Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo a právní věda Katedra občanského práva
Přezkum pohledávek přihlášených v insolvenčním řízení Ladislav Vrubel
2014/2015
Čestné prohlášení „Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: „Přezkum pohledávek přihlášených v insolvenčním řízení“ zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.“
………………………… Ladislav Vrubel
2
Poděkování Rád bych na tomto místě poděkoval JUDr. Radimu Chalupovi, Ph.D., za cenné připomínky a odborné vedení v průběhu zpracování této diplomové práce.
3
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK InsZ
- zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, (inslovenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
ObchZ
- zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
o. z.
- zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
ZOK
- zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).
OSŘ
- zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
obč. zák.
- zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
TŘ
- zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů.
ZRŘ
- zákon č. 216/1994 Sb., Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších, předpisů.
JŘIns
- vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení, ve znění pozdějších předpisů.
BC
- Title 11 of the United States Code - Bankruptcy Code
FRBP
- Federal Rules of Bankruptcy Proceedings
4
Abstrakt Diplomová práce se věnuje procesu přihlášení pohledávky a jejího přezkumu v insolvenčním řízení podle zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon. Práce také obsahuje charakteristiku pohledávek přihlašovaných do insolvenčního řízení a rozbor popěrných úkonů účastníků řízení se zaměřením na popření vykonatelné pohledávky insolvenčním správcem.
V druhé části je proveden exkurz do právní úpravy
přezkumu pohledávek ve Spojených státech amerických. Součástí práce jsou hodnotící úvahy autora a úvahy de lege ferenda.
Klíčová slova pohledávka, přezkum, popření pohledávky, insolvenční řízení, insolvenční správce, dlužník, věřitel, přihláška pohledávky
Annotation The Diploma thesis deals with the process of logging of claims and its review under the Act no. 182/2006 Coll., Insolvency Act. The thesis also contains the characteristics of the claims logged in insolvency proceeding and the analysis of objections to claim of the parties in interest focused on objections to executory claims made by the bankruptcy trustee. In the second part, there is an excursion to the legal regulation of review of logged claims in the United States of America. There are evaluative considerations of the author and considerations de lege ferenda as the part of this work.
Keywords claim, review, objection to claim, insolvency proceeding, bankruptcy trustee, debtor, creditor, proof of claim
5
OBSAH ÚVOD ..................................................................................................................... 9 1. OBECNĚ K INSOLVENČNÍMU ŘÍZENÍ ................................................ 12 1.1
ZHODNOCENÍ VYBRANÝCH USTANOVENÍ „SYSTÉMOVÉ NOVELY“ INSZ
A JEJÍ DOPAD NA PROBLEMATIKU TÉTO PRÁCE..................................................... 12
1.2
OBECNĚ K INSOLVENČNÍMU ŘÍZENÍ ........................................................... 13
1.3
ZÁSADY INSOLVENČNÍHO ŘÍZENÍ .............................................................. 14
1.4
ZAHÁJENÍ INSOLVENČNÍHO ŘÍZENÍ A JEHO ÚČINKY ................................... 15
1.4.1
Insolvenční návrh .............................................................................. 15
1.4.2
Vyhláška o zahájení insolvenčního řízení ......................................... 17
1.4.3
Účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení ........................... 18
2. POHLEDÁVKY A JEJICH DĚLENÍ ........................................................ 20 2.1
CO JE TO „POHLEDÁVKA“? ........................................................................ 20
2.2
POHLEDÁVKY DLE ZPŮSOBU UPLATŇOVÁNÍ V INSOLVENČNÍM ŘÍZENÍ ...... 20
2.3
POHLEDÁVKY, KTERÉ SE PŘIHLAŠUJÍ DO INSOLVENČNÍHO ŘÍZENÍ ............. 20
2.3.1
Pohledávky splatné a nesplatné ........................................................ 21
2.3.2
Pohledávky vykonatelné a nevykonatelné ......................................... 21
2.3.3
Pohledávky zajištěné a nezajištěné ................................................... 21
2.3.4
Pohledávky podřízené a nepodřízené ................................................ 22
2.3.5
Pohledávky podmíněné a nepodmíněné ............................................ 22
2.3.6
Pohledávky peněžité a nepeněžité ..................................................... 22
2.4
POHLEDÁVKY, KTERÉ SE DO INSOLVENČNÍ ŘÍZENÍ NEPŘIHLAŠUJÍ.............. 23
2.4.1
Pohledávky, které se považují za přihlášené ..................................... 23
2.4.2
Pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky postavené
na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou ........................................... 24 2.4.3
Pohledávky vyloučené z uspokojení v insolvenčním řízení ............... 25
3. PROCES
„ŽIVOTA“
POHLEDÁVKY
OD
PŘIHLÁŠKY
POHLEDÁVKY DO PŘEZKUMNÉHO JEDNÁNÍ .............................................. 27 3.1
PODÁNÍ PŘIHLÁŠKY................................................................................... 27 6
3.1.1
Místo přihlášení................................................................................. 27
3.1.2
Lhůta k podání přihlášky a běh lhůt .................................................. 27
3.1.3
Výjimky ze lhůt k podání přihlášky .................................................... 28
3.2
NÁLEŽITOSTI PŘIHLÁŠKY .......................................................................... 29
3.2.1
Formální náležitosti .......................................................................... 29
3.2.2
Obsahové náležitosti ......................................................................... 29
3.2.3
Přílohy přihlášky ............................................................................... 30
3.3
PŘEZKOUMÁNÍ PŘIHLÁŠENÝCH POHLEDÁVEK INSOLVENČNÍM SPRÁVCEM 30
3.4
SEZNAM PŘIHLÁŠENÝCH POHLEDÁVEK ..................................................... 32
3.5
PŘEZKUMNÉ JEDNÁNÍ ................................................................................ 33
3.6
ZJIŠTĚNÍ POHLEDÁVKY ............................................................................. 34
4. POPÍRÁNÍ PŘIHLÁŠENÝCH POHLEDÁVEK ...................................... 35 4.1
POPŘENÍ CO DO PRAVOSTI ......................................................................... 37
4.2
POPŘENÍ CO DO VÝŠE ................................................................................ 40
4.3
POPŘENÍ POŘADÍ ....................................................................................... 41
4.4
ÚČINKY POPŘENÍ ....................................................................................... 41
4.5
POPŘENÍ POHLEDÁVEK INSOLVENČNÍM SPRÁVCEM ................................... 42
4.6
POPŘENÍ NEVYKONATELNÉ POHLEDÁVKY INSOLVENČNÍM SPRÁVCEM ...... 43
4.7
POPŘENÍ VYKONATELNÉ POHLEDÁVKY INSOLVENČNÍM SPRÁVCEM .......... 46
4.7.1
Obecně k popírání přihlášených vykonatelných
pohledávek insolvenčním správcem ................................................................ 46 4.7.2 4.8
Vykonatelnost pohledávky – rozhodčí nález jako veřejná listina ...... 49
POPŘENÍ POHLEDÁVKY PŘIHLÁŠENÝM VĚŘITELEM ................................... 52
5. PRÁVNÍ ÚPRAVA PŘEZKUMU PŘIHLÁŠENÝCH POHLEDÁVEK VE SPOJENÝCH STÁTECH AMERICKÝCH ..................................................... 54 5.1
SLOVO ÚVODEM ........................................................................................ 54
5.2
OBECNĚ K ÚPRAVĚ INSOLVENČNÍHO PRÁVA V USA ................................. 54
5.3
POHLEDÁVKY V PRÁVNÍ ÚPRAVĚ USA ..................................................... 58
5.4
PROCES PŘIHLÁŠENÍ A PŘEZKUMU POHLEDÁVKY V PRÁVNÍ ÚPRAVĚ USA 59
5.5
ZÁVĚREČNÉ SROVNÁNÍ ............................................................................. 61 7
6. ÚVAHY „DE LEGE FERENDA“ ............................................................... 64 6.1
CHYBNÉ MÍSTO PODÁNÍ PŘIHLÁŠKY DO INSOLVENČNÍHO ŘÍZENÍ ............... 64
6.2
SPLNĚNÍ POVINNOSTI INFORMOVAT ZNÁMÉ VĚŘITELE
O DLUŽNÍKOVĚ ÚPADKU ..................................................................................... 64
6.3
OSOBNÍ ÚČAST SPRÁVCE NA PŘEZKUMNÉM JEDNÁNÍ ................................ 65
6.4
ROZŠÍŘENÍ DŮVODŮ POPŘENÍ PO PŘEZKUMNÉM JEDNÁNÍ .......................... 66
6.5
ROZHODČÍ NÁLEZ JAKO VEŘEJNÁ LISTINA ................................................. 66
6.6
LHŮTA PRO DOPLNĚNÍ PŘIHLÁŠKY POHLEDÁVKY ...................................... 66
6.7
NÁHRADA NÁKLADŮ SPOJENÝCH S UPLATNĚNÍM POHLEDÁVKY ............... 67
ZÁVĚR ................................................................................................................. 68 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ................................................................... 70
8
ÚVOD Tato práce se zabývá primárně procesem přezkumu pohledávek, které se přihlašují do insolvenčního řízení v dikci zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění účinném ke dni 1. ledna 2015. Důvodem výběru tématu byla má několikaletá praxe v kanceláři insolvenční správkyně, kde jsem se poprvé seznámil s insolvenčním právem a jeho praktickými dopady de lege lata, a kde jsem pochopil, že obecné povědomí o insolvenci je, a to bohužel i v odbornějších kruzích, stále nedostačující. Svou volbu rovněž zdůvodňuji tím, že se práce na rozdíl od ní podobných věnuje konkrétnějšímu tématu a to přezkumu pohledávek pouze přihlášených a také, že zohledňuje nejnovější judikaturu soudů. Současné insolvenční právo, jak jej představuje InsZ, nemá v českém právním prostředí mnohaletou tradici. Jedná se o předpis, který reaguje na společenskoekonomické poměry ve státě a určuje oběma stranám (věřiteli a dlužníkovi), jak vypořádat vzájemné závazkové vztahy v případě úpadku a hrozícího úpadku. V každodenním životě se čím dál tím více setkáváme s novými fakty o tom, jak je česká společnost zadlužena. Přibývá, jak se vžilo označení, osobních bankrotů fyzických osob – spotřebitelů, jež mnohdy postihla tíživá životní situace či se nechali svést lákadly konzumního životního stylu plného nabídek k vyřešení krátkodobého nedostatku financí a touhou dopřát si pro svůj život nadstandard. V běžném obchodním styku je zapotřebí, aby si fyzické osoby – podnikatelé a právnické osoby hlídali své dlužníky a jejich insolventnost tak, aby obdrželi alespoň částečně poskytnutá plnění v režimu InsZ zpět, a aby právě díky insolventnosti svých dlužníků neskončili v druhotné platební neschopnosti a úpadku samotném. Insolvenční řízení má představovat postup, jak v souladu s citátem průvodce insolvenčního práva UNCITRAL, ochránit dlužníkův majetek před dlužníkem samotným i před jeho věřiteli.1 Aby věřitelé dostáli co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení svých pohledávek, musí správně své pohledávky uplatnit v insolvenčním řízení. Tato práce má za cíl poskytnout ucelený přehled života pohledávky od počátku insolvenčního řízení do jejího případného zjištění na přezkumném jednání
1
RICHTER, Tomáš. Insolvenční právo. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2008, str. 268
9
s poukázáním na slabé stránky naší úpravy a nastíněním případného řešení. Práce se primárně zabývá pouze pohledávkami, které se do insolvenčního řízení přihlašují procesem podání přihlášky pohledávky. Pohledávkám, které se nepřihlašují, tedy pohledávkám za majetkovou podstatou a jim na roveň postaveným, jakož i pohledávkám, které se za přihlášené považují a které jsou z uspokojení v insolvenčním řízení vyloučeny, se práce věnuje jen okrajově a provedena bude pouze jejich stručná deskripce. V práci budu pracovat zejména s analýzou příslušných ustanovení právních předpisů, které budu vykládat podle aktuální odborné literatury, komentářů k zákonům a odborných článků a taktéž ve vztahu k jiným právním předpisům. Hlavní přínos práce spatřuji ve včlenění aktuální judikatury soudů, která dynamicky reaguje na insolvenční případy v praxi a poskytuje tak důležitý výklad, který poslouží účastníkům insolvenčního řízení. Právě judikatura je pak mnohdy řešením výkladových problémů a rozdílného postupu v rozhodování insolvenčních soudů. V práci budu používat metody podrobné analýzy, deskripce platné právní úpravy, komparace, dedukce a indukce s nastíněním slabých míst platné právní úpravy a návrhem případných řešení problémů objevených použitím zmíněných metod. Práce je rozdělena na tři tematické celky. První celek bude zaměřen na to, co se děje s pohledávkou od počátku insolvenčního řízení až po její přezkum v českém úpadkovém právu. Nejprve provedu zhodnocení poslední větší novely InsZ a uvedu problematiku insolvenčního řízení s okolnostmi s tímto spojenými. V druhé kapitole provedu rozdělení pohledávek, a to hlavně podle kritéria zda se přihlašují do insolvenčního řízení či nikoliv. Třetí a čtvrtá kapitola představují stěžejní část práce. Třetí kapitola se věnuje samotnému procesu od podání přihlášky po její případné zjištění. Celá čtvrtá kapitole se zabývá problematickými aspekty popírání přihlášených pohledávek a důsledky tohoto popření. Druhý celek obsahuje jednu kapitolu a je věnován exkurzu do právní úpravy přezkumu přihlášených pohledávek v USA. V práci je popsán postup, jakým věřitelé uplatňují své pohledávky do insolvenčního řízení. V závěru kapitoly je provedeno stručné srovnání obou úprav s konstatováním pozitivních a negativních stránek a několik úvah o možné inspiraci úpravou v USA v českém právu. 10
Úvahy de lege ferenda jsou součástí celého textu práce. Shrnutí těch nejzásadnějších je pak včleněno do třetího celku práce – kapitoly šesté.
11
1.
OBECNĚ K INSOLVENČNÍMU ŘÍZENÍ
1.1 Zhodnocení vybraných ustanovení „systémové novely“ InsZ a její dopad na problematiku této práce Dne 1. ledna 2014 nabyla provedením zákona č. 294/2013 Sb. účinnosti novela InsZ (označována jako systémová), která měla za účel revizi výsledků aplikace „nového“ úpadkového práva, kterým bylo v České republice završeno působení zákona o konkursu a vyrovnání a zejména zaveden pro naši společnost nový institut – oddlužení. V české právní úpravě neexistuje zvláštní procesní předpis k InsZ, který tak v § 7 počítá s přiměřeným užitím OSŘ pro insolvenční řízení a pro incidenční spory. Toto subsidiární použití OSŘ pak v praxi mohlo vést k výkladovým a aplikačním rozkolům. Novela InsZ má za úkol zúžit užití OSŘ v případech výkonu rozhodnutí nebo exekuce, a to jen na přiměřené užití jeho ustanovení, kdy na ně InsZ odkazuje. Obecně pak platí subsidiární užití ustanovení OSŘ týkajícího se sporného řízení, pokud nestanoví InsZ jinak nebo to není v rozporu se zásadami insolvenčního řízení.2 InsZ před novelou stanovil, že v rozhodnutí o úpadku musí být obsažena výzva věřitelům, aby přihlásili své pohledávky, pokud již tak neučinili, a to ve lhůtě v usnesení stanovené. Dále bylo stanoveno, že tato lhůta musí být delší 30 dnů a ne kratší 2 měsíců, s výjimkou souběžného rozhodnutí o povolení oddlužení, kdy tato lhůta činila 30 dnů. Vzhledem k tomu, že v praxi soudci inklinovali ke spodní hranici určování lhůt při konkurzu a reorganizaci, tedy nevyužívali variabilitu lhůty a určovali spodní hranici 30 dnů, což není dle důvodové zprávy žádoucí, jsou nyní stanoveny dvě pevné lhůty. Pro rozhodnutí o úpadku spojené s rozhodnutím o povolení oddlužení zůstala ponechána lhůta 30 dnů a v ostatních případech činí 2 měsíce. Novela upravuje výslovně i možnost zastoupení insolvenčního správce na přezkumném jednání. Insolvenční správce se může na své náklady a nebezpečí nechat zastoupit na přezkumném jednání jinou osobou zapsanou do seznamu insolvenčních správců (§ 190 odst. 2) a v případě oddlužení pak kteroukoliv jinou osobou, jako obecným zmocněncem, bez nutnosti zápisu v seznamu insolvenčních správců (§ 410
2
Důvodová zpráva k zákonu č. 294/2013 Sb. O změně InsZ, beck-online [cit. 10. 2. 2015].
12
odst. 1). V praxi pak je na uvážení soudu zda výslovně povinnost osobní účasti insolvenčnímu správci v usnesení o úpadku uloží. V rámci úpravy § 191 pak byla dle zákonodárce v odst. 2 posílena právní jistota přihlašovatelů pohledávek, kdy posouzení toho, zda je pohledávka popřena jako vykonatelná, není ponecháno na libovůli insolvenčního správce, a tedy konečné posouzení, že pohledávka se přezkoumává jako vykonatelná je v rukou insolvenčního soudce, který vede přezkumné jednání a jehož rozhodnutí má povahu rozhodnutí, jímž se upravuje vedení řízení.3
1.2 Obecně k insolvenčnímu řízení „Insolvenčním řízení je zvláštním druhem civilního řízení.“4 Základním pramenem úpravy je InsZ, kdy je OSŘ jako standardní procesní norma považována za „lex generalis“ a počítá se s její subsidiárním použitím dle § 7 OSŘ za specifických podmínek. InsZ upravuje řešení úpadku a hrozícího úpadku dlužníka, kdy formou jednoho ze čtyř způsobů řešení úpadku nebo hrozícího úpadku (konkurs, reorganizace, řešení úpadku finanční instituce, oddlužení) má dojít k narovnání majetkových vztahů mezi dlužníkem a osobami dotčenými dlužníkovým úpadkem nebo hrozícím úpadkem a k uspokojení věřitelů poměrně a v co nejvyšší míře. Jedním z hlavních účelů insolvenčního řízení je tedy chránit dlužníkův majetek před dlužníkem samotným i před jeho věřiteli.5 Předpokladem a podmínkou zahájení insolvenčního řízení je úpadek, resp. hrozící úpadek. O dlužníkův úpadek se jedná, pokud dlužník splňuje kumulativně několik podmínek taxativně vyjmenovaných zákonem. Dlužník musí mít více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. O úpadek jde i v případě, kdy je fyzická osoba – podnikatel nebo právnická osoba tzv. předlužena. To znamená, že souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jejího majetku. Pokud lze důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas
3
Důvodová zpráva k zákonu č. 294/2013 Sb. O změně InsZ, beck-online [cit. 10. 2. 2015]. KOZÁK, J.; BUDÍN, P.; DADAM, A.; PACHL, L. InsZ a předpisy související: Nařízení Rady (ES) o úpadkovém řízení : komentář. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, xxiii, str. 6 5 RICHTER, Tomáš. Insolvenční právo. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2008, str. 195. 4
13
splnit podstatnou část svých peněžitých závazků, hovoří zákon o tzv. hrozícím úpadku – insolvenční návrh je pak v tomto případě oprávněn podat pouze dlužník.
