plán péče o přírodní památku Malá Straka na období 2014-2023
Plán péče o přírodní památku Malá Straka na období 2014-2023
Návrh na vyhlášení
1
plán péče o přírodní památku Malá Straka na období 2014-2023
1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: název území: druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu:
přírodní památka Malá Straka Krajský úřad Pardubického kraje
1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území: Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území.
Pardubický Chrudim Chrudim Chrast Smrček Smrček
u
Žumberku
1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Katastrální území: č. 642002, Smrček u Žumberku Číslo parcely podle KN
Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí
120 121 339/1 339/3 340/1 340/2 340/4 340/5 341
Druh pozemku podle KN
Způsob využití pozemku podle KN
zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří lesní pozemek vodní plocha rybník lesní pozemek lesní pozemek vodní plocha rybník vodní plocha rybník lesní pozemek
Celkem
Číslo listu vlastnictví
Výměra parcely celková podle KN (m2)
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)
486 486 528 528 486 528 486 528 528
727 538 1340508 4815 6920 5243 3148 1763 1104
727 538 14637 4815 2497 2318 3148 1763 575 31018
Rozlohy parcel uvedené v katastru nemovitostí jsou informativní a nemusejí zcela odpovídat skutečné rozloze. Ochranné pásmo: Ochranné pásmo není vyhlášené, je jím tedy dle § 37 zákona č. 114/1992 Sb. pás do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ.
2
Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku
ZCHÚ plocha v ha
lesní pozemky
2
vodní plochy
0,97
OP plocha v ha
Způsob využití pozemku
ZCHÚ plocha v ha
zamokřená plocha rybník nebo nádrž
0,97
vodní tok trvalé travní porosty orná půda ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy
neplodná půda ostatní způsoby využití
zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem
0,13 3,1
1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími Evropsky významná lokalita soustavy Natura 2000: CZ0533002 Malá Straka
1.6 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Předmětem ochrany jsou populace obojživelníků, zejména kuňky ohnivé (Bombina bombina), a jejich biotop (kterým se rozumí komplex stanovišť sloužících k jejich rozmnožování a vývoji a jako jejich zimoviště), a dalších zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin vázaných na přítomné mokřadní biotopy.
1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. Ekosystémy název ekosystému (dle Katalogu biotopů ČR, Chytrý et al. 2010) Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod, porosty s dominantním lakušníkem (biotop V2A)
podíl plochy v ZCHÚ (%)
popis ekosystému
cca 30 %
Údolní jasanovo-olšové luhy (biotop L2.2)
cca 60 %
Lesní rybník bohatě zarostlý lakušníkem vodním (Batrachium aquatile s. l.). Při krajích rybníka se vyskytují maloplošně fragmenty i další mokřadní vegetace, jako jsou porosty vysokých ostřic (zejména při východním okraji) a eutrofní vegetace bahnitých substrátů s dominantním zblochanem vzplývavým (Glyceria fluitans) a např. haluchou vodní (Oenanthe aquatica). Rybník představuje velice zachovalý mokřadní biotop s bohatou vegetací a je stanovištěm mnoha druhů obojživelníků. V různé míře degradované porosty nad a pod rybníkem při malém potůčku. V silně podmáčených partiích a na kontaktu s rybníkem v jeho záhlaví porosty inklinují až k mokřadním olšinám (biotop L1). V porostu převažuje zejména olše lepkavá, nad rybníkem na části plochy převažuje nepůvodní topol. Bylinné patro lužních porostů je celkem zachovalé a typické.
B. Druhy název druhu kuňka ohnivá (Bombina bombina)
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ od roku 2004 opakovaně stovky jedinců (podrobněji v části 2.1)
stupeň ohrožení §2
popis biotopu druhu
Žije v jezírkách v lomech a pískovnách, tůních, avšak nejčastěji v rybnících, méně často ve venkovských koupalištích a požárních nádržích. Vyhledává především mělké, zarostlé okraje extenzivně obhospodařovaných či neobhospodařovaných rybníků, které jsou bohaté na její hlavní potravu – komáří a pakomáří larvy. Většinu roku tráví ve vodě, kde dochází i k páření. Klade vajíčka většinou v několika etapách v závislosti na deštích od dubna do srpna. Koncem léta žáby vodu opouštějí a migrují k zimním úkrytům. Zimují v puklinách skal, opuštěných norách hlodavců, pod návějemi listí, v ruinách, ve sklepích atp., většina populace do 250 m od vody, ojediněle do 800 m.
Lokalita Malá Straka je bohatou batrachologickou lokalitou (v nedávných letech zjištěno celkem 10 druhů!). Všechny další druhy lze ale nalézt i v bližším okolí nebo se vyskytují jen v malých populacích (např. čolek velký), takže lokalita pro ně nemá klíčovou roli pro jejich zachování v regionu.
1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu A. Druhy název druhu kuňka ohnivá (Bombina bombina)
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ od roku 2004 opakovaně stovky jedinců (podrobněji v části 2.1)
stupeň ohrožení §2
popis biotopu druhu viz kap. 1.7.2 část B
1.9 Cíl ochrany • •
Zajištění vhodného prostředí pro trvalou existenci populací obojživelníků a dalších druhů živočichů a rostlin vázaných na vodní a další mokřadní biotopy přírodní památky. Podpora a zachování bohaté populace kuňky ohnivé (Bombina bombina) a dalších druhů obojživelníků.
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Přírodní památka Malá Straka se nachází v okrese Chrudim, cca 1,4 km SVS středu obce Žumberk, 1,4 km SZ obce Smrček. Její velikost je 3,1 ha. Jedná se o menší lesní rybník (samotná plocha rybníka je dle katastru nemovitostí 0,97 ha, což odpovídá skutečnému stavu) a přilehlé porosty zejména charakteru jasanovo-olšových luhů. Rybník Malá Straka je významnou batrachologickou lokalitou (zjištěn výskyt 10 druhů obojživelníků!), vyskytuje se zde zejména bohatá populace kuňky ohnivé (Bombina bombina). Přítomny jsou i další vzácné a ohrožené druhy živočichů a rostlin. Rybník je v současnosti aktivně využíván k rybníkářskému hospodaření, avšak s ohledem k výskytu ohrožených druhů. Geomorfologie, geologie a pedologie Provincie: Česká vysočina Soustava: Česká tabule Podsoustava: Východočeská tabule Celek: Svitavská pahorkatina Podcelek: Chrudimská tabule Okrsek: Štěpánovská stupňovina zdroj: CENIA Chrudimská tabule je plochá pahorkatina ve východních Čechách s nejvyšším bodem Heráně (453 m n. m.) ve Štěpánovské stupňovině. Lokalita Malá Straka se nachází v plochém malém údolí drobného potůčku tekoucího od jihu k severu. Přirozený reliéf je dotvořen antropogenním prvkem hráze a rybníku. Nadmořská výška lokality je cca 318–325 m.
