Prostředky by v této oblasti měly přispět k silnému a dynamickému zemědělskopotravinářskému odvětví Evropy, a to tak, že se zaměří na priority přenosu znalostí a inovací v potravinovém řetězci a na prioritní odvětví, pokud jde o investice do fyzického a lidského kapitálu. 6.2. Zlepšování životního prostředí a krajiny Za účelem ochrany a rozšiřování přírodních zdrojů a krajin EU ve venkovských oblastech by poskytované prostředky měly přispět ke třem prioritním oblastem na úrovni EU: biologické rozmanitosti a zachování systémů zemědělství a lesnictví s vysokou přírodní hodnotou, ochraně vody a změnám klimatu. Opatření dostupná v rámci osy 2 je třeba použít na integraci těchto cílů v oblasti životního prostředí a přispět tak k realizaci zemědělské a lesnické sítě Natura 2000, ke göteborskému závazku obrácení úbytku biologické rozmanitosti do roku 2010, k cílům rámcové směrnice o vodě a k cílům kjótského protokolu, pokud jde o zmírňování změn klimatu. 6.3. Zlepšování kvality života ve venkovských oblastech a podpora diverzifikace Prostředky vyčleněné na diverzifikaci hospodářství venkova a na kvalitu života ve venkovských oblastech by měly přispět k zastřešující prioritě vytváření pracovních příležitostí. Soubor opatření v této oblasti by se měl použít zejména k podpoře budování kapacit, nabývání dovedností a organizace místních strategií pro rozvoj,

10


jakož i na pomoc zachování atraktivity venkovských oblastí i pro budoucí generace. Pro splnění těchto priorit by se členské státy měly zaměřit podporu klíčových akcí, mimo jiné na: - růst hospodářské činnosti a zaměstnanosti v širším hospodářství venkova. Diverzifikace je ve venkovských oblastech nezbytná pro růst, zaměstnanost a udržitelný rozvoj, a přispívá tedy k lepší územní rovnováze v hospodářském i sociálním smyslu. Cestovní ruch, řemesla a nabídka venkovských zařízení občanské vybavenosti představují v mnoha regionech růstová odvětví a nabízí příležitosti jak pro diverzifikaci v rámci zemědělských podniků, tak pro rozvoj mikropodniků v rámci širšího hospodářství venkova. - rozvoj mikropodniků a řemesel, který může stavět na tradičních dovednostech, nebo přinést schopnosti nové, a to zejména ve spojení s nákupem zařízení, odbornou přípravou a školením, s cílem napomáhat podpoře podnikání a rozvoji hospodářské struktury; - modernizaci místní infrastruktury, zejména v nových členských státech. V nadcházejících letech budou učiněny významné investice do hlavních telekomunikačních, dopravních, energetických a vodohospodářských infrastruktur. Bude dostupná výrazná podpora ze strukturálních fondů, od podpory transevropských sítí po rozvoj připojení podniků nebo vědeckých institutů. Pro plné využití multiplikačního účinku ve smyslu růstu a zaměstnanosti může při spojování uvedených významných investic s místními strategiemi diverzifikace a rozvoje potenciálu zemědělství a potravinářství hrát životně důležitou úlohu místní infrastruktura malého rozsahu podporovaná v rámci programů rozvoje venkova. 6.4. Budování místních kapacit pro zaměstnanost a diverzifikaci Prostředky vyčleněné iniciativu Leader by měly přispět k prioritám os 1 a 2 a zejména osy 3, ale rovněž mohou hrát důležitou úlohu v prioritě zlepšení řízení a uvolnění endogenního potenciálu pro rozvoj venkovských oblastí. 6.5. Komplementarita nástrojů a převádění priorit do programů Je třeba podporovat součinnost mezi strukturálními politikami, politikami zaměstnanosti a politikami rozvoje venkova. V této souvislosti by členské státy měly zajistit komplementaritu a soudržnost mezi akcemi financovanými z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu (ESF), Evropského rybářského fondu (EFF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) na daném území a v dané oblasti činností.

Klíčové teze: Evropská komise nestanovuje předem doporučenou váhu jednotlivých os, které mají být v programech zohledněny. Z dikce pokynů je však patrný tlak především na diverzifikaci ekonomických činností, zvyšování jejich přidané hodnoty, využívání moderních přístupů a technologií, chápání ekonomického života venkova v širších souvislostech než jen v kontextu í a důraz na podporu mikrokopodniků, aby se vytvářela pracovní místa přímo na vesnici a snižovala se potřeba dojížďky venkovských obyvatel za prací do měst. Program rozvoje venkova na tento patrný trend reaguje pouze nedostatečně, jeho struktura vzbuzuje pochybenosti, zda plánované intervence mohou vést ke skutečné modernizaci venkova a zvýšení udržitelnosti venkovské ekonomiky a společnosti. Nedostatečná pozornost je z hlediska jejich finanční váhy věnována především nezemědělskému mikropodnikání ve venkovských obcích a doplnění potřebné veřejné infrastruktury. Fakt, že uplatňování metody LEADER bylo omezeno pouze na využívání os 1 a 3 je jen obtížně odůvodnitelný, když Strategické zásady společenství výslovně mluví o vazbě metody LEADER na všechny osy společné zemědělské politiky a rozvoje venkova. PRV je nedostatečně koordinován s dalšími programy, především Regionálními operačními programy a vykazuje řadu překryvů, které bude nezbytné odstranit.

