PLÁN PÉČE. o přírodní památku Vřesoviště Bílová na období Českomoravské sdružení pro ochranu přírody

PLÁN PÉČE o přírodní památku Vřesoviště Bílová na období 2015-2024

Objednatel:

Zlínský kraj třída Tomáše Bati 21 761 90 Zlín IČO: 70891320 Zhotovitel:

Českomoravské sdružení pro ochranu přírody Poutní 588

768 61 Bystřice pod Hostýnem IČO: 65274521 E-mail: [email protected] http://www.cspop.cz Vypracoval: Ing. Tomáš Svačina

prosinec 2014

Výtisk č.

OBSAH ÚVOD..................................................................................................................... 3 1

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉM ÚZEMÍ............................... 4 1.1

ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ................................................................... 4

1.2

ÚDAJE O LOKALIZACI ÚZEMÍ ......................................................................... 4

1.3

VYMEZENÍ ÚZEMÍ PODLE SOUČASNÉHO STAVU KATASTRU NEMOVITOSTÍ........... 4

1.4

VÝMĚRA ÚZEMÍ A JEHO OCHRANNÉHO PÁSMA ................................................ 7

1.5

PŘEKRYV ÚZEMÍ S JINÝMI CHRÁNĚNÝMI ÚZEMÍMI............................................ 7

1.6

KATEGORIE IUCN ...................................................................................... 7

1.7 PŘEDMĚT OCHRANY ZCHÚ......................................................................... 8 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu ........................ 8 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav............................... 8 1.8 PŘEDMĚT OCHRANY EVL ANEBO PO, S KTERÝMI JE ZCHÚ V PŘEKRYVU ...... 9 1.9 2

CÍL OCHRANY............................................................................................. 9

ROZBOR STAVU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ S OHLEDEM NA PŘEDMĚT OCHRANY ................................................................................ 10 2.1 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ .......................................................................... 10 2.1.1 Geologie (podle Geologické mapy ČR)........................................... 10 2.1.2 Geomorfologie (Bína et Demek, 2012) ........................................... 10 2.1.3 Nadmořská výška............................................................................ 10 2.1.4 Pedologie /podle Půdní mapy ČR a taxonomického klasifikačního systému půd ČR (Němeček, 2013)/.......................... 10 2.1.5 Klima (Quitt, 1971) .......................................................................... 11 2.1.6 Hydrologie ....................................................................................... 11 2.1.7 Fytogeografie .................................................................................. 11 2.1.8 Biogeografické členění.................................................................... 11 2.1.9 Potenciální vegetace ....................................................................... 12 2.1.10 Fyziotyp aktuální vegetace (Petříček,1999) .................................... 13 2.1.11 Typ mapovací jednotky (Pellantová et al., 1994) ............................ 13 2.1.12 Typ aktuální vegetace (Vondrušková, 1994)................................... 13 2.1.13 Lesnická typologie (KOLEKTIV, 2000)............................................ 13 2.1.14 Přehled zvláště chráněných nebo významných druhů rostlin a živočichů ......................................................................................... 13 2.2 HISTORIE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ A ZÁSADNÍ POZITIVNÍ I NEGATIVNÍ VLIVY LIDSKÉ ČINNOSTI V MINULOSTI, SOUČASNOSTI A BLÍZKÉ BUDOUCNOSTI ..................... 14 2.3

SOUVISEJÍCÍ PLÁNOVACÍ DOKUMENTY, SPRÁVNÍ ROZHODNUTÍ A PRÁVNÍ PŘEDPISY ................................................................................................ 16

2.4

SOUČASNÝ STAV ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ A PŘEHLED DÍLČÍCH PLOCH ..................................................................................................... 16 2.4.1 Základní údaje o nelesních pozemcích ........................................... 16 2.4.2 Přehled dílčích ploch ....................................................................... 16 _______________________________________________ PLÁN PÉČE O PP VŘESOVIŠTĚ BÍLOVÁ

© ČSPOP 2014

2.5 2.6 3

ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PŘEDCHOZÍ PÉČE A DOSAVADNÍCH OCHRANÁŘSKÝCH ZÁSAHŮ DO ÚZEMÍ A ZÁVĚRY PRO DALŠÍ POSTUP...............

17

STANOVENÍ PRIORITNÍCH ZÁJMŮ OCHRANY ÚZEMÍ V PŘÍPADĚ JEJICH MOŽNÉ KOLIZE ......................................................................................... 17

PLÁN ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ..................................................................... 18 3.1

VÝČET, POPIS A LOKALIZACE NAVRHOVANÝCH ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ V ZCHÚ..................................................................................................... 18 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání ......................................................................................... 18 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území .............. 20 3.2 ZÁSADY HOSPODÁŘSKÉHO NEBO JINÉHO VYUŽÍVÁNÍ OCHRANNÉHO PÁSMA VČETNĚ NÁVRHU ZÁSAHŮ A PŘEHLEDU ČINNOSTÍ ......................................... 21

4

3.3

ZAMĚŘENÍ A VYZNAČENÍ ÚZEMÍ V TERÉNU ................................................... 21

3.4

NÁVRHY POTŘEBNÝCH ADMINISTRATIVNĚ-SPRÁVNÍCH OPATŘENÍ V ÚZEMÍ ...... 21

3.5

NÁVRHY NA REGULACI REKREAČNÍHO A SPORTOVNÍHO VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ VEŘEJNOSTÍ ............................................................................................. 21

3.6

NÁVRHY NA VZDĚLÁVACÍ VYUŽITÍ ÚZEMÍ ...................................................... 21

3.7

NÁVRHY NA PRŮZKUM ČI VÝZKUM A MONITORING PŘEDMĚTU OCHRANY ÚZEMÍ ...................................................................................................... 21

ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE.................................................................................. 22 4.1

PŘEDPOKLÁDANÉ ORIENTAČNÍ NÁKLADY HRAZENÉ ORGÁNEM OCHRANY PŘÍRODY PODLE JEDNOTLIVÝCH ZÁSAHŮ (DRUHŮ PRACÍ) ..............................

22

4.2

POUŽITÉ PODKLADY A ZDROJE INFORMACÍ .................................................. 22

4.3

SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK .................................................. 25

SEZNAM TABULEK ............................................................................................ 26 SEZNAM PŘÍLOH................................................................................................ 27

_______________________________________________ PLÁN PÉČE O PP VŘESOVIŠTĚ BÍLOVÁ

© ČSPOP 2014

3

ÚVOD Předložený plán péče byl vypracován v souladu se zákonem č.114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a vyhláškou č. 64/2011 Sb. o plánech péče, podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území. Při zpracování plánu péče byla také využita poslední verze osnovy plánů péče, kterou se stanoví postup zpracování plánů péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma (MŽP, 2009). Hlavním zdrojem dat o biotopech a druzích byly terénní průzkumy, DISOPdatabázový informační systém ochrany přírody ČSPOP a v části 4.2 uvedené použité podklady a zdroje informací.


