PODBŘEŽICE ÚZEMNÍ PLÁN. Odůvodnění ÚP

PODBŘEŽICE ÚZEMNÍ PLÁN

Odůvodnění ÚP

urbanisticko architektonická projekční kancelář Chopinova 9, 623 00 Brno tel.: 547 250 469 fax: 547 221 410 e-mail: [email protected]

PODBŘEŽICE Územní plán Textová část odůvodnění ÚP Zakázkové číslo: 06-02-04 Objednatel: Obec Podbřežice Pořizovatel: MěÚ Vyškov, odbor územního plánování a rozvoje Zhotovitelé: Urbanistické řešení

Ing. arch. Anežka Sedláková Ing. arch. Jana Benešová

Dopravní řešení

Ing. Miloslava Škvarilová

Vodní hospodářství a zásobování plynem

Ing. Vítězslav Vaněk

Zásobování el. energií, spoje

Ing. Jaroslav Opat

Přírodní podmínky, ŽP

PZK a GIS, s.r.o. Brno Ing. Yvona Lacinová

Zábor ZPF

Ing. arch. Anežka Sedláková

Digitální zpracování

Ing. arch. Anežka Sedláková

Brno, březen 2010

číslo výtisku:

Územní plán Podbřežice

Odůvodnění

OBSAH DOKUMENTACE

Odůvodnění územního plánu: A.

Textová část odůvodnění územního plánu

B.

Grafická část odůvodnění územního plánu 8.

Koordinační výkres

1 : 5 000

9.

Koordinační výkres – zástavba obce

1 : 2 000

10.

Zábor ZPF a PUPFL

1 : 5 000

11.

Širší vztahy

Atelier URBI, spol. s r.o. Chopinova 9, 623 00 Brno

1 : 25 000

1


Odůvodnění

OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI ODŮVODNĚNÍ ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

A.

3

A.1 Postup při pořízení územního plánu A.2 Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a ÚPD vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů

A.2.1 A.2.2

3 3

Nadřazená územně plánovací dokumentace Koordinace řešení se sousedními obcemi

A.3 Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot území a požadavky na ochranu nezastavěného území A.4 Údaje o splnění zadání A.5 Komplexní zdůvodnění přijatého řešení

3 3 4 4 5

A.5.1 A.5.2 A.5.3

Zdůvodnění urbanistické koncepce řešení Zdůvodnění koncepce řešení veřejné infrastruktury Zdůvodnění koncepce uspořádání krajiny

A.7.1

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF

18

A.8.1

Řešení požadavků civilní ochrany

25

A.6 A.7

Výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL

A.8

Zvláštní zájmy


5 7 16

17 18

25

2


Odůvodnění

A. ODŮVODNĚNÍ ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU A.1 POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Obec Podbřežice nemá dosud zpracovanou žádnou územně plánovací dokumentaci – územní plán, ani územně plánovací podklad - urbanistickou studii. Důvodem pořízení ÚP je tedy potřeba právně platného dokumentu, podle kterého by bylo možno závazně řídit výstavbu v obci. Na základě výběrového řízení byl vyhotovením ÚP pověřen Atelier URBI, spol. s r. o., zastoupený Ing. arch. Janou Benešovou. Pořizovatelem územního plánu Podbřežice je Městský úřad Vyškov odbor územního plánu a rozvoje. Řešeno je celé správní území obce. Práce jsou provedeny v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) v platném znění a vyhláškami č. 500/2006 Sb. a 501/2006 Sb.. Je respektována „Metodika digitálního zpracování ÚPN obce pro GIS ve státní správě verze JmK pro bezproblémový převod dokumentace do GIS. Práce na průzkumech a rozborech pro územní plán byly provedeny v roce 2008. Na základě P+R, zejména výkresu limitů využití území a problémového výkresu, bylo sestaveno zadání ÚP. Po jeho projednání a po schválení zastupitelstvem obce dne 27.11.2008 bylo závazným podkladem pro zpracování ÚP. Hlavním cílem zpracování územního plánu Podbřežice je vytvořit předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území.

A.2 VYHODNOCENÍ

SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A

ÚPD

VYDANOU KRAJEM, VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ

A.2.1

Nadřazená územně plánovací dokumentace

Dne 20.7.2009 byla Vládou ČR schválena Politika územního rozvoje ČR 2008, která změnila označení rozvojové osy OS10. Jinak z PÚR 2008 nevyplývají pro území obce Podbřežice žádné úkony pro územní plánování. Z PÚR 2008 je nutno respektovat tyto limity a požadavky: - stávající trasa dálnice D1 - stávající trasy velmi vysokého napětí Územně plánovací dokumentace velkého územního celku "Brněnské sídelní regionální aglomerace", schválená usnesením vlády ČSR č. 64 ze dne 13. 3. 1985 ve znění usnesení vlády ČR č.196 ze dne 13.4.1994 a usnesení vlády ČR č.892 ze dne 13.9.2000, pozbyla platnost dne 1. 1. 2010. Dle nového stavebního zákona nahradí ÚP VÚC Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje. Jejich zadání bylo schváleno Zastupitelstvem JMK dne 13. 9. 2007. V dosud nedokončené dokumentaci Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje je na jihu katastrálního území Podbřežic vedena trasa vysokorychlostní železniční tratě (VRT) a na severu je navržen nadregionální biokoridor územního systému ekologické stability.

A.2.2

Koordinace řešení se sousedními obcemi



V řešeném území se nacházejí skladebné části místní a nadregionální úrovně územního systému ekologické stability. Je nutná koordinace v k.ú. sousedních obcí.



Trasa VRT – dle nadřazené dokumentace, byla řešením ÚP Podbřežice respektována.



Trasa vodovodu – přívod z Komořan beze změny.


3


Odůvodnění



Odkanalizování – napojení výtlakem na kanalizaci Komořan a ČOV Rousínov (předpokládá se rekonstrukce ČOV v Rousínově).



Zásobování plynem – středotlaký přívod z Komořan beze změny.



Trasa VVN – stávající trasa respektována.



Turistické trasy a cyklotrasy – nutná koordinace.

A.3 VYHODNOCENÍ ZEJMÉNA

S

SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ,

POŽADAVKY

NA

OCHRANU

ARCHITEKTONICKÝCH

A URBANISTICKÝCH HODNOT ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Udržitelný rozvoj území spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Územní plán Podbřežic zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území obce komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Územní plán ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy jsou vymezeny s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území - vzhledem k poloze obce a dobrému dopravnímu spojení do Vyškova a do Brna se zde počítá s nárůstem obyvatel a jsou navrženy plochy pro novou výstavbu rodinných domů ve vazbě na zastavěné území obce. Zachovalá původní struktura zástavby obce není návrhem územního plánu narušena. Nezastavěné území je v souladu s jeho charakterem chráněno před nežádoucí výstavbou. Lze zde umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky. Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání.

A.4 ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ Zadání pro zpracování územního plánu bylo splněno s následujícími odchylkami:  byl upřesněn rozsah a situování nových ploch pro rozvoj obytného území. Potenciál navržených ploch je cca 21 RD + 2 sociální byty, dále byly navrženy územní rezervy pro výstavbu, umožňující vyšší nárůst počtu obyvatel, než je v zadání uvedeno.  byly vytvořeny předpoklady pro řešení protierozních opatření, návrh bude nutno dopracovat podrobnější dokumentací, zejména v komplexních pozemkových úpravách, v souladu s požadavky vlastníků pozemků a potřebami zemědělských subjektů na pozemcích hospodařících. V průběhu zpracování návrhu ÚP proběhla pracovní jednání se zástupci obce, pořizovatelem dokumentace, případně dotčenými orgány státní správy. Závěry z těchto jednání byly do návrhu ÚP zapracovány.