11


7. Zásadní doporučení pro úpravu Programu rozvoje venkova pro období 2007 - 20131 7.1. Nutnost upravit globální cíl programu Za největší přetrvávající problém považujeme špatné nastavení globálního cíle NSPRV, který namísto orientace na živý venkov ve smyslu Corkské deklarace z 9. listopadu 1996, která položila základy dnešnímu druhému pilíři zemědělské politiky EU, počítá m.j. s „vytvořením podmínek pro konkurenceschopnost České republiky v základních zemědělských a potravinářských komoditách“. Tato část deklarovaného globálního cíle náleží podle našeho názoru do prvního pilíře Společné zemědělské politiky EU a v druhém pilíři, který představuje PRV, vede k rozptýlení pozornosti a rozmělnění hlavní orientace na kvalitu života na venkově, zejména na inovace, které k tomu přispívají, a na zvýšení biodiverzity v krajině. 5.2. Nutnost zvýšit podíl osy III. na celkovém finančním rámci I když lze pochopit snahu resortu zemědělství v rámci II. osy PRV uplatnit opatření založená v Horizontálním plánu rozvoje venkova (dále jen „HRDP“), nevidíme důvodu proč by tato opatření měla beze změn (ty v průběhu příštího plánovacího období signalizuje sama Evropská komise) přetrvávat v celém plánovacím období do roku 2013. Jako příklad uvádíme nastavení plateb za přírodní znevýhodnění poskytované v horských a jiných znevýhodněných oblastech (dále jen „LFA“) – opatření II.1.1., které vůbec nezohledňuje specifiku velikosti našich podniků a platby přiznává i největším ekonomicky silným podnikům, u nichž by udržování travních porostů bylo zabezpečeno i bez této podpory. Možná úspora činí nejméně 387 mil. Kč ročně (tuto částku je třeba podrobit v úrovni resortu podrobnější analýze – odpovídá ročnímu objemu podpor LFA v jednotlivém případě většímu než 5 mil. Kč, který byl v roce 2005 poskytnut 52 největším zemědělským subjektům, jak je uvedeno v příloze – zdroj www.szif.cz). Takto orientačně vyčíslená úspora představuje 3,72 % předpokládané roční podpory z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (dále jen „EAFRD“). Jejím přesunem ve prospěch III. osy by bylo možno dosáhnout ze strany SPOV požadované 21% podílu této osy na využití prostředků EAFRD. Alternativou je použití těchto a dalších prostředků ušetřených po předpokládané (a EK požadované) novelizaci opatření v II. ose pro investiční opatření v krajině (např. realizace územních systémů ekologické stability), které povedou k podstatnému zvýšení její biodiverzity a jejichž realizace umožní také zaměstnat část obyvatel venkova. 5.3. Nutnost posílit (mainstreaming) metodu LEADER na základní implementační nástroj Programu obnovy venkova Z uvedených důvodů nemůžeme souhlasit se zúžením aktivit Místních akčních skupin Leader-regionů (dále jen „MAS“) jen na I. a III. osu PRV. Požadujeme upravit ve vhodné části PRV textaci tak, aby upozornila na očekávanou revizi a úpravu opatření II. osy a s tím související rozdělení prostředků po analýze účinnosti v zásadě v PRV pokračujících opatření HRDP a závazně stanovila, kdy k této revizi, umožňující zapojení MAS i do realizace opatření II. osy, nejpozději dojde. Tuto připomínku považujte, prosím, za zásadní. Další problém, jehož vyřešení je z našeho pohledu zásadní, je obecná přednost uplatňování metody Leader ve všech osách a také přednost opatření místních strategií (fiší) Leader-regionů před opatřeními jednotlivých os. MAS musí mít možnost v souladu s nařízením Rady 1698/2005 čl. 63 a 64 zahrnout do své strategie opatření odpovídající cílům I., II. a III. osy a to i v případech, že pro dané aktivity nejsou PRV v těchto osách žádná opatření stanovena. Priorita pohledu „zdola“ (současně vázaná na daný finanční rámec) musí umožnit, aby si MAS samy rozhodovaly o prioritách a opatřeních místní strategie, které jsou po přijetí (akceptaci) dané strategie závazné a mají přednost před opatřeními jednotlivých os. Z tohoto pohledu je zjevně přeurčené stanovovat podopatření IV.1.1. Konkurenceschopnost a IV.1.2. Kvalita života/diverzifikace, které doporučujeme s ohledem na skutečnost, že pro ně nelze předem stanovit finanční rámce, z PRV vypustit (při současném zrušení zákazu v rámci MAS řešit i opatření osy II). Vypustit doporučujeme také všechny zmínky v PRV, z nichž by bylo možno dovodit, že opatření os by měla být závazná pro místní strategie (zejména se jedná o neplatnost omezení možných dotací v rámci osy III. velikostí obce do 2000 obyvatel pro Leader-regiony a možnost podpory společenského života v této ose). Nebezpečí zneužití podpory velkých obcí a měst nebo podpory společenského života reálně nehrozí, protože MAS bude vždy omezena poměrně malým finančním rámcem, který jí nedovolí pro venkov neefektivní opatření realizovat, resp. nebude to s vysokou pravděpodobností s ohledem na složení MAS a standardní obsah místní strategie s výjimkou podpory

1

Zpracováno na základě: dopis Mgr. Eduarda Kavaly, předsedy Spolku pro obnovu venkova ministru zemědělství ze dne 19.6.2006 shrnující připomínky SPOV k Programu rozvoje venkova.