1.3 Zásady insolvenčního řízení Vzhledem k tomu, že insolvenční řízení je typické určitými odchylkami od klasického civilního řízení, je nutné, aby bylo možné v každé fázi insolvenčního řízení zhodnotit, zda je určitý úkon v souladu se zásadami insolvenčního práva. InsZ v § 5 demonstrativně vyjmenovává základní zásady insolvenčního řízení. V prvé řadě jde o to, aby nikdo z účastníků (tedy i dlužník) nebyl nespravedlivě poškozen nebo zvýhodněn na svých právech a povinnostech a aby se dosáhlo co nejrychlejšího, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů. Požadavek rychlosti se například projevuje v množství lhůt, kterých je v InsZ celkem 81 v délce od dvou hodin (§ 101) do deseti let (§ 37 a 312).6 Důraz je kladen na rovnost účastníků, kdy na základě stejného postavení věřitelů je možno uplatňovat stejné možnosti. K této zásadě lze dodat, že rovnost postavení věřitelů lze vztáhnout zejména k jednotlivým kategoriím pohledávek přihlášených (vykonatelných, zajištěných, atd.). Co se týče pohledávek za majetkovou podstatou, tak se striktně touto zásadou řídit nelze.7 Výklad soudu se snaží více či méně tuto zásadu rovnosti aplikovat v různých příkladech k co nejspravedlivějšímu podílení se na dlužníkových pohledávkách. 8 Ochrana dobré víry u práv věřitelů nabytých před zahájením insolvenčního řízení před omezením ze strany soudu a postupem správce je zaručena. Jedná se například o případy, kdy správce může určité úkony dlužníka napadnout odpůrčí žalobou nebo žalobou na neplatnost právního úkonu. Věřitelova dobrá víra je chráněna před nepoctivými záměry dlužníka. A konečně InsZ zmiňuje povinnost uspokojování práv věřitelů v rámci insolvenčního řízení. Z tohoto existují výjimky, které však musí být výslovně 6
KOZÁK, J.; BUDÍN, P.; DADAM, A.; PACHL, L. InsZ a předpisy související: Nařízení Rady (ES) o úpadkovém řízení : komentář. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, xxiii, str. 22. 7 HÁSOVÁ, J,; MORAVEC, T. Insolvenční řízení. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2013, xviii, str. 38. 8 Viz např. Rozhodnutí Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 10. 2014, sp. zn. 21 ICdo: „Soudní exekutor je povinen po zahájení insolvenčního řízení na majetek v exekuci povinného vydat do majetkové podstaty úpadce jím v exekuci vymožené plnění bez odpočtu nákladů exekuce a jako věřitel úpadce náklady exekuce (svoji pohledávku) přihlásí do insolvenčního řízení.“
14
povoleny InsZ (například u započtení vzájemných pohledávek věřitele a dlužníka, kdy se vychází z pravidel započteni dle o. z.). Podle § 7 InsZ za splnění podmínek v něm stanovených, se pak subsidiárně použijí dle mého další zásady spojené s civilním procesem uvedené v OSŘ. Incidenční spory jsou v zásadě dosti podobné spornému řízení, a proto zde nevidím problém a naopak spatřuji nutnost užití zásad civilního procesu jako je princip volného hodnocení důkazů, princip zákonného soudu a soudce, nezávislosti soudce, atd.9
1.4 Zahájení insolvenčního řízení a jeho účinky 1.4.1 Insolvenční návrh Insolvenční řízení se zahajuje pouze na návrh a počíná dnem, kdy návrh dojde insolvenčnímu soudu.10 InsZ stanovuje specifické náležitosti, které musí insolvenční návrh kromě obecných11 obsahovat. Povinnost podat insolvenční návrh má každá právnická osoba nebo fyzická osoba – podnikatel, bez zbytečného odkladu poté, jakmile se při náležité pečlivosti dozví o svém úpadku. Při nesplnění povinnosti odpovídá věřiteli za škodu nebo jinou újmu, kterou způsobí porušením této povinnosti.12 Návrh může podat jak věřitel, tak dlužník. V případě dlužnického návrhu jsou pak kladeny širší požadavky na přílohy a doložení listin osvědčující úpadek. Podává-li insolvenční návrh věřitel, zároveň tak připojuje i svou vlastní přihlášku pohledávky, jež tvoří obligatorní přílohu. K podání insolvenční návrhu je tedy nutná aktivní legitimace věřitele, kdy tento musí mít za dlužníkem splatnou pohledávku. Zaměstnanec podáním tohoto návrhu a přihláškou pohledávky přílohou uplatňuje svou zaměstnaneckou pohledávku v souladu s § 203 InsZ. Tímto krokem dochází již vůbec k první možnosti (a v případě věřitelského insolvenčního návrhu povinnosti) uplatnění –přihlášky pohledávky.
9
WINTEROVÁ, Alena a Alena MACKOVÁ. Civilní právo procesní: vysokoškolská učebnice. 7. aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Linde, 2014, str. 59 a násl. 10 § 97 odst. 1 InsZ 11 § 42 odst 4 OSŘ 12 §§ 98 a 99 InsZ
15
Věřitel musí prokázat, že dlužník je v úpadku. Judikatura zpřesňuje požadavky na to, jak prokázat, že předpoklady úpadku jsou splněny. U věřitelského insolvenčního návrhu je povinností například prokázat existenci více věřitelů se splatnou pohledávkou, což nestačí pouze obecným poukazem, ale už specifikací konkrétních nesplacených závazků dlužníka. V praxi pak z tohoto důvodu dochází k podání společného insolvenčního návrhu více věřitelů. Další výhodou je pak to, že povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení, kterou je možno uložit až do výše 50 000,- Kč, nesou všichni navrhovatelé společně a nerozdílně. Pokud není insolvenční návrh perfektní, tj. neobsahuje všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud jej do 7 dnů od jeho podání odmítne. U těchto vad není možné navrhovateli přidělovat náhradní lhůtu k doplnění návrhu. Jediná možnost nápravy vad návrhu je jen do té doby, než soud prvního stupně vydá rozhodnutí o odmítnutí návrhu dle § 128 odst. 1 InsZ. Uplatňovat nové doplnění insolvenčního návrhu nemají významu taktéž ani v rámci odvolacího řízení.13 Rozdílně insolvenční soud postupuje, pokud k návrhu navrhovatel nedoložil povinné přílohy nebo tyto přílohy neobsahují podstatné náležitosti. V tomto případě může insolvenční soud uložit navrhovateli lhůtu v délce maximálně 7 dní k doložení chybějícího. V případě nedodržení lhůty či nedoložení požadovaného, soud návrh usnesením taktéž odmítne. Omezení 7 dny se nevztahuje na navrhovatele právnickou osobu a fyzickou osobu – podnikatele, těm soudce poskytne přiměřenou lhůtu s ohledem na množství doplňovaných skutečností.14 „K odmítnutí klasické žaloby soudem dochází spíše výjimečně, což však nelze říci o odmítání insolvenčních návrhů. Nahlédnutím do insolvenčního rejstříku lze zjistit, že každý pracovní den soudy odmítnou v průměru 20 insolvenčních návrhů, což je 100 návrhů za týden, 400 za měsíc, tedy přibližně 5000 ročně.“15
13
Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 3. 2008, sp. zn.: 1 VSPH 5/2008. SALVIA [online] © 2015 [cit. 2. 3. 2015]. 14 KOZÁK, J.; BUDÍN, P.; DADAM, A.; PACHL, L. Insolvenční zákon a předpisy související: Nařízení Rady (ES) o úpadkovém řízení : komentář. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, str. 299. 15 Himmatová, Hana: Odmítnutí insolvenčního návrhu - jak tomu zabránit? [Systém ASPI] : BA. Bulletin advokacie [cit. 2015-3-2] : ASPI_ID LIT42678CZ. Odmítnutí insolvenčního návrhu – jak tomu zabránit?. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-517X.
16
V souvislosti s novelou InsZ provedenou zákonem č. 334/2012 Sb. (účinnost od 1. listopadu 2012) byl do InsZ zakotven institut odmítnutí insolvenčního návrhu pro jeho zjevnou bezdůvodnost (§ 128a InsZ). Vznik tohoto institutu je výsledkem snahy postihovat tzv. šikanózní insolvenční návrhy.
V určitých
případech
se
totiž
insolvenční
navrhovatelé
podáním
insolvenčního návrhu snaží donutit dlužníka k úhradě vlastní pohledávky a nikoliv o tvrzení, že dlužník je v úpadku.16 Mnozí navrhovatelé se taktéž snaží zdiskreditovat své soupeře v obchodním styku tvrzením o jejich insolventnosti a znemožnit tak jejich pozici v obchodním styku a účasti ve veřejných zakázkách. Tomuto jevu má ustanovení upravující odmítnutí pro zjevnou bezdůvodnost zabránit. Odmítnout takto návrh lze, pokud je projednatelný ve smyslu § 128 InsZ. InsZ demonstrativně uvádí tyto případy možností odmítnutí pro zjevnou bezdůvodnost:
návrh je doložen pohledávkou, ke které se nepřihlíží (tzn. se jedná např. o pohledávku nabytou postoupením v 6 měsících předcházejících podání insolvenčního návrhu nebo pohledávku dosud nesplatnou),
opětovný insolvenční návrh za předpokladu nesplnění povinnosti uložené při předchozím rozhodnutí o insolvenčním návrhu (tj. např. nezaplacení pokuty dle § 128a odst. 3 InsZ),
z obsahu samotného návrhu nebo listin je patrné, že se jedná o nepoctivý záměr navrhovatele.17
Odstrašujícím faktorem pak má být možnost insolvenčního soudu uložit za takto podaný „šikanózní“ insolvenční návrh pořádkovou pokutu navrhovateli až do výše 50 000,- Kč. 1.4.2 Vyhláška o zahájení insolvenčního řízení Odpovědí soudu na projednatelný insolvenční návrh je vyhláška o zahájení insolvenční řízení. Insolvenční soud má povinnost, pokud insolvenční návrh dojde soudu v pracovních hodinách, a to nejpozději dvě hodiny před jejich koncem, do dvou hodin od doručení zveřejnit vyhlášku o zahájení insolvenčního řízení. Zákon stanoví
16 Důvodová zpráva k zákonu č. 334/2012 Sb., Výzkum insolvence [online]. [cit. 2015-03-02]. 17 MARŠÍKOVÁ, J. Insolvenční zákon: s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy. 2. aktualiz. vyd. ve znění zákona č. 294/2013 Sb. Praha: Leges, 2014, str. 220.
17
rozsah zveřejňovaných skutečností ve vyhlášce, které jsou, vzhledem k nezvyklé rychlosti na vyhlášku zareagovat, opravdu minimální.18 Vyhláška se zveřejňuje ve spise případu v elektronicky vedeném insolvenčním rejstříku dostupném na stránkách Ministerstva Spravedlnosti isir.justice.cz. Pro věřitele (pokud se nepřidali k věřitelskému insolvenčnímu návrhu nebo nejsou věřitelé - navrhovatelé odlišnými od dlužníka) tak nastává možnost podat svou přihlášku pohledávky. Insolvenční soud je může přímo v této vyhlášce vyzvat, aby podali přihlášku pohledávky. Pokud je výzva učiněna až v průběhu insolvenčního řízení, oznamuje se stejným způsobem, jako se zahajuje insolvenční řízení (§ 110 odst. 2 InsZ). Ani v jednom případě se však nejedná o propadnou lhůtu. Rozhodující je výzva spojena s rozhodnutím o úpadku. 1.4.3 Účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení S ohledem na téma práce je nutno podotknout, že právě se zahájením insolvenčního
řízení,
tedy
s okamžikem
(hodinou
a
minutou)
zveřejnění
v insolvenčním rejstříku, nastávají určité skutečnosti, které jsou pro přihlašování pohledávek zásadní. Tou zřejmě nejzásadnější je nemožnost uplatnění pohledávky a jiného práva týkajícího se majetkové podstaty žalobou, lze-li je uplatnit pohledávkou.19 Toto ustanovení má zamezit souběžnému podávání žalob. Jde o ochranu dlužníka, kterou se má předejít tomu, aby dlužník nebyl po skončení insolvenčního řízení podroben ataku z předinsolvenčních pohledávek, což by mohlo vést k dalšímu podání insolvenčního návrhu.20 Toto ustanovení bylo podrobeno též přezkumu jeho souladu ústavním pořádkem ČR. Ústavní soud posuzoval, zda tímto ustanovením není omezen přístup k soudu a právo na spravedlivý proces. Ustanovení však bylo shledáno ústavně konformním, jelikož má sledovat co nejefektivnější uspokojení věřitelů, a to z hlediska jak kvantitativního tak i časového.21
18
§ 101 InsZ §109 odst 1 písm. a) 20 HÁSOVÁ, J. Insolvenční zákon: komentář. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2014, xxi, str. 343. 21 Usnesení Ústavního soudu ze dne 2. prosince 2010, sp. zn.: II. ÚS 2444/2010. Ústavní soud. [online]. Ústavní soud. © 2015 [cit. 3. 3. 2015]. 19
18
Pokud byla žaloba na zaplacení pohledávky podána před zahájením insolvenčního řízení, může být i po jeho zahájení projednána a o žalobě může být rozhodnuto.22 Možnost tohoto postupu však končí prohlášením o úpadku, jež má za následek to, že se přerušují soudní a rozhodčí řízení o pohledávkách, které mají být v insolvenčním řízení uplatněny přihláškou pohledávky nebo na které se hledí jako na přihlášené anebo jde o ty, které se v insolvenčním řízení nepřihlašují.23 V případě, že je žaloba na zaplacení pohledávky podána po zahájení insolvenčního řízení, soud takové řízení o žalobě zastaví z důvodu nesplnění procesních podmínek dle § 103 a násl. OSŘ. Ze soudní praxe vyplývá, že tato žaloba by měla být rovnou meritorně zamítnuta. Žalobce tak sice ztrácí aktivní legitimaci. Nicméně, procesní podmínky pro další vedení soudního řízení zachovány jsou.24 Závěrem lze dodat, že zahájením insolvenčního řízení vzniká povinnost věřitele (tedy pokud jeho vůle uplatnit pohledávku za dlužníkem přetrvává) uplatnit přihláškou pohledávky svůj nárok opětovně, i když tak učinil v minulosti v insolvenčním řízení za stejným dlužníkem a toto řízení nevyústilo v rozhodnutí o úpadku.25
22
MARŠÍKOVÁ, J. Insolvenční zákon: s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy. 2. aktualiz. vyd. ve znění zákona č. 294/2013 Sb. Praha: Leges, 2014, str. 189. 23 § 140a odst. 1 InsZ 24 KOZÁK, J.; BUDÍN, P.; DADAM, A.; PACHL, L. Insolvenční zákon a předpisy související: Nařízení Rady (ES) o úpadkovém řízení : komentář. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, xxiii, str. 263 25 Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 29 NSCR 118/2013. [cit. 3. 3. 2015]. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer
19
2. POHLEDÁVKY A JEJICH DĚLENÍ 2.1 Co je to „pohledávka“? V „mimo insolvenčním“ světě věřitel pohledávku vymáhá v nalézacím řízení. V případě úspěchu pak toto řízení vyústí do pravomocného exekučního titulu, na jehož základě lze zahájit výkon rozhodnutí, ve kterém dojde k přeměně potřebné části dlužníkova majetku na peníze a nárok z pohledávky věřitele tak bude uspokojen. Insolvenční právo tento individuální proces nahrazuje procesem kolektivním – insolvenčním řízením.26 InsZ sám osobě definici pohledávky neupravuje. Občanskoprávní úprava před rekodifikací pohledávku označovala jako věřitelovo právo na plnění od dlužníka, jemuž odpovídá závazek dlužníka splnit povinnost27. Ani o. z. v § 1721 nevybočuje z ustáleného pojmosloví a jako pohledávku označuje dlužníkovo právo na určité plnění, jemuž odpovídá dlužníkova povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.
2.2 Pohledávky dle způsobu uplatňování v insolvenčním řízení Jak již bylo vymezeno v úvodu, tato práce se bude věnovat přezkumu pohledávek přihlášených do insolvenčního řízení. Považují však za nezbytné na tomto místě provést základní a stručné rozdělení pohledávek, a to podle způsobu, jak se uplatňují v insolvenčním řízení.
2.3 Pohledávky, které se přihlašují do insolvenčního řízení Meritem této práce je zaměření se na přezkum právě těchto pohledávek. Obecně lze dle mého říci, že přihlásit může věřitel jakoukoliv pohledávku, která je objektivně ocenitelná v penězích a o které InsZ nestanoví jiný způsob uplatňování. Podle jejich povahy a vlastností pak lze jednotlivou pohledávku posuzovat ve vztahu k ostatním a určit její možnost být v uspokojení privilegována.
26 27
RICHTER, Tomáš. Insolvenční právo. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2008, str. 232 § 488 obč. zák.
20
2.3.1 Pohledávky splatné a nesplatné Již samotná podstata úpadku28 je premisou toho, že za dlužníkem existuje věřitel, který má splatnou pohledávku. Jedná se o dospělost pohledávky, od které se odvíjí možnost uplatňovat úroky z prodlení, pohledávku započíst, začátek promlčecí doby a v neposlední řadě možnost podat žalobu. Splatné pohledávky pak v praxi tvoří většinu přihlášených pohledávek a mají rozhodující význam. Co ovšem s pohledávkami nesplatnými? InsZ umožňuje věřitelům přihlásit i pohledávku nesplatnou. Samotným zahájením insolvenčního řízení se splatnost pohledávky nemění. Rozdíl však nastává prohlášením konkursu, kdy se všechny pohledávky stávají splatnými ze zákona. V případě plnění oddlužení formou splátkového kalendáře se zařazují do splátkového kalendáře i pohledávky nesplatné. 2.3.2 Pohledávky vykonatelné a nevykonatelné V insolvenčním řízení platí, že i pohledávky dříve uplatněné v soudním, rozhodčím či exekučním řízení musí věřitel uplatnit insolvenčním řízení přihlásit, aby se mu dostálo peněžitého plnění z této pohledávky. Pokud již bylo o pohledávce pravomocně rozhodnuto nebo věřitel disponuje jiným důkazem o její vykonatelnosti, musí toto prokázat veřejnou listinou.29 2.3.3 Pohledávky zajištěné a nezajištěné Pohledávka, jež je zajištěna majetkem náležejícím do majetkové podstaty dlužníka30, musí být prokázána okolnostmi, které zajištění prokazují a musí k ní být připojeny listiny týkající se zajištění.31 Pokud se věřitel svého zajištění v přihlášce nedovolá a druh a vznik zajištění neprokáže, má se za to, že zajištění uplatněno nebylo.32
28
§ 3 odst. 1 InsZ: „Dlužník je v úpadku, jestliže má …, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti…“ 29 §177 InsZ; k otázce veřejných listin dále v kapitole 2 a k otázce vykonatelnosti také v subkapitole 3.7 30 § 2 písm. g) InsZ: „ zajištěným věřitelem věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty, a to jen zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva nebo postoupením pohledávky k zajištění anebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy“ 31 § 166 InsZ 32 174 odst. 2
21
2.3.4 Pohledávky podřízené a nepodřízené Pohledávky podřízené tvoří jakousi třetí speciální skupinu pohledávek dle InsZ33. Patří mezi ně:
pohledávky ze smluv, jestliže z nich má být plněno, až poté co budou splněny jiné pohledávky dlužníka – jsou vázány na odkládací podmínku
pohledávky z podřízených dluhopisů podle zákona č. 190/2004 Sb. o dluhopisech
pohledávky společníků nebo členů dlužníka vyplývající z jejich účasti v družstvu nebo společnosti.
Tyto podřízené pohledávky se uspokojují až po uspokojení pohledávek přihlášených a těch uvedených v §§ 168 a 169 InsZ.34 2.3.5 Pohledávky podmíněné a nepodmíněné Přihláškou pohledávky může věřitel uplatnit nárok též z pohledávky vázané na podmínku. Předpokladem uznání podmínky je její reálnost, jinak se k ní nepřihlíží.35 Dle občanského práva rozlišujeme podmínky odkládací a rozvazovací. Nicméně, rozdělení dle občanského práva nelze zcela s podmínkami dle InsZ ztotožnit, jelikož ne všechny pohledávky vznikají na základě právního jednání. Věřitelé s pohledávkou vázanou odkládací podmínkou nemohou hlasovat na schůzi věřitelů. Možnost uplatnit pohledávku vázanou na podmínku, je jeden ze zásadních rozdílů oproti podání žaloby ve sporném řízení dle OSŘ, kde by takto podaná žaloba byla zamítnuta pro předčasnost.36 2.3.6 Pohledávky peněžité a nepeněžité Pohledávky peněžité představují takřka sto procent pohledávek přihlašovaných do insolvenčního řízení. Pojďme se tedy krátce zaměřit na pohledávky nepeněžité. InsZ
33
Za předpokladu dle komentáře Mgr. Kozáka a spol, že první skupinu tvoří pohledávky přihlášené a druhou skupinu tvoří pohledávka za majetkovou podstatou a postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou 34 KOZÁK, J.; BUDÍN, P.; DADAM, A.; PACHL, L. Insolvenční zákon a předpisy související: Nařízení Rady (ES) o úpadkovém řízení : komentář. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, xxiii, str. 427 35 KOZÁK, J.; BUDÍN, P.; DADAM, A.; PACHL, L. Insolvenční zákon a předpisy související: Nařízení Rady (ES) o úpadkovém řízení : komentář. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, xxiii, str. 122 36 RICHTER, O. Věřitelé a uplatňování pohledávek v insolvenčním řízení: komentář : § 165-204. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2014, xii, str. 82, 83
22
v ustanovení § 175 přihlašování nepeněžitých pohledávek předpokládá, když ukládá povinnost tuto vždy vyčíslit v penězích. Věřitel tedy vždy musí vyčíslit částku, a tedy poskytnout odhad hodnoty pohledávky. Toto nemusí být provedeno znaleckým posudkem, neboť InsZ počítá s tím, že lhůta daná k reakci věřitele může být poměrně krátká a tento nemá u sebe znalecký posudek, kterým by hodnotu pohledávky vyčíslil.37 Vyčíslení taktéž nemůže být symbolické, ale musí představovat sumu schopnou kompenzovat nárok věřitele.38
2.4 Pohledávky, které se do insolvenční řízení nepřihlašují 2.4.1 Pohledávky, které se považují za přihlášené InsZ stanoví určité případy, kdy dochází k uspokojení pohledávek věřitelů v jednom ze způsobů řešení úpadku spolu s ostatními věřiteli dlužníka, kteří podali přihlášku pohledávky i v případě, že sami přihlášku pohledávky nepodali.39 Prohlášením konkursu zaniká společné jmění dlužníka a jeho manžela. „Pohledávka manžela dlužníka vzniklá po prohlášení konkursu vypořádáním společného jmění manželů se považuje za přihlášenou a uspokojí se stejně jako tyto pohledávky.“40 O zvláštní případ se také jedná v případě souvisejícího s vyhlášením moratoria. Za přihlášené věřitele se po dobu trvání moratoria považují i osoby uvedené v seznamu závazků přiloženém k návrhu na povolení moratoria.41 Podle § 172 odst. 4 se také pohledávky společníků, nebo členů dlužníka vyplývající z jejich účasti ve společnosti nebo v družstvu neuplatňují přihláškou pohledávku, ale pouze se oznamují insolvenčnímu správci. V neposlední řadě se pak také dále jedná o případy úpadku finančních institucí, kdy se pohledávky považují za
37
RICHTER, O. Věřitelé a uplatňování pohledávek v insolvenčním řízení: komentář : § 165-204. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2014, xii, str. 110. 38 Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. května 2012 sp. zn.: 89 ICm 1767/2011. SALVIA [online] © 2014 [cit. 4. 3. 2015]. 39 § 165 InsZ 40 § 275 InsZ 41 KOZÁK, J.; BUDÍN, P.; DADAM, A.; PACHL, L. Insolvenční zákon a předpisy související: Nařízení Rady (ES) o úpadkovém řízení : komentář. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, xxiii, str. 404
23
přihlášené od okamžiku prohlášení konkursu, pokud jsou zřejmé z účetnictví dlužníka.42 2.4.2 Pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou InsZ vymezuje zvláštní skupinu pohledávek, jež vznikají po zahájení insolvenčního či úpadku, a které z povahy jejich vzniku nelze uplatnit přihláškou pohledávky tak, aby byly poměrně uspokojeny v insolvenčním řízení tak, jako pohledávky, které se přihlašují, jelikož vznikají i po uplynutí lhůty k podávání přihlášek. InsZ pohledávky za majetkovou podstatou rozděluje na dvě skupiny:
pohledávky vzniklé po zahájení insolvenčního řízení nebo po vyhlášení moratoria,
pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku.