4


Odůvodnění

A.5 KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A.5.1

Zdůvodnění urbanistické koncepce řešení

A.5.1.1

Širší vztahy

Od Vyškova je obec vzdálena 12 km na jihozápad. Na západě obec sousedí s obcemi Rousínov a Komořany, které dělí od Podbřežic dálnice D1 (E462). Na severozápad od Podbřežic leží, též za dálnicí, obec Tučapy, a na severovýchod obec Rostěnice-Zvonovice. Na východě směřuje cesta do Lysovic a na jihovýchodě do Dražovic. Obcí s pověřeným obecním úřadem je pro Podbřežice Vyškov. Poloha obce Podbřežice je výhodná, z čehož lze předpokládat zájem o výstavbu a následnou stabilizaci či menší nárůst obyvatel. Obec se nachází v ORP Vyškov, mimo rozvojové oblasti, ale v blízkém sousedství rozvojové oblasti OB3 Brno (jedná se o území, jehož rozvoj je výrazně ovlivňován vazbou na jádro rozvojové oblasti. Podél dopravních tras spojujících Brno s Vyškovem je vedena rozvojová osa OS10 (Katowice–) hranice ČR–Ostrava–Břeclav–hranice ČR (–Wien), zahrnující ORP Vyškov. Rozvojové osy nepochybně vyvolají inovační a rozvojové podněty v odpovídajících územních pásech. A.5.1.2

Současný stav obce a její hodnoty

Podbřežice, rozkládající se pod 268 m vysokým kopcem Chřiby, jsou původní česká zemědělská obec, vklíněná do vyškovského německého ostrůvku. Dnešní domy byly postaveny na místě požárem zničených původních hanáckých chalup se žudry, krytých slaměnými došky a sestavených do tvaru podkovy kolem potoka. Z urbanisticko - architektonického hlediska působí obec příznivě. Dominuje zde neogotický návesní kostel sv. Petra a Pavla v majetku obce, s přilehlým stromořadím lip. Za kostelem stojí hasičská zbrojnice, využívaná v současné době jako sklad obecního mobiliáře. Kulturními středisky jsou návesní pohostinství Panský Dvůr a Obecní úřad v budově bývalé školy. Hlavní vesnické prostory si udržely svoji dosavadní strukturu s jednotnou výškovou hladinou objektů. Jsou však narušovány nevhodnou moderní zástavbou (dům typu „šumperák“ na parc. č. 73, dům s obkladem z lícových pásků na parc. č. 17, garáže s plochou střechou na parc. č. 53/1, 53/2, 24). Nad obcí je do svahu kopce Chřiby malebně zapuštěn hřbitov, na západě je od zástavby oddělený solitérní areál skladu nebezpečných látek. V obci je třeba bránit zejména radikálním zásahům do historických stavení, při úpravách je třeba postupovat citlivě a vyvarovat se používání nevhodných architektonických prvků a materiálů. Obec nemá vyhlášenou památkovou zónu. Památkově chráněnými objekty, registrovanými v Ústředním seznamu kulturních památek ČR, jsou náhrobní kámen malíře Ondřeje Vítka z roku 1599, přemístěný z místního hřbitova do kostela (rejstříkové číslo 44799/7-3755), litinový kříž z roku 1834, vyrobený v blanenských železárnách a stojící na rozcestí při bývalé cestě do Komořan (rejstříkové číslo 45727/7-3756), a stodola st. p. 2 při venkovské usedlosti č.p. 42 (rejstříkové číslo 49991/7-8849). Před kostelem stojí krucifix, svatojánská socha a pomník padlým za druhé světové války. Celkem se v katastru obce nachází sedm křížů. Při zásazích do terénu v území s archeologickými nálezy může dojít k narušení archeologických objektů nebo situací. Pak veškerá ohrožená území můžeme považovat za území s archeologickými nálezy ve smyslu § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. O státní památkové péči v platném znění. Dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění, § 22, odst. 2 platí: „Má-li se provádět stavební činnost na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci již od doby přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Je-li stavebníkem právnická osoba nebo fyzická osoba, při jejímž podnikání vznikla nutnost záchranného archeologického výzkumu, hradí náklady záchranného archeologického výzkumu tento stavebník; jinak hradí náklady organizace provádějící archeologický výzkum. Obdobně se postupuje, má-li se na takovém území provádět jiná činnost, kterou by mohlo být ohroženo provádění archeologických výzkumů.“ Atelier URBI, spol. s r.o. Chopinova 9, 623 00 Brno

5


Odůvodnění

Dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění, § 23, odst. 6 platí: „O archeologických nálezech, k nimž dojde v souvislosti s přípravou nebo prováděním stavby, platí zvláštní předpisy.“ Podrobný popis a rozbor současného stavu území byl součástí první fáze zpracování ÚP (Průzkumy a rozbory). Urbanistická koncepce řešení ÚP Podbřežice vychází z vazeb širších vztahů obce a zohledňuje hodnoty obce, které dále rozvíjí. V řešení krajiny odstraňuje nedostatky, plynoucí z velkoplošně obhospodařovaných pozemků. A.5.1.3

Bydlení Základní údaje o obyvatelstvu:

Počet obyvatel Podbřežic v letech: 1980

1991

2001

2005

2006

2007

263 217 231 225 Prameny: demografické údaje obce

232

227

Z tabulky je patrný úbytek obyvatelstva, jehož důvodem je emigrace. Saldo migrace jako indikátor přitažlivosti místa pro bydlení je 0. Celkově je počet obyvatelstva kolísavý, ovlivněný na začátku 90. let minulého století společenskými změnami a situací v zemědělství. Úroveň bydlení v Podbřežicích je poměrně dobrá, z plošných ukazatelů plyne velikost obytné plochy na osobu 18,24 m2. Na jednu místnost připadá 1,07 osob. Přehled počtu domů a bytů dle sčítání v roce 2001 Domy úhrnem 85, z toho trvale obydlené celkem 70, neobydlené 15. Byty celkem 92, z toho trvale obydlené 77, neobydlené 15. Neobydlené byty jsou využity k rekreaci (chalupy). Obložnost bytového fondu: průměrný počet obyv./byt průměrná obyt. plocha bytu průměrná obyt. plocha/1 obyv. osob na 1 obytnou místnost

3,0 53,77 m2 18,24 m2 1,07

Vzhledem ke zvýšení obytného standardu (tj. obytné plochy/1 obyvatele) na 19 – 20 m2/1 obyvatele v budoucnosti a vzhledem k rezervě pro nárůst počtu obyvatel na cca 250 bude potřeba celkem cca 5 000 m2 obytné plochy. Dle sčítání v r. 2001 bylo v trvale obydlených bytech k dispozici 4 140 m2 obytné plochy. Je tedy nutno uvažovat s výstavbou cca 860 m2 obytné plochy. Dále je pravděpodobná tendence snížení průměrné velikosti bytové domácnosti na cca 2,7 obyv./byt – při návrhovém počtu obyvatel 250 by celkový počet bytů činil cca 92. Je-li trvale obydlených bytů dle sčítání 77, je nutno navrhnout plochy pro výstavbu cca 15 bytů. V tomto počtu není započítána potřeba realizace bytů náhradou za přestárlý bytový fond a byty špatné kvality (5 - 10% bytů).


6


A.5.2

Zdůvodnění koncepce řešení veřejné infrastruktury

A.5.2.1

Dopravní řešení

Odůvodnění

Širší dopravní vztahy Silniční síť Zástavba obce leží mimo tranzitní dopravní trasy. Severozápadním okrajem katastrálního území obce Podbřežice prochází dálnice D1 Praha - Brno - Vyškov - Vrchoslavice a silnice III/0479 Podbřežice - spojovací. Ta se západně řešeného katastrálního území připojuje křižovatkou kolmou, stykovou tvaru "T" na silnici III/0478 Komořany - Dražovice - Marefy. Silnice je v Komořanech připojena na II/430 Brno - Holubice - Vyškov. Nejbližší připojení pro obec na D1 je všesměrná křižovatka v km 216 Rousínov. Silnice III/0478 křižuje silnici D 1 podjezdem. Dálnice a silnice budou upravovány mimo zastavěné a zastavitelné území v kategoriích dle ČSN 73 6101, silniční síť a těleso dálnice jsou v území stabilizovány. Železniční síť Nejblíže obce, v Komořanech, prochází územím železniční trať č. 300 Brno - Přerov - (Bohumín) a zpět. Těleso je územně stabilizováno a je mimo řešené katastrální území Podbřežic. Tato trať je sledována jako doplňková síť projektu TINA. Úsek Brno - Přerov byl zahrnut do mezinárodního koridoru Polsko - Rakousko. Trasa tratě bude rekonstruována do stanovených parametrů pro tratě zahrnuté do projektu TINA v úseku Brno - Blažovice a dále pak Křenovice, Nezamyslice, Přerov. Toto řešení uvolní těleso tratě v úseku Brno - Sokolnice - Slavkov u Brna pro regionální trať. Koridor Vysokorychlostní tratě, vedené jihovýchodním okrajem katastrálního území je držen pro možnost vybudování transevropských vysokorychlostních tratí. Letecká doprava Okrajově do katastrálního území obce zasahuje provoz letiště Vyškov, které má statut veřejného vnitrostátního letiště s travnatou vzletovou a přistávací plochou (VDP) o rozměrech 1240 x 60m. Letiště Vyškov je veřejné vnitrostátní letiště jehož provozovatelem je Aeroklub Vyškov. Majitelem je ministerstvo obrany ČR. Celkový roční počet pohybů letadel na letišti se pohybuje okolo 4.000. Ochranná pásma zasahují do katastru obce. Druhy dopravy Místní komunikace Všechny místní komunikace jsou a budou upravovány jako obslužné; jejich funkční skupiny a typy jsou předurčeny stabilizovanou zástavbou a parcelací pozemků. Na hranici zastavěného území je místní komunikace připojena plynule na silnici III/0479. Minimální pozemek pro navrženou komunikaci je 8,0 m (šíře dopravního prostoru).