© ČSPOP 2014

4

1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉM ÚZEMÍ 1.1

Základní identifikační údaje

evidenční číslo 879 kategorie ochrany přírodní památka (PP) název území Vřesoviště Bílová druh právního předpisu, kterým bylo Vyhláška území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: Okresní národní výboru Kroměříž číslo předpisu: 278-13 datum platnosti předpisu 1.10. 1982 datum účinnosti předpisu: 1.10. 1982

1.2

Údaje o lokalizaci území

kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území:

Zlínský Kroměříž Bystřice pod Hostýnem Bystřice pod Hostýnem Rajnochovice Rajnochovice

Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území

1.3

Vymezení území nemovitostí

podle

současného

stavu

katastru

Zvláště chráněné území PP Vřesoviště Bílová se nachází v katastrálním území Rajnochovice, její výměra je 29000 m2. Katastrální území: (739006, Rajnochovice) Číslo parcely podle KN

Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí

Druh pozemku podle KN

277/4

-

ostatní plocha

277/5

-

ostatní plocha

Způsob využití pozemku podle KN neplodná půda neplodná půda

Výměra parcely celková podle KN (m2)

Výměra parcely v ZCHÚ (m2)

10001

18100

18100

10001

10900

10900

Číslo listu vlastnictví

Celkem 29000 LV 10001: Obec Rajnochovice, Rajnochovice 144, 768 71 Rajnochovice, IČO: 00287661 _______________________________________________ PLÁN PÉČE O PP VŘESOVIŠTĚ BÍLOVÁ

© ČSPOP 2014

5 Pozn.: výměra dle návrhu na ochranu (mimořádná zpráva pro 29. schůzi rady ONV v Kroměříži konanou dne 5.8. 1982 k bodu 278-13 ze dne 12.7.1982) byla uvedena u pozemku p.č. 277/4 - 0,2500 ha a u pozemku p.č. 277/5 - 0,0550 ha. V samotném dokladu o vyhlášení z 1.10. 1982 jsou uvedeny jen parcelní čísla bez výměry.

Ochranné pásmo Ochranné pásmo Vřesoviště Bílová nebylo vyhlášeno, je jím tedy podle § 37, odst.1 zákona o ochraně přírody a krajiny území do vzdálenosti 50 m od hranic ZCHÚ. Katastrální území: (739006, Rajnochovice) Číslo parcely podle KN

2179/1 st. 831 st. 832 st.180 1441/4 1441/6 1441/7 1448 1449 1450 1451 1452 1453/1 1453/2 1454 1455 1456 1457 1458 1459



Způsob využití pozemku podle KN

-

ostatní plocha

ostatní komunikace

-

zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří trvalý travní porost trvalý travní porost ostatní plocha neplodná půda zahrada trvalý travní porost trvalý travní porost zahrada trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost

Číslo listu vlastnictví

973

4308

468

46

469

70

250

523

251

1574

251

477

251 250

177 1667

251

94

251

360

250

1638

251

118

251

190

251

1705

251

1993

251

209

1239

532

1239

2305

1239

122

1239

2277


© ČSPOP 2014


Výměra parcely v OP ZCHÚ dle GIS (m2) 316 46 70 287 78 205 208 1658 91 98 1615 92 4 1008 1708 200 524 2323 131 1700

6 -

1460

-

1461/1

-

1461/2

--

1462

-

1463

-

1464

-

1465

-

1466

-

1467

-

1468

-

1469

-

1471/1

-

1488

-

1489

-

1490

trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost

1514 277/1 277/3 277/6

-

ostatní plocha

-

lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha

277/8

-

ostatní plocha

-

ostatní plocha

277/9

-

921

126

-

921

2550

-

251

666

-

104

317

-

104

1309

-

104

2007

-

104

331

-

104

2014

-

104

201

-

104

165

-

923

939

-

467

1226

-

467

4550

-

251

5564

-

251

259

766

1795

973 769 10001

2076654 14301 2730

530 7972 14382 1623

468

354

354

469

330

330

ostatní komunikace neplodná půda sportoviště a rekreační plocha manipulační plocha

Celkem

133 1122 720 214 1043 1953 288 2013 197 177 272 4 86 1992 16

47783

Katastrální území: (724335, Podolí u Valašského Meziříčí) Číslo parcely podle KN



869 876/3

-

lesní pozemek lesní pozemek

Číslo Způsob využití listu pozemku podle vlastnict KN ví -

201 181

Celkem


Výměra parcely v OP ZCHÚ (m2)

2004 799247

1120 12534

13654

Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma _______________________________________________ PLÁN PÉČE O PP VŘESOVIŠTĚ BÍLOVÁ

© ČSPOP 2014

7

1.4

Výměra území a jeho ochranného pásma

Druh pozemku lesní pozemky

vodní plochy

ZCHÚ plocha v ha

OP plocha v ha

Způsob využití ZCHÚ pozemku plocha v ha

zamokřená plocha rybník nebo nádrž vodní tok

-

trvalé travní porosty

-

orná půda

-

ostatní zemědělské pozemky

-

ostatní plochy

2,9000

neplodná půda ostatní způsoby využití

-

2,9000 -

zastavěné plochy a nádvoří plocha 2,9000 celkem Pozn.: Výměry se vypočítají z údajů uvedených v tabulkách v kapitole 1.3., uvádějí se v hektarech. Výměra ochranného pásma se uvádí jen v případě vyhlášeného OP a nevypisuje se v pravé části tabulky podle způsobu využití pozemku.

1.5

Překryv území s jinými chráněnými územími

národní park: bez překrytí chráněná krajinná oblast: bez překrytí jiný typ chráněného území: bez překrytí

..... ..... .....

Natura 2000 ptačí oblast: bez překrytí evropsky významná lokalita: bez překrytí

1.6

Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace

Pozn.: kategorie IUCN podle ”Zásad pro kategorizaci chráněných území na základě managementu” (edice Planeta 2001). _______________________________________________ PLÁN PÉČE O PP VŘESOVIŠTĚ BÍLOVÁ

© ČSPOP 2014

8

1.7

Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu

Paseka v nadmořské výšce 610 m s nadměrným výskytem jalovce, vřesu, plavuně a je posledním takovým územím v Hostýnských vrších. 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. ekosystémy název ekosystému

T8.2A Sekundární podhorská a horská vřesoviště s výskytem jalovce obecného

podíl plochy v ZCHÚ (%)

popis ekosystému

35

Biotop je zastoupen ve střední a jižní části lokality. Tato sekundární vegetace obecně vznikla po odlesnění na místech acidofilnich bučin a horských smrčin, zpravidla na opuštěných nebo ochuzených pastvinách a narušovaných okrajích cest. Půdy mají kyselou reakci. Dominantou je vřes obecný (Calluna vulgaris) spolu s borůvkou (Vaccinium myrtillus). Teplomilné byliny prakticky chybí, vyskytují se druhy acidofilních lesů jako např. metlička křivolaká (Avenella flexuosa) a horských pastvin (např. metlice křivolaká-Deschampsia cespitosa, smilka tuhá-Nardus stricta). Svaz TEF Genisto pilosae-Vaccinion Br.-Bl. 1926: TEF01 Vaccinio-Callunetum vulgaris Buker 1942

B. druhy

název druhu

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ

kategorie ohroženívyhl. č.395/92 Sb./ČS*

popis biotopu druhu

Antennaria dioica (kociánek dvoudomý)

jednotlivě, 2014.

