PLÁN ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ PLZEŇSKÉHO KRAJE

Plzeňský kraj

Ministerstvo zemědělství České republiky

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Plzeňského kraje

A.2. Popis nadobecních systémů vodovodů a kanalizací v kraji

PLÁN ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ PLZEŇSKÉHO KRAJE

Název přílohy

:

A.2. – Popis nadobecních systémů vodovodů a kanalizací v kraji

Zadavatel

:

Plzeňský kraj Se sídlem : Škroupova 18, 306 13 Plzeň a Česká republika - Ministerstvo zemědělství Se sídlem : Těšnov 17, 117 05 Praha 1

Zpracovatel

:

D Plus – projektový a inženýrský podnik, spol. s r. o. Se sídlem : Sokolovská 16/45A, 186 00 Praha 8 Alej Svobody 56, 323 18 Plzeň

Jednatel a ředitel společnosti

:

Ing. Miroslav Douša

Technický ředitel

:

Ing. Jiří Brůna

Hlavní inženýr projektu

:

Ing. Pavel Doležal

listopad 2004

strana 1

Plzeňský kraj




Zodpovědní projektanti profesí Vodovody

:

Ing. Jiří Heráček p. Jiří Němec

Kanalizace a čištění odpadních vod

:

Ing. Martin Jedlička p. Jan Kačírek

Na projektu dále spolupracovali

:

Ing. Václav Ženíšek Ing. Josef Malý p. Zbyněk Jáchim p. Veronika Burianová Ing. Jan Beneš Ing. Jindřich Sláma Ing. Dagmar Kalabzová p. Renata Štůsková

Externí spolupráce

:

HYDROPROJEKT CZ a. s., Se sídlem : Táborská 31, Praha 4

BOHEMIAPLAN, s. r. o., Se sídlem : Částkova 73, Plzeň

listopad 2004

strana 2

Plzeňský kraj


Ministerstvo zemědělství České republiky A.2. Popis nadobecních systémů vodovodů a kanalizací v kraji

OBSAH Strana 1 2 2.1 2.2 2.2.1 2.2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 2.6.1 2.7 2.7.1 2.7.2 2.7.3 2.7.4 2.7.5 2.7.6 2.8 2.8.1 2.8.2 3 3.1 3.1.1 3.1.2 3.1.2.1 3.1.2.2 3.1.3 3.2 3.3 3.3.1 3.3.2 3.3.2.1 3.3.2.2 3.3.2.3

listopad 2004

ÚVOD CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Územní členění kraje Demografické údaje Trvale bydlící obyvatelé Obyvatelé s časově omezeným pobytem (rekreace) Hospodářský rozvoj území Geomorfologie území Klimatické podmínky Popis hydrogeologických rajónů na území kraje Hydrogeologické rajony Popis ekologicky významných území, chráněná krajinná území Obecné informace Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod Ochranná pásma vodních zdrojů Národní park Šumava Chráněné krajinné oblasti Přehled významných vodotečí a vodních ploch Vodní toky Vodní nádrže VODOVODY – ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU Výpočet a bilance potřeby vody Počet obyvatel zásobených pitnou vodou Výpočet potřeby vody Obce v současné době zásobené pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu Obce v současné době nezásobené pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu Bilance potřeby vody Vodovody – souhrn současného stavu Předpoklady zásobení Plzeňského kraje pitnou vodou do roku 2015 Koncepce zásobení pitnou vodou Rozvoj současných vodovodů pro veřejnou potřebu Přehled vodovodů (současných i navrhovaných) Navržená technická opatření Rekonstrukce rozvodné vodovodní sítě

7 9 9 11 11 14 16 17 18 20 20 21 21 21 23 23 24 24 26 26 28 29 29 29 29 30 32 33 35 36 36 37 37 45 46

strana 3

Plzeňský kraj


3.3.2.4 3.3.3 3.4 3.4.1 3.4.2 3.4.3 3.4.3.1 3.4.3.2 3.4.3.3 3.4.4 3.4.4.1 3.4.4.2 3.4.4.3 3.4.5 3.4.5.1 3.5 3.5.1 3.5.2 3.5.2.1 3.5.2.2 3.5.2.3 3.5.2.4 3.5.3 3.5.3.1 3.5.3.2 3.5.4 3.5.4.1 3.5.4.2 3.5.4.3 3.6 4 4.1 4.1.1 4.1.2 4.2 4.3 4.3.1 4.3.1.1

listopad 2004


Doplnění vodovodní sítě v obcích, kde se předpokládá nárůst počtu zásobených obyvatel. Výstavba vodovodů v obcích dnes nezásobených z vodovodu pro veřejnou potřebu - vymezení realizačních preferencí Zdroje pitné vody Charakteristika zdrojů na území Plzeňského kraje Hodnocení zdrojů z hlediska kvality surové vody Podzemní zdroje Vodárenský význam podzemních vod Kvalita vody podzemních zdrojů Možnosti získání nových zdrojů podzemní vody, využití stávajících zdrojů Povrchové zdroje Vodárenský význam povrchových vod Kvalita vody povrchových zdrojů Možnosti získání nových povrchových zdrojů vody, využití stávajících zdrojů Přehled zdrojů pitné vody Celkový přehled zdrojů Popis skupinových vodovodů Úvodní informace Oblastní vodovod Plzeňské aglomerace Skupinový vodovod Plzeň – Dýšina - Ejpovice Skupinový vodovod Plzeň – Starý Plzenec - Blovice Skupinový vodovod Plzeň – Třemošná – Česká Bříza Skupinový vodovod Plzeň – Nýřany – Líně Oblastní vodovod Klatovska a Domažlicka Skupinový vodovod Nýrsko – Klatovy Skupinový vodovod Nýrsko – Domažlice – Holýšov Ostatní skupinové vodovody Skupinový vodovod Rokycany – Hrádek – Strašice Skupinový vodovod Stříbro – Kladruby – Těchlovice Skupinový vodovod Tachov – Bor – Planá Vymezení realizačních preferencí ODVEDENÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD Výpočet produkce odpadních vod Výpočet produkce odpadních vod od obyvatelstva Výpočet produkce odpadních vod a znečištění z průmyslu, zemědělství a vybavenosti Kanalizace – souhrn současného stavu Předpoklady vývoje odvedení a čištění odpadních vod v Plzeňském kraji do roku 2015 Základní informace Vstupní údaje

49 49 52 52 52 53 53 54 54 54 54 55 55 55 55 79 79 79 79 81 83 85 88 88 88 90 90 94 99 185 185 185 185 185 187 188 188 188

strana 4

Plzeňský kraj


4.3.2 4.3.3 4.3.4 4.3.4.1 4.3.4.2 4.3.5 4.3.6 4.3.7 4.4 5 6 7 7.1 7.2 7.2.1 7.2.2 7.2.3 7.3 7.3.1 7.3.2 7.3.3 7.4 7.4.1 7.4.2 7.4.2.1 7.4.2.2 7.4.2.3 7.4.3 7.5 7.5.1 7.5.2 7.5.3 7.6 8 8.1 8.2 8.3 8.4 8.5 8.6 8.7 8.8 9

listopad 2004


Zhodnocení současného stavu Koncepce odkanalizování Koncepce nakládání s odpadními vodami Řešení lokálními prostředky Řešení centrálním způsobem Nakládání s čistírenskými kaly Rekonstrukce a modernizace kanalizačních sítí Základní vyhodnocovací kritéria Vymezení realizačních preferencí PŘEHLED PROVOZOVATELŮ INVESTIČNÍ NÁKLADY ZPRACOVÁNÍ DATOVÝCH A GRAFICKÝCH PODKLADŮ Úvodní informace Fáze projektu GIS Stanovení cíle Vytvoření projektové databáze Analýza dat Datové Formáty v ARGIS Popis souborů typu Coverage Popis souborů typu Shapefiles Popis souborů typu Geodatabáze Zpracování PRVKUK pro Plzeňský kraj Definice hladin ve formátu CAD Import vstupních dat do systému ArcInfo 8.x Soubory typu Coverage a Shapefile Soubory typu DWG Soubory typu Geodatabáze Symbologie objektů Propojení s externí databází Načtení databáze Přidání nového pole Ukázky VBA scriptu Popis struktury databáze PRVKUK POSTUP ZPRACOVÁNÍ GRAFICKÉ ČÁSTI A TISKU MAP Etapizace projektu Použité podklady Referenční vrstvy Zpracování dat Vektorizace dat Přenos dat Tvorba, kompozice, tisk map Vazba grafické a textové části PODKLADY

192 194 195 196 197 201 206 206 208 209 215 216 216 216 216 216 217 217 217 219 220 220 220 224 224 225 228 230 232 235 236 237 238 251 251 251 251 251 2152 252 252 253 254

strana 5

Plzeňský kraj


1


ÚVOD Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Plzeňského kraje je zpracován pro celé území kraje.

listopad 2004

strana 6

Plzeňský kraj



Technická zpráva „A.2. Popis nadobecních systémů vodovodů a kanalizací v kraji“ obsahuje souhrn informací o demografickém vývoji v kraji, zhodnocení současného stavu infrastruktury vodovodů a kanalizací a předpoklady rozvoje území do budoucnosti. Ve zprávě A.2. jsou rovněž popisovány systémy, které svým významem a rozsahem překračují hranice obcí a mají vliv na podstatnou část území kraje. V jednotlivých částech zprávy jsou uvedeny předpoklady a kritéria, na základě kterých bylo navrhováno řešení. • • •

Zpráva A.2. Popis nadobecních systémů vodovodů a kanalizací v kraji obsahuje: výpočet potřeby vody a produkce odpadních vod, zhodnocení současného stavu zásobení pitnou vodou a likvidace odpadních vod v jednotlivých městech, obcích a jejich částech kraje, návrh rozvoje vodovodů a kanalizací zpracovaný s výhledem do roku 2015. Řešení je zaměřeno na: • splnění požadavků vyplývajících ze vstupu České republiky do Evropské unie, • návrh potřebných opatření pro zabezpečení provozu stávajících vodovodů a kanalizací v souladu se současnými právními, technickými a provozními požadavky, • stanovení podmínek pro zásobení pitnou vodou a likvidaci odpadních vod v obcích, které nejsou v současnosti vybaveny vodovodem a kanalizací.

Na zprávu A.2. navazuje zpráva A.3. Popis vodovodů a kanalizací v obcích a jejich administrativních částech, která doplňuje předchozí rámcové informace detaily pro jednotlivá města a obce kraje. Obsahuje podrobný popis současného a navrhovaného stavu vodovodů a kanalizací v jednotlivých městech, obcích a jejich částí Plzeňského kraje. Pro každou obec a její administrativní část je doporučeno řešení jak zabezpečit zásobení pitnou vodou a likvidaci odpadních vod, i když to vždy nemusí znamenat výstavbu vodovodu, kanalizace a čistírny odpadních vod. Při zpracování návrhů pro jednotlivá města a obce bylo přihlíženo ke všem záměrům, které se podařilo řešitelům „Plánu rozvoje“ v průběhu jeho zpracování získat. Důležitým podkladem pro řešení jednotlivých obcí byly dotazníky vyplněné zástupci obcí, které umožnily zmapovat současný stav v jednotlivých obcích a daly představu o záměrech rozvoje v obcích. U popisu jednotlivých obcí jsou uvedeny použité podkladové materiály, které se konkrétní obce týkají. Zvláštní skupinou podkladů jsou územní plány jednotlivých obcí. Zde je třeba upozornit, že ne všechny záměry uvedené v územních plánech byly v „Plánu rozvoje“ využity. Zpracovatelé územních plánů se na rozdíl od „Plánu rozvoje“ nezabývají otázkou výše investičních a provozních nákladů potřebných na zabezpečení dodávky pitné vody a likvidaci odpadních vod. Jejich řešení jsou tak především u malých obcí zpravidla velmi drahá. Zpracovatel „Plánu rozvoje“ však musí vzít v úvahu i skutečnost, zda budou obyvatelé obce schopni po dokončení výstavby vodovodu nebo kanalizace uhradit z těchto investičních nákladů vyplývající vodné a stočné. U malých obcí pak bylo třeba v některých případech volit řešení odlišné od návrhu, který byl uveden v územním plánu obce. Územní plány obcí posuzují území obce z hlediska jeho možných kapacit jak z hlediska vývoje počtu trvale bydlících obyvatel tak i pracovních příležitostí, ale nedefinují reálnost rozvoje území

listopad 2004

strana 7

Plzeňský kraj



v čase s ohledem na předpoklady rozvoje širšího území. V „Plánu rozvoje“ jsou proto pro jednotlivá města a obce uvedeny předpokládané počty trvale bydlících obyvatel s ohledem na vývoj celého Plzeňského kraje a upřednostňována je výstavba vodovodů a kanalizací v obcích, které splňují kritéria stanovená prioritami výstavby.

listopad 2004

strana 8

Plzeňský kraj


2


CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

2.1 ÚZEMNÍ ČLENĚNÍ KRAJE Území Plzeňského kraje pokrývá území okresů Plzeň – město, Plzeň – sever, Plzeň – jih, Domažlice, Klatovy, Rokycany a Tachov. Území kraje je členěno na 15 celků, která jsou spravována obcemi s rozšířenou působností: Blovice, Domažlice, Horažďovice, Horšovský Týn, Klatovy, Kralovice, Nepomuk, Nýřany, Plzeň, Přeštice, Rokycany, Stod, Stříbro, Sušice a Tachov. Na území kraje se nachází 501 měst a obcí, která jsou členěna do 1543 místních částí. Pro potřeby zpracování „Plánu rozvoje“ bylo vytvořeno 1473 „lokalit“, které korespondují s místními částmi s tím, že především pro města byly agregovány části, které nejsou z vodohospodářského hlediska samostatně řešitelné. Sídlo Krajského úřadu Plzeňského kraje je v Plzni.

listopad 2004

strana 9

Plzeňský kraj




Územní členění kraje obr.č. 1

listopad 2004

strana 10

Plzeňský kraj




2.2 DEMOGRAFICKÉ ÚDAJE 2.2.1

TRVALE BYDLÍCÍ OBYVATELÉ V roce 2002 žilo na území Plzeňského kraje 549 706 trvale bydlících obyvatel.

Z celkového počtu trvale bydlících obyvatel žilo na území Plzeňského kraje v sídlech 1: větších než 100000 obyvatel s počtem obyvatel v rozmezí 10000 – 99999 s počtem obyvatel v rozmezí 2000 – 9999 s počtem obyvatel v rozmezí 500 – 1999 s počtem obyvatel menším než 150 - 499 s počtem obyvatel menších než 149

163800 obyvatel, 69164 obyvatel, 105985 obyvatel, 79421 obyvatel, 79459 obyvatel, 51877 obyvatel,

tj. 29,8 %, tj. 12,6 %, tj. 19,3 %, tj. 14,5 %, tj. 14,5 % tj. 9,3 %

Očekávaný počet trvale bydlících obyvatel do budoucnosti se předpokládá v rozmezí ± 5 % oproti současnému stavu. Pro potřeby zpracování „Plánu rozvoje“ byl sestaven předpoklad vývoje počtu obyvatel v Plzeňském kraji a v jednotlivých městech, obcích a jejich místních částech, který je pro kraj a rozhodující sídla uveden v tabulce č. 1. Ve výpočtu je předpokládán mírný nárůst počtu trvale bydlících obyvatel v Plzeňském kraji ve výhledu do roku 2015. Podrobné údaje pro jednotlivá města, obce a jejich části jsou uvedeny v tabulkové části C v tabulce I. Vývoj počtu obyvatel v Plzeňském kraji a v sídlech nad 5000 obyvatel pracovní předpoklad zpracovaný pro potřeby vypracování „Plánu rozvoje“ tabulka č. 1 Kód ORP 3202 3203 3205 3208

1 2

2002 Domažlice Horažďovice Klatovy Nýřany

10897 5061 20867 6271

2010 Obyvatelé 2 11145 5515 20985 6535

2015 11300 5800 21060 6700

Údaje jsou uvedeny pro „lokality“ definované pro potřeby zpracování „Plánu rozvoje“ a mají přiřazený kód PRVKPK. Do celkového počtu obyvatel v městech jsou zahrnuty i z hlediska vodovodů a kanalizací samostatně popisované místní části.

listopad 2004

strana 11

Plzeňský kraj



Kód ORP 3209 3210 3211 3212 3213 3214 3215


2002 Plzeň Přeštice Rokycany Stod

163800 5726 14573

2010 Obyvatelé 166015 5902 15013

Dobřany Stříbro Sušice Tachov Ostatní sídla

5353 8521 10641 12186 285810

5517 8783 10985 12563 295363

2015 167400 6012 15288 5621 8947 11200 12800 302193

Výchozím podkladem pro stanovení předpokladů vývoje počtu obyvatel bylo sčítání lidu v roce 2001 a aktualizované údaje k roku 2002 a očekávaný stav počtu trvale bydlících obyvatel v roce 2010 a 2015. Pro menší obce byl stanoven předpokládaný vývoj na základě údajů, které předaly jednotlivé obecní úřady. Pro obce, které tyto údaje nepředaly, bylo uvažováno s obdobným vývojem při respektování celkového vývoje počtu obyvatel kraje. V tabulce č. 2 je uveden přehled obcí 3 k roku 2015 s více jak 100000 obyvateli, s více jak 10000 a s více jak 2000 obyvateli.

Seznam obcí s počtem obyvatel větším než 100000 obyvatel, větším než 10000 obyvatel a větším než 2000 obyvatel v roce 2002 tabulka č. 2 Kód ORP 3201 3202 3203 3204

3

Název obce (místní části) Blovice Domažlice Kdyně Horažďovice Horšovský Týn Staňkov

počet obyvatel větší než větší než větší než 100000 10000 2000 3140 10897 3821 5061 4055 2595

Do celkového počtu obyvatel jsou zařazeny i samostatně popisované místní části obcí.

listopad 2004

strana 12

Plzeňský kraj



Kód ORP

Název obce (místní části)

3205

Klatovy

3206

Kralovice

3207 3208

Nepomuk Nýřany

Nýrsko Kaznějov

Horní Bříza Líně Tlučná Třemošná Vejprnice Zruč - Senec 3209

Plzeň Starý Plzenec

3210

Přeštice Chlumčany

3211

Rokycany Hrádek Strašice Zbiroh

3212

Stod Dobřany Holýšov

3213 3214 3215

Stříbro Sušice Tachov Bor Planá Celkem

listopad 2004


počet obyvatel větší než větší než větší než 100000 10000 2000 20867 4394 3194 2999 2740 6271 4487 2239 2317 4170 2520 2363 163800 4243 5726 2265 14573 3014 2466 2478 3356 5353 4484 8521 10641 12186 2739 4974 163800 69164 105985

strana 13

Plzeňský kraj




Na obrázku č. 2 je podíl obcí s výše uvedenými počty obyvatel v celém Plzeňském kraji.

Podíl obcí s počtem obyvatel větším než 100000 obyvatel, větším než 10000 obyvatel a větším než 2000 obyvatel v Plzeňském kraji – současný stav obr.č. 2

30%

38%

19%

2.2.2

13%

města s počtem obyvatel větším než 100000 města s počtem obyvatel 10000 - 99999 města a obce s počtem obyvatel 2000 - 9999 ostatní sídla

OBYVATELÉ S ČASOVĚ OMEZENÝM POBYTEM (REKREACE)

Území Plzeňského kraje disponuje značným přírodním a kulturně-historickým bohatstvím a výhodnou geografickou polohou pro rozvoj cestovního ruchu. Nejvýznamnější potenciál pro rozvoj zahraničního i domácího cestovního ruchu se nachází v příhraničních oblastech pohoří Šumavy a Českého lesa, Hracholuské přehradní nádrže a říčních údolí např. Mže, Střely, Otavy a Berounky. Přírodní podmínky kraje, architektonické památky a podmínky pro sportovní a společenské aktivity nabízejí využití pro domácí cestovní ruch a volný čas. Přírodní a kulturně-historické atraktivity regionu doplňuje město Plzeň tradicí výroby piva i několika regionálně významnými prvky (divadlo, ZOO). K hlavním cílovým skupinám klientů cestovního ruchu patří občané SRN a v rámci domácího cestovního ruchu pravidelně se vracející obyvatelé větších měst ČR. Kromě území Šumavy má turistický ruch v kraji charakter zejména krátkodobých pobytů.

listopad 2004

strana 14

Plzeňský kraj




Následující údaje charakterizují cestovní ruch se zaměřením na plzeňský region ve srovnání s ostatními regiony ČR. Jsou to údaje o návštěvnosti a kapacitách ubytovacích zařízení. Celkovou návštěvností podle počtu hostů v ubytovacích zařízeních se Plzeňský kraj řadí mezi méně navštěvované (446 tisíc turistů, z toho 361 tisíc zahraničních). Nejnavštěvovanějším je bývalý okres Klatovy (přes 40% z celkové návštěvnosti), nejméně navštěvované je Rokycansko (5%). Zahraniční hosté v ubytovacích zařízeních podle zemí v Plzeňském kraji (2001) tabulka č. 3 Země Hosté celkem z toho nejčetnější: Německo Polsko Nizozemsko Slovensko Itálie Francie Rakousko Velká Británie USA

Počet hostů 165 744 75 151 20 819 12 293 8 406 4 851 4 512 4 160 3 824 3 838

podíl (% z celk.) 100 % 45,3 12,6 7,4 5,1 2,9 2,7 2,5 2,3 2,3

Počet přenocování 523 011

podíl (% z celk.) 100 %

281 972 40 028 48 057 25 543 11 173 12 464 7 898 9 567 8 409

Průměrná doba pobytu 4,2

53,9 7,6 9,2 4,9 2,1 2,4 1,5 1,8 1,6

4,8 2,9 4,9 4,0 3,3 3,8 2,9 3,5 3,2

Ubytovací kapacity jsou v regionu jsou oproti jiným krajům nízké. Plzeňský kraj vykazoval 741 ubytovacích zařízení s kapacitou 23 545 lůžek, což je v přepočtu k rozloze kraje nejméně spolu s Vysočinou a Středočeským krajem. Od r. 2000 přitom došlo k poklesu lůžkové kapacity téměř o 3 %. Nejméně kapacit mají okresy Plzeň-jih a Rokycany. Kapacity ubytovacích zařízení podle okresů Plzeňského kraje (k 31. 7. 2001) tabulka č. 4 Okres Domažlice Klatovy Plzeň – jih Plzeň– město Plzeň – sever Rokycany Tachov Plzeňský kraj

listopad 2004

Počet zařízení 73 356 46 89 71 39 67 741

Počet pokojů 769 3 186 457 1 361 820 509 1 081 8 183

Počet lůžek 2 344 9 532 1 161 3 044 2 679 1 777 2 908 23 545

Lůžek na 1 km2 2,1 4,9 1,1 2,4 2,0 3,1 2,1 3,1

strana 15

Plzeňský kraj




V tabulce č. 5 uvádíme předpokládané počty přechodných návštěvníků na území obcí s rozšířenou působností. Z tabulky je patrné, že jsou rekreační objekty poměrně rovnoměrně rozděleny po území kraje a ve výhledu do roku 2015 se neočekávají dramatické změny.

Přechodní návštěvníci Plzeňského kraje tabulka č. 5

Kód ORP Obec s rozšířenou pravomocí 3201 3202 3203 3204 3205 3206 3207 3208 3209 3210 3211 3212 3213 3214 3215

Blovice Domažlice Horažďovice Horšovský Týn Klatovy Kralovice Nepomuk Nýřany Plzeň Přeštice Rokycany Stod Stříbro Sušice Tachov Celkem

Přechodně bydlící v chatách, chalupách 2002 2015 3521 3492 6888 7466 3007 3248 1478 1551 12127 14228 6795 7085 4785 4785 12676 13030 4695 4784 5365 5365 12613 12879 3712 3774 7007 7007 7953 8714 3315 3297 95937 100705

2.3 HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Plzeňský kraj patří mezi průměrně ekonomicky rozvinuté kraje v ČR. Mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví zastoupená v Plzeňském kraji patří strojírenství, potravinářství, průmysl stavebních hmot a keramiky, výroba a distribuce energií a hutnictví. Průmysl nabízí v kraji zhruba 80 tisíc pracovních příležitostí. Téměř 2/3 objemu průmyslové výroby kraje je realizováno v Plzni. Mezi nosné průmyslové podniky kraje, které mají významný vliv na ekonomiku kraje, patří Škoda Plzeň a.s., Plzeňský Prazdroj a.s., Stock Plzeň a. s., Bohemia Sekt, Českomoravská vinařská akciová společnost, Lasselberger a. s.

listopad 2004

strana 16

Plzeňský kraj



(Chlumčanské keramické závody, Keramika Horní Bříza), DIOSS Nýřany a.s., Železárny Hrádek a.s., Siemens – automobilová technika, Panasonic AVC Networks Czech s. r. o., SY Wiring Technologies Czech s. r. o, Vishay Electronic spol. s. r. o., Alcoa Fujikura Czech s. r. o., Borgers CS spol. s. r. o.. Plzeňský kraj je díky své poloze atraktivní pro lokalizaci zahraničních investic. Společnosti s účastí zahraničního kapitálu představují cca 3,4 % podíl na celkovém počtu průmyslových podniků v kraji, tato hodnota dvojnásobně převyšuje celorepublikový průměr. V Plzeňském kraji se nachází zhruba 200 průmyslových podniků se zahraniční kapitálovou účastí s 20 a více zaměstnanci. Zemědělství má pro Plzeňský kraj značný význam z hlediska zaměstnanosti hlavně v oblastech, kde není rozvinuta průmyslová výroba. Pohraniční oblasti (Šumava, Český les) jsou vzhledem k přírodním podmínkám vhodné spíše pro živočišnou výrobu. Lesní hospodářství je rozvinuto především v oblasti Šumavy a podhorských oblastech a na severu a severozápadě regionu. Cestovní ruch představuje rozvojovou příležitost kraje.

2.4 GEOMORFOLOGIE ÚZEMÍ Území Plzeňského kraje se vyznačuje velkou členitostí. Je tvořeno soustavou pahorkatin, vrchovin a hor. Utváření reliéfu kraje se projevuje jak v urbanizaci jeho území, tak v jeho hydrologii. Území je velmi členité, nejvyšší bod je Velká Mokrůvka na Šumavě s výškou 1378 m n. m., nejnižší bod kraje je u obce Čilá na Rokycansku – přibližně 250 m n. m. - kde řeka Berounka opouští území kraje. Průměrná nadmořská výška je přibližně 530 m n. m. Jednoduše se dá reliéf kraje stručně popsat tak, že jedna třetina jeho území je hornatá, druhá je tvořena pahorkatinami a poslední je prakticky rovinatá. Plzeňský kraj se nachází v západní části Českého masivu a skládá se ze dvou geografických celků. Hlavní část tvoří Plzeňská pahorkatina s Plzeňskou pánví ve svém středu. Celý jihozápadní okraj kraje, ležící při státní hranici, představuje soustava Šumavy, s pruhem sníženin při Českém lese (Podčeskoleská pahorkatina) na severozápadě a se širším podhůřím Šumavy na jihozápadě a jihu, přecházejícím postupně ve Švihovskou vrchovinu. Na jihovýchodě, při hranici s Jihočeským krajem, přechází území kraje v oblasti Pootaví v útvary Středočeské pahorkatiny - celé Horažďovicko se pozvolna sklání k Českobudějovické pánvi. Na východě zasahují do území kraje svou malou částí Brdy (Brdská vrchovina), na severovýchodě pak Křivoklátská vrchovina. Šumavská soustava se dělí na tři části. Je to Šumava s charakteristickými vrchovištními pláněmi, méně členité Všerubské mezihoří a opět hornatý Český les. Šumavská část, mimo již zmíněné Velké Mokrůvky, dosahuje nejvyšší nadmořské výšky 1455 m n. m – vrchol Javoru na německé straně a Český les dosahuje výšky 1042 m n. m. – vrchol Čerchova na Domažlicku.

listopad 2004

strana 17

Plzeňský kraj



2.5 KLIMATICKÉ PODMÍNKY Plzeňský kraj lze zařadit, do několika oblastí s typickými klimatickými charakteristikami. Důvodem rozložení klimatických oblastí je proměnlivá nadmořská výška, srážkový stín hraničních hor, a další mezoklimatické vlivy. Základní klimatické charakteristiky se na území kraje výrazněji odlišují v prostoru Šumavy, kde převažuje chladné a vlhčí klima od relativně teplých a sušších oblastí navazujících vrchovin a pahorkatin, až po nejteplejší oblast v Plzeňské pánvi. Teplota Dlouhodobé průměrné roční teploty se pohybují na většině území kraje mezi 6 a 8°C v závislosti na nadmořské výšce a konfiguraci terénu. Nejnižší teploty jsou na vrcholech Šumavy, průměrné roční teploty zde klesají i pod 4°C. Vyšších hodnot dosahují průměrné roční teploty v Plzeňské pánvi. Situace s rozdělením území ČR podle průměrných ročních teplot obr.č. 3

listopad 2004

strana 18

Plzeňský kraj



Srážky Srážkové úhrny a charakter rozložení srážek se na území kraje mění výrazněji ve směru sever – jih. Jižní část kraje, a to zejména celá Šumava a její předhůří je výrazně vlhčí než oblast Plzeňské pánve. Přesnější přehled o rozložení srážkových úhrnů je patrný z následující mapy. Mapa rozložení ročních srážkových úhrnů na území České republiky obr.č. 4

listopad 2004

strana 19

Plzeňský kraj



2.6 POPIS HYDROGEOLOGICKÝCH RAJÓNŮ NA ÚZEMÍ KRAJE 2.6.1

HYDROGEOLOGICKÉ RAJONY

Umístění hydrogeologických rajónů na území Plzeňského kraje je patrné ze schematické situace na obr. č. 5. Hydrogeologické rajóny na území Plzeňského kraje (schematická situace) obr.č. 5

Na území Plzeňského kraje se nachází tyto hydrogeologické rajóny :

131. Kvartérní sedimenty Úhlavy mezi Nýrskem Klatovy 132. Kvartérní sedimenty Radbuzy a Úhlavy v Plzeňské kotlině 133. Kvartérní sedimenty Mže v Plzeňské kotlině 134. Kvartérní sedimenty Úslavy v Plzeňské kotlině 511. Plzeňská pánev 512. Manětínská pánev 621. Krystalinikum a proterozoikum povodí Mže po Stříbro a Radbuzy po Staňkov 622. Krystalinikum a proterozoikum mezipovodí Mže pod Stříbrem 623. Krystalinikum, proterozoikum a paleozoikum v povodí Berounky 631. Krystalinikum v povodí Horní Vltavy a Úhlavy

listopad 2004

strana 20

Plzeňský kraj



2.7 POPIS EKOLOGICKY VÝZNAMNÝCH ÚZEMÍ, CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ ÚZEMÍ 2.7.1

OBECNÉ INFORMACE

Dalším zohledněným faktorem je výskyt chráněných oblastí - mimo již zmiňovaných místních zdrojů využívaných i nadále pro zásobování obyvatel pitnou vodou se jedná např. o ochranná pásma vodárenského zdroje, chráněné krajinné oblasti, chráněné oblasti přirozené akumulace vod atd. Kvalita přírodního prostředí Plzeňského kraje je vysoká. Na území kraje se nachází celkem: • tři chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) – CHOPAV Šumava, Brdy, Chebská pánev a Slavkovský les • zdroje léčivých vod, které mají stanovena svá ochranná pásma • ochranná pásma jednotlivých vodních zdrojů • jeden národní park – Národní park Šumava. • tři chráněné krajinné oblastí - CHKO Šumava, Křivoklátsko, Slavkovský les, v návrhu je CHKO Český Les

2.7.2

CHRÁNĚNÉ OBLASTI PŘIROZENÉ AKUMULACE VOD

Na území Plzeňského kraje zasahuje především CHOPAV Šumava (obce Čachrov, Dešenice, Dlouhá Ves, Hamry, Hartmanice, Hlavňovice, Horská Kvilda, Chudenín, Kašperské Hory, Modrava, Nýrsko, Prášily, Rejštejn, Srní, Strážov, Sušice, Železná Ruda), dále CHOPAV Brdy (obce Borovno, Cheznovice, Dobřív, Mirošov, Míšov, Příkosice, Skořice, Spálené Poříčí, Štítov, Strašice, Těně, Trokavec, Vísky) a konečně okrajově také CHOPAV Chebská pánev a Slavkovský les (obec Chodová Planá). Celková plocha těchto území je přibližně 670 km2, což je nezanedbatelných asi 9 % z celkové rozlohy kraje. CHOPAV Šumava je územně shodný s CHKO Šumava. Na jeho území je vodárenská nádrž Nýrsko, která zásobuje pitnou vodou skupinové vodovody Nýrsko – Klatovy a Nýrsko – Domažlice – Holýšov. Pramení zde řeky Úhlava, Otava a Vltava. CHOPAV Brdy se rozkládá převážně ve Středočeském kraji, do Plzeňského kraje zasahuje při severovýchodní hranici kraje na jihovýchod okresu Rokycany – od obce Cheznovice a na severovýchod okresu Plzeň – jih po obec Míšov a Spálené Poříčí. CHOPAV Chebská pánev a Slavkovský les se rozkládá převážně v Karlovarském kraji, do Plzeňského kraje zasahuje pouze výběžkem v okresu Tachov, na správním území obce Chodová Planá.

listopad 2004

strana 21

Plzeňský kraj




Plzeňský kraj – CHOPAV obr. č. 6

listopad 2004

strana 22

Plzeňský kraj



2.7.3


OCHRANNÁ PÁSMA PŘÍRODNÍCH LÉČIVÝCH ZDROJŮ A ZDROJŮ PŘÍRODNÍCH MINERÁLNÍCH VOD

Na území kraje je rovněž zdroj léčivé vody v Konstantinových Lázních. Nachází se zde přírodní léčivý zdroj - minerální uhličité vody. Pramen přírodní železnaté hydrogenuhličitanové sodnohořečnaté hypotonické kyselky z hloubky 40 m má vydatnost 120 - 150 l za minutu při teplotě 9,1 0 C, pH 5,25 o hustotě 0,9993kg/l.

2.7.4

OCHRANNÁ PÁSMA VODNÍCH ZDROJŮ

Ochrana jednotlivých vodních zdrojů je zajištěna stanovením jejich ochranných pásem. Jedná se většinou o ochranná pásma 2. stupně, pásma 1. stupně. Rozsah ochranných pásem – územním rozsahem významnější je pásmo povrchového zdroje na řece Úhlavě, odkud je voda odebírána pro skupinový vodovod Nýrsko – Klatovy, Nýrsko - Domažlice – Holýšov a pro oblastní vodovod Plzeň. Ochranná pásma vodních zdrojů obr. č. 7

listopad 2004

strana 23

Plzeňský kraj


2.7.5


NÁRODNÍ PARK ŠUMAVA

Rozsáhlé území při jihozápadní hranici České republiky, Rakouska a Německa bylo vyhlášeno za národní park v roce 1991. Jedná se o náš dosud největší národní park o rozloze 69 030 ha s nadmořskou výškou mezi 600 m (údolí Otavy u Rejštejna) a 1378 m (Plechý). Z administrativního hlediska leží jeho větší část na území okresu Klatovy. Vymezení vlastního národního parku a jednotlivých ochranných zón je zřetelné z přiloženého obr. č. 8 - celková mapa s CHKO a NP na území Plzeňského kraje.

2.7.6

CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI

Na území Plzeňského kraje se rovněž nachází tři chráněné krajinné oblastí (CHKO). CHKO Šumava se nachází při státní hranici s Rakouskem a Německem v jihozápadní části Klatovska a Sušicka a pokračuje do Jihočeského kraje. Součástí CHKO jsou obce Čachrov, Dešenice, Dlouhá Ves, Hamry, Hartmanice, Hlavňovice, Horská Kvilda, Chudenín, Kašperské Hory, Modrava, Nýrsko, Prášily, Rejštejn, Srní, Strážov, Sušice, Železná Ruda. Kromě toho na území kraje zasahují svou menší částí další dvě CHKO – Křivoklátsko na severovýchodě (obce Drahoňův Újezd, Čilá, Hradiště, Chlum, Chříč, Líšná, Mlečice, Ostrovec-Lhotka, Plískov, Podmokly, Slatina, Terešov, Týček, Zbiroh, Zvíkovec) a Slavkovský les (obec Chodová Planá) na severozápadě. V nejbližší době je připraveno také vyhlášení území Českého lesa za chráněnou krajinnou oblast (obce Broumov, Babylon, Bělá nad Radbuzou, Česká Kubice, Díly, Drahotín, Halže, Hora Svatého Václava, Hošťka, Hvožďany, Chodov, Chodský Újezd, Klenčí pod Čerchovem, Lesná, Milíře, Mnichov, Mutěnín, Nemanice, Nový Kramolín, Obora, Pec, Poběžovice, Postřekov, Přimda, Rozvadov, Rybník, Třemešné, Újezd).

listopad 2004

strana 24

Plzeňský kraj



Celková mapa s CHKO a NP na území Plzeňského kraje obr.č. 8

listopad 2004

strana 25

Plzeňský kraj




2.8 PŘEHLED VÝZNAMNÝCH VODOTEČÍ A VODNÍCH PLOCH 2.8.1

VODNÍ TOKY

Území Plzeňského kraje náleží do povodí řeky Vltavy a následně Labe, patří tudíž do úmoří Severního moře. Páteřním tokem je řeka Berounka vznikající v Plzni soutokem Mže a Radbuzy, přitékajících z Českého lesa, Úhlavy tekoucí ze Šumavy a Úslavy přivádějící vodu z úpatí Brd. Dalšími významnými toky Plzeňského kraje v povodí Berounky jsou Střela, Klabava a Třemošná. Jihovýchod kraje má za hlavní recipient odtoku povrchových vod řeky Křemelnou a Vydru, dávající vzniknout Otavě, které opět odtéká přes Horažďovice a Písek do Vltavy. Krajem prochází evropské Labsko-Dunajské rozvodí a tak za zmínku stojí i části území kraje při hranici se SRN patřící do povodí Dunaje a do úmoří Černého moře – jedná se menší části Českého lesa a Šumavy. Významné vodní toky Plzeňského kraje obr. č. 9

listopad 2004

strana 26

Plzeňský kraj




Řada z vodních toků byla Vyhláškou č.470/2001 Sb. resp. Vyhláškou č.333/2003 Sb. zařazena mezi významné vodní toky. Jedná se o následující řeky, říčky a potoky : Název toku Bělá Berounka Bradava Celní potok Černice Černý potok Černý potok Drnový potok Flekovský potok Grádelský potok Hadovka Hamerský potok Havraní potok Holoubkovský p. Hraniční potok Chodská Úhlava Javornice Jelenka Kamenný potok Kaznějovický p. Klabava Kosový potok Kouba Kralovický potok Křemelná Ležák Lomnička Losenice Luční potok Manětínský p. Medvědí potok

listopad 2004

Číslo hydrologického pořadí 1-11-01-052 1-10-04-002 1-10-05-046 4-01-02-029 4-01-03-013 1-10-02-022 4-02-02-005 1-10-03-047 1-10-03-014 4-02-01-001 1-10-01-152 1-10-01-029 4-01-02-034 1-11-01-025 4-01-02-025 1-10-03-017 1-11-02-101 1-10-03-025 4-01-03-011 1-11-02-070 1-11-01-010 1-10-01-059 4-02-02-005 1-11-02-078 1-08-01-023 1-03-03-096 1-10-03-013 1-08-01-045 1-10-02-103 1-11-02-036 4-02-02-021

Název toku Merklinka Mladotický potok Myslívský potok Mže Nezdický Nezdický potok Nivní potok Ostružná Otava Potůček Prášilský potok Radbuza Sedlišťský potok Sklářský potok Střela Svinský potok Šedý potok Teplá Bystřice Třemošná Úhlava Úhlavka Úslava Úterský potok Vejprnický potok Volšovka Vydra Výrovský potok Zbirožský potok Zelenský potok Zubřina Železný potok

Číslo hydrologického pořadí 1-10-02-087 1-11-02-056 1-10-05-014 1-10-01-001 1-08-01-093 1-10-01-142 4-01-02-022 1-08-01-065 1-08-01-038 4-01-02-031 1-08-01-026 1-10-02-001 1-10-01-019 1-10-01-009 1-11-02-001 1-10-03-004 4-01-03-014 4-02-02-023 1-11-01-047 1-10-03-001 1-10-01-089 1-10-05-001 1-10-01-141 1-10-01-187 1-08-01-063 1-08-01-013 1-10-01-110/111 1-11-02-123 1-10-03-006 1-10-02-044 4-01-02-018

strana 27

Plzeňský kraj


2.8.2


VODNÍ NÁDRŽE

Na území Plzeňského kraje je několik „velkých“ údolních nádrží. Významnými vodárenskými nádržemi jsou VN Nýrsko na horním toku řeky Úhlavy v prostoru Královského hvozdu na Šumavě a Lučina na horním toku řeky Mže v Českém lese nad Tachovem. Z prvního zdroje je zásobováno Klatovsko a Domažlicko, z druhého spolu s úpravnou vody v Milíkově (rovněž na řece Mži) pak oblast Tachovska. Severozápadní část kraje využívá i vodu odebíranou z nádrže Žlutice na řece Střele, která již ovšem patří na území Karlovarského kraje. Nádrže Hracholusky, České údolí, Klabava velmi účinně snižují možnosti povodní a zátop v oblasti Plzeňska. Dále se na území kraje nachází některé oblasti, které se již v době středověku vyznačovaly intenzivní rybníkářstvím, jehož pozůstatkem jsou dodnes jak celé soustavy rybníků, tak jednotlivé rybníky rozeseté všude po krajině. Z hlediska kvality přírody jsou významné zejména rybníky v oblasti Chodové Plané, Plzně, Měcholup, Olšan, Zbiroha, Postřekova a jiné, které jsou specifickými nivami, důležitými pro zachovaní biodiverzity.

listopad 2004

strana 28

Plzeňský kraj



3


VODOVODY - ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU

3.1 VÝPOČET A BILANCE POTŘEBY VODY 3.1.1

POČET OBYVATEL ZÁSOBENÝCH PITNOU VODOU

Podkladem pro výpočet potřeby je předpokládaný demografický vývoj na území Plzeňského kraje, který je popsán v kapitole 2.2 na straně 11. Při určování počtu obyvatel zásobených pitnou vodou se vychází z podkladů vlastníků a provozovatelů vodovodů. Provozovatelé vodovodů však zpravidla ve svých podkladech neodlišují zásobení trvale bydlících obyvatel a přechodně bydlících obyvatel, rozdělení je stanoveno odhadem. Proto jsou pro upřesnění využívány i údaje z dotazníků obcí, kde jsou tyto údaje zpravidla uvedeny. Pro stanovení počtu obyvatel zásobených pitnou vodou v obcích, kde v současné době není vodovod nebo kde nejsou k dispozici dostatečné podklady, se ve výpočtu vycházelo ze schématu, který je uveden v tabulce č. 6. Údaje uvedené v tabulce č. byly odvozeny od současného podílu zásobených obyvatel v jednotlivých velikostních kategoriích obcí.

Podíl obyvatel zásobených pitnou vodou v závislosti na velikosti obce tabulka č. 6

velikost obce do 150 obyv. 150 - 500 obyv 500 - 2000 obyv. nad 2000 obyv.

3.1.2

2002

2015 %

40,6 58,7 81,5 96,9

47,6 77,8 96,0 100,0

VÝPOČET POTŘEBY VODY

Podkladem pro výpočet potřeby vody byly údaje provozovatelů o potřebě vody v roce 2002 a údaje pro vodovody a kanalizace provozované obecními úřady. V obcích, kde se nepodařilo zjistit potřebné podklady, byly údaje odhadnuty na základě statistického vyhodnocení potřeby vody v obcích, pro které se podařilo podklady získat. Při výpočtu potřeby vody se postupovalo následujícím způsobem:

listopad 2004

strana 29

Plzeňský kraj




3.1.2.1 Obce v současné době zásobené pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu a) Specifická potřeba vody obyvatel (VFD) Při výpočtu se vychází ze specifické potřeby vody v roce 2002 a v předchozích letech. Pro výpočet byly, při respektování místních podmínek v jednotlivých obcích, stanoveny tyto zásady: • v závislosti na velikosti obce bylo stanoveno pásmo (min - max), ve kterém by se měla pohybovat v roce 2015 specifická potřeba vody u obyvatel. Údaje jsou uvedeny v tabulce č. 7. Specifická potřeba z VFD v roce 2015 tabulka č. 7 počet obyvatel v obci do 150 150 – 500 500 – 2000 nad 2000

Specifická potřeba VFD v l/osxden min max 60 100 60 120 80 140 100 160

• v obcích, kde je v roce 2002 specifická potřeba vody obyvatel větší než maximum, se předpokládá až do roku 2015 lineární pokles na maximální hodnotu, • v obcích, kde je v roce 2002 specifická potřeba vody obyvatel ve vymezeném pásmu, se předpokládá k roku 2008 pokles ročně o 1,0 %. Podmínkou je, že specifická potřeba vody neklesne pod minimum. Od roku 2008 se předpokládá postupný nárůst o 0,5 % ročně. Hodnota specifické potřeby obyvatel však nebude větší než maximum, • v obcích, kde je specifická potřeba vody obyvatel v roce 2002 menší než minimum roste specifická potřeba vody od roku 2002 o 0,5 % ročně. Současně se kontroluje, zda specifická potřeba v roce 2015 není nižší než minimum a větší než maximum. Výsledná specifická potřeba se touto kontrolou koriguje, • v turisticky exponovaných místech je pro přechodné návštěvníky (rekreaci) uvažována specifická potřeba shodná se specifickou potřebou obyvatel. b) Specifická potřeba vody pro individuálně kalkulované odběratele (VFO) Při výpočtu specifické potřeby vody pro individuálně kalkulované spotřebitele se vychází z předpokladu, že hodnota potřeby vody v m3/rok pro individuálně kalkulované spotřebitele zůstává v roce 2015 na úrovni roku 2002. Při výpočtu se kontroluje, zda nedošlo k výraznému poklesu nebo nárůstu specifické potřeby vody v období let 2002 až 2015. V případě výrazných změn je specifická potřeba u obcí do 5000 obyvatel korigována tak, aby odpovídala přibližně hodnotě 10 - 20 l/os×den. Při výpočtu se přihlíží k podkladům jednotlivých odběratelů.

listopad 2004

strana 30

Plzeňský kraj




c) Specifická potřeba pro úniky z rozvodů (VNFú) Základem výpočtu je stanovení specifického úniku na jednotku náhradní délky potrubí o průměru 150 mm. Náhradní délka potrubí (LN) je definována jako taková délka potrubí o DN 150, jehož vnitřní povrch se rovná součtu povrchů všech skutečných potrubí rozvodných řadů a sítí. Tento pojem byl zaveden, aby mělo hodnocení úniků srovnatelnou bázi. Náhradní délka jednotlivých úseků se vypočte podle vzorce

LN = L ×

DNpotrubí 150

LN - náhradní délka L - délka úseku DN potrubí - skutečný profil potrubí v mm Základem výpočtu je průměrný specifický únik ve výchozím roce

U=

VNU

∑ LN U - specifický únik vody z potrubí v m3/km×rok VNU - únik vody z rozvodů v m3/rok

Do budoucnosti se počítá s postupnou rekonstrukcí vodovodních sítí. Předpokládaný postup rekonstrukce je odlišný v závislosti na velikosti obce. U vodovodních sítí malého rozsahu (do cca 10 km řadů) se předpokládá jednorázová rekonstrukce vodovodní sítě ve zvoleném časovém období (1 - 3 roky). U vodovodních sítí v rozsahu 10 - 30 km předpokládáme tempo rekonstrukce 3 km/rok. U rozsáhlejších vodovodních sítí, kde není reálná jednorázová rekonstrukce, je zvoleno tempo rekonstrukce 1 - 3 % délky rozvodné sítě za rok 4. Zahájení rekonstrukce vodovodní sítě v obci je uvažováno od roku, kdy jednotkové úniky překročí 6000 m3/km×rok. Pro úniky v rozmezí 6000 - 10000 m3/km×rok je uvažován postup rekonstrukce 2,0 %, u úniků přesahujících 10000 m3/km×rok jsou uvažovány rekonstrukce v rozsahu 3 % délky vodovodní sítě za rok. Individuálně se postupuje u větších měst (nad cca 30000 obyvatel), kde se počítá s rekonstrukcemi vodovodních řadů i v případě, že je specifický únik menší než 6000 m3/km×rok. Pro tato města se uvažuje s tempem rekonstrukce alespoň 1 %. Výpočet podílu vody nefakturované vychází z reálného předpokladu, že u jakéhokoliv vodovodního potrubí se každý rok vlivem stáří zvyšuje nárůst specifických úniků vody z potrubí, které jsou stanoveny v m3/km×rok. Výše ročního přírůstku specifického úniku je závislá na stáří potrubí. Současně se při výpočtu kontroluje procentuální podíl úniků na celkovém objemu vody vyrobené určené k realizaci. U obcí s vysokým procentuálním podílem vody nefakturované – úniky a nízkými měrnými úniky 5 jsou rovněž navrhovány rekonstrukce. 4 5

2 % rekonstrukce vodovodní sítě za rok jsou považovány za minimum nutné pro udržení technického stavu vodovodních sítí. Tato situace může nastat v případě dlouhých trubních rozvodů ve vztahu k počtu zásobených obyvatel.

listopad 2004

strana 31

Plzeňský kraj



Meziroční přírůstek úniků je stanoven ve výši 150 m3/km×rok. U nového a u rekonstruovaného potrubí se počítá s meziročním přírůstkem specifického úniku 75 m3/km×rok. Použity jsou průměrné hodnoty pro Českou republiku. Uvedené hodnoty jsou použity pro celý Plzeňský kraj. Při výpočtu se vychází z objemu úniků v roce 2002, které byly uvedeny v podkladech provozovatele. Rekonstrukce vodovodní sítě se do výpočtu v daném roce promítnou snížením celkového objem úniků ze starého potrubí v poměru existující celkové délky starého potrubí a délky rekonstruovaného potrubí v daném roce. To znamená, že rekonstrukcí potrubí se sníží celkový objem úniků za rok. Snižování objemu je ovlivňováno zvoleným tempem rekonstrukce. U rekonstruovaného potrubí dochází opět k nárůstu úniků, ale ve velikosti, která odpovídá novému potrubí.