Nebudu zde podrobně rozebírat, o které se jedná, jelikož toto je v obou případech taxativně vymezeno v InsZ.43 Vzhledem k tomu, že se jedná o taxativní výčet v obou skupinách, je nutno potenciální pohledávku pod jednu ze jmenovaných písmen podřadit, jinak se nejedná o pohledávku za majetkovou podstatou. V první skupině se zejména jedná o pohledávky předběžného správce, likvidátora a správce podniku, členů a náhradníků věřitelského výboru, náhrady zálohy na náklady insolvenčního řízení a konečně pohledávky ze smluv o dodávkách energií, surovin zboží a služeb. V druhé skupině pak o pohledávky rozšiřují o pohledávky spojené s udržováním a správou majetkové podstaty, pohledávky znalce, některé veřejnoprávní pohledávky, pohledávky ze smluv uzavřené osobou s dispozičními oprávněními (kromě těch uzavřených dlužníkem po schválení oddlužení), pohledávky ze smluv neodmítnutých osobou s dispozičními oprávněními a dalšími dle taxativního výčtu § 168 InsZ. Pohledávky postavené na roveň pohledávkám za podstatou se od klasických zapodstatových liší hlavně svým původem a okamžikem vzniku.
42
KOZÁK, J.; BUDÍN, P.; DADAM, A.; PACHL, L. Insolvenční zákon a předpisy související: Nařízení Rady (ES) o úpadkovém řízení : komentář. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, xxiii, str. 404 43 § 168 odst. 1 a 2
24
Důvodem pro upřednostňování pohledávek uvedených v § 169 je sociální důvod jejich vzniku, kdežto u pohledávek dle § 168 jde zpravidla o příčiny vzniku spojené s vedením insolvenčního řízení nebo se snahou insolvenční řízení usnadnit.44 U pohledávek dle § 169 není pro jejich vznik rozhodný začátek insolvenčního řízení či úpadek dlužníka. InsZ opět uvádí taxativní výčet pohledávek, jež pod ustanovení spadají. Jedná se zejména o pracovněprávní pohledávky zaměstnanců, pohledávky věřitelů za náhradu škody způsobenou na zdraví, pohledávky Úřadu práce ČR, pohledávky věřitelů na výživném, atd. Pro pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou je typické, že se nepřihlašují do insolvenčního řízení, ale od 1. 1. 2014 se uplatňují přímo u osoby s dispozičními oprávněními (dlužník, insolvenční správce).45 U obou skupin pohledávek taktéž platí, že se uspokojují v plné výši kdykoliv po rozhodnutí o úpadku, a to pod podmínkou, že na ně jsou v majetkové podstatě finanční prostředky. 2.4.3 Pohledávky vyloučené z uspokojení v insolvenčním řízení Skupinu pohledávek, jež se v insolvenčním řízení neuspokojují, pokud není dále stanoveno jinak, InsZ vyjmenovává taxativně v § 170 a toto vyloučení dopadá plošně jak na věřitele pohledávek přihlášených (bez ohledu na členění na zajištěné a nezajištěné), tak i na věřitele pohledávek za majetkovou podstatou a jim postaveným na roveň.46 Jedná se zejména o pohledávky přihlášených věřitelů představující příslušenství z pohledávek vzniklých před rozhodnutím o úpadku, které přirostlo až po rozhodnutí o úpadku, jakož i smluvních pokut, kdy nárok na uplatnění vznikl až po rozhodnutí o úpadku, pohledávky věřitelů z darovacích smluv, mimosmluvní sankce47 a náklady účastníků řízení vzniklé jejich účastí v insolvenčním řízení. Dále pak lze toto ustanovení vztáhnout (a obecně vyloučit z uspokojení) na pohledávky, ke kterým se nepřihlíží (soud je odmítá), pohledávky, které si věřitelé 44
RICHTER, O. Věřitelé a uplatňování pohledávek v insolvenčním řízení: komentář : § 165-204. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2014, xii, str. 56. 45 HÁSOVÁ, J. Insolvenční zákon: komentář. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2014, xxi, str. 589. 46 MARŠÍKOVÁ, J. Insolvenční zákon: s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy. 2. aktualiz. vyd. ve znění zákona č. 294/2013 Sb. Praha: Leges, 2014, str. 294 47 „V insolvenčním řízení se zásadně neuspokojují žádným ze způsobů řešení úpadku mimosmluvní sankce, včetně nezaplacené blokové pokuty (§ 170 písm. d/ insolvenčního zákona), ani jejich příslušenství, včetně nákladů za nařízení daňové exekuce (§ 182 a § 183 daňového řádu). Přihlášku takové pohledávky insolvenční soud odmítne podle § 185 insolvenčního zákona.“
25
nepřihlásili, i když mohli, pohledávky podle §§ 168 a 169, které se věřitel vůči osobě s dispozičními oprávněními neuplatnil a pohledávky neobsažené ve výčtu dle těchto dvou ustanoveních.48
48
MARŠÍKOVÁ, J. Insolvenční zákon: s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy. 2. aktualiz. vyd. ve znění zákona č. 294/2013 Sb. Praha: Leges, 2014, str. 294
26
3. PROCES „ŽIVOTA“ POHLEDÁVKY OD PŘIHLÁŠKY POHLEDÁVKY DO PŘEZKUMNÉHO JEDNÁNÍ 3.1 Podání přihlášky 3.1.1 Místo přihlášení Okamžikem podání
přihlášky pohledávky se věřitelé stávají
účastníci
insolvenčního řízení. Přihlášku je nutno podat u insolvenčního osudu, nikoliv u kteréhokoliv soudu, a to kdykoliv v době od zahájení insolvenčního řízení do konce lhůty stanovené v rozhodnutí o úpadku. Sporná otázka však vyvstává, pokud věřitel nepodá přihlášku pohledávky u insolvenčního soudu, ale u soudu jiného. Insolvenčním soudem je pak míněn konkrétní krajský soud, u kterého je vedeno insolvenční řízení. Pokud je přihláška takto chybně podána, InsZ stanoví, že soud, u kterého byla přihláška chybně podána, neprodleně tuto přihlášku postoupí soudu insolvenčnímu. Účinky spojené s podáním přihlášky pak nastávají až v okamžik doručení správnému insolvenčnímu soud.49 K tomuto dále v kapitole 5. 3.1.2 Lhůta k podání přihlášky a běh lhůt Jak již bylo řečeno v kapitole 1.1 InsZ je od 1. 1. 2014 novelizován i co se týče lhůt k podávání přihlášek, a to konkretizací daných lhůt - stanovím dvou pevných lhůt. Pro rozhodnutí o úpadku spojené s rozhodnutím o povolení oddlužení zůstala ponechána lhůta pro podávání přihlášek 30 dní a v ostatních případech činí lhůta 2 měsíce. K přihláškám podaným opožděně se nepřihlíží a insolvenční soud je usnesením dle § 185 odmítne. Lhůta k podávání přihlášek je procesní, tudíž stačí, pokud je podání přihlášky v poslední den lhůty předáno k přepravě orgánu, jež má povinnost podání insolvenčnímu osudu doručit. Dalším z účinků podání přihlášky je její dopad na promlčení a prekluzi. InsZ stanoví, že doručení přihlášky insolvenčnímu soudu má stejné účinky jako žaloba či jiné uplatnění práva u soudu. Na rozdíl od procesní přihlašovací lhůty se jedná o lhůtu
49
RICHTER, O. Věřitelé a uplatňování pohledávek v insolvenčním řízení: komentář : § 165-204. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2014, xii, str. 92.
27
hmotněprávní. Dle § 109 odst. 3 InsZ od doby zveřejnění vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení v insolvenčním rejstříku dále neběží ani nepočínají promlčecí lhůty a prekluzivní doby. Účinky s tímto zveřejněním však zanikají uplynutím lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku k podání přihlášky.50 3.1.3 Výjimky ze lhůt k podání přihlášky InsZ stanoví několik výjimek, které se uplatní při posuzování, zda byla lhůta k podání přihlášky dodržena. První ze skupin výjimek jsou vykonatelné pohledávky na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem. Přihláška těchto pohledávek může být podána kdykoliv v průběhu insolvenčního řízení pod podmínkou, že v trestním řízení o tomto trestném činu byl zajištěn majetek v majetkové podstatě dlužníka a přihláška pohledávka byla podána v době, kdy zajištěné dle TŘ trvá.51 Další výjimkou, kdy se lhůta dle rozhodnutí o úpadku neužije, je případ tzv. „známých“ věřitelů se sídlem či bydlištěm v jednom z členských států Evropské unie (kromě Dánska). Pojem známého věřitele vymezil Nejvyšší soud jako: „věřitele, o kterém by se insolvenční soud, případně předběžný správce nebo (od rozhodnutí o úpadku) insolvenční správce dlužníka, dozvěděl při obvyklém chodu věci z listin, jež je dlužník povinen předložit insolvenčnímu soudu nebo z řádně vedeného účetnictví dlužníka anebo z jiných dlužníkem řádně vedených záznamů o stavu jeho majetku a závazků (včetně korespondence).“52 Definování známého věřitele je pak rozhodné z toho hlediska, že pro určení okamžiku počátku běhu lhůty pro podání přihlášky je pak určující doručení vyrozumění s výzvou dle § 430 InsZ k podání přihlášky.53
50
RICHTER, O. Věřitelé a uplatňování pohledávek v insolvenčním řízení: komentář : § 165-204. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2014, xii, str. 100. 51 § 173 odst. 1) 52 Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 5. 2012, sp. zn. 29 NSCR 13/2010. [cit. 8. 3. 2015]. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer. 53 VODA, Jiří. PŘIHLÁŠKA POHLEDÁVKY ZNÁMÉHO ZAHRANIČNÍHO VĚŘITELE DO INSOLVENČNÍHO ŘÍZENÍ V ČR. epravo.cz Publikováno 8. 6. 2012 [online] [cit. 8. 3. 2015].
28
3.2 Náležitosti přihlášky 3.2.1 Formální náležitosti Přihlášku pohledávky je nutno podat ve dvojím vyhotovení insolvenčnímu soudu, který jedno vyhotovení zašle insolvenčnímu správci. Pokud je přihláška podána elektronickou cestou, soud tuto přihlášku včetně příloh zašle insolvenčnímu správci prostřednictvím sítě datových schránek. Jedinou možností uplatnění pohledávky přihláškou je formou speciálního formuláře, který je k dispozici zdarma na stránkách Ministerstva spravedlnosti. Tím, že InsZ ukládá formulářové podání přihlášky, bezesporu tím ulehčuje práci jak soudu, tak insolvenčnímu správci a zpřehledňuje jednotlivé nároky vzhledem k tomu, že se v rámci jednoho insolvenčního řízení může přihlásit i několik stovek věřitelů. Nedodržení zákonné formy však neznamená automaticky to, že se k dané přihlášce nepřihlíží. Insolvenční správce se v tomto případě musí pokusit vyzvat věřitele, aby formu napravil dle § 188 odst. 2. InsZ. 54 3.2.2 Obsahové náležitosti V otázce obsahových náležitostí přihlášky pohledávky se uplatní úprava OSŘ, konkrétně pak § 42 odst. 4 a § 79 odst. 1. Formulář tyto podstatné náležitosti určuje a povinností věřitele je všechny řádně vyplnit.55 Po obsahové stránce musí každý věřitel vymezit skutkově důvod vzniku pohledávky, tzn. musí jasně vysvětlit okolnosti vzniku pohledávky a tyto dosvědčit přílohami vzniku, aby správce mohl po skutkové a právní stránce existenci pohledávky posoudit.56 Další obsahovou náležitostí je vyčíslení pohledávky, která, i pokud je nepeněžitá, musí být vyčíslena v penězích, byť i pouze na základě odhadu a vždy v českých korunách podle podmínek daných InsZ.57
54
KOZÁK, J.; BUDÍN, P.; DADAM, A.; PACHL, L. Insolvenční zákon a předpisy související: Nařízení Rady (ES) o úpadkovém řízení : komentář. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, xxiii, str. 434 55 Tamtéž 56 RICHTER, O. Věřitelé a uplatňování pohledávek v insolvenčním řízení: komentář : § 165-204. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2014, xii, str. 104 57 § 175 InsZ
29
3.2.3 Přílohy přihlášky Stejně jako u žaloby je nutné k přihlášce pohledávky připojit listiny, na které se v přihlášce odkáže, a o které věřitel svůj nárok opírá (faktury, smlouvy, dodací listy, atd.). Přílohy je nutno taktéž připojit ve dvojím vyhotovení. Přehled příloh, jež je nutno společně s přihláškou pohledávky připojit upravuje JŘIns.58 Vyhláška stanoví, že stačí doložit pouze kopie listin, ze kterých vyplývají údaje uváděné v přihlášce. Pokud věřitel přihlašuje pohledávku zajištěnou, musí tedy k přihlášce připojit listinu, která zajištění dlužníka majetku prokazuje. Věřitelé pohledávek vykonatelných prokazují vykonatelnost veřejnou listinou. O tom, co je veřejná listina pro účely insolvenčního řízení se v minulosti vedly vášnivé debaty (k tomuto dále v kapitole 3.7). Literatura se v dnešní době sjednotila v tom, že v případě prokazování vykonatelnosti se neuplatní ustanovení § 22 písm. b) JŘIns, které dovoluje přikládat pouze kopie k osvědčení nároku, ale v tomto případě je nutno dodat originál. Co se týče otázky, co vlastně veřejná listina, použije se podpůrně ustanovení § 134 OSŘ59 a jeho vymezení veřejných listin.60 V praxi se pak jedná zejména o rozhodnutí soudu či jiného správního orgánu, notářský zápis a vzhledem k vývoji judikatury i o rozhodčí nález.
3.3 Přezkoumání přihlášených pohledávek insolvenčním správcem Významná a zodpovědná role insolvenčního správce nastává ve fázi přezkoumání samotných přihlášek pohledávek. Insolvenční správce musí se zvláštní péči posoudit nároky jednotlivých věřitelů uvedené v přihláškách pohledávek. Činí tak zejména podle: a) přiložených dokladů, b) účetnictví dlužníka, je-li k dispozici a c) jeho evidence vedené podle zvláštního předpisu (zákon o daních z příjmu).
58
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 311/2007 Sb, o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona, In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. 59 „Listiny vydané soudy České republiky nebo jinými státními orgány v mezích jejich pravomoci, jakož i listiny, které jsou zvláštními předpisy prohlášeny za veřejné, potvrzují, že jde o nařízení nebo prohlášení orgánu, který listinu vydal, a není-li dokázán opak, i pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno.“ 60 RICHTER, O. Věřitelé a uplatňování pohledávek v insolvenčním řízení: komentář : § 165-204. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2014, xii, str. 114.
30
Samotné doklady poskytnuté dlužníkem však nemohou být jediným podkladem pro popření pohledávky. Insolvenční správce musí vycházet především z přihlášky pohledávky a příloh k ní, nicméně ruku v ruce s doklady od dlužníka, tedy zbytečně nešikanovat věřitele a nutit jej doložit něco, co má k dispozici z účetnictví dlužníka.61 Pro insolvenčního správce je nezbytná taktéž součinnost poskytnutá mu zejména orgány státní správy, ale i jinými – správce daně, zdravotní pojišťovny, banky, ČSSZ, atd. Insolvenční správce postupuje při přezkumu přihlášených pohledávek od přihlášky doručené mu nejdříve, jinak může negativně ovlivnit celé řízení. Pokud insolvenční správce nemá dostatek prostoru k přezkumu určité pohledávky a tato se nepřezkoumá na 1. přezkumném jednání, zařazuje se tato pohledávka na zvláštní přezkumné jednání, a tudíž nemůže být do 1. schůze věřitelů ani zjištěna. Z toho vyplývá, že věřitel tak standardně (až na výjimku mu udělenou rozhodnutím soudu dle § 51 odst. 3, proti kterému není odvolání) nemůže uplatňovat hlasovací práva na této schůzi věřitelů. Na prvních schůzích dochází ke hlasování o důležitých procesních postupech (např. i o odvolání insolvenčního správce) a neúčast takto dosud nepřezkoumaného věřitele může mít zásadní vliv na jeho procesní práva, která by normálně vykonávat mohl.62 Insolvenční správce má povinnost předložit dlužníkovi, pokud tedy poskytuje součinnost, seznam přihlášených pohledávek aby se k tomuto vyjádřil, zda je zcela či částečně uznává či popírá. V případě, že insolvenční správce shledá přihlášku pohledávky nekompletní či mající vadu (zejména nedodržení náležitostí stanovených v JŘIns), jež lze odstranit, vyzve písemně věřitele, aby ve lhůtě určené v této výzvě (minimálně 15 dní) tuto přihlášku opravil či doplnil. Insolvenční správce má v tomto kroku postavení soudního doručovatele a výzvu musí posílat na doručenku. Pokud je přihláška pohledávky řádně doplněna či opravena, správce ji zařadí do pořadí k přezkumu na přezkumné jednání. V opačném případě musí správce posoudit nedostatky dané přihlášky. Pokud se jedná o takové 61
KOZÁK, J.; BUDÍN, P.; DADAM, A.; PACHL, L. Insolvenční zákon a předpisy související: Nařízení Rady (ES) o úpadkovém řízení : komentář. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, xxiii, str. 456 62 RICHTER, O. Věřitelé a uplatňování pohledávek v insolvenčním řízení: komentář : § 165-204. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2014, xii, str. 162
31
nedostatky, že pohledávku nelze přezkoumat, měl by tuto předložit insolvenčnímu soudu k rozhodnutí, že se k ní nepřihlíží, a ten ji usnesením dle § 185 InsZ odmítne. Pokud lze i přes nedoplnění či nenapravení jiných vad pohledávku přezkoumat, správce by ji měl zařadit na přezkumné jednání a přezkoumat. Pokud v přihlášce chybí zásadní věc jako absence právního důvodu vzniku pohledávky a brání tím jejímu uznání, správce tuto pohledávku popře.63 Dle mého názoru a v souladu se zachováním procesních zásad by měl správce činit výzvy vždy v dostatečném předstihu tak, aby bylo možné všechny pohledávky přezkoumat na prvním přezkumném jednání. Vyzývat věřitele by tak měl správce alespoň 20 dní před konáním přezkumného jednání, kdy tato lhůta zohledňuje čas na doručování výzvy a minimální 15 denní lhůtu k vyjádření vyzvaného věřitele.
3.4 Seznam přihlášených pohledávek Insolvenční správce zpracovává seznam přihlášených pohledávek, do kterého zapisuje všechny pohledávky zařazené na přezkumné jednání s výjimkou: a) pohledávek, k nimž se nepřihlíží (zejména opožděné a vadné přihlášky), b) pohledávky vyloučené z uspokojení (pohledávky dle § 170), c) další pohledávky (např. pohledávky za majetkovou podstatou a jim na roveň postavené). V seznamu se jednotlivě uvedou pohledávky zajištěné, vykonatelné a podmíněné přihlášené pohledávky třetích osob.64 Seznam přihlášených pohledávek je spolu s protokolem o přezkumném jednání důkazem o tom, že přezkumné jednání proběhlo a jak byly jednotlivé pohledávky přezkoumány. Seznam přihlášených pohledávek je pak podkladem pro rozvrhové usnesení v konkursu, pro reorganizační plán v reorganizaci a pro plnění oddlužení v oddlužení. Podle tohoto seznamu se odvíjí i hlasovací práva věřitelů na schůzi věřitelů.65
63
KOZÁK, J.; BUDÍN, P.; DADAM, A.; PACHL, L. Insolvenční zákon a předpisy související: Nařízení Rady (ES) o úpadkovém řízení : komentář. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, xxiii, str. 459 64 MARŠÍKOVÁ, J. Insolvenční zákon: s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy. 2. aktualiz. vyd. ve znění zákona č. 294/2013 Sb. Praha: Leges, 2014, str. 326 65 RICHTER, O. Věřitelé a uplatňování pohledávek v insolvenčním řízení: komentář : § 165-204. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2014, xii, str. 170,
32
Seznam je správcem sestavován a doplňován tak, aby byl konečný po lhůtě určené k podávání přihlášek a dostatečně dlouho před konáním přezkumného jednání. InsZ stanoví, že je jej nutno zveřejnit nejpozději 15 dní před konáním přezkumného jednání a v případě, že se přezkumné jednání koná do 30 dnů od konce lhůty k podání přihlášek, tak do 10 dní před konáním přezkumného jednání o přihlášených pohledávkách, a to z toho důvodu, aby měli ostatní přihlášení věřitelé možnost se seznámit ostatními přihláškami a případně uskutečnit popěrný úkon. Věřitelé mohou dále nahlížet do seznamu a do podkladů u insolvenčního správce v jeho sídle nebo provozovně či jako účastníci řízení do soudního spisu vedeného u insolvenčního soudu. Rozhodujícím stanoviskem správce je však jeho stanovisko k přihlášeným pohledávkám na přezkumném jednání.