Geologické podloží lokality tvoří kvartérní horniny, kterými jsou holocenní fluviální nečleněné sedimenty (hlína, písek, štěrk). Půdní pokryv je tvořen kambizemí modální, eubazické až mesobazické, z pevných a zpevněných hornin (lokálně z nezpevněných sedimentů). Hydrologické a klimatické poměry Lokalita Malá Straka je tvořena z velké části rybníkem o výměře vodní plochy cca 0,97 ha. Rybníkem protéká bezejmenný levostranný přítok vodního toku Bítovanka (číslo hydrologického pořadí 1-03-03-097). Vodní tok Bítovanka je dále pravostranným přítokem významného vodního toku Ležák. Severně na lokalitu Malá Straka bezprostředně navazuje další rybník Velká Straka s vodní plochou o rozloze 3,5 ha. Území se nachází v klimatické oblasti mírně teplé MT 10, pro kterou je typické dlouhé, teplé a mírně suché léto, krátké přechodné období s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem a velmi suchá zima s krátkým trváním sněhové pokrývky (Quitt 1971). Klimatické charakteristiky oblasti MT 10 (Quitt, 1975) počet letních dnů
40-50
počet dnů s průměrnou teplotou 10 C a více
140-160
počet mrazových dnů
110-130
o
počet ledových dnů průměrná teplota v lednu průměrná teplota v červenci
30-40 -3 až -4 °C 17-18 °C
průměrná teplota v dubnu
7-8 °C
průměrná teplota v říjnu
7-8 °C
průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více
100-120
srážkový úhrn ve vegetačním období
400-450 mm
srážkový úhrn v zimním období
250-300 mm
počet dnů se sněhovou pokrývkou počet dnů zamračených počet jasných dnů
60-80 120-150 40-50
Fytogeografické poměry a potenciální vegetace Z fytogeografického hlediska se lokalita nachází v oblasti českomoravského mezofytika, v okrese 69 Železné hory, podokrese 69a Železnohorské podhůří. Ten je charakterizován rozmanitou květenou s převahou mezofytů nad termofyty, vegetačním stupněm suprakolinním, reliéf je plochý i svažitý, substrát je chudý i slinitý, krajina je tvořena pokryvem převážně polním, méně lesním (Skalický 1988). Dle mapy potenciální přirozené vegetace ČR (Neuhäuslová et al. 1997) se území nachází v oblasti bikových a/nebo jedlových doubrav asociace Luzulo albidea-Quercetum petraeae a Abieti-Quercetum. Vzhledem k lokálním edafickým podmínkám lze na lokalitě předpokládat i údolní jasanovo-olšové luhy podsvazu Alnenion incanaea.
Flóra Flóra lokality není díky své malé rozloze a příliš bohatá. Celkový počet druhů cévnatých rostlin dosud nalezených na lokalitě je včetně údajů jiných autorů minimálně 214. V roce 2013 jsem zde nalezl 169 druhů, 45 dalších druhů nebylo potvrzeno (současný výskyt většiny z nich je však vzhledem k zachovalosti vhodných biotopů pravděpodobný). Pro lokalitu je příznačný výskyt druhů vodních a mokřadních. Na samotný rybník a jeho těsné okraje jsou vázány např. druhy lakušník vodní (Batrachium aquatile), rdesno obojživelné (Persicaria amphibia), halucha vodní (Oenanthe aquatica), okřehek menší (Lemna minor), různé ostřice (např. Carex vesicaria, C. acuta), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), orobinec úzkolistý (Typha angustifolia), žabník jitrocelový (Alisma plantagoaquatica) a další. Velmi bohaté porosty lakušníku vodního představují dle klasifikace biotopů ČR biotop V2A Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod (asociace Ranunculetum aquatilis). Nad a pod rybníkem se vyskytují lužní porosty, které díky místy vysokému podmáčení vykazují přechody až k mokřadním olšinám. Část porostů je velice zachovalých, v části porostů (nad rybníkem) výrazně převažuje nepůvodní topol (Populus x canadensis). Bylinné patro lužních porostů je celkem zachovalé, druhově typické a bohatší. Vyskytují se v něm např. druhy metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), ostřice oddálená, ostrá a vzácně i prodloužená (Carex remota, C. acutiformis, C. elongata), blatouch bahenní (Caltha palustris), škarda bahenní (Crepis paludosa), řeřišnice hořká (Cardamine amara), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum) a mnoho dalších. V podrostu topolu na velmi malé části dominuje bezkolenec (při JV okraji rybníka), hojnější v topolině je i kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Velice maloplošně se na vyvýšených místech v lužním porostu pod rybníkem vyskytují plošky s bukem, habrem a dalšími dřevinami, mající charakter květnaté bučiny. Květena lokality je obohacena i druhy ruderální a luční porůstající zejména těleso hráze s cestou. V minulosti zde byl zjištěn jediný zvláště chráněný druh, kterým je upolín nejvyšší (Trollius altissimus) v kategorii druhů ohrožených. Při vlastním průzkumu jsem nalezl pouze dva druhy uvedené v červeném seznamu ČR. A to sice kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) v kategorii C4a a zejména ostřici stinnou (Carex umbrosa) v kategorii C3. Ta roste v počtu mnoha desítek trsů nad rybníkem v porostu s dominantním topolem (druh ohrožený). Několik dalších druhů z červeného seznamu nebylo v roce 2013 potvrzeno. Patrně byly jen přehlédnuty, jejich současný výskyt je vzhledem k zachovalosti vhodných biotopů pravděpodobný (jsou to druhy Carex riparia, Epilobium palustre, Isoelepis setacea, Zannichellia palustris).
Fauna PP Malá Straka je významnou batrachologickou lokalitou. V nedávných letech zde bylo zjištěno opakovaně deset druhů obojživelníků, některé i ve značně vysokých počtech. Jednotlivě a nepravidelně byly zjišťovány druhy čolek horský (Triturus alpestris), čolek velký (Triturus cristatus), rosnička zelená (Hyla arborea), skokan ostronosý (Rana arvalis). Četnější jsou pravidelně zjišťovány druhy čolek obecný (Triturus vulgaris), ropucha obecná (Bufo bufo), skokan hnědý (Rana temporaria), skokan štíhlý (Rana dalmatina), skokan "zelený" (Rana synklepton esculenta). Nejvýznamnějším druhem je kuňka ohnivá (Bombina bombina), která zde byla opakovaně zjištěna v počtu stovek jedinců. Z dalších významných obratlovců byly na lokalitě zjištěny např. ještěrka obecná (Lacerta agilis), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) a užovka obojková (Natrix natrix).
Na vodní prostředí rybníka Malá Straka je vázána celá řada bezobratlých. Jsou to např. druhy bruslařka obecná (Gerris lacustris), znakoplavka obecná (Notonecta glauca), klešťanka velká (Corixa punctata), potápník vroubený (Dytiscus marginalis), vodomil černý (Hydrophilus piceus), lovčík vodní (Dolomedes fimbriatus), jehlanka válcovitá (Ranatra linearis). Bohatá jsou i společenstva vážek zahrnující druhy šídlo tmavé (Anax parthenope), šídélko páskované (Coenagrion puella), šídélko kroužkované (Enallagma cyathigerum), šídélko rudoočko (Erythromma najas), šídélko znamenané (Erythromma viridulum), šídélko větší (Ischnura elegans), šídlatka páskovaná (Lestes sponsa), vážka rudá (Sympetrum sanquineum), motýlice lesklá (Calopteryx splendens) a dle červeného seznamu bezobratlých téměř ohrožená (kategorie NT) šídlatka hnědá (Sympecma fusca). Fauna rybníka Malá Straka je v podstatě totožná s blízkým rybníkem Velká Straka ležícího při severní hranici PP. Že rybník Malá Straka představuje velice vhodné prostředí pro obojživelníky, dokládá jeho srovnání s blízkým rybníkem Velká Straka. Ten je několikanásobně větší a vyznačuje se rozvinutou litorální vegetací, ale početnosti obojživelníků zde při orientačním srovnávacím průzkumu v roce 2013 nedosahovaly zdaleka takových hodnot, jako na rybníce Malá Straka. Na populace obojživelníků má vliv nejenom stav lokality, ale i režim hospodaření (rybí obsádky, manipulace s vodní hladinou apod.). Zoologická charakteristika zpracována na základě Holcman 2012, Číp 2013. Přehled zvláště chráněných druhů rostlin název druhu
upolín nejvyšší (Trollius altissimus)
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ ?
kategorie popis biotopu druhu, další poznámky podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. §3 zdroj AOPK ČR, server Natura 2000, online. V roce 2013 nezjištěn. Výskyt možný v porostech nad rybníkem.
