Písmo psacího stroje (neproporcionální) Antikva

MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ

Práce s textem Úvod ........................................................1 Stavební prvky dokumentu ...................1 Vlastnosti písma .......................................2 Vlastnosti odstavce ..................................3 Vlastnosti stránky .....................................4 Dokument ................................................4 Prostøedí textového editoru ..................5 Panely nástrojù a stavový øádek ..............5 Práce s dokumentem jako s celkem.....6 Spuštìní textového editoru.......................6 Nový dokument, použití šablony ..............6 Pøepínání mezi otevøenými dokumenty, zavøení dokumentu...................................7 Uložení a otevøení dokumentu .................7 Náhled dokumentu pøed tiskem................8 Vzhled stránky papíru...............................8 Tisk dokumentu ........................................8 Základní dovednosti...............................9 Klávesnice, klávesové zkratky..................9 Pohyb v textu pomocí klávesnice a myši..9 Výbìr èásti textu.......................................9 Schránka – kopírování a pøesun textu....10 Odvolání poslední operace ....................10 Hledání a nahrazování textu ..................10 Historie písma ........................................10 Mìøítko zobrazení – lupa........................11 Pøiøazení stylu odstavce .........................11 Formátování písma ................................12 Proložení znakù, psímo v poèítaèi..........12 Formátování odstavce............................13 Tok textu.................................................13 Tabulátory, druhy zarážek......................14 Ohranièení a stínování odstavce............14 Automatické èíslování ............................15 Vkládán polí a dalších spec. znakù ........15 Práce se záhlavím a zápatím .................16

Titulní strana

Obsah Tabulky..................................................16 Vytvoøení tabulky....................................16 Editace tabulky .......................................17 Formátování vzhledu tabulky .................18

Ministerstvo školství, mládeže a tìlovýchovy Základní pomocné nástroje ................18 Kontrola pravopisu .................................18 Automatické opravy................................18 Dìlení slov..............................................19 Výbìr jazyka...........................................19 Synonyma ..............................................19 Základní typografická pravidla............19 Používání a kombinování písem ............19 Vyznaèování v textu ...............................19 Vázání odstavcù, sirotci a vdovy ............19 Pøedložky a spojky na konci øádek, tvrdá mezera ..........................................19 Dìlení slov..............................................20 Umístìní titulkù a obrázkù na stránce, èlenìní dokumentu .................................20 Znaky, ve kterých se èasto chybuje .......20

Rozšiøující témata.................................21 Obrázky v textu ......................................21 Umístìní a formátování obrázku ............21 Použití textových polí .............................22 Psaní textu do sloupcù ...........................22 Zmìna stylù odstavcù ............................23 Víceúrovòové èíslování ..........................24 Ohranièení stránky .................................24 Základní nastavení editoru .....................24 Panel nástrojù Kreslení ..........................24

Otázky....................................................25 Správné odpovìdi ................................27

Sekce státní informaèní politiky ve vzdìlávání (SIPVZ)

Práce s textem Manuál ke školení úrovnì Z

Pavel Roubal

MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ

Copyright © Ing. Pavel Roubal, Bratøice 67, 395 01 Pacov (web autora: www.eduIT.cz). Žádná èást této publikace nesmí být bez souhlasu autora kopírována, tištìna, reprodukována, uchovávána na elektronických médiích nebo rozesílána. Tato publikace je urèena pouze k použití pro školení v Projektu I – Informaèní gramotnost podle usnesení vlády ÈR è. 351/2000 o Koncepci státní informaèní politiky ve vzdìlávání, a to pouze v jednom výtisku pro každého lektora nebo úèastníka kurzu.

Literatura, obsah

Doporuèená literatura

Práce s textem

Autor dìkuje nakladatelstvím Computer Press, a. s., Hornocholupická 22, 143 00 Praha 4 a Grada Publishing, a. s., U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7, za svolení k použití materiálù, které jsou souèástí jimi vydaných knih.

 Microsof Word, jednoduše, srozumitelnì, názornì, kolektiv autorù,

Byly použity èásti tìchto knih:

 Word 2000 – podrobná pøíruèka zaèínajícího uživatele, kolektiv autorù, Grada

Kolektiv autorù

Microsof Windows, jednoduše, srozumitelnì, názornì Computer Press 2003

Computer Press, 2003 Publishing, 1999

 MS Word jednoduše, Pavel Roubal, Computer Press, 2000

Pavel Roubal

Windows 2000 jednoduše Computer Press 2000

 MS Word na první pokus, Jerry Joyce, Marianne Moon, Computer Press, 2000

Pavel Roubal

Microsoft Word 2000 jednoduše Computer Press 2000

 Píšeme ve Wordu, Vladimít Bøíza, Grada Publishing, 2001

Pavel Roubal

Poèítaèová grafika pro úplné zaèáteèníky Computer Press 2002

Pavel Roubal

Nebojte se poèítaèe Grada Publishing 2001

Pavel Roubal

Windows XP – podrobný prùvodce zaèínajícího uživatele Grada Publishing 2002

Poznámky k prohlížení a tisku tìchto materiálù: K prohlížení je možné použít libovolný program, který umí naèíst formát PDF. Doporuèena je poslední èeská verze programu Acrobat Reader. Tisknout materiály je možné na libovolné tiskárnì. V zájmu èitelnosti a úspor nákladù byly pøi tvorbì manuálu vynechány všechny na tisk nároènìjší grafické prvky, jako barvy, stínování, plné tmavé plochy apod. Pøesto není pøíliš vhodné materiály množit na kopírce. Manuál obsahuje sejmuté obrazovky, tj. obrázky, které na kopírovaných listech mohou být špatnì viditelné.

 Word v kanceláøi, Josef Pecinovský, Grada Publishing, 2002

 MS Word 2000 – multimediální pøíruèka pro každého (freeware, CD Poèítaè pro každého 5/2003 a speciál Zaèínáme s poèítaèem, kolektiv autorù), Grada Publishing, 2003, Vogel Burda Communications, 2003 Složení seznamu doporuèené literatury je dáno osobní zkušeností autora. Existuje jistì øada dalších kvalitních publikací i jiných vydavatelù. Vhodné tituly (tištìné i elektronické) vám jistì rád poradí vᚠškolitel, pøípadnì ICT koordinátor vaší školy. Celou øadu publikací najdete napøíklad na internetu na stránkách on-line knihkupectví.

Poznámky k textu Názvy kláves, nabídek a pøíkazù jsou odlišeny jiným druhem písma. Odstavce, oznaèené nadpisy Zajímavosti, Doplòující informace a Rozšiøující témata, obsahují informace, které není v tuto chvíli potøeba aktivnì zvládnout.

Text není úplným pøehledem probíraných témat, obsahuje jen základní informace ke každé oblasti, které by absolvent školení Z mìl zvládnout.

MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ

Úvod

Úvod, stavební prvky dokumentu

Stavební prvky dokumentu – písmo, odstavec, stránka, kapitola, dokument, vložené objekty

Myslím, že citát od Jana Amose Komenského se hodí i do poèítaèového manuálu: „Nejkrásnìjším dílem Božím je svìt, všeliké neviditelné Božské vìci viditelnì ukazující. Nejkrásnìjší je naše duše, jíž je dáno myšlením zobrazovat v svém nitru svìt i vìci veškery. Nejkrásnìjší je øeè, jejíž pomocí vmalováváme všeliké obrazy své duše v duši druhého. Nejkrásnìjší jsou knihy, písmem ladnì sestavené, jimiž zpodobenou moudrost posíláme lidem, místnì nebo èasovì vzdáleným, ba dokonce i pozdnímu potomstvu. Nejkrásnìjším darem Božím je vynález tiskových liter, jimiž se knihy nesmírnì rychle rozmnožují.“ A to neznal možnosti dnešních poèítaèù, které rychlost rozmnožování knih (a vùbec tiskovin) ještì znásobily… Na nás je, aby to byla „zpodobená moudrost“.

Práce s textem nespoèívá v ovládání (jednoho) textového editoru Práce s písmem (textem) není, jak vidíme z citátu, žádná novinka. Se sazbou si „hrály“ celé generace grafikù, tiskaøù a sazeèù. Také ovládání dnešních textových editorù vychází ze zásad, které vznikaly po staletí a které jsou provìøené èasem. Je tøeba pochopit a nauèit se tyto zásady a pak již jen hledat, kde pøíslušná nastavení vlastností písma, odstavce, stránky a dokumentu „skryli“ autoøi konkrétního textového editoru, programu pro práci s textem na poèítaèi. Základem je tedy pochopení obecných zákonitostí vytváøení tiskovin vèetnì estetických a typografických pravidel a ovládání konkrétního editoru je pak jejich aplikací. Nenechme se zahltit pomìrnì velkým množstvím voleb a nastavení, které musíme zvládnout. Opravdu není dùležité znát nabídky textového editoru zpamìti, i když se to možná nìkomu jeví jako nejrychlejší a nejjednodušší zpùsob. Pro zaèáteèníka je mnohem dùležitìjší pochopit základní principy a získat všeobecnou orientaci. Teprve pak má význam se dùkladnìji seznamovat s rùznými podrobnostmi. V této kapitole je práce s textem ukázána na ovládání textového editoru MS Word verze 2000. Protože je dùraz kladen na obecné zásady práce, je možné pro práci s textem použít i jiný textový editor, napø. 602text nebo editor z Open Office – Open Office Writer. Vyuèující vám vysvìtlí pøípadné odchylky v umístìní voleb a ve vzhledu dialogových oken.

Datový soubor, dokument, vytváøíme pomocí nástrojù textového editoru. Než se seznámíme s nástroji nejrozšíøenìjšího textového editoru, ukážeme si, z jakých prvkù se každý textový dokument skládá, co budeme nastavovat a mìnit. Z dále uvedených prvkù se skládá každý text a nástroje pro jejich úpravy najdeme ve vìtšinì textových editorù. Písmo, znak. Základním elementem každého dokumentu je znak, písmeno. Zmìnì vlastností (písma, odstavce) se øíká formátování. Pokud neoznaèíme žádný text, nastaví se vybraný formát písma na text od pozice kurzoru dále. Pokud chceme zmìnit vlastnosti písma v již existujícím textu, musíme text vybrat (oznaèit). Slovo. Stejnì jako v bìžném psaném jazyce je slovem skupina znakù oddìlená od sousedních slov mezerou. Mezeru mezi slovy v textovém editoru píšeme zásadnì vždy pouze jednu. Mezera se nikdy nepíše pøed interpunkèními znaménky (, . ; : ! ? atd.), naopak za každým znaménkem (jedna) mezera musí být. Odstavec se v textovém editoru ukonèuje klávesou Enter. Skládá se samozøejmì ze znakù, kterým mùžeme nastavit vlastnosti písma. Formát odstavce dále zahrnuje množství vlastností (zarovnání, odsazení, mezery, øádkování, èíslování, orámování atd.). Všechna nastavení formátu odstavce se aplikují na odstavec, ve kterém je kurzor, není tøeba text odstavce vybírat. Styl odstavce je pojmenování množiny vlastností odstavce. Použití stylù má dvì neocenitelné výhody: 1. Velmi lehce, rychle a stejnì formátujeme základní druhy odstavcù (Nadpis 1, Nadpis 2, Normální, Seznam s odrážkami atd.) a vytváøíme strukturu dokumentu. 2. Zmìnou vlastností stylu se zmìní všechny odstavce, které mají tento styl pøiøazený. Pokud by napø. v tomto textu byl zmìnìn styl Nadpis 1 (velké nadpisy), tak, že by mìl urèeno zarovnání na støed, okamžitì by se v celém dokumentu všechny velké nadpisy zarovnaly na støed. Stránka je prostor, do kterého píšeme text. Mùžeme urèit její velikost, orientaci (zda bude na výšku èi na šíøku), okraje po všech stranách textu a další vlastnosti. Oddíl rozdìluje dokument do èástí, které mohou mít samostatné formátování. Mùže zaèínat na samostatné stránce nebo mùže být prùbìžný, takže lze mít v rámci jedné stránky více oddílù. Oddíl mùže mít vlastní èíslování a další vlastnosti. Vložené objekty. Do textu mùžeme vkládat tabulky, obrázky, pole (rámeèky) s textem, rùzné grafické prvky (èáry, šipky, geometrické tvary apod.) a další objekty. Objekty, které v textovém editoru vytvoøíme (napø. textové tabulky), v nìm mùžeme také libovolnì upravovat, vložené objekty, vytvoøené v jiných programech (obrázky, matematické tabulky) nemùžeme v textovém editoru upravovat vùbec, nebo jen velmi omezenì.

1

MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ

Vlastnosti písma

Poznámky:

Vlastnosti písma

 Pokud je v seznamu písem v poèítaèi nìkteré písmo uvedeno jakoby vícekrát, používáme vždy to, za kterým je uvedeno CE (= Central European) nebo Støedoevropský.