3.5 Přezkumné jednání Nejdůležitějším jednáním, ke kterému směřuje dosavadní činnost je přezkumné jednání, které je nařízeno v rozhodnutí o úpadku, kde se navíc určí jeho místo a čas. Předvolání je doručováno do vlastních rukou dlužníkovi a správci. Na přezkumném jednání se přihlášené pohledávky přezkoumávají na základě seznamu přihlášených pohledávek (přezkumných listů)66. Insolvenční správce do protokolu vyjadřuje svůj postoj k přihlášeným pohledávkám, tedy zda je uznává, popírá a z jakého důvodu či jestli je pohledávka ponechána na zvláštní přezkum. Na přezkumné jednání by se zásadně měli dostavit dva nejdůležitější aktéři – insolvenční správce i dlužník. V praxi pak ale může insolvenční jednání proběhnout i bez dlužníka. Nově se i správce může nechat na přezkumném jednání zastoupit jinou osobou zapsanou do seznamu insolvenčních správců. Ještě dál jde nová úprava u oddlužení, kdy v případě, že osobní účast není přímo požadována v předvolání, může se insolvenční správce nechat zastoupit jinou osobou jako obecným zmocněncem. V takovém případě pak může nastat dle mého názoru až absurdní situace, kdy je v soudní síni kromě soudce pouze jedna fyzická osoba – obecný zmocněnec a přezkumného jednání se neúčastní ani správce ani dlužník. Je otázkou zda tato úprava insolvenční řízení až nadmírně nedeformalizuje.
66
§ 191 InsZ
33
Nově je také stanoveno v § 190 odst. 4 InsZ, že insolvenční soud může požádat insolvenčního správce o potřebnou součinnost k přípravě přezkumného jednání a určit povahu této součinnosti. Vzhledem k tomu, že důvodová zpráva toto ustanovení nijak nekomentuje, můžeme se jen domnívat, co se pod touto povahou myslí. Zřejmě se nebude jednat o administrativní činnost různého charakteru, ale spíše o poskytování informací. Dále k procesním úkonům na přezkumném jednání v kapitole 3.
3.6 Zjištění pohledávky Zjištění pohledávky je stav, kdy dojde k definitivnímu posouzení pohledávky a její další přípustnosti v insolvenčním řízení. Zjištění nastane pokud: a) pohledávku nepopřel insolvenční správce, popř. dlužník či (v případě řešení úpadku reorganizací či oddlužením) či přihlášený věřitel (v případě řešení úpadku reorganizací či oddlužením) b) pohledávku nepopřel insolvenční správce či dlužník (v případě řešení úpadku reorganizací či oddlužením) a soud odmítl popření přihlášeným věřitelem c) popření bylo vzato zpět nebo d) právní mocí rozhodnutí soudu o ve sporu o určení její pravosti, výše nebo pořadí. Pokud jde o vykonatelnou pohledávku, tak ta je zjištěna, pokud: a) nebyla-li insolvenčním správcem (nebo účinně popírajícím dlužníkem) podána včas žaloba podle § 199 InsZ nebo b) byla-li taková žaloba zamítnuta anebo řízení o ní skončilo jinak než rozhodnutím o věci samé (tj. zastavením řízení nebo odmítnutím žaloby). 67 Zjištění pohledávky je stavem, který je srovnatelný s pravomocným rozhodnutím ve sporném řízení podle OSŘ. Zjištění pohledávky je závazné pro všechny účastníky insolvenčního řízení a zakládá povinnost pohledávku v rámci insolvenčního řízení vypořádat. V případě, že pohledávka není dosud zjištěna, je nutno vytvořit rezervu pro případ jejího zjištění.68
67
MARŠÍKOVÁ, J. Insolvenční zákon: s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy. 2. aktualiz. vyd. ve znění zákona č. 294/2013 Sb. Praha: Leges, 2014, str. 349. 68 RICHTER, O. Věřitelé a uplatňování pohledávek v insolvenčním řízení: komentář : § 165-204. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2014, xii, str.
34
4. POPÍRÁNÍ PŘIHLÁŠENÝCH POHLEDÁVEK InsZ v § 192 stanoví, že: „Pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek mohou popírat insolvenční správce, dlužník a přihlášení věřitelé; popření pohledávky lze vzít zpět.“69. Tímto je stanoven okruh procesních subjektů, jimž zákon přiznává právo k popěrným úkonům vůči jednotlivým dílčím pohledávkám či i celé přihlášce pohledávky věřitelů dlužníka. Zákon definuje tři druhy popření, a to z důvodu pravosti, výše nebo pořadí. Popěrný úkon je tedy úkon procesní a musí splňovat náležitosti úkonu dle § 41 a násl. OSŘ.70 K jednotlivým důvodům se práce bude věnovat níže. Vymezením subjektů je tedy řečeno, že kromě dlužníka a insolvenčního správce, je pak tato možnost popěrného úkonu umožněna i přihlášeným věřitelům, což znamená, že se jedná pouze o ty věřitele, k jejichž pohledávce se přihlíží a bude přezkoumána na přezkumném jednání. Vyloučeni jsou tudíž ostatní věřitelé s jinými typy pohledávek – pohledávkami za majetkovou podstatou a pohledávkami postavenými na roveň pohledávek za majetkovou podstatou. Popěrný úkon musí být proveden srozumitelně, odůvodněně a přezkoumatelně. Nedostatek řádného odůvodnění popěrného úkonu pak může být hlavní zbraní popřeného věřitele v incidenčním sporu. Důvod popření již nemůže být po přezkumném jednání měněn a v případném incidenčním sporu soud rozhoduje právě a jen v rámci důvodu popření.71 Pokud tedy insolvenční správce v přezkumném listu a případně, pokud změní své stanovisko, tak na přezkumném jednání nedostatečně či chybně uvede důvod popření, v následném incidenčním sporu má vysokou šanci neúspěchu. K otázce zpětvzetí popěrného úkonu lze dodat, že toto nelze činit do nekonečna. Pokud například insolvenční správce popře pohledávku co do pravosti (což je účinně provedeno na přezkumném jednání), pak zpětvzít toto popření může do marného uplynutí lhůty určené popřenému věřiteli k podání incidenční žaloby. Pokud takto popřený věřitel žalobu podá, i tak může insolvenční správce popěrný úkon vzít zpět
69
§ 192 zákona č. 182/2006 Sb., InsZ, ve znění pozdějších, předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR, [cit. 1. 12. 2014]. 70 § 41 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších, předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR, [cit. 1. 12. 2014]. 71 KOZÁK, J.; BUDÍN, P.; DADAM, A.; PACHL, L. InsZ a předpisy související: Nařízení Rady (ES) o úpadkovém řízení : komentář. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, xxiii,. Str. 468.
35
do doby než nabude právní moci rozhodnutí insolvenčního soudu o žalobě podané popřeným věřitelem.72 Jelikož již bylo na přezkumném jednání popřeno, soud následně po zpětvzetí pohledávky vydává usnesení o zjištění pohledávky v popřeném rozsahu. Zpětvzetí popření musí být vždy adresováno insolvenčnímu soudu. Dle odst. 2 § 192 InsZ může insolvenční správce na přezkumném jednání změnit své stanovisko oproti stanovisku uvedeném v seznamu přihlášených pohledávek. V praxi pak k tomuto dochází, když přihlášený věřitel, jenž byl vyzván k doplnění přihlášek, doloží doplnění přihlášky pohledávky až poté, co insolvenční správce odešle seznam přihlášených pohledávek na soud. Vzhledem k tomu, že tato povinnost je pro insolvenčního správce obecně stanovena tak, aby insolvenční soud tento seznam mohl zveřejnit nejpozději patnáct dnů před přezkumným jednáním, může dojít k tomu, že vyzvaný věřitel doplní přihlášku sice po lhůtě k doplnění, ale insolvenční správce toto doplnění akceptuje a zohlední z toho důvodu, že v případném incidenčním sporu, pokud toto doplnění znamená důvod pro uznání pohledávky, by tento spor prohrál. „Insolvenční správce tedy může nejprve popřít pohledávku v přezkumném listu a následně na přezkumném jednání vzít toto popření zpět. Přezkoumávat stanovisko insolvenčního správce k přihlášeným pohledávkám lze pouze v rámci incidenčního řízení.“73 Možnost uplatnění konečného stanoviska k přihláškám pohledávek až na přezkumném jednání je nutná např. z toho důvodu, že v souladu s odst. 4 § 192 InsZ může věřitel výši pohledávky měnit, a tudíž insolvenční správce musí mít možnost na změnu výše pohledávky reagovat.74 Popření pohledávky dlužníkem pak nemá obecně vliv na zjištění pohledávky, kdy po takovémto popření co do důvodu nebo výše, není v tomto rozsahu seznam přihlášených pohledávek vykonatelným exekučním titulem použitelným případně po skončení insolvenčního řízení. Rozdíl však nastává v případě řešením úpadku dlužníka reorganizací či oddlužením. V oddlužení například dle § 410 InsZ má tento popěrný úkon dlužníka stejný výsledek jako popěrný úkon správce. V případném
72
Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 12. 2009, sp. zn. 29 NSCR 18/2009. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2014 [cit. 1. 12. 2014]. 73 Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 12. 2012, sp. zn.: 3 VSPH 503/2012. SALVIA [online] © 2014 [cit. 1. 12. 2014]. 74 KOZÁK, J.; BUDÍN, P.; DADAM, A.; PACHL, L. InsZ a předpisy související: Nařízení Rady (ES) o úpadkovém řízení : komentář. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, xxiii, Str. 469.
36
incidenčním sporu vycházejícím z tohoto popření je pak dána i pasivní legitimace dlužníka. Dle judikatury by v opačném případě došlo k omezení práva popírajícího dlužníka pouze na samotné popření bez možnosti aktivní obhajoby závislé na následném postupu a argumentaci správce. Dlužník má mít právo hájit své popření, kdy k tomuto popření mohlo dojít i z rozdílných důvodů na straně správce a dlužníka. 75
Věřitel může v souladu s odst. 4 § 192 InsZ až do skončení přezkumného jednání disponovat s výši přihlášených pohledávek, dokud není zjištěna. Pokud takto nastalá změna ve výši přihlášené pohledávky povede k nemožnosti přezkumu pohledávky, bude nařízeno zvláštní přezkumné jednání a věřiteli takto upravené pohledávky vznikne povinnost uhradit náklady vzniklé ostatním věřitelům v souvislosti s účasti na zvláštním přezkumném jednání a které si u tohoto věřitele uplatnili. Nutné je však rozlišovat, zda se nejedná o nové uplatnění nároku, namísto navýšení, a nepovede tak k odmítnutí.76
4.1 Popření co do pravosti Jedním ze tří důvodů popření pohledávky je popření pravosti pohledávky. InsZ jmenuje tři důvody popření co do pravosti:
pohledávka nevznikla,
pohledávka již zcela zanikla,
pohledávka je již zcela promlčena.
Popřením pravosti popírající subjekt tvrdí, že zde žádná pohledávka v době přihlášení pohledávky není či ji není možné uplatnit z důvodu promlčení, a tímto zde není žádný právní nárok věřitele na úhradu pohledávky v popřeném rozsahu. Pokud je popírána pravost, popírá se zpravidla pohledávka celá. Ve spojitosti s výkladem ustanovení § 178 tak může dojít k tomu, že pokud bude úhrn zjištěné pohledávky činit méně než 50 % přihlášené částky, k pohledávce se nebude přihlížet ani v rozsahu, ve kterém byla zjištěna (od 1. ledna 2014 nově vyjma případu, kdy zjištění závisí na znaleckém posouzení nebo na úvaze soudu, jedná se tak o přiklonění se k racionalitě, 75
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. července 2012, sen. zn. 29 ICdo 1/2011 Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2014 [cit. 1. 12. 2014]. 76 MARŠÍKOVÁ, J. InsZ: s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy. 2. aktualiz. vyd. ve znění zákona č. 294/2013 Sb. Praha: Leges, 2014, str. 332.
37
jelikož u některých pohledávek nelze jasně říct, že pohledávka byla nadsazena úmyslně, a tedy její přezkum a případné zjištění závisí na komplexnějším posouzení). Navíc může insolvenční soud uložit věřiteli na návrh insolvenčního správce, aby ve prospěch majetkové podstaty zaplatil částku až do výše částky, o kterou přihlášená pohledávka přesahovala rozsah, ve kterém byla zjištěna. Jedná se tak o opatření vůči věřitelům, kteří přihlašují nepodložené pohledávky a snaží se tak získat větší hlasovací právo na schůzi věřitelů, než jaké jim náleží, a tím ovlivnit další fázi insolvenčního řízení.77 Posuzovat kritérium 50 % je nutno u každé pohledávky samostatně, nikoliv v rozsahu celé přihlášky pohledávky, jelikož „každá pohledávka je individuálním nárokem specifikovaným konkrétním důvodem a výší, jenž lze uplatnit samostatnou přihláškou“,78 nicméně, tyto nároky se uplatňují formulářově unifikovaným způsobem v rámci jednoho formuláře a sčítají se jako celek. Je však nutno je posuzovat jednotlivě, protože pokud by došlo k situaci, že se k jednotlivé pohledávce z nějakého důvodu nepřihlíží, mělo by to následky pro ostatní pohledávky obsaženy v celku, kterých by se tato situace netýkala. Tento postup by byl v rozporu s InsZ.79 Popření pohledávky je procesním úkonem a musí splňovat obsahové a formální náležitosti. Musí být zřejmé, vůči jaké pohledávce směřuje, důvod popření (v tomto případě z pravosti) a tento důvod musí být rozveden. V případě, že popěrný úkon neuvádí konkrétní námitky k popření pravosti pohledávky, je možné, aby byl insolvenční správce, který pohledávku popřel, vyzván v souladu s § 114b odst. 1 OSŘ80. Tento postup se však uplatňuje pouze tehdy, pokud námitky nejsou uvedeny vůbec. Pokud popěrný úkon námitky obsahuje, bez ohledu na jejich způsobilost
77
KOZÁK, J.; BUDÍN, P.; DADAM, A.; PACHL, L. InsZ a předpisy související: Nařízení Rady (ES) o úpadkovém řízení : komentář. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, xxiii, str. 178. 78 Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 10. 2010, sp. zn.: 1 VSPH 892/2010. SALVIA [online] © 2014 [cit. 1. 12. 2014]. 79 Tamtéž. 80 § 114b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, říká: „Vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2).“
38
zpochybnit pravost pohledávky, insolvenční správce vyzýván nebude.81 „Přihláškou nevykonatelné pohledávky (a obsahem žaloby na určení její pravosti) a popěrným úkonem insolvenčního správce by měla být procesní stanoviska stran incidenčního sporu konkretizována natolik, že předpoklady pro vydání usnesení podle ustanovení § 114b odst. 1 OSŘ naplněny zásadně nebudou.
Neobsahuje-li popření pravosti
pohledávky argumentaci, ze které insolvenční správce dovozuje své popření, lze - jako výjimku z pravidla - akceptovat i postup soudu prvního stupně zmiňovaným ustanovením upravený.82 Insolvenční soud tedy vyzve insolvenčního správce písemně k vyjádření, aby uvedl konkrétní námitky proti popřené pohledávce s poučením, že pokud se ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy nevyjádří, uplatní se fikce, že nárok žalobce uplatněný v žalobě zcela uznává a insolvenční soudce rozhodne rozsudkem pro uznání v neprospěch žalovaného podle § 153a odst. 3 OSŘ. Nejvyšší soud se v roce 2012 věnoval také otázce částečného zamítnutí žaloby na určení pravosti pohledávky. Základem problematiky popírání pravosti je, že pokud je popřena z důvodu pravosti, popírá se zpravidla celá. Pokud však během sporu vyjde najevo, že pohledávka je zčásti „pravá“, tak soud vydá usnesení v rámci incidenčnímu sporu, že žalobě se v této části vyhovuje a zbytek se zamítá i přesto, že nebyla popřena i výše pohledávky.83 V praxi tedy insolvenční správce přezkoumává jednak pravost pohledávky jako souhrn skutečností, na nichž se pohledávka zakládá a jednak jejich soulad s hmotným právem.84
81
RICHTER, O. Věřitelé a uplatňování pohledávek v insolvenčním řízení: komentář : § 165-204. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2014, xii, str. 205. 82 Usnesení Nejvyššího osud ČR ze dne 28. 2. 2013, sp. zn.: 29 ICdo 5/2012 Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2014 [cit. 1. 12. 2014]. 83 Usnesení Nejvyššího osud ČR ze dne 27. 4. 2012, sp. zn.: . 29 Cdo 4268/2010 Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2014 [cit. 1. 12. 2014]. 84 Příkladem závislosti na hmotněprávním posouzení skutečností pak může být otázka posuzování smluvních pokut ve spotřebitelských smlouvách, se kterými se správci setkávali v oddluženích. Ujednání o smluvních pokutách je dlouhodobě předmětem diskuzí odborné veřejnosti. Platná výše je dle judikatury různorodá a nejednoznačná a insolvenční správci tak posuzovali tato ujednání někdy až na hraně zdravého rozumu. Ústavní soud se však k otázce umístění smluvní pokuty vyjádřil jednoznačně v nálezu sp. zn. I. ÚS 3512/11, ze dne 11. 11. 2013, kdy stanovil, že ujednání o smluvní pokutě ve spotřebitelských sporech musí být v hlavním textu smlouvy, kterou dlužník podepisuje a nesmí být schováno ve všeobecných podmínkách, jinak je ujednání o smluvní pokutě absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy.
39
4.2 Popření co do výše Pohledávku věřitele lze popřít co do výše tehdy, pokud popírající subjekt tvrdí, že přihlášená pohledávka tady sice je, ale přihlášená výše má být menší. Důležité je, že popírající nemůže tvrdit, že pohledávka je ve skutečnosti vyšší než jak je přihlášena, ale pouze opak. Musí být uvedena částka, která je popírána, z jakého důvodu a částka, která by měla být správně přihlášena, tudíž je nesporná. V případě žaloby na určení výše pohledávky je předmětem žaloby tato popřená částka.85 Aby toto popření mohlo vyvolat zamýšlené následky, musí být správná částka vyčíslené pohledávky a obsah popření vyjádřen v protokole o přezkumném jednání nebo v seznamu přihlášených pohledávek.86 V otázce posouzení, zda bylo popřeno co do výše, se posuzuje popěrný úkon podle svého obsahu, nikoliv označení. Pokud je tedy popírána výše, ale ve skutečnosti se jedná o pravost, posuzuje se popření co do pravosti, nikoliv výše.87 V praxi pak dochází k situaci, kdy insolvenční správce pohledávku popře co do pravosti i výše. InsZ tuto možnost výslovně nezakazuje. Je to dáno tím, že u některých pohledávek může být sporná jak pravost, tak i výše. V insolvenčním řízení je rozhodující stanovisko vyslovené na přezkumném jednání. Pokud následně ve věci dojde k incidenčnímu sporu, insolvenční soudce vychází právě z tohoto stanoviska, a tak se v případě popření co do pravosti a eventuálně co do výše musí řídit oběma stanovisky. Dojde-li k závěru, že pohledávka je po právu přihlášena, musí se zabývat jak pravostí tak i výši. V případě popření pouze pravosti by musel potvrdit celou pohledávku a do výše již v rámci incidenčního sporu nezasahovat.88
85
HÁSOVÁ, J. Insolvenční zákon: komentář. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2014, xxi, Str. 673. Usnesení Nejvyššího osud ČR ze dne 28. 4. 2012, sp. zn.: 29 Cdo 1003/2008 Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2014 [cit. 1. 12. 2014]. 87 RICHTER, O. Věřitelé a uplatňování pohledávek v insolvenčním řízení: komentář : § 165-204. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2014, xii,. str. 205. 88 KOZÁK, J.; BUDÍN, P.; DADAM, A.; PACHL, L. InsZ a předpisy související: Nařízení Rady (ES) o úpadkovém řízení : komentář. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, xxiii, str. 468 86
40
4.3 Popření pořadí V případě popření pořadí je namítáno, že „pohledávka má méně výhodné pořadí, než je pořadí uvedené v přihlášce pohledávky, nebo je-li popíráno právo na uspokojení pohledávky ze zajištění“.89 Pořadí u zajištěných pohledávek je dáno datem vzniku zajištění k majetku, který tvoří předmět zajištění. U popření pořadí pohledávky musí být taktéž uveden důvod.90 Popření pořadí pohledávky má tedy zásadní vliv u zajištěných pohledávek, neboť pořadí hraje roli při vyplácení věřitelů podle pořadí zajištění po zpeněžení v rámci rozvrhového usnesení. V této souvislosti bych rád poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu91, který opětovně potvrdil nekonzistentní postup v podávání incidenčních žalob v případě popření zajištění (tedy pořadí) vykonatelné zajištěné pohledávky, kdy je oprávněn k podání žaloby věřitel popřené vykonatelné pohledávky a nikoliv insolvenční správce.92
4.4 Účinky popření Účinky popření je myšleno, jaké důsledky má jednotlivý popěrný úkon pro ostatní vlastnosti pohledávky. InsZ se v § 196 zabývá pouze dvěma typy popření a jejich důsledky. Pokud je popřena výše pohledávky, tak zde není žádný vliv na pořadí a tudíž dle mého ani na pravost, jelikož se popěrný úkon týká pouze nesprávně uvedené výše závazku. Popření pořadí zase nemá vliv na pravost či výši, jelikož je namítána pouze „výhodnost“ pozice přihlášené pohledávky. InsZ se však nezabývá popřením pravosti a jeho důsledkem na ostatní atributy pohledávky. Z logiky věci však můžeme vyvodit, že popření pravosti má za následek 89
HÁSOVÁ, J. Insolvenční zákon: komentář. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2014, xxi, str. 672. KOZÁK, J.; BUDÍN, P.; DADAM, A.; PACHL, L. InsZ a předpisy související: Nařízení Rady (ES) o úpadkovém řízení : komentář. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, xxiii, str. 485. 91 „Nejvyšší soud v prvé řadě zdůrazňuje, že závěr, podle něhož spor o právo na uspokojení přihlášené pohledávky ze zajištění je svou podstatou sporem o výhodnější (přednostní) pořadí uspokojení přihlášené pohledávky, přičemž bez ohledu na to, zda jde o pohledávku vykonatelnou, je vždy sporem zahajovaným přihlášeným věřitelem (a insolvenční správce, který právo na uspokojení pohledávky ze zajištění popřel, k podání takové žaloby oprávněn není“viz Usnesení Nejvyššího osud ČR ze dne 31. 3. 2014, sp. zn.: 29 ICdo 13/2012 Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2014 [cit. 2. 12. 2014]. 92 V tomto případě se jedná dle mého o odlišný postup v nesouladu s literou InsZ, jelikož ten v § 199 odst. 1 stanoví, že: „Insolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá do 30 dnů od přezkumného jednání u insolvenčního soudu žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu.“ 90
41
tvrzení neexistence právního nároku přihlášené pohledávky v celém rozsahu, tudíž je možné dle mého říct, že zde neuvažujeme ani o výši a pořadí pohledávky, které nemohou existovat bez samého základu pohledávky. Rozdílem pak je, pokud například insolvenční soud v incidenčním sporu posoudí pohledávku jako nepravou jen z části, a toto částečné popření z pravosti má automaticky vliv na výši pohledávky odvíjející se od základu pohledávky, nikoliv však na její pořadí. Jak již bylo řečeno výše, je z procesní opatrnosti rozumnější popírat pohledávku jak do pravosti, tak i do výše.