Přehled zvláště chráněných druhů živočichů název druhu
skokan ostronosý (Rana arvalis)
skokan „zelený“ (Rana synklepton esculenta)
aktuální početnost nebo kategorie popis biotopu druhu, další poznámky vitalita populace v podle ZCHÚ vyhlášky č. 395/1992 Sb. 2006 10 jedinců §1 Vyskytuje na vlhkých lukách, rašelinných (Lemberk V., NDOP) mokřadech mezi rybníky, kolem lesních bažin. Také v zaplavovaných lesích, podél řek, na okrajích mokřadů, v rašeliništích, atd. 2009, 2010 jednotlivě Upřednostňuje vlhké lesní stanoviště. Je to (Holcman 2012, zdroj nížinný druh, ve výšce nad 600 m se AOPK) nevyskytuje. Zdržuje se, s výjimkou doby páření, na souši. 2011 nezjištěn K rozmnožování dochází v době, kdy zmizí (Holcman 2012) na hladině led. 2013 nezjištěn (Číp 2013) 2004, 2005 desítky §3 Obývá vodní nádrže a toky včetně dočasných (Holcman 2012, zdroj po celém území státu s výjimkou vysokých poloh. Obecně jde o druh zcela vázaný na AOPK) přítomnost vody, kde se rozmnožuje a žije i
2009, 2010 desítky (Holcman 2012, zdroj AOPK)
po období rozmnožování.
2011 stovky (Holcman 2012) 2013 až několik set (Číp 2013)
skokan štíhlý (Rana dalmatina)
2004, 2005 desítky (Holcman 2012, zdroj AOPK)
§2
2009, 2010 desítky (Holcman 2012, zdroj AOPK)
Číp 2013: z hlediska druhové determinace problematická skupina. Většina nalezených jedinců vykazovala známky skokana „zeleného“ (Pelophylax esculentus), což je plodný kříženec mezi skokanem skřehotavým (Pelophylax ridibundus) a krátkonohým (P. lessonae). Nicméně protože „čisté“ populace skokana „zeleného“ jsou v přírodě vzácné a tento nově vznikající druh potřebuje být alespoň z dlouhodobého hlediska v kontaktu s alespoň jedním z původních druhů, lze zde očekávat existenci jednoho z mateřských druhů. Na základě akustických a částečně i vizuálních znaků lze uvažovat spíše nad skokanem krátkonohým. V ČR dává přednost nižším polohám, ačkoliv vystupuje i do podhůří; především v povodí velkých českých řek. Skokani štíhlí se v ČR probouzí již únoru až dubnu, načež se páří, někdy ještě pod ledem.
2011 stovky (Holcman 2012)
kuňka ohnivá (Bombina bombina)
2013 vyšší desítky až stovky (Číp 2013) 2004, 2005 stovky (Holcman 2012, zdroj AOPK)
§2
Žije v rybnících s mělčinami, tůňkách a loužích. Zimu přežívá na souši zahrabaná v zemi. Rozmnožování probíhá v mělké vodě s hustou vegetací. Od pozdního jara až do léta obývá vodu, ve které probíhá i rozmnožování. Místa pro kladení vajíček jsou oddělena od ostatní vodní plochy. Shluky se nachází na vodních rostlinách a kamenech. Po skončení rozmnožování obývá louky a lesy.
§2
Žije v listnatých lesích, v parcích a na loukách stejně jako ve výše položených skalnatých, v létě skutečně suchých oblastech. Rozmnožování probíhá v osluněných menších vodních nádržích, lesních rybníčcích i v kalužích na nezpevněných lesních cestách. Proniká i do méně přitažlivých, často znečištěných vod, někdy i do hlubokých studní. Nevyhýbá se ani bezprostřední blízkosti lidských obydlí, zahradním jezírkům, bazénům apod. Dává přednost nádržím s bohatou vodní vegetací.
2009, 2010 stovky (Holcman 2012, zdroj AOPK) 2011 stovky (Holcman 2012)
čolek obecný (Triturus vulgaris)
2013 zjištěny desítky, předpokládat lze stovky (Číp 2013) 2001, 2005 desítky (Holcman 2012, zdroj AOPK) 2009, 2010 desítky (Holcman 2012, zdroj AOPK) 2011 desítky (Holcman 2012) 2013 minimálně desítky, spíše však stovky (Číp 2013)
čolek horský (Triturus alpestris)
2009, 2010 jednotlivě (Holcman 2012, zdroj AOPK)
§2
2011 nezjištěn (Holcman 2012) 2013 nezjištěn (Číp 2013) čolek velký (Triturus cristatus)
2009, 2010 jednotlivě (Holcman 2012, zdroj AOPK)
§2
2011 nezjištěn (Holcman 2012) 2013 zjištěn jednotlivě, předpokládat lze desítky (Číp 2013) rosnička zelená (Hyla arborea)
2009, 2010 jednotlivě (Holcman 2012, zdroj AOPK)
§2
2011 jednotlivě (Holcman 2012) 2013 vyšší desítky (Číp 2013) ropucha obecná (Bufo bufo)
2004, 2005 stovky (Holcman 2012, zdroj AOPK)
§3
2009, 2010 stovky (Holcman 2012, zdroj AOPK) 2011 stovky (Holcman 2012)
Žije hlavně v horách a podhůří, ale vyskytuje se i v nížině. Dává přednost biotopům v blízkosti vod, jako například údolí potoků či listnaté lesy. Rozmnožuje se hlavně v lesních tůních, klidných úsecích potoků nebo v horských jezerech. Během období rozmnožování žijí čolci horští ve vodě, jinak žijí většinou skrytě suchozemsky. Na podzim (většinou v říjnu) vyhledávají bezmrazé úkryty, kde ve strnulém stavu přečkají zimu. Obývá rozmanité biotopy, důležitá je však blízkost vody, kterou využívá zejména k rozmnožování. Vyhledává čisté, nepřerybněné rybníky, tůně, zatopené lomy či pískovny s vodní vegetací. Během období rozmnožování žije čolek velký ve vodě. Pokud voda, kde se rozmnožil, nevyschne, zůstávají v ní dospělí čolci až do pozdního léta. Osluněné porosty poblíž malých a středně velkých přirozených vodních ploch s bohatou pobřežní vegetací. Prostředí obývané mladými jedinci musí splňovat tyto požadavky: vysokou vlhkost a maximální oslunění s vhodnou vegetací. K rozmnožování dochází v malých, často periodických tůních, menších rybnících nebo v mělké příbřežní vodě větších vodních nádrží. Druh s vysokou přizpůsobivostí. Obývá převážně smíšené lesy v pahorkatinách a horách, vyskytuje se od nížin až do vysokých nadmořských výšek. K rozmnožování dochází ve vodních nádržích, lesních rybníčcích, bažinách, příležitostně i v potocích a menších říčkách. Migruje na velké vzdálenosti a s výjimkou období rozmnožování žije i daleko od vody. Je častým obyvatelem lidských osad, běžná i ve velkých městech.