Písmo je urèeno sadou (fontem, druhem písma), stylem písma (øezem) a velikostí. Sady (druhy) písem. Písem jsou tisíce. Víme, že písmo vzniklo zjednodušováním obrázkù nejdøíve v piktogramy, potom ve znaky znamenající slova až po hlásky. Jednotlivá písma mají svá jména, èasto podle svého tvùrce nebo podle charakteristického tvaru. Liší se tvarem, šíøkou, sílou tahu, sklonem atd. Písmo existuje již tisíce let a v urèité dobì vznikaly rùzné typy písem, mùžeme proto rozlišit písmo gotické, renesanèní, barokní, klasické apod. Písem je mnoho, nìkterá se však podobají, mùžeme proto písma pro pøehlednost rozdìlit do skupin.

Øez písma (styl). Vìtšina písem je v poèítaèi v nìkolika rùzných øezech (nìkdy se používá pojem stylech):

Nejjednodušší dìlení písem do skupin:

Obyèejné (normal, regular)

základní verze písma

Antikva – základní tiskové písmo, má stínované tahy, které jsou zakonèeny serify (patkami). Nìkdy se také oznaèuje jako patkové písmo. To, že má stínované tahy, znamená, že nejsou všechny linky stejnì široké a nemusí být vždy jen rovné. V poèítaèi antikvu zastupuje napø. písmo Times New Roman.

Tuèné (bold)

tuèné písmo

Kurzíva (italic)

naklonìná verze

Antikva

Tuèná kurzíva (bold italic)

naklonìná a souèasnì tuèná verze

Grotesk

Antikva

Grotesk – lineární bezpatkové písmo. Lineární znamená, že všechny jeho tahy (linky) jsou stejnì široké. V poèítaèi grotesk zastupuje napø. písmo Arial.

písmo (napodobeninu klasického vzoru), musí pro nìj použít jiný název. Takže napø. písmo Arial je napodobeninou písma Helvetica a s témìø stejným písmem se setkáme i pod názvy Suise nebo Switzerland.

Velikost písma

Grotesk Patka

 Názvy písem jsou chránìny autorským právem. Pokud nìkdo vytvoøí velmi podobné

Stín – rozdílné tloušky tahù

Nemá patky

Lineární

Písmo psacího stroje – speciální neproporcionální písmo, u kterého jsou všechny znaky stejnì široké, tj. písmena i a m mají vèetnì mezer stejnou šíøku. Všechna ostatní písma jsou proporcionální, tj. každý znak je jinak široký. (To je normální, stejnì píšeme rukou.) V poèítaèi je toto písmo reprezentováno fontem Courier.

Písmo psacího stroje (neproporcionální) Psaná písma. Vycházejí z písma psaného rukou perem nebo štìtcem. V poèítaèi: Brush Script, Impuls, Chantury, …

Vìtšinu písem v poèítaèi mùžeme libovolnì zvìtšovat nebo zmenšovat. Velikost písma se udává v bodech [b.]. Jeden bod je 0,3759 mm. Bìžnì se píše písmem velikosti 12 bodù, noviny jsou psány velikostí 8 až 10 bodù, dìtské knihy 14 až 16 bodù. Poznámka: Pøi zadávání údajù v textovém editoru musíme sledovat nabízenou jednotku. Nejèastìji to budou [cm] nebo [b.]. Centimetry jsou jasné a [b.] je právì výše vysvìtlený bod (0,3759 mm).

8 bodù

10 bodù

12 bodù

36 bodù

16 bodù

24 bodù

72 b. 2

Vlastnosti odstavce

MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ

Vlastnosti odstavce Tento odstavec je celý zarovnán na støed Odstavec zarovnaný doleva Odstavec zarovnaný doprava

Èasto používáme automatické odrážky: Zarovnání odstavce

Všechny dlouhé odstavce textu v této knize jsou zarovnány do bloku. Vzhled textu je kompaktní, úhledný, mezery mezi slovy ale nejsou stejné a je tøeba vìtšinou zapnout dìlení slov, jinak dojde k „øekám“ v textu.

ke zdùraznìní jednotlivých bodù, k pøehlednému èlenìní textu.

Automatické èíslování 1. dokáže velmi urychlit práci, 2. je velmi pohodlné, 3. zabraòuje chybnému èíslování.

Tento odstavec má nastaveno speciální odsazení – odsazení prvního øádku 1 cm. Nikdy to nedìláme mezerami ani tabulátorem. Odsazení odstavce zleva i zprava 1,5 cm zpùsobí jeho oddìlení od okrajù stránky, ke kterým se všechny odstavce zarovnávají a od kterých se odsazují.

q q

Odsazení odstavce zleva a zprava

Ohranièení (rámeèek) pøitáhne k odstavci pozornost, je však tøeba používat ho s mírou. Stínovaný nadpis je velmi výrazný.

Tento odstavec má nastavenu mezeru (odsazení) pøed odstavcem na 24 bodù a za odstavcem na 0 bodù. Mezery se sèítají, tj. výsledná mezera je dána odsazením za odstavcem horního odstavce a mezerou pøed odstavcem dolního odstavce.

Mezery pøed a za odstavcem

Odstavec mùže být pouze podtržený libovolnì silnou èárou rùzného stylu.

Tento odstavec má nastavenu mezeru pøed odstavcem na 12 bodù a øádkování v odstavci na dvojité. Øádkování mùžeme nastavit i

Øádkování v odstavci

Vlastnosti odstavce je možné témìø libovolnì kombinovat.

jemnìji urèením procenta velikosti mezery vùèi velikosti písma.

Tento odstavec má nastaveno speciální odsazení – pøedsazení prvního øádku 2 cm. Využití tohoto nastavení však pøíliš široké není.

Pøedsazení prvního øádku

Vlastností odstavce mùže být mnohem více, záleží na možnostech textového editoru. Tyto základní vlastnosti však umí nastavit snad každý souèasný textový editor a u vìtšiny textù s nimi vystaèíme. U delších dokumentù jsou dùležité vlastnosti urèující tok textu v dokumentu, které jsou zmínìny v èásti o typografii.

Všechny vlastnosti mùže mít i prázdný odstavec:

Automatické seznamy a èíslování jsou užiteèné funkce, které u jednoduchých seznamù fungují výbornì. Vytvoøit však nestandardní a složitìji èlenìný seznam mùže být obtížné. U orámování a stínování je dùležité si uvìdomit, že nikam „nemalujeme“ žádné èáry, ale že pouze vybereme druh a umístìní èáry (stínu) jako vlastnost odstavce. Pokud tedy chceme orámování zrušit, nic nemažeme, ale vybereme vlastnost „bez rámeèku (stínu apod.)“.

3

Vlastnosti stránky, dokument

MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ

Vlastnosti stránky

Dokument Tvorba textového dokumentu vyžaduje pochopení zásad práce s textem, zvládnutí ovládání textového editoru a dále je nutné nauèit se estetická pravidla a typografické zásady. A toto vše pøi své práci aplikovat do praxe. Není proto reálné oèekávat, že vše je možné obsáhnout za týden. Zvládnutí práce s textem na takové úrovni, aby vzniklé dokumenty nedìlaly svému autorovi ostudu, mùže nìjakou dobu trvat.

Okraje vymezují prostor pro text Horní okraj

Záhlaví

Od hrany

U stránky mùžeme urèit minimálnì:  Velikost stránky je vìtšinou dána použitou tiskárnou, urèuje

Nìkolik dùležitých zásad poøizování textu

se nejèastìji oznaèením odvozeným z technické dokumentace, tzv. øadou velikostí A: A0, A1, A2, A3, A4, A5, A6 atd. U øady A platí, že pomìr stran je 1:1,41 a velikost plochy formátu A0 je pøesnì 1 m2. Nejèastìji používaný formát A4 (velký sešit) má velikost 297 x 210 mm, formát A3 je dvojnásobný a formát A5 (malý sešit) vznikne pøeložením listu formátu A4 na polovinu.

Zásada 1. Nikdy neukonèujeme ruènì øádky (vynecháme návrat válce u psacího stroje). Program ví, kde je konec øádku a sám pøejde na další øádek. Pozor, text „rozsekaný“ konci odstavcù tam, kde nepatøí, je dále neupravitelný! Zásada 2. Ruènì tedy neukonèujeme øádek, ale odstavec. Ten mùže být prázdný, mít nìkdy dvì slova a jindy 10 øádkù textu. Konec odstavce se zapíše klávesou Enter.

 Orientace stránky je buï na výšku nebo na šíøku.  Okraje stránky vymezují prázdné místo po stranách. Jsou Levý okraj

vìtšinou nutné z technického i estetického hlediska. Mohou být rùzné na všech stranách dokumentu. Zrcadlové okraje spoèívají v tom, že v místì vazby se pøidá okraj na svázání dokumentu. Vnitøní okraje jsou pak vìtší než vnìjší okraje.

 Záhlaví je text umístìný nad horním okrajem stránky, ale ještì v tisknutelné oblasti. Zápatí je naopak pod spodním okrajem stránky. Záhlaví i zápatí mùže obsahovat libovolný text (èasto i grafiku nebo obrázek) a nastavuje se vìtšinou najednou pro celý dokument. Velmi èasto je souèástí záhlaví a zápatí nìjaké pole.

 Pole jsou promìnlivé hodnoty, které mùžeme vložit na libovolné

Pravý okraj

Zásada 3. Text se nezapisuje tam, kam se díváme, ale tam, kde je umístìn kurzor. Kurzor vypadá jako slabá blikající èárka. Pro jeho pøesun používáme klávesnici nebo myš. (Již umíme.) Pozor, pro pøesun kurzoru myší je tøeba do pøíslušného místa klepnout (tj. zmáèknout levé tlaèítko), nestaèí tam ukázat. Další drobností, která mùže zaèáteèníka zmást, je fakt, že pøemístit kurzor lze vìtšinou jen tam, kde je již nìco napsáno. Zásada 4. Za každou teèkou, èárkou nebo jiným interpunkèním znamínkem vždy píšeme (jednu) mezeru! (Jako v tomto manuálu.) Již víme, že pøed znaménky mezeru nikdy nepíšeme a jednotlivá slova od sebe oddìlujeme vždy pouze jednou mezerou.

Tvorba prvního jednoduchého dokumentu

místo v dokumentu. Nejèastìji se používá pole Èíslo stránky, které se umisuje do zápatí nebo do záhlaví. Na každé právì tištìné stránce se pak vytiskne její správné èíslo. Polí jsou desítky, napø. Poèet stran dokumentu, Datum tisku, Název souboru apod.

1.

Spustíme textový editor a prázdný dokument radìji ihned uložíme pod vhodným názvem (napø. do složky Dokumenty).

2.

Píšeme text s tím, že každému odstavci nejdøíve pøiøadíme odpovídající styl. Tím vytváøíme strukturu dokumentu i základní formátování textu. Prùbìžnì ukládáme, po napsání textu urèitì dokument uložíme.

 Záhlaví a zápatí mùže být rùzné na lichých (vždy pravých) a

3.

Mùžeme upravit formát (vzhled) textu zmìnou vlastností použitých stylù.

4.

Prohlédneme si dokument v náhledu. Upravíme pøípadnì vlastnosti stránky – její orientaci, velikost a okraje.

5.

Dokument vytiskneme (pøed zahájením tisku ho vždy opìt uložíme).

6.

Ukonèíme textový editor.

sudých (vždy levých) stranách. Napø. pole Èíslo stránky mùže být na lichých stranách vpravo dole a na sudých vlevo dole. Pokud je dokument èlenìn do oddílù, mùže mít každý oddíl své vlastní záhlaví a zápatí, jiné mùže být také na první stránce. Dolní okraj

Zápatí Od hrany

4

Prostøedí textového editoru

MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ

Prostøedí textového editoru Orientace v oknì textového editoru (a znalost názvù jednotlivých prvkù) je základní podmínkou pro efektivní práci. Okno odpovídá zvyklostem operaèního systému, pod kterým je textový editor spuštìn. Stejné nebo alespoò podobné prvky však dnes najdeme ve vìtšinì textových editorù a ve vìtšinì operaèních systémù.

Okno textového editoru MS Word 2000 v operaèním systému Windows 2000 Pruh nabídek (menu)

Panely nástrojù Standardní a Formát

Stavový øádek u spodního okraje okna textového editoru umožòuje získat jedním pohledem pøehled o dokumentu, okamžitì vidíme, na které jsme stranì, kolik má dokument stran celkem a na kterém øádku (sloupci) se na stránce nacházíme. Také zde mùžeme zapnout (vypnout) nìkteré dùležité funkce (viz obrázek).