4.5 Popření pohledávek insolvenčním správcem „Insolvenční správce je povinen při výkonu své funkce postupovat svědomitě a s odbornou péčí.“ Hlavním cílem jeho administrace insolvenčního řízení je, aby byli věřitelé uspokojení v co největší možné míře.93 Postavení insolvenčního správce je dle mého názoru, díky označení jeho funkce, lehce zavádějící. Insolvenční správce sice vystupuje jako jakýsi administrátor celým řízením tím, že sestavuje seznam přihlášek, soupis majetkové podstaty, rozhoduje o osudu pohledávek a nakládá s majetkovou podstatou až do jejího zpeněžení, nicméně s ohledem na jeho činnost při přezkumu je jeho práce velmi odborná a vyžaduje komplexní znalost práva, zejména pak civilního práva. Insolvenční správce právně hodnotí závazkový vztah mezi věřitelem a dlužníkem jak po formální, tak po obsahové stránce. Možností popření pak vykonává svým způsobem činnost rozhodovací. Insolvenční správce mimo jiné posuzuje právní režim závazku, jeho promlčení, výši či například zajištění. Ačkoliv je výsledek přezkumu napadnutelný v rámci incidenčního sporu, i tak je zde dle mého pravomoc správce vysoká. V případě přezkumu se jedná o poslední prostředek obrany dlužníka, který by nedokázal uplatnit popěrný důvod u pohledávky z důvodu neznalosti a na druhé straně i věřitelů, kterým se by v důsledku například promlčené pohledávky snížila míra uspokojení. Insolvenční správce je sice z pohledu InsZ „pouze“ procesní subjekt94, nicméně odborná veřejnost jeho postavení přiznává větší váhu, konkrétně pak Plénum Ústavního soudu v důležitém nálezu Pl. ÚS 14/10 ze dne 13. července 2010, který
93 94
HÁSOVÁ, J,; MORAVEC, T. Insolvenční řízení. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2013, xviii, Str. 32. § 9 písm. d) InsZ.
42
dokonce po porovnání hledisek vymezujících pojem veřejnoprávního orgánu – veřejný účel, způsob ustavení a pravomoci, přiřadil instituci insolvenčního správce veřejný účel vzhledem k jeho postavení k úpadci a věřitelům.95 Činnost insolvenčního správce v rámci přezkumu pohledávek je činnost nezávislá a správce posuzuje pohledávky svědomitě, s odbornou péčí a hlavně podle svého nejlepšího vědomí. Nikdo nemůže správci uložit povinnost, jak má konkrétní pohledávku přezkoumat. Z tohoto pravidla však existuje výjimka. V případě, že je přihláška předložena insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k ní nepřihlíží96, ale soud má za to, že tato přihláška vadami netrpí, či byla doplněna nebo nemá nedostatky mající za následek odmítnutí, vrátí ji soud správci s pokynem, aby ji zařadil na seznam přihlášených pohledávek. Toto „donucení“ správce ke změně názoru a zařazení přihlášky na seznam přihlášek není dle Nejvyššího soudu v rozporu s jinou zásadou, kdy insolvenční soud nemůže insolvenčnímu správci uložit postoj, jaká má k pohledávce zaujmout. Tzv. usměrnění postupu insolvenčního správce není v tomto případě zásah do právní sféry správce.97
4.6 Popření nevykonatelné pohledávky insolvenčním správcem V případě, že insolvenční správce popře nevykonatelnou pohledávku na přezkumném jednání, mají takto popření věřitelé právo bránit se žalobou na určení, že popřená pohledávka je přihlášena po právu. Lhůta činí 30 dní od přezkumného jednání, ale nekončí dříve než uplynutím 15 dní od doručení písemného vyrozumění
95
„vycházeje z hledisek vymezujících pojem veřejnoprávního orgánu: Jsou jimi veřejný účel, způsob ustavení a pravomoc. Veřejný účel instituce správce konkursní podstaty nutno spatřovat v akceptaci omezeného veřejného zásahu do řešení majetkových vztahů, jež se dostaly do krizové situace. Způsob jeho ustavení je dán rozhodnutím státního orgánu (soudu). Jeho oprávnění, jež jsou zakotvena v řadě ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání (§ 14, § 17 až 20, § 24, § 26 až 29), vzhledem k jejich heteronomní povaze (když správce nelze považovat za zástupce konkursních věřitelů, ani za zástupce úpadce), pak představují výkon pravomoci (na rozdíl od heteronomní povahy veřejnoprávních aktů, akty soukromoprávní – právní úkony – mají povahu autonomní).“ Veřejný účel instituce insolvenčního správce rovněž nutno spatřovat v akceptaci omezeného veřejného zásahu do řešení majetkových vztahů, jež se dostaly do krizové situace. Jeho oprávnění, jež jsou zakotvena v řadě ustanovení insolvenčního zákona, vzhledem k jejich heteronomní povaze (když insolvenčního správce nelze považovat za zástupce věřitelů, ani za zástupce dlužníka), pak představují výkon pravomoci (srov. kupř. právě pravomoc uznat přihlášené pohledávky, o kteroužto problematiku jde i v dané věci). Způsob jeho ustavení je dán rozhodnutím státního orgánu (soudu), a to dle § 25 insolvenčního zákona (srov. odst. 1 věta první: „Insolvenčního správce pro insolvenční řízení ustanovuje insolvenční soud.“). 96 § 188 odst. 2 InsZ. 97 Usnesení Nejvyššího osud ČR ze dne 21. 5. 2014, sp. zn.: 29 NSČR 109/2013 Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2014 [cit. 2. 12. 2014].
43
insolvenčním správcem, že jeho pohledávka byla popřena. Vyrozumění obsahuje i poučení o následujícím postupu, že v případě pokud věřitel pohledávku nezažaluje – v pohledávce se v popřeném rozsahu přihlížet nebude.98 Soudní praxe dbá na důsledné vyrozumění popřeného věřitele, zejména na poučení o procesních právech. Pokud správce neinformuje věřitele o tom, že v případě duplicitního popření jak správcem, tak dlužníkem, má žalobce žalovat také dlužníka, neběží 15 denní lhůta k podání žaloby dle § 198 odst. 1 InsZ.99 Specifikem této lhůty je, že se jedná o lhůtu hmotněprávní, tudíž žaloba musí být v poslední den lhůty doručena na insolvenční soud. Nepodání či opožděné podání má odlišné důsledky podle toho, co bylo popřeno. V případě popření pravosti zaniká možnost se pohledávky jakéhokoliv uspokojení pohledávky v insolvenčním řízení, v případě popření výše či pravosti, pak potvrzení stavu z přezkumného jednání. Žalovaným je ten, kdo pohledávku popřel, většinou to bývá insolvenční správce, dlužník jen tehdy, pokud nastaly účinky jeho popření.100 „Podstatné přitom je, aby popřená pohledávka byla popřena jako nevykonatelná na přezkumném jednání.“101 Jako vykonatelná je každá pohledávka, o které věřitel nejpozději na přezkumném jednání prokáže, že je vykonatelná. Pohledávka musí být vykonatelná nejpozději ke dni úpadku dlužníka. V pochybnostech, zda se jedná o nevykonatelnou či vykonatelnou rozhodne soud na přezkumném jednání usnesením, proti kterému není opravný prostředek.102103 Žalobce je v incidenčním sporu o určení pravosti, výše či pořadí pohledávky v žalobě vázán jen těmi skutečnosti, které uvedl jako důvod vzniku pohledávky v přihlášce či nejpozději do skončení přezkumného jednání a dále, méně
98
§ 198 odst. 1 InsZ. Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 2. 2010, sp. zn.: 1 VSPH 544/2009. SALVIA [online] © 2014 [cit. 2. 12. 2014]. 100 KOZÁK, J.; BUDÍN, P.; DADAM, A.; PACHL, L. InsZ a předpisy související: Nařízení Rady (ES) o úpadkovém řízení : komentář. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, xxiii,. Str. 490 101 RICHTER, O. Věřitelé a uplatňování pohledávek v insolvenčním řízení: komentář : § 165-204. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2014, xii, Str. 230. 102 § 191 odst. 2 InsZ 103 Toto doplnění o možnost takto posoudit vykonatelnost pohledávky byl do InsZ včleněn tzv. systémovou novelou InsZ, která začala platit od 1. 1. 2014 (zákon č. 294/2013 Sb.). Dle důvodové zprávy by měla tato možnost posílit právní jistotu věřitelů, aby posouzení vykonatelnosti nebylo ponecháno pouze na libovůli správce a tímto bylo konečné rozhodnutí učiněno insolvenčím soudem formou rozhodnutí, jímž se upravuje vedení řízení přímo na přezkumném jednání. Důvodová zpráva k zákonu č. 294/2013 Sb., Poslanecká sněmovna parlamentu ČR – Depozitář. [online]. [cit. 2014-1207]. 99
44
frekventovaný případ, pokud se žalobce dozvěděl o skutečnostech, jež mu kupující ze smlouvy o prodeji podniku či jeho části neoznámil včas v souvislosti s převzetím dlužníkova závazku.104 Pokud dojde v incidenčním sporu najevo, že se jedná o pohledávku vykonatelnou, žaloba se nezamítne, ale důkazní břemeno se přesune na stranu žalovaného a ten musí prokázat důvod popření.105 Až příliš extenzivní výklad ohledně popěrných důvodů však dle mého poskytnul senát Vrchního soudu v Praze, který naopak insolvenčnímu správci v rámci incidenčního sporu otevírá nové možnosti ohledně rozšíření důvodů, pro které pohledávku popřel na přezkumném jednání. V rozhodnutí č. j. 101 VSPH 80/2013-37 ze dne 20. 3. 2013 Vrchní soud v Praze zrušil rozhodnutí Krajského soudu v Plzni, který námitky žalovaného – insolvenčního správce uplatněné až v rámci incidenčního sporu neuznal jako opožděně namítané s tím, že insolvenční správce se může dovolávat pouze těch skutkových či právních námitek, které uplatnil v popěrném úkonu. Vrchní soud dal za pravdu odvolateli – žalovanému (insolvenčnímu správci), který v rámci incidenčního sporu široce rozšířil své důvody uplatňované proti pravosti pohledávky s tím, že InsZ neupravuje žádné procesní omezení účastníka popírajícího nevykonatelnou pohledávku a v souvislosti s postavením žalovaných (insolvenčního správce obecně, v praxi pak event. i dlužníka), kteří popřeli nevykonatelnou pohledávku, pak ve spojitosti s § 7 InsZ aplikuje přiměřeně OSŘ a jeho § 118b, tedy koncentraci řízení. Na žalované se tedy vztahuje lhůta pro uvedení rozhodných skutečností končící prvním jednáním ve věci a jediným rámcem tvrzení žalovaného je pak pouze rozsah popěrného úkonu.106 Jedná se o další výklad směřující dle mého názoru „ve prospěch“ insolvenčního správce, kdy tento může na přezkumném jednání zvolit prakticky jakýkoliv důvod popření pohledávky a díky tomuto výkladu získá čas 104
§198 odst. 2 InsZ §198 odst. 3 InsZ. 106 Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 3. 2013, sp. zn.: 101 VSPH 80/2013. INSOLVENČNÍ REJSTŘÍK [online] © 2014 [cit. 25. 1. 2015]. „žalobce (věřitel) přihlásil do insolvenčního řízení mimo jiné i pohledávku ve výši 1.572.504,-Kč z titulu úroků z prodlení a úroků z půjčky. Tato pohledávka byla žalovaným 1) (ins. správcem) při přezkumném jednání popřena co do důvodu s tím, že došlo k promlčení nároku žalobce. Až v průběhu řízení o této incidenční žalobě podané žalobcem na základě výzvy žalovaného 1) doplnil tento žalovaný jako další důvod popření pohledávky nepřípustnost úročení úroku z prodlení z úroku u půjčky a to, že úrok z prodlení je požadován v nepřiměřené výši, a je tedy v rozporu s dobrými mravy.“ 105
45
na přípravu procesní obrany potřebné v incidenčním sporu. Popřenému věřiteli je pak na druhou stranu po přezkumném jednání (nebo na něm) sdělen jakýsi popěrný úkon, s kterým nesouhlasí, vynaloží časové a finanční prostředky k přípravě incidenční žaloby a v rámci incidenčního sporu je proti němu uplatňován jiný či další důvod popření, s kterým by již eventuálně na přezkumném jednání souhlasil a incidenční spor by nevyvolával. V případě, že dojde k duplicitnímu popření pohledávky správcem i dlužníkem, je v incidenčním sporu žalován i dlužník.
4.7 Popření vykonatelné pohledávky insolvenčním správcem 4.7.1 Obecně k popírání přihlášených vykonatelných pohledávek insolvenčním správcem InsZ může samozřejmě popřít také pohledávku, která byla přihlášená jako vykonatelná. Důležité je, aby tato pohledávka byla i jako pohledávka vykonatelná přezkoumána na přezkumném jednání. Mezním datem pro vznik vykonatelnosti pohledávky je pak datum úpadku, k tomu musí věřitel prokázat, že se pohledávka stala vykonatelnou. Rozhodujícím pro prokázání vykonatelnosti je okamžik konání přezkumného jednání. Vykonatelnost se prokazuje veřejnou listinou. Tato listina by měla být přílohou přihlášky pohledávky, doplněna na výzvu správce, pokud přílohou není, či doložena na přezkumném jednání a eventuálně i v incidenčním sporu. Pro přezkoumání pohledávky je tedy rozhodujícím přezkumné jednání. Konečný výsledek přezkumu je zaznamenám podle § 197 InsZ v seznamu přihlášených pohledávek z přezkumného jednání a tvoří součást zápisu o něm. Tento seznam je pak zveřejněn na portálu isir.justice.cz a je veřejně dostupný. V incidenčním sporu je tento hodnocen jako důkaz o tom, jak byla pohledávka přezkoumána na přezkumném jednání. Věřiteli tudíž nestačí přihlásit pohledávku jako vykonatelnou a v případě popření spoléhat na to, zda ho bude insolvenční správce žalovat či nikoliv. Pokud insolvenční správce jeho pohledávku přezkoumá a popře jako nevykonatelnou, musí právě takto popřený věřitel pohledávku zažalovat podle § 198 a nikoliv insolvenční správce podle § 199. „Pokud zmešká věřitel lhůtu k podání žaloby o určení pravosti nebo výše pohledávky určenou ve vyrozumění (výzvě) insolvenčního správce dle § 197 odst. 2 insolvenčního zákona, nemá v rámci opravných prostředků proti rozhodnutí o 46
odmítnutí přihlášky, jež se opírá o § 198 odst. 1 věty třetí insolvenčního zákona ve spojení s § 185 insolvenčního zákona, k dispozici (jako účinnou) obranu založenou na tvrzení, že výzvu ignoroval proto, že má za to, že přihlášená pohledávka je pohledávkou „vykonatelnou“ (pro niž platí režim § 199 insolvenčního zákona).“107 Věřitel musí vycházet z faktu, že rozhodujícím je protokol o přezkumném jednání a upravený seznam přihlášek pohledávek a musí reagovat na výzvu správce žalobou. Oproti popření nevykonatelné pohledávky insolvenčním správcem se pak podle § 199 InsZ obrací žalobní břemeno na popírajícího – insolvenčního správce. InsZ v tomto případě ukládá správci 30 denní hmotněprávní lhůtu, ve které musí být jeho žaloba na popření vykonatelné pohledávky doručena na soud. Lhůta 30 dní počíná běžet dalším dnem následujícím po konání přezkumného jednání. Žaloba musí být podána u insolvenčního soudu, lhůta není zachována podáním k jinému soudu ani podáním k poštovní přepravě. Opožděná žaloba je odmítnuta a popření pohledávky nemá další účinky, tudíž pohledávka je zjištěna.108 Systémovou novelou InsZ, konkrétně pak novelizací § 191 odst., by mělo být tohoto stavu, kdy insolvenční správce popře přihlášku přihlášenou jako vykonatelnou jako nevykonatelnou, učiněno zadost. Věta druhá výše zmiňovaného ustanovení tak říká, že: „Při přezkumném jednání nelze považovat vykonatelnou pohledávku za nevykonatelnou z důvodů, pro které byla popřena“. V pochybnostech tedy rozhoduje na přezkumném jednání soudce usnesením a insolvenční správce tudíž nemá poslední slovo. Limitován je insolvenční správce v důvodech popření pravosti či výše vykonatelné pohledávky, kdy může uplatnit pouze ty skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí. Není nutno posuzovat, jestli k neuplatnění námitek došlo vinou dlužníka, kdy tento se vůbec žádnou procesní obranu nevyvíjel (např. platební rozkaz, směnečný platební rozkaz), rozhodnutím, které se odůvodňuje jen minimálně (např.: rozsudky pro zmeškání či uznání) nebo naopak dlužník projevil vůli ke vzniku exekučního titulu a tedy si mohl být vědom důsledků (např. notářský zápis se svolením k vykonatelnosti). Výjimkou
107
Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 7. 2013, sp. zn. 29 NSCR 25/2011. [cit. 27. 1. 2015]. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer. 108 MARŠÍKOVÁ, J. Insolvenční zákon: s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy. 2. aktualiz. vyd. ve znění zákona č. 294/2013 Sb. Praha: Leges, 2014, str. 343.
47
je, pokud rozhodnutí příslušného orgánu, z něhož vyvozujeme vykonatelnost, neobsahuje žádné právní posouzení.109 Dalším limitem je pak to, že se insolvenční správce při popírání musí vyhnout tomu, aby důvodem popření nebylo jiné právní posouzení ve věci. O jiné právní posouzení věci podle § 199 odst. 2 InsZ pak nepůjde, budou-li u přihlášené vykonatelné směnečné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu uplatněny jako důvody popření i kauzální námitky, pokud nebyly uplatněny v předchozím řízení dlužníkem.110 Jako kauzální námitku lze dle judikatury111 uplatňovat například námitky absolutní neplatnosti pro rozpor s dobrými mravy u ujednání o smluvní pokutě, která byla v rozhodčím řízení vymáhána zajišťovací směnkou. Tuto námitku lze uplatnit i proti vykonatelné pohledávce věřitele přiznané rozhodčím nálezem, kdy směnečný dlužník žádné kauzální námitky v rozhodčím řízení neuplatnil. Judikatura Nejvyššího soudu112 usuzuje, že „nemožnost popřít vykonatelnou pohledávku z důvodu jiného právního posouzení věci se vztahuje k pohledávce jako takové a nikoli k posouzení, zda rozhodčí nález, jímž bylo rozhodnuto o sporné pohledávce, byl vydán subjektem nadaným pravomocí k takovému rozhodnutí.“ Ustanovení § 199 odst. InsZ podle tohoto názoru umožňuje posuzovat pravomoc rozhodce k vydání rozhodčího nálezu z pohledu neplatnosti sjednané rozhodčí doložky. Dalším limitem při popírání vykonatelné pohledávky je nemožnost měnit či rozšiřovat důvody popěrného úkonu oproti těm, pro které pohledávka byla popřena. Tato nemožnost je výslovně v InsZ zakotvena oproti poprání pohledávek nevykonatelných. Rozhodující jsou důvody v upraveném seznamu přihlášek pohledávek z přezkumného jednání, nikoliv důvody ze seznamu vyhotoveného podle § 191 odst. 1 InsZ. 109
Usnesení Nejvyššího osud ČR ze dne 18. 7. 2013, sp. zn.: 29 NSČR 109/2013 Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2014 [cit. 2. 12. 2014]. 110 Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 29 ICdo 4/2012. [cit. 27. 1. 2015]. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer. 111 Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 3. 2014, sp. zn. 29 ICdo 2/2012. [cit. 27. 1. 2015]. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer. 112 Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. 29 ICdo 18/2012. [cit. 27. 1. 2015]. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer.