3.1.2.2 Obce v současné době nezásobené pitnou vodou z veřejného vodovodu a) Specifická potřeba obyvatel (VFD) Specifická potřeba vody byla pro rok uvedení stanovena na základě specifických potřeb vody v obcích zásobených pitnou vodou. Další podmínka použitá ve výpočtu předpokládá, že nebude překročena maximální hodnota specifické potřeby vody fakturované domácností (VFD) 150 l/os×den. Pro výpočet je rovněž stanovena minimální hodnota specifické potřeby vody fakturované domácnosti ve výši 50 l/os×den. b) Specifická spotřeba pro individuálně kalkulované odběratele (VFO) Specifická potřeba vody pro individuálně kalkulované odběratele bude stanovena pro obce do 5000 obyvatel ve výši 10 - 20 l/os×den. Specifická spotřeba pro individuálně kalkulované odběratele bude korigována na základě podkladů jednotlivých odběratelů. c) Specifická spotřeba pro úniky z rozvodů (VNFú) 3 Pro nově vybudované vodovody bude uvažován roční přírůstek 75 m /km×rok. Nerovnoměrnost potřeby vody Pro stanovení maximální denní potřeby vody pro obyvatelstvo se obce rozdělují do pěti kategorií s následujícími hodnotami součinitelů denní nerovnoměrnosti (viz. tabulka č. 8).

listopad 2004

strana 32

Plzeňský kraj




Součinitel denní nerovnoměrnosti tabulka č. 8 velikost obce do 500 obyvatel od 501 do 2000 obyvatel od 2001 do 20000 obyvatel od 20001 do 1000000 obyvatel od 1000001 obyvatel

Součinitel denní nerovnoměrnosti 1,5 1,35 1,3 1,25 1,2

Výsledky výpočtu potřeby vody jsou uvedeny v: • v části C. Databáze (tabulky) jsou uvedeny tabulky VII, kde je uveden výpočet potřeby vody pro jednotlivá města, obce a jejich administrativní části.

3.1.3

BILANCE POTŘEBY VODY

Bilance potřeby vody je v „Plánu rozvoje“ zpracována pro jednotlivé vodovody. Vodovod 6 je v „Plánu rozvoje“ definován jako samostatný provozní celek se zdroji 7, dopravním systémem a obcemi zásobenými z těchto zdrojů. V případě, že je navrhováno propojení dnes samostatného vodovodu s jiným například skupinovým vodovodem, vodovod jako položka k roku připojení na skupinový vodovod zaniká a zdroje a obce jsou od roku připojení součástí skupinového vodovodu 8. V tabulkách bilance potřeby vody je tento vodovod uveden, ale bilance je vypočtena pouze do roku, kdy je samostatný vodovod připojen na skupinový vodovod. Vodovody definované jako skupinové vodovody jsou v případě, že jsou součástí Oblastního vodovodu Plzeňské aglomerace a Oblastního vodovodu Klatovska a Domažlicka bilancovány jako celek. Položky „voda předaná“ a „voda převzatá“ vyjadřují množství vody, které je transportováno přes hranici kraje. Podrobné bilance jednotlivých vodovodů včetně údajů o potřebě vody v obcích a kapacitách zdrojů jsou uvedeny v tabulkách VIII pro kraj jako celek.

6 7 8

Seznam vodovodů je uveden v tabulce 10 Zdroj není uveden pouze u vodovodů, kde je voda přebírána z jiných krajů. Společně tak mohou být bilancovány části vodovodů, které jsou provozovány různými provozovateli. To nastává například v situaci, kdy je ze skupinového vodovodu zásobena obec, která má na přítoku osazen fakturační vodoměr a provoz vodovodu v obci si zajišťuje sama.

listopad 2004

strana 33

Plzeňský kraj




V tabulce č. 9 jsou uvedeny v přehledné formě údaje o krytí potřeby vody zdroji pro celý kraj.

Přehled potřeby vody a její krytí zdroji pro kraj tabulka č. 9 2002 Qp 9

2010 Qd

Qp

2015 Qd

Qp

Qd

l/s Potřeba vody Zdroje na území Plzeňského kraje Voda převzatá Voda předaná Rezerva

9

1185,92

1528,54

1269,06

1643,92

1335,90

1733,70

2747,92 4,26 0 1566,26

2868,47 5,96 0 1345,89

2748,87 5,05 0 1484,86

2869,35 7,10 0 1232,52

2777,36 5,70 0 1447,16

2897,84 8,10 0 1172,15

Qd - maximální denní potřeba vody Qp - průměrná denní potřeba vody

listopad 2004

strana 34

Plzeňský kraj




3.2 VODOVODY – SOUHRN SOUČASNÉHO STAVU Souhrnné údaje o počtu bydlících a zásobených obyvatel o potřebě vody, počtu veřejných vodovodů, délce sítě, a průměrné výší vodného v roce 2002 jsou pro Plzeňský kraj uvedeny v tabulce XV vodovody. Rozsah a způsob zásobení trvale bydlících obyvatel pitnou vodou vyjadřuje pro rok 2002 koláčový graf na obr.č. 10 a pro očekávaný výhled do roku 2015 obr.č. 11. Je možné konstatovat, že je v současnosti na území Plzeňského kraje zajištěno zásobení trvale bydlících obyvatel z veřejných vodovodů 83,8 % Z porovnání obou obrázků je patrný očekávaný nárůst počtu zásobených obyvatel z veřejných vodovodů a pokles obyvatel zásobených z individuálních zdrojů. Počet obyvatel zásobených z veřejných vodovodů se tak zvýší na 91,4 %. Rozsah zásobení pitnou vodou – současný stav obr.č. 10

16,2%

83,8%

veřejné vodovody

individuální zásobování

Rozsah zásobení pitnou vodou – výhledový stav obr.č. 11

8,6%

91,4%

veřejné vodovody

listopad 2004

individuální zásobování

strana 35

Plzeňský kraj



3.3 PŘEDPOKLADY ZÁSOBENÍ PLZEŇSKÉHO KRAJE PITNOU VODOU DO ROKU 2015 3.3.1

KONCEPCE ZÁSOBENÍ PITNOU VODOU

Návrh technického řešení rozvoje jednotlivých vodovodů se zaměřuje na řešení dvou okruhů otázek: • doplnění, modernizace a rekonstrukce současných vodovodů, • výstavba vodovodů v obcích, které v současné době nemají vodovod pro veřejnou potřebu. Doplnění, modernizace a rekonstrukce současných vodovodů V návrhu technického řešení se vychází ze současné struktury vodovodů, jejich zdrojů, dopravních systémů, zásobních vodojemů a vodovodních sítí. Existující infrastruktura vodovodů byla posouzena z hlediska technického stavu a potřebných kapacit s výhledem do roku 2015 a byly navrženy potřebné rekonstrukce a modernizace jednotlivých vodovodů. V průběhu zpracování „Plánu rozvoje“ byly posouzeny jednotlivé stávající vodovody a byla navržena potřebná technická opatření v tomto rozsahu: • posouzení kapacity zdrojů s ohledem na vývoj potřeby vody ve vodovodech. Stanovení podmínek pro další využití zdrojů a případně i pro jejich rozšíření, • posouzení kvality vody ve zdrojích a návrh technických opatření, • posouzení hlavních dopravních tras s ohledem na vývoj potřeby vody ve vodovodu, posouzení kapacity vodojemů a čerpacích stanic umístěných na dopravních trasách, • posouzení kapacity zásobních vodojemů a návrh případného rozšíření, • posouzení spotřebišť z hlediska optimálního rozdělení do tlakových pásem, • návrh rozšíření vodovodních sítí s ohledem na předpokládaný vývoj zásobení. Návrh rekonstrukcí vodovodních sítí s ohledem na technický stav vodovodních řadů. Rozvoj vodovodů v obcích, které v současné době nemají vodovod pro veřejnou potřebu Nejobtížnějším a současně velmi důležitým úkolem bylo najít kritéria pro doporučení, ve kterých obcích s výstavbou vodovodu počítat a ve kterých ne. Pro rozhodování byla zvolena následující kriteria: • kvalitativní - na základě dostupných podkladů byly obce, ve kterých není v současné době vodovod pro veřejnou potřebu, rozděleny do skupin podle kvality vody v soukromých a obecních studních. Přihlíženo bylo i k tomu, zda je v těchto studních k dispozici dostatek vody. Do skupiny obcí, ve kterých se předpokládá výstavba vodovodu, byly zařazeny všechny obce, ve kterých se vyskytují specifické látky, radon a podobné a obce s nedostatkem vody, • ekonomická - v obcích, kde se ve vodě vyskytují látky odstranitelné i při individuální úpravě vody (bakteriologické znečištění, železo, mangan, dusičnany) byly posuzovány investiční náklady potřebné na výstavbu vodovodu pro veřejnou potřebu oproti nákladům potřebným na individuální zásobení,

listopad 2004

strana 36

Plzeňský kraj



• velikost obce - z řešení byly vyřazeny obce s velmi malým počtem obyvatel, kde je sice výstavba vodovodu možná, ale podstatné méně reálné je financování vodovodu, • ostatní - do skupiny obcí, ve kterých je navrhována výstavba vodovodu, byly zařazeny další obce, ve kterých vyplývá potřeba výstavby vodovodu z jiných kritérií - např. významná rekreační oblast, oblasti častých záplav, riziko kontaminace zdrojů z průmyslu apod. Při posuzování těchto obcí se zpravidla vycházelo z doporučení a podkladů územních plánu velkých územních celků. Navržená řešení doplnění a rekonstrukce současných vodovodů a výstavby vodovodů nových je podrobně popsáno ve zprávě A.3. Popis vodovodů a kanalizací v obcích a jejich administrativních částech.

3.3.2

ROZVOJ SOUČASNÝCH VODOVODŮ PRO VEŘEJNOU POTŘEBU

3.3.2.1 Přehled vodovodů (současných i navrhovaných) Zásobení obyvatel pitnou vodou je v současné době zajišťováno v Plzeňském kraji dvěma rozsáhlými oblastními vodovody. Jedná se o Oblastní vodovod Plzeňské aglomerace, který zásobuje Plzeň a příměstský region z ÚV Homolka a Oblastní vodovod Klatovska a Domažlicka, který je zásobován z ÚV Milence. Oblastní vodovody jsou tvořeny jednotlivými skupinovými vodovody a místními vodovody pro veřejnou potřebu. Do Plzeňského kraje je veden vodovodní přivaděč do Bezdružic ze skupinového vodovodu Žlutice – Toužim, napájeného z vodárenské nádrže Žlutice. Místo napojení je v obci Třebouň v Karlovarském kraji. Dále jsou v kraji samostatné skupinové vodovody a místní vodovody pro veřejnou potřebu. Do seznamu vodovodů jsou zařazeny i některé místní vodovody, které nesplňují kritéria vodovodu pro veřejnou potřebu. Seznam vodovodů je uveden v tabulce č. 10. Seznam provozovatelů je v tabulce č 19. V tabulkách VIII 10 je uvedena samostatně pro každý vodovod rekapitulace potřeby vody v jednotlivých obcích a vydatnosti zdrojů, které přísluší k vodovodu. Rekapitulace je uvedena po jednotlivých letech pro průměrnou a maximální denní potřebu vody.

10

Tabulky VIII Bilance potřeby vody a krytí zdroji jsou uvedeny v tabulkové části.

listopad 2004

strana 37

Plzeňský kraj




Seznam samostatných vodovodů tabulka č. 10 Albrechtice Annín Babina Balková Běhařov Bělá nad Radbuzou Bělská skupina Benešovice Bernartice Bezděkov Bezdružice - Konstantinovy Lázně Bezvěrov - Krašov - Potok Bílenice Blažim Blížejov Bolešiny Boněnov Borovy Božtěšice Brod nad Tichou Brod u Stříbra Brodeslavy Brtí Brůdek Břasy Březín Březina Břežany Buček Budětice Budislavice Bujesily - Liblín Buková Bukovník Bystré Bystřice-Starý Láz Cebiv

listopad 2004

Cekov Cihelna Čachrov Čečovice Čelákovy Čermná Černá Řeka Černíč Černíkov Černíkovice Černošín Černotín Černovice Červená Číháň Číhaná Čimice Damnov Darmyšl Datelov Děpoltice-Oldřichovice Díly Divišovice Dlažov Dlouhá Ves Dlouhý Újezd Dnešice Dobrá Voda (KT) Dobrá Voda (SU) Dobrotice Dobršín Dobřany Dobříkov Dobřív Dobřív - Strašice - Rokycany Dolany Dolejší Těšov

strana 38

Plzeňský kraj


Dolní Folmava - Horní Folmava Dolní Hradiště Dolní Jamné Dolní Kramolín Dolní Lukavice Dolní Metelsko Dolní Staňkov Dolní Výšina Domaslav Domoraz Dožice Drahoňův Újezd Drahotín Draženov Drslavice Dvorec Ejpovice Erpužice Filipova Huť Františkov Františkova Ves Habartice Hadrava Hájek Hanov Hartmanice Heřmanova Huť Hlavňovice-Milínov-Radostice Hliněný Újezd-Týnec Hluboká Hodousice Hodovíz Hodyně Hojsova Stráž Holkovice Holostřevy Holoubkov Holubeč Hora sv.Václava Horažďovice-Třebomyslice

listopad 2004


Horejší Krušec Horní Bříza - Hromnice - Žichlice - Trnová Horní Hradiště Horní Kozolupy Horní Metelsko Horní Němčice Horní Staňkov Horušany Hory Matky Boží-Drouhavec Hory u Mirošova Hořákov Hostouň Hoštičky Hošťka Hrádek Hradešice Hradiště (DO) Hradiště (RO) Hracholusky Hříchovice Hůrky Hvozd - Dražeň Hvožďany Hyršov - Chalupy Chalupy (ST) Chanovice Cheznovice Chlistov Chloumek Chlumčany Chmelná Chocenice Chocomyšl Chodov - Trhanov Chodská Lhota Chotěšov (ST) Chotěšov (SU) Chotěšovičky Chrančovice Chříč

strana 39

Plzeňský kraj


Chudenice Chudenín Chvalšovice Janov - Rokycany Javor Javorná Jemnice Jesení Jezná Kadešice Kakejcov - Mešno Kamenný Újezd Kařez Kasejovice Kašperské Hory Kdyně - Brnířov Kejnice Kejšovice Keply Kladruby Klenčí pod Čerchovem Kněžice Kocourov Kočín Kočov Kolinec Koloveč Koryta Kostelec Kotouň Kotousov Kout na Šumavě Kovčín Kozí Kozojedy Kožlany Kralovice - Bílov - Výrov Krásné Údolí Krašovice Krsy

listopad 2004


Krutěnice-Ústaleč Křakov Křelovice Křínov Kříše Křivce Kšice Kundratice Kunkovice Kurojedy Kvasetice Kvášňovice Láz Lednice Lesná Lestkov Letiny Letkov Letovy Lhota pod Radčem Lhotka u Radnic Lhůta Libětice Libkov Líšťany - Náklov Litohlavy Lom u Stříbra Lomec Loučany Loučim Lovčice Lšelín Lukavice Lužany Luženičky - Luženice Mačice Malá Víska Malechov-Výrov Malesice Malonice

strana 40

Plzeňský kraj


Malý Bor Manětín - Vladměřice Mantov Maxov Měčín Medový Újezd Měcholupy Merklín Město Touškov - Bdeněves - Kozolupy Mezholezy (DO) Mezholezy (HT) Mezihoří Michalovy Hory Milčice Miletice Milíře Miřenice Mířkov Míšov Mítov Mladotice Mladý Smolivec Mlázovy Mlečice Mlýneček Mnichov Modrava Mohelnice Mochtín Mokrosuky Mokrouše Mrákov-Klíčov Mutěnín Myslív Myslovice Myť (BO) Myť (RO) Mýto Načetín Nahořánky

listopad 2004


Nalžovské Hory Nečtiny Nedanice Nedaničky Nedražice Nechanice Nekmíř Nemanice - Novosedelské Hutě Němčice Nemilkov-Braníčkov Nemněnice Nepomuk Nevid Nezamyslice Nezdice Nezdice na Šumavě Neznašovy-Radinovy-Běšiny Nezvěstice Nová Jezná Nová Plánice Nová Ves (DO) Nová Ves (NE) Nová Ves (ST) Nová Ves (TA) Nová Víska Nové Mitrovice Novotníky Nový Čestín Nový Dvůr Nový Klíčov Nový Kramolín Nýrsko - Domažlice - Holýšov Nýrsko-Klatovy Obora Obytce-Kydliny Odolenov Olešovice Olšany Ondřejov Opálka

strana 41

Plzeňský kraj


Oprechtice Orlovice Osek - Volduchy - Svojkovice Oselce Ostromeč Ostrov u Stříbra Ostrovce Ostrovec-Lhotka Ostružno Osvračín Ošelín Otín Otín Otov Pačejov Palvinov Pancíř Pařezov - Ždánov Pavlovice Pec Pernarec - Krukanice Petrovice (DO) Petrovice (KT) Petrovice (SU) Petrovičky - Makov Pích Pivoň - Vranov Pláně (DO) Pláně (KR) Plánice Plánička Plasy - Kaznějov - Nebřežiny Plešnice Plískov Plzeň Plzeň - Dýšina Plzeň - Chotíkov Plzeň - Nýřany - Líně Plzeň - Starý Plzenec - Blovice Plzeň - Třemošná - Česká Bříza

listopad 2004


Pňovany Poběžovice Pocinovice Podhůří Podmokly (RO) Podmokly (SU) Pohorsko Pohoří Polánka Poleň Polínka Pomezí Popov Postřekov Prádlo Prapořiště Prášily Předslav Přehýšov Přestanice Přeštice Příchovice Příkosice Přimda Přívětice Rabí Rabštejn Racov Radnice Rejštejn-Klášterský Mlýn Robčice - Břízsko Rokycany Roupov Rovná Rozcestí Rozsedly-Dražovice Rozvadov Rybník Řakom Řešín

strana 42

Plzeňský kraj


Sebečice Seč Sedlice Sekrýt Semněvice Sirá Skapce Skelná Huť (KT) Skelná Huť (RO) Skomelno Skořice Skupina Česká Kubice Slavice Smrkovec Smržovice Soběkury Soběšice-Damíč Sobětice Soustov Spálené Poříčí Srní Stanětice Stará Lhota Staré Sedlo Starec Starý Dvůr Starý Smolivec Stod Strahov Strachovice Strašín Stráž Strážiště Strážovice Struhaře Stříbro - Kladruby - Těchlovice Studánka Stupno Sulislav Sušice-Červené Dvorce-Volšovy

listopad 2004


Svahy Svatá Barbora Svatá Kateřina (KT) Svatá Kateřina (TA) Svéradice Světec Svojše Svojšice Svojšín - Zebří - Nynkov Svrčovec Šidlákov Šimanov Šitboř Špičák Štěnovice Štěnovický Borek Štěpánovice Štichovice Štipoklasy - Nehodív Štítov Štokov Švihov-Červené Pořičí Tachov - Bor - Planá Tajanov-Kal Tasnovice Tedražice Těchonice Těně Těškov Tetěnice Trojany Trpísty Třebíšov Třebnice Třebnuška Třemešné Třímany Třískolupy Tuněchody Tupadly

strana 43

Plzeňský kraj


Tužice Tymákov Týnec Týnec Týniště Úboč Uhliště Újezd Újezd nade Mží Újezd pod Přimdou Újezd Svatého kříže Újezd u Chanovic Újezd u Svatého Kříže Újezdec Úlice Úloh Únějovice Úněšov Úsilov Úterý Vejvanov - Chomle Velenovy Velešice Velhartice Velká Hydčice Velké Dvorce Velký Bor-Jetenovice Velký Malahov Veřechov Věštín Vícenice Vidice Vidžín Víteň Vitinka Vítkovice Vlastějov Vlkanov Vlkonice Vrabcov

listopad 2004


Vranovice Vrčeň Vrhaveč Vřeskovice Vstiš Všehrdy Všenice Všeruby (DO) Všeruby (NY) Vysočany Vysoké Jamné Vysoké Sedliště Zadní Milíře Zahorčice Zahořany Záchlumí Zálesí Záluží Zámyšl Závist Zavlekov Zbiroh Zborovy Zbynice Zbyslav Zdebořice Zelená Hora Zelená Lhota Zelené Zemětice Zhoř Žďár Ždírec Žebráky Železná Ruda Žihobce Žichovice Žilov - Ledce - Příšov Žíznětice

strana 44

Plzeňský kraj



3.3.2.2 Navržená technická opatření V průběhu zpracování „Plánu rozvoje“ byla posouzena technická úroveň jednotlivých vodovodů. Navržená technická opatření byla promítnuta do návrhu rekonstrukcí a nových investic 11. Navržená opatření jsou pro malé vodovody uvedena v popisu obcí a pro velké skupinové vodovody v následující kapitole. Při navrhování technických opatření ve stávajících vodovodech jsme postupovali takto: • posouzení kapacity zdrojů - u všech vodovodů byla posouzena kapacita zdrojů ve vazbě na předpokládaný vývoj potřeby vody v dnes zásobených obcích a s přihlédnutím k předpokládanému připojení nových obcí. U vodovodů, kde byl zjištěn deficit v zabezpečení potřeby vody, byla nejdříve hledána možnost krytí deficitů rozšířením existujícího zdroje nebo propojením s některým ze sousedních vodovodů. V případech, kdy nebylo možné zabezpečit potřebné množství vody ve zdrojích, bude nutné část vody zajišťovat ze soukromých zdrojů obyvatel nebo balenou vodou, • posouzení kvality vody ve zdrojích - při posuzování kvality vody ve veřejných vodovodech jsme vycházeli z podkladů, které se nám podařilo získat od provozovatelů zdrojů a z dalších podkladů (dotazníky, prohlášení). Pro zdroje s kvalitou vody nevyhovující ukazatelům platné vyhlášky na kvalitu pitné vody byla navržena nezbytná opatření nutná pro dosažení odpovídající kvality vody. Pro jednotlivé zdroje, kterých se tato opatření týkají, je navrhováno doplnění úpravy vody nebo u existujících úpraven vody potřebné modernizace a rekonstrukce. U větších úpraven vody doporučujeme provedení chemicko - technologického auditu, pokud již nebyl zpracován. Spolupráce se specialistou vytvoří podklady pro provedení provozních a technických opatření v úpravně vody, • posouzení hlavních dopravních tras - hlavní dopravní trasy skupinových vodovodů byly posouzeny s ohledem na vývoj dopravovaného množství vody ve vodovodu. Podle potřeby byly doplněny o vodovodní řady, objemy vodojemů a čerpací stanice umístěných na dopravních trasách, • posouzení spotřebišť z hlediska optimální rozdělení do tlakových pásem - ve všech obcích, ve kterých existuje v současné době vodovod, bylo provedeno posouzení rozdělení obce do tlakových pásem s ohledem na dodržení doporučených tlakových poměrů. To znamená minimální hydrodynamický tlak 0,25 MPa (u nízkopodlažní zástavby 0,15 MPa) a maximální hydrostatický tlak 0,6 MPa (ve výjimečných případech 0,7 MPa). V případech, kdy současná tlaková pásma těmto podmínkám nevyhovují, jsou navrženy nezbytné technické úpravy. Technické úpravy spočívají v doplnění pásmových vodojemů, automatických tlakových stanic nebo je navrhována redukce tlaku, • posouzení kapacity zásobních vodojemů - u všech zásobních vodojemů byl posouzen objem s ohledem na maximální denní potřebu vody v zásobené oblasti v cílovém roce. Objem vodojemů byl doplňován tak, aby bylo zabezpečeno krytí maximální denní potřeby vody v rozsahu 60 -100 % Qd v souladu s doporučením ČSN Vodojemy.

11 Přehled navrhovaných investic je pro jednotlivé obce patrný z tabulek XI. Tab. XI Technické údaje a finanční

prostředky vodovodů. Komentář k navrženým dostavbám vodovodů, rekonstrukcím a modernizacím naleznete v popisu obcí v příloze A.3.

listopad 2004

strana 45

Plzeňský kraj



Nové zásobní vodojemy byly doplňovány v obcích, které dnes nemají žádnou akumulaci. V obcích, které jsou připojeny přímo na dopravní řady s dostatečně kapacitní akumulací na počátku, jsou navrhovány zásobní vodojemy v odůvodněných případech až v období okolo roku 2015. Podle konfigurace terénu byl volen věžový vodojem nebo vodojem s ATS. • návrh modernizace a rozšíření vodovodních sítí - skládá se vodovodní sítě a přípojek ze dvou částí: • rekonstrukce rozvodných vodovodních sítí, • doplnění vodovodních řadů v obcích, kde se předpokládá výstavba nových domů s nárůstem počtu zásobených obyvatel.

3.3.2.3 Rekonstrukce rozvodné vodovodní sítě Rekonstrukce vodovodních sítí je dlouhodobý a poměrně nákladný proces. Postup rekonstrukce vodovodní sítě bude samozřejmě odlišný v malé obci a ve velkém městě. Pro snížení nezbytných investičních nákladů je nutné rekonstrukci pečlivě připravit. „Plán rozvoje“ předkládá prvotní informaci k řešení problematiky rekonstrukcí vodovodních sítí v jednotlivých městech a obcích regionu. Zvolený rozsah rekonstrukcí vodovodních řadů se promítá do výpočtu potřeby vody 12. Modelovat je tak možné vliv rekonstrukcí vodovodních řadů na předpokládaný vývoj vody nefakturované. Model sice vychází z určitých zjednodušení, ale přesto je dostatečným podkladem pro stanovení předpokládaných investičních nákladů. Navrhované podmínky pro rekonstrukce vycházejí z doporučení rekonstruovat ročně minimálně 2 % vodovodní sítě. Toto tempo rekonstrukcí je považováno za minimální pro zachování existujícího technického stavu vodovodní sítě. Při rozhodování o rekonstrukcích se postupovalo podle kritérií, která jsou uvedena v kapitole 3.1.2. Zvláštní položku rekonstrukcí tvoří výměna azbestocementových řadů. V „Plánu rozvoje“ se počítá s postupnou výměnou všech azbestocementových řadů za potrubí z jiného materiálu. Rekonstrukce jsou ve výpočtech zadány dvěma odlišnými způsoby: • pro plošné rekonstrukce větších měst je do tabulky technických údajů zadán podíl v náhradní délce rekonstruovaného potrubí s profilem DN 150, • pro malé obce, kde bude prováděna jednorázová rekonstrukce celé nebo části sítě se zadají konkrétní profily a délky odpovídající stávajícímu rozvodu v obci. Na „Plán rozvoje“ by měla pro vybraná města s vysokým podílem vody nefakturované navázat příprava rekonstrukce vodovodních sítí. V rámci přípravy rekonstrukce je třeba provést tyto kroky:

12

Podrobnější informace jsou uvedeny v kapitole 3.1.2 Výpočet potřeby vody

listopad 2004

strana 46

Plzeňský kraj



Studie zaměřená na snížení úniků („vodní audit“) „Vodní audit“ je výchozím podkladem pro vypracování programu úspor vody. Cílem „vodního auditu“ je stanovit ekonomické způsoby šetření vodou. Tohoto záměru je možné dosáhnout definováním každé složky, která se podílí na využívání pitné vody, posouzení objemu vody spotřebované všemi skupinami spotřebitelů, včetně vody nefakturované. Stanoví se doporučené hodnoty a odhad ekonomického přínosu úspor. „Vodní audit“ by se měl zaměřit především na: • spotřebu všech velkých průmyslových, obchodních a veřejných organizací a porovnání těchto údajů s odpovídajícími údaji srovnatelných organizací, • výpočet specifické potřeby vody v domácnosti a porovnání s odpovídajícími celostátními případně mezinárodními hodnotami, • odhad možných úspor vody pro domácnosti a pro všechny velké spotřebitele. „Vodní audit“ by měl pro stanovení skutečných a zdánlivých ztrát a pro snižovaní objemu nefakturované vody zahrnovat následující kroky: • prověření přesnosti všech provozních a fakturačních vodoměrů, • pravidelné, systematické měření nočního průtoku, • posouzení technického stavu zařízení v provozech vodovodů včetně zjištění úniků vody, • výpočet specifických ztrát vody a posouzení možností dosažení úspor snížením objemu nefakturované vody. V krátkém a střednědobém horizontu by se měla snaha o dosažení úspor zaměřit předavším na nefakturovanou vodu. Z dlouhodobého hlediska lze úspor vody dosáhnout přímo u spotřebitele v domácnostech, institucích a průmyslových podnicích. „Vodní audit“ musí obsahovat doporučení jak postupovat při rekonstrukci a výměně potrubí. Strategický plán rekonstrukce vodovodních sítí Při zpracování plánu rekonstrukce vodovodních sítí je třeba si položit několik základních otázek: • kdy je třeba věnovat potrubnímu systému pozornost? • kdy je ekonomičtější rekonstrukce a kdy výměna? • jakou technologii použít pro rekonstrukci nebo výměnu? Kritéria v prvním případě souvisejí s fyzickým stavem potrubí a měla by zahrnovat: • četnost výskytu netěsností (počet výskytů trhlin v potrubí na 1 km za rok), • velikost ztrát (m3/km×rok) • stáří potrubí. Dále je vhodné vzít do úvahy jakost vody, přerušení provozu, typ půdy a ekonomická hlediska. Základem strategického plánu rekonstrukce je využití všech uvedených statistických informací uložených v databázi. Pro zpracování plánu rekonstrukce vodovodních sítí musí provozovatel vodovodu sledovat řadu informací, aby byl projektant schopen celkový program pro rekonstrukci zpracovat.

listopad 2004

strana 47

Plzeňský kraj



Využitelné jsou i orientační údaje a je možné konstatovat, že orientační údaje jsou lepší než žádné údaje. Kromě toho mohou být užitečné i následující proměnné: • kvalita vody (především s ohledem na dopravu vody v potrubí) • četnost a délka přerušení provozu. Vodovodní systém se rozdělí na jednotlivé úseky. Každý úsek se musí podrobně prozkoumat z následujících hledisek: • informace o potrubí, která jsou součástí uličního řadu, • vytvoření databáze obsahující např. záznamy o konstrukci komunikací v ulicích, o únicích a stížnostech spotřebitelů, • výpočet spotřeby vody a poptávky, • záměry případného rozšíření vodovodní sítě, • informace o dalších inženýrských sítí v dané oblasti, • stavební záměry v dané oblasti, • rozvojové plány. Na základě výše uvedených hledisek lze zpracovat matematický model a provést analýzu hydraulického systému. Pro každý úsek se vypracuje úseková zpráva a plán rekonstrukce na základě přijatých kritérií. Pro ověření předpokládaného stavu sítě se ve vybraných oblastech zjistí rozsah netěsností. Jedním z hlavních výsledků strategického plánu rekonstrukce je stanovení potřebného počtu kilometrů potrubí, které vyžadují každý rok rekonstrukci. Stanovení předpokládané rychlosti rekonstrukce je nutné z hlediska zamezení dalšího zhoršování technického stavu vodovodní sítě a současně je potřebné pro účely investičního plánování jako předpoklad pro zabezpečení potřebných investičních prostředků a pro výpočet vlivu rekonstrukce na cenu vody. Technická opatření pro dosažení úspor vody nefakturované Projekt rekonstrukce vodovodní sítě musí zvolit s ohledem na podmínky rekonstruovaného úseku vodovodní sítě vhodnou metodu rekonstrukce. Existují tři základní způsoby rekonstrukce potrubí: • čištění potrubí • oprava - rekonstrukce • výměna. Způsoby čistění mohou být následující: • neagresivní způsoby čištění (proplachování, protlačování pěny a čištění vzduchem) • agresivní způsoby čištění (stříkání tlakovou vodou, tlakové škrábání, čištění abrasivními částicemi). Čištění potrubí se často provádí samostatně nebo před opravou potrubí. Čištěním se zlepšuje jakost vody a zvyšuje kapacita potrubí.

listopad 2004

strana 48

Plzeňský kraj



Opravy a rekonstrukce mohou spočívat v: • úpravy bez stavebních zásahů - nanášení povrchové vrstvy stříkáním (cementová malta a epoxidová pryskyřice) • vyvložkování odstraňující netěsnosti (nepřilnavé vyvložkování a posuvné vyvložkování tenkostěnnými trubkami z PE) • úpravy se stavebními zásahy - samonosné vyvložkování (kluzné vyvložkování (sliplining), naválcování (rolldown), pěchovací vyvložkování (swage lining), vyvložkování tažené za studena (cold die drawn lining) a U-liner). Způsoby výměny - obnovy: • explosivní roztahování trubek (pipe bursting) • položení nového potrubí (rámování nebo běžné pokládání do otevřeného výkopu) Při takových širokých možnostech je třeba zvolit racionální metodu volby technologie, která se použije pro určitý vodárenský systém. Při rozhodování je třeba zvážit tato kritéria: 1. technická hlediska - jakost vody, těsnost potrubí, ztráty, materiál potrubí, atd., 2. stanovení potřebné průtočné kapacity potrubí, 3. další důležitá hlediska - spolehlivost zásobování, pružnost systému, dostupnost, doprava, životní prostředí, dosažitelné služby v blízkosti atd. 4. investiční náklady potřebné na rekonstrukci.

3.3.2.4 Doplnění vodovodní sítě v obcích, kde se předpokládá nárůst počtu zásobených obyvatel. Doplnění vodovodní sítě nebylo navrhováno v obcích, kde je již vybudována celá vodovodní síť a chybí pouze připojit obyvatele. To se týká především obcí s nově vybudovanými vodovody, kde obyvatelé využívají soukromé studny a zatím se na vodovod nepřipojili. U ostatních obcí, kde není vybudována vodovodní síť v celé obci, je navrženo doplnit vodovodní síť v závislosti na předpokládaném počtu nových přípojek (nově připojených domů).

3.3.3

VÝSTAVBA VODOVODŮ V OBCÍCH DNES NEZÁSOBENÝCH Z VODOVODU PRO VEŘEJNOU POTŘEBU - VYMEZENÍ REALIZAČNÍCH PREFERENCÍ

Pro poměrně velkou skupinu obcí a místních částí, ve kterých není v současné době zabezpečováno zásobení pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu, ale ve kterých bydlí pouze 1,8 % obyvatel, bylo třeba stanovit podmínky, jak bude v těchto obcích zajišťováno zásobení pitnou vodou s výhledem do roku 2015. Potřebná analýza byla provedena již při zpracování „Programů rozvoje vodovodů a kanalizací územních celků“ okresu Domažlice a Klatovy. „Plán rozvoje vodovodů a kanali-

listopad 2004

strana 49

Plzeňský kraj



zací Plzeňského kraje“ v průběhu zpracování aktualizoval provedené analýzy, doplnil je o informace z let 1998 – 2003 a využil je pro celé území kraje. Obce, které dosud nemají vodovod pro veřejnou potřebu, jsou většinou malé a místy rozlehlé, bez snadno dostupných zdrojů dostatečné kvality a vydatnosti. Pro takové obce může být levnější individuální řešení než výstavba vodovodu pro veřejnou potřebu. Jisté předpoklady pro individuální řešení již dnes existují, byť ne vždy vyhovující, v systému zásobování ze soukromých domovních studní. Nejčastějším problémem těchto zdrojů je kvalita vody, která bývá nevyhovující pro pitné účely, ale je vyhovující pro účely ostatní. V současné době již existuje poměrně široký sortiment zařízení pro lokální úpravu vody, které umožňují odstraňování jednotlivých nežádoucích příměsí z vody. Vytvářejí se tak předpoklady pro řešení individuálního zásobení pitnou vodou i v oblastech, kde bylo dosud nutné řešit situaci pouze výstavbou vodovodu pro veřejnou potřebu. Další alternativou individuálního zásobení je zabezpečení potřebného množství kvalitní pitné vody ve formě balené vody, která je v současné době běžně dostupná v obchodní síti v ceně 5 – 10 Kč/l 13. Pro jednotlivé obce byly zjišťovány tyto informace o kvalitě a kapacitě místních domovních a veřejných zdrojů: • zásobení obyvatel je možné (rovněž) z domovních a obecních studní ano, ne • v obci je umístěna požární nádrž nebo jiný zdroj požární vody ano, ne • množství vody v domovních a obecních studních je dostatečné ano, ne, z části • kvalita vody v domovních a obecních studních je dobrá ano, ne, neví • údaje o kvalitě vody ∗ bakteriologické znečištění ano, ne ∗ zvýšený obsah Fe ano, ne ∗ zvýšený obsah Mn ano, ne ∗ zvýšený obsah NO3 ano, ne ∗ specifické látky včetně radonu ano, ne Podkladem pro získání těchto informací byly dotazníky obcí a doplňující informace získané od provozovatele a hygienika. Upozornit je však třeba na to, že znalosti o kvalitě vody v domovních a obecních studních mohou být zatíženy chybou, která vyplývá z nedostatečných nebo nepřesných podkladů, které byly k dispozici. Pro individuální zásobení obyvatel se předpokládá úprava pouze té části vody v množství 0,1 l/s na jednu přípojku, která bude využívána jako pitná voda. Náklady potřebné na individuální úpravu vody byly stanoveny na základě podkladů firem zabývajících se prodejem zařízení určeného pro individuální úpravu vody takto:

13

Roční náklady pro tříčlennou rodinu jsou cca 14000,- Kč. Při porovnání s náklady na výstavbu individuálních úpraven vody je patrná poměrně rychlá návratnost těchto zařízení.

listopad 2004

strana 50

Plzeňský kraj


• • • • •


bez úpravy - 0 Kč/přípojku úprava vody pouze desinfekcí - 71640 Kč/přípojku úprava vody desinfekcí a denitrifikací - 120250 Kč/přípojku úprava vody desinfekcí a odželezněním - 132040 Kč/přípojku úprava vody desinfekcí, odželezněním a denitrifikací - 168850 Kč/přípojku

Při posuzování jednotlivých obcí se vycházelo z podkladů, které jsou podrobně rozpracovány do tabulek a grafů v technickém doporučení Ministerstva zemědělství České republiky. Důležitým krokem bylo rozhodnutí, ve kterých obcích bude skutečně vodovod navrhován a ve kterých se bude uvažovat o jiném způsobu zabezpečení pitné vody. Seznam obcí byl upřesněn na základě těchto kritérií : • v obcích s nevyhovující kvalitou vody v domovních a obecních studních se v řešení předpokládá, že si obyvatelé budou zajišťovat kvalitní pitnou vodu sami ve formě balené vody nebo budou vodu dovážet. Pro zbývající spotřebu bude využívána voda ze soukromých zdrojů. Hranice počtu obyvatel v malých obcích není pevně stanovena. Rozhodujícím kritériem jsou především investiční náklady potřebné při výstavbě vodovodu, • k obcím, kde je nedostatek vody v domovních a obecních studní, se v řešení přistupuje obdobně. Výstavba vodovodu je navrhována ve větších obcích, • z obcí, kde se nepředpokládá výstavba vodovodu, byly vyjmuty k řešení obce, kde o nutnosti výstavby rozhodují „jiná kritéria“ než kvalita a množství vody. „Jiná kritéria“ byla definována při jednáních s krajem, obcemi, vlastníky vodovodu a provozovateli. Pro návrh nových vodovodů byla zvolena tato technická kritéria: • pro každou obec nebo skupinu obcí je vodovod navrhován individuálně, • pro nově navrhované vodovody jsou vždy posuzovány dvě možné varianty zdrojů pitné vody: • posouzení možnosti propojení s některým ze sousedních vodovodů, • posouzení možností pro využití místních zdrojů, • objem zásobních vodojemů je navrhován v rozmezí 60 - 100 % maximální denní potřeby vody, Časové řazení výstavby nových vodovodů bylo provedeno podle definovaných priorit. • dokončení rozestavěných vodovodů, • realizace vodovodů, které jsou rozestavěny nebo územně připraveny (zhruba do roku 2010), • vodovody v obcích, které se nacházejí v rozvojových oblastech kraje a kde není možné s ohledem na kvalitu vody využívat místní domovní a veřejné studny (zhruba do roku 2015), • zásobení ostatních vybraných obcí po roce 2015. Skupiny obcí, které byly zařazeny do jednoho vodovodu, byly posouzeny jako celek.

listopad 2004

strana 51

Plzeňský kraj



3.4 ZDROJE PITNÉ VODY 3.4.1

CHARAKTERISTIKA ZDROJŮ NA ÚZEMÍ PLZEŇSKÉHO KRAJE

Území Plzeňského kraje vykazuje přebytky zdrojů pitné vody a to jak podzemních zdrojů tak i povrchových. Zdroje mají zpravidla dostatečnou rovnoměrnou vydatnost. U povrchových zdrojů jsou z hlediska kvality vody ve výhodě především velké vodárenské nádrže. Nejvýznamnějším zdrojem pro výrobu pitné vody v Plzeňském kraji je řeka Úhlava. Odběr je prováděn z přehradní nádrže Nýrsko pro ÚV Milence a pro ÚV Homolka v Plzni je voda jímána přímo z vodního toku. Kvalita vody v řece Úhlavě u Plzně je proměnlivá a je ovlivňována zejména povrchovými splachy při deštích. Největším problémem poslední doby je zvýšený obsah pesticidních látek – triazinových herbicidů, v letním období pak zvýšený výskyt koliformních bakterií. V přehradní nádrži Nýrsko byl zjištěn vyšší obsah fosforu, zřejmě jako důsledek vypouštění nečistěných splaškových vod z obytných lokalit na horním toku Úhlavy. Dalším významných vodárenským tokem je řeka Mže. Voda je jímána z přehradní nádrže Lučina nad Tachovem pro ÚV Svobodka do skupinového vodovodu Tachov – Bor – Planá a přímo z řeky Mže pro ÚV Milíkov do skupinového vodovodu Stříbro – Kladruby – Těchlovice. V Plzni u Radčic je z řeky Mže jímána voda do ÚV závodu Plzeňská energetika (Škoda). Kvalita vody v řece Mži kolísá v závislosti na klimatických podmínkách a ročních období. Pro zásobování města Sušice pitnou vodou je využívána, jako posilující zdroj k prameništi Luh, též voda z řeky Otavy. Proměnlivá kvalita surové vody se díky nové ÚV z roku 2003 již nepromítá do kvality vyrobené pitné vody. Skupinový vodovod Rokycany – Hrádek – Strašice je dotován vedle podzemního zdroje z prameniště, též vodou jímanou z řeky Klabavy upravovanou v ÚV Strašice. Další méně významné zdroje pitné vody jímané z vodotečí jsou v lokalitách Šumavy a Českého lesa. Podzemní zdroje vody používané do sítě vodovodů pro veřejnou potřebu jsou jednak doplňkovým zdrojem na trase oblastních a větších skupinových vodovodů a nebo zdrojem jediným u menších skupinových vodovodů nebo u ostatních vodovodů.

3.4.2

HODNOCENÍ ZDROJŮ Z HLEDISKA KVALITY SUROVÉ VODY

Zákon č.274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích a prováděcí vyhláška č.428/2001 Sb. (příloha č. 13) zavádí hodnocení podzemních a povrchových zdrojů z hlediska jakosti surové vody. Povrchové jsou z hlediska dodržení vyjmenovaných ukazatelů jakosti vody zařazeny do třech skupin označených A1, A2 a A3.. Pro povrchové zdroje je stanoveno 47 ukazatelů jakosti vody a pro podzemní zdroje jsou pro kategorii A3 pozměněny 3 ukazatele jakosti vody. Pro jednotlivé ukazatele jakosti vody jsou stanoveny směrné, nepovinné hodnoty nebo mezní, povinné hodnoty, případně obě hodnoty. Pro jednotlivé kategorie jsou doporučeny typy úprav:

listopad 2004

strana 52

Plzeňský kraj




A1 – jednoduchá fyzikální úprava a dezinfekce, například rychlá filtrace a dezinfekce, popř.prostá písková filtrace, chemické odkyselení nebo mechanické odkyselení či odstranění plynných složek provzdušňováním, A2 – běžná fyzikální úprava, chemická úprava a desinfekce, koagulační filtrace, infiltrace, pomalá biologická filtrace, flokulace, usazování, filtrace, desinfekce (konečné chlorování), jednostupňové a dvoustupňové odželezňování a odmanganování A3 – intenzivní fyzikální a chemická úprava vody, rozšířená úprava a dezinfekce, např.chlorování do bodu zvratu, koagulace, flokulace, usazování, filtrace, adsorbce (aktivní uhlí), desinfekce (ozón, konečné chlorování). Kombinace fyzikálně chemické, mikrobiologické a biologické úpravy. Pro zařazení surové vody do kategorie jsou v příloze č.13 definovány základní podmínky a stanovován je index upravitelnosti pro standardní metody úpravy vody. Pro jednotlivé kategorie jsou doporučeny indexy upravitelnosti v tomto rozsahu: A1 A2a A2b A3

3.4.3

0–2 2 – 2,5 2,5 – 3 >3

PODZEMNÍ ZDROJE

3.4.3.1 Vodárenský význam podzemních vod Podzemní zdroje jsou významným zdrojem vodárenského zásobování pro většinu sídel v Plzeňském kraji. Jejich významné uplatnění je dáno i historickým vývojem, kdy potřeba odběru (a úpravy) povrchových vod vyvstala zpravidla jen u větších sídelních aglomerací tam, kde se nedařilo krýt potřebu pitné a užitkové vody z podzemních zdrojů. To se týká především Plzně, Klatov, Domažlice, Tachov, Rokycany, Sušice. Významným faktorem je i to, že využití i úprava podzemních vod jsou s ohledem na jejich zpravidla vyšší kvalitu méně technicky i ekonomicky náročné. Ochrana podzemních vod v oblasti krystalinika v povodí Horní Vltavy a Úhlavy je do jisté míry zajišťována již přísnějším ochranným režimem Národního parku Šumava, rozptýleným charakterem osídlení a zachováním značné plochy infiltračního území ve zcela či téměř přírodním stavu. Zvláštní ochranný režim vod této oblasti je zajištěn i jeho zařazením mezi chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV Šumava).

listopad 2004

strana 53

Plzeňský kraj



3.4.3.2 Kvalita vody podzemních zdrojů Jak je patrné z charakteristiky jednotlivých hydrogeologických rajónů 14 jsou podmínky pro podzemní zdroje v Plzeňském kraji v některých částech poměrně příznivé. Z hydrogeologického hlediska jsou významné rajón 132, 133, 134, kvartérní sedimenty s průlinovou propustností písků a štěrkopísků, se snadnou kontaminací podzemních vod a tedy vyžadující důslednou ochranu. Permokarbon Plzeňské a Manětínské pánve je podstatně ovlivněn důlní činností, jakost vod je negativně ovlivněna. Méně významné jsou krystalinické rajóny 622 a 623, kde je oběh vázán na mělké, puklinové zvodně s často nevhodným chemickým složením.