Okno textového editoru Open Office Writer v operaèním systému Linux Red Hat 9 s grafickým prostøedím GNOME Pruh nabídek (menu)

Pravítko

Okraje textu

Rolování obsahu dokumentu

Panely nástrojù Standardní a Formát

Pravítko

Okraje textu

Rolování obsahu dokumentu

Vytváøený dokument Vytváøený dokument O stránku nahoru a dolù

O stránku nahoru a dolù

Zmìna zobrazení

Informace o dokumentu (poklepání – okno Pøejít na…)

Signalizace Vypnutí/Zapnutí pøepisování znakù (Provádíme klávesou Insert.)

Informace o dokumentu (poklepání – okno Pøejít na…)

Signalizace Vypnutí/Zapnutí pøepisování znakù (Provádíme klávesou Insert.)

Stavový øádek

Stavový øádek

Panely nástrojù je možné myší uchopit a pøesunout na jiné místo na obrazovce. Panelù nástrojù je k dispozici nìkolik, jejich zobrazení zapínáme nebo vypínáme v nabídce Zobrazit – Panely nástrojù.

5

Spuštìní a ukonèení textového editoru, nový dokument

MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ

Práce s dokumentem jako s celkem

1

Datový soubor s textem (dokument) vytváøíme v operaèní pamìti poèítaèe v textovém editoru. Z tohoto principu práce poèítaèe plynou základní operace, které s celým datovým souborem provádíme.

Poklepeme na ikonu složky Dokumenty na Ploše. Objeví se okno této složky

3

Poklepeme na ikonu našeho dokumentu.

2

Spuštìní textového editoru aaaaaaaaaaa

První zpùsob – nový prázdný dokument. 1.

Klepneme na tlaèítko Start, ukážeme (bez klepnutí myší) na volbu Programy, v seznamu programù klepneme na Microsoft Word.

1

2

3

2.

Po chvíli se spustí (je natažen z disku do pamìti) program Microsoft Word a okamžitì nám založí (v pamìti poèítaèe) prázdný dokument.

3.

Mùžeme zaèít psát, tj. vytváøet text.

Ukonèení textového editoru  Textový editor ukonèíme jako každý jiný program, klepnutím na tlaèítko Zavøít     v pravém horním rohu okna.

 Druhou možností je vybrat v nabídce Soubor volbu Konec (úplnì dole).  Tøetí možností je stisknout klávesovou kombinaci pro ukonèení programu: Alt + F4.

Druhý zpùsob – použití pøipravené šablony.

 Pøed ukonèením programu musíme samozøejmì uložit dokument, který v nìm máme otevøen. Pokud to neudìláme, bude nás program varovat, že jsme provedli zmìny v dokumentu, které ještì nejsou uloženy na disku poèítaèe.

1.

Klepneme na tlaèítko Start a (úplnì nahoøe) na volbu Nový dokument Office.

2.

V oknì, které se objeví, klepneme na záložku Dopisy a faxy, pak klepneme na šablonu, která nás zaujme, v okénku Náhled posoudíme její vzhled a na vybranou šablonu nakonec poklepeme.

Nový dokument, použití šablony

Spustí se Microsoft Word a vytvoøí nový dokument založený na šablonì, na kterou jsme poklepali. Mùžeme psát svùj text s využitím již pøipravených textù a obrázkù.

 klepnutím na ikonu Nový soubor na panelu nástrojù

3.

Nový dokument textový editor vìtšinou vytvoøí (založí) po svém spuštìní. V prùbìhu práce si mùžeme sami zadat vytvoøení nového dokumentu: Standardní,

 volbou Nový v nabídce Soubor,  klávesovou zkratkou Ctrl+N. Tøetí zpùsob – poklepeme na již existující dokument. V systému Windows jsou zpravidla svázány dokumenty s programy, které je umí upravovat. Takže pokud poklepeme na svùj dokument (napø. ve složce Dokumenty), otevøe se (vìtšinou) do programu, ve kterém jsme tento dokument vytvoøili.

Vždy se nám objeví okno prázdného dokumentu, které pøekryje okno již otevøeného dokumentu. Nìkdy se objeví možnost výbìru šablony (pøi použití nabídky Soubor – Nový). Jiné textové editory nabízejí napø. Prùvodce novým dokumentem apod.

6

MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ

Pøepínání mezi otevøenými dokumenty, uzavøení dokumentu

Více otevøených dokumentù, uzavøení dokumentu, uložení a otevøení dokumentu

Uložení souboru:

Pøepínání mezi více otevøenými dokumenty. Ve spuštìném textovém editoru mùžeme mít otevøeno nìkolik datových souborù najednou. Jejich seznam vidíme v nabídce Okno úplnì dole, kde do zvoleného dokumentu mùžeme pøejít. Nìkteré operaèní systémy (napø. Windows XP) zobrazují pro každý otevøený dokument tlaèítko programu na Hlavním panelu, jiné nikoliv. Uzavøení dokumentu se od uzavøení programu liší v tom, že pøi uzavøení (jednoho) dokumentu program není ukonèen, mùžeme okamžitì založit nový dokument nebo si existující dokument otevøít z disku. K uzavøení dokumentu mùžeme použít:

Nejdøíve musíme vybrat kam, tj. do které složky, dokument umístíme. K tomu mùžeme procházet v tomto oknì strukturou složek podobnì jako v programu Prùzkumník.

1

Zde mùžeme také vybírat místa k uložení našeho dokumentu.

Tiskárny

2

Uložení a otevøení dokumentu

První uložení datového souboru. V nabídce Soubor vybereme volbu Uložit. Protože nᚠdokument ještì nemá žádné jméno a systém neví, kam ho má uložit (na který disk a do které složky) , objeví se okno Uložit jako, kde musíme tyto údaje zadat.

Mùžeme nyní také vytvoøit novou složku.

Zde vidíme složky a soubory, které se nacházejí v právì zvolené složce. Mùžeme vstoupit do libovolné složky (poklepeme na ní levým tlaèítkem myši).

 volbu Soubor – Zavøít,  klávesovou zkratku Ctrl+F4.

Z kapitoly o principu práce poèítaèe víme, že pracujeme v pamìti díky procesoru, že máme spuštìný nìjaký program a pomocí jeho nástrojù vytváøíme dokument. Tento dokument musíme pravidelnì ukládat na disk. Pokud chceme pokraèovat v práci na dokumentu, se kterým jsme již pracovali (je uložen na disku), musíme ho do spuštìného textového editoru umìt otevøít.

Ven z aktuální složky (o úroveò výš).

Klepneme do okénka Název souboru a napíšeme název, pod kterým bude soubor uložen.

3

Klepneme na Uložit.

Otevøení souboru Otevøení dokumentu je jeho natažení z disku do okna spuštìného textového editoru. Tj. otevíráme soubor, v jehož úpravách chceme pokraèovat. Objeví se okno Otevøít, velmi podobné oknu Uložit jako…. Rozdíl je v tom, že pøi otevírání nezadáváme název souboru, nýbrž na vybraný soubor poklepeme myší. Volbu Otevøít najdeme také v nabídce Soubor. Mùžeme také použít tlaèítko na panelu nástrojù Standardní, nebo klávesovou zkratku Ctrl+0. Výše uvedené volby platí, pokud již máme textový editor spuštìný. Již také víme, že na dokument, který chceme otevøít, staèí poklepat myší v oknì složky. Operaèní systém spustí pøíslušný textový editor a dokument v nìm otevøe.

Další ukládání. Ukládat naši práci musíme pravidelnì, na automatické ukládání souboru není dobré se spoléhat, i když je možné ho použít. (Nastavuje se v nabídce Nástroje – Možnosti – karta Uložit.) Pøi dalším ukládání souboru (a pøi ukládání pøedtím otevøeného dokumentu) již jeho jméno nezadáváme. Program již ví, kam a pod jakým jménem má dokument uložit. Ukládat mùžeme:

Název souboru nebo složky  Název mùže obsahovat písmena, èíslice, mezery, velká písmena i typicky èeské znaky (ìšèø…).

 Klávesovou zkratkou Ctrl+S.

 Název mùže být maximálnì 255 znakù dlouhý (cca tøi øádky textu).

 Ikonou na panelu nástrojù Standardní.

 Název nesmí obsahovat znaky

\

:

~ ?

*

<

>. Tyto znaky mají v systému

Windows speciální funkce.

 V nabídce Soubor volbou Uložit.

7

Náhled a tisk dokumentu

MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ

Náhled dokumentu pøed tiskem

Tisk dokumentu

Nabídka Soubor – Náhled.

Nabídka Soubor – Tisk, klávesová zkratka Ctrl+P.

Náhled je ukázka celé strany dokumentu tak, jak se vytiskne. Je velmi užiteèný pro získání pøehledu o dokumentu. Èasto se nám také podaøí mnoho estetických chyb odhalit døíve, než tiskem zkazíme papír.

Pokud klepneme na ikonu na panelu nástrojù, Word se na nic neptá a dokument okamžitì vytiskne (celý, na pøedvolené tiskárnì a v pøedvolené kvalitì). Pokud vybereme volbu Tisk v nabídce Soubor (nebo použijeme klávesovou zkratkou Ctrl + P), objeví se dialogové okno, kde mùžeme parametry tisku nastavit:

Na panelu nástrojù mùžeme mìnit pohled na dokument, zadat jeho tisk a také náhled zavøít. Tip: Pokud na tlaèítko na panelu nástrojù ukážeme myší, objeví se nápovìda k jeho funkci.

Výbìr tiskárny, na které budeme tisknout. Kvalita tisku. Vìtšinou jsou tato nastavení pod tlaèítkem Vlastnosti. Rozsah tisku, tj. které stránky se budou tisknout. Poèet kopií a zpùsob jejich tøídìní. Zda se budou tisknout všechny stránky, èi jen sudé nebo liché.

Klepnutím na OK zahájíme tisk.

Vzhled stránky Nabídka Soubor – Vzhled stránky… S náhledem a tiskem souvisí nastavení strany papíru, jejích parametrù. Popis vlastností stránky je na zaèátku kapitoly, zde jsou ukázky dialogových oken s jejich nastaveními v editoru MS Word.

Kvalita tisku – tlaèítko Vlastnosti. Okno, které se objeví po klepnutí na tlaèítko Vlastnosti, závisí na konkrétní tiskárnì, kterou máme k poèítaèi pøipojenou. Vìtšinou mùžeme nastavit kvalitu tisku ve tøech úrovních:

 Ekonomický, rychlý režim (EconoFast, Draft apod.). Tisk bude rychlý, spotøebuje nejménì toneru (náplnì) nebo inkoustu. Text bude nejspíš dobøe èitelný, nižší kvalita tisku se nejvíce projeví u obrázkù. Toto nastavení použijeme u textù bez obrázkù a tehdy, pokud tiskneme ještì ne zcela dokonèený dokument (tøeba pro kontrolu obsahu nebo vzhledu).

 Normální režim. Tisk bude (i výraznì) pomalejší než u ekonomického režimu, ale také mnohem kvalitnìjší (sytìjší, zøetelnìjší). Spotøebuje také více náplnì. Toto nastavení je vhodné pro vìtšinu tiskù.

 Nejlepší, prezentaèní režim. Tisk bude trvat nejdéle, bude samozøejmì nejlepší a nejvíce zøetelný. U moderních tiskáren vyjdou velmi dobøe i obrázky. Použijeme ho tehdy, když nám na vzhledu dokumentu hodnì záleží.

Poznámka: V textovém editoru Open Office Writer jsou nastavení vzhledu stránky v nabídce Formát – Stránka.

Inkoustové tiskárny pak ještì umožòují nastavit fotorealistickou kvalitu tisku pøi využití speciálních papírù, laserové tiskárny naopak umožòují snížit sytost tisku pro tisk zkušebních dokumentù.

8

Klávesové zkratky, pohyb po textu a jeho oznaèení

MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ

Základní dovednosti

Pohyb po textu myší Klepneme prostì levým tlaèítkem myši tam, kam chceme kurzor pøesunout a je to.

Klávesnice, klávesové zkratky Z èásti o systému Windows známe význam vìtšiny kláves. Umíme také pøepínat klávesnice (èeskou a anglickou). Zde si naše znalosti rozšíøíme a doplníme o èasto používané kombinace kláves. Klávesové zkratky, které bychom mìli znát:

Výbìr (oznaèení) textu pomocí klávesnice

CTRL+S...uložení dokumentu (na disk).

CTRL+O...otevøení dokumentu (z disku).

CTRL+N...založení nového dokumentu.

CTRL+P...tisk dokumentu.

K výbìru textu staèí, když souèasnì s libovolnou klávesou pro pohyb po textu (šipky, End,…) držíme klávesu Shift. Text se bude oznaèovat od místa kurzoru. Napø. chceme vybrat èást textu: najedeme kurzorem pøed nìj, stiskneme a držíme Shift a jedeme šipkou doprava (oznaèená èást textu se zaèeròuje, pøesnìji zbarví se inverznì). Oznaèená èást textu se také nìkdy nazývá blok textu.

CTRL+Z...odvolání poslední operace (zpìt).

