PERNICA, B. Příspěvek k metodice posuzování využití vnějších zdrojů v ozbrojených silách ČR. In Využití vnějších zdrojů v podmínkách AČR. 1. vyd. Brno : Univerzita obrany, 2006. ISBN 80-7231-143-3. s. 32-41.
Příspěvek k metodice posuzování možností využití vnějších zdrojů v ozbrojených silách ČR mjr. Ing. Bohuslav Pernica, Ph.D. Zásadním problémem posuzování možností pro využívání vnějších zdrojů v ozbrojených silách je otázka určení úkolů, jejichž provedení lze zajistit jak různými kategoriemi vlastního personálu, tak personálem třetích osob (dodavatelsky). Důležitou roli při rozhodování o nahrazení vlastního personálu personálem cizím hrají ekonomická kriteria. V souvislosti s posuzováním možností využívat vnější zdroje prezentuje příspěvek systematizaci personálu ozbrojených sil ČR, přiřazuje mu činnosti, které lze zabezpečit z vnějších zdrojů a nastiňuje postup, podle kterého lze rozhodnout o ekonomické výhodnosti zabezpečení vybrané činnosti z vnějších zdrojů.
ÚVOD Jen málo autorů píšících v resortu Ministerstva obrany ČR (MO) o využití vnějších zdrojů v ozbrojených silách se zaměřuje na řešení praktických problémů vyskytujících se v souvislosti se strategií outsourcingu, tj. vyčleňování úkolů doposud zajišťovaných vlastním personálem ozbrojených sil ČR k zabezpečení na bázi obchodně-smluvního vztahu. [21] Důsledkem je zatím nízká propracovanost metodik [22, 24] pro využívání outsourcingu, která může vést k neekonomickému využívání veřejných prostředků. [44] V této souvislosti je cílem příspěvku přispět k metodice posuzování možností využívání outsourcingu v ozbrojených silách ČR stručným rozborem dvou okruhů problémů souvisejících s outsourcingovými rozhodnutími. Jde o kategorizaci personálu ozbrojených sil ČR a určení možností jeho nahrazení výkony dodavatelských subjektů a otázku ekonomické racionality zabezpečování některých výkonů na tržním principu.
Personální kategorie v ozbrojených silách ČR a možnosti jejich nahrazení Na základě některých pramenů [20, 21] zabývajících se otázkou využití vnějších zdrojů ve veřejném sektoru, a v ozbrojených silách zvlášť, můžeme
PERNICA, B. Příspěvek k metodice posuzování využití vnějších zdrojů v ozbrojených silách ČR. In Využití vnějších zdrojů v podmínkách AČR. 1. vyd. Brno : Univerzita obrany, 2006. ISBN 80-7231-143-3. s. 32-41.
formulovat pracovní definici strategie outsourcingu prováděného ve veřejném sektoru: „Outsourcingem si instituce veřejného sektoru člení úkoly, které nemůže z důvodů nákladů nebo kvality efektů samy vykonávat, a proto je zajišťuje prostřednictvím třetích osob. Těmito třetími osobami mohou být jiné instituce veřejného sektoru, nebo se může jednak o soukromé osoby. V žádném případě však nelze outsourcingem vyčlenit úkoly na úseku výkonu státní správy a uplatňování státní moci, které má veřejná instituce ze zákona zajišťovat“ Pokud jde o ozbrojené síly, mezi úkoly, které lze zajistit jiným způsobem než činností ozbrojených sil, patří: • Úkoly podpory výkonu státní správy na úseku vnější bezpečnosti zajišťované vojenským způsobem a správy organizačních prvků ozbrojených sil. Sem patří např. patří úkol zajistit vedení účetnictví, [40] financování organizačního prvků, personalistiku apod. • Úkoly podpory funkčnosti ozbrojených sil na území státu i za hranicemi státu spadajících do oboru logistiky a technického zabezpečení činnosti ozbrojených sil. Jde např. o úkoly vytváření, udržování a obhospodařování zásob vymezených komodit (PHM, munice, výstroj aj.), zabezpečení stravovacích služeb, ubytovacích služeb, oprav speciální techniky apod. Patří sem i úkoly zajištění komunikačních služeb. [9] • Úkoly podpory funkčnosti ozbrojených sil a výkonu státní správy mající charakter zabezpečení přípravy personálu ozbrojených sil a správních úřadů. Jde o úkoly přípravy personálu vzděláváním, jazykovou přípravou a výcvikem. [36] • Úkoly podpory funkčnosti ozbrojených sil a výkonu státní správy mající charakter zabezpečení zdraví a sociálních potřeb personálu ozbrojených sil a správních úřadů. Jedná se o úkoly zdravotní a nemocenské péče [36, 37] a o úkoly zabezpečení sociální politiky zaměstnavatele. • Úkoly zdokonalování/modernizace vojenské výzbroje, výstroje, zbraňových a technických systému a jejich výzkum a vývoj. [30]
PERNICA, B. Příspěvek k metodice posuzování využití vnějších zdrojů v ozbrojených silách ČR. In Využití vnějších zdrojů v podmínkách AČR. 1. vyd. Brno : Univerzita obrany, 2006. ISBN 80-7231-143-3. s. 32-41.