3.4.3.3 Možnosti získání nových zdrojů podzemní vody, využití stávajících zdrojů Dostatečná kapacita současných zdrojů pitné vody a stagnující, či spíše klesající potřeby vody, nevyvolávají významné požadavky na vyhledávání dalších zdrojů podzemní vody. Stávající podzemní zdroje zpravidla nejsou využívány na hranici své kapacity. Současnou situaci je možné považovat za stabilizovanou. Do budoucnosti však bude třeba postupně řešit lokální problémy se zdroji, které svojí kvalitou nevyhovují požadavkům současné legislativy. „Plán rozvoje“ zahrnuje v detailu jednotlivá opatření.

3.4.4

POVRCHOVÉ ZDROJE

3.4.4.1 Vodárenský význam povrchových vod Povrchové zdroje se při veřejném zásobení pitnou vodou významně uplatňují především v oblasti Plzně, Klatovska a Domažlicka. Jedná se o dva největší povrchové zdroje, o vodárenskou nádrž Nýrsko s úpravnou vody Milence a řeku Úhlavu s úpravnou vody Homolka. Z ÚV Milence je voda přiváděna do oblastního vodovodu Klatovska a Domažlicka a z ÚV Homolka je zásobován oblastní vodovod Plzeňské aglomerace. Pro ÚV Homolka je navrženy rekonstrukce zahrnující zásahy do technologie úpravy vody, které přinesou zlepšení účinnosti technologické linky pro úpravu vody a zlepší výsledné parametry pitné vody. Povrchové vody, odebírané z volně tekoucích toků, jsou využívány i v dalších oblastech kraje. Využívány jsou řeka Mže, Klabava a Otava. Z řeky Mže jsou zásobovány vodou ÚV Svobodka a ÚV Milíkov. Z řeky Klabavy pak ÚV Strašice a z řeky Otavy ÚV Sušice. Vzhledem k tomu, že vodní nádrž České údolí na řece Radbuze je uvažována jako náhradní zdroj surové vody pro ÚV Homolka, vzroste do budoucna význam této řeky jako vodárenského toku.

14

Viz.kapitola 2.6.1 na straně 20.

listopad 2004

strana 54

Plzeňský kraj



3.4.4.2 Kvalita vody povrchových zdrojů Kvalita surové vody v povrchových zdrojích je významně ovlivňována klimatickými podmínkami a lidskou činnosti. Negativní vliv klimatických podmínek je možné významně ovlivnit výstavbou nádrží, které dlouhodobě vyrovnávají kvalitu surové vody a kvalitu vody je možné ovlivňovat díky odběru vody z různých výškových zón. To se projevuje především v případě vodárenské nádrže Nýrsko a Lučina. U odběrů vody přímo z toků se jakékoliv klimatické výkyvy projevují prakticky okamžitě (např. řeka Úhlava). Celkově je možno konstatovat, že v průběhu uplynulého desetiletí se jakost vody v tocích významně zlepšila. Dlouhodobé zlepšení jakosti vody bylo způsobeno především výstavbou nebo intenzifikací rozhodujících čistíren odpadních vod, zrušením nebo omezením výroby řady průmyslových podniků a rovněž snížením používání hnojiv v zemědělské výrobě. Přes dosažené zlepšení, však nelze považovat současný stav za zcela vyhovující, problematické jsou především úseky vodních toků s menší vodností a vysokou kumulací zdrojů znečištění. Pro vodárenské odběry má zásadní význam mikrobiální znečištění, nejvýznamnější je na vodním toku Úhlava – Doudlevce (ÚV Homolka).

3.4.4.3 Možnosti získání nových povrchových zdrojů vody, využití stávajících zdrojů Vzhledem k současnému vývoji potřeby vody v Plzeňském kraji a z toho vyplývajícího přebytku vody ve zdrojích není reálné uvažovat o výstavbě dalších povrchových zdrojů. Dlouhodobě jsou upřednostňovány podzemní zdroje, které mají zpravidla lepší kvalitu vody a jejich využití je výhodnější i z hlediska provozních nákladů. Otázkou je spíše rozvoj existujících dopravních systémů tak, aby bylo možné současné úpravárenské kapacity více využívat, případně je uvažováno i s přehodnocením kapacity významných úpraven vody.

3.4.5

PŘEHLED ZDROJŮ PITNÉ VODY

3.4.5.1 Celkový přehled zdrojů V kapitole je uveden přehled existujících zdrojů pitné vody v celé posuzované oblasti. V popisu jsou uvedeny stručné údaje o zdroji, kapacita zdroje a dostupné údaje o kvalitě vody. U všech zdrojů je uvedeno identifikační číslo, pod kterým je zdroj uváděn v tabulkové části a v databázi.

listopad 2004

strana 55

Plzeňský kraj




V tabulce č. 11 je uvedena celková rekapitulace všech zdrojů nacházejících se na území jednotlivých obcích. Přehled zdrojů pitné vody tabulka č. 11

Kód PRVKPK lokality CZ032.3406.3201.0005.01 CZ032.3405.3201.0005.03 CZ032.3405.3201.0007.01 CZ032.3405.3201.0010.01 CZ032.3405.3201.0011.01 CZ032.3405.3201.0011.03 CZ032.3405.3201.0012.01 CZ032.3406.3201.0013.01 CZ032.3405.3201.0013.08 CZ032.3405.3201.0017.01 CZ032.3405.3201.0019.01 CZ032.3405.3201.0019.02 CZ032.3401.3202.0020.01 CZ032.3401.3202.0021.01 CZ032.3401.3202.0021.08 CZ032.3401.3202.0021.10 CZ032.3401.3202.0021.11

Název lokality

Chocenice Kotousov Letiny Míšov Nové Mitrovice Nechanice Seč Spálené Poříčí Struhaře Zdemyslice Ždírec Myť Babylon Bělá nad Radbuzou Nový Dvůr Železná Smolov Újezd Svatého CZ032.3401.3202.0021.12 Kříže CZ032.3401.3202.0023.01 Česká Kubice CZ032.3401.3202.0023.02 Dolní Folmava CZ032.3401.3202.0023.04 Nová Kubice CZ032.3401.3202.0024.01 Díly CZ032.3401.3202.0025.05 Domažlice - město CZ032.3401.3202.0025.05 Domažlice - město CZ032.3401.3202.0026.01 Drahotín CZ032.3401.3202.0027.01 Draženov Hora Svatého CZ032.3401.3202.0028.01 Václava CZ032.3401.3202.0028.03 Šidlákov CZ032.3401.3202.0029.01 Hostouň CZ032.3401.3202.0029.01 Hostouň

listopad 2004

Název zdroje

Typ zdroje

vrt Chocenice vrt Kotousov vrt Letiny studna Míšov vrt Nové Mitrovice studna Nechanice vrt Seč vrt Spálené Poříčí studna Struhaře vrt Zdemyslice vrt Ždírec vrt Myť Z-vrt S2 - Babylon prameniště Bělá nad Radbůzou Nový Dvůr zdroj Železná zdroj Smolov

podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní povrchový podzemní

Újezd Svatého Kříže-studna Česká Kubice-zářezy Folmava jímací zářezy Díly Jímací území Smolov Studna KS2 Drahotín - kopaná studna Draženov Hora Sv.Václava - studna s akumulací Šidlákov - 2x studna Hostouň I. Hostouň II.

podzemní podzemní podzemní podzemní povrchový podzemní podzemní podzemní povrchový podzemní podzemní podzemní podzemní

Qp

Qd

l/s 75 112 259 259 241,9 241,9 30 46 86 130 86,4 86,4 78 130 143 194 4 7 86 140 15 20 14 21 147 147 293,76 293,76 25 25 9 9 43 43 129,6 184 172,8 184 86,4 604,8 172,8 172,8 302,4

129,6 184 172,8 184 86,4 604,8 172,8 172,8 302,4

13 13 11,7 11,7 331,78 331,78 108 108

strana 56

Plzeňský kraj



Kód PRVKPK lokality CZ032.3401.3202.0029.03 CZ032.3401.3202.0030.01 CZ032.3401.3202.0031.01 CZ032.3401.3202.0032.01 CZ032.3401.3202.0032.01 CZ032.3401.3202.0033.01 CZ032.3401.3202.0033.01 CZ032.3401.3202.0034.01 CZ032.3401.3202.0034.01 CZ032.3401.3202.0036.01 CZ032.3401.3202.0038.01 CZ032.3401.3202.0038.01 CZ032.3401.3202.0038.03 CZ032.3401.3202.0038.04 CZ032.3401.3202.0038.04 CZ032.3401.3202.0038.08 CZ032.3401.3202.0038.08 CZ032.3401.3202.0038.09 CZ032.3401.3202.0038.10

Název lokality

CZ032.3401.3202.0045.01 CZ032.3401.3202.0047.01 CZ032.3401.3202.0047.03 CZ032.3401.3202.0048.01 CZ032.3401.3202.0048.01 CZ032.3401.3202.0048.02

Holubeč Hradiště Hvožďany Chocomyšl Chocomyšl Chodov Chodov Chodská Lhota Chodská Lhota Kanice Kdyně Kdyně Dobříkov Hluboká Hluboká Prapořiště Prapořiště Smržovice Starec Klenčí pod Čerchovem Klenčí pod Čerchovem Černá Řeka Koloveč Kout na Šumavě Starý Dvůr Libkov Libkov Libkov Loučim Luženičky Mezholezy(dříve okres Domažlice) Mnichov Vranov Mrákov Mrákov Mlýneček

CZ032.3401.3202.0048.03

Nový Klíčov

CZ032.3401.3202.0039.01 CZ032.3401.3202.0039.01 CZ032.3401.3202.0039.03 CZ032.3401.3202.0040.01 CZ032.3401.3202.0041.01 CZ032.3401.3202.0041.03 CZ032.3401.3202.0042.01 CZ032.3401.3202.0042.01 CZ032.3401.3202.0042.01 CZ032.3401.3202.0043.01 CZ032.3401.3202.0044.01

listopad 2004


Název zdroje

Typ zdroje

Qp

Qd l/s 16 16 60,48 60,48 32 32 95,04 95,04 43,1 43,1 207,4 207,4 285,12 285,12 172,8 172,8 0 0 43 43 129,6 129,6 691,2 691,2 69,12 69,12 172,8 172,8 34,56 34,56 60,48 60,48 129,6 129,6 64,8 64,8 51,8 51,8

Holubeč Vrt HV1 Hvožďany Chocomyšl Chocomyšl 2 Chodov Trhanov Chodská Lhota podzemní zdroj-Chodská Lhota zdroj Kanice Kdyně I. Kdyně II. Dobříkov Hluboká Hluboká Prapořiště Prapořiště Smržovice Starec

podzemní povrchový podzemní podzemní podzemní povrchový povrchový podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní povrchový povrchový podzemní podzemní podzemní

Klenčí pod Čerchovem

povrchový

Klenčí pod Čerchovem Černá Řeka Koloveč Za klapárnou Starý Dvůr Libkov I. Libkov II. Libkov III. Loučim Luženičky

povrchový podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní povrchový podzemní

181,44 181,44 13 13 527 527 302,4 302,4 9 9 17,3 17,3 43,2 43,2 57,9 57,9 43,2 43,2 129,6 129,6

Meholezy - vrt Mnichov - 3x pramenní jímka Vranov Mrákov I. Mrákov II. Mlýneček

podzemní podzemní povrchový podzemní podzemní podzemní

86,4 86,4 104,5 104,5 181,4 181,4 69,1 69,1 116,64 116,64 7 7

Nový Klíčov

podzemní

259,2

259,2

20

strana 57

20

Plzeňský kraj



Kód PRVKPK lokality

Název lokality

CZ032.3401.3202.0048.05 CZ032.3401.3202.0048.05 CZ032.3401.3202.0049.01

Starý Klíčov Starý Klíčov Mutěnín

CZ032.3401.3202.0050.01

Nemanice

CZ032.3401.3202.0050.05 CZ032.3401.3202.0051.01 CZ032.3401.3202.0053.01 CZ032.3401.3202.0054.01 CZ032.3401.3202.0055.01 CZ032.3401.3202.0056.01 CZ032.3401.3202.0056.02 CZ032.3401.3202.0057.01 CZ032.3401.3202.0058.01 CZ032.3401.3202.0058.01 CZ032.3401.3202.0060.01 CZ032.3401.3202.0060.06 CZ032.3401.3202.0061.01 CZ032.3401.3202.0061.02 CZ032.3401.3202.0062.01 CZ032.3401.3202.0063.01 CZ032.3401.3202.0063.03 CZ032.3401.3202.0065.01 CZ032.3401.3202.0065.03 CZ032.3401.3202.0066.01 CZ032.3401.3202.0066.01 CZ032.3401.3202.0067.01 CZ032.3401.3202.0069.01 CZ032.3401.3202.0070.01 CZ032.3401.3202.0070.02 CZ032.3401.3202.0072.01 CZ032.3401.3202.0073.01 CZ032.3401.3202.0075.01 CZ032.3401.3202.0075.01 CZ032.3401.3202.0075.02 CZ032.3401.3202.0075.02 CZ032.3401.3202.0075.03 CZ032.3401.3202.0075.05 CZ032.3401.3202.0075.08

Novosedelské Hutě Němčice Nová Ves Nový Kramolín Otov Nový Pařezov Starý Pařezov Nová Pasečnice Pec Pec Poběžovice Šitboř Pocinovice Orlovice Postřekov Rybník Závist Srbice Strýčkovice Stráž Stráž Tlumačov Úboč Újezd Petrovice Úsilov Vlkanov Všeruby Všeruby Brůdek Brůdek Hájek Chalupy Pláně

listopad 2004


Název zdroje Mrákov I Mrákov II Mutěnín Novosedel. Hutě – pramenní jímka Novosedelské Hutě – kopaná studna Němčice Nová Ves (u Kdyně) Nový Kramolín Otov vrt Pařezov Pařezov Nová Pasečnice Pec I. Pec II. Poběžovice Šitboř Pocinovice Orlovice Postřekov Rybník - Korytany Závist Srbice Strýčkovice Stráž - vrt Stráž Tlumačov Úboč Újezd Petrovice Úsilov - vrtaná studna Vlkanov - 2x studna Všeruby HV1 Všeruby HV2 Brůdek - studna Brůdek II. Hájek Chalupy Pláně

Typ zdroje povrchový podzemní povrchový

Qp

Qd l/s 69,12 69,12 116,64 116,64 53 53

podzemní

129,6

129,6

podzemní podzemní podzemní podzemní povrchový podzemní povrchový podzemní povrchový povrchový podzemní povrchový podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní povrchový podzemní podzemní povrchový podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní povrchový podzemní podzemní podzemní

86 73,44 95 172,8 24 259 259,2 51,8 129,6 57 518,4 17,28 69,12 6 302,4 51,84 10 86,4 12,96 31,1 43 59,62 86,4 86,4 13,82 46 43,2 172,8 198,72 86 9,8 259,2 86,4 7

86 73,44 95 172,8 24 259 259,2 51,8 129,6 57 518,4 17,28 69,12 6 302,4 51,84 10 86,4 12,96 31,1 43 59,62 86,4 86,4 13,82 46 43,2 172,8 172,8 86 14,7 259,2 86,4 7

strana 58

Plzeňský kraj




Název lokality

CZ032.3401.3202.0075.09 CZ032.3401.3202.0075.09 CZ032.3401.3202.0076.03 CZ032.3401.3202.0076.05 CZ032.3401.3202.0077.01 CZ032.3404.3203.0078.01 CZ032.3404.3203.0078.01 CZ032.3404.3203.0080.01

Pomezí Pomezí Hříchovice Sedlice Ždánov Břežany Břežany Horažďovice

CZ032.3404.3203.0080.01

Horažďovice

CZ032.3404.3203.0080.01 CZ032.3404.3203.0080.08 CZ032.3404.3203.0081.02 CZ032.3404.3203.0082.01 CZ032.3404.3203.0082.01 CZ032.3404.3203.0082.03 CZ032.3404.3203.0082.05 CZ032.3404.3203.0083.01 CZ032.3404.3203.0084.01

Horažďovice Veřechov Černíč Chanovice Chanovice Defurovy Lažany Holkovice Kejnice Kovčín

CZ032.3404.3203.0084.01 CZ032.3404.3203.0084.01 CZ032.3404.3203.0085.01 CZ032.3404.3203.0086.01 CZ032.3404.3203.0086.01 CZ032.3404.3203.0086.01 CZ032.3404.3203.0086.02 CZ032.3404.3203.0086.02 CZ032.3404.3203.0087.01 CZ032.3404.3203.0088.01 CZ032.3404.3203.0088.01 CZ032.3404.3203.0088.03 CZ032.3404.3203.0089.01 CZ032.3404.3203.0089.01 CZ032.3404.3203.0089.02 CZ032.3404.3203.0089.02 CZ032.3404.3203.0089.03 CZ032.3404.3203.0089.03

Kovčín Kovčín Kvášňovice Malý Bor Malý Bor Malý Bor Hliněný Újezd Hliněný Újezd Maňovice Myslív Myslív Milčice Krutěnice Krutěnice Letovy Letovy Miřenice Miřenice Nalžovy-Nalžovské Hory

CZ032.3404.3203.0089.04

listopad 2004


Název zdroje Pomezí HV1 Pomezí HV2 Hříchovice Sedlice zdroj Pařezov - vrt prameniště Břežany prameniště Břežany prameniště Ostrov (Horažďovice) Prácheň (Horažďovice) – mimo provoz Lipky (Horažďovice) - mimo provoz prameniště Veřechov vrty Černíč prameniště Chanovice prameniště Chanovice 3 studny Defurovy Lažany zdroj Holkovice VHJ-1, VHJ-2 Trávníky studna (sever) Kovčín studna (severozápad) Kovčín vrt pro školu v přírodě K prameniště Kvášňovice hlubinný vrt NJ 1 - Nový Bor hlubinný vrt NJ 2 - Nový Bor hlubinný vrt NJ 3 - Nový Bor Vrt HV 1 - Hliněný Újezd Vrt HV 2 - Hliněný Újezd vrt Maňovice prameniště Myslív prameniště Myslív Prameniště Milčice prameniště Krutěnice 3 pramenní jímky zářezy Letovy vrt Letovy prameniště Miřenice vrty prameniště N.Hory (4.vrty + studna)

Typ zdroje

Qp

Qd

podzemní podzemní podzemní povrchový podzemní podzemní podzemní podzemní

l/s 43,2 43,2 20 18 259 432

43,2 43,2 20 18 259 432

3024

3024

podzemní

41,46

41,46

podzemní povrchový povrchový povrchový povrchový povrchový podzemní podzemní povrchový

778 43,2 239,3 216 43 8 216 247,1 22

778 43,2 239,3 216 43 8 216 171 22

povrchový povrchový povrchový podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní povrchový povrchový podzemní povrchový podzemní povrchový povrchový povrchový podzemní

21 63,1 86,4 43,2 12,96 17,28 363 406 13 69,1

21 63,1 86,4 43,2 12,96 17,28 363 406 13 69,1

povrchový

129,56 129,56 54 54 8,6 34,6 20 19,8

8,6 34,6 20 0

604,8

691,2

strana 59

Plzeňský kraj




Název lokality

CZ032.3404.3203.0089.04 CZ032.3404.3203.0089.09 CZ032.3404.3203.0089.09 CZ032.3404.3203.0089.11 CZ032.3404.3203.0089.13 CZ032.3404.3203.0090.01 CZ032.3404.3203.0091.01 CZ032.3404.3203.0091.01 CZ032.3404.3203.0092.01 CZ032.3404.3203.0092.01 CZ032.3404.3203.0092.01 CZ032.3404.3203.0092.03 CZ032.3404.3203.0092.03 CZ032.3404.3203.0092.05 CZ032.3404.3203.0092.05 CZ032.3404.3203.0094.01 CZ032.3404.3203.0095.01 CZ032.3404.3203.0096.01 CZ032.3404.3203.0096.01 CZ032.3404.3203.0097.01 CZ032.3401.3204.0098.01 CZ032.3401.3204.0098.02 CZ032.3401.3204.0099.01 CZ032.3401.3204.0102.02 CZ032.3401.3204.0102.04 CZ032.3401.3204.0102.07 CZ032.3401.3204.0102.18 CZ032.3401.3204.0104.01 CZ032.3401.3204.0104.01 CZ032.3401.3204.0104.09 CZ032.3401.3204.0105.02 CZ032.3401.3204.0106.01 CZ032.3401.3204.0106.01 CZ032.3401.3204.0106.01 CZ032.3401.3204.0108.01 CZ032.3401.3204.0108.01 CZ032.3401.3204.0111.01 CZ032.3401.3204.0111.01 CZ032.3401.3204.0112.01

Nalžovy-Nalžovské Hory Těchonice Těchonice Velenovy Žďár Nehodiv Olšany Olšany Pačejov Pačejov Pačejov Strážovice Strážovice Velešice Velešice Svéradice Tužice Velké Hydčice Velké Hydčice Velký Bor Blížejov Františkov Čermná Dolní Metelsko Horní Metelsko Lazce Tasnovice Meclov Meclov Třebnice Mezholezy Mířkov Mířkov Mířkov Osvračín Osvračín Semněvice Semněvice Srby

listopad 2004


Název zdroje prameniště N.Hory (3 studny + jím. zař.) prameniště Těchonice prameniště Těchonice prameniště Velenovy 3 vrty 2 studny Žďár vrt Nehodiv studny Olšany vrt HV 1 Olšany vrt 1 Pačejov vrt 2 Pačejov vrt 3 Pačejov nepřipojen prameniště Strážovice vrt obce vrt S1 Velešice vrt S2 Velešice prameniště Svéradice studna Tužice prameniště Velké Hydčice studna Velké Hydčice prameniště Velký Bor Blížejov Františkov Čermná Dolní Metelsko Horní Metelsko Lazce Tasnovice důl Meclov Jáma Srby (založaní) Třebnice Mezholezy (u H.Týna) HV -1(záložní) MÚ -3 (záložní) HV -3 Osvračín I. Osvračín II. Semněvice U hřbitova zdroj Srby

Typ zdroje

Qp

povrchový povrchový povrchový podzemní povrchový povrchový podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní povrchový povrchový povrchový povrchový podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní povrchový podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní povrchový podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní povrchový

158 6 8,63 172,8 12 25,9 17,3 21,6 190 86 95 5 47,5 51,8 51,8 112,3 20,74 2160 475 216 51,8 51,8

Qd l/s 158 6 0 172,8 12 25,9 17,3 21,6 190 86 95 5 47,5 51,8 51,8 112,3 20,74 2160 475 216 51,8 51,8

16 16 8,63 8,63 17 17 60,5 60,5 604,8 604,8 604,8 604,8 129,6 129,6 26 26 8,63 8,63 17,29 17,25 129,56 129,56 6,2 6,2 30,6 30,6 8 8 43 43 69 69

strana 60

Plzeňský kraj




Název lokality


Krchleby Krchleby Staňkov I Velký Malahov Velký Malahov Ostromeč Ostromeč Vidice Vidice

CZ032.3404.3205.0116.01

Běhařov

CZ032.3404.3205.0116.01 CZ032.3404.3205.0117.01 CZ032.3404.3205.0117.02 CZ032.3404.3205.0117.04 CZ032.3404.3205.0117.06

Běhařov Běšiny Hořákov Kozí Úloh

CZ032.3404.3205.0118.05 CZ032.3404.3205.0120.01 CZ032.3404.3205.0120.01 CZ032.3404.3205.0121.01

Tetětice Bolešiny Bolešiny Čachrov

CZ032.3404.3205.0121.01 CZ032.3404.3205.0121.06 CZ032.3404.3205.0121.07 CZ032.3404.3205.0121.08 CZ032.3404.3205.0121.09 CZ032.3401.3205.0122.01 CZ032.3401.3205.0122.01 CZ032.3401.3205.0122.04 CZ032.3404.3205.0124.01 CZ032.3404.3205.0124.01 CZ032.3404.3205.0124.02 CZ032.3404.3205.0124.03 CZ032.3404.3205.0125.01 CZ032.3404.3205.0125.02 CZ032.3404.3205.0125.03 CZ032.3404.3205.0125.04

Čachrov Chvalšovice Javorná Jesení Kunkovice Černíkov Černíkov Slavíkovice Číhaň Číhaň Nový Dvůr Plánička Dešenice Datelov Děpoltice Divišovice

listopad 2004


Název zdroje Krchleby S1 Krchleby S2 Staňkov Velký Malahov Velký Malahov zdroj Ostromeč I zdroj Ostromeč II zdroj Vidice I zdroj Vidice II prameniště Běhařov - 5x sběrná jímka s jímacími zářezy studna Běhařov - kopaná studna s jímacími zářezy prameniště Běšiny prameniště Hořákov vrt HV1 Kozí prameniště Úloh prameniště Tetětice, 3x studna, zářezy a povrchové drenáže vrt Bolešiny HV1 vrt Bolešiny HV4 vrt Čachrov studna s pramen. jímkou Čachrov prameniště Chvalšovice prameniště Javorná prameniště Jesení prameniště Kunkovice HV - Úžlebec HV - Rudoltice prameniště Slavíkovice prameniště Číhaň zářezy, studny Číhaň prameniště Nový Dvůr prameniště Plánička prameniště č.1,2,3 Dešeni prameniště Datelov prameniště Děpoltice prameniště Divišovice

Typ zdroje povrchový povrchový podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní

Qp

Qd

l/s 129,56 129,56 103,65 103,65 86,4 86,4 40 40 43,2 43,2 10 10 43 43 8,64 8,64 34,5 34,5

povrchový

57

108

povrchový povrchový povrchový povrchový povrchový

87 172,8 28,5 345,6 130

108 172,8 28,5 345,6 130

povrchový podzemní podzemní podzemní

10 69 138,2 86,4

10 69 138,2 86,4

podzemní povrchový povrchový povrchový povrchový podzemní podzemní podzemní povrchový povrchový povrchový povrchový povrchový povrchový podzemní povrchový

60,5 7 233,3 103,7 15 69,1 224,6 25,92 78 10,4 6 19 338,4 21,6 21,6 24,2

60,5 7 233,3 129,6 15 69,1 224,6 25,92 78 10,4 6 19 338,4 21,6 21,6 24,2

strana 61

Plzeňský kraj




Název lokality

CZ032.3404.3205.0125.09 CZ032.3404.3205.0126.01 CZ032.3404.3205.0126.03

Žiznětice Dlažov Miletice

CZ032.3404.3205.0126.04 CZ032.3404.3205.0126.05

Nová Víska Soustov

CZ032.3404.3205.0126.05 CZ032.3404.3205.0127.01

Soustov Dolany

CZ032.3404.3205.0127.05 CZ032.3404.3205.0127.06 CZ032.3404.3205.0127.07 CZ032.3404.3205.0127.08

Malechov Řakom Sekrýt Svrčovec

CZ032.3404.3205.0127.09 CZ032.3404.3205.0130.01 CZ032.3404.3205.0130.01

Výrov Chlistov Chlistov

CZ032.3404.3205.0131.01 CZ032.3404.3205.0131.01 CZ032.3404.3205.0131.01

Chudenice Chudenice Chudenice

CZ032.3404.3205.0132.01

Chudenín

CZ032.3404.3205.0132.01

Chudenín

CZ032.3404.3205.0132.03

Hadrava

CZ032.3404.3205.0132.05

Skelná Huť

CZ032.3404.3205.0132.07 CZ032.3404.3205.0132.08 CZ032.3404.3205.0133.01

Svatá Kateřina Uhliště Janovice nad Úhlavou

CZ032.3404.3205.0133.01

Janovice nad Úhlavou

CZ032.3404.3205.0134.01

Javor

listopad 2004


Název zdroje prameniště Žíznětice, 2x sběrná jímka prameniště Dlažov prameniště Miletice prameniště Nová Víska 2x studna, sběrná studna, akum. nádrž Soustov č.1 - kopaná studna Soustov č.2 - 2x kopaná studna vrt Dolany -vrtaná studna prameniště Malechov - Hromadí, vrtaná studna prameniště Řakom - studna prameniště Sekrýt - studna vrt Svršovec Malechov - Hromadí - vrtaná studna Chlístov - kopaná studna Chlístov - vrtaná studna prameniště Pod Mustrovy - zářezy, studna, vrt vrt HV3 Snářovy vrt HV4 Snářovy prameniště Chudenín - pramenní jímka prameniště Chudenín - pramenní jímka - nová prameniště Hadrava - 2x vrtaná studna prameniště Skelná Huť 3x pramenní jímka, 1x přerušovací jímka prameniště Svatá Kateřina - 5x pramenná studna prameniště Uhliště prameniště Javorsběrná jímka a 4x studna prameniště Na Pláni - mimo provoz - sběrná jímka a 3x studna prameniště Javor - kopané studny

Typ zdroje

Qp

Qd l/s

povrchový povrchový povrchový

5,2 47 13

5,2 47 13

povrchový podzemní

13 7,76

13 7,76

podzemní podzemní

10,37 216

10,37 216

podzemní podzemní podzemní podzemní

216 86,4 86,4 172,8

216 172,8 172,8 172,8

podzemní podzemní podzemní

259 14 24

259 14 24


43,2 39,6 46,7

43,2 39,6 46,7

povrchový

69,1

69,1

povrchový

34,5

34,5

podzemní

172,8

172,8

povrchový

172,8

172,8

povrchový povrchový

21,5 34,6

21,5 34,6

povrchový

86

86

12

12


strana 62

Plzeňský kraj




Název lokality

CZ032.3404.3205.0134.02 CZ032.3404.3205.0135.01 CZ032.3404.3205.0136.04

Loučany Ježovy Dobrá Voda

CZ032.3404.3205.0136.05 CZ032.3404.3205.0136.06

Drslavice Habartice

CZ032.3404.3205.0136.06 CZ032.3404.3205.0136.15 CZ032.3404.3205.0136.17

Habartice Křištín Kydliny

CZ032.3404.3205.0136.20

Otín

CZ032.3404.3205.0136.22 CZ032.3404.3205.0136.22

Sobětice Sobětice

CZ032.3404.3205.0136.22

Sobětice

CZ032.3404.3205.0136.22 CZ032.3404.3205.0136.22

Sobětice Sobětice

CZ032.3404.3205.0136.22

Sobětice

CZ032.3404.3205.0136.22

Sobětice

CZ032.3404.3205.0136.22

Sobětice

CZ032.3404.3205.0136.22 CZ032.3404.3205.0136.23

Sobětice Střeziměř

CZ032.3404.3205.0136.24 CZ032.3404.3205.0136.25 CZ032.3404.3205.0136.25 CZ032.3404.3205.0136.27 CZ032.3404.3205.0136.27 CZ032.3404.3205.0136.29 CZ032.3404.3205.0136.30

Štěpánovice Tajanov Tajanov Tupadly Tupadly Vícenice Vítkovice

CZ032.3404.3205.0139.01 CZ032.3404.3205.0140.01 CZ032.3404.3205.0140.01 CZ032.3404.3205.0140.01

Lomec Měčín Měčín Měčín

listopad 2004


Název zdroje prameniště Loučeny - 3x kopaná studna vrt ZD Ježovy - vrtaná studna studna Dobrá Voda (u Klatov) vrt Drslavice - hydrogeologický vrt Habartice - 2x kopaná studna vrt S1 Habartice - hloubkový vrt prameniště Křištín vrty Kydliny prameniště Otín - kopaná studna, 3x vrt vrt Sobětice HV1 - mimo provoz vrt Sobětice HV2 vrt Sobětice HV3 - mimo provoz vrt Sobětice HV4 - mimo provoz vrt Sobětice HV5 vrt Sobětice HV6 - mimo provoz vrt Sobětice HV7 - mimo provoz vrt Sobětice HV8 - mimo provoz vrt Sobětice HV9 - mimo provoz prameniště Střeziměř prameniště Štěpánovice - hloubková studna SI, SII, SII vrt HV-1 Tajanov (nepřipojen) HV-2 Tajanov (nepřipojen) HJ 2 Tupadly HJ 3 Tupadly Vícenice - 4x povrchový zářez Vítkovice - pramenní jímka prameniště Lomec – hloubkový vrt vrt VH1 (severovýchod) vrt VH1 (východ) vrt VH2(jihozápad)-mimo provoz

Typ zdroje

Qp

Qd l/s


3 71,7 6

3 71,7 6

povrchový podzemní

144,3 25,9

144,3 25,9

podzemní povrchový povrchový

51,8 12 26

51,8 12 26

povrchový

45

45

podzemní podzemní

280 510

280 510

podzemní

294

294

podzemní podzemní

125 112

125 112

podzemní

77

77

podzemní

73,5

73,5

podzemní

104

104

podzemní povrchový

161,5 20

161,5 20

podzemní povrchový povrchový podzemní podzemní povrchový povrchový

53,6 118,4 118,4 130 86 43,2 5

53,6 118,4 188,4 130 86 43,2 5


31 108 77,6 65

31 108 77,6 65

strana 63

Plzeňský kraj




Název lokality

CZ032.3404.3205.0140.04

Nedanice

CZ032.3404.3205.0140.04 CZ032.3404.3205.0140.04

Nedanice Nedanice

CZ032.3404.3205.0140.05 CZ032.3404.3205.0141.01 CZ032.3404.3205.0142.01 CZ032.3404.3205.0143.01 CZ032.3404.3205.0143.01

Nedaničky Mezihoří Mlýnské Struhadlo Mochtín Mochtín

CZ032.3404.3205.0143.02 CZ032.3404.3205.0143.04

Bystré Hoštičky

CZ032.3404.3205.0143.05

Kocourov

CZ032.3404.3205.0143.07 CZ032.3404.3205.0143.10 CZ032.3404.3205.0144.01

Nový Čestín Újezdec Myslovice

CZ032.3404.3205.0145.01

Nýrsko

CZ032.3404.3205.0145.01 CZ032.3404.3205.0145.01

Nýrsko Nýrsko

CZ032.3404.3205.0145.01 CZ032.3404.3205.0145.03 CZ032.3404.3205.0145.04

Nýrsko Bystřice nad Úhlavou Hodousice

CZ032.3404.3205.0145.04

Hodousice

CZ032.3404.3205.0145.05

Stará Lhota

CZ032.3404.3205.0145.07

Zelená Lhota

CZ032.3404.3205.0145.07

Zelená Lhota

CZ032.3404.3205.0145.07

Zelená Lhota

CZ032.3404.3205.0146.01

Obytce

CZ032.3404.3205.0146.01

Obytce

listopad 2004


Název zdroje prameniště Nedanice - 2x studna - ZD budoucí zdroj Nedanice - HV - obec vrt Nedanice - ZD prameniště Planá Hora - 2x jímací zářez prameniště Mezihoří HV Struhadlo vrt MHV-1 Mochtín vrt HV1 Mochtín prameniště Bystré - kopaná studna vrt Hoštičky - vrtaná studna prameniště Kocourov - kopaná studna prameniště Nový Čestín - sběrné jímky vrt Újezdec HV1 prameniště Myslovice Skelná Huť - Nýrsko - 3x jímací zářez U Čemolenu - hloubkový vrt - mimo provoz U koupaliště HV4, HV6 Vojenský jímací prostor - jímací zářezy - mimo provoz vrt Bystřice nad Úhlavou - hydrogeologický vrt vrt Hodousice - hloubkový vrt studna Hodousice – kopaná studna studna Stará Lhota - jímací studna jímka Zelená Lhota č.1 - akumulační pramenná jímka jímka Zelená Lhota č.2 - pramenní jímka jímka Zelená Lhota č.3 - pramenní jímka prameniště Obytce - hloubkový vrt HJ 1 prameniště Obytce - hloubkový vrt HJ 2

Typ zdroje

Qp

Qd l/s

povrchový

13

13


69

69

povrchový povrchový podzemní podzemní podzemní

14,7 18,1 43 216 103,7

14,7 28,5 43 216 129,6


104 95

104 95

povrchový

65

65


21,6 237,6 25

21,6 237,6 25

povrchový

130

130


778

778


173 235,9

173 235,9

povrchový

7,8

7,8

povrchový

41,5

41,5

povrchový

22,5

22,5

povrchový

22,5

22,5

povrchový

173

173

povrchový

138

138

povrchový

povrchový

strana 64

Plzeňský kraj




Název lokality

CZ032.3404.3205.0146.01

Obytce

CZ032.3404.3205.0148.01 CZ032.3404.3205.0148.01

Plánice Plánice

CZ032.3404.3205.0148.01 CZ032.3404.3205.0148.04 CZ032.3404.3205.0148.05 CZ032.3404.3205.0148.07 CZ032.3404.3205.0148.07

Plánice Kvasetice Lovčice Nová Plánice Nová Plánice

CZ032.3404.3205.0148.08

Pohoří

CZ032.3404.3205.0148.09 CZ032.3404.3205.0148.11

Štipoklasy Zbyslav

CZ032.3404.3205.0148.12

Zdebořice

CZ032.3404.3205.0149.01 CZ032.3404.3205.0149.01 CZ032.3404.3205.0150.01 CZ032.3404.3205.0150.01 CZ032.3404.3205.0150.01 CZ032.3404.3205.0150.01

Poleň Poleň Předslav Předslav Předslav Předslav

CZ032.3404.3205.0150.04 CZ032.3404.3205.0150.04

Měcholupy Měcholupy

CZ032.3404.3205.0150.06

Petrovičky

CZ032.3404.3205.0150.07 CZ032.3404.3205.0151.02 CZ032.3404.3205.0151.03

Třebíšov Božtěšice Brtí

CZ032.3404.3205.0151.05 CZ032.3404.3205.0151.07 CZ032.3404.3205.0151.10 CZ032.3404.3205.0151.12 CZ032.3404.3205.0151.13 CZ032.3404.3205.0151.15 CZ032.3404.3205.0151.16

Horní Němčice Kněžice Lukavice Opálka Rovná Viteň Zahorčice

listopad 2004


Název zdroje prameniště Obytce hloubkový vrt HJ 3 (mimo provoz) prameniště Záhoří-Plánice - 4x přírodní jímky a zářezy vrt HV3 Plánice - hloubkový vrt spouštěná studna Plánice - záloha - mimo provoz vrt Kvasetice - hloubkový vrt studna Lovčice studna Nová Plánice prameniště Nová Plánice prameniště Pohoří - 2x kopaná studna vrt Štipoklasy HJ1 - vrtaná studna studna Zbyslav - vrtaná studna prameniště Zdebořice - vrtaná studna Poleň - Krčmanda - 2x kopaná studna Poleň - hloubkový vrt vrt HJ1 Předslav - hloubkový vrt vrt HJ2 Předslav - hloubkový vrt vrt HJ3 Předslav - hloubkový vrt vrt HJ1 Předslav - hloubkový vrt zářezy Měcholupy - pramenní zářezy, sběrná jímka vrt Měcholupy - hloubkový vrt prameniště Petrovičky – hloubkové vrty prameniště Třebíšov - 2x kopaná studna prameniště Božtěšice prameniště Brtí prameniště Horní Němčice - 3x pramenní jímka prameniště Kněžice prameniště Lukavice prameniště Opálka prameniště Rovná (u Stráž prameniště Víteň prameniště Zahorčice

Typ zdroje

Qp

Qd l/s


34,6 302,4

34,6 302,4

povrchový podzemní povrchový povrchový povrchový

104 43 12 86,4 36,3

104 43 12 86,4 36,3

povrchový

8

8


104 25,9

104 25,9

povrchový

23

23

povrchový povrchový povrchový povrchový povrchový povrchový

34,5 34,5 104 69 86

34,5 34,5 104 69 86


59,6 86,4

59,6 86,4

povrchový

157,5

157,5


14 11 18

14 11 18

povrchový povrchový povrchový povrchový povrchový povrchový povrchový

11 5 17,3 22 17,3 24 22

11 5 17,3 22 17,3 24 22

strana 65

Plzeňský kraj




Název lokality

CZ032.3404.3205.0152.01

Švihov

CZ032.3404.3205.0153.01 CZ032.3404.3205.0153.01 CZ032.3404.3205.0153.01 CZ032.3404.3205.0155.01

Týnec Týnec Týnec Vrhaveč

CZ032.3404.3205.0155.01

Vrhaveč

CZ032.3404.3205.0155.01

Vrhaveč

CZ032.3404.3205.0155.02

Malá Víska

CZ032.3404.3205.0155.02 Malá Víska CZ032.3404.3205.0155.03 Neznašovy CZ032.3404.3205.0155.03 Neznašovy CZ032.3404.3205.0155.04 Radinovy CZ032.3404.3205.0155.04 Radinovy CZ032.3404.3205.0157.01

Zavlekov

CZ032.3404.3205.0157.05 CZ032.3404.3205.0158.01 CZ032.3404.3205.0159.01 CZ032.3404.3205.0159.01 CZ032.3404.3205.0159.01 CZ032.3404.3205.0159.04 CZ032.3404.3205.0159.04 CZ032.3404.3205.0159.05 CZ032.3404.3205.0159.05 CZ032.3404.3205.0159.05 CZ032.3404.3205.0159.06 CZ032.3407.3206.0160.02 CZ032.3407.3206.0160.03 CZ032.3407.3206.0160.03 CZ032.3407.3206.0160.07 CZ032.3407.3206.0160.09 CZ032.3407.3206.0160.10 CZ032.3407.3206.0163.01 CZ032.3407.3206.0164.01

Vlčnov Zborovy Železná Ruda Železná Ruda Železná Ruda Hojsova Stráž Hojsova Stráž Pancíř Pancíř Pancíř Špičák Buč Dolní Jamné Dolní Jamné Potok Světec Vlkošov Brodeslavy Černíkovice

listopad 2004


Název zdroje prameniště Švihov - spouštěná studna S2 jímka Týnec - podzemní pramenní jímka HV1 Týnec - podzemní vrt HV2 Týnec - podzemní vrt prameniště 1+2 vrt HV2 (r. 1972) Vrhaveč hloubkový vrt vrt HV2 (r.1988 - mimo provoz) Vrhaveč prameniště Na Olšinách - 2x sběrné zářezy vrt Malá Víska - hydrogeologický vrt prameniště Neznašovy vrt Neznašovy - mimo provoz prameniště Radinovy vrt HV4 Radinovy prameniště Zavlekov - 3x hloubkový vrt prameniště Vlčnov - hloubkový vrt S2 prameniště Zborovy prameniště Belveder-Žel.R prameniště Samoty-Žel.Rud Sklářský potok-Žel.Ruda vrt HV Hojsova Stráž Pivovarnická studna H.Str studna S1 Šmauzy-Pancíř studna S2 Šmauzy-Pancíř studna Hofmanky-Pancíř prameniště Špičák Studna Buč prameniště- Na spáleném prameniště- V zámečku vrty- VŠ1, VŠ2 prameniště Studna Vlkošov pod návsí V dolíkách - jímací zářezy

Typ zdroje

Qp

Qd l/s

povrchový

255

255

podzemní podzemní podzemní povrchový

53 32,5 33,7 9

53 32,5 33,7 9

podzemní

34,6

34,6

podzemní

59,6

59,6

povrchový

43,2

69,1

povrchový povrchový povrchový povrchový povrchový

120,1 10,8 9 51,8 432

120,1 17,3 9 86,4 432

povrchový

172,8

172,8

podzemní povrchový povrchový povrchový povrchový povrchový povrchový povrchový povrchový povrchový povrchový podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní

28,5 39,7 259,2 129,6 1728 172,8 172,8 69,1 43,2 112,3 86,4

28,5 39,7 259,2 129,6 1728 172,8 172,8 69,1 43,2 112,3 86,4

43,2 345,6 12,96 17 42,34 34,56

0 0 12,96 17 0 34,56

strana 66

Plzeňský kraj




Název lokality


Dobříč Dolní Hradiště Hlince Horní Bělá Horní Bělá Hvozd Hodoviz Chříč Jarov

CZ032.3407.3206.0176.01 CZ032.3407.3206.0179.01 CZ032.3407.3206.0179.01 CZ032.3407.3206.0179.01 CZ032.3407.3206.0179.04 CZ032.3407.3206.0179.05 CZ032.3407.3206.0180.01 CZ032.3407.3206.0180.01 CZ032.3407.3206.0180.02 CZ032.3407.3206.0180.02 CZ032.3407.3206.0180.02 CZ032.3407.3206.0180.04 CZ032.3407.3206.0180.05

Kočín Kozojedy Kozojedy Kozojedy Lednice Robčice Kožlany Kožlany Buček Buček Buček Hedčany Hodyně

CZ032.3407.3206.0180.05 CZ032.3407.3206.0181.03 CZ032.3407.3206.0181.06 CZ032.3407.3206.0182.01

Hodyně Hradecko Trojany Lité

CZ032.3407.3206.0184.01

Manětín

CZ032.3407.3206.0184.01

Manětín Rabštejn nad Střelou Vladměřice Mladotice Mladotice Strážiště Mrtník Nečtiny Březín

CZ032.3407.3206.0184.09 CZ032.3407.3206.0184.13 CZ032.3407.3206.0185.01 CZ032.3407.3206.0185.01 CZ032.3407.3206.0185.04 CZ032.3407.3206.0186.01 CZ032.3407.3206.0187.01 CZ032.3407.3206.0187.02

listopad 2004


Název zdroje lokalita Třebekov 2 jímací zářezy + vrt + studna studna "V Chrášťanech" vrty HV 2, HB 2 vrt HV 1 vrtaná studna vrtaná studna vrt vrt nad koupalištěm prameny v lukách-jímací zářezy, kopaná studna vodní zdroj - V rybníčkách HJ 2-doplňující vrt HV 3-doplňující vrt zdroj Lednice , zářezy HV 1 jímací zářez Vrt U Šibenického vrchu zdroj Kožlany 2 jímací zářezy vrt HV 1- odstaven vrt HV 1 Obecní studna jímací zářezy horní pramniště jímací zářezy,studna dolní prameniště ZD Hradecko - jímací zářezy studny, prameny vrt prameniště Manětín - jímací zářezy prameniště Manětín - vrt mimo provoz vrt vrt Hodovíz 2 vrty "Na Jedlici" 2 vrty "Pod lesem" zdroj Strážiště Zdroj Mrtník MR 2 jímací zářez+vrt HJ 2 studna

Typ zdroje podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní povrchový podzemní podzemní

Qp

Qd l/s 345,6 345,6 181,5 181,5 181,44 181,44 181,44 181,44 185,76 185,76 73,44

0

69,12 561,6

69,12 0

69,12 69,12 43,2 43,2 112,32 112,32 43 43 69 69

43,2 43,2

43,2 43,2

43,2

43,2

17

17

podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní

103,68 103,68 518,4 518,4 1209,6 1209,6 1209,6 1209,6 13 13 259,2 43,2

strana 67

0 0

Plzeňský kraj




Název lokality

CZ032.3407.3206.0190.01 CZ032.3407.3206.0190.03 CZ032.3407.3206.0190.03 CZ032.3407.3206.0191.01 CZ032.3407.3206.0191.01

Pláně Ondřejov Ondřejov Plasy Plasy

CZ032.3407.3206.0191.01

Plasy

CZ032.3407.3206.0191.01 CZ032.3407.3206.0191.01 CZ032.3407.3206.0191.02 CZ032.3407.3206.0191.03 CZ032.3407.3206.0197.01 CZ032.3407.3206.0200.01 CZ032.3407.3206.0200.01 CZ032.3407.3206.0202.01 CZ032.3407.3206.0203.01 CZ032.3407.3206.0203.01

Plasy Plasy Babina Horní Hradiště Štichovice Všehrdy Všehrdy Vysoká Libyně Žihle Žihle

CZ032.3407.3206.0203.01 CZ032.3405.3207.0204.02 CZ032.3405.3207.0208.01 CZ032.3405.3207.0208.02 CZ032.3405.3207.0208.04 CZ032.3405.3207.0208.05 CZ032.3405.3207.0208.07 CZ032.3405.3207.0208.08 CZ032.3405.3207.0214.01 CZ032.3405.3207.0214.02 CZ032.3405.3207.0214.03 CZ032.3405.3207.0214.05 CZ032.3405.3207.0215.01