CTRL+F4...uzavøení aktuálního dokumentu.

Výbìr (oznaèení) textu pomocí myši

ALT+F4...ukonèení programu.

ALT+kód znaku...libovolný znak (viz dále).

 Najedeme ukazatelem myši na místo, odkud chceme text oznaèit, stiskneme a držíme

Zápis znakù, které nejsou na klávesnici. Vezmìme jako fakt, že každý znak má v poèítaèi svùj kód. Pokud kód znaku známe, mùžeme tento znak napsat, i když na klávesnici není. (Kódù je 256, ale kláves s písmeny jen 47.) Znak napíšeme na pozici kurzoru tak, že držíme levý ALT a na numerické èásti klávesnice zadáme kód (vèetnì i více nul). Po uvolnìní klávesy ALT se pøíslušný znak objeví na pozici kurzoru. Napø. znak pomlèka [–] (není na klávesnici, tam je spojovník [-], který je kratší) má kód 0150. Stiskneme ALT (vlevo od mezerníku), zadáme 0150 a uvolníme ALT. Tento postup se používá tøeba pro již uvedenou pomlèku: ALT+0150, èeské uvozovky dole [„]: ALT+0132 a nahoøe [“]: ALT+0147 atd. Podrobnìji viz kapitola o typografii.

levé tlaèítko a táhneme myší na místo, kam až chceme text oznaèit (text se pøitom zaèeròuje). Tam pak pustíme tlaèítko. Nemusíme táhnout jen rovnì, ale klidnì i šikmo dolù nebo nahoru.

 Myší lze vybírat text ještì jinak: Poklepáním se oznaèí slovo, klepnutím tøikrát rychle po sobì pak celý odstavec.

 V nabídce Úpravy je volba Vybrat vše (klávesová zkratka Ctrl+A). Vybere se obsah celého dokumentu (tj. i obrázky apod.).

Zrušení oznaèení textu

Pohyb po textu (pøesun kurzoru) pomocí klávesnice

Pohneme kurzorem pomocí klávesnice (bez stisknutí klávesy Shift), nebo klepneme myší nìkam mimo oznaèený text. (Pozor, pøesune se tam kurzor.)

Po textu se pohybujeme na malou vzdálenost pomocí šipek, které jsou vpravo dole na klávesnici. Pokud chceme kousek dál, mùžeme šipku držet, ale existují další klávesy a kombinace, které pohyb po textu velmi urychlují:

Ctrl+Enter = konec stránky (odstránkování)

Home.......................na zaèátek øádku

End..............na konec textu v øádku

Ctrl+Home...............na zaèátek dokumentu

Ctrl+End......na konec dokumentu

Page Up...................o obrazovku nahoru

Page Down............. o obrazovku dolù

Ctrl+šipka doprava....o slovo doprava

Ctrl+šipka doleva...o slovo doleva

Ctrl+šipka nahoru......o odstavec nahoru

Ctrl+šipka dolù....... o odstavec dolù

Stane se, že chceme, aby další text dokumentu pokraèoval na zaèátku další stránky. Je velkou chybou „napráskat“ do textu prázdné odstavce a tím se dostat na další stránku. Stiskneme jednoduše Ctrl+Enter a tím vložíme na pozici kurzoru znak Konec stránky. Stejná volba je v nabídce Vložit – Konec….

9

Kopírování a pøesun textu, hledání a nahrazení textu

MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ

Schránka – kopírování a pøesun textu Z èásti o operaèním systému víme, že existuje tzv. schránka, do které mùžeme vybraný (oznaèený) text (objekt, èást obrázku) Kopírovat nebo Vyjmout a jejíž obsah mùžeme na pozici kurzoru Vložit. Známe i klávesové zkratky pro práci se schránkou. Také mùžeme využít ikony na panelu nástrojù Standardní.

Hledání a nahrazování textu Všechny tyto volby najdeme v nabídce Úpravy. Hledání textu (Úpravy – Najít…), Ctrl+F.

1.

Text vybereme (oznaèíme).

Po zadání hledaného slova textový editor projde dokument od místa, kde se nacházíme do konce. Nalezený výskyt slova oznaèí.

2.

Kopírujeme ho do schránky (Ctrl+C). (Navenek se nic nestane.)

Nahrazení (zámìna) slov v textu (Úpravy – Nahradit…), Ctrl+H.

3.

Pøesuneme kurzor na místo, kam chceme duplikát textu umístit.

4.

Obsah schránky vložíme na pozici kurzoru (Ctrl+V).

Postup pøi kopírování (duplikaci) textu:

Pøesun textu. Pøesun se od kopírování liší pouze v tom, že v bodu 2 pøedchozího návodu oznaèený text do schránky nekopírujeme, ale vyjmeme (Ctrl+X). Z pùvodního místa v tuto chvíli zmizí, je umístìn ve schránce.

Pøetažení textu myší Jakmile získáme zruènost v práci s myší, mùžeme ji použít i k pøesunu textu. Text vybereme (oznaèíme), pak ho myší opìt uchopíme (držíme stále levé tlaèítko myši) a pøetáhneme na nové místo. Pokud pøi pøetahování textu stále držíme klávesu Ctrl, text se pøekopíruje.

Odvolání poslední operace – klávesová zkratka [Ctrl+Z] Odvolání poslední operace najdeme vždy v nabídce Úpravy úplnì nahoøe, vždy je tam napsáno Zpìt a operace, kterou mùžeme odvolat. Odvolat mùžeme nìkolik operací, nejenom tu poslední. Vždy je však lepší uvìdomit si omyl co nejdøíve a odvolat jen poslední operaci, výjimeènì nìkolik posledních operací. Pokud si odvolání rozmyslíme, mùžeme nechat operace provést znovu. Volba Znovu je vìtšinou hned pod volbou Zpìt.

V tomto oknì zadáme pùvodní a nový text. Zpùsob nahrazování mùžeme upøesnit po klepnutí na tlaèítko Více.

Historie písma

Zajímavosti

Všechna písma vznikla zjednodušováním obrázkù v symboly pøedstavující slova a myšlenky, posléze slabiky a písmena. Nezávisle na sobì vzniklo nìkolik rùzných písem v sídlech prvních kultur v dobì okolo 3 000 let pøed n. l. (Egypt – hieroglyfy, Sumer – klínové písmo, Èína – obrázkové písmo, znaky pro slova). Fénièané pøevzali prvky z egyptského a klínového písma kolem roku 1300 pøed n. l., jejich písmo se stalo základem øecké abecedy, která se formovala v 8.–5. stol. pøed n. l.). Øímané dotvoøili námi používané písmo do tvarù, které dnes známe. Vytvoøili také písmo kapitální (velká písmena pro nápisy) i písmo pro rychlé psaní, tzv. kurzívu (z lat. currere, bìžeti). Øímané používali písmena také pro èíslice, v 5. stol pøed n. l. však vznikl v Indii systém zápisu èísel znaky 0–9, který pøevzali Arabové a od nich my. Karel Veliký se v 8. století pokusil sjednotit latinková písma, díky tomu vznikla malá abeceda. Hlaholice – toto slovanské písmo vytvoøil pøed r. 862 Konstantin z minuskulního písma øecké abecedy, v èeských zemích však pøevážila latinská písma. Cyrilice byla vytvoøena koncem 9. století pravdìpodobnì Metodìjovým žákem Klimentem z øecké unciály a èásteènì z hlaholice, tvoøilo ji 43 písmen. (Na základì hlaholice a cyrilice vznikla pozdìji azbuka.) Jan Hus odstranil spøežky a nahradil je znaky s háèky a èárkami. Gotická lomená písma se velmi rozšíøila, zatlaèil je až nìmecký humanistický kurent. Èeskou antikvu navrhovali v dobì národního obrození J. Mánes, M. Aleš a další. Tzv. Preissigova antikva se prosadila v dobì první republiky.

10

Zobrazení dokumentu, lupa, styly odstavcù

MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ

Zobrazení dokumentu, lupa, skryté znaky

Pøiøazení stylu odstavce

V nabídce Zobrazit najdeme nahoøe volby, které mìní celkový pohled na dokument.

Textový editor obsahuje pøipravené styly (vzhledy) odstavcù. Jejich použitím rychle zmìníme vzhled dokumentu a navíc vytváøíme jeho zøetelnou strukturu.

 Zobrazení Normálnì ukazuje dokument v jednoduché

Pøiøazení stylu odstavci:

formì a je vhodné pøi psaní textu a provádìní jeho základních úprav. Poèítaè zpracovává takto zobrazený dokument rychleji.

1

Klepneme na šipku dolù u okénka seznamu stylù.

 Zobrazení Rozvržení pøi tisku se dnes používá

3

nejèastìji. Je zejména vhodné pro celkové úpravy dokumentu. Toto zobrazení se nejvíce blíží podobì dokumentu, jak bude vytisknut na tiskárnì. U ménì výkonných starších poèítaèù mùže trvat zpracování dokumentu déle, dnešní poèítaèe však mají pro práci s textem takovou rezervu výkonu, že rozdíl v rychlosti oproti zobrazení Normálnì je neznatelný.

 Volba Osnova se používá pøi práci na delších dokumentech. Umožòuje získat rychlý pøehled o struktuøe dokumentu.

Rozvržení dokumentu Skryté znaky

2

Rozvine se (struèný) seznam stylù. Kompletní seznam se objeví, pokud pøi klepnutí [1] držíme klávesu SHIFT.

3

Klepnutím vybereme styl, který chceme použít. Nyní to bude Nadpis 1.

4

Napíšeme text a odstavec ukonèíme klávesou Enter.

Lupa

 Volba Rozvržení stránky WWW zobrazí dokument tak, jak bude vypadat, pokud ho uložíme jako WWW stránku pro umístìní na internet. Lupa. Úplnì dole (v editoru OpenOffice Writer úplnì nahoøe) v nabídce Zobrazit je volba Lupa. Po jejím vybrání se zobrazí okno, ve kterém si mùžeme zvolit takový pohled na dokument, který v tuto chvíli potøebujeme. Lupa je velmi èasto používaná funkce, proto má své okénko na standardním panelu nástrojù. Vìtšinou se nachází vpravo blízko nabídky Nápovìda. V okénku vidíme procento souèasného zobrazení (pøiblížení èi vzdálení). Po klepnutí na šipku vpravo od tohoto okénka se rozvinou volby zobrazení. Urèitì si vyzkoušejte možnosti uvedené v seznamu dole, zvláštì volba Šíøka stránky bývá pro práci výhodná, zobrazuje písmena pomìrnì velká a pøitom máme dobrý pøehled i o vzhledu textu. Skryté znaky (znaky formátování). Díky tìmto znakùm máme dokonalý pøehled o dokumentu, ihned vidíme, kde jsou zbyteèné odstavce a mezery. Tlaèítko Skryté znaky zapne/vypne zobrazení skrytých (netisknutelných, formátovacích) znakù. Znak na tlaèítku [¶] je konec odstavce, tj. zde konèí odstavec. Malá teèka uprostøed mezi znaky • je mezera atd. Tyto znaky se samozøejmì netisknou (i když je jejich zobrazení zapnuto).

4

Poznámka: Pokud nejdøíve napíšeme text a až potom mu pøiøadíme styl, nic se nedìje. Odstavec se ihned zmìní podle vybraného stylu (vzhledu odstavce). Rychle vytvoøený dokument. S využitím pøipravených stylù odstavcù je možné velmi rychle vytvoøit strukturovaný dokument se základním formátováním, a to i bez znalostí úprav vlastností odstavce. Protože se jedná o velmi užiteèný nástroj (viz zaèátek kapitoly), který je hlavnì u delších dokumentù nepostradatelný, jsou pøipravené styly k dispozici ve všech kvalitních textových editorech. Na obrázku vpravo je okno stylù z editoru OpenOffice Writer.

11

Formátování písma

MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ

Formátování (zmìna vzhledu) písma

Doplòující informace

Pokud nastavíme vlastnosti písma, platí toto nastavení pro text, který od tohoto místa budeme psát. Pokud chceme zmìnit vlastnosti již napsaného textu, musíme ho nejdøíve vybrat (oznaèit). Nastavení písma s použitím panelu nástrojù Formát. V levé èásti panelu nástrojù Formát jsou pøipraveny nástroje na zmìnu vlastností písma. Již víme, že u písma nastavujeme jeho druh (sadu), øez (styl) a velikost. Mùžeme také zmìnit barvu písma.

Druh (sada) písma Velikost písma

Tuèné Kurzíva Podtržené

Barva písma

Tuèné – Ctrl+B Kurzíva – Ctrl+I Podtržené – Ctrl+U

Nastavení písma. Pokud v nabídce Formát vybereme Písmo, zobrazí se dialogové okno Písmo, které obsahuje karty Písmo, Proložení znakù a Textové efekty. Na kartì Písmo mùžeme nastavit:

1 2

Druh písma (font).

Velikost písma.