-/C2

Biotop T8.2A. Střední část dílčí plochy A.

Juniperus communis (jalovec obecný)

desítky, 2014.

-/C3

Biotop T8.2A. Dílčí plocha A.

Lycopodium clavatum (plavuň vidlačka)

desítky, 2014.

-/C3

Biotop T8.2A. Střední část a jižní okraj dílčí plochy A.

*vyhl. č.395/92 Sb.: KO-kriticky ohrožený, SO-silně ohrožený a O-ohrožený *ČS = Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. (Grulich, 2012) C2-silně ohrožený a C3-ohrožený _______________________________________________ PLÁN PÉČE O PP VŘESOVIŠTĚ BÍLOVÁ

© ČSPOP 2014

9

1.8

Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu

Bez překryvu.

1.9

Cíl ochrany

Cílem ochrany je udržení nebo zlepšení stavu biotopu T8.2A Sekundární podhorská a horská vřesoviště s výskytem jalovce, případně rozšířit jeho plochu a zároveň zachování příznivého stavu ohrožených druhů rostlin a živočichů.


© ČSPOP 2014

10

2 ROZBOR STAVU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ S OHLEDEM NA PŘEDMĚT OCHRANY 2.1

Charakteristika území

Lokalita se nachází 1,9 km východně od středu obce Rajnochovice a 1,7 km západně od obce Lázy, mezi vrcholy Klínec (668 n n.m.) a Kříbec (659 m n.m.). PP zaujímá severní okraj větší luční enklávy (cca 25 ha) v souvislém lesním porostu. 2.1.1 Geologie (podle Geologické mapy ČR) Většina území Alpsko-karpatská horská soustava. Součást oblasti flyšového pásma vnějších západních Karpat. Území náleží do oblasti račanské jednotky magurské skupiny příkrovů, souvrství zlínské, vrstvy rusavské. Oddělení eocén. Račanská jednotka je charakterizovaná střídáním slepenců, pískovců a jílovců, převládají však pevné pískovce. Geneze-sediment marinní. Horniny obecně: pískovec, jílovec, slepenec. Flyšové vrstvy s hrubozrnými, drobnými pískovci s polohami slepenců. Typ hornin: sediment zpevněný. Legenda dle mapy: 1902. Severní okraj Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity. Součást oblasti kvartéru. Geneze-deluviální. Hornina: kamenitý až hlinito-kamenitý sediment. Typ hornin: sediment nezpevněný. Zrnitost kamenitá až hlinitokamenitá. Legenda dle mapy: 13. 2.1.2 Geomorfologie (Bína et Demek, 2012) Zařazení území do geomorfologického systému je následující. Provincie: Západní Karpaty Soustava: Vnější Západní Karpaty Podsoustava: Západní Beskydy Celek: Hostýnsko - vsetínská hornatina Podcelek: IXE-1A-2 Hostýnské vrchy Okrsek: Hošťálkovská vrchovina Popis: mírný jižně a východně orientovaný svah, v centrální část Hostýnských vrchů. 2.1.3 Nadmořská výška 602-644 m n.m. 2.1.4 Pedologie /podle Půdní mapy ČR a taxonomického klasifikačního systému půd ČR (Němeček, 2013)/ Skupina půd: kambisoly Půdy s výrazným braunifikovaným či pelickým diagnostickým horizontem, vytvořeným v hlavním souvrství svahovin z přemístěných zvětralin pevných či zpevněných hornin či v analogickém souvrství jiných substrátů (zahliněné písky, _______________________________________________ PLÁN PÉČE O PP VŘESOVIŠTĚ BÍLOVÁ

© ČSPOP 2014

11 štěrkopísky), se širokou škálou zrnitosti, vyluhování a acidifikace, s možností výskytu všech typů nadložního humusu a několika typů humózních horizontů (melanický, umbrický, andický). Půdní typ: kambiem KA Většina plochy Subtyp: kambiem oglejená (KAg) Západní část území Subtyp: kambiem ma´(KAma´) Varieta: mesobazická a´ 2.1.5 Klima (Quitt, 1971) Celé území náleží do klimatické oblasti MT2 (mírně teplé) s charakteristikou: Normálně dlouhé, mírné, mírně suché léto. Přechodné období je krátké, s mírným jarem a mírně teplým podzimem. Zima je normálně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. 2.1.6 Hydrologie Ve vlastním území se nenachází žádný vodní tok, nejbližší vodní tok, kterým je také lokalita odvodňována je bezejmenný levostranný přítok Jedovského potoka, tekoucí 120 m severovýchodně od hranice území. Jedovský potok se vlévá do Hrabovského potoka a ten pak po 500 m do Juhyně. Juhyně je přítokem Bečvy ústící do Moravy mezi Tovačovem a Troubkama. 2.1.7 Fytogeografie Z hlediska regionálně-fytogeografického (Skalický, 1988) náleží území k: fytogeografické oblasti mezofytika /Mesophyticum/-M, fytogeografickému obvodu Karpatského mezofytika /Mesophyticum Carpaticum/-Karp. M, fytogeografickému okresu 81-Hostýnské vrchy. 2.1.8 Biogeografické členění Podle Biogeografického členění České republiky (Culek [ed.], 1996) je území součástí biogeografického regionu 3.8. Hostýnské vrchy. Bioregion zahrnuje biocenózy 4.a 5. vegetačního stupně, tvořené typickými karpatskými bučinami, suťovými lesy a jejich náhradními stanovišti. Charakteristické je velké zastoupení subatlantských prvků a typických bučinných druhů. Zcela dnes převládají lesy, hlavně smrkové kultury, avšak zastoupení původních bučin je značné, místy i s přežívající jedlí. Culek [ed.] (2005) zařadil západní část území PP do biochory 5ZK (hřbety na pískovcovém flyši 5. v.s.) a východní do 4SK (svahy na pískovcovém flyši 4. v.s.). 5ZK-reliéf je typický protáhlými, převážně úzkými, méně širšími hřbety rozsoch a horských skupin se sedly.Svahy hřbetů jsou příkré. Skalní tvary a izolované skalní výchozy jsou hojnější a morfologicky významné v Hostýnském bioregionu. Jsou to izolované skalní výchozy vypreparovaných vrstev odolných _______________________________________________ PLÁN PÉČE O PP VŘESOVIŠTĚ BÍLOVÁ