Žihle Čečovice Kasejovice Chloumek Podhůří Polánka Řesanice Újezd u Kasejovic Mladý Smolivec Budislavice Dožice Starý Smolivec Mohelnice

CZ032.3405.3207.0217.01 Nepomuk CZ032.3405.3207.0220.01 Oselce CZ032.3405.3207.0220.03 Nová Ves CZ032.3405.3207.0222.01 Prádlo CZ032.3405.3207.0227.01 Vrčeň CZ032.3405.3207.0227.01 Vrčeň CZ032.3407.3208.0232.01 Blažim

listopad 2004


Název zdroje vrt- Čichov zářezy vrt vrt- Mozolín HV 1 vrt- Mozolín HV 1 vrt- Mozolín HV 2 (není připojen) prameniště Lomany (záložní , mimo provoz) studna Lomany zářez vrt jímací zářezy Na sedleci zářezy U křížku+ studna vrt - zemědělský podnik studna a zářezy Podbořánky vrty HV 2, S 1 vrt HV 11 - Přehošov vrt HV 11 - Přehošov rekonstrukce Vrt Čečovice 2 vrty + 1 záložní Kasejovice Vrt, studna Chloumek Zdroj Podhůří-studna Zdroj polánka-studna Zdroj-studna Řesanice studna Újezd 2 vrty Mladý Smolivec Vrt Budislavice Zdroj-vrt Dožice Zdroj-7x studna S.Smolivec Zdroj-studna Mohelnice zdroj-celkem 10 vrtů a studen Nepomuk Z-vrt (U pihovatého) - Oselce Z-vrt (Pod širokým) - Nová Ves vrt Prádlo Zdroj-4 studny Zdroj-vrt U Plašáku

Typ zdroje

Qp

Qd

l/s 69,12 69,12 43,2 0

podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní

1062,7 1062,7 1062,7 1062,7

podzemní

1391 1391,1

podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní

475,2 43,2 86,4 21,6 60,5 34,6

1382 1382 1382,4 1382,4 1382,4 1382,4

podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní

207,36 207,36 140 189 7 11 3 4 6 10 10 15 7 11 43,2 103,68 12 17 16,42 16,42 32 48 6 10

podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní

950,4 950,4 26 39 34,56 34,56 27 41 99,36 99,36 133,92 133,92 82,94 82,94

475,2 43,2 86,4 21,6 0 34,6

strana 68

Plzeňský kraj





Název lokality

CZ032.3407.3208.0234.01

Čeminy Heřmanova Huť CZ032.3407.3208.0239.01 (Dolní Sekyřany) CZ032.3407.3208.0241.01 Horní Bříza CZ032.3407.3208.0241.01 Horní Bříza CZ032.3407.3208.0241.01 Horní Bříza CZ032.3407.3208.0241.01 Horní Bříza CZ032.3407.3208.0241.01 Horní Bříza CZ032.3407.3208.0241.01 Horní Bříza CZ032.3407.3208.0246.01 Kozolupy CZ032.3407.3208.0247.01 Krašovice CZ032.3407.3208.0248.01 Krsy CZ032.3407.3208.0248.02 Kejšovice CZ032.3407.3208.0248.03 Polínka CZ032.3407.3208.0248.03 Polínka CZ032.3407.3208.0252.01 Líně CZ032.3407.3208.0253.01 Líšťany CZ032.3407.3208.0255.01 Město Touškov CZ032.3407.3208.0255.01 Město Touškov CZ032.3407.3208.0258.01 Nekmíř CZ032.3407.3208.0258.01 Nekmíř CZ032.3407.3208.0259.01 Nevřeň CZ032.3407.3208.0262.01 Pernarec CZ032.3407.3208.0262.03 Krukanice CZ032.3407.3208.0263.01 Plešnice CZ032.3407.3208.0264.01 Pňovany CZ032.3407.3208.0264.01 Pňovany CZ032.3407.3208.0264.02 Chotěšovičky CZ032.3407.3208.0265.01 Přehýšov CZ032.3407.3208.0269.01 Tlučná CZ032.3407.3208.0271.01 Třemošná CZ032.3407.3208.0273.01 Újezd nade Mží

Název zdroje

CZ032.3407.3208.0274.01 CZ032.3407.3208.0274.01 CZ032.3407.3208.0274.02 CZ032.3407.3208.0274.03 CZ032.3407.3208.0274.05 CZ032.3407.3208.0275.01

Úlice Úlice Hracholusky Jezná Nová Jezná Úněšov

Vrt nad Višňovkou Sklárna Heřmanova Huť - důlní jáma Býkov - HV 16, HV 20 - vrty Vísky - HV 1, HV 2 - vrty Keramika - HV2 - vrt Keramika - HV1 - vrt Keramika - VH3 - vrt Keramika - S3 - studna úpravna Touškov obecní studna "U Týrů" zářezy, jímky jímky, zářezy zářezy I zářezy II vodárna Homolka vrt vrt,jímací studna vrt HV1 Kozolupy (nevyužíván) vrt Nekmíř-vydatnost neznámá vrt Nekmíř-nový 2 vrty pod "N. Hospodou" S4- u rybníka, S2- u silnice studna- Trpisty Vrt Plešnice vrt vrt, studna (oblast Radost) vrt Chotěšovičky vrt Studna-koupaliště Vrt HV1 vrt HV 1, HV 2 vrt "U Ambrože" + studna za Eirovem Vrt na západním konci obce U Blaha studna vrt - jih obce vrt

CZ032.3407.3208.0275.04

Číhaná

vrt

listopad 2004

Typ zdroje podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní povrchový podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní povrchový podzemní podzemní

Qp

Qd l/s 259,2 259,2 1296 1296 1036,8 1036,8 397,44 397,44 95,04 95,04 95,04 95,04 95,04 95,04 86,4 86,4 6,05 36,29 19,01 24,19 24,19

8,64 36,29 19,01 24,19 24,19

267,84 336,96 1263 1263 777,6 777,6 130 224,25 315,36 315,36 43 164,16 83,78 158 216 138,24 691,2 30

130 224,25 315,36 315,36 43 164,16 83,78 158 216 138,24 691,2 30

podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní

25,5 43

25,5 43

172,8

0

podzemní

21,6

0

strana 69

Plzeňský kraj



Kód PRVKPK lokality CZ032.3407.3208.0276.01 CZ032.3407.3208.0276.02 CZ032.3407.3208.0276.03

Název lokality

Název zdroje

Prameniště Úterý - vrt, zářezy prameniště Pod Ovčí horou staré a nové prameniště studny- HJ1a, HJ2, 73- Radimovice CZ032.3407.3208.0279.01 Všeruby CZ032.3407.3208.0279.02 Chrančovice 2 studny CZ032.3407.3208.0282.02 Zruč-Senec vrt, studna CZ032.3407.3208.0283.01 Žilov vrt CZ032.3406.3209.0286.01 Chválenice vrt CZ032.3406.3209.0286.01 Chválenice soukromý AG PRODUKT - S1 CZ032.3406.3209.0286.01 Chválenice soukromý AG PRODUKT - S2 CZ032.3406.3209.0288.01 Letkov obecní vrt CZ032.3406.3209.0290.01 Lhůta vrt - HV - 1 CZ032.3406.3209.0290.01 Lhůta vrt - HV - 2CZ032.3406.3209.0293.01 Mokrouše prameniště Cháchov CZ032.3406.3209.0293.01 Mokrouše zdroj Mokrouše CZ032.3406.3209.0295.01 Nezvěstice Bradava CZ032.3406.3209.0296.07 Malesice Vrt - Malesice CZ032.3405.3209.0296.08 Vnitřní Město-Plzeň Úhlava CZ032.3405.3209.0296.08 Vnitřní Město-Plzeň Radbuza CZ032.3406.3209.0299.01 Štěnovický Borek U Kordánu CZ032.3406.3209.0300.01 Tymákov 2 vrty Pod Spáleným Vrchem CZ032.3404.3210.0302.01 Borovy prameniště Borovy CZ032.3405.3210.0303.01 Buková Z-vrt Buková CZ032.3405.3210.0306.02 Krasavce studna Krasavce CZ032.3405.3210.0308.01 Horšice Z - vrt Horšice CZ032.3405.3210.0309.01 Chlumčany Z-Vrt Chlumčany VH1 CZ032.3405.3210.0309.01 Chlumčany Z-Vrt Chlumčany VH2 CZ032.3405.3210.0310.04 Mečkov Z-studna v Malinci CZ032.3405.3210.0311.04 Zelené Z-vrt Zelené Z-V lukách pod hřbitovemCZ032.3405.3210.0312.01 Merklín Merklín CZ032.3404.3210.0315.01 Nezdice Z-vrt Nezdice CZ032.3406.3210.0319.01 Přeštice Z-vrty Přeštice CZ032.3405.3210.0319.03 Zastávka Z-vrt (U lesa) Zastávka CZ032.3405.3210.0320.01 Příchovice Z-vrt Příchovice CZ032.3405.3210.0323.01 Roupov Z-vrt Roupov CZ032.3405.3210.0324.05 Osek Z-vrt Osek CZ032.3405.3210.0326.01 Soběkury Z-3vrty Soběkury CZ032.3405.3210.0327.01 Štěnovice Z-vrt Štěnovice

listopad 2004

Úterý Olešovice Vidžín


Typ zdroje podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní povrchový povrchový podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní

Qp

Qd l/s 99 99 21,6 21,6 181,5 181,5 376,7 34,5

376,7 34,5

259,2 129,6

604,8 172,8

389 112

518 147

17,28 17,28 26 26 259 259 172,88 0 527040 527040 1728 1728 216 216 172,8 172,8 31 26 7 10 103,38 103,38 172,8 172,8 432 432 3 4 15 23 311 311 432 432 1209,6 1209,6 155,5 155,5 43 43 302,5 302,5 10 15 84 126 223 302

strana 70

Plzeňský kraj




Název lokality

CZ032.3405.3210.0328.01 CZ032.3408.3211.0332.01 CZ032.3408.3211.0333.01 CZ032.3408.3211.0334.01 CZ032.3408.3211.0336.01 CZ032.3408.3211.0338.02 CZ032.3408.3211.0339.01 CZ032.3408.3211.0342.01 CZ032.3408.3211.0344.01 CZ032.3408.3211.0345.01 CZ032.3408.3211.0346.01 CZ032.3408.3211.0351.01 CZ032.3408.3211.0352.01 CZ032.3408.3211.0354.01

Týniště Břasy Březina Bujesily Cekov Pavlovsko Drahoňův Újezd Holoubkov Hradiště Hůrky Cheznovice Kamenný Újezd Kařez Klabava

CZ032.3408.3211.0355.01

Kladruby


Lhota pod Radčem Lhotka u Radnic Litohlavy Medový Újezd Mešno Mirošov Mirošov Mlečice Mýto

CZ032.3408.3211.0370.02 CZ032.3408.3211.0371.01 CZ032.3408.3211.0372.01 CZ032.3408.3211.0373.01 CZ032.3408.3211.0374.01 CZ032.3408.3211.0374.02

Ostrovec Plískov Podmokly Příkosice Přívětice Sklená Huť

CZ032.3408.3211.0375.01 CZ032.3408.3211.0376.01 CZ032.3408.3211.0378.01 CZ032.3408.3211.0379.01

Radnice Raková Sebečice Sirá

CZ032.3408.3211.0380.01 CZ032.3408.3211.0381.01

Skomelno Skořice

listopad 2004


Název zdroje Z-vrty Týniště Z-vrty (Na Vrších) Břasy-Stupno Z-studna Březina Zdroj-Bujesily-zářezy Z-vrt Cekov Z (Železárny Hrádek) Pavlovsko Z-vrty Drahoňův Újezd Z vrtané studny-Holoubkov Z studny-Hradiště (RO) Z pramenní jímka Hůrky Z (V rašelině)-studny Cheznovice Z studny,vrty-Kamenný Újezd Z vrt pod Kařez. rybníkem-Kařez Z vrt,studna-Klabava Z vrt.studny V1aV2 Kladruby (Ro) Z pramenní jímky-Lhota pod Radčem Z-Jímací zařezy Lhotka u Radnic Z-vrt Litohlavy Z-vrt-Medový Újezd Z-studny Mešno Z-vrty,zářezy Mirošov zářezy Mirošov Z-vrty,studny,zářezy Mlečice Z-vrty,studny, zářez Mýto Z-vrt,domovní studny OstrovecLhotka Z-vrt HV 1 a HV 2 Plískov Z-studny-Podmokly Z-vrty-Příkosice Z-studny-Přívětice Z-studny,zářezy-Sklená Huť Z-RA-1 Radnice,HV-1 Sv. Barbora Z-studny Raková Z-pramení jímky, šachta-Sebečice Z-vrty,studny,zářezy Sirá Roubená studánka,štolaSkomelno Z-vrty-Skořice

Typ zdroje podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní

Qp

Qd l/s 78 130 328,32 328,32 25 37 1296 1296 112,32 112,32 453,6 453,6 20 30 216 216 4,32 4,32 216 216 233 251 120 302,4 95,04 95,04 190,08 190,08 30

45

podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní

172,8 172 95,04 95,04 172,8 172,8 43,2 43,2 285,12 285,12 216 216 129,6 129,6 34,56 76,89 362,88 362,88


43,2 43,2 64,8 69,12 37 55 233,28 233,28 8,46 8,46


129,6 17 8 345,6

129,6 25 11 345,6

103,68 138,24 138,24 138,24

strana 71

Plzeňský kraj



Kód PRVKPK lokality CZ032.3408.3211.0385.01 CZ032.3408.3211.0386.01 CZ032.3408.3211.0388.01

Název lokality

Štítov Těně Těškov Újezd u CZ032.3408.3211.0391.01 Svatého Kříže CZ032.3408.3211.0392.01 Vejvanov CZ032.3408.3211.0392.01 Vejvanov CZ032.3408.3211.0395.01 Volduchy CZ032.3408.3211.0396.01 Všenice CZ032.3408.3211.0397.01 Zbiroh CZ032.3408.3211.0397.05 Třebnuška CZ032.3401.3212.0401.01 Černovice CZ032.3405.3212.0402.01 Dnešice CZ032.3405.3212.0402.02 Černotín CZ032.3406.3212.0403.01 Dobřany CZ032.3406.3212.0403.01 Dobřany CZ032.3401.3212.0404.01 Holýšov CZ032.3401.3212.0404.01 Holýšov CZ032.3401.3212.0404.01 Holýšov CZ032.3401.3212.0406.01 Horní Kamenice CZ032.3405.3212.0408.01 Chotěšov CZ032.3405.3212.0409.01 Kotovice CZ032.3401.3212.0410.01 Kvíčovice CZ032.3401.3212.0413.01 Neuměř CZ032.3405.3212.0414.01 Nová Ves CZ032.3405.3212.0416.01 Stod CZ032.3405.3212.0422.01 Zemětice CZ032.3405.3212.0422.02 Čelákovy CZ032.3405.3212.0422.03 Chalupy CZ032.3410.3213.0423.01 Benešovice CZ032.3410.3213.0423.02 Lom u Stříbra CZ032.3410.3213.0424.06 Křivce CZ032.3410.3213.0424.08 Řešín CZ032.3410.3213.0425.01 Cebiv CZ032.3410.3213.0426.01 Černošín CZ032.3410.3213.0426.01 Černošín CZ032.3410.3213.0426.02 Krásné Údolí CZ032.3410.3213.0426.05 Ostrovce CZ032.3410.3213.0426.07 Třebel CZ032.3410.3213.0427.01 Erpužice

listopad 2004


Typ zdroje

Qp

Qd

Z-Vrty,studny-Štítov Z-vrt,zářezy-Těně Z-pozemní zářezy-Těškov


24 29 23,33

24 43 23,33

Z-studny-Újezd u Svatého Kříže Z-zářezy Vejvanov Z-studny Vejvanov-Pajzov Z- vrt Voldruchy-Habr Z-vrt Všenice Z-vrty Zbiroh Z-studny-Třebnuška Zdroj-vrt Zdroj-vrt Zdroj-vrt Zdroj-řeka(záložní zdroj) Zdroj- 2 vrty Chuchla Radbuza Lišina Horní Kamenice vrt Vodárna Zdroj vrt, studny Zdroj-nádrž Zdroj-vrt, studny Zdroj-vrt, studna Zdroj-vrty S1,S2,S3,HJ1,HJ3 Zdroj-vrt Zdroj-vrt Zdroj-vrt Prameniště Pražka Vrt Lom Studny Křivce pram. Kamýk Vrt Cebiv Vrt Černošín Zářez Černošín Vrt Krásné Údolí Zářez Ostrovce zářezy-Třebel Vrty Erpružice

podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní povrchový povrchový povrchový povrchový podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní

77,76 43,2 95,9 129,6 95,04 475,2 4 172,8 92 7

95,04 43,2 95,9 345,6 95,04 475,2 7 172,8 124 11

Název zdroje

1814,4 2160 604,8 604,8 1149,1 1149,1 699,8 699,8 28,8 43,2

22 33 522 678 28 41 16 24 527,04 0 285,12 285,12 6 9 4 6 20 30 41 61 136 226 120 120 6,91 6,91 4 7 2 3 37 56

strana 72

Plzeňský kraj



Kód PRVKPK lokality CZ032.3410.3213.0428.01 CZ032.3410.3213.0428.03 CZ032.3410.3213.0428.04 CZ032.3410.3213.0429.01 CZ032.3410.3213.0429.02 CZ032.3410.3213.0429.03 CZ032.3410.3213.0429.07 CZ032.3410.3213.0429.07 CZ032.3410.3213.0431.07 CZ032.3410.3213.0432.01 CZ032.3410.3213.0432.02 CZ032.3410.3213.0432.03 CZ032.3410.3213.0432.04 CZ032.3410.3213.0432.05 CZ032.3410.3213.0433.01 CZ032.3410.3213.0435.01 CZ032.3410.3213.0437.01 CZ032.3410.3213.0439.01 CZ032.3410.3213.0440.01 CZ032.3410.3213.0442.01 CZ032.3410.3213.0442.01 CZ032.3410.3213.0445.01 CZ032.3404.3214.0447.01 CZ032.3404.3214.0447.01 CZ032.3404.3214.0447.03 CZ032.3404.3214.0448.01 CZ032.3404.3214.0449.01 CZ032.3404.3214.0449.01 CZ032.3404.3214.0450.01 CZ032.3404.3214.0450.01 CZ032.3404.3214.0450.01 CZ032.3404.3214.0450.01 CZ032.3404.3214.0450.01 CZ032.3404.3214.0450.02 CZ032.3404.3214.0451.01 CZ032.3404.3214.0451.01 CZ032.3404.3214.0452.01 CZ032.3404.3214.0455.01 CZ032.3404.3214.0455.01 CZ032.3404.3214.0455.02

listopad 2004

Název lokality Horní Kozolupy Slavice Strahov Kladruby Brod u Stříbra Láz Vrbice u Stříbra Vrbice u Stříbra Potín Kostelec Lšelín Nedražice Ostrov u Stříbra Popov Kšice Ošelín Skapce Sulislav Svojšín Trpísty Trpísty Záchlumí Budětice Budětice Vlkonice Bukovník Čímice Čímice Dlouhá Ves Dlouhá Ves Dlouhá Ves Dlouhá Ves Dlouhá Ves Annín Dobršín Dobršín Domoraz Hartmanice Hartmanice Dobrá Voda


Název zdroje

Typ zdroje

Vrt Horní Kozolupy Studna Slavice Vrt Strahov Řeka Milíkov Studny Brod u Stříbra Studny Láz Studny Vrbice Řeka Milíkov Zářezy Za Váchou -Potín Studna+vrt Lšelín Studna+vrt Lšelín Studna+vrt Lšelín Vrt Ostrov u Stříbra Studna Popov Studna Kšice Vrt Ošelín Studna Skapce Stuniční vrt Sulislav Vrtaná studna U letního tábora Studna U hřiště Studna Na návsi zářez Záchlumí studna Budětice záložní vrt-Agrolan studna+vrt Vlkonice zářezy, dvě studny Bukovník vrt HJ1 Čímice vrt HJ2 Čímice vrt 1 Dlohá Ves (Janovice) vrt 2 Dlohá Ves (Janovice) vrt 3 Dlohá Ves (Janovice) vrt 4 Dlohá Ves (Janovice) vrt 5 Dlohá Ves (Janovice) vrt Annín (u Nového Městečka) prameniště Luh Nový vrt pr vodovod prameniště Domoraz prameniště Karlov prameniště Pustina prameniště Dobrá Voda HJ1+HJ2

podzemní podzemní podzemní povrchový podzemní podzemní podzemní povrchový podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní povrchový podzemní podzemní

Qp

Qd

l/s 172,8 172,8 19,01 19,01 8,64 8,64 14

21

2 43,2 43,2 43,2 21,6 6 19 23 6 29 80 34,56

3 43,2 43,2 43,2 21,6 9 29 34 10 44 108 34,56

66 51,84 86,4 25,9 44 216 51,84 54,4 46,7 45,8 82,9 82,94 778

99 51,84 86,4 103,7 44 216 51,84 54,4 46,7 45,8 82,9 82,94 778

43,18 43,18 44 44 216 216 319,68 319,68 32 32

strana 73

Plzeňský kraj



Kód PRVKPK lokality CZ032.3404.3214.0455.03 CZ032.3404.3214.0455.04 CZ032.3404.3214.0455.05 CZ032.3404.3214.0455.07 CZ032.3404.3214.0455.09 CZ032.3404.3214.0455.10 CZ032.3404.3214.0455.12 CZ032.3404.3214.0455.13 CZ032.3404.3214.0455.16 CZ032.3404.3214.0455.22 CZ032.3404.3214.0456.01 CZ032.3404.3214.0456.02 CZ032.3404.3214.0456.05 CZ032.3404.3214.0456.07 CZ032.3404.3214.0456.07 CZ032.3404.3214.0456.07 CZ032.3404.3214.0456.07 CZ032.3404.3214.0456.09 CZ032.3404.3214.0456.10 CZ032.3404.3214.0456.14 CZ032.3404.3214.0457.02 CZ032.3404.3214.0458.01 CZ032.3404.3214.0458.01 CZ032.3404.3214.0458.01 CZ032.3404.3214.0458.02 CZ032.3404.3214.0458.03 CZ032.3404.3214.0458.03 CZ032.3404.3214.0458.05 CZ032.3404.3214.0458.06 CZ032.3404.3214.0458.06 CZ032.3404.3214.0459.01 CZ032.3404.3214.0459.01 CZ032.3404.3214.0459.01 CZ032.3404.3214.0459.02 CZ032.3404.3214.0460.01 CZ032.3404.3214.0460.10 CZ032.3404.3214.0460.10 CZ032.3404.3214.0460.11 CZ032.3404.3214.0461.01 CZ032.3404.3214.0461.01

listopad 2004

Název lokality Dolejší Krušec Dolejší Těšov Hořejší Krušec Chlum Keply Kochánov Kundratice Loučová Palvínov Vlastějov Hlavňovice Cihelna Horní Staňkov Libětice Libětice Libětice Libětice Pích Přestanice Zámyšl Korýtko Hrádek Hrádek Hrádek Čejkovy Čermná Čermná Odolenov Tedražice Tedražice Kašperské Hory Kašperské Hory Kašperské Hory Červená Kolinec Malonice Malonice Mlázovy Modrava Modrava


Název zdroje prameniště Dolejší Krušec 3 studny Dolejší Těšov prameniště Hořejší Krušec prameniště Chlum prameniště Keply prameniště Kochánov prameniště Kundratice prameniště Loučová prameniště Palvinov prameniště Vlastějov prameniště Hlavňovice prameniště Cihelna 3 studny Horní Staňkov prameniště Libětice studna S1 studna S2 studna S3 prameniště Pích studny S2,3,4 Přestanice prameniště Zámyšl 3 jímací zářezy údolí Kalinského potoka studny Hrádek studny studny Hrádek 2 vrty studna Čejkovy prameniště Čermná 2 studny Čermná prameniště Odolenov prameniště Tedražice studna Tedražice prameniště Řetenice Starý+Nový Ždánov vrt Ždánov-rezervní prameniště Červená vrty HJ1,2 Kolinec prameniště Na vrchách studna Malonice prameniště Mlázovy prameniště Modrava prameniště Modrava studna

Typ zdroje podzemní podzemní povrchový povrchový podzemní povrchový podzemní povrchový povrchový podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní povrchový podzemní podzemní podzemní podzemní

Qp

Qd

l/s 11 25,92 7 8 12 8 12 2 4 14 100 9 7 25,1 17,28 4,32 3,46 15,55 37,15 43,2

11 25,92 7 8 12 8 12 2 4 14 100 9 7 25,1 17,28 4,32 3,46 15,55 37,15 43,2

185,8 237,6 51,84

185,8 237,6 51,84

129,6 26

129,6 26

129,6 129,6 210,8 224,64 190 190 86,4 86,4 164,16 164,16 360,3 360,3 5,2 5,2 60,5 60,5 86,4 86,4 25,92 25,92 25,92 25,95

strana 74

Plzeňský kraj




Název lokality

CZ032.3404.3214.0461.01

Modrava

CZ032.3404.3214.0461.01 CZ032.3404.3214.0461.02 CZ032.3404.3214.0462.01 CZ032.3404.3214.0463.01 CZ032.3404.3214.0464.01 CZ032.3404.3214.0464.01 CZ032.3404.3214.0464.01 CZ032.3404.3214.0464.02 CZ032.3404.3214.0464.03 CZ032.3404.3214.0465.01 CZ032.3404.3214.0465.05 CZ032.3404.3214.0465.15 CZ032.3404.3214.0466.01 CZ032.3404.3214.0467.01 CZ032.3404.3214.0467.01 CZ032.3404.3214.0468.01 CZ032.3404.3214.0468.01 CZ032.3404.3214.0468.01

Modrava Filipova Huť Mokrosuky Nezamyslice Nezdice na Šumavě Nezdice na Šumavě Nezdice na Šumavě Ostružno Pohorsko Petrovice u Sušice Františkova Ves Svojšice Podmokly Prášily Prášily Rabí Rabí Rabí

CZ032.3404.3214.0469.01 CZ032.3404.3214.0469.01 CZ032.3404.3214.0469.01

Rejštejn Rejštejn Rejštejn


Klášterský Mlýn Svojše Velký Radkov Damíč Mačice Srní Strašín Strašín Nahořánky Věštín Albrechtice

CZ032.3404.3214.0473.01 CZ032.3404.3214.0473.02 CZ032.3404.3214.0473.04 CZ032.3404.3214.0473.06

Albrechtice Červené Dvorce Dolní Staňkov Chmelná

listopad 2004


Název zdroje prameniště Modrava studna (vrt) prameniště Modrava studna (Kloster. chata) prameniště Filipova Huť prameniště Mokrosuky prameniště Nezamyslice prameniště Hlavní papírna-zářezy Podolí-studny prameniště Ostružno prameniště Pohorsko prameniště Pařezí studna Františkova Ves vrt Svojšice prameniště Podmokly Prášily - pramenní zářezy Prášily - pramenní zářezy pramenní zářezy Rabí kopaná studna Rabí vrt Rabí (hydrogeol.) prameniště Vinice -4 pramenní jímky 2 jímky-Rejštejn vrt Rejštejn prameniště Kláš. Mlýn -4studny prameniště Svojše-studny studna studna "Pod Tisvicí" prameniště Mačice prameniště Srní (Plavební potok) pramenní zářezy zářezy+vrt prameniště Hrbeček prameniště Věštín prameniště Jižní část studny S1 prameniště Severní část studna S3+S4 prameniště Červené Dvorce prameniště D.Staňkov-studna pram.Chmelná studny S1+S2

Typ zdroje podzemní

Qp l/s 43,2

Qd 43,2

podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní povrchový podzemní podzemní povrchový podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní povrchový podzemní podzemní

25,92 20 207,4 172,8 60,5 17,28 16,42 63 60,5 86,4 21,6 43,2 172,8 43,2 90,72 10,4 115,8 122,7

25,92 20 285,1 172,8 60,5 17,28 16,42 63 60,5 86,4 21,6 43,2 172,8 43,2 90,72 10,4 115,8 122,7

podzemní povrchový povrchový

43,2 12,1 43,2

43,2 12,1 43,2

podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní povrchový podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní

47 21

47 21

172,8 43,2 518,4

172,8 43,2 518,4

54,43 4,32 21

54,43 4,32 21

27,65 38 17,3 17,28

27,65 38 17,3 17,28


strana 75

Plzeňský kraj




Název lokality

CZ032.3404.3214.0473.06

Chmelná

CZ032.3404.3214.0473.11 CZ032.3404.3214.0473.14 CZ032.3404.3214.0473.15 CZ032.3404.3214.0473.16 CZ032.3404.3214.0474.01 CZ032.3404.3214.0474.01 CZ032.3404.3214.0474.01 CZ032.3404.3214.0474.01 CZ032.3404.3214.0474.02 CZ032.3404.3214.0474.03 CZ032.3404.3214.0474.04 CZ032.3404.3214.0474.04 CZ032.3404.3214.0474.05 CZ032.3404.3214.0474.05 CZ032.3404.3214.0474.08 CZ032.3404.3214.0475.01 CZ032.3404.3214.0475.03 CZ032.3404.3214.0475.04 CZ032.3404.3214.0475.05 CZ032.3404.3214.0476.01 CZ032.3404.3214.0476.01 CZ032.3410.3215.0477.06 CZ032.3410.3215.0477.09 CZ032.3410.3215.0477.09 CZ032.3410.3215.0477.11 CZ032.3410.3215.0477.22 CZ032.3410.3215.0477.22 CZ032.3410.3215.0478.01 CZ032.3410.3215.0479.01 CZ032.3410.3215.0480.02 CZ032.3410.3215.0481.02 CZ032.3410.3215.0482.01 CZ032.3410.3215.0483.02 CZ032.3410.3215.0484.01 CZ032.3410.3215.0484.01 CZ032.3410.3215.0484.01 CZ032.3410.3215.0484.01

Sušice I Volšovy Vrabcov Záluží Velhartice Velhartice Velhartice Velhartice Braníčkov Drouhavec Hory Matky Boží Hory Matky Boží Chotěšov Chotěšov Nemilkov Žihobce Bílenice Kadešice Rozsedly Žichovice Žichovice Damnov Holostřevy Holostřevy Kurojedy Vysočany Vysočany Brod nad Tichou Broumov Březí Maršovy Chody Dlouhý Újezd Branka Hošťka Hošťka Hošťka Hošťka

listopad 2004


Název zdroje pram.Chmelná vrt pram.LuhSušice;zářezy,studny,Otava,náhon prameniště Staré Volšovy pram.Vrabcov-pamenní jímky 2 studny Záluží prameniště Velhartice vrt HV1 Velhartice vrt HV2 Velhartice dvě sběrné studny prameniště Braníčkov prameniště Drouhavec prameniště Hory Matky Bož jímací zářezy prameniště Teleček jímací studny prameniště Nemilkov pram. Žihobce studna " Podskalí " 3 vrty Bílenice vrt Kadešice 2 studny Panská pila vrt Žichovice HV1 vrt Žichovice HV2 vrty Damnov vrt S1 vrt S2 vrt a studny Kurojedy prameniště Mlýnec prameniště Velké Dvorce 3 vrty sběrné jímky Broumov domovní studny prameniště Maršovy Chody 2 prameniště studna St1 St2 St3 KS

Typ zdroje podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní povrchový podzemní podzemní podzemní podzemní povrchový podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní

Qp

Qd l/s

190,08 190,08 4320

4320

47,52 42,3

47,52 42,3

71,7 43,2 103,7 77,8 15

71,7 43,2 103,7 77,8 15

144

144

95 95 77,8 77,8 51,84 51,84 17,28 17,28 45,8 45,8 69,12 69,12 129,6 129,6 172,8 172,8 24 36 35 35 52 52 13 19 12 18 15 23 37 55 1036,8 1036,8 7 86,4

11 129,6

173 8,64 78 206

173 8,64 78 206

strana 76

Plzeňský kraj




Název lokality

CZ032.3410.3215.0484.01 CZ032.3410.3215.0484.01 CZ032.3410.3215.0484.02 CZ032.3410.3215.0484.02 CZ032.3410.3215.0485.02 CZ032.3410.3215.0485.02 CZ032.3410.3215.0485.03 CZ032.3410.3215.0485.06 CZ032.3410.3215.0486.06 CZ032.3410.3215.0487.01 CZ032.3410.3215.0488.01 CZ032.3410.3215.0489.01 CZ032.3410.3215.0489.02 CZ032.3410.3215.0489.03 CZ032.3410.3215.0489.06 CZ032.3410.3215.0491.02 CZ032.3410.3215.0492.01 CZ032.3410.3215.0493.01 CZ032.3410.3215.0493.01 CZ032.3410.3215.0493.02 CZ032.3410.3215.0493.04 CZ032.3410.3215.0493.04 CZ032.3410.3215.0493.05 CZ032.3410.3215.0493.06 CZ032.3410.3215.0493.07 CZ032.3410.3215.0493.07 CZ032.3410.3215.0493.09 CZ032.3410.3215.0493.09

Hošťka Hošťka Žebráky Žebráky Boněnov Boněnov Dolní Kramolín Michalovy Hory Štokov Kočov Lesná Lestkov Domaslav Hanov Vysoké Jamné Zadní Milíře Obora Planá Planá Křínov Otín Otín Pavlovice Svahy Týnec Týnec Vysoké Sedliště Vysoké Sedliště


Přimda Přimda Třískolupy Újezd pod Přimdou Velké Dvorce Rozvadov Rozvadov Rozvadov Rozvadov Rozcestí Svatá Kateřina

listopad 2004


Název zdroje S3 S1+S2 prameniště (jímací zážez) vrtaná studna vrt Boněnov jímac. zář. Boněnov 3 jímací zářezy jímací zářezy prameniště studna Lesná zářezy- prameniště 5 zářezů Bezvěrov obecní studna 2 zářezy pramenné zářezy studna Lučina vrt Planá prameniště Broumov 2 zářezy vrt studna studna vrt Svahy studna vrt vrt studna vrt HV 1 (v obci Újezd p. Přimdou) kopaná studna HV 2 obecní vrt Třískolupy 3 vrty jímací objekty studně ST2 studně ST3 zdroj R1 a R2 vrtaná studna (majetek celnic) studna Rozcestí vrty

Typ zdroje podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní povrchový podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní

Qp

Qd

l/s 130 130 78 78 7 8 7 13 86 86 86 86 26 26 8,6 8,6 2 2 28 42 69 104 52 52 2 4 26 26 6 9 3 4 8 12 172,8 172,8 777,6 777,6 86,4 86,4 129,6 129,6 4 9

5 13

0,5 0,05

0,05 0,05

172,8 260 15 13 173 93 43 209 237,6 2 69,12

172,8 260 22 19 173 93 43 209 237,6 3 69,12

strana 77

Plzeňský kraj



Kód PRVKPK lokality CZ032.3410.3215.0496.03 CZ032.3410.3215.0497.01 CZ032.3410.3215.0497.01 CZ032.3410.3215.0497.02 CZ032.3410.3215.0497.03 CZ032.3410.3215.0498.02 CZ032.3410.3215.0498.10 CZ032.3410.3215.0499.01 CZ032.3410.3215.0500.04 CZ032.3410.3215.0501.03 CZ032.3410.3215.0501.04 CZ032.3410.3215.0502.01 CZ032.3410.3215.0502.02 CZ032.3410.3215.0502.04 CZ032.3410.3215.0503.01

Název lokality

Mchov Staré Sedlo Staré Sedlo Darmyšl Racov Bernartice Strachovice Studánka Mýto Jemnice Kumpolec Třemešné Bezděkov Nová Ves Zadní Chodov Stříbro - Kladruby CZ032.9032.9032.0000.00 Těchlovice RokycanyCZ032.9032.9032.0000.00 Hrádek_Strašice RokycanyCZ032.9032.9032.0000.00 Hrádek_Strašice RokycanyCZ032.9032.9032.0000.00 Hrádek_Strašice CZ032.9032.9032.0000.00 Tachov- Bor- Planá CZ032.9032.9032.0000.00 Tachov- Bor- Planá CZ032.9032.9032.0000.21 Nýrsko - Klatovy Nýrsko - Domažlice CZ032.9032.9032.0000.22 - Holýšov Nýrsko - Domažlice CZ032.9032.9032.0000.22 - Holýšov

listopad 2004


Název zdroje studna vrt vrt vrtaná studna vrtané studny vrt studny 2 vrtané studny studny studna Jemnice studně Zářezy Zářezy Bezděkov jímací zářezy jímací zážezy

Typ zdroje podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní podzemní

řeka Mže podzemní jímání Padrťský a Třítrubecký potok povrchový zářezy Padrť, Velká Louka,Bučina,Rožmitál,Bor podzemní sběrná studna Janov vodní nádrž Lučina prameniště Branka Vodní nádrž Nýrsko

podzemní povrchový povrchový povrchový

prameniště Svatá Anna

podzemní

důl Meclov

podzemní

Qp

Qd

l/s 5 7 43,2 43,2 25,92 25,92 86,4 86,4 69,12 69,12 15 23 6 9 432 432 86,4 8604 6 9 69 104 103,68 103,68 7 10

5616

5616

4320

4320

2160

2160

1382,4 2160 7344 7344 1468,8 1468,8 34560 34560 1728

1728

1192,3 1192,3

strana 78

Plzeňský kraj



3.5 POPIS SKUPINOVÝCH VODOVODŮ 3.5.1

ÚVODNÍ INFORMACE

Pro potřeby vypracování „Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Plzeňského kraje“ byla vytvořená struktura vodovodů, která se odlišuje od některých běžně používaných definic. V úvodu kapitoly zabývající se touto problematikou, proto uvádíme základní informace k členění: místní vodovod – vodovod malého rozsahu do 50 zásobených obyvatel vodovod pro veřejnou potřebu – vodovod, který zásobuje jednu, případně více obcí či jejich místních částí, ale z hlediska zásobení nemá zásadní význam. skupinový vodovod – významný vodovod pro veřejnou potřebu v regionu, který zásobuje větší počet měst nebo obcí, z jednoho či více zdrojů. Skupinový vodovod vytváří zpravidla samostatnou bilanční jednotku, oblastní vodovod – definuje velký nadregionální vodovod, který sdružuje skupinové a jednotlivé vodovody pro veřejnou potřebu provozované různými provozovateli. Oblastní vodovod vytváří vždy samostatnou bilanční jednotku.

3.5.2

OBLASTNÍ VODOVOD PLZEŇSKÉ AGLOMERACE Tento oblastní vodovod se skládá z těchto skupinových vodovodů :

3.5.2.1 Skupinový vodovod Plzeň – Dýšina - Ejpovice Skupinový vodovod Plzeň-Dýšina-Ejpovice zásobuje vodou obce Dýšina, lokalitu Nová Huť, Chrást, Kyšice a Ejpovice. Vodárenským zdrojem je řeka Úhlava v Plzni, ze které je surová voda čerpána odběrným zařízením do úpravny vody Homolka na jejím pravém břehu. Po úpravě surové vody na parametry pitné vody je voda z ÚV Homolka dopravována hlavními přívodními řady do systému vodojemů v městě Plzni. Zdrojem upravené vody pro skupinový vodovod je vodojem Homolka, ze kterého je veden propojovací řad DN 600 na Letnou v Plzni, odkud je veden přivaděč z oceli DN 350 – 6,0 km přes části Plzně Doubravku a Újezd do vodojemu 2 x 400 m3 (417,8/414 m n. m.) západně od Dýšiné. Textová a grafická část a majetková evidence v tabulkách tohoto úseku do počátku skupinového vodovodu je začleněna v městě Plzni. Z vodojemu před Dýšinou vedou 3 zásobní řady. Řad LT DN 150 – 1,5 km do VDJ 2 x 100 m3 nad jižním okrajem Chrástu a z něj gravitačně řadem LT DN 200 do rozvodné sítě obce. VDJ a zásobní řad jsou začleněny pod Chrást. Řad LT DN 250 – 1,2 km do vodoměrné šachty na západním okraji Dýšiny a z ní do rozvodné sítě obce. Od vodoměrných šachet jsou řady začleněny pod Dýšinou. Řad PVC DN 225 – 0,7 km pokračující v LT DN 200 – 1,35 km kolem jihovýchodního okraje Dýšiny a dále v PVC DN 225 – 1,45 km do čerpací stanice na severním okraji Kyšic. Z jižního okraje

listopad 2004

strana 79

Plzeňský kraj



Dýšiny se k němu připojuje a souběžně s ním vede do ČS Kyšice řad LT DN 200 – 2,05 km. Z ČS Kyšice vedou souběžně 2 výtlačné řady PVC DN 225 – 1,35 km a LT DN 200 -. 1,35 km do VDJ Kyšice 1x 150 m3 (450/445 m n. m.). Zásobní řad z VDJ Kyšice do Kyšic je začleněn pod Kyšice. Z vodojemu Kyšice vede gravitačně přivaděč z ocele DN 200 délky 1,1 km do Ejpovic. Technický stav skupinového vodovodu vyžaduje výměnu kritických úseků řadu LT DN 200 v délce 0,5 km mezi Dýšinou a Kyšicemi, instalaci automatického dochlorování ve VDJ i s dálkovým řízením a odvzdušnění přivaděče LT DN 150 do Chrástu do roku 2007. Kvalita vody ve skupinovém vodovodu byla kontrolována 33 odběry, z nichž nevyhovělo 51,5 %. Limity byly překročeny v ukazatelích železo, mangan a koliformní bakterie. Hodnocení nevyhovuje v ukazateli koliformní bakterie. Napojení obcí Napojení obcí na předávací místa skupinového vodovodu je začleněno v textové a grafické části a majetkové evidenci v tabulkách napojených obcí. Dýšina, lokalita Nová Huť Z vodoměrné šachty na západním okraji Dýšiny přivaděče LT DN 250 z vodojemu 2 x 400 m3 (417,8/414 m n. m.) západně od Dýšiné. Lokalita Nová Huť je napojena na rozvodnou síť obce Dýšina. Chrást Z VDJ 2 x 100 m3 (dno 385,5 m n. m.) nad jižním okrajem Chrástu a z něj gravitačně zásobním řadem LT DN 200. Kyšice Z VDJ Kyšice 1x 150 m3 (450/445 m n. m.) zásobním řadem LT DN 100. Ejpovice Z vodoměrné šachty přivaděče OC DN 200 z vodojemu Kyšice 1 x 150 m3. Pro zlepšení kvality pitné vody navrhujeme instalaci automatického dochlorování na VDJ Dýšina, dávkování inhibitorů koroze do potrubí a ztvrzování vody i po trase.

listopad 2004

strana 80

Plzeňský kraj



3.5.2.2 Skupinový vodovod Plzeň – Starý Plzenec - Blovice Skupinový vodovod Plzeň-Starý Plzenec-Blovice je přiveden k městům, obcím a částem - Losiná, Chválenice, Želčany, Chouzovy, Šťáhlavy, Šťáhlavice, Nezvěstice, Žákava, Vlčtejn, Chlumánky, Chlum, Střížovice, Únětice, Dubí a Blovice. V současné době však nejsou připojeny Želčany, Chlouzovy, Nezvěstice. Vodárenským zdrojem je řeka Úhlava v Plzni, ze které je surová voda čerpána odběrným zařízením do úpravny vody Homolka na jejím pravém břehu. Po úpravě surové vody na parametry pitné vody je voda z ÚV Homolka dopravována hlavními přívodními řady do systému vodojemů v městě Plzni. Zdrojem upravené vody pro skupinový vodovod je vodojem Starý Plzenec 2 x 750 m3 (458,0/453,0 m n.m.) západně od Starého Plzence, do kterého je veden propojovací řad DN 600 z ÚV Homolka. Textová a grafická část a majetková evidence v tabulkách tohoto úseku do počátku skupinového vodovodu je začleněna v městě Plzni. Z VDJ Starý Plzenec je veden přivaděč ze sklolaminátu GRP DN 324 – 7,145 km do vodojemu Šťáhlavy 2 x 250 m3 (405,3/402,0 m n. m.) jižně od Šťáhlav. Před VDJ Šťáhlavy je před křížením silnice Šťáhlavy-Nezbavětice odbočení z přivaděče na čerpací stanici Nezbavětice, z ní je výtlačný řad z LT Pont-a-Mouson DN 100 – 1,636 km do vodojemu Chválenice s odbočením PVC DN 90 – 0,524 km do vodojemu Losiná. VDJ Losiná a zásobní řady do rozvodu v Losiné jsou začleněny pod obec Losiná. VDJ Chválenice a napojení Chválenic odbočkami ze zásobního řadu jsou začleněny pod obec Chválenice. Zásobní řad do redukční šachty u Chválenic a dále do Želčan a Chouzov je začleněn pod části Želčany a Chouzovy. Z VDJ Šťáhlavy pokračuje přivaděč SL GRP DN 324 – 2,292 km k odbočení a redukční šachtě do Nezvěstic. Hned za VDJ Šťáhlavy je u křižovatky silnic odbočení zásobním řadem do rozvodu ve Šťáhlavech – začleněno pod obec Šťáhlavy. Na stejném místě je odbočení zásobním řadem do rozvodu ve Šťáhlavicích – začleněno pod část Šťáhlavice. Z redukční šachty jsou zásobním řadem napojeny Nezvěstice, z odbočení tohoto řadu v Nezvěsticích je zásobním řadem napojena Žákava – začleněno pod obec Žákava. Od odbočení do Nezvěstic pokračuje přivaděč LT Pont-a-Mouson DN 250 – 3,768 km k odbočení a čerpací stanici Zdemyslice. Z ČS Zdemyslice je voda tlačena řadem LT DN 80 – 1,57 km do vodojemu Vlčtejn. Z VDJ Vlčtejn je přes automatickou tlakovou stanici napojen Vlčtejn a s redukcí tlaku Chlumánky – začleněno pod Vlčtejn. Z VDJ Vlčtejn pokračuje zásobní řad do čerpací stanice Chlum. Před ČS jsou v Chlumu odbočením přes vodoměrnou šachtu napojeny Střížovice – začleněno pod Střížovice. Z ČS Chlum je voda tlačena do vodojemu Chlum. Z VDJ Chlum je voda vedena zpět zásobním řadem do Chlumu. Dále jsou z VDJ Chlum napojeny zásobním řadem Únětice – začleněno pod

listopad 2004

strana 81

Plzeňský kraj



Chlum a Únětice. Od odbočení k ČS Zdemyslice pokračuje přivaděč LT Pont-a-Mouson DN 200 – 3,502 km do vodojemu Blovice. Z VDJ Bílovice jsou zásobním řadem s odbočením napojeny Blovice. Dále je z VDJ Blovice zásobním řadem napojeno Dubí – začleněno pod Bílovice a Dubí. Napojení obcí Napojení obcí na předávací místa skupinového vodovodu je začleněno v textové a grafické části a majetkové evidenci v tabulkách napojených obcí. Losiná Z VDJ Losiná vedou zásobní řady PVC DN 160 – 0,284 km a PVC DN 160 – 1,721 km do rozvodu v Losiné. Chválenice Chválenice jsou napojeny odbočkami PVC DN 110 – 0,223 km a PVC DN 90 – 0,145 km ze zásobního řadu z VDJ Chválenice Želčany, Chouzovy (vodu neodebírají) Z VDJ Chválenice vede zásobní řad PVC DN 160 – 1,239 km do redukční šachty u Chválenic a dále z PVC DN 110 – 1,913 km do Želčan a Chouzov. Šťáhlavy, Šťáhlavice Za VDJ Šťáhlavy je u křižovatky silnic odbočení zásobním řadem PVC DN 225 – 1,13 km a pokračujícím z PVC DN 110 – 1,578 km do rozvodu ve Šťáhlavech. Na stejném místě je odbočení zásobním řadem PVC DN 160 – 1,165 km pokračujícím z PVC DN 110 – 1,514 km do rozvodu ve Šťáhlavicích. Nezvěstice Z redukční šachty jsou zásobním řadem PVC DN 160 – 0,704 km napojeny Nezvěstice. Žákava Z odbočení tohoto řadu v Nezvěsticích je řadem PVC DN 110 – 1,690 km napojena Žákava. Vlčtejn, Chlumánky Z VDJ Vlčtejn je přes automatickou tlakovou stanici řadem PVC DN 110 – 0,397 km napojen Vlčtejn a řadem PVC DN 90 – 0,579 km s redukcí tlaku Chlumánky.

listopad 2004

strana 82

Plzeňský kraj



Střížovice Před ČS jsou v Chlumu odbočením přes vodoměrnou šachtu napojeny řadem PVC DN 110 – 2,286 km Střížovice. Chlum, Únětice Z VDJ Chlum je voda vedena zpět zásobním řadem PVC DN 110 – 0,906 km do Chlumu. Dále jsou z VDJ Chlum napojeny zásobním řadem PVC DN 110 – 2,275 km Únětice. Blovice, Dubí Z VDJ Bílovice jsou zásobním řadem LT DN 250 – 0,835 km s odbočením LT DN 200 – 0,740 km napojeny Blovice. Dále je z VDJ Bílovice zásobním řadem LT DN 100 – 0,850 km napojeno Dubí.