Pokud bychom šli do krajnosti, pak úkoly ozbrojených sil v mezinárodní politice mohou zabezpečovat také tzv. soukromé armády. [14] Ty však nemají ochranu v mezinárodním právu veřejném, [1, 11] a proto se otázkou nahrazení vojáků žoldnéři nebudeme dále nijak zabývat. Vyjmenované úkoly jsou ve struktuře resortu MO ČR zabezpečovány institucemi s různým hospodářským statusem. Jde o vnitřní organizační jednotky organizační složky státu, případně celé organizační složky státu, příspěvkové organizace, [32] a státní podniky. [43] Avšak z pohledu outsourcingu jsou uvedené úkoly zabezpečovány personálem resortu MO ČR. Základní dělení tohoto personálu vycházející z mezinárodní metodiky [10] a zohledňující pojmenování jednotlivých kategorií podle české legislativy [33, 36] zobrazuje obr. č. 1. Obr. č. 1: Struktura personálu resortu MO ČR personál resortu obrany České republiky neaktivní aktivní vojenský nevojenský ve služebním v pracovním poměru poměru profesionální
vojáci z povolání
státní zaměstnanci
ve zvláštním poměru
občanští zaměstnanci
vojáci náhradní služby neprofesionální vojáci v záloze
vojáci v záloze na vojenském cvičení
žáci vojenských škol
vojáci konající mimořádnou službu pramen: PERNICA, B. Ozbrojení síly, branná povinnost a profesionalizace. 1.vyd. Brno: Univerzita obrany, 2005. ISBN 80-7231-016-X, s. 52.
Uvažujeme-li o problematice outsourcingu do úvahy připadají pouze personální kategorie aktivního profesionálního personálu, tj. zaměstnanců českého státu - osob ve služebním nebo pracovním poměru. Zde jde o vojáky z povolání, státní zaměstnance a občanské zaměstnance. Zaměstnanecký poměr
PERNICA, B. Příspěvek k metodice posuzování využití vnějších zdrojů v ozbrojených silách ČR. In Využití vnějších zdrojů v podmínkách AČR. 1. vyd. Brno : Univerzita obrany, 2006. ISBN 80-7231-143-3. s. 32-41.