12


informačních center, příp. větších podniků atp., která je v přirozeném centru regionu logická a věcně správná, vůbec možné. V rámci Leader-regionu musí být vždy v jeho místní strategii ujasněno, do jaké osy jednotlivé fiše pro další vykazování náleží. Podle našich informací z EK (Leader+ Contact Point z 22.5.2006) bude nařízením komise o implementačních pravidlech ošetřeno, které typy výdajů budou zahrnuty pod osu IV. Zatím se předpokládá, že IV. osa bude rozdělena do 3 opatření: 1. místní rozvojová strategie; 2. spolupráce; 3. animace a činnost MAS včetně osvojování schopností. Poslední dvě opatření budou mezi osy rozděleny ve stejném poměru jako zaměření fiše místní strategie. Z toho vyplývá, že ve finanční tabulce bude nutno do opatření IV. osy zahrnout i náklady opatření, které věcně budou později rozpočítány do os I., II. a III. Další důležité sdělení EK se týká neexistence zákazu (interdiction) výběru MAS s odpovídajícími místními strategiemi v dalších výzvách. To je důležité zvláště pro Českou republiku, kde cílevědomým postupem ať už v národním POV, programu SAPARD, LEADER ČR nebo OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství lze reálně odhadnout vznik zhruba 160 MAS. Podle dat za 145 Leader realizujících nebo dosud se na něj připravujících regionů (průměrná velikost je 23 tis. obyvatel) zaujímají tyto regiony 60 % území republiky a žije v nich 55 % procent obyvatelstva obcí a měst do 25 tis. obyvatel (dle PRV maximální velikost města, které může být součástí Leader-regionu). Dosavadní vymezení 5 % disponibilních prostředků EAFRD pro Leader regiony (absolutně ve výši 520 mil. Kč) znamená při uvažované naprosto minimální podpoře z EAFRD na jeden průměrný region ve výši 12 mil. Kč ročně podporu 43 MAS. To znamená, že již v roce 2008, kdy s vysokou pravděpodobností dosáhnou všechny připravující se regiony potřebných schopností a budou mít také k dispozici vlastní strategii, by měl být roční rozpočet IV. osy při stejné průměrné podpoře dosáhnout 520 + 12x(160-43)=1 924 mil. Kč, což je 18,5 % disponibilních prostředků.. Při velmi hrubém předpokladu, že fiše Leader-regionů budou věcně orientovány do III. osy, zůstane pro akce rozhodované na centrální úrovni (žádosti podávané prostřednictvím SZIF) v této ose jen 3,43 %. Podíl podpor, o nichž budou rozhodovat MAS se v dalších letech může ještě zvýšit. Z těchto důvodů požadujeme zařadit do PRV indikativní finanční tabulku na celé období 2007-2013, kde by podpora MAS (IV. osa) z EAFRD dosáhla nejméně 20 % všech disponibilních prostředků (z toho např. I. osa 3 %, II. osa 2 % a III. osa 15 %). Alokované finance by pak v I. ose činily 19,39 %, v II. ose 52,2 % a zbývající podíl III. osy PRV při zachování proporcí dle NSPRV by byl 6,93 %. Z hlediska věcného vykazování by podíl os za celé období zůstal v I. a II. ose beze změny (I. osa 22,39 %, II. osa 55,2 %) a v III. ose by byl součet dosud uvažované III. a IV. osy, tj. 21,93 %, technická pomoc by činila 0,48 %. Tabulka orientačního rozdělení prostředků na jednotlivé osy z NPRV by zůstala platná jen pro rok 2007. Současně požadujeme v PRV stanovit, že indikativní finanční podíl jednotlivých os, závisející na počtu vybraných MAS, bude upřesňován monitorovacím výborem vždy po ukončeném výběru MAS v návaznosti na jednotlivé výzvy. Tuto připomínku považujte, prosím, za zásadní. V PRV je také obsaženo, že MAS budou plnit jen omezeně úkoly související s výběrem podporovaných akcí a aktivit, zatímco financování je ponecháno na platební agentuře, jejíž funkci má vykonávat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). S tímto pojetím nemůže SPOV souhlasit. MAS je třeba od samého počátku fungování zapojit také do financování jí vybraných akcí a do kontroly jejich realizace (prokázání schopnosti plnit tyto funkce může být jednou z klíčových podmínek podpory), jinak se jejich účel – budování svébytného silného právního subjektu, který bude vykonávat obdobné funkce v některých oblastech podpor i po ukončení jejich financování z fondů EU vhodnou organizací zapojení soukromého kapitálu s potřebnou odpovědností nejen za věcný výběr, ale i za financování, nemůže naplnit. Takový přístup by nevedl k svébytnému a trvale udržitelnému venkovu, ale k venkovským komunitám a podnikatelům trvale závislým na centrálních institucích. To nevylučuje stanovit kontrolní funkce i pro SZIF, jehož zástupce by se měl všech rozhodujících jednání MAS osobně účastnit s právem výkon sporných rozhodnutí do provedení potřebné kontroly pozastavit. 5.4. Nutnost koordinace PRV s dalšími programy, především Regionálními operačními programy Záruky doplňkovosti s ostatními operačními programy uvedené v PRV nejsou důvěryhodné. Zvláště je z hlediska SPOV důležité, aby kraje vyčlenily dostatečné prostředky pro rozvoj obcí včetně občanské vybavenosti (původní podopatření III.2.1.2. Základní občanské vybavení a služby bylo v posledním znění PRV vypuštěno) a péče o kulturní dědictví (rovněž původní podopatření III.2.2.3 bylo vypuštěno), zda Ministerstvo životního prostředí vyčlenilo ve svém operačním programu investiční krajinotvorná opatření včetně budování systémů ekologické stability a Ministerstvo průmyslu zohlednilo specifiku venkova ve svém operačním