7


Odůvodnění

Návrh dopravního napojení místními komunikacemi je zpracován v následující tabulce: označení

p.č.

návrh

poznámka

ul. Za školou 144/4, 322/1,2,3, 267/7, 115/4

M.K. je navržena v trase účelové komunikace

začátek navržené trasy je připojen na stáv. místní komunikaci

Propojení ul. 262/1,2,3,4 Maková-Za školou

d.t.t.o.

začátek navržené trasy je připojen na stáv. místní komunikaci – ul. Maková

SV část obce

34, 58 80/6,8,10, 256/2,275/1, 856/11

M.K.je navržena v trase účelové komunikace

bude upravena křižovatka navržené a stávající komunikace na stykovou kolmou. Pro dodržení šířky pozemku kom. je nutný zábor pozemku p.č. 34 v soukromém vlastnictví

SV část obce

856/2,11,15

d.t.t.o.

Doplňuje přímé propojení Husova nám. s komunikací na Lysovice

Panský dvůr 14/8, 274/5

navržená místní komunikace v nové trase

bude obsluhovat parkoviště pro pohostinství a sportovně rekreační plochy

Severní část 70/38, obce 178/12,

prodloužení místní komunikace v ul. Chaloupky

bude dopravně obsluhovat navržené parkoviště

178/1, 315/2,20

Pěší a turistické trasy Navržené pěší propojení místních komunikací v obci zvýší prostupnost obce a zkrátí trasy k pěším cílům. Pro pěší bude sloužit i navržená stezka pro pěší a cyklisty vedená podél silnice III/0479, navržená ve funkční podskupině D2. Bude sloužit jako pěší trasa k autobusové zastávce na křižovatce silnic III/0479 a III/0478. Bude tak zajištěna bezpečnost chodců na úzké vozovce silnice. Obcí neprochází žádná značená turistická trasa. Je však možnost se na turistické trasy napojit v sousedních obcích, a to v Lysovicích, kde je vedena dálková červená turistická trasa Skalice nad Svitavou - Boskovice - Žďárná - Rozstání - Rychtářov - Vyškov - Lysovice - Bučovice - Bukovany hrad Cimburk - Hrad Buchlov - Buchlovice - Staré Město. Letonicemi prochází dálková zelená turistická trasa Slavkov u Brna - Lutršték - Letonice - Bučovice - Ždánice - Stražovice. Pro pěší propojení mezi obcemi jsou využívány zpevněné účelové komunikace.


8


Odůvodnění

Návrh pěších tras je zpracován v následující tabulce: označení

p.č.

návrh

poznámka

U obecního úřadu

753/11, 109/3 chodník je navržen ve funkční chodník bude procházet kolem objektu podskupině D2, jedná se o přístup z OÚ parkoviště do objektu OÚ a současně propojení plochy pro výstavbu RD na stáv. místní komunikaci, min. šířka 2,0 m

Panský Dvůr

14/2, 8, 63/1, 856/11

chodník je navržen ve funkční pěší propojení z „Husova náměstí“ do podskupině D2, jedná se o prostup areálu sportoviště z parkoviště na Husovo nám., min. šířka 2,0 m

lokalita severně zástavby obce

178/1, 187/2

chodník je navržen ve funkční chodník propojí ul. Chaloupky podskupině D2, jedná se o prostup s komunikací na Lysovice z ul. Chaloupky, min.šířka 2,0 m

u výrobního 249/16, 250/5, chodník je navržen ve funkční chodník je pěším propojením do areálu 313/5,7 podskupině D2, min.šířka 2,0 m výrobní zóny a to plochou sídelní zeleně

Cyklistické trasy a cyklostezky Obcí neprochází žádná cyklistická trasa. Nejblíže prochází cyklotrasa č. 5071 Rousínovem a č. 507 Rousínovem jako spojnice Moravského Krasu a Ždánického lesa. Bučovicemi pak je vedena trasa č. 5029 jako spojnice mezi Mohylou míru v Praci a Ždánickým lesem. Je navrženo doznačení cyklotrasy na Lysovice, kde naváže na navržený systém cyklotras, který se připojí na křižovatku cyklotras ve Vyškově. Podél silnice III/0479 je navržena stezka pro pěší a cyklisty až na křižovatku se silnicí III/0478. Cyklostezka zvýší bezpečnost dopravy a zejména pěších a cyklistů. označení území JZ obce

p.č. 249/2,3,4

návrh stezka pro pěší a cyklisty ve funkční podskupině D2 podél silnice III/0479

poznámka bude vybudována v rámci pozemku komunikace na základě podrobného projektu; mimo k.ú. doporučujeme její pokračování až na silnici III/0478

Navržené cyklotrasy zapojí obec do sítě cykloturistických tras a podpoří turistický ruch. Doprava v klidu

Parkování Všechna občanská vybavenost slouží převážně pro místní obyvatele, kteří k objektu většinou dojdou pěšky. Problémem je velká část zástavby malými domky bez pozemku. Pro tuto zástavbu je navrženo parkování v obci tam, kde tato potřeba vyvstala. Realizace je možná postupně, dle aktuální potřeby. V okolí kostela je na místě přeložené autobusové zastávky navrženo parkování pro účastníky bohoslužeb. Ve dvorních traktech obecních objektů jsou navržena parkoviště pro návštěvníky obce při společenských akcích. Požadavky na návrh parkovacích ploch vyšel z diskuse s vedením obce. Parkování ve výrobních areálech řeší firmy pro své zaměstnance, návštěvníky a zákazníky na svém pozemku.


9


Odůvodnění

Návrh parkovacích ploch je zpracován v následující tabulce: označení

p.č.

návrh

poznámka

výrobní areál

250/1,4, 5

20 stání

bude sloužit pro výrobní areál

Za školou

109/2,3

20 stání

bude sloužit pro obecní úřad, přístupné bude z ul. „Za školou“

náves

855/11

10 stání

stavbu možno realizovat po vymístění zastávky autobusu na Husově nám.

náves

855/11

26 stání

podélný parkovací pruh podél komunikace na Husově nám.

za Panským dvorem

14/5

10

parkoviště v areálu Panský Dvůr

lokalita jižně zástavby obce

66, 257/2

8

parkoviště pro hřbitov

lokalita JV centra obce

256/2, 855/11

5+15 stání

lokalita SV zástavby obce

58,32

20 stání

je určeno pro majitele domů bez možnosti vjezdu a garáže, navrhuje se parkoviště mezi komunikací na Lysovice a navrženou místní komunikací

Chaloupky

70/38, 178/1

20 stání

parkoviště na severním okraji obce v prodloužení ulice „Chaloupky“ pro sportovně rekreační areál u rybníka a pro majitele malých domů bez možnosti vjezdu a garáže

lokalita v S části obce

75,76,77,78

10 stání

parkoviště na severním okraji obce určené pro majitele malých domů bez možnosti vjezdu a garáže

parkoviště podél komunikace na Lysovice je určeno pro majitele domů bez možnosti vjezdu a garáže

Garážování Nenavrhujeme budování garáží; je nutno, aby si garážování řešili obyvatelé každého objektu individuálně na vlastním pozemku, nebo ve vlastním objektu. Pro domy, kde to není možné, je navrženo parkování dle konkrétní potřeby. Účelová doprava Pozemky v katastrálním území obce jsou dopravně obsluhovány ze silnice III. třídy a dále stabilizovaným systémem místních komunikací. Západně Podbřežic jsou vedeny zpevněné účelové komunikace do Zvonovic a Lysovic, které zkracují propojení sousedních obcí. Většinou jsou ponechány v původní historické trase. Propojení účelovými komunikacemi do Tučap a Komořan bylo přerušeno tělesem dálnice D1, zůstal jeden podjezd v místě bývalého dálničního přivaděče. Účelové komunikace lze pak využít i pro pohyb pěších a cyklistů krajinou. Krajina v k.ú. obce je dostatečně prostupná. Pokud budou v budoucnu prováděny Komplexní pozemkové úpravy, budou účelové komunikace součástí společných zařízení v majetku obce. Případné změny a doplnění cestní sítě v krajině pak budou do územního plánu zapracovány jeho změnou. Atelier URBI, spol. s r.o. Chopinova 9, 623 00 Brno

10


Odůvodnění

Návrh účelových komunikací: označení

Za školou

p.č.

