Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje
Popisy vodovodů:
Orlová
text po aktualizaci č. 1 ze dne 24.4.2008 (znázorněno modrou barvou) a č. 2 ze dne 22.4.2009 (znázorněno oranžovou barvou)
Obsah:
1.
Dolní Lutyně.......................................................................................................3
2.
Dolní Lutyně - Věřňovice ...................................................................................6
3.
Doubrava............................................................................................................9
4.
Orlová - Lazy ....................................................................................................12
5.
Orlová - Lutyně ................................................................................................15
6.
Orlová - Město ..................................................................................................18
7.
Orlová - Poruba................................................................................................21
8.
Petřvald ............................................................................................................24
2
1.
Dolní Lutyně
Poř.číslo KOD PRVK
251
8118.001.00.02973
Poř.číslo KOD PRVK
251.1
8118.001.01.02973
Název obce
KOD OB
ZÚJ
Dolní Lutyně
02973
598968
Název části obce
KOD COB
ZÚJ
Dolní Lutyně
02973
598968
Číslo a název obce s rozšířenou působností
18
Orlová
1.1. Charakteristika obce 1.1.1. Demografický vývoj Počet obyvatel 2000
2015
Obec
4769
4850
Místní část obce
4044
4120
1.1.2. Základní údaje o obci Katastrální území Dolní Lutyně je součástí správního území obce Dolní Lutyně. Svou velikostí a počtem obyvatel tvoří tento katastr rozhodující část obce. Na území k.ú. Dolní Lutyně žije zhruba 4 044 obyvatel, což je téměř 85 % obyvatel celé obce. Výhled do r. 2015 je uvažován 4 120 trvale bydlících obyvatel. Obytnou zástavbu tvoří převážně rodinné domy ve velmi dobrém stavu. Pouze v centrální části a v lokalitě Nerad je roztroušeno několik bytových domů. Územní plán obce nepodporuje rozptýlenou výstavbu nových domů. Soustřeďuje výstavbu především do centrální části Dolní Lutyně a do Neradu. Rezervní plochy pro výhledovou výstavbu po roce 2010 nejsou v situacích vyznačeny.
1.2. Podklady -
-
Územní plán obce Dolní Lutyně, Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o.,červen 1994, změny a doplňky č.1, týkající se výstavby závodu na zpracování ovoce a zeleniny firmy Tortex, s.r.o. Generel vodovodu města Orlová, Ing. Aleš Ryšán, projekční kancelář Ostrava Radvanice, listopad 1997 Mapové podklady provozovatele v měř. 1:10 000 se zakresleným stávajícím vodovodem Základní údaje provozovatele o provozu stávajícího vodovodu PRVKUC okresu Karviná RPI MS kraje
3
1.3. Vodovody
1.3.1. Potřeba vody z bilance
Počet zásob.obyvatel Voda vyrobená celkem Voda fakturovaná
Nz
2000
2015
4 044
4 088
3
0,1599
0,1968032
3
0,1546
0,1711332
3
0,152
0,1641332
obyv.
VVR mil.m /r VFC mil.m /r
Voda fakturovaná pro obyv.
VFD mil.m /r
Spec.potř.fakt.obyvatelstva
Q S,d I/(os.den)
103
110
Spec.potř.fakt.vody
QS
I/(os.den)
105
115
Q S,V I/(os.den)
108
132
Spec.potř.fakt.vody vyrob. Prům.denní potřeba Max.denní potřeba
Qp Qd
3
m /d
438,082192 539,186795
3
m /d
613,315068 754,861512
1.3.2. Popis současného stavu zásobování pitnou vodou Zástavba v katastru Dolní Lutyně je zásobována vodou ze skupinového vodovodu Orlová s tím, že se zde střídají různá tlaková pásma a to gravitační z VDJ Orlová, dále z věž. VDJ Rychvald a z VDJ Doubrava přes přerušovací komoru Dětmarovice. Rozváděcí vodovodní síť je z trub DN 90 až DN 250 a je propojena s vodovodní sítí Dětmarovic.
1.3.3. Rozvoj vodovodů ve výhledovém období Zásobování obce je stabilizováno, stávající systém je vyhovující. Není nutné provádět žádné větší úpravy na síti.
1.3.4. Vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou Žádný zdroj není uvažován.
1.3.5. Varianty nouzového zásobování pitnou vodou za krizové situace (jako podklad pro krizový plán obce a kraje) V případě přerušení dodávky pitné vody z veřejného vodovodu bude možno zásobovat obyvatelstvo obce pouze z cisteren. Při spotřebě 10 l vody na obyvatele a den bude třeba dodat 41,5 m3/den pitné vody.
1.3.6. Časový harmonogram Ve výhledovém období se neuvažuje s výstavbou, ani rekonstrukcí.
4
1.4. Ekonomická část Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j. 20494/2002-6000. Vodovody v mil Kč
0,0
5
2.
Dolní Lutyně - Věřňovice
Poř.číslo KOD PRVK
251
8118.001.00.02973
Poř.číslo KOD PRVK
251.2
8118.001.02.18035
Název obce
KOD OB
ZÚJ
Dolní Lutyně
02973
598968
Název části obce
KOD COB
ZÚJ
Věřňovice
18035
598968
Číslo a název obce s rozšířenou působností
18
Orlová
2.1. Charakteristika obce 2.1.1. Demografický vývoj Počet obyvatel 2000
2015
Obec
4769
4850
Místní část obce
725
730
2.1.2. Základní údaje o obci Věřňovice jsou integrovanou částí obce Dolní Lutyně. Nacházejí se v severní části obce při státní hranici s Polskem. Na území Věřňovic žije zhruba 730 obyvatel. Výhled do roku 2010 se uvažuje jako setrvalý stav. Zástavba Věřňovic je souvislá, soustředěná kolem hlavní silnice III.tř. a podél odbočující místní komunikace. Jižní okraj zástavby tvoří katastrální hranici, severní tok Olše. Obytná zástavba je tvořena rodinnými domky. Sídlo tvoří kompaktní celek. Plochy pro novou rodinnou výstavbu jsou navrženy ve východní části sídla. Podle ÚP se nenavrhují na území Věřňovic žádné plochy pro rozvoj výroby.