4

Barva písma.

7 8

3

Podtržení písmen. Poloha písma.

4

V oknì Formát – Písmo na kartì Proložení znakù mùžeme nastavit šíøku mezer mezi písmeny. Mùžeme mezery mezi písmeny zúžit a umístit tak na øádek více znakù, nebo naopak rozšíøit a získat „øidší“ text. Protože se tím mìní tzv. šeï textu stanovená pro vybrané písmo, je tøeba tyto volby používat jen zcela výjimeènì v odùvodnìných pøípadech Textový editor dìlá mezi písmeny ve slovech všude stejné mezery. To se zdá být v poøádku, nìkdy to ale správné není, protože písmena nejsou stejná a nìkterá se pak jeví opticky dále od sebe než jiná. U drobných textù to nevadí, zøetelný je tento jev u velkých nadpisù (nad 20 bodù) a nejzøetelnìjší u nadpisù psaných velkými písmeny (verzálkami).

VLTAVA VLTAVA Pùvodní text

Text se zapnutým prokládáním znakù

Pro optické vyrovnání mezer (tzv. kerning) staèí vybrat text, který chceme upravit a v oknì Formát – Písmo na kartì Proložení znakù zaškrtnout volbu Prokládání písem velikosti: a stanovit velikost písma, od které bude kerning proveden.

Styl (øez) písma.

3 5 6

2

1

Mezery mezi znaky, optické vyrovnání mezer (tzv. kerning)

5 7

6 8

Písmo v poèítaèi Písmo je v poèítaèi uloženo ve formì tzv. fontu, který vìtšinou obsahuje popis køivek, ze kterých se písmo skládá. Díky tomu mùžeme písmo libovolnì zvìtšovat nebo zmenšovat, protože køivky se vždy správnì pøekreslí. Fonty se nahrávají (instalují) do operaèního systému a mìly by proto fungovat stejnì ve všech programech. Díky historickému vývoji poèítaèových písem však mùžeme s èeskými znaky zažít potíže.

Velikost písmen. Zde vidíme náhled zvoleného písma.

Karta Textové efekty umožòuje nìkolika pøipravenými zpùsoby „rozhýbat“ text prohlížený v poèítaèi (v textovém dokumentu nebo v internetovém prohlížeèi). V upraveném dokumentu by se takové efekty vyskytovat nemìly.

Pùvodní písma urèená pro osobní poèítaèe èeské znaky vùbec neobsahovala. Brzy se však zaèaly dodávat èeské fonty, které již èeské znaly mìly. Díky tomu musíme mít v poèítaèi zvláštní fonty pro všechny jazyky, které chceme používat a pro èeské texty vždy vybrat ten, který je oznaèen CE (Central European) nebo Støedoevropský. Písem (a také jejich úprav pro èeské znaky) je bohužel více druhù, takže nìkterý èeský font bude fungovat dobøe a jiné písmo èeštinu nezobrazí. Mùže se i stát, že v jednom programu urèité písmo èeské bude a v jiném ne, nebo že se èeské znaky nevytisknou.

12

Formátování odstavce

MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ

Formátování (zmìna vlastností ) odstavce

Tok textu

Platí pravidlo, že se vždy mìní ten odstavec, ve kterém je umístìn kurzor. Pro zmìny vlastností odstavce tedy není tøeba (na rozdíl od zmìn písma) text oznaèit, staèí do odstavce umístit kurzor. Nastavení odstavce s použitím panelu nástrojù Formát:

Ohranièení odstavce Výbìr jiného stylu Styl aktuálního odstavce

Zarovnání odstavce Zmenšit odsazení Èíslování Odrážky Zvìtšit odsazení

Nastavení odstavce s využitím nabídky Formát – Odstavec Po výbìru této nabídky se zobrazí dialogové okno Odstavec. Na kartì Odsazení a mezery mùžeme nastavit:

1 2

Zarovnání odstavce.

3

Odsazení prvního øádku èi jeho pøedsazení.

4

Mezery pøed a za odstavcem.

5 6

Øádkování v odstavci.

Odsazení zleva nebo zprava.

1

6

2

3

4

5

Úroveò osnovy, která je odstavci pøiøazená. Vìtšina hodnot se zadává v cm, jen mezery pøed a za odstavcem v bodech (b).

Dobrý textový editor obsahuje nástroje pro regulování toku textu u delšího dokumentu, které za nás udìlají hodnì práce. Tyto volby najdeme v nabídce Formát – Odstavec, na kartì Tok textu. Zde si u nìkterých voleb ukážeme, jak se projeví pøi formátování textu. Kontrola osamocených øádkù. Typografická pravidla (a estetické cítìní) jasnì øíkají, že osamocený øádek na konci stránky (sazeèi mu øíkají vdova) nebo na zaèátku stránky (tomu se øíká sirotek) je nepøípustný. Osamocený øádek, tzv. sirotek

Hladká sazba je v knihách nejpoužívanìjší zpùsob sazby textu. Použijeme v celém textu jen jeden druh písma (mùžeme samozøejmì používat tuèné písmo a kurzívu). Také úprava odstavcù by mìla být v celém textu jednotná, tj. zpùsob jejich zarovnání, øádkování a mezery pøed a za odstavci. Smíšená sazba obsahuje rùzná písma (max. ale 2 sady). Zásadou je kombinovat písma, která jsou od sebe velmi odlišná, tj. tøeba písmo Times New Roman použijeme na

vlastní text a písmo Arial na nadpisy.

Pokud klepneme na [?] v pravém horním rohu okna a potom s tímto kurzorem klepneme na libovolnou volbu, objeví se k ní nápovìda.

Zapnutá kontrola osamocených øádkù vznik sirotkù a vdov automaticky potlaèí: Hladká sazba je v knihách nejpoužívanìjší zpùsob sazby textu. Použijeme v celém textu jen jeden druh písma (mùžeme samozøejmì používat tuèné písmo a kurzívu). Také úprava odstavcù by mìla být v celém textu jednotná, tj. zpùsob jejich zarovnání, øádkování a mezery pøed a za odstavci. Smíšená sazba obsahuje rùzná písma (max. ale 2 sady). Zásadou je kombinovat písma, která jsou od sebe velmi odlišná, tj. tøeba písmo Times New Roman

použijeme na vlastní text a písmo Arial na nadpisy.

Svázat s následujícím. Nadpis musí být u odstavce, ke kterému patøí, nesmí zùstat „zapomenut“ na pøedchozí stránce dole. Tato volba to za nás pohlídá, a to naprosto spolehlivì. PDA bez klávesnice – Palmy a ostatní

K tomuto oknu se také dostaneme klepnutím pravým tlaèítkem myši do odstavce, který chceme zmìnit a výbìrem volby Odstavec. Poznámka: Hlavnì u delších dokumentù nemìníme témìø nikdy vlastnosti jednoho odstavce, ale vìtšinou vlastnosti urèitého stylu odstavce. Okno s nastaveními je však stejné.

Palmy a jim podobné poèítaèe jsou nìkdy také nazývány jako poèítaèe do dlanì (Handheldy). Pracujeme s nimi tak, že vlastní poèítaè držíme v jedné ruce a ve druhé máme dotykové pero, kterým ho ovládáme.

PDA bez klávesnice – Palmy a ostatní Palmy a jim podobné poèítaèe jsou nìkdy také nazývány jako poèítaèe do dlanì (Handheldy). Pracujeme s nimi tak, že vlastní poèítaè držíme v jedné ruce a ve druhé máme dotykové pero,

13

Formátování odstavce, tabulátory, ohranièení a stínování odstavce

MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ

Formátování (zmìna vlastností) odstavce – pokraèování

Formátování odstavce – ohranièení a stínování odstavce

Vlastnosti odstavce – použití pravítka. Odsazení odstavce mùžeme pohodlnì nastavit myší pomocí vodorovného pravítka nad textem. Pokud by nebylo vidìt, zapneme jeho zobrazení v nabídce Zobrazit – Pravítko. Nastavení na pravítku je pohodlné, má však nevýhodu v tom, že nevidíme pøesné hodnoty odsazení.

Vlastností odstavce je i pøípadný rámeèek okolo nìho nebo jeho stínování. Tyto vlastnosti vybereme v nabídce Formát – Ohranièení a stínování.

1

Zde pøípadné ohranièení opìt zrušíme.

2 3 4 5

Zpùsob ohranièení odstavce.

1

Styl (druh) èáry.

2

6

Èáry nemusí být okolo, ale tøeba jen nahoøe èi dole.

7

Pod tlaèítkem Možnosti se skrývá nastavení vzdálenosti orámování od textu.

Odsazení prvního øádku odstavce

Levý okraj odstavce Horní okraj stránky

Pravý okraj odstavce

Levý okraj stránky

Pravý okraj stránky

Tabulátory (Formát – Tabulátory) Tabulátory jsou neviditelné linky (zarážky), které vytváøejí sí shora dolù pøes odstavec. Jelikož písma, se kterými pracujeme, jsou proporcionální, tedy tøeba I je úzké a M široké, nikdy nemùžeme urèit šíøku textu poètem úhozù a zarovnat nìco pod sebe mezerami! Tabulátory jsou ve Wordu již pøipravené po 1,25 cm. Tiskneme-li tedy klávesu TAB, skáèe kurzor doprava po 1,25 cm a do textu se pøidávají levé tabulátory (zarážky). Tuto vlastnost použijeme, pokud napø. chceme zarovnat pod sebe krátký seznam: Tabulátory nastavujeme:

TAB

Myší na pravítku nad textem.

TAB

TAB

Èíselnì v nabídce Formát – Tabulátory.

TAB

TAB

Tabulátor mùže být levý, pravý, støedový a èíselný (desetinný). Tabulátory mùžeme upravovat myší na pravítku nad textem nebo èíselnì v nabídce Formát – Tabulátory. Opakovaným klepnutím vybereme druh tabulátoru. Klepnutím pak vybraný druh tabulátoru umístíme do odstavce. Tabulátor mùžeme vymazat tak, že ho „vytáhneme“ z pravítka.

Tiskárna Jehlièková Inkoustová Laserová Laserová bar. Vosková Tabulátor

Použití Sestavy Domácnosti Kanceláøe Firmy DTP studia levý

Kvalita tisku Nízká Velmi dobrá Výborná Velmi dobrá Vynikající støedový

Or. cena 6500,– 6000,– 10 000,– 60 000,– 100 000,– èíselný

Barva Ne Ano Ne Ano Ano pravý

3 6 4

Barva èáry. Tlouška èáry (2,5 b. = cca 1 mm).

5

7

Použití panelu nástrojù Formát. Pro rychlý výbìr ohranièení odstavce tenkou èarou máme pøipraveno tlaèítko na panelu nástrojù Formát. Pokud neklepneme pøímo na toto tlaèítko, ale na šipeèku vpravo od nìho, rozvine se nabídka rùzných druhù ohranièení odstavce. Stínování odstavce. Umístíme kurzor do odstavce, který má být stínovaný (pozor, nesmíme vybrat text), v oknì Ohranièení a stínování vybereme záložku Stínování a klepnutím urèíme výplò (podklad) odstavce. Použití inverzního textu (bílý text na èerném podkladu) zpùsobí, že si nadpisu urèitì každý všimne, zvýší však cenu tisku. (Cena výtisku závisí na množství inkoustu èi toneru na stránce.) 100 % èerné stínování navíc vìtšinou pøi použití inkoustové tiskárny zapøíèiní zvlnìní papíru.

14

Odrážky a èíslování, pole a vkládání symbolù

MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ

Formátování odstavce – odrážky a èíslování

Vkládání polí a dalších speciálních znakù

Vlastností odstavce jsou i použité odrážky nebo automatické èíslování odstavcù. Tyto vlastnosti vybereme v nabídce Formát – Odrážky a èíslování. K dispozici jsou pøipravené nejèastìji používané druhy odrážek a èíslování. Podrobnìjší nastavení (velikost èísla nebo odrážky, vzdálenost odrážky od textu, poèáteèní hodnota pro èíslování atd.) se skrývají pod tlaèítkem Vlastní.

Vkládání polí. Pole je „rámeèek“, jehož obsah se mìní podle konkrétní situace. Polí je v textovém editoru pøipraveno velké množství, napø. Èíslo stránky, Poèet stran, Datum a èas, Datum tisku. Kompletní nabídku polí získáte zadáním pøíkazu Vložit – Pole.... Na místo, kam vložíme pole Èíslo stránky, textový editor automaticky doplní èíslo právì zobrazené stránky. Pole Datum tisku vždy pøi tisku doplní na své místo právì aktuální datum atd. Datum a èas, Èísla stránek. Tato dvì pole jsou pøipravena k vložení pøímo v nabídce Vložit. Pole Èíslo stránky (a nejen to) najdeme také na panelu nástrojù Záhlaví a zápatí.