© ČSPOP 2014

12 pískovců a slepenců s výškou i přes 10 m. Zpravidla se na nich vyskytují pseudokrasové jevy (i jeskyně). Mimo morfologicky významné skalní tvary je zde roztroušena celá řada menších skalních výchozů, často doprovázená kamenitými svahy až suťovisky. V půdním pokryvu Hostýnského bioregionu plošně převažují typické kambizemě, místy kyselé, středně těžké. Potenciální přirozenou vegetaci tvoří ochuzené květnaté bučiny, které vzácně na živnějších stanovištích doplňují květnaté bučiny s kyčelnicí devítilistou. Nyní převažují rozsáhlé lesní komplexy ve kterých jsou vklíněny enklávy travních porostů-původních luk a pastvin vzniklých odlesněním hřbetů během valašské kolonizace. 4SK-reliéf je značně členitý, příkré svahy jsou členěny řadou hlubokých zářezů pramenných úseků vodních toků. Malá údolí oddělují svahové hřbety spadající příkře do údolí v horních částech svahů je řada pramenišť. Celkové převýšení svahů bývá značné. Vyskytují se skalní tvary, hlavně na svahových hřbítcích, nejhojněji v Hostýnském bioregionu. V půdním pokryvu Hostýnského bioregionu plošně převažují typické kambizemě, slabě kyselé, středně těžké. Ostrůvkovitě se kolem pramenišť vyskytují gleje, kolem výchozů podložních hornin rankery a koluviální kamenité půdy až sutě. V údolích podél vodních toků vznikly úzké pásy fluvizemí typických až glejových, omezeně též gleje. Potenciální přirozenou vegetaci tvoří květnaté kyčelnicové bučiny (Dentarioenneaphylli-Fagetum), které na okyselených mírných svazích a kyselých pískovcích přecházejí v bikové bučiny (Luzulo-Fagetum). K úpatím, zvláště v jižněji položených regionech, naopak přecházejí v ostřicové bučiny (Carici pilosae-Fagetum). Pro Hostýnský bioregion jsou typické středně bohaté kostřevové bučiny (Festuco altissimae-Fagetum). Na prudkých sklonech, zejména severního kvadrantu, najdeme suťové lesy, zpravidla měsíčnicové javořiny (Lunario-Aceretum). Lesní prameniště hostí porosty blízké asociaci Carici remotae-Fraxinetum, potoční nivy olšiny nejspíše asociace Arunco silvestris-Alnetum glutinosae. Na odlesněných stanovištích zpravidla bývaly přepásané louky svazu Cynosurion, často s roztroušenými prameništi, v nivách potoků vlhké louky svazu Calthion. Do rozsáhlých lesních komplexů jsou vklíněny enklávy luk a pastvin s hojným výskytem rozptýlené dřevinné zeleně. Louky a pastviny vznikly odlesněním během valašské kolonizace. Dnes jejich využívání ustupuje. 2.1.9 Potenciální vegetace Podle Mikyšky (1968): Z hlediska rekonstruované přirozené vegetace se v předmětném území nachází společenstvo: Květnaté bučiny (Fagion Luquet 1926 em. Pawlowski 1928). Podle Neuhäuslové et al. (1997, 1998) Podle mapy potencionální přirozené vegetace se v předmětném území nachází společenstvo: Květnaté bučiny (Eu-Fagenion) 18. Bučina s kyčelnicí devítilistou (Dentario-enneaphylli-Fagetum). _______________________________________________ PLÁN PÉČE O PP VŘESOVIŠTĚ BÍLOVÁ

© ČSPOP 2014

13 2.1.10 Fyziotyp aktuální vegetace (Petříček,1999) AT (acidofilní travinná a keříčková společenstva), KU (lesní kulticenózy, akátiny a paseková společenstva), RU (ruderální společenstva). 2.1.11 Typ mapovací jednotky (Pellantová et al., 1994) 1.a: přirozené a přírodě blízké louky, pastviny, vzniklé odlesněním, udržované kosením, nehnojené. 2.1.12 Typ aktuální vegetace (Vondrušková, 1994) louky a pastviny přirozené a přírodě blízké-extenzivně využívané, často neoratelné, s významným podílem přirozeně rostoucích druhů, resp. s chráněnými či ohroženými druhy, bez úpravy vodního režimu a intenzivního hnojení, kosené i nepravidelně. 2.1.13 Lesnická typologie (KOLEKTIV, 2000) Lokalitu obklopuje lesní porost, který je z větší části zařazen do typologické jednotky 4K5. Lesní vegetační stupeň 4 – bukový, 350(450)-680 m n.m., prům. teplota 6,4-7,9 ºC, roční srážky 750930 mm, vegetační doba (dny nad 10 ºC) 130-175, Tabulka 1: Lesní typy v ochranném pásmu zájmového území (KOLEKTIV, 1999). Lesní typ

Název lesního typu

Přirozená druhová skladba

Cílový hospodářský soubor

4K5

KYSELÁ BUČINA mechová

BK7 JD2 DB1

43 - Kyselá stanoviště středních poloh

2.1.14 Přehled zvláště chráněných nebo významných druhů rostlin a živočichů Tabulka 2: Zvláště chráněné a významné druhy rostlin.

název druhu

Calluna vulgaris (vřes obecný)

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Desítky-stovky (keříků). 2014.

kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb./ČS*

popis biotopu druhu, další poznámky

-/-

Biotop T8.2A. Po celé dílčí ploše A.

*vyhl. č.395/92 Sb.: KO-kriticky ohrožený, SO-silně ohrožený a O-ohrožený ČS = Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). Procházka (2001). _______________________________________________ PLÁN PÉČE O PP VŘESOVIŠTĚ BÍLOVÁ

© ČSPOP 2014

14 Tabulka 3: Zvláště chráněné a významné druhy živočichů.

název druhu

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ

Ciconia nigra (čáp černý)

1 ex., 8.6. 2014

Corvus corax (krkavec velký) Ficedula albicollis (lejsek bělokrký) Jynx torquilla (krutihlav obecný) Lanius collurio (ťuhýk obecný)

1-2 páry, 25.5.2008 (P. Pavelčík). 1 samec, 25.5.2008 (P. Pavelčík).

Zootoca vivipara vivipara (ještěrka živorodá)

popis biotopu druhu, další poznámky

Pouze přelet. Biotop X12A-Nálety pionýrských dřevin, ochranářsky významné porosty. Pouze přelet. Hnízdí v PP a okolí –1 samec poletuje kolem budky pověšené na chatě,

O/VUzranitelný

2 ex, 2014

-/NT-téměř ohrožený SO/VUzranitelný

Hlasové projevy, ovocné stromy pod PP.

O/NT-téměř ohrožený

Těsně za hranicí PP.

1 pár, 25.5.2008 (P. Pavelčík).

SO/Oohrožený

Hnízdí v okolí PP. Pozorováni samec i samice při sběru potravy na loucezaletují do lesa těsně pod PP. Při příjezdu od osady Podolí –Lázy – zaznamenán zpěv dalších 3 samců na okraji lesa. Od parkoviště nad osadou po vřesoviště minim. 5 párů.

3 ex., 2014

SO/NT-téměř ohrožený

Biotop T8.2A.

1 ex., 2014

Turdus torquatus (kos horský)

kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb./ČS SO/VUzranitelný

*vyhl. č.395/92 Sb.: KO-kriticky ohrožený, SO-silně ohrožený a O-ohrožený ČS = Červený seznam ohrožených druhů České republiky (Plesník, Hanzal et Brejšková, 2003).