2.2. Podklady -
-
Územní plán obce Dolní Lutyně, Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o.,červen 1994, změny a doplňky č.1, týkající se výstavby závodu na zpracování ovoce a zeleniny firmy Tortex, s.r.o. Generel vodovodu města Orlová, Ing. Aleš Ryšán, projekční kancelář Ostrava Radvanice, listopad 1997 Mapové podklady provozovatele v měř. 1:10 000 se zakresleným stávajícím vodovodem Základní údaje provozovatele o provozu stávajícího vodovodu PRVKUC okresu Karviná RPI MS kraje
6
2.3. Vodovody
2.3.1. Potřeba vody z bilance
Počet zásob.obyvatel Voda vyrobená celkem Voda fakturovaná
Nz
2000
2015
725
730
3
0,0274
0,0402201
3
0,025
0,034974
3
0,0298
0,031974
obyv.
VVR mil.m /r VFC mil.m /r
Voda fakturovaná pro obyv.
VFD mil.m /r
Spec.potř.fakt.obyvatelstva
Q S,d I/(os.den)
113
120
Spec.potř.fakt.vody
QS
I/(os.den)
94
131
Q S,V I/(os.den)
104
151
Spec.potř.fakt.vody vyrob. Prům.denní potřeba Max.denní potřeba
Qp Qd
3
m /d
75,0684932 110,192055
3
m /d
112,60274
165,288082
2.3.2. Popis současného stavu zásobování pitnou vodou Věřňovice jsou napojeny na vodovodní síť Dolní Lutyně řadem DN 160, délky cca 1400 m. Vodovodní síť spadá do tlakového pásma VDJ Orlová 5000 m3, 274,00 - 271,00 m n.m., s hydrostatickým tlakem mírně vyšším než připouští ČSN.
2.3.3. Rozvoj vodovodů ve výhledovém období Stávající systém zásobování pitnou vodou je vyhovující. Provede se pouze doplnění sítě pro plánovanou výstavbu řady DN 80 v délce 1 150 m.
2.3.4. Vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou Žádný zdroj není uvažován.
2.3.5. Varianty nouzového zásobování pitnou vodou za krizové situace (jako podklad pro krizový plán obce a kraje) V případě přerušení dodávky pitné vody z veřejného vodovodu bude možno zásobovat obyvatelstvo obce pouze z cisteren. Při spotřebě 10 l vody na obyvatele a den bude třeba dodat 7,3 m3/den pitné vody.
2.3.6. Časový harmonogram 2004 – výstavba rozvodné sítě DN 80 mm, celkem 1,150 km
7
2.4. Ekonomická část Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j. 20494/2002-6000. Vodovody v mil Kč
2,6
8
3.
Doubrava
Poř.číslo KOD PRVK
252
8118.002.00.03116
Poř.číslo KOD PRVK
Název obce
KOD OB
ZÚJ
Doubrava
03116
568864
Název části obce
KOD COB
ZÚJ
Číslo a název obce s rozšířenou působností
18
Orlová
3.1. Charakteristika obce 3.1.1. Demografický vývoj Počet obyvatel Obec
2000
2015
1817
1700
Místní část obce
3.1.2. Základní údaje o obci Řešeným územím je katastrální území obce Doubrava, která byla v období 1974 1990 součástí města Orlová a od roku 1991 je opět samostatná. Obec patří do tzv. Ostravské sídelní regionální aglomerace a leží mezi městy Karviná a Orlová. Téměř celý katastr obce se nachází v poddolovaném území, se stíženými podmínkami zakládání, s členitým terénem, s nepříznivým geologickým podložím, sesuvným územím a s velkým rozsahem poklesů a jiných svahových deformací. Pro území Doubravy je typická tzv. „slezská zástavba“, rozptýlená po celém katastru obce, splývající se zástavbou okolních Dětmarovic, Orlové a Karviné. Velká část území katastru obce, až na malé lokality v severovýchodním a v severozápadním cípu, byla silně postižena důlními vlivy, což mělo za následek demolice domů, poklesy, zavodnění, devastace ploch a pod. Podle sčítání lidu v r. 1991 žilo v Doubravě 1812 obyvatel. V současné době se uvádí počet 1817 trvale žijících obyvatel a předpokládaný vývoj do roku 2015 je 1700 obyvatel, což je stálý mírný pokles. Z průmyslových objektů je nejvýznamnější výrobní areál Dolu Doubrava v jihozápadním cípu katastru.
3.2. Podklady -
Územní plán sídelního útvaru Doubrava, Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., říjen 1997 Generel vodovodu města Orlová, Ing. Aleš Ryšán, projekční kancelář Ostrava Radvanice, listopad 1997 Mapové podklady provozovatele v měř. 1:10 000 se zakresleným stávajícím vodovodem PRVKUC okresu Karviná
9
-
RPI SM kraje
3.3. Vodovody
3.3.1. Potřeba vody z bilance
Počet zásob.obyvatel Voda vyrobená celkem Voda fakturovaná
Nz
2000
2015
1 200
1 500
3
0,123
0,106605
3
0,073
0,0927
3
0,048
0,0657
obyv.
VVR mil.m /r VFC mil.m /r
Voda fakturovaná pro obyv.