2013 nezjištěna (Číp 2013) ještěrka obecná (Lacerta agilis)
ještěrka živorodá (Zootoca vivipara)
užovka obojková (Natrix natrix)
udává Holcman (2012) bez další specifikace
§2
2013 pozorován 1 exemplář (Číp 2013)
§2
udává Holcman (2012) bez další specifikace
§3
Je nejrozšířenějším druhem ještěrky u nás. Její početnost silně poklesla díky ztrátě vhodných stanovišť. Obývá především suchá a slunná místa a to stráně, sušší louky i okraje lesů. Oproti ještěrce obecné se jedná o druh s vyššími nároky na vlhké a mírně zastíněné prostředí. V ČR se vyskytuje od nížin do 1500 m n. m., kde osidluje zahrady, parky, lesy, louky. Značně přizpůsobivá a na prostředí relativně tolerantní, osidluje vodní nebo mokřadní stanoviště. Hlavním důvodem jejího výrazného úbytku v přírodě je nedostatek přirozené potravy – obojživelníků.
čáp černý (Ciconia nigra)
2003, 1 jedinec (NDOP)
§2
moták pochop (Circus aeuruginosus)
v roce 2013 zaznamenal Číp
§3
Čáp černý je tažný pták. Hlavní potravou jsou ryby, loví ale také žáby, vodní hmyz, hady, drobné savce a ptáky. U nás dává přednost rozsáhlejším lesům. Potravu získává v tůních a malých potocích. Hnízdí jednotlivě na stromech. Na lokalitu zřejmě zalétává za potravou. Moták pochop je tažný pták. Potravu tvoří především drobní hlodavci, ptáci a ryby. Jeho lovištěm jsou břehy rybníků, slepých a hustě zarostlých říčních ramen, rákosiny, louky a zamokřená místa v blízkosti vod. Na lokalitu zalétává za potravou.
V okolních lesích lze z dalších zvláště chráněných druhů pozorovat např. ohroženého jestřába lesního (Accipiter gentilis). Ten však již nemá těsnější vazbu na samotnou lokalitu PP Malá Straka. Údaje o nálezech a početnosti obojživelníků do roku 2011 jsou převzaty z práce Holcman 2012, údaje z roku 2013 pochází z průzkumu Číp 2013. Vysvětlivky: Chráněné druhy dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. §1 – kriticky ohrožené §2 – silně ohrožené §3 – ohrožené 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Rybník Malá Straka dosud nebyl chráněn. Jeho přírodní hodnoty a význam z hlediska ochrany přírody je však znám již delší dobu. Společně s rybníkem Velká Straka tvoří registrovaný významný krajinný prvek podle zákona č. 114/1992 Sb. „Rybníky u Žumberku“ o rozloze 3,8036 ha. Je součástí územního systému ekologické stability. Na základě zoologických průzkumů byl rybník Malá Straka navržen k zařazení jako evropsky významná lokalita soustava Natura 2000. b) lesní hospodářství Velkou část PP Malá Straka tvoří lesní porosty. Jak je patrné z historických map (I., II. i III. vojenské mapování), rybník byl vždy obklopen lesními porosty. V současnosti má jen část porostů skladbu s převahou dřevin přirozené skladby. Jedná se o porosty charakteru jasanovoolšových luhů na vlhčích stanovištích v údolnici drobného potůčku nad rybníkem i pod hrází rybníka. Přilehlé lesy tvoří vesměs kulturní porosty jehličnanů. Les spravuje státní podnik Lesy ČR, lesní závod Nasavrky. Ještě v nedávných letech byla hráz rybníka porostlá mohutnými duby. Jejich umístění, rozměry a náklon nad vodní hladinu byly již v roce 2005 posouzeny odborným subjektem jako rizikové a ohrožující stabilitu a bezpečnost vodního díla. V červnu roku 2007 při extrémní větrné situaci došlo k vývratu několika statných dubů a značnému narušení tělesa hráze. Další stromy byly vyvráceny při obdobné situaci nadcházející rok. Porost návodní strany tělesa hráze byl vyhodnocen jako vysoce rizikový z pohledu bezpečnosti vodního díla a
v roce 2008 došlo k odstranění všech dřevin rostoucích na návodním i návětrném svahu tělesa hráze. Mohutné kořeny, které nebylo možné při kácení odstranit, byly ponechány v hrázi a podléhají rozkladu (informace o porostu dubů na hrázi čerpány z práce Holcman 2012). c) zemědělské hospodaření Zemědělské hospodaření na lokalitě neprobíhá a ani v minulosti neprobíhalo. d) myslivost PP Malá Straka se nachází na území honitby Smrček (5304210026). Na území PP se nachází v současnosti jedno myslivecké zařízení, kterým je posed v lesním porostu 621Aa05a. e) rekreace a sport Území není využíváno k žádným sportovním aktivitám. Rekreačně je využíván zcela okrajově. Kolem rybníka prochází značená (modrá) turistická trasa, při západním okraji se nachází rozpadlá lavička. f) rybníkářství Rybník Malá Straka je historické vodní dílo, jehož vznik je dokladován před více jak 300 lety, o čemž svědčí jeho zákres již v Müllerově mapě Čech z roku 1720. Jedná se o lesní průtočný rybník na bezejmenném levostranném přítoku vodního toku Bítovanka. Podle platného povolení k nakládání s vodami je plocha rybníka při hospodářské hladině 1,0 ha a objem zadržené vody 10 000 m3. Stavba rybníka Malá Straka je od roku 2008 do současnosti ve vlastnictví společnosti Rybářství Litomyšl s.r.o. (do této doby na rybníku hospodařil zbytkový státní podnik Státní rybářství s. p.). Aktuálně jsou řešeny nejasné majetkoprávní vztahy pozemků pod stavbou. Rybník totiž zasahuje i na pozemky, jež jsou ve vlastnictví Lesy ČR s. p. (informace čerpány zejména z práce Holcman 2012). g) jiné způsoby využívání Další vlivy nebo způsoby využívání nejsou známy. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy • • •
Nařízení vlády č. 208/2012 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit LHP k LHC 513000 Nasavrky další dokumenty k rybníku, uvedené v kap. 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích
2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka
31 Českomoravské mezihoří LHC 513000 1,95 1. 1. 2010 – 31. 12. 2019 Lesy České republiky, státní podnik Lesní správa Nasavrky
Pzn.: Výměra LHC v ZCHÚ je získána z digitálních podkladů (.shp) porostního členění lesa poskytnutého LČR s. p. Všechny porosty zasahují na území PP jen částí, některé jsou zahrnuty jen zcela okrajově. Plocha zahrnutých částí byla vypočtena pomocí GIS (programem JanMap). Od rozloh lesních pozemků zjištěných při geodetickém vytyčení PP se nepatrně liší. Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů přirozená skladba dle Plívy 1971 Přírodní lesní oblast: Soubor Název SLT lesních typů (SLT) (vrbová) olšina 1G kyselá buková doubrava 2K Celkem
Přirozená dřevinná skladba SLT
Výměra (ha)
Podíl (%)
OL 6 VR 3 (TP TPČ) 1 OS DB 7 BK 3 JŘ
1,91 0,04 1,91
97,9 2,1 100 %
Pzn.: Pro porost 621Aa08 je v hospodářské knize určen SLT 2O (oglejená jedlobuková doubrava). Podle typologické mapy a podle situace v terénu však část porostu, která je zahrnuta do PP, zcela odpovídá SLT 1G. Proto SLT 2O není v přehledu uveden a všechny charakteristiky jsou počítány pro skutečný stav odpovídající 1G. V typologické mapě spadá porost 621Aa10 do SLT 1O a 2S, v hospodářské mapě je však určet SLT 2K Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkrat- Název dřeviny ka Jehličnany smrk obecný SM Listnáče olše lepkavá OL vrby VR topol černý TPČ osika OS duby DB buk lesní BK jeřáb ptačí JŘ bříza bělokorá BŘ habr obecný HB topol TP* jasan ztepilý JS
Současné zastoupení (ha)
Současné zastoupení (%)
0,04
2,09
1,06
54,45
0,07 +
3,66 +
+ + 0,62 0,15
+ + 31,94 7,85
Přirozené zastoupení (ha)
Přirozené zastoupení (%)
1,15 0,57 0,19 + 0,03 0,01 +
58,74 29,37 9,79 + 1,47 0,63 +
Celkem
1,95
100 %
1,95
100,00%
*V současném zastoupení se u topolu jedná o geograficky nepůvodní topol kanadský (Populus x canadensis), takže není uváděn společně s topolem černým v přirozené skladbě. Údaje o zastoupení dřevin jsou upraveny podle terénního šetření, nejsou zcela převzaty z hospodářské knihy. Pro porosty zastoupené jen částí na území PP je podíl dřevin určen jen pro tuto část. Graf 1: Srovnání přirozené a současní skladby lesních porostů v PP. U dřevin zastoupených jen akcesoricky je uvedena 0. 58,74
60
54,45
Přirozené složení (%) Současné složení (%)
50 40
%
31,94 29,37
30 20 9,79
10
7,85
0
0
3,66 1,47
2,09 0
0
0
BK
BŘ
HB
0 OS
JŘ
DB
TPČ
VR
OL
JS
TP
SM
dřevina
Příloha č. M3 Mapa dílčích ploch a objektů Součástí mapy je rovněž zákres umístění navrhovaných zásahů. Příloha č. M4 Mapa typologická podle OPRL Příloha č. M5: Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů Příloha č. T1 Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich.