3.5.2.3 Skupinový vodovod Plzeň – Třemošná – Česká Bříza Skupinový vodovod Plzeň-Třemošná-Česká Bříza zásobuje vodou obce Třemošná a část Záluží, Zruč-Senec a Českou Břízu . Vodárenským zdrojem je řeka Úhlava v Plzni, ze které je surová voda čerpána odběrným zařízením do úpravny vody Homolka na jejím pravém břehu. Po úpravě surové vody na parametry pitné vody je voda z ÚV Homolka dopravována hlavními přívodními řady do systému vodojemů v městě Plzni. Zdrojem upravené vody pro skupinový vodovod je vodojem Sytná 2 x 6000 m3, do kterého je veden propojovací řad DN 600 z VDJ Sylván a do něj DN 700 a 800 z VDJ Homolka. Textová a grafická část a majetková evidence v tabulkách tohoto úseku do počátku skupinového vodovodu je začleněna v městě Plzni. Z vodojemu Sytná v Plzni na Košutce je veden přivaděč z oceli DN 300 – 5,8 km do odbočovací šachty na jižním okraji Třemošné. Z odbočovací šachty je řadem LT DN 200 – 0,3 km napojen VDJ „Betlém“ 250 m3, ze kterého je napájena rozvodná síť v Třemošné. Řad LT DN 200 – 0,4 km pokračuje dále z LT DN 150 – 0,65 km a PVC DN 160 – 2,15 km do České Břízy, kde je napojen na rozvod v obci. Z odbočovací šachty je jižně veden řad LT DN 200 – 1,15 km, pokračující z LT DN 150 – 1,25 km do Zruče-Sence, kde je napojen na rozvod v obci. Kvalita vody ve skupinovém vodovodu byla kontrolována 17 odběry, z nichž nevyhovělo 76,5 %. Limity byly překročeny u ukazatelů barva, zákal, mangan a koliformní bakterie. Hodnocení nevyhovuje v ukazateli koliformní bakterie.

listopad 2004

strana 83

Plzeňský kraj



Napojení obcí Napojení obcí na předávací místa skupinového vodovodu je začleněno v textové a grafické části a majetkové evidenci v tabulkách napojených obcí. Třemošná Z VDJ „Betlém“ 250 m3, který je napájen přivaděčem LT DN 200. Třemošná - Záluží Část Záluží je napojena z přivaděče OC DN 300, přes redukční ventil R 1 na jižním okraji Třemošné, zásobním řadem LT DN 200. Česká Bříza Z přivaděče PVC DN 160 z Třemošné. Zruč-Senec Z přivaděče LT DN 150 z Třemošné. Technický stav skupinového vodovodu vyžaduje cementaci přivaděče Plzeň-Třemošná z OC DN 300 – 5,8 km (2 km – 2005, 2 km – 2006, 1,8 km – 2007). Pro zlepšení kvality pitné vody navrhujeme zvýšit dochloraci ve VDJ Sytná a po trase přivaděče. Dále je na skupinový vodovod navrženo napojení obcí : Dolany Navrhujeme v roce 2005 napojení na skupinový vodovod Plzeň – Třemošná – Česká Bříza z obce Zruč – Senec. Druztová Navrhujeme vybudovat vodovod pro veřejnou potřebu napojením po vybudovaní přivaděče do obce Dolany. Předpokládaný termín realizace v roce 2011-2014. Nadryby Navrhujeme připojení obce na skupinový vodovod Plzeň – Třemošná – Česká Bříza, na kterém je uvažováno prodloužení do obce Dolany. Termín realizace po roce 2015.

listopad 2004

strana 84

Plzeňský kraj



3.5.2.4 Skupinový vodovod Plzeň – Nýřany - Líně Pro zásobování pitnou vodou správního území pověřeného úřadu státní správy Nýřany má rozhodující význam Skupinový vodovod Plzeň-Nýřany-Líně. Zásobuje vodou obce Vejprnice, Vochov, Tlučná, Nýřany, lokalitu Pankrác a část Kamenný Újezd, Úherce, Zbůch, lokalitu Týnec a část Červený Újezd, Líně a lokalitu Sulkov. Vodárenským zdrojem je řeka Úhlava v Plzni, ze které je surová voda čerpána odběrným zařízením do úpravny vody Homolka na jejím pravém břehu. Po úpravě surové vody na parametry pitné vody je voda z ÚV Homolka dopravována hlavními přívodními řady do systému vodojemů v městě Plzni. Zdrojem upravené vody pro skupinový vodovod je vodojem Homolka 2 x 3115 m3, ze kterého je veden propojovací řad DN 800 směrem na VDJ Sylván. U vodojemu Bory 2 x 6000 m3 je odbočení z tohoto řadu a počátek skupinového vodovodu. Textová a grafická část a majetková evidence v tabulkách tohoto úseku do počátku skupinového vodovodu je začleněna v městě Plzni. Od odbočení v Plzni na Borech je veden přivaděč z oceli DN 400 – 6,5 km, chráněný katodovou ochranou, jižně od lokality Nová Hospoda do předávacího objektu na východním okraji Vejprnic, odtud dále z OC DN 400 – 5,65 km přes obce Vejprnice a Tlučnou do vodojemu Pankrác 2 x 1500 m3 (394,2/389,3 m n. m.). Z vodojemu Pankrác pokračuje dále přivaděč skupinového vodovodu OC DN 400 – 7,15 km přes město Nýřany, dále po okraji obce Úherce do vodojemu Zbůch. Z VDJ Zbůch pokračuje přivaděč LT 300 – 4,15 km do obce Líně a dále z PVC 160 – 2 km do lokality Sulkov, kde je přivaděč skupinového vodovodu ukončen. Kvalita vody ve skupinovém vodovodu byla kontrolována 52 odběry v roce 2003, z nichž nevyhovělo platným limitům pro pitnou vodu 31,25 %. Limity byly překročeny v ukazatelích zákal, železo, mangan a koliformní bakterie. Hodnocení nevyhovuje v ukazateli koliformní bakterie.

Napojení obcí Napojení obcí na trase zásobními řady z přivaděče je začleněno v textové a grafické části a v tabulkách majetkové evidence napojených obcí.

Vejprnice Z přivaděče OC DN 400 je do vodojemů Na Hvížďalce, na severním okraji obce, o objemu 500 m3 a 100 m3 (384/379 m n.m.) odbočeno potrubí OC DN 200 délky 1,045 km. Z vodojemů je voda rozvedena gravitačně po obci. Vochov Z vodojemů Na Hvížďalce, na severním okraji Vejprnic, napájených odbočením z přivaděče OC DN 400, je voda vedena gravitačně potrubím OC DN 200 v délce 2,360 km do rozvodu po obci.

listopad 2004

strana 85

Plzeňský kraj



Tlučná Z přivaděče OC DN 400 na severním okraji města Nýřan je odbočen zásobní řad z potrubí PVC DN 160 v délce 0,8 km k rozvodu v obci.

Nýřany, lokalita Pankrác, část Kamenný Újezd Na pokračování přivaděče OC DN 400 z VDJ Pankrác jsou napojeny rozvodné řady města Nýřan. Lokalita Pankrác je napojena odbočením z přivaděče OC DN 400 do hydroforové čerpací stanice na jihovýchodním okraji lokality a odtud do rozvodu lokality. Místní část Kamenný Újezd je napojena gravitačním přívodním řadem PVC 110 v délce 0,420 km z rozvodu Nýřan do hydroforové čerpací stanice na jihovýchodním okraji části a odtud do rozvodu části. Úherce Na přivaděč OC DN 400 na východním okraji obce jsou napojeny přes vodoměrnou šachtu rozvodné řady obce. Zbůch, lokalita Týnec, část Červený Újezd Z vodojemu Zbůch „Na vršku“ o objemu 2 x 1500 m3 (373,15/368,2 m n. m.), který je napájen z přivaděče OC DN 400, je voda rozvedena gravitačně po obci. Lokalita Týnec je napojena z VDJ „Na vršku“ zásobním potrubím OC DN 150 v délce 0,920 km. Místní část Červený Újezd je napojena zásobním potrubím PVC DN 160 v délce 1 km přes rozvod obce Zbůch na jižním okraji z VDJ „Na vršku“.

Líně a lokalita Sulkov Z přivaděče LT DN 300 do rozvodu v obci Líně a z navazujícího ukončení přivaděče PVC DN 160 do rozvodu lokality Sulkov. Technický stav skupinového vodovodu vyžaduje postupnou výměnu či jinou technologií provedenou obnovu ocelového potrubí DN 400 – 19,3 km (3,3 km – 2005, 3,2 km – 2006, 2,85 km – 2007, 2,8 km –2008, 3,6 km – 2009, 3,55 km – 2010) a rekonstrukci na mnoha místech přerušené katodové ochrany. Dále navrhujeme pro zlepšení kvality pitné vody instalaci automatického dochlorování na VDJ Pankrác s dálkovým řízením a signalizací hladiny vody ve VDJ. Předpokládaný termín rekonstrukce v roce 2005. Dále je na skupinový vodovod navrženo napojení obcí :

listopad 2004

strana 86

Plzeňský kraj



Blatnice Navrhujeme napojení na skupinový vodovod Plzeň-Nýřany-Líně. Napojení je možno provést na vodovodní přivaděč od města Nýřany na sever od dálnice. Předpokládaný termín realizace 2011. Heřmanova Huť Vzhledem k častému přerušování dodávky vody a překročení limitů v ukazatelích koliformních a psychrofilních bakterií od majitele zdroje Sklárny Heřmanova Huť a.s., navrhujeme zajištění pitné vody napojením obce na skupinový vodovod Plzeň – Nýřany – Líně, přívodním řadem z obce Blatnice. Předpokládaný termín výstavby 2012. Rochlov Navrhujeme napojení na skupinový vodovod Plzeň-Nýřany-Líně, který je uvažován k prodloužení do Heřmanovy Hutě k realizaci v roce 2012. Napojení je možno provést na vodovodní přivaděč Blatnice – Heřmanova Huť. Předpokládaný termín realizace po roce 2015. Hněvnice Navrhujeme napojení na skupinový vodovod Plzeň-Nýřany-Líně, který je uvažován k prodloužení do Heřmanovy Hutě k realizaci v roce 2012. Napojení je možno provést na vodovodní přivaděč Blatnice – Heřmanova Huť. Předpokládaný termín realizace po roce 2015. Kbelany Navrhujeme napojení na skupinový vodovod Plzeň-Nýřany-Líně, který je uvažován k prodloužení do Heřmanovy Hutě k realizaci v roce 2012. Napojení je možno provést na vodovodní přivaděč Blatnice – Heřmanova Huť. Předpokládaný termín realizace po roce 2015. Myslinka Do obce je přiveden řad z VDJ Pankrác přes obecní VDJ a po roce 2015 se předpokládá vybudování rozvodných řadů v obci a připojení obyvatel. Nýřany – Doubrava Po roce 2015 navrhujeme připojení na skupinový vodovod z obce Myslinka.

listopad 2004

strana 87

Plzeňský kraj


3.5.3


OBLASTNÍ VODOVOD KLATOVSKA A DOMAŽLICKA Tento oblastní vodovod se skládá z těchto skupinových vodovodů :

3.5.3.1 Skupinový vodovod Nýrsko - Klatovy Skupinový vodovod Nýrsko – Klatovy je klíčovým zdrojem pitné vody pro Klatovsko a Domažlicko. Jako zdroj pro tento vodovod slouží vodárenská nádrž Nýrsko, nacházející se v blízkosti města Nýrska, na řece Úhlavě. Z vodní nádrže, vystavěné na hranici CHKO a CHOPAV Šumava, je voda čerpána (400 l/s) do VDJ Nýrsko 2 x 2500 m3 (523,00/518,00 m.n.m.), má kapacitu průtoku vody 400 l/s, kde je umístěna úpravna surové vody Nýrsko-Milence. Jelikož kvalita vody nevyhovuje v ukazatelích zákal, barva, železo, aktivní chlor, dochází v úpravně vody (400 l/s) k následujícím technologickým úpravám: a) dávkování vápna b) dávkování síranu hlinitého c) dávkování manganistanu draselného d) dávkování práškového aktivního uhlí e) ztvrzování kysličníkem uhličitým f) pískové filtraci (8 filtrů à 51,8 m2) g) hygienickému zabezpečení Po těchto úpravách je pitná voda vyhovující. Z úpravny vody je pitná voda tlačena skupinovým vodovodem z OC DN 600 (v celkové délce 19,122 km) do redukční šachty Lomec, odkud jsou vedeny dvě vodovodní větve do VDJ Hůrka-nový 2x5000m3 (453,00/448,00 m.n.m.), Hůrka-starý 2x1250m3 (493,33/488,83 m.n.m.) a do VDJ Plánické předměstí-nový 1x1350m3 (453,00/448,00 m.n.m.) v Klatovech. Z těchto vodojemů je po té zásobeno celé město Klatovy, které je největším odběratelem pitné vody ze skupinového vodovodu Nýrsko – Klatovy. Dalšími odběrateli pitné vody ze skupinového vodovodu jsou obce a města: Beňovy, Čínov, Chaloupky, Pihovice, Bezděkov, Slavošovice, Janovice nad Úhlavou, Rohozno, Spůle, Veselí, Nýrsko a Strážov. Na skupinový vodovod budou do roku 2015 napojeny tyto obce a města: Lomec, Dehtín, Štěpánovice, Otín, Točník, Struhadlo, Dolní Lhota, Klenová, Vrhaveč, Malá Víska, Neznašovy, Radinovy, Novákovice, Sobětice a Běšiny. Celý skupinový vodovod Nýrsko – Klatovy má ve správě firma VODOSPOL Klatovy a.s.

3.5.3.2 Skupinový vodovod Nýrsko – Domažlice - Holýšov Pro zásobení pitnou vodou v regionu Domažlicko má rozhodující význam Skupinový vodovod Nýrsko - Domažlice - Holýšov.

listopad 2004

strana 88

Plzeňský kraj



Zdrojem vody pro skupinový vodovod je ÚV Milence, prameniště Svatá Anna a důl Meclov. Z ÚV Milence se pitná voda čerpá do vodojemu Hluboká 2 × 1000 m3 (542/537 m n.m.) výtlačným řadem z oceli DN 500. Z vodojemu Hluboká se přivádí voda gravitačně ocelovým přívodním řadem DN 500 do vodojemu Týnské Háje 2 × 1000 m3 (512/507 m n.m.) a do vodojemu Domažlice 2 × 4000 m3 (486,50/481,50 m n.m.). Z vodojemu Týnské Háje se přivádí voda gravitačně (přívodní ocelový řad DN 400) do vodojemu Lazce 2×1000 m3 (465/460 m n.m.) Na výtlačný řad z Nýrska do vodojemu Hluboká navrhujeme připojit obec Pocinovice (po roce 2015). Z přívodního řadu z vodojemu Hluboká do vodojemu Týnské Háje je zásobena přes vodojem Bořice 1×50 m3 (464,50/461,50 m n.m.) místní část Bořice. Dále jsou na přívodní řad připojeny obce Kout na Šumavě, Kdyně a Brnířov, které však v současnosti vodu neodebírají. Na tento řad navrhujeme připojit obec Zahořany a místní část Stanětice (po roce 2015). Z vodojemu Domažlice je zásobeno 1.tl.pásmo města Domažlice. Z vodojemu Týnské Háje je zásobeno gravitačně 2. tl. pásmo města Domažlice a přes vodojem Chrastavice 2×150 m3 (482,00 m n.m.) obec Chrastavice. Z VDJ Týnské Háje navrhujeme připojit přes vodovodní síť města Domažlice místní část Havlovice (v letech 2009 – 2010). Z přívodního řadu z vodojemu Týnské Háje do vodojemu Lazce je zásobena Milavče a místní část Radonice přes akumulaci 200 m3 (430,00 m n.m.) u nevyužívané ČS Milavče. Dále je napojena na tento řad přes redukční šachtu místní část Lazce. Z vodojemu Lazce je nyní zásobována část obce Blížejov, v budoucnu bude dále zásobena zbývající část obce Blížejov (v letech 2006 – 2008) a obec Osvračín (v letech 2008 – 2010) a místní části Františkov, Chotiměř (v roce 2010). Z dolu u Meclova se čerpá surová voda výtlačným řadem PVC 225 do vodojemu Mlýnský Vrch - Mašovice 1×100 m3 (418,90/415,60 m n.m.), odkud je voda dále dopravována gravitačně do ÚV Svatá Anna. Dalším zdrojem pro úpravnu vody jsou vrty Svatá Anna. Na vodojem Mlýnský Vrch - Mašovice navrhujeme připojení místní části Mašovice (po roce 2015). Upravená voda se čerpá z ÚV Svatá Anna (akumulace 2×100 m3) výtlačným řadem z oceli DN 500 do vodojemu Lazce 2×1000 m3 (465/460 m n.m.). Z vodojemu Lazce je voda dále: • přiváděna gravitačně (přívodní ocelový řad DN 400) přes rozdělovací šachtu do vodojemu Šibeník 2×150 m3 (443/440 m n.m.), ze kterého je zásobeno gravitačně město Horšovský Týn . Z Horšovského Týna bude zásobena místní část Horšov (po roce 2015). • z rozdělovací šachty pokračuje další přívodní řad (ocel DN 400, DN 300, DN 200) do města Holýšov. Na tento přívodní řad (ocel DN 400) je přes vodojem Křenovy 1×25 m3 (465/460 m n.m.) připojena obec Křenovy, přes redukční šachtu obec Puclice, odbočkou místní část Vránov, přes armaturní šachtu a vodojemy město Staňkov – horní tl. pásmo z vodojemu Staňkov II. 2×250 m3 (426,30/423,00 m n.m.) a dolní tl. pásmo z vodojemu Staňkov I. 2×1500 m3 (415/410 m n.m.), ze

listopad 2004

strana 89

Plzeňský kraj



vzdušníkové šachty odbočkou místní část Ohučov. Z vodojemu Staňkov I. Je zásobena přes AT stanici obec Hlohová. Do budoucna navrhujeme připojení místní části Semošice (po roce 2015). Výhledově se uvažuje o propojení přivaděče u Staňkova u vodojemu Staňkov I. Přivaděč bude potom pod tlakem vodojemu Týnské Háje 2×1000 m3 (512/507 m n.m.). Z toho vyplyne potřeba připojit místní část Ohučov z přivaděče přes nový vodojem Ohučov 2×10 m3 (387,20/385,00 m n.m.). V r. 1997 bylo realizováno připojení obce Kvíčovice. Do budoucna navrhujeme připojení obcí Neuměř a Všekary (obce však neuvažují s výstavbou vodovodu). Přes Holýšov bude zásobena Dolní Kamenice. ÚV Milence a část potrubí ze Skupinového vodovodu Nýrsko – Domažlice – Holýšov (z ÚV Milence k vodoměrné šachtě Pocinovice) provozuje firma Vodospol Klatovy a.s. Zbytek provozují Chodské vodárny a kanalizace a.s., Domažlice. Jelikož ocelové potrubí není vnitřně opláštěné, navrhujeme ochranu vnitřního povrchu před korozí cementací. Opatření je navrženo od VDJ Hluboká k VDJ Domažlice celkové délky 15,781 km. Realizace se předpokládá v letech 2008 – 2010.

3.5.4

OSTATNÍ SKUPINOVÉ VODOVODY

3.5.4.1 Skupinový vodovod Rokycany – Hrádek - Strašice Z hlavních vodojemů ÚV Strašice a VDJ Janov je voda vedena gravitačními řady do čelních vodojemů a odboček, z nichž jsou zásobena jednotlivá spotřebiště . Z ÚV Strašice je zásobován skupinový vodovod - Strašická větev, která přivádí vodu do VDJ Bouchalka 1x 1350m3 + 2x 240 m3 (VDJ před spotřebištěm) a do VDJ Čilina 2x 2000 m3(VDJ za spotřebištěm). Oba tyto vodojemy sloučí pro zásobování města Rokycany. Vedle odboček pro jednotlivé nemovitosti nebo skupiny nemovitostí je na Skupinový vodovod - Strašickou větev napojena vodovodní síť obce Dobřív s VDJ za spotřebištěm. Skupinový vodovod - Strašická větev je tvořena původním řadem DN 200 – historický skupinový vodovod a novým řadem DN 400. Mezi oběma řady je provedeno několik propojů, což umožnilo odstavení historického vodovodu v úseku mezi úpravnou vody Strašice a AŠs2. Skupinový vodovod – Janovská větev začíná ve VDJ Janov 2x 650 m3, kam je čerpána upravená voda z ÚV Janov. Na přívodním řadu z VDJ Janov je umístěna odbočka pro obec Mirošov (předávací místo) v AŠj1. Řad dále pokračuje přes Hrádek, kde je provedeno několik propojů na místní vodovodní síť. Dále pokračuje přes Kamenný Újezd a dále do Rokycan, kde je ve staničení 6,292 km propojen se Strašickou větví skupinového vodovodu. Skupinový vodovod tvoří v Rokycanech okruh s odbočením pro VDJ Čilina (VDJ za spotřebištěm). Bouchalka, Čilina – 427,65/ 422,65 Janov – 485,57/ 481,5 Strašice – 496,88 / 493,56

listopad 2004

strana 90


Plzeňský kraj Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Plzeňského kraje

A2.Popis nadobecních systémů vodovodů a kanalizací v kraji

Zdroje Strašice Do úpravny je surová voda přiváděna – z dvou břehových jímání Padrťský potok a Třítrubecký potok, povrchová voda vydatnost 50 l/s. a z původních (historických) pěti zářezů – Padrť, Velká Louka, Bučina, Rožmitál a Bor, podzemní voda o vydatnosti 25 l/s. Objekt pro jímání surové vody z Klabavy (Padrťského potoka) pro úpravnu vody Strašice je dnový, v říčním kilometru 39,0. Druhý jímací objekt pro úpravnu je boční a je na Třítrubeckém potoce (přítoku Klabavy). Na obou jímacích objektech jsou stavidla. Ochranné pásmo vodního zdroje: nebylo stanoveno, využívané zdroje podzemních vod jsou oploceny (jsou situovány rovněž na území vojenského újezdu).

Úpravna vody Strašice

Nová úpravna byla uvedena do trvalého provozu v r.1994, technologická část ve staré úpravně byla uvedena do provozu v r. 1972. Technologie úpravy vody spočívá v úpravě vody povrchové následujícím způsobem: předalkalizace vápnem, dávkování koagulantu síranu hlinitého, dávkování manganistanu draselného, rychlé míchání a pomalé míchání s tvorbou vloček, sedimentace v podélných usazovacích nádrží,filtrace na otevřených rychlofiltrech, ztvrzování vápnem a oxidem uhličitým, hygienické zabezpečení plynným chlorem. Do vody podzemní je dávkován oxid uhličitý a jako hygienické zabezpečení plynný chlor. Stávající technologie úpravny vody Strašice neodpovídá kategorii odebírané surové vody. Přes značné problémy je však jakost upravené pitné vody z ÚV Strašice v souladu s vyhláškou č.252/2004 Sb., o požadavcích na pitnou vodu a četnost její kontroly. Pro dodržení parametrů je třeba zvýšený dozor obsluhy a důsledné dodržování technologických postupů.

****** Popis návrhového stavu k 15.4. 2010: Vlastník ÚV, tj. Vodohospodářské sdružení Rokycanska má vypracován projekt na provedení modernizace technologického vystrojení stávající úpravny za účelem stabilizace kvality vyrobené pitné vody v souladu s normovými požadavky, která obsahuje následující intenzifikační opatření:      

instalace nového zařízení pro dávkování vápenného hydrátu, jeho rozpuštění a následné přesné dávkování vápenného mléka pro předalkalizaci i do obou sytičů včetně dávkovacích potrubních tras instalace nových rozpouštěcích nádrží a dávkovacích čerpadel manganistanu draselného včetně nových dávkovacích potrubních tras instalace dvojice nových sytičů pro výrobu a dávkování vápenné vody včetně potrubních dávkovacích tras instalace nového zařízení pro dávkování plynného chloru, zřízení nových dávkovacích potrubních tras doplnění systému měření a regulace o měření absorbance o zákalu surové vody rozšíření stávajícího řídícího systému pro zajištění připojení nových zařízení, úprava řídícího a vizualizačního softwaru a provedení souvisejících úprav motorové elektroinstalace

listopad 2004




Předpokládaný termín realizace : 2010 - 2011 Investiční náklad :

18.065 tis.Kč

Studna Janov Zdrojem vody pro úpravnu Janov je sběrná studna Janov.

Vydatnost Povolen odběr 450 000 m3/rok. Vydatnost zdroje 16 až 20 l/s bez čerpání. Vyšší množství nutno čerpat, max. 25 l/s.

Ochranná pásma vodního zdroje Rozhodnutím č.j. ZVLH-1398/83 ze dne 21.12.1983 byla vyhlášena změna ochranných pásem vodního zdroje Janov.

Pásma hygienické ochrany VOSS s.r.o. Sokolov PHO ÚV Janov

I.st. II.st.

stanoveno kdy 21.12.1983

počet PHO 1 PHO I.st. II.st.

platnost neomezeně

Pozn. PHO I.oploceno PHO II.ve vzdálenosti 300 m od zdroje

Úpravna vody Janov Technologie úpravy vody : Do úpravny je surová voda přivedena štolou z podzemní kruhové studny. Gravitačně přitéká do ÚV 16 až 20 l/s, vyšší množství je nutné čerpat. Z akumulační nádrže surové vody je voda čerpána do aerační komory, kde dochází k jejímu rozstřiku a provzdušnění, dochází k odvodu CO2 do ovzduší mino ÚV. Do komory je vzduch vháněn ventilátorem. Po provzdušnění odtéká voda samospádem do turbomixe, aby se smísila s vápnem. To je dávkováno do potrubí před mísič suchým dávkovačem vápna. Do mísiče surové vody s vápnem je v současné době dávkován chlornan sodný. Z turboxinérů voda odtéká do hydrotreatoru (čiřiče), kde se tvoří vločkový mrak. Do odtoku z čiřiče je dávkován manganistan draselný pro snížení obsahu manganu. Vyčiřená voda odtéká na další stupeň čištění a to na dva otevřené rychlofiltry s náplní křemičitého písku. Po filtraci je voda vedena do akumulační nádrže upravené vody, odtud je čerpána do vodojemu (2 x 650 m3).

******

listopad 2004




Popis návrhového stavu k 15.4. 2010: Vlastník ÚV, tj. Vodohospodářské sdružení Rokycanska má vypracován projekt na provedení modernizace technologického vystrojení stávající úpravny za účelem stabilizace kvality vyrobené pitné vody v souladu s normovými požadavky, která obsahuje následující intenzifikační opatření:       

náhrada starého způsobu provzdušnění surové vody rozstřikem za provzdušnění tenké vrstvy vody s přebytkem vzduchu v tzv. provzdušňovací INKA nové zařízení pro skladování a automatické dávkování práškového hydrátu , navazující zařízení pro rozpuštění a výrobu vápenného mléka a jeho dávkování do mísiče komplexní výměna technologie druhého separačního stupně – otevřených rychlofiltrů, osazení drenážního systému bez mezidna, výměna trubního vystrojení, osazení všech armatur s elektrickým pohonem, zřízení možnost fáze zafiltrování po vyprání filtru instalace nových rozpouštěcích nádrží a dávkovacího souboru manganistanu draselného s a automatickou regulací dávky dle aktuálního výkonu úpravny optimalizace čerpání surové vody s cílem regulace výkonu v požadovaném provozním rozpětí 12 – 25 l/s s pozitivním dopadem na podzemní zdroj, osazení nových čerpadel pracích vod na filtry a dmychadel vzduchu o požadovaném výkonu modernizace systému napájení elektrickou energií, zřízení nových elektrických rozvaděčů a elektromotorických rozvodů odpovídajících požadavkům současných platných norem v souvislosti s výměnou stávající čerpací techniky a instalací nových strojních zařízení zavedení automatického informačního a řídícího systému pro automatické sledování a řízení provozu úpravny

Předpokládaný termín realizace : 2010 - 2011 Investiční náklad :

14.212 tis.Kč

SV HISTORICKÝ SV STRAŠICE

23,895

0,099

1,35

SV HRÁDEK

7,564

0,145

7,419

Rokycany CELKEM

1,412 48,622

1,413

1,412 24,763

listopad 2004

12,85

12,85

12,85 20,957

1,489

23,895 7,564

20,957

1,489

0,305 44,614

1,107 4,008

JINÉ

PLASTY

KOVOVÉ

NAD 500 MM

301 - 500 MM

101 - 300 MM

DÉLKA DO 100 MM

délka v km

název větve

Parametry skupinového vodovodu Délky průměry a materiál jednotlivých větví




17,77 2,538 5,955 1,104

0,295

Kamenný Újezd

SAM

0,257

0,257

4,99

2,154

CELKEM

34,946 4,588 3,871 5,826

7,273 4,677 5,806 3,232

JINÉ

31,427 7,071 2,615 7,954

PLASTY

49,492 9,609 9,677 9,058

KOVOVÉ

301 - 500 MM

Rokycany Hrádek Strašice Dobřív

NAD 500 MM

101 - 300 MM

M M M M

spotřebiště

DÉLKA DO 100 MM

Délka celkem v km

Délky, průměry a materiál v jednotlivých spotřebištích

7,273 0,344

0,257 2,836

4,99

Zdroje TYP Povrchová voda Prameniště Prameniště

název Jímání Padrťský potok a Třítrubecký potok pro ÚV Strašice

vydatnost_MAX vydatnost_PRUM

Zářezy Padrť, Velká Louka, Bučina, Rožmitál a Bor pro ÚV Strašice Podzemní studna pro ÚV Janov

75 l/s

66 l/s

25 l/s 25 l/s

25 l/s 20 l/s

Úpravny NÁZEV Úpravna vody Janov Úpravna vody Strašice

Q (l/s) 16 -20 75

Vodojemy NÁZEV VDJ Bouchalka VDJ Bouchalka VDJ Čilina VDJ Janov

listopad 2004

TYP PODZEMNÍ PODZEMNÍ PODZEMNÍ PODZEMNÍ

Objem 1 350 2 x 240 2 x 2 000 2 x 650

Plzeňský kraj



3.5.4.2


Skupinový vodovod Stříbro – Kladruby - Těchlovice

Skupinový vodovod Stříbro – Kladruby - Těchlovice je zásobován z povrchového zdroje - řeky Mže. Surová voda je čerpací stanicí dovedena do úpravny vody Milíkov, odkud je čerpána jednou ČS do vodojemu Stříbro (větve Stříbro, Těchlovice, Milíkov – Jezerce) a druhou ČS do vodojemu Vrbice (větev Kladruby). Popis jednotlivých větví vodovodu VÝTLAČNÉ ŘADY Výtlačný řad do vodojemu Stříbro (Šibeničník) materiál profil, “ délka v m ocel

300

1921

Výtlačný řad do vodojemu Vrbice materiál profil, “ délka v m ocel

150

2435

VĚTEV STŘÍBRO Město Stříbro je zásobováno pitnou vodou z jednoho zdroje a tímto zdrojem je povrchová voda z řeky Mže, která je jímána břehovým jímacím objektem do ÚV Milíkov dokončené v roce 1999. Z úpravny je voda čerpána do vodojemu Šibeník. I. komora je vybudovaná v roce 1960 a II.komora je vybudovaná v roce 1982. Z vodojemu je voda vedena zásobním řadem eternit 400 na západní předměstí města Stříbra a zásobním řadem litina 300 na severní předměstí města Stříbra. Městská vodovodní síť je řešena třemi tlakovými pásmy: I. Tlakové pásmo – z vodojemu Šibeník je zásobena nová výstavba města, západní a severní předměstí Stříbra II. Tlakové pásmo – tlak z vodojemu je regulován redukčním ventilem v ul. Benešova (naproti kinu) a toto pásmo zásobuje střed města včetně staré zástavby III. Tlakové pásmo – z vodojemu tlak regulován redukčním ventilem, umístěným v šachtě vodovodní shybky pod řekou Mží v Sokolské ul. a tímto pásmem je tato ulice zásobována. materiál profil, “ délka v m

63

491,9

PE

listopad 2004

32

332,5

90

2098

40

98

110

2865

50

338,1

90

1927

PVC

strana 94

Plzeňský kraj


PP

OC

110

2216

160

272,2

90

659

110

259,6

160

506

50

225

65

407,8

80

820,6

100

201

125

6368


materiál profil, “ délka v m 150

9,4

300

1805

5/4

75,3

50

182

70

2351

LT

80

5358

LT

100

3926

125

487,8

150

1691

200

2296

250

3458

300

2121

400

110

100

210

400

1443

LT

AZBC Celkem

listopad 2004

45779,63

strana 95

Plzeňský kraj




VĚTEV TĚCHLOVICE Do obce Těchlovice je voda dopravována pomocí ATS umístěné ve vodojemu Stříbro. Vodovodní řad prochází obcí a na jeho konci je umístěn vodojem Těchlovice (koncový vodojem). Vodovodní síť obce tvoří vodovodní řad procházející obcí od vodoměrné šachty do vodojemu (průtah Lt 80 mm-1258 m) a několika odbočujícími řady v obci. Přívodní řad materiál profil, “ délka v m IPE

110

materiál

2819

profil, “

délka v m

90

699,7

110

750

PVC

90

1129

PP

90

43,6

OC

80

1258

LT

80

5,4

PE

Celkem

3885,5

VĚTEV MILÍKOV, JEZERCE Obec Milíkov je zásobována ze skupinového vodovodu č. 2. Upravená voda je čerpána do vodojemu Stříbro . Z vodojemu je voda vedena zásobním řadem IPE 110 (původně výtlak důlních vod) a potrubím OC 125 (původně gravitační vodovod Pražka) do obce Milíkov. Na tomto úseku je v místě křížení potrubí IPE 110. OC 125 osazena redukční šachta pro snížení tlaku. Další redukční šachta je osazena na okraji obce Milíkov (u křižovatky do obce Jezerce). Obec Jezerce je zásobována potrubím IPE 63 napojením na okraji obce Milíkov ve vodoměrné šachtě. Přívodní řad materiál profil, “ délka v m ocel

125

1976

obec Milíkov materiál PE

listopad 2004

profil, “ délka v m 110

720

obec Jezerce materiál PE


934

strana 96

Plzeňský kraj



PVC

150

270

OC

125

2685

Celkem

3675

LT Celkem


50

25

80

427 1386

VĚTEV KLADRUBY Obec Kladruby je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Stříbro-KladrubyTěchlovice. Zdrojem pro tento vodovod je řeka Mže a úpravna vody Milíkov. Odtud je voda čerpána do vodojemu Vrbice. Z vodojemu je voda gravitačně dopravována do obce Kladruby. Před vlastní obcí je v místě zrušeného vodojemu Kladruby umístěn redukční ventil, který upravuje tlak vody na požadovanou úroveň. Přívodní řad materiál profil, “ délka v m ocel

150

3393

obec Kladruby materiál PE

PVC

LT

OC Celkem

listopad 2004


72,1

63

399,3

90

1041,65

90

1325,73

160

1675

225

1724

80

2786,64

100

700,74

150

1126,59

150

1755 12821,77

strana 97

Plzeňský kraj




Technické parametry vodovodu Vodní zdroj :

druh : voda z řeky Mže umístění: k.ú. Stříbro ochranné pásmo

Úpravna vody :

druh : dvojstupňová kapacita: 60,0 l/s umístění : k.ú. Milíkov

Čerpací stanice surové vody :

kapacita : 65 l/s umístění : k.ú. Milíkov

Čerpací stanice do vodojemu Stříbro : kapacita : 45 l/s umístění : k.ú. Milíkov Čerpací stanice do vodojemu Vrbice: kapacita : 7 l/s umístění : k.ú. Milíkov Čerpací stanice ze Stříbra do Těchlovic : kapacita : 1,6 l/s umístění : k.ú. Stříbro Vodojem Stříbro :

druh : podzemní-monolitický betonový, dvoukomorový 1.komora kapacita : 1450 m3 hlad.m.n.m. : 471,21 dno m.n.m. : 467,17 2.komora kapacita : 1350 m3 hlad.m.n.m. : 471,15 dno m.n.m. : 467,17 celková kapacita : 2800 m3 umístění : k.ú. Stříbro

listopad 2004

strana 98

Plzeňský kraj



Vodojem Vrbice :


druh : podzemní-monolitický betonový, dvoukomorový kapacita : 300 m3 hlad.m.n.m. : 490,50 dno m.n.m. : 487,20 umístění : k.ú. Vrbice oplocen

Vodojem Těchlovice :

druh : podzemní-betonový prefabrikovaný kapacita : 100 m3 hlad.m.n.m. : 485,36 umístění : k.ú. Těchlovice

3.5.4.3

Skupinový vodovod Tachov – Bor - Planá

Skupinový vodovod je v současné době zásobován pitnou vodou ze 2 zdrojů. Hlavním zdrojem je voda z vodního díla Lučina. Povrchová voda je jímána z přehrady potrubím do čerpací stanice surové vody pod hrází. Odtud je čerpána do přerušovací komory pracího vodojemu umístěného v blízkosti úpravny vody Svobodka. Do objektu úpravny je surová voda dopravována gravitací. Z úpravny vody je upravená voda čerpána do vodojemu VTP Ctiboř. Odtud je zásoben celý skupinový vodovod. Druhým zdrojem je prameniště Branka, původní zdroj pro město Tachov a okolí. Tento zdroj se nachází v lese v k.ú. Branka. Prameniště tvoří síť 12 pramenních zářezů (z toho je jeden vyřazen z provozu), z nichž je voda sváděna do 10 sběrných jímek a následně upravována v odkyselovací stanici. Odtud je dopravována gravitačně potrubím Js 175 a Js 200 přes obec Halže a Ctiboř do vodojemu STP a DTP Tachov. Vodou z prameniště je minimálně zásobována obec Halže a město Tachov, po promísení s vyrobenou vodou z úpravny vody Svobodka větev Lom a město Tachov. Na trase skupinového vodovodu je 12 akumulačních vodojemů. Z vodojemu VTP ve Ctiboři je voda vedena gravitačně potrubím jednak do vodojemu STP Tachov a do vodojemu Úšava, jednak do vodojemu Planá. Dále je odtud voda čerpána do vodojemu Halže. Z vodojemu STP je zásobována větev Lom, vodojemy DTP a vodovod středního tlakového pásma Tachov. Z vodojemu Úšava pokračuje voda stále gravitací do vodojemu Bor, dále čerpací stanice Stráž. Odtud je voda čerpána do vodojemu Stráž. Mezi vodojemem Úšava a Bor je napojena větev Tisová, na níž voda protéká vodojemem Trnová. Stavy hladin ve vodojemech, vstupní tlaky a průtoky jsou elektronicky snímány a sledovány dispečinkem na úpravně vody Svobodka a provozním středisku Tachov. Potrubí skupinového vodovodu je převážně svařované ocelové a azbestocementové, v malé míře je použita litina, PE a PVC. Na celoocelových řadech je použita antikorozní katodová ochrana. Dodávka vody jednotlivým obcím je měřena distriktními vodoměry, které jsou umístěné v šachtách většinou před samotnou obcí. Objekty které jsou napojeny přímo ze skupinového vodovodu

listopad 2004

strana 99

Plzeňský kraj



mimo distriktní měření, jsou měřeny fakturačními vodoměry a jejich odběr je započítáván vždy za celé čtvrtletí do dodávky příslušné obce. Popis jednotlivých větví vodovodu VĚTEV BOR Město Tachov Vodovodní síť Tachov je rozdělena do tří tlakových pásem. Vysoké tlakové pásmo: Zdrojem zásobování je vodojem VTP Ctiboř. Hlavní větví pásma je skupinový vodovod probíhající městem. Po zredukování tlaku je zásobováno celé průmyslové území Oldřichova (včetně obce Oldřichov a Plzeňská ul), ul. U Vodojemu (dále areál bývalých kasáren a částečně Větrná ul.) a objekty v Rapotínské ul. (včetně letiště). Dále je připraveno napojení věžových domů na sídlišti Tachovvýchod. Střední tlakové pásmo: Zdrojem zásobování je vodojem STP Tachov (za objektem Terozu při silnici Tachov-Ctiboř). Z tohoto vodojemu jsou kromě části města Tachova zásobeny obce Vítkov, Biletín a Lom u Tachova. V Tachově se jedná především o tři sídliště (Tachov-východ, Tachov-západ, Tachov-Rapotínské). Dolní tlakové pásmo: Zdrojem je soustava vodojemů DTP na severním okraji města. Vodojemy DTP je zásobena převážně stará zástavba města. Tlakové poměry tohoto pásma jsou značně rozdílné. V níže položených místech (v okolí řeky Mže) je nutno tlak redukovat na jednotlivých přípojkách, ale v horních částech ul. Americká a P.Jilemnického je nutno posilovat tlak v automatické tlakové stanici, která je umístěna v Americké ul. Ve městě především na severním okraji, jsou některé objekty zásobeny přímo přivaděčem z prameniště Branka (zahrádky z Terozu, areál Teroz a část ul. Větrná). Obec Oldřichov Je napojena na městský vodovod Tachov a sice na vodovod vysokého tlakového pásma, jehož tlak je redukován v místě napojení na Borskou větev skupinového vodovodu (šachta před hřbitovem u silnice Tachov-Velký Rapotín). Vlastní napojení na vodovod města Tachov je provedeno v armaturní šachtě v ul. Oldřichovská před objektem ČSAD.

listopad 2004

strana 100

Plzeňský kraj




Obec Malý Rapotín Samotné napojení je provedeno na kalník skupinového vodovodu před samotnou armaturní šachtou, která je u silnice Tachov-Velký Rapotín již za územím města Tachova. V armaturní šachtě je umístěn kromě distriktního měření i redukční ventil. Vodovodní síť je řešená jako větevná. Obec Velký Rapotín Vodovodní síť je řešena jako větevná. Osu sítě tvoří řad, ze kterého odbočují dvě větve. Distriktní měření stejně tak redukce tlaku je umístěno v armaturní šachtě přímo na odbočce ze skupinového vodovodu. Obec Částkov Napojení je provedeno na řad Tachov-vodojem Úšava v armaturní šachtě, kde je umístěno distriktní měření a redukce tlaku. Vodovodní síť je řešena jako větevná. Osu tvoří větev, která prochází středem obce ve směru Částkov-Nové Sedliště. Z ní pak odbočují jednotlivé větve.

Obec Úšava Přiváděcí řad je napojen na borskou větev v poli jihozápadně nad obcí. Před jeho vstupem do obce je na řadu osazeno úsekové šoupě se zemní soupravou a dále je armaturní šachta, ve které je umístěno distriktní měření pro obec. Potud je řad součástí skupinového vodovodu a odtud jde o rozvody obce. Touto odbočkou je zásobována pouze část obce po pravé straně silnice Tachov-Přimda (tzv.Stará Úšava). Zbývající část obce (Nová Úšava) je zásobena z přivaděče Staré Sedliště-Tisová. Vodovodní síť obce je řešena jako kombinovaná. Síť tvoří okruh, z něhož pak odbočují dvě větve. Obec Nové Sedliště Je zásobována z borské větve. Distriktní měření je umístěno v šachtě 265 m od napojení na hlavní řad skupinového vodovodu. Město Bor Rozváděcí řady jsou napojeny na skupinový vodovod v místě jeho průchodu městem. Distriktní měření není přímo pro samotné město. Spotřeba vody je zjišťována rozdílem odečtu vodoměru na odtoku z vodojemu Bor, vodoměru pro Čečkovice a vodoměru v čerpací stanici pro Stráž u Tachova. Vodovodní síť ve městě je zokruhovaná a částečně větevná větev Bor

listopad 2004

obce Tachov Oldřichov

Počet obyvatel připojených na vodovod 12 268 209

vodovodní přípojky ks 1 655 65

celková délka přípojky km 16,000 1,500

strana 101

Plzeňský kraj



Malý Rapotín Velký Rapotín Částkov Úšava Nové Sedliště Bor Přiváděcí vodovodní řady :

45 84 200 138 92 2 697


26 28 58 49 43 419

0,384 0,300 0,930 0,500 0,500 4,300

Výtlačný řad z úpravny vody Svobodka-VDJ Ctiboř řad A A

materiál OC litina

Js 400 400

délka 400,0 1 395,1

Js 200 125 200 200 150 150 150 100

délka 105,0 3 663,0 1 187,0 7 455,0 12,0 18,0 185,0 25,0

Větev Bor : řad K K K K K K K K

materiál OC OC PVC PE PVC LT OC PE

VĚTEV STRÁŽ U TACHOVA Obec Stráž u Tachova Vzhledem k výškové poloze obce je skupinový vodovod z Boru u Tachova podpořen čerpací stanicí, která je umístěna na okraji města u areálu statků. Samotné napojení zásobovacího řadu obce Stráž u Tachova je provedeno na konec skupinového vodovodu tj. pod vodojemem Stráž. Distriktní měření je v armaturní šachtě v místě napojení. Přiváděcí řad z oceli Js 150 vede z vodojemu přímo na jih směrem do obce. V místě, kde se tento řad větví počíná samotná rozvodná síť obce. Je řešena jako kombinovaná.

listopad 2004

strana 102

Plzeňský kraj




Obec Nový Dvůr Napojení je provedeno na výtlačný řad z čerpací stanice Stráž do vodojemu Stráž v armaturní šachtě, kde je osazeno i distriktní měření pro obec. větev

Stráž

obce

Stráž u Tachova Nový Dvůr

počet obyvatel vodovodní přípojky připojených ks na vodovod (2000) 719 161 42 21


Přiváděcí vodovodní řady : řad C C

materiál OC OC

Js 150 150

délka 2328,0 61,0

VĚTEV HALŽE Obec Halže Obec je zásobena vodou z vodojemu Halže, který je na severovýchodním okraji obce Ctiboř. Obcí prochází nový přivaděč Branka-Tachov (PE 225-součást skupinového vodovodu T-B-P) a starý přivaděč (o 175), jehož úsek Halže-Ctiboř je užíván jako zmíněný přivaděč vodojemu Halže-obec. Distriktní měření je umístěno v armaturní šachtě na začátku obce. Obec je minimální míře zásobena přímo z nového přivaděče Branka-Tachov. Jedná se o vodu z prameniště Branka, jejíž dodávka je měřena fakturačními vodoměry. Vodovodní síť je řešena jako kombinovaná. Obec Svobodka Obec je zásobena vodou z VDJ Halže přes obec Halže. Přiváděcí řad obce je součástí vodovodu obce Halže. Distriktní měření spolu s redukčním ventilem je umístěno v armaturní šachtě na začátku obce Svobodka. . Je řešena jako kombinovaná s provedením jednoho okruhu okolo návsi, jedné páteřní větve napojené v armaturní šachtě na přiváděcí řad a pěti odbočných. Obec Ctiboř Obec je zásobována vodou z vodojemu Halže, který severovýchodním okraji obce Ctiboř. Voda je upravována v úpravně vody Svobodka. Distriktní měření je umístěno v armaturní šachtě na okraji obce u silnice Halže-Ctiboř (původní přerušovací komora na přivaděči Branka-Tachov). Páteřní větev sítě obce tvoří starý přivaděč z prameniště Branka a sice jeho část, která procházela středem obce. Po výstavbě nového přivaděče z prameniště Branka je možno tento úsek použít výhradně jako rozvodný řad obecního vodovodu.

listopad 2004

strana 103

Plzeňský kraj



větev

napojeny

Halže

Halže Svobodka Ctiboř

počet obyvatel připojených na vodovod (2000) 767 79 310


vodovodní přípojky ks 178 21 73

celková délka přípojky km 2,680 0,557 0,700

Přiváděcí vodovodní řady : řad D D D

materiál PE+PVC OC LT

Js 150 175 100

délka 596,0 1 665,0 15,0

VĚTEV PLANÁ Obec Chodský Újezd Je napojena na skupinový vodovod Ctiboř-Planá. Na odbočce je vystrojena vodoměrná šachta a v ní osazen hlavní vodoměr pro obec. Obec Chodová Planá Z úpravny vody Svobodka je voda čerpána do vodojemu Ctiboř a odtud je voda vedena do skupinového vodovodu Ctiboř-Planá do vodojemu Planá a potom přivaděčem ocel Js 300 mm do obce. Distriktní měření je umístěno v armaturní šachtě na začátku obce. větev

Planá

napojeny

Chodský Újezd Chodová Planá

počet obyvatel vodovodní přípojky připojených ks na vodovod (2000) 404 109 1 544 293


Přiváděcí vodovodní řady : řad E E E E

materiál OC OC OC OC

listopad 2004

Js 400 400 500 150

délka 14 631,0 736,0 435,0 137,0

strana 104

Plzeňský kraj



E E E

OC OC OC

200 300 300


124,0 2 441,0 704,0

VĚTEV LOM Obec Vítkov Vodovodní síť je na skupinový vodovod napojena celkem třikrát. Vodovod je rozdělen na dvě části. Každá část vodovodu zásobuje jednu část obce rozdělenou komunikací Tachov-Planá. Distriktní měření je umístěno pouze v šachtě za odbočkou na levé straně komunikace Tachov-Planá na jižním okraji obce. Na odbočkách pro pravou stranu obce není žádné měření. Vodovodní síť je řešena jako větevná. Na síti je umístěna automatická tlaková stanice.