VFD mil.m /r
Spec.potř.fakt.obyvatelstva
Q S,d I/(os.den)
110
120
Spec.potř.fakt.vody
QS
I/(os.den)
167
169
Q S,V I/(os.den)
281
195
Spec.potř.fakt.vody vyrob. Prům.denní potřeba Max.denní potřeba
Qp Qd
3
m /d
336,986301 292,068493
3
m /d
471,780822
408,89589
3.3.2. Popis současného stavu zásobování pitnou vodou V obci je vybudován veřejný vodovod, který je ve správě SmVaK Ostrava a.s., RS 3 Karviná. Zdrojem vody je místní zdroj - prameniště Šplůchov s vydatností 60 l/s, s akumulací 2 x 400 m3. Do spotřebiště je voda dopravována hydroforovou stanicí s kapacitou 60 l/s. Přebytky vody jsou dodávány výtlakem DN 300 do VDJ Výhoda 2 832 m3, 286,90 278,90 m n.m. na k.ú. Horní Lutyně, čímž je vodovod Doubravy propojen se skupinovým vodovodem Orlová. Územím obce prochází Kružberský přivaděč OOV DN 700, který ústí do VDJ OOV Doubrava 3 x 2000 m3, s hladinami 288,80 - 279,00 m n.m., ze kterého je zásobena řadem DN 800 Karviná a přes přerušovací komoru 50 m3 (265,1 - 262,6 m n.m.) část Dětmarovic. Z VDJ Doubrava je zajištěno i plnění VDJ Šplůchov 2 x 400 m3 (zastupitelnost místního zdroje). Přívodní potrubí je však převážně uzavřeno. Vzhledem k tomu, že lze v důsledku důlní činnosti očekávat zánik zdroje Špluchov, má toto propojení své opodstatnění. Obec je nyní v rozsahu 100 % zásobena z MZ Špluchov. Rozváděcí vodovodní síť Doubravy zasahuje až na k.ú. Orlová - město. Údaje o vodovodu - délka vodovodní sítě (bez přípojek) 33 455 m - počet přípojek 547 ks - délka přípojek 2 270 m - množství fakturované vody za rok 1997 73 tis.m3 z toho pro domácnosti 48 tis.m3 Podle údajů provozovatele je na veřejný vodovod napojeno 67 % obyvatel obce. Provozovatel provádí průběžně výměnu havarijních řadů. K výrazným výpadkům nedochází. 10
3.3.3. Rozvoj vodovodů ve výhledovém období Pro plánovanou výstavbu v návrhovém období do roku 2010 se navrhují v souladu s ÚP následující úpravy stávající vodovodní sítě v obci: - rekonstrukce stávajících řadů DN 50 a menších na DN 80 v délce 350 m - doplnění stávající sítě o řady DN 80 v celkové délce 1000 m - pro ponechanou zástavbu v lokalitě nad rybníkem vybudovat nový řad DN 80 od Dolu Doubrava podél lesa v délce 380 m Tato akce je zařazena do RPI MS kraje. V souladu s hydrotechnickým posouzením vodovodní sítě (Generel vodovodu Orlová, listopad 1997) se neuvažuje v jižní části obce (lokalita Rozinec) s výstavbou nového řadu DN 80 souběžného s výtlakem DN 300 pro Doubravu podle územního plánu a ponechává se současný stav lokálních redukčních ventilů. Na základě znaleckého posouzení jímacích objektů na prameništi Šplůchov vůči vlivům poddolování (Doc. Ing. Arnošt Grmela, CSc., červenec 1998), dojde od roku 2005 k postupné destrukci objektu a k zániku jímacího objektu. Od tohoto roku je ve výhledových bilancích uvažován odběr veškeré vody z OOV. Do konce roku 2004 jsou veškeré přebytky vody z MZ Šplůchov využity v bilancích města Orlové.
3.3.4. Vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou Žádný zdroj není uvažován.
3.3.5. Varianty nouzového zásobování pitnou vodou za krizové situace (jako podklad pro krizový plán obce a kraje) Obec Doubrava je zásobována pitnou vodou z prameniště Šplůchov a z SV Orlová. V případě přerušení dodávky pitné vody z veřejného vodovodu bude nutno zásobovat obyvatele místní části obce Orlová Lazy z cisteren. Při spotřebě 10 l vody na obyvatele a den bude třeba dodat 17,0 m3/den pitné vody.
3.3.6. Časový harmonogram Výstavba vodovodu Rekonstrukce vodovodu
2006 2005
3.4. Ekonomická část Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j. 20494/2002-6000. Vodovody v mil Kč
4,0
11
4.
Orlová - Lazy
Poř.číslo KOD PRVK
253
8118.003.00.11236
Poř.číslo KOD PRVK
253.1
8118.003.01.41346
Název obce
KOD OB
ZÚJ
Orlová
11236
599069
Název části obce
KOD COB
ZÚJ
Lazy
41346
599069
Číslo a název obce s rozšířenou působností
18
Orlová
4.1. Charakteristika obce 4.1.1. Demografický vývoj Počet obyvatel Obec Místní část obce
2000
2015
34697
35000
453
450
4.1.2. Základní údaje o obci Lazy jsou součástí správního území města Orlové. Nachází se v jižní části tohoto sídelního útvaru a sousedí s katastry Karviná - Doly, Havířov - Prostřední Suchá, Dolní Suchá a Šumbark a na západě s katastrem Petřvaldu. Lazy jsou území s převahou rozptýlené zástavby, dožívajících havířských kolonií a finských domků, kde má výrazně dominantní postavení důlní závody Lazy a částečně Doubrava. V katastru Lazy není v ÚP uvažováno se žádnou novou výstavbou, neboť v území jsou jasně vymezeny a stabilizovány plochy důlních závodů, které budou po dobu činnosti dolů využívány pro odvaly, skládky, dočišťovací nádrže a pod. Ostatní části budou postupně rekultivovány. Stávající obytné území bude postupně dožívat a nebude obnovováno. Na území Lazů žije v současné době okolo 453 obyvatel. Prognóza do roku 2015 je pokles na 450 trvale bydlících obyvatel.