U èíslovaného seznamu je dùležitá možnost urèit, zda bude každý seznam èíslován znovu od zaèátku, nebo zda bude èíslování prùbìžné v celém dokumentu.

Vkládání symbolù. Do textu mùžeme vložit libovolný znak z libovolného písma, tj. i takový, který na klávesnici není. Tato volba se nachází v nabídce Vložit – Symbol. Písmo, ze kterého chceme znaky vybírat, musíme nejdøíve urèit, nejèastìji se používají písma Symbol a Windings. Na kartì Speciální znaky pak jsou pøipraveny èasto využívané symboly. Povšimnìte si, že mnohé z nich mají pøiøazenu klávesovou zkratku.

Výbìr písma

Seznamy s odrážkami a èíslované seznamy jsou také k dispozici jako pøipravené styly odstavcù. Najdeme je v dlouhém seznamu stylù odstavcù (klepneme na šipku seznamu stylù a pøitom držíme klávesu Shift). Seznam stylù je tøídìn podle abecedy, proto jsou èíslované seznamy na zaèátku seznamu a seznamy s odrážkami pak v jeho druhé polovinì.

15

Záhlaví a zápatí, tabulky

MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ

Práce se záhlavím a se zápatím

Tabulky

Nabídka Zobrazit – Záhlaví a zápatí. Záhlaví je text nad „hlavou“ (horním okrajem) textu, který lze zadat jen jednou pro celý dokument a opakuje se na každé stránce. Zápatí je totéž dole, pod textem. Záhlaví a zápatí obsahují èasto pole, která se mìní podle okamžitého stavu.

Vybereme práci se záhlavím a zápatím: nabídka Zobrazit – Záhlaví a zápatí.

2

Vybereme písmo o bod menší, než je v základním textu a napíšeme text, který je v záhlaví vlevo.

3

Klávesa Tabulátor (TAB) nás na dvì stisknutí pøesune k pravému okraji stránky.

4

Napíšeme text, který má být v záhlaví vpravo.

5

Pøejdeme do zápatí pomocí tlaèítka na panelu nástrojù Záhlaví a zápatí.

6

Dáme zarovnat zápatí na støed (nebo stiskneme tabulátor).

7

Napíšeme text Strana. Udìláme za ním mezeru.

8

Klepnutím vložíme na pozici kurzoru pole Èíslo stránky.

9

Hotovo, uzavøeme práci se záhlavím a zápatím klepnutím na tlaèítko Zavøít.

 Rozèlenìním textu pomocí tabulátorù. Jedná se o pracný zpùsob s minimálními možnostmi formátování a úprav seznamu. Je použitelný jen u pøehledù nepatrného rozsahu.

Nejlépe si využití záhlaví a zápatí ukážeme na pøíkladu:

1

Druhy tabulek. Tabulka je vlastnì text umístìný v nìjakých polích. Tohoto umístìní mùžeme dosáhnout nìkolika zpùsoby:

2

4 3

 Vložením tabulky vytvoøené v tabulkovém procesoru. Taková tabulka se chová

3

jako vložený objekt, pro její úpravy bude vždy pøíslušný tabulkový program spuštìn. Tabulkový procesor je orientován na výpoèty, použijeme ho tehdy, pokud potøebujeme matematickou (statistickou, finanèní) tabulku s poèítanými hodnotami.

 Použitím textové tabulky textového editoru. Každý textový editor dnes umožòuje vytvoøit a editovat tabulku, skládající se pouze z textù (a z èísel, která zadáme, která se sama nepoèítají z jiných zadaných hodnot). Jen výjimeènì je možné použít základní matematické funkce na buòky tabulky. Taková tabulka disponuje výbornými možnostmi formátování textu, okrajù i stínování a má v praxi široké využití. Bude jí vìnována následující èást tohoto manuálu.

Vložení tabulky 8

5

9

7 Strana 1

6

Jakmile záhlaví nebo zápatí již existuje, zobrazí se šedou barvou na každé stránce. Staèí do nìj poklepat myší a pøepneme se do jeho editace.

Nabídka Tabulka – Vložit – Tabulka… Pøed vložením tabulky je dobré mít alespoò rámcovou pøedstavu o jejím vzhledu, poètu sloupcù a øádkù (obojí mùžeme pozdìji mìnit). V nabídce Tabulka pak vybereme Vložit – Tabulka…. Objeví se okno Vložit tabulku, ve kterém vyplníme poèet sloupcù a øádkù. Klepnutím na tlaèítko Autoformát v tomto oknì dostaneme nabídku pøipravených vzhledù tabulek. Po klepnutí na OK vloží Word tabulku zadaných parametrù pøes celou šíøku stránky. Vložená tabulka se skládá z jednotlivých bunìk, které tvoøí øádky a sloupce tabulky.

Záhlaví i zápatí mohou být formátována jako jiné odstavce vèetnì orámování, èar a stínování a mohou obsahovat i obrázky a grafické prvky. Mùžeme proto jejich vhodným použitím výraznì ovlivnit vzhled dokumentu. V nabídce Soubor – Vzhled stránky, na kartì Rozmístìní mùžeme nastavit vzdálenost záhlaví a zápatí od okraje stránky. Zde také mùžeme urèit, že záhlaví bude rùzné na lichých (vždy pravých) a sudých (levých) stranách a také, že na první stranì dokumentu bude jiné záhlaví (zápatí) než v celém dokumentu. Èasto to použijeme ve chvíli, kdy dokument má titulní stranu, na které by èíslo stránky (a tedy napø. zápatí) nemìlo být.

16

Editace a formátování tabulky

MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ

Editace tabulky

Panel nástrojù Tabulky a ohranièení

Editace tabulky je úprava jejího obsahu. V textovém editoru máme vìtšinou k dispozici minimálnì tyto operace s tabulkou a jejími èástmi:

    

Rozdìlení bunìk tabulky, úprava èar – nastavíme vlastnosti èáry a tužkou „obtáhneme“ již existující èáru – ta zmìní vlastnosti.

Odstranìní celé tabulky nebo jednotlivých bunìk, øádkù èi sloupcù. Vložení nových øádkù nebo sloupcù tabulky.

Slouèení bunìk tabulky, gumování èar – smažeme èáru mezi buòkami – ty se slouèí v jednu.

Druh èáry (plná, èárkovaná,…) Tlouška èáry Barva èáry

Rozdìlení jedné buòky na více bunìk. Slouèení více bunìk do jedné buòky. Zmìna šíøky sloupce a výšky øádku. Také je možné nastavit stejnou šíøku/výšku pro všechny vybrané sloupce/øádky. Šíøku sloupce nebo výšku øádku je také možné nastavit uchopením rozhraní bunìk myší a tažením. (Tip: Pokud držíme klávesu Alt, mìní se velikost bunìk jemnìji.)

Orámování vybrané oblasti Seøazení oznaèené oblasti

 Seøazení obsahu tabulky podle stanoveného kritéria. Všechny tyto operace najdeme v nabídce Tabulka nebo v místní nabídce, která se objeví po klepnutí pravým tlaèítkem na tabulku. Zvolená operace se vždy aplikuje na vybrané (oznaèené) buòky (øádky, sloupce), pøípadnì na øádek/sloupec, ve kterém se právì nachází kurzor.

Formátování vzhledu tabulky Vlastnosti textu v buòkách (písmo, zarovnání atd.) Text v tabulce formátujeme úplnì stejnì jako text v dokumentu, tj. oznaèíme (slovo, buòku nebo více bunìk) a pomocí tlaèítek na panelu nástrojù Formát nastavujeme vlastnosti písma nebo odstavce, pøípadnì použijeme menu Formát – Písmo, nebo Formát – Odstavec. Vlastnosti bunìk tabulky (výplò, orámování, smìr textu atd.) Mnoho vlastností tabulky (jednotlivých bunìk) nastavíme nejpohodlnìji s použitím panelu nástrojù Tabulky a ohranièení. Jeho zobrazení mùžeme zapnout (jako jiných panelù nástrojù) v nabídce Zobrazit – Panely nástrojù, nebo použijeme k jeho zapnutí pøipravenou ikonu na panelu nástrojù Standardní.

1

2

3

Souèet oznaèených bunìk

4

5

6 7

Zarovnání textu Vkládání bunìk

1

Slouèení oznaèených bunìk tabulky.

buòky na více 2 Rozdìlení bunìk.

Barva výplnì

zarovnání textu 3 Výbìr v buòce. 4 Øádky stejnì široké. 5 Sloupce stejnì široké. Použití pøipraveného 6 automatického formátu celé tabulky. Nastavení smìru textu

7 v buòce. (Postupným

klepáním se stále mìní.)

Kreslení tabulky Novou tabulku je možné vytvoøit také jejím „nakreslením tužkou“. V nabídce Tabulka vybereme volbu Navrhnout tabulku. Tužkou potom nakreslíme obrys tabulky a její jednotlivé buòky, kreslíme èáry tam, kde mají být øádky a sloupce. Vzhled nové tabulky zmìníme pomocí nástrojù na panelu Tabulky a ohranièení, pøípadnì využijeme autoformát.

17

Ukázka tabulky, pomocné nástroje

MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ

Formátování vzhledu tabulky – ukázka B C

D

E

Základní pomocné nástroje Textový editor obsahuje množství pomocných nástrojù, které nám usnadòují práci s textem a poskytují dùležité služby. Vìtšinou se jejich volby nacházejí v nabídce Nástroje.

F

Kontrola pravopisu (Nástroje – Pravopis [klávesa F7]).

A 1

2

3

4

5

Textový editor zaène procházet celý dokument od zaèátku a ukazuje nám slova, která považuje za chybu. Projdeme tak celý dokument a získáme jistotu, že jsme žádnou chybu nepøehlédli. Správná slova pøeskakujeme nebo pøidáváme do slovníku, chybná opravujeme.

6 7

G Smažeme gumou dìlící pøíèky v celém sloupci [C]. Nastavíme èernou výplò [G]. Zmìníme smìr textu [7]. Zmìníme zarovnání textu v buòce [3].

Vybereme tloušku èáry 3b [E], barvu èáry šedou [F]. Potom oznaèíme celou tabulku a zadáme orámování vybrané oblasti [A]. Buòky oznaèíme a vybereme šedou výplò [G].

Vybereme tloušku èáry 1,5b [E], barvu èáry èernou [F]. Potom tužkou [B] znovu obtáhneme èáry, které mají být silnìjší.

Stejná šíøka sloupcù [5]

Pro bìžnou práci je lepší nastavit prùbìžnou kontrolu pravopisu v nabídce Nástroje – Možnosti, záložka Pravopis, políèko Automatická kontrola pravopisu. Textový editor má v sobì zabudován slovník jazyka a umí s ním porovnat slova, která jsme napsali do textu. (Upozorní na slova, která nezná, tj. pøeklepy, které nedávají význam.) Není schopen kontrolovat vazby mezi slovy, tj. opravdu pravopis. (Napø. dívky šli mu nevadí, protože šli je normální slovo.) Napø. duvky najde jako chybu, protože takové slovo neexistuje. Pokud na èervenì podtržené slovo klepneme pravým tlaèítkem myši, objeví se nabídka, ve kterém mùžeme vybrat správný tvar slova, nechat slovo Pøeskakovat nebo (pokud je to správné slovo, které editor jen nezná) ho mùžeme nechat Pøidat do slovníku. Od tohoto okamžiku ho editor bude znát a nebude ho zobrazovat jako chybu.

Automatické opravy (Nástroje – Automatické opravy)

Zarovnání textu v buòce [3]

Rozdìlení buòky na dva øádky [2]

Automatické opravy. Word sám opravuje slova, která jsou oèividnì chybou (tj. nemohou mít správný význam nebo jsou typograficky chybná – tøeba znak pro palce ["] zamìòuje za èeské uvozovky [„ “] apod.). Pøesnìji, má v sobì seznam bìžných chyb a správných slov. Automatické opravy jsou šikovná, ale nìkdy i mírnì nebezpeèná funkce, protože editor opravuje slova bez našeho vìdomí. Takže volba Opravit dvì velká písmena dobøe opraví chybný zaèátek vìty (napø. z AUtomatické udìlá ihned Automatické), ale také opraví CSc. na Csc, což správné není. Zapnutá volba Velká písmena na zaèátku vìt dá po každé teèce velké písmeno (napø. Takto nebo takto: 1. Ledna), je lepší ji vypnout.

18

Pomocné nástroje, základní typografická pravidla

MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ

Automatické dìlení slov Nabídka Nástroje – Jazyk – Dìlení slov… Editor automaticky dìlí slova na konci øádku podle našeho nastavení. Pamatujme si, že nikdy slova nedìlíme vložením spojovníku (znaménka minus, dìlítka)! Pokud bychom pak do odstavce nìco napsali, mùže dìlítko vyjít doprostøed øádku, což nebude dobøe vypadat. Pøi automatickém dìlení dìlítko zmizí, jakmile slovo nebude na konci øádku. Pøipravené hodnoty vìtšinou vyhovují, zmenšení šíøky oblasti pro dìlení slov zpùsobí hladší pravý okraj, ale více rozdìlených slov. Pokud nechceme mít dìlených slov hodnì pod sebou, mùžeme urèit maximální poèet dìlených øádkù za sebou. Jestliže (zcela výjimeènì) editor neurèí místo dìlení slova správnì, mùžeme slovo oznaèit a po klepnutí na tlaèítko Ruènì urèit správné místo rozdìlení slova.