2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Název rybníka (nádrže) Katastrální plocha
Malá Straka Podle katastru nemovitostí 0,39 ha. Katastrální plocha rybníka neodpovídá jeho skutečné rozloze, která je cca 0,83 ha. Plocha rybníka zasahuje i na sousední parcely. Využitelná vodní plocha Podle platného povolení k nakládání s vodami je plocha rybníka při hospodářské hladině 1,0 ha. Plocha litorálu Odhadem 0,1–0,2 ha Průměrná hloubka Neznámá, odhadem 1–1,5 m Maximální hloubka Dle technického výkresu hráze u výpustního zařízení 2,2 m (Holcman 2012) (tato výška je snížena o dnový sediment) Postavení v soustavě první shora Manipulační a provozní řád ANO, schválen Městským úřadem Chrudim, dne 8. 9. 2008 pod č. j. CR038459/2008 OŽP/To-1086, s platností do 31. 12 2014 Způsob hospodaření Jednohorkový, dvouhorkový (dosavadně využíván jako plůdkový výtažník a výtažník) Intenzita hospodaření Polointenzivní (skutečné hospodaření v posledních letech odpovídá režimu extenzivnímu) Výjimka k aplikaci látek ANO, udělená rozhodnutím KÚ Pardubického kraje ze dne 20. znečišťujících vodu 6. 2007, č.j. 18334-3/2007/OŽPZ/Br, platnost rozhodnutí do (krmiva, hnojiva) konce roku 2014 Parametry zvláštních povodní (u rybníků III. kategorie) Vlastník rybníka Rybářství Litomyšl s.r.o., Lesy České republiky, s. p. Uživatel rybníka Rybářství Litomyšl s.r.o. Rybářský revír Správce rybářského revíru Zarybňovací plán Průtočnost – doba zdržení Průtočný, doba zdržení neznámá Podrobnější popis rybníka (převzato z práce Holcman 2012, zkráceno a upraveno) Těleso hráze je čelní, délky 135,0 m, max. výšky 3,10 m, šířky v koruně 2,9–4,0 m. Návodní svah tělesa hráze je výrazně redukován dlouhodobým působením akumulované vody, sklon vzdušného svahu je 1 : 1,0–1,5. Po koruně hráze vede nezpevněná lesní cesta šířky 2,4 m. Těleso hráze bylo lemováno mohutnými duby. V roce 2007 při extrémní větrné situaci došlo k vývratu několika statných dubů, další stromy byly vyvráceny při obdobné situaci nadcházející rok. Porost návodní strany tělesa hráze byl vyhodnocen jako vysoce rizikový z pohledu bezpečnosti vodního díla a v roce 2008 došlo k odstranění všech dřevin rostoucích na návodním i návětrném svahu tělesa hráze. Vypouštěcí zařízení tvoří otevřený dvoudlužový železobetonový požerák výšky 2,83 m umístěný v patě návodního svahu hráze. Vnější rozměry požeráku jsou 0,82 x 0,76 m, čelní stěna je hrazena dlužemi délky 0,45 m. Přístup pro manipulaci zajišťuje lávka délky 4,9 m šířky 0,4 m. Výpustné potrubí je tvořeno původní dřevěnou potrubou průměru 0,25 m o celkové délce 15,0 m, které ústí do nezpevněného vývaru pod vzdušní patou hráze. Dále navazuje otevřené koryto toku směrem do rybníka Velká Straka. Bezpečnostní přeliv rybníka tvoří jednoduchý čelní přeliv vnějších rozměrů 0,8
x 0,8 m, umístěný ve vzdálenosti 8,0 m od levého zavázání hráze. Odpadní potrubí je tvořeno betonovým hrdlovým potrubím DN 300 v tělese hráze. Na výtok navazuje otevřené koryto, které se napojuje na odtok od spodní výpusti. Stávající stav požeráku a výpustného potrubí neumožňuje provést efektivní opravu, proto je nutné zařízení spodní výpusti zcela odstranit a vystavět nové. Tento postup předpokládá provést otevření tělesa hráze a nahrazení stávajícího výpustného potrubí a požeráku. Současný nekapacitní bezpečnostní přeliv neplní roli ochrany vodního díla před zvýšeným průtokem, navíc netěsností své konstrukce způsobuje pokles hladiny akumulované vody v průběhu roku. Řešením je jeho komplexní přestavba a zkapacitnění přelivu k převedení návrhové povodně Q100. Stávající hráz je v současné době výrazně poškozena. Značné riziko v dalším rozrušování tělesa hráze představuje především chybějící návodní svah a jeho opevnění a značně podemletá koruna tělesa hráze. Nevyrovnaná niveleta koruny hráze komplikuje využívání zdejší komunikace. Rybník není celoplošně zvýšeně zabahněn. Průměrná vrstva sedimentu je 17,7 cm. Nadměrné množství sedimentu je pouze ve střední, nejhlubší partii rybníka, kde sediment dosahuje místy mocnosti 40-60 cm a obdobně ve východní části litorálního pásma, která podléhá procesům zazemňování. Východní část rybníka s porosty vysokých ostřic je vhodným stanovištěm pro výskyt obojživelníků a vodních bezobratlých. Příloha č. M3 Mapa dílčích ploch a objektů 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Území dosud nebylo územně chráněno a zatím zde nebyly prováděny žádné ochranářské managementové zásahy. Lokalita byla víceméně jen nepravidelně monitorována, zejména z hlediska výskytu obojživelníků.
Doporučení a závěr pro další postup v péči o PP: respektovat a naplňovat návrhy a opatření navržené plánem péče. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Prioritním zájmem z hlediska ochrany přírody je zachování vhodného prostředí pro trvalou existenci populací obojživelníků, zejména kuňky ohnivé (Bombina bombina) a takový režim hospodaření na rybníku, který umožní trvalou existenci populací obojživelníků a nebude mít na ně negativní vliv.