13


programu, který je klíčový pro podchycení další zaměstnanosti lidí, uvolněných ze zemědělství. Z tohoto pohledu považujeme za vhodné termín dokončení PRV zkoordinovat s dokončením alespoň uvedených operačních programů, aby vláda mohla posoudit další péči o venkov ve všech potřebných souvislostech. Pokud k této koordinaci nedojde, požadujeme do PRV doplnit obě výše uvedená podopatření III.2.1.2. III.2.2.3. v dikci podle předchozího znění PRV ze 3. května 2006. 5.5 Nutnost zavést obecný nástroj podpory mikropodnikání ve venkovských obcích Závěrem navrhujeme, aby v rámci PRV bylo umožněno financování specifických nástrojů i pro podporu mikropodniků ve venkovských obcích nepodnikajících v zemědělství, nebo zemědělců začínajících nový typ podnikatelské činnosti. Jako nejvhodnější se jeví forma nízkoúročených (zcela bezúročných např. pro začínající podnikatele) úvěrů, které jsou poskytovány prostřednictvím fondu, ať už existujícího (např. SZIF, nebo PGRLF), nebo nově vytvořeného, ideálně na místní úrovni těmi MAS, které o tento typ podpory projeví zájem. Prostředky z úvěrových mechanismů jsou využitelné o mnoho déle, než jen po omezenou dobu programovacího období 2007 – 2013 a mohou tak přispět ke stabilizaci venkova v podstatně dlouhodobějším horizontu, kdy takto rozsáhlá podpora rozvoje venkova ze zdrojů EU už pravděpodobně nebude existovat. Více podrobností k úvěrovému mechanismu pro drobné podnikatele na venkově viz příloha č. 1. SPOV je připraven poskytnout jednotlivým MAS při přípravě úvěrového mechanismu odbornou metodickou pomoc.

14


Příloha č. 1

Malý úvěr pro podnikatele na venkově

Centrum pro komunitní práci západní Čechy Americká 29 301 38 Plzeň www.cpkp.cz [email protected]

15


Obsah: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Úvěr – specifikace produktu Poskytovaná nefinanční asistence Podmínky poskytování úvěru Podmínky poskytování nefinanční asistence Organizační zajištění mikropůjček Informační kampaň o úvěrovém schématu pro podnikatele na venkově

16


Nabízená asistence drobným podnikatelům na venkově poskytovaná z regionální úrovně bude kombinací: - poradenských služeb a školení pro podnikatele na venkově - finančního úvěru pro absolventy poskytovaného školení v případě začínajících podnikatelů nebo finančního úvěru pro osoby již podnikající na venkově. 1. Úvěr V rámci schématu budou poskytovány dva typy úvěrů: - začínajícím podnikatelům - existujícím podnikatelům jejichž podmínky budou v mnohém obdobné. Úvěry jsou poskytovány podnikatelům, kteří již vykonávají (nebo jejich projekt směřuje k zahájení) ekonomickou činnost jako soukromí zemědělci, nebo je jejich provozovna (sídlo) umístěna v obci do 5 (alternativně 2) tisíc obyvatel. Projekt musí být realizován na území ČR v obci do 5000 obyv. Klíčovými skupinami příjemců budou: - podnikatelé, jejichž činnost je zaměřena na výrobu, zpracování a uvádění na trh zemědělských výrobků, - soukromě hospodařící zemědělci, kteří plánují zahájit podnikání související s jejich zemědělskou výrobou a které bude zároveň diverzifikovat jejich zdroje příjmů a - ostatní drobní podnikatelé v nezemědělských typech ekonomické činnosti podnikající v obcích do 2000 obyv. Podpora bude poskytována v rámci Jednotné zemědělské politiky, kdy tyto podniky nemohou být podporovány v rámci ostatních programů financovaných z rozpočtu EU (poskytované v rámci NSRR a navazujících operačních programů). Bude nezbytné řešit doplňkovost s podporou poskytovanou na základě připravovaných operačních programů (především Operační program podnikání a inovace), které jsou financovány v rámci politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU. Jeden z možných nástrojů je dohoda o typech způsobilých příjemců podpory a jejich vymezení v obou programech prostřednictvím způsobilých OKEČ. Začínajícím podnikatelem se rozumí (kritéria způsobilosti žadatele): - je malým podnikatelem podle Nařízení komise č. 70/2001 (EC) o použití čl. 87 a 88 Smlouvy o ES - je oprávněn podnikat podle právních předpisů ČR - podniká v některé z níže vymezených oblastí OKEČ a jeho sídlo nebo místo podnikání (provozovna) leží v obci do 5 tis. obyv. - je-li podnikatelem – fyzickou osobou – doložil certifikát o absolvování alespoň jednoho z rekvalifikačních (vzdělávacích) programů pro pracovní činnost „Základy podnikání“ nebo „Nový podnikatel na venkově2“ akreditovaných MŠMT ČR. Je-li podnikatelem – právnickou osobou – je certifikát o úspěšném ukončení kurzu vystaven na jméno společníka nebo zakladatele obchodní společnosti nebo člena nebo zakladatele družstva - je v případě podnikatele o fyzické osoby - v roce podání žádosti o úvěr registrován jako poplatník daně z příjmů na FÚ podle § 33 odst. 1 z. 3371992 Sb. o správě daní a poplatků ve znění novel, a to buď poprvé nebo nejméně po 3 letech od ukončení předcházející podnikatelské činnosti a zároveň nebyl před datem aktuální registrace jako poplatník daně z příjmů na FÚ nejméně po dobu 3 let společníkem žádné obchodní společnosti nebo družstva (s výjimkou bytového družstva); o právnické osoby - v roce podání žádosti o úvěr registrován jako poplatník daně z příjmů na FÚ podle § 33 odst. 1 z. 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků ve znění novel a zároveň nejsou jejími společníky lidé, kteří by byli společníky jiné obchodní společnosti nebo družstva (kromě bytového družstva) v období 3 let předcházejícímu datu aktuální registrace nebo nejsou k datu podání žádosti jejími společníky, zakladateli nebo členy osoby, které by byly registrovány jako plátci daně z příjmů na FÚ podle § 33 odst. 1 z.