těchto kategorií, jejich zaměstnanecká práva a povinnosti, úkoly, které mají být těmito kategoriemi personálu zabezpečeny, ale také jejich ekonomická nákladovost určována na základě jejich nároků na odměnu za vykonanou práci, zaměstnaneckých výhod a nároků na zabezpečení odpovídajících podmínek pro výkon práce či služby je dána zvláštními právními předpisy, které uvedené otázky upravují. Výlučné postavení mají státní zaměstnanci, kteří zajišťují plnění úkolů na úseky výkonu státní správy, a tudíž jejich činnost nelze nahradit dodavatelsky. Výlučného postavení požívají také vojáci z povolání, pakliže charakter jimi vykonávaných činností vyžaduje status kombatanta, tzn. osoby požívající ochranu v mezinárodním právu na základě její příslušnosti ke státem organizovaných vojenských nebo polovojenských ozbrojeným silám. V této souvislosti existuje mnoho činností z výše pěti vyjmenovaných okruhů úkolů, které zdánlivě nevyžadují od osob zabezpečujících jejich výkon status kombatanta, přesto jsou vojáky z povolání vykonávána. To je dáno několika důvody. Status kombatanta je logicky přiznán i osobám, které plní logistické úkoly ve prospěch bojujících jednotek. Stejný status je přiznávám i osobám zabezpečujícím plnění úkolů v oblastech, kde se předpokládá potřeba pohotovosti plnění úkolů podpory ozbrojených sil a tudíž je třeba tuto oblast alespoň částečně organizovat na bázi vojenské kázně. Status kombatanta je přiznáván i osobám, s nimiž se v případě uvádění ozbrojených sil do vyšších stupňů pohotovosti či jejich nasazení v zahraničí počítá ve vytvářených uskupeních. Jde tedy o pohotovost personálu potřebného k zajištění základních operačních schopností, které může v případě potřeby dále předávat. Status kombatanta mají také osoby ve vzdělávacích a výcvikových zařízení, vyžaduje-li to způsob přípravy personálu ozbrojených sil, zejména zvykání personálu na vojenskou kázeň a na vojenský způsob organizace života. Počet osob se statusem kombatanta, jež přesto neplní přímé bojové úkoly, je určován modelem ozbrojených sil [17], ambicemi státu v zahraniční politice při používání ozbrojených sil a preferencemi správního orgánu při stanovování personální
PERNICA, B. Příspěvek k metodice posuzování využití vnějších zdrojů v ozbrojených silách ČR. In Využití vnějších zdrojů v podmínkách AČR. 1. vyd. Brno : Univerzita obrany, 2006. ISBN 80-7231-143-3. s. 32-41.
strategie. Otázka výběru takových služebních pozic představuje samostatnou problematiku vojenské personalistiky. Činnosti vykonávané vojáky z povolání, kteří mají status kombatanta, přesto nejsou určeni k plnění přímé bojové činnosti, mohou vykonávat občanští zaměstnanci nebo zaměstnanci dodavatelských subjektů. Historicky byly nevojáci zařazováni na jinak vojenská místa v případě, že se je nepodařilo obsadit vojáky. [2] Jednalo se však obsazování míst v mírovém rámci ozbrojených sil, a vojenské posádky takto představovaly vždy místními samosprávami vítaného zaměstnavatele. V případě událostí, jež si vyžadovaly ochranu personálu ozbrojených sil mezinárodním právem, docházelo k nahrazování civilního personálu personálem vojenským. Výjimku představují nemobilní útvary ozbrojených sil - základny, jejichž částečná obsluha civilním personálem je vždy levnější a kvalitnější, než je jejich úplná obsluha personálem vojenským, uvažujeme-li také existenci neprofesionálního personálu. Jistou část úkolů může být vždy výhodnější zabezpečovat pouze vlastním personálem z řad občanských zaměstnanců. Jde o případ zabezpečení pohotovosti vojenských úvarů vyžadující si v případě potřeby na činnost vykonávanou občanským zaměstnance povolání tohoto zaměstnance do aktivní vojenské služby. S tím je spojena také otázka minimalizace nákladů na zajištění ochrany utajovaných skutečností. [39] Vlastní personál ozbrojených sil preferující často dlouhodobý zaměstnanecký poměr je cestou zpravodajské služby vždy lépe kontrolovatelný než personál a chování dodavatelských subjektů. Zabezpečení určitých úkolů vlastním personálem je výhodné také v případě, že zabezpečení některých úkolů je ekonomicky nesmyslné buď z důvodu vyšších nákladů na zajištění úkolů ze strany dodavatele při zachování stejné kvality (hledisko hospodárnosti), nebo z důvodu nevyhovující konkurenční struktury trhu, které neumožňuje ani snížit náklady, ani zvýšit kvalitu zabezpečovaného úkolu (hledisko efektivnosti).
PERNICA, B. Příspěvek k metodice posuzování využití vnějších zdrojů v ozbrojených silách ČR. In Využití vnějších zdrojů v podmínkách AČR. 1. vyd. Brno : Univerzita obrany, 2006. ISBN 80-7231-143-3. s. 32-41.