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Coufalík (1977) popisuje, že lokalita CHPV od roku 1960 zarůstala smrky, které byly vzhledem k velkému množství zde rostoucích jalovců před 6 lety (t.j. v roce 1982) smýceny, aby bylo dosaženo vyššího slunečního osvětlení. V závěru pak uvádí, že lokalita potřebuje občas prosvětlení od náletu bříz a smrků. Výrazným negativním zásahem do území bylo povolení výstavby dvou chat (v roce 1980-před vyhlášením ochrany). V prohlášení z roku 1982 k vyhlášení ochrany území se konstatuje, že území je nikým neobhospodařované. V podmínkách ochrany bylo dále stanoveno, že _______________________________________________ PLÁN PÉČE O PP VŘESOVIŠTĚ BÍLOVÁ

© ČSPOP 2014

15 na území není dovoleno kosení trávy a lokalita potřebuje tč. prosvětlení v částech, kde roste jalovec a vřes. V části, kde roste plavuň mělo jít jen o umírněné prosvětlení. Unar (1992) v plánu péče uvádí jako negativní vlivy zarůstání smrkem a břízou, ústup vřesu a plavuně v důsledku šíření konkurenčně silnějších bylinných druhů a výsadbu cizokrajných dřevin (Picea pungens) v prostoru CHÚ (v okolí chaty). V zimě v letech 1998/1999 bylo provedeno v současné dílčí ploše A odstranění části smrkového a březového náletu (včetně vzrostlých stromů). Drobný nálet byl odstraněn a část dílčí plochy A byla poprvé celá posečena v roce 2001. Od té doby probíhá sečení již pravidelně. V roce 2002 byla provedena v části dílčí plochy A likvidace části porostu ostružiníku-Roundupem a plocha posečena, včetně drobného náletu. V roce 2003 bylo mimo obvyklého sečení provedeno na části plochy asanační sečení třtiny a ostružiníku. Kácení náletu smrků a bříz (cca 50 stromů o průměru 30-60 cm) bylo provedeno v únoru 2004. V únoru-březnu 2009 byly také káceny vzrostlé smrky a břízy a to zejména v okrajových částech dílčí plochy A, takže došlo k jejímu zvětšení na současnou výměru. V další fázi managementu je nutné provádět v dílčí ploše A pravidelné sečení (v ideálním případě zajistit pastvu) a omezovat porosty ostružiníku a nálety dřevin, zejména na jejích okrajích. Vhodným zásahem bude odstranění vzrostlých stromů (především smrků a bříz) v dílčích plochách C2 a B1, resp. C1. b) lesní hospodaření V PP nejsou lesní pozemky. c) zemědělské hospodaření Podle ústních údajů majitelky hospodářské usedlosti nacházející se pod PP, probíhala v území cca do 70. let extenzivní pastva ovcí. d) myslivost Zájmové území je součástí honitby 7201210003-Bílová. Poškození lokality a ohrožených druhů rostlin (narozdíl od podobných lokalit v okolí) vlivem vysokých stavů zvěře nebylo dosud zaznamenáno. e) rekreační a sportovní využití PP prochází červeně značené turistická trasa (Rajnochovice-Valašské Meziříčí), poškození území nebylo v souvislosti s jejím využíváním zjištěno. Současné škodlivé vlivy a nevhodné jevy; současná ohrožení 1. Výsadba nepůvodních druhů rostlin a parkování v okolí chat v ochranném pásmu PP. Předpokládaná ohrožení v budoucnosti 1. Ponechání samovolnému vývoji a nástup sukcese (nálet SM, BŘ, porost ostružiníku a konkurenčně silných druhů, např. Calamagrostis epigeios). 2. Neprovádění plánem péče stanoveného managementu. _______________________________________________ PLÁN PÉČE O PP VŘESOVIŠTĚ BÍLOVÁ

© ČSPOP 2014

16 3. Výsadba nepůvodních rostlin v prostoru chat (v ochranném pásmu PP), které by se mohly rozšířit do PP. 4. Poškození území vlivem zvýšeného turistického ruchu a aktivitami chatařů. 5. Lesnické obhospodařování sousedních pozemků a s ním související možné pojezdy lesní techniky přes plochu PP, přibližování dřeva, ponechávání klestu atd.

2.3

Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy

- Územním plán obce Rajnochovice. Zde je plocha PP podle funkčního členění zařazena do ploch přírodních, nachází se v nezastavitelném území. - Oblastní plán rozvoje lesa. PLO 41 Hostýnskovsetínské vrchy a Javorníky. Platnost 2000-2019. - Lesní hospodářský plán, platnost 1.1. 2012 - 31.12. 2021.

2.4

Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o nelesních pozemcích

Území PP je tvořeno dvěma pozemky, které jsou v katastru nemovitostí vedeny jako ostatní plocha-neplodná půda. Lokalita má zčásti charakter kosené lesní loučky-pastviny. Druhá část lokality je porostlá souvislým porostem dřevin náletového původu. V současné době probíhá na části bez náletu management dle požadavků ochrany přírody ve kterém je žádoucí pokračovat. 2.4.2 Přehled dílčích ploch Pro potřebu plánování jednotlivých zásahů v území byla jeho plocha rozdělena do šesti dílčích ploch. Toto členění vycházelo z charakteru a především rozmístění biotopů na ploše území. Z praktických důvodů zjednodušení popisů v příslušných tabulkách a popisu plánovaných opatření byly dílčí plochy se stejnými biotopy sdruženy. Tabulka 4: Přehled dílčích ploch Dílčí plocha A B1 C1 D2 C2 D1

Výměra 10217 717 1914 10977 1558 3617

% 35,2 2,5 6,6 37,9 5,4 12,5

Biotop T8.2A X12A X12A X12A X12A X12A


© ČSPOP 2014

17 Dílčí plocha A (1,0217 ha) Na ploše se nachází předmět ochrany biotop T8.2A Sekundární podhorská a horská vřesoviště s výskytem jalovce obecného. Plocha zaujímá střední část území PP. Společenstvo je vyvinuté v typické formě, byly v něm zaznamenány charakteristické druhy. Dílčí plocha B1 (0,0717 ha) Plocha sousedí s plochou A ve střední části. Plocha je zarostená náletovými dřevinami, v rozvolněném zápoji. Dílčí plochy C1 a C2 (0,1914 a 0,1558 ha, celkem 0,3472 ha) Nachází se na okraji nejcennější dílčí plochy A, zápoj dřevin je minimálně rozvolněný. Po odstranění náletu by mohlo dojít k postupnému rozšíření travních společenstev, odstraněním porostu z dílčí plochy C1 dojde navíc ke snížení zastínění okrajové části plochy A. Dílčí plochy D1 a D2 (0,3617 a 10977 ha, celkem 1,4594 ha. Plochy zcela zarostené náletovými dřevinami bez významných druhů. Příloha č. T1: Popis dílčích ploch na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů Příloha č. M3: Mapa dílčích ploch

