Přírodní zdroje surovin – - neobnovitelné zdroje energie
Neobnovitelné přírodní zdroje takové zdroje energie, k jejichž vyčerpání dojde v horizontu stovek let a jejich obnovení by trvalo mnohonásobně déle
• nerosty a horniny rudy – zdroje kovů nerudné suroviny – štěrk, kámen, vápenec, kaolín • kaustobiolity = fosilní paliva uhlí rašelina zemní plyn jaderná ropa energie hořlavé břidlice
RUDY: • získáváme z nich kovy a jejich těžba má vliv na ŽP velké výsypky haldy hlušiny (mohou obsahovat těžké kovy, toxické chemikálie – kyanidy) • železné rudy
• rudy hliníku
[1]
• uranové rudy
• další rudy: mangan, měď, zinek, olovo, chróm, titan, nikl, cín, molybden • efektivní využití rud díky novým technologiím • recyklace (železa se recykluje více než 42%, mědi okolo 20%, olova okolo 15%)
NERUDNÉ SUROVINY: • z celosvětového hlediska se jich těží nejvíce, asi 12 miliard tun za rok • u nás zaujímá těžba 2.místo (hned za hnědým uhlím) • lomy, pískovny a štěrkovny
[2]
• kámen, štěrk, písek, vápenec, kaolín, cihlářské suroviny [3]
UHLÍ: • vznik prouhelněním nahromaděných zbytků rostlin za nepřístupu [4] vzduchu [5] • černé uhlí ( v prvohorách z přesliček, plavuní) • hnědé uhlí ( v třetihorách z nahosemenných rostlin) vysoké teploty a vysoké tlaky nadložních vrstev • povrchová těžba hnědého uhlí • hlubinná těžba černého uhlí • chemické složení: kyslík, uhlík, vodík, síra, příměsi uran, thorium
UHLÍ Lignit – hnědé uhlí, nejméně kvalitní, pro výrobu elektřiny Hnědé a černé uhlí – k vytápění, k výrobě tepla a elektřiny Antracit – nejkvalitnější uhlí, k vytápění a výrobě chemikálií typy
výhřevnost
1kg černého uhlí (obsah S – 1%) 34 000 kJ
1kg hnědého uhlí (obsah S – 1,5 – 2 %) 17 000 kJ největší zásoby
USA, Rusko, Čína, Austrálie
ZEMNÍ PLYN: • provází ropná naleziště • hlavní složky: methan CH4 ethan C2H6 [6]
• surovina pro chemický a palivový průmysl
při spalování má oproti ostatním fosilním palivům nejmenší podíl CO2 na jednotku uvolněné energie
• výhřevnost: 16 – 34 MJ/m3 • nejedovatý, nedýchatelný, lehčí než vzduch • spalování: CH4 + 2O2
• ekologické palivo CO2 + 2H2O
ROPA: • má svůj původ ve zbytcích živočichů a rostlin, které se usazovaly na dně předvěkých moří, kde byly za nepřístupu vzduchu rozkládány bakteriemi • těží se z vrtů a transportuje se ropovody • ropná naleziště ovlivňují zejména prostředí vody • úniky ropných produktů • čistota moří a oceánů [7]
ROPA • hnědá až nazelenalá hořlavá kapalina, tvoří ji směs uhlovodíků (alkanů) chemické prvky: C (84 – 87 hm.%), H, O, S, N • nachází se ve svrchních vrstvách zemské kůry, pod nepropustnými vrstvami – až do hloubky 10km • její hustotu ovlivňují proporce uhlovodíků ve směsi • 1 barel = 158,9 litrů • význam: doprava (ropné deriváty) výroba zboží, potravin a pěstování potravin za přispění ropy
[8]
RAŠELINA: • nahromaděný, částečně rozložený rostlinný materiál s organickými zbytky (hmyz, živočichové) • obsahuje celulózu [9] a organické kyseliny • 2% povrchu Země pokryta rašelinou rašeliniště
močály bažiny slatě
• důležité je složení a míra nasycení vodou (rašelina vznikající ve vlhkých podmínkách se akumuluje rychleji)
RAŠELINA - využití: • fosilní palivo (obsahuje 53 – 58 % spalitelných látek) • zahradnictví a zemědělství ( půda má zvýšenou schopnost uchovávat vlhkost, dále k zajištění kyselého pH) • bahenní zábaly – rašelinové bahno při onemocnění kloubů
[10]
sirnoželezitá slatina proti artróze kolenních a kyčelních kloubů – příznivě ovlivňuje zánět, napomáhá regeneraci [11]
JADERNÁ ENERGIE: • získává se díky přirozené radioaktivitě uranu • při štěpení izotopu uranu vznikají jádra nuklidů s nižším atomovým číslem i hmotností a velmi rychle se pohybují navozují další štěpení • štěpné reakce probíhají v jaderném reaktoru uvolňuje se značné množství tepla k výrobě elektrické energie
[12]