48
Možnost popírat vykonatelnou pohledávku má i dlužník za podmínek uvedených v § 336 odst. 2 (reorganizace) nebo § 410 odst. 2 (oddlužení). Žalobu podává proti věřiteli popřené pohledávky. Dle mého názoru je možnost popěrného úkonu dlužníka u vykonatelných pohledávek jakýmsi nadbytkem. V případě, že bude pohledávka přezkoumána jako vykonatelná, má dlužník druhou šanci brojit proti pohledávce, kdy již proti této měl možnost obrany v řízení, které předcházelo insolvenčnímu a je mu tímto dána výhoda druhé procesní obrany. 4.7.2 Vykonatelnost pohledávky – rozhodčí nález jako veřejná listina Chtěl bych se na tomto místě věnovat více otázce vykonatelnosti pohledávky v souvislosti s popřením vykonatelné pohledávky insolvenčním správcem. V nedávné minulosti docházelo k takové praxi, že insolvenční správci pohledávky označené jako vykonatelné přezkoumávali jako nevykonatelné, pokud usoudili, že je vykonatelnost dána rozhodčím nálezem, jakožto exekučním titulem a tento rozhodčí nález je nicotný, a tím je dána nevykonatelnost pohledávky. Žalobní břemeno tudíž nesl popřený a ten se musel o určení, že věřitel má žalovanou pohledávku za vykonatelnou, domáhat incidenčním sporu. Tato rozhodovací praxe byla aplikována v rovině krajských soudů. Příkladem může být rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 6. března 2012 č. j.: 37 ICm 1216/2011-53, kdy tento soud rozlišoval pojem exekuční titul a doložení vykonatelnosti pohledávky v insolvenčním řízení. Rozhodčí nálezy dle tohoto názoru nespadají pod dikci § 134 OSŘ113, ani pod § 28 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení114, a tudíž nejsou veřejnou listinou. To znamená, že by pohledávka přihlašována jako vykonatelná do insolvenčního řízení na základě rozhodčího nálezu měla být přezkoumána jako nevykonatelná. Věřitel podle znění rozsudku nesplnil povinnost prokázat vykonatelnost pohledávky veřejnou listinou v souladu s § 177 InsZ115.
113
Listiny vydané soudy České republiky nebo jinými státními orgány v mezích jejich pravomoci, jakož i listiny, které jsou zvláštními předpisy prohlášeny za veřejné, potvrzují, že jde o nařízení nebo prohlášení orgánu, který listinu vydal, a není-li dokázán opak, i pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno. 114 Rozhodčí nález, který nelze přezkoumat podle § 27, nebo u něhož marně uplynula lhůta k podání žádosti o přezkoumání podle § 27, nabývá dnem doručení účinku pravomocného soudního rozhodnutí a je soudně vykonatelný. 115 Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 6. března 2012 sp. zn.: 37 ICm 1216/2011. SALVIA [online] © 2014 [cit. 26. 12. 2014].
49
Proti tomuto striktnímu hodnocení rozhodčího nálezu a jeho kategorizace na nižší úroveň v porovnání se soudními rozhodnutími z pohledu jejich právní síly a dopadu na hodnocení vykonatelnosti pohledávky v insolvenčním řízení se zvedla i jistá míra kritiky, zejména pak logicky z řad rozhodců. „K tomu, aby měla určitá listina povahu listiny veřejné ve smyslu ust. § 134 o.s.ř. proto postačí, lze-li ze zvláštního právního předpisu, který podává rámcový, obecný charakter a znaky určité listiny, výkladem dovodit, že je její zákonodárcem a zákonem předpokládaný charakter svým dosahem veřejný, aniž by taková listina musela být nezbytně vydána orgánem veřejnoprávní povahy.“116 Vzhledem k tomu, že zákonná úprava přímo neprohlašuje rozhodčí nález jako veřejnou listinu, ale explicitně tak činí díky přiznání týchž právních účinků jako soudnímu rozhodnutí, lze pak analogicky dojít k závěru, že i u rozhodčího nálezu je dána závaznost pro všechny orgány a takto by měl k vykonatelnosti rozhodčího nálezu přistupovat i insolvenční soud. Dalším důvodem pro tento argument je dle odborné veřejnosti i atribut rozhodčího rozhodnutí o právech a povinnostech subjektů určitých soukromoprávních vztahů v tomto procesním ekvivalentu řešení sporů.117 Vzhledem k nejasné formulaci a neexaktnosti procesních předpisů lze rozhodčí nález považovat jako listinu s charakterem obdobným veřejné listině.118 Formulace na požadavek prokazování vykonatelnosti pohledávky veřejnou listinou vyjádřená v § 177 InsZ je přinejmenším nešťastná tak, jak plyne z výše uvedeného. Jedním výkladem lze docílit toho, že vzhledem k neexistenci přiřazení charakteru veřejné listiny není možné rozhodčí nález považovat pro účely insolvenčního řízení jako veřejnou listinu, nicméně analogií lze se zohledněním vlastností rozhodčího nálezu charakter veřejné listiny přiřknout. „Řešením je dle našeho názoru výklad neodporující účelu jednotlivých ustanovení, jelikož je velmi nepravděpodobné, že by zákonodárce chtěl docílit stavu, kdy budou pohledávky přihlášené na základě rozhodčího nálezu v přezkumu vedeny
116
LISSE, Zdeněk. K posouzení vykonatelnosti pohledávky přiznané rozhodčím nálezem v insolvenčním řízení. epravo.cz. Publikováno 20. 10. 2012 [online] [cit. 26. 1. 2015]. 117 Tamtéž. 118 Bělohlávek, J.; Veřejná listina v kontextu tuzemského a mezinárodního práva In Právní rozhledy, r. 8/2006, str. 275.
50
jako nevykonatelné, a to pouze pro nesplnění určité formy, kterou mimo jiné ani rozhodce sám nemůže naplnit.“119 Dalším výkladem lze dojít k tomu, že pro účely insolvenčního řízení se za vykonatelnou považuje i pohledávka vykonatelná na základě rozhodčího nálezu, kdy podle § 177 InsZ se vykonatelnost pohledávky prokazuje veřejnou listinou, jestliže pohledávka je vykonatelná na základě veřejné listiny.120 Rozhodčí nález, který nabyl účinky vykonatelnosti a není možné jej napadnout návrhem na jeho zrušení v souladu se zákonem o rozhodčím řízení, sice není rozhodnutím orgánu veřejné moci, ale má podobné účinky jako soudní rozhodnutí a proto doložení vykonatelnosti pohledávky rozhodčím nálezem splňuje podmínky ukládané v ustanovení § 177 InsZ.121 Definitivně se pak k problematice postavil Nejvyšší soud. „Pro danou věc lze tedy především uzavřít, že režim přezkoumání vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím „příslušného orgánu“ se i podle judikatury Nejvyššího soudu uplatní i pro vykonatelnou pohledávku přiznanou pravomocným rozhodčím nálezem rozhodce nebo rozhodčího soudu.“122 Podle Nejvyššího soudu by pak opačný postup vedl k absurdnímu výsledku, kdy by v případě pohledávky přiznané soudním rozhodnutím tato pohledávka byla přezkoumatelná, ale totožná pohledávka přiznaná rozhodčím nálezem nikoliv. Dále pak poukazuje na ustanovení zákona o rozhodčím řízení, který po marném uplynutí lhůty k podání žádosti o přezkoumání nabývá účinku soudního rozhodnutí a je soudně vykonatelný.123 V neposlední řadě stojí za zamyšlení, zda vůbec samotná možnost opětovně nastolit spor ohledně přiznané pohledávky neútočí až příliš na zásadu res judicata. Jednou z úvah de lege ferenda pak může být to, že aby zásada věci rozsouzené zůstala zachována, měl by správce možnost popřít vykonatelnou přihlášku jen tehdy, pokud věřitel přihlášené pohledávky nesplnil formální náležitosti přihlášky vykonatelné pohledávky, tedy například nedoložil její vykonatelnost originálem veřejné listiny.
119
PLEVA, Vítězslav. Veřejná listina v insolvenčním řízení. epravo.cz Publikováno 28. 4. 2014 [online] [cit. 26. 1. 2015]. 120 RICHTER, O. Věřitelé a uplatňování pohledávek v insolvenčním řízení: komentář : § 165-204. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2014, xii, str. 114 121 Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 2. 2. 2012, sp. zn.: 12 VSOL 35/2011. SALVIA [online] © 2014 [cit. 26. 1. 2015]. Dostupné z: http://kraken.slv.cz/12VSOL35/2011 122 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 392/2011. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2014 [cit. 26. 1. 2015]. 123 Tamtéž
51
4.8 Popření pohledávky přihlášeným věřitelem Nálezem Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 241/2010 Sb. bylo zrušeno ustanovení § 192 odst. 1 věta první InsZ, které uvádělo, že právo popírat pravost, výši a pořadí přihlášených pohledávek mají jen dlužník a insolvenční správce, nikoliv přihlášený věřitel. Novelizací zákonem č. 69/2011 Sb. bylo do InsZ včleněna možnost a popis úpravy popření přihlášené pohledávky jiným přihlášeným věřitelem. Z ustanovení je patrno, že se musí jednat o popírajícího věřitele, který uplatňuje jinou přihlášenou pohledávku a nikoliv pohledávku za podstatou nebo postavenou na roveň pohledávce za podstatou. Popřít může přihlášený věřitel pohledávku nevykonatelnou i vykonatelnou. V obou případech tak činí na předepsaném formuláři, jenž je zdarma k dostání na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti a jehož náležitosti stanoví zvláštní předpis124. Toto podání pak suspenduje žalobu na popření pohledávky. Přihlášený věřitel taktéž nemůže popřít pohledávku ústně na přezkumném jednání, jak mohou správce a dlužník, a jinak měnit či doplňovat. Popření pohledávky je procesní úkon a musí splňovat určité náležitosti. Kromě předepsaného formuláře z něj musí být zejména jasné, zda se popírá pravost, výši pořadí, označení soudu a spisové značky, označení popřené pohledávky a věřitele, vymezení důvodu popření, seznam příloh, datum a podpis. V popěrném úkonu nemusí věřitel vymezit, čeho se domáhá ve formě petitu (srov. § 79 odst. 1 OSŘ).125 Lhůta pro podání je hmotněprávní a činí 3 dny, tedy nejpozději 3 dny před přezkumným jednáním musí být popěrný úkon doručen insolvenčnímu soudu. Lhůta je zachována i v případě, že podání je doručeno soudu v průběhu třetího pracovního dne počítaného zpětně ode dne konání přezkumného jednání o popřené pohledávce.126 U úkonu je vyloučeno použití opravy a doplnění popěrného úkonu, kdy § 43 se nepoužije127. V případě vad nebo neúplnosti podání tak insolvenční soudce 124
Předpis č. 311/2007 Sb., Vyhláška o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona. 125 RICHTER, O. Věřitelé a uplatňování pohledávek v insolvenčním řízení: komentář : § 165-204. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2014, xii, str. 271. 126 Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. listopadu 2012, sen. zn. 29 ICdo 17/2012 Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2014 [cit. 24. 2. 2015]. 127 § 43 OSŘ: (1)„Předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést.
52
popěrný úkon odmítne formou usnesení nejpozději do skončeného přezkumného jednání o popřené pohledávce. Usnesení se doručuje popírajícímu věřiteli, přihlašovateli pohledávky, dlužníkovi i insolvenčnímu správci. Odvolat se může však pouze věřitel, který pohledávku popřel. Pokud není popření přihlášky insolvenčním soudem odmítnuto, považuje se od doby způsobu řešení úpadku, ale nejdříve po uplynutí 10 dnů od skončení přezkumného jednání, za žalobu, kterou věřitel uplatnil vůči popřenému věřiteli u insolvenčního soudu. V takovém případě transformace na žalobu je pak možné vady takovéto žaloby odstraňovat postupem podle § 43 OSŘ. Aplikace § 43 OSŘ je totiž vyloučena pouze u odstraňování vad popěrného úkonu přihlášeného věřitele podle § 200 odst. 1 a 2 InsZ.128
(2) Není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen.“ 128 Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. listopadu 2012, sen. zn. 29 ICdo 17/2012 Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2014 [cit. 24. 2. 2015].
53
5. PRÁVNÍ
ÚPRAVA PŘEZKUMU
POHLEDÁVEK
VE
PŘIHLÁŠENÝCH
SPOJENÝCH
STÁTECH
AMERICKÝCH 5.1 Slovo úvodem Spojené státy americké jsou v oblasti úpadkového práva jakousi kolébkou. V USA počalo chápání úpadku – bankrotu jako ekonomického jevu a nikoliv jako trestného činu jak tomu bylo v minulosti. Právě v USA se začala rodit právní úprava úpadku ve 20. století, která tomuto jevu a jeho řešení nastolila řád a zajistila tak východisko pro subjekty, na které dopadla těžká hospodářská situace a pohroma. I přes několik desítek let trvající praxi přetrvává názor, že konkurzní řízení je zdlouhavé a příliš složité. I po veliké novele amerického úpadkového práva ze sedmdesátých let – Bankruptcy Reform Act of 1978, nastávají situace, kdy určité subjekty úpadkové řízení zneužívají a ani v USA nenacházíme perfektní úpravu bankrotu. Není však tajemstvím, že se mnohé evropské úpravy, včetně té české, tou americkou inspirují.129
5.2 Obecně k úpravě insolvenčního práva v USA „Podle čl. 11 Federální ústavy USA je úprava bankrotního práva nadřazena každé úpravě, přijaté v kterémkoliv státě Unie.“130 Exkluzivní jurisdikci mají tak nad případy úpadku federální soudy, což znamená, že návrh na prohlášení úpadku nemůže být podán u státního soudu. Hlavními účely úpadkového práva USA pak je:
poskytnout čestnému dlužníkovi „nový start“ (fresh start) v životě tím, že zmírní dlužníkovi většinu dluhů a
splatit věřitelům pohledávky řádným způsobem do té míry, do které to umožňuje dlužníkův majetek.131
129
SOJKA, Drahoslav a Petronela SOJKOVÁ. Konkurz na počátku třetího tisíciletí: principy konkurzu v USA, Německu a Rakousku. Praha: Linde, 2002, str. 5. 130 SOJKA, Drahoslav a Petronela SOJKOVÁ. Konkurz na počátku třetího tisíciletí: principy konkurzu v USA, Německu a Rakousku. Praha: Linde, 2002, str. 5. 131 Bankruptcy Cases. U.S.Courts. [online], [cit. 2015-3-9].
54
Úpadek – bankrot je uzákoněn v americké právní úpravě přímo v Ústavě Spojených států (článek 1, § 8, kapitola 4), který zmocňuje Kongres vyhlásit jednotné zákony na téma úpadku v celých spojených státech. Kongres tohoto zmocnění využil několikrát od roku 1801. Největší změnou bylo přijetí Bankruptcy Reform Act of 1978, jež znamenalo asi první komplexní úpravu úpadkového práva vůbec. Tento předpis je v pozdějším znění kodifikován jako Title 11 of the United States Code – znám též jako Bankruptcy Code (BC). Další velkou novelizací prošel BC v roce 2005, kdy předmětem novelizace byla implementace ustanovení ochrany spotřebitele a ustanovení předcházejícím zneužívání bankrotu – Bankruptcy Abuse Prevention and Consumer protection Act of 2005 (BAPCPA).132 BC je tedy primární pramen úpravy amerického úpadkového práva, který stanoví podmínky a způsoby řešení úpadku (likvidační, sanační) v souvislosti s tím, jestli se jedná o úpadce fyzickou nebo právnickou osobu a s velkým důrazem na dlužníkovy poctivé úmysly. Samotná systematika BC je následující:
Kapitola 1 – Obecná ustanovení (General Provisions),
Kapitola 3 – Vedení případu (Case Administration),
Kapitola 5 – Věřitelé, dlužník a majetek (Creditors, the Debtor and the Estate),
Kapitola 7 – Likvidace (Liquidation),
Kapitola 9 - Úprava dluhů samosprávného celku (Adjustment of Debts of a Municipality),
Kapitola 11 – Reorganizace (Reorganization),
Kapitola 12 - Úprava dluhů rodinného farmáře a rybáře s pravidelným ročním příjmem (Adjustment of Debts of a Family Farmer or Fisherman with Regular Annual Income),
Kapitola 13 – Úprava dluhů fyzické osoby s pravidelným příjmem (Adjustment of Debts of an Individual with Regular Income),
132
LEWIS, Paul, The New Bankruptcy Law: A Czech - U.S. Comparison, 10 Common L. Rev. 3 (2009)
55
Kapitola 15 – Podpůrné a další přeshraniční případy (Ancillary and Other Cross-Border Cases)133.
Jak již bylo řečeno výše, české insolvenční právo je americkou úpravou velmi inspirováno a ve výše uvedené systematice BC je patrno, že americká úprava počítá s několika druhy řešení úpadku. Hlavní způsoby řešení jsou upraveny v kapitolách 7 (likvidace – obdoba našeho řešení konkursu, kdy se řeší úpadek zpeněžením majetkové podstaty jak fyzické tak i právnické osoby), v kapitole 9 (reorganizace – taktéž obdobná úprava jakéhosi krizového managementu v podniku, který je v úpadku) a v kapitole 13 (oddlužení formou splátkového kalendáře možného pouze pro fyzické osoby). Zvláštností úpravy je pak speciální možnost správy dluhů pro rodinné farmáře a rybáře s pravidelným příjmem podle Kapitoly 12 BC. Ze statistik pak vyplývá, že zhruba polovinu způsobů řešení úpadku tvoří konkursy, oproti oddlužení je jich více než desetinásobek. Rozdílem oproti české praxi je pak vysoký podíl reorganizací, který tvoří cca 33% z celkových způsobů řešení úpadku. Úpadky dle kapitoly 12 jsou spíše raritou a jejich podíl tvoří jen o něco více než 1 %. Z více než 90 % procent pak podává insolvenční návrh sám dlužník.134 Oproti české úpravě, kdy InsZ obsahuje procesně právní úpravu insolvenčního řízení za subsidiárního použití OSŘ, americké úpadkové právo procesním pravidlům vyčleňuje zvláštní předpis – The Federal Rules of Bankruptcy Procedure (FRBP), kdy tato pravidla jsou vyhlášena Nejvyšším soudem Spojených států a stanoví postupy úpadkových soudů. FRBP upravují podání dobrovolného i nedobrovolného insolvenčního návrhu, postup věřitele při vyplňování přihlášky pohledávky, povinnosti dlužníka, časové lhůty pro různé úkony a v neposlední řadě také opravné prostředky v insolvenčním řízení. FRBP mají 10 kapitol:
Část 1 – Zahájení případu; řízení týkající se návrhu a soudní příkaz k úlevě (commencement of case; proceedings relating to petition and order for relief),
133
Title 11 of the United States Code - Bankruptcy Code. Statistiky dostupné ze souborů na internetových stránkách Úřadu správy amerických soudů federálního soudnictví. online [cit. 2015-3-9]. Dostupné z: http://www.uscourts.gov/Statistics/BankruptcyStatistics/12-month-period-ending-march.aspx 134
56
Část 2 – Úředníci a administrativa; vyhlášky, schůze, vyšetřování; volby; advokáti a účetní (officers and administration; notices; meetings; examinations; elections; attorneys and accountants),
Část 3 – Pohledávky a přerozdělování věřitelům a majitelům majetkových podílů (claims and distribution to creditors and equity interest holders; plans),
Část 4 – Dlužník: povinnosti a výhody (the debtor: duties and benefits),
Část 5 – Soudy a úředníci (courts and clerks),
Část 6 – Shromáždění a likvidace majetkové podstaty – (collection and liquidation of the estate),
Část 7 – Sporná řízení (adversary proceedings),
Část 8 – Odvolání k okrskovému soudu nebo úpadkovému odvolacímu senátu,
Část 9 – Obecná ustanovení (general provisions),
Část 10 – Insolvenční správci (united states trustees).