4.2. Podklady -
Územní plán města Orlové, Urbanistické středisko s.r.o. Ostrava, červen 1994 Generel vodovodu města Orlová, Ing. Aleš Ryšán, projekční kancelář Ostrava Radvanice, listopad 1997 Mapové podklady provozovatele v měř. 1:10 000 se zakresleným stávajícím vodovodem Základní údaje provozovatele o provozu stávajícího vodovodu PRVKUC okresu Karviná RPI SM kraje
12
4.3. Vodovody
4.3.1. Potřeba vody z bilance
Počet zásob.obyvatel Voda vyrobená celkem Voda fakturovaná
Nz
2000
2015
0
0
3
0
0
3
0
0
3
obyv.
VVR mil.m /r VFC mil.m /r
Voda fakturovaná pro obyv.
VFD mil.m /r
0
0
Spec.potř.fakt.obyvatelstva
Q S,d I/(os.den)
0
0
Spec.potř.fakt.vody
QS
I/(os.den)
0
0
Q S,V I/(os.den)
0
0
0
0
0
0
Spec.potř.fakt.vody vyrob. Prům.denní potřeba Max.denní potřeba
Qp Qd
3
m /d 3
m /d
4.3.2. Popis současného stavu zásobování pitnou vodou Lokalita Lazů je zásobována pitnou vodou ze zásobovacího řadu DN 250 pro Orlovou, navazujícího přímo na vodovod Havířov - Šumbark (tzv. přímý propoj). Níže položená část zástavby Lazů je zásobena přes redukční ventil (označen ve schématu jako RV 1 souhlasně s generelem).
4.3.3. Rozvoj vodovodů ve výhledovém období Bude udržován pouze současný stav vodovodní sítě. K rozšíření vodovodní sítě nedojde.
4.3.4. Vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou Žádný zdroj není uvažován.
4.3.5. Varianty nouzového zásobování pitnou vodou za krizové situace (jako podklad pro krizový plán obce a kraje) Lokalita Lazů je zásobována pitnou vodou ze zásobovacího řadu pro Orlovou, navazujícího přímo na vodovod Havířov – Šumbark. V případě přerušení dodávky pitné vody z veřejného vodovodu bude nutno zásobovat obyvatele místní části obce Orlová Lazy z cisteren. Při spotřebě 10 l vody na obyvatele a den bude třeba dodat 4,5 m3/den pitné vody.
4.3.6. Časový harmonogram V daném časovém úseku není s výstavbou vodovodů uvažováno. 13
4.4. Ekonomická část Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j. 20494/2002-6000. Vodovody v mil Kč
0,0
14
5.
Orlová - Lutyně
Poř.číslo KOD PRVK
253
8118.003.00.11236
Poř.číslo KOD PRVK
253.2
8118.003.02.41345
Název obce
KOD OB
ZÚJ
Orlová
11236
599069
Název části obce
KOD COB
ZÚJ
Lutyně
41345
599069
Číslo a název obce s rozšířenou působností
18
Orlová
5.1. Charakteristika obce 5.1.1. Demografický vývoj Počet obyvatel 2000
2015
Obec
34697
35000
Místní část obce
28077
28100
5.1.2. Základní údaje o obci Lutyně je součástí správního území města Orlové. Nachází se v severní části tohoto sídelního útvaru a je jeho nejzalidnatější částí. Na katastru Lutyně se totiž odbývala po roce 1960 veškerá nová výstavba, která vrcholila po roce 1980, kdy byly dostavovány rozsáhlé obytné soubory v rámci tzv. KBV. Horní Lutyně vytváří obytné centrum nové Orlové. V této části města žilo podle sčítání lidu v r. 1991 celkem 28 077 obyvatel, t.j. plných 77 % obyvatel celého města. V současné době žije v Horní Lutyni 27 422 obyvatel, do roku 2015 prognózován pokles až na 28 100 obyvatel. Podle územního plánu města Orlové uvažuje se v řešeném období do roku 2010 na území katastru Lutyně s dostavbou občanské vybavenosti v centru Lutyně, která leží v těžišti nejvyšší koncentrace obyvatel a je plošným rozsahem a významem největší. Dále se navrhuje doplnění centra V. etapy, která je jakýmsi protažením centrálního území Lutyně ve směru postupu obytné zóny, o zařízení obchodů a služeb. Pro bytovou výstavbu jsou využívány všechny použitelné plochy mimo destruktivní důlní vlivy, s vyjímkou lokality Výhoda, která je využívána pro její atraktivní polohu.
5.2. Podklady -
Územní plán města Orlové, Urbanistické středisko s.r.o. Ostrava, červen 1994 Generel vodovodu města Orlová, Ing. Aleš Ryšán, projekční kancelář Ostrava Radvanice, listopad 1997 Mapové podklady provozovatele v měř. 1:10 000 se zakresleným stávajícím vodovodem Základní údaje provozovatele o provozu stávajícího vodovodu PRVKUC okresu Karviná RPI SM kraje
15
5.3. Vodovody
5.3.1. Potřeba vody z bilance
Počet zásob.obyvatel Voda vyrobená celkem Voda fakturovaná
Nz
2000
2015
34 500
34 700
3
3,173
2,4577656
3
1,982
2,1371875
3
1,431
1,5831875
obyv.