2.5

Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup

V zimě 1998/1999 bylo provedeno v současné dílčí ploše A odstranění části smrkového a březového náletu (včetně vzrostlých stromů). Drobný nálet byl odstraněn a část dílčí plochy A byla poprvé celá posečena v roce 2001. Od té doby probíhá sečení již pravidelně. V roce 2002 byla provedena v části dílčí plochy A likvidace části porostu ostružiníku-Roundupem a plocha posečena, včetně drobného náletu. V roce 2003 bylo mimo obvyklého sečení provedeno na části plochy asanační sečení třtiny a ostružiníku. V únoru 2004 došlo ke kácení náletu smrků a bříz (cca 50 stromů o průměru 30-60 cm). V únoru-březnu 2009 byly skáceny vzrostlé smrky a to zejména v okrajových částech dílčí plochy A, takže byla zvětšena na současnou výměru. V další fázi managementu je nutné provádět v dílčí ploše A pravidelné sečení (v ideálním případě zajistit pastvu) a omezovat porosty ostružiníku a nálety dřevin, zejména na jejích okrajích. Vhodným zásahem bude odstranění vzrostlých stromů (především SM, BŘ) v dílčích plochách C2 a B1, resp. C1.

2.6

Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize

Kolize se nepředpokládají. _______________________________________________ PLÁN PÉČE O PP VŘESOVIŠTĚ BÍLOVÁ

© ČSPOP 2014

18

3 PLÁN ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ 3.1

Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ

3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání Tak jak je uvedeno i výše jsou biotopy a populace zvláště chráněných druhů rostlin v PP ohroženy zejména zánikem hospodaření-ponecháním samovolnému vývoji. Současný způsob hospodaření-jednoroční sečení a odstraňování náletu se na základě botanického vyhodnocení jeví obecně jako vhodný. V ideálním případě by bylo vhodné jeho střídání s pastvou. Lze doporučit jeho pokračování-pravidelné kosení a dále odstranění náletů, včetně vzrostlých dřevin z části plochy PP. Podrobnější popis opatření podle dílčích ploch je uveden v příloze č. T1. V budoucnu bude žádoucí z důvodu dalšího omezení zástinu lokality odstranit vzrostlé dřeviny dřevin na okraji současné louky, a pro zvětšení plochy s předmětem ochrany plošné odstranění náletu v některých dílčích plochách. Nežádoucí je umísťování mysliveckých zařízení, krmelišť a vjíždění mechanizace na plochu PP. Předpokládaným ohrožením v budoucnu by mohlo být poškození v souvislosti s lesnickým hospodařením na okolních pozemcích a existencí dvou chat v bezprostřední blízkosti PP. Druh managementu: SEČENÍ Zdůvodnění a popis: Sečení je tradiční způsob obhospodařování podhorských luk. Zachovává bezlesý charakter území, udržuje druhovou pestrost a charakter krajiny. Při vlastním provedení seče je nezbytné dodržovat následující zásady: - Provádět seč ručně křovinořezem/kosou na dílčí ploše v termínu a frekvenci stanovených v příloze č. T1 - Pokosenou trávu je doporučeno sušit na ploše (pokud není příliš vlhká) a hrabat a odklízet až suché seno - Pokosenou biomasu a seno nenechávat na ploše ležet déle jak 10 dní. Termín seče je stanoven na dobu, kdy bude mít stále ještě účinný efekt na potlačení konkurenčně silných druhů a potřebný transport živin z ekosystému a zároveň nebude v rozporu s dalšími předměty ochrany. Druh managementu: ODSTRAŇOVÁNÍ NÁLETOVÝCH DŘEVIN, PROSVĚTLENÍ POROSTŮ Zdůvodnění a popis: Likvidace náletových dřevin respektive prosvětlení zapojených lesních porostů je žádoucí vzhledem k zachování nelesních společenstev v maximálním možném rozsahu jako předmětu ochrany ZCHÚ. Přílišný zástin dřevinami vede k degradaci světlomilných společenstev a k redukci až zániku populací řady vzácných a ohrožených druhů rostlin. K prosvětlení by mělo docházet hlavně na kontaktu s lučním porostem. Rozvolněné porosty jsou potenciálně významným biotopem především pro řadu _______________________________________________ PLÁN PÉČE O PP VŘESOVIŠTĚ BÍLOVÁ

© ČSPOP 2014

19 druhů živočichů (v některých případech i rostlin a rostlinných společenstev) v současnosti ustupujících či vzácných a ohrožených. Tento typ biotopů obecně z naší krajiny velmi rychle mizí. Odstraňování dřevin je třeba provádět v období vegetačního klidu, nejlépe v podzimních a zimních měsících (cca od 1. 11. do 31. 3.). Druh managementu: PASTVA Zdůvodnění a popis: Pastva je vhodným a tradičním způsobem obhospodařování podhorských trávníků. Její realizace ale naráží na nedostupnost ZCHÚ a jejího celkového zajištění, např. spolehlivému zamezení útěku zvířat do okolních lesních porostů. Lokalita je velmi těžko dostupná a izolovaná. Případná pastva musí být provedena tak, aby docházelo k postupnému vypasení plochy. Jednalo by se spíše o krátkodobou „intenzivní“ pastvu ve vymezené části. Tabulka 5: Rámcová směrnice péče o nelesní plochy Sečení se sušením píce, sečení s odklízením biomasy (kompostování za okrajem lokality, odvoz). 1x/rok Vhodný interval Obecně 1x/2roky. Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Ruční nástroje (křovinořezy, sekačky, kosa) Kalendář pro management červen-červenec (dle stavu vegetace tak aby došlo k potlačení dominantních trav). v dílčí ploše A Sečení a odklízení biomasy, je nutné provést ručně. Pro zachování druhové pestrosti je doporučována minimální výška posečeného porostu 6-8 cm. Maximální doporučovaná výška je 12 cm. Biomasa musí být z plochy co nejdříve odklizena (do 10 dnů od provedení seče), případně seno odvezeno ihned po usušení (za předpokladu, provádění klasického sušení píce). Pokud počasí nedovolí provést dosušení je Upřesňující podmínky rovněž nutné odklidit biomasu z plochy PP co nejdříve. Je možné provést kompostování biomasy a to v menších kupkách při okraji lokality. Tyto kupky mohou být využívány obojživelníky a plazi. Je nutné zamezit dalšímu rozšiřování porostů dřevin včetně keřů (mimo jalovce obecného a vřesu). Nelze přihnojovat a vápnit. Dílčí plocha A, po odstranění náletu dílčí plochy B1, C1 Lokalizace a C2 Typ managementu

Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management

Jednorázová pastva (ale ani kontinuální či rotační není vyloučena). Odstraňování dřevin náletových, vyvětvování. 5x za dobu platnosti plánu péče. V případě rotační pastvy 3 cykly za sezónu. Ovce, kozy. Obecně květen-září.