Nákladový poměr, konkurenční struktury a proměnlivost trhu Výkon
jednotlivých
úkolů
zabezpečovaných
ozbrojenými
silami
je
charakterizován náklady na jejich realizaci. Při úvahách rozhodnutí nahradit výkon zajišťovaný vlastním personálem dodavatelským subjektem, tzn. jeho personálem, hrají klíčovou roli personální náklady [25, 26, 27, 29, 31, 36, 41, 45], neboť zpravidla představují největší nákladovou položku. Samotné personální náklady se při nejvyšší míře agregace vážou jak k výše uvažovaným personálním kategoriím, tak také při nejpodrobnějším rozlišení až k jednotlivým povoláním obsaženým v katalogu prací [13], jejichž nositelé zabezpečují výkon uvažovaných úkolů. Samotné personální náklady hrají také důležitou roli při rozhodování, které úkoly ozbrojených sil nevyžadující status kombatanta budou zabezpečovány buď vojáky z povolání, nebo občanskými zaměstnanci či jinými personálními kategoriemi. Vzájemné srovnávání těchto nákladů může také přispět při odhadech finanční náročnosti procesu profesionalizace ozbrojených sil, neboť ta není z ekonomického hlediska ničím jiným než procesem nahrazování výkonu úkolů zajišťovaných neprofesionálním vojenským personálem některou z kategorií buď vlastního profesionálního personálu, nebo personálu dodavatelských subjektů. Porovnání těchto nákladů lze provádět pomocí nákladového poměru, blíže [18]. Pro outsourcing je důležité vzájemné srovnání personálních nákladů připadajících na daná povolání v kategorii vlastního personálu, např. kuchař, tiskař, vysokoškolský učitel, všeobecný lékař atd., které mohou být nahrazena dodavatelsky, s údaji celostátní statistiky úplných nákladů práce těchto povolání. Tímto způsobem lze odhadnout základní potenciál úspory nebo expanze nákladů na zabezpečení výkonu daného úkolu, jež je předmětem zamýšleného outsourcingu. Přirozeně, že se nelze spokojit jen s odhadem nákladového poměru v jednom roce, ale vzhledem k tomu, že outsourcing jako strategie znamená přijetí dlouhodobého rozhodnutí a často jen velmi těžko vratného rozhodnutí, je třeba také posoudit vývoj uvažovaného nákladového poměru v dlouhodobém horizontu.
PERNICA, B. Příspěvek k metodice posuzování využití vnějších zdrojů v ozbrojených silách ČR. In Využití vnějších zdrojů v podmínkách AČR. 1. vyd. Brno : Univerzita obrany, 2006. ISBN 80-7231-143-3. s. 32-41.
Vzhledem k tomu, že rozhodnutí o outsourcingu mají charakter rozhodnutí o produkci, přesněji o způsobu zabezpečení plnění vybraných úkolů instituce, jde o programová rozhodnutí, a tudíž posuzovaný časový horizont by neměl být kratší než 3 roky. Vzhledem k tomu, že realizace outsourcingu představuje také veřejnou zakázku [38] spojenou často s nemalými transakčními náklady [15], kterou je třeba administrativně připravit a vyhovět přitom kritériím základních právních norem upravujících problematiku financování veřejných zakázek z veřejných financí a transparentnosti průběhu výběru dodavatele [38] a zároveň je třeba také dlouhodoběji vyhodnocovat plnění smluv ze strany vybraných dodavatelských subjektů, měl by být vývoj nákladového poměru zkoumán v horizontu alespoň 5 let. Periodu pěti let lze považovat také za dostatečnou jak z hlediska projevení se tržních změn, které mohou mít vliv na určení ceny práce povolání, která jsou předmětem outsourcingu, tak také z hlediska určení rozpočtových možností a priorit ozbrojených sil. To prvně jmenované souvisí s ustáleností konkurenčních struktur a určením činitelů a dynamiky jejich působení, které mohou přivodit změnu těchto struktur na zájmových trzích. Např. původně oligopolní trh se může stát v důsledku globalizačních procesů trhem monopolním, což pro poptávajícího neznamená jen automatické získání závislosti na monopolním dodavateli, ale také riziko původně nepředpokládaného růstu ceny dodávané služby či riziko poklesu kvality plnění. Jak se lze přesvědčit z disertační práce Jan Pavla [15], základy metodiky určování konkurenčních struktur a odhadu jejího vývoje existují. Posouzení možností a priorit ozbrojených sil je důležité zejména k faktu přijetí společné evropské měny a s tím související hodnocené situace veřejných financí. Většina evropských států, a Česko není a asi nebude výjimkou, řeší otázku nadměrného veřejného zadlužení a nadměrného deficitu veřejných rozpočtů cestou škrtů ve vojenských výdajích. [19] V takové situaci by si ozbrojené síly vyčleněním některých úkolů plněných doposud vlastním personálem do „područí“ monopolního dodavatele automaticky zužovaly své rozpočtové možnosti.