115/2,144/4, 262/4

návrh

poznámka

návrh nové účelové Účelová komunikace bude vybudována jako komunikace v kategorii P 4/30 záhumenní cesta pro výstavbu „Za školou“

Ve výhledu, pokud bude realizována výrobní plocha je navržena účelová komunikace, která vyvede těžkou dopravu mimo těsně obestavěné místní komunikace. Hromadná doprava

Autobusová doprava Obec je dopravně dostatečně obsloužena a je zajištěno spojení do nejbližších dopravních cílů, a to do krajského města Brna, nebo do Rousínova a Bučovic. Autobusovou dopravu zajišťuje dopravní společnosti VYDOS BUS, a.s. Vyškov a to linkou: Název linky

Pracovní dny

729 602 Brno - Velešovice - Rousínov Komořany - Podbřežice - Letonice - Bučovice

45

Sobota

Neděle

15

15

Linka je součástí integrovaného dopravního systému JMK pod číslem 602. Pro obec jsou dle jízdního řádu zřízeny dvě zastávky: Podbřežice - v centru obce na návsi. Nyní autobus zastavuje před kostelem. Je navržen odsun zastávky západním směrem s vybudováním dle normy - se zastávkovým pruhem, nástupištěm a čekárnou. Autobus se otáčí po místních komunikacích ve směru hodinových ručiček. Na tuto zastávku zajíždí 25 spojů pouze v pracovní dny. Podbřežice, rozc. 1,0 km. Je bez zastávkového pruhu, autobus zastavuje v jízdním pruhu. Není vybavena nástupištěm a čekárnou. Je umístěna mimo katastrální území obce, a to na katastru Komořan. Návrh nové autobusové zastávky: označení

p.č.

náves

856/23

návrh

zastávka autobusu bude přesunuta západně; bude vybudován zastávkový pruh, nástupiště a jednoduchá čekárna pro cestující na straně místní komunikace ve směru ke kostelu

poznámka

předprostor kostela, kde dnes autobus zastavuje bude určen pro jiné použití jako dopravní plocha parkoviště

Vlaková doprava Vlaková doprava není pro přímou dopravu osob v obci rozhodující, ale doplňuje ji. Nejbližší vlaková zastávka jsou Komořany na trati č. 300 Brno - Přerov. Tato železniční trať je rovněž součástí integrovaného dopravního systému. Dopravní zařízení Vzhledem k tomu, že obec neleží na silniční síti, jsou všechna zařízení pro motoristy umístěna mimo obec, ve Vyškově, Slavkově, Bučovicích a případně na dálnici D1.


11


Odůvodnění

Ochranná pásma a rozhledová pole křižovatek

Silnice Ochranná pásma silnic vyplývají ze silničního zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů a rozhledová pole křižovatek z normy ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací.

Železnice Ochranné pásmo VRT vyplývá ze zákona č.266/1994 Sb., o drahách v platném znění.

Letiště Ochranná pásma letišť vyplývají ze zákona č. 49/1997 Sb. o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) v platném znění. Výpočet hlukových pásem silnic Dálnice D 1, stanoviště č. 6 - 8820 mezi Rousínovem a Vyškov – západ

tab.

Intenzity dopravy - celoroční průměr rok 2005 INA24 9944

IOA24

IM24

23611

I24

45

33600

Intenzita dopravy při sčítání mezi rokem 2000 (21539 vozidel/24 hod.) a rokem 2005 (33600 vozidel/24 hod.) vzrostla o 12061 vozidel, tj. o 36 %. Indexy přepočtu intenzity pro rok 2020 poskytnuté ŘSD Brno: Těžká 1,42; osobní 1,45; celkem 1,44

tab. Intenzity dopravy - celoroční průměr rok 2020 INA24

IOA24

14120

32786

IM24

I24

52

46958

tab. Výpočet hladiny akustického tlaku - vstupní hodnoty r. 2020 noc IOAn

INAn

nnNa = In/8

nnOA = In/8

PNA %

v km/hod

8360

4942

62

1045

30

100

IOAd

INAd

ndNa=In/16

ndOA = In/16

PNA %

v km/hod

24426

9178

574

1527

30

100

den


12


Odůvodnění

tab. Faktory F 2020 F1 den I

OAd

voz/hod

noc

I

1527

voz/hod

NAd

574

I

OAn

voz/hod

I

NAn

1045

F2

F3

1

1

voz/hod 62

tab. L x v zastavěné části obce pro rok 2020 Lx dB(A)

Lx dB(A)

den

noc

Y

U

Y

U

73,0

1

66,0

1

50,0

23,0

40,0

27,0

55,0

18,0

45,0

22,0

60,0

13,0

50,0

17,0

tab. Přípustné hladiny akustického tlaku dle novely nař. Vlády 148/200690% den

noc

LaeQ = 50 B(A) Ldvn dB(A)

LAeQ = 40 B(A) pásmo v m

Ln dB(A)

pásmo v m

50

180

40

330

55

100

45

170

60

45

50

90

Výpočet je posouzen pro pohltivý terén ve volné krajině pro rok 2020. Výpočet je proveden dle novely metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy MŽP 2005. Pro posouzení je použito korekce +10dB(A), je posuzován hluk z hlavní pozemní komunikace v řešeném území. Ve výhledovém období 2020 je izofona pro přípustnou hladinu hluku 60 dB(A) ve dne dosažena 50 m od osy krajního jízdního pruhu a v noci, kdy je přípustná hladina 50 dB(A) 90 m od osy krajní jízdního pruhu. Zastavěná část obce nebude hlukem zasažena, ve výhledu je navržena protihluková stěna. A.5.2.2

Vodní hospodářství

Vodní toky Obcí protéká Podbřežický potok, který pramení nad obcí a mimo katastr se vlévá do Dražovického potoka (povodí 4-15-03-74). Potok je málo vodný, v obci částečně zaklenutý. Jsou do něj svedeny kromě srážkových vod také přepady ze septiků a z hospodářských objektů (včetně splachů z polí) a proto čistota vody značně kolísá. Potok je ve správě Zemědělské vodohospodářské správy, která nepředpokládá na toku žádné investice, kromě běžné údržby. Na potoku je nad obcí menší vodní nádrž a jihovýchodní částí katastru obce protéká menší bezejmenná vodoteč, pravobřežní přítok Dražovického potoka. Obě tyto vodoteče se nacházejí mimo zastavěné území a zástavbu neovlivňují. Protipovodňová opatření na tocích jsou jen organizační (jedná se zejména o ochranu proti ucpání zatrubněné části Podbřežického potoka)


13


Odůvodnění

a ochranu proti splachům z polí). Část území kolem toků (vyznačeny na mapě) je meliorovaná a pouze nová plocha Z5 částečně zasahuje do jedné této plochy u rybníka. V obci je třeba respektovat ochranné pásmo toků dle zákona č. 254/2001 Sb. v platném znění min. 6 m od břehu pro údržbu, toto pásmo zachovat volně přístupné a nevyhovující objekty postupně likvidovat. Zásobování vodou Stávající zástavba je z větší části zásobována pitnou vodou z domovních studní, ale do obce byl již přiveden vodovod od Komořan (DN 100) ze skupinového vodovodu Vyškovska (větev Slavkovská). Řídícím vodojemem je VDJ Tučapy (2x 150 m3, 310,0 m n.m.) Kvalita vody ve studních není pravidelně kontrolována, ale předpokládá se její využití jako zdroj užitkové vody. Proto specifická spotřeba vody z veřejného vodovodu bude max. 60 l/os/den včetně vybavenosti. Průměrná spotřeba vody dle PRVK JmK je nyní uvedena hodnotou Qp = 7,2 m3/den (0,1 l/s při 32 l/obyv/den) a Qm = 10,8 m3/den (0,13 l/s při 48 l/os/den) a nepředpokládá se žádné zvýšení do roku 2015. V ÚP se navrhuje zvýšení počtu obyvatel o 69 a teoreticky by ke zvýšení tedy došlo. Spotřeba pitné vody by tak byla Qp = 296 obyv x 60 l/obyv/den = 17,7 m3/den (0,2 l/s), Qm = 17,7 x 1,4 = 19,1 m3/den (0,22 l/s) a Qmhod = 0,22 x 2,1 = 0,46 l/s. Tato teoretická navýšení nemají žádný vliv na dimenze stávajícího přivaděče ani velikost vodojemu. Dimenze řadů v obci musí odpovídat požadavkům požárních norem (min. DN 80). Pro zástavbu v rozmezí terénu 254-280 m n.m. jsou tlakové poměry v souladu se zákonem č. 274/2001 Sb. v platném znění a ČSN (včetně požárních) v rozmezí od max. hydrostatického tlaku 0,56 MPa po minimální hydrodynamický tlak 0,25 MPa (ojedinělé RD). Stávající vodovod je v majetku svazku obcí a ve správě VaK a.s. Vyškov. Pro novou zástavbu postačí rozšíření řadů z přívodního řadu a ze stávající zástavby (některé úseky je ale nutné ještě dobudovat). Odkanalizování V obci není soustavná kanalizace, krátké úseky dešťové kanalizace (v majetku a správě obce) odvodňují cesty podél potoka. U jednotlivých objektů jsou většinou umístěny žumpy na vyvážení a septiky, které ale již nevyhovují přísnějším zákonům o likvidaci odpadních vod. Dle PRVK JmK je proto navržena splašková kanalizace s gravitačním přítokem k čerpací stanicí pod obcí. Odtud budou splaškové vody čerpány výtlakem podél silnice do kanalizace v Komořanech a dále pak na ČOV v Rousínově. Množství odpovídá výhledové spotřebě (Qp=14,4 m3/den). ČOV v Rousínově však vyžaduje rekonstrukci. Pro odvedení srážkových vod z nových ploch je třeba respektovat vyhlášku č. 501/2006 § 20, 21, vyžadující jejich likvidaci pokud možno na vlastním pozemku (vsakování, zdrže ap. dle hydrogeologických podmínek). Pro novou zástavbu tak postačí doplnit současné řady o odvodnění nových komunikací. A.5.2.3