Obec Biletín Obec je zásobovaná z lomské větve. Distriktní měření spolu s redukčním ventilem je umístěno v šachtě u solnice Tachov-Lom na odbočce z přivaděče Js 150 mm severně od obce. Vodovod tvoří vlastně jeden řad, který je úsekovým šoupětem na začátku obce rozdělen na dvě části. Část první je řadem přiváděcím, část druhá, na kterou jsou napojeny vodovodní přípojky, je řad zásobovacím. větev

Lom

napojeny

Vítkov Biletín

počet obyvatel vodovodní připojených přípojky na vodovod ks (2000) 42 37 26 14


Přiváděcí vodovodní řady : řad F F F

materiál OC PE PE

listopad 2004

Js 150 150 100

délka 4 101,0 25,0 12,0

strana 105

Plzeňský kraj




VĚTEV ČEČKOVICE Obec Čečkovice Napojení vodovodního přivaděče pro obec Čečkovice na skupinový vodovod je pod vodojemem Bor v šachtě u solnice Staré Sedliště-Bor, kde je umístěno kontrolní měření pro celou čečkovickou větev. Na přívodní řad je napojen ještě areál Agroservisu (silo Bor). Před samotnou obcí je na přivaděči umístěna odbočka pro teletník Čečkovice. Za odbočkou je armaturní šachta s hlavním uzávěrem pro obec a distriktním měřením. Vodovodní síť je větevná, přičemž páteřní větev je provedena z tlakové litiny Js 150 mm. větev Čečkovice

napojeny Čečkovice

počet obyvatel připojených na vodovod (2000) 86

vodovodní přípojky ks 27

celková délka přípojky km 0,250

Přiváděcí vodovodní řady : řad H

materiál OC

Js 150

délka 2 100,0

VĚTEV TISOVÁ Obec Staré Sedliště Zásobována vodou z borské větve zásobovacím řadem Js 150. Rozvodná síť po obci je větvena ze zásobujícího řadu, který je částí přivaděče Staré Sedliště-Tisová. Řad je napojen na skupinový vodovod Bor-Planá na okraji obce Nová Úšava. Před obcí je na zásobovacím řadu zřízena vodoměrná šachta s vodoměrem pro distriktní měření (měří spotřebu celého přivaděče-odečítá se od něj distrikt před obcí před obcí Tisová). Za konec tohoto řadu, kdy je s ním uvažováno jako s rozvodným, je brána armaturní šachta na konci obce před železniční tratí. Dále za obcí je na přivaděč napojen ještě VKK Staré Sedliště. Z tohoto řadu odbočuje celkem 7 odbočných větví, z nichž některé se dále větví, případě jsou zokruhovány. Obec Tisová Přiváděcí řad ze Starého Sedliště Js 150 přichází do obce podél silnice Staré Sedliště-Tisová, cca 2 m za silničním příkopem vlevo ve směru do Tisové. Před obcí Tisová je vodoměrná šachta a tento objekt je brán jako začátek zásobovacího řadu a vodovodní sítě obce Tisová. Za touto šachtou je ještě odbočka pro přiváděcí řad do Trnové a dále do Pernolce. Vodovodní síť je řešena jako větvená. Obec Lhotka Je napojena na vodovod obce Tisová. Přiváděcí řad je vybudován z PE Js 80 mm a cestou zásobuje objekty VKK Tisová. Proto je distriktní měření odběru pro obec Lhotka umístěno ve vodoměrné šachtě před obcí vlevo u silnice. Tento objekt je považován na počátek vodovodu obce. Vodovodní síť je tvořena jedinou větví, která prochází podél cesty přes celou obec.

listopad 2004

strana 106

Plzeňský kraj




Obec Trnová Vlastní napojení přiváděcího řadu pro obec je na přivaděči Staré Sedliště-Tisová (armaturní šachta v obci Tisová). V této šachtě je umístěno distriktní měření odběru obcemi Trnová a Pernolec. Přiváděcí řad pro Trnovou je proveden z PE Js 100 mm, vede nejkratším směrem nad obec do zemního vodojemu. Odtud vede zásobovací řad z PR Js 100 mm, který je až po armaturní šachtu před obcí, stejně jako přiváděcí, součástí skupinového vodovodu Tachov-Bor-laná. Odtud pak začíná samotný vodovod obce Trnová. Vodovodní síť je řešena jako větevná s jednou hlavní a jednou odbočkou. Páteřní řad se na konci obce opět mění v přivaděč pro obec Pernolec, který je součástí skupinového vodovodu. Obec Pernolec Je zásobena vodou, která odbočuje z přivaděče ve Starém Sedlišti, prochází jím, před obcí tisová odbočuje na Trnovou, tuto prochází a vede polevé straně polní cesty do Pernolce. Distriktní měření pro obec Pernolec je umístěno v šachtě na začátku obce u stájí statku. Vodovodní síť je řešena jako větevná. Páteř tvoří řad provedený z PE Js 80 mm, který prochází celou obcí a po podchodu silnice Tachov-Částkov je napojen na původní rozvod obce (na výtlačný řad z odstavené studny). Z tohoto řadu vedou dvě odbočné větve.

větev Tisová

napojeny Staré Sedliště Tisová Lhotka Trnová Pernolec

počet obyvatel připojených na vodovod (2000) 641 310 18 63 50

vodovodní přípojky ks 145 50 21 27 20

celková délka přípojky km 1,400 0,500 0,401 0,270 0,205

Přiváděcí vodovodní řady : řad I I I I I

materiál LT eternit PE PE OC

Js 150 150 100 80 80

délka 74,0 2 258,0 2 363,0 267,0 81,0

VĚTEV NOVÁ HOSPODA Obec Doly Vodovodní síť je napojena na borskou větev. Vlastní napojení je provedeno na přiváděcí řad Úšava-Bor, který je v tomto úseku zhotoven z ocelového potrubí Js 200 mm. První odbočka je prove-

listopad 2004

strana 107

Plzeňský kraj




dena v armaturní šachtě, kde je zároveň umístěno distriktní měření pro obec. Zde napojená vodovodní síť tvoří okruh, ze kterého jsou vyvedeny 2 větve. Druhá odbočka, která slouží pouze k napojení statku, je napojena ve vzdušníkové šachtě. Odběr tímto řadem je měřen přímo na spotřebišti. V roce 2000 bylo provedeno napojení z koncového řadu obecního vodovodu dalších obcí. Jedná se prozatím o průmyslové území Nová Hospoda a skupinový vodovod Ostrov-Lhota. Tyto odběry jsou v obci Doly v místě napojení měřeny distriktním vodoměrem. Obec Ostrov V roce 2000 byl vybudován vodovodní přivaděč z obce Doly přes průmyslovou zónu Nová Hospoda. Distriktní měření je umístěno v místě jeho napojení na rozvody v obci Ostrov. V místě napojení odbočky pro obec Lhota byl ve vodoměrné šachtě (distrikt pro obec Lhota) stávající přiváděcí řad z hydrofonové stanice přerušen a odstaven. Vodovodní síť je tvořena průtahem skupinového vodovodu PE Js 50 mm (od vodoměrné šachty po odbočku na Hlinné) a jednou samostatnou větví, která je provedena také z PE Js 50 mm. Obec Lhota Distriktní měření je umístěno v místě jeho napojení na rozvody v obci Ostrov. Vodovodní síť je tvořena vodovodním řadem PE Js 50 mm od odbočky na Hlinné. Obec Hlinné Distriktní měření je umístěno v místě jeho napojení na rozvody v obci Ostrov. Vodovodní řad je tvořena vodovodním řadem PE Js 50 mm od odbočky na Hlinné po odbočku na Novou Hospodu. Osada Nová Strast Distriktní měření je umístěno v místě jeho napojení na rozvody v obci Ostrov. Vodovodní řad je tvořena vodovodním řadem PE Js 50 mm (od odbočky na Novou Strast). větev Nová Hospoda

napojeny Doly Ostrov Lhota Hlinné Nová Strast

počet obyvatel připojených na vodovod (2000) 70 34 18 11 10

vodovodní přípojky ks 22 21 3 6 6

celková délka přípojky km 0,540 0,200 0,030 0,060 0,060

Přiváděcí vodovodní řady : řad L L L

materiál PVC PE PVC

listopad 2004

Js 100 100 80

délka 2 760,0 1 450,0 150,0

strana 108

Plzeňský kraj




Objekty na vodovodu 1 vodní zdroj :

druh : vodní dílo Lučina vydatnost: 85 l/s umístění: k.ú. Lučina ochranné pásmo : ano

2 vodní zdroj :

druh : prameniště Banka vydatnost : 17 l/s

odkyselovací stanice :

filtrace, odkyselení umístění : k.ú. Branka ochranné pásmo :

Úpravna vody :

druh : dvojstupňová kapacita: 65 l/s umístění : k.ú. Svobodka

Čerpací stanice surové vody Lučina kapacita : 85 l/s výtl. výška : 62 m umístění : k.ú. Svobodka Čerpací stanice upravené vody na ÚV Svobodka : kapacita : 90 l/s výtl. výška : 95 m umístění : k.ú. Svobodka Čerpací stanice upravené vody pro obec Ctiboř a Halže : kapacita : 4 l/s výtl. výška : 31 m umístění : k.ú. Ctiboř Čerpací stanice upravené vody pro obec Stráž : kapacita : 24 l/s výtl. výška : 32 m umístění : k.ú. Bor

listopad 2004

strana 109

Plzeňský kraj




Vodojem VTP Ctiboř : druh : podzemní, dvoukomorový kapacita : 2 x 750 m3 hlad.m.n.m. : 618,70 dno m.n.m. : 614,70 umístění : k.ú. Ciboř Vodojem Halže :

Vodojem DTP Tachov : Starý (voda z Branky) ocelový mimo provoz nový armaturní komora přerušovník

druh : podzemní, dvoukomorový kapacita : 2 x 150 m3 hlad.m.n.m. : 635,30 dno m.n.m. : 632,0 umístění : k.ú. Halže

druh : podzemní, dvoukomorový kapacita : 2 x 250 m3 kapacita : 1 x 200 m3 kapacita : 2 x 650 m3

Svobodka-společná

kapacita : 2 x 50 m3 hlad.m.n.m. : 557,35 dno m.n.m. : 552,35 umístění : k.ú. Tachov

Vodojem STP Tachov :

druh : podzemní, dvoukomorový kapacita : 2 x 1500 m3 hlad.m.n.m. : 580,0 dno m.n.m. : 575,0 umístění : k.ú. Tachov

Vodojem Planá :

druh : podzemní, dvoukomorový kapacita : 2 x 2500 m3 hlad.m.n.m. : 567,0 dno m.n.m. : 572,0 umístění : k.ú. Planá

Vodojem Úšava :

druh : podzemní, dvoukomorový kapacita : 2 x 150 m3 hlad.m.n.m. : 553,30 dno m.n.m. : 550,70 umístění : k.ú. Úšava

listopad 2004

}

strana 110

Plzeňský kraj




Vodojem Trnová :

druh : podzemní, jednokomorový kapacita : 50 m3 hlad.m.n.m. : 520,65 dno m.n.m. : 518,52 umístění : k.ú. Trnová

Vodojem Bor :

druh : podzemní, dvoukomorový kapacita : 2 x 250 m3 hlad.m.n.m. : 508,70 dno m.n.m. : 504,70 umístění : k.ú. Bor

Vodojem Stráž :

druh : podzemní, dvoukomorový kapacita : 2 x 250 m3 hlad.m.n.m. : 507,60 dno m.n.m. : 504,70 umístění : k.ú. Stráž

listopad 2004

strana 111

Plzeňský kraj


3.6


VYMEZENÍ REALIZAČNÍCH PREFERENCÍ

Priority pro výstavbu vodovodů byly definovány na podkladě „Metodického pokynu pro zpracování Plánů rozvoje vodovodů a kanalizací kraje“ a na základě jednání s objednateli. vodovody 1. zabezpečení jakosti vody ve zdrojích, kde jejich současný stav může ohrozit zdravotní stav obyvatelstva (jakost pitné vody) do roku 2010 2. nové stavby, případně náhrada staveb jejichž technický stav ohrožuje provoz systému, do roku 2010 3. rekonstrukce vodovodních sítí a objektů, průběžně podle technického stavu 4. výstavba nových vodovodů v rozvojových oblastech Plzeňského kraje do roku 2015 5. výstavba nových vodovodů v dnes nezásobovaných obcích a doporučených k výstavbě v PRVKUK po roce 2015 6. stavba vodárenských zařízení vedoucí ke zvýšení technické úrovně současného provozu po roce 2015 Zařazení jednotlivých staveb vodovodů do časových období je uvedeno pro vodovody v tabulkách VIII a XIII .

4

ODVEDENÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD

4.1 VÝPOČET PRODUKCE ODPADNÍCH VOD Upřesnění vývoje produkce odpadních vod a znečištění, t.j. nejdůležitějších hodnot pro stanovení způsobu nakládání s odpadními vodami, je potřeba rozdělit do dvou částí - na výpočet produkce odpadních vod komunálního charakteru (tj. produkce odpadních vod od trvale nebo přechodně bydlících obyvatel) a na stanovení produkce odpadních vod ze sektoru průmyslu, zemědělství a vybavenosti.

4.1.1

VÝPOČET PRODUKCE ODPADNÍCH VOD OD OBYVATELSTVA

Základním předpokladem, ze kterého je odvozen výpočet produkce odpadních vod, je úvaha, že v převážné části všech sídelních celků je vyprodukované množství odpadních vod od obyvatelstva shodné s množstvím spotřebované pitné vody (tzn. že specifická produkce odpadních vod je shodná s

listopad 2004

strana 185

Plzeňský kraj



hodnotou VFD). Současně je však údaj VFD porovnáván s předpokládanou minimální hodnotou specifické produkce odpadních vod. Při stanovení této hodnoty vycházíme z následujících údajů : • u trvale bydlících obyvatel napojených na kanalizaci, septik nebo čistírnu odpadních vod 150 l/os×den • u trvale bydlících obyvatel s akumulací odpadních vod v bezodtokých jímkách a s následným odvozem na ČOV nebo zemědělské pozemky 80 l/os×den • u obyvatel s časově omezeným pobytem (např. rekreantů) napojených na kanalizaci, septik nebo čistírnu odpadních vod 100 l/os×den • u obyvatel s časově omezeným pobytem (např. rekreantů) s akumulací odpadních vod v bezodtokých jímkách a s následným odvozem na ČOV nebo zemědělské pozemky 20 l/os×den K vzájemnému ovlivňování hodnot minimální specifické produkce odpadních vod obyvatel a specifické potřeby vody fakturované pro domácnosti nás vedou poznatky zjištěné při vyhodnocování vzájemného vztahu mezi těmito údaji, zejména u obyvatel menších měst a obcí. S charakteristickým poklesem potřeby pitné vody v posledních letech (způsobeným postupným zvyšováním ceny vodného) v žádném případě nekoresponduje pokles produkce odpadních vod. U obyvatel menších sídelních celků lze v poslední době vypozorovat tendenci vedoucí k využívaní vody z vlastních zdrojů, která je však po použití likvidována stejným způsobem jako voda odebraná z vodovodu pro veřejnou potřebu. Vodné a stočné je totiž zásadně odvozováno od množství odebrané vody z centrálního zásobování, které je sledováno vodoměry. Tímto způsobem tedy jednotliví spotřebitelé snižují výši vynaložených finančních prostředků za odebranou vodu, resp. vypouštěnou odpadní vodu, aniž by však výrazným způsobem ovlivňovali své chování projevující se snižováním produkce odpadních vod. Tento trend je v této studii předpokládán po celé sledované období, protože (pokud nedojde k jinému způsobu vyhodnocování produkce odpadních vod) nelze předpokládat výraznější změny v chování spotřebitelů resp. zavádění úsporných opatření v jednotlivých domácnostech. Neméně důležitou hodnotou pro optimální návrh způsobu likvidace odpadních vod je i stanovení produkce znečištění (charakterizovanou ukazatelem BSK5) v jednotlivých, výše specifikovaných kategoriích takto : • u trvale bydlících obyvatel napojených na kanalizaci, septik nebo čistírnu odpadních vod 60 g/os×den • u trvale bydlících obyvatel s akumulací odpadních vod v bezodtokých jímkách a s následným odvozem na ČOV nebo zemědělské pozemky 20 g/os×den • u obyvatel s časově omezeným pobytem (např. rekreantů) napojených na kanalizaci, septik nebo čistírnu odpadních vod 30 g/os×den • u obyvatel s časově omezeným pobytem (např. rekreantů) s akumulací odpadních vod v bezodtokých jímkách a s následným odvozem na ČOV nebo zemědělské pozemky 15 g/os×den Produkce dalších ukazatelů znečištění je odvozena podle specifických hodnot vztažených k tzv. ekvivalentnímu obyvateli : • nerozpustné látky ( NL) 55 g/os×den • CHSK 110 g/os×den

listopad 2004

strana 186

Plzeňský kraj



• N-celk. • N-NH4 • P-celk.

8 g/os×den 5,2 g/os×den 2 g/os×den

Počet ekvivalentních obyvatel byl stanoven přepočtem podle znečištění BSK5 - 60 g/os×den.

4.1.2

VÝPOČET PRODUKCE ODPADNÍCH VOD A ZNEČIŠTĚNÍ Z PRŮMYSLU, ZEMĚDĚLSTVÍ A VYBAVENOSTI

Údaje o produkci odpadních vod a znečištění z průmyslu, zemědělství a z objektů občanské vybavenosti jsou odvozeny ze získaných podkladů (např. dotazníkové akce) a z hodnoty VFO - tzn. hodnoty specifické potřeby pitné vody fakturované pro ostatní odběratele. Při vzájemném porovnávání bylo uplatněno pravidlo vycházející z předpokladu, že množství odpadních vod z průmyslu, zemědělství a vybavenosti nesmí být menší než potřeba pitné vody pro ostatní odběratele. Případný rozdíl mezi těmito údaji je chápán jako produkce odpadních vod z objektů občanské vybavenosti. Současně však bylo nutné zohlednit i skutečnost, že (zejména u malých obcí) jsou pitnou vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu zásobovány i místní zemědělské podniky, zabývající se zemědělskou živočišnou prvovýrobou. Proto je u většiny sídelních celků do velikosti 5000 obyvatel akceptována jako maximální hodnota 30 l/os×den. Vyšší hodnota ve srovnání s hodnotou VFO používanou při výpočtu potřeby vody (20 l/os×den) je způsobena předpokladem, že část této potřeby bývá vykrývána z místních zdrojů pitné nebo užitkové vody. Podle provedených úprav v produkci odpadních vod jsou provedeny úpravy i v jednotlivých ukazatelích znečištění s tím, že odpadní vody z objektů občanské vybavenosti jsou kvalitativně charakterizovány jako odpadní vody komunálního charakteru. Z podkladů získaných dotazníkovou akcí u jednotlivých producentů, byly získávány i informace o stávajícím způsobu likvidace odpadních vod, o výrobním programu a o jejich případných rozvojových záměrech.

4.2 KANALIZACE – SOUHRN SOUČASNÉHO STAVU Souhrnné údaje o počtu bydlících obyvatel a obyvatel napojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu, z toho počet obyvatel napojených a nenapojených na ČOV, množství vypouštěných odpadních vod do kanalizace, množství čištěných odpadních vod celkem, počet kanalizací, počet kanalizací napojených na ČOV, délka kanalizační sítě, průměrná cena stočného v roce 2002 jsou pro Plzeňský kraj uvedeny v tabulce XVI kanalizace. Podle Vodohospodářského věstníku 2002 je možné konstatovat, že je v současnosti na území Plzeňského kraje zajištěno odvedení odpadních vod kanalizací u trvale bydlících obyvatel ze 76,4 %.

listopad 2004

strana 187

Plzeňský kraj



Tato hodnota je o něco nižší ve srovnání s celorepublikovým údajem – 77,4 % z celkového počtu obyvatel v České republice (jedná se o sedmou nejnižší hodnotu v ČR ze 14 krajů). Do kanalizace pro veřejnou potřebu bylo podle tohoto materiálu v Plzeňském kraji vypuštěno v roce 2002 celkem 32.074 tis.m3 odpadních vod. Z tohoto množství bylo na čistírnách odpadních vod vyčištěno 91,1 % odpadních vod (bez zahrnutí vod srážkových) – tj. 29.219 tis.m3. Z porovnání současných údajů s cílovým rokem 2015 je patrné, že dojde k nárůstu obyvatel připojených na kanalizaci a ČOV a tím i k zvýšení množství odpadních vod čištěných na ČOV. Přesto však část odpadních vod nebude, z důvodu nedostačujících finančních zdrojů, likvidována na čistírnách odpadních vod.

4.3 PŘEDPOKLADY VÝVOJE ODVEDENÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD V PLZEŇSKÉM KRAJI DO ROKU 2015 4.3.1

ZÁKLADNÍ INFORMACE

4.3.1.1 Vstupní údaje Pro zpracování této dokumentace bylo nezbytné shromáždit rozsáhlé množství vstupních informací, které se přímo či nepřímo dotýkají řešené problematiky. Pro zajištění těchto podkladů proběhla v průběhu prací na „Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací" řada jednání se starosty dotčených měst a obcí nebo jejich zástupci. Pro doplnění získaných informací se uskutečnila rozsáhlá dotazníková akce, zaměřená na získání informací od dotčených orgánů státní správy, provozovatelských organizací a producentů většího množství odpadních vod. Cílem všech těchto kroků byla snaha v maximální možné míře shromáždit následující údaje : • základní údaje o obci - demografické údaje, výskyt průmyslu, zemědělství a občanské vybavenosti • současný způsob nakládání s odpadními vodami vč. dešťových, současné problémy s jejich odváděním • údaje o produkci odpadních vod a znečištění produkce odpadních vod a znečištění obyvatelstva produkce odpadních vod a znečištění průmyslu, zemědělství a občan. vybavenosti • způsob zásobování obce pitnou vodou • výskyt chráněných oblastí - pásma ochrany vodárenského zdroje, chráněné krajinné oblasti, chráněné oblasti přirozené akumulace vod atd. • výskyt vhodného recipientu • cenové údaje - investiční a výrobní náklady Přes veškeré podniknuté kroky se však od řady oslovených subjektů - obecních úřadů, průmyslových a zemědělských firem - nepodařilo získat žádné údaje. V těchto případech byly použity odborné odhady, které však ne vždy dokázaly v dostatečné míře zhodnotit skutečný stav.

listopad 2004

strana 188

Plzeňský kraj



Základní údaje o obci Mezi jedny ze základních vstupních informací je možné zařadit obecné informace o jednotlivých sídelních celcích. Jedná se o: • • • •

údaje o počtech trvale i přechodně bydlících obyvatelích a o jejich vývoji, údaje o počtech obytných a rekreačních objektů, údaje o vybavenosti jednotlivých měst a obcí, informace o jednotlivých podnikatelských aktivitách.

Údajům o počtech trvale i přechodně bydlících obyvatelích a o jejich vývoji je věnována samostatná kapitola této zprávy. Pro doplnění je však možné konstatovat, že finální navrhované řešení bylo u některých obcí ovlivněno vzájemným poměrech počtů trvale a přechodně bydlících obyvatel ( jedná se o obce s vysokým počtem rekreantů). V těchto případech byla snaha nezatěžovat trvale bydlící obyvatele značnými výrobními náklady v průběhu celého roku, když vysoké počty rekreantů ovlivňují celkovou produkci odpadních vod a znečištění pouze po omezenou část roku. Upřednostňovány byly tedy varianty umožňující lokální způsoby likvidace odpadních vod. U přechodně bydlících obyvatel potom je navrhována akumulace odpadních vod v bezodtokých jímkách a jejich následný odvoz na některou ze stávajících nebo navrhovaných čistíren odpadních vod. Údaje o počtech obytných a rekreačních objektů jsou důležité zejména u obcí, u nichž je uvažováno s variantami umožňujícími lokální způsoby likvidace odpadních vod. U menších obcí, u nichž je uvažováno s poklesem trvale bydlících obyvatel, je ve výpočtech uvažováno s konstantním celkovým počtem jednotlivých objektů. Tato úvaha vychází z předpokladu, že postupný úbytek trvale bydlících obyvatel je způsoben postupným odchodem starších obyvatel obce. Obytný dům potom mění svoji funkci na rekreační objekt. V městech, případně i v sídelních celcích nacházejících se v blízkosti těchto měst, kde je uvažováno s nárůstem počtu obyvatel, je uvažováno s úměrným zvyšováním počtu obytných domů. Údaje o vybavenosti jednotlivých měst a obcí stejně jako informace o jednotlivých podnikatelských aktivitách jsou vstupním údajem ovlivňujícím hodnoty celkové produkce odpadních vod a znečištění. Tento údaj je zároveň funkčně provázán s hodnotami vody fakturované pro ostatní odběratele (viz dále).

Současný způsob nakládání s odpadními vodami vč. dešťových Informace o současném způsobu nakládání s odpadními vodami (t.j. splaškovými i dešťovými) byly přebírány z již zmiňovaných schůzek se zástupci jednotlivých měst a obcí a z dotazníkové akce. Obecně je možné konstatovat, že u menších sídelních celků současně provozované způsoby nakládání s odpadními vodami nevyhovují požadavkům vyplývajícím z platné legislativy. Průměrná obec je vybavena kanalizací, která právně neexistuje, provedením připomíná dešťovou kanalizaci a funkčně je kanalizací jednotnou. Část obyvatel je do této kanalizace napojena přes septiky, jejichž funkčnost a údržbu (pravidelnost vyvážení) raději nikdo nekontroluje, zbývající část je napojena přímo do těchto kanalizací nebo do vodních toků. Menší část rodinných domů a rekreačních objektů je vyba-

listopad 2004

strana 189

Plzeňský kraj



vena bezodtokými jímkami, které jsou vyváženy na zemědělské pozemky. Tyto jímky však nevyhovují současným technickým předpisům frekvencí vyvážení ani vodotěsností. Odstraňování a zadržování znečištění se tedy nepochybně odehrává alespoň zčásti na úkor čistoty podzemních vod, resp. zvodněného prostředí v blízkosti obcí. Tato skutečnost může být významná z hlediska obce, z hlediska globální ochrany povodí však nejčastěji nehraje významnou roli. Odvádění dešťových vod je zajišťováno již zmiňovanou kanalizací, která je doplněna systémem odvodňovacích příkopů a struh. Přes takto nahodile zbudované systémy se u obcí nevyskytují rozsáhlejší problémy s odváděním dešťových vod, problémy spíše lokálního charakteru jsou v úzké vazbě při průchodu velkých vod spojeny se zaplavováním níže uložených lokalit vzdutými recipienty. Města či větší obce mají ve větším či menším rozsahu vybudovány kanalizační systémy. Převážně se jedná o systémy jednotné kanalizace, které odvádějí mimo splaškových vod i dešťové vody. Pouze kanalizační systémy, které byly vybudovány v posledních letech jsou řešeny jako splaškové kanalizační sítě. Většinou jsou kanalizační systémy ukončeny na čistírnách odpadních vod. Detailně je popsán současný způsob nakládání s odpadními vodami v příloze A.3 - Popis vodovodů a kanalizací v obcích a jejich administrativních částech.

Způsob zásobování obce pitnou vodou Neméně důležitým faktorem, který zásadně ovlivňoval návrh nakládání s odpadními vodami v jednotlivých obcích, byla otázka, jakým způsobem je zajišťováno zásobování řešeného sídelního celku pitnou vodou. V obcích, v nichž jsou pro zásobování obyvatel využívány místní zdroje nacházející se přímo v obci (nebo v její těsné blízkosti), má navrhované řešení v maximální možné míře znemožnit ohrožení kvality využívaných místních zdrojů vlivem vypouštění nedostatečně vyčištěných nebo vůbec nečištěných odpadních vod. Z těchto důvodů jsou pro tyto obce navrhovány pouze varianty uvažující s výstavbou nové kanalizační sítě (eventuálně dostavbou stávající kanalizační sítě) a centrální čistírny odpadních vod nebo s výstavbou nových a rekonstrukcí stávajících bezodtokých jímek, v nichž bude kompletně zachycována veškerá produkce splaškových vod. Tyto splaškové vody budou potom odváženy k likvidaci na některou ze stávajících nebo nově vybudovaných čistíren odpadních vod. Zbývající použité varianty, uvažující pro čištění odpadních vod s využíváním domovních mikročistíren jsou tedy používány pouze v obcích, v nichž je zásobování pitnou vodou zajišťováno z centrálních nebo místních vodovodů napojených na vzdálenější zdroje. Tímto způsobem je totiž eliminována možnost negativního dopadu nedostatečně vyčištěných odpadních vod na kvalitu zdrojů pitné vody z důvodu nevhodného nebo nedostatečného způsobu provozování těchto domovních mikročistíren. Navrhované řešení, uvažující s akumulací odpadních vod v bezodtokých jímkách (žumpách), bývá velice často předmětem kritiky upozorňující na absenci jakékoliv legislativy, která by umožňovala kontrolovat dodržování tohoto způsobu likvidace veškeré produkce odpadních vod jednotlivými producenty odpadních vod. Toto tvrzení se však obecně vztahuje i na variantu uvažující s výstavbou centrální čistírny odpadních vod a kanalizace.

listopad 2004

strana 190

Plzeňský kraj



Výskyt chráněných oblastí Dalším zohledněným faktorem je výskyt chráněných oblastí - mimo již zmiňovaných místních zdrojů využívaných i nadále pro zásobování obyvatel pitnou vodou se jedná např. o ochranná pásma vodárenského zdroje, chráněné krajinné oblasti, chráněné oblasti přirozené akumulace vod atd. Na území kraje se nachází nebo na něj zasahují : • jeden národní park (NP) – Národní park Šumava • tři chráněné krajinné oblasti (CHKO) - CHKO Šumava, Křivoklátsko, Slavkovský les, v návrhu je CHKO Český les • tři chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) – CHOPAV Šumava, Brdy, Chebská pánev a Slavkovský les • dvě ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů – Konstantinovy Lázně, Mariánské Lázně • ochranná pásma jednotlivých vodních zdrojů Podrobné informace k jednotlivým chráněným územím jsou uvedeny v oddíle 2.7 Popis ekologicky významných oblastí. Pro obce, nacházející se uvnitř některých ekologicky významných lokalit (NP, CHOPAV, ochranná pásma zdrojů léčivých vod) jsou navrhovány pouze varianty uvažující s výstavbou nové kanalizační sítě (eventuálně dostavbou stávající kanalizační sítě) a centrální čistírny odpadních vod nebo s výstavbou nových a rekonstrukcí stávajících bezodtokých jímek, v nichž bude kompletně zachycována veškerá produkce odpadních vod. Výskyt vhodného recipientu Existence vhodného recipientu pro vypouštění vyčištěných odpadních vod sehrává při návrhu svou úlohu. Při jihozápadní hranici Plzeňského kraje se Spolkovou republikou Německo prochází hlavní evropské rozvodí, které odděluje úmoří Severního moře (povodí Labe) a Černého moře (povodí Dunaje). Rozvodí probíhá hřebenovými partiemi Šumavy a Českého lesa. Plzeňský kraj patří do povodí Vltavy vlévající se do Labe. Na území kraje se nachází povodí Berounky a Otavy, přítoků Vltavy. Páteřní řekou je Berounka, která se svými přítoky odvodňuje největší část kraje, přímo pak Rokycansko a Třemošensko. K povodí Berounky náleží řeka Mže odvodňující Tachovsko, Stříbrsko a Nýřansko, řeka Radbuza odvodňující Domažlicko, Horšovskotýnsko a Stodsko, řeka Úhlava odvodňující Klatovsko a Přešticko a řeka Úslava odvodňující Nepomucko a Blovicko. Dalším důležitým přítokem Berounky, který odvodňuje Kralovicko, je řeka Střela. Sušicko a Horažďovicko odvodňuje se svými přítoky řeka Otava. Veškeré zmíněné recipienty lze označit za vyhovující pro vypouštění vyčištěných odpadních vod. Pod pojmem nevyhovující recipient jsou chápány málo vodnaté vodoteče, vodoteče s občasným průtokem nebo meliorační kanály. Pokud nebyla zjištěna v obci nebo v její těsné blízkosti dostatečně vhodná vodoteč, uvažují návrhy u menších sídelních celků variantu s výstavbou nových a rekonstrukcí stávajících bezodtokých

listopad 2004

strana 191

Plzeňský kraj




jímek, u větších sídelních celků potom s výstavbou nové kanalizační sítě pro odvádění pouze splaškových vod, které budou následně převedeny (např. přečerpávány) na čistírnu v jiném městě či obci. U malých obcí je možné za určitých podmínek (vyhovující geologické, hydrogeologické a morfologické poměry) uvažovat i s využitím domovních mikročistíren s následujícím vsakováním vyčištěných odpadních vod. Nutnou podmínkou pro toto řešení je však zpracování doplňujících průzkumných prací. Protože tyto podklady nebyly k dispozici, nejsou tato řešení ve zpracované dokumentaci navrhována.

4.3.2

ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU

Řešení problematiky odvádění a likvidace odpadních vod v Plzeňském kraji se přibližuje, jak již bylo dříve uvedeno, celorepublikovému průměru. Současný počet trvale bydlících obyvatel likviduje odpadní vody způsobem, který je popsán v tabulce č 14. Způsob likvidace odpadních vod – současný stav tabulka č. 14

• • • • • • •

Vypouštějí či zasakují nečištěné odpadní vody Využívají pro čištění odpadních vod septiky a jímky Využívají pro čištění odpadních vod dom. MČOV Využívají pro čištění odpadních vod ČOV Nejsou napojeni na kanalizaci Jsou napojení na dešťovou kanalizaci Jsou napojení na jednot. či splaškovou kanalizaci

57621 125834 7263 358988 90802 39174 419730

os. os. os. os. os. os. os.

tj. tj. tj. tj. tj. tj. tj.

10,48 22,89 1,32 65,31 16,52 7,13 76,35

% % % % % % %

Čistírny odpadních vod Z již dříve uvedeného počtu je pouze 191 sídelních celků vybaveno čistírnami odpadních vod a kanalizačními sítěmi. V převážné míře se jedná hlavně o větší celky – města Plzeň, Klatovy, Rokycany, Tachov, Domažlice, Sušice, Stříbro, Nýřany, Přeštice, Dobřany, Horažďovice, Horní Bříza, Holýšov, Nýrsko, Starý Plzenec, Třemošná, Horšovský Týn, Kdyně, Stod, Kralovice, Blovice, Hrádek. Vedle těchto měst jsou čistírnami vybaveny i některé menší obce. Dalších několik měst či obcí je napojeno na některou ze stávajících čistíren odpadních vod. Zatímco u všech větších měst se jedná o mechanicko - biologické aktivační čistírny, které se vzájemně liší způsobem provzdušňování aktivační směsi případně i schopností redukovat nejen organické znečištění ale i nutrienty (v závislosti na období kdy byly postaveny nebo rekonstruovány),

listopad 2004

strana 192

Plzeňský kraj



u menších obcí se jedná o poměrně pestrou škálu čistíren odpadních vod - od aktivačních čistíren s nitrifikací a denitrifikací po biokontaktorové čistírny či mechanické čistírny. Podrobněji jsou jednotlivé čistírny popsány v části dokumentace věnované zhodnocení současného stavu v jednotlivých městech a obcích.

Likvidace kalů Ve větších městech je likvidace čistírenských kalů řešena pomocí strojního odvodňování. U menších měst a obcí převážná část čistíren (s ohledem na svoji velikost) produkuje kaly v množství a kvalitě, umožňujících jejich využití v zemědělství po předchozím kompostování (případně i bez něj) bez jakéhokoliv způsobu odvodnění. V řadě případů však je čistírenský kal odvážen k odvodnění na některou z velkých čistíren odpadních vod.

Odkanalizování Ve všech městech jsou vybudované částečné či kompletní kanalizační systémy. Nejčastěji se jedná o kanalizační sítě jednotné kanalizace, která zajišťuje odvádění nejen splaškových vod ale i dešťových vod. V některých městech je jednotný systém doplněn v okrajových částech systémem splaškové kanalizace. V řadě případů jsou však tyto systémy příp. jejich části v nevyhovujícím technickém stavu. Proto bude nezbytné po ukončení dostavby jejich kanalizačních systémů, po ukončení rekonstrukcí čistíren či výstavby nových čistíren, zahájit jejich postupnou velkoplošnou rekonstrukci. V řadě dalších obcí (resp. v jejich větších nebo menších částech) jsou v současnosti provozovány kanalizace pro veřejnou potřebu, které slouží k odvádění částečně předčištěných nebo vůbec nečištěných odpadních vod do místních recipientů. Na tomto místě je však nutné konstatovat, že se v převážné míře jedná o kanalizace budované v průběhu 60. až 80. let v rámci „akcí Z". Tyto kanalizace byly budovány zcela nahodile a nekoncepčně (mnohdy bez jakékoliv dokumentace), cílem jejich výstavby bylo vyřešit momentální problémy obce. Při jejich výstavbě nebyly velice často dodržovány ani základní stavební postupy - kanalizační trouby (převážně betonové a bez hrdel) byly ukládány do příkopů přiléhajících k místním komunikacím, na jednotlivých stokách byly vybudovány pouze v minimálním rozsahu revizní kanalizační šachty (bez ohledu na požadavky příslušných technických norem). Po technické stránce je jejich největším problémem způsob provedení - vlivem značných netěsností fungují potom tyto systémy jako vsakovací drenáž (tzn. že značné množství odpadních vod z těchto kanalizací je přímo vsakováno do podloží a ovlivňuje co do množství i do kvality podzemní vody) nebo jako odvodňovací drenáž, kterou je do místa zaústění do vodního toku eventuálně do příkopu přiváděno značné množství balastních vod. Ve skutečnosti se tedy jedná o kanalizace zcela nevyhovující pro definitivní řešení odvádění odpadních vod. Používání těchto kanalizací představuje negativní dopad na životní prostředí jednotlivých obcí (např. na výrazně se zhoršující kvalitu vody v místních zdrojích pitné vody mnohdy s následným absolutním znehodnocením).

listopad 2004

strana 193

Plzeňský kraj


4.3.3


KONCEPCE ODKANALIZOVÁNÍ

Problém odvádění odpadních vod ze sídelních celků je možné řešit dvěma základními způsoby: • odvážením odpadních vod po předcházející akumulaci v bezodtokých jímkách • odváděním pomocí kanalizačních systémů Pro ekonomické posouzení obou zmiňovaných způsobů bylo stanoveno, na kterou ze stávajících nebo navrhovaných čistíren odpadních vod by byly nebo budou zachycené odpadní vody odváženy k likvidaci. Při použití druhého způsobu je možné použít následující řešení : • výstavbu nové kanalizační sítě • dostavbu stávající kanalizační sítě • postupnou rekonstrukci stávající kanalizační sítě Řešení odvádění odpadních vod pomocí výstavby nové kanalizační sítě bude nejčastěji aplikované u menších sídelních celků, u nichž je uvažováno s likvidací odpadních vod na nové čistírně odpadních vod. Toto řešení je doporučované i v obcích, které jsou v současnosti částečně odkanalizované, technický stav této kanalizace je však nevyhovující (nejčastěji se jedná o kanalizaci vybudovanou v rámci „akce Z“ v průběhu 60. až 80 let). Při výstavbě nových kanalizačních systémů preferujeme (z ohledem na charakter a velikost obcí) převážně výstavbu oddílné kanalizace odvádějící pouze splaškové vody. K tomuto řešení vedou následující důvody : • obce, které nemají dešťovou kanalizaci, mají obvykle odvádění dešťových vod řešeno jiným, rovněž vyhovujícím způsobem, • výstavba pouze splaškové kanalizace je méně investičně náročná, což je při chronickém nedostatku investičních prostředků nejvýznamnější důvod, • platným legislativním i technickým předpisům toto řešení plně odpovídá. Srážková voda odváděná oddílnou kanalizací (tzv. dešťovou kanalizací) je z hlediska vodního zákona vodou povrchovou, neboť se přirozeně vyskytla na zemském povrchu a je soustředěna a odváděna vodohospodářským dílem - dešťovou kanalizací - do vodního toku, tedy vody trvale tekoucí. • dešťové vody z malých obcí ve srovnání s městy jsou méně znečištěny, • při změně legislativních předpisů v budoucnosti je možné současný systém odvádění dešťových vod doplnit tak, aby první nejvíce znečištěná část dešťových vod byla jímána a postupně přečerpána na ČOV. Vzhledem ke značně rozdílné morfologii terénu na celém řešeném území, navrhujeme nejen systémy s klasickým gravitačním způsobem odvádění splaškových odpadních vod, ale i moderní, u nás zatím výjimečně provozované, systémy tlakové kanalizace, případně systémy kombinované. Výstavba nové kanalizační sítě je časově přímo provázána s výstavbou nové, případně intenzifikací stávající, čistírny odpadních vod.

listopad 2004

strana 194

Plzeňský kraj



Řešení odvádění odpadních vod pomocí dostavby nové kanalizační sítě bude používáno pouze v lokalitách, v nichž je již v současnosti větší či menší část města či obce odkanalizována (nejčastěji jednotnou kanalizací). Pokud již v současnosti dostavba kanalizace probíhá (nebo je realizace v pokročilé fázi přípravy) je toto řešení akceptováno bez ohledu na technický stav existující kanalizační sítě. Jinak je toto řešení akceptovatelné v případech, že technický stav stávající kanalizace je vyhovující (tzn. že tato kanalizace již byla budována podle platných technických norem). Dostavba nové kanalizační sítě je časově přímo provázána s výstavbou nové případně intenzifikací stávající čistírny odpadních vod. Velice úzce propojené s předchozím řešením je i rekonstrukce stávající kanalizační sítě. Toto řešení bude používané u měst a obcí, u nichž byla realizována dostavba části kanalizace. Současně je však nutné zajistit i rekonstrukci stávajících nevyhovujících stok. Se zahájením této rekonstrukce bude započato až po ukončení dostavby kanalizace a čistírny odpadních vod, s jejím ukončením je uvažováno nejpozději do r.2050. Během sledovaného období (tj. do roku 2015) bude tedy zrekonstruovaná pouze poměrná část stávající kanalizace.

4.3.4

KONCEPCE NAKLÁDÁNÍ S ODPADNÍMI VODAMI

Řešení problematiky odvádění a likvidace odpadních vod v sídelních celcích nabízí řadu možností, které je však možné rozdělit do dvou základních kategorií : • řešení lokálními prostředky • centralizované řešení Současně provozované způsoby nevyhovují požadavkům plynoucím z vládního nařízení 61/2003 Sb. Navrhované řešení však musí jednoznačně plnit požadavky vodoprávního úřadu na vypouštění odpadních vod. Obecně je však pro obce této velikosti stanovena pouze minimální úroveň těchto požadavků, daná nařízením 61/2003 Sb. Pro řešení se tedy nabízí řada možností : a) řešení lokálními prostředky - úplné vybavení obce bezodtokými jímkami s odvozem k čištění na kapacitní ČOV - vybavení obce domovními mikročistírnami s případnou dostavbou kanalizace a vypouštěním do vhodného recipientu v souladu s platnou legislativou - kombinované vybavení obce individuálně domovními mikročistírnami s vypouštěním do vhodného recipientu (vsak, tok, závlaha) nebo bezodtokovými jímkami b) centrální řešení pomocí nové oddílné kanalizační sítě a čistírny odpadních vod c) centrální řešení pomocí nové čistírny odpadních vod a rekonstruované a dostavěné kanalizační sítě d) centrální řešení pomocí výstavby, rekonstrukce či dostavby nové kanalizační sítě s napojením města či obce na čistírnu odpadních vod sousední obce

listopad 2004

strana 195

Plzeňský kraj



4.3.4.1 Řešení lokálními prostředky Úplné vybavení obce bezodtokými jímkami Jedná se o řešení, které je nejčastěji aplikované u malých obcí. Základním předpokladem tohoto řešení je vybavení každého domu (eventuálně menší skupiny domů) samostatnou jímkou. Pro tento způsob řešení problému likvidace odpadních vod jsou charakteristické velké objemy (i přes nižší hodnotu specifické produkce) odpadních vod, které je třeba převážet fekálními vozy. V rámci tohoto řešení je uvažováno s výstavbou nových – výjimečně rekonstrukcí stávajících – odpadních jímek, které budou svým provedením i provozováním plně odpovídat platným požadavkům. Veškeré odpadní vody budou sváženy k čištění na některou z čistíren odpadních vod s potřebnou kapacitou. V současné době jsou nejčastěji vyváženy obsahy těchto jímek na zemědělské pozemky (nacházející se nejčastěji na katastru obce). Tímto řešením dochází k odstraňování resp. zadržování znečištění v horninovém prostředí a k částečnému zhoršování kvality podzemních vod. V cílovém roce je však v této dokumentaci uvažováno s řešením, že veškeré odpadní vody akumulované v bezodtokých jímkách budou likvidovány na některé z čistíren odpadních vod. Z hlediska investiční náročnosti patří toto řešení mezi jedno z nejvýhodnějších, protože není nezbytné budovat investičně náročné kanalizační systémy. Provozní náklady na likvidaci odpadních vod sestávají tedy z nákladů na odvoz odpadních vod a z nákladů na jejich likvidaci na čistírně odpadních vod. Za těchto podmínek se efektivnost tohoto způsobu likvidace odpadních vod projevuje zejména u malých obcí. Realizace této varianty – výstavba nových jímek, rekonstrukce stávajících - je však s ohledem na nedostatek finančních prostředků zařazena až do období po roce 2015. Vybavení obce domovními čistírnami s případnou dostavbou kanalizační sítě Každá nemovitost v obci je v tomto uspořádání vybavena samostatnou domovní čistírnou. Toto řešení bude aplikováno u obcí, u nichž neexistuje žádné omezení (specifické ekologické zájmy, využívání zdrojů v obci či v blízkosti obce pro zásobování pitnou vodou, vyšší nároky na ochranu recipientu aj.) a které mají v současnosti poměrně vysoké procento obyvatel napojených na veřejnou či dešťovou kanalizační síť, event. kteří vypouštějí odpadní vody přímo do recipientu. V rámci vybavení veškerých objektů domovními mikročistírnami může být realizována i dostavba kanalizační sítě. Pod pojmem domovní mikročistírny nejsou uvažovány pouze moderní kompaktní aktivační čistírny či čistírny s biokontaktory, pro čištění lze použít i provozně méně náročné a v našich podmínkách prozatím méně používané mikročistírny s biologickými filtry nebo vícekomorové septiky s dočištěním na zemních filtrech, popílkových čistírnách nebo vhodných nádržích. Mezi výhody tohoto řešení patří nízké finanční náklady (odpadá výstavba nebo rekonstrukce kanalizační sítě), jednoduchá a nenáročná údržba při vysokém efektu čištění odpadních vod, minimální problémy s dotčenými majetkovými právy. Vyčištěné odpadní vody jsou vypouštěny přímo do místních vodotečí nebo rybníků, za určitých podmínek (vyhovující výsledky inženýrsko-geologického a hydrogeologického průzkumu) je možné likvidovat tyto vody vsakováním. Prakticky nic nebrání ani vypouštění těchto vyčištěných odpadních vod i do stávajících dešťových kanalizací (toto řešení je však v rozporu se současnou legisla-

listopad 2004

strana 196

Plzeňský kraj




tivou). Vyprodukovaný kal je pravidelně odvážen k likvidaci na nejbližší čistírnu odpadních vod. V případě, že by výstavba těchto čistíren byla hrazena ze státních prostředků, mohla by se tato skutečnost projevit i ve výši nákladů na likvidaci odpadních vod (odpisy). Součástí těchto nákladů budou i poplatky za provedené kontrolní odběry s následným vyhodnocením účinnosti čištění odpadních vod. I s tímto řešením je uvažováno v období po roce 2015. Vybavení obce kombinovaným systémem domovních čistíren a bezodtokých jímek Toto řešení je kombinací obou předcházejících variant. I v tomto případě bude aplikováno u obcí, u nichž neexistuje žádné omezení (specifické ekologické zájmy, využívání zdrojů v obci či v blízkosti obce pro zásobování pitnou vodou, vyšší nároky na ochranu recipientu aj.). Na rozdíl od předcházející varianty, mají obce v současnosti poměrně nízké procento obyvatel napojených na veřejnou či dešťovou kanalizační síť event. vypouštějících odpadní vody přímo do recipientu. Dostavba kanalizační sítě (s ohledem na zajištění odvodu vyčištěných odpadních vod do místních povrchových vod) je investičně náročná. Část objektů s možností vypouštění do recipientu bude napojena na domovní mikročistírny, zbývající obytné či rekreační objekty budou vybaveny bezodtokými jímkami, v nichž budou odpadní vody akumulovány. Mezi výhody tohoto řešení patří nízké finanční náklady (odpadá dostavba nebo rekonstrukce kanalizační sítě). V odhadu investičních nákladů jsou započítány investice na výstavbu domovních mikročistíren a nových bezodtokých jímek. Klady i zápory tohoto řešení již byly popsány v předcházejících částech této kapitoly. I s tímto řešením je uvažováno v období po roce 2015.