PERNICA, B. Příspěvek k metodice posuzování využití vnějších zdrojů v ozbrojených silách ČR. In Využití vnějších zdrojů v podmínkách AČR. 1. vyd. Brno : Univerzita obrany, 2006. ISBN 80-7231-143-3. s. 32-41.
Vedle konkurenčních struktur dodavatelských subjektů na trhu služeb je třeba posoudit také trendy vývoje trhu jednotlivých outsourcovaných povolání, tj. trh práce. Nedostatek některých povolání povede zpravidla k růstu ceny jejich práce, který se projeví ve finální ceně dodávané služby nebo její kvalitě. To je třeba si uvědomit zejména při přípravě záměrů na outsourcování úkolů, jejichž zabezpečení vyžaduje vysoce kvalifikovaný personál, jako jsou např. služby v oblasti vysokoškolského vzdělávání vyžadující příslušný počet kvalifikovaných garantů studijního programu [12]. Jak dokazují Čechovy studie [3, 4, 5, 6, 7, 8], počet profesorů, docentů a doktorů je určován na přirozených základech a zvýšení jejich počtu administrativními zásahy nevede dlouhodobě ke zvýšení kvality vysokoškolského vzdělávání, ale spíše k opaku. Takže např. úplné převedení úkolů Univerzity obrany na soukromoprávní subjekt nebo veřejnou vysokou školu může v konečném důsledku znamenat růst finančních požadavků ze strany klíčového personálu, které jsou zatím na rozdíl od ostatních vysokých škol [28] omezeny předpisy pro odměňování platnými pro stát [31]. MO by se tímto také vzdalo možnosti „přinutit“ takto uvolněný personál k zaměření jeho činnosti směrem požadovaným ze strany MO za současných relativně výhodných ekonomických podmínek pro MO.
ZÁVĚR Racionální využívání strategie outsourcingu v ozbrojených silách vyžaduje kontrolovat úplné náklady práce vybraných kategorií personálu, u nichž existuje předpoklad nahrazení jejich činnosti dodavatelsky, a průběžně mapovat tržní strukturu ve vytipovaných odvětvích trhu služeb, z kterých pocházejí potenciální dodavatelé outsourcovaných činností. V tomto směru má správní aparát ozbrojených sil ČR stále rezervy. K jejich eliminaci nepřispěje jen zlepšení informační základny pro racionálnější přijímání rozhodnutí o využití vnějších zdrojů v ozbrojených silách ČR, ale zejména lepší koordinace vztahů uvnitř resortu MO ČR. Na sledování nákladů práce u vytipovaných povolání a posuzování vývoje konkurenčních struktur na vybraných trzích se totiž mohou podílet také pracoviště Univerzity obrany, protože se nejedná jen o důležitý
PERNICA, B. Příspěvek k metodice posuzování využití vnějších zdrojů v ozbrojených silách ČR. In Využití vnějších zdrojů v podmínkách AČR. 1. vyd. Brno : Univerzita obrany, 2006. ISBN 80-7231-143-3. s. 32-41.
požadavek praxe, ale také zajímavou otázku teorie. Otázkou je, zda je o takové řešení zájem, a jsou-li pracoviště Univerzity obrany schopna takovouto výzvu nejen přijmout, ale mají-li také dostatečné schopnosti takovému požadavku dostát.