Energetika

Zásobování plynem (teplem) V obci je rozveden STL plynovod z přívodního řadu od Komořan. Plyn je možno využít na vytápění, přípravu TUV a vaření. Předpokládaná spotřeba bude výhledově až (85 + 23) RD x 2,0 m3/RD = 216 m3/hod. (324.000 m3/rok). Pro novou zástavbu postačí rozšířit stávající rozvody STL v profilech DN 50 (63). U nové zástavby RD lze využít pro vytápění a zejména přípravu TUV alternativní zdroje energií (sluneční, tepelná čerpadla, biopaliva, či stavět tzv. pasivní domy s minimálními nároky na zdroje (zejména tepla). Ochranné pásmo STL plynovodů v zástavbě je dle zákona č. 458/2000 SB. 1,0 a mimo zástavbu 4 m od okraje potrubí.


14


Odůvodnění

Zásobování el. energií Výhledová bilance elektrického příkonu pro návrhové období: Základním údajem pro návrh distribučního systému obce je stanovení soudobého maximálního zatížení. Distribuční systém je pak dimenzován tak, aby byl schopen přenést požadovaný výkon v době předpokládaného maxima odběru při dodržení všech aspektů hospodárnosti a bezpečnosti, spolehlivosti a kvality napětí, to vše při minimálních počátečních investicích a provozních nákladech. Podíl bytového fondu: Z energetického hlediska se pro návrhové období uvažuje s dvojcestným zásobováním obytných domů a průmyslové sféry tj. elektřinou a plynem (topení, vaření, příprava TUV). Dle ČSN 34 10 60 jde tedy o stupeň elektrizace "A", kde se el. energie používá jen ke svícení a pro běžné el. spotřebiče. Vzhledem ke zvyšujícímu se životnímu standardu je nutno mezi takovéto spotřebiče řadit i některé spotřebiče sloužící pro přípravu pokrmů (fritézy, grily, mikrovlnné trouby aj.), které jsou energeticky náročnější. Dle směrnice JME a.s. č. 13/98 je uvažováno s výhledovou hodnotou zatížení na 1 b.j. v RD 2,1 kW, což je hodnota pro realizační období po roce 2010. Na nárůst odběru el. energie bude mít podstatný vliv navrhovaná výstavba: 1. lokalita Z1

18 b.j.

2. lokalita Z2

3 b.j

3. lokalita Z3

2 b.j

CELKEM

23 b.j.

V celkovém součtu je v řešeném území navrženo k výstavbě 23 b.j., převážně v rodinných domech. Potřebný příkon pro novou výstavbu v návrhovém období pak bude cca 50 kW, na úrovni distribučních trafostanic. Podíl občanské vybavenosti a drobného podnikání: Pro potřeby drobného podnikání je uvažováno s nárůstem cca 50 kW, odběr bude rozptýlen ve stávající zástavbě (kromě podílu bydlení započteného v předchozí bilanci). Podíl výrobní sféry: Pro potřeby výroby a podnikání je uvažováno s nárůstem cca 60 kW na návrhových plochách. Celková výhledová hodnota potřebného soudobého příkonu: Bydlení 192 kW + 50 kW = 242 kW Nevýrobní sféra, služby a drobná výroba 65 kW + 50 = 115 kW Výrobní sféra 42 kW + 60 kW = 102 kW Pro určení celkového soudobého zatížení všech odběratelských skupin je třeba počítat se vzájemnou soudobostí maxim. Předpokládáme, že maxima je dosahováno ve večerní špičce - pak u sféry bydlení uvažujeme koeficient soudobosti 1,0; u obč. vybavenosti 0,6 a u výrobní sféry 0,2. Celkové soudobé zatížení řešeného území je stanoveno na 335 kW. Z toho je nutno zajistit na úrovni distribučních trafostanic cca 335 kW. Tento příkon bude zajištěn následujícím počtem trafostanic: t = 335/(400*0,95*0,8) = 1,10, z toho plyne potřeba 2 trafostanic Stávající počet trafostanic - 2. Stávající počet distribučních trafostanic je schopen krýt požadavky na příkon v návrhovém období.


15


A.5.2.4

Odůvodnění

Spoje

Rozvody MTS S další výstavbou zařízení Telefónica O2 nepočítá. Rozšíření místní telekomunikační sítě bude prováděno v místech navrhované zástavby. Vzhledem k tomu, že v obci i mimo její intravilán a zařízení, zejména zemní kabely, je nutné, aby případně před povolovacím řízením všech druhů případně jiným pověřeným pracovníkem požádáno nachází podzemní spojová zařízení.

jsou a budou v zemi uložena spojová vedení před prováděním jakýchkoliv zemních prací, staveb a inženýrských sítí bylo investorem, o vyjádření, zda a kde se v daném prostoru

Pro ukládání kabelových vedení v zastavěném území platí zvláštní předpisy, zejména ustanovení ČSN 73 60 05 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení a normy související. Radioreléové trasy Zřizování nových radioreléových spojů se nepředpokládá. Celé k.ú. se nachází v ochranném pásmu radiolokačního zařízení, proto případná výstavba především větrných elektráren, výškových staveb, průmyslových hal, venkovních vedení VN a VVN, retranslačních stanic a základnových stanic mobilních operátorů na daném území musí být nutně předem projednána s VUSS Brno.

A.5.3

Zdůvodnění koncepce uspořádání krajiny

A.5.3.1

Územní systém ekologické stability

Územní systém ekologické stability je ucelená síť vzájemně propojených součástí, které vytvářejí alespoň minimální prostorové podmínky pro zachování biodiverzity krajiny. Vymezení systému ekologické stability zajišťuje uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny a vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny. Interakční prvky jsou ekologicky významné krajinné prvky a liniová společenstva, která vytváří podmínky pro fungování ekosystémů kulturní krajiny. Interakční prvky přispívají ke vzniku bohatší a rozmanitější sítě potravních vazeb v kulturní krajině. Za interakční prvky lze považovat veškeré plochy krajinné zeleně, které jsou v ÚP zakresleny. V zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se lokální (místní), regionální a nadregionální systém ekologické stability. Skladebnými částmi ÚSES jsou biocentra, biokoridory a interakční prvky. Základním podkladem pro lokalizaci prvků ÚSES v řešeném území byl generel R + NR ÚSES JmK (Ageris 2003) a generely místního ÚSES na sousedních k.ú. (Rostěnice – Zvonovice, Dražovice). Návrh vymezení vyšších systémů Skladebné části vyšších úrovní ÚSES, regionální a nadregionální, se podle ÚTP z roku 1996 v řešeném území nevyskytují. Podle generelu regionálního a nadregionálního ÚSES Jihomoravského kraje (Ageris, 2003) prochází řešeným územím v jeho severní a severozápadní části nadregionální biokoridor K 134 MH, reprezentující mezofilní hájová společenstva. Pro vedení tohoto biokoridoru byly využity již dříve navržené lokální biokoridory. V trase nadregionálního biokoridoru je severně nad obcí nově navržené regionální biocentrum o rozloze 30 ha. 