© ČSPOP 2014

20

Upřesňující podmínky

Lokalizace

Zahájení pastvy po oschnutí povrchu terénu, při minimální výšce travního porostu cca 5 cm a maximální cca 10 cm. Rotační pastva (honová nebo oplůtková) v intervalech zhruba 2 – 3 týdnů s mezerou 2 – 3 týdnů pro obrůstání porostů. Ochrana ploch s koncentrovaným výskytem ohrožených druhů rostlin. Pasení kozami a ovcemi v poměru 1:2 (3). Dílčí plocha A, po odstranění náletu dílčí plochy B1, C1 a C2

Odstraňování dřevin náletových, suchých a poškozených, vyvětvování. Dle potřeby, aby nedošlo ke zvýšení zastínění lokality Vhodný interval nebo zmenšení její plochy. Obecně 1x za období platnosti plánu péče. Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Obecně ruční nástroje (motorové pily,křovinořezy). Celoročně, kácení větších dřevin v době vegetačního Kalendář pro management klidu. Biomasu (těžební zbytky) odstranit mimo lokalitu, případné pálení provést přednostně mimo území PP nebo na stezce procházející mezi chatami. V případě Upřesňující podmínky nemožnosti jiného řešení potlačení výmladnosti a porostů ostružiníku lokální aplikace Roundupu. Dílčí plocha B1, C1 a C2, okrajové části díl. plochy A. Lokalizace Typ managementu

Péče o rostliny Zásady péče jsou uvedeny v tabulce č.5, není nutné stanovovat speciální podmínky. Péče o živočichy Vzhledem k výskytu plazů je nutné citlivě přistupovat k realizaci managementu na lokalitě. Mělo by být prováděno ruční sečení, při kterém je lépe použít křovinořezy než sekačky. Ideální je použití kosy. Ke zmenšení rizika případného zranění nebo usmrcení plazů je možné lokalitu vzhledem k její menší velikosti těsně před sečí prohlédnout a nalezené plazy přemístit za její okraj, případně na již posečenou část. Hospodářsky by bylo možné lze plochu využívat k produkci sena při dodržení výše uvedených zásad. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Plánované zásahy jsou uvedeny v příloze č. T1. Příloha č. T1: Popis dílčích ploch na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů


© ČSPOP 2014

21

3.2

Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností

Při lesním hospodaření v ochranném pásmu nevyužívat plochu PP pro pojíždění lesnické ani jiné mechanizace a neukládat zde dřevo z těžby nebo těžební zbytky. Neumísťovat myslivecká zařízení, krmeliště a nepřikrmovat zvěř.

3.3

Zaměření a vyznačení území v terénu

Pruhové značení bude v průběhu platnosti plánu péče obnovováno. Dále bude prováděna oprava resp. výměna označovacích tabulí se státním znakem, které byly instalovány již v roce 1999.

3.4

Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území

Pro realizaci plánu péče nebudou tato opatření nutná. Pouze v případě kácení dřevin s průměrem nebo plochou větší než je stanoveno ve vyhlášce č.189/2013 Sb. je nutné povolení ke kácení dřevin.

3.5

Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností

Územím prochází stávající turistická trasa a v bezprostřední blízkosti se nachází dvě chaty. Mimo této trasy, která vede po stávající stezce, by nemělo být do území vstupováno. Zásady ochrany lokality by mohli být uvedeny na případné informační tabuli.

3.6

Návrhy na vzdělávací využití území

Území by mohlo být využito pouze k odborným exkurzím, při vyloučení poškození předmětů ochrany (např. sešlapem). Případnou informační tabuli by bylo možné umístit při vstupu do území u turistické trasy.

3.7

Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území

V druhé polovině období platnosti plánu péče‚ minimálně 2 roky před koncem platnosti provést botanický průzkum (včetně fytocenologie). Vyhotovit inventarizační průzkum entomologický. Průběžně monitorovat velikost a stav populací zvláště chráněných druhů rostlin i živočichů a zachovalost biotopů.


© ČSPOP 2014

22

4 ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE 4.1

Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací)

Příloha č. T2: Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací)

4.2

Použité podklady a zdroje informací

BÍNA, Jan et Jaromír DEMEK. 2012. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1.vyd. Praha: Academia, 343 s. ISBN 978-80-200-2026-0. CULEK, Martin [ed.]. 1996. Biogeografické členění České republiky. 1.vyd. Praha: Enigma, 347 s. ISBN 80-85368-80-3. CULEK, Martin [ed.]. 2005. Biogeografické členění České republiky II. díl. 1.vyd. Praha: AOPK ČR, 590 s. ISBN 80-86064-82-4. GRULICH, Vít. 2012: Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia: časopis české botanické společnosti, Praha: Česká botanická společnost, roč. 84, č. 3, s. 631645. ISSN 0032-7786. GUTH, Jiří. 2002. Metodiky mapování biotopů soustavy NATURA 2000 a SMARAGD (metodiky podrobného a kontextového mapování). 3. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 35 s. HÁJKOVÁ, Alice, Alexandra KLAUDISOVÁ et Jiří SÁDLO [eds.]. 2004. Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. PLANETA XII, 3/2004. Praha: Ministerstvo životního prostředí. ISSN 1213-3393. CHYTRÝ, Milan, Tomáš KUČERA et Martin KOČÍ, Martin [eds.], 2001. Katalog biotopů České republiky: interpretační příručka k evropským programům Natura 2000 a Smaragd. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 304 s. ISBN 80-860-6455-7. CHYTRÝ, Milan, Tomáš KUČERA, Martin KOČÍ, Vít GRULICH et Pavel LUSTYK, [eds.]. 2010. Katalog biotopů České republiky. 2. upr. a rozš. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 445 s. ISBN 978-80-87457-02-03. KOLEKTIV. 1999. Oblastní plán rozvoje lesa. PLO 41 Hostýnskovsetínské vrchy a Javorníky. Platnost 2000-2019. ÚHÚL Brandýs nad Labem, pobočka Frýdek-Místek. KOLEKTIV. 2001. Zásady pro kategorizaci chráněných území na základě managementu. 2. vyd. Praha: Ministerstvo životního prostředí. Planeta IX,5/2001: 1-20. ISSN 1213-3396. KUBÁT, Karel, Lubomír HROUDA, Jindřich CHRTEK, jun., Zdeněk KAPLAN, Jan KIRSCHNER et Jan ŠTĚPÁNEK (ed.). 2002. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia. LUSTYK, Pavel et Jiří GUTH. 2013. Metodika aktualizace vrstvy mapování biotopů. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 32 s.