POUŽITÁ LITERATURA [1] BAJGAR, J. aj. Haagské úmluvy v systému mezinárodního humanitárního práva II. díl. 1.vyd. Praha: Správa sociálního řízení MNO, 1992. ISBN 80-85469-41-3. [2] BÍLEK Jiří. Občanští zaměstnanci vojenské správy a jejich odborové organizace v letech 1918-2000. Historie a vojenství. 2000, roč. 49, č. 3, s. 617-645 [3] ČECH, V., JEVICKÝ, J. a MÜLLER, A. Modelling of the Keeping Process of the University Staff Structure. In Proceedings of 35th International Conference Modelling and Simulation of Systems MOSIS 2001, díl 2., Hradec nad Moravicí, 2001, s. 9-14, ISBN 80-85988-58-5. [4] ČECH, V., JEVICKÝ, J. a MÜLLER, A. Ovlivňování složení pedagogického sboru jako prostředek řízení systému jakosti školy. In Sborník semináře Výstavba systému jakosti školy, Brno, 2001, s. 10-14, ISBN 80-214-1935-0. [5] ČECH, V., JEVICKÝ, J. a MÜLLER, A. Řízení kariér pedagogických pracovníků vysokých škol v rezortu Ministerstva obrany. Příspěvek na 5. mezinárodní konferenci o informatické podpoře personálních procesů v ozbrojených silách a státní správě - řízení služebních kariér, Praha, 2001, 7 s. [6] ČECH, V., JEVICKÝ, J. a MÜLLER, A. Scientific Age as a Subjective Flow of Time and its Consequences for the Qualification Composition of Scientific-Pedagogical Staff. In 33rd International Conference Modelling and Simulation of Systems MOSIS'99, Proceedings MANAM'99, Rožnov pod Radhoštěm, 1999, s. 23-28, ISBN 80-85988-34-8. [7] ČECH, V., JEVICKÝ, J. Model relativního zastoupení profesorů, docentů a odborných asistentů v sociální skupině učitelů vysoké školy. In Proceedings of XXth International Workshop Advanced Simulation of Systems ASIS'98, Vol. 2, Krnov, 1998, s. 195-200, ISBN 80-85988-27-5. [8] ČECH, V., MÜLLER, A. Meze zvyšování podílu vysokoškolsky vzdělaných osob v populaci. In Proceedings of 32nd International Conference Modelling and Simulation of Systems MOSIS'98, Vol. 3, Sv. Hostýn - Bystřice pod Hostýnem, 1998, s. 149-156, ISBN 80-85988-25-9. [9] JANDA, J. Outsourcing v resortu MO ČR [diplomová práce]. 1.vyd. Brno: Univerzita obrany, 2005. [10] KLÍMA Ladislav. Klasifikace výdajů na obranu v mezinárodním systému strategického plánování obrany. Vojenské rozhledy. 1994. roč. 2, č. 4. s. 37- 50. [11] MALENOVSKÝ, J. Mezinárodní právo veřejné – obecná část. 3.vyd. Brno: Doplněk, 2002. ISBN 80-7239-109-7 [12] Minimální standardy Akreditační komise pro posuzování žádostí o akreditaci, rozšíření akreditace a prodloužení doby platnosti akreditace studijních programů a jejich oborů. [http://www.msmt.cz/_DOMEK/default.asp?ARI=102459&CAI=3131] [13] nař. vlády č. 469/2002 Sb., kterým se stanoví katalog prací a kvalifikační předpoklady a kterým se mění nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě ve znění pozdějších předpisů [14] O’BRIEN Kevin, SARVAŠ Štefan. Soukromé armády - nový element na mezinárodní scéně.
PERNICA, B. Příspěvek k metodice posuzování využití vnějších zdrojů v ozbrojených silách ČR. In Využití vnějších zdrojů v podmínkách AČR. 1. vyd. Brno : Univerzita obrany, 2006. ISBN 80-7231-143-3. s. 32-41.