4.3.4.2 Řešení centrálním způsobem Legislativní požadavky V novém nařízení vlády č.61/2003 Sb. je prohlášeno celé území ČR za ekologicky citlivé a jsou v něm uvedeny tyto požadavky na jakost vyčištěné vody. Legislativní požadavky tabulka č. 15 Kapacita ČOV (EO) 1) 7)

< 500 500 - 2 000 2 001 - 10 000 10 001 - 100 000 > 100 000

listopad 2004

CHSKCr p 3) m 4)

BSK5 3) p m 4)

NL 3) p m 4)

N-NH4+ Ncelk 2), 8) Pcelk.8) 4),6) 4) prům. m p 3) m 4),6) prům. m

125 120 90 75

30 25 20 15

35 30 25 20

15 -

180 170 130 125

60 50 40 30

70 60 50 40

5)

30 -

15 10

5)

20 20

2 1

6 3

strana 197

Plzeňský kraj




1) Rozumí se kapacita čistírny odpadních vod vyjádřená v počtu ekvivalentních obyvatel. Ekvivalentní obyvatel (EO) je definovaný produkcí znečištění 60 g BSK5 za den. Zatížení vyjádřené v počtu ekvivalentních obyvatel se vypočítává z maximálního průměrného týdenního zatížení vstupu do čistírny odpadních vod během roku, s výjimkou neobvyklých situací, jako jsou např. silné deště a povodně. 2) Celkový dusík znamená sumu všech forem dusíku, tj. dusíku stanoveného Kjeldahlovou metodou (organický a amoniakální dusík), dusičnanového a dusitanového dusíku. 3) Uváděné přípustné koncentrace „p“ nejsou roční průměry a mohou být překročeny v povolené míře podle hodnot v příloze č. 5 k nařízení vlády 61/2003. Stanovení se provede typem vzorku A nebo B nebo C podle poznámky 3) k tabulce 1 přílohy č. 4 v souladu s rozhodnutím vodoprávního úřadu. 4) Uváděné maximální koncentrace „m“ jsou nepřekročitelné. Stanovení se provede typem vzorku A podle poznámky 3) k tabulce 1 přílohy č. 4 prostým bodovým vzorkem. 5) Uváděné hodnoty jsou aritmetické průměry koncentrací za posledních 12 kalendářních měsíců a nesmí být překročeny. Počet vzorků odpovídá ročnímu počtu vzorků stanovenému vodoprávním úřadem. Stanovení se provede typem vzorku A nebo B nebo C podle poznámky 3) k tabulce 1 přílohy č. 4 v souladu s rozhodnutím vodoprávního úřadu. 6) Hodnota platí pro období, ve kterém je teplota odpadní vody na odtoku z biologického stupně vyšší než 12°C. Teplota odpadní vody se pro tento účel považuje za vyšší než 12°C, pokud z pěti měření provedených v průběhu dne byly tři měření vyšší než 12°C. 7) Přípustné limity ukazatelů CHSKCr, BSK5 a NL stanoví vodoprávní úřad, na základě jakosti a stavu vody v toku a technického řešení čistírny odpadních vod a místních podmínek.

Při stanovení limitů pro dusík a fosfor vezme vodoprávní úřad v úvahu harmonogram výstavby a rekonstrukce technologických stupňů odstraňování dusíku a fosforu pro konkrétní aglomerace České republiky schválený vládou, na základě dohody ČR s EU o přechodném období pro implementaci směrnice 91/271/EHS, v rámci „Strategie financování implementace směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod“. Pro tam uvedené konkrétní aglomerace a do stanovené doby ukončení výstavby nebo rekonstrukce, maximálně však do 31.12.2010, stanoví vodoprávní úřad emisní limity podle následujících emisních standardů: Emisní standardy tabulka č. 16 Kapacita ČOV (EO) 1) 10 001 - 100 000 > 100 000

Nanorg p m 4) 20 30 15 20 3)

Pcelk p m 4) 3 6 1,5 3 3)

Nanorg je suma dusíku amoniakálního, dusičnanového a dusitanového. Význam ostatních parametrů je identický jak výše.

listopad 2004

strana 198

Plzeňský kraj



Nové emisní standardy podle NV 61/2003 Sb. jsou již v souladu se směrnicí EU 91/271/EEC pro citlivá území. Proti původnímu nařízení vlády č. 82/1999 Sb. je provedeno nové rozdělení zdrojů podle velikosti a u zdrojů znečištění nad 10 000 EO vypuštěn přípustný limit pro N-NH4 a N-anorg. Nově jsou stanoveny emisní standardy pro Ncelk a Pcelk jako celoroční průměr a maximální nepřekročitelná hodnota pro teplotní období nad 12°C v biologickém stupni. Centrální řešení pomocí nové oddílné kanalizační sítě a čistírny odpadních vod Toto řešení patří v současnosti mezi nejčastěji používané způsoby řešící problematiku odkanalizování a likvidace odpadních vod v sídelních celcích všech velikostí. Jediným omezením tohoto řešení je nutný výskyt vyhovujícího recipientu, do kterého jsou vypouštěny vyčištěné odpadní vody. Při výstavbě nových kanalizačních systémů preferujeme převážně výstavbu oddílné kanalizace odvádějící gravitačně pouze splaškové vody. Výjimečně je navržen systém tlakové kanalizace, příp. systém kombinovaný. V městech a v obcích, v nichž uvažujeme s výstavbou nové čistírny odpadních vod, předpokládáme využívání provozně již ověřených a spolehlivých čistíren. V nejmenších velikostních kategoriích jsou navrhovány veškeré osvědčené typy mechanicko-biologických čistíren odpadních vod – aktivační čistírny, čistírny s biokontaktory či biodisky, zemní filtry, vegetační čistírny aj. V obcích či aglomeracích s produkcí odpadních vod resp. znečištění přesahující populační ekvivalent 2000 EO jsou navrhovány technologie čištění odpadních vod charakterizovatelné jako nízkozatěžovaný aktivační proces s aerobní stabilizací kalu (v dokumentaci popisovaný jako aktivační s nitrifikací eventuálně doplněnou o denitrifikaci). Ve větších městech (s počtem obyvatel přesahujícím 10 000 obyvatel) je tento systém doplněn o eliminaci nutrientů s použitím jednoduchého D - N systému s možným simultánním srážením fosforu. Jak již bylo konstatováno v úvodu tohoto bloku, jedná se o nejčastěji navrhovaný způsob nakládání s odpadními vodami. I toto řešení však může vyvolat řadu problémů – mj. s udržením stočného na ekonomicky únosné výši. V menších městech a obcích vyžaduje výstavba nové čistírny odpadních vod a hlavně kanalizační sítě značné finanční prostředky, které přestože jsou zčásti kryty ze státních prostředků - Státního fondu životního prostředí ČR nebo Ministerstva zemědělství ČR - zatěžují částku stočného značně vysokým podílem odpisů či splátek poskytnutých úvěrů. Jejich zajištění je při chronickém nedostatku financí - ať už způsobených nízkými příjmy obecních rozpočtů nebo omezenými dotačními možnostmi Ministerstva zemědělství ČR, Státního fondu životního prostředí ČR - pro převážnou část obcí problémem, který realizaci takovéto investice časově pozdrží případně zablokuje úplně. V případě, že se výstavbu kanalizační sítě a čistírny odpadních vod podaří realizovat, výše stočného se potom blíží hodnotám desítek korun za 1 m3 vyčištěných odpadních vod, které následně negativně ovlivňuje výši stočeného i v celém regionu. Z hlediska ochrany životného prostředí se teoreticky jedná o nejkvalitnější způsob likvidace odpadních vod. V praxi však velice často tento předpoklad není naplněn. Faktorů, které podporují toto tvrzení je několik - některé z nich uvádíme v následujícím přehledu : • obec postaví (částečně za státní prostředky) kvalitní čistírnu, vlivem vysokých provozních nákladů (tím i stočného) začne šetřit na provozu čistírny, případně na jejím doplňujícím vybavení • pro obec je v projektu navržena čistírna vybavená spolehlivými, provozně osvědčenými technologickými celky (které jsou schopny alespoň částečně ovlivnit ekonomiku provozu), vlivem nedo-

listopad 2004

strana 199

Plzeňský kraj



statku finančních prostředků v průběhu realizace (nedostatečně odhadnuté investiční náklady v projektové dokumentaci, nedostatečně provedené přípravné a průzkumné práce aj.) dochází k hledání náhradních - nejlevnějších - řešení; v provozu se tato skutečnost velice často projeví nenaplněním projektovaných parametrů • komplikovaná technologie čištění odpadních vod s vysokým čistícím účinkem vyžaduje odborně způsobilou obsluhu, ve skutečnosti se však o provoz čistírny stará provozovatel, který není schopen plně využít možnosti složité čistírenské technologie • opakem je snaha investora - obce - o takovou čistírnu odpadních vod, o jejíž provoz se nikdo nemusí starat (z důvodu nedostatku kvalitního obslužného personálu). Tato situace potom láká řadu firem s méně seriózními záměry, jejichž nesolidní nabídky není investor včas schopen odhalit. Skutečnost potom „pokulhává“ za kvalitou odtoku, prezentovanou na začátku přípravných prací • zástupci obce nejsou schopni zajistit po uvedení čistírny do provozu odstavení stávajících septiků, na čistírnu odpadních vod potom přitékají odpadní vody, v nichž už došlo k určité redukci některých ukazatelů znečištění. Čistírna odpadních vod již potom není schopna zajistit vysokou účinnost čištění odpadních vod v dalších ukazatelích. Složitá technologie potom opět není schopná zajistit účinnost předpokládanou v projektové dokumentaci. Obecně je možné prohlásit, že velice často se v menších obcích projevuje více těchto faktorů paralelně. Centrální řešení pomocí nové či intenzifikované stávající čistírny odpadních vod a rekonstruované a dostavěné kanalizační sítě V zásadě se jedná o řešení podobné předcházející variantě. Zásadní rozdíl je v typu kanalizační sítě - v této variantě je uvažováno s využitím stávající kanalizační sítě, nejčastěji jednotné, odvádějící odpadní vody. Tato stávající kanalizační síť je rozšířena navrhovanou dostavbou na dosud neodkanalizované ploše sídelního celku. S ohledem na nevyhovující technický stav stávající kanalizace je v některých případech navržena rekonstrukce této kanalizace. Dostavba nové nebo rekonstrukce stávající kanalizace je navrhována převážně ve větších městech či obcích, v nichž je již v současnosti část kanalizační sítě vybudována. Tato kanalizace je zpravidla ukončena na provozované čistírně, jejíž kapacitní parametry však ne vždy zaručují, že veškeré odpadní vody z tohoto sídelního celku bude možno likvidovat na této čistírně po napojení zbývající části města či obce. V první fázi je proto navrhována dostavba kanalizační sítě s případnou souběžně probíhající rekonstrukcí či intenzifikací stávající nebo s výstavbou nové čistírny. Teprve po dokončení této investice bude zahájena rekonstrukce stávající kanalizace. I toto řešení mě však svá úskalí. Výše potřebných investičních nákladů na dostavbu kanalizace bývá velice často nižší než ve variantě uvažující s kompletní výstavbou nové splaškové kanalizace (viz předcházející varianta). Nižší investiční náklady se zároveň promítnou i nižším zatížením stočného menšími odpisy. Zpravidla je však toto řešení pouze částečným vyřešením problému odkanalizování. Stávající jednotnou kanalizací, provedením připomínající spíše dešťovou kanalizaci, jsou totiž odváděny z obce velké objemy balastních vod - spodních vod prosáklých do kanalizace, přebytečné množství vody z místních vodních zdrojů (přepady zaústěné do kanalizace), vod přiváděných do této kanalizace z odvodňovacích zařízení atd. Výsledkem tohoto polovičatého řešení jsou opět velmi vysoké provozní náklady čistíren odpadních vod, nedostatečně dimenzované objemy čistírenských nádrží, hydraulické přetížení a z toho plynoucí krátká doba zdržení v aktivačních nádržích. Obec je potom velice brzy donucena k rekonstrukci resp. výstavbě nové kanalizační sítě v místech, v nichž předpo-

listopad 2004

strana 200

Plzeňský kraj



kládala, že bude využívat stávající kanalizační rozvody. Investičně je potom tyto rekonstrukce obec nucena hradit již ze svých skromných finančních prostředků. Celková výše investičních nákladů a tím i hodnota odpisů hmotného majetku zahrnutých do stočného dosáhne později velice často vyšších hodnot než v případě výstavby nové oddílné kanalizace. Pokud je pro vyčištění odpadních vod navržena moderní technologie využívající například jemnobublinné aerace s jednoduchým D-N systémem (nitrifikace s předřazenou denitrifikací), je účinnost takovéto čistírny výrazně nižší oproti předpokladům. Mnohdy však je jako čistírna navržen některý z typů využívajících „ přírodních“ čistírenských postupů - stabilizační nádrž, vegetační čistírna, zemní filtr. Tyto typy čistíren nejsou rozhodně žádným zázračným laciným řešením, vhodným pro jakoukoliv lokalitu a jakékoliv odpadní vody. Je však pravdou, že není vhodné tyto typy čistíren ze zásady odmítat. Jejich vhodnost se s určitou nadsázkou projevuje zejména u menších obcí s počtem obyvatel pohybujícím se maximálně okolo 200 obyvatel. V obcích této velikosti je však nutné posoudit ekonomickou efektivnost resp. únosnost nákladů vynaložených na dostavbu kanalizační sítě, rekonstrukce stávající sítě a na výstavbu čistírny odpadních vod tohoto typu. Jak vyplývá z uvedeného přehledu možností řešících problematiku odkanalizování a čištění odpadních vod v malých městech a obcích, má tato problematika svá specifika zcela odlišná od klasických postupů aplikovaných u měst s řádově desítkami tisíc obyvatel. Zatímco u těchto větších sídelních celků je navrhované řešení převážně technickým problémem, u menších celků je nezbytné klást prioritu především na ekonomickou stránku řešení. Nevhodně zvolené řešení je schopně vyhnat výši stočného až na hodnoty, které nebudou ekonomicky únosné pro obyvatele řešeného regionu. Formulovat jakoukoliv šablonu automaticky použitelnou pro řešení tohoto problému u všech menších sídelních celků je nesprávným řešením. Při návrhu řešení u jednotlivých měst a obcí je proto nezbytné posuzovat celou škálu faktorů a vzít v úvahu i specifičnost jednotlivých obcí. V našem případě jsme použili k vyřešení této problematiky značně širokou škálu ze všech zmiňovaných možností. Centrální řešení pomocí nové, rekonstruované či dostavěné kanalizační sítě s následným napojením na ČOV sousedního města či obce Likvidace odpadních vod z více měst a obcí na jediné centrální čistírně je jedním z řešení, které je využíváno zejména v ekologicky i ekonomicky vyspělých zemích. U těchto centrálních čistíren jsou k čištění odpadních vod používány moderní, vysoce účinné technologie zajišťující vysokou kvalitu odtoku z této čistírny. Další výhodou tohoto řešení je výrazně vyšší schopnost této čistírny vyrovnat se s hydraulickými či látkovými nárazy z jednotlivých sídelních celků v průběhu celého roku příp. i dne ( rekreační oblasti, sezónní výroba – tj. sezónní produkce odpadních vod, srážky aj.). Nevýhodou tohoto řešení jsou rozsáhlé kanalizační systémy, jejichž provozování může působit určité problémy. Kladem jsou naopak nízké provozní náklady čistírny odpadních vod a její případná intenzifikace s relativně nízkými náklady při vysokém dopadu do množství čištěných odpadních vod. Toto řešení je v této dokumentaci nejčastěji aplikováno u větších obcí event. měst v jejichž blízkosti se nevyskytuje vyhovující recipient. Další možností je propojení sídelních celků (bez ohledu na jejich velikost), jejichž vzájemná vzdálenost zaručí ekonomicky i ekologicky výhodnější likvidaci odpadních vod na společné čistírně ve srovnání s jakýmkoliv jiným řešením (např. připojení administrativních částí na příslušná města či obce).

listopad 2004

strana 201

Plzeňský kraj


4.3.5


NAKLÁDÁNÍ S ČISTÍRENSKÝMI KALY

Jedním z důležitých problémů při čištění odpadních vod je produkce kalu. Kaly z čištění komunálních odpadních vod jsou na základě legislativy definovány jako odpad. Každý původce odpadů má při své činnosti povinnost předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti, odpady opětovně využívat a recyklovat, případně odpady odstraňovat způsobem, který neohrožuje lidské zdraví a životní prostředí, tzn. ekologickým a současně ekonomickým způsobem. V důsledku neustále se zvyšujícího množství a znečištění odpadních vod přiváděných na čistírny odpadních vod roste i produkce kalu. Vyšší požadavky na kvalitu odtoku a chemické srážení fosforu se rovněž projevují na zvýšení produkce kalů. Produkované kaly je nezbytně nutné stabilizovat, aby byl minimalizován jejich vliv na životní prostředí. Legislativní požadavky na kvalitu kalu se neustále zpřísňují a problém využití / likvidace kalů produkovaných na ČOV se dostává velmi výrazně do popředí zájmů všech dotčených stran. Řešení tohoto problému však vyžaduje komplexní přístup, jehož výsledek, může zpětně ovlivňovat jednotlivé technické řešení základních technologických uzlů na ČOV. Na základě v současné době známých možností likvidace kalů je vhodné pro každou ČOV vypracovat technicko-ekonomické posouzení a porovnání základních variant strategie likvidace kalu. V podmínkách ČR přicházejí v úvahu pouze tyto varianty: • přímá aplikace stabilizovaných kalů na zemědělskou půdu po jejich předcházejícím odvodnění nebo zahuštění • použití kalů na výrobu průmyslových kompostů a k rekultivacím • skládkování kalů • spalování kalů včetně všech ostatních metod tepelné destrukce kalů Způsob nakládání s čistírenskými kaly z čistíren odpadních vod je závislý na řadě faktorů : • na velikosti sídelního celku • na složení odpadních vod • na množství vyprodukovaných kalů Ve větších městech, kde je již v provozu čistírna odpadních vod, případně kde probíhá její rekonstrukce, je součástí kalového hospodářství strojní odvodňování. Proto je možné řešit likvidaci odvodněného čistírenského kalu jakýmkoliv výše uvedeným způsobem. V menších městech event. ve větších obcích (s počtem obyvatel v řádech tisíců) bývají čistírny vybaveny buď strojním odvodněním nebo zahuštěním kalů. V případě, že je čistírna vybavena strojním odvodněním, je možné opět využít, kteroukoliv z uvedených metod. Je-li čistírna vybavena pouze zahuštěním kalů, je možné tyto kaly aplikovat přímo na zemědělskou půdu event. je odvážet k odvodnění na některou z větších čistíren. U ostatních obcí produkuje převážná část čistíren (s ohledem na svoji velikost) kaly v množství a kvalitě umožňující jejich využití v zemědělství - po předchozím kompostování bez jakéhokoliv způsobu odvodnění (pro snížení nákladů na přepravu však i v tomto případě doporučujeme kal zahustit). Jedná se především o sídelní celky velikosti řádově stovek obyvatel. Pro tyto obce je charakteristické poměrně malé množství vyprodukovaného kalu, který s ohledem na své složení ne-

listopad 2004

strana 202

Plzeňský kraj



představuje nebezpečí kontaminace zemědělské půdy nežádoucími látkami. Variantně je možné kal odvážet k odvodnění na některou z větších čistíren. Jiné metody nejsou v našich podmínkách rozšířeny. Obdobný stav je i v zemích EU, odlišný je však podíl jednotlivých technologií na celkovém množství likvidovaných kalů. V souladu s požadavky EU se předpokládá postupný útlum v množství skládkovaných kalů. Po zamezení skládkování kalů zůstanou k dispozici v podstatě pouze 2 možnosti : • aplikace kalů na půdu – recyklace (přímé hnojení kalem, výroba průmyslových kompostů, rekultivace) • tepelná destrukce kalů (spalování, spoluspalování, sušení kalů a spalování v cementárně apod.) Přímá aplikace stabilizovaných kalů na zemědělskou půdu V závislosti na legislativě, znečištění kalů, poměru produkce kalů a zemědělsky využívané půdy v dané oblasti se bude pohybovat podíl recyklovaného kalu okolo 60 – 65 % z celkové produkce kalů. V některých zemích se zcela zakazuje aplikace kalů do půdy se zdůvodněním nutnosti přerušit potravní řetězec. V zemích EU jsou zřejmé 2 hlavní směry, a to recyklace kalů a tepelná destrukce kalů v závislosti na velikosti produkce a znečištění kalů. Použití kalu na zemědělské půdě je upraveno vyhláškou Ministerstva životního prostředí č.382/2001 Sb. Tato vyhláška stanovuje podmínky použití upravených kalů na zemědělské půdě a je v souladu s evropskou direktivou č.86/278/EEC o využití kalů v zemědělství. Ve vyhlášce jsou požadavky na obsah těžkých kovů v kalech, v půdě a rovněž jsou uvedeny mikrobiologická kritéria.

Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových prvků v půdě (ukazatele pro hodnocení půd) tabulka č. 17 Mezní hodnoty koncentrací prvků v extraktu lučavkou královskou v mg/kg sušiny v půdě As Cd Cr Cu Hg Ni Pb Běžné půdy 20 0,5 90 60 0,3* 50 60 Písky, hlinité písky, štěrkopísky 15 0,4 55 45 0,3* 45 55 * celkový obsah

Zn 120 105

Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek a prvků v kalech pro jejich použití na zemědělské půdě (ukazatele pro hodnocení kalů) tabulka č. 18 Riziková látka As – arzén Cd - kadmium Cr - chrom

listopad 2004

Mezní (maximální) hodnoty koncentrací v kalech (mg.kg -1 sušiny) 30 5 200

strana 203

Plzeňský kraj




Cu - měď Hg - rtuť Ni - nikl Pb - olovo Zn - zinek AOX PCB (suma 6 kongenerů 28+52+101+138+153+180)

500 4 100 200 2500 500 0,6

Mikrobiologická kritéria pro použití kalů na zemědělské půdě tabulka č. 19 Kategorie kalů

I. II.

Přípustné množství mikroorganismů (KTJ*) v 1 gramu sušiny aplikovaných kalů termotolerantní koliEnterokoky Salmonella sp. formní bakterie < 103 < 103 negativní nález 103 - 106 103 - 106 nestanovuje se

• KTJ - kolonie tvořící jednotku

• Vysvětlivky: Kategorie I - kaly, které je možno obecně aplikovat na půdy využívané v zemědělství při dodržení ostatních ustanovení této vyhlášky. Kategorie II – kaly, které je možno aplikovat na zemědělské půdy určené k pěstování technických plodin, a na půdy, na kterých se nejméně 3 roky po použití čistírenských kalů nebude pěstovat polní zelenina a intenzivně plodící ovocná výsadba, a při dodržení zásad ochrany zdraví při práci a ostatních ustanovení vyhlášky. Další z možností opětovného využití kalu je jeho použití jako suroviny na výrobu kompostu (musí splňovat podmínky a ukazatele normy ČSN 46 5735 – Průmyslové komposty) a hlavně limitní hodnoty rizikových prvků v organických hnojivech, které jsou stanoveny v zákoně o hnojivech. Limitní hodnoty rizikových prvků v organických hnojivech v mg/kg sušiny tabulka č. 20 Cd 2

listopad 2004

Pb 100

Hg 1,0

As 10

Cr 100

Cu 100

Mo 5

Ni 50

Zn 300

strana 204

Plzeňský kraj



Použití kalů na výrobu průmyslových kompostů a k rekultivacím Podmínky aplikace kompostů budou velmi podobné jako v zemědělství, takže z tohoto pohledu se jedná spíš o variantu či doplněk přímé aplikace kalů do zemědělství. Skládkování kalů Jedním ze základních způsobů odstranění kalů je uložení na skládku. V souvislosti s vyhláškou č.383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, lze kaly ukládat jen na skládky SOO (ostatní odpad) nebo S-NO (nebezpečný odpad). Na skládky S-IO (inertní odpad) nesmějí být uloženy biologicky rozložitelné odpady, což kaly vylučuje. Ukládání na skládku bude ovšem do budoucna nákladné a trendem bude skládkování postupně omezovat a tím dát možnost materiálovému využití odpadů. Spalování kalů Poslední reálnou metodou je spalování kalů. Spalování je v podstatě oxidační reakce, kterou lze uskutečnit v různých typech zařízení, které lze rozdělit do několika kategorií : • spalování kalů v tomu určených zařízeních • spoluspalování kalů s ostatními odpady, jako je TKO, nebo v tepelných elektrárnách na hnědé/černé uhlí, popř. v teplárnách. Určitou alternativou tohoto procesu je výroba cementu, cihel apod., kde se využívá organický a anorganický podíl kalu. • alternativní procesy zahrnují pyrolýzu, zplyňování a „mokrou oxidaci“. Spalování a spoluspalování kalů je již v ČR upraveno příslušnou legislativou, která je kompatibilní s legislativou EU. Z tohoto důvodu nic nebrání většímu rozšíření metody spalování kalů obzvláště v případech, kdy se připravuje rekonstrukce ČOV s využitím strukturálních fondů EU. Z ekologického hlediska lze za nejvýhodnější považovat spalování kalů v cementářských pecích, které pracují při teplotě, kdy se rozkládají i rezistentní organické látky a anorganický podíl kalu je zabudován do cementu. Z tohoto pohledu se jedná o bezodpadovou technologii. Jako nevýhoda se však jeví nutnost předchozího usušení kalu. Spalování kalů je možné uskutečnit v různých spalovacích zařízeních, od spaloven TKO, přes spalovny kalů, teplárny a elektrárny až po cementárny. Při spalování kalů se jedná buď přímo o jeho likvidaci, popř. se využívá jako náhrada za palivo. Pro využití kalů jako náhrady za palivo je obvykle nezbytné jeho usušení a spalování ve formě granulí - pelet. Pro samostatné spalování odvodněných kalů se doporučují fluidní kotle s čištěním spalin. Vhodná metoda je rovněž spalování pouze odvodněných kalů v teplárnách a elektrárnách. Protože se používá pouze odvodněný kal, je možný pouze malý přídavek kalu do spalovaného uhlí. Obvykle se používá množství kalu do 5 % spotřeby uhlí, protože takto malý přídavek odvodněného kalu nesníží teplotu hoření a nejsou podstatnou měrou ovlivněny produkty spalování. Spoluspalování čistírenských kalů je především navrhováno na hnědouhelných elektrárnách nebo teplárnách. Jedná se o ekologický a finančně výhodný způsob likvidace odvodněných kalů z čistíren odpadních vod. Konečná likvidace/využití kalů je velice důležitou součástí procesu čištění odpadních vod. Vzhledem k nutnosti mít zajištěn odbyt kalu po celou dobu jeho produkce, vždy se doporučuje vypracování koncepce likvidace/využití kalu a to ve střednědobém výhledu. Vypracování koncepce naklá-

listopad 2004

strana 205

Plzeňský kraj



dání s kaly je obzvláště důležitá v případech, kdy ČOV produkuje znečištěný kal, popř. v dané oblasti je špatný poměr mezi rozlohou vhodné zemědělské plochy a množstvím produkovaného kalu.

4.3.6

REKONSTRUKCE A MODERNIZACE KANALIZAČNÍCH SÍTÍ Rekonstrukce kanalizačních sítí je dlouhodobý a poměrně nákladný proces.

Rekonstrukce jsou ve výpočtech zadány dvěma odlišnými způsoby: • plošné rekonstrukce – v tomto případě je uvažováno s postupnou rekonstrukcí sítě v rozsahu, který zajistí, aby celá stávající kanalizační síť byla zrekonstruována do roku 2050. Se zahájením tohoto typu rekonstrukce je uvažováno až po ukončení dostavby kanalizační sítě, ukončení výstavby nové či rekonstrukce stávající čistírny odpadních vod event. vyřešení jiných závažných problémů s objekty vodohospodářské infrastruktury. • okamžitá rekonstrukce celé - nebo pouze části - stávající kanalizační sítě. Tento způsob rekonstrukce je používán zejména při okamžitém a jednorázovém řešení problémů se stávající kanalizací Jedná se zejména o úniky odpadních vod z kanalizačního systému do vnějšího prostředí anebo v opačném případě o průniky podzemních vod do kanalizačního systému. V tomto případě může vlivem vysokého procenta těchto – balastních – vod docházet až k přetěžování čistíren odpadních vod, ke zhoršování jejich funkce v důsledku nízké koncentrace přiváděného znečištění atd. Vlastní průběh rekonstrukce může být prováděn pokládkou nových kanalizačních trub v nových trasách, náhradou stávající sítě v původní trase a bezvýkopovou sanací stávajících úseků. Volba optimálního postupu je závislá na řadě faktorů.

4.3.7

ZÁKLADNÍ VYHODNOCOVACÍ KRITÉRIA

Vlastní návrh technického řešení odvádění a likvidace odpadních vod je vypracován na podkladě výpočtů celkových investičních nákladů, výrobních nákladů (tzn. nákladů potřebných na vyčištění celoroční produkce odpadních vod), místních územních vlivů (viz kapitola - Přehled vstupních údajů) a na základě konzultací s objednatelem v průběhu prací. Při konkrétních návrzích postupoval zpracovatel podle následujících, v průběhu prací projednaných, pravidel.

listopad 2004

strana 206

Plzeňský kraj




Pravidla pro řešení likvidace odpadních vod tabulka č. 21 Navržené řešení bezodtoké jímky

domov. mikročistírny

centrální čistírny s kanalizací

Rozbor jednotlivých ukazatelů • celkové náklady na výstavbu jímek a na likvidaci produkce odpadních vod v průběhu 12 let jsou menší než u varianty uvažující s výstavbou kanalizace a centrální čistírny odpadních vod nebo většího množství domovních mikročistíren • obec se nachází v ekologicky významném území • v obci se nenacházejí vhodné recipienty ( trvalé, dostatečně vhodné vodní toky) • zásobování obce pitnou vodou je zajišťováno z místních zdrojů • celkové náklady na výstavbu domovních mikročistíren a náklady na likvidaci produkce odpadních vod v průběhu 12 let jsou menší než u varianty uvažující s akumulací odpadních vod a odvozem na ČOV • investiční náklady na výstavbu centrální čistírnu a kanalizační sítě a náklady na likvidaci produkce odpadních vod v průběhu 12 let jsou vyšší než na výstavbu domovních mikročistíren • v obci se nacházejí vhodné recipienty • obec se nenachází v ekologicky významném území – CHOPAV, národní park • zásobování obce pitnou vodou není zajišťováno z místních zdrojů • celkové náklady na výstavbu čistírny odpadních vod a kanalizační sítě a náklady na likvidaci produkce odpadních vod v průběhu 12 let jsou menší než u varianty uvažující s akumulací odpadních vod a odvozem na ČOV • investiční náklady na výstavbu centrální čistírnu a kanalizační sítě jsou nižší než na výstavbu domovních mikročistíren • v obci se nacházejí vhodné recipienty • v obci se nenacházejí vhodné recipienty (odpadní vody budou přečerpávány na čistírnu jiné obce) • obec se příp. nachází v ekologicky významném území • zásobování obce pitnou vodou je zajišťováno z místních zdrojů

Při volbě výsledné varianty bylo jednoznačně preferováno kritérium celkových minimálních nákladů potřebných na vybudování investičních celků - jímek, mikročistíren, čistíren odpadních vod a kanalizačních sítí - a na likvidaci produkce odpadních vod v průběhu 12 let. Časový údaj 12 let odpovídá zhruba období, po jehož uplynutí lze předpokládat s vynaložením vyšších investičních nákladů na obměnu strojního zařízení. Na základě těchto pravidel byl pro jednotlivé sídelní celky navržen ekologicky i ekonomicky optimální způsob nakládání s odpadními vodami.

listopad 2004

strana 207

Plzeňský kraj



4.4 VYMEZENÍ REALIZAČNÍCH PREFERENCÍ Priority pro výstavbu kanalizací a ČOV byly definovány na podkladě „Metodického pokynu pro zpracování Plánů rozvoje vodovodů a kanalizací kraje“ a na základě jednání s objednateli. Pro kanalizace a ČOV byly schváleny priority výstavby v tomto znění: 1. a. realizace probíhajících nebo připravených akcí a realizace akcí ve vybraných aglomeracích nad 10 000 EO (zařazených do tabulky B Usnesení vlády ČR č.1236 z r. 2002) do roku 2006 b. realizace v aglomeracích s počtem 2 – 10 tis. EO a nad 10 000 EO (zařazených i nezařazených do Usnesení vlády ČR č.1236 z r. 2002) do roku 2010 2. a. výstavba nových kanalizací a ČOV i v aglomeracích s populačním ekvivalentem menším než 2 000 obyvatel, nacházejících se v pásmech ochrany vodních zdrojů a v ekologicky citlivém území do roku 2015 b. výstavba ČOV v aglomeracích s populačním ekvivalentem menším než 2 000 obyvatel, které mají vybudovanou kanalizační síť do roku 2015 (v případě zajištění finančních zdrojů) 3. rekonstrukce kanalizačních sítí a objektů průběžně podle technického stavu 4. výstavba nových kanalizací a ČOV i v aglomeracích s populačním ekvivalentem menším než 2 000 obyvatel, nacházejících se v rozvojových oblastech Plzeňského kraje, které v současnosti nejsou vybaveny vhodným sběrným systémem po roce 2015 5. výstavba nových kanalizací a ČOV v ostatních obcích bez kanalizace a doporučených k výstavbě v PRVKUK po roce 2015 6. výstavba či rekonstrukce kanalizačních zařízení vedoucí ke zvýšení technické úrovně současného provozu po roce 2015 Zařazení jednotlivých staveb kanalizací do časových období je uvedeno pro kanalizace v tabulkách IX a XIV.

listopad 2004

strana 208

Plzeňský kraj



5


PŘEHLED PROVOZOVATELŮ Seznam provozovatelů, kteří působí na Plzeňském kraji je uveden v tabulce č. 22

Přehled provozovatelů tabulka č. 22 1. JVS a.s. AGRIMA Draženov Agročas spol. s r.o. Agrodružstvo Žichovice Agrospol Bor AQUAŠUMAVA s.r.o. B.P.T. Kladruby Bytové družstvo Klatovy Český Real a.s. Domov důchodců Druhá Poběžovická a.s. Chodské vodárny a kanalizace, a. s. IZB a.s. JM Trading Kanalizace a vodovody Starý Plzenec a.s. Královský Hvozd a.s. Nýrsko Lesní spol. Trhanov Lesy ČR Měcholupská zemědělská a. s. Město Blovice Město Bor Město Hartmanice Město Holýšov Město Kašperské Hory Město Klatovy Město Kralovice Město Mirošov Město Mýto Město Plasy Město Plzeň

listopad 2004

Město Přimda Město Spálené Poříčí Město Staňkov Město Stod Město Švihov Město Železná Ruda Ministerstvo vnitra ČR Nový Čestín s. r. o. Občanské sdružení Soběšice Obec Běhařov Obec Benešovice Obec Bezděkov (KT) Obec Bezděkov (RO) Obec Bezdružice Obec Bezvěrov Obec Blažim Obec Blížejov Obec Bolkov Obec Borovy Obec Brnířov Obec Brod nad Tichou Obec Brodeslavy Obec Březina Obec Břežany Obec Budětice Obec Bujesily Obec Buková Obec Bukovec Obec Bušovice Obec Cebiv

strana 209

Plzeňský kraj


Obec Cekov Obec Čachrov Obec Čečovice Obec Čermná Obec Černíkov Obec Černošín Obec Černovice Obec Čilá Obec Čižice Obec Čížkov Obec Čmeliny Obec Díly Obec Dlažov Obec Dlouhý Újezd Obec Dnešice Obec Dobřív Obec Dolany (KT) Obec Dolce Obec Dolní Lukavice Obec Drahkov Obec Drahoňův Újezd Obec Drahotín Obec Draženov Obec Dražovice Obec Ejpovice Obec Erpružice Obec Hlavňovice Obec Hlince Obec Hlohovice Obec Hnačov Obec Honezovice Obec Hora sv.Václava Obec Horní Kamenice Obec Horní Kozolupy Obec Horní Lukavice Obec Hostouň Obec Hošťka Obec Hradec Obec Hradiště (DO) Obec Hradiště (NE)

listopad 2004


Obec Hradiště (RO) Obec Hůrky Obec Hvožďany Obec Cheznovice Obec Chlistov Obec Chlum (BO) Obec Chlum (RO) Obec Chlumy Obec Chocenice Obec Chocomyšl Obec Chodská Lhota Obec Chodský Újezd Obec Chotěšov Obec Chotíkov Obec Chrastavice Obec Chválenice Obec Kaceřov Obec Kakejcov Obec Kamenný Újezd Obec Kanice Obec Kaničky Obec Kařez Obec Kařízek Obec Kasejovice Obec Kbel Obec Kejnice Obec Klabava Obec Kladruby (RO) Obec Kladruby (SR) Obec Klášter Obec Kočín Obec Kočov Obec Kokašice Obec Konstantinovy Lázně Obec Kornatice Obec Kostelec Obec Kotovice Obec Kout na Šumavě Obec Kozlovice Obec Kramolín

strana 210

Plzeňský kraj


Obec Krašovice Obec Křenovy Obec Kšice Obec Kvášňovice Obec Kvíčovice Obec Ledce Obec Lestkov Obec Letiny Obec Lhota pod Radčem Obec Lhotka u Radnic Obec Lhůta obec Libkov Obec Liblín Obec Lisov Obec Líšina Obec Líšná Obec Litohlavy Obec Lom u Tachova Obec Loučim Obec Louňová Obec Loza Obec Luhov Obec Lužany Obec Luženičky Obec Malý Bor Obec Meclov Obec Měcholupy Obec Merklín Obec Mešno Obec Mezholezy (DO) Obec Mezholezy (HT) Obec Milavče Obec Mileč Obec Milínov Obec Mířkov Obec Míšov Obec Mladý Smolivec Obec Mlečice Obec Mnichov Obec Močerady

listopad 2004


Obec Mohelnice Obec Mochtín Obec Mokrosuky Obec Mokrouše Obec Mrákov Obec Mutěnín Obec Myslív Obec Náklov Obec Nalžovské Hory Obec Nebílovy Obec Nečtiny Obec Nehodiv Obec Nekvasovy Obec Němčice Obec Němčovice Obec Netunice Obec Neuměř Obec Neurazy Obec Nevid Obec Nevolice Obec Nezamyslice Obec Nezbavětice Obec Nezdice Obec Nezdice na Šumavě Obec Nezdřev Obec Nová Ves (DO) Obec Nová Ves (ST) Obec Nové Mitrovice Obec Nový Kramolín Obec Obora (TA) Obec Obytce Obec Olbramov Obec Olšany Obec Oplot Obec Osek Obec Oselce Obec Ostrovec-Lhotka Obec Osvračín Obec Otěšice Obec Otov

strana 211

Plzeňský kraj


Obec Pařezov Obec Pasečnice Obec Pec Obec Pelechy Obec Pernarec Obec Pláně Obec Plískov Obec Pocínovice Obec Podmokly (RO) Obec Podmokly (SU) Obec Polanka Obec Prostiboř Obec Předenice Obec Předslav Obec Přehýšov Obec Přestavlky Obec Příchovice Obec Příkosice Obec Příšov Obec Přívětice Obec Ptenín Obec Puclice Obec Rabí Obec Radkovice Obec Raková Obec Řenče Obec Seč Obec Sedliště Obec Semněvice Obec Sirá Obec Skapce Obec Skašov Obec Skomelno Obec Skořice Obec Smědčice Obec Soběkury Obec Soběšice Obec Spáňov Obec Srbice Obec Srby (HT)

listopad 2004


Obec Srby (NE) Obec Staré Sedliště Obec Staré Sedlo Obec Strašice Obec Strašín Obec Stráž (DO) Obec Stráž (TA) Obec Strážov Obec Střelice Obec Střížovice Obec Studánka Obec Sulislav Obec Svéradice Obec Svojkovice Obec Sytno Obec Štichov Obec Štítov Obec Těně Obec Terešov Obec Těškov Obec Tisová Obec Tlumačov Obec Tojice Obec Trnová Obec Trokavec Obec Trpísty Obec Třebčice Obec Třemešné Obec Tužice Obec Týček Obec Tymákov Obec Týniště Obec Úboč Obec Újezd Obec Újezd nade Mží Obec Újezd u Svatého Kříže Obec Úlice Obec Únehle Obec Únějovice Obec Úněšov

strana 212

Plzeňský kraj


Obec Unětice Obec Úsilov Obec Útušice Obec Velhartice Obec Velká Hydčice Obec Velký Bor Obec Velký Malahov Obec Ves Touškov Obec Veselá Obec Vidice Obec Vísky Obec Vlčí Obec Vlčtejn Obec Vlkanov Obec Vochov Obec Vranov Obec Vrčeň Obec Vstiš Obec Všekary Obec Všenice Obec Všepadly Obec Všeruby (DO) Obec Všeruby (NY) Obec Zadní Chodov Obec Zahořany Obec Záchlumí Obec Zavlekov Obec Zborovy Obec Zelená Hora Obec Zemětice Obec Zvíkovec Obec Žákava Obec Ždánov Obec Ždírec Obec Žihobce Obec Žihobce-Dražovice Obec Žichovice Obec Žilov Obec Žinkovy Obec Životice

listopad 2004


Obchodní družstvo Soběšice Opravy a kovovýroba Záchlumí Optima reality p. Augustinová- Plzeň p. Burda p. Hetnerovič P. Hofman - Skomelno p. ing. Echtner p. Jiří Kraus p. Kolečko p. Pavel Rada p. Slepička p. Václav Václavík p. Ženíšková. Mířkov Plzeňská energetika Pozemkový fond ČR PRAVES s.r.o. Private Šumava Pro-systém Příkosická zemědělská a.s. Revos spol s r.o. Rolnická obchodní spol. S.H.R. Bultas Zdeněk Sbor Dobrovolných hasičů Sdružení Naše obec Sdružení obyvatel Božtěšice Sdružení obyvatel Brtí Sdružení obyvatel Kadešice Sdružení obyvatel Kněžice sdružení obyvatel Kovčín sdružení obyvatel Miřenice Sdružení obyvatel Odolenov sdružení obyvatel Pohoří Sdružení obyvatel Šimanov sdružení obyvatel Těchonice Sdružení obyvatel Třebíšov sdružení obyvatel Vítkovice Sdružení obyvatel Vřeskovice Sdružení obyvatel Zbynice Sdružení obyvatel Zdebořice

strana 213

Plzeňský kraj



sdružení odběratelů Sdružení pro vodovod Sklárna Rückl Crystal a.s. Soukr.firmy Soukromá osoba p.Škubla spolek býval. zemědělců Strážovice Statek Beňovy s.r.o. Statek Hlavsa Statek Krušec-Palvinov Statek Těšov Stav.bytové družstvo Domažlice Staving svépomoc občanů Šumavské vodovody a kanalizace a.s. TACHO - VAK Těšovský statek Václav Vonásek - BRAVOS VLRZ Vodárna Plzeň a. s. Vodárny a kanalizace Karlovy Vary a.s. Vodohospodářská společnost Sokolov, s. r. o. Vodohospodářské sdružení obcí Vejvanov Chomle Vodohospodářské sdružení.Bujesily - Liblín Vodohospodářský servis s. r. o. Vodoservis Planá spol. s r.o. VODOSPOL s. r. o. Vodovodní družstvo Vodovody a kanalizace města Kdyně spol. s r. o. ZČU - správa kolejí a menz ZD Budovatel Janovice nad Úhlavou ZD Hvozd ZD Měčín ZD Mezholezy ZD Srbice ZEOS Brnířov ZOD Mrákov Železár.Hrádek

listopad 2004

strana 214

Plzeňský kraj


6


INVESTIČNÍ NÁKLADY

Pro zpracování investičních nákladů pro výstavbu nových objektů, vodovodní a kanalizačních řadů byly použity jednotkové cenové ukazatele uvedené pro trubní rozvody a jednotlivé objekty v „Metodickém pokynu pro výpočet pořizovací ceny objektů podle orientačních ukazatelů do Vybraných údajů majetkové evidence vodovodů a kanalizací č.j.: 20494/2002-6000, který vydalo Ministerstvo zemědělství České republiky k zajištění jednotného postupu při výpočtu pořizovací ceny objektů podle orientačních ukazatelů. Metodický pokyn byl vydán na základě § 5 odst.3, 4 a 5 zákona č.274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a § 5 a 6 vyhlášky Ministerstva zemědělství č.428/2001 Sb. Pro výpočet cen v jednotlivých městech a obcích (a v jejich místních částech) byly použity polohové koeficienty pro výpočet konečné ceny: 1,1 1,05 1,0 0,85

- Plzeň - Klatovy, Rokycany, Tachov, Domažlice - všechna ostatní města - ostatní obce v Plzeňském kraji

Na základě výše uvedených podkladů byly vypočteny pro navržený program výstavby a rekonstrukce vodárenské a kanalizační infrastruktury potřebné investiční náklady. „Plán rozvoje“ obsahuje návrh rozvoje vodovodů a kanalizací v kraji, který vychází z cílů stanovených v úvodu prací, z postupu výstavby a respektuje reálné požadavky vyplývající z územních plánů velkých územních celků v kraji, objednatelů, krajského úřadu, majitelů infrastruktury a provozovatelských organizací. V tabulce č.1 a č.2 ve zprávě A.1. bude uveden objem potřebných investičních nákladů, který je členěn na realizaci jednotlivých priorit. Podrobné informace o investičních nákladech pro jednotlivá města, obce a jejich části jsou uvedeny v tabulkách XIII a XIV a podrobně po jednotlivých objektech jsou uvedeny v tabulkách XI a XII. V samostatné části, v tabulkách XVIII-XXIII jsou konkretizovány stavby zařazené do Regionálních plánů implementace, to znamená akce jejichž realizace je zařazena do 1.priority. Jedná se o akce, k jejichž realizaci se Česká republika zavázala v souvislosti se vstupem do Evropské unie.

listopad 2004

strana 215

Plzeňský kraj


7


ZPRACOVÁNÍ DATOVÝCH A GRAFICKÝCH PODKLADŮ

7.1 ÚVODNÍ INFORMACE Cílem studie je popis tvorby GIS v rámci projektu „Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Plzeňského kraje“ (dále jen PRVKPK). Kapitola 1.2 uvádí fáze GIS projektu a zabývá se např. stanovením cílů, analýze dat a prezentaci výsledků. Vzhledem k tomu, že objednavatel používá softwarový prostředek ArcInfo 8.x je pozornost věnována popisu jednotlivých datových souborů, viz kapitola 7.3. Kapitola 7.4 se věnuje zpracováním řešení GIS části PRVKPK. V této kapitole se definují hladiny ve formátu CAD používané zpracovateli, možnosti importu dat a propojení systému ArcInfo 8.x a programu PRVKPK.