Dlužník může k úpadkovému soudu podat dobrovolný dlužnický návrh (voluntary petition)135 a věřitelé mohou podat věřitelský insolvenční návrh (involuntary petition136). Jak již bylo řečeno výše, věřitelské návrhy jsou spíše výjimkou. Povinnost podat insolvenční návrh v případě insolvence zde jako v InsZ není. Valná většina dlužníků, kteří návrh podávají, jsou insolventní, nicméně samotný stav insolvence, jak jej definuje BC v § 101 odst. 32 není nezbytný. BC dále definuje určité výjimky, kdy je možnost podat insolvenční návrh definována i jinými parametry.137 Insolvence je pak v samotném BC definována v porovnání s InsZ spíše jako předlužení, tedy o insolvenci dle BC jde tehdy, pokud je dlužníkův dluh vyšší než jeho majetek. V českém právu se v tomto případě jedná o jakési sekundární zjištění dlužníkova úpadku. Stanovení počtu věřitelů a lhůty po splatnosti pohledávek, jež by primárně udávalo úpadek, jak to stanoví InsZ, pak v BC nenajdeme. V případě dlužnického návrhu musí dlužník v návrhu poctivě uvést své věřitele včetně jejich adres a pohledávek. Ty pak insolvenční soud jednotlivě vyzve 135
§ 301 BC § 303 BC 137 WARREN, W. D.; BUSSEL D. J.; SKEEL, D. A.; JORDAN, R. L.;. Bankruptcy. 9th ed. New York, NY: Foundation Press Thomson/West, 2012, xliii,. University casebook series. Str. 23 136
57
k uplatnění pohledávky (Notice to Creditors).138 Spojené státy nemají obdobu našeho na internetu veřejně dostupného insolvenčního rejstříku a věřitelé tak nemají šanci se z veřejných zdrojů o úpadku svého dlužníka dozvědět. Samozřejmě, pokud je takto nepoctivý dlužník v návrhu neuvedl, mají právo v určitých případech pohledávku vymáhat i po ukončení insolvenčního řízení. Právě zde vnímám markantní rozdíl v obou úpravách. Zatímco české insolvenční právo je na existenci elektronicky vedeného rejstříku de iure závislé, v USA nic podobného neznají. InsZ se jasně vypořádává se zveřejňováním výzev k podávání přihlášek v insolvenčním rejstříku a stanovuje rovněž prekluzivní lhůty. Musíme však brát v úvahu jiný právní systém a samotnou existenci mnohonásobně větší ekonomiky spojené s vyšším počtem potenciálních dlužníků a věřitelů. Nemožnosti veřejného přístupu však může docházet k tomu, že pokud je v USA řešení úpadku spojeno se zánikem právnické osoby, znamená to, že případný věřitel, který v návrhu nebyl uveden, má prostě po skončení insolvenčního řízení smůlu. Nepoctivé záměry se v tomto mohou dlužníkům vyplatit. V tomto ohledu spatřuji českou úpravu o krok vepředu. Podáním insolvenčního návrhu vzniká jakési moratorium (automatic stay), jež má za účel ochránit dlužníka a dlužníkův majetek proti úkonům, které by je mohli poškodit. Jedná se například o vymáhání předúpadkových pohledávek, zatěžování dlužníkova majetku zástavními právy, atd.139 Dle mého lze toto přirovnat k účinkům spojených se zahájením insolvenčního řízení podle § 109 InsZ.
5.3 Pohledávky v právní úpravě USA Termín dluh (debt) je vnitřně spojen s termínem pohledávka (claim). BC dluh definuje jako závazek z pohledávky.140 Pohledávkou se pak rozumí:
právo na výplatu, pokud je či není zmenšeno rozsudkem, zjištěno, nezjištěno, pevně stanoveno, podmíněno, je splatné, nesplatné, sporné, nesporné, právní, ekvitní, zajištěné nebo nezajištěné, nebo
právo na spravedlivou náhradu za porušení plnění, pokud toto porušení má za následek vznik práva na zaplacení, zda je či není toto právo na spravedlivou
138
Rule 2002 FRBP § 362 BC 140 § 101 odst. 12 BC 139
58
náhradu zmenšeno rozsudkem, pevně stanoveno, podmíněno, splatné, nesplatné, sporné, nesporné, zajištěné nebo nezajištěné.141 Americké insolvenční právo rozlišuje 3 typy pohledávek:
zajištěné pohledávky (secured claims) – dlužníkův závazek je zajištěn zákonným či smluvním zajišťovacím právem (lien) na dlužníkův majetek, jež umožňuje věřiteli postihnout tento majetek v případě, kdy dlužník neplní své povinnosti,
prioritní pohledávky (priority claims) – z politicko-společenských důvodů jsou
některé
nezajištěné
pohledávky
upřednostňovány
před
jinými
nezajištěnými pohledávkami; BC tyto pohledávky dle pořadí řadí podle priority uspokojení do 10 skupin, jejichž výčet nalezneme v § 507 BC; jedná se například o pohledávky na výživném a podobně (domestic support obligations), zaměstnanecké pohledávky, pohledávky rybářů a farmářů či určité administrativní výdaje (administrative expenses) atd.,
nezajištěné pohledávky (unsecured claims) – zbytkové pohledávky ostatních věřitelů; tyto pohledávky se uspokojují v pořadí za zajištěnými a prioritními pohledávkami podle pravidla pro rata.142
V otázce srovnání pak lze k pohledávkám za majetkovou podstatou dle § 168 InsZ přirovnat administrativní výdaje uvedené v § 503 BC a k pohledávkám postaveným jim na roveň dle § 169 InsZ pak právě výše uvedené prioritní pohledávky.
5.4 Proces přihlášení a přezkumu pohledávky v právní úpravě USA Základním dokumentem pro uplatnění pohledávek je jako u nás přihláška pohledávky (proof of claim). Věřitelé se o této povinnosti (pokud jsou v návrhu uvedeni) dozví z výzvy, která je jim podle pravidla 2002 FRBP zaslána. Následky nesplnění povinnosti vyplnit a podat přihlášku pohledávky se liší podle toho, zda je dlužník právnická či fyzická osoba, zda je úpadek řešen konkursem či reorganizací a zda byl věřitel uveden na seznamu věřitelů v insolvenčním návrhu. V případě, že je řešen úpadek fyzické osoby konkursem podle Kapitoly 7 BC a věřitel je veden na 141
§ 101 odst. 5 BC WARREN, W. D.; BUSSEL D. J.; SKEEL, D. A.; JORDAN, R. L.;. Bankruptcy. 9th ed. New York, NY: Foundation Press Thomson/West, 2012, xliii,. University casebook series. str. 78. 142
59
seznamu věřitelů a přihlášku nepodá, nebude se podílet na přerozdělení majetku. Pokud však o úpadku nevěděl, je chráněn § 523 písm. a) odst. 3 a může po dlužníkovi svou pohledávku vymáhat po skončení insolvenčního řízení. Při konkursu právnické osoby je situace jiná, jelikož se skončením insolvenčního řízení je spojen zánik právnické osoby. V případě reorganizace dle Kapitoly 11 pak věřitel podávat přihlášku za určitých podmínek vůbec nemusí, jestliže je již na seznamu věřitelů uveden a jeho pohledávka je tímto uplatněna.143 V naší úpravě můžeme podobnost spatřit v případě souvisejícím s vyhlášením moratoria podle § 121 odst. 2 InsZ, kdy se za věřitele dlužníka se po dobu trvání moratoria považují přihlášení věřitelé a osoby uvedené v seznamu závazků. Standardizovaný formulář je jako u nás veřejně dostupný a je stejný pro všechny státy USA. Věřitel musí do formuláře vyplnit podobné skutečnosti jako v české úpravě: výši pohledávky, důvod vzniku pohledávky, případné zajištění pohledávky a předmět zajištění s vyčíslením jeho hodnoty, zda se jedná o prioritní pohledávku, případně o jakou jinou pohledávku se jedná. Pohledávku může přihlásit sám věřitel, zmocněnec, zmocněnec správce nebo dlužníka a případně i jiný typ věřitele (např. ručitel). Originální dokumenty nejsou k doložení pohledávky zapotřebí, dokonce mohou být po jejich naskenování úředníky skartovány. Součástí je prohlášení, že informace v přihlášce pohledávky jsou pravdivé a správné podle věřitelova nejlepšího vědomí, informací a rozumné víře pod hrozbou postihu za křivou přísahu. Dále formulář obsahuje poučení o možnosti pokuty do výše 500 000,- USD nebo odnětí svobody až na 5 let či obojího v případě přihlášení podvodného nároku. Součástí jsou stručné vysvětlivky k jednotlivým polím formuláře a definice užitých termínů.144 Věřitel může vzít svou pohledávku zpět.145 Pravidlo 3002 FRBP stanoví, že výzva věřiteli musí kromě data první schůze věřitelů obsahovat také „deadline“ pro podávání přihlášek pohledávek (bar date), který podle kapitol 7, 12 a 13 nesmí být delší než 90 dnů od data určeného pro první schůzi věřitelů. V případě spadajícím pod Kapitolu 11 se uplatní lhůta stanovená soudem. Jedná se tedy o poněkud benevolentnější úpravu.
143
BAIRD, Douglas G. The elements of bankruptcy. 5th ed. New York: Foundation Press, 2010, Concepts and insights series, str. 79. 144 Formulář lze veřejně stáhnout ze stránek federálních soudů www.uscourts.gov 145 Pravidlo 3006 FRBP.
60
Proces rozlišování toho, které pohledávky budou zjištěny a uspokojeny se v USA označuje jako, volně přeloženo, přípustnost (allowance), resp. nepřípustnost (disallowance). Jakmile je přihláška pohledávky podána nebo se považuje za podanou (is deemed filed), je považována za přípustnou, a to stejně jako u nás, dokud zúčastněná strana (party in interest) nic nenamítá.146 Zúčastněnými stranami jsou pak ve většině případů míněny dlužník, správce a přihlášení věřitelé.147 Proces popěrných úkonů ostatních pohledávek je obecně upraven v pravidle 3007 FRBP – námitky k pohledávkám (objections to claim). Námitka musí být písemná a podána u soudu. Kopie námitky s oznámením o konání projednání námitky musí být doručena zúčastněným stranám případného sporu – věřiteli, dlužníkovi a správci nejméně 30 dní před projednáním námitky. Mezi nejčastější důvody námitek patří nesprávná výše pohledávky, špatné označení zajištěné či prioritní pohledávky, nedostatečně prokázané skutečnosti u pohledávek – chybějící přílohy, přihláška pohledávky již uplatněné jiným věřitelem nebo pozdně přihlášená pohledávka.148 Popření (námitka) pohledávky musí mít správnou formu a obsah, aby jej insolvenční soud mohl přezkoumat. Dokument by měl obsahovat jasnou identifikaci pohledávky, skutečnosti podporující popření pohledávky, právní
hodnocení
argumentů
použitých k odůvodnění
popření,
stanovisko udávající to, že popření je podáno u správného soudu, že je popření projednatelné a podepsáné oprávněnou osobou či jejím zmocněncem. Popření pohledávky pak může vést ke klasickému spornému řízení (srovnatelnému k našemu incidenčnímu sporu – pozn. aut.), jako tomu bývá při popírání pohledávky za odpovědnost za vadu výrobku. Soud poté rozhoduje, zda rozhodne o přípustnosti či nepřípustnosti pohledávky, event. o částečné přípustnosti pohledávky. Strany mohou žádat o přezkum rozhodnutí.149
5.5 Závěrečné srovnání Jak již bylo řečeno v úvodu kapitoly 5 této práce, Spojené státy americké jsou kolébkou úpravy insolvenčního práva. Česká úprava se netají tím, že se americkou 146
EPSTEIN, David G a Steve H NICKLES. Principles of bankruptcy law. St. Paul, MN: Thomson/West, c2007, xxv, str. 168. 147 Party in Interest. (Bankruptcy). definitons.uslegal.com [online], [cit. 2015-3-22]. 148 How to object to a proof claim in bankruptcy. alllaw.com [online], [cit. 2015-3-22]. 149 Making objections to bankruptcy claims. Lawyer.com [online], [cit. 2015-3-22].
61
nechala inspirovat.150 Můžeme jen polemizovat o různých záměrech zákonodárce a aplikacích různých pravidel v úpravách úpadků v obou zemích v souvislosti s různým pochopením a zakořeněním zásady „pacta sunt serevanda“. Tím chci říct, že i když jsou obě úpravy dosti podobné, je třeba jejich rozlišnosti chápat v různých společenskopolitických poměrech, ve kterých jsou účinné. Mým názorem je, že existence insolvenčního rejstříku je pro naše poměry zásadní. Domnívám se, že bychom nemohli tak jako v USA obecně spoléhat na poctivé
záměry
dlužníků
při
jejich
uvádění
věřitelů
v poctivém
záměru
v insolvenčním návrhu. Český dlužník, zejména pak dlužník – spotřebitel, aspirant na oddlužení, je v mnohých případech člověk nezodpovědný a nepoctivý záměr pro něho není nic cizího. Insolvenční rejstřík je pak zásadním nástrojem předcházení různých situací a přináší do insolvenčních řízení světlo transparentnosti. Je určitě krokem vpřed. Úprava přezkumu pohledávek je ve své podstatě dosti podobná. Na některých případech je vidět její konzervativnost a stáří v porovnání s českou úpravou – viz např. speciální podmínky pro farmáře a rybáře. V podstatě se liší drobnostmi, například v tom, že v případě popření pohledávky je osobou „žalující“ vždy ten, kdo popřel, a v případě české úpravy je to popřený věřitel, kterému popře jeho pohledávku správce. BC poskytuje věřitelům o dosti delší lhůty k přihláškám pohledávek. Je to zřejmě dáno tím, že nemusí být všichni uvedeni v seznamu věřitelů v insolvenčním návrhu. Sice se tyto delší lhůty mohou jevit jako výhoda pro věřitele, dle mého však mohou neúměrně prodloužit insolvenční řízení a znehodnotit případně majetkovou podstatu. Rozhodně je dle mého na místě zvážit, zda se americkou úpravou neinspirovat právě tím, a to zejména v oddlužení, že pokud dlužník neuvede v insolvenčním návrhu některého věřitele, tak tento se může uspokojení pohledávky domáhat i po skončení oddlužení. Jednalo by se pak zejména o věřitele ze závazkových vztahů, do kterých vstoupil dlužník ze své vůle dobrovolně, např. typicky půjčky u finančních institucí.
150
Viz např. manuál k insolvencím na stránkách Ministerstva spravedlnosti - http://insolvencnizakon.justice.cz/, kde se doslova mluví o „novém startu“ jako o druhé šanci dlužníka v oddlužení. Tento termín je bezesporu vzat z úpravy amerického úpadkového práva, kde se užívá termín „fresh start“.
62
Jednou z dalších výhod, kterou spatřuji v americké úpravě, je otázka určení insolvenčních správců. Zejména u velkých bankrotů, kde se vyžaduje dobrá znalost práva a kde je úpadce v různých složitých závazkových vztazích, se vyžaduje skupina zkušených odborníků – právníků a manažerů, většinou profesionálně působících ve specializovaných společnostech/advokátních kancelářích. Věřitelé si takovéto odborníky volí na schůzi věřitelů. I u nás vykonávají praxi insolvenční správci se zvláštním povolením, nicméně v USA je tato praxe více zakořeněna a efektivněji využívána. Obě úpravy mají svá pro a proti. Jejich výhody a nevýhody je nutno posuzovat v kontextu zemí, kde jsou aplikovány.
63
6. ÚVAHY „DE LEGE FERENDA“ V poslední části práci bych chtěl shrnout některé hlavní úvahy de lege ferenda, ke kterým jsem došel v průběhu práce, a které nebyly součástí předchozího textu.
6.1 Chybné místo podání přihlášky do insolvenčního řízení V praxi se může stát, že věřitel podá v insolvenčním řízení přihlášku pohledávky ne u insolvenčního soudu, ale u soudu jiného. Insolvenčním soudem je pak míněn konkrétní krajský soud, u kterého je vedeno insolvenční řízení. Pokud je přihláška takto chybně podána, InsZ stanoví, že soud, u kterého byla přihláška chybně podána, neprodleně tuto přihlášku postoupí soudu insolvenčnímu. Účinky spojené s podáním přihlášky pak nastávají až v okamžik doručení správnému insolvenčnímu soud.151 Zde je dle mého právní úprava nedostatečná, a to právě pouhým stanovením lhůty „neprodleně“. Takto nepřesné stanovení lhůty může mít v praxi různé účinky, kdy soudu prakticky žádná lhůta k podání přihlášky dána není. Vzhledem k současné zahlcenosti soudů prací je zřejmé, že postoupení takto chybně podaných přihlášek může nastat až v řádu dnů, a tím může dojít i k zmeškání lhůty věřitelů pro podání přihlášky, která se obecně nepromíjí. Na druhou stranu se jedná o pochybení věřitele a jeho chybného procesního postupu. V každém případě by nebylo od věci, aby InsZ stanovil určité řešení této situace, a to aby buď stanovil to, že k chybně podané přihlášce u jiného soudu se nepřihlíží, anebo to, že lhůta je zachována. Lhůta totiž fakticky zachována je, pokud soud stihne přihlášku postoupit správnému soudu a je dle mého slabší stránkou úpravy to, že účast věřitele v insolvenčním řízení záleží v tomto případě na subjektivních faktorech daného soudu.
6.2 Splnění povinnosti informovat známé věřitele o dlužníkově úpadku Insolvenční soud má povinnost informovat „známé věřitele dlužníka“152 neprodleně o zahájení insolvenčního řízení a o vydání rozhodnutí o úpadku. Dle § 430 odst. 2, soud tuto povinnost splní tím, že známým věřitelů zvlášť doručí rozhodnutí o zahájení insolvenčního řízení a rozhodnutí o úpadku. 151
RICHTER, O. Věřitelé a uplatňování pohledávek v insolvenčním řízení: komentář : § 165-204. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2014, xii, str. 92. 152 Ke známým věřitelům více v kapitole 2.1.3.
64
Tuto situaci přímo upravuje Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000,153 a tudíž je vzhledem ke své povaze přímo aplikovatelné na poli Evropské unie. Zpřesňující úprava v InsZ na tomto pak nic nemění.154 Nicméně, toto zpřesnění dle InsZ není paradoxně úplně přesné. Výše uvedené nařízení stanoví, že soud splní povinnost informovat a vyzvat známé věřitele standardizovaným formulářem přeloženým do všech úředních jazyků EU a nikoliv pouze doručením rozhodnutí, kterým se oznamuje zahájení insolvenční řízení a rozhodnutí o úpadku nebo jeho zkrácené znění jak říká § 430 odst. 2 InsZ.155 Dle mého je tato úprava v rozporu s nad ní hierarchicky nadřazenou normou a tento stav by měl být napraven v rámci novelizace.
6.3 Osobní účast správce na přezkumném jednání Jak již bylo řečeno výše, na přezkumném jednání může nastat situace, kdy se dlužník nedostaví a insolvenční správce se nechá zastoupit. Jednání přesto proběhne a pohledávky budou přezkoumány. Vzhledem k tomu, že přezkumné jednání je hlavní události insolvenčního řízení, měl by se jej podle mě správce osobně zúčastnit, minimálně pak kvůli tomu, že stanovisko správce z přezkumného jednání je rozhodující. Věřitel může doplnit přihlášku pohledávky den před přezkumným jednáním nebo může v souladu s odst. 4 § 192 InsZ až do skončení přezkumného jednání disponovat s výši přihlášených pohledávek, dokud není zjištěna. Insolvenční správce by měl na přezkumném jednání osobně být a na případné skutečnosti reagovat. Je jasné, že s aktuální možností provozovat praxi insolvenčního správce v rámci provozoven může být pro správce neekonomické vyrazit na druhý konec republiky, aby absolvoval 30 minutový přezkum pohledávek v oddlužení, nicméně i tak by dle mého osobní účast správce měla být vyžadována.
153
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení, In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. 154 Sigmund, Adam : Přihlašování pohledávek do insolvence - doma i v zahraničí [Systém ASPI] : BA. - Bulletin advokacie [cit. 2015-3-8] : ASPI_ID LIT39566CZ. Přihlašování pohledávek do insolvence doma i v zahraničí. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-517X. 155 KOZÁK, J.; BUDÍN, P.; DADAM, A.; PACHL, L. Insolvenční zákon a předpisy související: Nařízení Rady (ES) o úpadkovém řízení : komentář. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, xxiii, str. 969.
65
6.4 Rozšíření důvodů popření po přezkumném jednání V souvislosti s dříve citovaným rozhodnutím Vrchního soudu v Praze156 by měl InsZ jasně stanovit, zda je možné, aby správce po přezkumném jednání mohl rozšiřovat či měnit důvody popření. Překročením této hranice totiž může být narušena právní jistota účastníků řízení. Insolvenční správce by se měl v případném insolvenčním sporu držet toho, jak pohledávku popřel a nedovolávat se nových skutkových či právních námitek. Dle Vrchního soudu v Praze se na popěrné úkony správce u nevykonatelné pohledávky vztahuje ve spojitosti s § 7 přiměřeně OSŘ a jeho § 118b, tedy koncentrace řízení končící prvním jednáním ve věci. Jedná se dle mého o přílišnou volnost pro popírajícího správce, který může různě měnit důvody popěrného úkonu. Pokud InsZ stanoví, že rozhodující stanovisko je stanovisko správce na přezkumném jednání, měla by být koncentrace aplikována právě na toto jednání.