Mezinárodní vztahy. 1999, roč. 23, č. 4, s. 19-25. [15] PAVEL, J. Analýza vlivu konkurenční struktury na efektivnost realizace veřejných zakázek. [doktorská disertační práce] 1.vyd. Praha: VŠE, 2004. [16] PAVEL, J. Velikost a struktura výdajů na národní obranu v Československu v letech 1918 až 1938. 1.vyd. Praha: Národohospodářský ústav J. Hlávky, 2004. ISBN 80-86729-14-1. [17] PERNICA, B. Ozbrojení síly, branná povinnost a profesionalizace. 1.vyd. Brno: Univerzita obrany, 2005. ISBN 80-7231-016-X [18] PERNICA, B. Profesionalizace Armády České republiky a problém hospodárnosti [doktorská disertační práce]. 1. vyd. Vyškov: VVŠ PV, 2003. [19] PERNICA, B. Reformy ozbrojených sil a jejich omezení reformami veřejných rozpočtů na příkladu vybraných zemí. In. Theoretical and Practical Aspects of Public Finance [sborník abstraktů + CD]. 1. vyd. Praha: VŠE, 2004. ISBN 80-245-0677-7. [20] PLIENEGGER, Alfred. Privatisierung im Bundesheer. Truppendienst. 1994, Jg. 33, Nr. 5, S. 392-395. [21] PÖCHER Harald. Outsourcing in Streitkräften. Österreichische Militärische Zeitschrift. 1999, Jg. 37, Nr. 2, S. 177-182. [22] Prozatímní směrnice pro implementaci outsourcingu do AČR. Praha: SE MO ČR, 2004. [23] Úloha soukromého sektoru v rámci obrany státu. (Sborník přednášek ze semináře NATO konaného ve dnech 28. a 29. dubna 1997 v Praze) 1.vyd. Praha: MO ČR, 1997. ISBN 80-86049-10-8 [24] Všeobecné zásady k zabezpečení služeb úklidu civilní službou. Praha: Sekce podpory MO ČR, 2004. [25] vyhláška MO č. 266/1999 Sb., o způsobu zabezpečování bezplatného stravování, výstrojních a přepravních náležitostí a o zabezpečování ubytování vojáků z povolání ve znění pozdějších předpisů [26] vyhláška MO č. 267/1999 Sb., kterou se stanoví výše náborového příspěvku, příspěvku při přestěhování a stravného a postup při přiznávání cestovních a jiných náhrad vojákům z povolání ve znění pozdějších předpisů [27] zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku ve znění pozdějších předpisů [28] zákon č. 111/1998 Sb., …(zákon o vysokých školách) ve znění pozdějších předpisů [29] zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách ve znění pozdějších předpisů [30] zákon č. 130/2002 Sb., …(zákon o podpoře výzkumu a vývoje) ve znění pozdějších předpisů [31] zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech ve znění pozdějších předpisů [32] zákon č. 218/2000 Sb., …(rozpočtová pravidla) ve znění pozdějších předpisů [33] zákon č. 218/2002 Sb., …(služební zákon) ve znění pozdějších předpisů [34] zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky ve znění pozdějších předpisů [35] zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů [36] zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání ve znění pozdějších předpisů [37] zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách ve znění pozdějších předpisů [38] zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů
PERNICA, B. Příspěvek k metodice posuzování využití vnějších zdrojů v ozbrojených silách ČR. In Využití vnějších zdrojů v podmínkách AČR. 1. vyd. Brno : Univerzita obrany, 2006. ISBN 80-7231-143-3. s. 32-41.
[39] zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti [40] zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů [41] zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění ve znění pozdějších předpisů [42] zákon č. 65/1965 Sb., Zákoník práce ve znění pozdějších předpisů [43] zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku ve znění pozdějších předpisů [44] zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole [45] zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů
Methodological Instruments Supporting Outside Resource Using in the Czech Armed Forces Available methodological tools of outsourcing-options in the armed forces are to solve the issue of identifying the functions that the armed forces are able to perform using either their own „internal“ assets or personnel or via contracting. The key to this problem is to involve into general consideration of these alternatives appropriate economic standards answering to the question whether the outsourcing alternative will be feasible and economically beneficial for the armed forces both in the short- and long-term. This paper shows a way to solve this economic issue. In this essay, the Czech Armed Forces personnel has been systematized according to assigned activities and known possibilities to substitute these activities with contracted ones. The paper outlines a potential method of examining long-term economic expedience of outsourcing projects for the armed forces.