3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) Péče o lesy
Rámcová směrnice péče o lesní porosty Číslo směrnice 1
Kategorie lesa hospodářský
Soubory lesních typů 1G (cílový hospodářský soubor 29)
Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě 1G OL 6 VR 3 (TP TPČ) 1 OS Porostní typ A olšový Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) pN Obmýtí 80-90
Porostní typ B nepůvodní porosty
N, H Obnovní doba 20-30
Obmýtí 80
Obnovní doba 20
Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Zachování porostů s druhovým složením blízkým přirozené Snížení podílu nepůvodních dřevin a převod na porosty s skladbě a bohatěji diferencovanou věkovou strukturou, převahou olše a/nebo jasanu, podpora dřevin přirozené další posilování dřevin přirozené skladby. skladby. Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií Obnova pruhovou clonnou sečí nebo kotlíky do 0,1-0,2 ha Obnova náseky nebo maloplošnou holou sečí. Ponechávání bez přiřazování s ponecháváním 1ks/0,1 ha výstavků dřevin dřevin přirozené skladby (pokud se vyskytují) v množství přirozené skladby (OL) na dožití, rozpadu a zetlení na alespoň 1 ks/0,1 ha a též ponechávat co největší množství místě. Lze ponechávat též část dřevin, jež ještě nejsou v dřevin přirozené skladby, jež ještě nejsou v mýtním věku, mýtním věku, pro podporu věkové rozmanitosti pro podporu věkové rozmanitosti obnovovaného porostu. Využití přirozené obnovy dřevin přirozené skladby obnovovaného porostu. Maximální využití přirozené obnovy listnatých dřevin kombinované s jejich umělou obnovou. přirozené druhové skladby (zejména z výmladků pak nutno vyjednocovat). Při nezdaru umělá obnova dřevinami cílové skladby. Při výchovné i obnovní těžbě ponechání části dřeva k zetlení na místě (kmenoviny, nestačí jen klestu!). Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Posílení přirozené skladby; vytvoření různověkého porostu. Směřování a přeměna k více etážovým porostům se Při umělé obnově sadba jamková s krytokořennými zvýšením zastoupení dřevin přirozené skladby. Sadba sazenicemi, podíl MZD → 100%. jamková s krytokořennými sazenicemi, podíl MZD 70% →. Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) OL 9-10, Vr +-1 Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií Běžná výchova. U OL jednocení vegetativních výmladků, Podpora dřevin přirozené skladby - směřování a přeměna k šetřit kostru porostu stromy (předržení výstavků OL 1 ks/ více etážovým porostům se zvýšením zastoupení OL a JS. Především přirozené skladby předržujeme jako výstavky. 0,10 ha). Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Skupinová ochrana oplocením. Průběžná kontrola a oprava oplocení. Udržení normovaného stavu zvěře. Ochrana proti buřeni, u jehličnatých porostů dále proti kůrovci. Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Vývraty, souše a zlomy listnáčů ponechávat v porostech k další sukcesi, vyjma nebezpečných stromů v okolí staveb, cest, silnic, nelesních pozemků a vodních toků. Bez omezení lze zpracovávat stromy a jejich části padlé na cesty, stavby a nelesní pozemky. U jehličnatých porostů odtěžení stromů napadených kůrovcem. Poznámka
K ponechávání stromů do přirozeného rozpadu nelze z důvodů zajištění bezpečnosti osob a majetku přistoupit v případě, že se vyskytují v dopadové vzdálenosti (tj. min. 1 výšky stromu) od silnice, místní komunikace, nadzemního produktovodu, značené cyklistické nebo turistické nebo jiné trasy a stezky a jiného objektu s vyšší návštěvností veřejnosti. Zásahy provádět s ohledem k výskytu ohrožených a chráněných druhů obojživelníků. Číslo směrnice Kategorie lesa Soubory lesních typů 2 hospodářský 2K (cílový hospodářský soubor 23) Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě 2K DB 7 BK 3 JŘ Porostní typ A dubový (smíšený listnatý s převahou dřevin přirozené skladby, běžné kvality) Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma)
Porostní typ B nepůvodní porosty
pN N, H Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba 100-120 30 80-100 20 Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Zachování porostů s druhovým složením blízkým přirozené Snížení podílu nepůvodních dřevin (SM, MD, BO aj.) a skladbě a bohatě diferencovanou věkovou strukturou, další převod na doubravy, podpora DB, BK a dalších dřevin posilování dřevin přirozené skladby. přirozené skladby. Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií Maloplošná clonná seč do 0,2 ha s ponecháváním 1ks/0,2 Obnova náseky nebo maloplošnou holou sečí. Ponechávání ha výstavků dřevin přirozené skladby (DB, BK) na dožití. dřevin přirozené skladby (pokud se vyskytují) v množství Při obnově též ponechávat část dřevin, jež ještě nejsou v alespoň 1 ks/0,2 ha a též ponechávat co největší množství mýtním věku, pro podporu věkové rozmanitosti dřevin přirozené skladby, jež ještě nejsou v mýtním věku, obnovovaného porostu. pro podporu věkové rozmanitosti obnovovaného porostu. Využití přirozené obnovy dřevin přirozené skladby s Využití přirozené obnovy dřevin přirozené skladby umělou obnovou dřevinami cílové skladby. kombinované s jejich umělou obnovou. Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Posílení přirozené skladby; vytvoření různověkého porostu. Směřování a přeměna k více etážovým porostům se Při umělé obnově sadba jamková s krytokořennými zvýšením zastoupení dřevin přirozené skladby. Sadba sazenicemi, podíl MZD → 100%, dle cílové skladby. jamková s krytokořennými sazenicemi, podíl MZD 20 → (i hosp. souboru 27), respektive 25% → (u hosp. souboru 23), dle cílové skladby. Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) DB 7, BK 3 Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií Výchova: negativní výběr s podporou dřevin cílové Podpora dřevin přirozené skladby - směřování a přeměna k skladby, tvorba a udržování složitější prostorové struktury více etážovým porostům se zvýšením zastoupení DB, BK porostů. Pozitivní výběr vzácnějších listnatých dřevin jako apod. např. JD. V mlazinách nutná častá úprava směsí, aby nedocházelo k houstnutí podrostu. Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Skupinová ochrana oplocením. Průběžná kontrola a oprava oplocení. Udržení normovaného stavu zvěře. Ochrana proti buřeni, u jehličnatých porostů dále proti kůrovci. Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Zpracovávat stromy a jejich části padlé na cesty, stavby a nelesní pozemky. U jehličnatých porostů odtěžení stromů napadených kůrovcem. Poznámka K ponechávání stromů do přirozeného rozpadu nelze z důvodů zajištění bezpečnosti osob a majetku přistoupit v případě, že se vyskytují v dopadové vzdálenosti (tj. min. 1 výšky stromu) od silnice, místní komunikace, nadzemního produktovodu, značené cyklistické nebo turistické nebo jiné trasy a stezky a jiného objektu s vyšší návštěvností.