Základní typografická a estetická pravidla Typografie je nauka o úpravì tiskovin stará nìkolik století. Dodržování dále uvedených pravidel je nutnou podmínkou pro profesionální vzhled našich dokumentù.

Používání a kombinování písem Pro základní texty (dlouhé odstavce) by se mìlo používat písmo patkové (antikva – tøeba Times New Roman), protože je považováno za èitelnìjší než bezpatkové (grotesk – tøeba Arial). Nadpisy pak mohou být písmem bezpatkovým (napø. Arial). Tedy mùžeme dát k sobì písma, která se od sebe hodnì liší.

Vyznaèování v textu  Pojmy vyznaèujeme zásadnì kurzívou, vyznaèování tuèným písmem je považováno za neestetické, pøíliš výrazné a „lezoucí“ z textu. (I když je èasto používáno.) Má své místo jen v uèebnicích, kde je tøeba urèité pojmy výraznì odlišit. Tuènì (a nìkdy i jiným písmem) se píší pouze názvy voleb v nabídkách programu (Soubor – Nový).

Výbìr jazyka pro kontrolu pravopisu a dìlení slov

 Podtržení a p r o s t r k á n í by se nemìlo pro vyznaèování vùbec používat!

Nabídka Nástroje – Jazyk – Nastavit jazyk…

 Nikdy nevyznaèujeme jiným druhem písma! (Jako tøeba zde.)

Výbìr jazyka je možné nechat na editoru, vìtšinou správnì rozpozná jazyk právì psaného textu. Pokud píšete cizojazyèný dokument, mùžete vybrat cizojazyènou èást textu a pøepnout pro tuto vybranou oblast jazyk ruènì. S angliètinou nebudou problémy, podporu pro jiné jazyky je tøeba doinstalovat. Angliètina má v rùzných zemích rùzná pravidla, je proto nutné vybrat v seznamu anglických slovníkù ten správný.

Vázání odstavcù, sirotci a vdovy Nìkteré odstavce (napø. nadpisy) musí být svázány s následujícím (dalším) odstavcem. Nemùže se pak stát, aby nadpis zùstal úplnì dole na stránce a odstavec za ním byl nahoøe na další stranì. U dlouhých odstavcù je tøeba zakázat vznik tzv. sirotkù a vdov – jednoho øádku odstavce na jiné stranì, než je zbytek odstavce. U odstavcù s orámováním je tøeba zadat zákaz dìlení odstavce na dvì stránky. Vázání odstavcù a hlídání osamocených øádkù zadáme jako vlastnost pøíslušného stylu odstavce (nabídka Formát – Odstavec – karta Tok textu).

Tezaurus – synonyma Nabídka Nástroje – Jazyk – Tezaurus (zkratka SHIFT + F7) Textový editor obsahuje vìtšinou velmi rozsáhlý slovník synonym, který mùže pomoci pøi stylistické úpravì dokumentu. Umístìte kurzor do slova, ke kterému potøebujete synonymum, a stisknìte SHIFT+F7.

Pøedložky a spojky na koncích øádek, tvrdá mezera Na konci øádku by nemìla zùstat jednopísmenná pøedložka (v, s, k, z, u, o) nejlépe ani spojka i, (malé a se toleruje). Protože textový editor si øádky ukonèuje sám, musíme mu zakázat oddìlení takové pøedložky od dalšího slova smazáním „obyèejné“ mezery a vložením tvrdé (nezlomitelné) mezery. Smažeme „obyèejnou“ mezeru a vložíme mezeru „tvrdou“. Ta se ve Wordu vkládá kombinací kláves Ctrl+Shift+mezerník, vždy pak svým kódem Alt + 0160.

19

Estetická prvavidla, znaky, ve kterých se èasto chybuje

MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ

Dìlení slov

Znaky, ve kterých se èasto chybuje

Dìlení slov necháváme vždy na editoru, nikdy nevkládáme dìlítka ruènì. Jinak by se mohlo stát, že po dalších úpravách textu se nám rozdìlené slovo objeví (vèetnì dìlítka) uvnitø øádku. Dìlením nesmí vzniknout slovo nežádoucího významu (kni-hovna).

Zde jsou uvedeny správné zpùsoby psaní znakù a spojení znakù, ve kterých se èasto chybuje. Znak vždy napíšeme tak, že držíme levý Alt a vpravo na numerické klávesnici zadáme kód (vèetnì nul na zaèátku). Mùžeme také použít nabídku Vložit – Symbol, kartu Speciální znaky.

Umístìní titulkù a obrázkù na stránce, èlenìní dokumentu

 Uvozovky dole (kód Alt+0132) mají tvar malinkých devítek: „.

 Zásada 1: Pokud zarovnáváme nìkolik øádkù pod sebou na støed, musí být spodní øádek nejkratší.

 Uvozovky nahoøe (kód Alt+0147) mají tvar malinkých šestek: “. První øádek nadpisu Druhý øádek

 Zásada 2: Pokud strana obsahuje jeden dominantní prvek (název dokumentu atd.), mìl by být umístìn v optickém støedu, který je kousek nad støedem geometrickým.

 Zásada 3: Nejdùležitìjší nadpisy nebo obrázky by mìly být v textu umístìny na tzv. zlatém øezu.

 Znak " (který je na klávesnici nad ù) slouží k oznaèení palcù (disketa 3,5"), nejsou to uvozovky! Word má funkci automatické opravy (Nástroje – Automatické opravy, karta Pøi psaní), která, pokud je zapnuta, automaticky zapisuje správné èeské uvozovky.

 Pomlèka (–) má kód Alt+0150. Není na klávesnici, tam je spojovník (-). (Spojovník je o hodnì kratší, píše se jen ve spojení slov [bude-li, Jean-Jack apod.].) Pomlèka se píše: Optický støed

 Zásada 4: Pokud je v textu více obrázkù, mìly by jejich okraje být v lince. Pokud je na obrázku pohybující se pøedmìt nebo nìkam hledící èlovìk, mìl by pohyb (pohled) vždy smìøovat dovnitø knihy.

   

Ve významu „až do“ bez mezer (6–18 hod). Jako znak mínus také bez mezer (–23 ). V aritmetických výrazech s mezerami (5 – 1 = 4). V oznaèení mìny se píše bez mezer (Kè 1540,–).

 Závorky a uvozovky se neoddìlují mezerou od textu uvnitø (tj. píší se takto).

 Zásada 5: Popisky obrázkù se dávají do textových polí pod

 (Správné [vkládání] závorek.) Hranaté závorky: […Alt+0091, ]…Alt+0093.

obrázky, píší se menším písmem než je základní text (nìkdy i kurzívou) a nepíše se za nimi teèka. Popisky k zajímavým obrázkùm si pøeète skoro každý – mìlo by v nich být uvedeno nejen, co je na obrázku, ale i struènì øeèené dùležité sdìlení tiskoviny.

 Zásada 6: Dlouhé „šedé“ texty v dnešní uspìchané dobì lidé èasto vùbec neètou. Text by mìl být výraznì èlenìn nadpisy, mìl by mít jasnou strukturu.

 Procento (%) se od èísla oddìluje nezlomitelnou mezerou, ale ve významu …procentní se píše bez mezery. Tj. 10 % = deset procent, 10% = desetiprocentní.

 Jednotky a oznaèení mìny se od èísla oddìlují nezlomitelnou mezerou (15 kW, 25 Kè). Musí být vždy na jednom øádku.

 Znaèka penìžní mìny. Je-li èíslo desetinné, píše se znaèka pøed èíslo (Kè 6,80), je-li èíslo celé, píše se mìna za èíslo (13 Kè). Pokud zapisujeme celou èástku desetinnì, zapíše se s desetinnou èárkou a pomlèkou (Kè 13,–). Zápis 13,– Kè je také možný.

 Èíslice se zapisují s desetinnou èárkou (teèka je v angliètinì) (3,14). Tisíce a miliony se oddìlují (nezlomitelnou) mezerou (10 650 834 lidí). V seznamu mají být desetinné èárky pod sebou (použijeme desetinný tabulátor nebo textovou tabulku). Tento vùz u nás mùžete levnì zakoupit

 Datum se píše s mezerami (10. 10. 2002). Rok se má psát jen ètyømístnì (2004).  Telefonní èísla se píší ve skupinách po dvou až tøech èíslicích, pøedvolba se oddìluje závorkami: (+420) 565 577 898.

 Teèka se nepíše za nadpisy. Pokud vìta konèí zkratkou (která má u sebe teèku), další teèka se již nepíše. (Pokud je v závorce celá vìta, píše se teèka do závorky.) Pokud je v závorce jen èást vìty a vìta závorkou konèí, píše se teèka za závorku (tøeba tady).

 Dvojteèka, støedník, otazník, vykøièník se píší hned za slovo. Dvojteèka ve významu Zásada 3

Zásada 4

Zásada 5

dìlení se píše s mezerami (6 : 3 = 2), ve významu sportovního výsledku bez mezer (1:0).

20

Obrázky, jejich vkládání do dokumentu a vlastnosti

MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ

Rozšiøující témata

Velikost a poloha obrázku

Obrázky a jejich vkládání do dokumentu

Obrázek musíme v textu vždy zmenšit, a to cca na jednu polovinu velikosti, ve které se pùvodnì objevil. Proè? Tiskárna má vyšší rozlišení než obrazovka a proto by se obrázek v rozlišení obrazovky nejspíš vytiskl zrnitý. Obrázek proto nemùžeme v textu zvìtšovat.

Rastrový obrázek (fotografie, malba) text vždy oživí a zvýší jeho názornost. Dnes není problém obrázek nasnímat pomocí skeneru, nafotit digitálním fotoaparátem nebo stáhnout z internetu. (Pozor však na autorská práva.) Obrázek by mìl mít správné rozlišení a barevnou hloubku, mìl by být upraven (oøez, jas, kontrast apod.). Pokroèilejší práce s obrázky proto vyžaduje hlubší studium a zkušenosti. Zde si ukážeme pouze vložení obrázku do textu a nastavení jeho umístìní a obtékání textem.

Vložení obrázku nebo grafiky do textu Obrázky a grafické prvky jsou pro textový editor objekty, se kterými urèitými zpùsoby umí pracovat, nejsou to jeho datové soubory. Obrázek musíme do textu vložit (ne otevøít). Mùžeme to udìlat nìkolika zpùsoby:

 Pomocí Schránky, tj. v grafickém programu ho oznaèíme nástrojem Výbìr, zkopírujeme ho do Schránky, pøepneme se do textového editoru a obrázek ze Schránky vložíme.

Velikost obrázku zmìníme tak, že na nìj nejdøíve klepneme (objeví se okolo nìho èerné ètvereèky – uchopovací body) a tahem myší za nìkterý rohový ètvereèek ho zmenšíme nebo zvìtšíme. Nemùžeme obrázek ale zmenšovat pøíliš – poèet bodù obrázku (a tedy místo, které v pamìti zabírá) se jeho zmenšením v textovém editoru nezmìní, zvýší se pouze jeho rozlišení. Již víme, že zvìtšovat rastrový obrázek bez ztráty kvality nelze. Polohu obrázku zmìníme tak, že na nìj opìt klepneme, abychom ho oznaèili, a pak ho uchopíme kdekoliv v ploše obrázku a tažením myší ho pøesuneme na jiné místo v textu.

V prohlížeèi webu na nìj klepneme pravým tlaèítkem myši, vybereme Kopírovat (obrázek se zkopíruje do Schránky) a dále to již známe – pøepneme se do textu a obrázek ze Schránky vložíme. kem na disku volbou Vložit – Obrázek – Ze souboru na disku. Musíme samozøejmì vìdìt, na jakém disku, v jaké složce a v jakém souboru se nᚠobrázek nachází.

 Pøímo ze skeneru nebo z digitálního fotoaparátu volbou Vložit – Obrázek – Ze skeneru nebo fotoaparátu. Zde mùžeme pøímo naèíst neupravené nasnímané obrázky.

 S mnoha programy se dodávají pøipravené jednoduché kresbièky, tzv. kliparty. Jejich použití je tøeba dobøe zvážit, protože jejich estetická kvalita nebývá pøíliš vysoká. Ve všech pøípadech se nám obrázek objeví v textu. Mùžeme s ním dále pracovat.