2

Kurz “Nový podnikatel na venkově” je vyvíjen v rámci projektu „Podpora zaměstnanosti na venkově“, který realizuje Centrum pro komunitní práci a v jehož rámci mj. vzniknul i tento návrh úvěrového schématu pro drobné podnikatele na venkově. Kurz je připravován tak aby bylo možné jej akreditovat u MŠMT společně se zahájením realizace navrhovaného úvěrového schématu.

17


337/1992 Sb. o správě daní a poplatků ve znění novel v období 3 let předcházejícímu datu aktuální registrace. Existujícím podnikatelem se rozumí: - je malým nebo středním podnikatelem podle Nařízení komise č. 70/2001 (EC) o použití čl. 87 a 88 Smlouvy o ES - je oprávněn podnikat podle právních předpisů ČR - podniká v některé z níže vymezených oblastí (OKEČ) a jeho sídlo nebo místo podnikání (provozovna) leží v obci do 5 tis. obyv. Způsobilým žadatelem je začínající nebo existující podnikatel: - u kterého ke dni podání žádosti není na jeho majetek prohlášen konkurz, ani nebyl návrh na prohlášení konkurzu na jeho majetek zamítnut pro nedostatek majetku, ani mu nebylo soudem povoleno vyrovnání s věřiteli, ani není proti jeho majetku vedeno řízení o výkonu rozhodnutí a není v likvidaci; - který nemá ke dni podání žádosti nedoplatky vůči FÚ, České správě sociálního zabezpečení, zdravotním pojišťovnám nebo dalším osobám vykonávajícím veřejnou správu v přenesené nebo samostatné působnosti, což doložil svým čestným prohlášením. - který nemá ke dni podání žádosti nedoplatky svým zaměstnancům na jejich mzdy a funkční požitky vyplývající z výkonu funkce, což doložil svým čestným prohlášením.

2. Poskytovaná nefinanční asistence Předpokladem získání půjčky pro začínajícího podnikatele je absolvování kurzu „Základy podnikání“ od poskytovatele akreditovaného MŠMT nebo kurzu „Nový podnikatel na venkově“. Oby typy příjemců podpory mají nárok na bezplatné poradenství v rozsahu 15 hodin na jeden poskytnutý úvěr, které bude zajišťováno regionálními poradenskými centry pro podnikatele na venkově. Poskytovatel nefinanční asistence (vzdělávání a poradenství) bude vybrán na základě otevřeného výběrového řízení pro předem stanovené regiony – např. kraj, možno využít postupně vznikající Krajská informační střediska (KIS), nebo Regionální rozvojové agentury, jiné poradenské společnosti, neziskové organizace, MAS apod. 3. Podmínky poskytování úvěru Podmínky úvěru pro začínající podnikatele jsou následující: -

výše věru 50 – 500 tis. s možností schválení mimořádné výše půjčky až 1 mil.Kč; půjčka je poskytována bezúročně; půjčka poskytována na 5 let s možností odkladu splátek až na 12 měsíců od data podpisu smlouvy a 6 měsíců od ukončení čerpání úvěru úvěr lze čerpat nejdéle do 9 měsíců ode dne podpisu smlouvy; splátky jistiny probíhají čtvrtletně srážkami (inkasem) z běžného účtu dlužníka, dlužník je povinen zajistit na příslušném účtu vždy dostatek prostředků, aby bylo možné srážku provést, termíny a výše splátek jsou fixně stanoveny smlouvou o poskytnutí úvěru.

Podmínky úvěru pro existující podnikatele jsou následující: - výše úvěru 50 tis. – 1 mil. Kč s možností schválení mimořádné výše půjčky až 4 mil.Kč; - úrok ve výši 3% p.a.; - půjčka poskytována na 5 let s možností odkladu splátek jistiny a úroků až na 12 měsíců od data podpisu smlouvy a 6 měsíců od ukončení čerpání úvěru; - úvěr lze čerpat nejdéle do 9 měsíců ode dne podpisu smlouvy; - splátky jistiny i úroků probíhají čtvrtletně srážkami (inkasem) z běžného účtu dlužníka, dlužník je povinen zajistit na příslušném účtu vždy dostatek prostředků, aby bylo možné srážku provést, termíny a výše splátek jsou fixně stanoveny smlouvou o poskytnutí úvěru. Uznatelné náklady pro oba typy úvěrů: - pořízení hmotného investičního majetku - pořízení nehmotného investičního majetku - provozní náklady – do 50% celkových nákladů projektu;

18


Uznatelné náklady budou přesně specifikovány po schválení příslušného Nařízení Evropské Komise k uznatelným nákladům pro jednotnou zemědělskou politiku na období 2007 – 2013. Veřejná podpora vypočítávána jako rozdíl v ceně bezúročného úvěru oproti běžným úvěrovým sazbám ČR: PRIBOR k 1.lednu kalendářního roku. Veřejná podpora je vždy poskytována režimu de minimis. Úvěr je zajištěn bianco-směnkou avalovanou nejméně jednou další fyzickou osobou (dalším společníkem, pokud je žadatelem právnická osoba se dvěma a více společníky; jinou fyzickou osobou – např. i rodinným příslušníkem žadatele - v ostatních případech).