7.2 FÁZE PROJEKTU GIS Typický projekt GIS vyžaduje, aby byly stanoveny cíle projektu, vytvořen návrh databáze, která bude obsahovat data potřebná k řešení problému, dále je třeba použít funkce GIS k vytvoření analytického modelu, který povede k řešení problému, a nakonec prezentovat výsledky analýzy.

7.2.1

STANOVENÍ CÍLE

Cílem projektu je sjednocení dat ze sedmi okresů současného Plzeňského kraje. Do současnosti byly zpracovávány jednotlivé projekty po okresech (Domažlice, Klatovy). Zrušením okresních úřadů vznikla potřeba vytvořit Program rozvoje vodovodů a kanalizací Plzeňského kraje. Výsledkem projektu budou: • •

GIS podle potřeb objednavatele. Pracovní a prezentační mapy. Projekt je určen pro oddělení GIS Krajského úřadu v Plzni a Ministerstvo zemědělství, ČR.

7.2.2

VYTVOŘENÍ PROJEKTOVÉ DATABÁZE

Druhým krokem je vytvoření projektové databáze. To probíhá v těchto krocích: návrh projektové databáze shromáždění a zpracování dostupných dat z bývalých okresů a správa databáze. Návrh databáze vyžaduje identifikaci dat, která budou zapotřebí, stanovení a případné doplnění potřebných atributů, vymezení hranic (dané velikostí původních okresů) Zpracování dat zahrnuje datové konverze z jiných systémů a formátů, ověření dat a opravu chyb. Pokud data budou v papírové podobě je třeba provést jejich digitalizaci.

listopad 2004

strana 216

Plzeňský kraj



Správa dat zahrnuje ověření systému souřadnic a doplnění vrstev. Správu dat bude provádět Krajský úřad Plzeňského kraje. Vytváření projektové databáze je rozhodující a časově náročnou částí projektu.

7.2.3

ANALÝZA DAT

Třetím krokem je analýza dat, která umožňuje použít model k simulací procesů, k předpovědi výsledků nebo analýze problému. V prostorovém modelu se jedna nebo více kategorií GIS funkcí aplikuje na prostorová data. Jsou to následující funkce: • Geometrické modelovací funkce – výpočet vzdáleností, generování obalových ploch, výpočet ploch průměrů a délek • Překryvné modelovací funkce – překrývání datových sad, účelem je nalézt místa, která se překrývají • Modelovací funkce zabývající se vztahem k sousedním objektům – alokace, vyhledávání cest a rozdělování oblastí Tyto analýzy jsou ve srovnání s tradičními prostředky neuskutečnitelné nebo příliš časově náročné. Pokud se změní parametry lze analýzu opakovat a vytvořit alternativní scénáře.

7.3 DATOVÉ FORMÁTY V ARGIS 7.3.1

POPIS SOUBORŮ TYPU COVERAGE

Coverage je tradiční formát pro komplexní zpracování geodat (geoprocessing), který vytváří vysoce kvalitní geografické datové sady. Coverage obsahuje primární, složené a sekundární typy prvků. Primární prvky v coverages jsou identifikační body (points, labels), linie (arcs) a polygony (polygons). Složené prvky – trasy/sekce (routes/section) a regiony (regions) – jsou složeny z primárních prvků. Coverage mohou též obsahovat sekundární prvky: registrační body (tics) a anotace (annotations). Registrační body a propojení nereprezentují geografické objekty, ale používají se ke správě coverages. Anotace se používají k textovému popisu geografických objektů na mapě. • •

Identifikační body mohou mít v principu dva významy: Bodové prvky (points) – reprezentují individuální bodové prvky (např. vodojemy, ČOV). Identifikační body – slouží jako reprezentační body (labels), přes které se k polygonům připojují atributy. Každý polygon má v coverage právě jeden identifikační bod. Tento bod je nositelem identifikačního čísla polygonu, ve kterém leží.

Linie (arc) jsou lomené čáry. Koncové body se nazývají nodes. Pro vnitřní uzly se používá termín vertex. Polygony (polygons) reprezentují oblasti. Jsou ohraničeny liniemi, včetně linií, které definují tzv. ostrovní polygony (polygon uvnitř jiného polygonu).

listopad 2004

strana 217

Plzeňský kraj




Trasy (routes) a sekce (sections) jsou liniové prvky, které jsou složeny z linií a jejich částí. Trasy definují cesty liniovou sítí, jako např. trasa z vodojemu ke konkrétnímu odběrateli sítí vodovodů. Protože body, které jsou předmětem zájmu, nebývají vždy v nódech sítě, slouží sekce k identifikaci dílčích linií. Zaznamenávají, jak daleko v dané linií trasa začíná a končí. Regiony jsou plošné prvky složené z polygonů. Na rozdíl od polygonů mohou být nesouvislé. Anotace (Annotations) jsou textové řetězce, které popisují prvek v zobrazované či vytištěné mapě. Anotace může být umístěna u bodu, mezi dvěma body nebo podél řady bodů. Anotace se používá k usnadnění četby a interpretace map. Anotace je uložena v geografických souřadnicích, takže si při zobrazení zachovává polohu i měřítko souvztažné s ostatními prvky coverage. Registrační body (tics) jsou geografické kontrolní body. Reprezentují známé místo na zemi a používají se k registraci a transformaci souřadnic coverage. Registrační body umožňují, aby prvky, které byly digitalizovány z papírové mapy, byly převedeny z digitalizačních jednotek centimetrů na jednotky reálné jako jsou metry nebo kilometry. Propojení (links) jsou vektory přemístění, které se používají k přizpůsobení tvaru coverages, např., aby se kryly rohy přilehlých coverage.

Ukázka souboru typy coverages - ArcCatalog obr. č. 14

listopad 2004

strana 218

Plzeňský kraj



7.3.2


POPIS SOUBORŮ TYPU SHAPEFILES

Shapefiles jsou užitečné pro vytváření map a některé druhy analýz. Velká část geografických dat je dostupná v shapefile formátu. Shapefiles jsou jednodušší než coverages, protože neukládají úplné topologické vztahy mezi různými prvky a třídami prvků. Každý shapefile ukládá prvky, které patří do jedné třídy prvků. Shapefile mají dva typy bodových prvků: body a vícenásobné body. Mají liniové prvky, které mohou být jednoduchými liniemi nebo vícedílnými polyliniemi. Mají také též plošné prvky, které jsou jednoduché nebo vícedílné plochy, jež se nazývají polygony. Body jsou jednobodové prvky (vodojem, úpravna vody) Vícenásobné prvky jsou soubory prvků, které reprezentují jeden prvek. Skupina malých ostrovů může být reprezentována jako jediný útvar tvořený vícenásobným bodem. Linie může být jediná spojitá linie jako např. linie vodovodního potrubí. Může být i rozvětvená jako např. u řeky. Liniové útvary mohou mít též nesouvislé části. Polygony mohou být jednoduché plochy jako např. územní celek. Mohou být též vícedílnými plochami jako např. několik katastrů v jednom kraji. Shapefile se skládá ze sady souborů vektorových dat shapefile a z dBase .dbf souboru, který obsahuje atributy každého prvku. Každý soubor, který je součástí shapefile, nese jeho jméno. Ukázka souboru typy shapefiles – ArcCatalog obr. č. 15

listopad 2004

strana 219

Plzeňský kraj


7.3.3


POPIS SOUBORŮ TYPU GEODATABÁZE

Geodatabázi si lze představit jako skladiště prostorových dat v DBMS. Může obsahovat velkou řadu vektorových dat, rastrových dat, tabulek a dalších objektů. Geodatabáze může mít různou velikost a různý počet uživatelů, od malých jednouživatelských databází až po rozsáhlé celopodnikové, které najednou využívá celá řada uživatelů. Geodatabáze používá objektově-relační vektorový datový model. Jednotlivé prostorové entity jsou v geodatabázi reprezentovány jako objekty s určitými vlastnostmi, vztahy a vazbami. Podporována je široká paleta různých typů prostorových dat. Může se jednat o samostatné objekty a geoprvky (features), prvky s jasně definovanou topologií, sítě a další speciální typy prostorových objektů. Datový model geodatabáze dále umožňuje definovat vazby, vztahy a pravidla mezi uloženými geoprvky.

7.4 ZPRACOVÁNÍ PRVKUK PRO PLZEŇSKÝ KRAJ 7.4.1

DEFINICE HLADIN VE FORMÁTU CAD

Práce jsou zpracovávány v prostředí MicroStation (BohemiaPlan, s.r.o) a ArcView 3.x a ArcView 8.x (D Plus). Výsledkem jejich prací jsou výkresy ve formátu DGN, resp. DWG.a soubory typu shapefile. Z důvodů importu dat z formátu CAD do souborů shapefile bylo třeba definovat jednotlivé hladiny pro zákresy objektů. Hladiny byly rozděleny do tří kategorií, skupin prvků, a to: • • •

Uzly (např. úpravna vody, vodojem, přerušovací komora) Linie (např. přívodní vodovodní řad, jednotná výtlaková kanalizace, splašková gravitační kanalizace) Popisky (např. polohopisný popis kanalizace, technický popis vodovodu)

listopad 2004

strana 220

Plzeňský kraj



Obrázek č. 16 ukazuje oblasti zpracování PRVKPK firmou D Plus – projektový a inženýrský podnik, spol. s.r.o. a spolupracující firmou BOHEMIAPLAN, s.r.o.

BOHEMIAPLAN D Plus

listopad 2004

strana 221

Plzeňský kraj




Jednotlivé skupiny prvků obsahují definice hladin, jak pro stávající, tak pro výhledový stav vodovodů a kanalizací. Vrstvy vodovodu tabulka č. 23

listopad 2004

NÁZEV

OBJEKT

14_PHOI 14_PHOII 14_PHOIII 32_UV 38_VZS 39_VVS 45_ZDS 5_CSS 52_PRS ATSN ATSS CSN PKN PKS UVN VDV_17_NOVY VDV_18_NOVY VDV_19_NOVY VDV_REKONSTRUKCE VDV_VYTLAK_NOVY Vrstva 16 Vrstva 17 Vrstva 18 Vrstva 19 Vrstva 20 Vrstva 21 Vrstva 26 VVN VZN ZDN

PHO I PHO II PHO III ÚPRAVNA VODY - STÁVAJÍCÍ VODOJEM - STÁVAJÍCÍ VDJ VĚŽOVÝ - STÁVAJÍCÍ ZDROJ - STÁVAJÍCÍ ČERPACÍ STANICE - STÁVAJÍCÍ PRAMENIŠTĚ ATS NOVA ATS - STÁVAJÍCÍ ČERPACÍ STANICE - NOVÁ PŘERUŠOVACÍ KOMORA - NOVÁ PŘERUŠOVACÍ KOMORA - STÁVAJÍCÍ ÚPRAVNA VODY - NOVÁ VODOVOD - PŘIVÁDĚCÍ ŘAD - NOVÝ VODOVOD - ŘAD ROZVÁDĚCÍ - NOVÝ VODOVOD - SVODNÝ - NOVÝ VODOVOD - REKONSTRUKCE VODOVOD - VÝTLAK - NOVÝ ŘAD NEEVIDOVANÝ ÚSEK ŘAD PŘIVÁDĚCÍ ŘAD ROZVÁDĚCÍ ŘAD SVODNÝ PŘÍPOJKA POPIS ŘAD POPIS ŠTOLA VODOJEM VĚŽOVÝ - NOVÝ VODOJEM ZEMNÍ - NOVÝ VODNÍ ZDROJ - NOVÝ

strana 222

Plzeňský kraj




Vrstvy kanalizace tabulka č. 24 NÁZEV

OBJEKT

14_KAN_DESTOVA_STAV 15_KAN_JEDNOTNA_STAV 16_KAN_NEEVIDOVANY_USEK_STAV 17_KAN_SPLASKOVA_STAV 18_KAN_VYUSTNI_STAV 19_KAN_VYTLAK_STAV 4_CSS 6_COVS COVN CSN KAN_JEDNOTNA_NOVA KAN_REKONSTRUKCE KAN_ROZESTAVENO KAN_SPLASKOVA_NOVA KAN_VYTLAK_NOVY Vrstva 13 Vrstva 20 Vrstva 27 Vrstva 29

STOKA DESŤOVÁ - STÁVAJÍCÍ STOKA JEDNOTNÁ - STÁVAJÍCÍ STOKA NEEVIDOVANÝ ÚSEK - STÁVAJÍCÍ STOKA SPLAŠKOVÁ - STÁVAJÍCÍ STOKA VÝUSTNÍ - STÁVAJÍCÍ STOKA VÝTLAK - STÁVAJÍCÍ ČERPACÍ STANICE - STÁVAJÍCÍ ČOV - STÁVAJÍCÍ ČOV NOVA ČERPACÍ STANICE NOVÁ KANALIZACE JEDNOTNA - NOVÁ KANALIZACE REKONSTRUKCE KANALIZACE ROZESTAVĚNÁ KANALIZACE SPLAŠKOVÁ - NOVÁ KANALIZACE VÝTLAČNÝ ŘAD NOVÝ RETENČNÍ NÁDRŽ STOKA SPÁD ŠTOLA VÝUSTNÍ OBJEKT

listopad 2004

strana 223

Plzeňský kraj



7.4.2


IMPORT VSTUPNÍCH DAT DO SYSTÉMU ARCINFO 8.X

7.4.2.1 Soubory typu Coverage a Shapefile Soubory typu Coverage a *.shp lze načíst do prostředku ArcMap příkazem File – Add Data. Výběrem a potvrzením se data načtou a zobrazí v půdorysném plánu. Přehled jednotlivých souborů se zobrazí v obsahu, viz příkaz View – Table of Contents.

Načtení souboru coverage do ArcMap obr. č. 17

listopad 2004

strana 224

Plzeňský kraj



7.4.2.2 Soubory typu DWG Soubory typu *.dwg se načtou do prostředí ArcMap stejně jako soubory COVERAGES a *.shp. Ačkoliv tyto soubory lze načíst přímo nelze je editovat. Proto je nejprve nutné využít konverzní nástroje prostředku ArcToolbox umožňující převod dat do formátu geodatabáze. V geodatabázi je již možné provádět editaci a řadu dalších operací. Na obr č. 18 je ukázka dialogového okna ArcToolbox a konverzního nástroje „CAD to geodatabase“. Import umožňuje vybrat jaké prvky chceme do geodatabáze načíst. Jedná se o polygony, linie, body a popisky., viz obr. č. 19. Pokud potřebujeme exportovat všechny prvky, je nutné export z formátu CAD do naší geodatabáze opakovat pro jednotlivé prvky separátně. Například jestliže chceme importovat stávající vodojemy (zemní, věžový) je třeba napsat následující SQL příkaz, viz obr. č. 17 a provést import.

listopad 2004

strana 225

Plzeňský kraj




Konverze z CAD do osobní geodatabáze obr. č. 18

Definování parametrů a nastavení geodatabáze obr. č. 19

listopad 2004

strana 226

Plzeňský kraj




Pro snadnější a efektivnější konverze je výhodné si připravit dávkový soubor typu .*bat, kterým definujeme jaké prvky chceme importovat do geodatabáze. Soubor *.bat provede libovolný počet námi určených konverzí. Na obr. č. 20 je ukázka definování dávkového souboru. Dávkový soubor *.bat obr. č. 20

Při importu souborů DWG se v geodatabázi vytváří automaticky řadu atributů. Pro naší práci je podstatné mít k dispozici atribut LAYER, který si v sobě ponechává informaci o názvu původní hladiny vytvořené v CAD a tím jednoznačně určuje typ objektu. Výběr prvků pomocí SQL dotazu a import polí do geodatabáze obr. č. 21

listopad 2004

strana 227

Plzeňský kraj




7.4.2.3 Soubory typu Geodatabáze Datovou konverzí CAD to Geodatabáze získáme soubor *.mdb. Načtení souborů typu geodatabáze do prostředí ArcInfo 8.x se načtou pomocí příkazem File – Add Data Soubory *.mdb obsahuje námi importované prvky, viz obr. č. 22. V ukázkovém souboru geodatabáze KH_0512.mdb jsou importované prvky uzly (point) a linie (polyline). Po načtení se geodatabáze zobrazí v prostředí ArcMap, viz obr. č. 23. Načtení souboru typu Shapefile do ArcMap obr. č. 22

listopad 2004

strana 228

Plzeňský kraj



Ukázka načtení souboru do prostředku ArcMap – kanalizace v obci Železná Ruda obr. č. 23

listopad 2004

strana 229

Plzeňský kraj



7.4.3


SYMBOLOGIE OBJEKTŮ Systém ArcInfo 8.x nabízí široký výběr značek pro uzly, linie a polygony., viz obr. č. 24.

Symbologie objektů v ArcMap obr. č. 24

Vzhledem k požadavkům objednavatele a z důvodů zpracování prezentačních map bylo třeba použít značky pro objekty podle ČSN 01 3463 a ČSN 01 3462 (Výkresy inženýrských staveb-Výkresy kanalizací a vodovodů). Tyto objekty nejsou součástí nabídky v softwarovém prostředku ArcInfo 8.x. Proto bylo třeba vytvořit symboly, které splňují výše uvedenou normu. Symboly objektů byly vytvořeny jako True Type Fonty (*ttf) mimo prostředí ArcInfo 8.x. K jejich tvorbě se využil softwarový prostředek Font Creator 4.0, viz obr. č. 25. • •

Výhody použití značek vytvořených jako True Type fonty jsou následující: Jednoduchá a bezpečná instalace Univerzální použití i mimo prostředí ArcInfo 8.x

listopad 2004

strana 230

Plzeňský kraj




Tvorba fontu v prostředku Font Creator 4.0 obr. č. 25

listopad 2004

strana 231

Plzeňský kraj



7.5 PROPOJENÍ S EXTERNÍ DATABÁZÍ Dalším krokem je připojení externí databáze PRVKPK a její propojení s grafickou částí. Na obr. č. 26 je ukázáno schéma vzájemných vazeb mezi vstupními daty, databázi PRVKPK. Schéma propojení mezi vstupními daty, importem do prostředku ArcInfo 8.x a propojení s databázi PRVKPK obr. č. 26

AUTOCAD, MICROSTATION Formát: *.dwg

PRVK Plzeňského kraje ARCINFO 8.X Formát: geodatabáze (*.mdb)

VSTUPNÍ DATA

DATABÁZE PRVKUK Formát: *.mdb

VÝSTUPY: Tisk mapových podkladů M: 1:10 000, 1:50 000 Data ve formátu: geodatabáze (*.mdb)

ArcMap umožňuje propojení mezi grafickými vrstvami a databázemi na základě definovaného atributu. Na obr č. 27 je ukázka uživatelského rozhraní databázového prostředku PRVKPK. Data jsou ukládána do databáze MS Access. Na obr. č. 28 je ukázána databáze v prostředí MS Access. Databáze obsahuje celkem 46 tabulek. Popis tabulek s jejich atributy je uveden v příloze zprávy.

listopad 2004

strana 232

Plzeňský kraj



Uživatelské rozhraní databázového prostředku PRVKPK obr. č. 27

Ukázka databáze PRVKPK pro Plzeňský kraj s tabulkou obcí obr. č. 28

listopad 2004

strana 233

Plzeňský kraj




Způsob jak propojit grafickou a databázovou část je uveden na obr. č. 29. Kliknutím na pravé tlačítko myši nad příslušnou vrstvou se zobrazí pop-up menu, kde vybereme příkaz Joins and Relates a dále příkaz Join… Výběrem tohoto příkazu se zobrazí dialogové okno Join Data. Postupujeme po jednotlivých položkách: Vybereme pole ve vrstvě, na kterém má být propojení založeno. Vybereme tabulku, která se má připojit k požadované vrstvě. Vybereme pole v tabulce, ke které se provede propojení.

Propojení mezi grafickou a databázovou částí obr. č. 29

listopad 2004

strana 234

Plzeňský kraj



7.5.1


NAČTENÍ DATABÁZE

Stejným způsobem jako jednotlivé vrstvy ve formátech Coverage, shapefile a personální geodatabáze můžeme načíst celou databázi PRVKPK, resp. jednotlivé tabulky. Pomocí příkazu File-Add vybereme tabulky, které chceme načíst. Pokud potřebujeme dodatečně načíst další tabulky, klikneme pravým tlačítkem myši na zdroj dat a vybereme Add Table, viz obr.č. 30.

Přidání databázových tabulek obr. č. 30

listopad 2004

strana 235

Plzeňský kraj



7.5.2


PŘIDÁNÍ NOVÉHO POLE

Možností, jak si uživatel může rozšířit stávající geodatabázi o nové atributy, je přidání pole. Nejen do importovaných tabulek, ale i do bodových, liniových a polygonových vrstev lze přidat atributy, viz obr. č. 31. Nové pole vytvoříme příkazem Options – Add Field. Tím se zobrazí dialogové okno, viz obr. č. obr. č. 32. U každého pole je nutné definovat: Název pole (Name) Datový typ (Type)

např. dlouhé celé číslo, text, datum Vytvoření pole do tabulky atributů obr. č. 31

listopad 2004

strana 236

Plzeňský kraj




Definování typu pole obr. č. 32

Nové pole lze využít k zadání doplňujících dat nebo k výpočtům. Výpočty lze provádět vestavěným kalkulátorem, viz obr. č. 33 a lze využít Visual Basic Application. Kalkulátor polí obr. č. 33

listopad 2004

strana 237

Plzeňský kraj



7.5.3


UKÁZKY VBA SCRIPTU Vypočte x, y souřadnice prvku bodového shapefile.

Pole X: Dim dblX As Double Dim pPoint As IPoint Set pPoint = [Shape] dblX = pPoint.X Pole Y: Dim dblY As Double Dim pPoint As IPoint Set pPoint = [Shape] dblY = pPoint.Y Výpočet plochy polygonu: Dim dblArea as double Dim pArea as IArea Set pArea = [shape] dblArea = pArea.area

7.6 POPIS STRUKTURY DATABÁZE PRVKPK Tabulka KRAJE nr nuts nazev

- pořadové číslo (číslo) - označení kraje (např. CZ021) (text) - jméno kraje (text)

Tabulka OKRESY nr - pořadové číslo (číslo) kraj - označení kraje, do kterého okres patří (viz „nuts“ v tabulce KRAJE) (text) nazev - jméno okresu (text) ident - identifikační číslo okresu (např. 3201) (číslo) zkratka - dvouznaková zkratka okres (obvykle stará státní pozn.značka) (text)

listopad 2004

strana 238

Plzeňský kraj




Tabulka OBCEROZ nr kraj okres nazev ident

- pořadové číslo (číslo) - označení kraje, do kterého obec patří (viz „nuts“ v tabulce KRAJE) (text) - označení okresu („ident“) do kterého obec patří (číslo) - jméno obce s rozšířenou pravomocí (text) - identifikační číslo obce s rozšířenou pravomocí (číslo)

Tabulka OBCE kraj okres obecroz icob kodobec nazev psc poradi

- označení kraje, do kterého obec patří (viz „nuts“ v tabulce KRAJE) (text) - označení okresu („ident“ OKRESY) do kterého obec patří (číslo) - označení obce s rozšířenou pravomocí, pod kterou obec spadá („ident“ OBCEROZ) (číslo) - identifikační číslo obce (UIR) (text) - kódové číslo obce (UIR) (text) - jméno obce (text) - poštovní směrovací číslo (text) - pořadové číslo obce v kódu PRVKUK (číslo)

Tabulka MISTA Kraj okres obecroz obec icob kodcob kodlok poradi nazev zarazeno rokzmkprov rokzlom ekolzaj maxvyska minvyska polkoef autozmenaprov ODNZPpoc

listopad 2004

- označení kraje, do kterého lokalita patří (viz „nuts“ v tabulce KRAJE) (text) - označení okresu („ident“ OKRESY) do kterého lokalita patří (číslo) - označení obce s rozšířenou pravomocí, pod kterou lokalita spadá („ident“ OBCEROZ) (číslo) - kódové číslo obce („kodobec“ OBCE), pod kterou lokalita patří (text) - identifikační číslo obce („icob“ OBCE), pod kterou lokalita patří (text) - identifikační číslo části obce (UIR) (text) - pořadové číslo lokality (UIR) (číslo) - pořadové číslo lokality v kódu PRVKUK (číslo) - jméno lokality (text) - kódové číslo lokality (kodlok) lokality, ke které je tato přiřazena nebo 0 pokud se údaje lokality vyplňují - rok změny provozovatele kanalizace - zlomový rok pro kanalizaci (obvykle rok připojení na ČOV) - příznak, že lokalita je v ekologicky významné oblasti - maximální nadmořská výška v lokalitě - minimální nadmořská výška v lokalitě - polohový koeficient pro výpočet investičních nákladů - příznak automatické změny provozovatele při připojení na vodovod - počet zásobených rekreantů v poč. roce (ručně zadávaná hodnota)

strana 239

Plzeňský kraj



ODNZPkon omezeni koefnerovno sprBSK5_o_k sprBSK5_r_k sprBSK5_o_n sprBSK5_r_n sprodv_o_k sprodv_r_k sprodv_o_n sprodv_r_n


- počet zásobených rekreantů v konc. roce(ručně zadávaná hodnota) - příznak omezení potřeby vody kapacitou zdrojů - koeficient denní nerovnoměrnosti - specifická produkce BSK5 obyvatel připojených na kanalizaci - specifická produkce BSK5 rekreantů připojených na kanalizaci - specifická produkce BSK5 obyvatel nepřipojených na kanalizaci - specifická produkce BSK5 rekreantů nepřipojených na kanalizaci - specifická produkce OV obyvatel připojených na kanalizaci - specifická produkce OV rekreantů připojených na kanalizaci - specifická produkce OV obyvatel nepřipojených na kanalizaci - specifická produkce OV rekreantů nepřipojených na kanalizaci

Tabulka GLOBUDAJ základní údaje nazev - jméno akce rok_scitani - rok sčítání rok_poc - počáteční rok rok_kon . koncový rok dále obsahuje obecné parametry pro výpočty Tabulka EKOLOKALITY číselník ekologicky významných oblastí nr oznac nazev

- pořadové číslo - označení - jméno oblasti

Tabulka KATEGORIE číselník kategorií investic kod vodkan popis poznámka

listopad 2004

- pořadové číslo - 0 vodovody, 1 kanalizace - popis kategorie - poznámka

strana 240

Plzeňský kraj




Tabulka RECIPIENTY číselník recipientů oznac nazev

- označení - jméno recipientu

Tabulky CENUDAJEVODCS, CENUDAJEVODPOTR, CENUDAJEVODUV CENUDAJEVODVOD, CENUDAJEVODZ cenové údaje pro výpočet investičních nákladů pro vodovody Tabulky CENUDAJEKANCOVEO, CENUDAJEKANCS, CENUDAJEKANDN, CENUDAJEKANTLAMA, CENUDAJEKANVEJCE, CENUDAJEKANZ, CENUDAJEVYTLRADYKAN cenové údaje pro výpočet investičních nákladů pro kanalizace Tabulka CERPSTANVOD údaje čerpacích stanic pitné vody obec kodcob kodlok cislo identobj kateg zadani provrok1, provrok2 HIM vyska kapac

- kódové číslo obce - kódové číslo části obce - pořadové číslo lokality (UIR) (číslo) - číslo objekt - 0 stávající, 1 rekonstrukce, 2 nový - kategorie investic - 0 automaticky počítané investiční náklady, 1 ručně zadané - lhůta výstavby - investiční náklady - dopravní výška - kapacita

Tabulka CERPSTANKAN údaje čerpacích stanic kanalizace obec kodcob

listopad 2004

- kódové číslo obce - kódové číslo části obce

strana 241

Plzeňský kraj



kodlok cislo identobj kateg zadani provrok1, provrok2 HIM vyska kapac


- pořadové číslo lokality (UIR) (číslo) - číslo objekt - 0 stávající, 1 rekonstrukce, 2 nový - kategorie investic - 0 automaticky počítané investiční náklady, 1 ručně zadané - lhůta výstavby - investiční náklady - dopravní výška - kapacita

Tabulka CISTIRNY údaje čistíren odpadních vod obec kodcob kodlok cislo identobj kateg zadani provrok1, provrok2 HIM typcistirny kapac likvkalu recipient pritok BSK5pritok BSK5 NL CHSK NNH4 NCELK PCELK navrhcov mikro pocet docist odvodneni ucinN ucinP prubezna

listopad 2004

- kódové číslo obce - kódové číslo části obce - pořadové číslo lokality (UIR) (číslo) - číslo objekt - 0 stávající, 1 rekonstrukce, 2 nový - kategorie investic - 0 automaticky počítané investiční náklady, 1 ručně zadané - lhůta výstavby - investiční náklady - typ čistírny (viz tabulka TYPYCOV) - kapacita - způsob likvidace kalu (viz TYPLIKVKALU) - číslo recipientu - kapacita ČOV v m3/den - kapacita ČOV v BSK5 - koncentrace na odtoku z ČOV - koncentrace na odtoku z ČOV - koncentrace na odtoku z ČOV - koncentrace na odtoku z ČOV - koncentrace na odtoku z ČOV - koncentrace na odtoku z ČOV - příznak automatického návrhu ČOV - příznak mikročistírny - počet mikročistíren - dočištění odpadních vod - odvodnění kalu - zvýšená účinnost pro N - zvýšená účinnost pro P - příznak průběžné výstavby mikročistíren

strana 242

Plzeňský kraj



zamestnan mzda srazeniKc odvodneniKc ostatniKc celkemKc spotreba elnaklady proczdrav nespec


- počet zaměstnanců - průměrná mzda - náklady na srážení - náklady na odvodnění - ostatní náklady na chemikálie - součet provozních nákladů - spotřeba el.energie - náklady na elektřinu - procento zdravotního pojištění - nespecifikované náklady

Tabulka JIMKY obec kodcob kodlok cislo identobj kateg zadani provrok1, provrok2 HIM HIM1 HIM2 HIM3 HIM4 pocet1 pocet2 pocet3 pocet4 prubezna

- kódové číslo obce - kódové číslo části obce - pořadové číslo lokality (UIR) (číslo) - číslo objekt - 0 stávající, 1 rekonstrukce, 2 nový - kategorie investic - 0 automaticky počítané investiční náklady, 1 ručně zadané - lhůta výstavby - investiční náklady - investiční náklady jímek - investiční náklady septiků - investiční náklady tlakových jímek - investiční náklady podtlakových jímek - počet jímek - počet septiků - počet tlakových jímek - počet podtlakových jímek - průběžná výstavba

Tabulka JINEOBJEKTY obec kodcob kodlok cislo identobj kateg zadani provrok1, provrok2 HIM

listopad 2004

- kódové číslo obce - kódové číslo části obce - pořadové číslo lokality (UIR) (číslo) - číslo objekt - 0 stávající, 1 rekonstrukce, 2 nový - kategorie investic - 0 automaticky počítané investiční náklady, 1 ručně zadané - lhůta výstavby - investiční náklady

strana 243

Plzeňský kraj




Tabulka KANALIZACE obec kodcob kodlok cislo identobj kateg zadani provrok1, provrok2 HIM typprofil profilDN material delka proczas

- kódové číslo obce - kódové číslo části obce - pořadové číslo lokality (UIR) (číslo) - číslo objekt - 0 stávající, 1 rekonstrukce, 2 nový - kategorie investic - 0 automaticky počítané investiční náklady, 1 ručně zadané - lhůta výstavby - investiční náklady - typ profilu (0 kruhový, 1 tlamový, 2 vejčitý) - DN - kód materiálu - délka kanalizace - procento kanalizace v zástavbě

Tabulka PRIPOJKYV obec kodcob kodlok cislo identobj kateg zadani provrok1, provrok2 HIM pocet

- kódové číslo obce - kódové číslo části obce - pořadové číslo lokality (UIR) (číslo) - číslo objekt - 0 stávající, 1 rekonstrukce, 2 nový - kategorie investic - 0 automaticky počítané investiční náklady, 1 ručně zadané - lhůta výstavby - investiční náklady - počet přípojek

Tabulka PRIPOJKYK obec kodcob kodlok cislo identobj kateg zadani provrok1, provrok2 HIM pocet

listopad 2004

- kódové číslo obce - kódové číslo části obce - pořadové číslo lokality (UIR) (číslo) - číslo objekt - 0 stávající, 1 rekonstrukce, 2 nový - kategorie investic - 0 automaticky počítané investiční náklady, 1 ručně zadané - lhůta výstavby - investiční náklady - počet přípojek

strana 244

Plzeňský kraj




Tabulka PRIPOJCOV typprirazeni obec kodcob kodlok odroku doroku COVcislo procento svozvzdal

- kód přiřazení - kódové číslo obce - kódové číslo části obce - pořadové číslo lokality (UIR) (číslo) - počáteční rok připojení - koncový rok připojení (nebo 0) - označení ČOV - procento obce, které je připojeno - svozová vzdálenost

Tabulka PRIRAZENI obec kodcob kodlok typprir rok komu

- kódové číslo obce - kódové číslo části obce - pořadové číslo lokality (UIR) (číslo) - kód přiřazení - rok přiřazení - označení objektu

Tabulka PRIVODYV obec kodcob kodlok cislo identobj kateg zadani provrok1, provrok2 HIM profil material delka

- kódové číslo obce - kódové číslo části obce - pořadové číslo lokality (UIR) (číslo) - číslo objekt - 0 stávající, 1 rekonstrukce, 2 nový - kategorie investic - 0 automaticky počítané investiční náklady, 1 ručně zadané - lhůta výstavby - investiční náklady - DN - kód materiálu - délka

Tabulka PROVOZOVATEL číselník provozovatelů nr - pořadové číslo oznac - označení provozovatele nazev - jméno provozovatele

listopad 2004

strana 245

Plzeňský kraj




Tabulka ROZVODYV obec kodcob kodlok cislo identobj kateg zadani provrok1, provrok2 HIM profil material delka

- kódové číslo obce - kódové číslo části obce - pořadové číslo lokality (UIR) (číslo) - číslo objekt - 0 stávající, 1 rekonstrukce, 2 nový - kategorie investic - 0 automaticky počítané investiční náklady, 1 ručně zadané - lhůta výstavby - investiční náklady - DN - kód materiálu - délka

Tabulka SKUPVODOVOD číselník skupinových vodovodů oznac provoz nazev

- označení provozovatele - označení provozovatele (viz „oznac“ PROVOZOVATEL) - jméno provozovatele

Tabulka TYPLIKVKALU číselník typů likvidace kalu na ČOV poradi nazev

- pořadové číslo - popis likvidace kalu

Tabulka TYPYCOV číselník typů ČOV a koncentrací na odtoku poradi nazev BSK5 NL CHSK NNH4 NCELK

listopad 2004

- pořadové číslo - název typy ČOV - koncentrace na odtoku z ČOV - koncentrace na odtoku z ČOV - koncentrace na odtoku z ČOV - koncentrace na odtoku z ČOV - koncentrace na odtoku z ČOV

strana 246

Plzeňský kraj



PCELK docist ucinN ucinP


- koncentrace na odtoku z ČOV - dočištění odpadních vod - zvýšená účinnost pro N - zvýšená účinnost pro P

Tabulka UDAJROKDEMO demografické údaje lokalit v jednotlivých letech obec kodcob kodlok rok domy chaty obyv rekr

- kódové číslo obce - kódové číslo části obce - pořadové číslo lokality (UIR) (číslo) - rok, ke kterému se údaje vztahují - počet domů - počet chat - počet obyvatel - počet rekreantů

Tabulka UDAJROKDOPLNV doplňkové údaje o zásobování pitnou vodou lokalit v jednotlivých letech obec kodcob kodlok rok vervodovod zasstudny vsepripoj poznadrz

- kódové číslo obce - kódové číslo části obce - pořadové číslo lokality (UIR) (číslo) - rok, ke kterému se údaje vztahují - příznak existence veřejného vodovodů - příznak možnosti zásobování z veřejných studní - příznak zásobovaní všech obyvatele z veřejného vodovodu - existence požární nádrže

Tabulka UDAJROKV údaje o zásobování pitnou vodou lokalit v jednotlivých letech obec kodcob kodlok rok obyvz rekrz

listopad 2004

- kódové číslo obce - kódové číslo části obce - pořadové číslo lokality (UIR) (číslo) - rok, ke kterému se údaje vztahují - počet zásobených obyvatel - počet zásobených rekreantů

strana 247

Plzeňský kraj



VVR VFD VFC VFO VNFU VNFO


- množství VVR v mil m3/rok - množství VFD v mil m3/rok - množství VFC v mil m3/rok - množství VFO v mil m3/rok - množství VNFU v mil m3/rok - množství VNFO v mil m3/rok

Tabulka UDAJROKK údaje o odpadních vodách v lokalitách v jednotlivých letech obec - kódové číslo obce kodcob - kódové číslo části obce kodlok - pořadové číslo lokality (UIR) (číslo) rok - rok, ke kterému se údaje vztahují obyvjim1,obyvjim2,rekrjim1 … - počty obyvatel a rekreantů s určeným způsobem likvidace OV typkan - typ kanalizace Tabulka UPRAVNY obec kodcob kodlok cislo identobj kateg zadani provrok1, provrok2 HIM kapac polkoef poloha

- kódové číslo obce - kódové číslo části obce - pořadové číslo lokality (UIR) (číslo) - číslo objekt - 0 stávající, 1 rekonstrukce, 2 nový - kategorie investic - 0 automaticky počítané investiční náklady, 1 ručně zadané - lhůta výstavby - investiční náklady - kapacita úpravny - polohový koeficient pro výpočet inv.nákladů - poloha ÚV

Tabulka VODOJEMY obec kodcob kodlok cislo identobj

listopad 2004

- kódové číslo obce - kódové číslo části obce - pořadové číslo lokality (UIR) (číslo) - číslo objekt - 0 stávající, 1 rekonstrukce, 2 nový

strana 248

Plzeňský kraj



kateg zadani provrok1, provrok2 HIM objem vyskahlad vyskadna


- kategorie investic - 0 automaticky počítané investiční náklady, 1 ručně zadané - lhůta výstavby - investiční náklady - objem vodojemu - nadmořská výška hladiny vodojemu - nadmořská výška dna vodojemu

Tabulka VODOVOD číselník vodovodů oznac skupvod provoz nazev typ vodovodu rokpripoj

- označení vodovodu - přiřazení vodovodů ke skupinovému - označení provozovatele - jméno vodovodu - samostatný nebo přiřazený ke skupinovému - rok připojení

Tabulka VYTLACNERADY obec kodcob kodlok cislo identobj kateg zadani provrok1, provrok2 HIM typprofil profilDN material delka proczas

- kódové číslo obce - kódové číslo části obce - pořadové číslo lokality (UIR) (číslo) - číslo objekt - 0 stávající, 1 rekonstrukce, 2 nový - kategorie investic - 0 automaticky počítané investiční náklady, 1 ručně zadané - lhůta výstavby - investiční náklady - typ profilu (0 kruhový, 1 tlamový, 2 vejčitý) - DN - kód materiálu - délka kanalizace - procento kanalizace v zástavbě

Tabulka ZDROJEVOD obec kodcob kodlok cislo

listopad 2004

- kódové číslo obce - kódové číslo části obce - pořadové číslo lokality (UIR) (číslo) - číslo objekt

strana 249

Plzeňský kraj



identobj kateg zadani provrok1, provrok2 HIM prumQs maxQs prumQ1 maxQ1 prumQ2 maxQ2 prumQ3 maxQ3 rokzm1 rokzm2 rokzm3

listopad 2004


- 0 stávající, 1 rekonstrukce, 2 nový - kategorie investic - 0 automaticky počítané investiční náklady, 1 ručně zadané - lhůta výstavby - investiční náklady - průměrná kapacita zdroje v současnosti - maximální kapacita zdroje v současnosti - průměrná kapacita zdroje (změna) - maximální kapacita zdroje (změna) - průměrná kapacita zdroje (2.změna) - maximální kapacita zdroje (2.změna) - průměrná kapacita zdroje (3.změna) - maximální kapacita zdroje (3.změna) - rok první změny kapacity - rok druhé změny kapacity - rok třetí změny kapacity

strana 250

Plzeňský kraj


8


POSTUP ZPRACOVÁNÍ GRAFICKÉ ČÁSTI A TISKU MAP

8.1 ETAPIZACE PROJEKTU Celý proces pořízení dat a tisku map byl dekomponován do etap takto: 1. Zajištění podkladů v papírové podobě; 2. Vektorizace dat v GIS a CAD; 3. Příprava mapových symbolů a legend; 4. Tvorba mapových kompozic; 5. Export map z GIS (rasterizace); 6. Tisk map.

8.2 POUŽITÉ PODKLADY Od jednotlivých obcí či provozovatelů vodovodních a kanalizačních sítí byly získány mapové podklady. Nejčastěji šlo buď o technické mapy měst a obcí, nebo o zákresy sítí do podkladů měřítek 1 : 1000, 1 : 2000, 1 : 2880, 1 : 5000, případně do ZM 1 : 10 000. Pokud to bylo možné (větší obce, např. Plzeň), byla od správců či provozovatelů sítí získána data již přímo digitální, která byla následně importována a podle potřeby dále zpracována, aktualizována a doplněna.

8.3 REFERENČNÍ VRSTVY V rámci projektu byla Krajským úřadem Plzeňského kraje, odbor informatiky, oddělení GIS zapůjčena zpracovateli následující data: •

letecká černobílá ortofota území Plzeňského kraje;

•

rastrová referenční data ZABAGED/2 (digitální ekvivalent ZM 10);

•

vektorová data DMÚ 25;

•

a další negrafické podklady.

8.4 ZPRACOVÁNÍ DAT Zpracování probíhalo ve dvou částech: •

D-plus zpracovával data v systému ArcView 3.x;

•

BohemiaPlan prováděl zpracování projektu v prostředí CAD.

listopad 2004

strana 251

Plzeňský kraj



Následnou konverzi z prostředí CAD do prostředí GIS ESRI prováděla společnost Hydroprojekt Praha, a. s., která je rovněž autorem značkových sad pro tisky papírových i zobrazení v GIS ArcView 8.x/9.x.

8.5 VEKTORIZACE DAT První dvě referenční mapová díla byla použita pro pořizování dat, které bylo realizováno jako digitalizace nad rastrem v ArcView 3.x a v prostředí CAD. Jako referenční byla použita data ZABAGED/2 a černobílá letecká ortofota. Ve všech případech, kdy to bylo možné, byla ověřována poloha objektu (např. vodní zdroj, ČOV apod.) jak v leteckém snímku, tak v ZABAGED/2. Tak se podařilo přesně lokalizovat cca 95 % objektů. Zbytek (např. objekty v lese, kryté korunami stromů) byl umístěn v souladu s podklady, pouze bez této vizuální kontroly. Liniové objekty byly digitalizovány a zpracovány tak, aby byla pokud možno zachována jejich topologická čistota. Důsledně byly kontrolovány nedotahy a přetahy.

8.6 PŘENOST DAT Pořízená geodata by měla být hodnocena adekvátně. Neměla by být ani přeceňována, ani podceňována. Vzhledem k různosti použitých podkladů, zejména s ohledem na rozdílnost měřítek zákresů (viz výše), vzhledem k použitým referenčním digitálním datům (měřítko 1 : 10 000), vzhledem k technologii zpracování a samozřejmě v souladu se zadáním lze výsledek považovat za zachycení situace i návrhu vodovodů a kanalizací na území Plzeňského kraje k datu odevzdání (tj. srpen 2004) v daném měřítku 1 : 10 000. V souladu k měřítku požadovanému zadavatelem bylo v některých případech nutno sáhnout ke generalizaci s tím, že výsledek vždy co nejpřesněji postihuje realitu v dané lokalitě a opomíjí pouze dílčí, nepodstatné detaily. Celková správnost a úplnost byla vždy zachována.

8.7 TVORBA, KOMPOZICE A TISK MAP Mapové kompozice byly vytvářeny v prostředí ArcView 8.x s využitím mapových symbolů dodaných společností Hydroprojekt. Mapové značky a symboly vychází z norem ČSN 01 3463 a ČSN 01 3462 (Výkresy inženýrských staveb - Výkresy kanalizací a vodovodů) a byly vytvořeny jako TrueType font v software FontCreator. Mapové značky jsou dodávány jako součást dodávky na CD. Jako referenční tiskový podklad byl použit DMÚ 25 poskytnutý Krajským úřadem Plzeňského kraje. Tisk je realizován jako jednotlivé mapové listy kladu Základní mapy ČR v měřítku 1 : 25000. Každý list je proto snadno identifikovatelný podle čísla mapového listu v rámci kladu – standardizace je tedy i zde zachována. Hotové listy byly z ArcView/ArcInfo 8.x exportovány do formátu TIFF s rozlišením 300 DPI a dále zpracovány a tištěny na velkoformátových plotterech Océ CS 5095 a obslužném software. Océ CS

listopad 2004

strana 252

Plzeňský kraj



5095 využívá inovované osmibarevné technologie, díky které je možno docílit maximálně fotorealistický tisk. Jak mapové kompozice (*.mxd soubory projektů pro ArcView 8.x), tak rastrované jednotlivé listy ve formátu TIFF jsou součástí příloh (CD nosiče) předávaného díla.

8.8 VAZBA GRAFICKÉ A TEXTOVÉ ČÁSTI Jedním z požadavků zadavatele bylo zajistit propojení textové a grafické části. To je splněno prostřednictvím speciální vrstvy dat (propojeni.shp), která pro jednotlivé vodovodní a kanalizační systémy obsahuje odkaz na příslušný odpovídající katalogový list. V prostředí ArcView 8.x i v jiném GIS je tak možno prostřednictvím hot link funkce zajistit propojení textu a grafiky. Pokud je tato funkce využita, lze poklepáním myší na příslušný vodovodní či kanalizační systém otevřít odpovídající katalogový list.

listopad 2004

strana 253

Plzeňský kraj


9


PODKLADY

V této kapitole jsou uvedeny podklady, které se svým charakterem dotýkají celého nebo části území kraje. Podklady použité pro popis vodovodů a kanalizací v jednotlivých obcích a pro návrh řešení rozvoje vodohospodářské infrastruktury jsou uvedeny v části A.3. v popisu jednotlivých měst, obcí a jejich místních částí. P1 P2 P3 P4 P5 P6 P7 P8 P9 P 10 P 11 P 12 P 13 P 14

Metodický pokyn pro zpracování Plánů rozvoje vodovodů a kanalizací MZe ČR z roku 2002, čj. 10 534/2002-6000. Územního plánu Velkého územního celku - Plzeňská aglomerace - koncept, atelier T-plán s.r.o., 2003 Územního plánu Velkého územního celku – okresu Klatovy - koncept, atelier T-plán s.r.o., 2004 Územního plánu Velkého územního celku – okresu Domažlice, Terplan a. s., 29.5.2001 Územního plánu Velkého územního celku – okresu Tachov, Terplan a. s., 2002 Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Domažlice, Hydroprojekt CZ a. s., 1997 Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Klatovy, Hydroprojekt CZ a. s., 2000 Regionální plán implementace, D-plus s. r. o., 2001 ČSN 75 7214 – Surová voda pro úpravu na pitnou vodu, Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, Směrnice rady EU 98/83/EHS, o jakosti vody určené pro lidskou potřebu, Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a prováděcí vyhláška č.248/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů Směrný vodohospodářský plán ČR – vodohospodářský věstník 2002, Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka

listopad 2004

strana 254

PLÁN ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ PLZEŇSKÉHO KRAJE

Recommend Documents