6.5 Rozhodčí nález jako veřejná listina Vzhledem k ne zrovna krátkodobým sporům o tom, zda je rozhodčí nález veřejná listina s ohledem na účely insolvenčního řízení, měl by jeden z předpisů, tuto skutečnost explicitně uvést. Ať už ZRŘ stanovením, že právoplatně vydaný rozhodčí nález je veřejnou listinou nebo sám InsZ demonstrativním výčtem toho, co se za veřejnou listinu považuje či demonstrativním výčtem toho, čím se vykonatelnost pohledávky prokazuje.
6.6 Lhůta pro doplnění přihlášky pohledávky Nelze-li přihlášku pohledávky přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, vyzve insolvenční správce věřitele, aby ji opravil nebo doplnil do 15 dnů, nestanoví-li lhůtu delší. V praxi může nastat situace, kdy stanovení 15 denní lhůty věřitel nerespektuje a přihlášku ve lhůtě nedoplní, což může vést i k popření. V případném incidenčním sporu pak ale může věřitel ony chybějící vady odstranit, např. doplněním určitých listin, a toto doplnění pak může vést k výhře v incidenčním sporu a zjištění jeho pohledávky. V tomto případě bych navrhoval, aby se lhůta určená pro věřitele k podání přihlášky považovala za lhůtu prekluzivní a k pozdějšímu doplnění by se
156
Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 3. 2013 sp. zn.: 101 VSPH 80/2013.
66
tedy nepřihlíželo. Řádně vyzvaný dlužník má dle mého dostatečný prostor k odstranění vad. Případně vyvolaný incidenční spor je pak zbytečnou zátěží systému.
6.7 Náhrada nákladů spojených s uplatněním pohledávky Od 1. 1. 2014 je účinné nařízení vlády č. 351/2013 Sb., které stanoví výši nákladů spojených s uplatněním pohledávky s tím, že „Jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1200 Kč.“157
Tímto nařízením ČR splnila
implementační povinnost ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích. Znamená to tedy, že pokud podnikatel nebo veřejný zadavatel uplatňuje žalobou nároky z pohledávek výše uvedených, má právo žádat i paušální náhradu ve výši 1 200,- Kč vedle zákonných úroků z prodlení. Domnívám se, že i věřitelé - podnikatelé uplatňující za právnickou osobou v úpadku pohledávku ze závazkového vztahu výše uvedeného, by měli mít možnost tuto paušální náhradu uplatňovat i v insolvenčním řízení. Podmínkou by mohlo i nemuselo být to, že již danou pohledávku uplatnili u soudu či rozhodce. Podáním žaloby totiž podnikateli vznikají určité náklady, které si do doby právní moci rozhodnutí v insolvenčním řízení uplatnit nemohou. Paušální náhrada alespoň v takovéto minimální výši by pro ně představovala jistou satisfakci za náklady řízení vynaložené v soudním či rozhodčím řízení.
157
Předpis č. 351/2013 Sb. Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer.
67
ZÁVĚR Insolvenční právo představuje v českém právním řádu stále mladé odvětví, které se neustále vyvíjí. V této práci jsem vedle popisu jednotlivých částí insolvenčního řízení spojených s přihlášením a přezkumem pohledávky rovněž poukázal na určité vývojové pokroky v tomto odvětví. Provedl jsem metodou analýzy rozbor právní úpravy s hodnocením poslední novely InsZ a vyzdvihl nejdůležitější účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení. Po provedení rozdělení pohledávek a poznámek k jejich charakteristickým vlastnostem jsem podrobně rozebral fáze insolvenčního řízení od samotného podání přihlášky pohledávky a náležitostí s tímto spojených, po její zjištění metodou dedukce a indukce. Popírání pohledávek různými účastníky řízení pak představuje dle mého nejrozpornější úkony v celém procesu přezkumu pohledávek, které mohou vést až k incidenčnímu sporu. Analýzou judikatury v otázce popírání pak byla nalezena určitá řešení k problémům, které InsZ neupravuje nebo je upravuje nedostatečně. Bylo zjištěno, že popírání pohledávek v české úpravě bude předmětem dalších odborných diskuzí a sporů u Nejvyššího soudu. V druhé části byl proveden exkurz do USA a úpravy přezkumu pohledávek přihlašovaných v USA. V této fázi jsem zejména metodou deskripce popsal různé fáze insolvenčního řízení spojeného s uplatňováním pohledávek formou přihlášky pohledávky. Komparací jsem pak poukázal na určitá místa, kde je úprava totožná a kde se rozchází. Výsledkem pak bylo konstatování určitých slabých a silných stránek obou úprav a toho, kde by se ještě mohla česká úprava tou americkou dále inspirovat. Zjistil jsem, že české úpadkové právo je tím americkým velmi ovlivněno a prakticky obě úpravy vycházejí ze stejných konceptů. V části poslední, tedy v úvahách de lege ferenda, jsem přednesl několik možných úprav, které by dle mého názoru mohly být zajímavým podnětem k diskuzi o možné úpravě příslušných části InsZ. Tato práce by svou uceleností a aktuálností mohla taktéž sloužit jako jakýsi manuál pro věřitele poskytující komentář k jednotlivým kroků spojených s uplatněním pohledávky přihlášením do insolvenčního řízení. S ohledem na výše uvedené se dá říci, že tato práce splnila svůj účel.
68
Po čase stráveném nad touto problematikou jsem došel ke zjištění, že ač se naše „moderní“ právní úprava může zdát vcelku jasná, praxe přináší záplavu sporných otázek a situací, které tuto domněnku vyvrací. InsZ musí být ještě mnohokrát novelizován a judikatura, vznikající rychlým tempem, přinese také další řešení vyvstanuvších problémů. Snad úplně závěrem bych chtěl jen doporučit případným čtenářům práce – věřitelům: Hlídejte si své dlužníky, vyplatí se to.
69
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Monografie BAIRD, Douglas G. The elements of bankruptcy. 5th ed. New York: Foundation Press, 2010, 270 s. Concepts and insights series. ISBN 9781599417257. BĚLOHLÁVEK, Alexander J. Evropské a mezinárodní insolvenční právo: komentář. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2007, xxxvii, 1550 s. Beckovy texty zákonů s komentářem. ISBN 978-80-7179-591-9. EPSTEIN, David G a Steve H NICKLES. Principles of bankruptcy law. St. Paul, MN: Thomson/West, c2007, xxv, 282 p. ISBN 0314161929. FRONC CHALUPECKÁ, Kristýna a Damian CZUDEK. Odpovědnost v insolvenčním právu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013, 105 s. ISBN 978-80210-6567-3. HÁSOVÁ, J,; MORAVEC, T. Insolvenční řízení. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2013, xviii, 262 s. ISBN 9788074004599. HÁSOVÁ, J. Insolvenční zákon: komentář. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2014, xxi, 1482 s. ISBN 9788074005558. HOSTINSKÝ, Jan. Věřitel v českém a evropském insolvenčním právu. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2009, 112 s. Monografie (Key Publishing). ISBN 978-807418-010-1. JURINSKI, J. Bankruptcy step-by-step. Hauppauge, N.Y.: Barron's, c1996, ix, 225 p. ISBN 08-120-9535-9. KOZÁK, J.; BUDÍN, P.; DADAM, A.; PACHL, L. Insolvenční zákon a předpisy související: Nařízení Rady (ES) o úpadkovém řízení : komentář. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, xxiii, 1246 s. ISBN 9788073572433. MARŠÍKOVÁ, J. Insolvenční zákon: s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy. 2. aktualiz. vyd. ve znění zákona č. 294/2013 Sb. Praha: Leges, 2014, 864 s. ISBN 9788087576809. PACHL, L.: Insolvenční zákon s judikaturou. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 484 s. ISBN 9788073576752. RICHTER, O. Věřitelé a uplatňování pohledávek v insolvenčním řízení: komentář : § 165-204. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2014, xii, 307 s. ISBN 9788074005497 RICHTER, Tomáš. Insolvenční právo. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2008, 471 s. ISBN 9788073573294. 70
SOJKA, Drahoslav a Petronela SOJKOVÁ. Konkurz na počátku třetího tisíciletí: principy konkurzu v USA, Německu a Rakousku. Praha: Linde, 2002, 84 s. ISBN 8072013556. WARREN, W. D.; BUSSEL D. J.; SKEEL, D. A.; JORDAN, R. L.;. Bankruptcy. 9th ed. New York, NY: Foundation Press Thomson/West, 2012, xliii, 957 p. University casebook series. ISBN 16-093-0074-2. WINTEROVÁ, Alena a Alena MACKOVÁ. Civilní právo procesní: vysokoškolská učebnice. 7. aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Linde, 2014, 621 s. Učebnice (Linde). ISBN 9788072019403.
Odborné články Bankruptcy. [online], [cit. 2015-3-9]. http://www.uscourts.gov/FederalCourts/Bankruptcy.aspx
Dostupné
z:
Bankruptcy Cases. U.S.Courts. [online], [cit. 2015-3-9]. Dostupné z: http://www.uscourts.gov/FederalCourts/UnderstandingtheFederalCourts/HowCourts Work/BankruptcyCases.aspx BĚLOHLÁVEK, J.; Veřejná listina v kontextu tuzemského a mezinárodního práva In Právní rozhledy, r. 8/2006, str. 275. FIALA, Libor. Přednostní pohledávka [Systém ASPI] OaO. - Otázky a odpovědi v praxi (Wolters Kluwer) [cit. 2015-3-11] ASPI_ID LIT43286CZ. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-517X. FRK, Patrik III. Popření pohledávky přihlášeným věřitelem. K znovuzavedení popěrného práva přihlášených věřitelů. [Systém ASPI] Právo - Právo - časopis pro právní teorii a praxi [cit. 2015-3-11] ASPI_ID LIT43832CZ. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-517X. HIMMATOVÁ, Hana : Odmítnutí insolvenčního návrhu - jak tomu zabránit? [Systém ASPI] : BA. - Bulletin advokacie [cit. 2015-3-2] : ASPI_ID LIT42678CZ. Odmítnutí insolvenčního návrhu – jak tomu zabránit?. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-517X. ] How to object to a proof claim in bankruptcy. alllaw.com [online], [cit. 2015-322]. Dostupné z: http://www.alllaw.com/articles/nolo/bankruptcy/how-object-proofof-claim-bankruptcy.html LEWIS, Paul, The New Bankruptcy Law: A Czech - U.S. Comparison, 10 Common L. Rev. 3 (2009) LISSE, Zdeněk. K posouzení vykonatelnosti pohledávky přiznané rozhodčím nálezem v insolvenčním řízení. epravo.cz Publikováno 20. 10. 2012 [online] [cit. 26. 71
1. 2015]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/k-posouzeni-vykonatelnostipohledavky-priznane-rozhodcim-nalezem-v-insolvencnim-rizeni-86178.html Making objections to bankruptcy claims. Lawyer.com [online], [cit. 2015-3-22] Dostupné z: http://bankruptcy.lawyers.com/consumer-bankruptcy/making-objectionsto-bankruptcy-claims.html MLČOCHOVÁ, Eva. Postup insolvenčního správce při přezkoumávání pohledávky vzniklé na základě neúčinného úkonu dlužníka. [Systém ASPI] BA. Bulletin advokacie [cit. 2015-3-11] ASPI_ID LIT42682CZ. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-517X. PACHL, Lukáš. Průvodce věřitele insolvenčním řízením [Systém ASPI] PrFo. Právní fórum (Wolters Kluwer) [cit. 2015-3-11] ASPI_ID LIT29903CZ. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-517X. Party in Interest. (Bankruptcy). definitons.uslegal.com [online], [cit. 2015-3-22]. Dostupné z: http://definitions.uslegal.com/p/party-in-interest-bankruptcy/ PLEVA, Vítězslav. Veřejná listina v insolvenčním řízení. epravo.cz Publikováno 28. 4. 2014 [online] [cit. 26. 1. 2015]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/verejna-listina-v-insolvencnim-rizeni-94106.html SIGMUND, Adam : Přihlašování pohledávek do insolvence - doma i v zahraničí [Systém ASPI] : BA. - Bulletin advokacie [cit. 2015-3-1] : ASPI_ID LIT39566CZ. Přihlašování pohledávek do insolvence - doma i v zahraničí. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-517X. SIGMUND, Adam. Přezkum pohledávek (agenda správců). Pohledávky věřitelů [Systém ASPI] BA. - Bulletin advokacie [cit. 2015-3-11] ASPI_ID LIT42680CZ. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-517X. ŠABATA, Karel : Vliv konkursu a oddlužení na vedená civilní řízení [Systém ASPI] : Sdc. - Soudce [cit. 2015-3-3] : ASPI_ID LIT47697CZ. Vliv konkursu a oddlužení na vedená civilní řízení. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-517X. TARANDA, Petr. Přihlašování pohledávek věřitele do úpadku řešeného oddlužením [Systém ASPI] DaP. - Daně a právo v praxi (Wolters Kluwer) [cit. 20153-11] ASPI_ID LIT48179CZ. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-517X. VÍGHOVÁ, Vlasta. Odkoupení pohledávky a insolvence [Systém ASPI] DaP. Daně a právo v praxi (Wolters Kluwer) [cit. 2015-3-11] ASPI_ID LIT49602CZ. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-517X. VODA, Jiří. Přihláška pohledávky známého zahraničního věřitele do insolvenčního řízení v ČR. epravo.cz Publikováno 8. 6. 2012 [online] [cit. 8. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/prihlaska-pohledavky-znamehozahranicniho-veritele-do-insolvencniho-rizeni-v-cr-83207.html. 72
VYCHOPEŇ, Jiří. Promlčené pohledávky v konkursním řízení [Systém ASPI] OaO. - Otázky a odpovědi v praxi (Wolters Kluwer) [cit. 2015-3-11] ASPI_ID LIT47252CZ. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-517X. ZOULÍK, František. Vývoj insolvenčních řízení. Právní fórum, 2009, roč. 6, č. 4, s. 153-160. Systém ASPI [databáze]. Verze 13+. Wolters Kluwer ČR, a.s.., 2011 [cit. 2015-12-27]. ŽIŽLAVSKÝ, Michal. Insolvenční správci v roce jedna. [Systém ASPI] BA. Bulletin advokacie [cit. 2015-3-11] ASPI_ID LIT34828CZ. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-517X.
Právní předpisy NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení, In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších, předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer. Zákon č. 216/1994 Sb., Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších, předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer. Zákon č. 190/2004 Sb. o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer. Zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění pozdějších, předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR.
73
Předpis č. 311/2007 Sb., Vyhláška o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona, In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer. Předpis č. 351/2013 Sb. Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer. Title 11 of the United States Code - Bankruptcy Code. Dostupné z: v http://uscode.house.gov/download/download.shtml The Federal Rules of Bankruptcy https://www.law.cornell.edu/rules/frbp/rule_2002
Procedure.
Dostupné
z:
Soudní rozhodnutí Nález Ústavního soud ze dne 13. července 2010, sp. zn.: Pl. ÚS 14/10. Ústavní soud. [online]. Ústavní soud. © 2014 [cit. 1. 12. 2014]. Dostupné z: http://www.usoud.cz/aktualne/?tx_ttnews%5Btt_news%5D=1689&cHash=ea120460e 00b11733d56e1249aa7d8f5 Usnesení Ústavního soudu ze dne 2. prosince 2010, sp. zn.: II. ÚS 2444/2010. Ústavní soud. [online]. Ústavní soud. © 2015 [cit. 3. 3. 2015]. Dostupné z: http://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=68551&pos=1&cnt=1&typ=result Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2012, sen. zn. 29 ICdo 1/2011 Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2014 [cit. 1. 12. 2014]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/9F83B6F87D1AB8D9 C1257A8B004D619D?openDocument&Highlight=0, Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 392/2011. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2014 [cit. 26. 1. 2015]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/BC2228559885BBEB C1257BC9003867D8?openDocument&Highlight=0, Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 3. 2014, sp. zn. 29 ICdo 2/2012. [cit. 27. 1. 2015]. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer. Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 12. 2009, sp. zn. 29 NSCR 18/2009. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2014 [cit. 1. 12. 2014]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/8A409BA3EF020A84 C1257A4E00671C7A?openDocument&Highlight=0, Usnesení Nejvyššího osud ČR ze dne 28. 4. 2010, sp. zn.: 29 Cdo 1003/2008 Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2014 [cit. 1. 12. 2014]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/$$WebSearch1?SearchView&Quer 74
y=%5Bspzn1%5D%20%3D%2029%20AND%20%5Bspzn2%5D%3Dcdo%20AND %20%5Bspzn3%5D%3D1003%20AND%20%5Bspzn4%5D%3D2008&SearchMax= 1000&Start=1&Count=15&pohled=1 Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 5. 2012, sp. zn. 29 NSCR 13/2010. [cit. 8. 3. 2015]. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer. Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 11. 2012, sen. zn. 29 ICdo 17/2012 Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2014 [cit. 24. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/7B8E0D64602E678EC 1257ACC0032EC52?openDocument&Highlight=0, Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 7. 2013, sp. zn. 29 NSCR 25/2011. [cit. 27. 1. 2015]. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer. Usnesení Nejvyššího osud ČR ze dne 18. 7. 2013, sp. zn.: 29 NSČR 109/2013 Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2014 [cit. 2. 12. 2014]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/5DE494179FCB3712C 1257BBF0040E8C2?openDocument&Highlight=0, Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 29 NSCR 118/2013. [cit. 3. 3. 2015]. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer. Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 29 ICdo 4/2012. [cit. 27. 1. 2015]. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer Usnesení Nejvyššího osud ČR ze dne 31. 3. 2014, sp. zn.: 29 ICdo 13/2012 Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2014 [cit. 2. 12. 2014]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/70353584DB860005C 1257CCA002A453E?openDocument&Highlight=0, Usnesení Nejvyššího osud ČR ze dne 21. 5. 2014, sp. zn.: 29 ICdo 7/2013 Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2015 [cit. 21. 1. 2015]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/5DE494179FCB3712C 1257BBF0040E8C2?openDocument&Highlight=0, Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. 29 ICdo 18/2012. [cit. 27. 1. 2015]. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer. Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 10. 2014, sp. zn. 21 ICdo 3182/2014. [cit. 3. 1. 2015]. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer. Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 3. 2008, sp. zn.: 1 VSPH 5/2008. SALVIA [online] © 2015 [cit. 2. 3. 2008]. Dostupné z: http://kraken.slv.cz/1VSPH5/2008
75
Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 2. 2010, sp. zn.: 1 VSPH 544/2009. SALVIA [online] © 2014 [cit. 2. 12. 2014]. Dostupné z: http://kraken.slv.cz/1VSPH544/2009 Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 10. 2010, sp. zn.: 1 VSPH 892/2010. SALVIA [online] © 2014 [cit. 1. 12. 2014]. Dostupné z: http://kraken.slv.cz/1VSPH892/2010 Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 2. 2. 2012, sp. zn.: 12 VSOL 35/2011. SALVIA [online] © 2014 [cit. 26. 1. 2015]. Dostupné z: http://kraken.slv.cz/12VSOL35/2011 Usnesení Vrchního soudu Praze ze dne 7. 9. 2012, sp. zn.: 1 VSPH 1159/2012. SALVIA [online] © 2014 [cit. 26. 1. 2015]. Dostupné z: http://kraken.slv.cz/1VSPH1159/2012 Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 12. 2012, sp. zn.: 3 VSPH 503/2012. SALVIA [online] © 2014 [cit. 1. 12. 2014]. Dostupné z: http://kraken.slv.cz/3VSPH503/2012 Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 3. 2013, sp. zn.: 101 VSPH 80/2013. INSOLVENČNÍ REJSTŘÍK [online] © 2014 [cit. 25. 1. 2015]. Dostupné z: https://isir.justice.cz/isir/doc/dokument.PDF?id=7456610 Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 6. března 2012 sp. zn.: 37 ICm 1216/2011. SALVIA [online] © 2014 [cit. 26. 12. 2014]. Dostupné z: http://kraken.slv.cz/37ICm1216/2011 Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 6. března 2012 sp. zn.: 37 ICm 1216/2011. SALVIA [online] © 2014 [cit. 26. 12. 2014]. Dostupné z: http://kraken.slv.cz/37ICm1216/2011 Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. května 2012 sp. zn.: 89 ICm 1767/2011. SALVIA [online] © 2014 [cit. 4. 3. 2015]. Dostupné z: http://kraken.slv.cz/MSPH89INS5515/2011
Jiné prameny Důvodová zpráva k zákonu č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, Poslanecká sněmovna parlamentu ČR – Depozitář. [online]. [cit. 2014-12-07]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=6&CT=929&CT1=0 Důvodová zpráva k zákonu č. 294/2013 Sb. O změně InsZ, beck-online [cit. 10. 2. 2015]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/chapterviewdocument.seam?documentId=oz5f6mrqgezv6mrzgrpwi6rnga Důvodová zpráva k zákonu č. 334/2012 Sb., Výzkum insolvence [online]. [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://www.vyzkuminsolvence.cz/data/files/novela-zakona76
a-duvodova-zprava/novela-iz-a-duvodova-zprava-tym-vyzkum-insolvence-finalniverze.pdf HOVĚZÁK, Jan. Uplatňování, přezkum a uspokojování pohledávek v insolvenčním řízení. online]. 2012 [cit. 2012-09-16]. 75 s. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce Radim Chalupa. Dostupné z www:
. JANDUS, Milan. Přihlašování pohledávek a jejich přezkoumání v insolvenčním řízení. [online]. 2012 [cit. 2012-09-16]. 87 s.. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce Radim Chalupa. Dostupné z www:
.
77