Minimální velikost biocentra regionálního významu je u lesních společenstev 2. vegetačního stupně 30 ha.



Maximální délka biokoridoru nadregionálního a regionálního významu je u lesních společenstev metodikou stanovena na 700 m. Pak musí být do trasy koridoru vloženo lokální biocentrum.


16




Odůvodnění

Minimální šířka osy biokoridoru nadregionálního významu je 40 m. Stejnou šířku – 40 m musí mít i regionální biokoridor. Místní ÚSES

Místní ÚSES navazuje na skladebné části vyšších úrovní. 

Minimální velikost biocentra lokálního významu s cílovým společenstvem lesním jsou 3 ha. Tvar plochy by se měl co nejvíce blížit kruhovému.



Maximální délka lokálního biokoridoru je pro lesní nebo mokřadní společenstva 2 000 m.



Minimální šířka lokálního biokoridoru je pro lesní společenstvo 15 m, pro společenstva mokřadů 20 m.

Interakční prvky zprostředkovávají příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní méně stabilní až nestabilní krajinu. Vytvářejí existenční podmínky rostlinám a živočichům, kteří mohou působit stabilizačně v kulturní krajině. V interakčních prvcích nacházejí prostředí pro život opylovači kulturních rostlin a predátoři omezující hustotu populací škůdců. Interakčními prvky jsou například stávající ekotonová společenstva lesních okrajů, remízy, skupiny i solitéry stromů, bylinné lemy podél cest, stromořadí, meze s bylinnými porosty a dřevinami apod. Závaznost ÚSES Vytváření ÚSES je v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů opatřením ve veřejném zájmu.

A.6 VÝSLEDKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Vyhodnocování vlivů na udržitelný rozvoj území upravuje nový zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Toto vyhodnocení nebylo v zadání územního plánu Podbřežice požadováno. Cílem návrhu Územního plánu Podbřežice bylo vytvořit podle § 18 stavebního zákona č. 183/2006 takové předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, které spočívají ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Udržitelný rozvoj území, který bude Územní plán obce zajišťovat, bude uspokojovat potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. V ÚP Podbřežice byla navržena opatření v oblasti péče o životní prostředí a řešeno využití území tak, aby byla zajištěna ochrana přírodních, historických a kulturních hodnot v území a aby se životní podmínky v obci zlepšovaly. Bylo stanoveno, že drobné řemeslné provozovny a služby mohou v obci vznikat dle potřeb formou soukromého podnikání také v rámci obytného území, kde budou povolována zařízení, jejichž druh a rozsah nebude přímo či nepřímo negativně ovlivňovat životní prostředí.


17


A.7 VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH ŘEŠENÍ NA ZPF A PUPFL A.7.1 A.7.1.1

Odůvodnění

DŮSLEDKŮ

NAVRHOVANÉHO

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF Použitá metodika

Vyhodnocení předpokládaných důsledků na zemědělský půdní fond bylo provedeno ve smyslu vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují podrobnosti ochrany půdního fondu ve znění zákona č. 10/1993 Sb., § 3 a přílohy 3 této vyhlášky a Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších právních předpisů. Agronomická kvalita půd - BPEJ Výchozím podkladem pro ochranu zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky. Pětimístný kód půdně ekologických jednotek (dále jen BPEJ) definovaných vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 327/1998 Sb., ve znění pozdějších právních předpisů vyjadřuje: 1. místo

klimatický region

2. a 3. místo

hlavní půdní jednotka (HPJ) - je syntetická agronomická jednotka charakterizovaná půdním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí včetně charakteru skeletovitosti, hloubky půdního profilu a vláhového režimu v půdě

4. místo

kód kombinace sklonitosti a expozice

5. místo

kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdy

Pomocí tohoto pětimístného kódu se přiřazuje jednotlivým BPEJ třída ochrany zemědělské půdy (I. – V.) dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona ČNR č. 110/1993 Sb. Podle klimatického regionu a hlavní půdní jednotky je stanovena základní sazba odvodů při záboru zemědělské půdy ve smyslu přílohy A zákona ČNR č. 334/1992 Sb. A.7.1.2

Údaje o požadovaných plochách záboru ZPF

Územní plán navrhuje v Podbřežicích lokality záboru zemědělské půdy pro:      

bydlení, plochy drobné výroby, dopravu, sídelní zeleň, krajinnou zeleň, ÚSES vodní plochy.

Aby bylo narušení zemědělského využívání nezastavěných ploch co nejmenší, jsou lokality záboru ZPF v maximální možné míře situovány v bezprostřední návaznosti na zastavěné území obce. Nově navrhované lokality záboru ZPF jsou proto situovány i na půdách vyšších kvalit tak, aby byla zachována kompaktnost obce. V obci jsou navrhovány plochy s potenciálem výstavby cca 23 RD. V bilančním přehledu jsou uváděny celkové dotčené výměry ZPF. U lokalit určených pro bydlení v rodinných domech je však reálný zábor významně menší (tj. zábor pro jednotlivé domy, případně pro přístupové komunikace, zpevněné plochy apod.) a bude činit v průměru 30% z celkové výměry lokality. Zbývající části dotčených pozemků budou sloužit jako zahrady pro tyto domy.


18


Odůvodnění

Struktura půdního fondu v území PODBŘEŽICE

plocha (ha)

podíl ploch (%)

Výměra celkem

354

100,00

Zemědělská půda celkem

323

91,24

z toho orná půda zahrady sady trvalé travní porosty

307 7 3 6

86,72 1,97 0,85 1,69

Lesní pozemky

1

0,28

Vodní toky a plochy

2

0,56

Zastavěné plochy

16

4,52

Ostatní plochy

12

3,39

Z přehledu vyplývá, že drtivou převahu má v katastru obce zemědělská půda, a to především půda orná. Ostatní kultury mají řádově menší zastoupení. A.7.1.3

Investice do půdy

V katastru Podbřežic byly budovány systémy pro zavlažování pozemků zemědělské půdy. Nachází se zde řada odvodněných ploch. Tam, kde dojde k zásahům do těchto pozemků, je nutné systém odvodnění obnovit. Meliorované pozemky jsou znázorněny v grafické části dokumentace, výkrese č. 10 – Zábor ZPF a PUPFL v měřítku 1:5000. Rekultivované plochy se v řešeném území nevyskytují. A.7.1.4

Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby

Zemědělská půda na území obce je v držení firmy Rostěnice a.s. a soukromých vlastníků, obhospodařována je převážně firmou Rostěnice a.s. se střediskem v Rostěnicích - Zvonovicích. A.7.1.5

Údaje o uspořádání zemědělského půdního fondu a pozemkové úpravy

Zemědělská půda je využívána zejména jako orná půda, převážně v podobě scelených, velkoplošně obhospodařovaných pozemků často ohrožených vodní erozí. Z dalších způsobů využití území jsou jen v malé míře zastoupeny zahrady a louky, budou doplněny v rámci protierozních opatření. A.7.1.6

Opatření k zajištění ekologické stability

Návrh nadregionálního, regionálního a místního územního systému ekologické stability krajiny vychází z aktuálního stavu krajiny a přírodních podmínek území, podkladů a dokumentací ÚSES, které byly v řešeném území a sousedících katastrech již zpracovány. Na pozemky nezbytné k uskutečnění opatření, projektů a plánů tvorby systému ekologické stability podle § 4 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů se dle § 59 odst. 3 téhož zákona nevztahují některá ustanovení o ochraně zemědělského půdního fondu.