© ČSPOP 2014

23 MARHOUL, Pavel et Danuše TUROŇOVÁ [eds.]. 2008. Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 161 s. ISBN 978-80-87051-38-2. MIKYŠKA, Rudolf et al.. 1968. Geobotanická mapa ČSSR. 1. České země. 1. vyd. Praha: Academia, 204 s. MORAVEC, Jaroslav. et al. 1994. Fytocenologie. 1. vyd. Praha: Academia, 403 s. ISBN 80-2000457-2. MORAVEC, Jaroslav et al. 1995. Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. Ed. 2. Litoměřice: Severoč. Přír., suppl.: 1-206. MŽP ČR. 2013. Osnovy plánů péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma. Praha: MŽP ČR. [online] [vid. 15. říjen 2013]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/osnova_planu_pece. NĚMEČEK, Jan, et al. 2004. Elektronický taxonomický klasifikační systém půd ČR. Taxonomický klasifikační systém půd ČR. [Online] Beneta.cz, s.r.o., ÚVT, s.r.o., [vid. 18.6.2013] Dostupné z: http://klasifikace.pedologie.cz/ NEUHÄUSLOVÁ, Zdenka, Jaroslav MORAVEC, Milan CHYTRÝ, Jiří SÁDLO, Kamil RYBNÍČEK, Jiří KOLBEK et Jaroslav JIRÁSEK. 1997. Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Průhonice: Botanický ústav AV ČR. 1 s. NEUHÄUSLOVÁ, Zdenka et al. 1998. Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Textová část. Praha: Academia. 341 s. ISBN 80-200-0687-7 PELLANTOVÁ, Jana et al. 1994. Metodika mapování krajiny. Brno: ČÚOP. 44 s. PETŘÍČEK, Václav, et al. 1999. Péče o chráněná území. I. Nelesní společenstva. Praha: AOPK ČR. 451 s. PROCHÁZKA, František [ed.]. 2001. Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav roce 2000). Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 146 s., Příroda, sv. 18. ISBN 80-860-6452-2 PLESNÍK, Jan, Vladimír HANZAL et Lucie BREJŠKOVÁ [eds.]. 2003. Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 184 s., Obratlovci. Příroda, sv. 22. ISBN 80-860-6433-6 QUITT, Evžen. 1971. Klimatické oblasti ČSSR. Brno: GÚ ČSAV. Academia, Studia Geographica 16, 73 s. Rezervační knihy a inventarizační průzkumy MChÚ nacházející se v oblasti Hostýnských vrchů. Dep. in KÚ Zlín et. MěÚ OŽP Bystřice pod Hostýnem. SKALICKÝ, Vladimír, 1988. Regionálně fytogeografické členění České republiky. In. Hejný Slavomil et Slavík Bohumil [eds.]: Květena České socialistické republiky 1. Praha: Academia, pp. 103-121. SPITZER, Lukáš et Ondřej KONVIČKA. 2010. Rozšíření střevlíka Carabus variolosus, Fabr. (Coleoptera: Carabidae) na Valašsku (okres Vsetín, Česká republika) s poznámkami k jeho biologii. Opava: Časopis Slezského muzea Opava. č. 59. s.59-70. ISSN 1211-3026. SVAČINA, Tomáš. 2001. Lesnický inventarizační průzkum PR Tesák (včetně fytocenologie a typologie). Studie ČSPOP. Dep. in OKÚ-RŽP v Kroměříži et ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. VONDRUŠKOVÁ, Helena et al. 1994. Metodika mapování krajiny. Praha: ČÚOP a MŽP. 55 s. _______________________________________________ PLÁN PÉČE O PP VŘESOVIŠTĚ BÍLOVÁ

© ČSPOP 2014

24

LEGISLATIVA Nařízení vlády č.22/2005 Sb. ze dne 15. prosince 2004, kterým se vymezuje Ptačí oblast Hostýnské vrchy a příloha č.2. Příloha č.2 k nařízení vlády č.22/2005 Sb. Nařízení vlády č.318/2013 Sb. ze dne 21. srpna 2013 o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit Příloha č. 977 k nařízení vlády č. 318/2013 Sb. Směrnice Rady č.92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 ze dne 11. června 1992, kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění Vyhláška č.64/2011 Sb. o plánech péče, podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území Zákon ČNR ČR č. 114/1992 Sb. ze dne 19. února 1992 o ochraně přírody a krajiny v platném znění.

SOFTWARE QGIS, ver. 2.0.1, dostupné z http://qgis.org/en/site/forusers/download.html ze dne 5.9.2013 JANITOR, (JanMap), ver. 2.6.4, dostupné z http:// http://janitor.cenia.cz/www/j2_dwnview.php?idmn=19&lang=cze ze dne 4.7.2014

MAPOVÉ A DALŠÍ PODKLADY, DATABÁZE - DISOP, 2013. Databázový informační systém ochrany přírody. Chvalčov: ČSPOP - Geologická mapa České republiky 1 : 50 000 (GEOČR50), [online]. [vid. 21. září 2014]. Dostupné z: http://ags1.geology.cz/ArcGIS/services/rebilance/geocr50_wms/MapServer/WMSServe r, Česká geologická služba - Geoportál LČR [WMS]-Porostní mapa-LHP 2013, [online]. [vid. 25. říjen 2013]. Dostupné z: http://geoportal.lesycr.cz/wms_lhp_facade/wmservice.aspx?SID=10122013_05544343 550000000_ODPOLEDNE_012135887935, Lesy ČR, s.p. - Mapomat, [online]. [vid. 21. září 2014]. Dostupné z: http://mapy.nature.cz/, AOPK ČR.


© ČSPOP 2014

25 - OPRL-Typologická mapa, [online]. [vid. 28. září 2014]. Dostupné http://geoportal1.uhul.cz/wms_oprl et http://geoportal1.uhul.cz/OprlMap/, ÚHÚL - Půdní mapa České republiky 1 : 50 000, AOPK ČR et ČÚZK - Účelová katastrální mapa Zlínského kraje, © Zlínský kraj - terénní průzkumy

4.3

Seznam použitých symbolů a zkratek

AOPK ČR EVL OP PP ÚKM WMS ZCHÚ

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR evropsky významná lokalita soustavy Natura 2000 ochrana přírody přírodní památka Účelová katastrální mapa Zlínského kraje Web Map Service zvláště chráněné území


© ČSPOP 2014

z:

26

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Lesní typy v ochranném pásmu zájmového území (KOLEKTIV, 1999). ... 13 Tabulka 2: Zvláště chráněné a významné druhy rostlin.................................................. 13 Tabulka 3: Zvláště chráněné a významné druhy živočichů. ........................................... 14 Tabulka 4: Přehled dílčích ploch .................................................................................... 16 Tabulka 5: Rámcová směrnice péče o nelesní plochy .................................................... 19


© ČSPOP 2014

27

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území ...................................................... 4 Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma.............. 6 Příloha č. T1: Popis dílčích ploch na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů ........................................................................................................................................ 17 Příloha č. M3: Mapa dílčích ploch.................................................................................. 17 Příloha č. T1: Popis dílčích ploch na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů ........................................................................................................................................ 20 Příloha č. T2: Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací)................................................................................... 22 Příloha č.F1: Fotodokumentace Příloha č.E1: Elektronická příloha Obsahem přiloženého CD nosiče je textová část zprávy ve formátu *.doc a *.pdf, mapové přílohy ve formátu *.pdf a vektorové vrstvy ve formátu .SHP (v adresáři MAPY SHP).


© ČSPOP 2014

PLÁN PÉČE. o přírodní památku Vřesoviště Bílová na období Českomoravské sdružení pro ochranu přírody

Recommend Documents