b) Péče o rybníky a vodní toky Rámcová směrnice péče o rybníky Název rybníka (nádrže) Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Manipulace s vodní hladinou
Způsob letnění nebo zimování
Způsob odbahňování
Malá Straka Jednohorkový, dvouhorkový (dosavadně využíván jako plůdkový výtažník a výtažník, možno v tomto režimu pokračovat) Extenzivní V jarním období v době rozmnožování obojživelníků napouštění, posléze v období 20. 3. . – 10. 9. minimalizovat kolísání hladiny. Výlov rybníka za účelem slovení rybí obsádky v podzimních měsících a po výlovu ihned napouštění, v případě zimování napouštění ihned na konci zimy. Bez letnění; výjimečně po konzultaci s orgány ochrany přírody, např. v případě přemnožení plevelných nebo invazních ryb (okoun, střevlička, sumeček americký apod.). V případě plánovaného zimování rybníka je nutné výlov provést nejpozději do 15. října, aby nedošlo k zazimování ve vodě zimujících druhů obojživelníků. S napouštěním rybníka pak začít již na konci zimy (aby byl zachycen zvýšený průtok z tajícího sněhu). Během platnosti plánu péče možno provést částečné odbahnění (vhodné je odbahnění zkoordinovat s dalšími případnými technickými úpravami a opravami, např. hráze či výpustního zařízení). Částečné odbahnění se bude týkat především střední části rybníka, v blízkosti výpustného zařízení, v lovišti a v trase vodního toku. Obecně při odbahňování volit termín září, říjen. Rybník na podzim (nejpozději do poloviny října) vypustit a slovit. Práce provést v průběhu 2-3 měsíců a s koncem zimy opětovně postupně napustit a zajistit stabilní vodní prostředí pro jarní rozmnožování obojživelníků. Při odbahňování nebude žádný sediment ukládán v prostoru zdrže rybníka, litorálním pásmu nebo v okolí. V rámci realizace je třeba postupovat tak, aby nedošlo k zásadním negativním zásahům do okolních terestrických stanovišť a do litorálního pásma zdrže např. přejezdem těžké techniky. Rybník musí být příští jaro (koncem března) již napuštěný. V čerstvě odbahněné nádrži je třeba po jejím napuštění udržovat alespoň rok (lépe několik let) zvláštní režim, tj. bez ryb nebo s minimální obsádkou, neničící vodní a mokřadní vegetaci.
Způsoby hnojení Způsoby regulačního přikrmování Způsoby použití chemických látek
Rybí obsádky
Při odbahňování nezasahovat do jižních a jihovýchodních partií rybníka (zde se při krajích vyskytují porosty vysokých ostřic). Ponechání části rybníka neodbahněné je nutné z následujících důvodů. V sedimentu kořenuje lakušník a jeho úplné odstranění by mělo výrazně negativní dopad na faunu obojživelníků i bezobratlých živočichů. Samotný dnový sediment poskytuje živný substrát pro bezobratlé živočichy, kteří jsou potravou zde chráněných obojživelníků. bez hnojení Přikrmování obsádky kapra obilovinami či obilním šrotem (z důvodů zachování vhodného společenstva zooplanktonu v průběhu celé vegetační sezóny) v množství nepřesahující 1000 kg za vegetační sezónu. bez použití chemických látek (herbicidy, algicidy, insekticidy, manganistan draselný apod.) bez použití medikovaných krmiv bez vápnění Vhodné nadále pokračovat v zavedeném extenzivním využívání rybníka. Rybník nasazovat mladými a lehkými kategoriemi kapra K1 nebo K2 v
množství do 500 ks K2/ha v polokulturní obsádce s línem L1 nebo s vysazením generačních línů s předpokladem vytření líního plůdku. Při zlepšení kyslíkových parametrů vodního prostředí lze vysadit váčkový plůdek štiky Š0. Starší věkové kategorie dravých ryb z důvodu jejich možné predace larev obojživelníků jsou nepřípustné. Velkou pozornost je nutné při nasazování rybníka věnovat druhové čistotě obsádek.
Ostatní
Případný problém zvýšeného zarůstání rybníka makrofyty je možné ve výjimečných případech řešit dočasnou biomeliorační obsádkou amura bílého alespoň v kategorii Ab2 Chov kachen je nepřípustný. Ošetřování hrázového tělesa před zarůstání vegetací a nálety neprovádět chemickou cestou, ale pouze mechanicky. Nadměrnou biomasu vodních makrofyt je vhodné primárně eliminovat rovněž mechanicky případně využít biomeliorační obsádku ryb. Technické zásahy a opravy, jež vyžadují manipulaci s hladinou (např. oprava hráze, výpustního zařízení, odbahnění) provádět výhradně v období vegetačního klidu. Rybník na podzim (nejpozději do poloviny října) vypustit a slovit. Stavební a údržbové práce provést v průběhu 2-3 měsíců a s koncem zimy opětovně postupně napustit a zajistit stabilní vodní prostředí pro jarní rozmnožování obojživelníků.
Navržená popsaná opatření je nutné rámcově prosazovat do nově zpracovávaných manipulačních a hospodářsko-provozních řádů a do výjimek umožňujících chov ryb. Tyto dokumenty jsou pro vlastníky a uživatele rybníků a rybničních soustav závazné. c) Péče o živočichy Hlavním předmětem ochrany v PP Malá Straka je silně ohrožená kuňka ohnivá (Bombina bombina). Hlavní zásady a pravidla pro zachování její populace a i dalších druhů obojživelníků jsou dány především rámcovou směrnicí péče o rybníky. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Tato část je zpracována formou tabulky, která je uvedena v příloze č. T1 Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich.
b) rybníky Výčet plánovaných zásahů označení plochy nebo objektu 1, vlastní rybník
výměra doporučený zásah (ha)
2, hráz
0,15
0,96
naléhavost termín interval provedení provádění
Bez zásahu. Hospodařit a zásahy provádět dle Rámcové směrnice péče o rybníky. Sečení travních porostů na hrázi. Běžná 2 údržba vyplývající z manipulačního a provozního řádu. Pokud možno ponechat stojící torzo dubového kmenu (význam pro výskyt saproxylického hmyzu).
červen-září 1x za rok
naléhavost 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný 3. stupeň - zásah odložitelný 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo je tvořenou především lesními porosty, jeho součástí je také rybník Velká Straka, který je rovněž významnou batrachologickou lokalitou. V ochranném pásmu PP Malá Straka vyloučit používání biocidů (jak v lesních porostech tak na rybníce Velká Straka). Zajistit, aby po dobu vypuštění rybníka Malá Straka zůstal rybník Velká Straka napuštěný. V tomto okamžiku se stává refugiem pro obojživelníky, kteří tak mohou přečkat dočasné nepříznivé podmínky na rybníku Malá Straka při jeho vypuštění. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Území bude v terénu geodeticky zaměřeno a označeno pruhovým značením po celém svém obvodu. Dále bude označeno tabulemi se státním znakem v počtu 2 ks na obou koncích hráze.
3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Nejsou.
3.5 Návrhy na vzdělávací využití území Umístění stručné informační cedule o PP. Lokalita se nachází na trase značené turistické trasy. 3.6 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území V PP byl v roce 2013 proveden průzkum floristický (Gerža 2013) a batrachologický (Číp 2013). Vzhledem k předmětu ochrany a batrachologickému významu lokality je vhodné provádět častější zjišťování stavu obojživelníků (alespoň jednou za 5 let podrobnější zjištění stavu) Žádoucí je realizovat podrobnější průzkum entomologický.