19


4. Podmínky poskytování nefinanční asistence Podrobnosti ohledně poskytované nefinanční asistence budou stanoveny v souvislosti s dokončením přípravy vzdělávacího programu pro akreditaci MŠMT. Asistence je poskytována úvěrovým klientům po podpisu smlouvy zdarma v rozsahu 15 konzultačních hodin. Obsah, rozsah a formu konzultací stanoví klient v dohodě s pracovníkem, který nefinanční asistenci poskytuje a na základě konzultace s pracovníkem, který pro klienta vyřizoval poskytnutí úvěru. Rámcová témata pro poskytované poradenství3: - daně a účetnictví (DPH, daň z příjmu, zákon o účetnictví, povinné odvody zaměstnavatelů apod.) - finanční řízení podniku, externí financování podniku a provozu, investiční plánování - projektové řízení, strategické plánování - marketing a reklama, tvorba produktů cestovního ruchu apod.

5. Organizační zajištění mikropůjček Základním předpokladem navrhované varianty je financování předkládaného úvěrového schématu formou účelového peněžního fondu, zřízeného pro výhradně pro poskytování. Využití samostatného fondu sebou nese především výhody ve zjednodušení finančních toků a platebních způsobů, rovněž snižuje faktické nároky na rozpočet MZe spojené s profinancováním schématu. Poskytovatel Poskytovatelem podpory je účelový peněžní fond zřízený Mze. Správcem fondu mohou alternativně být: - Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond - Státní zemědělský intervenční fond - ČMZRB - komerční banka vybraná na základě výběrového řízení - regionální observatoře LEADER+ - kraj nebo jím zřízená (založená) organizace Zvláštní variantou (nejméně pravděpodobnou) je založení fondu s vlastní právní subjektivitou, který bude spravován profesionálním managementem. Jako podmínka úspěšnosti každé formy spravování fondu je existence regionálních informačních míst nebo ještě lépe regionálních (místních) poboček správce. Zajistí se tak relativní blízkost poskytovatele úvěrů příjemcům pomoci. Správce fondu (nebo fond vlastními silami) zajišťuje následující činnosti: - shromažďuje spolehlivá finanční a statistická data umožňující monitorování provádění pomoci a předává tato data Řídícímu orgánu podle jeho pokynů, zpravidla v elektronické podobě, - zpracovává výběrová a hodnotící kritéria pro výběr projektů a předkládá je ke schválení řídícímu orgánu a monitorovacímu orgánu operačního programu; - zajišťuje, aby operace byly pro financování vybírány podle kritérií pro operační program a aby po celou dobu provádění byly v souladu s příslušnými předpisy Společenství a členského státu, - zajišťuje existenci systému pro záznam a uchovávání účetních záznamů v elektronické podobě pro každou operaci v rámci daného programu (opatření) a shromažďování údajů o provádění nezbytných pro finanční řízení, sledování, ověřování, audit a hodnocení; - zajišťuje že příjemci a jiné subjekty zapojené do provádění operací vedou buď nezávislý účetní systém nebo odpovídající účetní kód pro všechny transakce související s projektem, aniž jsou dotčeny vnitrostátní účetní předpisy; - ověřuje dodání spolufinancovaných produktů a služeb a skutečné vynaložení výdajů na projekty vykázané příjemci a jejich soulad s vnitrostátními předpisy a předpisy Společenství; - vypracování podkladů pro výroční a závěrečné zprávy pro potřeby a podle pokynů řídícího orgánu o provádění pomoci; 3

Další témata budou dopracována na základě probíhajícího průzkumu – řízených rozhovorů s drobnými podnikateli na venkově, který bude podkladem i pro získání akreditace kurz „Podnikatel na venkově“ vyvíjeného CpKP v rámci projektu „Podpora zaměstnanosti na venkově“ http://www.cpkp.cz/index.php?tbl=4&id=58.

20


-

předávání veškeré potřebné informace o postupech a ověřeních prováděných v souvislosti s výdaji Platebnímu a certifikačnímu orgánu pro účely potvrzování; zajištění shody podporovaných akcí s politikami Společenství; zajišťuje soulad s požadavky na poskytování a zveřejňování informací (dle článku 68 Všeobecného nařízení); nastavuje řídící a kontrolní systémy a zajišťuje efektivní a správné fungování těchto systémů; na základě pokynů řídícího orgánu stanovuje postupy k zajištění toho, aby všechny dokumenty týkající se výdajů a auditů nezbytné pro zajištění odpovídajícího prověřovacího záznamu byly uchovávány v souladu s požadavky článku 88 všeobecného nařízení (ES).

Fond nebo jeho správce jedná v pozici subjektu, na který byly delegovány povinnosti určeného konečného příjemce dané priority Národního strategického plánu rozvoje venkova ČR pro 2007 - 2013. Určeným konečným příjemcem jsou kraje a jejich práva a povinnosti jsou stanoveny textem programu rozvoje venkova (resp. navazující dokumentace – operačních manuálů). V rámci nákladů spojených se správou fondu jsou financovány i: - režijní náklady spojené s poskytováním finanční asistence: informační kampaň, sběr a hodnocení projektů, monitoring a kontrola příjemců pomoci, náklady spojené s finančním a věcným řízením fondu; - náklady na poskytování související nefinanční asistence: vzdělávání začínajících podnikatelů a poradenství subjektům, které získaly úvěr. Řízení finančních toků Výhodou fondového financování úvěrového schématu je fakt, že prostředky poskytnuté na účet fondu jsou okamžikem poskytnutí považovány za vynaložené z hlediska pravidel pro způsobilost nákladů z EAFRD. Takto lze vytvořit průběžný platební mechanismus, který nebude neúměrně zatěžovat rozpočet MZe, protože další splátka Mze do fondu je uhrazena v okamžiku uhrazení předchozí splátky platebním orgánem. Z hlediska administrativní efektivity (při znalosti platebních postupů pro období 2004-2006) se navrhuje zhruba čtvrtletní financování fondu z rozpočtu MZe, které je vždy zúčtováno platebnímu orgánu jako uznatelný náklad daného opatření. Celkový roční příspěvek Mze do fondu je navrhován ve výši cca 70 mil Kč. Po uplynutí sedmiletého plánovacího období bude tedy fond hospodařit s objemem cca 500 mil. Kč.