19


A.7.1.7

Odůvodnění

Zdůvodnění předpokládaného odnětí zemědělské půdy

Lokalita č. 01 Zábor ZPF na severu obce, pro výstavbu bydlení hospodářského (venkovského typu) v rodinných domech, částečně v zastavěném území obce. Celkem se jedná o 0,86 ha orné půdy a 0,33 ha zahrad. Zástavba je situována na pozemky BPEJ 30100 - I. třídy ochrany, zábor ZPF se předpokládá v rozsahu max. 30% celkové výše uvedené výměry. Zbývající plochy budou využity jako zahrady. Lokalita č. 02 Zábor ZPF na západě obce, pro výstavbu bydlení hospodářského (venkovského typu) v rodinných domech, mimo zastavěné území obce. Celkem se jedná o 0,14 ha trvalých travních porostů a 0,14 ha zahrad. Zástavba je situována na pozemky BPEJ 32051 - IV. třídy ochrany, zábor ZPF se předpokládá v rozsahu max. 30% celkové výše uvedené výměry. Zbývající plochy budou využity jako zahrady. Lokalita č. 03 Zábor ZPF u středu obce, pro plochy sportovně – rekreační, v zastavěném území obce. Celkem se jedná o 0,16 ha zahrad. Zástavba je situována na pozemky BPEJ 30100 - I. třídy ochrany. Lokalita č. 04 Zábor ZPF na severozápadě obce, pro plochy sportovně – rekreační, mimo zastavěné území obce. Celkem se jedná o 0,02 ha orné půdy a 0,02 ha zahrad na pozemcích BPEJ 30100 - I. třídy ochrany; dále o 0,01 ha zahrad na pozemcích BPEJ 32011 - IV. třídy ochrany; dále o 0,13 ha orné půdy, 0,02 ha zahrad a 0,03 ha sadů na pozemcích BPEJ 32051 - IV. třídy ochrany. Lokalita č. 05 Zábor ZPF na západě obce, pro výrobu a skladování, mimo zastavěné území obce. Celkem se jedná o 0,03 ha orné půdy na pozemcích BPEJ 30700 - III. třídy ochrany. Plocha je určena pro drobnou a řemeslnou výrobu a služby. Lokalita č. 06 Zábor ZPF na severu obce, pro plochy dopravy automobilové, mimo zastavěné území obce. Celkem se jedná o 0,06 ha zahrad na pozemcích BPEJ 30100 - I. třídy ochrany. Plochy jsou určeny pro parkoviště obsluhující jak navrženou výstavbu bydlení, tak stávající Obecní úřad. Lokalita č. 07 Zábor ZPF pro plochy dopravy automobilové za Panským Dvorem, v zastavěném území obce. Celkem se jedná o 0,02 ha zahrad na pozemcích BPEJ 30100 - I. třídy ochrany. Plochy jsou určeny pro parkování ve vazbě na občanské vybavení obce. Lokalita č. 08 Zábor ZPF na východě obce, pro plochy dopravy automobilové, mimo zastavěné území obce. Celkem se jedná o 0,01 ha trvalého travního porostu na pozemcích BPEJ 32051 - IV. třídy ochrany. Plochy jsou určeny pro parkoviště u navržených ploch bydlení. Lokalita č. 09 Zábor ZPF na východě obce, pro plochy dopravy automobilové, mimo zastavěné území obce. Celkem se jedná o 0,01 ha zahrad na pozemcích BPEJ 32051 - IV. třídy ochrany. Plochy jsou určeny pro parkoviště v lokalitě Chaloupky.


20


Odůvodnění

Lokalita č. 10 Zábor ZPF na severu obce, pro plochy dopravy automobilové, částečně v zastavěném území obce. Celkem se jedná o 0,08 ha orné půdy na pozemcích BPEJ 30100 - I. třídy ochrany. Plochy jsou určeny pro místní komunikaci v navržené lokalitě bydlení. Lokalita č. 11 Zábor ZPF u středu obce, pro plochy dopravy automobilové, v zastavěném území obce. Celkem se jedná o 0,04 ha zahrad na pozemcích BPEJ 30100 - I. třídy ochrany. Plochy jsou určeny pro místní komunikaci za Panským Dvorem. Lokalita č. 12 Zábor ZPF na severu obce, pro plochy dopravy automobilové, mimo zastavěné území obce. Celkem se jedná o 0,13 ha orné půdy na pozemcích BPEJ 30100 – I. třídy ochrany. Plochy jsou určeny pro účelovou komunikaci za navrženou lokalitou bydlení. Lokalita č. 13 Nezastoupena. Lokalita č. 14 Nezastoupena. Lokalita č. 15 Zábor ZPF na severu obecního katastru, pro plochy krajinné zeleně a systém ÚSES, mimo zastavěné území obce. Celkem se jedná o 2,45 ha orné půdy na pozemcích BPEJ 30100 - I. třídy ochrany; 0,85 ha orné půdy a 1,42 ha trvalého travního porostu na pozemcích BPEJ 35600 - I. třídy ochrany; 6,07 ha orné půdy a 0,23 ha trvalého travního porostu na pozemcích BPEJ 30810 III. třídy ochrany; 1,62 ha orné půdy, 0,34 ha trvalého travního porostu a 0,02 ha zahrad na pozemcích BPEJ 32011 - IV. třídy ochrany; 15,67 ha orné půdy, 0,26 ha trvalého travního porostu, 0,19 ha zahrad a 0,69 ha sadů na pozemcích BPEJ 32051 - IV. třídy ochrany. Lokalita č. 16 Zábor ZPF na východě obce, pro plochy krajinné zeleně – lokální biocentrum a regionální biokoridor ÚSES, mimo zastavěné území obce. Celkem se jedná o 0,54 ha orné půdy na pozemcích BPEJ 34177 - V. třídy ochrany. Lokalita č. 17 Nezastoupena. Lokalita č. 18 Zábor ZPF na jihu obce, pro plochy krajinné zeleně – lokální biocentrum a regionální biokoridor ÚSES, mimo zastavěné území obce. Celkem se jedná o 0,06 ha orné půdy na pozemcích BPEJ 30110 - II. třídy ochrany; 0,15 ha orné půdy a 0,21 ha trvalého travního porostu na pozemcích BPEJ 32001 - IV. třídy ochrany; 1,29 ha orné půdy na pozemcích BPEJ 32011 - IV. třídy ochrany; 0,01 ha orné půdy, 0,24 ha trvalého travního porostu a 0,40 ha sadů na pozemcích BPEJ 32051 IV. třídy ochrany; 0,34 ha trvalého travního porostu a 0,47 ha sadů na pozemcích BPEJ 34177 V. třídy ochrany. Lokalita č. 19 Zábor ZPF na jihozápadě katastru, pro plochy krajinné zeleně – lokální biokoridor ÚSES, mimo zastavěné území obce. Celkem se jedná o 0,09 ha orné půdy na pozemcích BPEJ 36300 - IV. třídy ochrany.


21


Odůvodnění

Lokalita č. 20 Zábor ZPF na jihu katastru, pro plochy krajinné zeleně – lokální biokoridor ÚSES, mimo zastavěné území obce. Celkem se jedná o 0,004 ha orné půdy na pozemcích BPEJ 36300 - IV. třídy ochrany. Lokalita č. 21 Zábor ZPF na západě katastru, pro plochy krajinné zeleně a systém ÚSES, mimo zastavěné území obce. Celkem se jedná o 0,31 ha orné půdy na pozemcích BPEJ 30110 – II. třídy ochrany; 0,41 ha orné půdy na pozemcích BPEJ 30810 – III. třídy ochrany; 0,46 ha orné půdy na pozemcích BPEJ 32001 – IV. třídy ochrany; 0,15 ha orné půdy na pozemcích BPEJ 32011 – IV. třídy ochrany; 1,03 ha orné půdy na pozemcích BPEJ 32051 – IV. třídy ochrany; 0,12 ha orné půdy na pozemcích BPEJ 36300 – IV. třídy ochrany. Lokalita č. 22 Zábor ZPF na západě obce, pro plochy sídelní zeleně – oddělující plochu drobné výroby od stávající zástavby bydlení, mimo zastavěné území obce. Celkem se jedná o 0,59 ha orné půdy a 0,14 ha zahrad na pozemcích BPEJ 30700 – III. třídy ochrany. Lokalita č. 23 Zábor ZPF na severu obce, pro plochy sídelní zeleně – v navržené lokalitě bydlení, mimo zastavěné území obce. Celkem se jedná o 0,10 ha zahrad na pozemcích BPEJ 30100 – I. třídy ochrany. Lokalita č. 24 Zábor ZPF na východě obce, pro plochy sídelní zeleně – oddělující navrženou plochu parkoviště od navržené zástavby bydlení, mimo zastavěné území obce. Celkem se jedná o 0,02 ha trvalého travního porostu na pozemcích BPEJ 32051 – IV. třídy ochrany. Lokalita č. 25 Zábor ZPF na východě obce, pro plochy sídelní zeleně – podél navržené místní komunikace, mimo zastavěné území obce. Celkem se jedná o 0,01 ha trvalého travního porostu a 0,03 ha zahrad na pozemcích BPEJ 32051 – IV. třídy ochrany.


22


Odůvodnění

ZÁBOR ZPF ZA ÚČELEM VÝSTAVBY (bydlení, smíšená výroba, tech. infrastruktura, doprava) Označ. plochy

Výměra záboru (m2)

BPEJ, kultura

Třída ochrany ZPF I.

01

8046 3256

02

1447 1434

30100 orná zahrada 32051 tráva zahrada

1580

30100 zahrada

I.

224 196

30100 orná zahrada

I.

145

32011 zahrada

IV.

1325 153 290

32051 orná zahrada sad

IV.

05

269

30700 orná

III.

06

615

30100 zahrada

I.

07

161

30100 zahrada

I.