Myší uchopíme èerný ètverec v rohu obrázku a tažením dovnitø obrázek zmenšíme. Zmìna polohy obrázku: Myší uchopíme obrázek kdekoli v jeho ploše a pøetáhneme ho na nové místo.

 Mùžeme použít obrázek z www stránky.

 Z pøipraveného souboru s obráz-

Zmìna velikosti obrázku:

Vlastnosti obrázku Po klepnutí na vložený obrázek se objeví panel nástrojù Obrázek. (Zapnout jeho zobrazení mùžeme také v nabídce Zobrazit – Panely nástrojù.)

4

5

6

7 3

2 1

Mùžeme si nechat zobrazit okno Formát obrázku [1] s podrobnými možnostmi nastavení, nebo použít základní volby pøímo na panelu nástrojù Obrázek. Obtékání textu [2] vìtšinou nastavíme na Obdélník, orámování obrázku [3] pak žádné nebo plnou èarou. Barevný obrázek mùžeme pøevést na šedivý [4], zmenší se tím velikost souboru s vloženým obrázkem. U obrázku mùžeme upravit jeho kontrast [5] a jas [6] a obrázek mùžeme také oøíznout [7].

21

Textová pole, sloupcová sazba

MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ

Psaní textu do více sloupcù

Použití textových polí Textové pole je volnì umístitelný rámeèek s textem. Mùžeme ho použít pro zajímavou grafickou úpravu dokumentu, pro rámeèek s adresou pøíjemce dokumentu i napø. pro popisky obrázkù. V nabídce Vložit vybereme volbu Textové pole. Myší (držíme levé tlaèítko) vymezíme rámeèek, do kterého potom budeme psát text.

Ministerstvo školství, mládeže a tìlovýchovy Karmelitská 7 Praha 1 118 12

Text v textovém poli se zarovnává vùèi tomuto poli. Po klepnutí do textu mùžeme nastavovat všechny vlastnosti textu, po poklepání na okraj textového pole se objeví okno Formát textového pole, kde mùžeme nastavit všechny potøebné vlastnosti pole, jako je jeho orámování, podklad (stínování) a vnitøní okraj. Velikost textového pole mìníme podobnì jako u obrázku myší pomocí uchopovacích bodù, polohu textového pole uchopením za jeho okraj (mimo uchopovací body) a pøetažením na jiné místo. U textového pole, podobnì jako u obrázku, urèujeme jeho obtékání textem. Tyto volby najdeme v oknì Formát textového pole na kartì Pozice. Dùležitou vlastností je také vzdálenost textu od vnitøního okraje. Urèení této vzdálenosti ukazuje obrázek:

V novinách a èasopisech se používá dvou, tøí nebo i vícesloupcová sazba. Je tomu tak proto, že kratší text se lépe ète, dlouhé široké øádky by od ètení mnoho lidí odradily. I svùj dokument v textovém editoru mùžeme nastavit jako vícesloupcový. Nesmíme však zapomenout zapnout dìlení slov, protože pøi zarovnání úzkých sloupcù do bloku by vznikly ošklivé „øeky“ v textu díky roztažení mezislovních mezer. Volby pro nastavení sloupcové sazby najdeme v nabídce Formát – Sloupce. Základními parametry sloupcové sazby jsou poèet sloupcù a šíøka mezery mezi nimi. Dùležitá je také oblast dokumentu, na kterou se aplikuje urèený poèet sloupcù. Mùžeme urèit, že to bude na celý dokument, nebo od pozice kurzoru dále, a v pøípadì vybrání (oznaèení) èásti textu i pouze na oznaèený text. Na obrázku je vidìt, od kterého místa byla nastavena dvousloupcová sazba s mezerou mezi sloupci 5,5 mm. Mezera musí odpovídat šíøce sloupcù, pokud je relativnì malá, mùžeme použít k oddìlení sloupcù èáru.

Poklepeme na okraj text. pole. Na kartì Textové pole nastavíme vnitøní okraje.

Text mùže pøetékat z jednoho textového pole do druhého. Nastavíme to na panelu nástrojù Textové pole.

22

Zmìna stylù odstavcù

MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ

Zmìna stylù odstavcù Styly jsou vlastnì „vzhledy“ odstavcù. Již víme, že jejich dùsledné používání výraznì zvyšuje produktivitu práce s textem a umožòuje výbornou grafickou úpravu delších dokumentù. Používání stylù je založeno na faktu, že ve vìtšinì textù se opakuje nìkolik stále stejných vzhledù odstavcù. Odbornì øeèeno je styl pojmenování vlastností odstavce (Nadpis 1, Nadpis 2, Normální, Seznam s odrážkami atd.). Zmìna stylu – 1. zpùsob. Jednoduše øeèeno: zmìníme „ruènì“ jeden odstavec napsaný urèitým stylem tak, aby se nám líbil, a necháme podle nìho upravit styl. Pokud zmìnìnému odstavci pøiøadíme opìt stejný styl, Word pozná rozpor a zeptá se, zda chceme celý styl zmìnit podle vybraného odstavce. Tato volba však nefunguje u všech stylù a v rùzných verzích Wordu se chová pokaždé jinak.

Mùžeme zmìnit název stylu.

2

Mùžeme vybrat styl, kterým bude psán následující odstavec.

3 4

Nadpis 1 Nadpis 2 Seznam s odrážkami Nadpis 2 Normální Nadpis 2 Normální Nadpis 2

Zmìna stylu – 2. zpùsob. Práci se styly najdeme v nabídce Formát – Styly. Pøes tlaèítko Upravit se dostaneme k nastavením písma a odstavce, která se však nyní neaplikují pouze na odstavec, ve kterém je kurzor, ale na celý styl, tj. na všechny odstavce, které mají zmìnìný styl pøiøazen.

1

Pùvodní dokument má jasnou strukturu a každý odstavec má pøiøazen styl. Styl Nadpis 2 má vlastnost: zarovnání Doleva.

Normální

Nadpis 2 Seznam s odrážkami

2

Zde vidíme stávající vlastnosti tohoto stylu odstavce.

Nadpis 2 Normální

Zde pak mìníme postupnì jednotlivé vlastnosti tohoto stylu odstavce.

3

Nadpis 2 Normální

5

Mùžeme nastavit i klávesovou zkratku pro pøiøazení tohoto stylu odstavce – dosáhneme urychlení práce.

6

Zmìny se neprovedou.

7

Zmìny se provedou.

Nadpis 2 7

4

6

4

5

Nejèastìji se používají tiskárny: l Inkoustové l Laserové l Jehlièkové Inkoustové tiskárny Tisknou pomocí nepatrných kapièek inkoustu. Jsou dnes levné, tisk je kvalitní, mají vìtšinou náplò èernou a trojbarevnou. Díky míchání barev trojbarevné náplnì umí vytisknout pìkné barevné obrázky. Laserové tiskárny Tisknou pomocí jemného prášku (toneru), který se udrží na laserem osvìtleném válci, z kterého je obtisknut na papír. Èernobílé jsou dnes také levné, tisk je jasný a ostrý, nejkvalitnìjší ze všech tiskáren. Jehlièkové tiskárny Tisknou pomocí drobných jehlièek pøes pásku. Tisk je nekvalitní a pomalý. Umí však využít papír s kopiemi (prùklepem), takže se výbornì hodí na sestavy všeho druhu.

Zmìnìný dokument. Ve stylu Nadpis 2 bylo zmìnìno zarovnání na Na støed. Po zmìnì stylu se všechny odstavce, které mají pøiøazený styl Nadpis 2 v celém (tøeba stostránkovém) dokumentu zarovnaly na støed.

Nadpis 1

1

Tiskárny

Normální

Tiskárny Nejèastìji se používají tiskárny: l Inkoustové l Laserové l Jehlièkové

Inkoustové tiskárny Tisknou pomocí nepatrných kapièek inkoustu. Jsou dnes levné, tisk je kvalitní, mají vìtšinou náplò èernou a trojbarevnou. Díky míchání barev trojbarevné náplnì umí vytisknout pìkné barevné obrázky. Laserové tiskárny Tisknou pomocí jemného prášku (toneru), který se udrží na laserem osvìtleném válci, z kterého je obtisknut na papír. Èernobílé jsou dnes také levné, tisk je jasný a ostrý, nejkvalitnìjší ze všech tiskáren. Jehlièkové tiskárny Tisknou pomocí drobných jehlièek pøes pásku. Tisk je nekvalitní a pomalý. Umí však využít papír s kopiemi (prùklepem), takže se výbornì hodí na sestavy všeho druhu.

Práci se styly mohou zaèáteèníkùm komplikovat snahy Wordu o rozpoznání seznamù s odrážkami a èíslovaných seznamù a jejich automatické formátování. Dále je tøeba brát do úvahy, že všechny styly jsou odvozeny od stylu Normální (tj. pokud zmìníme zarovnání ve stylu Normální, zmìní se i v nadpisech a seznamech).

23

MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ

Víceúrovòové èíslování, ohranièení stránky, nastavení prostøedí textového editoru

Víceúrovòové èíslování

Základní nastavení prostøedí textového editoru

Pokud vytváøíme delší, složitìji èlenìný dokument, využijeme nìkdy možnost víceúrovòového èíslování pro nadpisy.

Zobrazení panelù nástrojù se zapíná/vypíná v nabídce Zobrazit – Panely nástrojù. Panely nástrojù jsou navíc plovoucí, tj. je možné je myší uchopit, vytáhnout z pùvodního místa v oknì a pøesunout na jiné místo na okraji okna, pøípadnì ponechat volnì plovoucí v ploše okna.

1. Nejdøíve musíme u vybrané úrovnì nadpisu (tj. u urèitého stylu odstavce) zadat víceúrovòové èíslování, napø. pøes Formát – Styl – Upravit – Formát – Odrážky a èíslování, karta Víceúrovòové. 1.1 Potom pøiøadíme každému nadpisu tento styl. U nadpisù další úrovnì staèí pro jejich správné oèíslování a zanoøení klepnout na panelu nástrojù Formát na tlaèítko Zvìtšit odsazení. 1.1.1 Pokud textový editor dává nesprávnì v druhé a další úrovni za poslední èíslo teèku, mùžeme ji smazat v oknì Vlastní èíslovaný pøehled, které se zobrazí po klepnutí na tlaèítko Vlastní, v políèku Formát èíslování.

Ohranièení stránky Rámeèek okolo stránky, a už linkou nebo nìjak tvarovaný, udìlá z obyèejného dokumentu malý plakát. MS Word nabízí velký výbìr druhù orámování, mnohé jsou pro bìžné texty nepoužitelné, nìkteré se ale využít dají. Okno s nastavením orámování se objeví po vybrání nabídky Formát – Ohranièení a stínování, karta Ohranièení stránky. Urèíme barvu a šíøku èáry a zadáme orámování Okolo. Pøipravené rámeèky s efekty (rùzné kvality) najdeme v políèku Efekt. Velmi dùležitá volba urèení vzdálenosti rámeèku od okraje stránky nebo naopak od textu se skrývá pod tlaèítkem Možnosti. Vìtšina tiskáren nedokáže potisknout papír až k okraji, musíme proto rámeèek od okraje odsadit nejménì o minimální okraj tiskárny (varování se objeví pøi tisku dokumentu).

Chování panelù nástrojù a nabídek je možné vybrat na kartì Možnosti v oknì, které se objeví po klepnutí na volbu Vlastní úplnì dole pod seznamem dostupných panelù nástrojù. Je zde možné zapnout umístìní dvou nejèastìji používaných panelù nástrojù ve dvou øadách a také zapnout zobrazování kompletních nabídek. Funkce Wordu, která zobrazuje nejdøíve nejèastìji používané volby a ostatní skrývá, nemusí každému vyhovovat, mnoho uživatelù vybírá volby podle jejich umístìní. Nastavení prostøedí editoru Microsoft Word se nacházejí v nabídce Nástroje – Možnosti. Na mnoha kartách je zde možné ovlivnit mnoho parametrù textového editoru, napø. zobrazení hranic textu (na kartì Zobrazení), zapnutí nebo vypnutí automatické (prùbìžné) kontroly pravopisu (na kartì Pravopis) a také zadat heslo pro aktuální dokument (na kartì Zabezpeèení).

Grafické prvky Na panelu nástrojù Kreslení (který se po zapnutí svého zobrazení v nabídce Zobrazit – Panely nástrojù objeví vìtšinou ve spodní èásti okna) máme k dispozici grafické prvky a tvary (èáry, šipky, geometrické tvary vèetnì rùzných prostorových prvkù atd.). Textový editor ale není kreslící program a pro dokument s bohatší grafikou se dá použít jen s velkými omezeními.

Vybranému objektu mùžeme nastavit výplò a obrys

Do textu mùžeme vložit velké množství pøipravených objektù, nebo mùžeme využít základní tvary: èáru, obdélník, elipsu, textové pole a obrázek.

Nástroj Výbìr použijeme na oznaèení objektu, zmìnu jeho polohy velikosti.

24