21


Příloha č. 2

T9.1/01 - Přímé platby zemědělským podnikům (mil. Kč) 20041) Účel

Vymezení

Hlavní kritéria pro získání platby

2003

z toho

celkem

EU

ČR Přímé platby systém jednotné platby na plochu (SAPS)

Podpory podle: - nařízení Rady (ES) č. 1259/1999, - nařízení Komise (ES) č. 2199/2003, - nařízení vlády ČR č. 243/2004 Sb. k podmínkám jednotné platby na plochu pro rok 2004

Základní sazba na 1 ha zemědělské půdy byla vypočtena: přidělený národní limit (Kč) / celkový souhrn ohlášené zemědělské půdy (ha), tj. 198,94 mil. EUR x 32,4485 Kč/EUR = 6 455,305 tis. Kč / 3,469 mil. ha, tj. 1 860 Kč/ha.

0

6 302

0

6 302

Národní doplňkové přímé platby Platby na ornou půdu

2004: 1.1.A (3 821 mil. Kč) a doplatek za půdu v klidu za rok 2003 (26 mil. Kč)

1 479 Kč/ha orné půdy vedené v Evidenci využití zemědělské půdy k 31. 12. 2003.

3 198

3 847

3 847

0

Podpora chmele

2004: 1.1.B

4 320 Kč/ha chmelnice vedené v Evidenci využití zemědělské půdy k 31. 12. 2003.

0

28

28

0

85

45

45

0

520

367

367

0

Podpora chovaných 2003: Podpůrný program 1.L.b. ovcí a koz 2004: 1.1.C

2003: - do 2 200 Kč na ovci, kozu ve stavu k 31. 8. v H1, H2, O1; - do 1 700 Kč na ovci, kozu v O2, O3, O4, S1, S2, E. 2004: 700 Kč na 1 bahnici, kozu ve stavu k 31. 12. 2003.

Podpora chovu krav 2003: Podpůrný program 1.L.a. bez tržní produkce 2004: 1.1.D mléka

2003: při chovu na pozemcích v méně příznivých oblastech výše podpory: - do 7 500 Kč na 1 narozené tele v minimálním počtu 5 ks v oblastech H1, H2, O1; - do 6 500 Kč v O2, O3, O4, S1, S2, E; - do 1 000 Kč na tele narozené mimo výše uvedené oblasti. 2004: 4 225 Kč na krávu chovanou v systému krav bez tržní produkce mléka ve stavu k 31. 12. 2003.

Podpora chovu 2004: 1.1.E skotu Podpora osiva pícnin 2004:1.1.F a lnu

850 Kč/VDJ vypočtená ze stavu skotu k 31. 12. 2003.

0

911

911

0

Na vyrobené certifikované osivo vybraných osiv pícnin a lnu: skupiny II (1.1.F.2) 7 000 Kč/t; skupiny III (1.1.F.3) 10 000 Kč/t; skupiny IV (1.1.F.4) 15 000 Kč/t2).

0

32

32

0

0

94

94

0

3 803

5 230

5 230

0

2003: Platba 7 000 Kč/ha o. p. uvedené do klidu, na které se pěstuje len přadný pro nepotravinářské užití. 2004: Národní podpora - podpora pěstování lnu pro vlákno. Výše podpory: do 4 000 Kč/ha oseté plochy.

42

21

21

0

72

80

80

0

1

5

5

0

344

755

755

0

Platby pěstitelům brambor

2004: podle NV č. 115/2004 Sb.

Celkem národní doplňkové přímé platby Ostatní přímé platby (z dotací MZe a SZIF) Podpora pěstování 2003: NV č. 86/2001 Sb. přadného lnu pro 2004: Dotační program 1.F. vlákno národní podpory Podpora včelařství

2003: NV č. 500/2001 Sb. §12 písm. a bod 4. 2004: Dotační program 1.D. národní podpory

2003 i 2004: Požadavek chovatele včel, platba 150 Kč na 1 zazimované včelstvo. Platby prostřednictvím Českého svazu včelařů.

Komplexní sklizeň máku

2003:Podpůrný program 1.S. 2004: Dotační program 1.S. národní podpory

Podpora komplexní sklizně máku setého pro zajištění bezpečnosti území z hlediska omamných a psychotropních látek.

Kompenzační platby -2003, 2004 mléko Celkem ostatní přímé platby

Podpora při stanovení produkčních kvót.

Celkem přímé platby 1) Vyplaceno k 30. 4. 2005. 2) Platby na skupiny I (1.1.F.1) nebyly v roce 2004 čerpány. Pramen: podklady MZe, SZIF, PGRLF a dalších institucí Zpracoval: M. Abrahamová (VÚZE)

22

459

861

861

0

4 262

12 393

6 091

6 302


Příloha č. 3 - Podpora LFA v roce 2005 větší než 5 mil. Kč/příjemce Poř. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41

Příjemce Vojenské lesy a statky ČR, s.p., PO HORYMAS, spol. s r.o., PO HORSKÝ STATEK ABERTAMY s.r.o., PO EKOČAS spol. s r.o., PO FARMERS spol. s r.o., PO AGRO Šumava s.r.o., PO AGRO - Měřín, a.s., PO Farma Morava, spol. s.r.o., PO NB product s.r.o., PO Zemědělské družstvo Jeseník, PO Bureš Alois, FO Farma Trojmezí a. s., PO Lučina-Studánka spol. s r.o., PO ZEMAV RYBNÍK s.r.o., PO Zemědělské družstvo Javorník, PO M A R W I N, v.o.s., PO