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Ceny vycházejí z ceníku AOPK ČR pro rok 2012 Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Jednorázové a časově omezené zásahy Pruhové značení po celém obvodu PP
(kalkulováno je s délkou 0,89 km a cenou 1500 Kč/1 km)
Výroba a instalace hraničních cedulí (2 ks) Výroba a instalace informačního panelu Batrachologický průzkum (dvakrát během platnosti plánu péče) Entomologický průzkum Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) Opakované zásahy Sečení travních porostů na hrázi
Orientační náklady za rok (Kč)
----------
1335
----------------------------
6400 8000 18000
-------------------
10000 43735 1875
(kalkulováno je s plochou 0,075 ha a pro členitost a svažitost pozemku s cenou 25000 Kč/ha)
Opakované zásahy celkem (Kč) N á k l a d y c e l k e m (Kč)
Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč)
----------
18750 18750 62485
4.2 Použité podklady a zdroje informací AOPK ČR. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. Číp D. (2013): Batrachologický průzkum EVL Malá Straka. Ms., depon. in Krajský úřad Pardubického kraje, Pardubice. Demek J. (ed.) (1987): Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Praha, Academia. Faltysová H., Bárta F. et al. (2002): Pardubicko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek IV. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 316 pp. Farkač J., Král D. et Škorpík M. [eds.] (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. Gerža M. (2013): PP Malá Straka, okres Chrudim. Floristický přehled. Ms., depon. in Krajský úřad Pardubického kraje, Pardubice. Holcman R. (2012): Návrh revitalizace evropsky významné lokality – rybníka Malá Straka. Ms., Bakalářská práce, depon. in Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí, katedra ekologie, Praha. Marhoul P., Turoňová D. (eds.) (2008): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. Neuhäuslová Z. et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Academia, Praha. Plesník J., Hanzal V. et Brejšková L. [eds.] (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. List of threatened species in the Czech Republic. Vertebrates. AOPK ČR, Praha. Procházka F. [red.] (1977): Floristický materiál ke květeně východních Čech. - Zprav. Kraj. Muz. Vých. Čech, Hradec Králové, 4: 1-120. Procházka F. ed. (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). Příroda, 18: 1-166. Quitt E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Stud. Geogr. 16: 1 – 79. Quitt E. (1975): Mapa klimatických oblastí ČSR 1 : 500 000. Geografický ústav ČSAV, Brno. Skalický V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. In Hejný S., Slavík B. [eds.] (1988): Květena České socialistické republiky 1: 103–121, Academia, Praha. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů. Internetové zdroje Český ústav zeměměřičský a katastrální, Nahlížení do katastru nemovitostí, URL: http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ Katalog mapových informací o lesním a mysliveckém hospodářství ČR Ústavu pro hospodářskou úpravu lesa, URL: http://uhul.cz/mapy/katalog-mapovych-informaci.php Laboratoř geoinformatiky Univerzity J. E. Purkyně, Prezentace starých mapových děl z území Čech, Moravy a Slezska, URL: http://http://oldmaps.geolab.cz/ Mapový server Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, URL: http://mapy.nature.cz/ server Natura 2000 Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, URL: http://natura2000.cz/ Portál české informační agentury životního prostředí Cenia, URL: http://cenia.cz Ústřední seznam ochrany přírody, URL: http://drusop.nature.cz
4.3 Seznam používaných zkratek AOPK ČR – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky IUCN – International Union for Conservation of Nature (Světový svaz ochrany přírody) LHC – lesní hospodářský celek LHO – lesní hospodářské osnovy LHP – lesní hospodářský plán OPRL – oblastní plán rozvoje lesa SLT – soubor lesních typů PP – přírodní památka ZCHÚ – zvláště chráněné území 4.4 Zhotovitel plánu péče Mgr. Michal Gerža Sedloňov 133, 517 91 Deštné v Orlických horách e-mail:
[email protected], tel. 776 829 741 IČO: 72804602 Drobné korekce provedl: Ing. Michal Pešata Krajský úřad Pardubického kraje
5. Obsah 1 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7 1.7.1 1.7.2 1.8 1.9 2 2.1 2.2 2.3 2.4 2.4.1 2.4.2 2.5 2.6 3 3.1 3.1.1 3.1.2 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 4 4.1 4.2 4.3 4.4
Základní údaje o zvláště chráněném území Základní identifikační údaje Údaje o lokalizaci území Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Výměra území a jeho ochranného pásma Překryv území s jinými chráněnými územími Kategorie IUCN Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu Cíl ochrany Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích Základní údaje o nelesních pozemcích Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Plán zásahů a opatření Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Zaměření a vyznačení území v terénu Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Návrhy na vzdělávací využití území Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Závěrečné údaje Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Použité podklady a zdroje informací Seznam používaných zkratek Zhotovitel plánu péče
2 2 2 2 3 3 3 3 3 4 5 5 5 5 11 12 13 13 15 16 16 16 16 16 20 21 21 21 22 22 22 22 23 24 24
Přehled příloh Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů Příloha M4 - Lesnická mapa typologická Příloha M5 - Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů Příloha T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich Fotodokumentace Floristický přehled Batrachologický průzkum (samostatná příloha)
Příloha M1: Orientační mapa s vyznačením PP Malá Straka Mapový podklad: DMU 25 © GEODIS BRNO s. r. o.
N
1,0 km
Příloha M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Mapový podklad © ČÚZK
N
339/1
200 m ochranné pásmo hranice přírodní památky
Příloha M3: Mapa dílčích ploch a objektů Mapový podklad: ortofoto © GEODIS BRNO s. r. o.
N
618G10b/06
2 1
621Aa11 621Aa05a
621Aa08
621Aa01a
621Aa10
200 m hranice PP 2 621Aa05a
hranice a označení nelesních dílčích ploch hranice (dle digitální vrstvy poskytnuté LČR) a označení lesních porostů návrh na umístění cedulí
Příloha M4: Lesnická mapa typologická Mapový podklad: typologická mapa © ÚHÚL
N
618G10b/06
621Aa11 621Aa05a
621Aa08 621Aa10 621Aa01a
200 m hranice přírodní památky hranice lesních porostů (dle digitální vrstvy poskytnuté LČR)
Příloha M5: Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů
N
618G10b/06
621Aa11 621Aa05a
621Aa08 621Aa10 621Aa01a
200 m hranice přírodní památky hranice lesních porostů (dle digitální vrstvy poskytnuté LČR) les nepůvodní les kulturní les přírodě blízký
0,7553
1/A
OL JS DB
70 20 10
19 19 25
1/B
TP OL OL
80 20 100
30 20 28
SM OL
95 5
25 25
621Aa08
0,3929
1/A
621Aa10
0,1535
2/B
doporučený zásah
neléhavost
621Aa05a
označení JPRL (dílčí plocha)
dřeviny
618G10b/06
výměra porostní skupiny (zahrnuté do PP) 0,5943
číslo rámcové směrnice / porostní typ
LHC 513000 Lesy České republiky, státní podnik
zastoupení dřevin (%) průměrná výška porostu stupeň přirozenost i
Příloha T1 Popis lesních porostů a výčet zásahů v nich
poznámka
D
Bez zásahu
E C
Bez zásahu. V dalším deceniu zahájit obnovu Bez zásahu
Dle hospodářské knihy SLT 1G, obmýtí/obnovní doba 80/20. Maloplošně se v porostu vyskytuje i SLT 2S. Místy il ěhospodářské d áč é knihy HB SLT BK 1G,BR Dle obmýtí/obnovní doba 80/20. Místy silně Dle hospodářské knihy SLT 2O, obmýtí/obnovní doba 70/20. Do PP zasahuje jen částí, která zcela odpovírá SLT 1G. Silně podmáčená plocha
E
Bez zásahu
Dle hospodářské knihy SLT 2K, obmýtí/obnovní doba 90/20. Do PP
Zcela okrajově zasahuje PP ještě do následujících porostů: 621Aa11 621Aa01a
0,0488 0,0079
Údaje o zastoupení dřevin jsou v tabulce T1 upraveny podle terénního šetření, nejsou zcela převzaty z hospodářské knihy. Pro porosty zastoupené jen částí ví PP je podíl dřevin stupeň přirozenosti dle vyhl. č. 60/2008 Sb. - A – les původní, B – les přírodní, C – les přírodě blízký, D – les kulturní, E – les nepůvodní naléhavost
1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany) 2. stupeň - zásah vhodný 3. stupeň - zásah odložitelný