VVR mil.m /r VFC mil.m /r
Voda fakturovaná pro obyv.
VFD mil.m /r
Spec.potř.fakt.obyvatelstva
Q S,d I/(os.den)
114
125
Spec.potř.fakt.vody
QS
I/(os.den)
157
169
Q S,V I/(os.den)
252
194
Spec.potř.fakt.vody vyrob. Prům.denní potřeba Max.denní potřeba
Qp Qd
3
m /d
8693,15068 6733,60445
3
m /d
10866,4384 8417,00557
5.3.2. Popis současného stavu zásobování pitnou vodou Stávající vodovod Horní Lutyně zapadá do celkové koncepce skupinového vodovodu Orlová. Vodovodní síť řešeného území je převážně pod vlivem ATS Orlová u stejnojmenného vodojemu 5 000 m3, 274,00 - 271,00 m n.m. Pouze malá lokalita rozptýlené výstavby v severozápadní části katastru je zásobována z věžového vodojemu Rychvald 500 m3, 290,70 - 285,00 m n.m. Vodojem Orlová je plněn přímo z přivaděče OOV DN 700 (tzv. Kružberský přivaděč pro Karvinou). Kromě toho lze do VDJ Orlová přivádět vodu také řadem DN 400 z VDJ Výhoda 2 832 m3, 286,90 - 278,90 m n.m., který je plněn rovněž z přivaděče OOV a nebo z místního zdroje Šplůchov výtlakem DN 300 pomocí ČS Šplůchov. Na páteřní rozvod vody z ATS Orlová DN 500/400/200 jsou následně napojeny části rozvodných vodovodních sítí okolních lokalit (Orlová - Město, Poruba, Rychvald, Doubrava a Dětmarovice).
5.3.3. Rozvoj vodovodů ve výhledovém období Výhledová výstavba navržená územním plánem bude pokryta pitnou vodou převážně ze stávající vodovodní sítě. Pouze místně se tato síť doplní podružnými řady DN 80 - DN 100 v celkové délce 5 480 m.
5.3.4. Vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou Žádný zdroj není uvažován.
16
5.3.5. Varianty nouzového zásobování pitnou vodou za krizové situace (jako podklad pro krizový plán obce a kraje) Stávající vodovod Horní Lutyně zapadá do celkové koncepce skupinového vodovodu Orlová. Vodojem Orlová je plněn přímo z přivaděče OOV DN 700 (tzv. Kružberský přivaděč pro Karvinou). V případě přerušení dodávky pitné vody z veřejného vodovodu bude nutno zásobovat obyvatele místní části obce Orlová Lutyně plošně z cisteren. Při spotřebě 10 l vody na obyvatele a den bude třeba dodat 281,0 m3/den pitné vody.
5.3.6. Časový harmonogram Výstavba vodovodních řadů 10,15 mil Kč)
2004 – 2010 (pouze v Orlové – Lutyni
5.4. Ekonomická část Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j. 20494/2002-6000. Investice zahrnují místní části Orlové – Orlová Lutyně, Lazy, Město a Poruba.
Vodovody v mil Kč
43,72
17
6.
Orlová - Město
Poř.číslo KOD PRVK
253
8118.003.00.11236
Poř.číslo KOD PRVK
253.3
8118.003.03.41347
Název obce
KOD OB
ZÚJ
Orlová
11236
599069
Název části obce
KOD COB
ZÚJ
Město
41347
599069
Číslo a název obce s rozšířenou působností
18
Orlová
6.1. Charakteristika obce 6.1.1. Demografický vývoj Počet obyvatel Obec Místní část obce
2000
2015
34697
35000
629
650
6.1.2. Základní údaje o obci Katastrální území staré Orlové je součástí správního území města Orlová. Původní zástavba tohoto katastru je schátralá a rychle mizí. Stabilizovaná je pouze část obytného území na západním okraji katastru. Celé území katastru Orlové je a bude i nadále postihováno důlními vlivy, takže z pohledu územního rozvoje města je velmi omezeně použitelné. Přestože centrum Orlové leží v nezastavitelném pásmu, počítá ÚP s obnovou historického jádra, které je i přes pokročilou devastaci stále vnímáno jako obslužné městské centrum. S novou zástavbou rodinných domů se uvažuje pouze v lokalitě „Zimní důl“, v prolukách. V současné době žije ve Městě Orlové okolo 629 obyvatel a prognóza do roku 2015 je 650 trvale bydlících obyvatel.
6.2. Podklady -
Územní plán města Orlové, Urbanistické středisko s.r.o. Ostrava, červen 1994 Generel vodovodu města Orlová, Ing. Aleš Ryšán, projekční kancelář Ostrava Radvanice, listopad 1997 Mapové podklady provozovatele v měř. 1:10 000 se zakresleným stávajícím vodovodem Základní údaje provozovatele o provozu stávajícího vodovodu PRVKUC okresu Karviná RPI SM kraje
6.3. Vodovody
18
6.3.1. Potřeba vody z bilance
Počet zásob.obyvatel
Nz
2000
2015
0
0
3
0
0
3
0
0
3
obyv.
Voda vyrobená celkem
VVR mil.m /r
Voda fakturovaná
VFC mil.m /r
Voda fakturovaná pro obyv.