Adresa Pod Juliskou 1621/5, 16064, Praha, Dejvice Okružní 47, 79501, Rýmařov Rybniční 482, 36235, Abertamy

Částkov 1, 34801, Částkov Voletinská 252, 54103, Trutnov, Poříčí V Domkách 125, 38226, Horní Planá Zarybník 516, 59442, Měřín Malá Morava 74, 78833, Malá Morava Václavské náměstí 799/48, 11000, Praha Šumperská 118, 79001, Jeseník, Bukovice Partyzánská 537, 79305, Moravský Beroun Trojmezí 173, 35124, Hranice, Trojmezí Studánka 166, 34701, Studánka Dolní Dvořiště 162, 38272, Dolní Dvořiště Tichá 71, 74274, Tichá Hynčice nad Moravou 49, 78833, Hanušovice, Hynčice nad Moravou BEMAGRO, a.s., PO Malonty 101, 38291, Malonty Ústav pro strukturální politiku v Horní 32/1692, 59101, Žďár nad Sázavou, zemědělství, a.s., PO Žďár EKOCHOV CMN spol. s r.o., PO Kamenné 154, 43184, Měděnec, Kamenné Novotný Václav, FO Pivovarská 543, 36461, Teplá AGRO & KOMBINÁT Dolní Žandov Dolní Žandov 218, 35493, Dolní Žandov spol. s r.o., PO Zemělské družstvo Nové Město na Petrovická 857, 59231, Nové Město na Moravě Moravě, PO Šedivý Josef, FO Luční 550, 38241, Kaplice JAGOS s.r.o., PO Petrovice 243, 79066, Skorošice, Petrovice AGROWILD Nová Ves, s.r.o., PO Prameny 20, 35301, Prameny PROBITAS spol. s r.o., PO Šafářské domky 500, 36461, Teplá Obchodně zemědělská společnost Wolkerova 485, 74901, Vítkov ZEMPOL, spol. s r. o., PO Vinohradník Jan Ing.Jan Dolní Moravice 145, 79501, Dolní Moravice Vinohradník, FO SITTER s.r.o., PO Valtrov 41, 38451, Horní Planá, Bližší Lho JANTAR spol. s r.o., PO Opletalova 29/8, 79201, Bruntál Chára Josef Ing. Josef Chára, FO Nádražní 321, 36453, Chyše Zemědělská a.s. Krucemburk, akciová Koželužská 385, 58266, Krucemburk společnost, PO FARMA MILNÁ, s.r.o., PO Milná 7, 38279, Frymburk, Milná Zemědělské družstvo Kunžak, PO Střížovická 420, 37862, Kunžak Úněšovský statek a.s., PO Úněšov 76, 33038, Úněšov Kovařík Svatopluk FO Dlouhá 296, 79351, Břidličná AGROWALD s.r.o., PO Přízeř 31, 38218, Rožmberk nad Vltavou, P ZD Krásná Hora nad Vltavou a.s., PO Krásná Hora nad Vltavou 172, 26256, Krásná Hora nad Vltavou FARMA CHVALŠINY, s.r.o., PO Chvalšiny 106, 38208, Chvalšiny AGRO Huzová s.r.o., PO Huzová 316, 79351, Huzová Zemědělský podnik, a.s. Město Zámecká 83/1, 79395, Město Albrechtice Albrechtice, PO

23

Dotace v Kč 20 738 218 16 957 230 13 954 081 10 990 404 10 321 709 9 041 921 8 929 255 8 423 625 8 419 554 8 325 328 8 246 059 8 090 596 7 881 331 7 745 735 7 528 700 7 511 821 7 281 719 7 260 322 7 108 435 6 995 289 6 958 206 6 944 025 6 883 718 6 838 998 6 837 994 6 751 160 6 588 822 6 478 102 6 442 212 6 441 177 6 434 789 6 400 173 6 352 164 6 310 400 6 263 724 6 143 857 5 983 333 5 923 475 5 866 146 5 834 030 5 794 498


Poř. 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52

Příjemce Siwy Bohuslav, FO BELLAMA, spol. s r.o., PO Juráň Vladimír, FO FA-BIO, spol. s r.o.,společnost pro alternativní zemědělství Lesní společnost Bečov, s.r.o., PO 1.jihočeská zemědělská a.s., PO KERIM spol. s r.o., PO Agrokomplex, spol. s r.o., PO NA HRANICI společnost s r.o., PO Vokál Pavel, FO JAVORNÍK - CZ s.r.o., PO

Adresa Oldřichovice 53, 73961, Třinec, Oldřichovice Jelení 90, 79371, Holčovice, Jelení Jesenická 462, 79351, Břidličná Světlá 274, 79331, Světlá Hora, Světlá

Dotace v Kč 5 793 512 5 750 189 5 689 148 5 664 432

Karlovarská 305, 36464, Bečov nad Teplou Sokolská 34, 37901, Třeboň, Třeboň I Přední Výtoň 31, 38273, Přední Výtoň Příbramská 278, 40725, Verneřice Radvanice 19, 54212, Radvanice Strážný 11, 38443, Strážný Štítná nad Vláří 414, 76333, Štítná nad Vláří, Popov -

5 596 999 5 529 344 5 520 924 5 508 414 5 349 122 5 229 697 5 056 347

Celkem

386 910 463

24

Podpora rozvoje venkova v letech

Recommend Documents