08

64

32051 tráva

IV.

09

132

32051 zahrada

IV.

03

04

778

30100 orná

11

367

30100 zahrada

12

1324

30100 orná

celkem

21 806

10

IV.

I. I. I.


Vztah k zastavěnému území částečně v zastavěném území mimo zastavěné území

Meliorace

Účel záboru

ne

plochy bydlení hospodářského

ne

plochy bydlení hospodářského

v zastavěném území

ne

plochy sportovně – rekreační

mimo zastavěné území

ano

plochy sportovně – rekreační

ne

výroba a skladování

ne

parkoviště

ne

parkoviště

ne

parkoviště

ne

parkoviště

ne

komunikace místní

ne

komunikace místní

ne

komunikace účelová

mimo zastavěné území mimo zastavěné území v zastavěném území mimo zastavěné území mimo zastavěné území částečně v zastavěném území v zastavěném území mimo zastavěné území

23


Odůvodnění

ZÁBOR ZPF PRO ZELEŇ Třída ochrany ZPF ----I.

Označ. plochy

Výměra záboru (m2)

BPEJ, kultura

13 14

----24504

----30100 orná

8496 14154

35600 orná tráva

I.

60711 2281

30810 orná tráva

III.

16162 3358 208

32011 orná tráva zahrada

IV.

156708 2565 1935 6680

32051 orná tráva zahrada sad

IV.

16

5404

34177 orná

V.

17

---

--II.

3445 4708

--30110 orná 32001 orná tráva 32011 orná 32051 orná tráva sad 34177 tráva sad

910

36300 orná

IV.

41

36300 orná

IV.

30110 orná 30810 orná 32001 orná

II.

15

629 1504 2120 18

12947 133 2355 4019

19

20

3064 21

4108 4602

Vztah k zastavěnému území -----


mimo zastavěné území ---

Meliorace

Účel záboru

-----

Nezastoupeno. Nezastoupeno.

ano

plochy krajinné zeleně a systém ÚSES

ne

plochy krajinné zeleně

---

Nezastoupeno.

ano


ano


ano


ano

plochy krajinné zeleně a systém ÚSES

IV. IV. IV.


V.

III. IV.


mimo zastavěné území mimo zastavěné území mimo zastavěné území

24


Odůvodnění

IV.

22

5857 1436

32011 orná 32051 orná 36300 orná 30700 orná zahrada

23

969

30100 zahrada

I.

24

158

32051 tráva

IV.

32051 tráva zahrada

IV.

1547 10304 1179

25 celkem

147 325 369 673

IV. IV. III.

mimo zastavěné území mimo zastavěné území mimo zastavěné území mimo zastavěné území

ne

plochy sídelní zeleně

ne


ne


ne


Celková plocha záboru ZPF, uvedeného v tabulkách činí 39,15 ha. Z toho zábor pro plochy bydlení hospodářského činí 1,42 ha, po redukci činí 0,43 ha. Celková plocha záboru ZPF po redukci činí 38,16 ha. Zábor pozemků určených pro funkce lesa není navrhován. K doplnění krajinné zeleně případně zalesnění v rámci ÚSES je navrženo celkem 36,08 ha ploch ZPF.

A.8 ZVLÁŠTNÍ ZÁJMY A.8.1

Řešení požadavků civilní ochrany

Návrh řešení požadavků civilní ochrany řeší zájmové území obce Podbřežice ve smyslu požadavků vyplývajících z platné legislativy: B.

vyhláška č. 380/2002 Sb. MVČR ze dne 9. 8. 2002 k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva

C.

zákon č. 239/2000 Sb. O integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (se změnami a doplňky zák. č. 320/2002 Sb. s účinností k 1. 1. 2003) Obsah řešení

vychází z požadavků vyhlášky č. 380/2002 Sb. § 20 a z požadavků orgánu, zajišťujícího systém a organizaci civilní ochrany, povodňového orgánu, Hasičského záchranného sboru (HZS) Jihomoravského kraje, územního odboru Brno, a respektuje stanovisko Vojenské ubytovací a stavební správy (VUSS). Návrh řešení a) ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní Obec nemá povodňový plán. Podbřežický potok nemá vyhlášeno záplavové území. Příslušnými povodňovými orgány jsou Obecní úřad Podbřežice a Městský úřad Vyškov.


25


Odůvodnění

b) zóny havarijního plánování Zájmové území Podbřežic nepostihuje žádná zóna havarijního plánování. Zóny havarijního plánování stanovuje Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí. Pro stanovenou zónu havarijního plánování zpracovává HZS JmK, územní odbor Brno vnější havarijní plán s řešením komplexních opatření vč. evakuace s ohledem na zákon č. 353/99 Sb. a vyhl. 383/99 Sb., podle které se stanovují zóny ohrožení. c) ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události Ukrytí obyvatelstva je řešeno s ohledem na potenciální zdroje ohrožení. Vyhláška č. 380/2002 Sb. stanoví způsob a rozsah kolektivní ochrany. Stálé úkryty se v zástavbě obce Podbřežice nevyskytují. Improvizované úkryty (IÚ) se budují k ochraně obyvatelstva před účinky světelného a tepelného záření, pronikavé radiace, kontaminace radioaktivním prachem a proti tlakovým účinkům zbraní hromadného ničení v případě nouzového stavu, nebo stavu ohrožení státu a v době válečného stavu, v místech, kde nelze k ochraně obyvatelstva využít stálých úkrytů. IÚ se budují v mírové době k ochraně obyvatelstva v kterékoliv budově či objektu (sklepy, patra budov) individuálně podle konkrétní situace v předem vybraných, optimálně vyhovujících prostorech, ve vhodných částech domů, bytů, provozních a výrobních objektů. Tyto prostory budou upravovány před účinky mimořádných událostí s využitím vlastních materiálních a finančních zdrojů fyzickými a právnickými osobami pro jejich ochranu a pro ochranu jejich zaměstnanců. Požadovaná kapacita improvizovaného úkrytu je přibližně 1 m2 na osobu. Doběhová vzdálenost pro úkryty je 500 m, čímž je splněn požadavek dosažení úkrytu do 15 minut. Organizační zabezpečení není úkolem územního plánu, nutno řešit na úrovni samosprávy obce Podbřežice. d) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování Evakuace se provádí z míst ohrožených mimořádnou událostí do míst, která zajišťují pro evakuované obyvatelstvo náhradní ubytování a stravování, pro zvířata ustájení a pro věci uskladnění. Pro nouzové ubytování osob navrhujeme obec objekty a plochy: -

havárií nezasažené domy i ostatní využitelné objekty (evidence v kompetenci OÚ),

-

prostory Obecního úřadu, tělocvičny, hřiště, případně po prověření místnosti podnikatelských subjektů (pohostinství se sálem, areál ZD).

e) skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci Vyhláška 380/2002 Sb. § 17 řeší způsob a rozsah individuální ochrany obyvatel. Sklady prostředků CO v obcích nejsou v současné době zajišťovány. Materiál CO byl celoplošně stažen, bude prověřena jeho funkčnost a nepoužitelný materiál bude likvidován. Prostředky CO budou přerozděleny. Pro skladování materiálu humanitární pomoci mohou být v případě potřeby využity prostory a plochy OÚ Podbřežice, po prověření případně prostory podnikatelských subjektů. f) vymezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná a zastavitelná území obce Umístění skladu nebezpečných látek firmy ADC služby, s.r.o. Brno, na území obce Podbřežice.


26


Odůvodnění

g) záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události Záchranné, likvidační a obnovovací práce organizuje obec ve spolupráci úřadem Jihomoravského kraje, s hasiči a civilním obyvatelstvem, popř. ČA.

s Krajským

h) ochrana před vlivem nebezpečných látek skladovaných v území Sklad nebezpečných látek firmy ADC služby, s.r.o. Brno, nacházející se na území obce Podbřežice, byl v návrhu izolován od stávající i navrhované zástavby pro bydlení pásem zeleně. i) nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Nouzové zásobování vodou po projednání s Vodárenskou akciovou společností, a.s. Brno by bylo řešeno dovozem vody v cisternách. Náhradním zdrojem vody na k.ú. Podbřežice jsou soukromé studny. Nouzové zásobování el. energií nutno řešit přes dispečink E.ON, který má zpracovaný havarijní plán pro celou oblast, ne pro jednotlivé obce. Dále funguje Regionální centrum distribučních služeb (RCDS) pro mimořádnou situaci zajistí náhradní zdroj pro jednotlivá odběrná místa (např. obecní úřad apod.).


27

PODBŘEŽICE ÚZEMNÍ PLÁN. Odůvodnění ÚP

Recommend Documents