VFD mil.m /r
0
0
Spec.potř.fakt.obyvatelstva
Q S,d I/(os.den)
0
0
Spec.potř.fakt.vody
QS
I/(os.den)
0
0
Q S,V I/(os.den)
0
0
0
0
0
0
Spec.potř.fakt.vody vyrob. Prům.denní potřeba Max.denní potřeba
Qp Qd
3
m /d 3
m /d
6.3.2. Popis současného stavu zásobování pitnou vodou Oblast katastru Orlové je zásobována pitnou vodou z několika směrů skupinového vodovodu Orlová. Do území tohoto katastru směřuje hlavní zásobovací řad z VDJ Výhoda 2 832 m3, 286,90 - 278,90 m n.m., dále výtlaky z ATS u VDJ Orlová 5000 m3 a z ATS Šplůchov a konečně do prostoru Orlové je přivedena i voda přímo ze sítě Havířova - Šumbarku (tzv. přímý propoj), řadem DN 250/200. VDJ Orlová a VDJ Výhoda jsou plněny přímo z přivaděče OOV (tzv. Kružberský přivaděč). Vodojem Výhoda může být navíc plněn výtlakem ze zdroje vody Šplůchov. Stav vodovodní sítě v Orlové je silně ovlivňován důsledky důlní činnosti, což si vyžaduje potřebu častých oprav a rekonstrukcí ze strany provozovatele.
6.3.3. Rozvoj vodovodů ve výhledovém období Počítá se pouze s doplněním stávající vodovodní sítě k zachované a k nové zástavbě v lokalitách Centrum, Osada pod Lipou a Zimní důl. Vodovodní řady PVC DN 80-100 v celkové délce 3 490 m a DN 150 v délce 170 m. V roce 1998 bylo vydáno povolení k vodohospodářskému dílu pro stavbu „Orlová Kapaniny - propojení vodovodů“, kterou se řeší zaokruhování vodovodní sítě potrubím PVC DN 160, v délce 228,0 m. Investor SmVaK Ostrava, a.s. Potrubí je uloženo v ul. Jana Čapka.
6.3.4. Vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou Žádný zdroj není uvažován.
19
6.3.5. Varianty nouzového zásobování pitnou vodou za krizové situace (jako podklad pro krizový plán obce a kraje) Oblast katastru Orlové je zásobována pitnou vodou z několika směrů skupinového vodovodu Orlová. VDJ Orlová a VDJ Výhoda jsou plněny přímo z přivaděče OOV (tzv. Kružberský přivaděč). V případě přerušení dodávky pitné vody z veřejného vodovodu bude nutno zásobovat obyvatele místní části obce Orlová Město z cisteren. Při spotřebě 10 l vody na obyvatele a den bude třeba dodat 6,5 m3/den pitné vody.
6.3.6. Časový harmonogram Výstavba vodovodních řadů
2004 – 2010
6.4. Ekonomická část Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j. 20494/2002-6000. Vodovody v mil Kč
6,95
20
7.
Orlová - Poruba
Poř.číslo KOD PRVK
253
8118.003.00.11236
Poř.číslo KOD PRVK
253.4
8118.003.04.41348
Název obce
KOD OB
ZÚJ
Orlová
11236
599069
Název části obce
KOD COB
ZÚJ
Poruba
41348
599069
Číslo a název obce s rozšířenou působností
18
Orlová
7.1. Charakteristika obce 7.1.1. Demografický vývoj Počet obyvatel 2000
2015
Obec
34697
35000
Místní část obce
5538
5800
7.1.2. Základní údaje o obci Poruba je součástí správního území města Orlové. Nachází se v centru tohoto sídelního útvaru a z okolních obcí sousedí s Rychvaldem a Petřvaldem. Na území Poruby původně začala výstavba nové Orlové. Později se rozvíjelo především individuální bydlení. Dnes je zastavěné území Poruby jasně rozděleno do dvou částí - severní, obytné s „Hornickým sídlištěm“ a lokalitou „Lišky“ a jižní, kde se mísí výroba s bydlením („Halfarova kolonie“ a „Václavka“). Podle územního plánu se uvažuje s největším nárůstem obytného území právě v Porubě a to v lokalitách „Lišky“, „Západ“ a „Halfarova kolonie“ (zde se uvažuje také nové obslužné centrum a škola). V současné době žije v Porubě zhruba 5538 obyvatel. Předpokládaný vývoj do roku 2015 je 5800 trvale žijících obyvatel.
7.2. Podklady -
Mapové podklady provozovatele v měř. 1 : 10 000 se zakreslením vodovodní sítě Základní informace provozovatele a stavu a provozu vodovodní sítě PRVKUC okresu Karviná RPI SM kraje
7.3. Vodovody
7.3.1. Potřeba vody z bilance
21
Počet zásob.obyvatel Voda vyrobená celkem Voda fakturovaná
Nz
2000
2015
0
0
3
0
0
3
0
0
3
obyv.
VVR mil.m /r VFC mil.m /r
Voda fakturovaná pro obyv.
VFD mil.m /r
0
0
Spec.potř.fakt.obyvatelstva
Q S,d I/(os.den)
0
0
Spec.potř.fakt.vody
QS
I/(os.den)
0
0
Q S,V I/(os.den)
0
0
0
0
0
0
Spec.potř.fakt.vody vyrob. Prům.denní potřeba Max.denní potřeba
Qp Qd
3
m /d 3
m /d
7.3.2. Popis současného stavu zásobování pitnou vodou Stávající vodovod Poruby zapadá do komplexu skupinového vodovodu Orlová. Přes území Poruby prochází hlavní zásobovací řady dvou tlakových pásem a to řad DN 400 ovládaný vodojemem Výhoda 2 832 m3, 286,90 - 278,90 m n.m., na který je napojena níže položená zástavba obce a řad DN 200 od ATS u VDJ Orlová, který zásobuje výše položenou zástavbu. Malá část vodovodní sítě Poruby v okrajové části při hranici s Petřvaldem je napojena na výtlak od ČS Marjánka DN 160 jdoucí do Rychvaldu. Zástavba, nacházející se v tlakovém pásmu VDJ Výhoda, může být zásobena i ze zemního VDJ Petřvald 6 000 m3, 305,80 - 300,80 m n.m., neboť páteřní rozvod z VDJ Výhoda DN 400 je propojen i s VDJ Petřvald 6 000 m3, čímž je možné zásobovat síť tohoto tlakového pásma z řídícího vodojemu Petřvald a vodojem Výhoda použít jako vyrovnávací vodojem. Vodojem Orlová (ATS) a VDJ Výhoda jsou plněny přímo z přivaděče OOV DN 700 (tzv. Kružberský přivaděč). Vodojem Výhoda lze navíc plnit výtlakem DN 300 z místního zdroje Šplůchov. Stav vodovodní sítě v Porubě je silně ovlivňován důsledky důlní činnosti, což si vyžaduje potřebu častých oprav a rekonstrukcí ze strany provozovatele.