JADERNÁ ENERGIE: • k získání 1 kg jaderného paliva je třeba vytěžit 2 – 4 tuny uranové rudy • z 1 kg jaderného paliva se získává tolik energie jako ze 100 tun kvalitního černého uhlí Co řeší jaderná energetika:
• bezpečné řešení ukládání radioaktivních odpadů
• přísné limity pro pro vypouštění radioaktivních látek do okolí jaderných elektráren • přeprava radioaktivních materiálů je bezpečná díky technickým a organizačním opatřením
Energie z fosilních paliv: • přes 80% průmyslově vyráběné energie ve světě má svůj původ ve fosilních palivech • při spalování se fosilní palivo nevratně mění • vzniká CO2 a popeloviny • hromadění v atmosféře (skleníkový efekt) • fosilní paliva – cenná a nenahraditelná surovina pro výrobu mnoha chemických látek neplýtvat těmito energetickými zdroji získanou energii efektivně využít
Otázky k opakování: 1)Napište 7 významných neobnovitelných energetických zdrojů: a)…………….b)……………….c)……………… d)…………….e)………………..f)……………… g)…………………………………. 2) Porovnejte výhřevnosti u hnědého, černého uhlí a zemního plynu. Seřaďte podle klesající výhřevnosti. …………….>……………………..>………………… 3) Zapište výhody a nevýhody jaderné energetiky.
Použité zdroje: Literární zdroje: • Kvasničková D., Mikulová V., Plachejdová E.: Životní prostředí. Fragment, Havlíčkův Brod 1998. • Kvasničková D.: Základy ekologie. Fortuna, Praha 2010. • Kvasničková D.: Ekologický přírodopis. Fortuna, Praha 2009.
Obrázky: • Obr.1 : Mineral. Nikon E-8800 - Luis Miguel Bugallo Sánchez Sánchez, L.M.B..creative commons.org.:Soubor:Mineral_Olixisto_GDFL101.jpg [online] 2005-09-26 [cit.2013-05-10] dostupný pod licencí Creative Commons- uveďte Autora-zachovejte licenci, unported •Obr.2: Sandwellen - Manfred Morgner •Morgner,Manfred. GNU Free Documentation License. [online] 2005-05-28 [cit.2013-05-10] dostupný pod licencí GNU Free Documentation License. – Uveďte autora-zachovejte licenci, unported
•Obr.3: Pamukkale - Patrick-Emil Zörner Patrick-Emil Zörner, creative commons.org: Soubor:Pamukkale00.JPG [online] 2005-08-17, [cit.2013-05-13] dostupný pod licencí Creative Commons – uveďte autora-Zachovejte licenci 2.0 Německo. unported: •Obr.4: Creative commons. [online] 2005-04-29, [cit.2013-05-13] unported http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Coal.jpg
•Obr.5: Elektrárna v Dětmarovicích – Petr Štefek Štefek,Petr, Creative Commons.org.Soubor:Elna_Detmarovice.jpg [online] 2007-03-29, [cit.2013-05-13] dostupný pod licencí Creative Commons uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0. unported: •Obr.6: Freely burning natural gas in Romania – Petr Sporer Sporer, Petr, Creative Commons.org.Soubor: Focul_viu2jpg [online] 2007-08-21, [cit.2013-05-13] dostupný pod licencí Creative Commons uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0. unported:
•Obr.7: An oil rig offshore Vungtau - Genghiskhanviet [online] 2007-11-27, [cit.2013-05-13] volné dílo celosvětově •Obr 8: Semi submersible drilling rig – Flickr [online] 2011-09-19, [cit.2013-05-13] dostupný pod licencí Creative Commons uveďte autora-Zachovejte licenci 2.0. unported: •Obr.9: Torf – Wojsyl [online] 2009-10-02, [cit.2013-05-13] dostupný pod licencí Creative Commons uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0. unported: •Obr.10: Schultz brand Canadian - Ragesoss [online] 2008-07-07, [cit.2013-05-13] dostupný pod licencí Creative Commons uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0. unported:
•Obr.11: Trügerisches Torfmoos – Christian Fischer •Fischer.Creative Commons.org.Soubor:SphagnumFallax.jpg [online] 2008-08-20, [cit.2013-05-13] dostupný pod licencí Creative Commons uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0. unported: • Obr. 12: Corefission of Uranium 235 - Kernzerfall Kernzerfall .Creative Commons.org.Soubor: Kernzerfall.svg [online] 2010-02-06, [cit.2013-05-13] dostupný pod licencí Creative Commons uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0. unported: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Kernzerfall.svg>