7.3.3. Rozvoj vodovodů ve výhledovém období Plochy určené územním plánem pro novou výstavbu všeho druhu (bydlení, vybavenost, rekreace, výroba apod.) si vyžádají doplnění stávající vodovodní sítě novými, převážně zokruhovanými řady a to prakticky na celé ploše katastru Poruby. Největší rozsah nových vodovodních řadů se nachází v lokalitách předpokládané bytové výstavby ve střední a západní části katastru. Rozsah nových vodovodních řadů dle ÚP: DN 80 - DN 100 13 510 m DN 150 600 m DN 200 280 m
22
7.3.4. Vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou Žádný zdroj není uvažován.
7.3.5. Varianty nouzového zásobování pitnou vodou za krizové situace (jako podklad pro krizový plán obce a kraje) Stávající vodovod Poruby zapadá do komplexu skupinového vodovodu Orlová. Vodojem Orlová (ATS) a VDJ Výhoda jsou plněny přímo z přivaděče OOV (tzv. Kružberský přivaděč). V případě přerušení dodávky pitné vody z veřejného vodovodu bude nutno zásobovat obyvatele místní části obce Orlová Poruba plošně z cisteren. Při spotřebě 10 l vody na obyvatele a den bude třeba dodat 58,0 m3/den pitné vody.
7.3.6. Časový harmonogram Výstavba vodovodních řadů
2004 – 2010
7.4. Ekonomická část Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j. 20494/2002-6000. Vodovody v mil Kč
26,62
23
8.
Petřvald
Poř.číslo KOD PRVK
254
8118.004.00.12048
Poř.číslo KOD PRVK
Název obce
KOD OB
ZÚJ
Petřvald
12048
599085
Název části obce
KOD COB
ZÚJ
Číslo a název obce s rozšířenou působností
18
Orlová
8.1. Charakteristika obce 8.1.1. Demografický vývoj Počet obyvatel Obec
2000
2015
6813
6500
Místní část obce
8.1.2. Základní údaje o obci Řešeným územím je administrativní území města Petřvald, nacházející se východně od Ostravy, na kterou přímo stavebně navazuje. Samotné město má spíše venkovský charakter s převažující zástavbou rodinnými domy a několika čtyřpodlažními bytovými domy, v dosti členitém terénu přibližně mezi 245,0 až 280,0 m n.m. V Petřvaldě je poměrně značně zastoupena průmyslová výroba, která se nachází na čtyřech větších lokalitách. Největší plochu zabírá areál Dolu Fučík. Dále je to území v okolí závodu OKD Hedvika a bývalé Tesly, areál Závodu technické rekultivace a velmi rozlehlý areál zemědělské výroby Rekultivací Havířov. Podle sčítání lidu v r. 1991 žilo v Petřvaldu celkem 6 769 obyvatel. V současné době se odhaduje počet obyvatel 6 813 osob a předpokládaný vývoj do roku 2015 je 6 500 obyvatel.
8.2. Podklady -
Územní plán města Orlové, Urbanistické středisko s.r.o. Ostrava, červen 1994 Generel vodovodu města Orlová, Ing. Aleš Ryšán, projekční kancelář Ostrava Radvanice, listopad 1997 Mapové podklady provozovatele v měř. 1:10 000 se zakresleným stávajícím vodovodem Základní údaje provozovatele o provozu stávajícího vodovodu PRVKUC okresu Karviná RPI MS kraje
24
8.3. Vodovody
8.3.1. Potřeba vody z bilance
Počet zásob.obyvatel Voda vyrobená celkem Voda fakturovaná
Nz
2000
2015
6 705
6 450
3
0,443
0,4168865
3
0,34
0,36251
3
0,265
0,28251
obyv.
VVR mil.m /r VFC mil.m /r
Voda fakturovaná pro obyv.
VFD mil.m /r
Spec.potř.fakt.obyvatelstva
Q S,d I/(os.den)
108
120
Spec.potř.fakt.vody
QS
I/(os.den)
139
154
Q S,V I/(os.den)
181
177
Spec.potř.fakt.vody vyrob. Prům.denní potřeba Max.denní potřeba
Qp Qd
3
m /d
1213,69863 1142,15479
3
m /d
1638,49315 1541,90897
8.3.2. Popis současného stavu zásobování pitnou vodou Město Petřvald má vybudovaný veřejný vodovod, který je součástí skupinového vodovodu Orlové, jež je ve správě SmVaK Ostrava a.s., RS 3 Karviná. Voda do tohoto skupinového vodovodu je dodávána z centrálních zdrojů Ostravského oblastního vodovodu (OOV). Do lokality Petřvaldu je voda přiváděna ze dvou směrů. Jeden přívod je ze strany od Havířova, gravitačně z vodojemu OOV Bludovice 32 000 m3, 345,0 - 340,0 m n.m., hlavním přivaděčem havířovské vodovodní sítě DN 800/200, kterým se plní věžový vodojem Petřvald 500 m3, 329,0 - 323,0 m n.m. a zemní vodojem Petřvald 2 x 3000 m3, 305,8 - 300,8 m n.m. Oba vodojemy jsou umístěny na Šumbarském kopci, v jihovýchodní části katastru Petřvald. Druhý přívod je z vodovodní sítě ovládané vodojemem Výhoda 2 832 m3, 286,90 278,90 m n.m. (v katastru Horní Lutyně), ze kterého je veden gravitační zásobovací řad DN 400 přes katastrální území Poruby (místní část Orlové) až do severovýchodního koutu katastru Petřvald, kde je přes šoupě propojen se zásobovacím řadem DN 400 ze zemního VDJ Petřvald. V tomto místě se nachází čerpací stanice Marjánka pro zásobení severovýchodní části Petřvaldu a jihovýchodní části sousedního Rychvaldu. Způsobem provozování vodovodu Petřvald se podrobně zabývá generel vodovodu města Orlová z listopadu 1997, ve kterém je provedeno hydraulické posouzení vodovodní sítě Petřvaldu. Uvažován odběr z věžového vodojemu Petřvald, při průtoku spotřebištěm 45 l/s s tím, že odběr z VDJ činí Qh = 27,45 l/s a dodávka vody z ČS Marjánka je Qh = 17,55 l/s. Současně je hydraulicky posouzen přívod vody ze zemního VDJ Petřvald k ČS Marjánka pro celkový průtok 30,55 l/s, z toho 17,55 l/s uzlový odběr ČS Marjánka a 13 l/s odběr ve spotřebišti. Generel prokázal jako nejoptimálnější zásobení Petřvaldu pitnou vodou z věžového vodojemu Petřvald 500 m3 a ze zemního VDJ Petřvald 2 x 3000 m3 přes ČS Marjánka, dodávanou do těchto vodojemů z VDJ OOV Bludovice 32 000 m3 přes vodovodní síť Havířova. Síť Petřvaldu byla v tomto případě posuzována jako jednopásmová s tím, že tlakové poměry v síti ve východní části města kolem ČS Marjánka jsou podle potřeby
25
upravovány škrcením na výtlaku ČS a v navazující síti sousedního Rychvaldu redukčním ventilem označeným v celkovém schematu shodně s generelem jako RV 2. Podle údajů provozovatele je na veřejný vodovod napojeno 99,7 % obyvatel města. Údaje o vodovodu - délka vodovodní sítě (bez přípojek) 72 154 m - počet přípojek 1 712 ks - délka přípojek 7 780 m - množství fakturované vody za rok 1997 333 tis.m3 z toho pro domácnosti 193 tis.m3 Převážná část města se nachází v oblasti důlních vlivů. Provozovatel provádí průběžně výměnu havarijních řadů.
8.3.3. Rozvoj vodovodů ve výhledovém období Hydraulické posouzení vodovodní sítě prokázalo její vhodné koncepční uspořádání i pro plánovaný rozvoj města, který se podle ÚP odbývá na volných plochách v zastavěném území Petřvaldu a využívá z velké části stávající inženýrské sítě. Jde zejména o centrální část města, dále o okolí Holubovy kolonie a o lokalitu Nová Dědina, kde územní plán navrhuje výstavbu až 368 nových bytů v RD. Další novou výstavbu bytů lze realizovat bez nároků na nové plochy a to formou nástaveb a přístaveb stávajících bytových objektů. Zpracovaný generel vodovodu potvrdil možnost jednopásmového provozování vodovodní sítě řešeného území města Petřvaldu s tím, že by celá městská rozvodná síť byla ovládána pouze věžovým vodojemem Petřvald 500 m3 a čerpací stanicí Marjánka, při využití doplňujících akumulací zemního vodojemu Petřvald 2 x 3000 m3 a vodojemu OOV Bludovice 32 000 m3. Čerpací stanici Marjánka je možné provozovat pouze v době vyšších odběrů, při malých odběrech v noci lze pokrýt celé pásmo jen z věžového vodojemu, včetně připojené sítě na území Rychvaldu. V nejnižších částech zástavby města (v údolí Petřvaldské stružky), kde tlak v síti překračuje normou stanovenou hranici 0,70 MPa bude tlak redukován lokálními redukčními ventily. Výpočty dále potvrdily možnost vyřadit z celkové koncepce zásobování vodou Petřvaldu a přilehlého okolí stávající vodojemy a ČS Holotovec. Pro novou výstavbu bude v souladu s územním plánem doplněna rozvodná vodovodní síť podružnými řady DN 80 a DN 100 v celkové délce 6 150 m. Je rovněž uvažováno s rekonstrukcí vodovodních řadů v délce 2 370 m. Tato akce byla zařazena do RPI MS kraje.
8.3.4. Vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou Žádný zdroj není uvažován.
8.3.5. Varianty nouzového zásobování pitnou vodou za krizové situace (jako podklad pro krizový plán obce a kraje) Vodovod je součástí skupinového vodovodu Orlová. Voda do tohoto skupinového vodovodu je dodávána z centrálních zdrojů Ostravského oblastního vodovodu (OOV). V případě přerušení dodávky pitné vody z veřejného vodovodu bude nutno zásobovat
26
obyvatele obce Petřvald plošně z cisteren. Při spotřebě 10 l vody na obyvatele a den bude třeba dodat 68,0 m3/den pitné vody.
8.3.6. Časový harmonogram Rekonstrukce a výstavba vodovodních řadů
2004 – 2010
8.4. Ekonomická část Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j. 20494/2002-6000. Vodovody v mil Kč
23,6
27